Studie uspořádání dopravní infrastruktury v subregionu města Hořice v návaznosti na přípravu trasy dálnice D35. Textová část

Studie uspořádání dopravní infrastruktury v subregionu města Hořice v návaznosti na přípravu trasy dálnice D35

Textová část

Leden 2017

Územní studie Hořice

Textová část

Obsah

1

Úvod ............................................................................................................................................ 5

1.1

Podklady ...................................................................................................................................... 5

1.2

Objednatel ................................................................................................................................... 5

1.3

Zpracovatel .................................................................................................................................. 5

2

Popis území ................................................................................................................................. 6

2.1

Město Hořice................................................................................................................................ 6

2.2

Obec Bílsko u Hořic ..................................................................................................................... 7

2.3

Obec Třebnouševes .................................................................................................................... 8

2.4

Silnice I/35 ................................................................................................................................... 9

2.5

Silnice II/300 .............................................................................................................................. 10

2.6

Silnice II/501 .............................................................................................................................. 11

2.7

Silnice III. třídy ........................................................................................................................... 11

2.8

Železniční doprava .................................................................................................................... 12

2.9

Autobusová doprava .................................................................................................................. 12

3

Analýza územně plánovacích dokumentů a technických podkladů - region ............................. 13

3.1

Politika územního rozvoje ČR ................................................................................................... 13

3.2

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ................................................................ 14

3.3

Aktuální rozpracovanost dálnice D11 ........................................................................................ 15

3.4

Aktuální rozpracovanost dálnice D35 ........................................................................................ 16

3.5

Studie přeložek silnice II/300 ..................................................................................................... 17

3.5.1

Studie Transconsult ............................................................................................................... 17

3.5.2

Studie DHV ............................................................................................................................ 18

4

Analýza územně plánovacích dokumentů a technických podkladů - město ............................. 20

4.1

Územní plán sídelního útvaru Hořice ........................................................................................ 20

4.2

Územní plán Hořice ................................................................................................................... 21

4.3

Územní plán obce Bílsko u Hořic .............................................................................................. 22

4.4

Územní plán obce Třebnouševes .............................................................................................. 22

4.5

Územní plán Dvůr Králové nad Labem ..................................................................................... 23

4.6

Územní plán sídelního útvaru Miletín ........................................................................................ 25

4.7

Aktuální rozpracovanost přeložky průtahu silnice II/300 ........................................................... 25

4.8

Směrový dopravní průzkum Hořice ........................................................................................... 27

4.9

Aktualizace terénních průzkumů ............................................................................................... 29

5

Návrh variant řešení .................................................................................................................. 30

5.1

MÚK na dálnici D35 a napojení města ...................................................................................... 30

5.2

Severozápadní obchvat města .................................................................................................. 31

5.3

Přeložka průtahu II/300 ............................................................................................................. 32

6

Základní technické charakteristiky variant ................................................................................. 33

6.1

Geometrie tras ........................................................................................................................... 33

6.2

Křižovatky .................................................................................................................................. 33 Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 2


Textová část

6.3

Mosty ......................................................................................................................................... 34

6.4

Územní podmínky ...................................................................................................................... 34

7

Posouzení dopadů variant na územně plánovací dokumentaci ................................................ 35

7.1

Hořice ........................................................................................................................................ 35

7.2

Bílsko u Hořic ............................................................................................................................. 35

7.3

Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes, Milovice u Hořic............................................................... 35

8

Posouzení variant a podvariant modelem dopravy ................................................................... 36

9

Hodnocení navržených variant .................................................................................................. 37

9.1

Hledisko územního plánování ................................................................................................... 37

9.2

Hledisko dopravně inženýrské................................................................................................... 38

9.3

Hledisko dopravně technické ..................................................................................................... 42

9.4

Hodnocení celkové a výběr varianty.......................................................................................... 44

10

Návrh etap realizace a závěrečná doporučení .......................................................................... 45

11

Doporučení pro navazující činnosti územního plánování .......................................................... 46

12

Závěr .......................................................................................................................................... 47

Seznam tabulek Tabulka 1 - Základní demografické údaje města Hořice ......................................................................... 7 Tabulka 2 - Nejčastější obce dojížďky do zaměstnání a škol ................................................................. 7 Tabulka 3 - Základní demografické údaje obce Bílsko u Hořic ............................................................... 8 Tabulka 4 - Základní demografické údaje obce Třebnouševes .............................................................. 8 Tabulka 5 - Přehled označení zatěžovacích scénářů pro roky 2030 a 2050 ........................................ 36 Tabulka 6 - Hodnocení variant z hlediska územního plánování............................................................ 38 Tabulka 7 - Hodnocení variant z hlediska kapacity problémových křižovatek ...................................... 40 Tabulka 8 - Hodnocení variant z hlediska technického ......................................................................... 43 Tabulka 9 - Shrnutí výsledků dílčích hodnocení.................................................................................... 44

Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 3


Textová část

Seznam obrázků Obrázek 1 - Mapa zájmové oblasti .......................................................................................................... 6 Obrázek 2 - Silnice I/35 v okolí Hořic ...................................................................................................... 9 Obrázek 3 - Silnice II. třídy v Hořicích ................................................................................................... 10 Obrázek 4 - Výsledky Celostátního sčítání dopravy 2010 v Hořicích ................................................... 11 Obrázek 5 - Schéma kategorií drah v oblasti ........................................................................................ 12 Obrázek 6 - Schéma silniční dopravy - záměry v PÚR ČR ................................................................... 13 Obrázek 7 - Výřez z výkresu ploch a koridorů nadmístního významu - ZÚR KHK ............................... 14 Obrázek 8 - Úsek dálnice D11 ve výstavbě .......................................................................................... 15 Obrázek 9 - Úseky dálnice D11 plánované ........................................................................................... 16 Obrázek 10 - Úseky D35 plánované ..................................................................................................... 17 Obrázek 11 - Studie Transconsult - severozápadní obchvat města Hořice .......................................... 18 Obrázek 12 - Studie DHV - Varianty severozápadního obchvatu v oblasti Hořic ................................. 19 Obrázek 13 - Výřez z hlavního výkresu ÚPSÚ Hořice .......................................................................... 20 Obrázek 14 - Výřezy z výkresů veřejné infrastruktury návrhu ÚP Hořice ............................................. 21 Obrázek 15 - Výřez z hlavního výkresu ÚPO Bílsko u Hořic ................................................................ 22 Obrázek 16 - Výřezy z hlavních výkresů ÚPO a návrhu ÚP Třebnouševes ......................................... 23 Obrázek 17 - Výřez z výkresu dopravy ÚP Dvůr Králové nad Labem .................................................. 24 Obrázek 18 - Výřez z hlavního výkres ÚPSU Miletín a výkresu koridorů nadmístního významu ZÚR 25 Obrázek 19 - Aktuální stav průtahu silnice II/300 městem Hořice ........................................................ 26 Obrázek 20 - Polohový výkres přeložky průtahu II/300 ......................................................................... 26 Obrázek 21 - Rozmístění stanovišť ....................................................................................................... 27 Obrázek 22 - Směrový dopravní průzkum - podíl tranzitní a radiální dopravy ...................................... 28 Obrázek 23 - Intenzity tranzitní dopravy ve sledovaném období .......................................................... 28 Obrázek 24 - Intenzity radiální dopravy ve sledovaném období ........................................................... 29 Obrázek 25 - Výřez z výkresu širších vztahů návrhu ÚP Hořice ........................................................... 30 Obrázek 26 - Schéma prověřovaných variant ....................................................................................... 32 Obrázek 27 - Srovnání variant z hlediska intenzit na náměstí Jiřího z Poděbrad ................................. 40 Obrázek 28 - Hodnocení variant z hlediska ujetých vozokilometrů....................................................... 41 Obrázek 29 - Hodnocení variant z hlediska strávených vozohodin ...................................................... 41


strana č. 4


Textová část

Úvod

1

Cílem územní studie byla optimalizace dopravní infrastruktury po zprovoznění dálnice D35 v souvislosti s jejím napojením na vnitřní dopravní systém města. Měla vyhodnotit jednotlivé problémy a doporučit, případně navrhnout optimální řešení napojení města a navazující úpravy vnitřní komunikační sítě. Studie řešila správní území města Hořice, obce Bílsko a obce Třebnouševes. Výsledkem územní studie je doporučení pro tvorbu územně plánovací dokumentace v oblasti polohy a uspořádání MÚK na D35, trasy přeložky silnice II/300 a dopravního napojení města.

1.1 Podklady         

Politika územního rozvoje ČR Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (schválené 8. 9. 2011) Informační letáky a publikace ke stavbám D11 a D35 platné k 12/2016, ŘSD ČR „Studie řešení dopravní průchodnosti v oblasti města Dvůr Králové nad Labem v návaznosti na rychlostní silnici R11“, studie, 07/2012, Transconsult s.r.o. „Studie vybraných problémů dopravní infrastruktury ovlivňujících nebo podmiňujících využití a uspořádání území ve vybrané části regionu Podkrkonoší“, územní studie, koncept pro projednání, 06/2016, HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. „Hořice – přeložka sil. II/300 – 2. etapa“, DÚR, 04/2003, Projektservis Jičín s.r.o. Hořice – směrový dopravní průzkum, 06/2013, Martin Samohrd R-PROJEKT Volně dostupné zdroje, internet Územní plány měst a obcí v oblasti (uvedeno datum schválení a poslední změna): Územní plán sídelního útvaru Hořice

20. 7. 1998

č. 10, schv. 4. 10. 2011

Územní plán Hořice Územní plán obce Bílsko u Hořic

návrh pro společné jednání 28. 12. 2005

Územní plán Bílsko u Hořic Územní plán obce Třebnouševes

návrh zadání 18. 4. 2002

Územní plán Třebnouševes

návrh

Územní plán Dvůr Králové nad Labem Územní plán sídelního útvaru Miletín

5. 9. 2013 5. 5. 1997

Územní plán Miletín

návrh zadání

č. 1, schv. 11. 9. 2014 č. 3, schv. 22. 9. 2010

1.2 Objednatel Město Hořice náměstí Jiřího z Poděbrad 342 508 19 Hořice

1.3 Zpracovatel Valbek s.r.o. Středisko Ústí nad Labem Děčínská 717/21 400 03 Ústí nad Labem Zpracovatelský tým: Ing. Jan Prchal Michal Madej, DiS. Ing. Petra Kvízová Ing. Karel Dusbaba Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 5


2

Textová část

Popis území Studie řeší zájmovou oblast správních území města Hořice a obcí Bílsko u Hořic a Třebnouševes. Obrázek 1 - Mapa zájmové oblasti

Zdroj: Mapy.cz

2.1 Město Hořice Město Hořice leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi podhůřím Krkonoš na severu a Polabím na jihu. Nalézá se asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradec Králové. Město je známé především výrobou Hořických trubiček (tento název je od roku 2007 chráněným zeměpisným označením), nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodem 300 zatáček Gustava Havla. Hořice jsou obec s rozšířenou působností (ORP), žije zde okolo 8,5 tis. obyvatel. Katastrální výměra města je 21,46 km2 a skládá se ze 7 částí: Březovice, Doubrava, Hořice, Chlum, Chvalina, Libonice a Svatogothardská Lhota.


strana č. 6


Textová část

Následují základní demografické údaje a údaje o dojížďkách do zaměstnání a škol ovlivňující přepravní vztahy v území.

