Svaz jednal s Asociací krajů. Aktuální vývoj RUD

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

8-9/2007 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e -m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 15 . R O Č N Í K

Z OBSAHU:

Jednání Svazu Aktuální vývoj Svaz jednal Komora obcí s vládou ČR RUD s Asociací krajů ke „Zlínské výzvě“

Svaz stále bojuje za posílení daňových příjmů obcí Daňové příjmy obcí byly hlavním tématem v pořadí druhého jednání zástupců Svazu měst a obcí s vládou České republiky, které se uskutečnilo ve středu 18. července 2007 ve Strakově akademii v Praze. Vláda se tak přihlásila k pravidelným setkáním s představiteli Svazu, jež jsou deklarována Dohodou o vzájemné spolupráci podepsanou v červenci roku 2005. Svaz oceňuje postoj vlády a věří, že společná jednání povedou k efektivnímu propojení jednotlivých úrovní veřejné správy. Svaz měst a obcí ČR pro jednání připravil 13bodovou agendu problémů místní samosprávy, včetně návrhů na jejich řešení a odůvodnění. Nutno podotknout, že jak premiér Topolánek, tak i ostatní členové vlády kvalitu a preciznost připravených podkladových materiálů opakovaně velice ocenili. Cílem společného jednání bylo přednesené problémy pojmenovat a začít je neprodleně řešit. K hlavním bodům patřil bezesporu návrh zákona o rozpočtovém určení daní, zajištění možnosti integrovaného rozvoje měst v souvislosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů, příspěvek na výkon přenesené působnosti, problematika církevních restitucí a přechod zbylého historického majetku obcí vlastněného dosud státem. Předseda Svazu Oldřich Vlasák vyjádřil s výsledky jednání spokojenost, celé jednání hodnotil jako velice vstřícné a věcné. Většinu návrhů, předkládaných Svazem vládě a spojených s financemi či majetkem, by následně měla řešit pracovní skupina na ministerské úrovni, která byla zřízena na základě svazového návrhu ministerským předsedou Mirkem Topolánkem. Úkolem svolávat a vést jednání skupiny byl pověřen ministr financí Miroslav Kalousek.

Vzhledem k tomu, že premiér Topolánek chtěl znát názor krajů na požadavky Svazu ve věci rozpočtového určení daní, proběhlo 20. srpna v Jihlavě společné jednání Předsednictva Svazu a Rady Asociace krajů – viz str. 5. Zástupci obou asociací následně 24. srpna jednali na ministerstvu financí za přítomnosti ministra Kalouska a zástupců dalších odpovědných ministerstev. Lenka Zgrajová

Aktuální téma: Projekt C2ENET

RUD na finanční konferenci Jubilejní 10. ročník celostátní finanční konference se bude konat ve dnech 12. a 13. listopadu 2007, tradičně v budově Radia Svobodná Evropa v Praze. Bude věnován především novele zákona o rozpočtovém určení daní, prostřednictvím které chce Svaz měst a obcí České republiky usilovat o posílení podílu obcí na sdílených daních. Druhým nosným tématem budou integrované plány měst, jejich zpracování a využití v novém programovacím období. Připomeňme si, že finanční konference je určena pro starosty, primátory, vedoucí finančních úřadů a pro pracovníky odborů rozvoje města. Přihlášku na konferenci najdete na webových stránkách Svazu měst a obcí ČR.

Aktuality ve zkratce l

Svaz na setkání se zástupci Evropské komise o Národním programu reforem 19. červenec 2007, Praha Evropská unie na jarním zasedání Evropské rady v roce 2000 vyhlásila tzv. Lisabonskou strategii, jejímž cílem je stimulace růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti členských zemí EU při zachování úrovně života občanů a úrovně ochrany životního prostředí, a to v podmínkách globální hospodářské konkurence a nepříznivého demografického vývoje v Evropě. Cílem strategie je zjednodušeně řečeno „dohnat a předehnat“ konkurenční rostoucí ekonomiky (USA, Čína). ČR se zavázala k plnění Lisabonské strategie Národním programem reforem – program pokrývá tři základní oblasti: 1) makroekonomickou (cenová stabilita, restrukturalizace rozpočtů, zadluženost), 2) mikroekonomickou (podnikání, výzkum a vývoj, inovace, udržitelné využívání zdrojů, dopravní infrastruktura, informační technologie), 3) zaměstnanost (flexibilita trhu práce, pracovní mobilita, začleňování na trhu práce, vzdělávání). Jedná se tedy o témata, která se měst a obcí bytostně týkají. Ministerští úředníci však s účastí měst a obcí na procesu vytváření i naplňování programu zpočátku nepočítali a samosprávy opomíjeli. Dle jejich názoru se Národní program reforem samospráv tolik netýká – samosprávám údajně přísluší zájem o konkrétnější témata, nikoliv prý o obecné strategie, kterou je právě Národní program reforem. Svaz měst a obcí ČR byl přizván ke konzultacím se zástupci Evropské komise o naplňování Národního lisabonského programu (Národní program reforem 2005 – 2008), kde Jan Potměšil a Pavel Drahovzal z legislativního odd. Kanceláře Svazu před delegáty Evropské komise a zástupci vlády ČR a jednotlivých ministerstev zdůraznili potřebu intenzivnější komunikace a spolupráce vlády a ministerstev s městy, obcemi a regiony (resp. kraji), tedy úrovněmi, kde se státní politiky realizují a kde se nové zákony aplikují. Přes pokrok patrný od roku 2004 existuje stále řada ministerstev, kde je (mírně řečeno) velký prostor pro zlepšení.

l

Začínají první debaty o sociálním bydlení a roli obcí 25. červenec 2007, Dobříš První neformální schůzka k věcnému záměru zákona o sociálním bydlení, který má ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí vypracovat do konce února roku 2008, se uskutečnila v Dobříši. Mezi nejvýznamnější vlastníky bytů, a potažmo možné poskytovatele sociálního bydlení, patří podle úvah ministerstev obce, proto byl k vůbec prvnímu jednání o koncepci sociálního bydlení přizván i zástupce Svazu měst a obcí České republiky. Český právní řád již zná pojem sociálního bydlení pro účely snížené sazby DPH, ale cílem tohoto věcného záměru je zajistit bydlení sociálně slabým vrstvám obyvatelstva a definovat legislativní podmínky. Problematika je obzvláště aktuální s přihlédnutím k tomu, že evropské předpisy pro veřejnou podporu zkomplikovaly poskytování státních dotací na výstavbu bytů pro nízkopříjmové vymezené skupiny. Dotace je tak omezena na maximálně 5,5 milionů na 3 roky jednomu subjektu (o dotace zpravidla žádala města a obce). Za tyto peníze však nelze vybudovat dostatečný počet sociálních bytů. Proto se nyní vymýšlí mechanismus, prostřednictvím kterého by sociálně slabé skupiny (např. početné rodiny, lidé dříve bydlící v chráněném bydlení atd.) byly zvýhodněny při uzavírání nájemních smluv. Vlastníci bytů by měli být motivováni, aby do svých bytů přijímali tyto nájemníky (např. prostřednictvím garancí za zničené vybavení bytu nebo domů apod.). Obce spolu s neziskovými organizacemi by pak měly s těmito nájemníky sociálně pracovat a pomoci jim začlenit se zpět do normálního života. Na setkání byla opět otevřena otázka, nakolik jsou obce odpovědné podle § 35 zákona o obcích za uspokojo-

vání potřeby bydlení a zda by neměly hrát roli zprostředkovatele sociálního bydlení mezi vlastníky a potřebnými skupinami. Tuto povinnost v samostatné působnosti připomínající činnost realitních kanceláří zástupce Svazu – Mgr. Jakub Pôbiš z Kanceláře Svazu – odmítl. Zápis z tohoto jednání je dostupný na webových stránkách Svazu v sekci Činnost obce – bydlení. l

Švihov nad vodou 11. srpen 2007, Švihov Město Švihov připomnělo v srpnu nejen sobě povodně z roku 2002. Pozvání starosty Václava Petruse na vzpomínkovou akci přijala řada starostů okolních obcí, včetně partnerských ze zahraničí, i zástupců firem a dalších organizací. „Město chce tímto poděkovat všem, kteří před pěti lety pomohli obcím postiženým povod-

němi,“ konstatoval v úvodu akce starosta Petrus. „Sami Švihovští museli po povodních zbourat šestnáct domů z nepálených cihel, někde po nich zůstala jen prázdná místa. Dnes má město vybudované ochranné hráze a kolem vodního hradu Švihova obrannou zeď, kterou v případě povodně doplní protipovodňové mobilní hrazení. Vše bylo vybudováno za 10 milionů korun, které město uhradilo ze sbírky i vlastních prostředků.“ V podvečer město pořádalo několik koncertů, zahráli zde i legendární Rangers a Ivan Hlas. Připraveny byly rovněž atrakce pro děti. A vstupné? Získané prostředky putují opět na charitativní účely.

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 3000 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. – DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 31. 8. 2007. – MK ČR E 14584 informační servis č. 8-9/2007 strana 2

Soutěž Vesnice roku již zná vítěze krajských kol 13. ročník soutěže Vesnice roku se blíží ke svému vyvrcholení. Letos se jí zúčastnilo celkem 264 obcí a dnes již známe vítěze všech krajských kol. Kdo bude nejúspěšnější v kole celostátním, se dozvíme koncem října. SEZNAM VÍTĚZNÝC H OBCÍ KR A JSKÝCH KO L SOUTĚŽE VESNICE ROKU 2007 Kraj

Zlatá stuha

Modrá stuha

Bílá stuha

Zelená stuha

Oranžová stuha

Počet účastníků

Jihočeský

Ražice

Mičovice

Řepice

Horosedly

Smilovy Hory

23

Jihomoravský

Terezín

Cetkovice

***

Tvarožná Lhota

***

12

Karlovarský

Královské Poříčí

Merklín

***

***

Tři Sekery

12

Královéhradecký

Havlovice

Suchý Důl

Olešnice v Orlic. hor.

Česká Čermná

Holovousy

21

Liberecký

Bozkov

Poniklá

Nový Oldřichov

Zahrádky

Svijanský Újezd

22

Moravskoslezský

Závišice

***

***

***

***

4

Olomoucký

Rouské

Tučín

Písečná

Přáslavice

Těšetice

29

Pardubický

Morašice

Dobříkov

Horní Ředice

Újezdec

Trpín

23

Plzeňský

Bolešiny

Broumov

***

***

***

11

Středočeský

Kondrac

Hlavenec

Petrovice

Veliš

Vlkaneč

49

Ústecký

Vědomice

***

***

***

Horní Podluží

9

Vysočina

Studenec

Zárubice

Pikárec

Veselý Žďár

Hluboké

30

Zlínský

Suchá Loz

Mysločovice

Prusinovice

Nedachlebice

Vysoké Pole

19

Připomeňme si, že vítěz krajského kola je oceňován zlatou stuhou, modrá je udělována za bohatý společenský život, bílá za příkladnou práci s mládeží, zelená za péči o zeleň a životní prostředí a nově také oranžová stuha za úzkou spolupráci obce a zemědělského

subjektu. Letos poprvé se ke stálým třem vyhlašovatelům soutěže, tedy Spolku pro obnovu venkova, ministerstvu pro místní rozvoj a Svazu měst a obcí, připojilo i ministerstvo zemědělství.

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

JAK NEPROJÍST E VROPSKÉ PENÍZE? Rozdíly mezi chudými a bohatými oblastmi Společenství jsou veliké. Tyto regionální rozdíly jsou přitom více patrné v dnešní rozšířené Evropské unii, než v původní patnáctce. Každý šestý region v EU se podle statistiky dostal přes 125 % průměrné hodnoty. Nejvíce takto bohatých regionů má Německo a Velká Británie. Na druhou stranu, každý čtvrtý region v Unii nepřekonal ani 75 % průměru. Zdaleka nejchudší regiony se nacházejí v Bulharsku a Rumunsku, které přistoupily do Společenství teprve nedávno. Je tedy skutečností, že některé evropské regiony jsou z hlediska hrubého domácího produktu vyvinuty více, jiné méně. Důvody mohou být různé - geografická poloha, charakter sídelní struktury, odvětvová struktura ekonomiky, stratifikace společnosti nebo jiné důvody vztahující se k historii dané oblasti. Tyto rozdíly se díky strukturální politice mohou do určité míry stírat, ale nikdy nemohou zmizet, ani bychom o to neměli usilovat. Bylo by totiž iluzí se domnívat, že nejchudší regiony mohou někdy dohnat ty nejbohatší, mezi které patří například Londýn či Brusel.

Je proto mnohem důležitější zaměřit se na to, aby ve všech regionech Unie, a zejména pak v těch nejchudších, docházelo ke znatelnému ekonomickému pokroku a rozvoji společnosti. Měli bychom se zaměřit na to, aby strukturální peníze znatelně posilovaly růst hrubého domácího pokroku, zvyšovaly zaměstnanost a přispívaly k udržitelnému rozvoji. Evropští zákonodárci by si proto měli klást otázky: Jaká strukturální opatření přispěla k růstu úspěšných regionů, jako je třeba Irsko? Co způsobuje opakované zaostávání regionů, jako je například italské Mezzogiorno? Kam plynou již desetiletí strukturální peníze a stále kýženou změnu nepřináší? Jak evropské peníze takzvaně „neprojíst“ a investovat je do budoucnosti? Nejsem přesvědčen o tom, že zpráva jednoho z europoslanců týkající se významu a účinnosti kohezní politiky při snižování rozdílů v nejchudších regionech Evropské unie, která byla na posledním plenárním zasedání Evropského parlamentu diskutována, poskytuje v tomto ohledu jasná vodítka. Skutečností však je, že jedině získáním odpovědí na

výše uvedené otázky se v dnešních nejchudších regionech můžeme vyvarovat opakování starých chyb a zajistit, že evropské peníze přinesou regionálním ekonomikám a společnostem skutečnou přidanou hodnotu. Na posouzení přínosu strukturální politiky pro nejchudší oblasti je dnes ještě brzy, neboť ty nejchudší právě do Unie vstoupily. Problematikou těchto slabších regionů je proto nutné se i nadále zabývat a měli bychom se k ní zhruba do dvou let opět vrátit - až bude k dispozici více statistických údajů. Jedno je však jisté již dnes. Využívání strukturální pomoci je stále složité a její zjednodušení a zpřehlednění by nejchudším regionům velmi pomohlo. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 8-9/2007 strana 3

Informujeme Aktuální vývoj jednání ohledně novely zákona o rozpočtovém určení daní Vývoj přípravy novely zákona o rozpočtovém určení daní je plný zvratů. Již v minulém čísle INS jsme vás informovali o tom, že ministerstvo předložilo návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní do meziresortního připomínkového řízení. Stalo se tak téměř o půl roku dříve, než předpokládal plán legislativních prací vlády, který požadoval předložení novely zákona o rozpočtovém určení daní vládě až koncem roku. Ministerstvo financí ve svém návrhu vycházelo ze složitých jednání pracovní skupiny na přípravu novelizace zákona o rozpočtovém určen daní, jejíž vznik inicioval Svaz. Pracovní skupina s přestávkami pracovala více než dva roky. Ministerstvo financí ve svém návrhu sice vyšlo z průběžných materiálů pracovní skupiny, avšak bez plánovaných závěrečných jednání, na kterých měla být dojednána shoda mezi ministerstvem a Svazem. I přes existenci pracovní skupiny byl Svaz o návrhu ministerstva informován až v průběhu meziresortního připomínkového řízení. Svaz v reakci na tento stav vypracoval v rámci meziresortního připomínkového řízení vlastní znění návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, jehož zásady jsou uvedeny v tomto čísle INS. Návrh ministerstva financí byl na stránkách našeho zpravodaje již popisován, takže jen stručně, co je jeho podstatou: l omezení počtu velikostních kategorií obcí ze současných 14 na 6, l zavedení postupných přechodů mezi velikostními kategoriemi obcí, l zavedení nových přerozdělovacích kriterií podle rozlohy obce, l zavedení nového přerozdělovacího kriteria podle prostého počtu obyvatel (tzv. koeficient 1). Hlavním problémem novely zákona o rozpočtovém určení daní, který navrhlo ministerstvo financí, je, že navyšuje podíl obcí na sdílených daních pouze o 2,5 mld. Kč. To znamená, že zde vzniká velká skupina měst, která by si oproti současnému stavu pohoršila. Oproti tomu Svaz požaduje, aby byly rozpočty obcí posíleny o 14 mld. Kč. Nad rámec návrhu ministerstva financí Svaz dále navrhuje: l aby žádná obec ani město neměly nižší příjmy oproti stávajícímu stavu, l zavedení dalšího přerozdělovacího kriteria podle počtu žáků navštěvujících základní a mateřskou školu v obci, l navýšení přerozdělovacího kriteria prostého počtu obyvatel (koeficient 1 z ministerských 3 % na svazových 10 %), l zahrnutí spotřebních a ekologických daní do systému sdílených daní.

informační servis č. 8-9/2007 strana 4

Ministerstvo financí na připomínky Svazu oficiálně nereagovalo. Další podstatnou událostí, která má vliv na osud připravované novely zákona o rozpočtovém určení daní, bylo společné jednání vlády a zástupců Předsednictva Svazu dne 18. července 2007. Jedním z hlavních bodů jednání byla problematika financování obcí a návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní (viz str. 5 – 7). Předseda vlády uložil ministru financí, aby svolal jednání ministrů, jejichž kompetence se dotýkají územní samosprávy (ministerstvo financí, ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zemědělství a ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy). Ostatně s obdobným požadavkem přišla také Asociace krajů. Schůzka na ministerské úrovni doposud nebyla ministrem financí svolána. Neméně důležitým krokem ke splnění požadavků obcí bylo společné jednání Předsednictva Svazu a Rady Asociace krajů v Jihlavě dne 20. srpna 2007 (viz následující článek). Zástupci krajů i obcí se shodli na společném postupu při vyjednávání o novele zákona o rozpočtové určení daní. Asociace krajů podpořila stanovisko Svazu k návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní a Svaz naopak podpořil Asociaci krajů v jejím

požadavku na převedení přímých výdajů na střední školství do sdílených daní krajů. Jak Asociace, tak i Svaz požadují, aby do systému sdílených daní byly zahrnuty spotřební a ekologické daně. Společný postup představitelů obou stupňů územní samosprávy je významným signálem pro ministerstvo financí, ale také pro celou vládu. Poslední významná schůzka se konala 24. srpna 2007 na ministerstvu financí. Na tomto jednání, kterého se zúčastnili nejen zástupci Svazu, ale také Asociace krajů, ministerstva vnitra, ministerstva pro místní rozvoj a některých dalších organizací, přinesl ministr financí Miroslav Kalousek zásadní informaci. Přislíbil, že obcím a krajům budou kompenzovány veškeré dopady reformy veřejných financí do jejich rozpočtů. Konkrétně jde podle odhadů ministerstva financí o částku 2,5 mld. Kč v roce 2009 a 7,8 mld. Kč v roce 2010. To je významný posun ve stanovisku ministerstva financí, které úplnou kompenzaci dopadů do rozpočtů obcí a krajů doposud odmítalo. Obce se tak přiblížily ke svému požadavku na navýšení podílu obcí na sdílených daní o 14 mld. Kč. K požadavku na zavedení spotřebních a ekologických daní do systému sdílených daní se ministerstvo financí staví negativně. Výsledky jednání navíc potěší obce s pověřeným obecním úřadem, kterým bylo přislíbeno navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti a dalších 50 mil. Kč nad rámec plánovaného růstu 3 %. Do budoucna očekáváme další a ještě rozsáhlejší novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by zásadním způsobem modifikovala financování obcí a krajů v souladu s dokončenou reformou veřejné správy. Mgr. Lukáš Váňa legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Svaz a Asociace krajů jsou připraveny odmítnout novelu zákona o rozpočtovém určení daní Za „pouze malou novelu“ označili zástupci měst a krajů na společném jednání Předsednictva Svazu a Rady Asociace krajů ČR 20. srpna v Jihlavě návrh současné novely zákona o rozpočtovém určení daní. Nijak zásadně totiž neřeší současnou situaci, pouze nastavuje vnitřní přerozdělování finančních prostředků mezi velikostními kategoriemi sídel. Zástupci obou stran se shodli na nutnosti zahrnut spotřební daně a ekologické daně do systému sdílených daní. Pokud se tento záměr nepodaří do novely zákona prosadit, společně ji odmítnou. Všichni zúčastnění označili za zásadní vytvoření komplexní „velké novely,“ o které se musí začít intenzivně jednat. „Pokud stát vybere vyšší daně nebo zavede nové, chceme se podílet na nových ziscích. Když stát bude šetřit, obce budou šetřit také,“ konstatoval předseda Svazu Oldřich Vlasák. Pokud se krajům a Svazu nepodaří prosadit společný návrh novely a především tedy požadavek zahrnutí spotřebních a ekologických daní do zákona, využijí kraje svou pravomoc a svou vlastní zákonodárnou iniciativu. „Budeme hledat všechny příležitosti, jak oprávněné zájmy krajů a obcí prosadit,“ uvedl Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje. „Ve své podstatě se jedná o dokončení reformy veřejné správy realizací její třetí

fáze, která spočívá v jasném rozdělení činností a jejich financování mezi stát, kraje a obce. Jsme přesvědčeni, že tím by došlo k úsporám ve veřejných rozpočtech a zároveň by se výkon veřejné správy zprůhlednil a přiblížil občanům,“ poznamenal Miloš Vystrčil, hejtman Vysočiny.

