Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí

Subsystém 4

Zdravotní důsledky zátěže lidského organizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců v roce 201 Odborná zpráva za rok 201

Státní zdravotní ústav Praha, září 201

Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Praha Ředitel ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně Řešitelé: kolektiv pracovníků CZVP SZÚ Spolupracující organizace: SZÚ Praha Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/1991, 408/1992, 810/1998, 1046/2002, 61/2010 Systém jakosti práce: akreditace podle ČSN EN ISO/IEC 17025 (593/2009, testovací laboratoř č.1137)

Obsah: 1. Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace v ČR (SAMPLEMON) .....................................................................................................................11 2. Cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin v ČR (HYGIMON) ......22 3. Monitorování cizorodých látek v poživatinách „dietární expozice člověka“ (SAFEMON) 39 Látky organické povahy .............................................................................................50 Látky anorganické povahy .........................................................................................85

ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE V monitorovacím období roku 2015 se subsystém tradičně skládal z několika dílčích projektů. Vedle částí zahrnujících laboratorní analýzy probíhal i dílčí projekt zaměřený na vzorkování potravin, v souladu s metodickými požadavky na hodnocení dietární expozice založené na principech tzv. Total Diet Study (TDS). První část projektu, systém vzorkování potravin reprezentující „obvyklou českou dietu“, je průběžně modifikován tak, aby bylo dosaženo poměrného pokrytí regionů ČR při odběru vzorků potravin. Druhá část projektu byla věnována monitoringu výskytu potravin na bázi geneticky modifikovaných (GM) organismů na trhu v ČR. Jedná se spíše o naplňování principů předběžné opatrnosti ve vztahu k možné přítomnosti některých neschválených, tedy zdravotně netestovaných GM produktů na trhu v ČR, ale také o kontrolu kvality, ve smyslu klamání spotřebitele, protože přítomnost GMO musí být značena. Tato část tak reaguje na požadavky EK, nevládních organizací, ale především široké spotřebitelské veřejnosti, které není lhostejný vztah mezi potravinami, výživou a zdravím. Takové aktivity jsou chápány jako management zdravotně-hygienických nejistot. Třetí část subsystému, monitoring dietární expozice populace vybraným škodlivým chemickým látkám, je částí legislativně pevně zakotvenou v řadě předpisů EU i ČR. Využívá metodického designu známého jako TDS, jež je vhodný pro surveillance chronické dietární expozice. Od běžné kontroly potravin se liší především tím, že zahrnuje celý model chování spotřebitele (včetně kulinární úpravy potravin) a pracuje s celou paletou obvykle konzumovaných potravin (nikoli pouze rizikových skupin), což je výhodný způsob, jak provádět přesnější charakterizaci zdravotních rizik. V roce 2015 probíhal druhý rok z dvouleté periody vzorkování a analýz (2014–2015). Čtvrtá část byla zaměřena na hodnocení přívodu nutrientů. Tato část přináší nové informace z hlediska výživy populace. Zaměřuje se na charakterizaci zdravotních rizik spojených s nedostatečným přívodem vybraných nutrientů. V roce 2015 probíhal u této části sběr a hodnocení dat, která budou publikována v roce 2017. 1. Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace v ČR Odběry vzorků potravin byly v období 2014–2015 realizovány v 32 kvótně vybraných sídlech republiky (tab.1.1), s ohledem na počet obyvatel (tab.1.2), rozdělených do 4 územních regionů (kvadrantů). V každém vybraném sídle byl odběr vzorků prováděn ve třech různých prodejnách potravin tak, aby bylo dodrženo poměrné zastoupení velikosti prodejen podle skutečných preferencí spotřebitelů. Počet vzorkovacích míst vychází z kapacitních/finančních možností tak, aby navazoval na předchozí systém vzorkování a byl reprezentativní z hlediska území republiky. Během dvouletého monitorovacího cyklu byly vzorky odebírány v 96 různých prodejnách, v 8 časových obdobích tak, aby byl zahrnut očekávaný vliv sezonních změn v zásobování potravinami. Tab. 1.1 Místa odběru vzorků potravin v tržní síti 2014-2015 Termín I / Term I 14.1. - 25.2. 2014 13.1. - 24.2. 2015 Beroun Odolená Voda a okolí OstravaJihlava

Termín II / Term II 18.3. - 29.4. 2014 17.3. - 27.4. 2015 Tábor KladnoLitovel a okolí Brno

Termín III / Term III 20.5. - 16.9. 2014 19.5. - 15.9. 2015 České Budějovice JičínChrudim Mikulov a okolí

Termín IV / Term IV 7.10. - 18.11. 2014 6.10. - 24.11. 2015 Vlašim a okolí Praha Šumperk Kyjov 1

Plzeň Habry a okolí Hostivice a okolí Kopřivnice Zlín

Písek Louny Nymburk Polička a okolí Vyškov

Sedlčany a okolí Mladá Boleslav Litoměřice Bruntál Brno

Humpolec Praha Olomouc Telč a okolí

Tab. 1.2 Výběr nákupních míst a počet nákupů potravin dle velikosti obce (EHIS CR, 2009) Obec Municipality Nad/Over 100 000 obyv./pop. 50 000 – 99 999 obyv./pop. 20 000 – 49 999 obyv./pop. 10 000 – 19 999 obyv./pop. 5 000 – 9 999 obyv./pop. 2 000 – 4 999 obyv./pop. Do/To 1 999 obyv./pop. Celkem / Total

% obyvatelstva % population 22 11 12 9 10 11 25 100

Počet nákupních míst No. of outlets 6 4 4 2 4 4 8* 32

Počet nákupů No. of purchases 18 12 12 6 12 12 24 96

* Těchto 8 nákupních míst podle počtu obyvatel je ve skutečnosti reprezentováno 24 obcemi, protože v každé z nich se předpokládá pouze 1 dostupná prodejna potravin (u větších sídel se předpokládají 3 prodejny) pro pořízení vzorků

2. Cílený monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin v ČR V roce 2015 jsme se v části, která se zabývá „cíleným“ sledováním hygienické a zdravotní nezávadností potravin, zaměřili na detekci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinách a identifikaci koňského masa v pokrmech a výrobcích z hovězího masa. K analýze byla využita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR). 2.1 Detekce a identifikace GMO Detekce a identifikace GMO byla opět cílena na rýži, vzhledem k tomu, že transgenní rýže není v EU povolena k uvádění na trh. V rámci hlášení systému „Rychlého varování pro potraviny a krmiva“ (RASFF) docházelo v předchozích letech k pravidelným oznámením o záchytech transgenní rýže na trhu v EU, zejména ve výrobcích obsahující rýži. Na základě uvedených skutečností byla také v ČR prováděna detekce transgenní rýže ve vzorcích rýže a ve výrobcích z rýže. Celkem bylo v roce 2015 analyzováno 48 vzorků rýže a 48 vzorků výrobků obsahující rýži (např. mléčná rýže, rýžová mouka, dětská výživa, rýžové nudle). Vzorky byly vyšetřeny screeningovou metodou PCR. V analyzovaných vzorcích nebyla přítomnost transgenní rýže zjištěna. Získané výsledky dokazují, že v tržní síti v ČR dochází k poklesu výskytu příměsí nepovolené transgenní rýže ve srovnání se záchyty z předcházejících let (viz. Graf 2.1.1). V průběhu roku 2015 nebyly publikovány žádné nové aktuální vědecké údaje, které by signalizovaly možná zdravotní rizika pro člověka při konzumaci potravin na bázi GMO.

2

Pozitivní vzorky rýže v letech 2007-2015 Positive samples of rice in years 2007-2015

30 25 20 15 10 5 0 2007

2008

2009

2010

Rýže / Rice +n (%)

2011

2012

2013

2014

2015

Rýžové výrobky / Rice products +n (%)

Graf 2.1.1 Počet pozitivních vzorků rýže v analýzách na přítomnost GMO v letech 2007 – 2015 2.2 Falšování potravin živočišného původu V roce 2015 bylo ve spolupráci s KHS Středočeského kraje odebráno a analyzováno celkem 15 vzorků pokrmů a výrobků z hovězího masa. Diagnostika byla zaměřena na identifikaci koňského masa. Koňské maso nebylo prokázáno v žádném z odebraných vzorků. Provedené analýzy prokázaly, že zavedením akčního plánu Evropskou komisí v roce 2013 dochází ke snížení výskytu koňského masa v pokrmech z hovězího masa.

3. Dietární expozice vybraným chemickým látkám Základním cílem dlouhodobého monitorovacího programu je bodový odhad průměrné expozice populace, případně specifických populačních skupin v ČR, vybraným chemickým látkám ze skupiny kontaminantů, nutrientů a mikronutrientů, pro sledované období. Výsledky jsou rámcově srovnávány za delší období, jako trend vývoje chronické expoziční dávky. Získaná data slouží k charakterizaci zdravotních rizik spojených s výživovými zvyklostmi obyvatelstva ČR. V případě potřeby hlubšího hodnocení situace slouží získaná data k modelování chronických expozičních dávek, s využitím popisu distribuce individuálních expozičních dávek s pravděpodobnostním modelováním nejistot. V takovém případě se obvykle vychází z dat za delší časový interval 4–10 let. Obsah kontaminujících chemických látek v potravinách může představovat zdravotní riziko nenádorových nebo nádorových onemocnění. Reprezentativní sada vzorků potravin pro obvyklou dietu v ČR je soustředěna na jedno místo v republice, kde jsou standardně kulinárně upraveny a ihned analyzovány na obsah vybraných chemických látek. Od roku 2004 je monitoring dietární expozice realizován ve dvouletých 3

cyklech. Systém vzorkování potravin reprezentuje reálnou dietu populace v ČR (výběr počtu druhů potravin zahrnuje přes 95 % hmotnosti průměrné české diety). Počet odebraných vzorků je reprezentativní pro celou republiku, nedostačuje však pro srovnání regionálních rozdílů; rozsah vzorkování je limitován dostupnými finančními prostředky. V monitorovacím období let 2014–2015 byly pro odhad obvyklých expozičních dávek použity dvě hodnoty očekávané spotřeby potravin: „skutečná hodnota spotřeby potravin u respondentů národní epidemiologické studie“ (SISP04), která poskytuje hodnoty individuálního i průměrného přívodu potravin na osobu v ČR v období 2003–2004 a pro hodnocení trendu obvyklé expozice pak „modelová hodnota spotřeby potravin vycházející z doporučených dávek potravin pro ČR (tzv. potravinová pyramida). 3.1 Výběr vzorků potravin pro chemické analýzy Sadu vzorků potravin dodávaných k chemické analýze tvořilo v průběhu dvouleté periody celkem 205 různých druhů potravin (tzv. TDS food list), pořízených svozem z 32 různých nákupních míst v republice (viz úvod kapitoly). Celkový počet odebraných vzorků potravin (některé druhy jsou odebírány opakovaně a ve více obchodních značkách) činil 3696/republiku/2 roky. Z ekonomických důvodů jsou vzorky potravin kombinovány („poolovány“) do tzv. kompozitních vzorků podle regionů (kvadrantů ČR). Vzorky zastupující každý region byly standardně kulinárně upraveny a pak míchány do 143 jednotlivých typů kompozitních vzorků (tzv. TDS sample list), individuálně pro každý ze čtyř regionů republiky. Některé vzorky/kompozity jsou připravovány opakovaně (vzhledem k vysoké spotřebě konzumenty), takže celkový počet za jeden region činí 220 kompozitních vzorků za dvouleté období sledování. Pro chemickou analýzu tak bylo za sledované období a republiku připraveno celkem 880 kompozitních vzorků. Některá speciální analytická stanovení (např. dusitany, dusičnany) používají odlišný, specificky zdůvodněný výběr či kombinaci vzorků potravin. 3.2

Chemické analýzy a výpočet expozičních dávek

Ve vzorcích potravin bylo kvantifikováno celkem 114 individuálních chemických látek (včetně mastných kyselin a vitaminu D), často tvořících skupiny příbuzných látek s podobným zdravotním efektem. Ne všechny analyzované látky je možné vyhodnotit nyní, protože sledování probíhá v delším časovém intervalu. Zjištěné koncentrace chemických látek, u kterých byl dokončen cyklus měření, byly použity pro výpočet průměrných expozičních dávek pro populaci ČR v letech 2014–2015. Pro dlouhodobé srovnání expozičních dávek od roku 1994 byl použit model doporučených dávek potravin pro ČR, který je propočten pro 5 typických skupin populace (děti, muži, ženy, těhotné/kojící ženy, starší osoby). Model umožňuje určitou standardizaci výsledků tak, aby bylo možné dlouhodobé sledování trendu změn koncentrací chemických látek ve skupinách potravin, do určité míry nezávisle na proměnách ve spotřebě potravin. Reflektuje tak situaci, kterou lze očekávat v případě dodržování národních výživových doporučení. Současně je potřeba si uvědomit, že odlišná spotřeba není modelem spolehlivě popsána. Pro tyto situace, jde-li o populační skupiny, je vhodné použít hodnocení distribuce obvyklých individuálních expozic, s využitím pravděpodobnostního modelování nejistot.

4

3.3

Expozice látkám organické povahy

Průměrná chronická expoziční dávka populace sledovaným organickým látkám ze skupiny tzv. perzistentních organických polutantů, definovaných tzv. Stockholmskou úmluvou (2001), zahrnující polychlorované bifenyly (PCB), aldrin, endrin, delta-keto-endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan (I, II, -sulfát), heptachlor, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), alfa-, beta-, delta-, gama- (lindan) izomer hexachlorcyklohexanu (HCH), izomery DDT, DDD, DDE, alfa-, gama-, oxy- chlordan a mirex z potravin nedosáhla v období let 2014–2015 hodnot, které jsou spojovány s významným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt) konzumenta. Míra expozice odhadovaná podle skutečné spotřeby potravin (SISP04) dosáhla nejvyšší úrovně u PCB. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů PCB (tzv. NDL-PCB) dosáhla průměrné úrovně 1 % tolerovatelného denního přívodu (CZ-TDI). Tato hodnota se v porovnání s předchozími obdobími snížila. Vyšší počet analytických záchytů (nad mezí stanovitelnosti) byl již tradičně pozorován pro metabolity pesticidu DDT – p,p`DDE a p,p`DDT (61 % a 40 %). Vyšší počet analytických záchytů byl dále zaznamenán u lindanu, PCB a hexachlorbenzenu (43 %, 42 % a 30 %). Kolísání počtu záchytů v jednotlivých letech souvisí s nízkými měřenými hodnotami koncentrací a z toho plynoucími nízkými expozičními dávkami (např. < 0,1 % tolerovatelného přívodu PTDI pro sumu DDT, < 0,1 % limitu ADI pro lindan, 0,3 % TDI pro hexachlorbenzen). Výsledky potvrzují přetrvávající plošnou kontaminaci těmito perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni nízkých koncentrací, které podle současných znalostí nepředstavují významné zdravotní riziko, pokud jsou hodnoceny jako individuální chemické látky, nikoli ve směsích. Odhad expoziční dávky látkám s tzv. dioxinovým účinkem (toxický ekvivalent 2,3,7,8 tetrachlorodibenzodioxinu (TEQ 2,3,7,8-TCDD) pro sumu 29 dioxin-like (DL) kongenerů PCB, dioxinů a dibenzofuranů) nebyl v letech 2014/2015 prováděn, vzhledem k omezenému rozpočtu na analýzy. Expoziční dávky odhadované podle modelových hodnot spotřeby potravin dosahují nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4–6 let. Průměrná expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů NDL - PCB byla u dětí 3,5 % TDI. Expoziční dávky polychlorovaným bifenylům jsou v současné době nižší ve srovnání s hodnotami pozorovanými v 90. letech (graf 3.3.1).

5

Exposure doses : Sum of PCB (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,14 0,12 0,1

dose

0,08 0,06 0,04 0,02 0

year Children 4-6 years Older people 60+ years

Adult Women 18+ years Pregnancy/Lactation

Adult Men 18+ years

Graf 3.3.1 Expozice sumě kongenerů NDL-PCB z potravin, 1996–2014/15 (model podle doporučených dávek)

6

3.4

Expozice látkám anorganické povahy a iontům

Tato část je zaměřena pouze na hodnocení toxických dávek anorganických látek a iontů. Nezabývá se otázkami nutriční adekvátnosti přívodu minerálních látek v případě, že jde o nutrienty či mikronutrienty. Průměrná chronická expoziční dávka pro populaci stanovená na základě skutečné hodnoty spotřeby potravin (SISP04), pro dusičnany, dusitany, kadmium, olovo, rtuť, arzen, selen, měď, zinek, mangan, chróm, nikl, hliník, železo, jód, cín a molybden nevedla k překračování expozičních limitů pro nekarcinogenní efekt. V tab.3.4.1 je uveden odhad expozice prvkům/iontům, pro které byl stanoven expoziční limit. Tab. 3.4.1 Odhad expozice anorganickým látkám/iontům v dietě pro průměrnou osobu (v % expozičního limitu) Typ expozičního Analyt limitu Dusičnany ADI Dusitany ADI Kadmium TWI EU Rtuť celková TWI EU Selen RfD Nikl TDI Mangan RfD Měď PMTDI

% čerpání limitu 23 21 43 1,9 15,2 62,9 37,8 2,7

Analyt Zinek Chróm Hliník Železo Jód Molybden Cín*

Typ expozičního limitu PMTDI RfD PTWI PMTDI PMTDI RfD PTWI

% čerpání limitu 13,5 24,6 22,8 15,4 14,6 38,3 0,1

* Cín byl stanovován pouze v 8 relevantních druzích potravin, jako jsou konzervy (masné, rybí a paštiky), zelenina sterilovaná, protlaky zeleninové, kompoty, džemy a marmelády, výživa dětská ovocná.

Zajímavý je vývoj expozice selenu podle modelu doporučených dávek (obr. 5.3), protože jeho přívod ve všech populačních skupinách v posledních letech převážně rostl. Hlavním zdrojem jsou potraviny živočišného původu, což je pravděpodobně spojeno s lepším využíváním doplňků krmiv s obsahem Se pro hospodářská zvířata. Expozice olovu pro průměrnou osobu v populaci činila 0,13 ug/kg t.hm./den. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici důkazy o existenci prahové dávky pro řadu účinků olova na organismus, je podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vhodné míru rizika expozice olovu hodnotit pomocí MOE1 (margins of exposure). Z pohledu toxicity olova pro kardiovaskulární systém pak srovnání s BMDL012 dává MOE = 11,3, což je považováno za přijatelné pro veřejné zdraví. Z pohledu nefrotoxicity olova srovnání s BMDL103 dává MOE = 4,7, což je také považováno za přijatelné. Z hlediska vývojové neurotoxicity u dětí však, podle modelu expozice dětí ve věku 4-6 roků, dosahuje dávka 0,54 ug/kg t.hm./den, což 1

MOE Margin of exposure – nástroj pro hodnocení zdravotního rizika dietárního přívodu bezprahově působících látek, například genotoxických a karcinogenních látek. Jde o poměr BMDL a zjištěné expoziční dávky v dietě 2 BMDL01 Benchmark dose lower confidence limit: spodní hranice intervalu spolehlivosti CI95 nejnižší expoziční dávky vyvolávající zvýšení rizika negativního účinku o1 % 3

BMDL10 Benchmark dose lower confidence limit: spodní hranice intervalu spolehlivosti CI95 expoziční dávky vyvolávající zvýšení rizika negativního účinku o10 %

7

představuje MOE = 0,93, při porovnání s BMDL01. Negativní účinek tak nelze vyloučit (obr. 3.4.1). Exposure doses : Lead (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

2,5

2

dose

1,5

1

0,5

0



Adult Men 18+ years

Graf. 3.4.1 Expozice olovu z potravin, 1994–2014/15 (model podle doporučených dávek) Odhad expozice tzv. „toxickému arzenu“ (sumě anorganických sloučenin As) pro populaci dosáhl 0,07 µg/kg t.hm./den, což při srovnání s nejnižším intervalem hodnot BMDL01 pro účinek karcinom plic odpovídá MOE = 5,2 – 10,5. Výsledek si zasluhuje pozornost, i když je zatížen nejistotou stanovení. Expoziční dávka odhadovaná podle modelu doporučených dávek potravin dosahuje obecně nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4-6 let. Odhad expozice dusičnanům činil asi 106 % ADI, včetně příspěvku ze zeleniny (obr. 3.4.2). Skutečná expozice dětí (odhad na základě spotřeby potravin podle SISP04) je ale nižší, protože spotřeba ovoce a zeleniny nedosahuje výživových doporučení.

8

Exposure doses : NO3 (mg/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

4,5 4 3,5 3 dose

2,5 2 1,5 1 0,5 0



Adult Men 18+ years

Graf 3.4.2 Expozice dusičnanům z potravin, 1994–2014/15 (model podle doporučených dávek) Odhad expozice celkovému manganu byl u dětí 151 % RfD (obr. 3.4.3). Tento výsledek je obtížně zdravotně interpretovatelný, protože není určena chemická forma manganu, lze jej však předběžně hodnotit jako „vysoký“. Odhad expozice hliníku a železa nepředstavoval pro populaci obecně riziko poškození zdraví konzumentů s výjimkou cca 1% dětí s nejvyššími přívody. Zajímavý je vývoj expozice selenu podle modelu doporučených dávek (graf 3.4.4), protože jeho přívod ve všech populačních skupinách v posledních letech převážně rostl. Hlavním zdrojem jsou potraviny živočišného původu, což je pravděpodobně spojeno s lepším využíváním doplňků krmiv s obsahem Se pro hospodářská zvířata.

9

Exposure doses : Manganese (mg/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,3 0,25

dose

0,2 0,15 0,1 0,05 0



Adult Men 18+ years

Graf. 3.4.3 Expozice manganu z potravin, 1994–2014/15 (model podle doporučených dávek)

Exposure doses : Selenium (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

3,5 3 2,5

dose

2 1,5 1 0,5 0



Adult Men 18+ years

Graf. 3.4.4 Expozice selenu z potravin, 1994–2014/15 (model podle doporučených dávek) 10

1. Systém vzorkování potravin reprezentujících obvyklou dietu populace v ČR Odběry vzorků potravin byly realizovány ve 24 kvótně vybraných sídlech republiky (tab.1.1), s ohledem na počet obyvatel (tab.1.2 + schematická mapa), rozdělených do 4 územních regionů (kvadrantů). V každém vybraném sídle je odběr vzorků prováděn podle velikosti sídla ve třech nebo jedné prodejně tak, aby bylo dodrženo poměrné zastoupení velikosti prodejen podle skutečných preferencí spotřebitelů. Počet vzorkovacích míst vychází z kapacitních/finančních možností tak, aby navazoval na předchozí systém vzorkování a byl reprezentativní z hlediska území republiky. Během dvouletého monitorovacího cyklu (2014-2015) byly vzorky odebírány v 96 různých prodejnách, na 48 různých místech republiky, v 8 různých časových obdobích tak, aby byl zohledněn očekávaný vliv velikosti sídelních míst, typu prodejen i možných sezonních změn v zásobování potravinami (nákupy povětšině v hlavní sezóně). Informace k zajištění vzorků v rámci jednotlivých odběrových termínů: V období 2014/2015 zajišťovali nákup a svoz vzorků pověření pracovníci CZVP SZÚ v Brně. Harmonogram nákupu a svozu vzorků byl dán v podobě přesných termínů: Tab. 1.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti 2014/2015 Termín I 14.1. - 25.2. 2014 13.1. - 25.2. 2015 Beroun Odolena Voda a okolí Ostrava Jihlava

Termín II 13.3. - 29.5. 2014 17.3. - 27.4. 2015 Tábor Kladno Litovel a okolí Brno

Termín III 20.5. - 16.9. 2014 19.5. - 15.9. 2015 České Budějovice Jičín Chrudim Mikulov a okolí

Termín IV 7.10. - 18.11. 2014 6.10. - 24.11. 2015 Vlašim a okolí Praha Šumperk Kyjov

Plzeň Hostivice a okolí Kopřivnice Zlín

Písek Nymburk Polička a okolí Vyškov

Sedlčany a okolí Litoměřice Bruntál Brno

Humpolec Praha Olomouc Telč a okolí

Tab. 1.2: Výběr nákupních míst a počet nákupů potravin dle velikosti obce (EHIS CR, 2009) Obec Municipality Nad/Over 100 000 obyv./pop. 50 000 – 99 999 obyv./pop. 20 000 – 49 999 obyv./pop. 10 000 – 19 999 obyv./pop. 5 000 – 9 999 obyv./pop. 2 000 – 4 999 obyv./pop. Do/To 1 999 obyv./pop. Celkem / Total

% obyvatelstva % population 22 11 12 9 10 11 25 100

Počet nákupních míst No. of outlets 6 4 4 2 4 4 8* 32

Počet nákupů No. of purchases 18 12 12 6 12 12 24 96

* Těchto 8 nákupních míst podle počtu obyvatel je ve skutečnosti reprezentováno 24 obcemi, protože v každé z nich se předpokládá pouze 1 dostupná prodejna potravin (u větších sídel se předpokládají 3 prodejny) pro pořízení vzorků

1

Definice kompozitního vzorku: Kompozitní (složený) vzorek je takový vzorek potravin, který se skládá z více jednotlivých, povahově stejných nebo i rozdílných druhů potravin. Přípravu kompozitních vzorků potravin vyžaduje nutnost dosáhnout buď vyšší reprezentativnosti vzorku, který je analyzován (např. tři druhy pečiva) nebo snaha o úsporu finančních prostředků na analýzy (např. míchání potravin, které jsou konzumovány jen v malém množství) nebo jde o přípravu vzorku reprezentujícího větší územní region (míchání stejných druhů potravin ze tří nákupních míst). Prakticky ve většině případů jsou tyto důvody kombinovány. Kompozitní vzorky jsou analyzovány na obsah vybraných organických a anorganických látek a dále slouží k přípravě tzv. reprezentativních kompozitních vzorků. Definice reprezentativního kompozitního vzorku: Reprezentativní kompozitní vzorek je takový vzorek, který vzniká dalším proporcionálním mícháním identických kompozitních vzorků. Obvykle je připravován tak, že se ve stejném poměru míchají kompozitní vzorky potravin z jednotlivých regionů ČR (A, B, C, D). Vzniká tak jediný reprezentativní kompozitní vzorek pro ČR. Důvodem pro přípravu tzv. reprezentativních kompozitních vzorků je především snaha o snížení nákladů na analýzu některých vzorků. Reprezentativní vzorky jsou analyzovány na většinu organických a anorganických látek, takže poskytují zcela porovnatelný formát výsledků.

2

Příloha č. 1: Tabulky popisující složení kompozitních vzorků a standardní kulinární úpravu Následující tabulky shrnují základní údaje o kompozitních vzorcích analyzovaných v jednotlivých svozných termínech. Každá tabulka obsahuje číslo kompozitního vzorku, název kompozitního vzorku, složení kompozitního vzorku, překlad do angličtiny, zastoupení jednotlivých komodit v kompozitu a číslo komodity, způsob standardní kulinární úpravy komodit před přípravou kompozitního vzorku.

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM

KOMPOZIT Comp. sample

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

3 3 3 3 5 7 15 17 23 23 25 25 27 27 29 31 33 35 37 39 41 41 43 93 116 116 118 166 166 167 179 182 183 197 199 204 212 212

NÁZEV KOMPOZITU

NÁZEV KOMODITY

Name of composite sample

maso veprove plec PORK maso veprove kotleta maso veprove krkovice maso veprove kyta maso veprove bok MASO VEPROVE BOK PORK FLANK jatra veprova JATRA VEPROVA PORK LIVER maso slepici MASO SLEPICI HEN MEAT maso kruti MASO KRUTI TURKEY MEAT SALAMY TRV. TEPEL. OPRAC. salam trv. tepel. oprac. (1. druh) HEAT-TREATED DRY SALAMI salam trv. tepel. oprac. (2. druh) salam trv. fermentovany (1. druh) FERMENTED DRY SALAMI SALAMY TRV. FERMENT. salam trv. fermentovany (2. druh) salam mekky (1. druh) SALAMY MEKKE COOKED SALAMI salam mekky (2. druh) salam toceny SALAM TOCENY COOKED SALAMI "TOCENY" parky PARKY FRANKFURTERS klobasy KLOBASY SAUSAGES spekacky SPEKACKY KNACKWURST sunka veprova SUNKA VEPROVA PORK HAM tlacenka veprova TLACENKA VEPROVA HEAD CHEESE jaternice JATERNICE A JELITA WHITE AND BLACK PUDDING jelita salam jatrovy SALAM JATROVY LIVER SAUSAGE olej rostlinny OLEJ ROSTLINNY VEGETABLE OIL zelenina zmrazena s kukurici ZELENINA ZMRAZENA FROZEN VEGETABLES zelenina zmrazena s kostalovinami zeli kysane ZELI KYSANE SAUERKRAUT kompot ananasovy KOMPOTY FRUIT IN SYRUP kompot broskvovy dzem (marmelada) DZEMY A MARMELADY JAM pomerance POMERANCE ORANGES kiwi KIWI KIWI FRUIT banany BANANY BANANAS testoviny TESTOVINY PASTA ryze RYZE RICE horcice HORCICE MUSTARD dzus (1. druh) DZUSY JUICE dzus (2. druh) MASO VEPROVE

Name of food item

% KOMP. % of comp.

