Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava ze dne 30. listopadu 2010

Vnitřní předpisy Vysoké školy polytechnické Jihlava

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 30. listopadu 2010 pod čj. 31553/10-30 Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava.

.......................................... doc. Ing. Václav Vinš, CSc. ředitel odboru vysokých škol

Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava ze dne 30. listopadu 2010

Část první Základní ustanovení Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava (dále jen „studijní a zkušební řád“) je vydáván podle § 17 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a podle Statutu Vysoké školy polytechnické Jihlava (dále jen „statut”). (2) Studijní a zkušební řád vychází z ustanovení § 44 až 69 zákona, navazuje na statut a vztahuje se na studenty akreditovaných studijních programů (dále jen “studijní program”) a forem studia a na akademické pracovníky a ostatní zaměstnance podílející se na vzdělávací činnosti uskutečňované na Vysoké škole polytechnické Jihlava (dále jen”VŠPJ”) v rámci studijních programů. Článek 2 Vzdělávací činnost (1) Na VŠPJ se uskutečňuje vzdělávací činnost v akreditovaných bakalářských studijních programech. (2) Seznam studijních programů je zveřejněn na úřední desce VŠPJ. (3) Studijní program může VŠPJ uskutečňovat: a) v rámci své vzdělávací činnosti, b) s jinými vysokými školami, respektive fakultami, c) s jinými právnickými osobami, které se zabývají vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností (§ 81 zákona). (4) Studijní programy podle odstavce 3 písm. b) schvaluje vědecká nebo akademická rada fakulty nebo vysoké školy, na které je studijní program akreditován. Článek 3 Studenti (1) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Osoba, která měla přerušené studium, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.


(2) Práva a povinnosti studentů, rozhodování o nich stanoví § 62 až 69 zákona a vnitřní předpisy VŠPJ. (3) Student přestává být studentem v době přerušení studia nebo dnem ukončení studia (čl. 17 a 18).

Část druhá Studium v bakalářských studijních programech Článek 4 Přijímání ke studiu a přijímací řízení Obecné podmínky pro přijímání uchazečů ke studiu ve studijních programech a pro přijímací řízení stanoví § 48 a 49 zákona a statut. Článek 5 Přestupy (1) O studium ve studijních programech uskutečňovaných VŠPJ se mohou ucházet též studenti, kteří studují ve stejných nebo srovnatelných studijních programech uskutečňovaných vysokými školami. (2) Podnětem k jednání o přestupu podle odstavce 1 je písemná žádost uchazeče doplněná dokladem o tom, že je studentem vysoké školy a dále seznamem absolvovaných studijních předmětů (dále jen „předmět“) a vykonaných zkoušek. (3) O přijetí uchazeče podle odstavce 1 rozhoduje rektor, který v případě přijetí může studentovi stanovit v rozhodnutí další podmínky studia. Článek 6 Organizace akademického roku (1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Začátek a konec stanoví rektor. (2) Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. Semestr zahrnuje období výuky, období zkoušek, období prázdnin, období odborných exkurzí a praxí. Tato období mohou být rozdělena na kratší časové úseky, etapy, bloky, umožňující například blokovou výuku. (3) Rektor stanoví pro následující akademický rok harmonogram studia, který je zveřejněn nejpozději 1 měsíc před zahájením nového akademického roku. Článek 7 Studijní program, studijní obor (1) Studijní program je ucelený projekt vymezující způsob získání vysokoškolského vzdělání. (2) Studijní program je charakterizován názvem, typem, formou a cíli studia. Zpravidla se člení na jednotlivé studijní obory. Studijní obor je dán vymezením požadavků zaměřených na hlubší zvládnutí tematicky zaměřeného studia. Článek 8 Doporučený studijní plán (1) Doporučené studijní plány v jednotlivých studijních oborech stanovují doporučenou časovou a obsahovou posloupnost předmětů, formu jejich studia, způsob jejich ukončení a kreditní ohodnocení předmětů. (2) Doporučené studijní plány studijních oborů realizovaných na VŠPJ jsou pro daný semestr zveřejňovány nejméně 2 měsíce před zahájením výukové části daného semestru.