Rozpočtové určení daní nebylo jediným bodem společného jednání. Obě asociace se shodly na požadavku přesunu přímých výdajů ve středním školství do sdílených daní krajů. „Souhlasíme s tím, aby do rozpočtového určení daní krajů přešly peníze na přímé výdaje na školská zařízení zřizovaná kraji, církevní a soukromé školy by i nadále rozpočtově spadaly pod Ministerstvo školství a obecní a mateřské školy zůstávají obcím,“ tlumočil rozhodnutí Evžen Tošenovský, předseda AK ČR. Ing. Pavla Kulhavá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Svaz měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR zejména požadují: l

l

zahrnout do systému sdílených daní ve stejné míře jako daň z přidané hodnoty a daně z příjmů také spotřební a ekologické daně, bez této úpravy návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní nepodpoří navýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních, které bude kompenzovat propad ve financování obcí v důsledku zavedení společného zdanění manželů a v důsledku snížení sazeb v daňových zákonech, které mají být schváleny v rámci reformy veřejných financí

Ohlédnutí za jednáním zástupců Svazu s vládou České republiky a stručná rekapitulace výsledků jednání 18. července 2007 se ve Strakově akademii v Praze uskutečnilo v pořadí druhé jednání Svazu měst a obcí s vládou České republiky, které bylo avizováno již na X. Sněmu. Na základě svazových priorit, pracovních jednání všech tří komor a jednání odborných komisí Předsednictva Svazu připravila Kancelář Svazu pro jednání 13 bodů, které byly rozděleny do čtyřech oblastí. V popředí stál zákon o rozpočtovém určení daní, druhý bod se týkal přípravy programovacího období 2007–2013, třetí oblast byla zaměřena na ostatní příjmy obcí a poslední navrhovala řešení majetkových problémů obcí. Svazem připravené podkladové materiály k jednotlivým bodům obsahovaly kromě popisu vlastního problému také návrh řešení a odůvodnění navrženého postupu. Příkladnou strukturu podkladových materiálů členové vlády ocenili, podle slov premiéra Topolánka jejich dobrá příprava umožnila jednat rychle a věcně. Svaz při jednání s vládou reprezentovali předseda Svazu Oldřich Vlasák, zastupitel Hradce Králové a europoslanec, čestný předseda Pavel Bém, primátor hl. m. Prahy, mís-

topředsedové Svazu Zbyněk Stanjura, primátor Opavy, Daniela Vernerová, starostka Bělé pod Bezdězem, Josef Bezdíček, starosta Čermné nad Orlicí, a výkonný místopřed-

seda Svazu Jaromír Jech. Jak jsme již zmínili v úvodníku našeho zpravodaje, jednání bylo z obou stran hodnoceno jako korektní a věcné. Cílem Svazu nebylo nastíněné problémy informační servis č. 8-9/2007 strana 5

okamžitě vyřešit, ale vládu s nimi seznámit, doporučit řešení a domluvit se na způsobu provedení navrženého řešení. Z podnětu tohoto setkání tedy vznikne několik mezirezortních pracovních skupin, které se budou konkrétními problematikami zabývat. Asi největší pozornost bude zřejmě upřena na ministerskou pracovní skupinu, kde mimo zástupců příslušných ministerstev a Svazu zasednou i představitelé Asociace krajů. Tato skupina bude zřízena za účelem řešení finančních a majetkových záležitostí. Stručně k jednotlivým bodům jednání: Novelizace zákona o rozpočtovém určení daní

1

Připomínky Svazu k tomuto zákonu byly dopracovány na základě podnětů všech tří komor Předsednictvem Svazu dne 9. července – viz str. 20. Svaz po vládě požadoval svolání schůzky na nejvyšší úrovni mezi Svazem a dotčenými ministerstvy, kde by byly řešeny dlouhodobé problémy ve financování územních samosprávných celků. Závěr: Premiér Topolánek přislíbil zřízení ministerské pracovní skupiny, ve které bude ministr financí, ministr vnitra, ministr pro místní rozvoj, ministr zemědělství, ministryně školství a dále Svaz měst a obcí a Asociace krajů. Řízením pracovní skupiny pověřil ministra financí Miroslava Kalouska. Tato meziresortní skupina se bude zabývat všemi finančními i majetkovými záležitostmi obcí. Svaz v ní budou reprezentovat zástupci všech tří svazových komor a zaměstnanci Kanceláře Svazu. Zajištění možnosti integrovaného rozvoje měst a naplnění urbánní dimenze politiky soudržnosti a propojení prostředků z ERDF a ESF

2

Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí a Asociace krajů spolu se zástupci řídicích orgánů regionálních rad připravili koncepci integrovaného přístupu. MMR materiál o Integrovaném plánu rozvoje města předložilo vládě (samostatný bod jednání). Svaz především požaduje, aby vláda do operačních programů zavedla integrované plány jako povinné pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro města nad 50 tisíc obyvatel, jako dobrovolné pak pro ostatní města. Projekty zařazené v integrovaných plánech by města mohla financovat v kombinaci intervencí z regionálních i tématických operačních programů. Dále Svaz požaduje zajištění 15% bonifikace z cel-

informační servis č. 8-9/2007 strana 6

kového počtu bodů dosažených při hodnocení. Závěr: Vláda se tímto bodem měla zabývat samostatně při svém odpoledním zasedání. Po vyjasnění, že integrované plány budou mít povinnost připravovat města nad 50 tisíc obyvatel a možnost připravovat města pod tuto početní hranici, zástupci Svazu konstatovali, že konečný materiál předkládaný vládě ministerstvem pro místní rozvoj požadavky Svazu splňuje. Z časových důvodů ale tento bod nebyl projednán. Bude se o něm jednat na příštím zasedání vlády. Podporu požadavkům Svazu vyjádřili 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Čunek, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Nečas, ministr zemědělství Gandalovič a místopředseda vlády pro evropské záležitosti Vondra. Nesouhlasné stanovisko zastávali premiér Topolánek, ministr financí Kalousek a ministryně školství Kuchtová. Vyjednání blokové výjimky z veřejné podpory pro obce a města

3

Svaz požádal vládu, aby řešila problematiku veřejné podpory v operačních programech ve vztahu k městům a jimi zakládaným či zřizovaným organizacím jednotně vyjednáním blokové výjimky z veřejné podpory pro tyto subjekty, stejně jako je tomu u malých a středních podniků. Závěr: MMR tvrdí, že není možné vyjednat společnou blokovou výjimku z veřejné podpory pro všechny obce a že je nutné vyjednat jednotlivé výjimky pro každý program. Ze strany vlády bylo přislíbeno, že o této záležitosti budou zástupci ČR jednat s příslušnými evropskými institucemi. Infrastruktura veřejné dopravy a alokování prostředků na tuto oblast

4

Infrastrukturu veřejné dopravy ve městech je třeba pochopit jako důležitou součást prováděných změn ve městech, které se uskutečňují proto, aby byly naplněny cíle hospodářské a sociální soudržnosti. Je proto třeba na ní vyčlenit prostředky v operačním programu Doprava nebo navýšit finanční prostředky na infrastrukturu v regionálních operačních programech. Závěr: Tuto záležitost vzala vláda na vědomí s tím, že není v její moci tento problém vyřešit.

Zvýšení absorpční kapacity obcí

5

Malé obce do 500 obyvatel nemají dostatečný aparát na zpracování projektů. Ministerstvo zemědělství, ministrerstvo pro místní rozvoj a kraje by měly společně s řídícími orgány operačních programů zpracovat strategii na podporu malých obcí. Závěr: Ministr zemědělství Gandalovič a ministr pro místní rozvoj Čunek budou hledat společné řešení tak, aby obce měly přístup k informacím o strukturálních fondech komplexně z jednoho místa. Zajištění plnohodnotného příspěvku na výkon přenesené působnosti

6

Svaz doporučil, aby vláda jednorázově dorovnala výši příspěvku na výkon přenesené působnosti ve státním rozpočtu na rok 2008 tak, aby příspěvek na výkon přenesené působnosti společně s inkasovanými správními poplatky a sankčními platbami pokryl 100 % nákladů jednotlivých obcí. Závěr: Problematiku bude řešit pracovní skupina – viz bod 1. Zajištění rovného přístupu k dotacím pro obecní zařízení poskytující sociální služby

7

Svaz požaduje, aby obcím byly zajištěny rovné podmínky pro poskytování dotací na obecní zařízení poskytující sociální služby. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo upravit metodiku zásad hodnocení žádosti poskytovatelů sociálních služeb nebo prosadit novelu zákona o sociálních službách ve smyslu zapojení zástupců obcí do procesů rozhodování o přidělení státních dotací. Závěr: O věci je třeba jednat nejprve s Asociací krajů, jelikož právě krajům má být financování sociálních služeb svěřeno. Společné jednání s Asociací se konalo 20. srpna 2007 – viz str. 5.

Příprava zákona o místních poplatcích

8

Obce v České republice mají nízké procento tzv. vlastních daňových příjmů, tedy příjmů z daní, u kterých mohou samy stanovovat daňové sazby. Svaz navrhl, aby vláda iniciovala vznik pracovní skupiny při ministerstvu financí, která by se zabývala přípravou nového zákona o obecních daních, a to i za účasti zástupců Svazu. Závěr: Problematika bude řešena v rámci ministerské pracovní skupiny – viz bod 1. Novelizace zákona o správních poplatcích

9

Zákon o správních poplatcích v současné době nezpoplatňuje celou řadu správních úkonů, které by zpoplatněny rozhodně být měly. Jde zejména o úkony vykonávané na základě zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Svaz požaduje, aby tyto nedostatky v zákoně byly odstraněny. Závěr: Problematika bude řešena v rámci ministerské pracovní skupiny – viz bod 1.

Ratifikování článků Evropské charty místní samosprávy, kterými není Česká republika vázána

10

Česká republika podepsala Evropskou chartu 28. května 1998, není však vázána všemi ustanoveními. Žádný z článků, kterými doposud vázána není, není v rozporu s programovým prohlášením vlády ani v rozporu s programy politických stran zastoupených ve vládě. Podle Svazu by Česká republika měla přistoupit k schválení jednotlivých bodů, kterými se zatím necítí býti vázána. Závěr: Premiér Topolánek konstatoval, že ratifikováním článků Evropské charty se vláda zatím nemá v úmyslu zabývat. Nejprve je třeba dořešit reformy.

11

Vyřešení problému církevních restitucí

Chátrající nemovitý majetek, který byl církvím znárodněn a nyní je převážně ve vlastnictví státu spravován Pozemkovým fondem, působí obcím velké problémy. Podle Svazu by vláda měla jasně prohlásit,

zda preferuje vrácení majetku církvím nebo metodu finančního narovnání. Závěr: Premiér Topolánek potvrdil, že vláda se církevními restitucemi zabývá. Při ministerstvu kultury pracuje komise, která majetkové narovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi řeší. Komisi řídí 1. náměstek ministra kultury JUDr. František Mikeš, bývalý starosta Českého Krumlova. Ministr kultury Jehlička přislíbil přizvat do této komise také zástupce obcí. Zajištění přechodu zbylého historického majetku obcí vlastněného dosud státem

12

Obcím dosud nebyla vrácena zbývající část tzv. historického majetku, který jim byl vyvlastněn a následně zestátněn v roce 1949. Senátní návrh zákona řešící tento problém nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen. Svaz doporučuje, aby vláda připravila vládní návrh zákona upravující přechod tohoto majetku na obce. Závěr: Vláda o tomto záměru zatím neuvažuje. Obce budou muset převody tedy i nadále řešit soudní cestou. Vymezení majetku státu, který je převoditelný do majetku měst a obcí

13

Svaz doporučuje, aby majetky označené za nepotřebné procesem podle zákona o majetku České republiky byly převedeny do vlastnictví měst a obcí, aby mohly být lépe a efektivněji využity. Závěr: Problematika bude řešena v rámci ministerské pracovní skupiny – viz bod 1.

Jednání hodnotí Daniela Vernerová, Jaromír Jech, Oldřich Vlasák, Zbyněk Stanjura a Josef Bezdíček

Mgr. Lenka Zgrajová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Prohlášení Komory obcí ke „Zlínské výzvě“ V úterý 17. července 2007 se Předsednictvo Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky zabývalo probíhající přípravou novely zákona o rozpočtovém určení daní a v souvislosti s ní i tzv. „Zlínskou iniciativou“, která byla přednesena na X. Sněmu Svazu, a „Smlouvou obcí a měst proti daňové diskriminaci“. Vzhledem k tomu, že převážná většina starostů podporující zlínské iniciativy pochází z menších sídel, rozhodla se právě Komora obcí Svazu vydat oficiální prohlášení. Použitím jasných argumentů dokládá svým kolegům, že Svaz prosazuje odpovědně oprávněné požadavky měst a obcí při přípravě reformy veřejných financí a navazující změny zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby byly posíleny daňové příjmy měst a obcí, především těch malých. Toto prohlášení obsahuje rovněž požadavky Svazu na změnu zákona o rozpočtovém určení, jak byly přijaty všemi třemi komorami Svazu a Předsednictvem Svazu na svém zasedání dne 9. července 2007. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v současné době jsou obce a města oslovovány s žádostí o podporu „Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci“, známé pod názvem „Zlínská iniciativa“.

Jako předseda Komory obcí mám za povinnost, na základě rozhodnutí Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky ze dne 17. července 2007, vyjádřit se k hlavním tezím této výzvy, neboť více než jiných kategorií obcí se týká právě obcí malých, jejichž jsem ve

informační servis č. 8-9/2007 strana 7

Svazu měst a obcí ČR představitelem. Podle mého názoru, i názoru mnoha starostek a starostů malých obcí, je totiž věcná podstata výzvy v některých směrech přinejmenším diskutabilní. Svaz měst a obcí České republiky se dlouhodobě snaží o reformu rozpočtového určení daní. Svazovým východiskem však vždy byla, je i bude premisa, že žádná obec nesmí mít po uskutečnění reformy nižší příjmy než nyní. Prostředky v systému je třeba posílit na úkor státního rozpočtu! Přerozdělovat pouze mezi jednotlivými skupinami obcí (měst, statutárních měst) bylo a je všude na světě snahou státu. Zapojí-li se obce a města do této argumentace, vždy ve svých důsledcích posílí stát, obce jako celek ztrácejí. Nejednotnost obcí a měst při prosazování jejich požadavků se jim i nyní může stát osudná, neboť právě v těchto dnech probíhají klíčová jednání o podobě zákona o rozpočtovém určení daní s vládou České republiky. O tom, že Svaz bedlivě střežil zájmy obcí, svědčí jako příklad úspěch z oblasti daně z nemovitostí ze zemědělské půdy. Společně s předsedou Svazu jsme osobně, za použití průkazných argumentů, vysvětlili ministrovi zemědělství potřebu ponechat obcím možnost zdanit zemědělskou půdu. Další naši kolegové i zaměstnanci Kanceláře Svazu strávili dlouhé hodiny jednáním na dalších ministerstvech. Poté Svaz pozval ministra financí na Kongres primátorů a starostů do Brna, kde se proces standardního svazového lobbování završil a ministr financí přistoupil na svazový návrh ponechat zdanění zemědělské půdy na rozhodnutí obecního zastupitelstva. Samostatnou otázkou, podle našeho názoru v podstatě neřešitelnou, je návrh Zlínské iniciativy v oblasti komplexu smluv mezi obcemi včetně vytváření nových kategorií typu „krajské město“. Jednak by bylo nutné novelizovat Ústavu České republiky, což samo o sobě je přinejmenším „politicky komplikované“. Vytvořením nových kategorií obcí a měst by bylo navíc popřeno stanovisko Svazu, ale nejenom Svazu, že obce jsou si podle Ústavy při výkonu samostatné působnosti rovny. Jakékoliv snahy na vyrovnání příjmů obcí by tak byly do budoucna nenávratně zmařeny. Vytvořily by se tak, nejen z pohledu financování, obce různých kategorií. Za druhé samotná otázka uzavírání (a dodržování!) smluv mezi obcemi se jeví nerealistickou. Vezměme si jako příklad současné problémy u nesrovnatelně jednodušších smluv o úhradách neinvestičních nákladů mezi obcemi v oblasti základního školství. Svaz i proto v tomto konkrétním

případě, na základě zkušeností, navrhuje v novele zákona o rozpočtovém určení daní jedno z nových přerozdělovacích kriterií, a to „na žáka“. Tím se jednoduše odstraní hned dva problémy. Finance se dostanou přímo do obce, která školu provozuje, a odpadne nutnost uzavírat smlouvy (či vymáhat od těch nejmenších peníze). Vzhledem k tomu, že nový systém rozpočtového určení daní musí být vyřešen v návaznosti na reformu veřejných financí již od roku 2008, je nutné se zabývat návrhy, o kterých se již nějakou dobu jedná nebo jsou již předloženy Poslanecké sněmovně, a mají reálnou šanci být přijaty. Nejhorší, co se může stát, je situace, kdy bude přijata reforma veřejných financí, ale nebude přijata novela zákona o rozpočtovém určení daní. V takovém případě obce a města přijdou do roku 2010 o více než 7 mld. Kč. Svaz se zaměřuje na konstruktivní a reálné návrhy řešení situace, jako je třeba zavedení přerozdělovacího kriteria 3 % podle rozlohy obce, až 10 % podle prostého počtu obyvatel nebo již zmiňovaných 7 % přerozdělovací kriterium na žáka (a související zrušení podhodnoceného příspěvku na žáka a komplexu úhrad mezi obcemi se školou a bez školy). Autoři Zlínské iniciativy se snaží řešit závažný problém, se kterým zápasí Svaz měst a obcí České republiky již několik let. Ostatně boj o finance je jedním z hlavních důvodů, proč se obce a města spojují s cílem společně dosáhnout zlepšení stavu, a to nejenom v dnešní době. Obdobně tomu tak je všude v demokratickém světě. Některá řešení nabízená Zlínskou iniciativou nejsou ve všech bodech špatná či nereálná, bohužel však platí to, co již zaznělo na X. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky - návrh je nedostatečně předjednán k tomu, aby mohl být, zcela určitě pak jako celek, Svazem přijat a podporován. Co však mohu autorům Zlínské iniciativy nabídnout, je pokračování diskuse, která je ostatně na poli finančním nekonečná. Někteří starostové ze Zlínské iniciativy se již zúčastnili jednání například svazové Finanční komise, či naší Komory obcí. Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo i v budoucnu, neboť je víc než zřejmé, že ze společné práce mohou mít všichni jedině prospěch. S úctou Josef Bezdíček předseda Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky starosta obce Čermná nad Orlicí

Integrované plány rozvoje měst podpořené napříč operačními programy jsou skutečností! Vláda ČR dne 13. srpna 2007 umožnila městům integrovaný přístup ke svému rozvoji z evropských prostředků schválením tzv. Integrovaných plánů rozvoje měst (dále jako IPRM). Tyto plány budou města moci připravovat nezávisle na operačním programu, ze kterého mohou čerpat prostředky, tj. nezávisle na tom, zda budou projekty IPRM spadat pod tématické nebo regionální operační programy, resp. jejich priority. Zároveň vláda rozhodla, že projekty, které budou součástí IPRM, budou při hodnocení za strategické zaměření a synergický efekt bodově ohodnoceny bonusem 10 % z celkového počtu bodů dosažených při hodnocení projektu. Bodové zvýhodnění projekt získá za to, že se města a další subjekty snaží komplexně řešit nejpalčivější problémy daného území a naplňují tak celkovou strategii rozvoje města a regionu. Schválením IPRM v sys-

informační servis č. 8-9/2007 strana 8

tému operačních programů udělala Česká republika základní krok k překonání roztříštěnosti svého 24 programového systému, což městům umožní provázat své aktivity do jednoho smysluplného celku. Důležitým

signálem pro vládu, že integrovaný princip založený na plánech rozvoje měst je správným přístupem k rozvoji regionů ČR, byla podpora vyjádřená prostřednictvím dopisu předsedy Asociace krajů ČR Evžena Tošenovského 1. místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi zaslanému na vědomí také Svazu. Jak je uvedeno výše, IPRM se bude skládat z jednotlivých individuálních projektů předkládaných do příslušných tématických nebo regionálních operačních programů. Svaz prosazoval 15% bonifikaci projektů, nicméně vláda se přiklonila ke zhodnocení

o 10 %. Jak vyplývá z vyjádření ministra Čunka po zasedání vlády, města nad 50 tis. obyvatel budou IPRM muset připravovat, města menší pak je budou moci připravovat dobrovolně, splní-li minimální objem prostředků jednoho IPRM, který požaduje Evropská komise (cca 10 mil. Euro). Výše uvedené principy IPRM jsou společným kompromisem dosaženým na jednáních Svazu se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Asociace krajů ČR a regionálních rad. Integrovaným plánem rozvoje měst se rozu-

mí soubor konkrétních vzájemně obsahově i časově provázaných akcí, které jsou realizovány na vymezeném území, anebo v rámci tématického přístupu ve městech. Jeho náplní budou zejména témata soustředící se na veřejnou dopravu, zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území, revitalizace zanedbaných a upadajících území, udržitelný rozvoj, bydlení včetně zázemí kolem budov pro volný čas a rekreaci a volnočasové aktivity, občanská vybavenost apod. IPRM budou vycházet ze strategických dokumentů města a kraje (strategic-

kého plánu, územního plánu, plánu rozvoje kraje apod.). Za IPRM bude odpovídat město – bude jeho zpracovatelem a bude jej také realizovat tak, aby byl respektován princip partnerství a zapojení veřejnosti. V nejbližší budoucnosti Svaz bude spolupracovat na dopracování metodiky IPRM, která městům umožní jednotný přístup k IPRM ve všech operačních programech. Bc. Eva Maurová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Nález vozidla na území obce, nakládání obce s autovraky Řada obcí musí řešit problémy s vraky, odstavenými na místních komunikacích nebo i jinde v katastru obce. V následujícím textu uvádíme přehled postupů, kterými by se obce při nálezu vraku na svém území měly řídit.

