SUCHA POŚREDNIA

- 1 -

Syrena 235

- 2 Otazníky kolem poštovny PROSTŘEDNÍ SUCHÁ. V práci Dr.Petra Gebauera a Jozefa Tekeľa „České a slovenské poštovny (1900-1958)“ u této poštovny č.1064 na str.271 je pouze uvedeno datum otevření poštovny a ukončení její činnosti + příslušný Vpú Horní Suchá (Ober Suchau). Je tam uveden i text razítka poštovny bez ostatních údajů o razítku. Publikace pana Tovačovského „Historie poštoven na Těšínsku“ je k uvedené poštovně konkrétnější. Na str. 45 uvádí Vpú poštovny od r. 1902 Ober Suchau /Górna Sucha, zahájení provozu poštovny 16. 3. 1902 a ukončení její činnosti 21. 3. 1911. Není uvedeno jméno poštovného. K textu razítka poštovny je uvedeno: 1) MITTEL SUCHAU / SUCHA POŚREDNIA . Z ostatních údajů o razítku je uvedena jen jeho doba používání 1902-1911. V poznámce je uvedeno: Prozatím není doloženo žádné razítko poštovny (text je převzat ze Statutu). Byly zatím nalezeny tři doklady (zpáteční lístky) z roku 1909. U všech chybí razítko poštovny i podpis doručovatele. Podle časopisu Poštovny č.2 /1987 / 284 byla poštovna otevřena v obci Prostřední Suchá 16.března 1902. Není uvedeno jméno vedoucího, ani to, zda používala nějaké razítko. Na třech zpátečních lístcích s datem 7.2., 23.3. a 22.4.1909 potvrzují adresáti příjem doporučených dopisů okresního soudu ve Fryštátě, ale u žádného dokladu není razítko poštovny ani podpis přísežného posla, jen vždy záznam do kolonky doručovatele „d.Postabl.“, což znamená „doručeno poštovnou“. Zpáteční lístky jsou opatřeny denním razítkem pošty Horní Suchá, což odpovídá příslušnému Vpú. Poštovna byla zrušena 21.března 1911.

Vlevo je výřez ze zadní strany recepisu s expedičním razítkem pošty ve Fryštátě. Razítko je s textem FREISTADT ÖSTERR. SCHLES. / FRYSZTAT ŚLĄSK. AUSTR. /a s datem na můstku razítka 6.II.09 XII-. Razítko je typu G 134, bylo ještě s rozlišením „b“. Na poště bylo v používání od r.1905 (Monografie Díl 13 č.razítka 560/6). V Monografii je chyba v uvedeném textu, mezi německým a polským textem je chybně uveden (*)! Známá doba používání razítka je od r.1905 do 9.9.1920. Rakouské razítko používala následně po r. 1918 polská i československá pošta. Razítko má průměr 32 mm. Nahoře na recepise je ručně vepsáno datum 6/2. Proto na expedičním razítku Vpú pro zpětné zaslání recepisu odesilateli (dole vpravo) nemůže být datum 2/2 09, ale má být správně asi 7/2 09. Toto je datum razítka Vpú OBER SUCHAU / GÓRNA SUCHA. Razítko je typu G 108. V Monografii Díl č. 3 má číslo 1667/8. Na poště bylo v používání od r.1903 do 30.7.1920. Po r.1918 bylo toto porakouské razítko

Syrena 235

- 3 používáno polskou ale i československou poštou. Je známý padělek tohoto razítka se stálým datem 10. 5. 1920. Padělek je charakteristický tím, že mezi OBER a SUCHAU schází pomlčka. Padělek je se silnějším vnitřním kruhem razítka a s něco menšími písmeny názvu pošty. Má někdo tento padělek razítka? Dole na recepise je ručně, inkoustovou tužkou poznámka „d. Postabl.“ (durch Postablage) což znamená „doručeno prostřednictvím poštovny“. Schází ale otisk razítka poštovny a podpis toho, kdo zásilku doručil.

Vlevo je výřez ze zadní strany recepisu s expedičním razítkem pošty ve Fryštátě FREISTADT ÖSTERR.SCHLES. / * / FRYSZTAT ŚLĄSK. AUSTR. / C s datem expedice na můstku razítka 22.III.09 XII-. Razítko je typu G 137, v Monografii Díl 13 má č.560/7. Razítko bylo na poště používáno od r.1908 do 4.7.1912. Razítko má průměr 30 mm. Nahoře na recepise je tužkou vyznačena expedice razítka z pošty ve Fryštátě 22/3 1909. Dole razítko Vpú pošty OBER-SUCHAU / GÓRNA SUCHA je typu G 108, v Monografii Díl 13 má číslo 4667/3. Jinak údaje o razítku Vpú stejné jak na předcházející ukázce. V dolní části recepisu je opět inkoustovou tužkou poznámka ručně: „d.Postabl“ (doručeno prostřednictvím poštovny). Opět zde schází otisk razítka poštovny a podpis nebo parafa toho, kdo zásilku doručil adresátovi. Ten příjem zásilky stvrdil podpisem s datem 23. března 1909. Na zadní straně třetího recepisu je otisk expedičního razítka pošty ve Fryštátě s datem na můstku razítka 21.IV.09 XII-. Razítko FREISTADT, ÖSTERR. SCHLES. / * / FRYSZTAT ŚLĄSK. AUSTR. / C / s datem na můstku razítka 21.IV. 09 XII- . Vedle vlevo je ještě otisk razítka Vpú v Horní Suché, ale z data lze na něm přečíst jen rok (09). Expediční razítko pošty Fryštát na zadní straně recepisu je stejné

Syrena 235

- 4 jako na ukázce předcházející. V horní části recepisu je uvedeno ručně inkoustovou tužkou datum expedice zásilky z Fryštátu (21/4). Právě dnes je to přesně 106 let (21.4.1909). Zásilka byla adresátovi proti podpisu vydána 22.4.1909. V pravém dolním rohu recepisu je razítko Vpú v Horní Suché s datem 22/4/09. Razítko Vpú v Horní Suché je opět typu G 108. Zcela dole je opět poznámka inkoustovou tužkou, že zásilka byla doručena prostřednictvím poštovny. I zde schází razítko poštovny a podpis nebo parafa toho, kdo zásilku adresátovi vydal.

Na všech třech recepisech je dole stejná poznámka „d.Postabl“ (doručeno prostřednictvím poštovny). Ve všech třech případech schází razítko poštovny a stvrzení toho, kdo zásilky adresátům vydal. Za ukázky děkujeme MUDr.Adrianovi JUNGOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL Jasno do případu, zda razítko poštovny Prostřední Suchá existuje, mohou přinést jen nálezy dalších podobných zásilek. Za posledních 15 let se k problematice poštovny v Prostřední Suché nic nového nenašlo přesto, že poštovna byla provozována více jak 13 let (1902- 1911). **********************************************************************************

Československá razítka typ M 50 z pošty Třinec s textem TŘINEC * TRZYNIEC * z r.1938, rozlišení „d“. Třinec měl v r.1921 celkem 5995 obyvatel. V tom bylo 1370 národnosti české, 1766 polské, 784 německé, 63 židovské, 2000 cizinců, 12 jiné národnosti. Při sčítání v r.1930 měl Třinec již 6128 obyvatel (v tom 2593 čs., 2109 polských a 930 německých obyvatel. Zbytek jiné národnosti. Poštovní úřad TŘINEC byl přejmenován na základě nové, jazykové úpravy na poštovní úřad TŘINEC * TRZYNIEC *. Na poště byla používaná od poloviny roku 1938 razítka typu M50 s rozlišovacími písmeny: „a“. „b“, „c“, „d“, „e“ a „f“. Jazyková úprava byla provedena na základě výnosu č.20.200-IV/1-1938 a výnosu č.22.300-IV/1-1938 MPaT v Praze. Poštovní úřad byl 4.10.1938 zabrán Polskem a používal název TRZYNIEC. Toto razítko měla pošta s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“ a „g“. Po zabrání Polskem používala pošta místo R-nálepek jen R-razítka, a to s označením „R“ nebo „R/a“. K další změně názvu pošty došlo při německé okupaci 1.9.1939, kdy byl název pošty změněn na TRZYNIETZ (OBERSCHLESIEN). Razítka typu M 50 jsme dosud publikovali v Syreně: - s rozlišením „a“ s datem 27.VIII.38 (Syrena č.135/str.4-5), - s rozlišením „c“ s datem 11.VIII.38 (Syrena č.167/str.9-10). Razítka typu M 50 s ostatními rozlišeními jsme dosud v Syreně nepublikovali. Dnes můžeme zveřejnit v Syreně dvě zásilky s československými razítky typu M 50 s rozlišením „d“. Obě ukázky jsou na následující straně. Nahoře je to zásilka poslaná na Banku Slávii do Moravské Ostravy. Expediční

Syrena 235

- 5 razítko je na zásilce TŘINEC * TRZYNIEC */ d s datem na můstku razítka 7.IX.38-20. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Tarif za dopis do 20g byl k datu expedice zásilky 1 Kč. Níže je dopisnice poslaná z Třince do Žiliny s expedičním razítkem TŘINEC * TRZYNIEC */d (typ M50) s datem na můstku razítka 14.IX.38-18. Tarif za dopisnici ve vnitrostátní přepravě činil ke dni expedice zásilky 50 h. Za tuto ukázku děkujeme ing.Mirkovi BACHRATÉMU.

Používání razítek typu M50 bylo na poště jen po krátkou dobu (od poloviny června 1938 do 3.10. 1938). Proto jsou tato razítka na zásilkách vzácná a i patřičně oceňována. Asi i proto jsme neměli možnost zatím v Syreně publikovat razítka M 50 s rozlišením „b“,“e“, a „f“. Má-li je někdo na poštou

Syrena 235

- 6 prošlé zásilce, ozvěte se. Ukázky s razítky s rozlišením „b“, „e“ a „f“ máme jen na otiscích z ochoty, které kdysi někdo pořídil, když měl přístup k těmto razítkům. Ukázky jsou na následující straně.

Ukázky pořízené někým, kdo měl přístup k původním, originálním razítkům mají čistě dokumentační hodnotu, aby se vidělo, že tato razítka skutečně existovala. Jinak třeba do exponátu se nehodí. Takové otisky byly pořízeny u většiny razítky typu M 50, která se tehdy na poštách na české části Těšínského Slezska nacházela. Je pro ně charakteristické to, že jsou ze 100% s otisky razítek na známkách 20 h státní znak (červená). Většinou jsou otištěna s datem na můstku v den poslední platnosti razítka na té které poště s datem posledního dne pošty pod československou správou, den před záborem pošty Polskem. Tak je tomu i zde u pošty Třinec, která byla Polskem zabrána 4.X.1938. Za tyto tři ukázky děkujeme MUDr.Adrianovi JUNGOWI **********************************************************************************

Šnejdárkovo tažení na Polsko, zásilky s útvarovými razítky čs.panceřového vlaku.

