SVĚT OČIMA DĚTÍ 7. KOLO SOUTĚŽE MINISTERSTVA VNITRA

SVĚT OČIMA DĚTÍ 7. KOLO SOUTĚŽE MINISTERSTVA VNITRA

odbor tisku a public relations Ministerstvo vnitra

Cíl projektu: Cílem preventivně-vzdělávacího projektu je prevence sociálně patologických jevů a zvyšování informovanosti z různých oblastí prostřednictvím tvůrčí činnosti dětí.

Cílové skupiny (děti ve věkovém rozpětí 5–16 let): • • • • •

děti mateřských škol – oddělení předškolních dětí děti prvního a druhého stupně základních škol děti z dětských domovů děti ze specializovaných škol děti ze středisek volnočasových aktivit …

Záštita: Záštitu nad projektem převzal ministr vnitra Ing. Martin Pecina, MBA.

Soutěžní kategorie pro cílové skupiny dětí: Zaslaná soutěžní díla budou hodnocena ve čtyřech soutěžních kategoriích u každého ze dvou soutěžních témat v každé věkové kategorii: • • • •

Výtvarná (např. kresba, malba, koláž, trojrozměrná díla, fotografie) Literární (např. vlastní úvaha, báseň, pohádka, povídka) Audiovizuální (např. vytvoření záznamu divadelního představení, šotu, krátkého filmu) Výpočetní technika (např. vytvoření webových stránek na dané téma, vyhledávání zdrojů a jejich následné zpracování – např. prezentace daného tématu v PowerPointu)

Soutěžní témata: 1. kategorie: MŠ a 1. stupeň ZŠ témata: 1. Pomáhat a chránit nemusí jen policisté

2. Svět kolem nás aneb tolerance k druhým 2. kategorie: 2. stupeň ZŠ témata: 1. Stalking – nechtěná pozornost

2. Extremismus - organizovaná netolerance

Zpracování zadaných témat: Úkolem dětí je vytvoření soutěžního díla podle zvolené soutěžní kategorie. Maximální počet dětí pracujících na díle: 3 děti v audiovizuální kategorii, 2 děti v kategorii výpočetní technika a 1 dítě ve výtvarné a literární kategorii. Výtvarná díla mohou mít maximální rozměr 1 x 1 m. Trojrozměrná díla mohou mít maximální rozměr 0,5 m x 0,5 m x 0,5 m. Literární díla mohou mít maximálně 2 strany. Audiovizuální díla mohou trvat maximálně 10 minut a zasílána mohou být na CD-R nebo DVD-R. Díla z kategorie Výpočetní technika mohou být zasílána na CD-R nebo DVD-R. Prosíme o dodržování počtů dětí, velikosti a rozsahu děl, jinak nemusí být dílo zařazeno do soutěže!! Každé dílo musí obsahovat viditelný název tématu, jména autorů, věk, třídu, adresu a telefon školy. Pokud nebudou díla obsahovat uvedené náležitosti, nemusí být zařazena do soutěže. Vytvořené dílo je nutné poslat na adresu odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra (viz níže). Všechny výše zmíněné subjekty, zabývající se vzděláváním a výchovou dětí (MŠ, ZŠ, speciální školy, dětské domovy...), mohou zaslat maximálně 3 díla z každé soutěžní kategorie v každém soutěžním tématu. Informační listy k vyhlášeným soutěžním tématům budou k dispozici zasláním poštou a ke stažení na internetových stránkách projektu na adrese: www.mvcr.cz/soutez.

Podmínky soutěže: Účastí v soutěži převádí účastník veškerá práva související se zaslaným dílem na organizátora soutěže, souhlasí s dodržováním těchto oficiálních předpisů s tím, že všechna rozhodnutí organizátora přijme jako konečná. Účastník souhlasí s tím, aby zaslané dílo bylo využíváno v preventivních projektech odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra, aby bylo pro účely těchto preventivních projektů rozmnožováno, aby rozmnoženiny díla byly rozšiřovány, aby rozmnoženina díla byla půjčována či vystavována a aby dílo bylo sdělováno veřejnosti, zejména prostřednictvím počítačové sítě. Právo využít dílo výše uvedeným způsobem se poskytuje bezúplatně. Zaslaná díla se stávají majetkem organizátora a účastníci nemají nárok na jejich vrácení. Účastníci soutěže souhlasí se zveřejněním přihlášených výtvorů po dobu 2 let od ukončení soutěže. Vyhlašovatel není povinen výtvor přihlášený do soutěže vystavit.