Základní právní předpisy Obecnou normou upravující nakládání s opuštěnými věcmi, kterými jsou i vraky, je § 135 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Ten však zároveň praví, že ustanovení zákoníku se nepoužijí, stanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Takovými zvláštními předpisy jsou v prvé řadě zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Nález vraku na místní komunikaci Pokud je vrak nalezen na místní komunikaci (včetně parkovišť, krajnic, chodníků a jiného příslušenství pozemní komunikace), což bude nejčastější případ, postupuje se dle zákona o pozemních komunikacích – viz úprava obecného užívání pozemní

komunikace v § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Další nakládání s vrakem (nepostará-li se o něj vlastník) je úkolem vlastníka místní komunikace, tj. u místních komunikací jde o povinnost obce. O vraky na dálnicích a silnicích I. třídy se stará stát, o vraky na silnicích II. a III. třídy kraj. Na vraky odstavené na účelových komunikacích se vztahuje zákon o odpadech (viz níže). Je-li vrak odstaven na místní komunikaci (ulice, veřejné parkoviště, odstavný pruh), doručuje obec vlastníkovi vraku bez zbytečných průtahů výzvu k jeho odstranění, a pokud tak vlastník vraku do dvou měsíců od doručení výzvy sám neučiní, zlikviduje obec vrak na náklady vlastníka. V případě, že vlastníka přes vyvinuté úsilí nelze dohledat, zveřejní obec bez zbytečných průtahů výzvu k odstranění vraku, a to způsobem v místě obvyklým (zpravidla na úřední desce, příp. i umístěním

stejnopisu výzvy na vrak) a po uplynutí dvou měsíců od zveřejnění výzvy zlikviduje nevyzvednutý vrak na své náklady. Samotná likvidace vraku by měla probíhat dle zákona o odpadech, tj. formou předání vraku provozovateli zařízení k odstraňování autovraků. Náklady vynaložené obcí lze vymáhat po vlastníkovi vraku dodatečně, podaří-li se jej odhalit.

Nález vraku odstaveného mimo pozemní komunikaci Je-li vrak nalezen mimo pozemní komunikaci, např. v lese, na louce, v rybníce, ve veřejné zeleni, na divoké skládce apod., postupuje se dle zákona o odpadech – viz nakládání s autovraky v § 36 – 37e zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Dle zákona o odpadech se postupuje i v případě nálezu vraku na účelové komunikaci (lesní, polní cesta), neboť zákon o pozemních komunikacích se nálezem vraku na účelové komunikaci nezabývá – postupuje se proto dle zákona o odpadech, který je obecným právním předpisem, co se nakládání s vraky vozidel a vůbec s odpady týče. Obecní úřad vrak do dvou měsíců od okamžiku, kdy se o něm dozví, přemístí na vybrané parkoviště (resp. na místo vhodné k odstavení vraku). Poté vyvěsí na úřední desce informaci o umístění vozidla na parkovišti, a je-li to možné, písemně o tom vyrozumí vlastníka vraku. Po uplynutí dvou měsíců od vyvěšení informace na úřední desce, příp. od vyrozumění vlastníka, pokud se ho podařilo nalézt a podařilo se mu doručit informaci o umístění vraku na parkoviště, se obecní úřad zbaví nevyzvednutého vraku tak, že jej bez zbytečných průtahů předá provozovateli zařízení k odstraňování autovraků.

informační servis č. 8-9/2007 strana 9

Náklady vynaložené obcí je povinen uhradit obci poslední vlastník opuštěného vozidla uvedený v registru motorových vozidel.

Zdokumentování postupu obce Ať už je vrak nalezen kdekoliv, vždy je vhodné zdokumentovat jeho stav (fotograficky, protokolárně), stejně jako všechny úkony, které obec s vrakem provede (zjišťování

vlastníka, zveřejňování výzev, předání vraku provozovateli zařízení k odstraňování autovraků atd.), a to nejen pro případ sporů s náhle se objevivším majitelem zlikvidovaného vraku (po němž lze naopak vymáhat náklady spojené s likvidací odstaveného vozidla), ale třeba i pro případ kontroly České inspekce životního prostředí, týkající se nakládání obce s odpady. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co je to „vrak“ Vrakem je (1) silniční vozidlo, které je a) trvale technicky nezpůsobilé k provozu a b) navíc není opatřeno státní poznávací značkou, nebo (2) silniční vozidlo, které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (auto zdemolované dopravní nehodou nebo vozidlo, z něhož byl vyňat motor, ukradena kola), a to už bez ohledu na to, zda SPZ má či nikoliv. Takové vozidlo zákon o pozemních komunikacích označuje za „vrak“.

Co je to „autovrak“ Autovrakem se rozumí každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích a stalo se odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Odpadem zákon rozumí každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit – autovrakem je tak v podstatě každé motorové vozidlo, bez ohledu na technický stav, kterého se majitel zbavil nebo chce zbavit. Takové vozidlo zákon o odpadech označuje za „autovrak“.

Jak zjistit vlastníka vraku Identitu vlastníka zjistí obecní úřad dotazem na registr silničních vozidel, s odkazem na § 4 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na právní zájem obce na zjištění identity vlastníka vozidla (potřeba zjistit vlastníka, který nezákonně odstavil vrak, příp. úsilí o vymáhání náhrady nákladů na likvidaci vraku po vlastníkovi). Identitu vlastníka vraku může obecní úřad zjistit i v rámci přestupkového řízení vedeného proti pachateli neoprávněného

záboru veřejného prostranství nebo nezákonného zbavení se autovraku (spáchaného nepovoleným odstavením vraku), opět dotazem na registr silničních vozidel, zde však s odkazem na § 59 zákona o přestupcích (povinnost státních orgánů a orgánů policie k součinnosti při projednávání přestupků). Registr silničních vozidel vedou obecní úřady obcí s rozšířenou působností (§ 4 odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), kdy je třeba žádat úřad místně příslušný; místní příslušnost se zjistí či odhadne z údajů na SPZ, z evidenčního čísla vozu, jde-li

o taxi, nebo z okolností odstavení vozu. (Na vstup do Centrálního registru silničních vozidel má nárok pouze Policie ČR, viz § 5 odst. 3 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.) Samozřejmě lze využít i „klasické“ prostředky, jako je místní šetření, ohledání, dotaz na svědky, dotaz na sousedy. Lze zvážit i výzvu k identifikaci vlastníka formou oznámení v místním tisku, v místní samoobsluze, na úřední desce, na obecní vývěsce nebo informační tabuli, v místní restauraci nebo na internetu. Výzvu lze samozřejmě upevnit i na samotný vrak nebo v jeho blízkosti.

Čistá elektřina vyráběná ve městech a pro města Výroba elektřiny ze slunce má za sebou půlstoletí úspěšného technického vývoje. Nejprve v 50. a 60. letech dobývala na kosmických lodích vesmír, po ropné krizi v sedmdesátých a v souvislosti s klimatickými změnami od konce devadesátých let se nezadržitelně šíří po Zemi. V současné době si díky Operačním programům EU hledá ve větším měřítku cestu i do Čech. I střechy a fasády veřejných budov se brzy mohou proměnit ve vydělávající solární elektrárny.

Jak to funguje Princip výroby elektřiny v solárních článcích je – na rozdíl od výroby samotných článků –

informační servis č. 8-9/2007 strana 10

jednoduchý: dopadem slunečního záření na křemíkový článek vzniká elektrický proud. Tím větší, čím více světla dopadá, elektrárna však pracuje s desetinovým výkonem i při

zatažené obloze. Články jsou zapouzdřené do solárních panelů, typický představitel solárního panelu má plochu 1,3 m2, hmotnost 18 kg a dává výkon do 170 wattů. Historicky starší je využívání solárních (fotovoltaických – FV) panelů v kombinaci s akumulátory v místech, kde není dostupný jiný zdroj elektřiny. V současné době se to týká zejména rozvojového světa, v našich podmínkách rekreačních objektů, karavanů, parkovacích automatů a podobně. Od

devadesátých let se šíří a v současné době v Evropě dominují solární elektrárny, které dodávají vyrobenou elektřinu do veřejné distribuční sítě. Jejich velikost může být i velmi rozdílná: nejmenší funkční elektrárny mají okolo 1 m2 a špičkový výkon 100 W, na rodinných domech jsou typické elektrárny o max. výkonu v jednotkách kW, na administrativní budovy se vejdou desítky, v extrému stovky kW. Nejnovějším trendem jsou velké solární elektrárny na zemi, i když z pohledu autora zbytečně zabírají zemědělskou půdu. Na hektar se vejde elektrárna o výkonu půl megawattu. Solární elektrárnu na budově tvoří FV panely a speciální střídač, který dodává vyrobenou energii přes samostatný elektroměr do sítě 220V. Majitel má zvláštní smlouvu o prodeji elektřiny s distribuční společností, od které naopak nakupuje veškerou spotřebovávanou elektřinu - přes jiný elektroměr a za jiný tarif. Právě rozdílnost tarifů ve prospěch výroby elektřiny je z pohledu investora tím zajímavým motivačním momentem.

Státní podpory Státní pobídky tvoří v současnosti ekonomický základ pro rozvoj fotovoltaiky na celém světě. Jejich filozofií je umožnit výrobu a instalaci solárních systémů v tak velkém množství, aby se jejich cena (a tím i cena solární elektřiny) jednoho dne stala konkurenceschopnou fosilním zdrojům elektřiny a dále se rozvíjela bez dalších státních podpor. Tento scénář se zatím naplňuje, tak jak narůstá celosvětová výroba FV panelů, cena klesá. Díky těmto podporám se fotovoltaika stala rychle se rozvíjejícím oborem s meziročními nárůsty celosvětové výroby kolem 40 %, obratem 9 miliard EUR. V oboru našlo zaměstnání na 70 000 lidí (statistické údaje jsou za r. 2005).

V Česku je systém pobídek dvojí: jednak zmíněné zvýhodnění výkupní ceny elektřiny, které zákon garantuje na 15 let ve výši 13,46 Kč za kWh. Vedle toho bude možno v období 2007-2013 získat dotace na solární elektrárny z evropských fondů, pro města a neziskové organizace konkrétně z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Přesná pravidla ještě nebyla vyhlášena, dotační strop je 85 %, nicméně realističtěji se dají očekávat dotace ve výši kolem 40 %.

Ekonomika Co se týče ekonomiky solárních elektráren, obecně platí, že čím je elektrárna větší, tím má lepší návratnost. Proto se staví velké elektrárny na zemi, nicméně města a obce s řadou vlastních budov a s možností získat dotace z OPŽP mohou na vlastních střechách postavit elektrárnu o velikosti stovek kW bez záboru zemědělské půdy a zásahu do krajiny. Detailně si ekonomiku musí spočíst každý sám nebo s odbornou pomocí na svoje podmínky. Pro příklad, 100kW elektrárna stojí zhruba 13 mil Kč, ročně vyrobí 94 MWh elektřiny (počítáno pro Uherské Hradiště), což představuje při tarifu

13,46 Kč/kWh hrubý příjem 1,26 mil. Kč. S vhodnou dotací a s optimálním poměrem vlastního/bankovního kapitálu se můžete dostat s návratností vlastního kapitálu do zajímavých čísel.

Jak na to Co čeká zájemce o vlastní solární elektrárnu? Mít dostatek místa na střechách (event. vhodný pozemek), nějaké vlastní prostředky k investování, nechat si zpracovat studii proveditelnosti, energetický audit, projektovou dokumentaci, vyjednat bankovní úvěr, stavební povolení, vyřídit žádost o dotace, provést výběrové řízení na dodavatele, nechat si instalovat elektrárnu, vyřídit licenci Energetického regulačního úřadu, předběžně projednat a poté uzavřít smlouvu s distribuční společností o prodeji elektřiny. Naštěstí existují odborné firmy a konzultační organizace se zkušeností s fotovoltaikou, které s většinou ze jmenovaných kroků dokáží odborně pomoci. Ing. Tomáš Nenička Rožnov pod Radhoštěm Czech RE Agency, o.p.s.

Příklady ze zahraničí ukazují, že fotovoltaická elektrárna může být i zajímavým doplňkem architektury.

informační servis č. 8-9/2007 strana 11

Poukázkami proti zneužívání sociálních dávek Systém pomoci v hmotné nouzi podporuje osoby s nedostatečnými příjmy v situacích, které potřební lidé nejsou schopni sami řešit – například situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy a podobně. Přestože má tento systém motivovat k aktivní snaze zajistit si vlastní finanční prostředky, existuje určité procento osob, které dávky zneužívá k jiným účelům. Právě k zamezení nesprávného využívání sociálních dávek přispívá poukázkový systém, který je od března letošního roku zaveden na několika místech v České republice. Princip systému je velmi jednoduchý – příspěvky v hmotné nouzi jsou místo v hotovosti vypláceny v poukázkách, které zajistí správné a cílené použití sociálních dávek na potraviny a základní životní potřeby.

S poukázkou pro chléb i do obuvi Poukázkový systém přesně definuje okruh zboží, které lze za ně nakoupit. Poukázky jsou tak výhradně určeny k nákupu potravin, základních hygienických potřeb (drogistické výrobky), oděvů a obuvi. Naopak za poukázky nelze nakoupit alkoholické nápoje ani tabákové výrobky, poukázka musí být vyčerpána v plné výši a nemůže se na ní vracet hotovost. Poukázky je možné uplatnit v síti partnerských provozoven, které jsou označeny logem systému. Každá potřebná osoba navíc obdrží spolu s poukázkami také aktuální seznam všech provozoven, kde je možné poukázky uplatňovat. Síť partnerských provozoven je tvořena na základě požadavků jednotlivých orgánů pomoci v hmotné nouzi, které jsou do tohoto systému zařazeny. Stejně tak na základě jejich dodatečných požadavků dochází k rozšiřování této sítě.

Výhody systému Poukázky jsou určeny pro vyplácení příspěvků v hmotné nouzi a jejich distribuci potřebným osobám zajišťují orgány pomoci v hmotné nouzi (pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady). „Poukázky vydáváme vytipovaným klientům, kteří jsou prokazatelně závislí na nějakých návykových látkách a dále těm, kteří jsou několik let hlášeni v evidenci Úřadu práce a nesnaží se vlastním přičiněním zvýšit si příjem. Zhruba 2/3 příspěvku na živobytí dáváme v poukázkách a zbytek ve finanční hotovosti. Zkušenost z prvního měsíce tohoto kombinovaného vyplácení nám ukázala, že nyní vydáváme větší množství padesátikorunových poukázek a zbytek ve stokorunových a dvěstěkorunových. V současné době takto vyplácíme asi 50 klientů (což představuje necelou třetinu občanů, kteří mají nárok na příspěvek na živobytí),“ komentuje první zkušenosti s distribucí pomoci v hmotné nouzi ve formě poukázek vedoucí odboru

informační servis č. 8-9/2007 strana 12

sociálních věcí Prahy 6 paní Jitka Köcherová. Systém poukázek přispívá také k efektivnímu řízení a spravování veřejných financí v oblasti sociální pomoci díky evidenci využívání těchto poukázek, kdy prostředky za nevyužité poukázky jsou zpět vráceny do systému veřejných financí. Díky účelovému vázání dávek ve formě poukázek dochází ke snižování tlaku na celkový nárůst objemu poskytovaných dávek.

Reakce z praxe Díky tomu, že jsou poukázky určeny k nákupu předem definovaného a tím pádem i omezeného sortimentu zboží, by měly také vést potřebné osoby i k zodpovědnějšímu přístupu se svěřenými finančními prostředky. První postřehy s fungováním systému poukázek shrnuje Jitka Köcherová. „Reakce klientů jsou různé. První měsíc byli spíše šokovaní a několik vybraných jedinců nám vyhrožovalo i sprostě nadávalo. Když jsme tyto poukázky vydávali již druhý měsíc, tak více projevovali svoji nespokojenost a vysvětlovali, proč tyto poukázky nechtějí. Také jsme obdrželi několik písemných stížností na zavedení tohoto systému. Naopak nás překvapila reakce jednoho pána, který druhý měsíc při předávání poukázek poděkoval, že měl konečně

první měsíc na stravu díky poukázkám, protože jinak všechny peníze hned prohrál v automatech.“

Pohled do budoucnosti Zatímco v České republice se jedná o novou aktivitu, která je ve fázi pilotního projektu, v zahraničí jsou podobné poukázkové systémy pevnou součástí sociální politiky. Systém využívají vyspělé evropské země jako například Německo, Velká Británie či Francie, kde mají poukázky již patnáctiletou tradici. Systém v těchto zemích generuje značné finanční úspory, v Německu činí dokonce až 30 %. Poukázky jsou nejen efektivním nástrojem na řízení dávek v hmotné nouzi, ale navíc mohou přispět k omezení sociální diskriminace. Samotní uživatelé poukázek – potřebné osoby se zatím ve svých reakcích na poukázky různí, orgány pomoci v hmotné nouzi však podobné aktivity velmi vítají. Jitka Köcherová komentuje několikaměsíční fungování poukázkového systému slovy: „Na poukázkovém systému se nám velice zamlouvá jeho jednoduchost a transparentnost – kdy přesně víme, na nákup čeho byly poukázky využity. Navíc podněty z praxe, se kterými jsme se setkali, vedoucí k vylepšení jsou operativně začleňovány do tohoto projektu. Nicméně díky krátké době fungování systému je příliš brzy na větší hodnocení, na ně si musíme počkat do konce roku.“ Petr Holomek ACCOR Services

Poplatky za vyřizování přestupků, sdělování informací o přestupkovém řízení a právo znát výsledek řízení Některé obce, pro něž na základě veřejnoprávní smlouvy projednává přestupky komise k projednávání přestupků v jiné obci, se táží, zda poplatek placený pověřené obci lze vymáhat po pachateli přestupku a zda mají právo se dozvědět, jak pověřená obec přestupek vyřídila.

Ekonomický přínos přestupkového řízení Náklady obce na projednávání přestupků by měly být pokryty z příspěvku na výkon přenesené působnosti. Pokuty a náklady řízení totiž téměř nikdy nenahradí skutečné náklady obce na projednávání přestupků (náklady na úředníky nebo na účast členů přestupkové komise, na korespondenci, na čas strávený s účastníky a svědky), a proto přestupkové řízení v zásadě nikdy nemůže být „výdělečné“. Přestupkové řízení tak v praxi představuje pouze výkon státní správy spočívající v trestání jednání porušujících nebo ohrožujících zájem společnosti, nikoliv potenciální zdroj příjmů pro obec. (Normy upravující správní delikty umožňují ukládání podstatně vyšších pokut, na druhé straně je zde vyšší riziko odvolávání se a soudního zpochybňování rozhodnutí, kdy po zrušení rozhodnutí soudem je nutno peníze zaplacené za pokutu vracet.) Většina projednávaných přestupků tak s ohledem na procesní nároky dokazování a respektování všech práv účastníka řízení bude ukončena zastavením řízení (příp. odložením), bohužel i v případě řízení velmi náročných a dlouho probíhajících (rušení rozhodnutí odvolacími orgány a vracení k novému projednání, a to i v případě opožděných nebo nepřípustných odvolání, nedostupnost svědků nebo účastníků řízení a jejich opakované předvolávání nebo zjišťování funkční kontaktní adresy osob, jejichž účasti je v řízení třeba, mnohočetná podání, stížnosti nebo námitky podjatosti od notorických stěžovatelů). Přestupek může být vyřízen bez větších nákladů v blokovém řízení (blokovou pokutu lze uložit i přímo na obecním úřadě nebo u přestupkové komise, např. v rámci podání vysvětlení, za použití bloků vydávaných Ministerstvem financí ČR) nebo v příkazním řízení (nepodá-li ovšem obviněný z přestupku odpor). V ostatních případech však výtěžek z případně uložené pokuty a nákladů řízení pokryje reálné náklady obce na přestupkové řízení jen zřídkakdy.

Veřejnoprávní smlouvy, pověření jiné obce výkonem přenesené působnosti Obec proto dostává příspěvek na výkon přenesené působnosti a z tohoto příspěvku hradí zákonem uloženou povinnost projed-

návat přestupky. Veřejnoprávní smlouvou (o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků) s náležitostmi stanovenými v § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podpůrně v § 160 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005, pak obec může dohodnout, že za ni přestupky, k jejichž projednávání je věcně a místně příslušná, bude projednávat jiná obec, která vykonává přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností (§ 63 odst. 1 obecního zřízení). Ve smlouvě pak bude dohodnuto vyrovnání, kdy obec pověřující na základě veřejnoprávní smlouvy jinou obec pověřené obci hradí náklady na projednávání přestupků zpravidla paušální částkou za projednaný přestupek, a to ze svého příspěvku na výkon přenesené působnosti. Výše platby za projednaný přestupek se pohybuje mezi 500 až 3 000 Kč, obvyklá částka je mezi 500 – 1 000 Kč. Obec si tak může i „vybírat“, která obec pro ni bude přestupky projednávat „nejlevněji“.

o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nebo zde zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Nad rámec zákona žádná plnění vymáhat nelze, viz čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, ve znění později přijatých ústavních zákonů, a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 163/1998 Sb. (ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon FS ČSFR). „Pověřující“ obec nemá žádné nároky vůči pachateli přestupku také z toho důvodu, že na „smluvní“ obec přenesla veškerou působnost týkající se přestupkové agendy, a tím nad pachatelem přestupku ztratila jakoukoliv „moc“. „Pověřující“ obec nemá právo vymáhat na pachateli přestupku žádná finanční plnění související s přestupkovým řízením a nemá dokonce ani nárok znát výsledek řízení. „Pověřující“ obec totiž není účastníkem řízení dle § 72 zákona o přestupcích a nemá tedy právo nahlížet do spisu (pouze pokud by prokázala právní zájem nebo jiný vážný důvod, viz § 38 odst. 2 správního řádu), nemá právo na doručení rozhodnutí, neboť rozhodnutí se oznamuje pouze taxativně určenému okruhu subjektů, tj. účastníkům řízení nebo jejich zástupcům.