Syrena 235

- 7 O pancéřovém vlaku z ledna-února 1919 na československé i polské straně jsme již v Syreně psali. Zásilek z tohoto období se zachovalo velice málo. Když již něco je, tak otisky útvarového razítka Čs. pancéřový vlak… jsou nekvalitní, na zásilky slabě otištěné a razítko se většinou ani celé neotisklo. Dnes se nám podařilo získat díky MUDr.Adrianovi JUNGOWI takové zásilky dvě: První zásilka na předcházející straně má torzo již zmíněného razítka Čs. pancéřový vlak…..(otisk fialový). Zásilka je psaná v Těšíně 29.I.919, kde měl poškozený vlak stanoviště po stažení z bitevní linie. Zásilka má expediční razítko porakouské, německo-polské KARWIN / KARWINA / e s datem na můstku razítka 30.I.19-6. Zásilka je poslána do Kroměříže. Expediční razítko je typu G 134, V monografii Díl 13 je vedeno pod číslem 970/5. razítko bylo s rozlišením „b“, „c“, „d“ a „e“. Razítko je o průměru 30 mm. S rozlišením „e“ je známé z použití od 5.2.1914 do 7.3.1920. Rakouské razítko používala po r.1918 polská i československá pošta.

Druhá zásilka má opět jen torzo útvarového razítka Čs. pancéřový vlak…. (otisk fialový). Zásilka je poslána do Ruprechtova u Vyškova. Odesilatel v levém horním rohu uvádí: „Pancéřový vlak, Nádražní velitelství v Moravské Ostravě“. Expediční razítko je porakouské, znárodněné, s odstraněním německého textu, jen …./* PŘÍVOZ ? / b. Razítko je typu M 13z. Datum na můstku razítka je 11.II.19 --. (Monografie Díl 16/I, číslo razítka 1459/2a). Známá doba použití 1919-1920. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Rakouská vojenská cenzura (Těšínská) byla s otisky i v zelené barvě!

První rakouská vojenská cenzura byla ve dvou variantách: 1) Rozměr razítka cenzury 52,5 x 13,5 mm. Tečka za Teschen byla na úrovni spodní dvojlinky. Známé otisky cenzurního razítka v barvě fialové, červené a modré. Známá doba použití razítka cenzury únor 1915 až říjen 1916. Razítko cenzury na zásilce je hodnoceno 10 body. 2) Rozměr razítka cenzury 52,5 x 13,5 mm. Tečka za Teschen je pod úrovní spodní dvojlinky. Známé otisky cenzurního razítka v barvě fialové a modré. Známá doba použití razítka cenzury únor 1915 až červen 1916. Razítko cenzury je na zásilce hodnoceno 10 body.

Syrena 235

- 8 Takto popisuje tato cenzurní razítka ve své práci Mgr.Janusz Manterys („Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918“, str.168). Obě první razítka cenzury jsou skoro stejná. Liší se jen umístěním tečky za Teschen a barvou otisků razítek. Známá doba použití razítek se liší, ale nepatrně.

Cenzurní razítko rakouské vojenské cenzury z Těšína č. 1. (tečka za Teschen je na úrovní spodní dvojlinky). Zásilka je poslána do Sviadnova u Místku. Nahoře je fialové, jednořádkové, útvarové razítko K.u.k. Reservespital in Teschen. Cenzurní razítko č. 1 je na zásilku otištěno v barvě zelené!! To literatura neuvádí. Expediční razítko pošty je německo-polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 /5d. Datum na můstku razítka je 21.IV.16.VIII-. Razítko s rozlišením „5d“ je známo z použití od 11.2.1916 do 10.6.1920. Průměr razítka je 30 mm. Bylo i s rozlišením „2a“, „2b“, „3a“, „3b“ a „5b“.

Cenzurní razítko rakouské vojenské cenzury z Těšína č. 2. (tečka za Teschen je pod úrovní spodní

Syrena 235

- 9 dvojlinky). Zásilka je poslána do Horní Suché na Těšínsku. Nahoře je jednořádkové, fialové, útvarové razítko: „K.u.k. Reservespital in Rzeszów“. Cenzurní razítko těšínské je zde č. 2, otisk razítka je fialový. Expediční razítko pošty Těšín 1 je německo-polské TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / h s datem uprostřed razítka 6/4/VI-XII/15. Razítko bylo ještě s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“, „e“, „f“ a „i“. Známá doba používání razítka s rozlišením „h“ je od 1.3.1900 do 19.8.1915. Razítko má průměr 30 mm. Na existenci razítka rakouské, vojenské cenzury č. 1. v zelené barvě upozornil a oběma ukázkami přispěl Teodor WILCZEK z Karviné. Zelený otisk u razítka č. 1. literatura dosud neuváděla. Jinak doba uváděného použití obou razítek cenzury souhlasí na literaturu. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Ví někdo, co to byl za „KLV-Lager (Pro/344) pod Lysou Horou“ v říjnu 1943?

Pohlednice poslaná do Berlína-Treptov 3.X.1943. Frankatura protektorátní známkou kat.č.82, 60 h (fialová). Tarif 60 h za pohlednici do Říše platil od 1.4.1939 až do konce II. světové války. Expediční razítko je dvoukruhové, německo-české OSTRAWITZ * OSTRAVICE * /c. s datem na můstku razítka -3.X.43-17. Vlevo od nalepené známky je 4-ř. razítko: KLV-Lager (Pro/344) / Schutzhűtte / ═ Lysa – Hora ═ / Post Ostrawitz- Mähren. Otisk razítka je černomodrý. Ví někdo, co to byl za lágr? Po celém území, které tehdy v Evropě Němci okupovali, byly tisíce různých lágrů. Co to byl ten lágr na Lysé Hoře, pošta Ostravice, Morava? MUDr.Adrian JUNGA **********************************************************************************

Razítka pro úhrnnou přepravu poštovních uzávěrů (ÚŽP). Reorganizace československých vlakových pošt v letech 1919-1920 se týkala mimo jiné i úhrnné přepravy poštovních závěrů, tedy činnosti, kterou dříve zastávaly některé vlakové pošty nižšího řádu, hlavně poštovní průvodčí v jednotlivých vlacích na méně důležitých nebo lokálních tratích, kde by se normální vlaková pošta nevyplatila. Tento druh poštovní služby spočíval v přepravě zaplombovaných pytlů - závěrů – mezi předepsanými stanicemi, které obsahovaly na odesílacím poštovním úřadě již předem roztříděnou a orazítkovanou listovní poštu. Vedle této hlavní činnosti měli poštu doprovázející vlakoví poštovní zaměstnanci povinnost razítkovat listovní poštu, kterou přijímali od veřejnosti na jednotlivých stanicích své trati, ve vlaku ji roztřídit a předat poštovnímu zaměstnanci v místě určení. Pokud byla pošta adresována dál, v místě přechodu na jinou trať nebo jiný dopravní prostředek. Tito zaměstnanci k tomu ovšem potřebovali svá razítka.

Syrena 235

- 10 Zvláštní razítka pro úhrnnou dopravu pošty byla zavedena v říjnu 1920 tímto oznámením ve Věstníku ministerstva pošt a telegrafů: „Pro úhrnnou dopravu pošty na drahách byla zhotovena nová razítka dle vzoru razítek pro vlakovou poštu. Razítka jsou opatřena legendou pro počáteční i koncové stanice vlakové pošty ve směru tam a zpět. Číslo vlaku bylo vypuštěno. Je vsunuto do razítka za datumová kolečka dalším kolečkem s římskými číslicemi, kterými se bude určovat pořadí jízd denně po sobě následujících. Stejně jako u razítek hlavních vlakových pošt došlo i u razítek pro úhrnnou přepravu přímých závěrů ke grafickým a jazykovým změnám. Razítka rozdělujeme do dvou základních typů: - I.základní typ s iniciály Č.S.P., - II.základní typ bez Č.S.P. Razítka I.základního typu s iniciály Č.S.P.

Nahoře jednojazyčná razítka, označení V26: V horní části mezikruží jsou názvy koncových stanic poštovních tratí, v dolní části mezikruží jsou iniciály Č.S.P. mezi dvěma ozdobami, dolní úseč pod datem je bez rozlišovacího písmene. Vlevo jednojazyčné razítko , označení: V27: V horní části mezikruží jsou názvy koncových stanic poštovních tratí, v dolní části mezikruží jsou iniciály Č.S.P. mezi dvěma ozdobami, dolní úseč pod datem je s rozlišovacím písmenem razítka.

Vpravo dvojjazyčná razítka, ozačení : V 28: V horní části mezikruží je český název koncových tratí, v dolní části mezikruží je název stanice v menšinovém jazyce. V horní úseči nad datem jsou iniciály Č.S.P., dolní úseč pod datem je bez rozlišovacího písmene. Po stranách můstku razítka v mezikruží jsou ozdoby (hvězdičky). Existuje i označení: V 28a: Je to původní razítko označení V 28, kde v dolní části je odstraněn název stanice v menšinovém jazyce a dole místo něj jsou v mezikruží tři ozdoby (hvězdičky). Razítko s označením V28a je známo jen jedno s odstraněným ně-

Syrena 235

- 11 meckým názvem Haugsdorf – Weidenau (a zpět). Razítka II.základního typu, jednojazyčná: (reprodukce razítek je na předcházející straně zcela dole): Označení: V 29: V horní části mezikruží jsou české nebo slovenské zázvy koncových stanic poštovní trati. V dolní části mezikruží je jedna nebo tři ozdoby (křížky). Dolní úseč pod datem je bez rozlišovacího písmene.

Tři razítka II.základního typu, jednojazyčná, označení: V 30: V horní části mezikruží jsou české nebo slovenské názvy koncových stanic poštovní trati. V dolní části mezikruží je jedna nebo tři ozdoby (hvězdičky). V dolní úseči pod datem je rozlišovací písmeno razítka. Za datem není římskou číslicí označen denní pořad jízd.

Zásilka s razítkem ÚŽP na trati KOŠICE – BOHUMÍN / C, II.základní typ, razítko s jednojazyčným textem, označení V 30. V dolní části mezikruží jsou tři hvězdičky, za datem razítka není římskou číslicí vyznačen denní pořad jízd. Pro zásilku je použita jednoduchá dopisnice pro tuzemsko, střední státní znak, CDV 49. Linka rozdělující dopisnici je uprostřed dopisnice, 74 mm od levého okraje dopisnice. Rozměr dopisnice je 148 x 105 mm, papír nahnědlý, knihtisk, potisk zelený (odstíny). Datum vydání dopisnice 17.7.1933. Platnost dopisnice do 20.5.1940. Zásilka je poslána z Bohumína do Prahy I. Datum na můstku razítka je -2 IX 34. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. Zpracováno podle Monografie Díl 17/II str.388-391.

Syrena 235

- 12 Vlaková pošta „GRAUDEZ-GOLDAP BAHNPOST ZUG 806“ z 10. května 1920, polská vojenská cenzura „Cenz. Grudziądz“ (cenzura Grudziądza č.2).

