Studijní materiál k vzdělávacímu kurzu „Kvalita sociálních služeb v procesu plánování sociálních služeb“. Materiál vytvořil expertní tým společnosti: ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava, IČ: 28614950, Tel.: +420 596 112 649, Web: http://accendo.cz/, E-mail:
[email protected].
Klíčová slova: standardy kvality sociálních služeb, vznik kvalitní sociální služby, efektivita sociálních služeb
Společnost ACCENDO je vědecko-výzkumná organizace schválená poradním orgánem vlády – Radou pro výzkum, vývoj a inovace v ČR, za účelem podpory vědeckého výzkumu v regionálních vědách. Svou činností se významně podílí na objevování a mapování procesů ve společnosti, které vedou k trvalému rozvoji. Pracuje na celém území ČR, rozvíjí evropskou výzkumnou spolupráci a podílí se na mezinárodních projektech v návaznosti na nové směry a předpisy Evropských společenství.
Autoři: Mgr. Iveta Čípková, Mgr. Bc. Ivana Kouřilová Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracováno ke dni 30. 11. 2014. Text je majetkem společnosti ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. a podléhá ochraně ze zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském v platné znění. Nelze ho kopírovat ani šířit jeho části. © ACCENDO – Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2014.
OBSAH 1.
Standardy kvality sociálních služeb, hodnoty, zásady poskytování sociálních služeb (základní informace) ........................................................................................................... 4
2.
Podpora kvality v procesu plánování sociálních služeb a následné promítnutí do strategických materiálů .................................................................................................. 6 Plánování služby............................................................................................................. 6
3.
Předpoklady pro vznik kvalitní sociální služby (čeho si všímat při zakládání sociální služby v oblasti kvality) ...................................................................................................... 9
4.
Kontrola efektivity sociálních služeb v obcích (zda je služba kvalitní, zda je s financemi nakládáno efektivně .......................................................................................................... 14
Nastavená kritéria hodnocení pro dotace poskytované Jihomoravským krajem v roce 2015 ...................................................................................................................................... 14 Provázanost a spolupráce ...................................................................................... 15 Pravidlo přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu ................................................... 15 Základní model pro hodnocení registrovaných sociálních služeb pro rok 2015 ... 16 Výkonnost služby .................................................................................................. 16 Nákladovost služby ............................................................................................... 17 Specifika služby .................................................................................................... 17 Jiné zdroje financování .......................................................................................... 17 Praktická část založená na identifikaci podstatných prvků kvality sociální služeb. .... 18 5.
Přílohy: .............................................................................................................................. 19
3
1. STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, HODNOTY, ZÁSADY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (ZÁKLADNÍ INFORMACE) Standardy kvality v sociálních službách jsou nástrojem zavádění kvality do zařízení sociálních služeb. Na první pohled jednoduchá věta, ale bez hlubšího pochopení toho, co to kvalita v kontextu sociálních služeb znamená, se pro poskytovatele standardy kvality nástrojem k jejímu zavedení nestanou. Kvalitu zboží poznáme snadno – přečteme si složení, zjistíme funkčnost, trvanlivost, příjemnost … budeme říkat, že jsme s výrobkem spokojeni, je tedy kvalitní. U sociálních služeb je to jiné. Spokojenost se službou nestačí, je pouze jedním z ukazatelů kvalitní sociální služby. Ostatní se skrývají ve standardech kvality, které jsou rozděleny do kritérií. Každé kritérium pak buď naše služba splňuje, a tím zajišťuje svoji kvalitu, nebo ho splňuje částečně (někteří pracovníci možná o něm ani nevědí), a nebo ho nesplňuje vůbec, služba tak může být vcelku i příjemná, ale velmi pravděpodobně nekvalitní. Nesplňuje totiž účel sociálních služeb v České republice, kde tradice a zastaralost předchozích legislativních norem nepočítaly s uživateli služby jako s rovnocennými partnery, nedávaly jim možnost volby, a často ani možnost života, ve kterém je rozhodující uplatnění vlastní vůle člověka. Života, který by za předpokladu přiměřené míry podpory službou mohl vést. V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se objevují poprvé důležité pojmy, které nám vlastně už samy o sobě sdělují, kterým směrem se má kvalitní služba ubírat. Jsou to zdánlivě jednoduchá a přirozená slova, která nicméně vypovídají o směrování moderních lidskoprávních sociálních služeb v České republice. Namátkou vybíráme – běžný způsob života, předcházení (prevence) sociálnímu vyloučení, sociální začleňování, přirozené prostředí, život srovnatelný s vrstevníky, podpora. Bez jejich pochopení může být služba směrována zavádějícím směrem, tedy směrem, který uživateli prospět nemusí. Podstatné je, aby standardy vyvolaly vytvoření takových dokumentů, pravidel a postupů, které respektují uživatele služby a nedovolí službě jít proti jeho zájmům, potřebám a lidským právům. Standardy kvality jsou obecně přijatou představou popisující, jak má vypadat kvalitní sociální služba. Jejich hlavním znakem je orientace na člověka – uživatele služby, principem je individuální přístup dle potřeb uživatele, ochrana jeho práv, podpora jeho samostatnosti a možnosti rozhodování o podobě svého života. Vzhledem k tomu, že kvalita sociální služby neodráží jen podmínky jejich poskytování, ale je také úzce spjata s „kvalitou“ jejích pracovníků, zabývají se standardy také personálními otázkami, profesním rozvojem pracovníků. Standardy jsou rozděleny do tří základních částí: 1. Procedurální standardy jsou nejdůležitější. Tvoří bázi kvality sociálních služeb. Dotýkají se přímé práce s uživatelem služby, upravují způsoby ochrany jeho práv, říkají, jak má poskytování kvalitní služby vypadat s respektem k individuálním potřebám uživatelů. Na co je potřeba si dát pozor při jednání se zájemcem o služby, jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka. Velká část textu je věnována ochraně práv uživatelů služeb a vytváření ochranných mechanismů jako jsou stížnostní postupy, pravidla proti střetu zájmů apod. 2. Personální standardy se věnují personálnímu zajištění služeb. Při poskytování služeb nejsou možné dodatečné opravy nebo vyřazení zmetků. Nepovedenou službu nelze dodatečně vyřadit. Kvalita služby je přímo závislá na pracovnících – na jejich dovednostech a vzdělání, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají. 4
3. Provozní standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Soustřeďují se na prostory, kde jsou služby poskytovány, na dostupnost, ekonomické zajištění služeb a rozvoj jejich kvality. Druhou skupinou jsou standardy personální, Každá služba je kvalitní do té míry, do jaké míry ji kvalitně poskytují pracovníci, vzdělávaní v požadovaných dovednostech, rozvíjení v důležitých schopnostech a zaškolovaní v požadovaných postupech. Tato skupina standardů klade důraz na kvalitu vzdělávání, zaškolování, vedení a v neposlední řadě odbornou podporu pracovníků v zařízení (SQ 9-10). Provozní standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Zabývají se prostředím, prostory, ve kterých jsou služby poskytovány a jejich dostupností. Poslední důležitý standard pak dává mantinely a nástroje rozvoji kvality v zařízení ( SQ 11-15). Každý vypracovaný postup či metodika by měly navazovat na praxi služby a zároveň vycházet z jednotlivých SQ. Standardy kvality vyjadřují konkrétní realizovatelné podmínky sociálních služeb v konkrétním prostředí státu, regionu. Standardy jsou nástrojem, kterým stát může stanovit požadavky, které je povinný zabezpečit zřizovatel sociálních služeb. Někdy je v těchto souvislostech požívaný termín „minimální standard kvality v sociálních službách“, který vyjadřuje státem akceptovanou dolní hranici úrovně poskytovaných služeb. Standard č. 15 přináší do celého tématu kvality v sociálních službách systémové prvky. Bez zásadního pochopení, nastavení a dodržování tohoto systému nemůže žádná sociální služba kvalitně pracovat na kvalitě poskytované sociální služby. Pro zavádění Standardů kvality sociálních služeb do praxe poskytované služby a samotný proces řízení kvality se jako nejvhodnější formy ukazují metodická podpora v rámci vnitřního systému řízení organizace pravidelné setkávání nejširšího pracovního týmu nad jednotlivými okruhy kvality služby sebehodnocení týmu hodnocení nezávislými odborníky a z nich vyvozené závěry a doporučení. Standardy kvality a kvalita, je výsledkem našeho zkoumání možností zlepšování podmínek života občanů se specifickými potřebami. Hodnocení kvality v sociálních službách vyvolává u mnohých skepsi. Postupně se však ukazuje, že hodnocení kvality je křižovatkou mezi subjektivním a objektivním plánováním a u poskytování sociálních služeb není možné tuto křižovatku obcházet. Pojem kvality v sociálních službách