Nároky pověřující obce vůči pachateli přestupku

Nahlížení do spisu, sdělování informací o průběhu řízení, kontakt s novináři

Obec, která pověřila jinou obec k projednávání přestupků, nemá žádný regresní nárok vůči pachateli přestupku, podobně jako nemůže při výkonu jiné zákonem přidělené působnosti po účastnících řízení, byť i zahájených na základě jejich žádosti, vyžadovat náhradu za jiné náklady vynaložené na úřední agendu, na kterou už dostává (jakkoliv v nedostatečné výši) příspěvek na výkon přenesené působnosti. Za pozornost stojí i § 79 odst. 3 správního řádu, kde je zakotvena zásada, že nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán i účastník řízení každý své náklady sám, tzn. náklady úřadu na zajištění výkonu veřejné moci nejsou problémem účastníka řízení, ale příslušné obce – účastník hradí pouze to, co stanoví zákon. Platbu za úkony provedené v souvislosti s výkonem veřejné moci lze požadovat pouze na základě zákona, např. na základě zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Náhradu nákladů řízení (resp. plnění jiných finanční povinností, např. pokut coby sankcí za delikt a pořádkových pokut) lze požadovat opět jen v případech stanovených zákonem, např. zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákonem č. 337/1992 Sb.,

Co se týče možnosti umožnit nahlédnutí do spisu (např. formou informace o konečném rozhodnutí nebo zpřístupněním rozhodnutí) i ne-účastníkovi na základě § 38 odst. 2 správního řádu, musí žadatel o nahlížení (zde obec) prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod. Takovým důvodem je standardně např. snaha vymáhat regresní nároky vůči pachateli přestupku (rutinní případ u zdravotních pojišťoven) nebo vymáhání majetkové či nemajetkové škody po pachateli přestupku, pokud v přestupkovém řízení o škodě nebylo nebo třeba ani nemohlo být rozhodováno. Právním zájmem nebo důležitým důvodem rozhodně není pouhá zvědavost nebo touha dozvědět se, co kdo o kom řekl, jak vypovídal jiný svědek apod. Umožněním nahlížení do spisu zároveň nesmí být porušeno právo některého z účastníků, dalších dotčených osob nebo veřejný zájem (viz § 38 odst. 2 správního řádu), tzn. vždy je třeba pečlivě zvažovat, jak nahlížející osoba s informací hodlá nebo může naložit (třeba za účelem skandalizace, získání neveřejných informací), zda se některý z účastníků řízení neocitne v nerovném postavení atd. Výsledek řízení nesmí být sdělován ani tisku (!), a to ani v případě veřejně známých osobností, jak se často stává. Přestupkové informační servis č. 8-9/2007 strana 13

řízení je neveřejné (srovnej i § 49 odst. 2 správního řádu), a např. i politik je občanem jako každý jiný, kdy obec není oprávněna sdělovat veřejnosti, zda dostal pokutu, v jaké výši apod. Mluvčí obce může max. sdělit, že věc byla postoupena nebo je prověřována či projednávána, a v podrobnostech ať se tisk obrátí na samotného účastníka řízení, nikoliv na obecní úřad, jehož úředníci jsou vázáni mlčenlivostí. Lze použít příměr, že ani samotný novinář by si jistě nepřál, aby byly zveřejňovány jeho přestupkové spisy nebo spisy týkající se např. jeho dětí. Totéž platí i u jiných mediálně známých kauz, kdy novináři dotírají na úředníky, tajemníka nebo starostu, chtějí po nich znát odůvodnění jejich kroků, chtějí nahlížet do spisu apod. – novinář nechť je odkázán na účastníka řízení, který má jak právo nahlížet do spisu, tak i právo na výpisy a kopie podkladů ze spisu (viz § 38 odst. 4 správního řádu). Pokud takový účastník případně dále šíří osobní nebo citlivé údaje, které zná ze spisu nebo z jeho kopií, je to už jeho vlastní odpovědnost. V souladu s etickými pravidly novinářské profese by se měl novinář dotazovat nejen účastníků řízení (obviněného z přestupku, stěžovatele), ale i dalších svědků, a zejména poškozených, což však lze jen těžko ovlivnit, a proto se nelze vyhnout zveřejňování jednostranných, tendenčních nebo i zcela zkreslených informací o údajně neochotném, neprofesionálním či nezákonném postupu obce. Přesto všechno by se úřad sám na „vynášení“ informací z jím vedených řízení rozhodně neměl podílet – vzpomeňme zde medializované případy týraných nebo odebíraných dětí, kde není respektována ani neveřejnost správního řízení, ani práva dítěte (srovnej čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, sdělení FMZV ČR č. 104/1991 Sb.). Zvolený postup se ve správním řízení odůvodňuje pouze účastníkovi řízení, a to v odůvodnění usnesení (§ 76 odst. 1, § 67 a násl. správního řádu) nebo rozhodnutí (§ 67 a násl. správního řádu) nebo v odpovědi na stížnost (§ 175 správního řádu), kde je třeba se vypořádat se všemi námitkami vznesenými účastníkem řízení nebo stěžovatelem. Zvolený postup a opodstatněnost argumentace odvolatele nebo stěžovatele se vysvětluje též odvolacímu orgánu v předkládací zprávě, resp. stanovisku, k podanému odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu) příp. ještě ve vyjádření k žádosti stěžovatele o přešetření způsobu vyřízení stížnosti (§ 175 odst. 7 správního řádu, ve spojení s § 86 odst. 1 a § 88 odst. 1 správního řádu, per analogiam). Správní řád neobsahuje žádné ustanovení jako je § 8a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, kde je zakotvena povinnost orgánů činných v trestním řízení informovat o své informační servis č. 8-9/2007 strana 14

činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. O umožnění nahlížet do spisu je třeba sepsat alespoň krátký úřední záznam – už proto, aby se obecní úřad vyhnul pozdějším obviněním, že někomu nahlížení odepřel, že byl někdo zkrácen na procesních právech apod. Pokud se však obecní úřad rozhodne nahlížení odepřít (zejména u ne-účastníků, kteří jsou pouze zvědaví anebo si nenechají vysvětlit, že dle zákona účastníky řízení nejsou, jakkoliv se cítí být poškozeni nebo dotčeni na svých právech), je třeba o tom vydat usnesení (třeba ihned na místě), viz § 38 odst. 5 správního řádu, s poučením o možnosti podat odvolání (které nemá odkladný účinek), viz § 76 odst. 5 správního řádu. Zda obec postupovala správně, či nikoliv, pak musí posoudit odvolací orgán, jehož právním názorem bude v případě vrácení věci k novému projednání prvostupňový orgán vázán (srovnej § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu), a obec se tak vyhne případnému obvinění z nesprávného úředního postupu, pokud by poskytla více informací, než v daném případě směla.

Jak získat přehled o výkonu přestupkové agendy „pověřenou“ obcí S ohledem na výše naznačená striktní pravidla se může zdát, že pokud obec pověří projednáváním přestupků jinou obec, nemá šanci se dozvědět, jak „pověřená“ obec přestupky projednává, zda postupuje pečlivě a důsledně a zda si „neusnadňuje“ práci odkládáním věcí (§ 66 odst. 3 písm. a) zákona o přestupcích) nebo čekáním na prekluzi (§ 66 odst. 3 písm. e) a § 20 odst. 1 zákona o přestupcích). Způsob informování „pověřující“ obce obcí „pověřenou“ je především možno upravit ve veřejnoprávní smlouvě (o výkonu přenesené působnosti na úseku projednávání přestupků), které mezi sebou obce uzavírají, čímž se lze vyhnout následným sporům o kontrolu nad výkonem přenesené působnosti, kterým byla pověřena jiná obec. Pokud už tato otázka ve veřejnoprávní smlouvě upravena nebyla, tak pokud „pověřující“ obec na obec „pověřenou“ vznese dotaz formulovaný obecným způsobem, např. kolik přestupků bylo předchozí rok projednáno, kolik bylo uloženo sankcí a jakého druhu, kolik bylo uloženo pokut a nákladů řízení, a jaké procento z těchto uložených finančních povinností obec vymohla, není důvod, aby „pověřená“ obec sdělení takovéto informace odpírala, už s ohledem na povinnost řídit se zásadou spolupráce orgánů veřejné správy, deklarovanou v § 8 odst. 2 správního řádu. Pokud by „pověřená“ obec i přes povinnost spolupráce a součinnosti požadovaná statistická data i nadále odmítala sdělit, může „pověřující“ obec v každém případě požádat o podání informace dle zákona

č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s odkazem na § 2 a 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, kde je zakotvena povinnost (mj.) územních samosprávných celků a jejich orgánů poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Poskytnutí takto obecně formulovaných informací nelze odepřít s odkazem na žádnou ze zákonných výjimek uvedených v § 9 – 12 zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím elektronické pošty (§ 13 zákona o svobodném přístupu k informacím). Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Obec jako žadatel dále uvede svůj název, identifikační číslo a adresu svého sídla a příp. ještě adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla, kdy adresou pro doručování se rozumí i elektronická adresa (§ 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím). Pokud by žádosti nebylo vyhověno, může obec, která byla tazatelem, proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti podat odvolání (viz § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím). V krajním případě se neposkytnutí informací (potvrzenému i odvolacím orgánem) lze bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, podanou dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a to u místně příslušného krajského soudu (srovnej § 4 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1 a 2 a § 65 a násl. soudního řádu správního).

Závěr Z důvodu výdajů na výkon státní správy, resp. výdajů na zajištění výkonu přenesené působnosti (třeba jinou obcí), obec nemá nárok vymáhat po účastnících řízení (resp. po pachatelích přestupku) jiné náklady řízení než ty, které jsou stanoveny zákonem a prováděcími předpisy, tím méně když byla výkonem přenesené působnosti pověřena jiná obec. „Pověřující“ obec v takovém případě nemá ani právo znát výsledek konkrétního řízení; s odkazem na zásadu spolupráce a součinnosti správních orgánů však obecní úřad (nebo starosta jako hlava obce i obecního úřadu) může „pověřenou“ obec žádat o obecná statistická data. „Pověřující“ obec může v každém případě podat žádost o poskytnutí informace (např. roční počet přestupků vyřizovaných na základě veřejnoprávní smlouvy, celková výše uložených a vymožených pokut a nákladů řízení), a to dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

INTERREG IIIB CADSES

Projekt je spolufinancován EU

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ JE HORKÝM TÉMATEM VŠECH OBCÍ NAPŘÍČ EVROPSKOU UNIÍ

Září je měsícem, ve kterém končí projekt C2ENET – Středoevropská síť životního prostředí. Mnozí z vás měli možnost se s ním seznámit – ať už prostřednictvím vydaných publikací nebo přímo účastí na některém ze seminářů pořádaných v zemích partnerů projektu. Projekt přinesl podnětné informace, jak řešit problémy spojené s životním prostředím měst a obcí z hlediska různých přístupů – od tradičních až po zcela inovativní. Projekt C2ENET byl mezinárodním projektem s účastní asociací místních samospráv a měst z ČR, Maďarska, Rakouska a Rumunska. Financování projektu bylo zajištěno z programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIB CADSES, státních rozpočtů partnerských zemí a rozpočtů partnerů. Snahou bylo v rámci projektu obsáhnout celou problematiku životního prostředí ve městech a obcích, tj. jak přímé aktivity související s realizací příslušné evropské (a do zákonů partnerských zemí transformované) legislativy, tak měkké přístupy spočívající ve vzdělávání vlastních pracovníků a informování občanů. Téma udržitelného rozvoje a životního prostředí ve městech a obcích zahrnovalo např. vodohospodářství včetně kanalizace, čističek nebo dodávek pitné vody, odpadové hospodářství se zaměřením na podniky i na obyvatele, energetické úspory a udržitelné využívání energií, ochranu ovzduší a možnosti financování environmentálních projektů z lokálních zdrojů, s využitím PPP nebo z evropských fondů. Na webových stránkách Svazu naleznete všechny dosud vydané publikace – 3 manuály a finální příručku projektu. Manuály „Přístup k životnímu prostředí – studie Vsetín“ a „Obnovitelné zdroje energie a efektivní řízení samospráv“ už znáte. Poslední manuál – „Management vodního hospodářství a kvalita života na sídlištích“ – vychází

nyní, na konci projektu, spolu s finální příručkou projektu „Udržitelný rozvoj ve městech a obcích“. Všechny publikace je možné stáhnout na webových stránkách http://www.smocr.cz v sekci Naše projekty – C2ENET – Publikace. Pro partnery projektu byly všechny publikace vydány také v anglickém jazyce – ty naleznete v anglické části webových stránek SMO ČR v rubrice Projects – C2ENET - Publications. Zároveň vám v tomto čísle INS přinášíme CD se všemi třemi manuály i finální příručkou. Finální příručka je souhrnem všech analýz a studií provedených městem Vsetínem během celého období projektu. A nebylo jich málo – celkem 31 prací se soustředilo na evropské požadavky na kvalitu životního prostředí promítnuté v legislativě ČR, konkrétní dopady pro město Vsetín, pilotní projekty sloužící jako základ pro další práci do budoucna, projekty veřejno-soukromého partnerství a výstupy projektu C2ENET ve formě evropských indikátorů nebo příkladů dobré praxe. Partneři projektu v příručce přispěli svými poznatky z jeho realizace nebo zkušenostmi se zaváděním opatření udržitelného rozvoje s využitím privátních prostředků. Eva Maurová

informační servis č. 8-9/2007 strana 15

Abyste se mohli inspirovat, přinášíme vám dva příspěvky, které jsou součástí příručky „Udržitelný rozvoj ve městech a obcích“ a které pocházejí z České republiky (z Čelákovic a Hradce Králové). Články jsou redakčně kráceny, celá verze je součástí příručky na CD přiloženém k tomuto číslu INS a na webových stránkách Svazu.

Čelákovice zatím třídí odpad nejlépe: „Nemyslíme si, že fungující systém spadne z nebe“ Na webových stránkách našeho města www. celakovice.cz je hrdý odkaz „My třídíme nejlépe“. Skrývá se pod ním vysvětlení, co je odpad, jeho jednotlivé druhy, způsoby třídění a další podrobné informace pro obyvatele našeho města. Ano, Čelákovice již podruhé vyhrály středočeskou krajskou soutěž ve třídění odpadu a výše uvedený odkaz je jen špičkou ledovce snahy a několikaleté práce, která vedla k tomuto výsledku. Když se ujala v závěru roku 1990 vedení města první samospráva, byla situace v nakládání s odpadem svízelná. Vedle svozu komunálního odpadu na skládku a občasné možnosti stavebníků zajistit si odvezení valníku stavební sutě na skládku neexistovala žádná možnost pro likvidaci komunálního nebo jiného odpadu, který se nevešel do běžné odpadní nádoby. Okolí města bylo zaneřáděné černými skládkami, jejichž množství bylo umocněno i tím, že se v okolí města nachází několik chatových kolonií, kam vozy sběru komunálního odpadu nezajížděly vůbec. Prvním úkolem, který dostaly Technické služby, jejíž zřizovatelskou funkci převzalo město, bylo vyčistit okolí města od černých skládek. Tento úkol se zdál nekonečný, neboť i přes mnohá zlepšení se černé skládky vytvářely znova a znova. Ukazovalo se, že je třeba vytvořit takový systém, který by občany motivoval k odvozu odpadu na předem určené místo a byl pro ně i ekonomicky akceptovatelný. Výhodou bylo, že představitelé města i jeho odborní pracovníci mohli vidět, jak systémy likvidace odpadů od občanů fungují v okolních státech, např. v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Zejména návštěva Švýcarska v polovině 90. let přinesla cenné poznatky, včetně psychologie řadového občana ve vztahu k třídění, ze kterých se čerpá dodnes. Naši hostitelé nám tehdy řekli: „Nemyslete si, že fungující systém nám spadl z nebe. Své občany jsme museli k třídění odpadu 20 let vychovávat a činíme tak průběžně i nyní.“ Podle jejich slov jednak existují nový vývoj a trendy, ale vyrůstá i nová generace, které se musí principy správného nakládání s odpady dostat tzv. pod kůži. Zatím si u nás nedokážeme před-

informační servis č. 8-9/2007 strana 16

stavit propagační nebo informační materiály typu „odpadový“ stolní kalendář na běžný rok obsahující přesný harmonogram svozu zbytkového komunálního odpadu ve městě se 17 000 obyvateli, který má na každý týden místo fotografie návod na likvidaci určitého druhu odpadu. Snahou však je, aby i v Čelákovicích byla v každém vydání měsíčníku Zpravodaje města dodávaného do čelákovických domácností věnována část k odpadovému hospodářství. Na základě zahraničních i tuzemských zkušeností jsme postupně vybudovali odpadový dvůr, na který občané mohou bezplatně odložit veškerý komunální odpad, včetně toho nebezpečného, a tam jej roztřídit (netýká se stavební sutě). Hleděli jsme na to, aby i občané pracující mimo město mohli v podvečerních hodinách služeb odpadového dvora využít, proto je otevřen kromě pondělka celý týden až do pozdních odpoledních hodin. Kromě pravidelného provozu odpadového dvora uskutečňuje město dvakrát ročně o sobotách „výpravu za odpadem mezi občany“. Na předem určených a avizovaných lokalitách jsou v sobotu dopoledne rozmístěny kontejnery na několik druhů odpadů včetně obsluhy, která určuje a kontroluje správnost třídění odpadu. Tato služba je vhodná zejména na tzv. velkoobjemový odpad – odkládání starého nábytku apod. Další arénou je odpad, který slouží jako výchozí surovina – vedle kovů zejména papír a sklo. Ačkoli v posledních 15 letech stouplo množství odpadového papíru i skla kvůli nižšímu počtu zálohovaných lahví a většímu množství periodického tisku, propagačních letáků a papírového obalového materiálu v ČR vůbec, tradiční pobočky Sběrných surovin z měst téměř vymizely. Jednak přestávaly být ekonomicky rentabilní, ale také majitelé nemovitostí, kde byly sběrny umístěny, hledali lepší uplatnění. Souběžně s tím začaly konkurenční firmy umísťovat ve městech kontejnery na odpadový papír a sklo. I naše město v minulém desetiletí na tuto službu přistoupilo a využívá ji dodnes. Sběrné suroviny zde před několika lety ukončily provoz a jedinou komerční firmou zabýva-

jící se výkupem odpadu se stala pobočka podniku Kovohutě se zaměřením na kovový odpad. Samostatnou kapitolou jsou pak plasty tvořící stále výraznější podíl na komunálním odpadu (zejména nápojové obaly). V krátké době se ukázalo, že hlavně PET lahve mohou být docela zajímavou surovinou pro další zpracování. V Čelákovicích jsme tedy začali s jejich sběrem ve druhé polovině 90. let. Otázku, jak začít, vyřešil nápad tehdejších pracovnic odboru životního prostředí městského úřadu – začněme ve školách! Po vtipné propagaci se začalo soutěžit, která třída nasbírá nejvíce PET lahví, a vydávaly se soutěžní kupony, tzv. peťoury. V Městském domě dětí a mládeže se následně uskutečnila „pouť“, na které byla soutěž vyhodnocena a předány ceny. Souběžně s akcí ve školách byly ve městě rozmístěny první kontejnery na PET lahve a začal tak sběr od občanů. V prvním roce se sebralo cca 8 tun PET lahví, avšak po několika letech jsme dosáhli roční výše cca 80 tun. Když si představíme, že jedna 1,5 litrová PET láhev váží cca 40 g, sebralo se za okolo 2 mil. ks těchto lahví. To ale také znamenalo, že nastaly potíže s tříděním PET lahví pro účely dalšího odbytu – za účelem dalšího zpracování a ekonomicky přijatelného odbytu bylo třeba PET lahve vytřídit na čiré a barevné a slisovat je do balíků. Zpočátku se to dělalo ručně, jedinou mechanizací byl jednoduchý lis. Při menším množství se jednalo o práci nárazovou, pro kterou byli využíváni pracovníci Technických služeb, jednu dobu dokonce byli na třídění nasazování občané odsouzeni k alternativním trestům. Množství odpadů však směřovalo k tomu, aby byla instalována dotřiďovací linka včetně výkonného lisovacího zařízení. Linka má kapacitu 200 t/rok při jednosměnném provozu. Za účelem využití kapacity linky vznikla spolupráce s některými okolními obcemi a jejich plastový odpad se začal třídit v Čelákovicích. V regionu, ze kterého se svoz odpadů provádí, je cca 70 000 obyvatel. Uvedením dotřiďovací linky do provozu došlo následně ke změně způsobu sběru

plastového odpadu. Nyní se v Čelákovicích sbírá a třídí veškerý plastový odpad včetně tetrapakových nápojových obalů, čemuž se přizpůsobila i osvětová kampaň. Přestože by provoz linky mohl být i třísměnný – třídicí linka je plně využita a zájem z okolních spádových obcí je velký – určité omezení však přináší velikost sběrného dvora, který slouží více účelům a musí zejména pokrývat potřeby města a jeho občanů. V současné době projde třídicí linkou ročně cca 400 tun plastových odpadů, z čehož se vytřídí cca 200 tun PET lahví, 50 tun dalších plastů a zbylých 50 tun odpadu skončí na skládce. Jde jednak o plasty, které nelze použít jako surovinu pro další zpracování (novodur apod.) a o plasty silně znečištěné, příp. ostatní odpad. V poslední době se šíří i sběr elektrotechnického odpadu. Občané na odpadový dvůr odkládají televizory, ledničky, počítače apod., celkem 9 druhů komodit. Tento odpad pak smluvně zajištěné firmy zdarma odvážejí k další likvidaci, resp. k demontáži a vytřídění dále využitelných komponentů, zejména kovů. Nezanedbatelnou stránkou odpadového hospodářství s rozvinutým tříděním odpa-

dů je jeho ekonomické stránka. Některý vytříděný odpad lze zpeněžit, za některý je nutno naopak platit (jedná se zejména o nebezpečný odpad). Tržby z řady komodit nejsou nijak závratné a ceny často kolísají. Zatímco v době cenové konjunktury některých zajímavých vytříděných odpadů je zájem privátních firem o odpad nevídaný, v době poklesu cen zájem odpadá a vytříděný odpad přestávají odebírat a občas je nutno jej odvézt na skládku zlikvidovat. To má nepřímý dopad v případě, že neexistují dostatečné skladové kapacity, a zároveň to má negativní vliv na to, jak veřejnost vnímá problematiku třídění. K té se tato informace dostává zkreslená – např. že vytříděný odpad se stejně vždy odveze na skládku. Velice těžko se pak vyvrací, že se nejedná o ojedinělou, objektivními okolnostmi krátkodobě vynucenou situaci; navíc tuto „antikampaň“ často i nepřímo podporují sdělovací prostředky poskytováním neúplných nebo neobjektivních informací. Odborní pracovníci města odhadují, že odpadové hospodářství města je z jedné třetiny dotováno z rozpočtu města. Zda je to hodně nebo málo, je otázkou stanovení priorit. Jsou města, která před časem

rozhodla, že občané nebudou za likvidaci odpadu platit žádný poplatek. I když s vybíráním plateb za odvoz komunálního odpadu to není vzhledem k migraci obyvatel a platební nekázni některých z nich nikterak jednoduché, jsme toho názoru, že co je zdarma, toho si lidé příliš neváží. Je potřeba, aby si veřejnost uvědomovala cenu za likvidaci odpadu a tříděním byla motivována ke snižování nákladů. Zatím se můžeme pyšnit, že jsme ve třídění odpadů nejlepší, ale i to se může změnit v návaznosti na kriteriích hodnocení. Důležitější než první místo však bude skutečnost, zda se podaří množství vytříděného odpadu stále zvyšovat a tím šetřit surovinové zdroje naší planety. Komunální sféra by i přes uvedené negativní jevy a vynaložené prostředky neměla na třídění odpadů rezignovat. Naopak – je potřeba vést nepřetržitou informační kampaň. Nebylo to jednoduché ani ve Švýcarsku, nebude to jednoduché ani u nás. Pracovat ale musíme dále. Ing. Josef Šalda, člen zastupitelstva města Čelákovice