KOMODITA Food item

KULINÁRNÍ ÚPRAVA

Kitchen preparation

pork, shoulder pork, chops pork, neck pork, ham pork, flank pork liver hen turkey heat-treated dry salami (1st type) heat-treated dry salami (2nd type) fermented dry salami (1st type) fermented dry salami (2nd type) cooked salami (1st type) cooked salami (2nd type) cooked salami "toceny" frankfurters sausages knackwurst pork ham head cheese white pudding black pudding liver sausage vegetable oil frozen vegetables with corn frozen vegetables with brassicas sauerkraut pineapple in syrup peaches in syrup jam oranges kiwi fruit bananas pasta rice mustard juice (1st type) juice (2nd type)

21 32 28 19 100 100 100 100 50 50 50 50 50 50 100 100 100 100 100 100 64 36 100 100 50 50 100 72 28 100 100 100 100 100 100 100 50 50

5 6 7 8 13 15 23 25 33 34 37 38 41 42 45 47 49 51 53 55 57 58 61 135 166 167 170 225 226 227 239 244 245 268 270 280 292 293

pečení pečení pečení pečení pečení dušení vaření pečení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy ohřátí ohřátí ohřátí bez úpravy bez úpravy pečení pečení bez úpravy bez úpravy vaření vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy

roasting roasting roasting roasting roasting stewing boiling roasting no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing warming warming warming no processing no processing roasting roasting no processing no processing boiling boiling boiling no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling boiling no processing no processing no processing

3

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

KOMPOZIT Comp. sample 1 1 11 21 21 47 47 49 49 51 55 57 59 59 61 61 65 67 68 70 72 72 72 74 75 75 77 77 77 81 88 92 92 144 146 148 150 157 171 218 218 218 218 219 219

NÁZEV KOMPOZITU

NÁZEV KOMODITY

maso hovezi zadni maso hovezi predni maso mlete MASO MLETE maso veprove ve vlastni stave KONZERVY MASNE luncheon meat maso uzene MASO UZENE maso uzene bok slanina anglicka SLANINA slanina uzena file rybi RYBY MORSKE ryba uzena RYBY UZENE ryby marinovane (zavinace) RYBY MARINOVANE ryby v oleji (1. druh) KONZERVY RYBI ryby v oleji (2. druh) mleko polotucne MLEKO mleko odtucnene syr tvrdy Eidam SYR TVRDY EIDAM syr tvrdy uzeny SYR TVRDY UZENY syr s plisni na povrchu SYRY S PLISNI NA POVRCHU SYRY S PLISNI UVNITR HMOTY syr s plisni uvnitr hmoty syr taveny vysokotucny SYRY TAVENE syr taveny nizkotucny syr taveny ochuceny syr cerstvy SYRY CERSTVE jogurt bily JOGURTY SMETANOVE jogurt ochuceny smetanovy podmasli VYROBKY MLECNE KYSANE mleko acidofilni kefir tvaroh mekky TVAROH vejce VEJCE majoneza MAJONEZY omacka tatarska salat hlavkovy SALAT HLAVKOVY spenat SPENAT kedlubny KEDLUBNY redkvicky REDKVICKY brambory konzumni BRAMBORY KONZUMNI jablka JABLKA polevka v prasku POLEVKY V PRASKU polevka instantni bujon koreni vegeta jogurt bily nizkotucny JOGURTY NIZKOTUCNE jogurt ochuceny nizkotucny MASO HOVEZI


Name of food item

beef, hind part beef, fore part minced meat MINCED MEAT canned meat CANNED MEAT luncheon meat smoked meat SMOKED MEAT smoked meat, flank bacon BACON speck sea fish fillets SEA FISH smoked fish SMOKED FISH marinated fish MARINATED FISH fish, canned in oil (1st type) CANNED FISH fish, canned in oil (2nd type) semi-fat milk MILK low-fat milk hard cheese Edam HARD CHEESE EDAM smoked hard cheese SMOKED HARD CHEESE camembert cheese CAMEMBERT CHEESE blue cheese BLUE CHEESE cream processed cheese PROCESSED CHEESE low-fat processed cheese flavoured processed cheese fresh cheese FRESH CHEESE plain yogurt WHOLE MILK YOGURT flavoured whole milk yogurt FERMENTED DAIRY PRODUCTS buttermilk acidophilous milk kefir curd CURD eggs EGGS mayonnaise MAYONNAISE Tatar sauce lettuce LETTUCE spinach SPINACH kohlrabi KOHLRABI radish RADISH potatoes POTATOES apples APPLES packet soup PACKET SOUPS instant soup meat cube Vegeta flavouring plain low-fat yoghurt LOW FAT YOGHURT flavoured low-fat yoghurt BEEF

% KOMP. % of comp. 44 56 100 54 46 64 36 55 45 100 100 100 50 50 67 33 100 100 100 100 22 43 35 100 50 50 48 29 23 100 100 53 47 100 100 100 100 100 100 47 33 11 9 50 50

KOMODITA Food item 1 2 19 29 30 69 70 73 74 77 81 83 85 86 89 90 97 99 100 102 104 105 106 110 111 112 115 116 117 122 129 133 134 203 205 207 209 216 231 302 303 304 305 306 307

KULINÁRNÍ ÚPRAVA dušení vaření pečení bez úpravy ohřátí vaření vaření bez úpravy bez úpravy pečení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy dušení bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy

Kitchen preparation stewing boiling roasting no processing warming boiling boiling no processing no processing roasting no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling no processing no processing no processing stewing no processing no processing boiling no processing boiling boiling no processing no processing no processing no processing

4

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

KOMPOZIT Comp. sample 9 13 19 45 45 45 94 94 96 111 111 112 124 126 138 140 142 143 152 154 156 170 178 188 188 189 189 191 191 191 203 203 203 205 205 208 209 220

NÁZEV KOMPOZITU MASO KRALICI MASO KURECI DROBY DRUBEZI SPECIALITY DRUBEZI

MARGARINY TUKY ZTUZENE PECIVO JEMNE TESTO LISTOVE KVETAK KAPUSTA RAJCATA OKURKY SALATOVE PAPRIKA MELOUN MRKEV CELER PETRZEL HROZNY SVESTKY COKOLADA CUKROVINKY COKOLADOVE VYROBKY CUKRARSKE

KORENI

SALATY LAHUDKOVE VODA MINERALNI VODA STOLNI PIZZA (POLOTOVAR)

NÁZEV KOMODITY maso kralici maso kureci droby drubezi salam drubezi parky drubezi sunka drubezi margarin pomazankovy tuk Hera tuk ztuzeny pecivo jemne (1. druh) pecivo jemne (2. druh) testo listove kvetak kapusta rajcata okurky salatove paprika meloun mrkev celer petrzel hrozny svestky cokolada mlecna cokolada horka bonbony cokoladove tycinky cokoladove vyrobky cukrarske (1. druh) vyrobky cukrarske (2. druh) vyrobky cukrarske (3. druh) koreni paprika sladka koreni kmin koreni pepr salat rybi salat vlassky (parizsky) voda mineralni voda stolni pizza (polotovar)


Name of food item

rabbit chicken poultry offal chicken salami chicken frankfurters chicken ham spread margarine MARGARINES margarine Hera hardened fat HARDENED FATS cake (1st type) CAKES cake (2nd type) flaky pastry FLAKY PASTRY cauliflower CAULIFLOWER kale KALE tomatoes TOMATOES cucumbers CUCUMBERS green pepper GREEN PEPPER watermelon WATERMELON carrots CARROTS celeriac CELERIAC parsley PARSLEY grapes GRAPES plums PLUMS milk chocolate CHOCOLATE plain chocolate CHOCOLATE CONFECTIONERY chocolate sweets chocolate bars cream cake (1st type) CREAM CAKES cream cake (2nd type) cream cake (3rd type) paprika SPICES caraway seeds pepper fish salad DELICATE SALADS Italian salad mineral water MINERAL WATER table water TABLE WATER pizza (frozen) PIZZA (FROZEN) RABBIT MEAT CHICKEN MEAT POULTRY OFFAL POULTRY SPECIALITIES

% KOMP. %of comp 100 100 100 54 24 23 77 23 100 50 50 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 70 30 66 34 33 33 33 39 39 22 60 40 100 100 100

KOMODITA Food item 17 21 27 63 64 65 136 137 140 159 160 161 178 180 197 199 201 202 211 213 215 230 238 250 251 252 253 256 257 258 277 278 279 281 282 287 288 308

KULINÁRNÍ ÚPRAVA pečení pečení vaření bez úpravy ohřátí bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy pečení vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy pečení

Kitchen preparation roasting roasting boiling no processing warming no processing no processing no processing no processing no processing no processing baking boiling boiling no processing no processing no processing no processing boiling boiling boiling no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing baking

5

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

KOMPOZIT Comp. sample 22 22 53 62 62 89 97 99 101 103 105 107 107 109 109 122 128 130 133 134 136 136 136 158 161 163 172 186 187 206 206 213 215 215

NÁZEV KOMPOZITU PASTIKY (KONZERVY) RYBY SLADKOVODNI MLEKO VEJCE MASLO MASLO POMAZANKOVE SADLO VEPROVE CHLEB PSENICNO-ZITNY CHLEB ZITNY PECIVO CELOZRNNE PECIVO PSENICNE ZELI HLAVKOVE ZELI CINSKE BROKOLICE COCKA HRACH ZELENINA CIBULOVA

BRAMBORY KONZUMNI HRANOLKY BRAMBOROVE LUPINKY BRAMBOROVE JABLKA ORECHY VLASSKE ARASIDY KAVA (VYLUH) PIVO VINO

NÁZEV KOMODITY pastika (1. druh) pastika (2. druh) kapr mleko polotucne mleko odtucnene vejce maslo maslo pomazankove sadlo veprove chleb psenicno-zitny chleb zitny chleb celozrnny rohliky celozrnne rohliky psenicne veka zeli hlavkove zeli cinske brokolice cocka hrach cibule porek cesnek brambory konzumni hranolky bramborove lupinky bramborove jablka orechy vlasske arasidy kava kava instantni pivo vino bile vino cervene

Name of composite sample CANNED PATE FRESHWATER FISH MILK EGGS BUTTER BUTTER SPREAD LARD WHEAT-RYE BREAD RYE BREAD WHOLEMEAL BREAD ROLLS AND FRENCH LOAF CABBAGE CHINESE LEAVES BROCCOLI LENTILS PEAS ONIONS

POTATOES FRENCH FRIES POTATO CRISPS APPLES WALNUTS PEANUTS COFFEE (INFUSION) BEER WINE

Name of food item canned pate canned pate carp semi-fat milk low-fat milk eggs butter butter spread lard wheat-rye bread rye bread wholemeal bread wholemeal rolls wheat rolls French loaf cabbage Chinese leaves broccoli lentils peas onions leek garlic potatoes French fries potato crisps apples walnuts peanuts coffee instant coffee beer white wine red wine

% KOMP. % of comp. 50 50 100 67 33 100 100 100 100 100 100 26 74 90 10 100 100 100 100 100 87 7 6 100 100 100 100 100 100 87 13 100 43 57

KOMODITA Food item 31 32 79 91 92 130 141 143 145 147 149 151 152 155 156 176 182 184 187 188 191 192 193 217 220 222 232 248 249 283 284 294 297 298

KULINÁRNÍ ÚPRAVA bez úpravy bez úpravy pečení bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy vaření vaření vaření dušení bez úpravy bez úpravy vaření pečení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy

Kitchen preparation no processing no processing roasting no processing no processing boiling no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling no processing boiling boiling boiling stewing no processing no processing boiling roasting no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing

6

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM

KOMPOZIT Comp. sample

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

4 4 4 4 6 8 16 18 24 24 26 26 28 28 30 32 34 36 38 40 42 42 44 117 117 119 120 120 121 121 168 169 180 181 181 181 184 198 200 216 216

NÁZEV KOMPOZITU

NÁZEV KOMODITY


maso veprove plec PORK maso veprove kotleta maso veprove krkovice maso veprove kyta maso veprove bok MASO VEPROVE BOK PORK FLANK jatra veprova JATRA VEPROVA PORK LIVER maso slepici MASO SLEPICI HEN MEAT maso kruti MASO KRUTI TURKEY MEAT SALAMY TRV. TEPEL. OPRAC. salam trv. tepel. oprac. (1. druh) HEAT-TREATED DRY SALAMI salam trv. tepel. oprac. (2. druh) salam trv. fermentovany (1. druh) FERMENTED DRY SALAMI SALAMY TRV. FERMENT. salam trv.fermentovany (2. druh) salam mekky (1. druh) SALAMY MEKKE COOKED SALAMI salam mekky (2. druh) salam toceny SALAM TOCENY COOKED SALAMI "TOCENY" parky PARKY FRANKFURTERS klobasy KLOBASY SAUSAGES spekacky SPEKACKY KNACKWURST sunka veprova SUNKA VEPROVA PORK HAM tlacenka veprova TLACENKA VEPROVA HEAD CHEESE jaternice JATERNICE A JELITA WHITE AND BLACK PUDDING jelita salam jatrovy SALAM JATROVY LIVER SAUSAGE zelenina zmrazena s kukurici ZELENINA ZMRAZENA FROZEN VEGETABLES zelenina zmrazena s kostalovinami zeli kysane ZELI KYSANE SAUERKRAUT zelenina sterilovana vicedruhova PICKLED VEGETABLES ZELENINA STERILOVANA okurky sterilovane kecup PROTLAKY ZELENINOVE KETCHUP protlak rajcatovy rozinky ROZINKY RAISINS vyziva detska ovocna VYZIVA DETSKA OVOCNA INFANT FRUIT PUREE pomerance POMERANCE ORANGES mandarinky CITRUSY OSTATNI CITRUS FRUIT (OTHER) citrony grepy banany BANANY BANANAS testoviny TESTOVINY PASTA ryze RYZE RICE sirup (1. druh) SIRUPY SYRUP sirup (2. druh) MASO VEPROVE

Name of food item

% KOMP. % of comp.

KOMODITA Food item

KULINÁRNÍ ÚPRAVA

Kitchen preparation

pork, shoulder pork, chops pork, neck pork, ham pork, flank pork liver hen turkey heat-treated dry salami (1st type) heat-treated dry salami (2nd type) fermented dry salami (1st type) fermented dry salami (2nd type) cooked salami (1st type) cooked salami (2nd type) cooked salami "toceny" frankfurters sausages knackwurst pork ham head cheese white pudding black pudding liver sausage frozen vegetables with corn frozen vegetables with brassicas sauerkraut pickled mixed vegetables pickled gherkins ketchup tomato paste raisins infant fruit puree oranges mandarin oranges lemons grapefruit bananas pasta rice syrup (1st type) syrup (2nd type)

21 32 28 19 100 100 100 100 50 50 50 50 50 50 100 100 100 100 100 100 64 36 100 50 50 100 81 19 84 16 100 100 100 66 24 10 100 100 100 50 50

9 10 11 12 14 16 24 26 35 36 39 40 43 44 46 48 50 52 54 56 59 60 62 168 169 171 172 173 174 175 228 229 240 241 242 243 246 269 271 299 300

pečení pečení pečení pečení pečení dušení vaření pečení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy ohřátí ohřátí ohřátí bez úpravy bez úpravy pečení pečení bez úpravy vaření vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy dušení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření vaření bez úpravy bez úpravy

roasting roasting roasting roasting roasting stewing boiling roasting no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing warming warming warming no processing no processing roasting roasting no processing boiling boiling boiling no processing no processing no processing stewing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling boiling no processing no processing

7

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

KOMPOZIT Comp. sample 2 2 12 48 48 50 50 52 56 58 60 60 63 63 66 69 71 73 73 73 76 76 78 79 80 80 82 83 84 86 90 137 137 137 145 147 149 151 159 173 185

NÁZEV KOMPOZITU

NÁZEV KOMODITY

maso hovezi zadni maso hovezi predni maso mlete MASO MLETE maso uzene MASO UZENE maso uzene bok slanina anglicka SLANINA slanina uzena file rybi RYBY MORSKE ryba uzena RYBY UZENE ryby marinovane (zavinace) RYBY MARINOVANE ryby v oleji (1. druh) KONZERVY RYBI ryby v oleji (2. druh) mleko polotucne MLEKO mleko odtucnene syr tvrdy Eidam SYR TVRDY EIDAM syr s plisni na povrchu SYRY S PLISNI NA POVRCHU SYRY S PLISNI UVNITR HMOTY syr s plisni uvnitr hmoty syr taveny vysokotucny SYRY TAVENE syr taveny nizkotucny syr taveny ochuceny jogurt bily JOGURTY SMETANOVE jogurt ochuceny smetanovy smetana SMETANA smetana kysana SMETANA KYSANA krem mrazeny (1. druh) KREMY MRAZENE krem mrazeny (2. druh) dezert tvarohovy DEZERTY TVAROHOVE krem smetanovy KREMY SMETANOVE smetana ke slehani SMETANA KE SLEHANI puding PUDING vejce VEJCE cibule ZELENINA CIBULOVA porek cesnek salat hlavkovy SALAT HLAVKOVY spenat SPENAT kedlubny KEDLUBNY redkvicky REDKVICKY brambory konzumni BRAMBORY KONZUMNI jablka JABLKA jahody JAHODY MASO HOVEZI

Name of composite sample BEEF MINCED MEAT SMOKED MEAT BACON SEA FISH SMOKED FISH MARINATED FISH CANNED FISH MILK HARD CHEESE EDAM CAMEMBERT CHEESE BLUE CHEESE PROCESSED CHEESE

WHOLE MILK YOGURT CREAM SOUR CREAM ICE CREAM CURD DESSERTS CREAM DESSERTS WHIPPING CREAM MILK PUDDING EGGS ONIONS

LETTUCE SPINACH KOHLRABI RADISH POTATOES APPLES STRAWBERRIES

Name of food item beef, hind part beef, fore part minced meat smoked meat smoked meat, flank bacon speck sea fish fillets smoked fish marinated fish fish, canned in oil (1st type) fish, canned in oil (2nd type) semi-fat milk low-fat milk hard cheese Edam camembert cheese blue cheese cream processed cheese low-fat processed cheese flavoured processed cheese plain yogurt flavoured whole milk yogurt cream sour cream ice cream (1st type) ice cream (2nd type) curd dessert cream dessert whipping cream milk pudding eggs onions leek garlic lettuce spinach kohlrabi radish potatoes apples strawberries

% KOMP. % of comp. 44 56 100 64 36 55 45 100 100 100 50 50 67 33 100 100 100 22 43 35 50 50 100 100 50 50 100 100 100 100 100 87 7 6 100 100 100 100 100 100 100

KOMODITA Food item 3 4 20 71 72 75 76 78 82 84 87 88 93 94 98 101 103 107 108 109 113 114 118 119 120 121 123 124 125 127 131 194 195 196 204 206 208 210 218 233 247

KULINÁRNÍ ÚPRAVA dušení vaření pečení vaření vaření bez úpravy bez úpravy pečení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření dušení bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy bez úpravy

Kitchen preparation stewing boiling roasting boiling boiling no processing no processing roasting no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling stewing no processing no processing no processing boiling no processing no processing boiling no processing no processing

8

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

KOMPOZIT Comp. sample 10 14 20 46 46 46 85 87 95 95 113 113 114 115 125 127 139 141 153 155 165 175 176 177 190 190 192 193 193 194 194 195 210 210 211

NÁZEV KOMPOZITU

NÁZEV KOMODITY

maso kralici maso kureci droby drubezi salam drubezi parky drubezi sunka drubezi mleko zahustene MLEKO ZAHUSTENE VYZIVA KOJENECKA MLECNA vyziva kojenecka mlecna margarin pomazankovy MARGARINY tuk Hera susenky (1. druh) SUSENKY susenky (2. druh) piskoty detske PISKOTY pecivo trvanlive slane PECIVO TRVANLIVE SLANE kvetak KVETAK kapusta KAPUSTA rajcata RAJCATA okurky salatove OKURKY SALATOVE mrkev MRKEV celer CELER houby HOUBY hrusky HRUSKY broskve BROSKVE merunky MERUNKY CUKROVINKY COKOLADOVE bonbony cokoladove tycinky cokoladove med MED kakao slazene KAKAO prasek kakaovy oplatky (1. druh) OPLATKY oplatky (2. druh) pernik PERNIK limonada (1. druh) LIMONADY limonada (2. druh) napoj kolovy NAPOJE KOLOVE MASO KRALICI MASO KURECI DROBY DRUBEZI SPECIALITY DRUBEZI


Name of food item

rabbit chicken poultry offal chicken salami chicken frankfurters chicken ham condensed milk CONDENSED MILK MILK-BASED INFANT FORMULA milk-based infant formula spread margarine MARGARINES margarine Hera biscuits (1st type) BISCUITS biscuits (2nd type) sponge biscuits SPONGE BISCUITS sponge biscuits SAVOURY BISCUITS cauliflower CAULIFLOWER kale KALE tomatoes TOMATOES cucumbers CUCUMBERS carrots CARROTS celeriac CELERIAC mushrooms MUSHROOMS pears PEARS peaches PEACHES apricots APRICOTS CHOCOLATE CONFECTIONERY chocolate sweets chocolate bars honey HONEY cocoa instant drink COCOA cocoa powder wafers (1st type) WAFERS wafers (2nd type) gingerbread GINGERBREAD lemonade (1st type) LEMONADE lemonade (2nd type) coca-cola COCA-COLA RABBIT MEAT CHICKEN MEAT POULTRY OFFAL POULTRY SPECIALITIES

% KOMP. %of comp 100 100 100 54 24 23 100 100 77 23 50 50 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 66 34 100 65 35 50 50 100 50 50 100

KOMODITA Food item 18 22 28 66 67 68 126 128 138 139 162 163 164 165 179 181 198 200 212 214 224 235 236 237 254 255 259 260 261 262 263 264 289 290 291

KULINÁRNÍ ÚPRAVA pečení pečení vaření bez úpravy ohřátí bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření vaření bez úpravy bez úpravy vaření vaření dušení bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy

Kitchen preparation roasting roasting boiling no processing warming no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling boiling no processing no processing boiling boiling stewing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing

9

Složení kompozitních vzorků a typ kulinární úpravy (The composition of samples and kitchen preparations) TERM 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

KOMPOZIT Comp. sample 54 64 64 91 98 100 102 104 106 108 108 110 110 123 129 131 132 135 135 160 162 164 174 196 196 196 201 201 201 202 202 207 207 214 214 217

NÁZEV KOMPOZITU RYBY SLADKOVODNI MLEKO VEJCE MASLO MASLO POMAZANKOVE SADLO VEPROVE CHLEB PSENICNO-ZITNY CHLEB ZITNY PECIVO CELOZRNNE PECIVO PSENICNE ZELI HLAVKOVE ZELI CINSKE BROKOLICE FAZOLE SOJA A SOJOVE VYROBKY BRAMBORY KONZUMNI HRANOLKY BRAMBOROVE LUPINKY BRAMBOROVE JABLKA MOUKA

OBILOVINY SNIDANOVE

KRUPICE PSENICNA CAJ (NALEV) LIHOVINY KNEDLIKY

NÁZEV KOMODITY kapr mleko polotucne mleko odtucnene vejce maslo maslo pomazankove sadlo veprove chleb psenicno-zitny chleb zitny chleb celozrnny rohliky celozrnne rohliky psenicne veka zeli hlavkove zeli cinske brokolice fazole boby sojove vyrobek sojovy brambory konzumni hranolky bramborove lupinky bramborove jablka mouka polohruba mouka hladka mouka hruba musli vlocky ovesne lupinky corn-flakes krupice psenicna kase obilna detska caj cerny caj ovocny rum vodka knedlik houskovy

Name of composite sample FRESHWATER FISH MILK EGGS BUTTER BUTTER SPREAD LARD WHEAT-RYE BREAD RYE BREAD WHOLEMEAL BREAD ROLLS AND FRENCH LOAF CABBAGE CHINESE LEAVES BROCCOLI BEANS SOYA BEANS AND PRODUCTS POTATOES FRENCH FRIES POTATO CRISPS APPLES WHEAT FLOUR

BREAKFAST CEREALS

SEMOLINA TEA (INFUSION) SPIRITS DUMPLINGS

Name of food item carp semi-fat milk low-fat milk eggs butter butter spread lard wheat-rye bread rye bread wholemeal bread wholemeal rolls wheat rolls French loaf cabbage Chinese leaves broccoli beans soya beans soya products potatoes French fries potato crisps apples medium-coarse wheat flour fine wheat flour coarse wheat flour muesli oat flakes corn flakes semolina porridge black tea fruit tea rum vodka dumpling

% KOMP. % of comp. 100 67 33 100 100 100 100 100 100 26 74 90 10 100 100 100 100 57 43 100 100 100 100 41 38 21 35 35 30 84 16 63 37 54 46 100

KOMODITA Food item 80 95 96 132 142 144 146 148 150 153 154 157 158 177 183 185 186 189 190 219 221 223 234 265 266 267 272 273 274 275 276 285 286 295 296 301

KULINÁRNÍ ÚPRAVA pečení bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy vaření bez úpravy vaření vaření vaření vaření vaření pečení bez úpravy bez úpravy pečení pečení pečení bez úpravy vaření bez úpravy vaření vaření bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy bez úpravy

Kitchen preparation roasting no processing no processing boiling no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing no processing boiling no processing boiling boiling boiling boiling boiling roasting no processing no processing baking baking baking no processing boiling no processing boiling boiling no processing no processing no processing no processing no processing

10

Příloha č. 2: Model doporučených dávek potravin pro ČR použitý k porovnání odhadů expozičních dávek chemickým látkám pro vybrané skupiny populace (model standardizované spotřeby potravin).

2-3 porce mléka a mléčných výrobků: pro výpočet použita hodnota 125 g / porci

3 - 5 porcí zeleniny (včetně brambor): pro výpočet použita hodnota 100 g / porce

Střídmě tuky, oleje, cukr, cukrovinky: pro výpočet použita spotřeba 15 g přidaných tuků a 10 g přidaných cukrů a 300 ml nápojů 1 - 3 porce zdrojů bílkovin (maso, drůbež, ryby, luštěniny, vejce, ořechy) : pro výpočet použita hodnota 80 g / porce

2 - 4 porce ovoce : pro výpočet použita hodnota 100 g / porce

3 - 6 porcí cereálií (chleba, rýže, těstoviny, jiné cereálie: pro výpočet použita hodnota 100 g / porce

Doporučené dávky potravin (počet porcí / osobu / den) pro vybrané skupiny populace: a Skupina věk hmotnost obiloviny zelenina ovoce mléko zdroje energie kg bílkovin kJ b Děti 4-6 roků 15 3 3 2 3 2 7047 Dospělí muži 18+ roků 70 6 5 4 3 3 11996 Dospělé ženy 18+ roků 58 4 4 3 3 1 7988 Těhotné/kojící 18+ roků 58 5 4 3 3 2 9787 Starší osoby 60+ roků 64 3 3 2 2 1 5987 Poznámky : a

Použitá literatura : Komárek,L. - Rážová,J. - Klepetko,P.: Strava v prevenci nádorů., Doporučení "Národního programu zdraví 1998", Prevence nádorových onemocnění v ČR, SZÚ Praha, 1998, 6 str. Brázdová,Z: Výživová doporučení pro Českou republiku., Rega Brno, 1995, str. 5 - 22. Brázdová,Z. - Ruprich,J. - Hrubá,D. - Petráková,A. : Dietary Guidelines in the Czech Republic III. : Challege for the 3rd Millenium., Central European Journal of Public Health, 9(1), 2001, str. 30-34. b Energetická hodnota modelu bez započítání přidaných tuku, cukrů, cukrovinek a nápojů. Hodnota energie byla vypočtena součtem vážených průměrů energetické hodnoty pro jednotlivé skupiny potravin vypočtené podle skutečného poměru dostupnosti potravin v ČR v roce 1997 (SKP pro ČR, SZÚ Praha, 2000, ISBN 80-7071-1663).

11

2. CÍLENÝ MONITORING HYGIENICKÉ A ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOSTI POTRAVIN V ČR a. Souhrn Rok 2015 byl již druhým rokem, kdy probíhala studie "HYGIMON" zaměřená na „cílené“ sledování hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin. Opět jsme se zaměřili na detekci a identifikaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinách a na falšování potravin živočišného původu. K diagnostice byla využita molekulárně biologická metoda polymerázové řetězové reakce (dále PCR). Ve čtyřech odběrových termínech byly ve 24 lokalitách v ČR odebrány v obchodní síti vzorky rýže a výrobků z rýže, vzhledem k tomu, že GM rýže není v EU povolena k uvádění na trh. Celkem bylo v roce 2015 odebráno a analyzováno 48 vzorků rýže a 48 vzorků výrobků obsahující rýži (např. mléčná rýže, rýžová mouka, dětská výživa, rýžové nudle). K detekci GM rýže byla využita kvalitativní screeningová metoda PCR. Přítomnost GM rýže v analyzovaných vzorcích nebyla zjištěna. V roce 2015 bylo ve spolupráci s KHS Středočeského kraje odebráno celkem 15 vzorků pokrmů a výrobků z hovězího masa. Diagnostika byla zaměřena na detekci koňského masa. Koňské maso nebylo prokázáno v žádném z odebraných vzorků. Provedené analýzy prokázaly, že zavedením akčního plánu Evropskou komisí v roce 2013 dochází ke snížení výskytu koňského masa v pokrmech z hovězího masa.

b. Spolupracující organizace a odborníci Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně (Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., Ing. Veronika Kýrová, Ph.D., RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., Ing. Pavla Surmanová, Ivana Procházková), Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (Ing. Marie Jechová)

c. Základní informace Od roku 2014 se Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ v Brně zabývá „cíleným“ sledováním hygienické a zdravotní nezávadností potravin a pokrmů, jako reakce na zhoršující se situaci v oblasti falšování potravin a v oblasti zhoršující se kvality potravin, která může být spojena i s jejich zdravotní závadností. Výstupy ze studie „HYGIMON“ slouží mimo jiné i pro orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) k možnému vytypování námětů pro specifické kontrolní akce. Tato část monitoringu je zaměřená na detekci a identifikaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v potravinách a druhové falšování potravin a klamání spotřebitele. Studie „HYGIMON“ je zaměřená na monitoring „hygienicky závadných“ potravin s využitím molekulárně-biologických metod (PCR).

d. Detekce a identifikace GMO Ve studii jsme se zaměřili na průkaz GM rýže a výrobky obsahující rýži (např. mléčná rýže, rýžová mouka, dětská výživa, rýžové nudle). Analýza byla provedena u vzorků rýže, které byly sváženy z 24 míst republiky (region A = Plzeň, Písek, Sedlčany, Votice, Olbramovice, Humpolec, region B = Hostivice, Stochov, Tuchlovice, Nymburk, Litoměřice, Praha, region C = Kopřivnice, Polička, Letovice, Olešnice, Bruntál, Olomouc, region D = Zlín, Vyškov, Brno, Moravské Budějovice, Telč, Želetava).

