SUŠENÁ SUŠENKA Velikonoce 2013
ýasopis Základní školy U Nemocnice v Rumburku
Jaro je tu!
pĜeþtČte si...
Anketa: Jak slavíte Velikonoce
OBSAH: Jaroslav Foglar -JestĜáb
str. 6 str. 4-5 str. 7
Co mi dává hudba?
str. 8-9
2
kĜížovka a vymalovánky pro nejmenší
SUŠENÁ SUŠENKA
str. 10 Adopce puštíka bČlavého
úvodem
Milí þtenáĜi Sušené sušenky, rozhodli jsme se, že musíme jaro trochu podpoĜit! Velikonoþní prázdniny utekly jako voda, ale toho slunce a tepla jsme si zatím moc neužili. Vydáváme proto jarní Sušenou sušenku, ve které najdete ohlédnutí po velikonoþních svátcích, kĜížovku, jež provČĜí vaše znalosti o velikonoþních zvycích, nČjaký ten aprílový žertík a také pČkné zamyšlení nad hudbou, které není nikdy dost. Ti nejmenší zde objeví mnoho obrázkĤ, které si mohou vymalovat. I v jarní Sušence obracíme svĤj pohled na významnou osobnost, tentokrát z literatury - spisovatele Jaroslava Foglara. Dozvíte se zajímavé informace z jeho života a pĜiblížíme vám knihy, kterými se stal nesmrtelným. Na závČr Sušené sušenky pĜipojujeme podČkování všem, kteĜí pĜispČli ve sbírce na adopci puštíka bČlavého. Naše škola je díky tomu i tento rok adoptivním rodiþem soviþky v Zoologické zahradČ v DČþínČ. NČkteĜí z nás se za ní jistČ v létČ vydají…Ale to pĜedbíháme! Zatím budeme rádi, když k nám pĜijde jaro a trochu nás zahĜeje. Za redakci Tereza Tahalová
Sušená Sušenka – þasopis Základní školy U Nemocnice 5, 408 01 Rumburk GraÞka þasopisu: Roman Lišþák, využití informací a obrázkĤ z fondu ZŠ U Nemocnice a internetu Cena výtisku: 5 Kþ SUŠENÁ SUŠENKA
3
z literatury
text a kresby Roman Lišþák
Jaroslav Foglar -Jestüáb
družství jak ve mČstČ, tak i za ním, v pĜírodČ. NeĜíkej, že ještČ nevíš! A co jméno Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer þi ýervenáþek a Rychlonožka? Á tak pĜece jen! Obþas tito chlapci sestoupí i z komiksových stránek a zaþnou pátrat po rĤzných tajemstvích. Nedá jim spát ani taková vČciþka jakou je ježek v kleci a posléze se v knize Záhada hlavolamu zapletou do napínavého pĜíbČhu, který byl i zÞlmován. Ale již nyní také nČco k autorovi. Jaroslav Foglar se narodil v Benátské ulici þíslo 3 v Praze. Rodina se však krátce poté pĜestČhovala do PĜedlic (Ústí nad Labem) a následnČ do PodČbrad, kde Foglarovi ve 4 letech zemĜel jeho tatínek JindĜich.
(6. þervence 1907, Praha – 23. ledna 1999, 999 Praha) byl významný þeský spisovatel literatury pro dČti a mládež, redaktor nČkolika dČtských þasopisĤ a zážitkový pedagog. Pod svou skautskou pĜezdívkou JestĜáb vedl po znaþnou þást svého života skautský oddíl Pražskou Dvojku.
Zaprášená tajemství a nebezpeþní Vontové þíhající na každém kroku. To jsou Stínadla.
4
SUŠENÁ SUŠENKA
ýetl jsi nČkdy nebo þteš knížky Jaroslava Foglara-JestĜába? Pokud ano, tak se v tomto þlánku dozvíš alespoĖ nČco víc o tomto autorovi. No a jestli dnes slyšíš toto jméno poprvé, tĜeba tČ to pĜimČjČ nČjakou knihu si od nČho pĜeþíst. Život Jaroslava Foglara byl pĜepestrý a napsal za nČj více než dvČ desítky románĤ a veliké množství povídek a kreslených seriálĤ. Z nejznámČjších knih jmenujme namátkou napĜíklad Hochy od BobĜí Ĝeky, Chatu v jezerní kotlinČ nebo tĜídílná Stínadla. Z komiksĤ vČtšina z vás bude jistČ znát Rychlé šípy -pČtici kamarádĤ, co nemají z niþeho strach, bojují oproti nespravedlnosti a bezpráví, žijí þestným životem a chrání slabší. PĜitom všem zažívají mnoho úžasných dobro-
Legendami opĜedený hlavolam ježek v kleci. V jeho rozšroubovatelné kuliþce se mČl ukrývat úžasný vynález létajícího kola, které sestrojil v knize Záhada hlavolamu Jan Tleskaþ.