2


(3) Prorektor pro studium může v odůvodněných případech schválit také studium bez průběžného absolvování výuky jednotlivých předmětů doporučeného studijního plánu. (4) Individuální studijní plán si student stanovuje samostatně podle požadavků zvoleného studijního programu, případně studijního oboru a svých individuálních zájmů. Individuální studijní plán si student konkretizuje zápisem předmětů pro každý semestr. Prorektor pro studium může v odůvodněných případech požádat studenta o předložení individuálního studijního plánu specifikujícího způsob splnění všech požadavků studijního programu. Článek 9 Organizace výuky (1) Studium v bakalářských studijních programech je organizováno na základě kreditního systému, umožňujícího akumulaci i přenos kreditů. (2) Obsahovou část studijního oboru tvoří předměty. Předměty jsou povinné, povinně-volitelné nebo volitelné a nepovinné. (3) Předmět přísluší vždy do jednoho semestru. Každý předmět je ukončen zkouškou nebo zápočtem. (4) Komplexní charakteristika každého předmětu je obsažena ve veřejně přístupné příloze akreditačního spisu (charakteristiky předmětů). (5) Při výuce předmětů jsou uplatňovány následující formy výuky: přednášky, tutoriály, cvičení, semináře. Specifickými formami výuky jsou odborné praxe a exkurze. (6) Formy výuky jednotlivých předmětů stanoví doporučený studijní plán. Obsah a metodické postupy používaných forem výuky stanoví garant předmětu. Článek 10 Garant předmětu (1) Za personální zabezpečení výuky, kontrolu a hodnocení výuky odpovídají vedoucí kateder. (2) Vedoucí katedry jmenuje pro každý předmět uvedený v doporučeném studijním plánu odborného garanta. (3) Garant předmětu odpovídá za zveřejnění požadavků na úspěšné ukončení předmětu. Článek 11 Registrace předmětů (1) Před zahájením každého semestru si studenti registrují předměty, které si hodlají zapsat v dalším semestru. (2) Předměty, v nichž se nezaregistruje určený minimální počet studentů, může vedoucí katedry v nabídce na daný semestr zrušit. Článek 12 Zápis do semestru (1) Zápisem do studia v semestru se rozumí elektronické odeslání „Zápisového listu” obsahujícího seznam předmětů, které si student zapsal a kterým jsou přiřazeny kredity, ve stanoveném termínu do školního elektronického informačního systému. Jestliže si student v příslušném semestru nezapisuje žádný předmět, je povinen ve stanoveném termínu odeslat prázdný „Zápisový list”. (2) V případě, že student ve stanoveném termínu neodešle „Zápisový list”, může mu být studium ukončeno podle čl. 18 odst. 2 písm. b). (3) Do prvního semestru studia se mohou zapsat všichni uchazeči přijatí ke studiu na základě přijímacího řízení.

3


(4) Do druhého semestru studia se mohou zapsat pouze studenti, kteří za první semestr studia získali alespoň 15 kreditů. (5) Do třetího semestru a vyšších semestrů studia se mohou zapsat pouze studenti, kteří ve dvou semestrech bezprostředně předcházejících semestru, do kterého se zapisují, získali celkem alespoň 40 kreditů. Článek 13 Rušení zapsaných předmětů Student má právo z vážných důvodů požádat prorektora pro studium o zrušení zapsaného předmětu a to nejvýše dvakrát za dobu studia. V jedné žádosti lze žádat o zrušení pouze jednoho předmětu. Článek 14 Kreditní systém (1) Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia ve studijním programu je užíván jednotný kreditní systém, jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, tj. celkem 30 kreditů za semestr a 60 kreditů za akademický rok, b) každému předmětu z doporučeného studijního plánu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, c) studijní zátěž vyplývá z plnění studijních povinností studenta a zahrnuje: 1. účast na přímé výuce, 2. samostudium, přípravu na výuku, zápočty a zkoušky, vyhotovení bakalářské práce, konzultace a ostatní studijní činnosti, 3. konání odborné praxe, d) tentýž předmět má v rámci jednoho studijního programu stejné kreditní ohodnocení pro všechny studijní obory, e) zakončením předmětu podle čl. 19 student získá počet kreditů přiřazený danému předmětu, f) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, g) získaný počet kreditů je nástrojem pro kontrolu studia, h) za daný předmět lze v průběhu studia získat kredity pouze jednou. (2) Pro řádné ukončení studia musí student získat počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a doporučeným studijním plánem. (3) Kreditní systém VŠPJ je kompatibilní s Evropským systémem převodu kreditů (European Credit Transfer Systém - dále jen „ECTS“) umožňujícím mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Článek 15 Uznávání předmětů a kreditů (1) Student může požádat o uznání předmětů absolvovaných na téže nebo jiné vysoké škole nebo vyšší odborné škole, pokud tyto předměty odpovídají předmětům doporučeného studijního plánu VŠPJ. O uznání předmětů rozhoduje vedoucí katedry, kterou je daný předmět garantován. V případě předmětů praxe může student požádat o jejich uznání i na základě praxe, kterou absolvoval jinak než v rámci studia vysoké či vyšší odborné školy.