1

Použitá metoda Metoda PCR PCR metody slouží pro diagnostiku specifických sekvencí DNA. Tato metoda umožňuje in vitro zmnožení vybraného úseku DNA, který se nachází mezi dvěma místy o známé sekvenci nukleotidů. Jako cílová sekvence může vystupovat veškerá vnesená DNA – tj. promotor, samotný gen, terminátor nebo genový marker, použitý pro selekci transgenních organismů. V našem případě byla pro detekci geneticky modifikované rýže využita screeningová PCR metoda (35S promotor, NOS terminátor). Zabezpečení kvality práce Metody použité ve studii byly validovány. Zkoušky byly akreditovány u Českého institutu pro akreditaci (ČIA) podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Metody jsou zpracovány do formy Standardních operačních postupů (SOP). Při práci jsou používány certifikované referenční materiály, testovací materiály a laboratoř se pravidelně účastní mezinárodních mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (GeMMA). Strategie analytického postupu Pro analýzu byla vybrána rýže a výrobky z rýže, ve kterých podle informací z RASFF v posledních letech byla několikrát zachycena GM rýže. V EU není GM rýže pro uvádění na trh povolena. Vzorky rýže a výrobků z rýže byly vyšetřeny pomocí screeningové PCR, zaměřené na obecně se vyskytující nové geny ve více typech GMO (35S promotor, NOS terminátor). Tento analytický postup umožňuje záchyt i nepovolených GMO.

Výsledky laboratorní analýzy Celkem bylo v roce 2015 vyšetřeno 48 vzorků rýže a 48 vzorků výrobků z rýže či výrobků obsahující rýži jako jednu ze složek. Vzorky byly vyšetřeny screeningovou metodou PCR (35S promotor, NOS terminátor) a přítomnost GM rýže ve vzorcích rýže a výrobků z rýže nebyla touto metodou zjištěna. V průběhu sledovaného období došlo k poklesu záchytu GM rýže na trhu, jak je uvedeno v grafu č. 1.

Graf 1: Počet pozitivních vzorků rýže v analýzách na přítomnost GMO v letech 2007 – 2015 Figure 1: Number of positive samples of rice for GMOs during years 2007-2015

2

Závěr GM rýže není v EU dosud povolena k uvádění na trh! Získané výsledky dokazují, že v průběhu dlouhodobého sledování dochází k poklesu výskytu příměsí nepovolené GM rýže v tržní síti v ČR. V průběhu roku 2015 nebyly publikovány žádné nové aktuální vědecké údaje, které by signalizovaly možná zdravotní rizika pro člověka při konzumaci potravin na bázi GMO. V ČR je povoleno uvádět na trh pouze ty GM potraviny, které jsou povoleny v EU, viz příloha č. 1 (zdroj: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm). Značení výrobků je povinné od 0,9% GMO.

e. Falšování potravin živočišného původu Podvodné nebo nepřesné údaje o složení potravin jsou široce rozšířený problém, zejména v případě cenově dražších potravin. Nejčastěji jde o nahrazení jednoho druhu/produktu podobným, ale lacinějším, méně kvalitním či snáze dostupným. V EU se jednalo o případy výskytu koňského masa v různých druzích pokrmů z hovězího masa. Do studie byla také zařazena detekce koňského masa.

Použitá metoda Metoda PCR Vzhledem k tomu, že byly analyzovány hlavně zpracované potraviny a pokrmy, u kterých není možné morfologické zkoumání, bylo proto nezbytné využití molekulárně biologických metod. Detekce koňského masa byla provedena za použití komerčního kitu kvalitativní metodou PCR. Zabezpečení kvality práce Metody použité ve studii byly validovány. Zkouška pro detekci koňského masa byla akreditována u Českého institutu pro akreditaci (ČIA) podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Metody jsou zpracovány do formy Standardních operačních postupů (SOP). Při práci jsou používány testovací materiály a laboratoř se účastní mezinárodních mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (FAPAS). Strategie analytického postupu Pro analýzu byly vybrány výrobky a pokrmy, u kterých je možný předpoklad výskytu koňského masa.

Výsledky laboratorní analýzy V roce 2015 bylo ve spolupráci s KHS Středočeského kraje odebráno celkem 15 vzorků pokrmů a výrobků z hovězího masa. Diagnostika byla zaměřena na detekci koňského masa. Koňské maso nebylo prokázáno v žádném z odebraných vzorků.

Závěr Provedené analýzy prokázaly, že zavedením akčního plánu, který Evropská komise představila v březnu 2013, došlo ke snížení výskytu koňského masa v potravinách a pokrmech z hovězího masa. Falšování potravin je problém, se kterým je nutné stále počítat. Legislativa, kontrola dozorových orgánů, zdokonalování analytických metod pro průkaz falšování potravin jsou kroky vedoucí k ochraně spotřebitele.

3

Příloha č. 1

EU register of genetically modified food and feed Genetically modified cotton Transformation event/ Unique ID/ Company

Genes Introduced / Characteristics

Authorized use

Cotton (MON1445)

Genetically modified cotton that contains: cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate nptII and aadAgenes inserted as selection markers

Food produced from MON1445 cotton

Genetically modified cotton that contains: cry2Ab2 andcry1Ac genes which confer protection against certain lepidopteran pests uidA gene inserted as a selection marker nptII and aadAgenes inserted as selection markers

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-15985-7 cotton Feed containing, consisting of, or produced from MON-15985-7 cotton Products other than food and feed containing or consisting of MON-15985-7 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Food produced from MON 531 cotton

MON-Ø1445-2

Monsanto Cotton (MON15985) MON-15985-7 Monsanto

Cotton (MON531) MON-ØØ531-6 Monsanto Cotton (MON531 x MON1445 ) MON-ØØ531-6 x MON-Ø1445-2 Monsanto Cotton (LLCotton25) ACS-GHØØ1-3

Genetically modified cotton that contains: cry1A(c) gene inserted to confer insectresistance nptII and aadAgenes inserted as selection markers Genetically modified cotton that contains: cry1A(c) gene inserted to confer insectresistance cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate nptII and aadAgenes inserted as selection markers Genetically modified cotton that contains: pat gene inserted to confer tolerance to the glyphosinate-ammonium herbicide

Bayer

Cotton (GHB614)

Genetically modified cotton that expresses:

BCS-GHØØ2-5 [ Bayer ]

Cotton (281-24236x3006-210-23) DAS-24236-5xDAS-

2mepsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicides

Genetically modified cotton that expresses: cry1Ac and cry1F genes which provide

Authorization Expiration Date

26/04/2025 Feed produced from MON1445 cotton 26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 Feed produced from MON 531 cotton 26/04/2025

Food produced from MON531 x MON1445 cotton Feed produced from MON 531 x MON 1445 cotton

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GHØØ1-3 cotton (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-ACS-GHØØ1-3 cotton (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GHØØ1-3 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCSGHØØ2-5 cotton (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ2-5 cotton (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ2-5 cotton for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS-242365xDAS-21Ø23-5 cotton (including food additives)

26/04/2025

26/04/2025

28/10/2018

16/06/2021

21/12/2021

5

21Ø23-5 [ Dow AgroSciences ]

protection to certain lepidopteran pests pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinate-ammonium herbicides

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-24236-5xDAS-21Ø23-5 cotton for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Cotton (T304-40)

Genetically modified cotton which expresses:

BCS-GHØØ4-7 pat gene which confers tolerance to glufosinate-ammonium herbicides

[ Bayer ]

cry1Ab gene which confers protection against certain lepidopteran pests

Cotton (MON 88913) MON-88913-8

Genetically modified cotton that contains: cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate-based herbicides

[ Monsanto ]

Genetically modified cotton which expresses:

Cotton (GHB614xLLCotto n25)

pat gene which confers tolerance to glufosinate-ammonium herbicides

BCS-GHØØ25xACS-GHØØ1-3

cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

[ Bayer ]

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-24236-5xDAS-21Ø23-5 cotton (feed materials and feed additives)

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ4-7 cotton Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ4-7 cotton Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ4-7 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-88913-8 cotton Feed containing, consisting of, or produced from MON-88913-8 cotton Products other than food and feed containing or consisting of MON-88913-8 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ25xACS-GHØØ1-3 cotton

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

Feed containing, consisting of, or produced from BCS-GHØØ2-5xACS-GHØØ1-3 cotton

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of BCS-GHØØ2-5xACSGHØØ1-3 cotton for the same uses as any other cotton with the exception of cultivation

26/04/2025

Genetically modified maize

Transformation event/ Unique ID/ Company


Maize (Bt11) SYN BT Ø11-1

Genetically modified maize that contains:

Syngenta

Maize (DAS59122) DAS-59122-7 Pioneer and Dow AgroSciences

Authorized use

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xMON-ØØØ21-9 cryIA (b) gene inserted to confer Feed containing, consisting of, or produced insect-resistance from SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9 pat gene inserted to confer Products other than food and feed tolerance to the herbicide containing or consisting of SYN-BTØ11glufosinate-ammonium 1xMON-ØØØ21-9 Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS contains: the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain Feed containing, consisting of, or produced coleopteran pests such as corn from DAS-59122-7 maize (feed materials rootworm larvae (Diabrotica and feed additives) spp.) pat gene inserted to confer


27/07/2020

23/10/2017

6

Maize (DAS1507)

tolerance to the glufosinateammonium herbicide

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-59122-7 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation


Foods and food ingredients containing, consisting or produced from DAS1507 maize (including food additives)

02/03/2016

Feed produced from DAS1507 maize (feed materials and feed additives)

15/03/2016

Feed produced from DAS1507 maize (feed materials and feed additives)

02/03/2016

Other products containing or consisting of DAS1507 with the exception of cultivation

15/03/2016

DAS-Ø15Ø7-1 Pioneer and DowAgroScienses

cry1F gene inserted to confer resistance to the European corn borer and certain other lepidopteran pests pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glufosinate-ammonium

Maize (GA21)


MON-ØØØ21-9 Monsanto

Maize (MON810) MON-ØØ81Ø-6 Monsanto

Maize (NK603 × T25)

epsps gene inserted to confer tolerance to herbicide glyphosate


Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MONØØØ21-9 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØØ21-9 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØØ219 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients produced from MON810 (including food additives)

Renewal of authorisation ongoing

Feed containing or consisting of MON810 maize


Pollen produced from MON810 maize

05/11/2023

Feed produced from MON810 maize (feed materials feed additives)


Seeds for cultivation

Renewal of authorisation ongoing 03/12/2025

270/3/2018

cryIA (b) gene inserted to confere resistance to lepidopteran pests


Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MONØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2 maize MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2 cp4 epsps gene which confers Feed containing, consisting of, or produced tolerance to glyphosate Monsanto from MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2 herbicides maize Products other than food and feed pat gene which confers tolerance containing or consisting of MON-ØØ6Ø3to the glufosinate-ammonium 6 × ACS-ZMØØ3-2 maize for the same herbicides uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize MON 87427 contains: consisting of, or produced from MON87427-7 maize MON-87427-7 cp4 epsps gene which confers Feed containing, consisting of, or produced tissue-selective tolerance to Monsanto from MON-87427-7 maize

03/12/2025

03/12/2025

03/12/2025

7

glyphosate herbicides The cp4 epsps expression is absent or limited in male reproductive tissues, which eliminates or reduces the need for detasseling when MON87427-7 is used as female parent in hybrid maize seed production.

Products other than food and feed containing or consisting of MON-87427-7 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Ø-6 maize Products other than food and feed, containing or consisting of MON-ØØ8635xMON-ØØ81Ø-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (NK603) contains: consisting of, or produced from MONØØ6Ø3-6 maize MON-ØØ6Ø3-6 cp4 epsps gene inserted to Feed containing, consisting of, or produced confer tolerance to the herbicide Monsanto from MON-ØØ6Ø3-6 maize glyphosate Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØ6Ø36 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (NK603 x MON810) contains: consisting of, or produced from MONØØ6Ø3-6xMON-ØØ81Ø-6 maize MON-ØØ6Ø3-6 x MON-ØØ81Ø-6 cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide (including food additives) glyphosate; cryIA (b) gene Monsanto inserted to confer resistance to lepidopteran pests Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØ6Ø3-6xMON-ØØ81Ø-6 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-ØØ6Ø36xMON-ØØ81Ø-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that Foods and food ingredients containing, Maize (T25) contains: consisting of, or produced from ACSZMØØ3-2 maize ACS-ZMØØ3-2 pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide Bayer Feed containing, consisting of, or produced glufosinate-ammonium from ACS-ZMØØ3-2 maize

Maize (DAS1507xNK603) DAS-Ø15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 Pioneer and Dow AgroSciences

Maize (MON88017)

Products other than food and feed containing or consisting of ACS-ZMØØ32 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DASØ15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives)

Genetically modified maize that expresses: the Cry1F protein which confers protection against certain lepidopteran pests such as the Feed containing, consisting of, or produced European corn borer (Ostrinia from DAS-Ø15Ø7-1xMON-ØØ6Ø3-6 nubilalis) and species belonging maize (feed materials and feed additives) to the genus Sesamia, the PAT protein which confers tolerance to the glufosinate-ammonium Products, other than food and feed, herbicide the CP4 EPSPS protein containing or consisting of DAS-Ø15Ø7which confers tolerance to the 1xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses glyphosate herbicide as any other maize with the exception of cultivation Genetically modified maize that contains:

MON-88Ø17-3 modified cry3Bb1 gene inserted

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON88Ø17-3 maize (including food additives)

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

23/10/2017

23/10/2017

26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

23/10/2017

29/10/2019

8

Monsanto

Maize (MON89034) MON-89Ø34-3 Monsanto

to confer protection to certain coleopteran pests and cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides

Genetically modified maize that contains: cry1A.105 and cry2Ab2 genes inserted to confer protection to certain lepidopteran pests


Maize (59122xNK603) DAS-59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 Pioneer

cry34Ab1 and cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain coleopteran pests pat genes inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicides cp4 epsps genes inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides

Feed containing, consisting of, or produced from MON-88Ø17-3 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-88Ø17-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-89Ø34-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7xMON-ØØ6Ø3-6 maize (feed materials and feed additives)

29/10/2019

29/10/2019

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-591227xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR6Ø4-5 maize (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from SYN-IR6Ø4-5 maize (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of SYN-IR6Ø4-5 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified maize that contains: Maize (MIR604) SYN-IR6Ø4-5

modified cry3A gene inserted to confer protection against certain coleopteran pests

Syngenta pmi gene inserted as selection marker

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7 maize (feed materials and feed additives) 29/11/2019 Products other than food and feed containing or consisting of DAS-59122-7 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation Feed containing, consisting of, or produced from MON-ØØ863-5xMON-ØØ81Ø6xMON-ØØ6Ø3-6 maize Products other than food and feed, containing or consisting of MON-ØØ8635xMON-ØØ81Ø-6xMON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Maize (Bt11xGA21) SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9

Genetically modified maize that expresses: the cry1Ab gene which confers

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xMON-ØØØ21-9

27/07/2020

9

Syngenta

Maize (MON88017xMON810) MON-88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6 Monsanto

Maize (MON89034 xNK603) MON-89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6 Monsanto

Maize (59122x1507xNK603) DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMONØØ6Ø3-6 Pioneer

protection against certain lepidopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides the mepsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1Ab gene which confers protection against certain lepidopteran pests the cry3Bb1 gene which provides protection to certain coleopteran pests the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1A.105 and cry2Ab2 genes which provide protection to certain lepidopteran pests the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides Genetically modified maize that expresses: the cry1F gene which confers protection against certain lepidopteran pests the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes which provide protection to certain coleopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides the cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Maize (1507x59122) DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7 Pioneer

Maize (MON89034 xMON88017)

Genetically modified maize that expresses: the cry1F gene which confers protection against certain lepidopteran pests the cry34Ab1 and cry35Ab1 genes which provide protection to certain coleopteran pests the pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides Genetically modified maize that expresses:

MON-89Ø34-3x MON-88Ø17-3 cry1A.105 and cry2Ab2 genes

Feed containing, consisting of, or produced from SYN-BTØ11-1xMON-ØØØ21-9 Products other than food and feed containing or consisting of SYN-BTØ111xMON-ØØØ21-9 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6 Feed containing, consisting of, or produced from MON-88Ø17-3xMON-ØØ81Ø-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of MON-88Ø173xMON-ØØ81Ø-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6 Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3x MON-ØØ6Ø3-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of MON-89Ø343x MON-ØØ6Ø3-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DAS59122-7xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6

Feed containing, consisting of, or produced from DAS-59122-7xDAS-Ø15Ø7xMONØØ6Ø3-6

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-591227xDAS-Ø15Ø7xMON-ØØ6Ø3-6 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DASØ15Ø7x DAS-59122-7 Feed containing, consisting of, or produced from DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7

27/07/2020

Products other than food and feed containing or consisting of DAS-Ø15Ø7x DAS-59122-7 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize (including food additives)

16/06/2021

10

Monsanto

which provide protection to certain lepidopteran pests cry3Bb1 gene which provides protection to certain coleopteran pests cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Maize (MIR604 xGA21) SYN-IR6Ø4-5 x MON-ØØØ21-9 Syngenta

SYN-BTØ11-1 x SYN-IR6Ø4-5 Syngenta

SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø45xMON-ØØØ21-9 Syngenta

Maize (MIR162) SYN-IR162-4 Syngenta

vip3Aa20 gene inserted to confer insect-resistance

21/12/2021

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5xMONØØØ21-9 maize (including food additives)

cry1Ab gene which provide protection to certain lepidopteran Feed containing, consisting of, or produced from SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4pests cry3A gene which provides 5xMON-ØØØ21-9 maize (feed materials protection to certain coleopteran and feed additives) pests pat gene which confers tolerance to the glufosinateammonium herbicides mepspsgene which Products other than food and feed confers tolerance to glyphosate containing or consisting of SYN-BTØ11herbicides 1xSYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation


21/12/2021

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNBTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5 maize (including food additives)

cry1Ab gene which provide Feed containing, consisting of, or produced protection to certain lepidopteran from SYN-BTØ11-1xSYN-IR6Ø4-5 maize pests cry3A gene which provides (feed materials and feed additives) protection to certain coleopteran pests pat gene which confers Products other than food and feed tolerance to the glufosinatecontaining or consisting of SYN-BTØ11ammonium herbicides 1xSYN-IR6Ø4-5 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified maize that expresses: Maize (Bt11xMIR604xGA21)

Products other than food and feed containing or consisting of MON89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 maize Genetically modified maize that (including food additives) expresses: Feed containing, consisting of, or produced cry3A gene which provides from SYN-IR6Ø4-5xMON-ØØØ21-9 protection to certain coleopteran maize (feed materials and feed additives) pests mepsps gene which confers Products other than food and feed tolerance to glyphosate containing or consisting of SYN-IR6Ø4herbicides 5xMON-ØØØ21-9 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified maize that expresses: Maize (Bt11xMIR604)

Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3x MON-88Ø17-3 maize (feed materials and feed additives)

21/12/2021

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from SYNIR162-4 Feed containing, consisting of, or produced from SYN-IR162-4

18/10/2022

Products other than food and feed containing or consisting of SYN-IR162-4

11

Maize (MON 89034×1507× MON88017×59122) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xMON-88Ø17-3xDAS-59122-7 Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from the GMOs, specified in column 1 (including food additives)

and four related GM maizes combining three different single GM events: (MON89034×1507×MON88017) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xMON-88Ø17-3, (MON89034×1507×59122) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø71xDAS-59122-7, (MON89034×MON88017×59122) MON-89Ø34-3xMON-88Ø173xDAS-59122-7, (1507×MON88017×59122) DAS-Ø15Ø7-1xMON-88Ø173xDAS-59122-7 and four related GM maizes combining two different single GM events: (MON89034x1507) MON-89Ø34-3xDAS-Ø15Ø7-1,

Genetically modified maize that contains: Cry1A.105, Cry2Ab2, Cry1F genes inserted to confer protection against certain lepidopteran pests such as the European corn borer (Ostrinia nubilalis) and species belonging to the genus Sesamia, Cry3Bb1, Cry34Ab1 and Cry35Ab1 genes inserted to confer protection against certain coleopteran pests such as corn rootworm larvae (Diabrotica spp.)

05/11/2023 Feed containing, consisting of, or produced from the GMOs, specified in column 1 (feed materials and feed additives)

pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicide

(MON89034x59122) MON-89Ø34-3xDAS-59122-7, (1507xMON88017) DAS-Ø15Ø7-1xMON-88Ø17-3,

Products, other than food and feed, containing or consisting of the GMOs, specified in column 1, for the same uses as any other maize, with the exception of cultivation

(MON88017x59122) MON-88Ø17-3xDAS-59122-7 Monsanto and Dow AgroSciences


Maize (MON89034×1507×NK603) MON-89Ø34-3×DAS-Ø15Ø71×MON-ØØ6Ø3-6 Monsanto and Dow AgroSciences

Cry1A.105, Cry2Ab2, Cry1F genes inserted to confer protection against certain lepidopteran pests such as the European corn borer (Ostrinia nubilalis) and species belonging to the genus Sesamia, pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicide

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON89Ø34-3×DAS-Ø15Ø7-1×MON-ØØ6Ø3-6 maize (including food additives)

Feed containing, consisting of, or produced from MON-89Ø34-3×DAS-Ø15Ø71×MON-ØØ6Ø3-6 maize (feed materials and feed additives)

05/11/2023

Products, other than food and feed, containing or consisting of MON-89Ø343×DAS-Ø15Ø7-1×MON-ØØ6Ø3-6 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

12


Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON 8746Ø-4 maize

Maize (MON 87460) MON 8746Ø-4

cspB gene inserted to reduce yield loss caused by drought stress

Monsanto nptII gene inserted as selection marker

Feed containing, consisting of, or produced from MON 8746Ø-4 maize

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of MON 8746Ø-4 maize for the same uses as any other maize with the exception of cultivation

Genetically modified oilseed rape Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use


Oilseed rape (GT73)

Genetically modified oilseed rape that contains:

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-ØØØ73-7 oilseed rape with the exception of isolated seed protein

26/04/2025

MON-ØØØ73-7 Monsanto

cp4 epsps and goxv247 genes inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate Feed containing and consisting of GT73 oilseed rape

20/02/2017

Feed produced from MON-ØØØ73-7 oilseed rape 26/04/2025 Other products containing or consisting of GT73 with the exception of cultivation Swede-rape (MS8, RF3, MS8xRF3) ACS-BNØØ58ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 Bayer

Genetically modifieds oilseed rape that contains: a bar (pat) gene inserted to confer tolerance to herbicides based on glufosinate amonium barnase gene inserted to leads to lack of viable pollen and male sterility barstar gene inserted to leads to lack of viable pollen and male sterility

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-BNØØ5-8ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape (including food additives)

Feed containing or consisting of ACS-BNØØ58ACS-BNØØ3-6ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape Feed produced from ACS-BNØØ5-8ACS-BNØØ36ACS-BNØØ5-8 x ACS-BN003-6 oilseed- rape

Oilseed rape (T45)

Genetically modified oilseed rape that contains:

ACS-BNØØ8-2 Bayer

pat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glufosinate-ammonium

Other products containing or consisting of ACSBNØØ5-8ACS-BNØØ3-6ACS-BNØØ5-8 x ACSBN003-6 oilseed- rape with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing or produced from ACS-BNØØ8-2 oilseed rape (including food additives) Feed containing or produced from ACS-BNØØ8-2 oilseed rape (feed materials and feed additives)

20/02/2017 24/06/2023

24/05/2017

24/06/2023

24/05/2017

09/03/2019

Products other than food and feed

13

Oilseed rape (MON 88302) MON-883Ø2-9 [ Monsanto ]

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-883Ø2-9 oilseed rape

26/04/2025

Genetically modified oilseed rape which expresses:

Feed containing, consisting of, or produced from MON-883Ø2-9 oilseed rape

26/04/2025

cp4 epsps gene which confers tolerance to glyphosate herbicides

Products other than food and feed containing or consisting of MON-883Ø2-9 oilseed rape for the same uses as any other oilseed rape with the exception of cultivation

26/04/2025

Genetically modified soybean Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Soya (MON40-3-2)

Genetically modified soya that contains:

Food containing, consisting of, or produced from MON 40-3-2 soybean (including food additives)

MON-Ø4Ø32-6 Monsanto

cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate

Soybean (A270412)

Genetically modified soybean that contains:

ACS-GMØØ5-3 Bayer

pat gene inserted to confer tolerance to the glyphosinateammonium herbicide

Soybean (MON89788)


MON-89788-1 Monsanto


Soybean (MON87701)


Feed containing or consisting of MON 40-3-2 soybean Feed produced from MON 40-3-2 soybean (feed materials and feed additives) Other products containing or consisting of MON 40-3-2 soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ5-3 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ5-3 soybean (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GMØØ5-3 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-89788-1 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-89788-1 soybean (feed materials and feed additives) Products other than food and feed containing or consisting of MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-877Ø12 soybean (including food additives)

MON-877Ø1-2

cry1Ac gene inserted to confer protection against certain lepidopteran pests

Monsanto

Soybean (356043)


DP-356Ø43-5 Pioneer

gat gene inserted to confer tolerance to the herbicide glyphosate

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 soybean (feed materials and feed additives)


09/02/2022

07/09/2018

03/12/2018

09/02/2022

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø1-2 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from DP-356Ø43-5 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from DP-356Ø43-5 soybean (feed materials and feed additives)

14

gm-hra gene inserted to confer tolerance to the ALS-inhibiting herbicide Soybean (A5547127)


ACS-GMØØ6-4

pat gene inserted to confer tolerance to the glufosinateammonium herbicide

Bayer

Soybean (MON87701 x MON89788) MON-877Ø1-2 x MON-89788-1

Genetically modified soybean that contains: cry1Ac gene inserted to confer protection against certain lepidopteran pests

Monsanto


Soybean (MON 87705)

Genetically modified soybean which contains: cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides fragments ofFAD21A andFATB1-A genes resulting in inhibition of the expression of the FAD2-1A and FATB1-A genes by RNA interference (RNAi), which leads to an increased oleic acid and reduced linoleic acid

MON-877Ø5-6 Monsanto

Products other than food and feed containing or consisting of DP-356Ø43-5 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

09/02/2022

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ6-4 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from ACS-GMØØ6-4 soybean (feed materials and feed additives)

09/02/2022

Products other than food and feed containing or consisting of ACS-GMØØ6-4 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 x MON89788-1 soybean (including food additives) Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø1-2 x MON-89788-1 soybean (feed materials and feed additives)

27/06/2022

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø1-2 x MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø5-6 soybean

26/04/2025

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø5-6 soybean

26/04/2025

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø5-6 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation.

