Svaz průmyslu a dopravy České republiky Confederation of Industry of the Czech Republic
Stanovisko SP ČR k návrhu NV o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
A. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKY 1) Obecná zásadní připomínka: Přiloženou důvodovou zprávu nelze považovat za dostatečný podklad k návrhu nařízení. Materiál připouští, že vychází ze znění předchozího nařízení, a proto je pochopitelné, že není většina ustanovení podrobněji komentována. Bohužel však nejsou odůvodněny ani nově přidané povinnosti. Nelze si tak učinit úsudek o důvodnosti jejich stanovení. Požadujeme dopracovat důvodovou zprávu tak, aby bylo zřejmé, proč byla některá ustanovení nově navržena. Navržené zpřísňující úpravy rovněž neodpovídají definovaným tématům uvedeným v obecné části odůvodnění. Absence důsledného odůvodnění tak působí problémy v interpretaci a záměru předkladatele, čemuž bylo možné předejít. 2) Připomínka k důvodové zprávě: Požadujeme rozpracování důvodové zprávy o identifikaci důvodů pro nové nebo zpřísněné požadavky. Nelze souhlasit s tím, že by úprava nepřinášela dopady na dotčené subjekty a podnikatelské prostředí oproti stávajícímu znění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., požadujeme proto rozpracování těchto částí důvodové zprávy. 3) § 2, vymezení základních pojmů Návrh řešení: Do definice průmyslová čistírna odpadních vod navrhujeme doplnit i čištění městských vod. Musí být jasně definováno, aby nevznikly nejasnosti, o jaký druh čistírny se v tomto případě jedná. Odůvodnění: Chybí zde průmyslová čistírna odpadních vod, která na základě smlouvy s městem čistí i odpadní vody městské (je průmyslovou čistírnou nebo komunální nebo něco mezi?) má to dopad i na navazující limity, které jsou dál uvedeny jenom pro průmyslovou a komunální ČOV.
4) § 2 písm. b): Znění v návrhu nařízení: splašky – odpadní vody z domácností a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolizmu a činnosti v domácnostech
Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Tel.: +420 225 279 111, Fax: +420 225 279 100 e-mail:
[email protected], www.spcr.cz
Member of
Návrh úpravy: splašky - odpadní vody z domácností a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolizmu a činnosti v domácnostech činností obdobných činnostem v domácnosti a technické občanské vybavenosti Odůvodnění: Navrhujeme obecnější formulaci pojmu splašky. Splašky vznikají i v průmyslových podnicích, jedná se o vody ze sociálních zařízení, úklidu nevýrobních prostor atd. Rovněž tyto typy vod je třeba vnímat jako vody splaškové, avšak nenaplňují původ z domácností a služeb. 5) §3 odst. 1, písm. a) Návrh řešení: Nutné je přesně specifikovat, že povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace se vztahuje jenom na veřejné kanalizace. Odůvodnění: Vodoprávní úřad však vyžaduje hlášení „Vybrané údaje majetkové a provozní evidence vod a kanalizací “ i po průmyslových podnicích, které čistí městské vody a to dle zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Předávacím místem městských vod je vstup do průmyslové ČOV a parametry městských vod jsou v předmětu smlouvy. Kanalizační řád v tomto případě má být schvalován jenom pro město a subjekty, které vypouštějí odpadní vody do veřejné kanalizace (kanalizace) pro veřejnou potřebu. Situace v rámci průmyslového areálu v případě externích firem, které jsou v nájmu a vypouštějí odpadní vody do podnikové kanalizace, jsou řešeny na základě smlouvy, ve které jsou i limity, stanovené dle možnosti čistírny. Podobně to bylo i při sanacích a promítlo se i do integrovaných povolení sanující firmy. Není upravovat zvlášť. Projekt sanace podléhá schvalovacím procesu, včetně nakládání s odpadními vodami. Dalším procesem jsou integrovaná povolení, v tomto případě jsou stanoveny i limity na výstupu ze zařízení, i když odpadní voda vstupuje na ČOV. Nejedná se ale o schválení kanalizačního řádu. 6) § 4 odst. 2 …„Vypouštění nečištěných odpadních vod z výroby oxidu titaničitého nelze povolit.“… Návrh řešení: Požadujeme uvést do souladu s legislativou EU. Odůvodnění: Tento článek stanoví absolutní zákaz, a tím jde nad rámec evropské legislativy. Ve směrnici 2010/75/EU, o průmyslových emisích, je omezení užší – článek 67 evropské směrnice stanoví omezení takto: „Členské státy zakážou odstraňování níže uvedeného odpadu jeho umístěním do jakéhokoli vodního útvaru, moře nebo oceánu: ... b) matečných louhů vznikajících ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy a včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové; ....“