služba je orientovaná na spokojenost uživatelů (s procesem i výsledkem poskytování služby) služba odpovídá požadavkům uživatelů a ne představám odborníků dobrý pracovní postup vycházejí z odborné erudice a z dobré znalosti potřeb uživatelů schopnost naplňovat potřeby těch, kteří jsou na službě závislí schopnost podporovat uživatele v naplňování jejich osobních cílů a přání při řešení své nepříznivé situace fungování organizace poskytovatele
Odlišnosti sociálních služeb od komerční sféry
Financování z veřejných zdrojů Závislost na politických rozhodnutích Úzká vazba na legislativu Častá intimní povaha těchto služeb Provázanost se sítěmi v místní komunitě 5
Významná role rodiny nebo jiných neformálních sociálních skupin Etická a hodnotová dimenze, která se vždy do služby promítá
Systém kvality sociálních služeb V České republice také vzrůstala potřeba stanovit určitou povinnou míru kvality služeb, které vstupují na trh, která by byla nástrojem ochrany uživatelů. Kvalitou veřejných služeb a jejím zvyšováním se zabývá Národní program politiky podpory jakosti (přijatý usnesením vlády ČR č. 458 v roce 2000), který ukládá jednotlivým resortům zpracovat své programy zvyšování kvality. Jedná se o souhrn metod a nástrojů ovlivňování jakosti výrobků, služeb, činností v rámci národní ekonomiky a služeb veřejné správy. Cílem tohoto programu je vytvořit v České republice prostředí, ve kterém je jakost/kvalita přirozenou součástí života společnosti. Kvalita sociálních služeb
Norma: Standardy kvality sociálních služeb - (§ 99 zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění, příloha vyhlášky č. 505/2006 Sb. v platném znění) Kontrola: inspekce sociálních služeb, inspektoři (§ 97, §98 zákona 108/2006 Sb. O sociálních službách v platném znění)
Sociální práce, sociální služba, sociální pomoc je výsledkem lidské intelektuální a praktické činnosti. Nikdo nepochybuje o tom, že sociální služba je pro každou společnost nepostradatelná. Na pracovníky, kteří poskytují sociální služby, jsou kladeny odborné a osobnostní požadavky a očekávání. Klienti a celá společnost má ve vztahu k tomu opodstatněné očekávání. Je možné nahlížet na sociální služby jako na produkt, jehož výsledek, má splnit odborné požadavky Budeme se společně bavit, klást otázky a hledat na ně odpovědi. Odpovědi formují nejen lidskou logikou ale i lidskou duši. Je třeba poslouchat, jaké odpovědi nám říká náš rozum (poznání, srdce (cit, pochopení, empatie). Odpovědi druhých lidí můžeme bez problémů zamítnout. Vlastní otázky a odpovědi se nám zpravidla znovu a znovu vynořují, někdy nás unavují, iritují, provokují. To je čas začít něco měnit. Hlavním ukazatelem kvality sociální služby je míra naplnění základních zásad zákona o sociálních službách obsažených v § 2 (posilování sociálního začleňování uživatelů).
2. PODPORA KVALITY V PROCESU PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A NÁSLEDNÉ PROMÍTNUTÍ DO STRATEGICKÝCH MATERIÁLŮ Plánování sociálních služeb se stává běžným přístupem k zajištění potřebné sítě sociálních služeb na úrovni obcí i krajů.
Plánování služby Úlohou plánování sociálních služeb je působit na změnu, nalézat optimální míru podpory, případně péče, k tomu, aby lidé sami nalézali svoji cestu, aby se důstojně vyrovnávali se svou situací a zůstali nezávislými v té míře, ve které jsou schopni. Zaměřené na člověka
Zaměřené na službu
Služba pomáhá vytvářet styl života, jaký si klient Plánuje kvalitní životní program přeje Služba navrhuje nelimitované množství
Nabízí limitovaný programů
6
počet,
segregovaných
zážitků, zkušeností Služba hledá pro každého klienta nové možnosti
Nabízí nové omezené možnosti, ne stereotypy
Služba se zaměřuje se na kvalitu života člověka
Zaměřuje se na cíle
Služba klade důraz na přání, potřeby a metody, Klade důraz na smysluplné metody práce, strategie, činnosti a zkušenosti strategie Služba je organizovaná tak, aby sloužila lidem
Je organizovaná tak, aby uspokojila nařízení a pravidla, potřeby klientů, standardizaci
Evropská Unie hovoří o sociálních službách jako o službách v obecném zájmu. Klade na regulaci těchto služeb tři klíčové požadavky:
Kvalita Dostupnost Ochrana uživatele
Propojení komunitního plánování, standardů kvality s činností koordinátora Z hlediska standardů kvality a komunitního plánování můžeme zhruba říci, že otázka kvality je základem práce se standardy, zatímco dostupnost je základem komunitního plánování, ale ochrana uživatele je klíčovým bodem obojího. Ochranou pak v duchu EU myslíme řešení otázek:
bezpečí (fyzického, sociálního i psychického) transparentnosti (např. ceny, dohody s uživateli) zajištění efektivní konkurence poskytovatelů existence regulatorního orgánu a stížnostních postupů aktivní účast uživatelů při poskytování služby, jejím hodnocení apod.
Koordinátor/ka komunitního plánování:
musí mít (aktivně získat) informace o průběhu zavádění standardů kvality ve všech zařízeních, které jsou v obci, nehledě na zřizovatele musí kontaktovat standardizátory, vyjasnit si s nimi možnosti a získat je aby se zapojili do komunitního plánování
Základní obsahy spolupráce:
vzájemná informovanost společná školení, setkávání společné formulování smyslu a cílů práce na standardech a plánech využití dovedností plánovačů při tvorbě rozvojových plánů využití dovedností standardizátorů při formulaci poslání a cílů komunitního plánování jako celku, jednotlivých pracovních skupin či úkolů konkrétně aktivní účast na obou procesech o plánovačů na průběhu zavádění standardů v jednotlivých organizacích o standardizátorů na průběhu komunitního plánování aktivní spoluúčast na realizaci o komunitního plánu o rozvojového plánu poskytovatelské organizace vyhodnocení přínosů a výstupů obou procesů
7
Využití standardu č. 1 pro KP Téma cílů, poslání, hodnot a priorit je pro plánování služeb stejně významné jako pro jejich standardizaci. Plánovači velmi užitečně mohou využít metodiky práce se standardem „Cíle a způsoby poskytování služeb“ pro definování vlastních cílů a poslání. Na komunitní plánování můžeme pohlížet jako na svého druhu „firmu“, která má svou organizaci, vedení, výkonné orgány, marketing, propagaci, distribuci a kontrolu kvality atd. V tomto strukturálním smyslu je komunitní plánování instituce či organizace. Stejně jako každá organizace poskytující služby i organizace komunitně plánující tyto služby v obci, tedy i komunitní plánování, musí mít: „písemně definováno poslání, cíle, cílovou skupinu uživatelů a principy poskytovaných služeb, které chápe jako veřejný závazek“. Komunitní plánování je v této souvislosti stejná organizace, firma či sdružení jako kterékoli spojení na základě společenské smlouvy, a to i přesto, že většinou jde o smlouvu nepsanou. Z hlediska jak marketinku tak řízení je nevyhnutelné mít jasné poslání a právě metodika práce se standardy dává dobrý návod plánovačům k této formulaci. Poslání znamená zdůvodnění, vysvětlení existence KP. Z jeho formulace by mělo být zjevné a zřetelně srozumitelné o co svou činností usiluje, jaký přínos chce dosáhnout kdo, komu a co nabízí či žádá. A to přiměřeně lidem a místu, v němž žijí. Podaří-li se poslání formulovat dobře, je možné v jeho rámci stanovit priority, tedy oblasti, kterým se budeme věnovat přednostně. Cíle jsou měřitelné výsledky či procesy, které ukazují, jak konkrétně je poslání v duchu priorit naplňováno. Využití standardu č. 1 pro práci zadavatele Zcela analogicky lze uvažovat o potřebě srozumitelně formulovat poslání a cíle specifické sociální služby, tedy městského či obecního úřadu, přinejmenším jeho sociálního odboru, sociálních výborů či komisí. I kdyby toto poslání bylo definováno jen „cvičně“, dovolí to být čitelnější pro všechny další složky komunitního plánování, které nejsou součástí městského či obecního úřadu. Využití standardu č. 1 pro popis sítě Popis stávající sítě služeb a jejích možností je jedním z prvotních úkolů komunitního plánování. Na „první kolo“ tohoto popisu, které se typicky týká názvu, místa, organizace, cílové skupiny a dalších běžně dostupných údajů, by mělo navázat další kolo, v němž lze velmi výhodně využít právě formulace poslání jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb. Smysl takového využití:
pro veřejnost – je to informace často sdělnější než formálně organizační údaje o poskytovateli pro poskytovatele je to test srozumitelnosti, jak se podařilo vlastní poslání zformulovat pro plánovače je to informace, s níž mohu kalkulovat a o které by se mělo jednat s každým poskytovatelem – je to základ, s nímž poskytovatel vstupuje do vyjasňování možností a příležitostí v rámci potřeb občanů, obce, uživatelů.