Razítko vlakové pošty je německé. Polsky zní: GRUDZĄDZ-GOŁDAP, vlaková pošta ve vlaku č.806. Gołdap leží těsně na polské straně u hranic s Ruskem (Kaliningradská oblast). Je to Vojvodství Varmijsko-Mazurské. Leží asi 40 km severovýchodně od Giżycka (Mazury). Grudziądz leží asi 50 km severně od Torunia (mezi Gdaňskem a Toruněm), Vojvodství KujavskoPomořské. Zásilka je adresována do Německa Treptow (součást Berlína). Na zásilce je otisk razítka polské, vojenské cenzury „Cenz.Grudziądz“. Je to cenzurní razítko cenzury Grudziądz č.2. Polská vojenská cenzura GRUDZIĄDZ používala celkem 5 cenzurních razítek. Naše ukázka je s jednořádkovým razítkem o rozměru 60 x 8 mm, otisk fialový, známá doba použití jen od dubna do května 1920. V publikaci o polských vojenských cenzurách 1918-1922 je toto cenzurní razítko ohodnoceno na zásilce 100 body. Datum na razítku vlakové pošty je 10.5.1920. Na zásilce je frankatura známkou Fi:č.86, 5 fen. (zelená) a Fi:č.89, 20 fen. (modrá). Obě známky jsou z vydání v markové valutě, vydání z 27.1.1919. Platnost obou známek skončila 19.1.1923. Frankatura k datu expedice zásilky odpovídá tarifu (25 fen.) za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě (od 15.4.1920 do 15.10.1920,viz tabulka „Školících sešitů PZF č.11, tabulka č. II.A., str.6.). Jelikož se ale tehdy již jednalo o zásilku zahraniční, od 15.4.1920 do 30.8.1920 byl tarif za zásilku 40 fen. Zásilka je tedy nedostatečně vyplacena, do správného tarifu schází 15 fen. (viz tabulka „Školících sešitů PZF č.11, tabulka II.B., str.7.). Zásilka má v pravém dolním rohu zkušební značku S.PETRIUK. Tento znalec má oprávnění na ověřování všech polských známek mimo známek Gdańska a Střední Litvy. V současné době je zásilka ve vlastnictví Prof.Juliana Auleitnera. Před léty nám ji pro publikaci v Syreně ještě s jinými zapůjčil kolega Stefan Petriuk z Německa. Zásilka byla tehdy v jeho exponátu na internetu. Oba kolegy touto cestou srdečně zdravíme. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Další ukázka razítka, kde je časový údaj razítka vsunut nezi datum (není za datem, jak to běžně bývá). Expediční razítko pošty SOKÓŁKA / C s datem 30. 4. 19. 35. na můstku razítka.

Syrena 235

- 13 -

Nedávno jsme o podobném případu, kdy je časové rozlišení vloženo na můstku razítka mezi datum (místo obvyklého u-místění za datem na můstku razítka), informovali v Syreně č.229 na str.44. Jednalo se tam o razítko pošty WENDRYNĚ * Č.S.P. */a s datem 25 IX - XII 20. Ukázka razítka je vlevo. Razítko je typu M 41. Kolega MUDr.Adrián JUNGA nám poslal zásilku z pošty SOKOŁKA/C., kde je časový údaj „19.“ vložen místo za datem na můstku razítka mezi datum (za měsícem „4.“). Zásilka byla poslána do Bocanowic, pošta Jablunkov, ČSR (leží mezi Jablunkoven a Dolní Lomnou). Místo SOKÓŁKA leží dnes mezi BIAŁYSTOKEM a GRODNEM u hranice s Běloruskem, asi 40 km severovýchodně od Bialystoku.

**********************************************************************************

Doporučený dopis odeslaný židovskou obcí v Těšíně na spořitelnu do Moravské Ostravy.

Syrena 235

- 14 Na předcházející straně dole je doporučený dopis poslaný Židovskou obcí v Těšíně (německé razítko odesilatele zásilky) na spořitelnu do Moravské Ostravy. R-nálepka je originální, německá na levé a pravé straně operforovaná (horní a dolní strana je stříhaná). R a rámeček jsou červené, potisk je černý „Teschen / (Oberschles) 1“ /484 (Těšín / (Horní Slezsko) 1/ 484). Frankatura známkami prezident Hindenburg, vydání z dubna-srpna 1933, Mi:č.482 4x3 Pfg. (hnědá), Mi:č.484 1x6 Pfg. (zelená) a Mi:č.487 2x 12 Pfg. (červená). Frankatura celkem 42 Pfg. Expediční razítka pošty Těšín 1 TESCHEN (OBERSCHLES) 1 /h s datem na můstku razítek 22.9.40-10. Bylo to teprve rok od vypuknutí války. Nedlouho na to bylo vše židovské v Německu likvidováno. MUDr.Adrian JUNGA **********************************************************************************

Přehozené číslice v roku na razítku typu M 50 pošty Darkov z roku 1938.

Zásilka s česko-polským razítkem typ M 50 pošty DARKOV * DARKÓW /b s datem 17.IX.38-12.

Zásilka s česko-polským razítkem typ M 50 pošty DARKOV*DARKÓW*/b s datem 28.VII.83-18. V označení roku je místo „38“ rok „83“. Právě toho 28.VII.38. bylo na razítku pošty Darkov špatně

Syrena 235

- 15 nastaveno datum roku. S razítkem (i když jsme jich z této pošty měli několik), se s přehozenými číslicemi 3 a 8 v označení roku setkáváme poprvé! Určitě bylo označení roku 38 jen na této poště a na razítku s rozlišením „b“ pouze s datem 28.VII 38. Je otázka, proč šla zásilka z ČADCE do NÝDKU ještě i přes poštu v DARKOVĚ?

Vlevo je na razítku pošty v Darkově s rozlišením „b“ rok „38“ nastaven správně, vpravo jsou číslice roku přehozeny (místo roku „38“ je rok „83“). Pošta v Darkově měla razítko typu M 50 ještě i s rozlišením „a“. Razítko typu M 50 bylo na poště používáno jen velice krátce, a to od poloviny roku 1938 (od června 1938) do zabrání Darkova Polskem 8.10.1938. S rozlišením „a“ jsme v Syreně publikovali z této pošty razítko M 50 s datem 29.VII.38 v Syreně 121/str.34-35. S rozlišením „b“ jsme v Syreně publikovali z této pošty razítko M 50 s datem 19.VII.38 (Syrena 143/str.12-13), s datem 27.VII.38 a 28.VII.38 (Syrena121/str.34-35), s datem 17.VIII.38 a 7.10.38 (Syrena189/39). Právě s datem 27.VII.38 jsme v Syreně č.121 na str.35 publikovali razítko, ale právě rok je na razítku velice špatně čitelný. MUDr.Adrián JUNGA **********************************************************************************

Poštovny německé služební pošty 1939-1945. V publikaci o Českých a slovenských poštovnách 1900-1958 se o této problematice uvádí následující: Text je uveden z publikace: Na území protektorátu Čechy a Morava vedle civilní poštovní sítě existovala ještě zvláštní síť německé služební pošty (Deutsche Dienstpost Böhmen-Mähren). Ta zajišťovala poštovní styk německých okupačních úřadů, vojenských jednotek a jiných důležitých zařízení a podléhala přímo říšské poště; proto se zde používaly německé známky a rovněž razítka a nálepky odpovídaly zvyklostem německé pošty. Obdobně v německé civilní poštovní síti, kterou tvořily poštovní úřady (Postamt) a poštovny (Poststelle), rozlišovalo se i u provozoven německé služební pošty mezi poštovními úřady (Postdienststelle) a poštovnami (Behördenpoststelle). Ty samozřejmě neprovozovala soukromá osoba, ale přímo úřad, pro jehož potřeby byla poštovna zřízena (odtud název Behördenpoststelle, zkratka „BPSt“). První poštovny německé služební pošty vznikly buď hned při zahájení jejího provozu počátkem května 1939, nebo velmi brzy poté, neboť první zásilky jsou doloženy již z 23.5.1939 (Německý Brod a Kolín). Řada poštoven existovala jen velmi krátkou dobu, neboť z nich byly brzy vytvořeny poštovní úřady. V dalších letech byly některé poštovny zrušeny, jiné překládány či nově zřizovány, někdy i z rušených poštovních úřadů. Koncem války některé poštovny zanikaly, jiné se postupně přesouvaly s ustupujícími německými jednotkami. Všechny poštovny německé služební pošty ukončily svoji činnost 30.4.1945, kdy byla činnost celé německé služební pošty zastavena. Až na výjimky bohužel zatím neznáme přesná data zřízení, zrušení a dalších změn poštoven německé služební pošty, proto většina poznatků o jejich činnosti se opírá jen o sběratelské doklady. To se týká i otázky příslušnosti poštoven k jednotlivým úřadům německé služební pošty.

Syrena 235

- 16 Nedílnou součástí názvu každé poštovny bylo dvoumístné číslo. Dosud byla doložena existence čísel 11 až 94 (s výjimkou čísel 63 a 88-90). Čísla 11 až 40 byla zřejmě přidělena počáteční skupině poštoven zřízených v první polovině roku 1939 a jejich pořadí zhruba odpovídá abecednímu sledu názvů. Další čísla pak byla přidělována chronologicky, avšak mimoto byla znovu přidělována i čísla zrušených poštoven. Dosud nejsou známy předpisy, podle kterých provozovny německé služební pošty fungovaly, ani přehledy kursů, které síť těchto provozoven spojovaly. Lze předpokládat, že výkon služby v principu odpovídal provozu civilní německé pošty. Tomu odpovídá i vzhled sběratelských dokladů z poštoven: BPSt používaly gumová razítka a pokud byla zásilka vyplacena známkami, bylo razítko poštovny umístěno mimo ně. Známky pak znehodnotil denním razítkem nadřízený poštovní úřad německé služební pošty, který také zpravidla polepil zapsané zásilky svými podacími nálepkami. Teprve v posledních letech války některé poštovny polepovaly zapsané zásilky samy; k tomu se používaly bianko nálepky doplněné otiskem gumového razítka poštovny.

Ukázka typického vzhledu razítek poštoven německé služební pošty. Gumová razítka poštoven německé služební pošty byla víceřádková (s rámečkem i bez rámečku), použité písmo byl švabach, v pozdějších letech latinka (grotesk). Legenda razítek byla provedena podle jednotného vzoru a obsahovala vždy nápis „Deutsche Dienstpost Böhmen-Mähren“ případně „Deutsche Reichspost“, dále označení „Behördenpoststelle“, číslo a název poštovny. Vyjímečně (provizorně) se číslo nebo název poštovny doplňovaly rukopisně nebo přídavným razítkem. Některá razítka jsou známá ve dvou i více nepatrně se lišících variantách. Podrobnější informace o razítkách poštoven německé služební pošty a katalog jejich razítek naleznou zájemci v publikaci E.Hamanna „Deutsche Dienstpost, Űbungspost, Feldpost und Reichpost im Protektorat Böhmen und Mähren“; vyd. ArGe Böhmen-Mähren 1987. Tolik výše uvedená publikace autorů P.Gebauer a Jozef Tekel.

Ukázka dopisnice s razítkem poštovny německé služební pošty Frýdek (č.43). Zásilka poslaná do

Syrena 235

- 17 Chemnitz. Na zásilce jsou protektorátní známky Mi:č.20 (10 h hnědá,1x) a Mi:č.22 (20 h červená, 2x)., ale i německá známka Mi:č.484 (6 Pfg. černě zelená).