7)
§ 6 odst. 2
Znění v návrhu nařízení: Jsou-li průmyslové odpadní vody čištěny v zařízení určeném k jejich čištění nebo zneškodňování, může vodoprávní úřad stanovit emisní limity pro místo výpusti z tohoto zařízení do kanalizace pro veřejnou potřebu. Návrh úpravy: Odst. 2 z nařízení zcela vypustit. Odůvodnění: Vodoprávní úřad sice může stanovit emisní limity, ale nikde nemá mandát k tomu, aby to učinil rozhodnutím, takže nemá jak je nastavit. Pravomoc vodoprávního úřadu stanovit emisní limity pro místo výpusti ze zařízení určeného k jejich čištění nebo zneškodňování byla vodoprávním úřadům odebrána zákonem č. 275/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, kdy byl zrušen odstavec 3) v § 18 zákona. V tomto odstavci bylo stanoveno, že odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Z uvedených důvodů je uvedený odst. 2 nařízení vlády nadbytečný, protože nemá procesní oporu v odkazovaném předpise ani zmocnění pro ošetření této problematiky v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách. 8) §6 odst. Návrh úpravy: Navrhujeme uvést citaci do souladu s §16 vodního zákona a upravit text takto: „V povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti. Emisní limity pro vypouštění průmyslových odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky do kanalizace podle § 16 vodního zákona stanoví vodoprávní úřad v místě odtoku ze zařízení, ve kterém tyto odpadní vody vznikají, nebo v místě odtoku ze zařízení pro centrální čištění vod z výrobního areálu, pokud je nestanoví pro místo výpusti podle odstavce 2.“ Odůvodnění: stávající i navrhovaná právní úprava nedostatečně řeší vypouštění z centrální průmyslové ČOV do povrchových vod. Toto řeší §6 odst. 3 v první větě, nicméně v další větě se omezuje pouze na „vypouštění do kanalizace“. Cílem je upravit textaci dle obvyklé praxe vodoprávních úřadů a dát jej především do souladu s §16, odst. 2 vodního zákona, který umožňuje řešit limity až na výpusti z centrální čistírny výrobního areálu. 9) §10, odst. 5 – problematika ředění odpadních vod. Původní verze (§7, odst. 9) vyžadovala prokázání ředění odpadních vod, zatímco v rámci nového návrhu postačí „převážně“ ředění navíc v kombinaci s neurčitým použitím zařízení, které neumožňuje neurčité „dostatečně efektivní“ odstranění znečištění. Návrh úpravy: uplatnit původní znění uvedené v §7, odst. 9 platného NV.
Odůvodnění: Tento postup považujeme za velmi vágní. Není založen na objektivních důkazech a nutnosti prokázat úmysl = ředění vod za účelem dosažení limitů. Provozovatel, který obdržel povolení k vypouštění na základě provozované technologie a v souladu s provozním řádem provozuje ČOV v dobré víře, by neměl být sankcionován za to, že se někdo může pouze domnívat, že jím použitý typ zařízení není dostatečně efektivní. 10) §10 odst. 5 Znění v návrhu nařízení: Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že použitý typ zařízení pro čištění odpadních vod neumožňuje dostatečně efektivní odstranění znečištění, ke kterému se emisní limit vztahuje a ke splnění emisního limitu ve vypouštěných odpadních vodách dochází převážně ředěním (smísením) s ostatními vodami. Návrh úpravy: Emisní limity se nepovažují za dodržené v případě, že použitý typ zařízení pro čištění odpadních vod nesplňuje požadavky na nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení a neumožňuje dostatečně efektivní odstranění znečištění, ke kterému se emisní limit vztahuje a ke splnění emisního limitu ve vypouštěných odpadních vodách dochází převážně ředěním (smísením) s ostatními vodami, Alternativa: Emisní limity prioritních a zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek se nepovažují za dodržené v případě, že použitý typ zařízení pro čištění odpadních vod neumožňuje dostatečně efektivní odstranění znečištění, ke kterému se emisní limit vztahuje a ke splnění emisního limitu ve vypouštěných odpadních vodách