Tabulka 1 - Základní demografické údaje města Hořice

Počet obyvatel

8 783

z toho ve věku 0 – 14 let z toho ve věku 65 a více let Ekonomicky aktivní celkem Zaměstnaní celkem z toho vyjíždějící za prací mimo obec

1 154 1 599 4 092 3 702 798

Počet domů Počet bytů

2 256 3 923

Zdroj: Statistický lexikon obcí 2013, ČSÚ

Tabulka 2 - Nejčastější obce dojížďky do zaměstnání a škol

Obec dojížďky

podíl

Hradec Králové

32,6 %

Jičín

11,2 %

Praha

9,7 %

Lázně Bělohrad

4,2 %

Dvůr Králové nad Labem

3,3 %

Nový Bydžov

2,5 %

Miletín

2,5 %

Pardubice

2,1%

Holovousy

2,1 %

Brno

1,8 % Celkem vyjíždějících: 1 075 Zdroj: SLDB 2011, ČSÚ

2.2 Obec Bílsko u Hořic Obec se nachází asi 1 km západně od města Hořice. Leží na silnici I/35, která obcí prochází v průtahu. Žije zde přes 100 obyvatel a dělí se na 2 části, a to na Velké Bílsko a Malé Bílsko, které se nalézá asi 0,5 km jižně od Velkého Bílska. Katastrální výměra obce je 2,05 km 2. Spadá pod ORP Hořice.


strana č. 7


Textová část

Tabulka 3 - Základní demografické údaje obce Bílsko u Hořic

Počet obyvatel

120

z toho ve věku 0 – 14 let z toho ve věku 65 a více let Ekonomicky aktivní celkem

16 27 48

Zaměstnaní celkem z toho vyjíždějící za prací mimo obec Počet domů Počet bytů

46 18 56 61


2.3 Obec Třebnouševes Obec se nachází asi 2 km jižně od města Hořice. Žije zde přes 250 obyvatel a dělí se na 3 části, a to Ostrov, Třebnouševes a Vinice. S Hořicemi je přímo spojena silnicí III/32524, silnice III/32522 pak obec napojuje na silnici I/35. Katastrální výměra obce je 6,27 km 2. Spadá pod ORP Hořice.

Tabulka 4 - Základní demografické údaje obce Třebnouševes

Počet obyvatel

274

z toho ve věku 0 – 14 let z toho ve věku 65 a více let Ekonomicky aktivní celkem Zaměstnaní celkem z toho vyjíždějící za prací mimo obec

39 42 125 111 35

Počet domů Počet bytů

120 140



strana č. 8


Textová část

2.4 Silnice I/35 Hlavní komunikací na území města Hořice je trasa silnice I. třídy I/35 vedoucí z hraničního přechodu s Polskou republikou Hrádek nad Nisou / Sieniawka přes Liberec, Turnov, Jičín, Hradec Králové, Vysoké Mýto, Litomyšl, Mohelnici, Olomouc a Valašské Meziříčí na hraniční přechod se Slovenskou republikou Bumbálka / Makov. V úseku Bílý Kostel nad Nisou – Bumbálka je součástí tahu mezinárodní silnice E442. Po výhledovém zkapacitnění silnice se v úseku Hrádek nad Nisou - Olomouc stane součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, a to tzv. comprehensive neboli globální sítě. V minulosti byl vybudován obchvat města a silnice tak v současnosti vede po jeho jihozápadním okraji, přičemž odděluje od zbytku místní část Libonice. Ta na obchvat nemá přímé napojení, místní komunikace z Libonic se napojuje na silnici III/3267 vedoucí z Hořic na Dobrou Vodu. Samotné město Hořice je na obchvat napojeno na čtyřech místech – na severu ulicí Havlíčkovou, hlavním vjezdem do města po silnici II/300, mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí III/3267 napojující se na jižní část Husovy ulice a konečně na jihu vyústěním pokračování Husovy ulice na silnici I/35. Zhruba 1 km západně od Hořic silnice prochází v průtahu obcí Bílsko u Hořic a představuje tak hlavní spojení obou sídel. Dle posledního Celostátního sčítání dopravy (CSD) konaného v roce 2010 projíždělo po silnici I/35 kolem Hořic mezi 9 a 12 tis. vozidly za den. V ose silnice I/35 v úseku Bílý Kostel nad Nisou – Valašské Meziříčí je postupně budována nová kapacitní silnice. Do roku 2015 byla plánovaná komunikace označována jako rychlostní silnice R35, nyní se počítá s označením úseku okolo Hořic jako dálnice D35. Aktuální stav přípravy projektu je popsán v kap. 3.4. Obrázek 2 - Silnice I/35 v okolí Hořic

Zdroj: ŘSD ČR Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 9


Textová část

2.5 Silnice II/300 Hlavním průtahem skrz město je v současnosti silnice II/300. Prochází přímo centrem města a v širším okolí spojuje silnice I/35 a I/37 (v budoucnu D35 a D11), v trase silnice se nachází mimo jiné obec Miletín a město Dvůr Králové nad Labem. Druhá část silnice II/300 se nachází po 19km peáži s I/37 ve směru na Trutnov a propojuje silnice I/14 a I/16, resp. sever Trutnova, Žacléř a Královec. V minulosti byla silnice v Hořicích vedena průtahem celého města Husovou ulicí, vybudováním nového napojení na silnici I/35 byl průtah zkrácen a nyní vede ulicemi Antonína Rudla, Aloise Jilemnického, přes Palackého náměstí, pouze jednosměrně ulicí Sladkovského do ulice Čsl. Armády a dále přes severní část centrálního náměstí Jiřího z Poděbrad do Riegrovy ulice. Vozidla jedoucí v opačném směru musí využít silnice III/3002 vedoucí skrz centrální náměstí a jednosměrnou ulicí Havlíčkovou zpět na silnici II/300. Je připravováno dokončení průtahu městem, popis a stav přípravy je popsán v kap. 3.5. Dle CSD 2010 se intenzity na průtahu městem pohybují mezi 4 a 6 tis. vozidly za den.

Obrázek 3 - Silnice II. třídy v Hořicích

501 300

Jednosměrný úsek

300

Mapový podklad: Open Street Map


strana č. 10


Textová část

2.6 Silnice II/501 Silnice spojuje Hořice s městem Lázně Bělohrad a následně pokračuje západně na silnici I/16 směrem na Dřevěnice. V Hořicích začíná v křižovatce se silnicí II/300 v křížení ulic Sladkovského a Čsl. armády. V minulosti byla silnicí III. třídy III/28429. Dle CSD 2010 se intenzity na silnici pohybují kolem 2 tis. vozidel za den, pro které je současné vedení městem vyhovující. Komplikované je pouze vyústění silnice na II/300 u jednosměrné ulice Sladkovského, vozidla pokračující k silnici I/35 musí využít průjezdu přes centrální náměstí nebo ulici Hálkovu. Obrázek 4 - Výsledky Celostátního sčítání dopravy 2010 v Hořicích

Zdroj: ŘSD ČR

2.7 Silnice III. třídy Na území města Hořice se nachází poměrně hustá síť silnic III. třídy a společně se silnicemi II. třídy tvoří páteřní komunikační síť města. Tu doplňuje především ulice Husova, která je na většině své délky místní komunikací. Silnice III. třídy radiálně vycházející z města slouží také jako spojení se sousedními obcemi. Pro přehled se jedná o následující: 

III/284 30 – spojení s obcí Chlum



III/300 1 – alternativní spojení s obcí Miletín, odpojuje se z ní silnice do Velkého Vřesťova



III/300 2 – pouze vnitřní komunikace ve městě, doplňuje jednosměrný úsek silnice II/300 a zajišťuje jedno z napojení města na silnici I/35



III/326 7 – spojení s obcemi Dobrá Voda u Hořic a Bašnice



III/325 10 – spojení s obcemi Jeřice a Třebovětice


strana č. 11


Textová část



III/325 20 – spojení s obcemi Březovice a Jeřice



III/325 21 – spojení s částí města Doubrava



III/325 24 – spojení s obcí Třebnouševes

2.8 Železniční doprava Z hlediska železniční dopravy prochází jižním okrajem města Hořice regionální trať 041 (dle knižního jízdního řádu) ve směru Turnov – Libuň – Jičín – Ostroměř – Hněvčeves – Hradec Králové. Jedná se o trať jednokolejnou, neelektrifikovanou. Trať obsluhuje linka regionální osobní dopravy ze směru Hradec Králové na Turnov, jedná se řádově o 30 spojů ve všední den. Město tak má dobré spojení v ose sousedních významných měst regionu, železniční nádraží se však nachází asi 1,5 km od centra města. Trať 041 pokračuje ve směru na Ostroměř přes Dobrou Vodu, Bílsku u Hořic se vyhýbá. Železniční stanice Hořice v Podkrkonoší je vzdálena 3 km, Ostroměř pak 4 km. Ve směru na Hněvčeves, pak vede trať přes Jeřice, pro Třebnouševes jsou nejbližšími železničními stanicemi Jeřice (2 km) nebo Hořice v Podkrkonoší (3 km). Obrázek 5 - Schéma kategorií drah v oblasti

Hořice

Zdroj: SŽDC

2.9 Autobusová doprava Do města Hořice zajíždí celkem 15 autobusových linek integrovaného dopravního systému Královéhradeckého a Pardubického kraje IREDO. Ve městě je na jedné lince provozována městská hromadná doprava navazující u železničního nádraží na vlakové spoje. Do města zajíždějí i dálkové autobusové linky. V Bílsku u Hořic zastavují 4 autobusové linky systému IREDO především ve směru Jičín – Hořice – Hradec Králové a dálková linka ve směru Jičín – Jihlava. Třebnouševsí a částí Vinice projíždí jedna autobusová linka ve směru Hořice – Sadová, na silnici I/35 u Vinice pak zastavují jednou denně další dvě linky ve směru z Hořic na Nový Bydžov. Části obcí Malé Bílsko a Ostrov autobusové zastávky nemají. Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 12


3

Textová část

Analýza územně plánovacích dokumentů a technických podkladů - region

3.1 Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR 2008, schválena usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009, byla aktualizována a platí Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, schválená 04/2015. Politika územní rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování. Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovení podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopad. Z Politiky územního rozvoje ČR se řešeného území v okolí města Hořice obecně dotýká bod 2.2 Republikových priorit. Řešené území neleží v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vymezených Politikou územního rozvoje ČR, nespadá ani do specifických oblastí. Řešeným územím prochází koridor R35b dopravní infrastruktury vymezený Politikou územního rozvoje ČR. Řešeného území v okolí města Hořice se tedy dotýká bod 5 – Koridory a plochy dopravní infrastruktury: 

R35b – Úsek Úlibice – Hradec králové (E442). Důvodem vymezení je zkvalitnění silničního spojení Hradec Králové – Liberec. Součást TEN-T.