Doporučený dopis podaný u poštovny č.43, německé služební poštovny Frýdek-Místek (razítko poštovny: „Deutsche Dienstpost / Böhmen-Mähren / Behördenpoststelle 43 / Friedek-Mistek“). Pod obdélníkovým, černým razítkem je otisk červeného razítka „Durch Deutsche Dienstpost / Böhmen/Mähren“. Podací denní razítko a R-nálepka je od nadřízeného poštovního úřadu v Moravské Ostravě, který na zásilku otiskl své razítko: MÄHRISCH OSTRAU * DEUTSCHE DIENSTPOST BÖHMEN-MÄHREN */a + datum 25.11.39.-10. Na zásilku je nalepena R-nálepka pošty Mährisch Ostrau / 700 (R a rámeček červeně, potisk černě. Levý a pravý okraj R-nálepky je perforovaný, horní a dolní okraj R-nálepky je neperforovaný. Zásilka je poslána na Branný ohlašovací úřad v Stuttgart I. V levém dolním rohu zásilky je černošedě otisk jednořádkového razítka „Frei durch Ablösung Reich“ (osvobozeno od poplatků na území říše). Níže je kulaté razítko ve stejné barvě, volný překlad textu: Náhradní rota poskytování informací * listovní razítko *.

Syrena 235

- 18 Na předcházející straně dole je pohlednice z Lysé Hory poslaná německou polní poštou do Vídně. Proto na zásilce není frankatura známkami. V levém horním rohu je otisk dvouřádkového razítka v červeně fialové barvě: „Chata KČT na Lysé Hoře (1325) / pošta Ostravice“. Jako expediční razítko je zde otisk razítka nadřízeného úřadu služební pošty v Moravské Ostravě: MÄHRISCH OSTRAU * DEUTSCHE DIENSTPOST-BÖHMEN-MÄHREN * /a s datem na můstku razítka 18.8.41.-24. V textu mezi adresou je otisk jednořádkového razítka v barvě červeně fialové: Durch Deutsche Dienstpost Böhmen / Mähren. Uprostřed zásilky nahoře je otisk kulatého razítka v černé barvě od příslušné jednotky: Schűtzenersatzbataillon 13 (náhradní střelecký prapor 13) + nějaká značka, kterou nejde rozluštit. Dole je *Briefstempel* (listovní razítko). Uprostřed je říšská orlice.

Ještě jedna zásilka, poslaná obyčejně do Wrocławi (Breslau). V horní části zásilky je otisk razítka jednořádkového, tentokráte text psaný švabachem Deutsche Dienstpost Mähren=Böhmen (zde je Čechy-Morava prohozeno na Morava-Čechy, což nebyl oficielní název). Níže je obdélníkové razítko poštovny Deutsche Dienstpost / Böhmen-Mähren / Behördenpoststelle 43 / Friedeck-Mistek. Otisk razítka je v černé barvě. Přes razítko poštovny je otištěno razítko nadřízeného orgánu služební pošty v Moravské Ostravě: MÄHRISCH OSTRAU * DEUTSCHE DIENSTPOSTSTELLEBÖHMEN- MÄHREN * /a s datem na můstku razítka 01.8.39.-20. V levém dolním rohu zásilky je tentokráte fialový otisk kulatého útvarového razítka s německou říšskou orlicí. Nahoře nápis: Ausbildunksleiter , dole Troppau (vedoucí školení nebo odpovědný za školení). Nad ním je opět fialový otisk jednořádkového razítka Frei durch Ablösung Reich (o osvobození poplatků na území říše). Za ukázky děkujeme Dr.Petrovi GEBAUEROVI a MUDr.Adriánowi JUNGOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Polský zábor Těšínského Slezska, expediční razítko s rozlišením „i“ pošty ORŁOWA na korespondenci. Razítko s rozlišením „i“ bylo při polském záboru Těšínského Slezska použito jen u minima pošt, a to ještě jen u větších. Například jsme je našli u pošty Frysztat, ale tam se toto razítko nepoužívalo k orážení korespondence, ale u jedné, okenní přepážky pošty k orážení „Zwrotnych poświadczeń odbioru“ (zpětných potvrzení odběru zásilek). U pošty FRYSZTAT to po dlouhá léta známe jen v jednou exempláři. Když jsme to kdysi publikovali, známý polský expert na tyto zásilky z polského

Syrena 235

- 19 záboru české části Těšínského Slezska St.J.Żółkiewski mi napsal: Jirko, je to fantasmagorie! Nemůže to existovat! Když jsem mu to na sjezdu v Łodzi v roce 1983 ukázal v originále, omluvil se mi a od té doby jsme po tomto kontaktu byli moc dobrými přáteli až do doby, kdy „odešel do filatelistického nebe“. Problematiku znal až na tuto drobnost perfektně. Oslovoval mne „Můj milý synu“, což bylo pro mne tehdy velkým vyznamenáním. Dnes by to již bylo (kdyby bylo) „Můj milý dědku“! Později se objevilo druhé toto razítko opět na Zpětném potvrzení odběru z téže pošty, ale toho se pan St:J.Żółkiewski již nedočkal. Jeho vlastníkem byl ing.Svatopluk PETR, dnes toto potvrzení vlastní MUDr.Adrian JUNGA.

Jiří Neumann v rozsáhlém článku „Okupace československého pohraničí v roce 1938 (Filatelistické sešity, příloha Filatelie“ č. 12-16/rok 1991 v č. 14 u pošty v Orlové u expedičních razítek pošty uvádí jen rozlišení „a“, „b“, „c“, „e“, „f“. Předpokládá jen nález razítka s rozlišením „d“ a nález R-razítka. R-razítko bylo publikováno v Polsku v časopise Filatelista č. 10 na str. 98 (jen samotné razítko) a v časopise Filatelistka č.10/1992 na str. 334. V Syreně je doporučená zásilka z pošty ORŁOWA v č. 234 na str. 34. Pošta byla obsazena Polskem mezi posledními 10. října 1938. V Syreně č.67/str.30 jsme to byli my v Syreně, kdo publikoval zásilku s otiskem v rozlišení „i“. Razítko bylo na zásilku otištěno 2x. Zásilka měla suvenýrový charakter, byla na ní nalepena mimo polské i československá známka a razítko bylo z prvního dne obsazení pošty Orłowa (10.10.38). Od té doby byl s razítkem s rozlišením „i“ klid, až nyní je to skutečně poštou prošlá zásilka poslaná z Orlové do Dřevěnce, p. pošta Radim u Jičína. Razítko je na zásilku otištěno dokonce 4x, a to s datem 5 V 39 12. Zásilek s otiskem razítka ORŁOWA *i* jistě nebude mezi sběrateli mnoho, když od března 1996 do května 2015 to je teprve druhý, publikovaný a mi známý exemplář! Za ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Vlaková pošta č.775 BOHUMÍN-FIĹAKOVO a FIĹAKOVO-BOHUMÍN. Tato vlaková pošta je vedena v Monografii čs. známek Díl 17 II na str.496 pod katal.číslem 389. Vlaková pošta jezdila od r.1929 do r.1938 na trati Bohumín, Český Těšín, Žilina, Vrůtky, Hronská Breznica, Fiľakovo. 1) BOHUMÍN-FIĹAKOVO * 775/a (1929-1938), razítko typ V 22 2) FIĹAKOVO-BOHUMÍN * 775/a (1929-1938), razítko typ V 22 Zásilka pro směr FIĹAKOVO-BOHUMÍN * 775/a s datem na můstku razítka 15.VIII.35 je na následující straně nahoře. Zásilka je poslána do Rakouska. Na zásilce je známka 2 Kč (modrá), vydání z 1.4.1936. Katal.č.297. Platnost známky skončila 31.12.1936. Známka je s doplatkem Dětem 50 h,

Syrena 235

- 20 který se ale pro poštovní tarif nezapočítává. Platný tarif za obyčejnou zásilku do zahraničí byl ke dni expedice zásilky ve výši 2 Kč (do 28.2.1937).

Monografie na výše uvedené straně pro vlakovou poštu 775 uvádí jen výše uváděné směry. V minulosti jsme ale v Syreně č.184 na str.7 a v Syreně č.186 na str.17-18 publikovali dvě zásilky vlakové pošty č.775, ale pro směr PLEŠIVEC-BOHUMÍN * 775/a s daty 23.V.38 a 14.IX.38. Obě zásilky byly z období, kdy byla doba na Slovensku (i na Těšínsku) velice pohnutá vlivem územních požadavků Maďarska a Polska na československé území. Od listopadu 1938 bylo Fiľakovo i Plešivec zabráno Maďarskem. Vlivem těchto událostí byla trať vlakové pošty 775 změněna z trati FiľakovoBohumín na trať Plešivec-Bohumín. Přesně od kdy tato změna proběhla se neví, ale podle dokladu ze Syreny č.184 na str.7 to bylo již určitě 23.V.1938. Počátkem října 1938 (11. X.) byl i Bohumín zabrán Polskem a výchozí i cílová stanice vlakové pošty se tak nakonec ocitla mimo již Česko-Slovensko. Za dnešní ukázku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Vlaková pošta BOHUMÍN-BŘECLAV č.573.

Syrena 235

- 21 Vlaková pošta č.573 jezdila v období 1919-1938 na trati: Bohumín, Moravská Ostrava, Svinov, Hranice, Přerov, Bzenec, Břeclav. Monografie čs.známek ji vede pod číslem 297 na str.475. Vlaková pošta jezdila a používala tato razítka: 1) BŘECLAVA-BOHUMÍN * Č.S.P. * 573 „a“ (1919-1925), „b“ (1922-1925), razítko typu V.21, 2) BOHUMÍN-BŘECLAVA * Č.S.P. * 573 „a“ (1919-1925), „b“ (1922-1925). razítko typu V. 21, 3) BŘECLAV - BOHUMÍN *** 573 „a“ (1925-1938), „b“ (1925-1938), 4) BOHUMÍN – BŘECLAV *** 573 „a“ (1925-1938), „b“ (1925-1928). Na naší ukázce je vlaková pošta č. 4. BOHUMÍN-BŘECLAV *** 573/a s datem na můstku razítka 25.VII.38. Zásilkou je CDV 65, 50 h., olivově zelená, vydání 1937.8.5. Jedná se o jednoduchou dopisnici s vyznačenou prodejní cenou v levém horním rohu na přední straně „60 h“. Formát 148x105 mm, papír nahnědlý knihtisk. Platnost dopisnice do 20. 5. 1940. Zásilka je poslána do Bučovic. Vlakovou poštu č. 573 jsme dosud v Syreně nepublikovali. Bohumín byl krátce po použití dopisnice obsazen Polskem (11.10.1938), proto na čs. území po tomto datu nemohla být VP 573 do Bohumína provozována a končila asi v Moravské Ostravě? Přesné datum této změny není známé. Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************

Pruská vlaková pošta Berlín-Bohumín, Z. - - 3. z 22.3.1913.

Tuto vlakovou poštu popisuje ve své práci o Poště na území Těšínského Slezska do r.1918 Mgr.Janusz Manterys. Z období do r.1918 uvádí na trati BERLIN-OESTERR.ODERBERG dvě vlakové pošty, a sice: 1) BERLIN-OESTERR.ODERBERG /BAHNPOST / ZUG 8. Razítko je elipsovité, formát 33 x 27 mm. Známá doba jeho používání je od 12.7.1899 do 1.6.1909. Kresba razítka je na reprodukci vlevo. Publikace uvádí jeho ocenění na 35 bodů. 2) BERLIN-OESTERR.ODERBERG/BAHNPOST / Z. - - 3., razítko je opět elipsovité, formát 40 x 27 mm. Známá doba použití je zatím jen s datem 22.3.1913. Viz reprodukce na zásilce nahoře. Ocenění na 35 bodů. Zásilka je poslána (v textu Wrocław-Mysłowice 22.III.1913) do Milówki, Rakousko-Galicie. Nalepená známka 5 Fen. (zelená), ze série Germánie. Mgr.ing.Karol MICZA

Syrena 235

- 22 Vlaková pošta HEYDEBRECK (OBERSCHLES) – ODERBERG / Zug 0242 /25.12.42, (Kędzierzyn-Kożle – Bohumín).