dochází převážně ředěním (smísením) s ostatními vodami. Odůvodnění: Není zřejmé, kam směřují navržené úpravy tohoto odstavce. Je třeba rozlišovat záměrné mísení jednotlivých toků odpadních vod za účelem ředění odpadních vod a mísení odpadních vod, které je důsledkem vybudované technologie. Podporou pro tyto úvahy může být návrh BREF LCP, který připouští, že takové situace mohou nastat. Následkem ponechání úpravy v původním znění může dojít k situaci, kdy budou sledovány jednotlivé toky z technologie z hlediska plnění emisních limitů, přičemž nemusí existovat žádná jiná reálná a dostupná technologie k jejich čištění. Příkladem mohou být tzv. zasolené vody, kdy techniku, která znamená odloučení solí, jejich zahuštění a uložení v solných dolech nelze jistě považovat za techniku dostupnou. Proto navrhujeme navázat právě na přílohu č. 7 a umožnit vyhodnocení dostupnosti technologie případ od případu. Alternativně lze zvažovat omezení pouze na prioritní, zvlášť nebezpečné a nebezpečné látky dle vodního zákona. Za zásadní je však třeba považovat především dodržení emisních limitů na výpusti do recipientu. 11) Připomínka k § 10 odst. 6 Znění v návrhu nařízení: Emisní standardy uvedené v tomto nařízení a emisní limity stanovené na základě tohoto nařízení zohledňují nejistotu metody analýzy a odběru vzorku, výsledek rozboru se tedy přímo porovnává s limitní hodnotou pro daný ukazatel.
Návrh úpravy: Vypustit odst. 6.
Odůvodnění: Rovněž v tomto případě není z důvodové zprávy zřejmé, proč je takto navrhováno a jaké zkušenosti vedly k potřebě rezignovat na odchylky a nejistoty měření, přestože i v tomto případě dochází k zásadnímu zpřísnění požadavků. Každá metoda analýzy a odběru vzorku má svojí nejistotu, některé mohou mít větší, jiné menší. Jejich paušální zrušení tak považujeme za nedůvodné až rozporné s běžnou analytickou praxí. 12) Připomínka k § 13 odst. 3) Znění v návrhu nařízení: Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpust odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, stanoví také časový interval pro kontrolu způsobilosti měrného systému. Kontrolu měrného systému mohou provádět pouze měřící skupiny, mající autorizaci k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou10). Návrh úpravy: Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpust odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, stanoví také časový interval pro kontrolu funkční způsobilosti měrného systému měřidla. Kontrolu měrného systému funkční způsobilosti měřidla mohou provádět pouze měřící skupiny oprávněné osoby, mající autorizaci k výkonu úředního měření průtoku vod měřidly s volnou hladinou10). Alternativa: Vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod stanoví místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, a to pro každou výpust odpadních vod. Pokud je k měření objemu použit systém měřidel s volnou hladinou, stanoví také časový interval pro kontrolu způsobilosti měrného systému. Kontrolu měrného systému mohou provádět pouze měřící skupiny, mající autorizaci k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou10), a to s četností jednou za 10 let. Odůvodnění: Navržené znění je další neodůvodněnou zátěží pro provozovatele, přičemž důvodová zpráva kromě obecného konstatování nezdůvodňuje zavedení takto přísných požadavků. Není zřejmé, proč je třeba kontrolovat způsobilost celého měrného systému, když je zřejmé, že např. tvar žlabu nebo měrná křivka nedozná v průběhu dvou ani více let žádných změn, které by mohly mít vliv na měření objemu vypouštěných odpadních vod. Pochopitelné by mohlo být ověřování funkční způsobilosti měřidla, byť i v tomto případě je standardem provádění kalibrace v souladu s interními předpisy provozovatele. Povinné využívání měřící skupiny v případně stanovených krátkých intervalech rovněž nedůvodně zvyšuje náklady provozovatele. Navrhuje se proto tyto požadavky vztáhnout pouze na funkční způsobilost měřidla, přičemž by ji mohla provádět jakákoli oprávněná osoba s příslušnou autorizací. Alternativně lze zvažovat stanovení konkrétního delšího intervalu (např. 1 x 10 let) pro kontrolu způsobilosti celého měrného systému, v takovém případě je přijatelný rovněž požadavek na provedení měřící skupinou.
