Studie synergií. Část 1: Zjištění stavu. Prosinec Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Studie synergií Část 1: Zjištění stavu

Prosinec 2009

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Autor studie Část Horní Rakousko: OÖ. Technologie- und Marketinggesellschaft mbH (Softwarepark Hagenberg)

Část Jihočeský kraj: Kompletace a koordinace analytické části studie synergií – Jihočeský kraj AgEnDa, o. s. Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s.

Externí zpracovatelé dílčích částí KP projekt, s .r. o. PS inovace, s. r. o.

Tato studie byla vypracována v rámci projektu MSB-TechNet a byla spolufinancována z prostředků Evropské unie a z národních prostředků.

III Obsah

1.

2.

Úvod .................................................................................................................................. 1 1.1.

Kontext analýzy v rámci projektu .................................................................................... 1

1.2.

Motivace ...................................................................................................................... 2

1.3.

Metodologie.................................................................................................................. 2

Regionální ekonomika .......................................................................................................... 3 2.1.

2.1.1.

Makroekonomické postavení regionu Horní Rakousko ................................................ 3

2.1.2.

Inovační potenciál.................................................................................................. 8

2.2.

3.

Makroekonomická situace regionu ......................................................................... 12

2.2.2.

Inovační potenciál................................................................................................ 19

Výzkum ............................................................................................................................ 24 Horní Rakousko .......................................................................................................... 24

3.1.1.

Postavení v celonárodním systému výzkumu a vývoje ............................................. 24

3.1.2.

Akademické instituce............................................................................................ 24

3.1.3.

Kooperace se sektorem aplikací ............................................................................ 36

3.1.4.

Regionální sítě pro výzkum a vývoj a další výzkumné organizace.............................. 42

3.2.

5.

Jihočeský kraj ............................................................................................................. 12

2.2.1.

3.1.

4.

Horní Rakousko ............................................................................................................ 3

Jihočeský kraj ............................................................................................................. 44

3.2.1.

Pozice v národním systému V&V ........................................................................... 44

3.2.2.

Akademické instituce............................................................................................ 47

3.2.3.

Spolupráce s aplikační sférou ................................................................................ 60

3.2.4.

Regionální VaV sítě a další výzkumné organizace .................................................... 63

Vzdělávací kapacity ............................................................................................................ 65 4.1.

Horní Rakousko .......................................................................................................... 65

4.2.

Jihočeský kraj ............................................................................................................. 73

Hospodářství ..................................................................................................................... 78 5.1.

Horní Rakousko .......................................................................................................... 78

5.1.1.

Hlavní odvětví a vztah k inovaci ............................................................................ 78

5.1.2.

Hospodářství v mezinárodním kontextu.................................................................. 82

5.1.3.

Vzorové příklady .................................................................................................. 83

5.2.

Jihočeský kraj ............................................................................................................. 86

5.2.1.

Základní odvětví a stupeň inovativnosti oborů ....................................................... 86

5.2.2.

Ekonomika v mezinárodním kontextu..................................................................... 91

5.2.3.

Indikativní příklady............................................................................................... 93

IV 6.

Infrastruktura.................................................................................................................... 97 6.1.

Horní Rakousko .......................................................................................................... 97

6.1.1. 6.2.

Jihočeský kraj ........................................................................................................... 104

6.2.1. 7.

Podpůrná inovační infrastruktura ........................................................................... 97

Inovační podpůrná infrastruktura ........................................................................ 104

Přílohy ............................................................................................................................ 112

I Tento dokument, „Studie synergií, část 1: „Zjištění stavu“, byl vypracován v rámci projektu MSBTechNet, přeshraničního projektu realizovaného s partnery z Jihočeského kraje a z Horního Rakouska, především Mühlviertlu. V projektu se analyzuje „inovační prostředí“ těchto obou regionů. Cílem přitom je nalézt možné synergie v oblasti výzkumu, vzdělávání a inovační ekonomice na obou stranách hranic. To lze provést formou komplementárních kompetenčních oblastí, identifikací nových regionálních trhů nebo porovnáním vzdělávacích programů. Studie přispěje identifikací nadregionálních výhod a synergií jednotlivých lokalit, jejich přesným formulováním a následně efektivní komunikací o nich k umístění obou regionů a k podpoře jejich pozice v globální konkurenci, především k možné společné pozici „super regionu“. Studie synergií má být rovněž podkladem inovační a regionální politiky v obou regionech pro další úvahy o konkrétních aktivitách. V této první části Studie synergií je provedeno podobné zjištění stavu aspektů v oblasti výzkumu, vzdělávání, ekonomiky a infrastruktury, vždy se zaměřením na technologicky inovační oblasti. V navazující druhé části studie jsou tyto výstupy interpretovány formou SWOT analýzy, v níž jsou jasně zdůrazněny silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti.