4


(2) Uznané zkoušky podle odstavce 1 jsou hodnoceny slovem „uznáno" a nejsou započítávány do průměrné klasifikace studenta. Jejich kreditní hodnota je uznána ve výši kreditů jako u předmětu vyučovaného ve studijním programu a studijním oboru, do kterého byl uchazeč přijat. (3) Na uznávání zápočtů se přiměřeně vztahuje odstavec 2. (4) Žádost o uznání předmětu musí student podat v prvním výukovém týdnu semestru, do kterého chce kredity započítat. Článek 16 Absolvování části studia na jiných vysokých školách Student může se souhlasem prorektora pro studium absolvovat část studia na jiné fakultě nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. Předepsané státní závěrečné zkoušky, jakož i obhajobu bakalářské práce musí student vykonat na vysoké škole, která uskutečňuje studijní program a studijní obor, do jehož studia byl přijat. Článek 17 Přerušení studia (1) Přerušení studia povoluje prorektor pro studium na základě písemné žádosti studenta. V rozhodnutí o přerušení studia musí být uvedena doba, na kterou je studium přerušeno. (2) Prorektor pro studium vyhoví žádosti o přerušení studia, splní-li student podmínky pro zapsání do dalšího semestru studia a úspěšně dokončil alespoň dva semestry studia. Z vážných sociálních nebo zdravotních důvodů může prorektor pro studium vyhovět žádosti o přerušení studia i v případě, že student tyto podmínky nesplnil. (3) Studium může být přerušeno i opakovaně. Souvislé přerušení je možné nejdéle na dobu 2 akademických roků. Po přerušení se student zapisuje do studia v semestru, v němž mu bylo studium přerušeno podle platného harmonogramu akademického roku. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout 2 akademické roky. (4) Jestliže se student po uplynutí doby, na kterou mu bylo studium přerušeno, ve stanoveném termínu nezapíše, je mu studium ukončeno podle čl. 18 odst. 2 písm. b). Článek 18 Ukončení studia (1) Studium je řádně ukončeno, jestliže student splní všechny požadavky vyplývající ze studijního programu a stanovené v příslušném doporučeném studijním plánu, včetně vykonání státní závěrečné zkoušky. (2) Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia; zanechání studia oznamuje student rektorovi formou písemného prohlášení o zanechání studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající z tohoto studijního a zkušebního řádu, c) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) zákona nebo podle § 67 zákona, d) odnětím akreditace studijního oboru, e) zánikem akreditace studijního programu a studijního oboru podle § 80 odst. 4 zákona. (3) Jestliže je studentovi ukončeno studium podle odstavce 2, vydá mu VŠPJ na jeho žádost doklad o absolvovaném studiu.

5


Článek 19 Formy ukončení studia předmětu (1) Zapsaný předmět může být ukončen zápočtem nebo zkouškou. Doporučený studijní plán stanoví, které předměty se ukončují zápočtem a které zkouškou. (2) Podmínky pro udělení zápočtu a požadavky ke zkoušce stanoví garant předmětu. (3) Zkoušky i zápočty vykonávají studenti u akademických pracovníků, kteří jsou k tomu určeni. (4) Student má právo požádat prorektora pro studium o komisionální zkoušku nebo zápočet. Článek 20 Zápočet (1) Zápočet může být způsobem ukončení předmětu, nebo podmínkou konání zkoušky. (2) Zápočet uděluje akademický pracovník obvykle v posledním týdnu výukové části semestru, nejpozději však do konce příslušného zkouškového období. (3) Student, jenž je z předmětu, který je zakončený zápočtem, nebo u kterého je zápočet podmínkou konání zkoušky, klasifikován „nezapočteno”, nezíská za tento předmět kredity. Pokud je student z předmětu při jeho druhém zápisu klasifikován „nezapočteno“, je mu ukončeno studium podle čl. 18 odst. 2 písm. b). (4) Student, který je z předmětu zakončeného zápočtem klasifikován „započteno“, získává počet kreditů uvedený u daného předmětu studijního programu. (5) Zápočtem se ukončují sportovní aktivity a nepovinné předměty, přičemž se na ně nevztahuje odstavec 3 tohoto článku. Článek 21 Zkouška (1) Zkouškou jsou ověřovány znalosti a dovednosti studenta z příslušného předmětu. (2) Zkoušky se konají zpravidla po ukončení výukové části semestru, ve kterém výuka předmětu probíhala. Termíny a způsob konání zkoušek stanoví zkoušející nejpozději dva týdny před začátkem zkouškového období. Počet termínů musí být stanoven v dostatečném množství a to tak, aby studenti mohli vykonat zkoušku do konce zkouškového období daného semestru. Při nevhodně vypsaných termínech pro konání zkoušek se mohou studenti obrátit na vedoucího příslušné katedry. (3) Zkouška je písemná nebo ústní, nebo se může skládat z několika částí (ústní, písemné, nebo praktické). Zkouška je konána zpravidla v jednom dni. Skládá-li se z více částí, může být konána nejvýše ve třech dnech. (4) Výsledek zkoušky se hodnotí v souladu s pravidly ECTS klasifikačními známkami: „výborně" (1; A), „velmi dobře plus“ (1,5; B), „velmi dobře“ (2; C), „dobře plus“ (2,5; D), „dobře“ (3; E) a „nevyhověl" (4; F). (5) Student, který byl klasifikován jinou známkou než „nevyhověl“, získává počet kreditů uvedený u daného předmětu studijního programu a tato známka je mu započítána do průměrné klasifikace. (6) Průměrná klasifikace studenta je v každé části jeho studia určena jako vážený průměr všech započítaných známek. Váha známky je dána kreditní hodnotou příslušného předmětu. (7) Student má ke konání zkoušky nejvýše tři zkušební termíny: řádný termín, první opravný termín a druhý opravný termín.