Využití rozvojových plánů poskytovatelů v KP Jedním z výstupů zavádění standardů kvality v poskytovatelských organizacích jsou podklady a podněty k vytvoření dlouhodobých rozvojových plánů těchto organizací. Mít takový plán v ruce, pak dovoluje poskytovateli či sdružením poskytovatelů v rámci komunitního plánování sociálních služeb vstupovat do vyjednávání a hledání dohody s reálnými, formulovanými a podloženými materiály. Mohou-li poskytovatelé takové plány 8
“položit na stůl“ je to skvělá příležitost pro zkvalitnění jednání a formulování dohod jak komunita na takové plány chce, může a bude reagovat. Podobně by do jednání měli vstupovat zadavatelé se svými plány a koncepty sociální politiky obce. A uživatelé s výsledky svých průzkumů uživatelské spokojenosti, přání a potřeb uživatelů a budoucích uživatelů, čili s požadavky na naplnění svých práv. Téma rozvojových plánů má ještě druhý rozměr. Řešení, která organizace poskytující sociální služby bude muset podstoupit, aby naplnily standardy kvality, v mnoha oblastech budou přesahovat možnosti této organizace uskutečnit je vlastními silami. Tady pak musí nastoupit organizovaný systém komunitního plánování, aby na podobné požadavky reagoval a především, aby do jejich naplnění vnesl pohled uživatelů, potenciálních uživatelů a prostě lidí v obci. Ani poskytovatel ani zadavatel ani jejich společné jednání nemají dostatečný záběr, aby tento pohled s nutnou odpovědností a pravdivostí zahrnuli.
3. PŘEDPOKLADY PRO VZNIK KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ČEHO SI VŠÍMAT PŘI ZAKLÁDÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V OBLASTI KVALITY) Pokud mluvíme o vzniku kvalitní sociální služby, je důležité počítat s tím, že se sociální služby se od komerčních systémů v některých aspektech liší – jsou financovány z veřejných zdrojů, jsou závislé na politických rozhodnutích a legislativě, mívají intimní povahu, jsou provázané se sítěmi a zdroji místní komunity. Důležitou pozici zastupuje rodina či jiná neformální společenství. Právě pak na základě výše uvedeného musí nutně docházet k prolínání profesních a komerčních přístupů při zajišťování kvality v sociálních službách. Po vzoru britského modelu byl v úzké spolupráci odborníků z řad uživatelů, poskytovatelů a veřejné správy zpracován systém hodnocení kvality sociálních služeb v České republice. Takto vytvořené národní standardy kvality se staly významným nástrojem k zajištění kvality, bezpečnosti a odbornosti poskytovaných sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí Standardy kvality sociálních služeb publikovalo v roce 2002, později byly vytvořeny materiály k zavádění standardů, které se staly měřítkem kvality sociálních služeb v České republice. Metody ke zjišťování kvality sociální služby různými prostředky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
rozhovorem s náhodně vybranými klienty služby rozhovorem se zaměstnanci a klienty služby doprovázením rozhovorem s referujícím zaměstnancem analýzou dokumentace služby analýzou osobní dokumentace klienta pozorováním
Jaká je kvalitní sociální služba Velké množství literatury zaměřené na problematiku kvality v sociálních službách a zdravotnictví se věnuje obecnému vymezení samotného pojmu kvalita a diskusi o různých přístupech ke kvalitě. Za kvalitnější považujeme to, co je individuální, šité na míru. Kvalita je kategorie, která v kvantitativních i kvalitativních pojmech popisuje úroveň výrobku či poskytovaných služeb. Kvalita se tudíž skládá ze dvou částí - jedna část je kvantitativní, měřitelná, druhá je kvalitativní a vychází z hodnotového systému. Kvalita je relativní, nikoliv absolutní kategorie. 9
Jako možné definice lze uvést splnění či překročení očekávání klientů a zaměstnanců, úroveň dokonalosti charakterizující poskytovanou službu založenou na přijatých normách či objektivně definovaný měřitelný užitek vyjádřený standardizovanou potřebností a experty očekávaným, tedy obvyklým výsledkem služby. Kvalita má v řadě výrobních odvětví svoji tradici. Ve výrobním procesu má především exaktní podobu. Vyjádřit kvalitu v sociálních službách je obtížnější, především vzhledem k tomu, že se pracuje s lidmi a ti se těžko „normují“. Přitom právě proto, že služby ovlivňují životy lidí, je jejich kvalita nezbytná. V případě poskytování služeb (na rozdíl od produkování výrobků) je kvalita služby přímo závislá na kvalitě personálu. Chceme-li hovořit o kvalitě sociálních služeb, je nutné rozlišit její tři aspekty:
Struktura
Kvalita struktury se vztahuje na vnější podmínky, ve kterých probíhá péče, terapie, ošetřování. Tímto se rozumí technické a personální vybavení a rozhodnutí vně organizace. Příkladně si můžeme vyjmenovat tyto oblasti: kompetence, vzdělávání, organizační struktura, nasazení personálu, pomocné prostředky jako kontrolní seznamy (checklisty), systémy dokumentace, metodiky, financování, materiální vybavení, prostory, odborné kompetence, přiměřenost zařízení a vybavení, organizace péče, apod.
Procesy
Kvalita procesů se vztahuje na podání výkonu v rámci průběh služby resp. péče, ekonomické řízení a využití zdrojů.
Výsledky
Kvalita výsledků obsahuje stupeň dosažení cíle v poskytované službě. Jde o odchylku, později pak sladění, mezi stanoveným cílem a cílem skutečně dosaženým (hodnoceným např. jako fyzická a psychická spokojenost klienta). Jelikož je činnost sociálních služeb závislá na veřejných financích, je pro účelné vynakládání těchto prostředků nezbytné, aby síť poskytovaných služeb pokrývala potřeby občanů a zároveň byla zajišťována kvalitně, efektivně a hospodárně. V zásadách zákona o sociálních službách je mimo jiné uvedeno, že sociální služby musí být poskytovány v náležité kvalitě. Povinnosti poskytovatelů, které z kvalitativních nároků vycházejí, definuje §88 zákona. S kvalitou také související ustanovení týkající se registrace (§79) – předpoklady pro výkon kvalitní služby – prostorové, technické, materiální, hygienické, odpovídající personálního zabezpečení… Kvalita života podle „standardů“ Poměřováno s vrstevníkem mimo sociální službu znamená „žít běžným způsobem života“:
využívat běžných zdrojů a sociálních vazeb vzdělávání, zaměstnání, nakupování… vztahy s rodinou, přáteli…
Kvalitní sociální služba je činnost (soubor činností) zajišťující „pomoc a podporu osobám v nepříznivé sociální situaci za účelem jejich sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“ a to takovými způsoby, které vždy důsledně zajišťují dodržování lidských práv a základních svobod osob. Kvalita života Je tam, kde jsou respektovány a ctěny základní lidské hodnoty:
soukromí osobní svoboda 10
nezávislost důstojnost právo volby individuální potřeby a hodnoty…
Kvalita z hlediska uživatele respektování jeho osoby, potřeb, osobních přání a cílů
možnost volby (dostatečné množství srozumitelných informací o službě, předem vymezená a srozumitelně stanovená pravidla, možnost výběru) dostatečný prostor a možnosti pro uspokojování svých potřeb, přání a osobních cílů osobní pocit bezpečí a jistoty transparentnost a adekvátnost jednání dostupnost (časová, místní, ekonomická) vlastní spokojenost
Kvalita z hlediska poskytovatele
stanovený a zveřejněný závazek ve formě poslání, cíle - jinými slovy „co chci dělat“, „jakou službu chci poskytovat“ kompetentní a profesně erudovaný personál - jinými slovy „s kým to chci dělat“ stanovené metodiky s využitím stávajících zkušeností i s respektováním vymezených cílů - nebo-li „jak to chci dělat“
Kvalita z hlediska zadavatele
spokojený uživatel spokojený personál profesionalita - schopnost reagovat relevantnost stanovených cílů, poslání, metodik, … efektivní využívání zdrojů efektivní fungování organizace plán rozvoje organizace ve vztahu k střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb v regionu
Kvalitní sociální služba
Umožňuje lidem v nepříznivé sociální situaci zůstat rovnocennými členy společnosti a žít v kontaktu s přirozeným sociálním prostředím. Podporuje aktivní přístup k životu, podporuje hodnotu a důstojnost každého člověka. Umožňuje uživatelům naplnění všech svých práv, osobních cílů a přání. Forma poskytování služby nesmí zhoršovat kvalitu života uživatele (omezení lidských práv a svobod, izolace, …).