Vyhodnocení soutěžních témat a předání odměn: Hodnotící komise bude tvořena z pracovníků odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra. V průběhu měsíce června budou osloveni všichni výherci soutěže a budou pozváni do Prahy, na slavnostní předání cen (Národní dům na Vinohradech od 13h).

Termíny (prosíme o jejich dodržení): Soutěžní díla k jednotlivým tématům je nutné zasílat nejpozději do 15. 5. 2010, rozhodující je razítko pošty. Vyhodnocení a předání odměn se uskuteční ve 25. týdnu roku 2010 od 13h. Všichni vítězové budou informováni e-mailem a bude jim sdělen přesný termín.

Komunikační adresa pro průběžné zasílání děl: Ministerstvo vnitra, odbor tisku a public relations Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/TP 170 34 Praha 7 – Letná Do rohu obálky heslo: Svět očima dětí

Další informace k projektu:

kontaktní osoba projektu: Bc. Blanka Brandová, odbor tisku a public relations MV telefon: 974 833 593, e-mailová adresa: [email protected] internetová adresa: (www.mvcr.cz/soutez )

Pomáhat a chránit nemusí jen policisté „Jediné, co je zapotřebí k tomu, aby zlo vítězilo, je, aby dobří lidé nic nedělali.“ Edmund Burg

Šel jsi někdy po ulici a viděl, že někdo potřebuje pomoc? Jaké problémy mají nejčastěji tvoji kamarádi? Víš, kam se obrátit o pomoc? Dá se nějak problémům předcházet? Pomoc druhému má mnoho variant – od záchrany lidského života při úrazu, při dopravní nehodě po pomoc kamarádům a všem ostatním. Pomáháte nejen svým kamarádům, ale i babičce, která potřebuje pomoci. Pustíte ji sednout v tramvaji? Mnoho dětí již prokázalo odvahu a překonaly i velký strach: …neplaval, byl celou dobu pod vodou. Tak jsem seskočil z voru a snažil se zůstat na místě, protože proti proudu se plavat nedalo. Jak na mě narazil, tak se mě snažil potopit, protože nevěděl, co dělá, a dostal jsem ho potom na břeh (13letý chlapec) …12letá Lenka pomohla spolužačce Blance, která byla smutná z problémů ve škole. Lenka se Blanky ptala, tak dlouho, až jí řekla, co ji trápí. S pomocí paní učitelky problémy vyřešily a už je všechno v pořádku… …. viděla jsem pána na ulici, kterému se udělalo špatně. Zavolal jsem mobilem o pomoc a řekl jsem jim, kde pána najdou… (10letý Jirka) …já sem tam skočil za ním, doplaval jsem pro něho, přitáhl jsem ho ke břehu a pak jsem mu dával umělé dýchání, protože nedýchal chvíli. No a to je asi celý ten příběh (12letý chlapec zachránil 10letého) ….chlapci, kteří dostihli lupiče a zneškodnili ho poté, co okradl starší paní o peněženku. Zavolali policii a počkali na její příjezd. Možné riziko si uvědomili až později…. …10letá Olinka měla sousedku, starší paní, která byla nemocná. Tak se jí zeptala, jestli nepotřebuje nakoupit. Paní Jana měla velkou radost a moc děkovala Olince za její pomoc. Od té doby se navštěvují pravidelně…

Každý z nás ví, že spoustě dětí nejsou lhostejné problémy jejich spolužáků a kamarádů a snaží se všem svým blízkým podle svých možností pomoci. Pomoc děti potřebují, např. když mají problém s rozvodem rodičů či mají špatný vztah s rodiči nebo jinými dětmi. Pomoci ale můžeme i při úrazu, při tonutí v jezeře, týrání nebo při nemoci kamarádů. Měli bychom si pamatovat, že každý z nás potřebuje mít vedle sebe přítele, na kterého se může beze strachu z odmítnutí obrátit. Mnozí z vás umí poskytnout první pomoc, ale všichni by měli pomáhat jen podle svých schopností a nikdy by neměli ohrozit svůj život! Když nebudete vědět kudy kam – vždy můžete zavolat tísňovou linku 112, kde se dočká pomoci každý, kdo se ocitne v nouzové situaci a potřebuje urgentní pomoc (hasiči, policie, zdravotníci). Jak máte volat na linku 112? Když voláte na tísňové číslo, v klidu řekněte: • Co se stalo a jestli se někdo zranil • Kde se to stalo, v jakém městě a v jaké ulici • Své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte • Nezavěšujte, odpovězte operátorovi na jeho otázky • Udělejte, co vám operátor říká.