Obrázek 6 - Schéma silniční dopravy - záměry v PÚR ČR

Zdroj: PÚR ČR


strana č. 13


Textová část

3.2 Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje se stanovují v souladu se stavebním zákonem. ZÚR KHK byly vydány zastupitelstvem kraje dne 8. 9. 2011 a nabyly účinnosti 16.11 2011. Mezi základní požadavky patří účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezuje plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšná opatření, a dále vymezují plochy územních rezerv. Území města Hořice je zahrnuto do nadmístní rozvojové osy NOS1 - Rozvojová osa Hořice - Jičín Liberecký kraj. Úkolem pro územní plánování je vymezování ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu. Dále také vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost města Jičín jako polyfunkčního střediska z území rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové / Pardubice a z území Libereckého kraje (v návaznosti na rozvojovou osu vymezenou Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje – ROS 2), vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí, pro tyto účely využívat území ploch přestavby a vymezit plochu pro centrum integrovaného záchranného systému spádového území Hořice. V oblasti dopravní infrastruktury se města Hořice týká: 

vymezení koridoru pro dálnici D35 (DS2) v úseku Úlibice - Hradec Králové



přeložka silnice II/300 (DS29) v prostoru Hořic



přeložka silnice II/326 (DS45) v prostoru Bašnice



II/635 (DS52) v úseku Hořice – Hradec Králové (přeložky stávající silnice I/35 v souvislosti s výstavbou dálnice D35) Obrázek 7 - Výřez z výkresu ploch a koridorů nadmístního významu - ZÚR KHK

Zdroj: ZÚR Královéhradeckého kraje Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 14


Textová část

3.3 Aktuální rozpracovanost dálnice D11 Trasa dálnice je vedena ve směru Praha – Hradec Králové – Polská republika. Pro město Hořice nemá zásadní dopravní význam. V současnosti je v provozu 86 km z celkové délky 154 km, a to úsek z Prahy k provizornímu sjezdu u Praskačky u Hradce Králové. Aktuálně je ve výstavbě nedokončená část stavby 1105-2 Chýšť – Hradec Králové, jejíž uvedení do provozu je plánováno v roce 2017. Dokončením zbylé plánované části dálnice dojde nejen ke kvalitnímu přeshraničnímu propojení s Polskem, ale nová kapacitní silnice převezme funkci především stávající silnice I/37 a navazujících úseků silnic I/16 a I/33. Dojde také k odlehčení silnice I/33 v úseku Jaroměř – Náchod – Polsko především od nákladní dopravy. Plánovaná část je rozdělena do 4 úseků. Úsek D1106 Hradec Králové – Smiřice je dlouhý 15,5 km a zahrnuje dálniční křižovatku Plošiště v křížení s dálnicí D35 a MÚK Smiřice. V současné době probíhá zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (PDPS), ŘSD má vykoupeny téměř všechny pozemky. Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2018, uvedení do provozu v roce 2022. Úsek D1107 Smiřice – Jaroměř je dlouhý 7,4 km a zahrnuje MÚK Jaroměř-jih a Jaroměř-sever. V současné době probíhá zpracování PDPS, ŘSD má vykoupeny téměř všechny pozemky. Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2017, uvedení do provozu v roce 2020. Úsek D1108 Jaroměř – Trutnov je dlouhý 19,7 km a zahrnuje MÚK Choustníkovo Hradiště a Kocbeře a tunel pod Kamenným vrchem. V současné době je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a bude zahájena inženýrská činnost k vydání územního rozhodnutí. Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2022, uvedení do provozu v roce 2024. Úsek D1109 Trutnov – státní hranice ČR / Polsko je dlouhý 21,3 km a zahrnuje MÚK Střítež, Poříčí, Zlatá Olešnice a Královec a tunely Poříčí a Opevnění. V současné době je zpracována DÚR a bude zahájena inženýrská činnost k vydání územního rozhodnutí. Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2019, uvedení do provozu 2021. Obrázek 8 - Úsek dálnice D11 ve výstavbě

Zdroj: ŘSD ČR Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 15


Textová část

Obrázek 9 - Úseky dálnice D11 plánované

Zdroj: ŘSD ČR

3.4 Aktuální rozpracovanost dálnice D35 Trasa dálnice je vedena ve směru Jičín – Hradec Králové – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou. V současnosti je v provozu 63 km, a to úseky Sedlice – Opatovice u Hradce Králové, a úsek Mohelnice – Lipník nad Bečvou s chybějící 2. etapou stavby Křelov – Slavonín. Aktuálně není ve výstavbě žádný další úsek dálnice. Pro město Hořice je zásadní část mezi Jičínem a Hradcem Králové. Dálnice převezme funkci stávající silnice I/35, urychlí dopravní spojení do významných sídel regionu a vyvede tranzitní dopravu mimo průtahy stávajících obcí. Plánovaná část je rozdělena do 4 úseků. Úsek Úlibice – obchvat je dlouhý 1,6 km a zahrnuje výstavbu MÚK Úlibice. V současné době se čeká na dopracování dokumentace pro územní rozhodnutí v návaznosti na nový územní plán obce Úlibice. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2022, uvedení do provozu v roce 2024. Úsek Úlibice – Hořice je dlouhý 16,3 km a zahrnuje MÚK Chomutice. V současné době je podána žádost o vydání územního rozhodnutí a probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2026, uvedení do provozu v roce 2029.


strana č. 16


Textová část

Úsek Hořice – Sadová je dlouhý 10,5 km a zahrnuje MÚK Hořice. V současné době má stavba platné územní rozhodnutí a probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2022, uvedení do provozu v roce 2024. Úsek Sadová – Plotiště je dlouhý 7,8 km a zahrnuje výstavbu MÚK Sadová. V současné době je podána žádost o vydání územního rozhodnutí a probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2022, uvedení do provozu v roce 2024. Obrázek 10 - Úseky D35 plánované

Zdroj: ŘSD ČR

V dokumentaci EIA z roku 2006 byly uvažovány i další MÚK, a to Ostroměř (v úseku Úlibice – Hořice), Vinice, Klenice (v úseku Hořice – Sadová) a Všestary (v úseku Sadová – Plotiště). V navazující přípravě byly tyto MÚK vypuštěny.

3.5 Studie přeložek silnice II/300 3.5.1 Studie Transconsult V roce 2012 byla firmou Transconsult zpracována „Studie řešení dopravní průchodnosti v oblasti města Dvůr Králové nad Labem v návaznosti na rychlostní silnici R11“. Studie řešila především průchodnost města Dvůr Králové nad Labem ve směrech silnic II/299 a II/300, v širším měřítku se však zabývala i celkovým vedením silnice II/300. V oblasti města Hořice navrhla dvě trasy s označením Hořice 1 a Hořice 2. Trasa Hořice 1 řeší severozápadní obchvat Hořic, a to propojením stávající silnice I/35 a silnice II/501. Trasa začíná v místě současné křižovatky silnic I/35 a III/3001, kterou upravuje na křižovatku okružní a navrhovaný obchvat do ní zaúsťuje. Trasa pak pokračuje severním směrem k silnici III/28430, kde je navržena průsečná


strana č. 17


Textová část

křižovatka, a za ní pokračuje pravostranným obloukem, kterým se stáčí k silnici II/501, na kterou se napojuje v místě vratného oblouku v ulici Čsl. armády. Délka navržené přeložky je 1,340 km. Trasa Hořice 2 pak představuje propojení silnic II/300 a II/501, její délka je 0,800 km a byla již součástí Územního plánu sídelního útvaru Hořice i ZÚR Královéhradeckého kraje. Studie doporučuje řešit návrh nových výhledových tras silnice uvažovat v šířkovém uspořádání S9,5. Studie doporučuje obě trasy pro další zpracování. Nyní jsou obě trasy součástí ZÚR Královéhradeckého kraje. Obrázek 11 - Studie Transconsult - severozápadní obchvat města Hořice

Zdroj: Studie řešení dopravní průchodnosti v oblasti města Dvůr Králové nad Labem v návaznosti na rychlostní silnici R11, Transconsult s.r.o.

3.5.2 Studie DHV V době zpracovávání Územní studie Hořice souběžně zpracovávala firma HaskoningDHV Czech Republic územní studii „Studie vybraných problémů dopravní infrastruktury ovlivňujících nebo podmiňujících využití a uspořádání území ve vybrané části regionu Podkrkonoší“ a byl k dispozici koncept pro projednání. Studie se v části Silniční doprava zabývala i vedením silnice II/300 v oblasti Hořic. Shrnula návrhy obou částí přeložky s tím, že úsek propojující silnice II/300 a II/501 je navržen invariantě ve všech územně plánovacích dokumentacích i studiích, zatímco úsek severozápadního obchvatu Hořic je navržen ve dvou variantách.


strana č. 18


Textová část

Varianta 1 je obsažena v Územním plánu sídelního útvaru Hořice a ve variantě 2 návrhu Územního plánu Hořice a je vedena ze současné silnice II/501 k navrhované křižovatce se silnicí III/28430 a dále v trase oddálené od Hořic k současné silnici I/35 a dále k MÚK s dálnicí D35 v prostoru obce Bílsko. Variantu 2 navrhla výše zmíněná studie firmy Transconsult a je převzata do Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. Začíná ve stejném místě na současné silnici II/501 jako varianta 1, dále se však v trase mírně odchyluje, od křižovatky se silnicí III/28430 vede přiblíženě k Hořicím a vyúsťuje do místa současné křižovatky silnic I/35 a III/3002, kterou v souvislosti se zaústěním nového ramene navrhuje upravit na okružní. Obrázek 12 - Studie DHV - Varianty severozápadního obchvatu v oblasti Hořic

Zdroj: Studie vybraných problémů dopravní infrastruktury ovlivňujících nebo podmiňujících využití a uspořádání území ve vybrané části regionu Podkrkonoší, HaskonningDHV Czech Republic

Studie zmiňuje přínosy vybudování obchvatu města, kterými jsou podle ní odvedení tranzitní dopravy z průjezdního úseku silnice II/300 a zklidnění dopravy v historickém jádru města, i negativa, za které považuje vedení obchvatu po krajinářsky hodnotném svahu Hořického Chlumu a relativně náročnou realizaci ve svažitém terénu. Výslednou variantu však koncept materiálu nevybral, doporučil pořízení podrobnější územní studie variant severozápadního obchvatu a následné aktualizování vymezení koridoru DS29 v ZÚR Královéhradeckého kraje dle nového Územního plánu Hořice.


strana č. 19


4

Textová část

Analýza územně plánovacích dokumentů a technických podkladů - město

4.1 Územní plán sídelního útvaru Hořice Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, jeho plošné a prostorové uspořádání, koncepci veřejné infrastruktury. Vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby. Stanovuje podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Město Hořice má své území platný Územní plán sídelního útvaru (ÚPSÚ) schválený v roce 1998, poslední změna č. 10 proběhla v roce 2011. Z návrhů úprav dopravní infrastruktury, které nebyly dosud realizovány a dotýkají se páteřních komunikací, je v územním plánu navržena spojnice silnic II/300 a II/501, severozápadní obchvat Hořic a přeložka průtahu silnice II/300 městem. Severozápadní obchvat je zde navržen v trase „oddálené“, jak byla zmíněna ve studii DHV, tedy od silnice I/35 s prodloužením k navrhované dálnici D35, kde uvažuje přímé napojení na dálnici prostřednictvím MÚK. Samotné křížení s D35 a uvažovaná MÚK však nejsou na správním území města Hořice a územní plán je tak neřeší. Přeložka průtahu městem je pak navržena od křižovatky Havlíčkova x Aloise Jilemnického jižní částí Palackého náměstí, dále vnitroblokem do ulice Sladkovského, jejíž navazující část je navržena k rozšíření, upravenou křižovatkou Sladkovského x Čsl. armády a upravenou ulicí Čsl. armády do ulice Riegrova. Obrázek 13 - Výřez z hlavního výkresu ÚPSÚ Hořice

SZ obchvat

přeložka průtahu

Zdroj: ÚPSÚ Hořice


strana č. 20


Textová část

4.2 Územní plán Hořice V současné době je v procesu tvorby nový Územní plán Hořice, toho času ve stupni návrhu pro společné jednání. Tento stupeň je navržen ve 2 variantách s odlišným řešením dopravní infrastruktury. Obě varianty obsahují z úprav na páteřních komunikacích plochu pro umístění dálnice D35 a přeložku průtahu městem obsaženou již v ÚPSÚ Hořice. Liší se však v umístění MÚK Hořice na D35 a severozápadního obchvatu města. Ve variantě 1 je umístěna MÚK Hořice a navržena související přeložka silnice III/3267 do Dobré Vody a prodloužení silnice II/300 k MÚK Hořice, které tak bude sloužit jako přivaděč k dálnici. Severozápadní obchvat města společně se související spojnicí silnic II/300 a II/501 v trase „oddálené“ dle ÚPSÚ je umístěna jako plocha územní rezervy. Ve variantě 2 je trasa dálnice navržena bez MÚK Hořice a bez souvisejících přeložek silnic. V návrhu pak je severozápadní obchvat města společně se související spojnicí silnic II/300 a II/501 v „oddálené“ trase dle ÚPSU. V této variantě návrh územního plánu v širších vztazích počítá náhradou za MÚK Hořice se dvěma MÚK na D35, a to první u vyústění obchvatu Hořic na správním území obce Bílsko u Hořic a druhou jižně od Hořic na rozhraní správních území obcí Dobrá Voda u Hořic, Milovice u Hořic a Třebnouševes. MÚK jsou mimo správní území Hořic a územní plán je tak neřeší. Obrázek 14 - Výřezy z výkresů veřejné infrastruktury návrhu ÚP Hořice

SZ obchvat v rezervě

SZ obchvat v návrhu

Modernizace trati 041

MÚK Hořice

Varianta 1

Varianta 2

Zdroj: ÚP Hořice – návrh pro společné jednání

Varianty se dále liší v trasách vymezení územních rezerv modernizace trati 041 v úseku Hradec Králové – Ostroměř včetně zdvojkolejnění tratě, a to v prostoru kolem současného směrového oblouku u části Chvalina. Návrh nového územního plánu také rozvíjí na celém území především obytnou funkci, ekonomické aktivity, dopravní obsluhu a v menší míře občanské vybavení. ÚP v centru města vymezuje smíšené plochy obytné, v okrajových částech je navržen rozvoj obytné funkce v plochách bydlení. V místních Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 21


Textová část

částech města se jedná především o plochy k bydlení v rodinných domech. Podél dnešní trasy I/35 uvažuje návrh s plochami pro výrobu a skladování – lehký průmysl.