Kvalitní sociální služba je
odborná individuální bezpečná dostupná naplňuje primární poslání sociálních služeb – poskytovat osobám podporu, která jim umožní sociální začlenění, případně prevenci sociálního vyloučení
Společné rysy kvalitní služby
Strategická koncepce a jasná představa o cílové skupině a jejich potřebách. Trvalé úsilí o vysokou kvalitu služeb. 11
Používání vysokých standardů kvality – primárním kritériem kvality je spokojený uživatel. Sledování kvality služeb – průzkumy, rozbory, stížnosti, kontrola, … Využívání výsledků výzkumů – komunikace, sociodemografické, trhu, … Systémové uspokojování nespokojených uživatelů – okamžité řešení stížností,… Stejně dobré vztahy k uživatelům i zaměstnancům – spokojený pracovník – spokojený uživatel, pracovní prostředí. Vlastní vydavatelské aktivity – informovanost uživatelů, publicita, konference, …
Hodnocení kvality služby znamená
měřit spokojenost uživatelů analyzovat stížnosti, chyby, neshody,… analyzovat nestandardní situace zkoumat potřeby obyvatel (obec, region) v oblasti sociálních služeb učit se od nejlepších (příklady dobré praxe, benchmarking,…) vycházet z interních i externích hodnocení organizace sledovat nové požadavky uživatelů zabývat se sebehodnocením a jeho výsledky diskutovat se zaměstnanci sledovat vývoj nákladů na poskytování služby (zejména směrem k její kvalitě)
Možné postupy hodnocení
pozorování rozhovor diskuse porovnávání- interní, externí studium dokumentů dotazníky, ankety základ – srovnávání s běžným způsobem života vrstevníků
Některé informační zdroje pro hodnocení kvality
záznamy o poskytování služby, které jsou vedeny ve všech skupinách a kde je denně zaznamenáván průběh služby včetně všech mimořádných aktivit i událostí záznamy z terapeutické zájmové činnosti individuální plány uživatelů záznamy o poskytování odborné péče v oblasti rehabilitace a klinické logopedie (přístup k těmto informacím je omezen v souladu s ochranou osobních údajů) informace pro pracovníky i uživatele zveřejněné na informačním panelu ve vstupních prostorách zařízení veřejná setkání, návštěvy, stáže, odborné praxe
Různé přístupy hodnocení kvality Příklad laického hodnocení
Kde je služba poskytována - v jaké budově, v jaké lokalitě, v jakém prostředí? Jaký je vchod do domu – otevřený, zřetelně označený, zamčený? Mohou do budovy chodit lidé odjinud – různé služby, otevřenost pro návštěvy, prostor pro setkání? Budu bydlet na pokoji sám, kdo mi vybere spolubydlící? Mohu mít ve službě své osobní věci?
12
Budu mít ve službě místo sám pro sebe (intimní prostor), kdo tam může přijít, kdy a jak? Jak je postaráno o lidi se sníženou pohyblivostí – bezbariérovost, umístění a vybavení pokojů? Kdo je ve službě „doma“ – kdo tam bydlí, kdo má klíče od budovy? Co se mnou bude, když se nebudu moci o sebe sám postarat? O čem mohu rozhodovat a kdy? Jaký je personál – vnější dojem, chování - příjemné, co mi vadí? Musím dodržovat nějaký režim dne, jaký je? Jaká je v zařízení atmosféra?
Závěr laického hodnocení Kvalitní služba je taková, kterou bych v případě potřeby chtěl využít sám, kterou bych vybral pro své dítě, rodiče. Hodnocení kvality ve Standardech kvality sociálních služeb Prolíná se téměř všemi standardy, zejména:
Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Ochrana práv osob Jednání se zájemcem o sociální službu Smlouva o poskytování služby Individuální plánování Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Standard č. 11. Místní a časová dostupnost Standard č. 13. Prostředí a podmínky Standard č. 15 je nedílnou součástí plánování a rozvoje organizace, vede k přehodnocování strategií a taktik – cesta k dosažení cílů
Různé přístupy hodnocení kvality 1. Rozpory v sociálních službách: stanovená pravidla
X
tvořivost
nároky na stálý výkon
X
vztahové potřeby
bezpečí
X
riziko
přání
X
potřeba
spokojenost
X
rozvoj
2. Byrokratický – důraz kladen na formální stránku - dokonalá písemně zpracovaná pravidla nezajistí kvalitu služby 3. Marketingový se základní myšlenkou, kterou je uznání, že potřeby a přání uživatele jsou hlavní prioritou poskytovatele sociální služby.
13
4. KONTROLA EFEKTIVITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OBCÍCH (ZDA JE SLUŽBA KVALITNÍ, ZDA JE S FINANCEMI NAKLÁDÁNO EFEKTIVNĚ KVALITA SLUŽBY – příklad hodnocení kvality sociální služby v Blansku a v Jihomoravském kraji Nastavená kritéria hodnocení pro dotace poskytované městem Blansko v roce 2014 1. % z provozních nákladů – dle usnesení RM JmK, výše procenta dle typu sociální služby (terénní 10%, ambulantní 15%, pobytová 20%) 2. % podíl klientů z Blanska 3. provozní náklady služby pro obyvatele Blanska 4. minimální částka dotace - částka, ze které se vychází při výpočtu dotace - vypočtena z údaje provozních Nákl. Blanska a požadavku usnesení JmK Bonusová kritéria: 5. 6. 7. 8. 9.
není jiná služba tohoto typu pro cílovou skupinu - +30% z kritéria č. 4 služba zajišťuje základní životní potřeby - +50% z kritéria č. 4 služba pomáhá omezovat sociálně patologické jevy - +30% z kritéria č. 4 služba systematicky podporuje rozvoj a samostatnost jedince - +15% z kritéria č. 4 5% ze mzdových nákladů (zohledněny mzdové náklady)
Nastavená kritéria hodnocení pro dotace poskytované Jihomoravským krajem v roce 2015 Zásadním ukazatelem pro hodnocení kvality služeb je přímá práce s klientem, proto je předmětem hodnocení osobní dokumentace uživatelů, která dokládá průběh práce s uživatelem a jeho možnosti úspěšné integrace do běžné společnosti. Kritérium je hodnoceno na základě kontrolních šetření inspekčního týmu Jihomoravského kraje, které probíhají v rámci realizace individuálního projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji III.“ Kontroly registrovaných sociálních služeb se zařízeními na území JMK probíhají v období od ledna 2014 do května 2015 ve třech tří-měsíčních kontrolních etapách (březen-květen 2014, září-listopad 2014, březen-květen 2015). Hodnocení kritéria probíhá negativní zpětnou vazbu – předpokládá se, že služby jsou poskytovány v souladu s legislativními požadavky na jejich kvalitu. V případě, že na základě kontrolního šetření bude prokázáno jinak, v nejbližším dotačním řízení jí bude odebrána příslušná váha kritéria dle příslušného počtu bodů – až 16 %. Hodnoceny následující položky:
Záznam o uzavření smlouvy: váha 4 % Plán průběhu služby pro uživatele: váha 4 % Záznam o poskytování služby: váha 4 % Hodnocení naplňování osobních cílů: váha 4 %
Při kontrolních šetřeních jsou služby za plnění výše uvedených kritériích hodnoceny v rozmezí 0-3 body. Pro hodnocení v rámci dotací jsou body převedeny na výše uvedené váhy dle následujícího klíče: 0 bodů – 0 %; 1 bod – 2 %; 2 body – 3 %; 3 body 4 %.