Kromě tísňové linky 112 jsou v ČR v platnosti také národní čísla tísňového volání: 150 – Hasičský záchranný sbor ČR, 155 – Zdravotnická záchranná služba, 158 – Policie ČR, 156 – obecní (městská) policie.

Chcete poradit dětem, co mají udělat a jak se mají zachovat v nebezpečné situaci? Jak poskytnout první pomoc nebo popsat, komu a jak jste pomohli? Pošlete nám svou kresbu, malbu, koláž, trojrozměrné dílo, vlastní úvahu, báseň, pohádku, povídku. Vytvořte záznam divadelního představení, šotu, krátkého filmu. Udělejte webové stránky na dané téma, vyhledejte zdroje a zpracujte je – např. prezentace daného tématu v PowerPointu.

Svět kolem nás aneb tolerance k druhým „Jak my budeme jednat s nimi, tak budou jednat oni s námi.“

Jste tolerantní a víte, jak se chovat při setkání s odlišným kamarádem – bez ohledu na jeho kulturní, etnický, národní, sociální či rasový původ? Neposmíváte se a umíte přijmout člověka takového, jaký je? Jednáte bez zbytečných předsudků a umíte i pomoci? V dnešním velikém rozděleném světě je tolerance jedním z nejdůležitějších předpokladů pro to, aby vůbec mohl existovat v současné podobě. Kdyby nebyla tolerance, neexistoval by vlastně žádný systém, lidé by se těžko domlouvali a neexistovala by ani rodina, ani přátelství. Lidé by spolu zkrátka nedokázali fungovat, kdyby každý prosazoval jen své názory a nedokázal dělat kompromisy. Sice na nás ze všech stran tlačí, abychom byli průbojní, sebevědomí, abychom prosazovali svůj názor, na druhou stranu je ale také potřeba se umět vcítit do ostatních, naslouchat jim a umět uznat cizí názor, pochopit jiný přístup, respektovat jiné vnímání světa atd. Když se rozhlédneme kolem sebe, uvidíme spoustu věcí a situací, které by zasloužily tolerantní přístup. Učit se toleranci je nejjednodušší hned ve škole, protože zde máme kolem sebe spoustu lidí. Třeba má někdo z vás spolužáka s nějakou zdravotní obtíží nebo s poruchou učení a nebo ji máš právě ty a taky jsi rád, když se ti ostatní neposmívají a spíš ti pomohou. Je dobré mít na paměti staré známé pořekadlo: Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě. Tolerance se ale netýká jen nás a našich přátel, ale i širokého okolí a každodenního života, ať jsme, kde jsme a s kým jsme. Co o toleranci píše WIKIPEDIE: Tolerance (z latinského slovesa tolerare, snášet, strpět) znamená česky snášenlivost, tj. ochotu, schopnost případně možnost přijímat či snášet něco samo o sobě spíše nežádoucího nebo nepříjemného. Moderní společnosti potřebují poměrně značnou míru vzájemné tolerance nejen mezi svými členy, ale také vůči lidem hodně odlišným, příchozím, migrantům, asylantům a podobně. Na druhé straně ovšem i tyto společnosti vyžadují určitou míru přizpůsobení většinové kultuře, například znalost jejího jazyka, dodržování jistých základních pravidel, respektování jistých hodnot. I když se míra společenské tolerance dá značně rozšířit, není nikdy neomezená a cítí-li značná část společnosti, že nároky na jejich tolerantnost jsou

příliš veliké, vznikají nebezpečné reakce, které mohou vyvolávat rasismus, xenofobii. WIKIPEDIE Napadá mě, jestli lze naučit děti, aby byly tolerantnější. Víme, co máme dělat? Měli bychom se především zajímat o toho druhého (zkusit se do něj vcítit), necháme ho hovořit a posloucháme, co ho zajímá. Když něčemu nerozumíme, tak se zeptáme. Neměli bychom nikoho zbytečně kritizovat či odsuzovat, a když je to potřeba, musíme umět i uznat svou chybu.