Odpadové hospodářství v Hradci Králové: Komunitní kompostování Historie kompostování rostlinné biomasy v Hradci Králové sahá do poloviny devadesátých let, kdy bylo zavedeno zpracování materiálu pocházejícího z činnosti správce veřejné zeleně. Prioritním cílem bylo vyrobit tzv. „zelený kompost“, jehož prostřednictvím bude zajištěno doplňování organické hmoty na plochy veřejné zeleně. Systém recyklace organické hmoty se tak stal nedílnou součástí péče o veřejnou zeleň ve městě. Za tímto účelem zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve kterém je implementována Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkování odpadů, ukládá v § 10 povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a v § 10a odst. 2 umožňuje obcím zavést systém komunitního kompostování jako opatření pro předcházení vzniku odpadů a současně využít zelený kompost k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Statutární město Hradec Králové zahájilo implementaci výše uvedených principů do strategického plánu města, ve kterém byl v rámci globálního cíle „Rozvíjet environmen-

tálně efektivně fungující město v souladu s principy udržitelného rozvoje“ definován i specifický cíl „Snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů“. V akčním plánu na roky 2005 – 2006 pak byl stanoven specifický cíl „Zavést separaci a zpracování biologicky rozložitelného odpadu“. V návaznosti na výše uvedené programy byl zahájen pilotní projekt komunitního kompostování, který se v 1. etapě zaměřil na školská zařízení zřizovaná městem. V rámci environmentální výchovy byly do základních škol umístěny kompostéry i compostainery a do mateřských škol compostainery. Tímto způsobem bylo v roce 2006 – 2007 vybaveno 28 mateřských a 18 základních škol. Žáci

se v těchto školách přímo účastní separace rostlinné biomasy, která je částečně ukládána do kompostéru a zbytek do svozové nádoby – compostaineru. V kompostéru mohou děti sledovat biodegradační procesy, testovat biologicky rozložitelné sáčky a v praxi poznávat průběh kompostování až po konečný výstup. Druhou etapou bylo zavedení svozu rostlinné biomasy z domácností. Tímto úkolem byla pověřena příspěvková organizace TECHNICKÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ. Hlavním důvodem pro pověření právě této organizace bylo především to, že Správa městské zeleně Technických služeb (SMZ TSHK) má dlouholeté zkušenosti se zpraco-

informační servis č. 8-9/2007 strana 17

váním rostlinné biomasy a disponuje vlastním technickým a technologickým vybavením. SMZ TSHK zpracovává rostlinnou biomasu již od poloviny devadesátých let. Zpracováván je především materiál, který pochází z činností souvisejících s péčí o cca 5000 ha veřejné zeleně v Hradci Králové. Ročně je pak na kompostárně zpracováváno cca 5000 t rostlinné biomasy. Z toho zhruba 3700 t pochází z veřejné zeleně a 1300 t ze svozu z domácností a sběrných dvorů. Od roku 2001 byla SMZ TSHK postupně vybavována vlastní technikou pro zpracování rostlinné biomasy na kompostárně. Základem technického vybavení střediska kompostárny je drtič Doppstadt AK 330, rotační síto Pezzolato a čelní nakladač UNK 320. Ke svozu rostlinné biomasy ze sběrných dvorů je používán ramenový nosič kontejnerů a ke svozu z domácností Mercedes Benz Press. Svoz rostlinné biomasy z domácností byl zahájen na jaře 2006 a byl zaváděn postupně po jednotlivých městských částech. Pro

tento svoz byly vytipovány oblasti s velkým podílem rodinných domů, tedy s předpokladem produkce rostlinné biomasy ze zahrad. Do projektu byly zařazeny ty domácnosti, které používají standardní 120 l nádobu na svoz komunálního odpadu. Těmto domácnostem byla nabídnuta účast na separaci rostlinné biomasy prostřednictvím propagační kampaně ve veřejných sdělovacích prostředcích, internetu a v neposlední řadě donáškou informačních letáků do každé domácnosti v cílové oblasti. Registrace účastníků je možná jak písemnou či telefonickou formou, tak i zejména prostřednictvím internetové přihlášky. Pro tento účel byla vytvořena databáze účastníků, která po elektronické registraci automaticky generuje účastnickou smlouvu. Na základě této smlouvy získává účastník zápůjčku compostaineru k vytřídění rostlinné biomasy a jejímu předání k dalšímu zpracování. Tento způsob registrace byl využit převážnou většinou účastníků projektu.

Compostainery jsou účastníkům zapůjčovány bezplatně. Stejně tak i svoz je bezplatný. Každý účastník má v domácnosti k dispozici dvě svozové nádoby – jednu na komunální odpad a druhou na rostlinnou biomasu. Do projektu komunitního kompostování se již zapojilo 1832 domácností z 8 městských částí, 28 mateřských a 18 základních škol. Celkový počet domácností představuje ty domácnosti, které byly pro projekt vytipovány a které byly vyzvány prostřednictvím informačního letáku. Průměrný zájem domácností o svoz rostlinné biomasy je téměř 50 %. Větší procento účastníků je v oblastech, kde byl svoz zahájen nejdříve. Informace o zkušenostech se svozem se předávají mezi sousedy a počet registrovaných tak v průběhu času stoupá. Dá se předpokládat, že stoupne i množství svezené biomasy. V r. 2006 bylo z domácností svezeno 404,5 t rostlinné biomasy, ze sběrných dvorů 647,5 t a ze školních zařízení 39 t. Za I. pololetí 2007 to bylo z domácností 285 t,

Městské části HK zařazené do projektu komunitního kompostování jsou vyznačeny barevně

informační servis č. 8-9/2007 strana 18

ze sběrných dvorů 343 t a ze školních zařízení 30 t. Svoz rostlinné biomasy je organizován ve 14denním cyklu od dubna do prosince. V jarních a podzimních měsících jsou organizovány mimořádné svozy z důvodu většího množství materiálu. Kvalita, resp. čistota rostlinné biomasy vytříděné v domácnostech je určitě nejpozitivnější zkušeností z celého projektu. Nekompostovatelné příměsi tvoří zanedbatelnou složku - méně než 0,1 %. To umožňuje zpracovávat svezenou rostlinnou biomasu bez předchozího předtřídění a současně dává předpoklad kvalitnímu výstupu. Hlavní příčinou velmi zodpovědného přístupu hradeckých občanů při třídění materiálu je – dle našeho názoru – především adresnost tohoto projektu, kdy každý účastník cítí odpovědnost za obsah vlastní svozové nádoby. Schematická mapka ukazuje městské části, které jsou již zařazeny do projektu komunitního kompostování – svozu rostlinné biomasy z domácností. V roce 2006 statutární město Hradec Králové vynaložilo na tento projekt prostřednictvím Technických služeb Hradec Králové

3632 tis. Kč a v I. pololetí 2007 činily náklady 2152 tis. Kč. Náklady v prvních letech významně ovlivňuje pořizovací cena compostainerů. Provozní náklady na jeden compostainer včetně zpracování rostlinné biomasy činily za první rok 3263 Kč. V prvním pololetí 2007 poklesly náklady na jeden compostainer na 1786 Kč. V dalších letech dojde k dalšímu poklesu nákladů o pořizovací cenu compostaineru (1033 Kč/1 ks vč. DPH).

Vzhledem k pozitivním zkušenostem se svozem rostlinné biomasy z domácností bylo do akčního plánu statutárního města Hradce Králové již zahrnuto rozšíření tohoto projektu prakticky do všech městských částí, s výjimkou centra města, kde je minimální podíl rodinných domů. Ing. Daniel Jeřábek, TS HK Ing. Pavla Finfrlová náměstkyně primátora HK

Jak projekt hodnotí jeho vedoucí partner, město Vsetín? Na začátku 90. let jsme slyšeli, že „být součástí Evropské unie není nutnost, ale příležitost. Dokázat, že i my jsme schopni nejen přijímat, ale i „dávat“. Projekt C2ENET se v tomto smyslu podařilo naplnit bezezbytku. Co jiného než péče a ochrana o životní prostředí může evropské státy spojovat. I když lze nalézt rozdíly v národních legislativách, přesto zájem a hlavně snaha po vytváření kvalitního prostředí a lepších podmínek pro život by mělo být jedním ze základních cílů nejen států, ale i obcí. Prostřednictvím tohoto projektu jsme měli možnost zpracovat řadu studií (mnohdy inspirovaných společnými jednáními, konferencemi), které by měly sloužit pro příští plánovací období jak našemu městu, tak dalším městům a obcím v naší republice. Důležitou součástí

je zkušenost s vedením takového projektu s ohledem na jeho rozsah, složitost a hlavně finanční zajištění. To, co ovšem není součástí studií, ale tvoří nepominutelnou součást projektu, jsou jednání a pracovní setkání, během kterých se formovaly vzájemné vztahy a docházelo k velmi cenným výměnám informací. Velmi důležitým rysem je též složení a kvalita týmu, který celý projekt administroval. Doufáme, že podklady a studie budou zdrojem informací pro naše obce a města v České republice. Ing. Jiří Trezner, odborný garant projektu [email protected]

Jaké zkušenosti s projektem měla dceřiná společnost Svazu MEPCO, s.r.o., jako externí manažer projektu pro Vsetín? Projekt C2ENET (Central Europe Environmental Net) byl pro nás v několika směrech výjimečný. V prvé řadě je to jeden z prvních konkrétních projektů z programu INTERREG, na kterém se společnost MEPCO podílela jak při přípravě, tak při jeho realizaci (formou externího managementu projektu pro město Vsetín). Dále je projekt zajímavý také tím, že se jedná o jeden ze čtyř projektů z programu INTERREG III B, který má českého vedoucího partnera. Projekt je významný svým zaměřením na střední a malá města střední Evropy a jeho ojedinělost umocňuje zapojení svazů měst a obcí ze tří států do realizace projektu. Jejich úkol „šířit a popularizovat“ výsledky

dál a zprostředkovat tak konkrétní výstupy dalším městům nejen v ČR pomohl prohloubit dopad a smysl celého projektu. Toto vše spolu s konkrétními výstupy projektu dává vedoucímu partnerovi možnost úspěšně naplňovat vizi Vsetína jako města usilujícího o zvyšování kvality života při respektování udržitelného rozvoje řadou konkrétních investičních projektů, které by bez aktivit v C2ENET nemohl realizovat. Ing. Zdeněk Hušek ředitel MEPCO, s.r.o. [email protected] informační servis č. 8-9/2007 strana 19

Předsednictvo Svazu jednalo 9. července v Praze Všech 11 členů Předsednictva se v prázdninovém čase sešlo v Praze, aby rokovalo nad aktuálním a horkým tématem rozpočtového určení daní (RUD). Přítomen byl i předseda Finanční komise Ivan Černý. Pozn. redakce: Se základními body navrhované novely zákona o RUD z dílny ministerstva financí jsme vás seznámili v INS č. 7. S návrhem stanoviska Svazu k RUD seznámil členy Předsednictva vedoucí legislativně-právního oddělení Kanceláře Svazu Lukáš Váňa. Konstatoval, že návrh postupně projednaly: svazová Finanční komise, Komora statutárních měst a Komora měst (pozn. redakce - 17. července pak i Komora obcí, neměla výhrad). Členové Předsednictva projednali jednotlivé body návrhu, provedli drobné úpravy a závěrem konstatovali, že předložený návrh Svazu je přijatelným kompromisem pro všechny velikostní skupiny obcí. Pokud bude tento návrh vládou akceptován, půjde o velký svazový úspěch.

Daniela Vernerová, Dan Jiránek, Zbyněk Stanjura

Předsednictvem schválené stanovisko Svazu měst a obcí ČR k návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní S VA Z M Ě S T A O B C Í Č E S K É R E P U B L I K Y 1.

souhlasí s nastavením postupných přechodů v systému sdílených daní a se snížením počtu velikostních kategorií obcí,

2.

souhlasí se zavedením přerozdělovacího kriteria rozlohy obce - podle tohoto kriteria by se měly přerozdělovat 3 % příjmů obcí ze sdílených daní,

3.

souhlasí se zavedením přerozdělovacího kriteria prostého počtu obyvatel obce - podle tohoto kriteria by se postupně mělo přerozdělovat až 10 % příjmů obcí ze sdílených daní,

4.

požaduje zavedení dalšího přerozdělovacího kriteria na každého žáka základní a mateřské školy (příspěvek by se poskytoval obci, ve které žák navštěvuje školu) - přerozdělovací kriterium na žáka činí 7 %,

5.

požaduje modifikaci stávajícího kriteria, podle kterého se přerozdělují sdílené daně podle velikostních kategorií ze současných 100 % postupně až na 80 %,

6.

požaduje zahrnout do systému sdílených daní ve stejné míře jako daň z přidané hodnoty a daně z příjmů také spotřební a ekologické daně,

7.

požaduje, aby také pro města Plzeň, Ostrava, Brno a Praha byl v rozmezí 0 – 30 000 obyvatel stanovován způsob výpočtu podílu na sdílených daních stejným způsobem jako ostatním obcím,

8.

navrhuje navýšit podíl obcí na sdílených daních o dalších 7 mld. Kč jako vyrovnání propadu ve financování obcí v důsledku zavedení společného zdanění manželů,

9.

požaduje navýšit podíl obcí na sdílených daních o 1 502 244 000 Kč a zároveň zrušit poskytování příspěvku na žáka ze státního rozpočtu,

10.

navrhuje navýšit podíl obcí na sdílených daních o dalších 7 mld. Kč jako kompenzaci snížených příjmů obcí v důsledku snížení sazeb ve vybraných daňových zákonech, které mají být schváleny v rámci reformy veřejných financí (toto navyšování by mělo být postupné až do roku 2010 a mělo by kopírovat snižování daňových sazeb), požaduje, aby o tyto prostředky bylo posíleno kriterium rovného počtu obyvatel až na 10 %,

11.

požaduje, aby počty obyvatel pro účely zákona o rozpočtovém určení daní byly stanovovány ne podle údajů ČSÚ, ale podle údajů ministerstva vnitra,

12.

požaduje, aby vláda ve státním rozpočtu po dobu tří let vytvořila takové mechanismy, které umožní dorovnání příjmů těm obcím a městům (zejména statutární město Olomouc), u kterých by mělo dojít k propadu příjmů oproti roku 2007.

informační servis č. 8-9/2007 strana 20

Dalším úkolem Předsednictva bylo připravit se na jednání s vládou, které se konalo 18. července 2007 ve Strakově akademii. Bylo připraveno 13 bodů včetně návrhu řešení jednotlivých problematik i jejich odůvodnění – viz jednání s vládou str. 5 – 7. Třetím stěžejním bodem jednání Předsednictva bylo projednání stanoviska Svazu k problematice odkanalizování obcí pod 2000 ekvivalentních obyvatel. Obcím byla tato povinnost uložena, ale nebyl jim usnadněn, naopak spíše znemožněn, přístup k potřebným finančním prostředkům. Příští zasedání Předsednictva Svazu – čtvrtek 20. září 2007, Praha Pavel Bém, Pavel Smolka, Josef Bezdíček, Alena Knobová

na základě podkladových materiálů zpracovala Lenka Zgrajová

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Finanční komise, 19. červen, Praha Hlavním tématem jednání byla příprava návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní. Členové Finanční komise podpořili začlenění spotřební a ekologické daně do sdílených daní a nově navrhli zařadit do těchto daní i peníze na žáky mateřských a základních škol (v současnosti se jedná o příspěvek na provozní náklady

spojené se zajištěním chodu základních a mateřských škol). Příspěvek by tedy byl vyplácen přímo obci, ve které dítě školu navštěvuje, a obce by si tak nemusely přefakturovávat vynaložené náklady. Živá diskuse byla vedena o navrhovaných koeficientech, na přetřes se dostávala především města Brno, Plzeň, Ostrava a Praha, kterým by dle přítomných členů komise měl být koeficient maličko ponížen ve prospěch ostatních měst a obcí. Předseda Finanční komise ale stále upozorňoval, že v rámci Svazu je nutno postupovat jednotně, proti obcím a městům stojí stát, nikoli jiná – větší města. Pokud dojde v důsledku nového RUD k propadu příjmů u některých obcí, Svaz bude po státu požadovat kompenzaci jiným způsobem. Pozn.: Finanční komise nakonec formulovala deset základních požadavků, které 9. července projednalo a doplnilo Předsednictvo Svazu a které pak byly základním podkladem pro jednání Předsednictva Svazu s vládou ČR 18. července – viz str. 20. Na pořadu jednání Finanční komise byl i návrh novely zákona o dani z nemovitostí.

Pracovní skupina obcí III, 28. červen, Praha Členové pracovní skupiny diskutovali o novele zák. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Shodli se, že Svaz musí protestovat proti přesunu úkolů na obce III, jež mají dle novely zajišťovat servis, který by jinak musela zajišťovat veterinární správa. Svaz tudíž bude usilovat o finanční zajištění náhradní péče z jiných prostředků než obecních a o zakotvení úpravy, že zvíře propadá státu.

Dále byli přítomní seznámeni s materiálem „Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon veřejné správy“ a se záměrem ministerstva práce a sociálních věcí zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu, na který by byla přenesena agenda sociálních dávek, sociálně-právní ochrany dětí, příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách a politika zaměstnanosti.

Komora měst, 3. červenec, Praha Jediným bodem jednání bylo projednání postoje Svazu k návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní. V úvodu jednání byl představen návrh novely vypracovaný ministerstvem financí, předsedkyně Komory pak shrnula hlavní požadavky Svazu:

- odstranit nevhodně nastavené pevné hranice v systému sdílených daní - dorovnat propady v příjmech obcí způsobené očekávaným schválením reformy veřejných financí

informační servis č. 8-9/2007 strana 21

- dorovnat propady ve financování obcí způsobené zavedením společného zdanění manželů V diskusi členové Komory zdůrazňovali nutnost společného „dýchání“ státního a ostatních veřejných rozpočtů, upozorňovali, že na obce jsou neustále převáděny nové povinnosti, na druhé straně se však stát snaží příjmy obcím snižovat atd. Stejně tak jako Finanční komise i Komora měst vyjádřila svůj názor, že Praha, Brno, Ostrava a Plzeň by měly mít stejný systém tvorby koeficientů jako ostatní obce. Závěrem členové Komory měst projednali požadavky, které v souvislosti s financováním obcí formulovala Finanční komise – viz str. 21.

Majetková komise, 12. červenec, Praha Členové komise byli seznámeni se stavem jednání o církevních restitucích a o podání ústavní stížnosti na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Svaz dosud jednal se zástupci ministerstva kultury, senátory, naposledy byla podána ústavní stížnost a problematika je dále řešena s vládou. Rozhodnutí Ústavního soudu lze očekávat až v horizontu 2 - 3 let, výsledek není jistý. Členové si sdělili zkušenosti s praktickým řešením problémů s blokovaným církevním majetkem. Pan Gabriel představil problém potenciálně ohrožující všechny obce, a to vývoj v kauze určovací žaloby, kterou na město Brno a ČR – ÚZSVM podalo brněnské bytové družstvo. Žaloba se týká pozemků, k nimž náleželo právo hospodaření tehdejšímu národnímu výboru a které byly převedeny dle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky, do vlastnictví obcí. S odkazem na nález Ústavního soudu, který deklaruje povinnost splnění tří podmínek pro přechod vlastnictví dle zmíněného zákona – 1) majetek ve vlastnictví ČR, 2) právo hospodaření předchůdce obce ke dni 23. 11. 1990 a 3) hospoda-

ření obce s tímto majetkem ke dni účinnosti zákona, tj. 24. 5. 1991 – žalobce zpochybnil, že obec (město Brno) splnila třetí podmínku. Soud žalobci vyhověl (po více jak 15 letech lze „hospodaření“ jen těžko prokazovat) a určil, že vlastníkem pozemků je stát, nikoliv obec. Postup soudu může být nebezpečným precedentem, zpochybňujícím vlastnické právo obcí k majetku, který na ně přešel z národních výborů. Nejen město Brno, ale i stát, který se vlastníkem být necítí, se odvolaly. V případě neúspěchu u odvolacího soudu, příp. Nejvyššího soudu, přichází v krajním případě v úvahu novelizace zákona č. 172/1991 Sb. V různém byl přednesen podnět městyse Strunkovice nad Blanicí, týkající se provádění komplexních pozemkových úprav, kdy se nedostává pozemků státu, využitelných pro úpravy, a je třeba využívat pozemků obecních, příp. jsou státní pozemky prodávány i v průběhu úprav. Jednou z možností řešení je žádost o vydání předběžného opatření u soudu. Závěrem byla zvolena novou předsedkyní Majetkové komise Hana Tesařová, náměstkyně primátora města Olomouc.