14
Provázanost a spolupráce Kritérium provázanosti a spolupráce sociální služby klade důraz na proces komunitního plánování sociálních služeb, který probíhá v každé obci s rozšířenou působností v JMK, zohledňuje také transparentnost služeb a jejich ochotu ke spolupráci na řešení problematiky daného území. Parametr je hodnocen z úrovně ORP, má váhu 5 % a skládá se z dílčích kritérií:
zapojení do procesu komunitního plánování v ORP: váha 2 %
komunikace o záměrech služby: váha 2 %
spolupráce s ostatními poskytovateli sociálních služeb v regionu: váha 0,5 %
spolupráce v rámci návazných oblastí - školství, trh práce, zdravotnictví aj.: váha 0,5 %
Hodnocení probíhá negativní zpětnou vazbou – předpokládá se průběžná spolupráce služby, kritérium upozorňuje na významné rozdíly v přístupu a spolupráci. Podmínka spolufinancování a) sociální služby odborného sociálního poradenství - minimálně 5 % z nákladů služby V případě nesplnění kritéria je služba z dalšího hodnocení vyřazena. b) všechny registrované služby sociální prevence – minimálně 20 % z nákladů služby V případě nesplnění podmínky je služba zařazena do kategorie B služeb. Výše podpory služeb v této kategorii se odvíjí od získaného procenta spolufinancování a dostupných finančních zdrojů v daném roce. c) sociální služby, které vznikly a vstoupily do systému financování po 1. 1. 2012 – je deklarovaná/každoročně realizovaná spoluúčast obce/obcí na pokrytí nákladů služby ve výši 10 - 20 % v závislosti na daném typu sociální služby, formě poskytování a potřebnosti služby identifikované v rámci území Jihomoravského kraje. - spoluúčast 20 % pro služby sociální prevence, odborné sociální poradenství a pobytové služby (mimo službu chráněného bydlení) - spoluúčast 15 % pro ambulantní služby sociální péče - spoluúčast 10 % pro terénní služby sociální péče, pro službu chráněného bydlení Přičemž výjimku z míry spolufinancování tvoří sociální služby:
vycházející z transformace a pilotních projektů Jihomoravského kraje, u nichž dochází k převodu zřizovatelských funkcí, u nichž dochází ke změně registrace stávající služby.
V případě nesplnění kritéria je služba z dalšího hodnocení vyřazena. Pravidlo přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu Žádost o dotace se srovnává s uzavřeným rokem (tzn. na rok 2015 s rokem 2013). Jako přiměřený nárůst se bere nárůst do 3 % (2 x roční inflace). Vyšší nárůst nákladovosti služeb je zohledňován jen u služeb, jejichž rozvoj byl v daných letech součástí krajských akčních plánů rozvoje sociálních služeb.
15
Základní model pro hodnocení registrovaných sociálních služeb pro rok 2015 Základní kritéria
Dílčí kritéria
I. Specifikum služby
I. 1 Jedinečnost zastoupení v kraji I. 2 Jedinečnost ve vztahu k cílové skupině I. 3 Specifika I. 4 Teritoriální dosah (pouze u terénních služeb)
II. Jiné zdroje
II. 1 Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby*
III. Nákladovost služby
II. 2 Podíl tzv. dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby** III. 1 Personální náklady na 1 celý úvazek v sociální službě III. 2 Personální náklady na 1 úvazek přímé sociální péče III. 3 Poměr personálních nákladů služby na přímou sociální péči a nepřímou péči III. 4 Poměr personálních a provozních nákladů služby
IV. Výkonnost služby V. Provázanost a spolupráce VI. Kvalita služby
III. 5 Podíl personálních nákladů služby na okamžitou kapacitu služby (pouze u odborného sociálního poradenství) IV. 1 Celkové náklady služby na ukazatel výkonnosti služby IV. 2 Ukazatel výkonnosti služby na 1 úvazek přímé sociální péče V. Spolupráce v rámci KPSS VI. 1 Záznam o uzavření smlouvy VI. 2 Plán průběhu služby pro uživatele VI. 3 Záznam o poskytování služby VI. 4 Hodnocení naplňování osobních cílů uživatelů
Legenda pro vybraná kritéria: Kritérium I.:
Hodnota vah pro ambulantní a pobytové služby Hodnota vah pro terénní služby
Kritérium III.:
Hodnota vah pro sociální služby mimo odborné sociální poradenství Hodnota vah pro odborné sociální poradenství
* Kritérium II.1. je předmětem hodnocení výhradně u typů služeb, u kterým je zákonem č. 108/2006 Sb. a jeho úhradovou vyhláškou umožněno vybírat finanční prostředky od klientů. ** V případě, že registrovaná sociální služba má podíl tzv. dalších zdrojů příjmů ve vztahu k celkovým zdrojům služby vyšší než 35 %, posunuje se pro tuto sociální službu horní hranice intervalu u kritérií č. III. 1. a č. III. 2. o 25 %.
Na základě aplikace výše uvedeného modelu hodnocení je sociální službě přiřazen příslušný počet bodů (počet bodů odpovídá %) a s ním související pořadí v rámci daného typu sociální služby. Tato skutečnost je pak východiskem pro rozhodování o financování sociální služby. Služba, která při hodnocení dosáhne 35 a méně bodů, není z dotačních prostředků podpořena, neboť nenaplňuje základní požadavky na efektivitu a kvalitu poskytované péče. Výkonnost služby Výkonnost služby vyjadřuje efektivitu fungování služby. Jedná se o:
Celkové náklady služby na ukazatel výkonnosti služby1 Ukazatel výkonnosti služby na jeden celý úvazek přímé sociální péče (úvazek = 8 hodin u nesměnného provozu, 7,5 u směnného provozu – viz zákoník práce)
Ukazatel výkonnosti služby se diferencuje podle typu služby, u každé služby je jiný. Podrobně jsou ukazatele výkonnosti služby uvedeny v metodice JMK. 1
16
Nákladovost služby Personální náklady na zajištění činnosti sociální služby jsou převažujícím a rozhodujícím nákladem, proto jsou jedním ze zásadních ukazatelů pro hodnocení efektivity sociálních služeb.
Personální náklady na jeden celý úvazek v sociální službě Personální náklady na přímou sociální péči na jeden úvazek přímé sociální péče Podíl personálních nákladů služby na přímou sociální péči. Poměr personálních a provozních nákladů služby Podíl personálních nákladů služby na okamžitou kapacitu služby (pouze u odborného sociálního poradenství) Specifika služby
Hodnocení kritéria vychází z posouzení dostupnosti služeb a jejich kvalitativních aspektů, je plně v kompetenci zástupců Jihomoravského kraje. Hodnocení kritéria (Jedinečnost zastoupení v Jihomoravském kraji a jedinečnost ve vztahu k cílové skupině) probíhá dle informací uvedených v žádostech o dotace a je ověřováno dle Registru poskytovatelů sociálních služeb. V případě nesrovnalostí je přihlíženo k údajům v Registru poskytovatelů. Kritérium (Specifikum služby a teritoriální dosah) je posuzováno na základě informací uvedených v žádostech o dotace. Jedinečnost zastoupení v Jihomoravském kraji – daný typ služby je v kraji/okrese minimálně zastoupen, proto je podpora služby žádoucí. Plný počet bodů2 (ambulantní a pobytové: 4 b., terénní: 3 b.) je přidělen službám, které mají zastoupení v kraji do 5 služeb daného typu. V případě jedinečného zastoupení v okrese obdrží služba poloviční počet bodů. Jedinečnost ve vztahu k cílové skupině – pro příslušnou cílovou skupinu je v kraji/okrese minimální dostupnost služby. Plný počet bodů (ambulantní a pobytové: 4 b., terénní: 3 b.) obdrží až 5 služeb, které v kraji zajišťují dostupnost dané cílové skupině. V případě jedinečné dostupnosti na okrese obdrží služba poloviční počet bodů. Specifika – služba má pro klienty jedinečný význam – např. flexibilita provozu, inovativní přístup, podmínky, prostředí apod. Předmětem hodnocení budou věcné a doložitelné informace, nikoli obsáhlost textu. Čím je služba oproti ostatním výjimečná? Váha terénní služby: 3 %, ambulantní a pobytové služby: 4 %. Teritoriální dosah (pouze terénní služby) – hodnocení dostupnosti terénních služeb - tzn. služba je reálně – na základě smluv – poskytována klientům s trvalým bydlištěm v příslušném území podle následujícího klíče – legendy: A. B. C. D.
Vymezení poskytování služby pouze katastrálním územím dané obce: váha 0 % Katastrální území dané obce a blízké okolní obce v počtu 1–6: váha 1 % Katastrální území dané obce a spádové obce v počtu 7–10: váha 2 % Spádové území větší než 10 obcí: váha 3 %
Jako doplňkový údaj k tomuto kritériu bude požadováno vykazování počtu hodin strávených na cestách (viz pojmosloví). Jiné zdroje financování Ve vícezdrojovém modelu financování je důležité, aby poskytovatelé sociálních služeb nespoléhali dlouhodobě a výhradně pouze na finanční zdroje z dotačních systémů, ale aby vytvářeli aktivity pro zajištění finančních prostředků i z jiných – alternativních zdrojů.