Zásilka polní pošty, razítko vlakové pošty HEYDEBRECK (OBERSCHLES) – ODERBERG / Zug 0242. 25.12.42. Zásilka je poslána do Hannoveru v Německu. Jako polní pošta nemá zásilka nalepené známky. Zatím jsme s razítkem vlakové pošty na trase publikovali dvě zásilky: 1) Doporučenou zásilku z období polského záboru české části Těšínského Slezska, R/a KARWINA 1/Nr.1001, Expediční razítko pošty KARWINA 1 s datem 30 12 38. Razítko vlakové pošty HEYDEBRECK (OBERSCHL)–ODERBERG /BAHNPOST Zug 342 – 30.12.38 (viz Syrena č.160/str.11-12). Zásilka poslaná do Bodenbachu v Německu. 2) Doporučenou zásilku z období polského záboru české části Těšínského Slezska, R BŁĘDOWICE DOLNE Nr.22. Expediční razítko pošty BŁĘDOWICE DOLNE / *a* s datem na můstku razítka -4 IV 39 18. Na zadní straně zásilky je otištěno razítko VP HEYDEBRECK (OBERSCHLES) /BAHNPOST / Zug 0330. 9.4.39. Zásilka je poslána do K.Warů (viz Syrena č.223 / str.35). Naše dnešní ukázka má již třetí číslo vlaku na této trati (Zug. 0242, Zug 0342, Zug. 0330). Jinak provedení razítka je stejné. Mgr.ing.Karol MICZA **********************************************************************************

Přetisky PORTO typ 62 pošty KRAKÓW 1 z roku 1919 (srpen-prosinec). Před několika léty přehled přetisků PORTO na polských známkách byl obsahem každého katalogu FISCHER, který pravidelně vycházel. Od určité doby katalogy Fischer přestaly přehledy přetisků zveřejňovat, a tak je dnes těžké se dopátrat toho, kolik známek a které byly příslušným typem přetisku opatřeny, v jakém období je výskyt toho kterého přetisku znám, nehovoře již o tom, jak správně ocenit tu kterou zásilku se známkami s přetiskem PORTO. Přetisků známe z různých pošt celkem 167 typů. U pošty KRAKÓW 1 známe dva typy přetisků (typ 61 a typ 62). Dnešní ukázka má známky s typem 62 PORTO. Ukázka podací složenky (přední i zadní strana) je na následující straně. Uvádíme i přehled známek, které byly na této poště (KRAKÓW 1) tímto přetiskem opatřeny. Složenka je na

Syrena 235

- 23 -

Syrena 235

- 24 12 K a 50 h. Částka je na adresáta v Krakově poslaná z pošty BRZEŻNICA. Na přední straně je vylepeno známek za 70 h (1x 50 h Fi:č.79B, hnědě černá a 2x 10 h Fi:č.75 B, pomerančová). Expediční razítko je dvoukruhové, německého typu s můstkem přesahujícím do mezikruží BRZEŻNICA / *a* s datem na můstku razítka -6.VIII.19-3. Na přední straně dole je ještě otisk okresního razítka pošty BRZEŻNICA IX/139. Na zadní straně nahoře je otisk razítka (příchozí) na dodací poštu KRAKÓW 1 /2f s datem na můstku razítka 29.VII.19 VII. Razítko má chybně nastavené datum. Není možné, aby byla zásilka z odesílací pošty poslána 6. 8. a na poštu v místě určení v Krakově přišla 29. 7., to je o 8 dnů dříve!! Razítko je původně rakouské, německo-polské, bylo znárodněno (odstraněný německý text). Dole je opět znárodněné razítko KRAKÓW 1 /2g s datem 7.VIII.19 IX-. Za vyplacení zásilky vybrala pošta od adresáta 10 h (2x Fi:č.74 B). Tyto dvě známky nominální hodnoty 5 h (zelené) byly opatřeny přetiskem PORTO typ 62. Vlevo nahoře je zvětšenina známek s přetiskem PORTO, typ 62. Známky jsou znehodnoceny razítkem původně s německo-polským textem. Razítko je znárodněno, německý text je z razítka odstraněn. Razítko KRAKÓW 1 /2f s datem na můstku razítka 7.VIII.19 XII-. PORTO razítko typ 62 má nápis PORTO šikmo uložený ve čtverečku. Katal.č.Fi: Známka A nebo B nominální hodnota zn. barva přetisku typ 62. 74 A 5 h zelená modrá, černá A = známky neperfo76 A 15 h červená modrá, černá rované 74 B 5 h zelená modrá, černá B = známky perforo75 B 10 h hnědě žlutá modrá, zelená vané 76 B 15 h červená modrá, černá Existuje přetisk POR77 B 20 h hnědá modrá, zelená TO s chybným textem 78 B 25 h modrá modrá, červená POTRO. Cena 300% 79 B 50 h hnědě černá modrá, zelená zn.bez chybotisku. Přetisky PORTO v jiných barvách, než je uvedeno v tabulce a různě jinak provedené přetisky typu 62 (i jiné) jsou makulaturou prodávanou za účelem obohacení se prodávajícího. Než za takové „chybotisky“ zaplatíte vysokou sumu, dejte si pravost ověřit znalcem. I cena pravých přetisků může být vyšší nebo nižší podle kvality a čitelnosti všech prvků na té které poukázce. Při stanovení ceny za zásilku je třeba brát v úvahu to, v jakém celkovém stavu zásilka je, v jakém stavu a čitelnosti jsou na zásilce otištěná razítka, na případné vzácnosti přetisku PORTO (podle známky). Je třeba brát v úvahu například i okresní razítko pošty podle vzácnosti jeho výskytu. Právě na peněžních poukázkách se okresní razítka vyskytují! Zásilku k publikaci v Syreně zapůjčil Mgr.ing.Karol MICZA. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Zajímavý chybotisk přetisku u známky 15 f, přetiskové vydání známek Poczta Polska na známce General Gouvernement Warszau – „zvednuté písmeno „s“ v nápisu Polska“. Přetisk je proveden typografií. Přetištěny jsou 100 známkové archy známek „Gen. Gouv. / Warschau“. Chybotisk zvednuté „s“ přetisku Polska označuje Katalog Fischer I.Díl z r.2015 jak chybotisk „B6“. Chybotisk „B6“ se nachází na 11.známkovém poli PA. Chybotisk se vyskytuje u všech nominálních hodnot této série známek. Jsou to známky Fi:č.6-16. Na následující straně je to nahoře dvojice známek podle okraje PA ze známkových polí 11 a 12. Níže

Syrena 235

- 25 -

je pak samostatná známka, která má rovněž tento chybotisk „B 6“. Původní nápis Gen. Gouv. / Warschau a DEUTSCHES REICH je přeškrtnut čtyřmi vodorovnými linkami. U přetisku rozeznáváme Formu I a Formu II. Pro určení Formy je vodítkem vzdálenost mezi druhou a třetí linkou, které proškrtávají původní nápis na známce. U Formy I je vzdálenost mezi druhou a třetí linkou škrtající původní nápis 3,25 mm. U Formy II je tato vzdálenost 3,5 mm, ale jen v první vodorovné řadě známek na PA. V ostatních řadách známek na PA je u Formy II tato vzdálenost 4 mm. Známky 15 f obou Forem jsou oceňovány v řádu do 15 zł., a to jak u známek poštovně nepoužitých, tak i u známek razítkovaných. Cenový skok je u obou forem u známek na zásilkách poštou prošlých, a to řádově 200 až 700 zł. Vysoce ceněny jsou již i známky s tiskovou chybou „B 6“, a to v závislosti na lesku nad nápisem GGW (od 100-130 zł.) V případě dvojice známek (jedna s chybotiskem + druhá bez chybotisku se taková dvojice oceňuje na cenu za každou známku v součtu + 50 % z této sumy. Obě ukázky nám pro ukázku do Syreny poskytl kolega Grzegorz BARGIEŁ **********************************************************************************

Letecká zásilka organizovaná u příležitosti 100 let polské poštovní známky z různých míst v Polsku do Varšavy. Specielní příležitostné razítko pošty WROCŁAW. Zásilkou je specielní, barevně vytištěná obálka s nápisem 100 LAT POLSKIEGO / ZNACZKA POCZTOWEGO. Níže je mapa Polska a na ní vyznačena různá města, z nichž byl specielní let u příležitosti 100 let polské poštovní známky organizován. Vyznačená města: OLSZTYN, GDAŃSK, SZCZECIN, ZIELONA GÓRA, WROCŁAW, OPOLE. Lety byly organizovány do hlavního města WARSZAWY. Na modrém podkladu je 4-řádkový bílý nápis (volný překlad do češtiny: Převezeno letadly aeroklubů P.R.L.). V levém dolním rohu zásilky je nálepka pro letecké zásilky (operforovaná,

Syrena 235

- 26 modrá s bílým nápisem: LOTNICZA / PAR AVION. Na zásilce jsou nalepeny známky Fi:č.980 , 2,50 zł. (vícebarevná) a Fi:č.988, 20 gr. (černomodrá). Frankatura celkem 2,70 zł. Platný tarif pro ČSR (snížený) byl od 11.VII.1959 do 1.X.1972: zásilka do 20g 60 gr., příplatek EXPRÉS 1,90 zł. a letecký příplatek 20 gr. Celkem tarif ke dni expedice zásilky 2,70 zł. Na zásilce je nalepena stříhaná nálepka Expres. (papír bílý, nažloutlý, potisk červený). Nálepka Expres a známky jsou orazítkovány příležitostným razítkem o průměru 60 mm s textem: STULECIE / POLSKIEGO ZNACZKA POCZTOWEGO / WROCłAW /-5.09.60 / poštovní trubky / 1860 1960. Určitě existují podobné zásilky i z ostatních měst uvedených v rámci této akce na obálce. Má někdo takovou zásilku,ale z jiných měst než z WROCŁAWI? Ozvěte se!