4.3 Územní plán obce Bílsko u Hořic Územní plán obce byl schválen 28. 12. 2005. Dne 11. 1. 2012 bylo schváleno pořízení nového územního plánu. Řešeným územím je obec Bílsko u Hořic, skládá se z 2 částí: Velké a Malé Bílsko, rozloha území je 205 ha, k 1. 1. 2015 měla obec 111 obyvatel. Řešené území spadá do území obce s rozšířenou působností Hořice. Dle PÚR ČR je nutno respektovat požadavek na vymezení koridoru R35b pro dálnici D35, úsek Úlibice – Hradec Králové. V ZÚR Královéhradeckého kraje se obec nachází v rozvojové ose NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj. Územní plán obce obsahuje koridor trasy dálnice D35. V návrhu zadání nového územního plánu je definován úkol zajistit územní podmínky pro zachování dopravního propojení Bílska a Malého Bílska v souvislosti s plánovanou D35. Obrázek 15 - Výřez z hlavního výkresu ÚPO Bílsko u Hořic

Dálnice D35

Zdroj: ÚPO Bílsko u Hořic

4.4 Územní plán obce Třebnouševes Územní plán obce byl schválen 18. 4. 2002. Dne 10. 11. 2011 bylo schváleno pořízení nového územního plánu. Obec se skládá z 3 části: Třebnouševes, Ostrov a Vinice. Rozloha území je 6,27 km2. Obec spadá do území obce s rozšířenou působností Hořice.


strana č. 22


Textová část

Dle PÚR ČR je nutno respektovat požadavek na vymezení koridoru R35b pro dálnici D35, úsek Úlibice - Hradec Králové. V Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (ZÚR KHK) se obec nachází v rozvojové ose NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj. Nový územní plán nebyl dosud schválen, je však hotový jeho návrh, který obsahuje aktualizovaný koridor pro dálnici D35, který na rozdíl od platného územního plánu je v souladu s ZÚR Královéhradeckého kraje a aktuálním projektem dálnice. Obrázek 16 - Výřezy z hlavních výkresů ÚPO a návrhu ÚP Třebnouševes

Návrh ÚP Třebnouševes

ÚPO Třebnouševes

Dálnice D35 Dálnice D35

Zdroj: ÚPO Třebnouševes a návrh ÚP Třebnouševes

4.5 Územní plán Dvůr Králové nad Labem Územní plán města nabyl účinnosti 23. 9. 2013, změna č. 1 nabyla účinnosti 2. 10. 2014. Město se skládá z 6 částí: Dvůr Králové nad Labem, Lipnice, Verdek, Zboží, Žirecká stráň a Žireč. Rozloha území je 35,82 km2. Území města se v PÚR ČR nachází v Rozvojové ose OS4 Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR/Polsko. V ZÚR KHK se pro územní plánování ukládá tyto úkoly: vymezení ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu, vytvářet územní podmínky pro optimální dostupnost města Hradec Králové, respektování trasy D11 nebo vymezení zastavitelných ploch pro podporu ekonomického rozvoje.


strana č. 23


Textová část

Koncepce města respektuje postavení města ve struktuře osídlení jako spádové středisko. Urbanistická koncepce je výrazně ovlivněna navrhovaným koridorem dálnice D11. Komunikace je plánovaná východně od města a vlastním územím města prochází jen v malém úseku. V územním plánu města se v oblasti dálnic, silnic a jejich průjezdní úseků vymezuje: 

koridor pro D11 a její napojení na stávající síť



umístění stavby Severní propojení (přeložka silnice II/299)



umístění stavby Východní přivaděč (přeložka silnice II/299 a II/300)



umístění stavby Východní propojení (přeložka silnice II/300)



rezerva pro Západní propojení (přeložka silnice II/299)

Kromě dopravních staveb je největší navrženou zastavitelnou plochou Z040 pro průmyslovou zónu Zboží, která bude umístěna mezi Dvorem Králové a částí Zboží s napojením na silnici II/299 v blízkosti plánované křižovatky Východního přivaděče a Východního propojení, tedy silnic II/299 a II/300.

Obrázek 17 - Výřez z výkresu dopravy ÚP Dvůr Králové nad Labem

Západní propojení Dálnice D11 Severní propojení

Východní propojení

PZ Zboží

Východní přivaděč

Zdroj: ÚP Dvůr Králové nad Labem


strana č. 24


Textová část

4.6 Územní plán sídelního útvaru Miletín Územní plán byl schválen 5. 5. 1997, poslední změna č. 2 byla vydána 22. 9. 2010. Dne 4. 4. 2012 bylo schváleno pořízení nového územního plánu. Rozloha území je 8,93 km2. V ZÚR Královéhradeckého kraje jsou zaneseny koridory přeložek silnic II/284 (DS15) a II/300 (DS30), kterými budou silnice vyvedeny ze zastavěného území obce. V platném územním plánu jsou vymezeny jiné trasy přeložek obou silnic. V návrhu zadání nového územního plánu je uveden požadavek vymezit koridory přeložek silnic dle územně plánovací dokumentace vydané krajem.

Obrázek 18 - Výřez z hlavního výkres ÚPSU Miletín a výkresu koridorů nadmístního významu ZÚR

Přeložky silnic II. třídy

Zdroj: ÚPSÚ Miletín a ZÚR Královéhradeckého kraje

4.7 Aktuální rozpracovanost přeložky průtahu silnice II/300 Průtah silnice II/300 městem Hořice je postupně upravován a zkracován tak, aby byly snižovány negativní vlivy tranzitní dopravy na město. Dříve byla vedena silnice v průtahu ulicí Husovou a centrálním náměstím Jiřího z Poděbrad do ulice Riegrovy. Nyní po vybudování nové trasy silnice od I/35 je vedena ulicí Aloise Jilemnického, Palackého náměstím a ulicí Sladkovského a Čsl. armády. Průjezdní úsek městem byl zkrácen přibližně o 1 km.


strana č. 25


Textová část

Obrázek 19 - Aktuální stav průtahu silnice II/300 městem Hořice

Zdroj: Městský úřad Hořice

Problémem současného vedení silnice je její pokračování ulicí Sladkovského, která je jednosměrná ve směru na Miletín, v opačném směru tedy vozidla musí využít silnici III/3002 vedoucí přes centrální náměstí a jednosměrnou ulici Havlíčkovu nebo ulici Aloise Hlavatého. Je připravována další část přeložky silnice II/300 od křižovatky Aloise Jilemnického x Havlíčkova a z Palackého náměstí vnitroblokem do ulice Sladkovského, která je navržena k rozšíření, upravenou křižovatkou s Čsl. armády a rozšířenou ulicí Čsl. armády na severní konec náměstí do ulice Riegrova. Stavba je rozdělena na části B a C, rozhraní staveb je v ulici Sladkovského. Na první část stavby B je vydané územní rozhodnutí, na část C není vydané žádné správní rozhodnutí. Obrázek 20 - Polohový výkres přeložky průtahu II/300

Zdroj: Hořice – přeložka sil. II/300 – 2.etapa / část „B“, Projektservis Jičín s.r.o. Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 26


Textová část

4.8 Směrový dopravní průzkum Hořice V červnu roku 2013 byl v souvislosti s prací na novém územním plánu města proveden směrový dopravní průzkum v Hořicích. Měl zajistit aktuální dopravně inženýrské podklady pro návrh dopravního řešení. Průzkum měl za úkol zjistit směrové rozdělení dopravy ve městě. Byl proveden 6. června 2013 od 12:45 do 17:15 metodou záznamu registračních značek. Období zahrnuje odpolední špičkovou hodinu intenzitu dopravy, což bylo ověřeno přípravným dopravním průzkumem na křižovatce I/35 x II/300 v době trvání 7.30 – 18.30. Měření probíhalo na 14 vnějších stanovištích sledujících tranzitní a radiální dopravu a 4 stanovištích vnitřních. Hořice byly totiž rozděleny na dvě oblasti – severní a jižní a záznam registračních značek probíhal i na rozhraní mezi oblastmi. Je tak možné určit, do které oblasti směřuje radiální doprava a také objem vnitřní dopravy v Hořicích mezi oblastmi. Výstupem dopravního průzkumu bylo stanovení podílu tranzitní, radiální a vnitřní dopravy mezi oblastmi, dále určení intenzit na jednotlivých tranzitních a radiálních směrech.

Obrázek 21 - Rozmístění stanovišť

Zdroj: Hořice – směrový dopravní průzkum, Martin Samohrd R-PROJEKT


strana č. 27


Textová část

Obrázek 22 - Směrový dopravní průzkum - podíl tranzitní a radiální dopravy


Obrázek 23 - Intenzity tranzitní dopravy ve sledovaném období



strana č. 28


Textová část

Obrázek 24 - Intenzity radiální dopravy ve sledovaném období


4.9 Aktualizace terénních průzkumů Terénními průzkumy bylo nutné zmapovat především údaje o dopravě pro zpracování dopravního modelu města. Pro modelování přepravních vztahů v dopravním modelu je nejdůležitější znát podíly tranzitní a radiální dopravy na celkovém objemu cest a dále je vhodné znát směřování tranzitní i radiální dopravy. Pro kalibraci dopravního modelu je pak vhodné znát intenzity ve větším množství profilů na komunikacích rozmístěných po síti. Pro tyto účely byly vyhodnoceny jako plně dostačující již zpracované průzkumy Směrový dopravní průzkum Hořice zpracovaný v roce 2013 a Celostátní sčítání dopravy konané v roce 2010. Doplňkové terénní průzkumy proto nebyly zpracovány.


strana č. 29


5

Textová část

Návrh variant řešení Zadání územní studie požadovalo návrh variant umístění a uspořádání MÚK Hořice, variant tras

přeložky silnice II/300 a dopravního napojení města Hořice. Nejdříve byly vyhodnoceny dostupné územně plánovací dokumentace a technické podklady, které jsou popsány v kap. 3 a 4. Následně bylo navrženo řešení, které bylo zahrnuto do dopravního modelu prognózy intenzit dopravy.