Předsednictvo Komory obcí, 17. červenec, Praha

Stejně tak jako všechny komory i Komora obcí se zabývala návrhem novely zákona o rozpočtovém určení daní. Návrh Svazu (viz str. 20) považuje za kompromis mezi jednotlivými velikostními skupinami měst a obcí. Podrobně byla diskutována otázka způsobu financování základního školství, jednoznačný názor ale nepadl. Členové Komory vzali na vědomí, že Předsednictvo Svazu souhlasí s převodem prostředků na školství do rozpočtu krajů pouze pro krajské a soukromé školy. Komora obcí dále projednala tzv. Zlínskou výzvu, na kterou reagovala formou otevřeného dopisu - viz str. 7 – 8. Předseda Komory obcí Josef Bezdíček avizoval termín připravovaných Dnů malých obcí. Budou se konat ve dnech 30. října (Praha) a 1. listopadu (Vyškov). Na pořadu jednání bude RUD a programovací období 2007–2013. Tato témata budou mimo jiné projedná-

informační servis č. 8-9/2007 strana 22

Jiří Bytel, Libor Vykopal, Dalibor Dvořák

vána také při společném jednání s Komorou obcí slovenského ZMOSu, které je naplánováno na 11. – 12. října 2007.

Vy se ptáte, my odpovídáme Souběh výplaty důchodu a odměny uvolněného starosty - důchodce Dotaz: Má uvolněný starosta – důchodce nárok na odměnu? Pokud ano, může starosta – důchodce souběžně pobírat starobní důchod? Odpověď: Ano, odměna se starostovi i ostatním veřejným funkcionářům vyplácí paralelně s důchodem. Zákaz souběhu výplaty starobního důchodu a mzdy nebo platu z pracovního poměru na dobu neurčitou dle zákona o důchodovém pojištění se nevztahuje na starostu, který není ani zaměstnancem obce ani úředníkem obecního úřadu, ale vykonavatelem veřejné volené funkce, časově vymezené zpravidla délkou volebního období. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v § 71 odst. 1 stanoví, že členům zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obce“), poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obce odměnu. Obecní zřízení tak počítá se dvěma skupinami zastupitelů, kdy v první skupině se nacházejí ti, kteří před zvolením zastupitelstva byli v pracovním poměru a lze je tedy v pravém slova smyslu uvolnit (z pracovního poměru) pro výkon funkce člena zastupitelstva obce. V druhé skupině se nacházejí zastupitelé, kteří před zvolením do zastupitelstva nebyli v pracovním poměru (nebo jim pracovní poměr v průběhu volebního období skončil),

např. důchodci, rodiče na rodičovské dovolené nebo nezaměstnaní, ale funkci člena zastupitelstva vykonávají ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění zastupitelé. Obě skupiny zákon dále souhrnně označuje legislativní zkratkou „uvolněný člen zastupitelstva obce“, přiznává jim nárok na odměnu a dále s nimi nakládá jednotně, bez ohledu na původ jejich příjmu. Rozhodne-li zastupitelstvo obce v souladu s § 84 odst. 2 písm. m) obecního zřízení, že starosta bude uvolněným členem zastupitelstva, vzniká starostovi i nárok na odměnu dle § 71 obecního zřízení. Problematickou otázkou může být souběh pobírání starobního důchodu a pobírání odměny poskytované starostovi-důchodci coby uvolněnému členovi zastupitelstva. Dle § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, totiž panuje omezení pro výplatu starobního důchodu ve vztahu k osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu – tento vztah musí být sjednán pouze na dobu určitou, a to nejdéle na dobu jednoho roku (lze-li pracovněprávní vztah podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat), jinak oprávněná osoba ztrácí na výplatu důchodu nárok. V případě výkonu funkce starosty se však jedná o výkon veřejné volené funkce dle zákona o obcích, na niž se až na výjimky (splatnost odměn, srážky ze mzdy, cestovní náhrady) zákoník práce nevztahuje, stejně

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 9. červenci 2007.

jako byť i dílčí pracovněprávní úprava dle jiných předpisů, např. zákona o úřednících územních samosprávných celků. Funkce starosty není výdělečnou činností vykonávanou na základě pracovněprávního vztahu, na niž pamatuje zákon o důchodovém pojištění, starosta nepobírá mzdu ani plat a stejně tak není zaměstnancem (obce ani kohokoliv jiného), a proto při souběžném pobírání starobního důchodu a odměny uvolněného člena zastupitelstva obce, resp. „uvolněného starosty“, při správném výkladu zákona nemůže dojít k žádným komplikacím. I v případě, že by úřednice nebo úředníci OSSZ na výkon funkce starosty (nesprávně) aplikovali § 37 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a požadovali po starostovi, aby jim doložil pracovní smlouvu na dobu určitou, nepřesahující 1 rok, měli by si všimnout výjimky uvedené na konci zmíněného ustanovení, kde je požadavek na uzavření nejvýše jednoroční pracovní smlouvy podmíněn tím, že dle zvláštního předpisu pracovní poměr na tuto dobu skutečně sjednat lze – starostu však nelze volit co jeden rok, starosta je zastupitelstvem obce volen na celé volební období a v každém případě je po celé volební období členem zastupitelstva obce. Uvolněný starosta – důchodce tak může nerušeně pobírat svůj důchod společně s odměnou uvolněného člena zastupitelstva. Výše nastíněný výklad byl ověřen i na Ústředí České správy sociálního zabezpečení, které zastává totéž stanovisko. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

informační servis č. 8-9/2007 strana 23

K oprávnění kontrolního výboru kontrolovat obecní obchodní společnost Dotaz: Město je jediným společníkem (zakladatelem) tří obchodních společností. Podle ustanovení § 102 zákona o obcích je radě obce vyhrazeno mimo jiné b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Jediný společník společnosti v působnosti valné hromady, kterou vykonává rada města jako orgán jediného společníka k tomu určený podle ust. § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích, tedy rozhoduje o všech věcech ve smyslu ust. § 125 obchodního zákoníku. Již delší dobu se potýkáme s otázkou, které další orgány mohou, kromě výše zmiňované rady města (která je orgánem obce), kontrolovat takto založené obchodní společnosti, tj. jde nám zejména o to, zda právo kontroly přísluší též kontrolnímu či finančnímu výboru (které jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce ve smyslu ust. § 117 zák. o obcích). Odpověď: Společnost, v níž rada obce vystupuje v pozici jediného společníka, může být kontrolována zevnitř, např. dozorčí rada, interní audit, nebo zvnějšku, např. auditorská společnost. Kontrolou může pověřit zastupitelstvo obce i jeho kontrolní výbor, pokud rada obce či jiný orgán společnosti tento způsob kontroly nevyloučí. Kromě výše zmíněné rady obce jakožto orgánu vykonávajícího oprávnění jediného společníka obchodní společnosti vlastněnou obcí mohou kontrolní oprávnění vůči této společnosti vykonávat i vnitřní orgány společnosti. Tedy u akciové společnosti a společnosti s ručením omezením je tímto orgánem dozorčí rada (§ 137 a § 197 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů obchodního zákoníku; u společnosti s ručením omezením se dozorčí rada zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva). Členy do těchto

dozorčích rad dle § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích navrhuje zastupitelstvo obce, schvaluje valná hromada společnosti, tedy rada obce (§ 125 odst. 1 písm. g), § 139 odst. 1, § 187 odst. 1 písm. e) a § 200 odst. 1 obchodního zákoníku). Samozřejmě je možné, aby byly ustanoveny v souladu s právními předpisy a rozhodnutím příslušných orgánů společnosti i jiné kontrolní orgány obchodní společnosti, např. auditoři (§ 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Kontrolní oprávnění vůči obcí vlastněné obchodní společnosti může vykonávat i kontrolní nebo finanční výbor, ale za podmínky dodržení ustanovení § 117 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Kontrolní výbor (a finanční výbor taktéž) je obligatorně zřizován zastupitelstvem obce jako

Tato odpověď je zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 2. července 2007.

iniciativní a kontrolní orgán, je proto možné, aby jej zastupitelstvo obce v souladu s ustanovením § 118 odst. 1 a § 119 odst. 3 písm. c), resp. odst. 2 písm. b) zákona o obcích pověřilo plněním úkolu, tedy i kontrolou obcí vlastněnou obchodní společností. Není možné, aby rada obce stanovila, že kontrolní výbor bude kontrolovat obchodní společnost, jelikož kontrolní výbor je orgán zastupitelstva obce, nikoliv rady obce. Ta si může k tomuto účelu zřídit komisi rady (§ 122 zákona o obcích). Na tomto místě je třeba podotknout, že rada obce jako orgán vykonávající práva (a povinnosti) jediného společníka v obcí vlastněné společnosti má sice možnost v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku (např. § 17 ochrana obchodního tajemství) omezit kontrolní oprávnění kontrolního výboru (na společnost je třeba stále nazírat jako na subjekt soukromého práva, přestože je vlastněna obcí a rada obce tak musí hájit nejen zájmy obce, ale i společnosti a kontrolní výbor není orgán společnosti), ale rada obce, stejně jako kontrolní výbor, je orgán vzešlý ze zastupitelstva obce a je mu tudíž odpovědná (§ 99 odst. 1 a § 118 odst. 1 zákona o obcích). V případě, že by rada obce jako jediný společník obchodní společnosti neumožnila kontrolnímu výboru provedení kontroly obchodní společnosti na základě úkolu zastupitelstva obce, musela by toto rozhodnutí dostatečně odůvodnit před zastupitelstvem obce (princip politické odpovědnosti). Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu

K oprávnění člena zastupitelstva obce požadovat informace Dotaz: Do jakých podkladů (listin) týkajících se obchodních společností, kde je město jediným společníkem (zakladatelem), jsou oprávněni nahlížet zastupitelé v souvislosti se zpracováním (přípravou) rozpočtu (ust. § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souvislosti se zpracováním závěrečného účtu (ust. § 17 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)? Odpověď: Člen zastupitelstva obce má právo požadovat od zaměstnanců a statutárních orgánů obecních společností a rady obce a je-

informační servis č. 8-9/2007 strana 24

jích členů jakékoliv informace, které jsou nezbytné pro řádný výkon jeho funkce, nejde-li samozřejmě o informace, jejichž sdělování je právem omezeno (např. utajované

skutečnosti, obchodní tajemství, osobní údaje apod.). Oprávnění člena zastupitelstva obce (dále jen „zastupitel“) vyžadovat informace vztahující se k výkonu jeho funkce je dáno zejména § 82 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zastupitel má při výkonu svojí funkce právo požadovat od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo

zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Stejně tak může zastupitel vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. V souladu s § 69 odst. 2, 3 a 4 a § 83 odst. 1 zákona o obcích musí zastupitel vykonávat svou funkci svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů. Chce-li se tedy odpovědně připravit a vyjadřovat k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu obce dle zákona o obcích a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, má právo vyžadovat i informace vztahující se k hospodaření obcí založených právnických osob, tedy i obchodních společností. Je-li zastupitel zároveň členem rady obce (dále jen „radní“), která vykonává oprávnění jediného společníka v obci vlastněné

společnosti, může tyto informace získat v souladu s § 122 odst. 2, § 125, § 180 odst. 1 a 4 a § 187 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rada obce jakožto orgán vykonávající práva jediného společníka v obcí vlastněné společnosti má právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce. V tomto případě rada obce rozhoduje jako kolektivní orgán, tedy jako jediný společník, svým usnesením, ale oprávnění společníka (rady obce) se nevylučuje s oprávněním radního, a tím spíše i zastupitele, tyto informace lze získat přímo na základě vznesení dotazu na příslušné orgány společnosti, popř. na radu obce v souladu s § 82 zákona o obcích. Informace musí být poskytnuta, pokud samozřejmě neobsahuje údaje podléhající utajení či mlčenlivosti, přesto to nevylučuje zveřejnění informace absolutně, jestliže jde oddělit tyto utajované informace od zveřejnitelných údajů (např. obchod-

ní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aj.). Vzhledem k tomu, že právnické osoby obcí nejsou zakládány samoúčelně, ale zejména proto, aby usnadnily výkon některých činností zajišťovaných obcí (např. správu veřejné zeleně, pozemních komunikací, správu nemovitostí atd.), budou tyto právnické osoby na rozpočet obce vždy nějakým způsobem napojeny (ať na stránce výdajové – příspěvek na činnost, dotace, dorovnání ztráty atd., nebo na stránce příjmové – převod zisku, likvidace společnosti apod.). Z tohoto důvodu by měly být zastupiteli poskytnuty veškeré relevantní informace s ohledem na povinnosti vyplývající z právních předpisů (např. povinnost mlčenlivosti), které mu umožní odpovědně vykonávat jeho funkci. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu

Tato odpověď je zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 2. července 2007.

Dotaz k možnosti omezení užití pitné vody Dotaz: Může obec vydat zákaz nebo omezit napouštění bazénů u rodinných domů z obecního vodovodu? Jak tento případný zákaz nebo omezení upravit v nových smlouvách s odběrateli vody?

Odpověď: Odběrateli vody z vodovodu pro veřejnou potřebu nelze omezit či zakázat odběr vody, není-li tak dohodnuto ve smlouvě mezi ním a provozovatelem vodovodu, vyjma specifických případů stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích, např. živelní pohroma, pravidelné údržby a revize, opravy, neoprávněný odběr apod. Množství odebírané vody by mělo být mezi odběratelem a provozovatelem vodovodu dohodnuto ve smlouvě. Omezit nebo zakázat užívání vody pro napouštění z bazénu, popř. jinou potřebu lze pouze u odběrů vody z povrchových vod (řeky, potoky) a podzemních vod (studny, vrty). Je-li vlastník nemovitosti řádně připojen (tedy se souhlasem majitele vodovodu, popř. provozovatele dle § 8 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů), má právo na uzavření

smlouvy o dodávce vody s provozovatelem vodovodu (§ 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Je-li tato smlouva uzavřena, může vlastník, resp. provozovatel vodovodu přerušit dodávku nebo omezit dodávku odběrateli jen po předchozím upozornění a ze zákonných důvodů uvedených v § 9 zákona o vodovodech a kanalizacích (např. při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích, ohrožení jakosti vody ve vodovodu, v případě prodlení odběratele s placením vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů, atd.). Provozovatel vodovodu je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, havárie vodovodu nebo vodovodní přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku (§ 9 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích). V souladu s § 8 a § 9 zákona o vodovodech a kanalizacích vydalo ministerstvo zemědělství prováděcí právní předpis, kde jsou stano-

veny mj. i náležitosti smlouvy o dodávce vody. V této prováděcí vyhlášce č. 428/2001 Sb. je v § 13 stanovena struktura a obsah smlouvy o dodávce vody. V § 13 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky je stanoveno, že smlouva o dodávce vody obsahuje kromě obecných náležitostí i limit množství dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, a dále způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavků na odběratele z toho vyplývajících (např. požadavky na umístění vodoměru, osobní účast při odečtu). Mezi odběratelem vody z vodovodu a provozovatelem vodovodu musí být uzavřena taková smlouva, která obsahuje náležitosti v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích a vyhl. č. 428/2001 Sb. Dodržení stanoveného limitu množství odebrané vody z vodovodu je samozřejmě kontrolovatelné. Provozovatel má právo přístupu k vodoměru a zjištění množství odebrané vody, stejně tak odběratel může užít odebranou vodu jen k účelu sjednanému ve smlouvě o dodávce vody (§ 15 odst. 2 a § 17 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích). Na problematiku nakládání s vodou dodávanou vodovodem pro veřejnou potřebu

informační servis č. 8-9/2007 strana 25

se nevztahuje ustanovení § 109 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení se užije pouze pro obecné nakládání s povrchovými vodami (§ 6 vodního zákona) a z povolených odběrů podzemních a povrchových vod (např. studna, vrt, trkač, čerpadlo atd. viz § 8 vodního zákona). V případě veřejného zájmu, zejména z důvodu přechodného nedostatku vody, může věcně a místně příslušný vodoprávní úřad bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolené nakládání s vodami, popřípadě toto nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje. Pro stanovení omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami je příslušný obecní úřad (§ 6, § 104 odst. 2 písm. a) a § 105 odst. 1 vodního zákona). U nakládání s povolenými odběry povrchových nebo podzemních vod je oprávněn stanovit ome-

zení nebo zákaz příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 8, § 104 odst. 2 písm. c) a § 106 odst. 1 vodního zákona a srov. § 107 písm. d) vodního zákona). Na problematiku nakládání s vodou z vodovodu se vztahuje zákon o vodovodech a kanalizacích. V současnosti český právní řád neumožňuje aplikaci obdobného postupu uvedeného výše na vodu odebíranou z vodovodu (např. odběr nadměrného množství vody z vodovodu odběrateli v rekreační oblasti, např. napouštění bazénu, zalévání zahrádek atd.). Odběr z vodovodu je založen na soukromoprávním aktu (smlouva mezi provozovatelem vodovodu a odběratelem) a jen v této smlouvě může být upraveno, že provozovatel vodovodu omezí dodávky vody i z jiných než zákonných důvodů, popř. určeno maximální množství odebrané vody z vodovodu za určitou časovou jednotku. Případný odběr nad rámec daný smlouvou je porušením

smlouvy, které je postižitelné např. smluvní pokutou dohodnutou ve smlouvě mezi provozovatelem a odběratelem popř. až ukončením smlouvy výpovědí pro hrubé porušení smlouvy, nebude-li odběratel plnit své povinnosti po delší čas nebo bude smlouvu porušovat velmi intenzivním způsobem. Pro tento případ odběru vody z vodovodu zákon o vodovodech a kanalizacích pouze garantuje odběrateli vody z vodovodu právo a na straně provozovatele vodovodu povinnost, že příslušná smlouva bude uzavřena, ale přesto je třeba dbát ochrany oprávněných hospodářských zájmů provozovatele vodovodu, jenž by se neodůvodněným lpěním na § 8 odst. 6 a § 9 zákona o vodovodech a kanalizacích stal rukojmím odběratele, což by bylo v rozporu s ustanovením § 3 občanského zákoníku a obecnou právní zásadou zákazu šikanózního chování a zákazu chování v rozporu s dobrými mravy. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu

Tato odpověď je zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 4. července 2007.

Pravomoci zastupitele - kontrola hospodaření a účetnictví obce, navrhování rozpočtu Dotaz: Mohu jako člen zastupitelstva v malé obci (bez rady) požádat účetní na konci pracovní doby o předložení stavu hotovosti pokladny a porovnat s pokladní knihou? Může finanční výbor navrhovat rozpočet obce? Odpověď: Kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce přísluší finančnímu výboru, nikoliv „řadovému“ zastupiteli. Každý člen zastupitelstva však může navrhnout provedení kontroly účetnictví nebo žádat o podání zprávy o stavu pokladny nebo účetnictví. Finanční výbor může připravovat a navrhovat rozpočet obce, pokud mu to zastupitelstvo svěří jako úkol. Práva a povinnosti člena zastupitelstva obce jsou uvedena v § 82 a 83 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Dle § 82 písm. a) obecního zřízení má zastupitel právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání. Dle § 82 písm. b) obecního zřízení má zastupitel právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec

informační servis č. 8-9/2007 strana 26

založila nebo zřídila, kdy písemnou odpověď musí zastupitel obdržet do 30 dnů (zastupitel má právo na odpověď, ale nikoliv už na to, aby jeho podnětům a žádostem bylo vyhověno). Dle § 82 písm. c) obecního zřízení má dále zastupitel právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, kdy informace mu musí být poskytnuta opět nejpozději do 30 dnů. Výkonem funkce se rozumí např. funkce člena nebo předsedy finančního výboru zastupitelstva, výkon funkce radního pro bezpečnost, výkon funkce člena školské komise nebo zkrátka výkon funkce člena zastupitelstva obce, který je povinen plnit úkoly uložené mu zastupitelstvem či jinými orgány obce a hájit zájmy občanů obce (viz § 83 odst. 1 obecního zřízení). Právo požadovat informace od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu se týká především informací potřebných pro výkon samostatné působnosti, a to pouze informací, které zastupitel potřebuje pro výkon své

funkce (člena výboru, komise, člena zastupitelstva). Skrze toto oprávnění nelze porušovat normy upravující vedení konkrétních správních řízení, nahlížení do spisů, rozhodování v konkrétních věcech atd. Bude-li příslušný zaměstnanec nebo odbor obecního úřadu řešit věc spadající do samostatné působnosti (sepsání obecně závazné vyhlášky, prodej obecních bytů, výše výdajů na údržbu veřejné zeleně atd.), je zájem zastupitele zcela legitimní a zaměstnanec obecního úřadu by měl zastupiteli v reakci na jeho žádost o informace vyhovět. Podobně je legitimní vyhovět žádosti zastupitele, která se týká výkonu přenesené působnosti, je-li tato žádost obecná a nejde-li o zásah do konkrétního řízení, o sdělování informací z konkrétních spisů nebo o sdělování osobních nebo citlivých údajů ze spisového materiálu nebo z úředních evidencí a databází. To znamená, že půjde-li o žádost např. o zjištění celkové výše vymožených pokut za přestupky, sdělení počtu plátců poplatků ze psů, počet povolení ke kácení stromů atd., měl by zaměstnanec obecního úřadu takové žádosti opět vyhovět. Oprávnění člena zastupitelstva dle § 82 obecního zřízení na straně jedné totiž nutně odpovídá povinnost obecního úřadu na straně druhé (reagovat na žádost, poskytnout informace).