A co potkalo některé z vás? … Bydlela jsem jen s maminkou a neměli jsme peníze. Všichni se mi smáli, že chodím ošklivě oblečená a nemám to, co ostatní a já se styděla. Oni o mně nic nevěděli. Jednou si ze mě spolužáci dělali srandu a já se rozbrečela. Vláďa se mě zastal a vysvětlil mi, že nemám proč brečet. Řekl, že jsem fajn holka a ostatní že na to přijdou. Vzal mě mezi spolužáky na hřiště. Tam jsem si se všemi začala víc povídat a oni mě poznali. Už se mi nikdo nesměje, tak jsem Vláďovi vděčná. Já už se tolik nestydím, nemusíme být všichni stejní, a přesto z nás můžou být kamarádi… … Měla jsem hrozný sen, přišla jsem do třídy a tam byli všichni jiní než já. Jinak vypadali, jinak se oblékali a všichni na mě tak koukali. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Byla jsem tak nervózní, že jsem z té třídy chtěla utéct a v tom jsem se probudila. Minulý týden k nám do třídy přišla nová holka a pochází z Asie. Všichni se jí báli a posmívali ale já šla za ní a povídala jsem si s ní. Od té doby jsme kamarádky… Takových a mnohem horších případů se odehrávají denně tisíce. Není to ale vůbec nutné. Nikdo nevíme, kdy se nám stane něco, co jsme vůbec nečekali a sami budeme potřebovat, aby k nám byli lidé tolerantní. Důležitou součástí života je poznání, je zároveň hlavním předpokladem pro toleranci k jinému, neznámému a zdánlivě cizímu člověku. Tomu, co poznáme, obvykle lépe porozumíme a od porozumění je už jen krůček k vzájemné úctě, což je nezbytný předpoklad pro život v toleranci. Tolerance není jen nezúčastněné „tolerování“ jiného; je to aktivní snaha porozumět, respektovat a také přijímat jiné názory, pohledy a postoje. Vzájemná tolerance dokáže nemožné – sbližuje lidi z nejrůznějších kontinentů a kultur bez ohledu na barvu pleti či náboženskou příslušnost. Hlavním cílem je podporovat porozumění a toleranci mezi různými sociálními a etnickými skupinami. Zaměřte se na poznávání a respektování odlišností mezi rozdílnými skupinami lidí. Zamyslete se nad takovou situací a pokuste se ji namalovat nebo předvést.

Stalking – nechtěná pozornost Pronásledování, obtěžující smsky, nechtěné dárky, slídění okolo domu, strach o život, výhružky či pomluvy… Všechna tato slova vystihují novou formu nebezpečného chování, se kterou se může setkat každý. Slovo stalking pochází z angličtiny a původně se používalo pro stopování, sledování zvěře. Dnes je bohužel potřeba jeho význam rozšířit i v lidské rovině. Tento výraz totiž nejlépe vystihuje již dlouho existující jev, o kterém se málo mluví, přestože se jeho obětí stává čím dál více mladých lidí. Do stejné kategorie spadají např. šikana, kyberšikana a hoax, což jen svědčí o závažnosti jevu. Mohlo by se zdát, že oběťmi stalkingu se mohou stát jen celebrity, lidé, kteří se objevují v médiích a počítá se s tím, že jejich soukromí je automaticky světu otevřenější. Opak je však pravdou. Tato závažná forma obtěžování může potkat každého z nás. Jejími pachateli jsou nejčastěji lidé, kteří se nedokáží vyrovnat s nešťastnou láskou, pronásledují svoji oběť, posílají jí dárky, obtěžují ji i její okolí smskami a telefonáty. Situace pozvolna přechází v psychický teror, později třeba i fyzický. Podle statistik Bílého kruhu bezpečí se nejčastěji obětí pronásledování stává mladý svobodný člověk žijící bez partnera nebo osoba krátce po partnerském rozchodu. Je důležité vybírat si pokud možno partnera psychicky stabilního, neagresivního, takového, který dokáže řešit situace s chladnou hlavou. To je snad jediná forma prevence, kterou lze doporučit. Rozhodně však, pokud se obětí stalkingu staneme, je potřeba situaci okamžitě řešit, sbírat důkazy – uchovávat telefonáty a veškerá doložitelná fakta, se kterými je nutné se obrátit na policii. Jedná se o trestný čin, který nemusí mít dobrý konec, pokud se zanedbá. Nově, od 1.1. 2010, po sérii případů, které skončily smrtí oběti, je tento jev popsán v trestním zákoníku a za jeho spáchání se uděluje i tříletá sazba. V praxi to může vypadat například takto: „A zprávy chodily pořád a pořád, několik denně. Vtíral se jak francovka Alpa. Několikrát mu odpověděla, že si nepřeje, aby se vídali nebo komunikovali, ale nebylo to nic platné. Svěřila se kolegům, vysmáli se jí. Desátého července podala na svého stalkera oficiální stížnost v práci, nadřízení ho pozvali na pohovor, slíbil, že toho nechá. Nenechal.