5.1 MÚK na dálnici D35 a napojení města Okolí města Hořice se dotýkají dva úseky dálnice D35, a to Úlibice – Hořice a Hořice – Sadová. Rozhraní úseků se nachází ve směru staničení před MÚK Hořice, křižovatka spadá do úseku Hořice – Sadová. Úsek Hořice – Sadová má platné územní rozhodnutí, v úseku Úlibice – Hořice byla podána žádost o vydání územního rozhodnutí. V dokumentaci pro územní rozhodnutí je navržena MÚK Hořice, a to v 18. km, do prostoru křižovatky je přeložena silnice III/3267 z Dobré Vody a protažena silnice II/300, která slouží jako přivaděč k dálnici ze současné silnice I/35 a Hořic. Toto řešení je obsaženo i v návrhu ÚP Hořice ve variantě 1. Návrh ÚP Hořice ve variantě 2 nepočítá s MÚK na D35 na správním území města Hořice. Z důvodu navržené trasy severozápadního obchvatu počítá v situaci širších vztahů s MÚK v prostoru správního území obce Bílsko a dále s MÚK jižně od Hořic mezi Hořicemi a Milovicemi. Studie DHV, která shrnuje navržené varianty severozápadního obchvatu, taktéž uvažuje s umístěním v prostoru obce Bílsko. Obrázek 25 - Výřez z výkresu širších vztahů návrhu ÚP Hořice

MÚK ve variantě 1

MÚK ve variantě 2

Zdroj: ÚP Hořice – návrh pro společné jednání Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 30


Textová část

Poloha, počet a uspořádání MÚK byla tedy prověřena ve 2 variantách. Ve variantě 1 je ponechána stávající poloha a uspořádání MÚK Hořice, s kterým je uvažováno v aktuálním projektu dálnice D35, v platném územním rozhodnutí úseku Hořice – Sadová a ve variantě 1 návrhu územního plánu Hořic. Varianta je vybrána z toho důvodu, že při volbě této varianty nejsou nutné úpravy projektové dokumentace dálnice, ani změna vydaného územního rozhodnutí a neznamená tak zdržení v procesu přípravy dálnice. Společně s MÚK Hořice je ve variantě ponechána i přeložka silnice III/3267 a prodloužení silnice II/300 z křižovatky I/35 do prostoru MÚK. Ve variantě 2 byl prověřen návrh se dvěma MÚK. První byla uvažována dle návrhu ÚP Hořice ve variantě 2 a studie DHV, tedy v místě vyústění severozápadního obchvatu Hořic na D35 ve správním území obce Bílsko u Hořic. MÚK nebyla dosud v žádném zpracovaném materiálu technicky navržena, v rámci této územní studie tedy byl proveden její technický návrh, byla pojmenována jako MÚK Bílsko a její popis je v kap. 6. Druhou mimoúrovňovou křižovatku je vhodné umístit na opačnou stranu Hořic, jak uvažuje návrh územního plánu. Pro tento účel byla do návrhu zahrnuta dříve vypuštěná MÚK Vinice. Křižovatka má vhodné umístění nejen pro napojení města Hořice od jihu, ale také pro napojení silnice II/326. Pro územní studii bylo převzato technické řešení z dokumentace EIA včetně všech souvisejících přeložek komunikací. MÚK Hořice v této variantě není uvažována.

5.2 Severozápadní obchvat města Obchvat města Hořice je navrhován za účelem odvedení tranzitní dopravy mimo centrum města. Je zahrnut v ZÚR Královéhradeckého kraje i v platném ÚPSU Hořice. V dosud zpracovaných materiálech je uvažováno s obchvatem ve dvou variantách. Jedna varianta je zanesena v platném ÚPSU Hořice a je převzata i do návrhu ÚP Hořice ve variantě 2. Jedná se o „oddálenou“ variantu propojení silnice II/501, III/28430 a I/35 s uvažovaným napojením na dálnici D35 na území obce Bílsko u Hořic. Součástí obchvatu je i propojení silnic II/300 a II/501 severně od Hořic u místní části Dachovy. Druhá varianta je navržena studií firmy Transconsult, která byla převzata do ZÚR Královéhradeckého kraje. Jedná se o „přiblíženou“ variantu obdobně propojující silnice II/501 a III/28430 a dále vedenou blíže k Hořicím s vyústěním v místě současné křižovatky silnic I/35 a III/3002, kterou z toho důvodu navrhuje upravit na okružní. Součásti obchvatu by opět bylo propojení silnic II/300 a II/501 ve stejné trase. Obě varianty jsou shrnuty ve studii firmy DHV a v této zprávě jsou graficky vyobrazeny na obrázku 11. V návaznosti na prověřované 2 varianty polohy a uspořádání MÚK byly prověřeny i 2 varianty obchvatu. Varianty reagují na umístění MÚK. Ve variantě 1, kde se uvažuje s MÚK Hořice, je navržen obchvat ve variantě přiblížené, a to v obdobné trasy dle studie Transconsult. Trasa však byla prodloužena s vyústěním do okružní křižovatky, která je součástí MÚK Hořice a došlo tak k přímému napojení obchvatu na dálnici D35. Z důvodu trasování prodloužení obchvatu byla upravena trasa i mezi silnicemi III/28430 a I/35, kde došlo k jejímu posunu dále od města tak, aby navazující prodloužení k D35 nebylo v konfliktu s vodohospodářským objektem jižně od silnice I/35. Z důvodu zaústění obchvatu do okružní křižovatky MÚK Hořice byl zvětšen průměr okružní křižovatky, aby umožňoval Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 31


Textová část

zaústění pátého ramene. Jelikož v této variantě obchvat obchází celou západní stranu Hořic, je o něm dále psáno jako o západním obchvatu. Ve variantě 2, kde se uvažuje s dvěma MÚK Bílsko a Vinice, je navržen obchvat ve variantě oddálené, a to v koridoru dle platného ÚPSU Hořice a návrhu ÚP Hořice ve variantě 2. Trasa byla pouze optimalizována ve směrovém i výškovém vedení. Obchvat je vyústěn do MÚK Bílsko. V obou variantách bylo počítáno s propojením silnic II/300 a II/501, které je nezbytné pro správnou funkci obchvatu nejen pro směr II/501 <> I/35, ale i pro směr II/300 <> I/35, který je dle směrového dopravního průzkumu hlavním tranzitním vztahem.

5.3 Přeložka průtahu II/300 Přeložka průtahu silnice II/300 centrem města je zahrnuta v platném ÚPSU Hořice i v obou variantách návrhu ÚP Hořice. Je vhodnou stavbou k vyřešení organizace dopravy v centru města bez ohledu na stavbu obchvatu. Je alternativou k průjezdu přes centrální náměstí Jiřího z Poděbrad. Současné jednosměrné vedení silnice ulicí Sladkovského i z hlediska průjezdů těžké nákladní dopravy. Současná organizace dopravy je složitá, jak pro vozidla přijíždějící po silnici II/300 z ulice Riegrova k silnici I/35, kdy vozidla musí projet centrálním náměstím a následně jednosměrnou ulicí Havlíčkovou, ale i pro vozidla přijíždějící po silnici II/501 z ulice Čsl. armády, protože vyúsťují naproti výjezdu z jednosměrné ulice Sladkovského a opět musí využít průjezdu přes centrální náměstí, případně osobní vozidla ulici Hálkovu. Přeložka je uvažována v obou prověřovaných variantách, protože řeší organizaci města bez ohledu na připojení města na dálnici D35 i související vedení obchvatu města. Obrázek 26 - Schéma prověřovaných variant

Varianta 1 Západní obchvat

Varianta 2 spojnice

SZ obchvat

spojnice

II/300 a II/501

II/300 a II/501

přeložka průtahu

přeložka průtahu MÚK Bílsko

MÚK Hořice MÚK Vinice


strana č. 32


6

Textová část

Základní technické charakteristiky variant

6.1 Geometrie tras Směrové i výškové vedení je dokumentováno ve výkresové části územní studie. Byly zpracovány situace variant se zákresem řešení MÚK, obchvatu města i přeložky průtahu. Dále byly zpracovány podélné profily výškového vedení tras obchvatu od MÚK Hořice ke křižovatce se silnicí II/501 ve variantě 1, resp. od MÚK Bílsko ke stejné křižovatce ve variantě 2. Obě trasy obchvatu byly navrženy v šířkovém uspořádání dle doporučení studie Transconsult v kategorii S9,5, návrhová rychlost byla zvolena s ohledem na konfiguraci terénu na 60 km/h. Výsledná návrhová kategorie je tedy S9,5 / 60. Nejmenší použitý poloměr směrového oblouku je v obou variantách 250 m. Ve variantě 1 trasa obchvatu od MÚK Hořice pokračuje obloukem okolo místní části Libonice, za křižovatkou se stávající I/35 trasa začíná stoupat 6% sklonem ke křižovatce s III/28430 mezi Hořicemi a částí Hrachovec a dále nejdříve zářezem a pak násypem a již sklonem 5 % ke konci trasy. Ve variantě 2 trasa obchvatu od MÚK Bílsko vede obloukem kolem obce Bílsko u Hořic ke křižovatce s I/35 a dále ke křižovatce s III/28430 (v obdobném místě kde varianta 1) mírným sklonem méně než 2 % a pak stoupá sklonem 5,6 % skrz krátký zářez dále ke konci trasy. Spojnice silnic II/300 a II/501 je vedena v obou variantách shodně z místa stávajícího levostranného oblouku nad Hořickým Chlumem převážně lesem a u místní části Dachovy se napojuje na stávající silnici III/3003. Průtah městem je veden z Havlíčkovy ulice do ulice Riegrovy.

6.2 Křižovatky Jsou navrženy jednak mimoúrovňové křižovatky na dálnici D35 a dále úrovňové křižovatky napojující obchvat a přivaděč k dálnici na stávající dopravní síť. Uspořádání křižovatek je dokladováno v grafické části studie. Ve variantě 1 je MÚK Hořice řešena vratnou rampou vpravo ve směru staničení a přímými větvemi vlevo. Pravá rampa vyúsťuje na stykovou křižovatku se silnicí III/3267 z Dobré Vody, levé rampy jsou zaústěny do okružní křižovatky. Do té zaúsťuje i přivaděč od stávající I/35 a západní obchvat Hořic. Přivaděč je vyústěn na I/35 taktéž okružní křižovatkou, kam je přivedena i místní komunikace z Libonic a dále z ní pokračuje průtah Hořicemi. Okružní křižovatka je dále navržena v místě křížení západního obchvatu se silnicemi I/35 a III/3002. Křižovatky se silnicemi III/28430 a stávající II/501 na konci úseku jsou řešeny jako průsečná, resp. styková. Ve variantě 2 je MÚK Bílsko řešena jako křižovatka deltovitého tvaru s vyústěním větví na stávající silnici III/32611 stykovou křižovatkou na pravé straně a průsečnou křižovatkou na levé straně. Do té je zaústěn i severozápadní obchvat Hořic. MÚK Vinice je řešena jako křižovatka osmičkového tvaru s vyústěním větví do okružních křižovatek, které napojují na pravé straně silnici II/635 a II/326 a na levé Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 33


Textová část

straně II/635 a III/32522. Křižovatky na obchvatu Hořic jsou řešeny obdobně jako ve variantě 1, v křížení se stávající I/35 je navržena okružní, s III/28430 průsečná a se stávající II/501 styková křižovatka. Na spojnici silnic II/300 a II/501 byly navrženy stykové křižovatky na začátku a konci úseku se stávajícími silnicemi II/501 a III/3002. V rámci přeložky průtahu městem budou upraveny křižovatky Havlíčkova x Aloise Jilemnického, Sladkovského x Palackého náměstí, Čsl. armády x Sladkovského a Čsl. armády x náměstí Jiřího z Poděbrad. Vzniknou také křižovatky přeložky na Palackého náměstí a v ulici Sladkovského.

6.3 Mosty Ve variantě 1 jsou na západním obchvatu Hořic navrženy dva mostní objekty přes vodoteče cca v km 0,3 a 0,45. Ve variantě 2 jsou na severozápadním obchvatu navrženy taktéž dva mostní objekty přes vodoteč a biokoridor v km cca 0,4 a přes vodoteč v km cca 1,45. Další mostní objekty jsou součástí MÚK na D35.