26/04/2025

Soybean (MON 87708)

Genetically modified soybean which expresses:

Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø8-9 soybean

26/04/2025

MON-877Ø8-9

DMO gene which confers tolerance to dicamba-based herbicides

Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø8-9 soybean

26/04/2025

Monsanto

Soybean (MON 87769) MON-87769-7 Monsanto

Soybean (305423) DP-3Ø5423-1 Pioneer

Genetically modified soybean which expresses: Pj.D6D gene which results in conversion of linoleic acid to αlinolenic acid Nc.Fad3 gene which results in conversion of α-linolenic acid to stearidonic acid Genetically modified soybean which expresses: a fragment of the endogenousfad2-1 gene resulting, through RNA interference, in the silencing of the endogenous fad21 gene, which leads to an increased oleic acid and reduced linoleic acid

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø8-9 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Food containing, consisting of, or produced from MON-87769-7 soybean Feed containing, consisting of, or produced from MON-87769-7 soybean Products other than food and feed containing or consisting of MON-87769-7 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from DP-3Ø5423-1 soybean Feed containing, consisting of, or produced from DP-3Ø5423-1 soybean Products other than food and feed containing or consisting of 3Ø5423-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025 26/04/2025

26/04/2025

15

Soybean (BPSCV127-9) BPS-CV127-9 BASF

Soybean (MON 87708 × MON 89788) MON-877Ø8-9 × MON-89788-1

Glycine max-hragene which confers tolerance to acetolactate synthase-inhibiting herbicides Genetically modified soybean which expresses: acetohydroxyacid synthase large sub-unit of Arabidopsis thaliana gene inserted to confer tolerance to the imidazolinone herbicides

Genetically modified soybean which expresses: dmo gene inserted to confer tolerance to dicamba-based herbicides

Monsanto

cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides

Soybean (MON 87705 × MON 89788)

Genetically modified soybean which contains:

MON-877Ø5-6 × MON-89788-1 MON-877Ø5-6 × MON-89788-1

Soybean (FG 72) MST-FGØ72-2 Bayer

cp4 epsps gene inserted to confer tolerance to glyphosate herbicides fragments of FAD2-1A and FATB1-A genes resulting in inhibition of the expression of the FAD2-1A and FATB1-A genes by RNA interference (RNAi), which leads to an increased oleic acid and reduced linoleic acid Genetically modified soybean which expresses: hppdPf336 gene inserted to confer tolerance to the isoxaflutole herbicides 2mepsps gene inserted to confer tolerance to the glyphosate herbicides

Foods and food ingredients containing, consisting of, or produced from BPS-CV127-9 soybean Feed containing, consisting of, or produced from BPS-CV127-9 soybean with the exception of forage Products other than food and feed containing or consisting of BPS-CV127-9 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

26/04/2025

26/04/2025

26/04/2025

Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø8-9 × MON89788-1 soybean Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø8-9 × MON-89788-1 soybean 25/07/2026 Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø8-9 × MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MON-877Ø5-6 × MON89788-1 soybean Feed containing, consisting of, or produced from MON-877Ø5-6 × MON-89788-1 soybean

25/07/2026

Products other than food and feed containing or consisting of MON-877Ø5-6 × MON-89788-1 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation. Foods and food ingredients containing, consisting of or produced from MST-FGØ72-2 soybean Feed containing, consisting of, or produced from MST-FGØ72-2 soybean

25/07/2026

Products other than food and feed containing or consisting of MST-FGØ72-2 soybean for the same uses as any other soybean with the exception of cultivation

Genetically modified sugar beet Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Sugar beet (H7-1)

Genetically modified sugar beet that expresses: a CP4 EPSPS protein confers tolerance to glyphosate containing herbicides

Foods and food ingredients produced from KMØØØH71-4 sugar beet

KM-ØØØ71-4 KWS SAAT and Monsanto


23/10/2017 Feed produced from KM-ØØØH71-4 sugar beet

16

Genetically modified microorganisms Transformation event/ Unique ID/ Company


Authorized use

Bacterial biomass

Bacterial protein, by-product from the production by fermentation of L-Lysine HCl obtained from (Brevibacterium lactofermentum) the recovered killed microorganisms. The source is the Brevibacterium lactofermentum strain SO317/pCABL NOVO Yeast Cream is a product produced from genetically modified yeast strains (Saccharomyces cerevisiae) cultivated on substrates of vegetable origin. The source is the Saccharomyces cerevisiae strain MT663/pMT742 or pAK729

Feed produced from GMO bacteria: " bacterial biomass"

(pCABL- Bacterial biomass ) Ajinomoto Eurolysine SAS

Yeast biomass (pMT742 or pAK729-Yeast biomass ) NOVO Nordisk A/S



Feed materials produced from GMO yeast: "yeast biomass" Renewal of authorisation ongoing

Zdroj: http://ec.europa.eu/food/dyna/gm_register/index_en.cfm (údaje k 2. září 2016)

17

3. MONITOROVÁNÍ CIZORODÝCH LÁTEK V POŽIVATINÁCH ”DIETÁRNÍ EXPOZICE ČLOVĚKA” a. Souhrn Základním cílem dlouhodobého monitorovacího programu je bodový odhad průměrné expozice populace, případně specifických populačních skupin v ČR, vybraným chemickým látkám ze skupiny kontaminantů, nutrientů a mikronutrientů, pro sledované období. Výsledky jsou rámcově srovnávány za delší období, jako trend vývoje chronické expoziční dávky. Získaná data slouží k charakterizaci zdravotních rizik spojených s výživovými zvyklostmi obyvatelstva ČR. V případě potřeby hlubšího hodnocení situace slouží získaná data k modelování chronických expozičních dávek, s využitím popisu distribuce individuálních expozičních dávek s pravděpodobnostním modelováním nejistot. V takovém případě se obvykle vychází z dat za delší časový interval (4–10 let). Obsah kontaminujících chemických látek v potravinách může představovat zdravotní riziko nenádorových nebo nádorových onemocnění. Reprezentativní sada vzorků potravin pro obvyklou dietu v ČR je soustředěna na jedno místo v republice, kde jsou vzorky standardně kulinárně upraveny a ihned analyzovány na obsah vybraných chemických látek. Od roku 2004 je monitoring dietární expozice realizován ve dvouletých cyklech. Systém vzorkování potravin reprezentuje reálnou dietu populace v ČR (výběr počtu druhů potravin zahrnuje přes 95 % hmotnosti průměrné české diety). Počet odebraných vzorků je reprezentativní pro celou republiku, nedostačuje však pro srovnání regionálních rozdílů; rozsah vzorkování je limitován dostupnými finančními prostředky. V monitorovacím období let 2014–2015 byly pro odhad obvyklých expozičních dávek použity dvě hodnoty očekávané spotřeby potravin: „skutečná hodnota spotřeby potravin“ u respondentů národní epidemiologické studie (SISP04), která poskytuje hodnoty individuálního i průměrného přívodu potravin na osobu v ČR v období 2003–2004 a pro hodnocení trendu obvyklé expozice pak „modelová hodnota spotřeby potravin“ vycházející z doporučených dávek potravin pro ČR (tzv. potravinová pyramida). Sadu vzorků potravin dodávaných k chemické analýze tvořilo v průběhu dvouleté periody celkem 205 různých druhů potravin (tzv. TDS food list), pořízených svozem z 32 různých nákupních míst v republice. Celkový počet odebraných vzorků potravin (některé druhy jsou odebírány opakovaně a ve více obchodních značkách) činil 3696/republiku/2 roky. Z ekonomických důvodů jsou vzorky potravin kombinovány („poolovány“) do tzv. kompozitních vzorků podle regionů (kvadrantů ČR). Vzorky zastupující každý region byly standardně kulinárně upraveny a pak míchány do 143 jednotlivých typů kompozitních vzorků (tzv. TDS sample list), individuálně pro každý ze čtyř regionů republiky. Některé vzorky/kompozity jsou připravovány opakovaně (vzhledem k vysoké spotřebě konzumenty), takže celkový počet za jeden region činí 220 kompozitních vzorků za dvouleté období sledování. Pro chemickou analýzu tak bylo za sledované období a republiku připraveno celkem 880 kompozitních vzorků. Některá speciální analytická stanovení (např. dusitany, dusičnany) používají odlišný, specificky zdůvodněný výběr či kombinaci vzorků potravin. Ve vzorcích potravin bylo kvantifikováno celkem 114 individuálních chemických látek (včetně mastných kyselin a vitaminu D), často tvořících skupiny příbuzných látek s podobným zdravotním efektem. Ne všechny analyzované látky je možné vyhodnotit nyní, protože sledování probíhá v delším časovém intervalu. Zjištěné koncentrace chemických látek, u kterých byl dokončen cyklus měření, byly použity pro výpočet průměrných expozičních dávek pro populaci ČR v letech 2014–2015. Pro dlouhodobé srovnání expozičních dávek od roku 1994 byl použit model doporučených dávek potravin pro ČR, který je propočten pro 5 typických skupin populace (děti, muži, ženy, těhotné/kojící ženy, starší osoby). Model umožňuje určitou standardizaci výsledků tak, aby bylo možné dlouhodobé sledování trendu změn koncentrací chemických látek ve skupinách potravin, do určité míry nezávisle na proměnách ve spotřebě potravin. Reflektuje tak situaci, kterou lze očekávat v případě dodržování národních výživových doporučení. Současně je potřeba si uvědomit, že odlišná spotřeba není modelem spolehlivě popsána. Pro tyto situace, jde-li o populační skupiny, je vhodné použít hodnocení distribuce obvyklých individuálních expozic, s využitím pravděpodobnostního modelování nejistot. Průměrná chronická expoziční dávka populace sledovaným organickým látkám ze skupiny perzistentních organických polutantů, definovaných Stockholmskou úmluvou (2001), zahrnující polychlorované bifenyly 1

(PCB), aldrin, endrin, delta-keto-endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan (I, II, -sulfát), heptachlor, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), alfa-, beta-, delta-, gama- (lindan) izomer hexachlorcyklohexanu (HCH), izomery DDT, DDD, DDE, alfa-, gama-, oxy- chlordan a mirex z potravin nedosáhla v období let 2014–2015 hodnot, které jsou spojovány s významným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt) konzumenta. Míra expozice odhadovaná podle skutečné spotřeby potravin (SISP04) dosáhla nejvyšší úrovně u PCB. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů PCB bez tzv. dioxinového účinku (non dioxin-like NDLPCBs) dosáhla průměrné úrovně 1 % tolerovatelného denního přívodu (CZ-TDI). Tato hodnota se v porovnání s předchozími obdobími snížila. Vyšší počet analytických záchytů (nad mezí stanovitelnosti) byl již tradičně pozorován pro metabolity pesticidu DDT – p,p`DDE a p,p`DDT (61 % a 40 %). Vyšší počet analytických záchytů byl dále zaznamenán u lindanu, PCB a hexachlorbenzenu (43 %, 42 % a 30 %). Kolísání počtu záchytů v jednotlivých letech souvisí s nízkými měřenými hodnotami koncentrací a z toho plynoucími nízkými expozičními dávkami (např. pod 0,1 % tolerovatelného přívodu (PTDI) pro sumu DDT, pod 0,1 % přijatelného denního přívodu (ADI) pro lindan, 0,3 % tolerovatelného přívodu (TDI) pro hexachlorbenzen). Výsledky potvrzují přetrvávající plošnou kontaminaci těmito perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni nízkých koncentrací, které podle současných znalostí nepředstavují významné zdravotní riziko, pokud jsou hodnoceny jako individuální chemické látky, nikoli ve směsích. Odhad expoziční dávky látkám s tzv. dioxinovým účinkem (toxický ekvivalent 2,3,7,8 tetrachlorodibenzodioxinu (TEQ 2,3,7,8-TCDD) pro sumu 29 dioxin-like (DL) kongenerů PCB, dioxinů a dibenzofuranů) nebyl v letech 2014–2015 prováděn, vzhledem k omezenému rozpočtu na analýzy. Expoziční dávky odhadované podle modelových hodnot spotřeby potravin dosahují nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4–6 let z důvodu relativně vyššího přívodu kontaminantů na jednotku tělesné hmotnosti. Průměrná expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů NDL-PCBs byla u dětí 3,5 % tolerovatelného přívodu (TDI). Expoziční dávky polychlorovaným bifenylům jsou v současné době nižší ve srovnání s hodnotami pozorovanými v 90. letech. Průměrná chronická expoziční dávka pro populaci, stanovená na základě skutečné hodnoty spotřeby potravin (SISP04), pro dusičnany, dusitany, kadmium, olovo, rtuť, arzen, selen, měď, zinek, mangan, chróm, nikl, hliník, železo, jód, cín a molybden nevedla k překračování expozičních limitů pro nekarcinogenní efekt. Expozice dusičnanům činila 23 % a dusitanům 21 % z akceptovatelného denního přívodu (ADI). Zátěž kadmiem byla na úrovni 43 % tolerovatelného týdenního přívodu TWI (EU). V případě olova činila zjištěná expozice pro průměrnou osobu v populaci 0,13 ug/kg t.hm./den. Z pohledu toxicity olova pro kardiovaskulární systém pak srovnání s BMDL01 dává MOE = 11,3, což je považováno za přijatelné pro veřejné zdraví. Z pohledu nefrotoxicity olova srovnání s BMDL10 dává MOE = 4,7, což je také považováno za přijatelné. Z hlediska vývojové neurotoxicity u dětí však, podle modelu expozice dětí ve věku 4-6 roků, dávka dosahuje 0,54 ug/kg t.hm./den, což představuje MOE = 0,93, při porovnání s BMDL01. Negativní efekt tak nelze vyloučit. Expozice celkové rtuti z potravin činila asi 1,9 % TWI (EU). Odhad expozice tzv. „toxickému arzenu“ (odhad sumě anorganických sloučenin As) pro populaci dosáhl 0,07 ug/kg t.hm./den, což při srovnání s nejnižším intervalem BMDL01 pro efekt karcinom plic odpovídá MOE = 5,2 – 10,5. Výsledek si zasluhuje naši pozornost, i když je zatížen nejistotou stanovení. U selenu byla pozorována srovnatelná expozice jako v předchozím období – 15,2 % RfD. Průměrný přívod manganu činil 37,8 % RfD. Přívod mědi a zinku má z toxikologického hlediska setrvale nízkou hodnotu 2,7 % a 13,5 % PMTDI respektive. Odhad expozice niklu byl hodnocen podle nového evropského doporučení a představoval 62,9 % TDI. Expoziční dávka chrómu byla na úrovni 24,6 % RfD. Odhad expozice hliníku 22,8 % PTWI a železa 15,4 % PMTDI pro populaci obecně nepředstavoval riziko poškození zdraví konzumentů, opět s výjimkou cca 1% dětí s nejvyššími přívody. Průměrný přívod jódu činil 14,6 % PMTDI. Cín byl stanovován pouze v 8 relevantních druzích potravin, jako jsou konzervy (masné, rybí a paštiky), zelenina sterilovaná, protlaky zeleninové, kompoty, džemy a marmelády, výživa dětská ovocná. Při posouzení se stanoveným limitem, dosahovala expozice 0,1 % PTWI. Odhad expozice molybdenu byl na úrovni 38,3 % RfD. Expoziční dávka odhadovaná podle modelu doporučených dávek potravin dosahuje obecně nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4-6 let. Odhad expozice dusičnanům činil asi 106 % ADI, včetně příspěvku ze zeleniny. Skutečná expozice (spotřeba potravin podle SISP04) je ale nižší, protože spotřeba ovoce a zeleniny nedosahuje výživových doporučení. Odhad expozice celkovému manganu byl u dětí 151 % RfD. Tento výsledek je obtížně zdravotně interpretovatelný, protože není určena chemická forma manganu, lze jej však předběžně hodnotit jako „vysoký“. Zajímavý je vývoj expozice selenu podle modelu doporučených dávek, protože jeho přívod ve všech populačních skupinách v posledních letech převážně rostl. Hlavním zdrojem jsou potraviny živočišného původu, což je pravděpodobně spojeno s lepším využíváním doplňků krmiv s obsahem Se pro hospodářská zvířata. 2

b. Spolupracovníci projektu č. IV (CZVP Brno) Ing. Jitka BLAHOVÁ, Mgr. Marcela DOFKOVÁ, Ing. Zuzana HOLUBOVÁ, Bc. Andrea HONKOVÁ, Marcela HORKÁ, Mgr. Marie JEFREMOVÁ, Mgr. Radek KAVŘÍK, Ing. Hedvika KOSÁROVÁ, Ing. Miroslava KRBŮŠKOVÁ, Ing. Veronika KÝROVÁ, Ph.D., Petr LÖFLER, Dana MATULOVÁ, Ing. Monika MATUŠÍKOVÁ, Ing. Jana NEVRLÁ, Dagmar OSTROVSKÁ, Doc. MVDr. Vladimír OSTRÝ, CSc., Pavlína PETROVÁ, DiS., Ivana PROCHÁZKOVÁ, Marie RÖSSNEROVÁ, Prof. MVDr. Jiří RUPRICH, CSc., RNDr. Jana ŘEHÁKOVÁ, RNDr. Irena ŘEHŮŘKOVÁ, Ph.D., Ing. Jana ŘIČÁNKOVÁ, Ing. Pavla SURMANOVÁ, Bc. Lenka VALENTOVÁ, DiS., Ing. Libuše VÍTKOVÁ, Jana VOŠICKÁ, Ing. et Ing. Jiří VYSLOUŽIL, Ing. Lenka ZELNÍČKOVÁ Všichni uvedení spolupracovníci (např. citace Ruprich,J. et al., 2016).

jsou

považováni

za

spoluautory

zprávy

monitoringu

1

c. Základní informace o projektu monitoringu č. IV 1. Monitoring dietární expozice člověka nežádoucím chemickým látkám z potravin (dále „monitoring“) je realizován podle zásad poprvé deklarovaných v usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991 a 408 z roku 1992. V průběhu 90. let se monitoring úspěšně vyzkoušel a uvedl do plného provozu. Projekt plní úkoly stanovené ve vládním usnesení č. 810 z roku 1998, reaguje na usnesení vlády č. 706 z roku 2000 a usnesení vlády č. 1046/2002 („Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století). Nejnověji je tento dlouhodobý monitoring zakotven v usnesení vlády č.23/2014 („Národní strategie Zdraví 2020“), ale i v usnesení vlády č. 25/2014 („Strategie bezpečnosti potravin a výživy v letech 2014 – 2020“). Technické provedení monitoringu dietární expozice, jako nezbytného ukazatele přívodu vybraných živin a cizorodých látek z potravin a životního prostředí a jako základu pro vědecké řízení rizik, následná opatření a doporučení k ochraně veřejného zdraví, je rozpracováno v tzv. Akčních plánech pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, Akční plán č. 2 „Správná výživa a stravovací návyky populace na období 2015–2020“; část c) „Bezpečnost potravin“ (MZ ČR, 2015). Garantem je Státní zdravotní ústav v Praze. Dlouhodobý projekt se realizuje v rámci programu „Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí“. 2. Monitoring je realizován v návaznosti na aktivity dalších resortů, zejména Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Svým charakterem se nepřekrývá, ale vhodně doplňuje s výstupy a zaměřením kontrolních systémů pro potraviny (projekt lze chápat jako verifikaci managementu zdravotních rizik). 3. Cílem současné etapy monitoringu není klasická kontrola potravin, ale odhad zdravotního rizika plynoucího ze střední (průměrné) expozice populace ČR vybraným chemickým látkám v potravinách. Na základě zjištění míry zdravotního rizika lze účelněji orientovat kontrolní systém na problémové komodity a přesněji „nastavit“ hygienické limity nejvyšších přípustných koncentrací. Nedílnou součástí je rovněž informování odborné i laické veřejnosti o výsledcích práce tak, aby přispěly k účelné změně výživových zvyklostí, s cílem chránit a podporovat zdraví jednotlivce. Výsledky slouží jako odborný podklad pro rozhodování v oblasti zdravotní politiky státu. Jsou nepostradatelné pro spolupráci s orgány EU (EFSA, EK) v oblasti ochrany veřejného zdraví, slouží při komunikaci s WTO, OECD, WHO a dalšími mezinárodními i významnými národními organizacemi (např. US FDA). 4. Monitoring je realizován za finanční prostředky státu. Principy organizace monitoringu byly převzaty z doporučení Světové zdravotnické organizace (GEMS WHO 87/1985). Organizační detaily projektu monitoringu odpovídají současné technické úrovni dosažitelné v podmínkách SZÚ. Podle možností jsou průběžně přizpůsobovány podmínkám a potřebám. Nedílnou součástí systému je kontrola kvality práce (systém QA/QC). Jednotlivé operace jsou standardizovány tak, aby kvalita dat odpovídala účelům, pro které jsou určena. 5. Vzorky potravin jsou pořizovány nákupem v tržní síti, v období 2014/2015 se jednalo o celkem 32 míst v republice. Analytická činnost je soustředěna na jediné místo – Centrum zdraví, výživy a potravin SZÚ v Brně. Laboratoře jsou pod kontrolou mezinárodní (FAPAS, UK) i národní (různé systémy). Celý systém se realizuje v laboratořích akreditovaných u ČIA (národní akreditační orgán), nyní podle ČSN ISO EN 17025. 6. Součástí projektu mohou být i další studie, které vhodným způsobem doplňují základní monitorovací aktivity. Dle možností se zaměřují na aktuální problémy v ČR, požadavky EU, případně jde o získání údajů potřebných k verifikaci základních postupů nebo pro zdokonalení interpretace výsledků.

1

d. Zásady pro realizaci monitoringu „dietární expozice“ 1. Základem pro odhad zdravotního rizika je hodnocení expozice populace nebezpečným agens. Projekt monitoringu se opírá o dvě nedílné složky hodnocení expozice: hodnocení spotřeby potravin v populaci (eventuálně doporučené dávky potravin pro definované populační skupiny) a hodnocení koncentrací sledovaných chemických látek v potravinách. 2. Nebezpečná agens (chemické látky) byla pro monitorování vybrána na základě rozboru, který zohlednil zejména následující kriteria: toxicitu, literární údaje o zdravotním riziku, zaměření a výsledky kontrolního systému pro potraviny, obavy veřejnosti, mezinárodní doporučení a technické možnosti diagnostiky. Analýza chemických látek je prováděna na jediném místě v republice (CZVP SZÚ v Brně), což srovnává vliv systematické chyby na výsledky analýz vzorků (stejný bias pro všechny analýzy) a umožňuje specializaci v technické i personální oblasti, při minimalizaci finančních nákladů. 3. Stanovení spotřeby potravin je důležitým parametrem pro hodnocení expozice. K odhadu spotřeby jednotlivých potravin pro „průměrnou (referenční) osobu“ a den v České republice byly využity údaje ze Studie individuální spotřeby potravin (SISP04). Tyto údaje slouží pro bodový odhad expoziční dávky. Data byla získána metodou opakovaného 24-hodinového recallu na reprezentativním vzorku obyvatel ČR ve věku od 4 let. Sběr primárních dat se uskutečnil v období listopad 2003 – říjen 2004. Pro potřeby hodnocení v monitoringu byla definována průměrná spotřeba asi 500 jednotlivých komodit na „referenční osobu“ (integrál celoživotní hmotnosti = 64 kg) a den. 4. Analýza vztahu „cena/efekt“ určila podobu projektu monitoringu následovně. Při požadovaném rozsahu monitorovaných míst (v období 2014/2015 celkem 32 míst v ČR) a současně maximální výši dostupných finančních prostředků, bylo nutno vybrat relevantní potraviny pro analýzy. Na základě znalostí o spotřebě a dosavadních výsledků monitoringu dietární expozice bylo vybráno 205 nejdůležitějších komodit ke sledování v průběhu dvouletého období. Dvouletý cyklus v monitorování byl zaveden počínaje rokem 2004 a nahradil dříve používaný systém s monitorovacím obdobím v trvání jednoho kalendářního roku. Smyslem této změny bylo zvýšení počtu různých kompozitních vzorků, které jsou vyšetřovány s ohledem na zachování reálných možností analytických kapacit, co do počtu vzorků. Z 205 komodit je mícháním připravováno 143 různých kompozitních vzorků reprezentujících vždy jeden ze čtyř předem určených regionů v ČR. Vzorky jsou v průběhu dvouletého cyklu připravovány a analyzovány s různou frekvencí (jedenkrát, dvakrát nebo čtyřikrát za cyklus) v závislosti na jejich významu z hlediska dietární expozice. Za dvouleté období je analyzováno celkem 880 kompozitních vzorků (220 x 4 regiony), které představují 3696 vzorků individuálních komodit nakoupených ve spotřebitelské obchodní síti. Současně je připravován tzv. reprezentativní kompozitní vzorek, který je průměrným vzorkem pro ČR. Vzniká smísením kompozitních vzorků stejného druhu ze všech čtyř regionů do jediného vzorku reprezentujícího celou republiku. Za cyklus je to tedy 220 reprezentativních kompozitních vzorků. 5. Vzorky potravin jsou pořizovány nákupem v obchodní síti. V období 2014/2015 vzorkování zabezpečovali pracovníci CZVP SZÚ Brno, a to rovnoměrně ve 4 termínech v průběhu jednoho roku tak, aby byla zohledněna sezónnost prodeje některých potravin. Vzorky jsou bezodkladně transportovány na místo zpracování a analýzy (CZVP SZÚ Brno). 6. Ke všem individuálním komoditám se přistupuje tak, jak to odpovídá zvyklostem spotřebitele v České republice. Potraviny jsou kulinárně upravovány (standardní postupy podle výsledků celostátních anket v roce 1992, 1996 a 1999 - viz publikace ISBN 80-900034-0-0, SZÚ Praha, 1993, ISBN 80-7071-076-4, SZÚ Praha, 1997 a ISBN 80-7071-166-3, SZÚ Praha, 2000). Kulinárně se upravují potraviny současně ze tří nákupních míst, které reprezentují daný region. Kulinární úprava je prováděna na jednom místě (CZVP SZÚ Brno) tak, aby byl minimalizován vliv systematické chyby (bias). Při přípravě kompozitního vzorku jsou sledovány změny hmotnosti vlivem kulinárních úprav. Zjištěný poměr hmotnosti „jak konzumováno / jak nakoupeno“ je použit ke korekci výpočtu expoziční dávky, protože k dispozici jsou pouze údaje o spotřebě potravin v podobě „jak nakoupeno“. 1

7. Analytická data jsou zpracovávána skupinou odborníků na toxikologii a výživu. Výsledky jsou vyjadřovány ve standardním tvaru tj. počet analyzovaných vzorků, počet analýz pod mezí stanovitelnosti, minima a maxima, průměr a směrodatná odchylka. V případě zjištění koncentrace analytu v kompozitním vzorku pod mezí stanovitelnosti analytické metody, je pro účely dalšího hodnocení zpravidla primárně použita hodnota rovná 1/2 z příslušné meze stanovitelnosti (middle bound). Získaná data jsou přepočtena na expoziční údaje vynásobením analytických dat faktorem kulinární úpravy a hodnotou výše spotřeby potraviny. 8. Expoziční data získaná v průběhu dvouletého cyklu (8 termínů) představují odhad expozice pro průměrnou osobu v populaci v České republice. Pro odhad expozice na úrovni republiky je použita hodnota průměru zjištěné koncentrace analytu. Pro odhad expozice v jednotlivých sledovaných regionech může být výjimečně použita hodnota přímo naměřených koncentrací analytů. Hodnotu celkové expozice je možné považovat za průměrný odhad chronické expoziční dávky. 9. Pro účely hodnocení zdravotního rizika jsou využívány limitní expoziční hodnoty navržené EFSA, komisí JECFA FAO / WHO, ale někdy i US EPA. V případě, že nejsou toxikologické limity těmito organizacemi určeny, hodnotí se prostá výše expozice nebo jsou použity expoziční limity dostupné z jiných zdrojů. 10. Pro účely dlouhodobého srovnání odhadů expozičních dávek chemickým látkám pro vybrané skupiny populace je používán model standardizované spotřeby potravin (tzv. „potravinová pyramida“) pro 5 různých populačních skupin: děti ve věku 4 - 6 let, dospělí muži starší 18 let, dospělé ženy starší 18 let, těhotné a kojící ženy a starší osoby ve věku 60 let a více. Doporučené dávky potravin pro tyto populační skupiny lze nalézt v části f. 11. Koncepce projektu zohledňuje většinou statisticky neprůkazné rozdíly v expozičních dávkách mezi jednotlivými místy v republice. Cílem je dosáhnout lepšího využití finančních prostředků k jemnějšímu popisu expoziční dávky. Toho se dosahuje zvýšením počtu vzorkovaných komodit a analyzovaných kompozitních vzorků. Aby nedošlo k neúměrnému zvýšení požadavků na analýzu vzorků, republiku reprezentují čtyři regiony, které byly v období 2014/2015 reprezentovány následujícími nákupními místy: rok 2014: region A: Beroun, Tábor, České Budějovice, Vlašim a okolí region B: Odolena Voda a okolí, Kladno, Jičín, Praha region C: Ostrava, Litovel a okolí, Chrudim, Šumperk region D: Jihlava, Brno, Mikulov a okolí, Kyjov rok 2015: region A: Plzeň, Písek, Sedlčany a okolí, Humpolec region B: Hostivice a okolí, Nymburk, Litoměřice, Praha region C: Kopřivnice, Polička a okolí, Bruntál, Olomouc region D: Zlín, Vyškov, Brno, Telč a okolí

2

e. Základní nejistoty spojené s interpretací výsledků 1. Mez stanovitelnosti analytické metody Jednou z nejistot, která je spojena se zvažováním významu výsledku (expoziční dávky), je vliv meze stanovitelnosti analytické metody (LoQ) na výpočet expozice. Leží-li hodnota koncentrace analytu pod mezí stanovitelnosti, je pro výpočet použita zpravidla hodnota jedné poloviny z udané meze stanovitelnosti (1/2 LoQ, middle bound). Takové číslo není reálné, je pouze matematickým odhadem. Ve skutečnosti leží pravdivá hodnota koncentrace analytu v intervalu 0 - mez stanovitelnosti (LoQ). Považujeme-li mez stanovitelnosti za minimální, reálně odečitatelnou hodnotu z analytického hlediska, pak součin hodnoty této meze stanovitelnosti (koncentrace analytu v matrici) a hodnoty spotřeby příslušného kompozitního vzorku, představuje minimální, reálně měřitelnou expozici. Počet analytických výsledků ležících pod mezí stanovitelnosti představuje, v závislosti na analytu, i několik desítek procent z celkového počtu výsledků (někdy je to i 100 % výsledků). Lze tedy předpokládat, že výsledná hodnota vypočtené expozice představuje tím větší „subjektivní odhad“, čím větší je počet analytických výsledků ležících pod mezí stanovitelnosti. Pro potřeby praxe lze pak takto vypočtenou hodnotu expozice považovat pouze za „střední“ odhad („odhad hodnoty průměrné expoziční dávky“). Pravdivou hodnotu lze očekávat v intervalu expozičních hodnot využívajících při výpočtu analytické hodnoty 0 a meze stanovitelnosti jako zástupné hodnoty pro údaje < LoQ. Vysoká mez stanovitelnosti analytické metody může v některých případech značně zhoršovat (nebo i znemožňovat) interpretaci výsledků. Uživatel výsledků by si měl být vědom výše uvedených nejistot. 2. Hodnota spotřeby potravin na osobu a den Lze předpokládat, že odhad spotřeby potravin je zatížen chybou, která je podmíněna použitou metodou jejího stanovení. Pro potřeby bodového odhadu expoziční dávky byla spotřeba potravin definována jako průměr spotřeby potravinových surovin pro průměrnou osobu v ČR. Jako podklad pro stanovení hmotnosti osob byla využita integrální hodnota reprezentující „průměrnou celoživotní hmotnost“, vztaženou na populaci bez rozdílu pohlaví. Z údajů WHO (1985) je známé, že extrémní příjem potravin lze modelovat na základě znalosti průměrné spotřeby. Pro jednotlivé skupiny potravin platí zhruba následující vztah: 95 percentil výše spotřeby v populaci je na úrovni asi 2.5 násobku průměrné výše spotřeby a 99 percentil na úrovni asi 3.8 násobku. Pro modelování expozičních scénářů jsou tyto údaje využitelné jako jednoduchý základ odhadu horních úrovní expozičních dávek. Uživatel tak může provést odhad horní meze expoziční dávky na úrovni 95 a 99 percentilu. Vzhledem k tomu, že informace o spotřebě potravin byly zjišťovány na individuální úrovni (metodou opakovaného 24-hodinového recallu), je možné je využít i k pravděpodobnostnímu hodnocení expozice, ovšem za předpokladu dostatečného množství analytických údajů. Toto pravděpodobnostní hodnocení není základní součástí projektu monitoringu. 3. Reprezentativnost výběru potravin určených k analýzám Při zjišťování spotřeby potravin pro populaci v ČR bylo kvantifikováno celkem asi 500 individuálních potravin, tvořících tzv. spotřební koš potravin. Vzhledem k nemožnosti analyzovat tak rozsáhlý soubor vzorků, byl proveden výběr relevantních komodit tak, aby v maximální míře reprezentoval spotřební koš. Vybráno bylo 205 jednotlivých komodit. K výběru byl použit následující klíč: Komodita byla vybrána pro monitorování, jestliže: a. její denní spotřeba činí více než 10 g b. její denní spotřeba činí 1 - 10 g a zkušenosti ukazují na význam pro konečnou exp. dávku c. její denní spotřeba je nižší než 1 g, ale zkušenosti ukazují na značný význam pro konečnou exp. dávku Definitivní výběr byl proveden skupinou specialistů CZVP SZÚ v Brně. Potraviny jsou nakupovány individuálně a po kulinární úpravě, specifikované standardními metodikami (na základě zjištění frekvence typů kulinárních úprav potravin v české populaci v roce 1992 a 1996), jsou kombinovány do tzv. kompozitních vzorků, a to na základě hmotnostního poměru, odpovídajícího průměrné spotřebě (vážený průměr). Do jednoho kompozitního vzorku k analýze se stejným dílem míchají potraviny ze tří nákupních míst reprezentujících jeden ze čtyř definovaných regionů v ČR. Jednotlivé kompozitní vzorky pak většinou reprezentují od 50 – 100 % (většinou více než 80 %) spotřeby příslušných komoditních skupin (tzv. reprezentativnost kompozitu). Uživatel výsledků by měl tento fakt brát v úvahu.