Patnáctého listopadu ji v práci přišel s nevinným úsměvem pozvat na večeři, když odmítla, čekal na ni pozdě večer před domem. Začal se s ní strkat u dveří. Když zavolala policii, utekl. Hlídka ho však chytila, legitimovala, ale nic víc se mu nestalo, nedošlo ani k přestupkovému řízení. Slečna J. si dala svého stalkera do blokace ve svém mobilním telefonu, takže ji přestaly obtěžovat textové zprávy, zato začaly chodit dopisy, a stalker dokonce telefonicky kontaktoval jejího otce.“1 „Přátelé, co se dá dělat s šílencem, který vyhrožuje formou sms, dopisů, telefonátů..? Trvá to již rok. Byli jsme několikrát na policii, ta nám pouze „poradila": změnit číslo telefonu a být opatrní. Předvolali si jej podat vysvětlení a tím to pro ně zhaslo. To je řešení??! On se nám vesele vysmívá a obtěžuje nás dál. Ten úchyl nás nenechá v klidu ani týden, pořád nám vyhrožuje, že někomu z nás ublíží, jsme z toho již všichni na nervy. Copak v tomto státě neexistuje nic, co by pomohlo ochraně SLUŠNÝCH lidí před takovýmto ksindlem? Až vezmu spravedlnost do vlastních rukou a oddělám ho, půjdu sedět JÁ. Už nevím, co dělat, jsem zoufalá.“2 A jak tedy poznáme, že jsme se stali obětí stalkingu? Situace začíná být vážná, když se už cítíme obtěžováni, znepokojeni a pronásledováni cizím chováním. Pachatel nás zpočátku atakuje smskami, e-maily, později na nás číhá před domem, sleduje nás. Dalším stupněm jsou pak zabavené osobní věci, pomalované stěny domu, vstupní dveře nebo propíchané pneumatiky od auta. Terčem útoku bývají také domácí mazlíčci. Definice rozlišuje stalking a kyberstalking: STALKING v překladu znamená pronásledování, opakované stupňované obtěžování, které může mít různou podobu a intenzitu. Nemyslete, že veselých pozitivních smsek a projevů se to netýká. Pokud jsou nežádoucí a obtěžující, nejsou rozdílné od těch výhružných. Je jen otázkou času, než by jejich obsah vyzníval zastrašujícím dojmem. KYBERSTALKING je zneužívání internetu, mobilních telefonů či jiných informačních a komunikačních technologií ke stalkingu. Kyberstalkeři své oběti vyhledávají nejčastěji na chatu a prostřednictvím spamu. Pozor také na facebook a informace, které v něm uveřejňujete! Nemyslete, že vše, co se děje na internetu, je dovoleno, že si musíte nechat všechno líbit! Nepodceňujte pronásledování Je důležité řídit se svými pocity, svou intuicí a nepodceňovat narůstající strach, ať už se jedná o situaci z ulice, či na internetu!!! Být obětí stalkingu představuje zpravidla závažné psychické následky pro oběť. Mnohdy musí změnit pracoviště nebo bydliště, mění své životní návyky, trpí poruchami spánku apod. Aby taky ne, když žije v neustálém stresu a obavách … a ani tady následky nekončí.

1 2

http://www.reflex.cz/Clanek34951.html http://www.straznici.com/forum/index.php?action=vthread&forum=2&topic=366

Kromě mnoha jiných se obětí stalkingu stal např. i všem známý John Lennon: 8. prosince 1980 se John Lennon, jeden ze zakladatelů kultovní skupiny Beatles, vracel se svou manželkou Yoko Ono z nahrávacího studia. Před jejich domem k němu přistoupil jeho fanoušek Mark David Chapman (25 let) a pětkrát na něj vystřelil. Čtyři rány Lennona zasáhly a způsobily mu vážná zranění, kterým brzy poté podlehl. Chapman byl velkým fanouškem skupiny Beatles, především Lennona. Den před vraždou si k němu dokonce přišel pro autogram. Lennon se mu ovšem částečně znelíbil svou poznámkou z roku 1966, podle které jsou „Beatles větší než Ježíš“. Chapmanova manželka vypověděla, že se mu nelíbilo „Lennonovo kázání o míru a lásce, když měl přitom na kontě miliony dolarů, vlastnil jachty a vily, a tím se vysmíval lidem, jako byl Chapman.“

Kdo jsou stalkeři, odkud se berou? Stalker je osoba, agresor, kterého uspokojuje, když může druhé týrat. Jde buďto o člověka známého, víme, že on je pronásledovatelem (nejčastěji bývalý partner, obdivovatel, kterému lásku neopětujeme, kolega z práce), nebo ho známe, ale netušíme, že je jím právě on, může nastat i situace, kdy danou osobu vůbec neznáme a netušíme, kdo nás obtěžuje (nejčastěji u celebrit). U stolkerů lze vysledovat některé charakteristické psychologické rysy, jako je náladovost, úzkost, nízká sebeúcta, společenská nejistota, narcismus, velká žárlivost, chorobné milostné omámení až pobláznění.