2
Plný počet bodů = váha daného kritéria
17
Prostřednictvím kritéria je ohodnoceno úsilí a schopnost služby získávat další finanční prostředky. Podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby. Jedná se o podíl finančních zdrojů služby vybraných od klientů k celkovým zdrojům služby. Údaje jsou za kalendářní rok. Kritérium je adekvátní jen pro služby, které jsou v souladu s legislativním vymezením nastaveny jako úhradové. Týká se jen úhrad od klientů za základní činnosti služeb, nikoli za fakultativní služby. Pokud je úhradová služba poskytována specifickým cílovým skupinám, které jsou osvobozeny od úhrad nebo nedosahují na příspěvek na péči (např. legionáři, osoby s duševním onemocněním apod.) je možné tuto skutečnost uvést a zdůvodnit. Váha kritéria 10 % je přidělena službám, které splňují minimální hranici spolufinancování od klientů určenou pro daný typ sociální služby – podrobněji viz jednotlivé typy sociálních služeb. Podíl dalších zdrojů příjmů k celkovým zdrojům služby. Kritérium se vztahuje ke všem typům služeb, jedná se o podíl dalších finančních zdrojů služby k celkovým zdrojům služby. Mezi další zdroje patří výhradně: sponzorské dary, sbírky, nadace zahraniční i tuzemské, příspěvky od úřadu práce, příjmy z prodeje výrobků. Váha kritéria 5 % je přidělena službám, které dosahují minimálně 5% podílu dalších zdrojů z celkových zdrojů služby. V případě, že registrovaná sociální služba má podíl dalších zdrojů příjmů ve vztahu k celkovým zdrojům služby vyšší než 35 %, posunuje se pro tuto sociální službu horní hranice intervalu u kritérií č. III. 1. a č. III. 2. o 25 %.
Praktická část založená na identifikaci podstatných prvků kvality sociální služeb. Praxe ukazuje, že propojení standardů kvality sociálních služeb s jejich plánováním se musí v první řadě chopit zadavatelé V rukách zadavatelů leží odpovědnost za to, aby oba procesy (standardy i plánování) přinesly ty nejlepší výsledky. Důvodem je celková politická a správní odpovědnost za spokojenost občanů včetně spokojenosti sociální, v jejich rukou je povinnost formulovat koncepci komunální sociální politiky. Komunitní plánování stejně jako standardy dávají zadavatelům jedinečnou příležitost právě tím, že zapojují a aktivizují lidi v oblasti sociálních služeb. Příležitost na jedné straně získat podněty, na druhé straně se přiblížit přáním a potřebám lidí. Zvláštní úloha pak přísluší krajskému úřadu a zařízením, která provozuje. Tato mají vždy návaznost na místní dění v obci, kde se nacházejí a musí nevyhnutelně s touto obcí, jejími lidmi a možnostmi spolupracovat, kalkulovat a jednat. Nestačí, jedná-li takovýto poskytovatel pouze se svým krajským zřizovatelem. O svém dalším rozvoji a směřování musí nevyhnutelně jednat i v místě, kde sídlí, neboť na tomto místě je také závislý a obvykle je výrazně ovlivňuje.
18
5.
PŘÍLOHY:
Příloha č. 1 Formulář - Zpráva o čerpání dotace z rozpočtu města Blansko Údaje o příjemci dotace Název organizace Adresa organizace: ulice, č.p. obec, PSČ IČO Statutární zástupce: jméno příjmení, titul funkce telefon, e-mail
Název služby Identifikátor služby (dle registrace) Osoba odpovědná za realizaci/vedoucí služby: jméno příjmení, titul funkce telefon, e-mail Číslo smlouvy o poskytnutí dotace Výše poskytnuté dotace Výše vyčerpané dotace
Dostupnost sociální služby – údaje k 31. 12. 2013
Místo poskytování (Blansko + terénní služby vypsat obce ve SO ORP Blansko)
19
Vyúčtování dotace Náklady hrazené z dotace města Blansko
Celkové skutečné náklady na sociální službu 2013
Nákladové položky
v Kč
Poznámka
v%
PROVOZNÍ NÁKLADY
0,00 Kč
0,00 Kč
OSOBNÍ NÁKLADY celkem
0,00 Kč
0,00 Kč
CELKEM
0,00 Kč
0,00 Kč
Zdroje příjmů Rozpočet podle jednotlivých zdrojů financování
Požadovaná dotace
Skutečná výše dotace
Město Blansko Jihomoravský kraj MPSV Jiný resort státní správy Úřad práce Strukturální fondy EU Příspěvek zřizovatele Příjmy od klientů (úhrady poskytnuté sociální služby)
za
Fondy zdravotních pojišťoven Nadace zahraniční i tuzemské Sponzorské dary Členské příspěvky za rok celkem Jiné-
CELKEM
0,0 Kč
0,0 Kč
20
Poznámka
Zpráva o realizaci Obsah a průběh realizace sociální služby Stručný popis činnosti sociální služby (co služba zajišťuje, kde, kým, v čem pomáhá, jaká rizika pomáhá eliminovat apod.)
Stručný popis využití příspěvku města Blansko (popište, na co konkrétně byl příspěvek využit – na jaké konkrétní aktivity, činnosti, pracovníky, co tito pracovníci zajišťovali…)
Údaje o klientech – údaje k 31. 12. 2013 muži
Počet klientů za rok 2013 celkem (každý klient započítán jen jednou)
ženy
Intervence, kontakty za rok 2013 (pokud služba eviduje) Z toho počet klientů s trvalým pobytem ve městě Blansko Počet klientů s faktickým pobytem (déle než 3 měsíce)v Blansku Počet klientů s trvalým (i faktickým) pobytem v ORP Blansko (mimo město Blansko) Počet klientů z Jihomoravského kraje Počet klientů - ostatní Věková struktura klientů Děti do 15 let
Dospělí 27 –50 let
Mládež do 18 let
Dospělí 51 – 65 let
Dospělí 19-26 let
Dospělí nad 65 let
V případě, že je služba poskytována anonymně, uvádějte odhad podílu jednotlivých skupin klientů (v%)
21
Příloha č. 2: Podklad pro zpracování analýzy a kontrolu efektivity vynakládání finančních prostředků sociálních služeb v ORP Blansko INFORMACE O POSKYTOVATELI
Název organizace Adresa organizace: ulice, č.p. obec, PSČ Telefon E-mail Webová adresa Statutární zástupce: jméno příjmení, titul funkce telefon, e-mail Osoba odpovědná za realizaci/vedoucí služby: jméno příjmení, titul funkce telefon, e-mail
Náklady na sociální službu Název organizace: Název sociální služby: Registrační číslo sociální služby:
VYPLŇUJTE POUZE BÍLÉ BUŇKY!!!
Nákladové položky
Celkové skutečné náklady na sociální službu 2012
PROVOZNÍ NÁKLADY celkem Materiálové náklady (DDHM
(do 40 tis.Kč); kancelářské potřeby;
pohonné hmoty; potraviny)
Nemateriálové náklady Energie:
22
Předpoklad nákladů 2013 (v tis.)
Výhled nákladů 2014 (v tis.)
Poznámka
Služby, cestovní náhrady, opravy a udržování (opravy a udržování budov, aut aj., bankovní služby, spoje celkem, právní a ekonomické služby, školení a kurzy, pořízení DDNM (do 60 tis.Kč), jiné ostatní služby):
Jiné provozní náklady (odpisy, jiné) OSOBNÍ NÁKLADY celkem Mzdové náklady (hrubé mzdy, OON na DPČ, OON na DPP, ostatní mzdové náklady)
Zákonné soc. a zdrav. pojištění (pojistné ke mzdám, pojistné k DPČ/DPP, ostatní pojistné)
Ostatní sociální náklady CELKEM
Zdroje příjmů na zajištění sociální služby Název organizace: Název sociální služby: Registrační číslo sociální služby:
VYPLŇUJTE POUZE BÍLÉ BUŇKY!!! Rozpočet podle jednotlivých zdrojů financování
Skutečnost 2012
MPSV Jiný resort státní správy Příspěvek zřizovatele (obec/kraj) Jihomoravský kraj - dotace Město Blansko - dotace Ostatní obce - dotace Úřad práce Strukturální fondy EU Příspěvek zřizovatele Příjmy od klientů (úhrady za poskytnuté sociální služby) Fondy zdravotních pojišťoven Nadace zahraniční i tuzemské Sponzorské dary Členské příspěvky za rok celkem Jiné-
23
Předpoklad 2013
Výhled 2014
CELKEM
Přehled zaměstnanců podílejících se na realizaci v roce 2012 – mzdové náklady Název organizace: Název sociální služby: Registrační číslo sociální služby: VYPLŇUJTE POUZE BÍLÉ BUŇKY!!!