Syrena 235

- 27 Na předcházející straně nahoře je přední strana zásilky, dole zadní strana zásilky. Razítko z přední strany zásilky je stejné pro pošty WROCŁAW 1 (kat.č.60 053) a WROCŁAW 32 (kat.č.60 054). Na reprodukci zásilky ale nelze rozluštit, zda to je pošta Wrocław 1 nebo 32. V katalogu Polských příležitostných razítek, sešit č.4 (1960-1961) autora Andrzeja Myślickiego je uvedena ještě řada jiných razítek z různých pošt v Polsku, používaných u příležitosti 100. let poštovní známky v Polsku. Jsou to pošty: GDAŃSK 1 (kat.č.60 20), GDYNIA 1 (kat.č.60 021), TORUŃ 1 (katal.č.60 022), SIEDLCE (katal.č.60 023), POZNAŃ 9 (katal.č.60 024), JELENIA GÓRA (katal.č.60 048), LEGNICA 1 (katal.č.60 049), ŚWIDNICA ŚLĄSKA 1 (katal.č.60 050), WAŁBRZYCH 1 (katal.č.60 051), SZCZECIN (katal.č.60 087), JAROSŁAW (katal.č.60 122), TARNÓW 2 (katal.č.60 125), NOWY SĄCZ 2 (katal.č.60 133), PRZEMYŚL (katal.č.60 147), SIEDLCE (katal.č.60 151), POZNAŃ 9 (katal.č.60 159), WROCŁAW 1 (katal.č.60 172), LUBLIN 1 (katal.č.60 186), CIECHANÓW (katal.č.60 187), KRAKÓW 1 (katal.č.60 194). Mimo to byla i celá řada razítek z výstav poštovních známek konaných k tomuto výročí. Na zadní straně je dole vpravo otisk razítka pošty WARSZAWA / PKIN s datem -7.-9.60 10. Razítko má v katalogu č.60 131. Razítko bylo používáno u příležitosti výročí 1860 POLSKA 60 1960. Razítko je v katalogu vedeno ve třech podobách s drobnými odchylkami detailů od sebe. Razítko bylo pou-žíváno od 4.-11.IX.60. Jeho rozměr je 76x27 mm. Nad razítkem je otisk dalšího razítka (průchozího) pošty WARSZAWA 3 s datem -8.9.60. Zcela vlevo je otisk razítka v místě doručení zásilky KARVINÁ 1/c / *** s datem na můstku razítka 11 IX 60 10. Ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Známka Fi:č.126, z vydání „Rozsévač“ 15 Mk (hnědě pomerančová), vydání z 29.III.1921 se zdvojenou horní perforací. Katalog Fischer I.Díl z r.2015 uvádí tuto známku bez perforace vodorovné i bez perforace svislé, ale o zdvojené perforaci se nezmiňuje. Známka na naší reprodukci pochází podle okraje PA z 1. řady známek. Známka má nahoře počítadlo 1050,00 v rámu 4 + 13 + 4 (svislé čáry). Známka má v levém dolním rohu torzo razítka, byla tedy poštovně použita. Nelze ale zjistit, které poště toto razítko patří. U této známky vede katalog Fischer i tiskové zkoušky v barvě černé a hnědé. Tyto tiskové zkoušky oceňuje na 300 zł/kus. Známku vede ještě katalog perforovanou se škrtem červeným inkoustem – z vzorcového archu známek (40 zł./kus). Platnost známky skončila 12.10.1923. Za ukázku děkujeme Grzegorzowi BARGIEŁOWI. **********************************************************************************

Makulatura známky Fi:č.3025, vydání z 11.XI.1988 u příležitosti 70.výročí získání nezávislosti.

Syrena 235

- 28 V rámci této série bylo vytištěno 8 známek a aršík. Tři známky této série byly tištěny vícebarevným ofsetem PWPW (3 nominální hodnoty po 20 zł.). Existuje makulatura známky Fi:č.3025 se silným posunem perforace , a to vodorovným, ale i svislým. Známky na ukázce jsou tedy jen částečně operforovány. Katalog Fischer I.Díl z r.2015 oceňuje známku z této makulatury na 80 zł za kus. Na ukázce schází část vodorovné i svislé perforace. Známky na naší ukázce měly být jako makulatura v tiskárně vyřazeny a zničeny. Dostaly se ale z tiskárny ven a tak i mezi sběratele. Ukázku nám kdysi poslal dnes již nežijící kolega Grzegorz BARGIEŁ **********************************************************************************

Jak je to vlastně s jednokruhovými razítky pošty TESCHEN průměr 22 mm z let 1861-1874 bez udání roku v datu razítka? Mgr.Manterys u těchto razítek ve své práci o poště na Těšínském Slezsku do r.1918 rozlisuje tato razítka podle šířky písmen na razítka 7.1. a na razítka 7.2. U razítek 7.1. uvádí, že jsou s úzkými písmeny (šířka písmene „T“ je zde 2,5 mm). Známou mu dobu použití těchto razítek uvádí od 29.5.1861 do 18.11.1867. U razítek 7.2. uvádí, že jsou s širšími písmeny (šířka písmene „T“ je zde uváděna 3,5 mm. Známá mu doba použití těchto razítek je od 19.11.1867 do 17.10.1874. Jelikož tato razítka v datu nemají uváděno dvojčíslí roku, jestliže rok není na zásilce uveden v textu nebo v příchozím razítku na zásilce z dodací pošty, je určení roku expedice zásilky neřešitelným problémem. Již jsme se s tím v minulosti i na stránkách Syreny setkali!

S rozdělením ve výše uvedené publikaci nebyl asi spokojen ani kolega Kazimír Wenglorz. Přišel se dvěmi zásilkami. Jedna měla na razítku datum 6/10 a druhá 25/10. Ta první byla poslána do Vídně. Na přední straně v levém horním rohu má otisk příchozího razítka ve Vídni, ale razítko nemá čitelný celý text a navíc datum je rovněž záhadou. Pokud se jedná o den, je to asi „7“. U měsíce by si šlo domyslet, že je to torzo „10“-ky. Horší je to s rokem. Vypadá to na „2“-ku, ale ta je umístěna přesně pod „7“-ku. Proto nemůže být z dvojčíslí!! Kdyby to byl rok „72“ nebo „82“, musela by být ta zdánlivá „2“-ka umístěna více pod „O“ v torzu horní „10“-ky. Zásilka nemá v textu na druhé straně

Syrena 235

- 29 uvedeno datum, proto takto z ní je těžké stanovit rok expedice zásilky. Podle šířky „T“ v expedičním razítku, toto má šířku 3,5 mm a mělo by se tedy jednat o razítko 7.2. Dole je druhá strana ze zásilky z předcházející strany, kde není datum v textu, a proto určení expedice roku zásilky je problematické!

Druhá zásilka poslaná do Opavy má písmena stejná jako zásilka první s datem 6/10. Zde ale v expedičním razítku schází lomítko mezi dnem a měsícem. Je to tedy jiné razítko? Poslali jsme zásilku na ukázku Mgr.Manterysowi a ten o chybějícím lomítku prohlásil, že to jiné razítko není, že rozhodující

Syrena 235

- 30 je šířka písmene „T“ nápisu TESCHEN. Prý se lomítko prostě neotisklo!!?? Jelikož u obou zásilek je šířka „T“ 3,5 mm, mělo by se u obou jednat o variantu 7.2.!!

U zásilky s datem v expedičním razítku 25/10 poslané do Opavy je ale na zadní straně datum v textu dole. Pisatel zásilky sice nepsal moc čitelně, ale je to rok buď „71“ nebo „70“!! Tak podle tohoto data a šířky „T“ v expedičním razítku je to u zásilky č. 2 na 99% razítko 7.2. Problémem je tedy v určení expedice roku zásilky první s datem v expedičním razítku 6/10? Druhou záhadou je to, zda má Mgr. Manterys pravdu, že razítko bez lomítka je proto, že se zde lomítko prostě neotisklo? Nebo to je jiný typ razítka? Uvítáme proto názor na věc někoho, kdo má v této problematice jasno. Podle materiálu Kazimíra Wenglorze pro Syrenu zpracoval ing.Jiří Jan KRÁL

Další zásilka z období tak zvaného „Šnejdárkova“ tažení na Polsko, datum expedice je 14.2.1919, expediční razítko Velké Kończyce ve Slezsku. Zásilka (její reprodukce je na následující straně) má v textu datum 14/2 19 (14.února 1919). Stejné datum je i na expedičním razítku 14/2 19. Bylo to tedy psáno a odesláno krátce před stažením československých vojenských jednotek na novou demarkační linii. Na zásilce označené Pol. pošta je expediční razítko německo-polské GROSS KUNTSCHITZ IN SCHLESIEN * WIELKIE KOŃCZYCE W ŚLĄSKU (pošta byla v provozu od 22.3.1899). Toto razítko nebylo používáno na československém území, a proto je v naší Monografii nenajdete. Je uvedeno jen v práci Mgr.Manteryse o poštách na Těšínském Slezsku. Razítko je jednokruhové s datem den/měsíc/rok. Většinou měly zásilky čs. polní pošty razítka pošty Těšín 1 nebo Moravská Ostrava. Méně často to byly otisky razítek z pošt z čs. vojskem obsazeného polského území. Zásilka byla poslána do Pískova, poslední pošta Troubelice. Troubelice-Pískov leží asi 9 km severně od Uničova. Na zásilce je otisk jednořádkového útvarového razítka, otisk fialově černý: 1. polní prapor čs.pěš.pluku čís. (???). Číslo pluku je nečitelné. Na zásilce je uvedena odesílací adresa (podél levého okraje svisle): „J.D. 1 / 33 (??) polní prapor, II.setnina, I.četa, jižní skupina setníka Hermana na Těšínsku, Rudniky“. Zde byl asi voják nepřesný, když uvedl název „Rudniky místo správného „Rudnik“. Totiž osada Rudnik leží asi 3 km od Pruchny a asi 3 km severovýchodně od Wielkich Kończyc, což odpovídá pozici čs. vojska v té době. Nejbližší dosažitelná pošta byla právě ve Wielkich Kończycach Zajímavý je text zásilky. Odesilatel píše:

Syrena 235

- 31 „Milená! Prosím Tě, vypůjč od Miloslava slovník (nepíše jaký) neb jest mi zde hodně dlouhá chvíle. Celé dny musíme jen ležet, proto pro ukrácení chvíle se budu učit! Se vzpomínkou J“. Za ukázku děkujeme MUDr. Adrianowi JUNGOWI

**********************************************************************************

Zásilka se známkou 20 hal. s černým přetiskem SO/1920 poslaná z Hnojníku do Brušperku 19.VII.1920

Zásilka je adresována do Brušperku, v textu datum 17.VII.1920. Expediční razítko s datem na můstku razítka je 19.VII.20. Razítko je česko-polské HNOJNÍK-GNOJNIK *Č.S.P.*/a typ M 43. na poště používané v r.1920 (Monografie Díl 17 I, číslo razítka 612/1 str.215). Na zásilce je známka 20 h

Syrena 235

- 32 Hradčany (modrozelená, neperforovaná, přetisk SO / 1920 černý (Pof.č. SO 6). Tarif za pohlednici v období od 15.3.1920 do 31.7.1920 byl 20 hal. Pošta v Hnojníku byla menší poštou, a proto zásilky s přetisky SO/1920 na známkách z této pošty jsou poměrně vzácné. Za ukázku děkujeme ing.Janu KYPASTOVI **********************************************************************************

Zajímavosti kolem známky 5 zł. červená, vydání z 8.12.1948, série „Kongres jednoty dělnické třídy. Známka je z 3-známkové série: Fi:č.479, 5 zł.(karmínově růžová), Fi:č.480. 15 zł. (hnědě fialová) a Fi:č.481 25 zł. (červeně hnědá). Tisk rotačním, jednobarevným hlubotiskem, papír bílý, střední, hladký nebo drsný. Perforace všech tří známek je řádková o rozměru Zř.10 ¾, Zř.11, ale i Zř.11 ¼. Tisk byl proveden jednosektorovými válci v PA po 100 kusů známek (v sestavě 10 x 10). Počítadlo je na horním okraji PA-počítadlo nominálních hodnot sloupce známek a na dolním okraji PA-počítadlo kusů známek ve sloupci. U známky 5 zł. je na dolním okraji PA pod 91.známkovým polem a pod 100. známkovým polem PA označení nákladu a válce N.1.W.I.