6.4 Územní podmínky Ve variantě 1 jsou navrženy přeložky komunikací u Bílska u Hořic a u Vinic. Jedná se o přemostění dálnice D35 silnicí III/32611 a II/635 a úpravu napojení silnic II/326 a III/32522 na silnici II/635. Ve variantě 2 jsou tyto přeložky řešeny v rámci MÚK. Silnice III/3267 do Dobré Vody je v této variantě ponechána ve stávající trase. Realizace varianty 2 si vyžádá demolice jednoho objektu za křížením se silnicí III/28430 a jednoho objektu cca v km 2,3. Obě varianty prochází v úseku od křižovatky se silnicí III/28430 ke konci úseku chráněnou oblastí přirozené akumulace vod Východočeská křída. Severozápadní obchvat ve variantě 2 pak na správním území obce Bílsko u Hořic kříží lokální biokoridor LBK 8. Žádná z variant neprochází zvláštně chráněným územím ani územím Natura 2000, neprochází ani dobývacím prostorem nebo chráněným ložiskovým či průzkumným územím. Obě varianty obchvatu kříží stávající i plánované nadzemní vedení elektrické energie. Přeložka silnice III/3267 do Dobré Vody ve variantě 1 kříží vedení vysokotlakého plynovodu, ve variantě 2 je toto vedení kříženo na území obce Bílsko u Hořic v prostoru MÚK Bílsko u Hořic. Potřeba přeložek sítí bude prověřena v dalších stupních projektové dokumentace.


strana č. 34


7

Textová část

Posouzení dopadů variant na územně plánovací dokumentaci

7.1 Hořice Přeložka průtahu městem a spojnice silnic II/300 a II/501 byla navržena invariantě a obě stavby jsou v souladu jak s platným ÚPSU Hořice, tak s návrhem územního plánu ve variantě 2 (ve variantě 1 spojnice jako územní rezerva). MÚK Hořice je v souladu s návrhem územního plánu Hořice ve variantě 1. Navazující západní obchvat však dosud v územně plánovací dokumentaci Hořic zakreslen nebyl. Část obchvatu mezi silnicemi I/35 a II/501 je součástí nadřazené dokumentace ZÚR Královéhradeckého kraje. Část mezi MÚK Hořice a silnicí I/35 je novým návrhem a není zakreslen ani v ZÚR. Celou trasu by bylo nutné zanést do nového územního plánu. Varianta 2 odpovídá variantě 2 v návrhu územního plánu Hořice. Optimalizace trasy obchvatu nemá vliv na polohu koridoru vyčleněnou pro výstavbu přeložky silnice. Pro optimální napojení silnice III/28430 na obchvat je vhodné upravit stávající vedení silnice v úseku, který již přesahuje hranici koridoru pro přeložku silnice a bylo by vhodné plochu pro napojení silnice do územního plánu zanést.

7.2 Bílsko u Hořic V platném územním plánu je zanesen koridor pro dálnici D35. V návrhu zadání územního plánu je požadavek vymezení koridoru rychlostní silnice R35 (D35) včetně souvisejících staveb a zajištění územních podmínek pro zachování dopravního propojení Bílska a Malého Bílska. V rámci zpracovávání nového územního plánu dojde nepochybně ke zpřesnění koridoru pro D35, varianta 1 však odpovídá současnému projektu dálnice. Dopad na územní plán tak má především západní obchvat Hořic, který v km 0,5 – 0,7 zasahuje do správního území obce Bílsko u Hořic. Varianta 2 počítá s MÚK Bílsko na území obce. Ta se nachází uvnitř koridoru pro D35 dle platného územního plánu. V rámci zpracovávání nového územního plánu a zpřesnění koridoru pro D35 by bylo nutné zachovat plochu pro MÚK Bílsko a navazující přeložku silnice II/300 (severozápadní obchvat Hořic).

7.3 Dobrá Voda u Hořic, Třebnouševes, Milovice u Hořic Varianta 1 ani 2 nemá dopad na platný ÚP Dobrá Voda u Hořic, v územním plánu je zanesena plocha pro dálnici D35, která odpovídá současnému projektu dálnice, MÚK Vinice se na území obce nenachází. ÚPO Třebnouševes neobsahuje plochu pro dálnici D35 dle aktuálního projektu. Návrh nového územního plánu plochu upravuje tak, aby aktuálnímu projektu odpovídala. Varianta 1 nemá dopad na návrh nového územního plánu. Ve variantě 2 MÚK Vinice přesahuje plochu vymezenou pro D35, byla by tak nutná úprava návrhu. UPSÚ Milovice u Hořic neobsahuje plochu pro dálnici D35. Plochu pro dálnici D35 dle aktuálního projektu, varianty 1 i varianty 2 je nutné zanést do územního plánu.


strana č. 35


8

Textová část

Posouzení variant a podvariant modelem dopravy Navržené varianty byly posuzovány v prognóze intenzit dopravy, která byla zpracována v rámci

dopravně inženýrské části územní studie. Pro obě varianty byly zkoumány 4 podvarianty. 

podvarianta 1 – základní, jen hlavní trasa dálnice D35 s příslušnými MÚK dle varianty s jejich napojením na stávající silnici I/35. V této podvariantě byly zkoumány dopady zprovoznění dálnice D35 ve stavu, kdy nedojde k žádné úpravě na komunikační síti v Hořicích. Ve variantě 1 byl uvažován pouze přivaděč od MÚK Hořice ke stávající I/35, ale nikoli už průtah městem ani západní obchvat. Ve variantě 2 byla uvažována část severozápadního obchvatu, ale pouze od MÚK Bílsko k silnici I/35.



podvarianta 2 – základní a navíc s přeložkou průtahu silnice II/300 v centru města. V této podvariantě byl zkoumán dopad zprovoznění dálnice při současném dokončení průtahu městem.



podvarianta 3 – základní a navíc s přeložkou průtahu silnice II/300 v centru města a západním resp. severozápadním obchvatem města dle varianty. V této podvariantě byl zkoumán dopad zprovoznění dálnice při vybudování průtahu i obchvatu města



podvarianta 4 – základní a navíc se západním resp. severozápadním obchvatem města dle varianty. V této podvariantě byl zkoumán dopad zprovoznění dálnice při vybudování pouze obchvatu, ale nikoli průtahu městem

Podkladem pro modelování přepravních vztahů v dopravním modelu byly demografické údaje, údaje o dojížďkách do zaměstnání a škol, směrový dopravní průzkum Hořice zpracovaný v roce 2013 a údaje z Celostátního sčítání dopravy z roku 2010. Prognóza byla zpracována pro výhledové roky 2030 (dálnice D35 v úseku Úlibice – Hořice v provozu) a 2050 (výhled na 20 let). Kombinací výhledového roku, varianty a podvarianty vznikne jeden zatěžovací scénář. Celkem bylo vypracováno 16 zatěžovacích scénářů. Do výhledových scénářů byly do přepravních vztahů zahrnuty i rozvojové plochy na území města a dále průmyslová zóna Zboží na území Dvora Králové nad Labem. Tabulka 5 - Přehled označení zatěžovacích scénářů pro roky 2030 a 2050

Podvarianty 1 – základní

2 – průtah

3 – průtah a obchvat

4 – obchvat

1 – MÚK Hořice

1.1

1.2

1.3

1.4

2 – MÚK Bílsko a Vinice

2.1

2.2

2.3

2.4

Varianty


strana č. 36


Textová část

Výstupem prognózy jsou kartogramy celodenních intenzit. Odděleně jsou uváděny intenzity lehkých nákladních (do 3,5 t) a ostatních nákladních vozidel (nad 3,5 t). Kartogramy intenzit a další výsledky jsou součástí přílohy C.1, vybrané výsledky pro porovnání scénářů pak v kap. 9. Intenzity dopravy získané z prognózy byly dále použity pro kapacitní posouzení významných křižovatek, které bylo zpracováno v dopravně inženýrské části územní studie. Byly posuzovány na výhledový rok 2050. Kritérium pro zahrnutí křižovatky do výpočtů bylo, aby ležela na páteřní komunikační síti města a aby součet intenzit vjíždějících do křižovatky v posuzovaném roce překročil hodnotu 10 000 voz/den, u okružních křižovatek 13 000 voz/den. Výstupem kapacitního posouzení jsou i mapy problémových míst pro jednotlivé scénáře. V případě nevyhovujících stavů jsou navrženy úpravy a stanoveny výhledové horizonty, kdy křižovatky přestanou vycházet. Kompletní výsledky posouzení a problémové mapy jsou součástí přílohy C.2, vybrané výsledky pro porovnání scénářů pak v kap. 9.

9

Hodnocení navržených variant

9.1 Hledisko územního plánování Výhodou jedné MÚK ve variantě 1 je, že odpovídá současnému projektu dálnice D35, návrhu ÚP Hořice ve variantě 1 i návrhu ÚP Třebnouševes. Na úsek dálnice Hořice – Sadová, jehož součástí MÚK Hořice je, bylo vydáno územní rozhodnutí. Křižovatka je v podvariantách bez obchvatu ponechána bez úprav a není tak nutné žádat o změnu již vydaného rozhodnutí. V podvariantách s obchvatem je však nutné k umožnění jeho zaústění do okružní křižovatky, která je součástí MÚK, zvětšit její průměr, což má dopad na již vydané rozhodnutí a bylo by nutné zažádat o jeho změnu. Západní obchvat Hořic také není v žádné z variant návrhu ÚP Hořice a bylo by nutné ho do návrhu zanést. Část obchvatu mezi km 0,5 – 0,7 vede přes správní území obce Bílsko u Hořic a bylo by nutné ho zanést i do nového územního plánu obce. Část obchvatu od silnice I/35 k silnici II/501 je však součásti ZÚR. V případě varianty 2, kde je uvažováno se dvěma MÚK Bílsko a Vinice, by byla nutná změna územního rozhodnutí pro úsek Hořice – Sadová v důsledku výstavby jiné než územně povolené MÚK. V úseku Úlibice – Hořice není územní rozhodnutí vydáno, je podána žádost. Byla by nutná změna dokumentace pro územní rozhodnutí pro oba úseky. S MÚK Vinice nepočítá návrh územního plánu Třebnouševes. Hlavní trasa severozápadního obchvatu Hořic odpovídá návrhu ÚP Hořice ve variantě 2. Pro optimální napojení silnice III/28430 je však vhodné vymezit plochu pro její přeložku. Přeložka průtahu je v obou variantách shodná a je i v obou variantách návrhu ÚP Hořice. V územních plánech obcí Bílsko u Hořic a Milovice u Hořic je nutné zpřesnit plochy pro dálnici D35 a související stavby. Týká se to obou navržených variant. Obchvat ve variantě 1 v začátku trasy dle návrhu ÚP Hořice kříží koridor rezervy pro modernizaci tratě 041. Platný ÚPO Bílsko nemá tento koridor na svém území zanesen, z vedení koridoru na území Hořic však lze předpokládat, že se dostane do konfliktu s MÚK Bílsko ve variantě 2. Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 37


Textová část

Tabulka 6 - Hodnocení variant z hlediska územního plánování

Varianta 1 základní průtah

odpovídá vydanému územnímu rozhodnutí na úsek Hořice – Sadová odpovídá návrhu ÚP Hořice ve variantě 1, návrhu ÚP Třebnouševes odpovídá návrhu ÚP Hořice v obou variantách zvětšení okružní křižovatky v MÚK Hořice – změna územního rozhodnutí

obchvat

není v žádné z variant návrhu ÚP Hořice není v ÚPO Bílsko u Hořic křížení koridoru pro modernizaci tratě 041

Varianta 2 odpovídá návrhu ÚP Hořice ve variantě 2 neodpovídá vydanému územnímu rozhodnutí na úsek D35 Hořice – Sadová základní

nutná změna DÚR pro úseky D35 Úlibice – Plotiště a Hořice – Sadová neodpovídá návrhu ÚP Třebnouševes předpokládaný konflikt s koridorem pro modernizaci tratě 041

průtah

odpovídá návrhu ÚP Hořice v obou variantách

obchvat

hlavní trasa odpovídá návrhu ÚP Hořice

Hodnocení: z hlediska územního plánování jsou nejlépe hodnoceny varianty 1.1 a 1.2