6


(8) Student, který byl klasifikován z předmětu ve druhém opravném termínu známkou „nevyhověl“, nezískává za tento předmět kredity a tato známka je mu započítána do průměrné klasifikace. Pokud je student z předmětu při jeho druhém zápisu klasifikován ve druhém opravném termínu známkou „nevyhověl“, je mu ukončeno studium podle čl. 18 odst. 2 písm. b). (9) Ke zkoušce se student přihlašuje prostřednictvím školního elektronického informačního systému. Odhlásit se od zkoušky lze nejpozději 5 dnů před stanoveným termínem zkoušky. Z vážných důvodů může vedoucí katedry termín zkoušky zrušit na žádost studenta. (10) Prodloužení zkouškového období může ve výjimečných případech studentovi povolit na jeho žádost prorektor pro studium. Článek 22 Státní závěrečná zkouška (1) Podmínkou řádného ukončení studia v bakalářském studijním programu je vykonání státní závěrečné zkoušky. (2) Státní závěrečná zkouška se skládá ze státní zkoušky ze studijního oboru a obhajoby bakalářské práce. Obě části se obvykle konají ve stejném termínu. (3) Státní závěrečná zkouška se koná před komisí pro státní závěrečnou zkoušku; její průběh a vyhlášení výsledku jsou podle § 53 zákona veřejné. (4) Podmínkou přihlášení ke státní zkoušce ze studijního oboru je získání kreditů ze všech předmětů, které tvoří součást této zkoušky podle příslušného doporučeného studijního plánu. Podmínkou pro konání obhajoby bakalářské práce je její zpracování a řádné odevzdání a splnění všech ostatních podmínek pro řádné ukončení studia vyplývajících z příslušného doporučeného studijního plánu a tohoto řádu. Článek 23 Komise pro státní závěrečné zkoušky (1) Předsedu a další členy komise pro státní závěrečné zkoušky jmenuje rektor. (2) Počet členů komise pro státní závěrečnou zkoušku stanoví rektor v návaznosti na studijní obor a počet předmětů státní závěrečné zkoušky. Článek 24 Bakalářská práce (1) Témata bakalářských prací jsou vypisována průběžně. Způsob a formu vypisování témat stanoví svým rozhodnutím vedoucí příslušné oborové katedry. (2) Student má právo navrhnout vlastní téma bakalářské práce a požádat vedoucího příslušné oborové katedry o jeho schválení. (3) Vedoucí oborové katedry jmenuje vedoucího a oponenta bakalářské práce. Vedoucí bakalářské práce formuluje zadání a v průběhu jejího řešení poskytuje studentovi konzultace týkající se jeho bakalářské práce. (4) Student odevzdává bakalářskou práci ve dvou vázaných vyhotoveních a jedenkrát v elektronické podobě. Termíny odevzdání stanoví svým rozhodnutím vedoucí příslušné oborové katedry. Odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. Způsob zveřejnění je stanoven v samostatné interní směrnici školy. (5) Bakalářskou práci posuzuje vedoucí práce a oponent. Posudky práce musí obsahovat vyjádření, zda je práce doporučena k obhajobě a návrh klasifikace. Je-li bakalářská práce oběma hodnotiteli hodnocena jako nevyhovující a není-li doporučena k obhajobě, je student povinen ji přepracovat.