II Seznam zkratek

Zkratky hornorakouské analytické části ARGE

Arbeitsgemeinschaft

BioMed

Zentrum für biomedizinische und medizintechnische Forschung

BIP

Bruttoinlandsprodukt

BRP/ HRP

Bruttoregionalprodukt / hrubý regionální produkt

bzw.

beziehungsweise

CDG

Christian Doppler Gesellschaft

CNPS

Center of Nanobionics and Photochemical Sciences

COMET

Competence Centers for Excellent Technologies

dh

das heißt

DICE

Danube Integrated Circuit Engineering

EAP

Enterprise Applications – Architectures, Technologies and Processes

EDUHI

Education Highway

EDV

Elektronische Datenverarbeitung

etc.

et cetera

EU

Europäische Union

EUR

Euro

FAW

Institut für Anwendungsorientierte Wissensverarbeitung

F&E

Forschung und Entwicklung

FFG

Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft

FH

Fachhochschule

FIT

Frauen in die Technik

FoDok-JKU

Forschungsdokumentation der Johannes Kepler Universität Linz

FTI

Forschung, Technologie und Innovation

FWF

Fonds für Förderung der wissenschaftlichen Forschung

GmbH

Gesellschaft mit beschränkter Haftung

IDM

Industrial Data Mining

IDW

Industrial Data Warehousing

ILIM

Institut für Limnologie der österreichischen Akademien der Wissenschaften

IMCC

Industrial Mathematics Competence Center

inkl.

inklusive

ISE

Integrated Software Engineering Tools

ISI

International School for Informatics

IT

Informationstechnologie

IWF

Internationaler Währungsfonds

III JKU

Johannes Kepler Universität Linz

km

Kilometer

KMU

Klein- und Mittelunternehmen

KnetMet

Industrielles Kompetenznetzwerk für metallurgische Verfahrensentwicklung

KVS

Knowledge-based Vision Systems for Industrial Applications

LBG

Ludwig Boltzmann Gesellschaft

LBI

Ludwig Boltzmann Institut für experimentelle und klinische

LCM

Linz Center of Competence in Mechatronics

LIMAK

Linzer Internationale Management Akademie

LIOS

Linzer Institut für Organische Solarzellen

LKR

Leichtmetallkompetenzzentrum Ranshofen

MBA

Master of Business Administration

Mio.

Millionen

Mrd.