Od té doby žil Jaroslav Foglar pouze s maminkou a starším bratrem ZdeĖkem. V roce 1914 se tedy stČhují zpČt do Prahy. Jako malý chlapec brzy pĜiþichne ke skautské romantice, ale jeho pĤsobení v oddíle nemá dlouhého pĤsobení, jelikož se nastydne a maminka mu zakazuje nadále klub navštČvovat. Až v roce 1927 po ukonþení obchodní školy již skoro jako dospČlý nastupuje do 34. oddílu, který je posléze spojen s Dvojkou, kde se již jako JestĜáb stává jejím rádcem a o dva roky pozdČji dokonce její vedoucím.
z literatury Kdo by neznal!? VČĜte nebo ne, tato nejslavnČjší chlapecká parta letos slaví 75. výroþí od svého vzniku!
Knihy J. Foglara PĜístav volá (1934), Boj o první místo (1936), Hoši od BobĜí Ĝeky (1937), Tábor smĤly (1938), Chata v Jezerní kotlinČ (1939), Tábor ve Sluneþní zátoce (1940), Historie Svorné sedmy (1940), Pod junáckou vlajkou (1940), Záhada hlavolamu (1941), Když duben pĜichází (1944), Stínadla se bouĜí (1947), Tajemná ěásnovka (1965), Poklad ýerného delfína (1966), Kronika Ztracené stopy (1967), Dobrodružství v Zemi nikoho (1969), Devadesátka pokraþuje (1969), Život v poklusu (1989/1990), Nováþek Bubáþek píše deník (1990), JestĜábe, vypravuj (1990), Strach nad BobĜí Ĝekou (1990), Tajemství Velkého Vonta (1992 v ýR), Náš oddíl (1992), Modrá rokle (1994), Kronika HochĤ od BobĜí Ĝeky I. a II. (1996). Rychlé šípy (1998, souborné komiksové vydání), Svorní gambusíni a jiné pĜíbČhy (1999, knižní vydání dalších kreslených seriálĤ), Z BobĜí hráze (1999), Tábor Svazu TĜinácti (1999), Hry Jaroslava Foglara (2000)
V roce 1987 po 60 letech nepĜetržitého vedení pĜedal oddíl svému nástupci, þímž se zaĜadil mezi nejstarší oddílové vedoucí na svČtČ. VraĢme se ale zpČt k Foglarovi jako spisovateli... Jeho první publikovanou doložitelnou prvotinou byla povídka VítČzství, která mu vyšla již v roce 1923. Vydání své první knihy se doþkal až roku 1934, kdy vyhrál spolu s dvČma jinými autory soutČž o nejlepší knihu pro mládež. Jednalo se o knihu PĜístav volá. Na jeho popud vznikl v pĜedváleþném období v nakladatelství Melantrich þasopis Mladý hlasatel. V roce 1938 se stává jeho redaktorem a vymýšlí þtenáĜské kluby. V létČ téhož roku vychází jeho kniha Hoši od BobĜí Ĝeky a od 17. prosince zaþal vycházet na pokraþování dnes již legendární seriál – komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Blíží se však druhá svČ-
ÿervenáĀek
Mirek Dušín
Jindra Hojer