7


(6) Student má právo seznámit se s hodnocením vedoucího i oponenta bakalářské práce nejméně 5 pracovních dnů před konáním její obhajoby. (7) Pokud bakalářská práce není obhájena, rozhodne zkušební komise, zda je možné předložit stejnou či upravenou práci, nebo zda student musí zpracovat práci na nové téma. Opakování obhajoby je možné nejdříve 3 měsíce ode dne neúspěšného pokusu. Článek 25 Konání státní závěrečné zkoušky (1) Ke státní závěrečné zkoušce se student přihlašuje prostřednictvím školního elektronického informačního systému. (2) Student má ke konání státní závěrečné zkoušky nejvýše tři zkušební termíny: řádný, první opravný a druhý opravný termín. Student musí vykonat státní závěrečnou zkoušku do dvou let od získání minimálního počtu kreditů podle požadavků doporučeného studijního plánu, během této doby se na studenta nevztahuje čl. 12 odst. 5. . Článek 26 Průběh a klasifikace státní závěrečné zkoušky (1) Průběh státní závěrečné zkoušky řídí předseda komise pro státní závěrečnou zkoušku. (2) Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky jsou klasifikovány samostatně a to známkami podle čl. 21 odst. 4. (3) Jestliže student u státní závěrečné zkoušky z jedné nebo z obou jejích částí nevyhověl, může ji opakovat pouze dvakrát. V opravném zkušebním termínu opravuje student pouze tu část státní závěrečné zkoušky, z níž nevyhověl. (4) Výsledek státní závěrečné zkoušky vyhlašuje předseda komise pro státní závěrečnou zkoušku bezprostředně po ukončení zkoušky nebo její části. (5) Klasifikace každé části státní závěrečné zkoušky je studentovi zapsána do protokolu o konání státní závěrečné zkoušky. Protokol podepíší všichni členové komise pro státní závěrečnou zkoušku. Článek 27 Řádné ukončení studia a vysokoškolský diplom (1) Pro udělení akademického titulu „bakalář” (ve zkratce „Bc.”) musí student splnit všechny požadavky vyplývající z bakalářského studijního programu uskutečňovaného VŠPJ: a) absolvovat všechny povinné předměty, b) získat minimální počet kreditů podle požadavků doporučeného studijního plánu, c) absolvovat alespoň jeden předmět v cizím jazyku (pouze prezenční forma studia); d) získat alespoň 4 zápočty ze sportovních aktivit (vstupní kurz, sportovní kurzy, semestrální výuka sportů), z nichž nejméně 2 zápočty musí získat absolvováním kurzů (pouze prezenční forma studia), e) vykonat státní závěrečnou zkoušku. (2) Studium v bakalářském studijním programu se řádně ukončuje dnem, kdy student úspěšně vykoná státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část. (3) Maximální skutečná doba studia v bakalářském studijním programu činí 5,5 akademických roků.

8


(4) Vysokoškolský diplom s vyznamenáním získá absolvent při současném splnění všech následujících podmínek: a) má průměrnou klasifikaci (čl. 21 odst. 6) všech započítaných známek získaných v průběhu studia do hodnoty 1,5 včetně, b) má průměrnou známku ze státní závěrečné zkoušky do hodnoty 1,5 včetně, c) nebyl za celou dobu studia hodnocen klasifikačním stupněm „dobře”, d) neopakoval během studia žádný předmět ohodnocený kredity, e) studium řádně ukončil ve standardní době studia (prorektor pro studium může uznat objektivní důvody prodloužení). (5) Absolventům, kteří řádně ukončili studium, vydá VŠPJ vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu o absolvování studijního programu s uvedením studijního oboru a přiznaného akademického titulu. Článek 28 Přezkoumání rozhodnutí Na rozhodování podle tohoto studijního a zkušebního řádu se vztahuje § 68 zákona.

Část třetí Závěrečná ustanovení

Článek 29 Závěrečná ustanovení (1) Rektor může povolit z tohoto studijního a zkušebního řádu výjimku. (2) Ruší se Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava zaregistrovaný ministerstvem dne 15. července 2009 pod č. j. 16 071/209 -30. (3) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem VŠPJ dne 24. listopadu 2010. (4) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Ing. Jakub Novotný, Ph.D. v. r. rektor

9

Studijní a zkušební řád Vysoké školy polytechnické Jihlava ze dne 30. listopadu 2010

Recommend Documents