Milliarden

NDM

Netzwerk Design & Medien

NHR

Netzwerk Humanressourcen

NUT

Netzwerk Umwelttechnik

OECD

Organisation for Economic Co-operation and Development

OeNB

Österreichische Nationalbank

OÖ

Oberösterreich

Ö

Österreich

ÖS

Öffentlicher Sektor

PGS

Privat gemeinnütziger Sektor

PQE

Process and Quality Engineering

PR

Public Relations

RICAM

Johann Radon Institute für Computerorientierte und Angewandte Mathematik

RISC

Research Institute for Symbolic Computation

SAT

Software Architectures and Technologies for Industrial Applications

SCCH

Software Competence Center Hagenberg

SOWI

Sozial- und Wirtschaftswissenschaften

SWPH

Softwarepark Hagenberg

TCKT

Transfercenter für Kunststofftechnik

TMG

Oberösterreichische Technologie- und Marketinggesellschaft mbH

UAR

Upper Austrian Research

US

Unternehmenssektor

VAI

Voest Alpine International

VZÄ

Vollzeitäquivalente

WIFI

Wirtschaftsförderungsinstitut

Traumatologie

IV WKO

Wirtschafskammer Österreich

WKOÖ

Wirtschaftskammer Oberösterreich

zB

zum Beispiel

ZONA

Zentrum für Oberflächen- und Nanoanalytik

Zkratky české analytické části 7. RP

Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace

AP PRK

Akční plán Programu rozvoje kraje

AUC Nové Hrady

Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady

AV ČR

Akademie věd České republiky

BA

Business angels

BC AV ČR

Biologické centrum Akademie věd ČR

BIC

Business Innovation Centre

CIP

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace

CTT

Centrum pro transfer technologií

CzBA

Česká bioplynová asociace

ČR

Česká republika

DB

Dolní Bavorsko

DZSV

Dlouhodobé základní směry výzkumu

EIB

Evropská investiční banka

EU

Evropská unie

EVP

Evropský výzkumný prostor

HDP

Hrubý domácí produkt

HR

Horní Rakousko

HSS EU

Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU

CHKO

Chráněná krajinná oblast

IASP

International Association of Science Parks

JAIP

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání

JHK

Jihočeská hospodářská komora

JK

Jihočeský kraj

JU

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

VŠTE

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

MSP

Malý a střední podnik

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

NH

Nové Hrady

NPV III.

Národní program výzkumu III.

V NSRR

Národní strategický referenční rámec

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP PI

Operační program Podnikání a inovace

OP VaVpI

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

OP VpK

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP ŽP

Operační program Životní prostředí

OZE

Obnovitelné zdroje energie

PI

Podnikatelský inkubátor

PIC

Podnikatelské inovační centrum

PR

Public relations

PRK

Program rozvoje kraje

PZI

Přímé zahraniční investice

RaD

Research and Development

RIS

Regionální inovační strategie

RKO JC

Regionální kontaktní organizace jižní Čechy

SF EU

Strukturální fondy Evropské unie

SMOJK

Svaz měst a obcí Jihočeského kraje

SPRM

Strategický plán rozvoje města

SR

Státní rozpočet

SVTP

Společnosti vědeckotechnologických parků České republiky

TBI

Technologický podnikatelský inkubátor

TIC Třeboň

Třeboňské inovační centrum

TO

Technologicky orientované

TP

Technologické platformy

TT

Transfer technologie

VaV

Výzkum a vývoj

VaVaI

Výzkum, vývoj a inovace

VC

Venture capital

VP

Vědecký park

VTP

Vědeckotechnický park

JVTP

Jihočeský věděckotechnický park v Českých Budějovicích

VVI

Veřejná výzkumná instituce dle platných právních předpisů

VVŠ

Veřejná vysoká škola dle platných právních předpisů

VI Seznam tabulek

Tabulka 1: Horní Rakousko: čísla a fakta

3

Tabulka 2: Hrubý regionální produkt Rakouska podle spolkových zemí (2006)

4

Tabulka 3: Hrubý regionální produkt na obyvatele ve vybraných regionech EU v roce 2006

5

Tabulka 4: Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horní Rakousko

6

Tabulka 5: Hrubá tvorba hodnot Horního Rakouska v mil. Euro (2006)

6

Tabulka 6: Nezaměstnanost Rakouska v % podle jednotlivých spolkových zemí 2008

7

Tabulka 7: Hrubé dlouhodobé investice Horního Rakouska v mil. Euro (2006)

7

Tabulka 8: Aktivní přímé investice („ven“) – počet podílů (1990‐2006)

8

Tabulka 9: Hrubé domácí výdaje za VaV spolkových zemí Rakouska v období 2004 až 2006

9

Tabulka 10: Financování výdajů za VaV Rakousko ve veškerých šetřeních 2006

9

Tabulka 11: Záporné přímé investice („vně“) – počet podílů (1990‐2006)

10

Tabulka 12: Regionální HDP v běžných cenách (v mil. EUR)

12

Tabulka 13: Regionální HDP na 1 obyvatele, EU‐27 = 100 (v %)

13

Tabulka 14: HDP na 1 ekonomicky aktivní osobu v roce 2007 (v EUR)

13

Tabulka 15: Vývoz Jihočeský kraj

14

Tabulka 16: Struktura regionální ekonomiky dle HDP

16

Tabulka 17: Meziroční vývoj zpracovatelského průmyslu 2007/2008

17

Tabulka 18: Přepočtený počet zaměstnanců ve VaV (Full‐time ekvivalent /FTE/)

20

Tabulka 19: Historický vývoj a výhled výdajů státního rozpočtu do VaV systému v mld. Kč

20

Tabulka 20: Výdaje na VaV (v tis. Kč) = veřejné + soukromé

21

Tabulka 21: Indikátory VaV na JKU

27

Tabulka 22: Financování JKU

28

Tabulka 23: Stav personálu na JKU

28

Tabulka 24: Stav personálu na Univerzitě umělecké a průmyslové tvorby

31

Tabulka 25: Těžiště výzkumu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko

32

Tabulka 26: Indikátory VaV na Odborné vysoké škole Horní Rakousko

32

Tabulka 27: Financování Odborné vysoké školy Horní Rakousko

33

Tabulka 28: Financování oblasti VaV Odborné vysoké školy Horní Rakousko

33

Tabulka 29: Stav personálu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko

33

Tabulka 30: Celouniverzitní partnerství JKU podle kontinentů (31.12.2008)

34

Tabulka 31: Partnerství ústavů JKU

35

Tabulka 32: Mezinárodní partnerství Odborné vysoké školy Horní Rakousko v oblasti VaV

36

Tabulka 33: Hospodářský výsledek JU za rok 2008 v tis. Kč

51

Tabulka 34: Obory VaV v JK v souladu s celosvětovými dlouhodobými VaV záměry

53

Tabulka 35: Studijní obory na JKU

65

Tabulka 36: Počty studujících na JKU

67

Tabulka 37: Počty absolventů na JKU

67

VII

Tabulka 38: Počty studujících a absolventů na univerzitě umění

68

Tabulka 39: Počty studentů a absolventů na FH Horní Rakousko

69

Tabulka 40: Studijní programy LIMAK

70

Tabulka 41: Vyšší odborné školy ‐ základní přehled za rok 2007 v rámci ČR

74

Tabulka 42: Přehled a charakteristika vyšších odborných škol a vysokých škol v Jihočeském kraji

75

Tabulka 43: Přehled počtu absolventů a nezaměstnaných absolventů v roce 2008

76

Tabulka 44: Přehled akreditovaných studijních programů Jihočeské univerzity

77

Tabulka 45: Hrubá tvorba hodnot (tvorba hmotných statků) spolkových zemí (2006)

78

Tabulka 46: Tvorba hodnot podle hospodářských odvětví 2006

79

Tabulka 47: Hrubé dlouhodobé investice, mzdy zaměstnanců a zaměstnanost podle jednotlivých hospodářských oblastí 2006

80

Tabulka 48: Prodaná produkce v roce 2008 v miliardách €

81

Tabulka 49: Dotace Rakouské společnosti na podporu výzkumu rakouským podnikům podle jednotlivých hospodářských odvětví

81

Tabulka 50: Vývoz výrobního sektoru podle jednotlivých spolkových zemí v roce 2007

82

Tabulka 51: Export a vývozní kvóty v roce 2007

83

Tabulka 52: Identifikovaná odvětví a finální produkty s vazbou na regionální VaV

90

Tabulka 53: Nejvýznamnější exportní komodity JK (2008)

92

Tabulka 54: Komodity s největším podílem JK na celkovém vývozu ČR (2008)

93

Tabulka 55: Největší exportéři (export/import nad 500 mil. Kč)

93

Tabulka 56: Vybrané firmy s podílem firemního výzkumu a vývoje

95

Tabulka 57: Skupina TMG

97

Tabulka 58: Obsazenost Jihočeského vědeckotechnického parku

106

Tabulka 59: Přehled průmyslových zón podpořených v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 ‐2005 v Jihočeském kraji

107

VIII Seznam obrázků

Obr. 1 Pozice dokumentu v kontextu projektu

1

Obr. 2 Struktura vývozu Jihočeského kraje v roce 2008

15

Obr. 3 Oborové zaměření Vav v Jihočeském kraji

46

Obr. 4 Hlavní obory zastoupené v projektech spoluřešených Jčk organizacemi v letech 2000‐2006

59

Obr. 5 Vedlejší obory zastoupené v projektech spoluřešených JčK organizacemi v letech 2000‐2006

59

MSB-TechNet

Studie synergií / Úvod

1. Úvod 1.1. Kontext analýzy v rámci projektu Analytická část studie synergií projektu „Technologická síť Mühlviertel – Jižní Čechy“ (MSB-TechNet), je základní fundamentem pro definování a vymezení předpokladů společné přeshraniční spolupráce, resp. pro nalezení synergií, komplementárních oblastí a vzájemných překryvů. Pro názornost je níže uvedena pozice dokumentu v hierarchii a kontextu projektu. Obr. 1 Pozice dokumentu v kontextu projektu

Studie synergií je věnována následujícím oblastem: -

regionální ekonomika (makroekonomické postavení regionu)

-

výzkum

-

vzdělávání

-

hospodářství

-

infrastruktura

V návaznosti na analýzu jednotlivých oblastí budou nalezeny synergie mezi regiony. Výstupy se zobrazí v souboru opatření (kompetenční mapě), ze které vyplyne, jak lze v budoucnosti koncipovat přeshraniční spolupráci.