obecního zřízení a nesvěří ji např. finančnímu výboru. Pokud finanční výbor připravuje rozpočet bez dalšího už nyní, měl by tak nadále činit na základě usnesení zastupitelstva obce, které mu tento úkol svěří. Pokud zastupitelstvo obce přípravu a navržení rozpočtu bez dalšího svěří finančnímu výboru, jak bylo výše zmíněno, fakticky si tímto úkonem danou pravomoc zároveň vyhrazuje. Obecně může rozpočet navrhovat ke schválení (1) rada obce (v souladu s § 102 odst. 3 obecního zřízení) nebo (2) starosta, v obci, kde se rada nevolí (v souladu s § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 obecního zřízení), dále (3) finanční výbor zastupitelstva obce tam, kde si zastupitelstvo pravomoc připravovat a navrhovat rozpočet vyhradilo dle § 84 odst. 4 obecního zřízení, nebo (4) obecní úřad, pokud je mu v rámci rozdělení pravomoci v obecním úřadě organizačním řádem tato pravomoc svěřena radou obce na základě § 102 odst. 2 písm. f) a o) obecního zřízení, nebo opět (5) obecní úřad, pokud už si pravomoc vyhradilo zastupitelstvo obce a v souladu s ust. § 109 odst. 3 písm. a) bod 1 přípravu a navrhování rozpočtu obecnímu úřadu uložilo jako úkol. Mgr. Jan Potměšil Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 23. červenci 2007. legislativně-právní oddělení Kanceláře Svazu Vedle práv a povinností zastupitelů přiznává obecní zřízení ještě další práva, resp. pravomoci, kolektivním orgánům zastupitelstva obce, mj. finančnímu a kontrolnímu výboru. Finančnímu výboru přísluší zejména kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce (§ 119 odst. 2 písm. a) obecního zřízení) a kontrolnímu výboru přísluší zejména kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady a kontrola dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti (§ 119 odst. 3 písm. a) a b) obecního zřízení). Obecní úřad je zároveň v oblasti samostatné působnosti povinen pomáhat výborům (a komisím) v jejich činnosti (§ 109 odst. 3 písm. a) bod 2 obecního zřízení). Z výše uvedeného tak vyplývá, že kontrola hospodaření obce (např. předložení stavu hotovosti pokladny a porovnání s pokladní knihou) náleží především finančnímu výboru. „Řadový“ zastupitel však má právo navrhnout zastupitelstvu obce nebo finančnímu výboru např. provedení kontroly účetnictví obce (viz § 82 písm. a) obecního zřízení) nebo může na starostu nebo předsedu

finančního výboru vznést dotaz na způsob kontroly účetnictví obce, na stav pokladny, na strukturu výdajů obce, např. zda odpovídá schválenému rozpočtu (viz § 82 písm. b) obecního zřízení) atd. Co se týče přípravy rozpočtu obce, zpravidla jej připravuje a navrhuje rada obce nebo starosta (v obci, kde se nevolí rada), na základě podkladů připravených finanční komisí (srovnej obecnou pravomoc rady dle § 102 odst. 1 obecního zřízení). Není však vyloučeno, aby přípravu a navržení rozpočtu svěřilo zastupitelstvo finančnímu výboru jako úkol na základě § 119 odst. 2 písm. b) obecního zřízení. Striktně vzato, co se rozdělení pravomocí mezi orgány obce týče, pravomoc připravovat rozpočet není vyhrazena ani zastupitelstvu obce (viz § 84 odst. 1 a § 85 obecního zřízení), kdy zastupitelstvo rozpočet pouze schvaluje či neschvaluje (§ 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení), ani radě obce (viz § 102 odst. 2 obecního zřízení). Dle zbytkové klauzule § 102 odst. 3 obecního zřízení tedy pravomoc připravovat rozpočet přísluší radě obce, pokud si ovšem tuto pravomoc nevyhradí zastupitelstvo dle § 84 odst. 4

Nahrávání jednání zastupitelstva obce Dotaz: Může občan obce, přítomný jednání zastupitelstva obce, pro svoji potřebu pořizovat zvukový záznam z jednání, pokud toto předem dá na vědomí? Je možné nahrávání „nepřipustit“ hlasováním zastupitelů? Odpověď: Nahrávání zasedání zastupitelstva přítomným občanem je přípustné pouze v případě, pokud s tím souhlasí všechny osoby, které mají být nahrávány. Každý zastupitel nebo občan dává či nedává souhlas sám za sebe, nelze hlasovat o právech ostatních. Obec však může k úředním účelům pořídit vlastní nahrávku, a to i bez souhlasu přítomných na základě úřední licence. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v § 12 odst. 1 stanovuje, že písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením. Zmíněné ustanovení fakticky provádí čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod

jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a slovenské federativní republiky, ve znění ústavního zákona č. 168/1998 Sb.), který stanovuje, že každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Práva deklarovaná Listinou a dále specifikovaná v občanském zákoníku, příp. dalších zvláštních předpisech (např. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) občané ani zastupitelé obce účastí na zasedání zastupitelstva neztrácejí, a proto pokud chce některý z občanů jednání nahrávat, musí k tomu mít souhlas všech nahrávaných osob, neboť pořízený záznam by byl zvukovým záznamem týkajícím se fyzické osoby, příp. záznamem projevu osobní povahy. V krajním případě by takový občan směl nahrávat

jen ty osoby, které daly k nahrávání souhlas, a hovoří-li osoby, které souhlas nedaly, musel by záznamové zařízení vypínat. O povolení nahrávat nemůže hlasovat zastupitelstvo obce, neboť by hlasovalo o základních lidských právech, resp. právech přiznaných zákonem každému jednotlivci, kdy nelze připustit hlasování o tom, zda tato práva někomu budou či nebudou odejmuta. K tomu, zda smí být nahráván, se proto musí vyjádřit každý jednotlivý občan včetně zastupitelů. V případě, že většina např. zvednutím ruky dá najevo, že si nahrávání nepřeje, pozbývá už nahrávání pouze hrstky svolných přítomných smyslu. Zvláště ze strany zastupitelů je však třeba být uvážlivý při odpírání nahrávání jednání přítomnými občany, neboť na politiky a veřejné činitele jsou kladeny vyšší nároky a nemůželi politik odepřít nahrávání svých projevů např. pro zpravodajské účely novinářům, není zpravidla důvod odpírat tuto možnost i „řadovému“ občanovi (nenarušuje-li jednání zastupitelstva nebo veřejný pořádek), pokud se zmíněný občan liší od novináře pouze tím, že nevlastní novinářský průkaz.

informační servis č. 8-9/2007 strana 27

Pokud chce obec předejít sporům o obsah zápisu ze zasedání (§ 95 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), resp. o to, co kdo na zasedání skutečně řekl nebo neřekl, o čem se ve skutečnosti hlasovalo, jaké znění usnesení bylo skutečně schváleno apod., lze pořizovat úřední záznam z jednání zastupitelstva, kdy není třeba souhlasu přítomných (zvukový záznam se pořizuje pro úřední účely kvalifikovaným subjektem, kde nehrozí riziko zneužití), a to s odkazem na úřední licenci povolenou v § 12 odst. 2 občanského zákoníku, kde je stanoveno, že svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Zákonnou oporou pro využití úřední licence bude § 95 odst. 1 obecního zřízení, které upravuje pořizování písemného zápisu z jednání zastupitelstva obce. Jelikož po obcích nelze spravedlivě požadovat, aby byl pořizován stenozáznam přímo na jednání, je zřejmé, že k vyhotovení záznamu bude nutné jako pomůcku pořídit zvukový záznam. To nepřímo vyplývá i z § 95

odst. 2 obecního zřízení, kde je uvedeno, že zápis je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, tzn. nikoliv ihned na zasedání, ale třeba až několik dní poté, což lze učinit pouze na základě nahrávky. Pokud by obec chtěla zvukový nebo audiovizuální záznam zveřejnit, např. na internetu, šlo by už o zveřejňování osobních údajů bez souhlasu dotčených osob, které jsou na záznamu vidět, hovoří zde nebo je o nich řeč – záznam by musel být anonymizován, kdy zmínky obsahující osobní údaje (jména, data narození, jiná identifikace konkrétní fyzické osoby) by musely být nahrazeny jiným zvukem nebo vymazány, hlasy hovořících osob zkresleny (jde o projev osobní povahy i o osobní údaj, na jehož základě lze určitou osobu identifikovat) a obličeje hovořících osob např. rozmlženy (podobizna je opět osobním údajem). Vyvěšení záznamu na internetu je tedy prakticky nemožné. V podrobnostech odkazujeme na dotazy týkající se ochrany osobních údajů a zveřejňování informací o jednání zastupitelstev

a rad obcí v Poradně na našich stránkách www.smocr.cz. Obec však může jednání přenášet v přímém přenosu nebo ze záznamu v televizním vysílání, např. na místním televizním kanále, kdy takovéto zveřejňování obrazových a zvukových záznamů týkajících se fyzické osoby by spadalo pod využití zpravodajské licence zakotvené v § 12 odst. 3 občanského zákoníku, kde je mj. uvedeno, že obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství, kdy však ani takové použití nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby. V přenosu nebo záznamu by se proto neměly objevovat ponižující nebo zesměšňující sekvence, ani citlivé nebo osobní údaje (výše majetku, plné jméno s adresou a rodným číslem apod.), zvláště jde-li o řadové občany, nikoliv o zastupitele, na něž jsou jako na politiky kladeny vyšší nároky. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 30. červenci 2007.

Co nového ve Sbírce zákonů - červenec, srpen 2007 n

Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (č. 161/2007 Sb.) Ústavní soud odmítl zrušit tu část vyhlášky, která zakazuje prostituci na celém území obce, neboť prostituce narušuje závažným způsobem veřejný pořádek, dobré mravy i další zájmy chráněné zákonem a mezinárodními smlouvami, ať je provozována kdekoliv, nejen pouze na některých veřejných prostranstvích. Účinnost: 2. července 2007

vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce (č. 163/2007 Sb.) Ústavní soud potvrdil, že prostituci lze zakázat prakticky na celém území obce a zároveň odmítl, že by pojem „současně zastavěného území obce“, který vyhláška použila k vymezení působnosti zákazu, byl neurčitý a v rozporu s principem právní jistoty. Účinnost: 2. července 2007 n

n

Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna (č. 162/2007 Sb.) Ústavní soud zrušil vyhlášku, která ukládala provozovatelům hostinské činnosti povinnost zajistit, aby občané nebyli obtěžováni nadměrným hlukem – úpravu hluku a živnostenského podnikání už obsahují zvláštní právní předpisy a vyhláška též užívala neurčité pojmy, např. „koncentrace většího počtu osob“. Účinnost: 2. července 2007 n

Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné

informační servis č. 8-9/2007 strana 28

Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích (č. 164/2007 Sb.) Obce mohou obecně závaznými vyhláškami zavést jen takové místní poplatky, které jsou taxativně vymezeny zákonem o místních poplatcích a pouze v rozsahu, který zákon umožňuje. Jednoznačně vymezený rámec právní úpravy neumožňuje obcím vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice zákona, resp. zákonného zmocnění. Účinnost: 2. července 2007 n

Zákon č. 176/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Stručná novela se dotýká obcí III., zřizují-li zařízení sociálně-právní ochrany dětí. Změny se týkají mj. poskytování příspěvku na poskytování pobytu a péče v zařízeních pro děti. Účinnost: 1. září 2007

n

Nález Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2007 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Těrlicko č. 3/2003 o ochraně veřejného pořádku na území obce Těrlicko (č. 189/2007 Sb.) Ústavní soud rušil vyhlášku v těch jejích částech, kdy obec překročila rámec svého zmocnění, zabýval se též vymezením veřejných prostranství a „některých“ veřejných prostranství, dále byly rušeny části vyhlášky dublující nebo parafrázující už nyní platné právní předpisy. Ústavní soud však odmítl zrušit tu část vyhlášky, kde je vymezena doba nočního klidu, neboť žádný právní předpis pojem nočního klidu nespecifikuje, a dále připustil možnost omezení hluku o nedělích a ve dnech pracovního klidu, ve vymezených denních dobách. Účinnost: 23. července 2007 n

Vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům Vyhláška zapracovává příslušné předpisy EU a stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody, požadavky na vyba-

vení vnitřních tepelných zařízení budov měřicí a indikační technikou a zařízeními regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Účinnost: 1. září 2007 n

Vyhláška č. 209/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a užívání povrchových vod k plavbě, ve znění vyhlášky č. 39/2006 Sb. Vyhláška nově reguluje podmínky používání vodních skútrů. Účinnost: 16. srpna 2007 n

Zákon č. 215/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Novela mj. zpřísňuje a rozšiřuje postih řidičů za jízdu s neplatnou nebo zakrytou SPZ, odstraňuje nejasnosti u případů nehod, kdy by měl být účastník provozu postihován i za zranění vlastní osoby a postihuje se též provoz vozidla, které je technicky nezpůsobilé k provozu tak závažným způsobem, že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky. Účinnost: 22. srpna 2007 připravil Mgr. Jan Potměšil, legislativně právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v červenci a srpnu n

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě Vyhláška by měla především zavést radikální změnu týkající se provozu taxislužby, a to úplné zrušení evidenčních čísel, dále povinnost sejmout z vozidla taxi veškeré označení vozidla za taxi v době, kdy s vozidlem není provozována taxislužba, a vypuštění povinnosti zveřejňovat informace o cenách. Vyhláška též nově upravovala zkoušky odborné způsobilosti, používání tachografů a také pracovní dobu řidičů MHD. K vyhlášce Svaz uplatnil řadu zásadních připomínek, nejvýznamnější se týkala navrženého rušení evidenčních čísel, které ministerstvo dopravy považuje za „diskriminující“ a matoucí, lze-li nyní provozovat taxislužbu kdekoliv (řidič s evidenčním číslem a označením např. „Pelhřimov“ může být v sousedním Humpolci považován za „vetřelce“, zároveň způsob označení je nejednotný a teoreticky může existovat až sto řidičů se stejným číslem, byť z různých obcí). Identifikátorem vozu by měla zůstat pouze SPZ. Vzhledem k nedostatečné identifikaci pomocí SPZ (např. sejmuté, ohnuté, pozměněné, kradené, znečištěné SPZ) Svaz trval na zachování evidenčních čísel, vyvedených zřetelně a v dostatečné velikosti na obou dveřích vozidla. Ministerstvo tento požadavek nakonec akceptovalo, evidenční čísla zůstanou zachována, byť změní svoji podobu - buď půjde o kombinaci písmene (písmen) a několikamístného čísla, nebo bude číslo shodné s SPZ. Sejmout označení taxi, není-li s vozidlem provozována taxislužba, za účelem zamezení jednoduché „proměny“ ve smluvního přepravce (např. pouhým zakrytím svítilny), který pak může účtovat jakékoliv ceny, je ze strany Svazu akceptovatelné. Co se týče povinnosti informovat o cenách za provoz taxislužby, ta vyplývá už z cenových předpisů a úprava ve vyhlášce by tak byla duplicitní. Zkoušky

odborné způsobilosti (mj. způsob provádění testů) jsou upraveny již ve směrnicích EU, které Česká republika musí implementovat. Pracovní doba řidičů MHD (za souhlasu dopravců i odborů) zůstane nakonec nezměněna. Konečně účinnost nové evidence a ustanovení vyhlášky o zkouškách odborné způsobilosti budou v souladu s naším požadavkem posunuty na jaro příštího roku. n

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Dle důvodové zprávy návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty nebude mít rozpočtové dopady ani významné dopady na náklady daňových subjektů. Svaz toto tvrzení rozporoval, protože dopady předkládaného návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty jsou značné. Většina měst a obcí v současné době není plátcem DPH, neboť nepřekračují obrat stanovený v § 6 odst. 1 zákona (obrat 1 000 000 Kč za posledních 12 měsíců). Obce využívají výhod pracně dojednaného kompromisu na znění definice obratu, která je uvedená v § 6 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, kde se obratem rozumí výnosy za uskutečněná plnění. Vzhledem k tomu, že obce a města neúčtují na výnosech, ale na příjmech, je obrat velice nízký nebo úplně nulový. Pokud by byl schválen návrh novely zákona v předloženém znění, znamenalo by to pro obce velký nárůst administrativy (nutnost najmout nové zaměstnance), případně stávající zaměstnance proškolit. Vzhledem k tomu, že obce nemohou čerpat výhody, které zákon o dani z přidané hodnoty přiznává podnikatelským subjektům, přijdou veřejné rozpočty o množství finančních prostředků, které však nebudou věnovány na investice, ale čistě na administrativu. Z výše uvedených důvodů Svaz požaduje odpovědné vyčíslení dopadů navrhované novely zákona o dani z přidané hodnoty na obce a města. informační servis č. 8-9/2007 strana 29

n

Návrh vyhlášky o technických požadavcích na stavby Tato vyhláška má nahradit stávající vyhlášku Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, ze které podstatným způsobem vychází, jelikož v praxi je stávající vyhláška vnímána stavebními úřady jako vcelku vyhovující. Vůči návrhu vyslovil Svaz několik zásadních připomínek, zejm. pokud se právní předpis odvolává přímo v textu vyhlášky na technické normy, potom musí ministerstvo zabezpečit bezplatný přístup k nim a označit, které normy musí být užity (např. určení vzdálenosti studny od případných zdrojů znečištění, účinky zatížení staveb, konstrukce schodišť apod.). Získání technických norem je pro stavební úřady značně nákladné a nepřiměřeně by tak obce ze svých rozpočtů opět doplácely na výkon státní správy. Další významnou námitkou je návrh na rozšíření okruhu výjimek pro výstavbu, jelikož v praxi se stavební úřady setkávají s velmi specifickými podmínkami v území a volnost daná správním uvážením za dodržení základních stavebně technických pravidel umožňuje rozvoj především bytové zástavby i v méně atraktivních lokalitách. n

Návrh nového trestního zákoníku a zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku Na X. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky ministr spravedlnosti avizoval novou úpravu trestního zákona a žádal obce o spolupráci především při výkonu trestu obecně prospěšných prací. Návrh nového trestního zákona však počítá až s příliš širokou možností ukládat tento trest. Toto Svaz připomínkoval a s ohledem na smysluplnost podobného trestání navrhujeme ukládat jej pouze za přečiny (tj. nedbalostní a úmyslné trestné činy s horní hranicí sazby do 3 let). Zde je předpoklad, že se odsouzení nebudou výkonu trestu příliš vyhýbat a obce nebudou mít s dozorováním výkonu trestu jenom problémy. Podle slibů ministra byl skutečně změněn přepočet neodpracovaných hodin, a to tak, že každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu se počítá za jeden den odnětí svobody. n

Věcný záměr zákona o zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zřídit od roku 2009 novou

soustavu státních úřadů – okresních ředitelství Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu. Na tento úřad by přešly z obcí s pověřeným obecním úřadem a z obcí s rozšířenou působností zejména agendy ze sociální oblasti (dávkové systémy a sociálně právní ochrana dětí). Jedním z hlavních ministerských argumentů pro převod zaměstnanců a kompetencí je nedostatečná kvalita vykonávaných prací na obcích. Svaz požádal o stanovisko všechny členské obce, jichž se úprava může dotknout, a na základě většinového názoru tento věcný záměr odmítl. Našim členům se nelíbilo především oddalování těchto služeb občanovi, povinnost obcí strpět ve svých prostorách ještě po 2 roky zaměstnance nových úřadů a také to, že by na úřad přešlo pouze vyplácení dávek a samotná sociální práce by zůstala na obcích bez provázání s dávkami a s nutností komunikovat s dalším úřadem. Úprava by se dotkla odhadem 7 890 zaměstnanců převážně z obcí. Proti záměru se postavily i některé kraje, naopak ministerstvo financí se domnívá, že je to krok k úsporám v systému a vyplatí se i přes počáteční investici ve výši téměř 5,5 mld. Kč. Tyto prostředky budou částečně pocházet z příspěvku na výkon státní správy obcím (který bude snížen v souvislosti s odchodem agend z obcí) a částečně ze strukturálních fondů Evropské unie. n

Věcný záměr zákona o rehabilitaci osob se zdravotním postižením a o změně a doplnění některých dalších zákonů Cílem úpravy je sjednotit poskytování jednotlivých složek rehabilitace (pracovní, léčebná, sociální a speciální vzdělávání), které již v České republice existují, ale jejich poskytování není koordinované. Nově by koordinaci měly zajišťovat okresní ředitelství národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu (viz výše). Zásadní připomínka Svazu tak směřovala k požadavku mít v záloze variantní řešení, které by bylo uplatněno, pokud by zákon o nové soustavě státních orgánů nebyl přijat. Na tuto připomínku ministerstvo nereflektovalo a nebude-li přijata úprava národních úřadů, problematika rehabilitace zůstane nadále neupravena. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Vaše názory Financování samospráv není přerozdělování

n (REAKCE NA ČLÁNEK V INS Č. 6)

Starosta Rokycan Jan Baloun se v Informačním servisu č. 6/2007 v rubrice Vaše názory zamýšlí nad ošidností rozdělování peněz ze státního rozpočtu pro města a obce. Názorně ukazuje, jakým způsobem je dnes ještě stále vedena o rozpočtovém určení daní (RUD) diskuze. Jeho zamyšlení je typické přístupem rozvíjení myšlenek a návrhů bez předchozího zjištění současného stavu či alespoň znalosti základního legislativního rámce. Smutné je, že tento přístup je charakteristický i pro státní úředníky, kteří návrhy novely zákona o RUD připravují. Zásadním problémem rokycanského starosty je to, že si alespoň nepřečetl Evropskou chartu místní samosprávy, ačkoliv jsem na X. Sněmu Svazu na její důležitost několikrát v diskuzi upozorňoval. Evropská charta je pro naši republiku závazná a jako ratifikovaná mezinárodní smlouva je nadřazena našim zákonům. V čl. 9 odst. 2 stanoví, že zdroje samospráv musí být úměrné odpovědnosti

informační servis č. 8-9/2007 strana 30

stanovené ústavou a zákonem. Tedy není nekonečně mnoho možností, jak prostředky určené samosprávám rozdělit, a rozdělení zcela zřejmě není otázkou dohody, jak se rokycanský starosta mylně domnívá, a také není v souladu s platným právem vycházet z toho, kolik kdo do systému přispívá. Odpovědnost samospráv z ústavy a zákona je ke každému občanovi stejná bez ohledu na to, v jak velkém sídle tento občan žije. Proto je každý konkrétně neodůvodněný rozdíl ve financování obcí evidentně protiprávní. Starosta Rokycan Jan Baloun se táže, jak z toho ven a co udělat? Cestu ven, pane starosto, nenaleznete, pokud si neuděláte alespoň základní analýzu nynějšího stavu a pokud se neseznámíte s pravidly, které je nutné respektovat. A co udělat? Pořádek, to je hlavně odstranit dnešní protiprávní stav. Pro začátek navrhuji, abychom konečně dospěli k diskuzi, ve které budou všechny strany respektovat platné zákony. Josef Bartoněk, starosta městyse Osvětimany