9.2 Hledisko dopravně inženýrské Z dopravně inženýrského posouzení pomocí Prognózy intenzit dopravy a Kapacitního posouzení křižovatek, provedeného v přílohách C.1 a C.2, vyplývá, že existence jedné MÚK ve variantě 1 má za následek koncentraci dopravy do jediného vjezdu do města po stávající silnici II/300, dle prognózy zde intenzity v roce 2050 v podvariantě bez obchvatu překročí 11 tis. voz/den. Doprava se rozděluje až v okružní křižovatce II/300 x III/32510 (Aloise Jilemnického x Aloise Hlavatého), ta však dle kapacitního posouzení nepředstavuje kapacitní problém. Kapacitní nedostatky byly zjištěny až v křižovatkách následujících oběma směry, a to průsečná křižovatka Aloise Jilemnického x Havlíčkova a Husova x Aloise Hlavatého. Kapacitně nevyhovující se v roce 2050 ukazuje také křižovatka na silnici II/300 na severu centrálního náměstí Jiřího z Poděbrad. Křižovatky by bylo možné uvést do vyhovujícího stavu pouze změnou uspořádání na okružní nebo světelně řízené. V případě zprovoznění průtahu ve variantě 1 jím dojde k převzetí velké části dopravy v centru a odlehčí se tak centrální náměstí. Intenzity zde klesnou o více než 4 tis. voz/den. Dojde k částečnému odlehčení křižovatky Husova x A. Hlavatého, která se tak stane kapacitně vyhovující, i když s velkými zdrženími. K obdobnému zlepšení dojde na křižovatce A. Jilemnického x Havlíčkova, zde je to dáno tím, že přestane docházet ke křížení hlavních směrů z jihu na sever a z východu na jih, ale nově budou oba hlavní směry ve směru sever – jih. Křižovatka na severu náměstí však bude stále nevyhovující a Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 38


Textová část

z důvodu přesměrování intenzit nebude vyhovovat ani křižovatka silnic II/300 a II/501. Na té se dá dosáhnout vyhovujícího stavu zřízením řadicích pruhů na všech vjezdech nebo úpravou na okružní či světelně řízenou. V případě zprovoznění navíc i obchvatu ve variantě 1 převezme obchvat především tranzitní dopravu a využije ho více než 5 tis. voz/den. Dojde také ke snížení intenzit na hlavním příjezdu do města po II/300 o 3,5 tis. voz/den a dalšímu snížení intenzit na náměstí o 1 tis. voz/den. Vyhovujícími se stanou všechny posuzované křižovatky, v křižovatce na severu náměstí však stále budou vysoká zdržení. V případě zprovoznění pouze obchvatu ve variantě 1 ho vinou vyšších zdržení v centru využije více vozidel směřujících do Hořic např. do oblasti Máchovy ulice a intenzity zde překročí 6 tis. voz/den. Intenzity na centrálním náměstí klesnou oproti základní podvariantě jen o zhruba 2 tis. voz/den. Oproti základní podvariantě začne být vyhovující také jen křižovatka A. Jilemnického x Havlíčkova, křižovatky Husova x A. Hlavatého a na severu náměstí zůstanou nevyhovujícími. Existence 2 MÚK ve variantě 2 přinese rovnoměrnější využití vjezdů do města, porovnáním základních podvariant je zřejmé, že poklesnou intenzity na vjezdu po silnici II/300 a vzrostou na všech ostatních vjezdech do města. Intenzity v centru města jsou však obdobné. Také kapacitní nedostatky křižovatek zjištěné ve variantě 1 se projeví i ve variantě 2. Dopady zprovoznění průtahu ve variantě 2 na intenzity na náměstí jsou obdobné jako ve variantě 1. V křižovatce Husova x A. Hlavatého dojde k výraznějšímu odlehčení, neboť oproti variantě 1 přijíždí méně vozidel od okružní křižovatky. Na rozdíl od varianty 1 ale nedojde k dostatečnému odlehčení křižovatky A. Jilemnického x Havlíčkova, protože ve variantě 2 přijíždí více vozidel z vedlejší Havlíčkovy ulice od MÚK Bílsko. Stejně jako ve variantě 1 nebude vyhovující křižovatka II/300 x II/501. Dopady zprovoznění navíc i obchvatu ve variantě 2 na intenzity jsou obdobné jako ve variantě 1. Obchvat opět využije okolo 5 tis. voz/den a intenzita na náměstí znovu zhruba o 1 tis. voz/den. Opět se stanou vyhovujícími všechny posuzované křižovatky, v křižovatce na severu náměstí opět zůstanou vysoká zdržení. V případě zprovoznění pouze obchvatu ve variantě 2 dojde vinou vyšších zdržení v centru opět k vyššímu využití obchvatu, a to ještě výrazněji než ve variantě 1. Budou také dosaženy obdobné intenzity na náměstí. Na rozdíl od varianty 1 však zůstane oproti základní podvariantě nevyhovující už jen křižovatka na severu náměstí.


strana č. 39


Textová část

Obrázek 27 - Srovnání variant z hlediska intenzit na náměstí Jiřího z Poděbrad 12000 10000

voz/den

8000 6000 4000 2000 0 1.1

1.2

1.3

1.4

2.1

2.2

2.3

2.4

Hodnocení: z hlediska intenzit na náměstí jsou nejlépe hodnoceny varianty 1.3 a 2.3

Tabulka 7 - Hodnocení variant z hlediska kapacity problémových křižovatek

Rok 2050

1.1

1.2

1.3

1.4

2.1

2.2

2.3

2.4

II/300 x III/3002 Husova x A. Hlavatého II/300 x II/501 II/300 x náměstí JzP Barva odpovídá stupni úrovně kvality dopravy dle zdržení v [s]: 0 – 10 10 – 20 20 – 30 30 – 45

45 +

nevyhovující

Hodnocení: z hlediska kapacity křižovatek jsou nejlépe hodnoceny varianty 1.3 a 2.3

Z hlediska dopravních výkonů, které byly spočteny v rámci Prognózy intenzit dopravy v příloze C.1, vykazuje nižší hodnoty vozohodin i vozokilometrů varianta 2, a to jak v podvariantě základní, tak ve všech ostatních. Je to způsobeno existencí a umístěním 2 MÚK oproti 1 MÚK. Vozidla mají možnost vybrat si výhodnější MÚK z hlediska směru jejich jízdy, například z jižní části Hořic vozidla směřující na Hradec Králové nemusí zajíždět k MÚK Hořice a teprve odtud pokračovat na jih, ale pojedou rovnou na jih Husovou ulicí k MÚK Vinice. Zprovoznění průtahu má vždy přínosy z hlediska úbytku vozohodin i vozokilometrů v obou variantách. Naproti tomu zprovozněním obchvatu dojde k úbytku vozokilometrů pouze ve variantě 1. Ve variantě 2 dojde k nárůstu, neboť vozidla jedoucí po D35 od Hradce Králové směřující např. na silnice II/300 nebo II/501 využijí z hlediska rychlejšího průjezdu raději vzdálenější MÚK Bílsko, na kterou přímo navazuje severozápadní obchvat, než MÚK Vinice, přes kterou vedou kratší trasy centrem Hořic. Méně výrazné jsou tak i úbytky vozohodin. Valbek s.r.o. středisko Ústí nad Labem

strana č. 40


Textová část

Obrázek 28 - Hodnocení variant z hlediska ujetých vozokilometrů 465 463

tis. vozkm/den

461 459 457 455 453 451 449 1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3 2.4 Srovnávací základnou je varianta s nejnižší hodnotou (2.2 = 449 tis. vozkm/den)

Obrázek 29 - Hodnocení variant z hlediska strávených vozohodin 6024 5924

vozhod/den

5824 5724 5624 5524 5424 5324 5224 5124 1.1 1.2 1.3 1.4 2.1 2.2 2.3 2.4 Srovnávací základnou je varianta s nejnižší hodnotou (2.3 = 5124 vozhod/den)

Hodnocení: z hlediska dopravních výkonů jsou nejlépe hodnoceny varianty 2.2 a 2.3


strana č. 41


Textová část

9.3 Hledisko dopravně technické Z hlediska celkové složitosti sítě, technické a finanční náročnosti je výhodnější 1 MÚK ve variantě 1 oproti 2 MÚK ve variantě 2. MÚK Hořice ve variantě 1 přináší jednodušší příjezd do města, ve variantě 2 je nutné pro příjezd z MÚK do Hořic využít vždy stávající silnici I/35. MÚK ve variantě 2 také nesplňují minimální vzdálenost křižovatek dle ČSN 73 6101, která se měří mezi koncem připojovacího pruhu a začátkem pruhu odbočovacího. MÚK Bílsko se ve variantě 2 dostává také do konfliktu s plánovanou odpočívkou na D35 západně od Bílska, vzdálenost mezi MÚK a odpočívkou by nesplňovala minimální vzdálenost dle ČSN 73 6101 a neumožňovala by ani umístění připojovacích a odbočovacích pruhů v předepsané délce. Obě varianty přináší přínosy propojením komunikační sítě v místě MÚK. Varianta 1 v místě MÚK Hořice zahrnuje přeložku silnice III/3267 z Hořic do Dobré Vody a tím zlepšuje spojení obou sídel. V rámci napojení přivaděče od MÚK ke stávající silnicí I/35 je navržena okružní křižovatka, do které by byla napojena i místní komunikace z části obce Libonice. Došlo by tak ke zlepšení spojení Libonic z centrem města, nyní na silnici I/35 napojené nejsou. Varianta 2 oproti tomu díky 2 MÚK lépe napojuje obce Bílsko u Hořic a Třebnouševes na dálnici D35. Přeložka průtahu má jednoznačně pozitivní dopad na zjednodušení průjezdu centrem města a zpřehlednění městské komunikační sítě. Umožňuje vozidlům, které nemají cíl na centrálním náměstí, se mu vyhnout. Zlepšuje a zjednodušuje spojení severních částí města s dálnicí D35. Negativem jsou však nutné demolice 13 objektů v centru města, negativně je hodnocen i vlastní zábor ploch pro silniční dopravní infrastrukturu v centru města. Z variant obchvatu je z hlediska délky komunikací kratší obchvat západní ve variantě 1, který má délku 2 373 m, oproti severozápadnímu obchvatu ve variantě 2, který má délku 2 496 m. Parametry směrového a výškového vedení obou variant jsou srovnatelné, obě jsou navrženy v návrhové kategorii S9,5 / 60 s nejmenším poloměrem oblouku 250 m. Nejvyšší podélný sklon ve variantě 1 je 6 %, ve variantě 2 pak 5,6 %. V obou variantách jsou navrženy 2 mostní objekty. Ve variantě 2 je nutná demolice 2 objektů. Pozitivem obou variant obchvatu je vymístění silnice II. třídy mimo centrum města, negativem je u v obou variantách shodně navržené spojnice silnic II/300 a II/501 vedení převážně lesem a s tím související zábory lesních pozemků.


strana č. 42


Textová část

Tabulka 8 - Hodnocení variant z hlediska technického

Varianta 1 1 MÚK finančně méně náročná základní

jednodušší příjezd do města zlepšení propojení Hořic s Libonicemi a Dobrou Vodou u Hořic zjednodušení průjezdu centrem města, zpřehlednění komunikační sítě

průtah

zlepšení napojení severních částí města na dálnici D35 nutné demolice 13 objektů v centru zábor nových ploch pro silniční infrastrukturu v centru města vymístění silnice II. třídy mimo centrum města

obchvat

kratší o 123 m oproti variantě 2 vyšší podélný sklon o 0,4 % oproti variantě 2 zábor lesních pozemků pro spojnici silnic II/300 a II/501

Varianta 2 lepší napojení Bílska u Hořic a Třebnouševsi na dálnici D35 základní

2 MÚK finančně náročnější vzájemná vzdálenost MÚK neodpovídá ČSN 73 6101 konflikt MÚK Bílsko s plánovanou odpočívkou zjednodušení průjezdu centrem města, zpřehlednění komunikační sítě

průtah

zlepšení napojení severních částí města na dálnici D35 nutné demolice 13 objektů v centru zábor nových ploch pro silniční infrastrukturu v centru města vymístění silnice II. třídy mimo centrum města menší podélný sklon o 0,4 % oproti variantě 1

obchvat

delší o 123 m oproti variantě 1 nutné demolice 2 objektů zábor lesních pozemků pro spojnici silnic II/300 a II/501