1

4. Efekt kulinární úpravy potravin Je obecně známé, že kulinární úprava ovlivňuje konečnou koncentraci analytů v kompozitních vzorcích potravin. Změny koncentrace jsou způsobeny nejen fyzikálně - chemickými vlivy (např. tepelná úprava a s ní související doprovodné chemické reakce), ale i vlastní operací s potravinou (změna hmotnosti loupáním, vařením, atp.). I když je kulinární úprava prováděna za standardních podmínek, na jednom místě, v přesně stanoveném čase a stejným týmem specialistů, mohou se jednotlivé změny (např. hmotnosti) lišit. Program proto zahrnuje sledování individuálních změn hmotnosti potravin vlivem kulinární úpravy tak, aby byla možná korekce (standardizace). Pro tyto účely je stanovován tzv. faktor kulinární úpravy, příslušný pro každý kompozitní vzorek a region. Tato korekce vyvolává změny hodnoty konečné expoziční dávky (každá hodnota zjištěná v analytické laboratoři je násobena příslušným faktorem pro kulinární úpravu - výsledek představuje standardizovanou hodnotu koncentrace analytu, vzhledem k výchozí hodnotě spotřeby potravin v podobě potravinových surovin). V určité situaci, kdy všechny hodnoty naměřené pro určitý analyt leží pod mezí stanovitelnosti analytické metody, přičemž se liší faktory pro korekci, dochází při výpočtu k stanovení odlišných expozičních dávek (za určité situace může být zjištěn i statisticky průkazný rozdíl), avšak na úrovni většinou velmi nízké expoziční dávky. Taková situace musí být hodnocena individuálně a neměla by z interpretačního hlediska ovlivňovat závěry uživatele výsledků. 5. Reprezentativnost výběru vzorků potravin na trhu Charakter monitorovacího programu nemůže dovolit jiný přístup než náhodný, neproporcionální výběr vzorků potravin na trhu. V průběhu dvouletého cyklu je vyšetřeno celkem 880 kompozitních vzorků (220 pro každý region) představujících celkem 3696 individuálních komodit. Hodnocení výsledků je založeno na hypotéze, že výsledek pro každý region reprezentuje, na základě náhodného výběru, expoziční dávku pro průměrnou osobu v české populaci, a to z potravin pořizovaných z komunální zásobovací sítě. Hypotéza předpokládá rovnost v zásobování z uvedených zdrojů. Ve skutečnosti je nutno počítat s rozdílnou úrovní dietární expozice jednotlivců, mimo jiné i v důsledku rozdílů v „domácí“ produkci potravin. Uživatel výsledků by si měl být vědom limitujících faktorů při použití výsledků platných pro populaci k orientačnímu hodnocení individuální expozice. 6. Správnost a přesnost analytických výsledků Realizace programu monitoringu vyžaduje zavedení vnitřního a vnějšího systému prověřování jakosti produkovaných dat (QAS). Zvláštní pozornost je věnována datům produkovaným v analytických laboratořích (viz samostatná část, týkající se systému jakosti). Vzhledem k tomu, že program věnuje pozornost několika desítkám analytů, není zatím možné zabezpečit externí kontrolu v plném rozsahu. Je tomu tak proto, že taková kontrola pro řadu analytů a matric zatím ve světě prakticky neexistuje. Stávající systémy externí kontroly kvality práce jsou navíc většinou založeny na kontrole metod určených pro tzv. kontrolní systém pro potraviny, tedy analytických metod optimalizovaných pro nižší počet souběžně kvantifikovaných analytů. To se projevuje zejména větší přesností těchto metod, ve srovnání s metodami multireziduálními (kvantifikuje se i několik desítek analytů při jediné analýze). V některých případech je proto nutné volit kompromis mezi přesností analytické metody (snížení) a počtem souběžně kvantifikovaných analytů (zvýšení). Správnost a přesnost výsledků je odrazem soudobých možností finančních, metodických, technických a personálních. Uživatel výsledků by si měl být vědom uvedených faktů.

2

Vysvětlivky k části „dietární expozice člověka“ Expoziční dávka Množství látky (analytu) připadající na jednotku tělesné hmotnosti osoby v daném časovém intervalu. Standardně je vyjadřována jako mg / kg t. hm. / den. V případě monitoringu dietární expozice je nutno chápat expoziční dávku jako dávku externí (přívod, intake) a nikoli jako dávku interní (příjem, uptake). Individuální riziko a populační riziko Pravděpodobnost poškození zdraví v důsledku akutní či chronické expozice. Bezrozměrná veličina (pravděpodobnost) má stejnou hodnotu číselnou pro jednotlivce i populaci. Interpretace se ale liší. Za pomyslnou hranici „bezpečnosti“ považujeme pro jednotlivce obvykle pravděpodobnost = 1E-04 , pro populaci = 1E-06. Limitní expoziční hodnota Rozumí se expoziční dávka, která při každodenním přívodu po dobu celého předpokládaného života člověka nevede k statisticky průkaznému zvýšení rizika poškození zdraví. Obvykle je udáván jako mg látky / kg tělesné hmotnosti osoby / den. Limitní expoziční hodnoty jsou definovány EFSA, komisemi JECFA FAO / WHO jako tzv. ADI, PTWI, PMTDI nebo např. US EPA jako tzv. RfD. V některých případech dosud nedošlo ke stanovení limitní expoziční hodnoty, která by byla mezinárodně uznávána. V těchto případech je využívána dočasně doporučená hodnota (TDI) na národní nebo mezinárodní úrovni. LoQ Mez stanovitelnosti analytické metody. LoD Mez detekce analytické metody. LoR Nahlášené (reportované) meze analytické metody (LoD nebo LoQ nebo i jiné). Orální slope faktor (OSF) Rozumí se faktor směrnice pro výpočet teoretické pravděpodobnosti zvýšení rizika vzniku nádorových onemocnění v důsledku expozice sledované látce. OSF je většinou založen na bezprahovém linearizovaném, vícefázovém matematickém modelu. Průměrná osoba (osoba) Rozumí se „referenční osoba“ z hlediska průměrné spotřeby potravin a tělesné hmotnosti, reprezentující celoživotní hmotnost (integrál), bez rozlišení pohlaví. Spotřeba potravin byla definována jako gramy konzumované potraviny / kg tělesné hmotnosti / den. Hmotnost byla stanovena, podle antropometrických měření a složení populace z hlediska pohlaví, na 64 kg (WHO používá hmotnost 60 kg, US EPA 70 kg pro dospělou osobu). Region v ČR Oblast reprezentující přibližně jeden kvadrant území ČR. Zdravotní riziko Pravděpodobnost, že zdraví je poškozeno v důsledku dané expoziční dávky.

Vysvětlivky ke grafické příloze hodnocení: Definice grafu popisujícího vývoj celkové expoziční dávky v ČR (Exposure doses in ug (or mg) / kg b.w. / day) Graf znázorňuje údaje o průměrné expoziční dávce v průběhu delšího časového období. K výpočtu expozičních dávek byly použity doporučené dávky potravin pro specifikované populační skupiny. Vzhledem k tomu, že doporučená dávka potravin má standardní hodnotu po celé sledované období, odráží grafický výsledek změny v koncentraci chemické látky v potravinách. Jedná se tedy o jakési „standardizované hodnocení expozice“ pomocí modelu doporučených dávek potravin (potravinová pyramida), zatímco textová část uvádí výslednou expoziční dávku pro „průměrnou osobu v populaci“, přičemž pro výpočet využívá hodnot reálné spotřeby potravin, jak byla zjištěna v roce 2004. 1

Použité literární zdroje (orientačně) Úvodní kapitoly: Spotřební koš potravin pro ČR, Praha, 1993. Spotřební koš potravin pro Českou republiku, Praha, 1997. Spotřební koš potravin pro ČR, Praha, 2000. Studie individuální spotřeby potravin – SISP 04: http://www.chpr.szu.cz/spotrebapotravin.htm Komárek,L. - Rážová,J. - Klepetko,P.: Strava v prevenci nádorů., Doporučení "Národního programu zdraví 1998", Prevence nádorových onemocnění v ČR, SZÚ Praha, 1998, 6 str. Brázdová,Z: Výživová doporučení pro Českou republiku., Rega Brno, 1995, str. 5 - 22. Brázdová,Z. - Ruprich,J. - Hrubá,D. - Petráková,A.: Dietary Guidelines in the Czech Republic III. : Challege for the 3rd Millenium., Central European Journal of Public Health, 9(1), 2001, str. 30-34. Látky organické povahy: EFSA Journal, dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/publications/efsajournal.htm WHO, Evaluations of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives (JECFA), dostupné z: http://apps.who.int/food-additives-contaminants-jecfa-database/search.aspx# Codex alimentarius databáze, dostupné z: http://www.codexalimentarius.org/standards/pesticide-mrls/en/ IRIS EPA databáze, dostupné z: http://cfpub.epa.gov/ncea/iris/index.cfm?fuseaction=iris.showSubstanceList&list_type=alpha PCB: IPCS, Health and Safety Guide No. 68, 1992. PCB: WHO, TRS 789, 1990. PCB – informace zvažované při rozhodování o použití OSF: Anderson et al., 1991a. Brunner et al., 1996. Calabrese and Sorenson, 1977. ATSDR, 1993. Dewailly et al., 1991, 1994. Rao and Banerji, 1988. Aulerich et al., 1986. Hornshaw et al., 1983. Hovinga et al., 1992. PCB: Cigánek, 1994. PCB: metoda DFG, vol. XIII, 1988. Methoxychlor: A0271/AUG 91, The Agrochemical Handbook, 3rd Edition, 1991. HCB: monografie IPCS, EHC 195, 1997, str. 8. HCH: IPCS, HSG 53, 1991. Lindan: HEAST US EPA,1995. Látky anorganické povahy: EFSA Journal, dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/en/publications/efsajournal.htm WHO, Evaluations of the Joint FAO/WHO Expert Committee on Food Additives (JECFA), dostupné z: http://apps.who.int/food-additives-contaminants-jecfa-database/search.aspx# Codex alimentarius databáze, dostupné z: http://www.codexalimentarius.org/standards/pesticide-mrls/en/ IRIS EPA databáze, dostupné z: http://cfpub.epa.gov/ncea/iris/index.cfm?fuseaction=iris.showSubstanceList&list_type=alpha Dusitany: WHO, TRS 913, 2002.

1

Dusičnany: WHO, TRS 913, 2002. Olovo: WHO, TRS 960, 2011. Olovo: EFSA CONTAM, Scientific Opinion on Lead in Food (EFSA Journal 2010; 8(4):1570). Rtuť: WHO, TRS 959, 2011. Rtuť: EFSA CONTAM, Scientific Opinion on the risk for public health related to the presence of mercury and methylmercury in food (EFSA Journal 2012;10(12):2985). Arsen: WHO, TRS 959, 2011. Arsen: EFSA CONTAM, Scientific Opinion on Arsenic in Food (EFSA Journal 2009; 7(10):1351). Kadmium: EFSA SCIENTIFIC REPORT, Cadmium dietary exposure in the European population (EFSA Journal 2012;10(1):2551). Kadmium: WHO, TRS 960, 2011. Selen: WHO, 1996. Měď: WHO, TRS 683, 1982. Měď: WHO, 1996. Zinek: WHO, 1996. Zinek: WHO, TRS 683, 1982. Mangan: SCF, 2000 (LOAEL) Mangan: WHO, 1996. Mangan: Environment Health Perspectives, 108(6), 2000, p. A262-A267. Mangan: SCF/CS/NUT/UPPLEV 21 Final, z 28.11.2000. Hliník: WHO, TRS 940, 2006. Hliník: EFSA AFC, Scientific opinion (Question No.: EFSA-Q-2006-168 , EFSA-Q-2008-254), 2008. Chrom: WHO, 1996. Chrom: EFSA CONTAM, Scientific Opinion on the risks to public health related to the presence of chromium in food and drinking water (EFSA Journal 2014;12(3):3595). Nikl: EFSA CONTAM, Scientific Opinion on the risks to public health related to the presence of nickel in food and drinking water (EFSA Journal 2015; 13(2):4002). Železo: WHO, TRS 696, 1983. Jód: WHO, TRS 776, 1989. Cín: WHO, TRS 930, 2005.

2

g. 1. Látky organické povahy Co v této kapitole především naleznete:  Tato kapitola je věnována látkám organické povahy.  Zahrnut je jak známý kontaminant – PCB, tak i perzistentní organochlorové pesticidy (POPs), dříve hojně používané, dnes většinou zakázané, ale přetrvávající v našem prostředí.  V kapitole jsou zařazeny především ty látky, o kterých se dlouhodobě diskutuje v odborné i laické veřejnosti, a které jsou také z hlediska mezinárodního nejčastěji porovnávány.  Každá skupina látek je jednotným způsobem popsána a základní výsledky jsou graficky dokumentovány.  Zdravotní riziko je hodnoceno na základě "skutečné i doporučené spotřeby potravin".  Každá látka je pro dokonalejší orientaci doplněna výčtem nejvyšších naměřených hodnot skutečné koncentrace v potravinách.

Stručné závěry pro období 2014/2015: Průměrná chronická expoziční dávka populace sledovaným organickým látkám ze skupiny perzistentních organických polutantů, definovaných Stockholmskou úmluvou (2001), zahrnující polychlorované bifenyly (PCB), aldrin, endrin, delta-keto-endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan (I, II, -sulfát), heptachlor, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), alfa-, beta-, delta-, gama- (lindan) izomer hexachlorcyklohexanu (HCH), izomery DDT, DDD, DDE, alfa-, gama-, oxy- chlordan a mirex z potravin nedosáhla v období let 2014–2015 hodnot, které jsou spojovány s významným zvýšením pravděpodobnosti poškození zdraví (nekarcinogenní efekt) konzumenta. Míra expozice odhadovaná podle skutečné spotřeby potravin (SISP04) dosáhla nejvyšší úrovně u PCB. Expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů PCB bez tzv. dioxinového účinku (non dioxin-like NDLPCBs) dosáhla průměrné úrovně 1 % tolerovatelného denního přívodu (CZ-TDI). Tato hodnota se v porovnání s předchozími obdobími snížila. Vyšší počet analytických záchytů (nad mezí stanovitelnosti) byl již tradičně pozorován pro metabolity pesticidu DDT – p,p`DDE a p,p`DDT (61 % a 40 %). Vyšší počet analytických záchytů byl dále zaznamenán u lindanu, PCB a hexachlorbenzenu (43 %, 42 % a 30 %). Kolísání počtu záchytů v jednotlivých letech souvisí s nízkými měřenými hodnotami koncentrací a z toho plynoucími nízkými expozičními dávkami (např. pod 0,1 % tolerovatelného přívodu (PTDI) pro sumu DDT, pod 0,1 % přijatelného denního přívodu (ADI) pro lindan, 0,3 % tolerovatelného přívodu (TDI) pro hexachlorbenzen). Výsledky potvrzují přetrvávající plošnou kontaminaci těmito perzistentními organickými polutanty, ale na úrovni nízkých koncentrací, které podle současných znalostí nepředstavují významné zdravotní riziko, pokud jsou hodnoceny jako individuální chemické látky, nikoli ve směsích. Odhad expoziční dávky látkám s tzv. dioxinovým účinkem (toxický ekvivalent 2,3,7,8 tetrachlorodibenzodioxinu (TEQ 2,3,7,8-TCDD) pro sumu 29 dioxin-like (DL) kongenerů PCB, dioxinů a dibenzofuranů) nebyl v letech 2014–2015 prováděn, vzhledem k omezenému rozpočtu na analýzy. Expoziční dávky odhadované podle modelových hodnot spotřeby potravin dosahují nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4–6 let z důvodu relativně vyššího přívodu kontaminantů na jednotku tělesné hmotnosti. Průměrná expozice sumě sedmi indikátorových kongenerů NDL-PCBs byla u dětí 3,5 % tolerovatelného přívodu (TDI). Expoziční dávky polychlorovaným bifenylům jsou v současné době nižší ve srovnání s hodnotami pozorovanými v 90. letech.

1

Aldrin Expozice populace aldrinu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ aldrin 0.002 0.220 Charakter reziduí: aldrin = aldrin (HHDN), CAS 309-00-2.

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Pro chronickou expozici doporučuje JECFA FAO/WHO (CA, 1994) limitní expoziční hodnotu PTDI ve výši 0.0001 mg / kg t. hm. / den. Limitní expoziční hodnota WHO je stanovena jako suma aldrinu a dieldrinu. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) byla stanovena ve výši 0.00003 mg / kg t. hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) byl stanoven ve výši 1.7E+01. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR limitní expoziční hodnotu PTDI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil 0.4 % PTDI (při hodnocení podle PTDI je potřeba připočítat expozici dieldrinu) nebo 0.7 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad trendu expozice v průběhu let má kolísavý charakter se záchytem několika pozitivních vzorků.

Exposure doses : Aldrin (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,018 0,016 0,014 0,012

dose

0,01 0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: V období 2014/2015 nebyly zjištěný žádné pozitivní nálezy reziduí v analyzovaných kompozitních vzorcích potravin. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: I přesto, že nebyly zaznamenány žádné hodnoty nad LOQ měly by zůstat jak dovozové suroviny, tak i tuzemská produkce pod namátkovou kontrolou.

2

DDT, DDE, DDD (TDE) Expozice populace isomerům DDT a jeho analogům (DDD, DDE) je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka p,p´DDT 0.002 0.220 ug/kg o,p DDT 0.002 0.220 ug/kg p,p´DDD 0.002 0.220 ug/kg o,p DDD 0.002 0.220 ug/kg p,p´DDE 0.002 0.220 ug/kg o,p DDE 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: p,p´DDT = p,p´DDT, CAS 50-29-3, o,p DDT = o,p DDT, CAS 789-02-6, p,p´DDD = p,p´DDD (TDE), CAS 72-54-8, o,p DDD (TDE) = o,p DDD, CAS 53-19-0, p,p´DDE = p,p´DDE, CAS 72-55-9, o,p DDE = o,p DDE, CAS 3424-82-6. Charakterizace nebezpečí: Nekarcinogenní efekt:  Pro DDT stanovil Joint FAO/WHO Meeting on Pesticide Residues (JMPR) v roce 2000 limitní expoziční dávku PTDI ve výši 0.01 mg / kg t.hm. / den.  Pro p,p´DDT byla určena RfD US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) ve výši 0.0005 mg / kg t.hm. / den. Karcinogenní efekt:  OSF pro p,p´DDT (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1988) byl stanoven ve výši 3.4E-01.  OSF pro p,p´DDD (IRIS, 2016, poslední revize hodnoty - 1988) byl stanoven ve výši 2.4E-01.  OSF pro p,p´DDE (IRIS, 2016, poslední revize hodnoty - 1988) byl stanoven ve výši 3.4E-01. Další limitní expoziční dávky nejsou v současnosti dostupné. Hodnocení expozice:  V žádném ze 4 sledovaných regionů v ČR nebyla překročena žádná z výše definovaných limitních expozičních dávek pro nekarcinogenní efekt.  Při hodnocení průměrné expoziční dávky p,p´DDT pro populaci v ČR byla zjištěna dávka na úrovni 0.1 % RfD US EPA.  Odhad průměrné expoziční dávky pro sumu DDT+ DDD+DDE činil méně než 0.1 % podle limitní expoziční dávky PTDI navržené JMPR FAO/WHO. Trend expozičních dávek: Ve sledovaném období byl vývoj expozičních dávek příznivý. Zjištěné hodnoty expozic jsou nízké. Následující grafy popisují situaci ve vývoji expoziční dávky pro o,p´DDT, p,p DDT, o,p´DDD, p,p DDD, o,p´DDE a p,p DDE, pomocí modelu doporučených dávek potravin.

1

Exposure doses : o,p DDT (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,008 0,007 0,006

dose

0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0



Adult Men 18+ years

Exposure doses : p,p' DDT (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,03 0,025

dose

0,02 0,015 0,01 0,005 0



Adult Men 18+ years

2

Exposure doses : o,p DDD (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,016 0,014 0,012

dose

0,01 0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

Exposure doses : p,p' DDD (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,007 0,006 0,005

dose

0,004 0,003 0,002 0,001 0



Adult Men 18+ years

3

Exposure doses : o,p DDE (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,025

0,02

dose

0,015

0,01

0,005

0



Adult Men 18+ years

Exposure doses : p,p' DDE (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,14 0,12 0,1

dose

0,08 0,06 0,04 0,02 0



Adult Men 18+ years

4

Exposure doses : Sum of DDT (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,16 0,14 0,12

dose

0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0



Adult Men 18+ years

Významné expoziční zdroje: Mezi významné zdroje expoziční dávky patřily především komodity živočišného původu. Za pozornost stojí výskyt v rybách a rybích výrobcích. Zaznamenán byl i výskyt v mase a masných výrobcích. Přetrvávajícím zdrojem je i mléčný tuk. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: DDT, DDD, DDE nepředstavovaly z hlediska výše expozice vážnější zdravotní riziko pro populaci. Kontrola by měla být zachována u dovozů a namátkově i u tuzemských potravin. Výběr 10 nejvyšších sumárních analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“ : n = 220 (141 pozitivních) Suma DDT (= DDT + DDD + DDE) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2014

7,774

1,537

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

4,563

1,041

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

4,060

0,078

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

2,548

0,190

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

2,235

0,540

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2015

2,184

0,935

ug/kg

MASLO

R

2014

1,697

0,009

ug/kg

MASLO

R

2015

1,638

0,081

ug/kg

SMETANA KE SLEHANI

R

2015

1,604

0,062

ug/kg

SALAMY TRV. TEP. OPRAC.

R

2014

1,580

0,160

ug/kg

RYBY MARINOVANE

5

p,p´ DDT (87 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,788

0,180

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2014

0,450

0,012

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

0,391

0,043

ug/kg


R

2014

0,341

0,101

ug/kg

MAJONEZY

R

2014

0,312

0,056

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2015

0,266

0,005

ug/kg

SALAMY TRV. FERMENT.

R

2014

0,241

0,031

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

0,224

0,017

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

0,207

0,023

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

0,201

0,011

ug/kg

SALAMY TRV. FERMENT.

o,p DDT (16 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,471

0,168

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2014

0,059

0,005

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

0,044

0,000

ug/kg

SUSENKY

R

2014

0,039

0,004

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

0,025

0,010

ug/kg

KREMY MRAZENE

R

2015

0,020

0,001

ug/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2015

0,019

0,001

ug/kg

PECIVO CELOZRNNE

R

2014

0,018

0,000

ug/kg

PECIVO CELOZRNNE

R

2014

0,014

0,003

ug/kg

HORCICE

R

2014

0,012

0,001

ug/kg

PECIVO PSENICNE

p,p´ DDD (29 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2014

2,450

0,492

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

1,951

0,472

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

1,840

0,021

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

0,544

0,054

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

0,464

0,083

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

0,452

0,167

ug/kg

MAJONEZY

R

2015

0,406

0,042

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,230

0,018

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

0,091

0,011

ug/kg

SALATY LAHUDKOVE

R

2015

0,059

0,017

ug/kg

MASO MLETE 6

o,p DDD (4 pozitivní) Region

Rok

C

C (sd)

Jedenotka

Název

R

2014

0,288

0,061

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

0,105

0,000

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

0,024

0,003

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,021

0,000

ug/kg

RYBY MARINOVANE

p,p´ DDE (135 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2014

5,036

0,984

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

2,588

0,561

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

2,184

0,935

ug/kg

MASLO

R

2015

1,898

0,130

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

1,697

0,009

ug/kg

MASLO

R

2015

1,638

0,081

ug/kg

SMETANA KE SLEHANI

R

2014

1,605

0,040

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

1,458

0,112

ug/kg

SYRY S PLISNI UVNITR HMOTY

R

2015

1,403

0,058

ug/kg

SYRY S PLISNI NA POVRCHU

R

2014

1,281

0,190

ug/kg

SYR TVRDY UZENY

o,p DDE (1 pozitivní) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2014

0,163

0,002

ug/kg

SPECIALITY DRUBEZI

7

Dieldrin Expozice populace dieldrinu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ dieldrin 0.002 0.220 Charakter reziduí: dieldrin = dieldrin (HEOD), CAS 60-57-1.

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Pro tento insekticid byla komisí JECFA FAO/WHO (CA, 1995) stanovena limitní expoziční hodnota PTDI ve výši 0.0001 mg / kg t.hm. / den. Limitní expoziční dávka WHO je stanovena jako suma aldrinu a dieldrinu. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1988) představuje hodnotu ve výši 0.00005 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1988) byl stanoven ve výši 1.6 E+01. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR limitní expoziční hodnotu PTDI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil 0.4 % PTDI (jedná se o sumu expozice z aldrinu a dieldrinu), či 0.5 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad trendu expozice má kolísavou tendenci se záchytem některých pozitivních vzorků.

Exposure doses : Dieldrin (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,008 0,007 0,006

dose

0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0



Adult Men 18+ years

Významné expoziční zdroje: V období 2014/2015 byly zaznamenány 3 pozitivní nálezy reziduí a to v rybích konzervách a marinovaných rybách (v obou letech). 1

Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Dieldrin nemá z hlediska zdravotního rizika pro naši populaci zvláštní význam. Namátková kontrola potravin by však zatím měla přetrvat. Přehled analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (3 pozitivní) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

0,570

0,048

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,059

0,051

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

0,037

0,011

ug/kg

RYBY MARINOVANE

2

Endosulfan Expozice populace endosulfanu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka endosulfan I 0.002 0.220 ug/kg endosulfan II 0.002 0.220 ug/kg endosulfan sulfát 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: endosulfan = endosulfan I (alfa), CAS 959-98-8 + endosulfan II (beta), CAS 33213-65-9 + endosulfan sulfát, CAS 1031-07-8. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota doporučená JMPR FAO/WHO v podobě ADI (1998) je stanovena ve výši 0.006 mg / kg t.hm. / den. Limitní expoziční hodnota WHO je stanovena jako suma endosulfanu I, endosulfanu II a endosulfan sulfátu. RfD pro endosulfan (CAS 115-29-7) (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1994) existuje rovněž ve výši 0.006 mg / kg t.hm. / den, ale je chápána pouze jako suma endosulfanu I + endosulfanu II. OSF (IRIS 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR expoziční hodnotu ADI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil méně než 0.1 % ADI či RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad trendu expozice v průběhu let má kolísavý charakter se záchytem několika pozitivních vzorků.

Exposure doses : Endosulfan (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,016 0,014 0,012

dose

0,01 0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi expoziční zdroje patří potraviny živočišného i rostlinného původu. Hodnoty záchytů jsou však velmi nízké. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: V roce 2011 byl endosulfan přidán na seznam nebezpečných perzistentních organických látek regulovaných Stockholmskou úmluvou. Zjištěná expoziční dávka nepředstavuje vážné zdravotní riziko pro populaci v ČR, přesto je vhodné zachovat kontrolní činnosti zaměřené na tuto látku. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů sumy endosulfanu I, endosulfanu II a endosulfan sulfátu v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (18 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

1,614

0,174

ug/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2014

0,168

0,003

ug/kg

COKOLADA

R

2014

0,132

0,021

ug/kg

CUKROVINKY COKOLADOVE

R

2015

0,066

0,000

ug/kg

CELER

R

2015

0,061

0,009

ug/kg


R

2015

0,059

0,018

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

0,057

0,016

ug/kg

SOJA A SOJOVE VYROBKY

R

2015

0,053

0,011

ug/kg

KREMY SMETANOVE

R

2014

0,035

0,015

ug/kg

POLEVKY V PRASKU

R

2015

0,033

0,007

ug/kg

PECIVO PSENICNE

2

Endrin Expozice populace endrinu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka endrin 0.002 0.220 ug/kg delta-keto-endrin 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: endrin = endrin, CAS 70-20-8 a delta-keto-endrin, CAS 53494-70-5. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO (CA, 1995) je stanovena jako PTDI ve výši 0.0002 mg / kg t.hm. / den. PTDI je stanoveno jako suma reziduí endrinu a delta-keto-endrinu. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1988) byla stanovena pouze pro endrin a to ve výši 0.0003 mg / kg t. hm. / den. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR hodnotu PTDI. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil 0.2 % PTDI, či 0.1 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace mezi roky kolísá.