1

MSB-TechNet

Studie synergií / Úvod

1.2. Motivace Hlavním důvodem pro zpracování této analýzy je získání hlavních východisek pro realizaci návazných aktivit v rámci projektu, tedy zejména pro vytvoření souboru opatření (Roadmap), návrh struktury tzv. „kompetenční mapy“ a realizace „Impulsů na bilaterální úrovni“ (např. definování konkrétních projektů za účasti obou regionů) a „Impulsů navenek“ (vývoj společného marketingového a PR konceptu společného regionu). 1.3. Metodologie Analytická část se zabývá zejména: -

analýzou regionální ekonomiky s důrazem na inovační potenciál regionu a jednotlivých oborů,

-

analýzou regionálních inovačních struktur v aspektech výzkum, výuka a aplikace s vazbou na regionální hospodářství a analýzou podpůrné inovační infrastruktury.

2

MSB-TechNet

Studie synergií / Regionální hospodářství

2. Regionální ekonomika 2.1. Horní Rakousko

2.1.1. Makroekonomické postavení regionu Horní Rakousko 2.1.1.1. Hospodářská lokalita obecně Tabulka 1: Horní Rakousko: čísla a fakta 1.408.670 17,1 % z Rakouska

Obyvatelstvo

třetí největší spolková země 18 politických okresů Administrativní členění

444 obcí 3 statutární města (Linec, Steyr, Wels) 12.000 km² 14,3 % území Rakouska

Rozloha

čtvrtá největší spolková země Dunaj, Inn, Enns, Traun, Steyr

Řeky 1

Zdroj: Skupina TMG

Horní Rakousko je atraktivní hospodářskou lokalitou a díky svému rozvoji se dostalo v minulých letech příp. desetiletích na vedoucí pozici v oblasti průmyslu, exportu a technologie v celém Rakousku. Hospodářská dynamika se projevuje nejen v nadprůměrném růstu hospodářských ukazatelů, ale i v kladných údajích o trhu práce. Již několik let vykazuje Horní Rakousko nejnižší nezaměstnanost v porovnání všech devíti spolkových zemí. Horní Rakousko může jako jeden z mála regionů Evropy poukázat na své solidní zemské financování. Úspěšná hospodářská bilance Horního Rakouska lze odvodit z více faktorů. Mimo jiné to jsou: -

vysoká inovační síla a flexibilita podniků,

-

kvalifikovaní a motivovaní pracovníci,

-

aktivní a odpovědná místní politika územních správních celků a sociálních partnerů a

-

vyvážená hospodářská struktura podle odvětví a velikosti podniků2.

Po tomto všeobecném úvodu o hospodářské situaci Horního Rakouska jsou dále uvedeny ukazatele pro znázornění makroekonomické pozice regionu.

2.1.1.2. Hrubý regionální produkt – v celonárodním a srovnání a unijním srovnání Hrubý regionální produkt (HRP) je jedním z vypovídajících ukazatelů pro znázornění regionální hospodářské síly regionu. Je regionální analogií k jednomu z nejdůležitějších indikátorů výpočtu výsledku národního hospodářství, k hrubému domácímu produktu (HDP3). 1

Skupina TMG, str. 8

2

Skupina TMG, str. 8

3

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 14

3

MSB-TechNet


4

Tabulka 2: Hrubý regionální produkt Rakouska podle spolkových zemí (2006) HRP na obyvatele Spolková země