tová válka, je zakázán jak jeho þasopis, tak i skauting a Foglar má zákaz þinnosti. Avšak nadále alespoĖ tajnČ, i když pod pohrĤžkou pĜísných trestĤ nČmecké okupaþní moci, vede svĤj oblíbený oddíl. Konec války znamená radost i pro J. F.. Skauting opČt mĤže fungovat a JestĜáb mĤže opČt psát, vzniká dokonce þasopis VpĜed, velice podobný pĜedváleþnému Hlasateli. Úleva netrvá ale dlouho. Roku 1948 nastupujíe k moci komunistická vláda, zaþíná pĤsobit organizace Pionýr a vše se obrací v neprospČch JestĜába. Jako skautský spisovatel je zavrhován a zakazován a v období let 1948–1962 nesmí psát. Po roce 1963 se spoleþenská situace na chvilku uvolnila, vyšla napĜíklad Tajemná ěásnovka a vycházely také
Jarka Metelka
Rychlonožka
nové pĜíbČhy Rychlých šípĤ, kreslené Marko ýermákem. Rok 1968 a okupace Varšavskými vojsky a tzv. normalizace opČt Foglara umlþuje. Po revoluci roku 1989 zaþal J. F. nový život. Jeho knihy smí opČt vycházet. JestĜáb se doþkal i mnoha ocenČní a výstav. Od jara 1995 byl dlouhodobČ hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždČl na besedy se þtenáĜi a snažil se být neustále aktivní. ZemĜel dne 23. ledna 1999 v pražské ThomayerovČ nemocnici ve vČku 91 let. Je pochován na Vinohradském hĜbitovČ v Praze. Jeho dílo tu však po nČm zĤstalo a když se obþas podíváte na nebe, tak tam nČkde JestĜáb ve výškách krouží a hledí, jak jdeme stezkou jeho knih.
Jaroslav Foglar a jeho idea Stínadel, tajuplné a tmavé þtvrti kĜivolakých uliþek. SUŠENÁ SUŠENKA
5
anketa
Zeptali jsme se nejprve uþitelĤ:
Napálili jste nČkoho na Apríla?
p.uþ. Chroustovská: „Na Velikonocích mám ráda, že je rodina pohromadČ, dobré jídlo a pČkné poĜady v televizi. Nemám ráda necitlivé koledníky.“ p.uþ. Uhrová: „S rodinou trávím Velikonoce na výletČ – tradiþnČ už 20 let.“ p.uþ.Pfeiferová: „Velikonoþní pondČlí trávíme na výletČ, takže nejsem doma.“ p.uþ.Vykusová: „Velikonoce trávím barvením vajec a na Velikonoþní pondČlí þekám na koledníky.“ p.uþ.Košnarová: „Velikonoce moc neprožívám, ale pro vnuþku nČco hezkého pĜipravím, mám ráda, když pĜijede rodina.“ p.uþ.Polívka: „ Velikonoce neslavím.“ p.uþ.Opltová: „Velikonoce moc neslavím, poslední dobou mi pĜipadá, že velikonoþní zvyky nejsou jako dĜív, ale na druhou stranu se mi líbí velikonoþní výzdoba.“ p.uþ.Raþoková: „Velikonoce moc nemusím, ale vajíþka barvím.“ p.uþ.Tahalová: „Oþekávám každý rok hodnČ koledníkĤ, takže pĜípravy jsou velké. Peþu mazance, pĜipravím vajíþka a každoroþnČ s mamkou peþeme velikonoþní roládu. Letos u nás bylo asi 30 koledníkĤ, první už v 6:20, a to Michal a Martin Semerád (9.B).