13) Připomínka k příloze č. 3 tabulce 1a Znění v návrhu nařízení: Hodnota dusičnanového dusíku – 4,5 mg/l. Návrh úpravy: Hodnota dusičnanového dusíku – 5,4 mg/l. Odůvodnění: Návrh zpřísňuje ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, přičemž není zřejmý důvod k úpravě těchto hodnot. Vypočtený konverzní faktor může být variabilní z pohledu širšího sledovaného období, než které je uvedeno pod bodem 1 v poznámkách pod tabulkou. Není přitom zřejmé, jak byly tyto údaje stanoveny, jak byla do výpočtu konverzního faktoru promítnuta odlišná kvalita jednotlivých toků. Požadujeme doplnit tyto informace. Již stávající hodnotu ukazatele pro dusičnanový dusík považujeme za velmi přísnou, její další zpřísnění může v praxi působit významné problémy. 14) příloha č. 3, tabulka 3, poznámka 1) Znění v návrhu nařízení: Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží. Návrh úpravy: Hodnoty se vztahují zejména na sledování průsakových vod z odkališť, ze skládek odpadů či kontaminovaných zemin a jiných ekologických zátěží. Odůvodnění: Na odkalištích nemohou být a nejsou ukládány látky jako DDT nebo hexachlorcyklohexan, jejich monitoring na odkalištích je pak zbytečným a nedůvodným nákladem provozovatele odkaliště. Proto požaduje vypustit slovo odkaliště z poznámky 1). 15) příloha č. 4 tabulka, 1 k poznámkám 3 a 4 Znění v návrhu nařízení: 3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně. 4) V kategorii zdrojů znečištění do 50 EO, kde vodní dílo nebylo ohlášeno dle § 15a, může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500 EO. Pokud je ČOV vybavena akumulačním prostorem pro vyčištěnou odpadní vodu, umožňující hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny, je možné použití typu vzorku „prostý, jednorázově odebraný“ Návrh úpravy: 3) Pro čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod stanoví vodoprávní úřad způsob odběru vzorku individuálně, včetně možnosti jednorázového odběru prostého vzorku. 4) V kategorii zdrojů znečištění do 50 EO, kde vodní dílo nebylo ohlášeno dle § 15a, může vodoprávní úřad stanovit menší četnost odběrů, než je uvedeno pro kategorii do 500 EO. Pokud je ČOV vybavena akumulačním prostorem pro vyčištěnou odpadní vodu, umožňující hydraulickou dobu zdržení alespoň 2 hodiny, nebo čistírny odpadních vod s diskontinuálním vypouštěním odpadních vod, je možné použití typu vzorku „prostý, jednorázově odebraný“
Odůvodnění: Udělování nevhodných vodoprávních rozhodnutí ve smyslu typu vzorků odpadních vod odebíraných z ČOV s technologií SBR. U těchto ČOV s diskontinuálním režimem čistění a vypouštění je komplikované odebírat např. 12-hodinový směsný vzorek, ale i dvouhodinový směsný vzorek, neboť zrovna ČOV nečistí a nevypouští. V praxi se však stává, že vodoprávní úřad stanovuje typ vzorku pouze výběrem z typu A až C, jak jsou uvedeny v poznámce pod tabulkou č. 2, byť je umožněno individuální stanovení odběrů. Odběr vzorků v takto stanovených intervalech není možný právě kvůli diskontinuálnímu vypouštění odpadních vod. Považujeme proto za potřebné umožnit i prostý, jednorázový odběr vzorku. B. DOPORUČUJÍCÍ PŘIPOMÍNKY
16) příloha č. 3, tabulka 1a Ukazatel CHSK stanoven dichromanem, ve vyhlášce č. 48/2014 Sb. je však ukazatel stanoven manganistanem. Odůvodnění: Technická připomínka. 17) příloha č. 3, tabulka 1a Vysvětlivka 2 a dále používá odkaz na nesprávné nařízení vlády, správně je 71/2003 Sb. Odůvodnění: Technická připomínka. 18) příloha č. 3, tabulka 1a Není uvedení odkazu na vysvětlivku 1) všude kromě BSK chybné? Např. pH jistě není stanovováno v mg/l. Odůvodnění: Technická připomínka.
V Praze dne 27. dubna 2015