Co dělat, když jsem se stal obětí stalkera, jak se mohu bránit? - přímo a jednoznačně dejte stalkerovi na vědomí, že nemáte o jeho projevy zájem, nescházejte se s ním, žádné esemeskování apod., nové a nové kontakty stalkera jen posilují, neboť s jídlem roste chuť - pokud jste obětí obtěžování, využijte policii - uchovejte si všechny projevy a důkazy obtěžování (záznamy telefonických hovorů, dopisy, e-maily, SMS zprávy…) - po dobu obtěžování změňte své chování a zvyky (výměna zámků, změna nákupního střediska, pohybujte se po jiných trasách apod.) - mimo domov se pohybujte s dalším členem rodiny nebo jinou důvěryhodnou osobou, domluvte si vzájemný postup v případě, že nastane krizová situace - noste u sebe legální prostředky pro svoji obranu (pepřový sprej, alarm, noste u sebe mobilní telefon pro případ přivolání pomoci)

V případě pocitu, že na vás „pověsil“ stalker, se můžete obrátit na tyto linky: Linka Bezpečí Online (Internet Helpline) Internet Helpline je asistenční linka sdružení Linka bezpečí, která je zaměřena na oběti internetové kriminality. Na Internet Helpline mohou děti či dospělí ohlásit zneužívání dětí při komunikaci na internetu (např. v rámci kyberšikany, kybergroomingu, kyberstalkingu apod.). Odborní konzultanti obětem poskytnou nezbytnou psychosociální pomoc a také jim poradí, jak bezpečněji internet používat. Telefonní číslo: 116 111 Web: www.internethelpline.cz Krizová linka IPPP ČR Krizová linka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR poskytuje pomoc při řešení případů šikany/kyberšikany, ale i v dalších krizových situacích. Na linku se mohou obracet učitelé, žáci i rodiče. Pracovníci linky pomoc poskytnou nebo zprostředkují. Telefonní číslo: 286 881 059 či 774 089 181 (mobil). Bílý kruh bezpečí Bílý kruh bezpečí poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem a svědkům trestných činů, včetně morální a emocionální podpory. Telefonní číslo: 257 317 110 Web: www.bkb.cz

Každý má právo na život bez ohrožení, právo vybrat si sám svého partnera a také právo na pomoc policie v případě ohrožení. Znáš někoho ve svém okolí, kdo je obětí nebo pachatelem pronásledování? Všímáš si dostatečně? A co ty? Neobtěžuje tě někdo natolik, že z něj máš obavy?

Extremismus – organizovaná netolerance Nedílným znakem vývoje člověka je dospívání, období hledání sebe samého, které doprovází přiřazování se k různým skupinám a partám. Neklidné mládí chce měnit staré pořádky, velmi dobře slyší na rozdílné extremistické názory... Extremismus je v posledních několika letech skloňován v různých podobách – pravicový, levicový, islamistický či zelený… Druhů existuje spousta, společné jim však je to, že jsou všechny vnímány společností jednoznačně jako negativní. Ptáme se proč? Extremismus v jakékoli podobě představuje vyhrocený – tedy extrémní názor na nějakou problematiku, nepřipouští jiné postoje, nepřipouští kompromis, své přesvědčení hájí velmi tvrdými prostředky. Neštítí se ani násilí, agrese, a tím je nebezpečný. Ideálním cílem zastánců extrémního názoru by bylo „změnit svět“. Vymýtit násilnou cestou všechny, kdo odporují, všechny, kdo jsou jiní, a nastolit ve státě vlastní pořádek. Tak, jak se to podařilo Hitlerovi před 2. světovou válkou. Jaké jsou základní znaky extremismu? Extremisté se domnívají, že v tom, co hlásají, se nachází jediný pravdivý a jediný možný pohled na svět. Proto ze všech sil bojují proti jiným zájmům, hodnotám a postojům. Charakteristické je také to, že si pro zosobnění zla vyberou jednoho „obětního beránka", politika, představitele proudu, proti němuž stojí a nad nímž se sjednocují. Fanatismus a nenávist jsou hlavní hnací síly extremistické politiky. Proto je pro extremisty obtížné respektovat zásady demokratické společnosti, zejména názorovou různost. Co vše může extremismus zahrnovat? Rasismus – nacionalismus – xenofobii – fašismus – antisemitismus – anarchismus – náboženský fundamentalismus – terorismus. Víte, co znamenají všechny tyto pojmy? Pokud si nejste jistí, pomůže vám slovníček na konci textu. Projevy extremismu v těchto formách se neodmyslitelně zabydlely i v České republice. Aktuální je zejména hrozba fašismu, antisemitismu a vyhroceného nacionalismu, proti nimž vznikají stále striktnější opatření, neboť agresivní nálady v příslušných uskupeních výrazně sílí. V praxi se může projevovat násilím proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobením národa, rasy a přesvědčení, podněcováním k národnostní a rasové