pracovní zařazení: činnost / funkce
počet osob
přepočtené úvazky celkem
Celkové mzdové náklady (hrubá vč. odvodů)
Pracovníci v přímé péči Sociální pracovník Pracovník v sociálních službách zdravotničtí pracovníci pedagogičtí pracovníci manželští a rodinní poradci a další odborníci přímo poskytující sociální služby jiné: Celkem Ostatní personál - nepřímá péče administrativní pracovník provozní pracovník jiné Celkem CELKEM: mzdové náklady na 12 měsíců
0,00 Kč
24
PŘEHLED za rok 2012 kapacita - finanční náklady - personální zabezpečení
Název organizace: Název sociální služby: Registrační číslo sociální služby:
Forma poskytování
terénní
VYPLŇUJTE POUZE BÍLÉ BUŇKY!!! Kapacita poskytované služby v roce 2012 (viz Pokyny) Denní kapacita (max.denní kapacita služby – počet uživatelů) Okamžitá kapacita (max.kapacita v jednom okamžiku - počet uživatelů) Počet unicitních uživatelů služby za rok (počet uzavřených smluv s jednotlivými uživateli) - za celou sociální službu
Počet lůžek pobytové služby
0
Obložnost pobytové služby (průměr v procentech za rok)
0%
Počet kontaktů v jeden okamžik / za rok Počet intervencí v jeden okamžik / za rok Počet asistenčních hodin za rok
0
Počet úkonů (dle prováděcí vyhlášky 505/2006, Sb.)
0
Počet uživatelů na 1 pracovníka přímé péče Poznámky k uvedeným kapacitám (specifika poskytované služby apod.):
Personální zajištění služby
počet osob
úvazky
Pracovníci v přímé péči
0
0,0
Pracovníci v nepřímé péči tj. ostatní pracovníci
0
0,0
Celkem
0
0,0
25
Poměr pracovníků přímé/nepřímé péče
#DĚLENÍ_NULOU!
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na 1 úvazek přímé/nepřímé péče
#DĚLENÍ_NULOU!
#DĚLENÍ_NULOU!
Celkový příjem od klientů
0,00 Kč
Finanční náklady na zajištění služby
celkem
Osobní náklady
0,00 Kč
Provozní náklady
0,00 Kč
Celkové náklady
0,00 Kč
Poměr osobních a provozních nákladů
#DĚLENÍ_NULOU!
#DĚLENÍ_NULOU!
Cena služby (náklady) na 1 uživatele
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na lůžko
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na intervenci
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na jeden kontakt s klientem
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na jednu asistenční hodinu s klientem
#DĚLENÍ_NULOU!
Náklady na jeden úkon s klientem
#DĚLENÍ_NULOU!
26
Příloha č. 3: Terminologie využívána při hodnocení registrovaných služeb POJEM
DEFINICE Jedná se o součet všech nákladů služby bez odpisů celkem za rok: - osobní náklady na zaměstnance (pracovní smlouvy a DPČ) za kalendářní rok, tj. hrubé mzdy (platy) + zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem - celkové odměny za všechny zaměstnance v režimu DPP za kalendářní rok včetně případných zákonných odvodů dle platných předpisů - materiální náklady (potraviny, kancelářské potřeby, vybavení drobným majetkem, pohonné hmoty, ostatní materiál), - energie, - opravy a udržování, - cestovné (cestovné zaměstnanců, cestovné ostatní), - ostatní služby (spoje celkem, nájemné, právní a ekonomické služby, školení a kurzy, jiné ostatní služby), - ostatní náklady (daně a poplatky, jiné ostatní náklady)
1.
Celkové náklady služby
2.
Celkové zdroje služby
Jedná se o součet všech zdrojů financování sociální služby (tj. MPSV; ostatní resorty státní správy; Jihomoravský kraj; obce; úřady práce; prostředky strukturálních fondů EU; příspěvek zřizovatele; příjmy od klientů; fondy zdravotních pojišťoven; nadace zahraniční i tuzemské; sponzorské dary; příjmy z prodeje výrobků, členské příspěvky apod.).
3.
Další zdroje
Jedná se o součet následujících zdrojů financování: nadace zahraniční i tuzemské, sponzorské dary, sbírky, členské příspěvky, příspěvky z úřadu práce a příjmy z prodeje vlastních výrobků. Nezapočítávají se finance z evropských projektů a z fakultativních činností.
4.
Deklarovaný počet reálných klientů
5.
Hodiny strávené na cestě
Klienti na základě uzavřených smluv – ústních i písemných. Jeden uživatel = jedno rodné číslo. Údaj se uvádí za jeden celý kalendářní rok = roční kapacita. Pomocný ukazatel u terénních služeb zohledňující dobu strávenou na cestě při přejezdech ke klientům. Eviduje se dle podmínek nastavených v pracovně-právních vztazích – rozhodující je místo výkonu práce, cesta na pracoviště se nezapočítává. Např. pokud je začátek výkonu práce v bydlišti prvního klienta, cesta k tomuto klientovi se nezapočítává, až přejezd k druhému a dalším klientům. Ale pokud je začátek výkonu práce v zařízení služby, pak se započítává i cesta k prvnímu klientovi. Sociální práce s klientem trvající 30 minut a více. Nutno přepočítat na jednotky, kdy 1 jednotka=30 minut. Jedná se o vnější zásah sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociální službě do procesu změny životního stylu klienta/uživatele, resp. zájemce o službu. Proces změny a konečný stav, ke kterému klient v rámci poskytování služby směřuje, je součástí osobní dokumentace o klientovi. Intervence má zpravidla charakter strukturovaného rozhovoru a směřuje ke zřetelnému cíli, který koresponduje s cíli služby a s dojednanými, individuálně naplánovanými osobními cíli uživatele. Intervence může mít podobu: osobního rozhovoru (záznam osobního rozhovoru je součástí dokumentace o poskytování služby), telefonického rozhovoru (záznam o telefonickém rozhovoru je součástí dokumentace o poskytování služby),
6.
Intervence
elektronické, popř. písemné korespondence, např. zpráva navazující instituci, odpovědi na dotazy klienta (e-mail je součástí dokumentace o poskytování služby). Do časového objemu intervence lze započíst samotný rozhovor nebo práci s klientem, přípravu pracovníka na intervenci a provedení zápisu o intervenci. Základní typy intervencí: individuální - sociální práce pracovníka s klientem, individuální pohovor, doprovod klienta; přítomnost více pracovníků nezvyšuje množství jednotek intervencí skupinová - vzdělávací aktivity klientů, edukace, rodinné terapie, doprovodné volnočasové/zájmové aktivity související s nabídkou činností pro klienty, apod.); vykazované skupinové intervence se vztahují pouze k časovému objemu skupinové práce, nikoli k počtu účastníků skupinové aktivity ani k počtu pracovníků účastných skupinové aktivity. externí/kooperativní – intervence realizované ve prospěch klienta, kdy klient nemusí být při této intervenci přímo účasten, např. jednání s úřady a jinými institucemi ve prospěch uživatele služby, jed nání s jiným odborníkem ve prospěch uživatele soc. služby, jednání s rodinným příslušníkem ve prospěch uživatele soc. služby apod.
7.
Intervence přímá
Viz výše - sociální práce s klientem trvající 30 minut a více. Nutno přepočítat na jednotky, kdy 1 jednotka=30 minut.
27
Do přímé intervence lze započítat pouze přímou práci s klientem – bez přípravy a zápisu. Vykazované přímé intervence se vztahují pouze k časovému objemu přímé práce s uživatelem, nikoli k počtu účastníků případné skupinové aktivity ani k počtu pracovníků účastných skupinové aktivity. Počet přímých intervencí se úvádí společně s následujícím údajem:
8.
Jeden celý úvazek
podíl z ročního fondu pracovní doby (v %)
Přepočteno na 8 hodin práce u nesměnného provozu a 7,5 hodin práce u směnného provozu dle Zákoníku práce. Jedná se o všechny pracovní úvazky v přímé i nepřímé péči, které jsou vykonávány formou pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohod o provedení práce (DPP). Jedná se o setkání s klientem trvající nad 10 minut. Nepřepočítává se na jednotky. Oboustranná interakce mezi pracovníkem v sociální službě/sociálním pracovníkem a klientem, popř. zájemcem o sociální službu, která vede k prohloubení vzájemné důvěry a nebo k vytvoření prostoru pro nabídku a následnou realizaci služby. Kontakt má zpravidla formu nestrukturovaného rozhovoru pracovníka s klientem. Kontakt může být: · osobní, · telefonický,
9.