Hodnocení: z hlediska dopravně technického jsou nejlépe hodnoceny varianty 1.1 a 1.4


strana č. 43


Textová část

9.4 Hodnocení celkové a výběr varianty Dle jednotlivých kritérií byly nejlépe hodnoceny následující varianty: Tabulka 9 - Shrnutí výsledků dílčích hodnocení

Nejlépe hodnocená varianta

Hledisko územního plánování dopravně inženýrské

1.1 a 1.2 intenzity na náměstí

1.3 a 2.3

kapacity křižovatek

1.3 a 2.3

dopravní výkony

2.2 a 2.3

dopravně technické

1.1 a 1.4

Dle objednatele mělo být kritériem návrhu především kapacita komunikací a průchodnost městem. Hlavní hledisko, které bylo při výběru výsledné varianty zohledněno, bylo tedy dopravně inženýrské. Nejlépe hodnocené varianty jsou v tomto ohledu 1.3, 2.2 a 2.3. Nevýhodou varianty 2.2 je zachování průjezdu tranzitní dopravy centrem města a 3 kapacitně nevyhovující křižovatky ve výhledovém období, konkrétně křižovatky II/300 x II/501, A. Jilemnického x Havlíčkova a II/300 x náměstí Jiřího z Poděbrad. Dle zpracovaného kapacitního posouzení v příloze C.2 je v případě první křižovatky řešením přidání řadicích pruhů na všech vjezdech, v případě zbylých křižovatek je však nutná změna uspořádání na okružní, případně světelně řízené. Přidání řadicích pruhů nebo zřízení okružní křižovatky by si vyžádalo rozšíření ploch pro silniční infrastrukturu a další demolice objektů, zřízení světelné signalizace pak zvýšené náklady na její provoz a údržbu. Proto jsou jako optimální hodnoceny varianty 1.3 a 2.3. Z dopravně inženýrského hlediska je tedy optimální vybudování přeložky průtahu a zároveň obchvatu města. Varianty 1.3 a 2.3 se liší především počtem a umístěním MÚK na D35. Z hlediska dopravních výkonů je výhodnější varianta 2.3 s dvěma MÚK, vyšší počet křižovatek přinese vždy optimálnější dopravní výkony vlivem možnosti volby více tras. Dopravní situace ve městě je pak v obou variantách srovnatelná. Z hlediska územního plánování a technického je lépe hodnocena varianta 1.3. Negativy varianty 2.3 jsou především nedodržení minimální vzdálenosti MÚK, konflikt MÚK Bílsko s plánovanou odpočívkou, vyšší finanční náročnost, nutnost přepracování DÚR pro úseky D35 Úlibice – Plotiště a Hořice – Sadová a změna již vydaného územního rozhodnutí. Ve variantě 1.3 je oproti tomu nutná pouze dílčí změna územního rozhodnutí v souvislosti se zaústěním obchvatu do okružní křižovatky v rámci MÚK Hořice a s tím související zvětšení jejího průměru. V obou variantách jsou pak nutné změny v návrzích nebo platných územních plánech. Ve variantě 1.3 v souvislosti se západním obchvatem Hořic, ve variantě 2.3 v souvislosti s MÚK Bílsko a MÚK Vinice. Z výše uvedených důvodů je zpracovatelem studie doporučena k dalšímu sledování varianta 1.3.


strana č. 44


Textová část

10 Návrh etap realizace a závěrečná doporučení Pro návrh etap realizace byly porovnány mapy problémových míst a kapacitní posouzení pro varianty 1.1 až 1.4, které představují různé kombinace zprovoznění průtahu a obchvatu ve variantě 1. Ve variantách 1.1 a 1.2, tedy bez obchvatu, byly zjištěny kapacitně nevyhovující křižovatky již v roce 2030. Konkrétně se jedná o křižovatky na severu náměstí a Husova x A. Hlavatého v 1.1, resp. na severu náměstí a II/300 x II/501 v 1.2. Ve variantách 1.3 a 1.4, tedy s obchvatem, jsou všechny posuzované křižovatky v roce 2030 vyhovující. Z toho důvodu je žádoucí realizovat obchvat do roku 2030. Realizace pouze obchvatu odpovídá variantě 1.4. Dle kapacitního posouzení představují kapacitní problém v této variantě křižovatky na severu náměstí a Husova x A. Hlavatého a obě přestanou být vyhovující v horizontu let 2035 – 2040. Z toho důvodu je žádoucí realizovat přeložku průtahu do roku 2035 – 2040 dle aktuální situace po zprovoznění obchvatu. Výše uvedené termíny jsou nejzazší doporučené. Vzhledem k připravenosti stavby přeložky průtahu je pravděpodobné, že k její realizaci dojde dříve. Je to i vhodné s ohledem na odlehčení náměstí od tranzitní dopravy. Neoddaluje to však doporučený termín realizace obchvatu. V závěrečném roce prognózy intenzit a kapacitního posouzení budou po realizaci obchvatu a přeložky průtahu vyhovující všechny křižovatky, křižovatka na severu náměstí však s vysokými zdrženími na hranici kapacity. Z toho důvodu se doporučuje dle kapacitního posouzení změnit uspořádání křižovatky na okružní. Pokud by se toto řešení ukázalo jako nevhodné (např. s ohledem na trasu motocyklového závodu), je možné docílit lépe vyhovujícího stavu i přidáním odbočovacího pruhu vlevo na hlavní, a to alespoň ve směru od Miletína. Pro přeložku průtahu bylo prověřeno i alternativní řešení vedení ze Sladkovského ulice na sever ve směru na Lázně Bělohrad. Byl proveden rozbor intenzit na průtahu ve vybrané variantě 1.3. Na přeložce průtahu je převažující směr ze Sladkovského ulice do severní části centrálního náměstí a dále do ulice Riegrovy, tedy ve směru stávající silnice II/300. Ve směru silnice II/501 jsou intenzity méně než poloviční. Tento poměr se nezmění ani zprovozněním obchvatu města, kdy dojde k přesunu tranzitní dopravy do obchvatové trasy. Většina projíždějících vozidel má svůj cíl v severní části náměstí nebo v severovýchodní části města. Z důvodu, že se tedy jedná především o místní dopravu, není účelné měnit vedení přeložky průtahu do směru na Lázně Bělohrad, neboť dopravní toky v oblasti to nezmění. Doporučuje se tedy realizovat přeložku průtahu v navrhovaném řešení ve směru převládajícího dopravního proudu, tedy ve směru ze Sladkovského ulice na sever náměstí a Miletín.


strana č. 45


Textová část

11 Doporučení pro navazující činnosti územního plánování Na základě výsledné doporučené varianty se doporučuje dále pracovat s návrhem Územního plánu Hořice ve variantě 1. Ten je třeba doplnit o návrh plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční pro západní obchvat, který je dokumentován ve výkresové části studie ve variantě 1. Západní obchvat začíná v okružní křižovatce, která je plánována v rámci stavby dálnice D35 v úseku Hořice – Sadová. Obchvat je do křižovatky zaústěn jako nové páté rameno, které si vynutí zvětšení průměru okružní křižovatky. To je potřeba zohlednit v návrhu územního plánu – je třeba prověřit, případně zvětšit plochu pro umístění křižovatky (plocha Z34-DS). Dále je třeba zaslat požadavek stavebníkovi dálnice – ŘSD ČR – na změnu dokumentace pro územní rozhodnutí (s čímž souvisí změna vydaného územního rozhodnutí) a navazující dokumentace pro stavební povolení právě s ohledem na úpravy okružní křižovatky. Část západního obchvatu mezi km 0,5 – 0,7 prochází přes správní území obce Bílsko u Hořic. Je třeba i v připravovaném Územním plánu Bílsko u Hořic zanést plochu pro dopravní infrastrukturu – silniční pro západní obchvat Hořic. Územní rezervu pro severozápadní obchvat (R04-DS) je možné vypustit. Územní rezerva pro spojnici silnic II/300 a II/501 (R05-DS), která je zanesena v současné fázi návrhu ÚP ve variantě 1, se doporučuje vypustit a nahradit ji návrhem plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční v podobě, ve které je zanesena v návrhu ÚP ve variantě 2 (Z36-DS). Doporučenou okružní křižovatku v severní části náměstí Jiřího z Poděbrad je možné realizovat v současných plochách pro dopravní infrastrukturu. Návrh ploch pro dopravní infrastrukturu a veřejná prostranství v centru města se doporučuje ponechat dle stávajícího návrhu ÚP (P06-PV, P07-DS, P08PV).

Souhrn doporučení: 

v oblasti silniční infrastruktury vycházet z návrhu ÚP Hořice ve variantě 1



doplnit návrh plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční pro západní obchvat v ÚP Hořice



doplnit návrh plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční pro západní obchvat v ÚP Bílsko u Hořic



vypustit územní rezervu pro severozápadní obchvat (R04-DS)



změnit územní rezervu pro spojnici silnic II/300 a II/501 (R05-DS) na návrh plochy pro dopravní infrastrukturu – silniční (Z36-DS ve var. 2)



požádat stavebníka dálnice D35 – ŘSD ČR – o změnu dokumentace DÚR (spojeno se změnou vydaného ÚR) a DSP v místě okružní křižovatky v rámci MÚK Hořice – zvětšení průměru OK a přidání ramena



ponechání ploch P06-PV, P07-DS a P08-PV dle stávajícího návrhu


strana č. 46


Textová část

12 Závěr Cílem územní studie byl návrh úprav dopravní infrastruktury po zprovoznění dálnice D35 v souvislosti s jejím napojením na vnitřní dopravní systém města. Měla vyhodnotit jednotlivé problémy a doporučit, případně navrhnout optimální řešení napojení města a navazující úpravy vnitřní komunikační sítě. Byly vyhodnoceny platné územně plánovací dokumentace a dříve zpracované studie. Na základě podkladů byly navrženy 2 varianty uspořádání MÚK a obchvatu města. Varianta 1 obsahuje jednu MÚK Hořice dle stávajícího projektu a západní obchvat města. Varianta 2 obsahuje dvě MÚK Bílsko a Vinice a severozápadní obchvat města dle platného ÚPSÚ Hořice. Obě varianty obsahují přeložku průtahu městem a spojnici silnic II/300 a II/501. Obě varianty byly technicky navrženy, případně prověřeny. Technicky jsou obě varianty realizovatelné, v případě obchvatu s obdobnými parametry směrového a výškového vedení. Dále byly varianty posouzeny pomocí prognózy intenzit dopravy a na základě jejích výsledků byly posouzeny významné křižovatky. Pro tento účel byly sledovány podvarianty: základní, s přeložkou průtahu, s přeložkou průtahu a obchvatem města a pouze s obchvatem města. Z hlediska dopravně inženýrského byly vyhodnoceny jako nejvýhodnější podvarianty s realizací přeložky průtahu i obchvatu města Hořice, a to v obou variantách. Varianta 2 je výhodnější z hlediska celkových dopravních výkonů, přínosy průtahu a obchvatu jsou však v obou variantách pro dopravní situaci ve městě obdobné. Pro výběr výsledné varianty tak byly rozhodující hlediska územně plánovací a technická, ve kterých byla jako výhodnější zhodnocena varianta 1. K dalšímu sledování se tak doporučuje varianta 1 v podvariantě 3, tedy s jednou MÚK Hořice zároveň s přeložkou průtahu a obchvatem města. Přeložka průtahu se pak doporučuje realizovat dle již zpracované dokumentace, tedy ze Sladkovského ulice ve směru na Miletín. Výběr varianty 1.3 má dopad do tvorby aktuálně zpracovávaného Územního plánu Hořice, západní obchvat není obsažen v žádné z navržených variant. Západní obchvat je třeba v případě dalšího sledování do návrhu územního plánu doplnit.

Ústí nad Labem, leden 2017


Ing. Jan Prchal

strana č. 47

Studie uspořádání dopravní infrastruktury v subregionu města Hořice v návaznosti na přípravu trasy dálnice D35. Textová část

Recommend Documents