nenávisti, výtržnictvím, bohužel také ublížením na zdraví a nebojí se ani vražd či genocidy. Dále musíme zmínit vydírání, také omezování svobody vyznání, poškozování cizí věci. Jedná se o hnutí, které podporuje a propaguje potlačení práv a svobod člověka, což je v demokratické společnosti nepřípustné. Extremismus se většinou dělí na levicový a pravicový: Pravicový extremismus se inspiruje historickým fašismem nebo nacismem, projevuje se tedy rasovou nesnášenlivostí, hlásá „čistotu rasy“ a staví toto přesvědčení na nacionalismu. Známe jej právě v podobě praktik válečného Německa, kdy bylo cílem vyhladit všechny Židy v koncentračních táborech. Dnes se jedná především o činnost různých skinheadských uskupení. Levicový extremismus zase vychází ze sociální, třídní nerovnosti, historicky se hlásí ke komunismu či anarchismu. V každém případě se jedná o vyhraněný ideologický postoj, který vybočuje ze zákonných norem a útočí na základní demokratické principy. Ideálním stavem by byl přechod k autoritářskému či totalitnímu režimu. Existuje nějaký případ, kdy je použití nacistických symbolů legální? Tušíte, co je ještě dovoleno, a co už zákon nepovoluje? Z praxe jsou vám jistě známy případy extremistických útoků (pravicových) na litvínovském sídlišti v Janově, které lze označit za pokus o pogrom, nebo popálenou Natálku, která se již ve svých dvou letech stala jako příslušnice romské komunity obětí extremistů a následky si ponese celý život. „Dosud neznámí žháři chtěli v noci z 18. na 19. dubna 2009 upálit romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, když vhodili oknem do domu, kde spala celá rodina, zápalné lahve. Policie dosud vyšetřuje, zda se jednalo o rasově motivovaný čin. Anna Siváková při líčení situace uvedla: „Dceru jsem nemohla najít v ohni.“ Ona a její dvouletá dcera Natálka dopadly z celé devítičlenné rodiny nejhůř a ocitly se v péči lékařů ostravské nemocnice.“ (www.mateslovo.cz, 29. 4. 2009) „Obžalovaní propagovali organizaci, která hlásá národnostní a rasovou zášť. Považuji za prokázané, že akci organizoval Národní odpor. A Národní odpor je organizace oslavující nacismus a Adolfa Hitlera. Obžalovaní navíc nesli transparenty s nápisem Národní odpor a odpor.org., je tedy zjevné, že s tímto hnutím sympatizují,” uvedl státní zástupce Jan Lata. ( www.kehilaprag.cz) „Ještě se ani pořádně nevyjasnilo, když včera brzy ráno vpadli policisté do několika bytů v Berlíně. Rázem se ocitli o více než šedesát let zpět v historii. Nad postelí visela velká vlajka s hákovým křížem, ve skříni černé uniformy s říšskou orlicí držící vavřínový věnec. Obrázky Hitlera na tričkách, odznaky s hákovými kříži a runami SS. Nebo třeba kuličkové pero s nacistickým křížem. Zátah nařídil zemský ministr vnitra Ehrhart Körting, který zároveň oznámil zákaz pravicově extremistické strany Frontbann 24.“ (www.idnes.cz)

Než se přidám k nějaké skupině, použiji vlastní zdravý rozum!

Extremismus je velmi nebezpečný, ať už ve formě vyhraněného nacionalismu, xenofobie či terorismu. Je výrazem hluboké netolerance vůči jiným, přičemž neváhá k prosazování svých představ používat také extrémní násilí a zabíjení. Těžko bychom mohli fungovat ve společnosti bez respektu k odlišnostem jiných. Kde se vy setkáváte se závažnou netolerancí? Je uplatňována vůči vám nebo jste jejími původci vy sami? Poznáte nacistické symboly? Kde jste se s nimi setkali? Jak si představujete tolerantní svět?