Exposure doses : Endrin (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,007 0,006 0,005

dose

0,004 0,003 0,002 0,001 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Expoziční zdroje jsou zanedbatelné. Nelze vyloučit nahodilou expozici. Zdrojem jsou převážně živočišné matrice. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Endrin nehraje z hlediska zdravotního rizika pro konzumenty zásadní roli. Výběr nejvyšších analytických záchytů (suma endrinu a delta-keto-endrinu) v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (4 pozitivní) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,295

0,107

ug/kg

MASLO POMAZANKOVE

R

2014

0,116

0,036

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,065

0,011

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,003

0,000

ug/kg

RYBY MORSKE

2

Heptachlor epoxid Expozice populace heptachlor epoxidu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka heptachlor 0.002 0.220 ug/kg heptachlor epoxid A 0.002 0.220 ug/kg heptachlor epoxid B 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: heptachlor epoxid = heptachlor, CAS 76-44-8 + heptachlor epoxid (isomer A), CAS 1024-573 + heptachlor epoxid (isomer B), CAS 1024-57-3. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO (CA, 1995) byla stanovena jako PTDI ve výši 0.0001 mg sumy heptachloru a heptachlor epoxidu / kg t.hm. / den. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) byla stanovena ve výši 0.0005 mg heptachloru / kg t.hm. / den a 0.000013 mg heptachlor epoxidu / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) byl stanoven ve výši 4.5E+00 pro heptachlor a 9.1E+00 pro heptachlor epoxid. Hodnocení expozice: Expozice byla v období 2014/2015 hodnocena na základě limitní expoziční hodnoty pro sumu heptachloru a heptachlor epoxidu (isomeru A i B). Odhad průměrné expoziční dávky nepřekročil v žádném ze sledovaných regionů v ČR hodnotu PTDI a činil pro populaci 0.7 % expozičního limitu. Průměrná expozice představovala 0.04 % RfD pro heptachlor nebo 3.5 % RfD pro heptachlor epoxid. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace mírně kolísá.

Exposure doses : Heptachlor epoxide (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,012 0,01

dose

0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Rezidua heptachlor epoxidu byla zjištěna v potravinách živočišného, ale i rostlinného původu. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: I když se zdá, že heptachlor epoxid dnes nehraje závažnou roli z hlediska hodnocení zdravotních rizik, lze doporučit kontrolu vybraných surovin a výrobků z tuzemska i dovozu. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů jako suma heptachloru + heptachlor epoxidu (isomer A) + heptachlor epoxidu (isomer B) v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (10 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,134

0,064

ug/kg

SUSENKY

R

2015

0,071

0,007

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,047

0,009

ug/kg

MASO UZENE

R

2015

0,032

0,010

ug/kg

KREMY SMETANOVE

R

2015

0,031

0,024

ug/kg

VEJCE

R

2015

0,029

0,001

ug/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2015

0,023

0,009

ug/kg


R

2015

0,022

0,010

ug/kg

PECIVO TRVANLIVE SLANE

R

2015

0,009

0,000

ug/kg

SIRUPY

R

2015

0,003

0,001

ug/kg

RYBY MORSKE

2

Hexachlorbenzen (HCB) Expozice populace hexachlorbenzenu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ HCB 0.002 0.220 Charakter reziduí: HCB = hexachlorbenzen, CAS 118-74-1.

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční dávka JECFA FAO/WHO nebyla pevně stanovena (CA, 1995). Podle monografie IPCS (EHC 195, 1997, str. 8) byl doporučen TDI (tolerable daily intake) ve výši 0.00016 mg / kg t.hm. / den pro neoplastický efekt a 0.00017 mg / kg t.hm. / den pro nekarcinogenní efekt (použit pro hodnocení). Hodnota RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1988) je stanovena ve výši 0.0008 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1991) byl stanoven ve výši 1.6E+00. Hodnocení expozice: Expoziční dávka zjištěná v ČR je nízká. Průměrná expoziční dávka odhadovaná pro populaci činí asi 0.3 % TDI nebo 0.1 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad expozičních dávek pro zvolené věkové skupiny má ve sledovaném období klesající charakter.

Exposure doses : Hexachlorobenzene (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,07 0,06 0,05

dose

0,04 0,03 0,02 0,01 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Významnou roli hrají zejména potraviny živočišného původu. Na předních místech z hlediska koncentrace se objevuje máslo a jiné potraviny s vyšším obsahem tuků, ryby a rybí výrobky. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka pro naši populaci nesignalizuje vysoké zdravotní riziko. Přetrvat by zatím měla kontrola vybraných komodit živočišného původu. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (65 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,680

0,480

ug/kg

MASLO

R

2014

0,679

0,042

ug/kg

MASLO

R

2014

0,644

0,080

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

0,483

0,026

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

0,380

0,122

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

0,302

0,043

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2014

0,276

0,025

ug/kg

MASLO POMAZANKOVE

R

2014

0,272

0,051

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,261

0,018

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

0,259

0,019

ug/kg


2

Hexachlorocyklohexan (HCH) - alfa, beta, delta isomer Expozice populace alfa, beta a delta isomeru HCH je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka alfa HCH 0.002 0.220 ug/kg beta HCH 0.002 0.220 ug/kg delta HCH 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: alfa HCH = alfa isomer HCH, CAS 319-84-6, beta HCH = beta isomer HCH, CAS 319-85-7, delta HCH = delta isomer HCH, CAS 319-86-8. Charakterizace nebezpečí: Pro isomer alfa, beta a delta není stanovena limitní expozice ani JECFA FAO/WHO (CA, 1995) ani US EPA (IRIS, 2016). OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) byl pro alfa isomer stanoven na 6.3E+00, pro beta isomer na 1.8E+00 a pro delta isomer OSF stanoven není (klasifikace D). Hodnocení expozice: Protože nejsou stanoveny mezinárodně uznávané limitní expoziční dávky, nelze provést hodnocení pro nekarcinogenní efekt. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci v ČR činil 0.0002 ug pro alfa isomer, 0.0002 ug pro beta isomer (nejvíce perzistentní z HCH) a také 0.0002 ug pro delta isomer - vše vztaženo na kg t.hm. / den. Tyto hodnoty jsou srovnatelné se zátěží populace v jiných rozvinutých zemích. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Vývoj expozičních dávek v letech 1996 – 2014/2015 u všech izomerů HCH má kolísavý vývoj s postupným poklesem.

Exposure doses : Alpha HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,02 0,018 0,016 0,014

dose

0,012 0,01 0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

1

Exposure doses : Beta HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,014 0,012 0,01

dose

0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

Exposure doses : Delta HCH (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,018 0,016 0,014 0,012 dose

0,01 0,008 0,006 0,004 0,002 0



Adult Men 18+ years

2

Významné expoziční zdroje: Rezidua byla nejčastěji zachycena v rybích výrobcích, ale nalezena byla i v některých potravinách rostlinného původu. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Otázku hodnocení nelze uzavřít, protože nejsou stanoveny expoziční limity. Kontrola je i nadále indikována, především u dovozových potravin. Přehled analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 alfa HCH (6 pozitivních) Region Rok R 2014 R 2014 R 2015 R 2014 R 2015 R 2014

C 0,216 0,096 0,045 0,034 0,015 0,012

C (sd) 0,031 0,013 0,017 0,002 0,004 0,003

Jednotka ug/kg ug/kg ug/kg ug/kg ug/kg ug/kg

Název RYBY UZENE RYBY MARINOVANE RYBY MARINOVANE PECIVO CELOZRNNE OBILOVINY SNIDANOVE KORENI

beta HCH (4 pozitivní) Region Rok R 2015 R 2014 R 2014 R 2014

C 0,057 0,048 0,040 0,028

C (sd) 0,009 0,010 0,008 0,001

Jednotka ug/kg ug/kg ug/kg ug/kg

Název RYBY MARINOVANE KONZERVY RYBI RYBY UZENE RYBY MARINOVANE

delta HCH (0 pozitivních)

3

Chlordan Expozice populace chlordanu je zjišťována od roku 2002. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 2003 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka alfa-chlordan 0.002 0.220 ug/kg gama-chlordan 0.002 0.220 ug/kg oxy-chlordan 0.002 0.220 ug/kg Charakter reziduí: chlordan = alfa-chlordan, CAS 5103-71-9 + gama-chlordan, CAS 5103-74-2 + oxy-chlordan, CAS 27304-13-8. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota doporučená JMPR FAO/WHO (CA, 1994) v podobě PTDI je stanovena ve výši 0.0005 mg / kg t.hm. / den. Limitní expoziční hodnota je stanovena jako suma alfa(cis)-chlordanu (CAS 510371-9) + gama(trans)-chlordanu (CAS 5103-74-2) v případě potravin rostlinného původu a v případě potravin živočišného původu se ještě přičítá obsah v tuku rozpustného oxy-chlordanu (CAS 27304-13-8). RfD pro technický chlordan (CAS 12789-03-6) (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1998) byl stanoven rovněž ve výši 0.0005 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1998) byl stanoven ve výši 3.5E-01. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky pro průměrnou osobu v populaci ČR byl vypočten jako suma alfa-chlordanu + gamachlordanu + oxy-chlordanu. Dávka činila 0.1 % PTDI a 0.1 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expozice u zvolených skupin populace má mírně kolísavý charakter.

Exposure doses : Chlordane (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,012 0,01

dose

0,008 0,006 0,004 0,002 0 2002

2003

2004/05

2006/07

2008/09

2010/11

2012/13

2014/15



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: V období 2014/2015 byla kontaminace zaznamenána převážně u potravin živočišného původu (ryb a rybích výrobků). Hodnoty záchytů však byly velmi nízké. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Zjištěná expoziční dávka nepředstavuje vážné zdravotní riziko pro populaci v ČR. Chlordan nebyl v ČR údajně nikdy oficiálně používán. Kontrola by proto měla sledovat především potraviny z dovozu. Přehled analytických záchytů sumy alfa-chlordanu, gama-chlordanu a oxy-chlordanu v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (7 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2015

0,271

0,057

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

0,109

0,018

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

0,072

0,044

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

0,067

0,012

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

0,030

0,029

ug/kg

ZELENINA CIBULOVA

R

2014

0,004

0,001

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2015

0,003

0,000

ug/kg

RYBY MORSKE

2

Lindan (gama isomer HCH) Expozice populace gama isomeru HCH je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ lindan 0.002 0.220 Charakter reziduí: lindan = lindan (gama isomer HCH), CAS 58-89-9.

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Komise JMPR FAO/WHO doporučuje jako limitní expoziční hodnotu ADI (2002) 0.005 mg / kg t.hm. / den. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) představuje hodnotu 0.0003 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS, 2016) není dostupný. Podle HEAST US EPA (1995) byl OSF stanoven ve výši 1.3E+00. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil limitní expoziční hodnotu. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil méně než 0.1 % ADI, a nebo 0.2 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Hodnoty expozičních dávek vykazují mírně kolísavý trend s klesající tendencí.

Exposure doses : Lindane (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,03 0,025

dose

0,02 0,015 0,01 0,005 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: V období 2014/2015 bylo zaznamenáno celkem 94 pozitivních nálezů reziduí. Zdrojem expozice byly matrice živočišného i rostlinného původu. Charakteristika rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Lindan podle výsledků nepředstavuje významné zdravotní riziko, přesto je vhodné věnovat mu v kontrolním systému pozornost formou namátkové kontroly. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (94 pozitivních) Region

Rok

C

C (sd)

Jednotka

Název

R

2014

0,616

0,018

ug/kg

TUKY ZTUZENE

R

2015

0,589

0,124

ug/kg

SADLO VEPROVE

R

2015

0,330

0,263

ug/kg

MASLO

R

2014

0,327

0,054

ug/kg

ORECHY VLASSKE

R

2014

0,285

0,067

ug/kg

MASLO

R

2014

0,259

0,003

ug/kg

ARASIDY

R

2015

0,231

0,025

ug/kg


R

2015

0,209

0,019

ug/kg

SLANINA

R

2015

0,208

0,015

ug/kg


R

2015

0,208

0,073

ug/kg

LUPINKY BRAMBOROVE

2

Methoxychlor Expozice populace methoxychloru je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ methoxychlor 0.002 0.220 Charakter reziduí: methoxychlor = methoxychlor, CAS 72-43-5

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Komise JECFA FAO/WHO (CA, 1995) neuvádí limitní expoziční hodnotu. "ADI" je doporučováno (A0271/Aug 91, The Agrochemical Handbook, 3d Edition, 1991) ve výši 0.1 mg / kg t.hm. / den. RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1990) byla stanovena ve výši 0.005 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS, 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky nepřekročil v ČR hodnotu expozičního limitu. Odhad průměrné expoziční dávky pro populaci ČR činil tradičně méně než 0.1 % "ADI" či RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace je stabilně nízký s kolísavým průběhem.

Exposure doses : Methoxychlor (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,008 0,007 0,006

dose

0,005 0,004 0,003 0,002 0,001 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Rezidua methoxychloru nebyla ve sledovaném období zjištěna. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Methoxychlor nemá podstatný význam z hlediska zdravotního rizika pro populaci v ČR.

2

Mirex Expozice populace mirexu je zjišťována od roku 2002. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 2003 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ mirex 0.002 0.220 Charakter reziduí: mirex = mirex, CAS 2385-85-5.

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí: Pro chronickou expozici není k dispozici limitní expoziční hodnota ADI JMPR FAO/WHO. RfD US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1992) byla stanovena ve výši 0.0002 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS, 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: Odhad expoziční dávky pro průměrnou osobu v populaci ČR byl velmi nízký. Odhad činil pouze 0.1 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže kolísá v jednotlivých letech. Zjištěné hodnoty expozic jsou ale nízké.

Exposure doses : Mirex (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,0035 0,003 0,0025

dose

0,002 0,0015 0,001 0,0005 0 2002

2003

2004/05

2006/07

2008/09

2010/11

2012/13

2014/15



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Rezidua mirexu nebyla ve sledovaném období 2014/2015 zaznamenána. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: I přes nulový záchyt mirexu by měly potraviny, zejména z dovozu, zůstat pod namátkovou kontrolou.

2

Polychlorované bifenyly (PCB) Expozice populace indikátorovým kongenerům PCB je zjišťována od roku 1994. Od roku 1999 je kvantifikováno 7 tzv. indikátorových kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 byla analyzována sada 7 kongenerů PCB v 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorcích (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytické metody se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí (vztaženo na jeden kongener): Látka Minimální LoQ indikátorové kongenery* 0.002 * (IUPAC number: 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180)

Maximální LoQ 0.220

Jednotka ug/kg

Charakterizace nebezpečí:  Nekarcinogenní efekt PCB:  v současnosti není (IPCS, Health and Safety Guide No. 68, 1992) stanovena doporučená limitní expozice pro nekarcinogenní efekt sumě (mixtuře) PCB obecně.  RfD (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1994) je stanovena pro některé technické směsi PCB: 1. Aroclor 1016 RfD = 0.00007 mg / kg t.hm. / den 2. Aroclor 1248 RfD = není stanovena 3. Aroclor 1254 RfD = 0.00002 mg / kg t.hm. / den 4. Aroclor 1260 RfD = není stanovena 5. "Mixtura PCB" RfD = není stanovena  Pro hodnocení byla dříve v ČR používána neoficiální hodnota TDI ve výši 1 ug sumy PCB / kg t.hm. / den. Na základě poznatků o obecné toxicitě Arocloru 1242 pro opice makak rhesus (NOAEL stanoven na 40 ug / kg t.hm. / den), úsudku JECFA (Tech. Rep. Ser., 789) a IPCS (HSG, 68), že není praktického dokladu o vyšší toxicitě pro člověka a akceptování této hodnoty i v jiných evropských státech (např. Holandsko, 1995), byla hodnota TDI v ČR snížena na 0.4 ug sumy PCB / kg t.hm. / den (SF = 100). Tato hodnota byla použita i v našem případě. 

Karcinogenní efekt PCB (upraveno podle IRIS 2016): je hodnocen pomocí tzv. OSF (oral slope factor) 6. Aroclor 1016 OSF = není stanoven 7. Aroclor 1248 OSF = není stanoven 8. Aroclor 1254 OSF = není stanoven 9. Aroclor 1260 OSF = není stanoven 10. "Mixtura PCB" OSF = stanoven stupňovitě - viz text níže

Karcinogenní potence mixtury PCB vyjádřená pomocí OSF je určena stupňovitě, podle dostupných informací, následujícím způsobem. Zahrnuty jsou všechny expoziční cesty. OSF se pro hodnocení karcinogenního rizika pro člověka pro environmentální expozici PCB použije následovně: 1. stupeň: OSF pro vysoké riziko a perzistence Upper-bound slope factor: 2.0 (mg/kg)/den

Central-estimate slope factor: 1.0 (mg/kg)/den

Kritéria užití: expozice potravním řetězcem - ingesce sedimentu nebo půdy - inhalace prachu nebo aerosolu - intradermální expozice, jestliže byl aplikován absorpční faktor - přítomnost dioxin-like, tumory podporujících nebo perzistentních kongenerů - expozice v ranném období života (všechny cesty a mixtury). 2. stupeň: OSF pro nízké riziko a perzistence

1

Upper-bound slope factor: 0.4 (mg/kg)/den


Kritéria užití: ingesce ve vodě rozpustných kongenerů - inhalace odpařených kongenerů intradermální expozice, jestliže nebyl aplikován absorpční faktor. 3. stupeň: OSF pro nejnižší riziko a perzistence Upper-bound slope factor: 0.07 (mg/kg)/den


Kritéria užití: pokud kongenerová analýza verifikovala, že kongenery s více než 4 atomy chlóru představují méně než 0.5 % sumy PCB. Informace zvažované při rozhodování o použití OSF: Analýza sumy PCB a kongenerová analýza PCB Jestliže je k dispozici kongenerová analýza, může být odhad karcinogenního rizika na základě OSF doplněn analýzou tzv. dioxin-like toxicity (TEQ TCDD). Riziko z dioxin-like kongenerů by mělo být přičteno k riziku zbytku mixtury (suma PCB bez dioxin-like kongenerů), hodnocené podle OSF. Použití středního a horního odhadu OSF v praxi V praxi se využívá buď střední odhad (central estimate) OSF nebo horní odhad (upper estimate) OSF. Střední odhad OSF popisuje typické individuální riziko, zatímco použití horního odhadu OSF snižuje pravděpodobnost podhodnocení odhadu rizika. Horní odhad OSF v žádném případě nezabezpečuje pokrytí rizika u citlivých individuí a populace. Střední odhad OSF se používá pro srovnání nebo klasifikaci environmentálních rizik, zatímco horní odhad OSF poskytuje informaci o přesnosti srovnání nebo klasifikace. Vliv perzistence mixtury PCB Některé kongenery PCB se kumulují v těle a mají biologickou aktivitu i když expozice skončila (Anderson et al., 1991a). Mechanický předpoklad, že kratší expozice proporcionálně představuje nižší riziko vzniku nádorů, není pravdivá. Pokusy na krysách dokazují, že stejně dlouhá expozice perzistentní mixtuře PCB (Aroclor 1260) vyvolá vyšší počet nádorů ve srovnání s méně perzistentní mixturou PCB (Aroclor 1016) (Brunner et al., 1996). Pak platí, že může existovat větší než proporcionální karcinogenní efekt (očekávaný) z kratší než celoživotní expozice, zvláště pro perzistentní mixtury PCB a expozice v ranném období života. Skupiny populace s vysokou expozicí Za vysoce exponované skupiny populace jsou považováni konzumenti - sportovní rybáři, konzumenti zvěřiny a živočišných produktů vysoce kontaminovaných prostřednictvím potravního řetězce a kojené děti. Vysoce vnímavé jsou skupiny lidí s narušenými jaterními funkcemi a kojenci (Calabrese and Sorenson, 1977). Expozice v počáteční fázi života, kojenci a děti Pro vyšší rozsah expozice během počáteční fáze života (ATSDR, 1993; Dewailly et al., 1991, 1994), pro možnost větší perinatální citlivosti (Calabrese and Sorenson, 1977; Rao and Banerji, 1988), a pravděpodobnost interakcí s funkcí štítné žlázy a hormonálním vývojem, je vhodné považovat expozici v počáteční fázi života za zvýšené riziko a používat OSF příslušný pro vysoké riziko. Expozice prostřednictvím potravin Je potřebné uvědomit si, že komerční mixtury PCB testované na laboratorních zvířatech neodpovídají selektivní retenci perzistentních kongenerů PCB, které se akumulují průchodem potravním řetězcem. Bioakumulované mixtury PCB se jeví jako více toxické než komerční mixtury PCB (Aulerich et al., 1986; Hornshaw et al., 1983) a jsou také více perzistentní v těle (Hovinga et al., 1992). Zdravotní riziko z expozice potravním řetězcem (potraviny, zejména živočišného původu) pak může být vyšší, než odhad na základě uvedených OSF. OSF pro kongenery PCB rozpustné ve vodě Pro ingesci kongenerů rozpustných ve vodě (balená voda) se používá střední stupeň OSF (do koncentrace 1 mg / litr). Pro expozici potravním řetězcem prostřednictvím sedimentu nebo půdy se používá nejvyšší stupeň OSF. Hodnocení expozice: Analýza dat pro populaci v ČR vedla k odhadu průměrné expoziční dávky na úrovni 1.0 % TDI (na základě sumy 7 kongenerů).

2

Trend expozičních dávek: Dlouhodobé srovnání odhadu expozičních dávek sumě 7 kongenerů PCB má sestupnou tendenci. Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Z grafu zřetelně vyplývá asi 3x vyšší zátěž u dětí, kde je spotřeba potravin na kg t.hm. vyšší. Průměrná expoziční dávka se u nich teoreticky pohybuje na úrovni asi 3.5 % TDI.

Exposure doses : Sum of PCB (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,14 0,12 0,1

dose

0,08 0,06 0,04 0,02 0



Adult Men 18+ years

Významné expoziční zdroje: Mezi nejvýznamnější expoziční zdroje patří především potraviny živočišného původu. Rezidua pesticidů byla zjištěna v rybách a rybích výrobcích, sádle a tučných mléčných výrobcích. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Populace v riziku Vyšší expoziční dávky lze očekávat zejména u osob s vyšším příjmem živočišných tuků. Snížení konzumace živočišných tuků může významně přispět ke snížení expoziční dávky. V naší populaci je spotřeba tuků vyšší, než je doporučováno. Klesá sice spotřeba živočišných tuků a roste spotřeba rostlinných tuků, ale pokles stále není dostatečný. Pozornost zasluhují především děti, u kterých je expoziční dávka přirozeně vyšší než u dospělých osob. Hygienické limity pro potraviny Hygienické limity v ČR (vyhláška č. 305/2004 Sb.) se opírají o sumu sedmi tzv. indikátorových kongenerů (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). Suma těchto kongenerů v Deloru 106 činí podle našich zjištění (Cigánek, 1994) asi 46 % plochy zjišťovaných píků. Mechanický přepočet na Delor 106 lze uskutečnit násobením sumy indikátorových kongenerů koeficientem 2,2. Podle německých údajů se v mateřském mléce nacházely především kongenery č. 138, 153 a 180, které představovaly asi 60 % z celkového množství PCB v mateřském mléce. Pokud bychom přijali hypotézu, že mateřské mléko v ČR má z hlediska PCB přibližně stejné kongenerové složení reprezentující expozici z potravin, že mateřské mléko je modelem pro selektivní biokoncentraci PCB a rovněž, že mléčný tuk může reprezentovat živočišné tuky obecně, pak bychom sumu PCB v živočišném tuku mohli odhadnout na základě násobku sumy kongeneru č. 138, 153 a 180 koeficientem 1,7 (metoda DFG, vol. XIII, 1988).

3

Doporučení pro řízení rizik: 1. Pokračovat v důsledné kontrole potravin, zejména s vysokým obsahem živočišných tuků. 2. Podporovat snižování spotřeby živočišných tuků v populaci. 3. Podporovat zdokonalení analytických metod tak, aby bylo možné přesnější hodnocení zdravotních rizik. 4. Věnovat pozornost i dalším kongenerům PCB, jejichž toxicita ve směsi není ještě přesně definována. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (149 pozitivních) suma 7 limitovaných indikátorových kongenerů PCB (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) Rok 2015

C 4,205

C (sd) 0,374

Jednotka

R

ug/kg

Název SADLO VEPROVE

R

2015

3,757

0,345

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

3,527

0,567

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

3,222

0,274

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

3,031

1,589

ug/kg

MASLO

R

2014

2,735

0,036

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

2,037

0,414

ug/kg

MASLO POMAZANKOVE

R

2015

2,015

0,172

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

1,945

0,088

ug/kg


R

2014

1,896

0,207

ug/kg

RYBY UZENE

Region

4

g. 2. Látky anorganické povahy  Tato kapitola je věnována látkám anorganické povahy.  Zahrnuty jsou jak známé toxické kovy a metaloidy (Pb, Cd, Hg, As), tak i prvky mající charakter mikronutrientů (Cu, Zn, Se, aj.). Nechybí ani hodnocení dusičnanů a dusitanů.  V kapitole jsou zařazeny především ty anorganické látky, o kterých se dlouhodobě diskutuje v odborné i laické veřejnosti, a které jsou také z hlediska mezinárodního nejčastěji porovnávány.  Každá skupina látek je jednotným způsobem popsána a základní výsledky jsou graficky dokumentovány.

Stručné závěry pro období 2014/2015: Průměrná chronická expoziční dávka pro populaci, stanovená na základě skutečné hodnoty spotřeby potravin (SISP04), pro dusičnany, dusitany, kadmium, olovo, rtuť, arzen, selen, měď, zinek, mangan, chróm, nikl, hliník, železo, jód, cín a molybden nevedla k překračování expozičních limitů pro nekarcinogenní efekt. Expozice dusičnanům činila 23 % a dusitanům 21 % z akceptovatelného denního přívodu (ADI). Zátěž kadmiem byla na úrovni 43 % tolerovatelného týdenního přívodu TWI (EU). V případě olova činila zjištěná expozice pro průměrnou osobu v populaci 0,13 ug/kg t.hm./den. Z pohledu toxicity olova pro kardiovaskulární systém pak srovnání s BMDL01 dává MOE = 11,3, což je považováno za přijatelné pro veřejné zdraví. Z pohledu nefrotoxicity olova srovnání s BMDL10 dává MOE = 4,7, což je také považováno za přijatelné. Z hlediska vývojové neurotoxicity u dětí však, podle modelu expozice dětí ve věku 4-6 roků, dávka dosahuje 0,54 ug/kg t.hm./den, což představuje MOE = 0,93, při porovnání s BMDL01. Negativní efekt tak nelze vyloučit. Expozice celkové rtuti z potravin činila asi 1,9 % TWI (EU). Odhad expozice tzv. „toxickému arzenu“ (odhad sumě anorganických sloučenin As) pro populaci dosáhl 0,07 ug/kg t.hm./den, což při srovnání s nejnižším intervalem BMDL01 pro efekt karcinom plic odpovídá MOE = 5,2 – 10,5. Výsledek si zasluhuje naši pozornost, i když je zatížen nejistotou stanovení. U selenu byla pozorována srovnatelná expozice jako v předchozím období – 15 % RfD. Průměrný přívod manganu činil 38 % RfD. Přívod mědi a zinku má z toxikologického hlediska setrvale nízkou hodnotu 2,7 % a 14 % PMTDI respektive. Odhad expozice niklu byl hodnocen podle nového evropského doporučení a představoval 63 % TDI. Expoziční dávka chrómu byla na úrovni 25 % RfD. Odhad expozice hliníku 23 % PTWI a železa 15 % PMTDI pro populaci obecně nepředstavoval riziko poškození zdraví konzumentů, opět s výjimkou cca 1% dětí s nejvyššími přívody. Průměrný přívod jódu činil 15 % PMTDI. Cín byl stanovován pouze v 8 relevantních druzích potravin, jako jsou konzervy (masné, rybí a paštiky), zelenina sterilovaná, protlaky zeleninové, kompoty, džemy a marmelády, výživa dětská ovocná. Při posouzení se stanoveným limitem, dosahovala expozice 0,1 % PTWI. Odhad expozice molybdenu byl na úrovni 38 % RfD. Expoziční dávka odhadovaná podle modelu doporučených dávek potravin dosahuje obecně nejvyšších hodnot pro kategorii dětí ve věku 4-6 let. Odhad expozice dusičnanům činil asi 106 % ADI, včetně příspěvku ze zeleniny. Skutečná expozice (spotřeba potravin podle SISP04) je ale nižší, protože spotřeba ovoce a zeleniny nedosahuje výživových doporučení. Odhad expozice celkovému manganu byl u dětí 151 % RfD. Tento výsledek je obtížně zdravotně interpretovatelný, protože není určena chemická forma manganu, lze jej však předběžně hodnotit jako „vysoký“. Zajímavý je vývoj expozice selenu podle modelu doporučených dávek, protože jeho přívod ve všech populačních skupinách v posledních letech převážně rostl. Hlavním zdrojem jsou potraviny živočišného původu, což je pravděpodobně spojeno s lepším využíváním doplňků krmiv s obsahem Se pro hospodářská zvířata.

1

Arsen Expozice populace arsenu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Byl hodnocen obsah jak "toxického", tak i "celkového" arsenu. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka arsen „celkový“ arsen „toxický“

Minimální LoQ 0.5 0.4

Maximální LoQ Jednotka 10.0 ug/kg 8.0 ug/kg

Charakter reziduí: arsen „celkový“ = suma všech species arsenu, (celkový arsen) arsen „toxický“ = na základě experimentálních měření různých vzorků potravin s přídavky jednotlivých species As lze charakterizovat výtěžnost použité analytické metody následovně: 100 % (As3+) + 100 % (As5+) + 100 % (monomethylarsonátu) + 13 % (dimethylarsinátu) + 2-6 % (arsenobetainu) + 2-6 % (arsenocholinu). Výsledek tohoto typu lze považovat za bližší formátu, ve kterém jsou vyjadřovány limitní expoziční hodnoty (anorganické sloučeniny arsenu), než je výsledek stanovení celkového arsenu.

Charakterizace nebezpečí: CONTAM Panel EFSA (EFSA, 2009) uvedl, že nově dostupná data prokázala, že anorganický arsen způsobuje karcinom plic a močových cest, a že byla hlášena řada dalších nežádoucích účinků arsenu při nižších expozičních dávkách, než byly posuzovány JECFA. Panel proto konstatoval, že dosavadní PTWI již není vhodné používat pro hodnocení dietární expozice. EFSA vychází při hodnocení expozice anorganickému arsenu z hodnoty BMDL01, nejnižší BMDL01 bylo odvozeno pro karcinom plic. CONTAM Panel konstatuje, že při hodnocení rizika by měl být využit interval hodnot BMDL01 v rozmezí 0.3 až 8 ug / kg t.hm. / den namísto jediné referenční hodnoty. Komise JECFA FAO/WHO hodnotu PTWI pro arsen ve výši 15 ug / kg t.hm. / týden zrušila (WHO, TRS 959, 2011). RfD US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1991) byla stanovena ve výši 0.0003 mg pro arsen a jeho anorganické sloučeniny / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1995) byl stanoven ve výši 1.5E+00. Hodnocení expozice: Odhad expozice tzv. „toxickému arsenu“ (odhad sumě anorganických sloučenin As) pro populaci dosáhl 0.07 ug / kg t.hm. / den, což při srovnání s nejnižším BMDL01 pro efekt karcinom plic odpovídá MOE = 5.2 – 10.5. Výsledek si zasluhuje naši pozornost, i když je zatížen nejistotou. Průměrná expoziční dávka dosáhla výše 22 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek „toxickému“ arsenu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace ve sledovaných letech má mírně kolísavý charakter, v posledních obdobích s tendencí k poklesu.