„Ano-Ĝekla jsem kamarádce, že jsem si zlomila nohu, ona tomu vČĜila a pak jsem jí napsala: Apríl!“ „Napálila jsem kámoše, když jsem mu napsala, že když jsem vystupovala s taneþním souborem, že jsem spadla a rozbila si hlavu.“ „Jo, moje mamka pekla beránka a šla pro vajíþka do spíže, to byla moje šance, zaþala jsem kĜiþet, že beránek je na madČru, mamka pĜibČhla a ptala se, co se dČje. Tak jsem jí Ĝekla, že je to Apríl.“ „Na Apríla jsem nikoho nenapálila, protože jsem si na to vĤbec nevzpomnČla.“
A co jsme se dozvČdČli z Ĝad žákĤ? „Každý rok obarvíme padesát vajec a pĜipravíme pár sladkostí. S bráchou chodíme koledovat a doprovází nás náš pes Tobísek a fenka Besina. Po dvanácté hodinČ hledáme na zahradČ zajíþka.“ „Den pĜed Velikonoci dČláme asi 20 vajíþek a bramboráky. Každému koledníkovi dáme vajíþko a bramborák. Když dojdou vajíþka a bramboráky, tak dáváme všechno možný.“ „PĜišel k nám jeden koledník a tomu jsme neotevĜeli.“ „Otvíráme všem, chodí k nám dost lidí, ale rodiþĤm vadí, jak bouchaj tČma pomlázkama na dveĜe, tak jim máma Ĝekne, že maj zvonek na dveĜích.“ „Velikonoce moc neslavíme. Asi jen jednou jsme je slavili a bylo to fajn. Ale jinak Velikonoce neslavíme.“ „Velikonoce jsou podle mČ druhé nejlepší svátky, samozĜejmČ po Vánocích. Protože byl sníh, tak chodilo míĖ koledníkĤ než vloni. Nabarvili jsme 15 vajíþek a mČli jsme jakoby razítka na vajíþka. Pak jsme koupili nČkolik sladkostí pro koledníky. Ale nikdo nepĜišel…bylo nám to celkem líto, ale pak najednou v pĤl dvanácté to zaþalo. PĜišlo nČkolik koledníkĤ najednou. Asi si z nás udČlali Apríl!“ „Do devíti hodin neotevíráme a pak teprve otevíráme a dáváme vajíþka a þokoládové zajíþky.“ „ÚplnČ normálnČ, jako vždycky. Až na to poþasí!“ „UdČláme pár vajec a dáme, co máme.“ autorky: Renata ýinková a Eliška Fodorová ze 7.A
6
SUŠENÁ SUŠENKA
úvaha
Co mi dává hudba? Lucie Žáková, 9.B
Ach jo, ten zpropadenej budík si prostČ nedá pokoj. Trochu se na posteli protáhnu a promnu si oþi. Budík si hraje dál tu svoji. Netrvá ani pĤl minuty a refrén si už zpívám spoleþnČ s budíkem. Jaká ironie. S novČ nabytou energií se zvedám z postele. Mé první kroky vedou samozĜejmČ do koupelny. V umyvadle si proudem studené vody opláchnu obliþej. A v tom mi to dojde. VždyĢ je pĜece sobota!! Proþ mČ krucinál v sobotu ráno budí budík v šest hodin?! Hmm, asi jsem si ho automaticky nastavila na vstávání do školy. JeštČ štČstí, že mĤj klidný spánek ukonþila zrovna tahle krásná písniþka, jejíž melodii a text si teć, aþkoliv je šest hodin a k tomu víkend, stále broukám. Po návratu ze své ranní hygieny jsem nejdĜíve mČla silnou touhu zalézt zpČt pod ještČ teplou peĜinu, ale melodie, která mi stále znČla v hlavČ, mi to zkrátka nedovolila. Spíš naopak, nutila mČ zaþít nČco dČlat, užít si dnešní den v té nejvČtší pohodČ, jak to jen pĤjde. Vložila jsem do pĜehrávaþe CD a spustila start. Hudba mČ jako zvláštní druh neviditelné síly hnala dopĜedu. Nejen, že jsem si uklidila pokojíþek, vyluxovala celý byt, ale dokonce zbyla energie i na pĜípravu snídanČ, kterou, jak podotýkám, pĜipravuji velice nerada. Když vstali ostatní þlenové naší rodiny, nestihli se divit. Na každou otázku, kterou jsem od nich dostala, jsem vždy odpovČdČla: ,,To né já, to hudba‘‘. PĜišel veþer a já zaþala pĜemýšlet nad tím, co mi