Ze zahraničí Konference k dynamickému rozvoji měst a venkova měla úspěch Venkov a města žijí vedle sebe, musejí se starat o své obyvatele a jsou na sobě vzájemně závislé. Proto je podstatné, jak spolu vycházejí a komunikují, jak společně nebo zvlášť řeší palčivé problémy, které je trápí – dopravu, životní prostředí, bydlení, péči o krajinu nebo oblasti pro sport. O tom a mnoha dalších společných tématech byla uvedená konference v Bruselu v červnu letošního roku, kde Svaz reprezentoval předseda Svazu Ing. Oldřich Vlasák a mezi vystupujícími za Svaz byla také Dr. Ing. Marie Zezůlková, vedoucí Kanceláře strategie města Brna. Podle slov předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka je dobré, že Rada evropských obcí a regionů umožňuje uskutečnění podobných konferencí a vytváří tak platformu pro dialog mezi oběma stranami. Umožňuje tak dát do kontrastu zájmy venkova a měst, nicméně zároveň pomáhá společným řešením problémů, které trápí obě strany. K tomu by měly sloužit i nástroje Evropské unie, k čemuž však, podle slov Luis le Penseca, předsedy francouzské větve CEMR, zdá se

v současnosti nedochází. „Dnes všichni souhlasí, že je potřeba koordinovat politiky zaměřené na místní a krajské orgány a potřebu integrované strategie, nicméně evropské politiky a finanční nástroje, které je doprovázejí, ještě nikdy nebyly tak oddělené a vzdálené,“ uvedl Luis le Pensec. Úkolem je proto podle polského poslance Evropského parlamentu Jana Olbrychta hledat cesty, jak různé nástroje sblížit, jak sblížit

oddělená ředitelství Evropské komise tak, aby bylo možné realizovat integrované strategie. Konference se konala ještě v době Německého předsednictví EU. Podle slov Engelbert Luektke-Daldrup, německé ministryně dopravy pro výstavbu a městské záležitosti, je cílem prosadit téma rozvoje měst a venkova na pořad jednání Evropské rady v březnu 2008. „Přestože není Evropská unie přímo odpovědná za územní plánování, mají mnohé politiky Unie přímý vliv na rozvoj měst a venkova. Proto je nutné, aby v této oblasti hrála Evropská unie větší roli.“ Pozn.: Příspěvek Dr. Ing. Marie Zezůlkové z města Brna najdete na webu Svazu. Eva Maurová oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu Zdroj: CEMR

V GRECO (Skupina států proti korupci) se soustřeďuje činnost Rady Evropy v oblasti boje proti korupci Skupina států proti korupci (GRECO) existuje od roku 1999 jako parciální dohoda Rady Evropy (tzn., že jejími stranami nejsou všechny členské státy RE). Jejím cílem je monitorovat své členy v oblasti dodržování protikorupčních standardů. Letos začíná třetí hodnotící kolo. Tam, kde jsou protikorupční opatření nedostatečná, působí GRECO pro změnu legislativy a přijímání nápravných opatření a poskytuje příklady dobré praxe pro předcházení a odhalování korupce. Nyní je v GRECO 46 evropských států (včetně ČR - od r. 2002) a USA. Členem skupiny se automaticky stává každý stát, který přistoupí k Trestněprávní nebo k Občanskoprávní úmluvě RE. U GRECO mají pozorovatelský statut OSN a OECD. Na základě Akčního plánu proti korupci přijala Rada Evropy od r. 1996 pět právních dokumentů z této oblasti: n Rezoluci (97) 24 o dvaceti zásadách boje proti korupci n Trestněprávní úmluvu o korupci z r. 1999 (a její dodatkové protokoly z r. 2003) n Občanskoprávní z roku 1999

úmluvu

o

korupci

n Doporučení č. R (2000) 10 Výboru ministrů členským státům o kodexu chování pro veřejné činitele (včetně modelového kodexu)

n Doporučení Rec (2003) 4 Výboru ministrů členským státům o společných pravidlech boje proti korupci při financování politických stran a volebních kampaní. Za osm let své existence ukončilo dosud GRECO ve svých členských státech dvě hodnotící kola monitorovacího procesu, což představuje 160 hodnotících zpráv. Ve druhém kole tohoto procesu byl v září 2005 „vyslechnut“ i SMO ČR. Tehdy se čtyřčlenný hodnotící tým zabýval tématy výnosy z korupce, veřejná správa a korupce a právnické osoby a korupce. Dostal od nás informace, že Svaz rozšiřuje brožuru Ministerstva vnitra „Etika ve veřejné správě na místní úrovni“, že některá města si vypracovala sama kodexy chování pro své zastupitele

a že bude brzy k dispozici v češtině publikace OECD „Zvládání konfliktu zájmů ve veřejném sektoru“ (což se skutečně stalo). Zástupce Svazu informoval též o protikorupční telefonické lince, která pomůže při odhalování případů korupce zvláště mezi státními úředníky, kteří rozdělují dotace v krajích. Hodnotící zprávy o jednotlivých zemích a zmíněné dokumenty jsou k dosažení na internetových stránkách GRECO www.coe. int/t/dg1/Greco/general/about_en.asp. Letos začíná třetí hodnotící kolo, které bude trvat tři až čtyři roky. Jeho tématy budou a) kriminalizace korupce a b) financování politických stran. Pro představitele místních samospráv mohou být z výše uvedených právních dokumentů Rady Evropy z oblasti boje proti korupci zajímavé zejména rezoluce (97) 24 o dvaceti zásadách boje proti korupci a doporučení č. R (2000) 10 Výboru ministrů členským státům o kodexu chování pro veřejné činitele (včetně modelového kodexu). Mgr. Jan Svoboda oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

informační servis č. 8-9/2007 strana 31

Města a obce hledají partnera v ČR Při cestách do regionů Slovenska v posledním období byl velvyslanec České republiky na Slovensku Vladimír Galuška osloven primátory měst Žilina a Stropkov a představiteli samosprávy městské části Bratislava - Petržalka s žádostí o pomoc při hledání vhodného partnerského města či městské části v České republice. e-mail: [email protected]. Další informace o Stropkově lze nalézt na oficiálních webových stránkách města www.stropkov.sk.

ŽILINA je čtvrtým největším slovenským městem s více než 85 tisíci obyvatel, administrativním a kulturním centrem severozápadního Slovenska, sídlem žilinského okresu a Žilinského samosprávního kraje. Je jedním z nejvýznamnějších ekonomických center SR, v posledních letech spojovaná zejména s rychlým rozvojem automobilového průmyslu, neboť u Žiliny byla postavena moderní automobilka KIA. Ve městě sídlí Žilinská univerzita s 12 tisíci posluchači a celá řada dalších škol.

MĚSTSKÁ ČÁST BRATISLAVA – PETRŽALKA je pravděpodobně největším sídlištěm, převážně betonových panelových domů, ve střední Evropě. Samotná Petržalka má asi 115 tisíc obyvatel a společně s částmi Čunovo, Jarovce a Rusovce tvoří okres Bratislava V (celkem s více než 120 tisíci obyvatel).

Žilina má bohatou síť partnerských měst – Bielsko-Biala (PR), Corby (Velká Británie), Cotonou (Benin), Dněpropetrovsk (Ukrajina), Essen (Belgie), Ferrara (Itálie), Grodno (Bělorusko), Chang-Chun (ČLR), Chania (Řecko), Kikinda (Srbsko), Koper (Slovinsko) a Nanterre (Francie). Chybí v ní však partner z České republiky.

Starostou městské části Bratislava – Petržalka je doc. RNDr. Milan Ftáčnik, CSc. (adresa: Miestny úrad Bratislava - Petržalka, Kutlíkova 17, 852 12 Bratislava, Slovenská republika, tel.: 00421-2-63823065, e-mail: [email protected]. Další informace o Petržalce lze nalézt na oficiálních internetových stránkách města www.petrzalka.sk.

Primátorem Žiliny je pan Ivan Harman (adresa: Radnica Žilina, Radničná 1, 010 01 Žilina, Slovenská republika, tel.: 00421-41-5621522, e-mail: [email protected]). Další informace o Žilině lze nalézt na oficiálních internetových stránkách města www.zilina.sk.

ČEBOVCE je obec s 1042 obyvateli. Nachází se na jihu středního Slovenska, 10 km od slovensko-maďarských hranic. Žije zde 73 % obyvatel maďarské národnosti a 27 % slovenské. V obci je základní škola s mateřskou školou, které navštěvuje 340 dětí z celého okolí. Obec má vybudovanou vodovodní a kanalizační síť i čistírnu odpadních vod. Je zde pošta, zdravotní středisko, různé obchody. V obci pracují drobní řemeslníci. Nachází se zde ale i akciová společnost Agrovíno, která se zabývá pěstováním vinné révy a výrobou jakostních vín. Vinařství se věnuje také velká část obyvatel. Obec má fotbalový oddíl, šachový klub a pěvecký sbor Szedera Fabiana. V katastrálním území obce je možno provozovat honitbu. Více na http://sk.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cebovce.

STROPKOV je město s necelými 11 tisíci obyvatel na severovýchodním Slovensku a sídlem stropkovského okresu Prešovského samosprávního kraje. Ve městě je několik podniků elektrotechnického průmyslu, vyrábějících zejména telefonní zařízení a přístroje. Stropkov udržuje partnerskou spolupráci s obcí Ropczyce v Polsku. Primátorem Stropkova je MUDr. Peter Obrimčák (adresa: Hlavná 38, 091 01 Stropkov, Slovenská republika, tel.: 00421-54-7422209,

V případě zájmu kontaktujte prosím SMO ČR na e-mailovou adresu [email protected].

Výzvy • nabídky • oznámení Kancelář v Bruselu můžete využít i vy V Informačním servisu č. 6 jsme vás informovali o otevření Domu obcí, měst a regionů v Bruselu, kde má společně se Združeniem miest a obcí Slovenska svoji kancelář také Svaz měst a obcí České republiky. Po domluvě s Kanceláří Svazu tuto kancelář můžete využít i vy. V případě vašeho zájmu proto kontaktujte Gabrielu Hermannovou z vnějšího oddělení Kanceláře Svazu. Dům samosprávy najdete na adrese Square de Meeûs 1, Brusel.

informační servis č. 8-9/2007 strana 32

n SEMINÁŘE

PPP – příležitosti a rizika To, že potřeby vždy převyšují finanční možnosti, dokonce i bez ohledu na dělení potřeb na zbytné a nezbytné (toto dělení je v čase relativní), je skutečností obecně známou. V poslední době se stále častěji hovoří o tzv. PPP projektech, jejichž prostřednictvím by se měla dostupnost služeb dosud zajišťovaných pouze veřejným sektorem zlepšit nebo alespoň zrychlit. Je tomu ale opravdu tak? Je Public Private Partnership opravdu spásou veřejných financí, s jejíž pomocí budeme mít více silnic, nemocnic nebo škol? A jaká bude skutečná cena, kterou všichni na konci po vyúčtování celého projektu zaplatíme? Nejen na tyto otázky Vám chceme poskytnout odpovědi, ale rádi bychom také upozornili na rizika, která jsou s aplikací tohoto nového způsobu zajišťování veřejných služeb spojená. Pravdou zůstává, že zadarmo nám nikdy nikdo nic nedá, což je základní východisko, které přitom musíme mít stále na paměti. Privátní sektor dnes disponuje ohromným množstvím volných peněz, které chce dále zhodnocovat, a je to přirozené, logické a správné. Veřejnému sektoru se naopak peněz nedostává. Kde je únosná hranice pro finanční propojení dvou světů, které doposud vedle sebe existovaly a jejichž spojení fungovalo spíš jen na bázi dodavatelsko-odběratelských vztahů? Odpověď není vůbec jednoduchá, přitom dopady se

mohou projevit až v horizontu desítek let a napravení případných chybných rozhodnutí již nemusí být možné, nebo jen za cenu několikanásobně vyšší. Veřejné Přirozenou vlastností člofinance věka je odůvodnit si vše, co a jejich udělal, jako jediné správné využití jsou řešení. Ochota pojmenoaktuálním vat rizika, eliminovat je, tématem a pokud eliminovat nejdou, v každé hledat jiné cesty k vytčeným době. cílům, je podstatně menší. A právě správné rozdělení rizik ve společném podniku, kterými projekty PPP bezesporu jsou, je základním krokem, který musí každý veřejný subjekt udělat dříve, než jej začne realizovat. Jde jednoduše o to umět se rozhodnout, kdy je PPP „dobrý nápad“. Protože ten, kdo přináší do projektu PPP větší vklad, aniž by to bylo na první pohled patrné, je vždy veřejný sektor. Dává k dispozici trh, na který by pravděpodobně privátní sektor jinak než dodavatelsky nedosáhl. Příležitosti, které PPP jako způsob financování zajištění veřejných služeb přináší, budeme umět využít ve chvíli, kdy budeme znát odpovědi na tyto a mnohé další otázky. V opačném případě se nám tento nový způsob financování může proměnit v noční můru.

Z těchto důvodů jsme se rozhodli pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj uspořádat sérii seminářů na téma „PPP – příležitosti a rizika“. Přijměte, prosím, naše pozvání na tyto semináře, které se budou konat 18. října v Hradci Králové, 25. října v Olomouci, 8. listopadu v Karlových Varech, 14. listopadu v Pardubicích a 15. listopadu v Liberci. Podrobnější informace získáte na adrese [email protected] u Mgr. Venduly Duchkové. V aktuálním čase budou zveřejněny i na webu Svazu. Těším se na setkání s vámi. Ing. Miroslav Kalous náměstek pro legislativu Ministerstvo pro místní rozvoj

n KONFERENCE

Modernizace veřejné správy 2007-2013

Dne 25. září 2007 se v Praze uskuteční konference pod záštitou Mgr. Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Ministerstva vnitra ČR, a Ing. Oldřicha Vlasáka, předsedy Svazu měst a obcí ČR, s názvem

Modernizace veřejné správy 2007-2013. Konference bude realizována v rámci projektu „Zavádění moderních metod řízení kvality na úřadech“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Lídrem projektu a organizátorem konference je společnost MEPCO, s. r. o. Partnery projektu jsou Ministerstvo vnitra ČR, Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., a CERT Kladno, s. r. o. Zájem o účast na konferenci s uvedením jmen účastníků, jejich funkce a kontaktu prosím potvrďte nejpozději do 20. září 2007 na adresu [email protected]. Více informací lze nalézt na http://www.mepco.cz/index.php?pg=zavmodm_aktuality.htm.

informační servis č. 8-9/2007 strana 33

n SOUTĚŽ

O lidech s lidmi Zapojujete občany do rozvoje vaší obce, města, mikroregionu, kraje? Spolupracujete s neziskovými organizacemi? Pak přihlaste svůj úřad do soutěže O lidech s lidmi – cena za podporu místní demokracie a spolupráci s NNO!

Centrum pro komunitní práci střední Morava letos pořádá již pátým rokem soutěž o nejlepší zapojení veřejnosti „O lidech s lidmi – cena za podporu místní demokracie a spolupráci s NNO.“ V letošním roce soutěž probíhá také v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Vítězové ze všech zemí se utkají o titul nejlepší projekt zapojení veřejnosti ve střední Evropě. Do soutěže se mohou přihlásit obce, města, městské části, mikroregiony, krajské úřady a další instituce státní správy a samosprávy, které: l zorganizovaly účast občanů v rozvoji obce nebo regionu a přispěly tak ke zvýšení jejich podílu na rozhodování, a zároveň/ nebo l spolupracují a podporují nevládní neziskové organizace a na principu partnerství je zapojují do regionálního rozvoje. Do soutěže se mohou přihlásit instituce, které zapojily veřejnost do rozvoje obcí, měst, mikroregionů a regionů, a to různými formami. Například účastí veřejnosti v komunitním plánování (např. komunitní plánování sociálních služeb), při tvorbě veřejných prostranství, při regeneraci panelových sídlišť nebo při společném strategickém plánování s veřejností apod. Přihlásit lze projekty realizované v letech 2006 a 2007. Jeden účastník může mít přihlášeno i více projektů. Uzávěrka přihlášek je v pondělí 1. října 2007. Z došlých projektů vybere porota složená z nezávislých odborníků nejlepší projekty, které budou posléze

hodnoceny přímo na místě. Po hodnocení na místě proběhne finální hodnocení. Výsledky české části soutěže budou vyhlášeny na jednodenní národní konferenci koncem roku 2007. Vítězové získají věcné ceny - např. techniku, která jim pomůže lépe pracovat a komunikovat s veřejností nebo zahraniční studijní cestu. V loňském ročníku byla hlavní cenou desetidenní studijní cesta do Japonska. Vybrané projekty obdrží také čestné uznání ministra vnitra nebo ministra životního prostředí. Vítězný projekt mezinárodní části soutěže bude slavnostně vyhlášen na dvoudenní mezinárodní konferenci o zapojování veřejnosti, která proběhne v dubnu 2008 v Praze. Cílem soutěže je podpořit principy občanské společnosti, zapojit do veřejného života nevládní neziskový sektor a občany, podpořit transparentní prvky rozhodování do místní samosprávy – zamezit korupci. Přihlášku, podrobná pravidla účasti v soutěži a další důležité informace naleznete na www.olidech-slidmi.cz. Soutěž pořádá CpKP ve spolupráci s týdeníkem vlády Veřejná správa, nadací Partnerství, za finanční podpory Evropské unie a Visegradského fondu a pod záštitou Ministerstva vnitra a Ministerstva životního prostředí. Kontaktní adresa: Mgr. Petr Zavadil, CpKP střední Morava, Horní náměstí 9, 750 02 Přerov; e-mail: [email protected], telefon 775 760 354

Týden místní demokracie v Evropě Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy (CLRAE) připravuje zahájení „Týdne místní demokracie v Evropě”. Jak jsme již informovali v 7. čísle Informačního servisu, dojde k tomu 15. října 2007 ve španělské Valencii na 15. konferenci evropských ministrů odpovědných za místní a regionální samosprávy. Tato akce je v tomto roce novou událostí na evropské úrovni, mající za cíl přiblížit místní demokracii občanům. Sekretariát CLRAE připravil pro „Týden“ zahajovací soubor. Je určen místním samosprávám, které projeví zájem o účast na něm. Obsahuje popis této iniciativy a seznam modelových aktivit. V průběhu příštích týdnů bude soubor aktualizován a bude možno podávat na něm návrhy na plakát k této události. Dodatečné informace najdete na internetové adrese CLRAE www.coe.int/T/Congress kliknutím na Local Democracy Week, kde najdete i zahajovací soubor (start-up kit). Kontaktní osoba: Serge Epouhe, tel.: +33 3 88 41 39 30, fax: +33 3 88 41 27 84, e-mail: [email protected].

informační servis č. 8-9/2007 strana 34

n S E T K Á N Í O B Č A N Ů PA R T N E R S K ÝC H M Ě S T

On-line žádosti o grant Při podávání žádostí o grant na projekty setkání občanů partnerských měst v Programu Evropa pro občany dochází ke změně - od července je možné podávat žádosti o grant také on-line. On-line formuláře jsou k dispozici na stránkách výkonné agentury EACEA http://eacea.ec.europa.eu zatím pouze v angličtině, ale žadatel ji může vyplnit v jakémkoliv oficiálním jazyce EU. Záměrem zavedení on-line žádostí je zefektivnit celý proces žádostí o grant. Žádat on-line o grant na akci setkání občanů je možné již pro projekty s uzávěrkou 1. září 2007, pro první fázi však agentura vyžaduje kvůli poskytnutí záruk žadatelům, aby jí byl předložen i originál dokumentace v tištěné podobě. Do budoucna se očekává úplný

přechod k on-line žádostem. Pro žadatele, kterým z jakýchkoliv důvodů vyhovuje používat tištěnou podobnu žádostí o grant, zůstane tato možnost i nadále zachována. Výkonná agentura připravila pokyny pro žadatele, jak vyplnit on-line žádost o grant, které jsou k dispozici i v češtině na webových stránkách EACEA nebo na webových stránkách Svazu www.smocr.cz v rubrice Partnerství měst. V případě dotazů se neváhejte obrátit na oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu, konkrétně na paní Gabrielu Hermannovou ([email protected], 234 709 719).

Sborník X. Sněmu Svazu na našem webu Na webových stránkách Svazu jsme umístili souhrnné informace z jubilejního X. Sněmu Svazu, na kterém jsme společně oslavili stoleté výročí od jeho založení. Stěžejní dokumenty ze Sněmu, tedy vytyčené priority Svazu pro příští období, záznam z jednání, usnesení Sněmu atd., jsou obsaženy ve Sborníku, který najdete pod odkazem

www.smocr.cz/xsnem. Sborník je doplněn také o fotogalerii dokreslující atmosféru Sněmu a o příspěvky politiků i jiných osobností, jež podstatnou měrou přispěli k rozvoji a zviditelnění Svazu. Součástí Sborníku je rovněž publikace „Svaz měst a obcí očima století“, která byla k tomuto významnému výročí vydána a při společenském večeru pokřtěna.

n NOVÝ ČASOPIS

Fórum sociální politiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí začíná vydávat odborný recenzovaný časopis Fórum sociální politiky, který se bude sociální problematikou zabývat v tom nejširším vymezení. Tedy sociální politikou, sociálními službami, systémem státní sociální podpory, systémem hmotné nouze, důchodovým pojištěním, nemocenským pojištěním, příjmovou politikou, zaměstnaností, mzdový-

mi a platovými systémy, bezpečností práce a pracovním prostředím atd. Časopis bude vycházet 6 x ročně, jeho cena bude činit 50 Kč (roční předplatné tedy 300 Kč). Vydavatel i redakce si přeje setkávat se s vámi nad stránkami tohoto časopisu jak v roli čtenářů, tak i v roli přispěvatelů. První číslo vyšlo v srpnu. Časopis si můžete objednat na adrese [email protected].

informační servis č. 8-9/2007 strana 35

městům a obcím růst

Pomáháme

Využijte našeho komplexního finančního portfolia pro města i obce. Poraďte se v ČSOB, jak komplexně vyřešit správu financí vašeho města či obce, krajského úřadu nebo jimi zřizovaných organizací. V našem portfoliu naleznete produkty a služby šité přesně na míru vašim potřebám. Samozřejmostí je osobní přístup našeho firemního bankéře, naší vizitkou pak dlouholetá zkušenost z komunální sféry. Těšíme se na setkání v nejbližší pobočce ČSOB.

www.csob.cz Infolinka 800 300 300