Kontakt
· elektronický, · písemný. Základní typy kontaktů, které lze vykazovat: nespecifikovaný v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (kontakt se zařízením bez čerpání služby, např. využití prostor služby, pasivní trávení volného času apod.), specifikovaný (uživatel využívá alespoň něco z nabídky pracovníka/zařízení), prvokontakt (jednání se zájemcem o službu, depistáž).
10.
Lůžkoden
Jednotka výkonnosti pobytových sociálních služeb, kalendářní den za 1 lůžko obsazené uživatelem služby. Součin počtu dnů poskytování služby a počtu lůžek v zařízení. Ostatní činnosti a práce (úklid, účetnictví atd.), činnosti, které nesouvisí s odborným poskytováním sociální péče. Rámcový výčet profesí v nepřímé péči:
11.
Nepřímá péče
-
ředitel, zástupce ředitele, vedoucí střediska, koordinátor - v případě, že se nepodílejí na přímé péči administrativní pracovník personální pracovník, personalistka (mzdová, účetní) ekonom, účetní, hlavní účetní, rozpočtář provozní pracovník, pomocný pracovník (nepřímá péče) vedoucí autoprovozu, řidič (pro přímou i nepřímou péči) bezpečnostní a požární technik, správce budovy, technický pracovník
Ukazatel využití lůžkového fondu – obsazenost lůžkové kapacity klientem u pobytových služeb, uvádí se v %. Obložnost je vypočtena jako podíl skutečných lůžkodnů a maximálního počtu lůžkodnů v daném roce. skutečnosti počtu lůžkodnů a kapacity počtu lůžkodnů. Obložnost je uváděna v %. 12.
Obložnost
Vzorec: Počet lůžkodnů reálně nasmlouvaný s uživateli v daném roce / maximální roční počet lůžkodnů (počet lůžek * 365)
13.
14.
Okamžitá kapacita služby
Osobohodina/ hodina přímé péče
Počet pracovníků, kteří se mohou v jeden moment (v daný okamžik) věnovat klientům (zjišťováno pouze u odborného sociálního poradenství). Hodina přímé péče o klienta ze strany sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách – především u terénních služeb, bez započítání doby strávené na cestě. Do osobohodin se započítává pouze základní činnost služby, nikoli fakultativní úkony. Počet hodin přímé péče se uvádí společně s následujícími údaji:
15.
Personální náklady
podíl z ročního fondu pracovní doby (v %) podíl hodin přímé péče poskytované o víkendu a svátcích z celkových osobohodin (v %)
Náklady na pracovníky přímé a nepřímé péče ve službě. U pracovních smluv a DPČ se do personálních nákladů zahrnují všechny osobní náklady na zaměstnance za kalendářní rok, tj. hrubé mzdy (platy) + související zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem. V případě DPP se započítávají celkové odměny pro všechny zaměstnance v režimu DPP za kalendářní rok, včetně případného zákonného pojistného dle platných předpisů.
28
Počet zaměstnanců přepočtený na celé úvazky za rok (úvazek = 8 hodin u nesměnného provozu a 7,5 hodiny u směnného provozu). 16.
Počet úvazků
Jedná se o všechny pracovní úvazky, které jsou vykonávány formou pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Výpočet: Celkový počet odpracovaných hodin za rok / fond pracovní doby za rok pro příslušnou pracovní pozici
17.
Provozní týdenní doba
Počet hodin za týden, kdy je služba otevřená/dostupná uživatelům a kdy je přítomen pracovník přímé péče. Nezapočítává se doba dojezdu a odjezdu uživatelů do/ze zařízení ani cesta pracovníka za/od uživatele.
18.
Příjmy od klientů
Finanční prostředky vybrané od klientů na základě úhradové vyhlášky v návaznosti na zákon č. 108/2006 Sb. Jedná se o všechny prostředky včetně těch, které jsou vybrány od klientů v návaznosti na poskytování konkrétní služby podle ceníku služeb. Do příjmů od klientů se nezapočítávají fakultativní služby. Odborná péče poskytovaná klientovi služby kvalifikovaným personálem. Rámcový výčet profesí v přímé péči (podle zákona č. 108/2006 Sb.): a) sociální pracovníci za podmínek stanovených v §109 a 110 zákona č. 180/2006 Sb., b) pracovníci v sociálních službách
19.
Přímá péče
c) zdravotničtí pracovníci d) pedagogičtí pracovníci e) manželští a rodinní poradci f) další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. Odborná sociální péče poskytovaná klientovi kvalifikovaným personálem (= přímá péče bez zdravotnického personálu) Rámcový výčet profesí v přímé péči (podle zákona č. 108/2006 Sb.):
20.
Přímá sociální péče
a) sociální pracovníci za podmínek stanovených v §109 a 110 zákona č. 180/2006 Sb., b) pracovníci v sociálních službách, c) pedagogičtí pracovníci, d) manželští a rodinní poradci e) další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby. Jedná se o reálný teritoriální dosah služby, tzn., že služba je reálně (na základě smluv) poskytována klientům s trvalým bydlištěm v příslušném území podle následujícího klíče: A: Vymezení poskytování služby pouze katastrálním územím dané obce.
21.
Teritoriální dosah
B: Katastrální území dané obce a blízké okolní obce v počtu 1–6. C: Katastrální území dané obce a spádové obce v počtu 7–10. D: Spádové území větší než 10 obcí.
22.
Úkon
Dle vyhlášky MPSV, relevantní u pečovatelské služby: počet rozvezených obědů/ostatní úkony.
23.
Uživateloměsíc
Jako uživateloměsíc lze vykázat jednu osobu pouze jedenkrát v jednom kalendářním měsíci v případě, že v příslušném kalendářním měsíci využila alespoň jednu ze základních činností sociální služby.
29
Příloha č. 4: Kritéria hodnocení procesu komunitního plánování – klíčová oblast č. 8 Klíčová oblast č. 8: ZVYŠOVÁNÍ KVALITY PROCESU 8.1.
Existují postupy pro monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí v procesu plánování sociálních služeb a implementace Plánu.
Kritérium, požadavek kvality
Postupy monitorování a vyhodnocování klíčových oblastí existují v písemné podobě a obsahují zejména: - způsoby monitorování a vyhodnocování - měřitelná kritéria monitorování a vyhodnocování (jedním z kritérií je soulad činností s posláním, cíli procesu viz 1.2 a s principy plánování sociálních služeb) - kdo je odpovědný za monitorování a vyhodnocování - co se bude dít se zjištěními.
Důkaz, indikátor kvality
Postupy pro monitorování a vyhodnocování procesu plánování jsou popsány v projektové dokumentaci. Jsou zde stanovené zodpovědné osoby. Monitorovací ukazatele stanovené v projektové dokumentaci odpovídají požadavkům OP LZZ.
Hodnocení
Kritérium je naplněno částečně.
Dokumenty popisující postupy monitorování a vyhodnocování pro některé klíčové oblasti existují v písemné podobě a obsahují požadované indikátory, nebo jsou stanoveny pro všechny klíčové oblasti a obsahují pouze některé požadované indikátory.
Komentáře a doporučení 8.2.
Postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu.
Kritérium, požadavek kvality
Postupy jsou realizovány v praxi a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu.
Důkaz, indikátor kvality
Písemnými důkazy jsou zejména monitorovací zprávy, zpráva o vyhodnocení dokumentu Komunitního / Akčního plánu, kterou zpracovává koordinátor 1x ročně, zápisy z jednání pracovních skupin a řídící skupiny. 1x ročně je u členů pracovních skupin zjišťována zpětná vazba pomocí evaluačních dotazníků. Informace z nich získané jsou využívány ke zlepšení procesu plánování.
Hodnocení
Kritérium je naplněno.
Existují písemné důkazy, že postupy (podle 8.1) jsou realizovány a zjištění z nich jsou využívána ke zlepšování kvality procesu. Naplňování je potvrzeno i v rozhovorech se zodpovědnými pracovníky.
Komentáře a doporučení 8.3.
V procesu je využívána externí podpora
Kritérium, požadavek kvality
Ke zvyšování kvality procesu je využívána podpora třetích stran.
Důkaz, indikátor kvality
Externí podpora je zajištěna metodickou podporou krajského metodika a metodika a odborného asistenta pro komunitní a strategické plánování.
Hodnocení
Kritérium je naplněno.
Důkaz je kompletní. Podpora třetích stran je využívána, o této podpoře existují písemné důkazy.
Komentáře a doporučení
30