vlastnČ dává hudba. A na co že jsem ten veþer pĜišla? Hudba je nepostradatelnou souþástí mého života. NepatĜím do skupiny lidí, kteĜí hudbu vnímají jako bČžnou souþást svého života, tĜeba jako vstávání do práce nebo jízdu autem. Pro mČ je hudba nČco víc. Je jako dobrý pĜítel, je plná emocí a citĤ. Dokážete se s ní smát i plakat. Naladí vás do pĜíjemných pocitĤ a motivuje pro další kroky vedoucí ke splnČní svých snĤ. Umí z lenocha udČlat energického a cílevČdomého pracanta. Jen pár tónĤ oblíbené skladby, þi pár slov oblíbeného interpreta a ze smutných uplakaných oþí jsou rázem dvČ záĜící a jiskĜící tČlesa a po smutku není ani památky. Hudba je pro mČ stejnou souþástí života jako voda nebo vzduch. A nejsem sama. AĢ se podíváte po svČtČ kamkoliv, na kterýkoliv kontinent, nenajdete tam tĜeba zrovna splachovací toalety, nČkde ani pitnou vodu, ale co jistČ najdete v každé kultuĜe, je hudba. AĢ jsou to primitivní hudební nástroje domorodých indiánĤ obývající okolí Amazonky, þi housle symfonického orchestru, hudba je všude. Slyšíte ji pĜi kĜtu svých ratolestí v kostele, slyšíte ji pĜi uzavírání svého manželství, slyšíte ji pĜi každé kulturní akci, slyšíte ji v kapliþce pĜi louþení se s þlovČkČm, který vás navždy opustil. Bez hudby to prostČ nejde. Nezáleží na tom, kdo jaký vyznává styl, jakého má interpreta, aĢ se jedná o hudbu vážnou, þi v elektronické podobČ, protože každého pohladí po duši ta „jeho‘‘. A k þemu všemu jsem ten veþer dospČla? Hudba mČ nedokáže fyzicky pohladit, ochránit, neumí za mČ napsat domácí úkol z matematiky a ani nevyžehlí špatnou známku, ale je to ten nejlepší relax pro mou duši. Dává mi obrovskou vnitĜní sílu a energii. Bez hudby by se vytratily nČkteré barvy mého života, asi tak, jako by jaro, kdy všechno kvete a všude je plno barev, vystĜídal studený a sychravý podzim a z okna by byla vidČt pouze mlha a drobný déšĢ. SUŠENÁ SUŠENKA
7
kĜížovka
Autorka: Šárka Makovská, 7.A
1. V jakém dni v týdnu byl Ježíš Kristus ukĜižován a jak se pĜezdívá v kĜesĢanském náb náboženství? 2. Když chlapci vyšlehají pomlázkou dívky, co jim uvážou na pomlázku? 3. V kurníku žijí naši opeĜení pĜátelé, kteĜí se nazývají….? 4. PĜed Velikonoþním pondČlím sejeme do kvČtináþĤ semena, ze kterých vzejde….?? 5. Chlapci pĜi koledování zpívají nebo Ĝíkají….? 6. K jakému trestu smrti odsoudili Ježíše Krista? 7. Jaký státní svátek se slavil 1. 4. 2013? 8. Slepiþka sedí na vajíþkách, co se z nich za pár týdnĤ vylíhne….? __. 9. V kĜesĢanském náboženství se jeden den v týdnu nazývá Zelený____________. 10. Na Velikonoce je tradicí péct þokoládového___________. 11. Prvního dubna je den, kdy napálíme lidi, jak se nazývá? 12. Co chlapci pletou na Velikonoce? 13. Z jakých proutkĤ se plete pomlázka? 14. V kĜesĢanském náboženství se jeden den nazývá Modré__________? 15. Na Velikonoce máme ve váze vČtviþky z jednoho známého keĜe, který se nazývá zlatý_________. 16. První rostlina kvetoucí v bĜeznu? 17. Vajíþka zdobená k dekoraci se nazývají? 18. Z jakého náboženství jsme pĜevzali Velikonoce?
19.TAJENKA:_______________________________________________.
8
SUŠENÁ SUŠENKA
vymalovánky pro nejmenší
ýarodČjnice se blíží Za pár dní je to tu!!! Filipojakubská noc je svátkem všech þarodČjnic. Než se data 30. dubna doþkáme, mĤžete si vybarvit tyto obrázky.
SUŠENÁ SUŠENKA
9
Adopce puštíka bČlavého Naše škola je již od roku 2007 adoptivním rodiþem puštíka bČlavého v Zoologické zahradČ v DČþínČ. Každý rok pĜispíváme spoleþnými silami þástku 2800 korun, která zajistí veškerou péþi o tuto soviþku. OdmČnou nám je možnost jet se na puštíka do zoo podívat, þehož mohou využít i celé tĜídy, neboĢ spoleþnČ s adopþní listinou nám každý rok pĜichází i adopþní vstupenka. Tato vstupenka obsahuje šest volných vstupĤ pro kolektiv žákĤ a uþitele. A tak neváhejte a s blížícím se létem pĜemýšlejte, jestli se právČ za naším puštíkem nevydáte!