Ukázka počítadla kusů známek na dolním okraji PA. Pod 91. a pod 100. známkovým polem PA je navíc u hodnoty 5 zł. označení nákladu a válce N.1.W.I.

DV ZP 69: Skvrna na límci přední postavy

DV ZP (??) skvrna pod praporem mezi obličejem a rukou zadní postavy. Cenový záznam v Katalogu Fischer I.Díl z r.2015: DV nerazítkovaná 40 zł., DV razítkovaná 20 zł. Katalog vede i další deskové vady: DV ZP 89, velká skvrna u ucha přední postavy a DV ZP (??) skvrna vpravo od „O“ ve výrazu POCZTA. Katalog Fischer oceňuje DV stejně jak ve výše uvedeném

Syrena 235

- 33 ocenění DV se skvrnou na límci a pod praporem. Vyskytují-li se uvedené DV na zásilkách poštou prošlých, oceňuje je katalog na 50 zł.! Před tiskem známek byly u všech tří nominálních hodnot série provedeny tiskové zkoušky v barvách: červená, tmavě zelená, modro zelená, modrá, černá, tmavě hnědá, hnědá, fialově hnědá a tmavě fialová. Tyto tiskové zkoušky se neobjevují na filatelistickém trhu. Katalog Fischer oceňuje tiskové zkoušky u známky 25 zł. červeně pomerančová a žlutě pomerančová (obě neperforované) na 1500 zł. za kus. V souvislosti s termínem přeložení Kongresu byl tisk známek zastaven. Náklad známky 5 zł. byl 4,513.800 kusů, známky 15 zł. 4,459.600 kusů a známky 25 zł. 2,951.700 kusů. U nákladů není rozlišen náklad toho kterého rozměru perforace, ale je uveden u každé nominální hodnoty náklad všech tří rozměrů perforace dohromady. Platnost známek skončila měnovou reformou k níž došlo 28.10.1950. Zásoby neprodaných známek pak byly přetištěny přetiskem GROSZY. Příležitostná razítka s datem 15.12.1948 byla používána u pošt WARSZAWA 1, 2 a 15. Známka 25 zł. je známá s dodatečnou šikmou perforací. Vznikla na přeloženém archu známek. Jestliže má někdo DV se skvrnou u ucha (89. ZP) a se skvrnou vpravo od „O“ POCZTA, pošlete nám ji! Jestliže má někdo celý PA nebo jeho část, která umožní určit ZP zde publikované DV bez udání příslušného ZP, ozvěte se! Za dnešní ukázky děkujeme kolegovi Grzegorzowi Bargiełowi ********************************************************************************** Polský zábor čs.území Těšínského Slezska 1938-1939, razítko s rozlišením „b“ pošty Jabłonków.

Nahoře je zásilka s expedičním razítkem pošty JABŁONKÓW *b* s datem na můstku 18 X 38 12. Zásilka je poslána na Morávku. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. Pošta byla zabrána Polskem 4.X.1938. Používala expediční razítka s rozlišením: „a“, „b“, „c“, „d“, „e“. Zásilky se všemi mimo rozlišení „e“ jsme v Syreně publikovali. S rozlišením „b“ bylo zásilek nejvíce, a to s datem: 4.10.38 do Poznaně, 10.10.38 do Ženevy, 24.10.38 do Karviné, 3.11.38 do Nowego Sącza, 5.11.38 zásilka z Užhorodu s doplatným s československou cenzurou. Vše v Syreně č.194/ str.11-14. Zásilka z 2.11.38 s československým razítkem cenzury v Syreně 234/str.44. **********************************************************************************

Polský zábor československého území Těšínského Slezska v roce 1938, razítka pošty Třinec. Poštovní úřad byl zabrán Polskem 4.10.1938. Pošta používala expediční razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“, „d“. V Syreně č.88 jsme publikovali jen samostatnou známku s otiskem razítka s rozlišením „g“. Razítko s rozlišením „g“ má datum 3 VIII 38 12. Jen samostatné R-razítko jsme publikovali v Syreně 114 na str.16-19. Zásilku s R-razítkem a nálepkou EXPRES jsme publikovali v Syreně č.84

Syrena 235

- 34 na str.2. Zásilka má expediční razítko s rozlišením „c“ a je s datem 12 XII 38 12. Je poslána do Hranic na Moravě. V Syreně č.166 na str.11 je zásilka s razítkem s rozlišením „d“. Zásilka byla poslána do Sosnowce 10 I 39-19. Ve stejné Syreně č.166 na str.11 je i otisk razítka s rozlišením „a“ na výstřižku s datem záboru Třince -4 X 38 15. V Syreně č.179/str.27 je zásilka - okénková obálka. Expediční razítka jsou s datem -8 11 38 18. Zásilka je s československou cenzurou. To je zatím vše, co bylo v Syreně z pošty TRZYNIEC z expedičních razítek publikováno.

Zásilka nahoře je poslaná do Bad Ischl v Rakousku (tehdy v Německu, leží asi 50 km vých. od Salzburku). Na zásilce jsou nalepeny dvě známky nominální hodnoty po 15 gr. Fi:č.296 (červeně hnědá). V době expedice zásilky byl tarif do Německa za pohlednici ve výši 30 gr. Tarif platil od 1.12.1927. Za ukázku děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI.

Pohled s přáním k Vánocům poslaný z Třince do Třince, expediční razítko pošty TRZYNIEC *d* s datem na můstku razítka 23 XII 38 19. Na zásilce je známka Fi:č.310, 5 gr. (červeně pomerančová), vydání z 11.11.1938. Tarif byl v místní přepravě ke dni expedice zásilky 10 gr. (od 1.6.1933). Zásilka

Syrena 235

- 35 je tedy nedostatečně vyplacena, ale nebyla zatížena doplatným. Udivuje to, když je psána ještě k tomu česky, a na to byli tehdy v Polsku hodně citliví! Za ukázku děkujeme Kazikowi WENGLORZOWI.

Poštovně použité známky z pošty TRZYNIEC *c* s datem 13 XII 38 18 a TRZYNIEC *d* s datem 26 VI 39 18. Byly časy, kdy se takové hezké exempláře daly koupit ve výběru za 50 hal. až za korunu podle té které pošty. Dnes na to ve výběru nenarazíte, a když je to na prodej, tak kus za 30-50 Kč!

Listovní zásilka ještě do Česko-Slovenska do Moravské Ostravy s expedičním razítkem pošty TRZYNIEC *d* s datem na můstku razítka -6 III 39 18. Tarif byl ke dni expedice zásilky 45 gr. Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI.

Syrena 235

- 36 -

Doporučená zásilka s R-razítkem pošty TRZYNIEC/NR.570. Expediční razítka pošty TRZYNIEC *a* s datem na můstku razítka 28 VII 39 12. Tarif za doporučenou zásilku do Protektorátu do Moravské Ostravy byl k datu expedice zásilky 90 gr. (zásilka do 20g 45 gr., příplatek doporučeně 45 gr. Tarif platil od 1.1.1939. Do konce roku 1938 byla na zásilky do Československa sleva). V levém horním rohu zásilky je úřední razítko odesilatele zásilky URZĄD POCZTOWO-TELEKOMUNIKACYJNY / TRZYNIEC. Otisk 2řádkového razítka v barvě červené. Toto úřední razítko se na zásilkách z pošty v Třinci z polského záboru nachází jen výjimečně! Za ukázku děkujeme ing.Svatoplukovi PETROVI. ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Neperforovaná známka Fi:č.404, vydání z 2.5.1946. Známka byla vydána u příležitosti III. Slezského povstání. Byla vytištěna v Národní tiskárně v Krakově jednobarevným rotačním hlubotiskem (tmavohnědá). Papír známky je dřevitý, bíle žlutý, hrubý. Perforace normální známky je řádková Zř.10 ¾ nebo Zř.11. Tisková forma je jednosektorová, přepážkový arch obsahuje 50 klusů známek (10x5). Známku navrhl M.Wątorski. Formát kresby známky je 23,5 x 34,5 mm. Náklad známky 327.300 kusů. Poštovní platnost známky byla do 30.9.1946. Pošty vyměňovaly tuto známku za jiné po skončení její platnosti do 31.10.1946. V publikaci „Příručka specializovaná polských poštovních známek 1944-1999“ autorů Adam Kielbasa Schoemi a Stanisław Fołta z r.2002 uvádí, že existují i známky neperforované, jejichž původ je dodnes nevyjasněný. Katalog Fischer Díl I z r.2015 uvádí, že známka je známa bez perforace svislé nebo vodorovné. Takový exemplář oceňuje katalog na 500 zł. za kus (asi 3.500 Kč). Která publikace se

Syrena 235

- 37 tedy mýlí?? Za dnešní ukázku na předcházející straně (známka bez perforace vodorovné i svislé) děkujeme Mgr.ing. Karolowi MICZOWI. **********************************************************************************

Přetiskové vydání na známkách General Gouvernement Warschau vydání z 5.12.1918 až 15.1.1919,chybotisk 2.známkového pole přepážkového archu POCATA místo POCZTA, chybotisk B 1.

V Syreně č.227 na str.39 a 40 jsme publikovali ukázky s tímto chybotiskem, který katalog Fischer Díl č.I. z roku 2015 označuje jako chybotisk B1 z 2.známkového pole s přetiskem Pocata Polska místo Poczta Polska. Tento chybotisk se nachází na všech nominálních hodnotách přetiskové série. V Syreně č.227 jsme publikovali tento chybotisk u nominálních hodnot: 5/3, 10 a 25 f. Jako reakci na tento příspěvek jsme dostali pro publikování v Syreně i další ukázky s tímto chybotiskem, a sice nominální hodnoty 5/2.5, 5/3, 5, 10, 30, 40 a 60 f. Jelikož se jedná o chybotisk na 2. známkovém poli PA, tak u dvojic známek zde publikovaných se jedné o druhou, to je zde pravou známku ve dvojici. U známky 30 f., která je samostatná, o jejím položení na přepážkovém archu vypovídá počítadlo

Syrena 235

- 38 nominální hodnoty známek ve druhém sloupci známek na PA. Jelikož známka je nominální hodnoty 30 f. a počítadlo je pro první dva sloupce známek z PA, tedy 20 kusů známek x 30 f. = 6,00 marek. Spolu s ukázkami v Syreně 227 jsme dnes tedy ukázali tento chybotisk na všech nominálních hodnotách mimo nominálních hodnot 15 f. a 20 f. Ocenění chybotisků je podle té které nominální hodnoty uvedeno v katalogu Fischer Díl I. z roku 2015. To je informace pro ty, kdo by se o ocenění chybotisků zajímali. Ocenění je v tabulce v uvedeném katalogu i pro dalších pět chybotisků, které jsou v katalogu popsány a vyobrazeny. Za dnešní ukázky děkujeme MUDr. Adrianowi JUNGOWI, který nám je pro zobrazení do Syreny zapůjčil. Jsou to věci, které byly vydány před 97. roky, tedy dosti dávno! Jsou také dnes i dosti vysoko oceněny. ***********************************************************

Časový údaj byl v razítku pošty VENDRYNIE uprostřed data ještě v roce 1922. Na razítko pošty WENDRYNĚ *Č.S.P.*/a, kde byl časový údaj v datu razítka na můstku uprostřed (místo na konci) 25 IX-- XII 20, jsme upozornili v Syreně č.229 na str.44. Bylo to razítko typu M41.