Slovníček pojmů Rasismus je způsob myšlení, který vychází z přesvědčení, že všechny lidské rasy nejsou stejně hodnotné, tedy jedna má pocit, že je nadřazená jiné. Rasisticky motivované jednání může mít jemné, skryté podoby. Podoby společenského odstupu, šikanování a diskriminace, může však nabýt až násilných forem majících za následek smrt. Nacionalismus je politický směr a ideologie vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i nadřazenosti vlastního národa. Xenofobie – charakterizují ji projevy odporu, nepřátelství, ale i nedůvěra ke všemu cizímu až strach. Konkrétním projevem je nepřátelství k lidem jiné barvy pleti, jiné národnosti, jazyka, náboženského přesvědčení či kultury, které se navenek vyznačuje odporem a nenávistí vůči imigrantům, ale i cizincům s trvalým pobytem, uprchlíkům... Fašismus je ve svém nejužším pojetí totalitní ideologie, nedemokratické politické hnutí. Fašistická ideologie vychází z nacionalismu a prosadil ji v meziválečné Itálii Benito Mussolini. Pojem fašismus pochází z latinského slova fascis, které se překládá jako svazek, původně totiž označovalo jilmové pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou. Tento znak úředníků římského impéria si italští fašisté přivlastnili jako symbol svého hnutí. Italským fašismem se později inspiroval Hitler, obohatil jej o antisemitismus, kult národa a války. Antisemitismus je specifickým projevem rasové nenávisti vůči Židům, k sionismu (judaismu). Anarchismus je víra, že se lidé mohou organizovat sami, aniž by měli nějaké vedení, někoho, kdo jim bude vládnout. Anarchisté věří, že je lepší mít přímé slovo, než aby za ně někdo rozhodoval. Náboženský fundamentalismus je bezvýhradné lpění na textu základní knihy daného náboženství, vyžaduje jejich doslovný výklad a uplatňování v životě, netoleruje jiná náboženství. Terorismus je nezákonné použití síly a násilí proti osobám či majetku se záměrem zastrašit nebo donutit vládu, civilní obyvatelstvo či jeho určitou skupinu a tím dosáhnout politických nebo společenských cílů.(http://www.valka.cz/clanek_327.html, definice FBI)

Užitečné odkazy:

Saferinternet.cz – České národní centrum bezpečnějšího internetu je projekt podporovaný Evropskou komisí v rámci program Safer Internet. Jeho cílem je zvýšit povědomí českých uživatelů internetu, zejména dětí, pedagogů a rodičů o možných hrozbách světové sítě. Provozuje portál Bezpečněonline, který je zaměřen na osvětu mezi školní mládeží a podporu jejich učitelů.

Horká linka - ve spolupráci s Policií ČR bojuje proti ilegálnímu obsahu internetu, umožňuje občanům ČR hlásit nelegální obsah webových stránek, především dětskou pornografii a další formy komerčního a sexuálního zneužívání dětí a předávat oznámení orgánům činným v trestním řízení.

Pomoconline – linka byla zřízena na stávající Lince bezpečí 116 111 poskytuje dětem a dospívajícím první pomoc formou psychologické a sociální asistence při práci s internetem, kdy děti pociťují znepokojení a ohrožení během prohlížení webových stránek, při chatování a hraní her nebo při obtěžování prostřednictvím mobilu, a také jim poradí, jak bezpečněji internet používat

Česká rada dětí a mládeže - podporuje podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Své poslání naplňuje ČRDM tím, že podporuje mimoškolní výchovu a činnost svých členů, zejména snahu o vytváření právních, hospodářských, společenských a kulturních podmínek vhodných pro jejich činnost. ČRDM hájí zájmy svých členů vůči domácím i zahraničním orgánům, organizacím a institucím.

Besip - je součástí Ministerstva dopravy. Ve své práci se soustřeďuje na preventivní aktivity v oblasti působení na lidského činitele, a to formou celostátních kampaní, dopravní výchovy a rozšiřováním informací o osvědčených postupech v této oblasti.

Hasičský záchranný sbor České rebubliky - Základním posláním Hasičského záchranného sboru ČR je chránit životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky.

Bílý kruh bezpečí poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem a svědkům trestných činů, včetně morální a emocionální podpory. NONSTOP linka Bílého kruhu bezpečí TEL. 257 317 110 NONSTOP