1

Exposure doses : Arsenic (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,4 0,35 0,3

dose

0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0



Adult Men 18+ years

Významné expoziční zdroje: Podobně jako v předchozích letech byly nejvýznamnějším expozičním zdrojem arsenu ryby, rybí výrobky, pivo a rýže. Nejvyšší hodnoty koncentrace arsenu byly zjištěny v mořských rybách a potravinách vyrobených z mořských ryb, dále v rýži, koření, kakau a rozinkách. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Odhadovaná expoziční dávka arsenu a jeho anorganických sloučenin nepředstavuje pravděpodobně zdravotní riziko pro populaci. Rýže zůstává velmi zajímavým objektem pro kontrolu. Je doporučována jako poměrně „čistá potravina“, vegetariány je konzumována ve větší míře než je průměr pro populaci, její obliba obecně mírně stoupá, ale ukazuje se, že může být významným zdrojem expozice řadě kontaminantů, včetně arsenu. Navíc se ukazuje, že velký podíl arsenu v rýži, až 2/3 přítomného množství, lze považovat spíše za anorganické sloučeniny (vyšší toxicita). To je rozdíl ve srovnání s výskytem arsenu v rybách, kde je naopak převaha arsenu v málo toxických organických sloučeninách (více než 90 %). Přesto v některých výrobcích z ryb byl zaznamenán vyšší obsah „toxického arsenu“ než v rýži. Zajímavý je příspěvek piva k celkové expozici, kde je přítomen převážně „toxický“ arsen (85 % z celkového obsahu arsenu). Opětovně je nutné zdůraznit potřebu studií definujících podíl organických a anorganických sloučenin arsenu v naší dietě (speciace). Při stanovení celkového arsenu v potravinách (na tuto hodnotu je obvykle postaven hygienický limit) jen obtížně posoudíme jeho „reálnou toxicitu“.

2

Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů tzv. „toxického“ arsenu v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 153 (49 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

82,42

1,50

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

72,72

1,36

ug/kg

RYZE

R

2014

40,80

0,39

ug/kg

KORENI

R

2014

35,68

1,01

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

33,68

0,26

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

27,66

0,46

ug/kg

KAKAO

R

2015

21,79

0,03

ug/kg

ROZINKY

R

2014

13,57

0,17

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2014

13,24

0,02

ug/kg

SALATY LAHUDKOVE

R

2014

8,42

0,26

ug/kg

SPENAT

Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů „celkového“ arsenu v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (102 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

1438

2,9

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

1377

9,9

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

1347

3,9

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2015

1299

6,7

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

1203

43,3

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

1162

5,8

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

1018

32,1

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2014

961

5,4

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2014

144

5,2

ug/kg

SALATY LAHUDKOVE

R

2014

100

2,4

ug/kg

RYZE

3

Cín Expozice populace cínu je zjišťována od roku 2004. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 2006 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 9 vybraných reprezentativních kompozitních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka cín 25 100 ug/kg Charakter analytu: cín = celkový cín, CAS 7440-31-5. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO pro cín (PTWI) činí 14 mg / kg t.hm. / týden (WHO, TRS 930, 2005). RfD US EPA (IRIS 2016) pro cín není stanovena. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka 2 ug / kg t.hm. / den zjištěná pro ČR v období 2014/2015 představuje 0.1 % PTWI. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek cínu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. V grafu jsou uvedeny hodnoty stanovené v období 2004 – 2015 pro jednotlivé populační skupiny.

Exposure doses : Tin (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

90 80 70 60

dose

50 40 30 20 10 0 2004/05

2006/07

2008/09

2010/11

2012/13

2014/15



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Nejvýznamnějším expozičním zdrojem cínu z hlediska absolutní expozice a současně i potravinou s nejvyšší koncentrací cínu byly kompoty balené v konzervách. V minulém období byly zaznamenány u tohoto vzorku výrazně vyšší hodnoty. Tato skutečnost by mohla mít příčinu v úpravě použitého obalového materiálu. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že expoziční dávka cínu v ČR nepředstavuje zdravotní riziko pro populaci. Hodnoty analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 9 (5 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

11394

54,7

ug/kg

KOMPOTY

R

2015

163

0,4

ug/kg

PROTLAKY ZELENINOVE

R

2015

97

0,1

ug/kg

ZELENINA STERILOVANA

R

2014

53

0,5

ug/kg

DZEMY A MARMELADY

R

2015

28

0,1

ug/kg

VYZIVA DETSKA OVOCNA

2

Dusičnany Expozice populace dusičnanům je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 484 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 101 druhů potravin v podobě 1884 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka dusičnany 0.008 1.02 mg/kg Charakter reziduí: dusičnany = dusičnanový iont, CAS 14797-55-8. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota v podobě ADI pro dusičnanový iont byla stanovena ve výši 3.7 mg / kg t.hm. / den (JECFA FAO/WHO, WHO TRS 913, 2002). Limitní hodnota US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty 1991) byla stanovena v podobě RfD pro dusík v dusičnanu ve výši 1.6 mg / kg t.hm. / den. To představuje 7 mg dusičnanového iontu / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: Limitní expoziční hodnota ADI nebyla překročena v žádném ze čtyř sledovaných regionů ČR. To platí i pro limitní expoziční hodnotu stanovenou US EPA. Průměrná expoziční dávka pro populaci v ČR činila 23 % ADI nebo 12 % RfD US EPA. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace kolísá, v posledních letech je patrný mírný vzestup. Výrazně vyšší je odhad expozice u dětí, který dosahuje hodnoty ADI. Problematice dusičnanů se proto i nadále musí věnovat příslušná pozornost.


4,5 4 3,5 3 dose

2,5 2 1,5 1 0,5 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi nejdůležitější expoziční zdroje z hlediska absolutní dávky patřily brambory, hlávkový salát, pivo a banány. Nejvyšší koncentrace dusičnanů byly nalezeny v listové a rychlené zelenině a u polévek v prášku. Potraviny živočišného původu, byly jen omezeným zdrojem dusičnanů. Opakovaně se potvrzuje, že ovoce je z hlediska obsahu dusičnanů ”čistou” potravinou. V tomto ohledu jsou výjimkou jahody a banány. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Dusičnanům je vhodné věnovat zvýšenou pozornost. Nedostatek informací srovnávajících výhody a nevýhody konzumace zeleniny s obsahem dusičnanů vede k závěru, že stanovené ADI není dostačující k výpočtu zdravotně zdůvodnitelných hygienických limitů. Expoziční dávka dosahuje hodnot, kdy se zvyšuje pravděpodobnost negativních zdravotních efektů. Je však nutno mít na paměti, že převážná část z expoziční dávky dusičnanů pochází právě z brambor a zeleniny, takže riziko je s jistou pravděpodobností vyvažováno přínosy z konzumace těchto potravin. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 484 (484 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

A

2015

2638

79,1

mg/kg

SALAT HLAVKOVY

B

2014

2581

1,3

mg/kg

SALAT HLAVKOVY

B

2015

1872

38,6

mg/kg

REDKVICKY

D

2014

1435

45,6

mg/kg

SALAT HLAVKOVY

A

2014

1374

53,1

mg/kg

SALAT HLAVKOVY

D

2014

1358

17,9

mg/kg

ZELI CINSKE

C

2015

1332

84,5

mg/kg

REDKVICKY

A

2014

1174

7,3

mg/kg

KEDLUBNY

C

2014

1145

9,0

mg/kg

REDKVICKY

D

2014

1116

13,4

mg/kg

REDKVICKY

2

Dusitany Expozice populace dusitanům je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 144 kompozitních vzorků (potraviny živočišného původu), které reprezentovaly 27 druhů potravin v podobě 624 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka dusitany 0.2 0.2 mg/kg Charakter reziduí: dusitany = dusitanový iont, CAS 14797-65-0. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota ADI JECFA FAO/WHO (WHO TRS 913, 2002) v podobě dusitanového iontu byla stanovena na 0.07 mg / kg t.hm. / den a je aplikovatelná na všechny zdroje přívodu. Limitní expoziční hodnota RfD US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1987) je vyjádřena jako dusík v dusitanu ve výši 0.1 mg / kg t.hm. / den. To představuje 0.33 mg dusitanového iontu / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: V žádném ze 4 sledovaných regionů ČR nebyly překročeny limitní expoziční hodnoty. Průměrná expoziční dávka pro ČR dosáhla hodnoty 21 % ADI nebo 4.3 % RfD. Je však potřeba si uvědomit, že dávka byla kalkulována pouze na základě analýz potravin živočišného původu. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace má kolísavou tendenci. Vyšší je expozice dětí, která v období 2014/2015 dosáhla 72 % hodnoty ADI. Problematice dusitanů je třeba i nadále věnovat příslušnou pozornost.


0,09 0,08 0,07 0,06 dose

0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: K nejvýznamnějším expozičním zdrojům patřily párky, měkké salámy, klobásy, šunka vepřová, a ostatní masné výrobky. Dále se na expozici podílely i sýry (typu Eidam a tavené sýry). Nejvyšší hodnoty obsahu dusitanů byly zjištěny v salámu točeném, měkkých salámech, špekáčcích, párcích, klobásách a vepřové šunce. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Pilotním vyšetřením se již dříve nepotvrdilo, že by dusitany v zelenině významným způsobem ovlivňovaly celkovou expoziční dávku. Příspěvek dusitanů z živočišných komodit může u malých dětí představovat značnou zátěž na hranici akceptovatelného přívodu. Uzeniny by neměly u dětí nahrazovat kvalitní zdroje bílkovin. Dusitanům je z pohledu kontroly i nadále nutné věnovat značnou pozornost. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 144 (143 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

B

2014

40,2

1,0

mg/kg

SALAMY MEKKE

B

2014

35,2

0,6

mg/kg

SALAM TOCENY

B

2015

34,7

0,0

mg/kg

SALAM TOCENY

B

2014

33,2

0,4

mg/kg

KLOBASY

D

2014

28,8

0,2

mg/kg

SALAMY MEKKE

A

2014

28,2

0,1

mg/kg

SALAM TOCENY

C

2015

27,7

0,3

mg/kg

SPEKACKY

B

2014

27,7

0,8

mg/kg

PARKY

A

2015

27,4

0,1

mg/kg

SALAM TOCENY

B

2014

27,4

0,3

mg/kg

SUNKA VEPROVA

2

Hliník Expozice populace hliníku je zjišťována od roku 1997. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1998 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka hliník 0.01 0.2 mg/kg Charakter analytu: hliník = celkový hliník, CAS 7429-90-5. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO pro hliník (PTWI) činí 1 mg / kg t.hm. / týden (WHO, TRS 940, 2006). RfD US EPA (IRIS, 2016) pro hliník není stanovena. OSF (IRIS, 2016) také není stanoven. V roce 2008 byl stanoven TWI EFSA ve výši 1 mg / kg t.hm. / týden. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka 0.033 mg / kg t.hm. / den zjištěná pro ČR představuje 23 % PTWI nebo TWI EFSA. Do této hodnoty není zahrnut přívod nebalenou pitnou vodou. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek hliníku bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad expozice má v průběhu sledovaných let kolísavý charakter s tendencí k poklesu.

Exposure doses : Aluminium (mg/kg b.w./day) 0,25

(models according to the food guide pyramide)

0,2

dose

0,15

0,1

0,05

0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi významné expoziční zdroje hliníku z hlediska absolutní expozice patřil čaj, běžné pečivo, kakao, koření, mouka, oplatky a párky. Nejvyšší koncentrace hliníku byly nalezeny v koření, kakau, sóji a sójových výrobcích, čočce, rozinkách a fazolích. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Hliník, představující až 8 % zemské kůry, kontaminuje potraviny v závislosti na rozpustnosti a biologické dostupnosti, které jsou značně závislé na aciditě prostředí. Není žádný důkaz, že hliník je esenciálním prvkem pro člověka, i když některé pokusy to naznačují (WHO, 1996). Přívod hliníku ve výši 2.1 mg / osobu / den v ČR odpovídá rozsahu denního přívodu zjištěného pro typickou západní dietu (3 - 14 mg / osobu / den) a nepředstavuje pravděpodobně žádné zdravotní riziko pro populaci. Na rozdíl od údajů WHO (1996) nejsou mléko a mléčné výrobky významným zdrojem pro přívod hliníku. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (201 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

129,88

1,75

mg/kg

KORENI

R

2015

94,04

0,19

mg/kg

KAKAO

R

2015

48,76

0,16

mg/kg


R

2014

26,06

0,99

mg/kg

COCKA

R

2015

18,19

0,00

mg/kg

ROZINKY

R

2015

11,47

0,03

mg/kg

FAZOLE

R

2015

10,40

0,12

mg/kg


R

2015

9,22

0,13

mg/kg

OPLATKY

R

2015

8,89

0,02

mg/kg

SPENAT

R

2014

8,34

0,07

mg/kg

POLEVKY V PRASKU

2

Chróm Expozice populace chrómu je zjišťována od roku 1995. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1996 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka chróm 0.7 14 ug/kg Charakter analytu: chróm = celkový chróm, CAS 7440-47-3. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO není v současnosti stanovena. Limitní hodnota US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1998) pro chróm v jeho šestimocné podobě a rozpustné soli je: RfD = 0.003 mg / kg t.hm. / den. RfD pro trojmocný chróm je vyšší - 1.5 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) není stanoven pro žádnou z forem. CONTAM Panel (EFSA, 2014) stanovil pro trojmocný chróm limitní expoziční hodnotu TDI ve výši 0.3 mg / kg t.hm. / den. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka 0.74 ug / kg t.hm. / den zjištěná pro ČR dosáhla 25 % expozičního standardu US EPA pro šestimocnou formu chrómu. Při použití limitní expoziční hodnoty EFSA pro trojmocný chróm dosahuje expoziční dávka 0.2 % TDI. Pozn.: Výsledky mohou být zatíženy chybou (zvýšení hodnot) v důsledku kontaminace při homogenizaci vzorků. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek chrómu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka v průběhu sledovaného období má kolísavý charakter s tendencí k mírnému růstu během posledních let.

Exposure doses : Chromium (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

3 2,5

dose

2 1,5 1 0,5 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi významné expoziční zdroje z hlediska absolutní expozice patřilo kakao, běžné pečivo, čokoládové cukrovinky, oplatky, čokoláda a sušenky. Nejvyšší obsah chrómu byl zaznamenán v kakau, koření, výrobcích s obsahem kakaa, sóji a sójových výrobcích. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka chrómu i v případě, že bude celá považovaná za šestimocný chróm, který je toxičtější, nepředstavuje závažné zdravotní riziko pro konzumenta v ČR z hlediska jeho toxicity. Nejistotou hodnocení je možnost přídatné kontaminace chrómem při přípravě některých vzorků potravin k analýze. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (189 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

4021

10,0

ug/kg

KAKAO

R

2014

1143

12,8

ug/kg

KORENI

R

2014

776

0,5

ug/kg

COKOLADA

R

2015

646

0,9

ug/kg


R

2014

582

5,6

ug/kg


R

2015

569

5,3

ug/kg


R

2015

398

4,9

ug/kg

SUSENKY

R

2015

397

5,0

ug/kg

OPLATKY

R

2015

318

0,5

ug/kg

PERNIK

R

2015

281

0,1

ug/kg

PECIVO TRVANLIVE SLANE

2

Jód Přívod jódu je zjišťován od roku 1998. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikaci Státního zdravotního ústavu v Praze, popisující dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1999 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka jód 15 15 ug/kg Charakter analytu: jód = celkový jód, CAS 7553-56-2. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO v podobě PMTDI činí 0.017 mg / kg t.hm. / den (WHO, TRS 776, 1989). Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka pro populaci v ČR dosáhla hodnoty 2.5 ug jódu / kg t.hm. / den, což odpovídá 160 ug / osobu / den. Průměrná expozice dosáhla 15 % hodnoty PMTDI (do této hodnoty není započten přívod jódu z jódované soli používané pro kulinární přípravu pokrmů v domácnostech). Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek jódu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka v předchozích letech rostla, což souviselo s narůstajícím použitím jódované soli při výrobě potravin. Počínaje obdobím 2004/2005 je odhad přívodu jódu opět nižší, vzhledem k tomu, že byl upraven postup preanalytické přípravy vzorků v Monitoringu. Kuchyňská sůl se již nepoužívá při kulinární úpravě potravin. V posledním období byl zaznamenán opět mírný nárůst.

Exposure doses : Iodine (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

18 16 14 12

dose

10 8 6 4 2 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: K nejvýznamnějším expozičním zdrojům patřilo mléko a běžné pečivo. K potravinám s nejvyšším obsahem jódu patřily kojenecká mléčná výživa, polévky v prášku (v důsledku použití jódované soli při výrobě), uzené ryby, konzervy, zahuštěné mléko, trvanlivé tepelně opracované salámy, mořské ryby a párky. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka odhadovaná pro populaci v ČR nepředstavuje zdravotní riziko z hlediska toxicity. Přiměřené použití jódované soli neohrožuje zdraví konzumentů ve smyslu vysoké dávky jódu. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v roce 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 134 (110 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

1358

6,3

ug/kg

VYZIVA KOJENECKA MLECNA

R

2014

1191

56,4

ug/kg

POLEVKY V PRASKU

R

2015

1030

10,5

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

792

3,3

ug/kg

PARKY

R

2014

785

14,9

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

712

0,7

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2015

672

23,3

ug/kg


R

2014

668

34,9

ug/kg

KONZERVY MASNE

R

2014

581

43,8

ug/kg

SALAM TOCENY

R

2015

572

2,9

ug/kg

MLEKO ZAHUSTENE

2

Kadmium Expozice populace kadmiu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka kadmium 0.1 2.0 ug/kg Charakter reziduí: kadmium = kadmium, CAS 7440-43-9. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota EFSA (TWI) byla stanovena na 2.5 ug / kg t.hm. / týden (EFSA Journal 2011;9(2)). US EPA používá hodnotu RfD = 0.001 mg / kg t.hm. / den (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1989). RfD byla založena na pozorování proteinurie u lidí chronicky exponovaných kadmiu a je platná pro potraviny, kde se předpokládá biologická dostupnost 2.5 %. Pro kadmium ve vodě (nápoje) je stanovena RfD 0.0005 mg / kg t.hm. / den, protože biologická dostupnost činí 5 % (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1989). OSF (IRIS 2016) není stanoven. Kadmium a jeho sloučeniny jsou ale US EPA klasifikovány ve skupině B1, tedy jako pravděpodobný karcinogen pro člověka (s limitovanou průkazností u člověka). Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO (PTMI) byla stanovena ve výši 25 ug / kg t.hm. / měsíc (WHO, TRS 960, 2011). Hodnocení expozice: Odhad průměrné expoziční dávky pro ČR činil 43 % limitní hodnoty TWI EFSA, 19 % limitní hodnoty PTMI WHO nebo 15 % limitu RfD EPA. Průměrný denní přívod z potravin pro dospělou osobu v ČR lze srovnat s přívodem v jiných zemích (EFSA, 2012). Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace má ve sledovaném období mírně kolísavou tendenci. Ve skupinách dospělých mužů a těhotných žen se odhadovaná expozice z doporučených dávek potravin blíží toxikologickému limitu TWI. Výrazně vyšší je expozice u dětí, která v období 2014/2015 by představovala 204 % hodnoty TWI.

Exposure doses : Cadmium (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,9 0,8 0,7

dose

0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: K významným expozičním zdrojům patřily brambory, běžné pečivo, mouka a bramborové lupínky. Nejvyšší koncentrace kadmia byly zaznamenány v bramborových lupíncích, kakau, špenátu, celeru, arašídech, sóji, koření, polévkách v prášku, čokoládě a rybích konzervách. Podíl potravin živočišného původu na expozici kadmiu je ve srovnání s rostlinnými potravinami nízký. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka kadmia zjištěná pro ČR zasluhuje naši pozornost. V kombinaci s dalšími zdroji (kouření, pracovní expozice, aj.) může kadmium představovat významný rizikový faktor. Kontrola by měla být zaměřena především na rostlinné produkty (zelenina a cereálie) a specifické potraviny živočišného původu. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (138 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

135,9

0,0

ug/kg

LUPINKY BRAMBOROVE

R

2015

113,5

0,1

ug/kg

KAKAO

R

2014

109,0

1,2

ug/kg

LUPINKY BRAMBOROVE

R

2014

64,2

1,1

ug/kg

SPENAT

R

2015

59,3

0,3

ug/kg

SPENAT

R

2015

55,5

0,0

ug/kg

CELER

R

2014

43,3

0,8

ug/kg

ARASIDY

R

2015

43,3

0,1

ug/kg


R

2014

41,6

0,2

ug/kg

KORENI

R

2015

41,1

0,3

ug/kg

KONZERVY RYBI

2

Mangan Expozice populace manganu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka mangan 0.01 0.20 mg/kg Charakter reziduí: mangan = mangan, CAS 7439-96-5. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota WHO (bazální nebo normativní minimum, ani ”toxická” dávka) nebyla dosud stanovena. SCF EC (SCF 2000) uvádí ve svém hodnocení LOAEL (orální aplikace u mladých samců potkanů) ve výši 0.28 mg / kg t.hm. / den se symptomy biochemických a neurologických změn v mozku a 0.36 mg / kg t.hm. / den u dospělých samic potkanů se snížením schopnosti učit se. US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 1995) stanovila RfD ve výši 0.14 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka pro populaci v ČR, která byla na úrovni 0.053 mg / kg t.hm. / den, představovala 38 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhadovaná zátěž populace ve sledovaných letech mírně kolísá. Vyšší je odhad možné expozice u malých dětí, která by představovala dávku asi 0.212 mg / kg t.hm. / den, což je 151 % RfD.

Exposure doses : Manganese (mg/kg b.w./day) 0,3

(models according to the food guide pyramide)

0,25

dose

0,2 0,15 0,1 0,05 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Z hlediska celkové expoziční dávky byly nejdůležitějšími zdroji běžné pečivo, čaj, mouka, obiloviny snídaňové, kompoty, džusy, rýže a brambory. Z hlediska nejvyšších koncentrací lze za zdroj manganu označit především koření, sóju, sójové výrobky, snídaňové obiloviny, kakao, ořechy, ostatní luštěniny, pečivo a arašídy. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka manganu podle všeho nepředstavuje významné zdravotní riziko pro dospělé osoby, díky homeostatické kontrole. Nevyjasněná je situace u dětí, kde hodnoty převyšují RfD a hodnoty možné expozice se blíží LOAELu stanovenému experimentálně na zvířatech. Nadbytek manganu může mít negativní účinek na CNS. U dospělých osob vede k tremoru a poruchám psychiky, včetně nebezpečného chování a halucinací. Některé studie tvrdí, že u dětí vede nadbytek manganu k hyperaktivitě, neschopnosti se učit (Environment Health Perspectives, 108(6),2000, p. A262-A267, Environment Health Perspectives, 110(6),2002, p. 613-616). Interpretace je velmi složitá, protože chybí dostatek experimentálních údajů. Podle IRIS (2000) jsou na mangan citlivější zejména kojenci, vzhledem k možnému průniku bariérou mezi krví a mozkem. Ve vnímavosti jsou velké individuální rozdíly. Záleží rovněž na biologické dostupnosti manganu. Většina manganu pochází z pečiva, ale i řady dalších potravin. Hodnoty expoziční dávky ve výši 8 – 9 mg pro dospělou osobu jsou podle WHO (IRIS, 2000) „zcela bezpečné“, podle EU SCF je tato hodnota až na úrovni 10 mg / osobu / den. I když se zdá, že i po velkých dávkách manganu (kdy dochází ke změnám na CNS), jsou patologické změny reversibilní a klinické příznaky se neprojevují ani po dlouhé době, nelze do získání dostatečných experimentálních a praktických podkladů situaci s expozicí dětí podceňovat. Charakterizace rizika provedená SCF EC (SCF/CS/NUT/UPPLEV 21 Final, z 28. 11. 2000) v souvislosti s přívodem minerálních látek potvrzuje nízké rozpětí mezi efektivními orálními dávkami u člověka a experimentálními zvířaty. Nálezy neurotoxicity a potenciální vysoká vnímavost některých skupin populace vede k závěru, že vedle orální expozice z potravin a nápojů může přívod ze suplementů již představovat riziko poškození zdraví bez důkazu jakéhokoli prospěchu pro organizmus. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (185 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

43,51

0,29

mg/kg

KORENI

R

2015

34,46

0,06

mg/kg


R

2015

29,98

0,16

mg/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2015

27,73

0,02

mg/kg

KAKAO

R

2014

24,15

0,33

mg/kg

ORECHY VLASSKE

R

2015

16,73

0,07

mg/kg

FAZOLE

R

2015

13,99

0,06

mg/kg

PECIVO CELOZRNNE

R

2014

13,62

0,05

mg/kg

COCKA

R

2015

13,25

0,18

mg/kg

CHLEB ZITNY

R

2015

12,44

0,11

mg/kg

CHLEB PSENICNO-ZITNY

2

Měď Expozice populace mědi je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 tzv. reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka měď 0.01 0.20 mg/kg Charakter reziduí: měď = elementární měď, CAS 7440-50-8. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota v podobě PMTDI je stanovena ve výši 0.5 mg / kg t.hm. / den (JECFA FAO/WHO, TRS 683, 1982). US EPA (IRIS 2016) nemá stanovenou limitní expoziční hodnotu (RfD). OSF (IRIS 2016) rovněž není stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka 0.014 mg / kg t.hm. / den pro populaci ČR dosáhla pouze 2.7 % PMTDI. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad expozice populace se během sledovaného období pohybuje pouze v malém rozmezí hodnot. Vyšší je expozice u dětí, nejnižší je naopak u starších osob.

Exposure doses : Copper (mg/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,07 0,06 0,05

dose

0,04 0,03 0,02 0,01 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: K významným expozičním zdrojům patřilo především běžné pečivo, brambory, mouka, kakao a výrobky obsahující kakao. Nejvyšší koncentrace mědi byly zjištěny v kakau, sóji a dalších luštěninách, koření, suchých skořápkových plodech, čokoládě a játrech. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka odhadovaná pro populaci v ČR nepředstavuje zdravotní riziko z hlediska toxicity mědi. Sledování koncentrace mědi kontrolním systémem je důležité spíše z hlediska dodržování zásad správné výrobní praxe než pro ochranu zdraví. Význam má tradičně u kojenecké výživy. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (202 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

23,51

0,00

mg/kg

KAKAO

R

2015

15,67

0,02

mg/kg


R

2014

10,98

0,36

mg/kg

KORENI

R

2014

7,62

0,03

mg/kg

ORECHY VLASSKE

R

2014

7,33

0,12

mg/kg

COCKA

R

2015

7,18

0,00

mg/kg

FAZOLE

R

2015

7,01

0,03

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

7,00

0,06

mg/kg

COKOLADA

R

2014

6,93

0,19

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

6,49

0,01

mg/kg

ARASIDY

2

Molybden Expozice populace molybdenu je zjišťována od roku 2006. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 2008 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka molybden 5 100 ug/kg Charakter analytu: molybden, CAS 7439-98-7. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO není v současnosti stanovena. Limitní hodnota US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty – 1992) je RfD = 0.005 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka 1.9 ug / kg t.hm. / den zjištěná pro ČR v období 2014/2015 představuje 38 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek molybdenu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka má v průběhu sledování mírně kolísavou tendenci.

Exposure doses : Molybdenum (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

10 9 8 7

dose

6 5 4 3 2 1 0 2006/07

2008/09

2010/11

2012/13

2014/15



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Nejvýznamnějším expozičním zdrojem molybdenu z hlediska absolutní expozice byla čočka, běžné a jemné pečivo, arašídy, mouka, mléko a rýže. K nejbohatším zdrojům molybdenu patří čočka a další luštěniny, arašídy, játra, koření a snídaňové obiloviny. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že expoziční dávka molybdenu v ČR nepředstavuje významné zdravotní riziko pro populaci. Hodnoty analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (145 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

7654

103,4

ug/kg

COCKA

R

2015

4306

1,5

ug/kg


R

2014

4045

7,8

ug/kg

ARASIDY

R

2015

2331

18,7

ug/kg

FAZOLE

R

2014

1365

116,7

ug/kg

HRACH

R

2015

1320

3,2

ug/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

1151

18,1

ug/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

805

3,5

ug/kg

KORENI

R

2015

616

6,4

ug/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2014

525

0,3

ug/kg

DROBY DRUBEZI

2

Nikl Expozice populace niklu je zjišťována od roku 1995. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1996 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka nikl 2 40 ug/kg Charakter analytu: nikl = celkový nikl, CAS 7440-02-0 Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota JECFA FAO/WHO není v současnosti stanovena. V roce 2015 EFSA stanovil TDI ve výši 2.8 ug / kg t.hm. / den (EFSA Journal 2015;13(2)). RfD US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty – 1991) pro nikl a jeho rozpustné soli činí 0.02 mg / kg t.hm. / den. Hodnota OSF (IRIS 2016) není stanovena. Hodnocení expozice: Chronická expoziční dávka zjištěná pro ČR dosáhla hodnoty 1.8 ug / kg t.hm. / den. Tato hodnota představuje 63 % z TDI EFSA, ale pouze 9 % RfD US EPA. Jedná se o hodnotu pro „průměrnou osobu“, která může zastírat zvýšenou expozici např. u dětí, jak naznačuje model doporučených dávek potravin. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek niklu bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka má v průběhu sledování kolísavou tendenci s pozvolným zvyšováním v posledních letech.