Jedná se o zpětný recepis k zásilce Okr. soudu v Jablunkově do Vendryně. Expediční razítko z pošty Jablunkov je s datem 18.I.22.XI - - (jeho reprodukce je vlevo), otištěno je na zadní straně recepisu. Razítko z Jablunkova je rovněž typu M 41, JABLUNKOV VE SLEZSKU *Č.S.P.*/b. Zásilka byla ve Vendryni předána následující den a recepis vrácen soudu v Jablunkově. Svědčí o tom otisk razítka pošty VENDRYNĚ *Č.S.P.*/a na recepise nahoře. Je to jak v Syreně č.227 opět razítko pošty ve Vendryni, ale s datem pozdějším 19.I. - - XII.22, kde je časové rozlišení opět uprostřed data na můstku (místo, jak je to obvyklé na konci data). Je to ostatně stejné razítko jak v Syreně 227. Toto razítko bylo na poště ve Vendryni používáno až do roku 1938.

Syrena 235

- 39 Máme ještě z pošty ve Vendryni dva recepisy z r. 1914 a 1917. Ty jsou ale s rakouskými razítky pošty ve Vendryni. První razítko je německo-polské WENDRIN / WENDRYNIA s datem 12/9/14, razítko je typu G 108. Druhé razítko je opět porakouské, německo-polské, WENDRIN / WENDRYNIA /a s datem na můstku razítka 22.III.17. Toto razítko je typu G 133 (razítko bez časového rozlišení za datem).

První zásilka byla do Vendryně poslána z Jablunkova, expediční razítko na zadní straně recepisu (ukázka vlevo) JABLUNKAU i. SCHL. JABŁONKÓW W SZL. /a s datem na můstku razítka 10.IX.14. Razítko pošty v Jablunkově je typu G 133. Do Vendryně dorazila zásilka 11/9/14 (reprodukce razítka na

Syrena 235

- 40 zadní straně zásilky na předcházející straně dole, vlevo). Zásilka byla ve Vendryni vyřízena podle otisku na přední straně recepisu 12/9/14. Razítka Vendryně jsou typu G. 108. Druhá zásilka byla poslána z Jablunkova do Vendryně (viz reprodukce razítka pošty Jablunkov na zadní straně druhého recepisu, jeho reprodukce je vlevo. JABLUNKAU,SCHLES. / JABŁÓNKÓW, ŚLĄSK /d. Datum expedice zásilky z Jablunkova do Vendryně 21.III.17 – 11. Razítko je typu G 134 (s časovým rozlišením za datem). Ve Vendryni byla zásilka vyřízena 22.III.17, viz razítko na přední straně druhého recepisu. Razítko je typu G 133 (bez časového rozlišení za datem). Obě ukázky vratných recepisů vyřizovaných ve Vendryni jsou z období Rakousko-Uherska a dokumentují některá razítka tehdy používaná poštami Jablunkov a Vendryně. Tato rakouská razítka po 11. listopadu 1918 používala i polská pošta a později i pošta československá. Za ukázky děkujeme Teodorovi WILCZKOWI. **********************************************************************************

Anglická cenzura zásilek z Polska v britské zóně v Německu po r.1945.

Zásilka z Polska z pošty, expediční razítko *BOBREK BYTOMSKI 12(?)* /a s datem na můstku razítka -8.6.47-■ . Zásilka je poslána do Spork Dörentrup (leží mezi městy Műnster a Hannover, asi 60 km jihozápadně od Hannoveru). Zásilka byla poslána letecky, polská nálepka pro letecké zásilky, modrá, popis bílý LOTNICZA /PAR AVION. Frankatura 2 známkami Fi:č.410, nominál 10 zł. (modrá). Datum vydání známky 16.12.1946. Poštovní platnost známky skončila 14.10.1948. Tarif ke dni expedice zásilky za dopis do 20g 10 zł. Tarif platil od 1.9.1946 do 31.12.1947. Zbytek tarifu je letecký příplatek. Zásilka byla v Německu britskou cenzurou otevřena a po provedené cenzuře opět zalepena zálepkou. Na přední straně je na zálepce korunka a pod ní je nápis OPENED BY. Přes zálepku je v levém dolním rohu zásilky otisk razítka cenzury je v barvě tmavě fialové: (jednokruhové s korunkou a číslem 0893. podél kružnice je do kruhu nápis : *BRITISH CENSORSHIP / GERMANY*). Reprodukce zadní strany je na následující straně nahoře. Na klopě je adresa odesilatele zásilky v Polsku. Na zadní straně je i zbytek zálepky britské cenzury v britském okupačním sektoru v Německu. Na zálepce zásilky nalepené na zásilku po provedené cenzuře je i zbytek nápisu z přední

Syrena 235

- 41 strany zásilky: EXAMINER a pod nápisem je číslo cenzora, který cenzuru zásilky prováděl. (7541). Níže je drobnějším písmem napsáno: P.C.90. Zálepka je na zásilce přes celou její pravou stranu.

Zásilka poslaná ze stejné pošty jako předešlá, letecká zásilka. Expediční razítko je stejné, jen s rozlišením „b“. * BOBREK BYTOMSKI /12 * /b. Datum na můstku razítka je 5.8.48.12. na zásilce je nalepena známka FI:č.479, 35 zł. (hnědě fialová). Britská cenzura je v levém dolním rohu zásilky,

Syrena 235

- 42 -

otisk fialový (korunka + č.4555). Otisk na zalepení hnědou páskou na levém okraji zásilky.

Syrena 235

- 43 Zásilka poslaná z pošty ŚWIĘTOCHŁOWICE *e*, datum na můstku razítka ŚWIĘTOCHŁOWICE/ *e“ je 13.3.50- 19. Nalepeno známky za 35 zł. (30 zł.Fi:č.446, žlutě hnědá a 5 zł.Fi:č.501, hnědě karmínová). Razítko britské cenzury (korunka + č.pod ní 4559). Předcházející strana dole je zásilka poslaná do Německa do britské zóny z pošty BYTOM 1 /*a* s datem na můstku razítka 15.IX.50-10. Po cenzuře zalepeno hnědou páskou a přes zalepení otištěno razítko britské cenzury s korunkou v barvě světle fialové a s číslem 4570. Na zásilku nalepeno známek za 35 zł. (30 zł. Fi:č.446, žlutě hnědá a 5 zł. Fi:č.472 (hnědá). Tarif pro zahraniční zásilky váhy do 20g byl od 1.1.1948 do 31.12.1949 30 zł. Zásilka na str.41 dole je tedy o 5 zł. přefrankována. Od 1.1.1950 do 29.10.1950 byl tarif již 35 zł. Zbývající dvě zásilky jsou frankovány správně. Zásilka poslaná z pošty

CHORZÓW 1 /*d* s datem na můstku razítka 23.9.54.19 do Německa do britské zóny (Hagen ve Vestfálsku). Britská cenzura (korunka a č.1234) je otištěna přes zalepení zásilky po cenzuře hnědou lepící páskou. Na zásilku jsou nalepeny již známky v grošové měně. Tarif od 15.11.1950 do 30.9.1953 byl pro nesocialistickou cizinu 40 gr. Frankatura zásilky je 45 gr. Tarif v této výši byl v Polsku zaveden pro jiné, než socialistické státy teprve od 1.10.1953. Zásilka je tedy o 5gr. přefrankovaná. Ukázky britské cenzury pro britskou zónu v Německu pro Syrenu zapůjčil Teofil WILCZEK. Pro Syrenu připravil ing.Jiří Jan KRÁL **********************************************************************************

Tisková vada známky 60Gr (Fi:č.1779) v části nákladu, 11.známkové pole sektoru č.I.fialově červená tečka za označením nominálu „GR“. Vydání z 26.6.1969 u příležitosti 500. výročí narození Mikuláše Kopernika. Tří známková série Fi:č.1778-1780. Tisk vícebarevným ocelotiskem v kombinaci s hlubotiskem a typografií. Známku 60 gr. vyryl Z. Kowalski. Formát známky 48x36 mm. Tisk dvousektorovými tiskovými válci (kresba), jednosektorovými-hlubotisk (pozadí a orámování) a jednosektorovými-typografie (nominální hodnota). Přepážkový arch obsahoval 40 kusů známek (5x8), polí 240. Papír bílý, střední, hladký. Lep lesklý, bílý nebo žlutě bílý. Perforace je rámcová ZR 11 ¾. Náklad známky 60 gr. 7,012.000 kusů. Poštovní platnost

Syrena 235

- 44 známky do 31.12.1994. Známka 60 gr. je známá s tiskovou vadou na 11. známkovém poli PA – „fialově červená tečka“ za označením nominální hodnoty GR. Chybotisk oceňuje katalog FISCHER Díl I z r.2015 ** na 35 zł. a poštovně použitý na 8 zł. Jinak obě zbývající hodnoty v sérii (40 gr. a 2,50 zł.) jsou známy bez červeně fialové barvy, to je se scházející nominální hodnotou (ocenění u 40 gr. 600 zł. a u 2,50 zł. 800 zł.). Má je někdo? Ozvěte se! PA byly tištěny bez počítadla a bez označení válce. Autotronové značky nám poslouží pro určení sektorů pro ocelotiskovou formu. Šikmá ryska nad 1.známkovým polem PA (je podle dohody sektor č. 1) a svislá ryska pod 36. známkovým polem PA (je podle dohody sektor č.2). Za ukázku chybotisku děkujeme Grzegorzowi BARGIEŁOWI. **********************************************************************************

Neperforovaná známka Fi:č. 2151. Vydání z ledna 1974 z více známkové série „Rostliny v tvorbě Stanisława Wyspiańského“. Jednobarevný ocelotisk PWPW. Papír střední, hladký. Perforace rámcová nebo hřebenová 11 ¾: 11 ½. Více známková série Fi:č.2148-2153. Jen známka 3 zł. Fi:č.2151 existuje neperforovaná. Katalog Fischer Díl I. z r.2015 ji oceňuje na 450 zł./kus. Za ukázku v neperforované dvojici děkujeme kolegovi Grzegorzowi BARGIEŁOWI. S motivy této série vydali v Polsku i novotisk Fi:č.2148-2150. Byl vydán u příležitosti XXV. výročí vzniku Polského svazu filatelistů jako černotisk v nákladu 200. tisíc kusů. **********************************************************************************

Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení: ing. Jiří Jan KRÁL, Jaroslav TEREŠKO, ing.Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, Mgr. Stanisław FOŁTA, Mgr. ing. Karol MICZA, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači Jaroslav TEREŠKO. Novou obálku používanou od č.154 navrhl Mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a dokončeno 17. května 2015, v den kdy jsme skončili bez medaile na MS v ledním hokeji. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů Klubu polské známky. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako č.235. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena se od č.224 již netiskne, ale rozesílá se pouze pomocí internetu. Tisk nejsme bohužel schopni všem za přijatelnou cenu zajistit. Omlouváme se těm, kterým tištěná forma lépe vyhovovala, zvláště našim dvěma členům, kteří nemají počítač a tím na nás i internetové spojení. Ostatní včetně kolegů v zahraničí dostávají Syrenu pomocí internetu. Syrena je i na stránkách internetu pod adresou www.zgpzf.pl + klik na okénko BIBLIOTEKA (vlevo) + klik v novém okénku uprostřed BIBLIOTEKA-Syrena-nómery archiwalne.

Syrena 235