HRP v mil. EUR

v EUR

HRP na výdělečně činné osoby

(AT= 100)

výdělečně činné osoby

v EUR

AT = 100

Vídeň

68.743

41.500

133

914.900

75.140

119

Horní Rakousko

42.560

30.300

97

705.500

60.330

96

Dolní Rakousko

40.158

25.300

81

675.000

59.490

95

Štýrsko Tyrolsko Salzburg Korutany Vorarlberg Burgenland

32.355 22.683 18.427 14.838 11.790 5.739

26.900 32.500 34.800 26.500 32.400 20.500

87 105 112 85 104 66

585.400 363.500 295.400 263.800 172.400 113.700

55.270 62.400 762.380 56.250 68.390 50.470

88 99 99 89 109 80

257.294

31.100

100

4.090.400

62.900

100

Rakousko Zdroj: Statistik Austria4

Hrubý regionální produkt hornorakouského hospodářství činil v roce 2006 EUR 42,6 miliard, což je 16,5 % z celého Rakouska (téměř EUR 258 miliard.). Horní Rakousko se tím dostalo za Vídeň a těsně před Dolní Rakousko a je tedy druhou hospodářsky nejúspěšnější spolkovou zemí. Ohledně výkonu ekonomiky na obyvatele bylo Horní Rakousko v roce 2006 s EUR 30.300 o 2,6 % pod celorepublikovým průměrem (EUR 31.100) a na 5. místě v porovnání všech spolkových zemí. Na předním místě je Vídeň s HRP 41.500 EUR na jednoho obyvatele.5

Ekonomická síla na hlavu ve srovnání EU: HR je 49 místě EUROSTAT zveřejňuje každoročně statistiku o výši hrubého domácího produktu na obyvatele v regionech EU NUTS 2. Tento výpočet se může přitom použít pro určení směnných kurzů nebo parity kupní síly. Výpočet směnných kurzů se zakládá na jednoduchém porovnání ve společné měně, zatímco při výpočtu parity kupní síly se zohledňují cenové rozdíly mezi zeměmi. 6 Dále uvedená tabulka ukazuje data pro rakouské a bavorské regiony EU NUTS 2 a Praha, Bolzano a číslo 1, Londýn.

4


5


6


MSB-TechNet


5

Tabulka 3: Hrubý regionální produkt na obyvatele ve vybraných regionech EU v roce 2006 pro parity kupní síly Vnitřní Londýn Horní Bavorsko Vídeň Praha Salzburg Bolzano Střední Franky Tyrolsko Vorarlberg Horní Rakousko Švábsko Horní Falc Dolní Franky Dolní Bavorsko Horní Franky Štýrsko Korutany D. Rakousko Burgenland

v EUR 79.400 39.700 39.200 38.400 32.900 32.000 31.100 30.700 30.600 28.700 28.600 28.300 27.600 26.800 26.700 25.400 25.000 23.900 19.400

Rakousko = 100 276 138 137 134 115 112 108 107 107 100 100 99 96 93 93 89 87 83 68

pro směnné kurzy umístění 1 7 9 12 22 25 33 36 38 49 52 53 61 72 74 95 100 121 185

v EUR 89.300 40.900 41.500 23.200 34.800 32.900 32.000 32.500 32.400 30.300 29.400 29.200 28.400 27.600 27.500 26.900 26.500 25.300 20.500

Rakousko = 100 295 135 137 77 115 109 106 107 107 100 97 96 94 91 91 89 87 84 68

umístění 1 12 11 147 25 33 40 37 38 49 62 67 76 86 91 97 102 121 169

Zdroj: Eurostat7

Horní Rakousko se umístilo v roce 2006 v porovnání své hospodářské síly na obyvatele mezi zhruba 270 srovnávanými regiony na 49. místě.

Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horního Rakouska (2006) Mühlviertel hraje v kontextu celkového projektu důležitou roli, proto je na tomto místě znázorněn HRP i pro hornorakouské regiony NUTS 3, mezi něž spadá i Mühlviertel. Čísla ukazují vysokou koncentraci hospodářské síly v regionu NUTS 3 Linz-Wels. V tomto regionu se nahospodařilo 21,9 miliard EUR, to je 51,4 % hrubého regionálního produktu Horního Rakouska. Mühlviertel je s údajem 3,5 miliard EUR mna pátém a posledním místě ve srovnání regionů. 8

7

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 18 a násl.