Exposure doses : Nickel (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

7 6 5

dose

4 3 2 1 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi významné expoziční zdroje z hlediska absolutní expozice patřilo zejména kakao, čaj, výrobky z obilovin, čokoládové cukrovinky a brambory. Nejbohatším zdrojem niklu bylo kakao, sója a sojové výrobky, luštěniny, ořechy, snídaňové obiloviny, koření a čokoláda. Z uvedeného plyne, že vyšší expozice je očekávána u vegetariánů Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávky zjištěné v ČR odpovídají rozsahu expozic zjištěných v dalších zemích EU (EFSA Journal 2015;13(2):4002). Hodnocení chronické expoziční dávky, pokud použijeme data za delší období (od roku 2004) a výpočetní systém MCRA (RIVM, NL), (OIM, UB, 4-6y) potvrzuje relativně vysoké hodnoty expozice pro děti ve věku 4-6 roků, které vidíme v modelu doporučených dávek potravin. Polovina těchto dětí je vystavena dávce 3,8 ug/kg t.hm./den, 10% dávce 7,3 ug/kg t.hm./den a 5% dávce 9,7 ug/kg t.hm./den. Situaci ještě zhoršuje fakt, že zjištěné množství niklu může být problémem pro osoby s kontaktní systémovou dermatitidou (SCD), která patří mezi alergie. Dokument EFSA odhaduje, že je v populaci až 15% takto citlivých osob. Pro akutní dávku niklu proto EFSA stanovila BMDL10 dávku 1,1 ug/kg t.hm. V tomto případě byla doporučena hodnota MOE = 10 jako indikativní pro „malý význam pro veřejné zdraví“. Další studium problematiky, zdrojů, expozice specifických skupin populace, se ukazuje jako žádoucí. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (162 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

6856

4,6

ug/kg

KAKAO

R

2015

5459

4,2

ug/kg


R

2015

3239

2,9

ug/kg

FAZOLE

R

2014

3064

48,1

ug/kg

ORECHY VLASSKE

R

2014

2482

26,7

ug/kg

HRACH

R

2014

2076

24,5

ug/kg

ARASIDY

R

2014

1983

19,0

ug/kg

COCKA

R

2015

1430

13,5

ug/kg

OBILOVINY SNIDANOVE

R

2014

1402

22,4

ug/kg

KORENI

R

2014

1300

7,9

ug/kg

COKOLADA

Výběr potravin, které přispívají 2 a více % k celkové chronické expoziční dávce dětí ve věku 4-6 roků: (data monitoringu od roku 2004) Název potraviny

Podíl na celkové expoziční dávce (UB) v %

KAKAO

25.1

ČOKOLÁDA

9.7

OBILOVINY SNÍDAŇOVÉ

9.6

ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

6.1

SUŠENKY

4.4

PŠENIČNO-ŽITNÝ CHLÉB A ROHLÍKY

3.8

BRAMBORY

2.7

OVOCNÉ DŽUSY

2.2

JINÉ PŠENIČNÉ PEČIVO

2.1

PŠENIČNÝ CHLÉB

2.0

2

Olovo Expozice populace olovu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka olovo 0.7 14.0 ug/kg Charakter reziduí: olovo = olovo, CAS 7439-92-1. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota v podobě PTWI byla původně stanovena JECFA FAO/WHO (WHO TRS 837, 1993) ve výši 0.025 mg / kg t.hm. / týden. V roce 2010 však JECFA tento limit přehodnotila a prohlásila, že PTWI ve výši 0.025 mg / kg t.hm. / týden je spojeno s poklesem IQ u dětí nejméně o 3 body a se zvýšením systolického tlaku přibližně o 3 mmHg (0,4 kPa) u dospělých (WHO, TRS 960, 2010). Následně (2011) bylo uvedené PTWI zrušeno. CONTAM Panel EFSA (EFSA, 2010) uvedl, že hodnota PTWI není vhodná k hodnocení dietární expozice olovu, vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici důkazy o existenci prahové dávky pro řadu účinků olova na organizmus. Míru rizika je vhodné hodnotit pomocí MOE (margins of exposure). CONTAM Panel určil jako kritické účinky olova pro hodnocení zdravotního rizika vývojovou neurotoxicitu u dětí a nefrotoxicitu a vliv na systolický tlak u dospělých. Pro stanovení MOE byly odvozeny následující hodnoty BMDL: pro účinky na kardiovaskulární systém u dospělé populace BMDL01 ve výši 1.5 ug / kg t.hm. / den, z hlediska nefrotoxicity bylo pro dospělou populaci stanoveno BMDL10 ve výši 0.63 ug / kg t.hm. / den, pro hodnocení neurotoxicity u dětí BMDL01 na úrovni 0.5 ug / kg t.hm. / den. US EPA (IRIS 2016) zatím limitní hodnotu RfD nestanovila. OSF (IRIS 2016) není také stanoven. Hodnocení expozice: Zjištěná expozice olovu pro průměrnou osobu v populaci činila 0.13 ug / kg t.hm. / den. Z pohledu toxicity pro kardiovaskulární systém pak srovnáním s BMDL01 dává MOE = 11.3, což je považováno za přijatelné. Z pohledu nefrotoxicity olova pak MOE = 4.7, což je opět ještě přijatelné. Z pohledu vývojové neurotoxicity u dětí však podle modelu expozice dětí ve věku 4 - 6 roků činí dávka 0.54 ug / kg t.hm. / den, což představuje MOE = 0.93. Negativní efekt nelze vyloučit, přičemž počet postižených dětí není zatím možné odhadnout. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace má v posledních letech klesající tendenci.

1

Exposure doses : Lead (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

2,5

2

dose

1,5

1

0,5

0



Adult Men 18+ years

Významné expoziční zdroje: K nevýznamnějším expozičním zdrojům z hlediska celkové expozice patřilo běžné a jemné pečivo, brambory, čaj, víno, kompoty, rýže a vepřové maso. Nejvyšší koncentrace olova byly zjištěny u koření, kakaa, luštěnin, polévek v prášku, krupice a u hlávkového salátu. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Olovo vyžaduje trvalou pozornost kontrolního systému. Péči je nutno věnovat především kontrole cereálních potravin, brambor a vybraných druhů zeleniny. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (133 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

121,0

2,3

ug/kg

KORENI

R

2015

104,7

1,2

ug/kg

KAKAO

R

2015

82,0

1,0

ug/kg


R

2015

74,3

0,8

ug/kg

SALAT HLAVKOVY

R

2014

58,7

3,0

ug/kg

HRACH

R

2015

58,6

0,3

ug/kg

FAZOLE

R

2014

54,5

3,4

ug/kg

POLEVKY V PRASKU

R

2015

44,5

0,8

ug/kg

KRUPICE PSENICNA

R

2015

38,0

1,9

ug/kg

RYZE

R

2014

32,5

0,4

ug/kg

COCKA

2

Rtuť Expozice populace rtuti je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka rtuť 0.1 0.1 ug/kg Charakter reziduí: rtuť = celková rtuť, CAS 7439-97-6. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota (PTWI) pro celkovou rtuť z potravin nezahrnujících ryby/mořské plody byla stanovena ve výši 0.004 mg / kg t.hm. / týden (WHO TRS 959, 2011). Limitní hodnota RfD US EPA (IRIS 2016) pro elementární formy rtuti není stanovena. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Limitní expoziční hodnota (PTWI) JECFA FAO/WHO pro methylrtuť činí 0.0016 mg / kg t.hm. / týden (WHO TRS 922, 2003) nebo RfD 0.0001 mg / kg t.hm. / den (US EPA, IRIS 2016, poslední revize hodnoty - 2001). OSF (IRIS 2016) pro methylrtuť není stanoven. Úřad EFSA stanovil pro anorganické formy rtuti limitní hodnotu (TWI) ve výši 4 ug / kg t.hm. / týden a pro methylrtuť 1.3 ug / kg t.hm. / týden (EFSA, 2012). Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka methylrtuti z ryb/mořských plodů byla pouze 3 % PTWI nebo 7 % RfD. Expozice celkové rtuti z potravin činila 1.9 % TWI (EU). Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad zátěže populace kolísá. Vyšší je expozice dětí, která dosahuje hodnoty 6 % TWI pro celkovou rtuť. Taková hodnota je stále tolerovatelná.

Exposure doses : Mercury (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,05 0,045 0,04 0,035

dose

0,03 0,025 0,02 0,015 0,01 0,005 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Z hlediska příspěvku k expoziční dávce rtuti jsou na čelních místech mořské i sladkovodní ryby, rybí výrobky, a to i přes jejich velmi nízkou spotřebu v naší populaci. Z hlediska koncentrace rtuti v potravinách vynikají ryby a rybí výrobky. Další skupiny potravin mají menší význam. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka rtuti pro populaci nesignalizuje významná zdravotní rizika. Horší situace by mohla nastat u spotřebitelů s preferencí ryb a rybích výrobků ve stravě. Kontrolní činnost by neměla opomíjet komoditní skupiny ryby a rybí výrobky, které navíc obvykle obsahují vysoký podíl rtuti v organické vazbě (toxičtější formy). Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (87 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

54,1

0,5

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

47,7

1,3

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

46,0

1,0

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

40,4

0,1

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

34,2

0,2

ug/kg

RYBY MORSKE

R

2014

28,0

0,9

ug/kg

RYBY MARINOVANE

R

2015

25,6

0,6

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2015

24,7

0,1

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2014

15,6

0,1

ug/kg

RYBY SLADKOVODNI

R

2014

14,0

0,6

ug/kg

RYBY MORSKE

2

Selen Expozice populace selenu je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 kompozitních vzorků, které reprezentovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka selen 0.4 8.0 ug/kg Charakter reziduí: selen = celkový selen, CAS 7782-49-2. Charakterizace nebezpečí: JECFA FAO/WHO dosud nestanovila limitní expoziční hodnotu. US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty 1991) stanovila limitní expoziční hodnotu RfD ve výši 0.005 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) nebyl stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka zjištěná pro ČR dosahovala výše 0.76 ug / kg t.hm. / den, což představuje 15 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad expoziční dávky má v průběhu let kolísavý charakter, avšak stále s tendencí k mírnému růstu.

Exposure doses : Selenium (ug/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

3,5 3 2,5

dose

2 1,5 1 0,5 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Na celkové expoziční dávce se nejvíce podílela vejce, kuřecí, vepřové a hovězí maso, mléko, mořské ryby, běžné pečivo a sýry eidamského typu. Nejvyšší koncentrace selenu byly zjištěny v čočce, játrech a výrobcích z nich, v rybách, rybích výrobcích, houbách a vejcích. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Expoziční dávka selenu zjištěná pro populaci v ČR nepředstavuje zdravotní riziko z hlediska toxického účinku. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (183 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2014

685

10,3

ug/kg

COCKA

R

2015

610

12,0

ug/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

598

2,0

ug/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

473

6,6

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

452

0,8

ug/kg

DROBY DRUBEZI

R

2015

452

3,6

ug/kg

KONZERVY RYBI

R

2015

422

5,3

ug/kg

RYBY UZENE

R

2014

407

1,3

ug/kg

DROBY DRUBEZI

R

2014

349

1,0

ug/kg

RYBY UZENE

R

2015

336

0,9

ug/kg

RYBY MORSKE

2

Zinek Expozice populace zinku je zjišťována od roku 1994. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1995 – 2015). Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků (jeden průměrný spotřební koš potravin pro ČR), které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka zinek 0.02 0.40 mg/kg Charakter reziduí: zinek = elementární zinek, CAS 7440-66-6. Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota PMTDI komise JECFA FAO/WHO (WHO TRS 683, 1982) byla stanovena ve výši 1 mg / kg t.hm. / den. US EPA (IRIS 2016, poslední revize hodnoty – 2005) stanovila RfD ve výši 0.3 mg / kg t.hm. / den. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Průměrná expoziční dávka odhadovaná pro ČR činila 0.14 mg / kg t.hm. / den, což představuje přibližně 14 % PMTDI nebo 45 % RfD. Trend expozičních dávek: Srovnání bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Odhad přívodu pro populaci nevykazuje přílišné změny v průběhu celého sledování.

Exposure doses : Zinc (mg/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,7 0,6 0,5

dose

0,4 0,3 0,2 0,1 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Z hlediska příspěvku k celkové expoziční dávce hrálo významnou roli zejména hovězí maso, dále běžné pečivo, vepřové maso, mléko, tvrdý sýr eidamského typu a kuřecí maso. Mezi bohatými zdroji zinku převažují potraviny živočišného původu. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v játrech, kakau, hovězím mase, sóji a dalších luštěninách, kojenecké mléčné výživě a tvrdých sýrech. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Zjištěná expoziční dávka nepředstavovala zdravotní riziko pro populaci v ČR z hlediska toxického účinku. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (215 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

66,9

0,4

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2015

59,1

0,0

mg/kg

KAKAO

R

2014

55,8

0,2

mg/kg

MASO HOVEZI

R

2015

55,7

0,4

mg/kg

MASO HOVEZI

R

2014

55,6

0,4

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2015

54,8

0,0

mg/kg


R

2015

46,8

0,0

mg/kg


R

2014

43,0

0,5

mg/kg

SYR TVRDY EIDAM

R

2014

41,7

0,7

mg/kg

SYR TVRDY UZENY

R

2015

39,7

0,1

mg/kg

SYR TVRDY EIDAM

2

Železo Expozice populace železu je zjišťována od roku 1997. Podrobné informace o monitoringu jsou uvedeny v publikacích Státního zdravotního ústavu v Praze, popisujících dietární expozici člověka v ČR (Ruprich aj., 1998 – 2015) Analytické údaje: V období 2014/2015 bylo analyzováno 220 reprezentativních kompozitních vzorků, které představovaly 205 druhů potravin v podobě 3696 individuálních vzorků. Meze stanovitelnosti analytických metod se pohybovaly, v závislosti na povaze matrice a metody, v rozmezí: Látka Minimální LoQ Maximální LoQ Jednotka železo 0.2 4.0 mg/kg Charakter analytu: železo = celkové železo, CAS 7439-89-6 Charakterizace nebezpečí: Limitní expoziční hodnota PMTDI komise JECFA FAO/WHO (WHO, TRS 696, 1983) pro železo činí 0.8 mg / kg t.hm. / den. RfD US EPA (IRIS 2016) pro železo není stanovena. OSF (IRIS 2016) není stanoven. Hodnocení expozice: Expoziční dávka zjištěná pro ČR dosáhla výše 0.12 mg / kg t.hm. / den, což představuje 15 % PMTDI. Pozn. Výsledky mohou být zatíženy chybou vzniklou kontaminací vzorků při homogenizaci. Trend expozičních dávek: Srovnání expozičních dávek železa bylo provedeno pomocí modelu doporučených dávek potravin. Expoziční dávka v jednotlivých letech mírně kolísá a má spíše klesající tendenci.

Exposure doses : Iron (mg/kg b.w./day) (models according to the food guide pyramide)

0,6 0,5

dose

0,4 0,3 0,2 0,1 0



Adult Men 18+ years

1

Významné expoziční zdroje: Mezi významné expoziční zdroje z hlediska absolutní expozice patřilo běžné pečivo, kakao, hovězí maso a vejce. K nejbohatším zdrojům železa (bez ohledu na biologickou dostupnost) patřilo kakao, játra a výrobky z nich, koření, sója a ostatní luštěniny, čokoláda, droby drůbeží a kojenecká mléčná výživa. Charakterizace rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik: Dietární expozice železu nepředstavovala významné zdravotní riziko z hlediska toxicity. Výběr 10 nejvyšších analytických záchytů v období 2014/2015 po přepočtu na hodnotu „jak nakoupeno“: n = 220 (182 pozitivních) Region

Rok

C

C(sd)

Jednotka

Název

R

2015

323

0,3

mg/kg

KAKAO

R

2015

202

1,2

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

199

0,9

mg/kg

JATRA VEPROVA

R

2014

165

3,3

mg/kg

KORENI

R

2015

107

0,4

mg/kg


R

2014

83

2,3

mg/kg

COKOLADA

R

2014

81

0,0

mg/kg

DROBY DRUBEZI

R

2015

73

0,2

mg/kg


R

2014

73

0,4

mg/kg

COCKA

R

2015

70

0,4

mg/kg

DROBY DRUBEZI

2

1.

MONITORING - LIST OF RELATED PUBLICATIONS 2014-2015 (34 in total) CENTER FOR HEALTH, NUTRITION AND FOOD Centrum zdraví, výživy a potravin DEPARTMENT FOR HEALTH RISK ASSESSMENT AND APPLIED NUTRITION Oddělení hodnocení zdravotních rizik a aplikované výživy

Publications in scientific journals with impact factor Publikace ve vědeckých časopisech s impakt faktorem 1. BOON, P.E.,VAN DER VOET, H., RUPRICH, J., TURRINI, A., SAND,S., VAN KLAVEREN, J. Computational tool for usual intake modelling workable at the European level. Food and Chemical Toxicology, 2014, 74, 279–288 (IF2013 = 2.610) 2. AKHANDAF, Y., DE HENAUW, S., DOFKOVA, M., RUPRICH, J., PAPADOPOULOS, A., SIROT, V., KENNEDY, M.C., PINCHEN, H., BLUME, K., LINDTNER, O., BRANTSAETER, A.L., MELTZER, H.M., SIOEN, I. Establishing a food list for a Total Diet Study: how does food consumption of specific subpopulations need to be considered? Food Additives and Contaminants. Part AChemistry Analysis Control Exposure & Risk Assessment. 2015, 32(1), 9-24. ISSN 1944-0049. (IF 2014 = 1.802). 3. AKHANDAF, Y., VAN KLAVEREN, J.D., DE HENAUW, S., VAN DOENKERSGOED, G., VAN GORCUM, T., PAPADOPOULOS, A., SIROT, V., KENNEDY, M., PINCHEN, H., RUPRICH, J., REHURKOVA, I., PERELLÓ, G., SIOEN, I. Exposure assessment within a Total Diet Study: a comparison of the use of the pan-European classification system FoodEx-1 with national food classification systems. Food and Chemical Toxicology. 2015, 78, 221-229. ISSN 0278-6915. (IF 2014 = 2.895). 4. DE KEYZER, W., DOFKOVÁ, M., LILLEGAARD, I.T.L., DE MAEYER, M., ANDERSEN, L.F., RUPRICH, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., GEELEN, A., VAN'T VEER, P., DE HENAUW, S., CRISPIM, S.P., DE BOER, E., OCKÉ, M., SLIMANI, N., HUYBRECHTS, I. Reporting accuracy of population dietary sodium intake using duplicate 24 h dietary recalls and a salt questionnaire. British Journal of Nutrition. 2015,113(3), 488-497. ISSN 0007-1145. (IF 2014 = 3.453). 5. FREISLING, H., OCKÉ, M.C., CASAGRANDE, C., NICOLAS, G., CRISPIM, S.P., NIEKERK, M., VAN DER LAAN, J., DE BOER, E., VANDEVIJVERE, S., DE MAEYER, M., RUPRICH, J., DOFKOVA, M., HUYBRECHTS, I., TROLLE, E., SLIMANI, N. Comparison of two food record-based dietary assessment methods for a pan-European food consumption survey among infants, toddlers, and children using data quality indicators. European Journal of Nutrition. 2014, vol. 54, issue 3, s. 437445 DOI: 10.1007/s00394-014-0727-7. (IF 2014 = 3.467).

1

6. OCKÉ, M., BRANTS, H., DOFKOVA, M., FREISLING, H., VAN ROSSUM, C., RUPRICH, J., SLIMANI, N., TEMME, E., TROLLE, E., VANDEVIJVERE, S., HUYBRECHTS, I., DE BOER, E. Feasibility of dietary assessment methods, other tools and procedures for a pan-European food consumption survey among infants, toddlers and children. European Journal of Nutrition. 2015, 54(5), 721-732. ISSN 1436-6207. (IF 2014 = 3.467). 7. RUPRICH, J., DRÁPAL, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., ŠŤASTNÝ, K., KALIVODOVÁ, M. Cattle tissues as a source of cadmium for consumers. Acta Veterinaria Brno. 2015, 84, 289 -295. ISSN 0001-7213 (IF 2015 = 0,29). 8. SUCHÁNKOVÁ M., KAPOUNOVÁ Z., DOFKOVÁ M., RUPRICH J., BLAHOVÁ J., KOUŘILOVÁ I. Selected fruits and vegetables: comparison of nutritional value and affordability. Czech Journal of Food Sciences. 2015, 33: 242–246. (IF 2014 = 0.675).

Publications in scientific journals without impact factor Publikace ve vědeckých časopisech bez impakt faktoru 1. KAPOUNOVÁ, Z., BLAHOVÁ, J., DOFKOVÁ, M., RUPRICH, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I. Obvyklý přívod a dietární zdroje selenu v české populaci. Hygiena. 2014, 59(2), 6470. ISSN 1802-6281.

Publications in professional journals Publikace v odborných časopisech 0 Publications at International Conferences Abroad (Full Text) Příspěvky ve sbornících z mezinárodních konferencí v zahraničí (v plném znění) 0 Publications at International Conferences Abroad (Abstracts and Posters) Příspěvky ve sbornících z mezinárodních konferencí v zahraničí (abstrakta a postery) 1. VÍTKOVÁ, L., BUKÁČKOVÁ, M., ČÁSLAVSKÝ, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Efficiency of two analytical methods for the determination of selected pesticides and PCBs in food samples. In The 15th European Meeting on Environmental Chemistry – Book of abstract, Brno, Brno University of Technology, 2014, p. 135. 2

2. KAVŘÍK, R., ČÁSLAVSKÝ, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Vitamin D in selected food. In EMEC15 Book of abstracts. Brno, Brno University of Technology. 2014, p. 121. ISBN 978-80-214-5073-8 Publications at Conferences and Congresses in the Czech Republic (Full Text) Příspěvky ve sbornících z konferencí v České republice (v plném znění) 1. RUPRICH, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., DOFKOVÁ, M. Vědecký základ monitoringu dietární expozice. In 19. konference zdraví a životní prostředí – souhrnná sdělení, Praha : SZÚ, 2014, s. 10 – 12. 2. DOFKOVÁ, M., BLAHOVÁ, J., RUPRICH, J. Vzorkování v pilotní studii projektu TDS-EXPOSURE. In 19. konference zdraví a životní prostředí – souhrnná sdělení, Praha : SZÚ, 2014, s. 13. 3. ŘEHŮŘKOVÁ, I., VÍTKOVÁ L., RUPRICH, J. Iniciativy zaměřené na redukci soli/sodíku v potravinách. In 19. konference zdraví a životní prostředí – souhrnná sdělení, Praha : SZÚ, 2014, s. 14 – 15. 4. KÝROVÁ, V., OSTRÝ, V., PROCHÁZKOVÁ, I., RUPRICH, J. Genomon – výskyt geneticky modifikovaných potravin v tržní síti v ČR v roce 2013. In 19. konference zdraví a životní prostředí – souhrnná sdělení, Praha : SZÚ, 2014, s. 16. 5. SUCHÁNKOVÁ, M., KAPOUNOVÁ, Z., DOFKOVÁ, M., RUPRICH, J., BLAHOVÁ, J. Vybrané druhy ovoce a zeleniny: Srovnání nutriční hodnoty a cenové dostupnosti. Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny versus cena. In 19. konference zdraví a životní prostředí – souhrnná sdělení, Praha : SZÚ, 2014, s. 18 – 19. 6. BUKÁČKOVÁ, M.; VÍTKOVÁ, L.; VÁVROVÁ, M.; ČÁSLAVSKÝ, J.; ŘEHŮŘKOVÁ, I.; RUPRICH, J. Optimization of gas chromatography tandem mass spectrometry method for the determination of bisphenols in selected food samples. Chemistry and Life 2015 - Book of Abstracts. Brno: Brno University of Technology, 2015. ISBN: 978-80-214-5228- 2. 7. KÝROVÁ, V., OSTRÝ, V., SURMANOVÁ, P., PROCHÁZKOVÁ, I., RUPRICH, J. Specializovaný monitoring GM potravin v České republice v letech 2008-2013. In Fulltextový sborník XLI. Konference o jakosti potravin a potravinových surovin – Ingrovy dny 2015. Brno, 2015, s. 244-251, ISBN 978-80-7509-220-5. 8. SURMANOVÁ, P., KÝROVÁ, V., OSTRÝ, V., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J., JECHOVÁ, M. Monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin v ČR. In Sborník sdělení z konference Hygiena a technologie potravin. XLV. Lenfeldovy a Höklovy dny. VFU Brno, 2015, s. 185-188, ISBN 978-80-7305-762-6.

3

Publications at Conferences and Congresses in the Czech Republic (Abstracts and Posters) Příspěvky ve sbornících z konferencí v České republice (abstrakta a postery)

1. DOFKOVÁ, M., BLAHOVÁ, J., RUPRICH, J. Nutrimon – Přívod vybraných minerálních látek v populaci ČR. In 20. konference Monitoring zdraví a životního prostředí – Souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2015, s. 27 – 28. 2. KAVŘÍK, R.; NEVRLÁ, J.; ŘEHÁKOVÁ, J.; ČÁSLAVSKÝ, J.; ŘEHŮŘKOVÁ, I.; RUPRICH, J. Monitoring of Chlorate and Perchlorate in Czech Food Basket. Chemistry and Life 2015 - Book of Abstracts. Brno: Brno University of Technology, 2015, s 55 - 56. ISBN: 978-80-214-5228- 2. 3. KOSÁROVÁ, H.; HOLUBOVÁ, Z.; ŘEHÁKOVÁ, J.; ČÁSLAVSKÝ, J.; ŘEHŮŘKOVÁ, I.; RUPRICH, J. Microwave Digestion Method of Biotic Samples for Elemental Analysis. Chemistry and Life 2015 - Book of Abstracts. Brno: Brno University of Technology, 2015, s 53. ISBN: 978-80-214-5228- 2. 4. KÝROVÁ, V., SURMANOVÁ, P., PROCHÁZKOVÁ, I., OSTRÝ, V., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J., JECHOVÁ, M., HRDINA, J., KRÝSA, I. Hygimon – monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin. In Sborník abstrakt konference Slezské dny preventivní medicíny 15. ročník. KHS Ostrava, Karviná, 2015 (CD-ROM). 5. KÝROVÁ, V., OSTRÝ, V., SURMANOVÁ, P., PROCHÁZKOVÁ, I., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J., JECHOVÁ, M. Hygimon – Monitoring hygienické a zdravotní nezávadnosti potravin. In 20. konference Monitoring zdraví a životního prostředí – Souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2015, s. 29 – 30. 6. RUPRICH, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I. Monitoring dietární expozice, Strategie zdraví 2020 a mezinárodní spolupráce. In 20. konference Monitoring zdraví a životního prostředí – Souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2015, s. 26. 7. SUCHÁNKOVÁ, M., KALIVODOVÁ, M., DOFKOVÁ, M., BLAHOVÁ, J., RUPRICH J. Spotřeba nutričně hodnotných a cenově dostupných druhů ovoce a zeleniny u starších osob. In Sborník abstrakt konference Slezské dny preventivní medicíny 15. ročník. KHS Ostrava, Karviná, 2015 (CD-ROM). 8. SUCHÁNKOVÁ, M., KALIVODOVÁ, M., DOFKOVÁ, M., BLAHOVÁ, J., RUPRICH J. Olovo a selen – Příklady trendů dietární expozice a srovnání s údaji z biomonitoringu. In 20. konference Monitoring zdraví a životního prostředí – Souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2015, s. 31 – 32. 9. VÍTKOVÁ, L.; BUKÁČKOVÁ, M.; ČÁSLAVSKÝ, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Evaluation of occurrence of selected groups of fatty acids in fish and 4

fish products. Chemistry and Life 2015 - Book of Abstracts. Brno: Brno University of Technology, 2015. s. 57-58. ISBN: 978-80-214-5228- 2. 10. VÍTKOVÁ, L.; BUKÁČKOVÁ, M.; ČÁSLAVSKÝ, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Optimization of method for determination of fatty acids with regard to their trans and cis isomers. Chemistry and Life 2015 - Book of Abstracts. Brno: Brno University of Technology, 2015. s. 62-63. ISBN: 978-80-214-5228- 2. 11. VYSLOUŽIL, J., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. DATEX.CZ – Vývoj systému pro sběr dat o výskytu chemických látek v potravinách. In 20. konference Monitoring zdraví a životního prostředí – Souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2015, s. 37 – 38.

Textbooks and monographs (+ electronic), methodic materials Učebnice a monografie (+ elektronické), metodické materiály 0 Multimedia for Students (Video, CDs with Texts for Students) Multimediální výukové programy (video, CD výukové texty) 0 PhD Theses Doktorské disertační práce 1. DRÁPAL, J. Potraviny živočišného původu jako zdroj expozice člověka vybraným kovům a metaloidům (kadmium, olovo, rtuť a arsen), FVHE VFU Brno, září 2015.

Lectures Přednášky (bez sborníků) 1. OSTRÝ, V. Činnost a aktivity zdravotníků v oblasti klonování a GMO. In Konference „Klonování a geneticky modifikované organismy“ konaná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. PSP ČR, Praha, 7. 5. 2015. 2. OSTRÝ, V., NAVRÁTILOVÁ, M. Prezentace ze 6. zasedání vědecké sítě EFSA k hodnocení rizika GMO. In 6th EFSA Scientific Network meeting on Risk Assessment of GMOs, EFSA, Parma, 12. – 13. 5. 2015. ČK GMO, MŽP ČR, Praha, 22. 9. 2015. 3. OSTRÝ, V., NAVRÁTILOVÁ, M. Prezentace ze 6. zasedání vědecké sítě EFSA k hodnocení rizika GMO. In 6th EFSA Scientific Network meeting on Risk Assessment of GMOs, EFSA, Parma, 12. – 13. 5. 2015. VŠCHT, Praha, 23. 11. 2015. 5

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. ve vztahu k životnímu prostředí

Recommend Documents