8


MSB-TechNet


6

Tabulka 4: Hrubý regionální produkt v regionech NUTS 3 Horní Rakousko Region

HRP v mil. EUR 2006

Linz-Wels Steyr-Kirchdorf Traunviertel Innviertel Mühlviertel Horní Rakousko

21.865 4.706 6.217 6.296 3.477 42.560

Zdroj: Statistik Austria9

Podíl na HR v % v roce 2006 51,4 11,1 14,6 14,8 8,2 100,0

Podíl na HR v % v roce 1995 52,4 10,0 14,7 14,4 8,6 100,0

2.1.1.3. Hrubá tvorba hodnot Tvorba hodnot je součtem výrobků a služeb vyprodukovaných v jednotlivých hospodářských oblastech národního hospodářství za určité časové období. V celkovém národohospodářském výpočtu se počítá tvorba hodnot jako hrubá tvorba hodnot z hrubých výrobních hodnot (vyrobená množství výrobků za tržní ceny) mínus předcházející plnění jednotlivých hospodářských úseků. Hrubá tvorba hodnot je východiskem pro výpočet vzniku HDP.10 Tabulka 5: Hrubá tvorba hodnot Horního Rakouska v mil. Euro (2006) Spolková země Vídeň Horní Rakousko Dolní Rakousko Štýrsko Tyrolsko Salzburg Korutany Vorarlberg Burgenland Rakousko


v mil. Euro 62.211 38.515 36.342 29.280 20.527 16.676 13.428 10.670 5.194 232.904

2.1.1.4. Nezaměstnanost Při prezentaci výše nezaměstnanosti se musí zohlednit, že zjišťovací a výpočetní metody se v Rakousku a v EU liší. TO se týká jak evidence nezaměstnaných (hlášení nezaměstnaní i s příslibem opětovného zaměstnání v Rakousku příp. osoby aktivně si hledající práci v EU) jakož i zaměstnaní (pouze osoby se závislou činností v Rakousku příp. všechny osoby výdělečně činné na úrovni EU). Nezaměstnanost v mezinárodní definici je proto nižší než národní.12

9


10

Lexikon hospodářství, 2004, str. 55

11

Webová stránka úřadu Statistik Austria,

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/regionales/regionale_gesamtrechnungen/nuts2_regionales_bip_und_h auptaggregate/index.html, dld. 2009-09-10 12

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str.. 31

MSB-TechNet


7

Obecně může Horní Rakousko odkázat na velmi dobré hodnoty v národním a mezinárodním srovnání regionů. Nezaměstnanost činila v roce 2008 v rakouském celonárodním průměru 5,8 %, ale pouze 3,5 % v Horním Rakousku. Horní Rakousko má tedy již čtyři roky (od roku 2000) nejnižší nezaměstnanost mezi spolkovými zeměmi.13 Tabulka 6: Nezaměstnanost Rakouska v % podle jednotlivých spolkových zemí 2008 Vídeň Burgenland Korutany Štýrsko Dolní Rakousko Vorarlberg Tyrolsko Salzburg Horní Rakousko Rakousko

7,8 7,4 7,2 6,1 5,9 5,5 5,2 3,9 3,5 5,8

Zdroj: AMS Österreich14

% % % % % % % % % %

V mezinárodní definici byla nezaměstnanost v Horním Rakousku v roce 2008 2,6 %.15

2.1.1.5. Hrubé dlouhodobé investice Hrubá investice je pojmem celkového národohospodářského účetnictví, který uvádí přírůstek hodnot hmotného majetku jako je vybavení, stavební díla, nebo stavy skladů v národním hospodářství během určité o období. Hrubé investice se skládají z dlouhodobých investic a z investic zásob. Dlouhodobými investicemi

jsou

výrobní

prostředky

trvalého

charakteru

určené

k dlouhodobému

užívání.

K dlouhodobým investicím patří investice do vybavení (např. stroje) a stavební investice (např. kanceláře).16 Tabulka 7: Hrubé dlouhodobé investice Horního Rakouska v mil. Euro (2006) Vídeň Horní Rakousko Dolní Rakousko Štýrsko Tyrolsko Salzburg Korutany Vorarlberg Burgenland Rakousko


14.642 8.851 8.254 6.278 5.630 4.783 3.499 2.443 1.524 55.908

13


14


15


http://www.statistik.at/web_de/statistiken/arbeitsmarkt/arbeitslose_arbeitssuchende/arbeitslose_internationale_d efinition/index.html, dld. 2009-09-10 16

Lexikon hospodářství, 2004, str. 11 a násl.

17


MSB-TechNet


2.1.1.6. Aktivní přímé investice Rakouská národní banka (OeNB) provádí každoročně šetření přímých investic rakouským podniků v zahraničí (aktivní přímé investice) příp. zahraničních podniků v Rakousku (pasivní přímé investice). Základem jsou údaje z rozvahy 4.900 podniků v Rakousku. Koncept na určení přímých investic v Rakousku se zaměřuje rozsáhle na směrnice OECD příp. IWF. Obě instituce definují přímé investice jako kapitálové investice, které činí investoři s úmyslem vybudovat s nějakým podnikem v jiné zemi trvalý hospodářský vztah příp. jej udržovat s citelným vlivem na management. K přímým investicím patří: -

podíly na stávajících nebo nově založených podnicích,

-

re-investice zisků,

-

poskytování úvěrů investory.

Výzkum OeNB zahrnuje pouze investice nad 72.000 EUR a podíly ve výši minimálně 10 procent. 18 Tabulka 8: Aktivní přímé investice („ven“) – počet podílů (1990-2006) „ven“

1990

Vídeň Dolní Rakousko Horní Rakousko Štýrsko Salzburg Vorarlberg Tyrolsko Korutany Burgenland Rakousko

493 127 205 89 86 61 61 52 15 1.189

Zdroj: Österreichische Nationalbank19

2006 1.425 469 434 273 217 158 115 151 31 3.273

1990-2006 absolutně 932 342 229 184 131 97 54 99 16 2.084

Z pohledu aktivních přímých investic to konkrétně znamená, že 3.273 rakouské podniky byly v roce 2006 aktivní v zahraničí, přičemž 434 z toho připadá na podniky v Horním Rakousku. Již výše zmíněné pasivní přímé investice budou pojednány v další kapitole.

2.1.2. Inovační potenciál Pro Horní Rakousko se pro znázornění inovačního potenciálu do této studie zahrnula kvóta VaV, počet podniků provozujících VaV, zaměstnanost v oblasti VaV a také pasivní investice a nezdanitelná částka na výzkum.

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/regionales/regionale_gesamtrechnungen/nuts2_regionales_bip_und_h auptaggregate/index.html, dld. 2009-09-10 18


19


8

MSB-TechNet


9

2.1.2.1. Výdaje na VaV a kvóta VaV Náklady na výzkumné a vývojové aktivity jsou důležitým indikátorem pro popsání intensity výzkumu a technologické výkonnosti regionu. Především kvóta VaV vyjádřená jako podíl hrubých domácích nákladů za VaV na hrubém domácím produktu (HDP) je standardním měřítkem pro hodnocení výzkumné, technologické a inovační politiky země20. Jak ukazuje tabulka, leží Horní Rakousko za Vídní a Štýrskem na třetím místě a těsně pod kvótou VaV Rakouska. Tabulka 9: Hrubé domácí výdaje za VaV spolkových zemí Rakouska v období 2004 až 2006

W St. HR T DR K S V B Celkem

Hrubé domácí výdaje za VaV v mil. EUR. 2004 2006 2.012,8 2.193,8 1.068,5 1.265,4 750,5 996,9 419,4 554,7 361,3 514,9 290,9 377,7 182,1 230,7 138,3 153,9 25,8 30,5 5.249,6 6.318,6

Hrubý regionální produkt v mil. EUR 2004 2006 64.331 68.743 30.108 32.355 38.233 42.560 20.507 22.683 36.643 40.158 13.784 14.838 16.730 18.427 11.090 11.790 5.613 5.739 237.039 257.293

Hrubé domácí výdaje za VaV v % HRP 2004 2006 3,13 % 3,19 % 3,55 % 3,91 % 1,96 % 2,34 % 2,05 % 2,45 % 0,99 % 1,28 % 2,11 % 2,55 % 1,09 % 1,25 % 1,25 % 1,31 % 0,46 % 0,53 % 2,21 % 2,46 %

Poznámka: Hrubé domácí výdaje za VaV v procentech HRP; regionální přiřazení podle VaV lokality podniku, zdroj: Úřad Statistik Austria21

2.1.2.2. Financování výdajů na VaV Dále uvedená tabulka ukazuje, jak se financují výdaje na VaV v jednotlivých případech: k oblastem šetření se přitom počítá podnikatelský sektor (PS), veřejný sektor (VS) (federace, spolkové země, obce, ostatní), soukromý neziskový sektor (SNS), zahraničí (včetně mezinárodních organizací) a také EU. Tabulka 10: Financování výdajů za VaV Rakousko ve veškerých šetřeních 2006

W St. HR T DR K S V B Ö

EH provádějící VaV 1.140 683 682 339 414 185 224 143 53 3.863

celkem

PS

VS

Oblasti financování SNS zahraničí

EU

v 1.000 Euro 2.430.103 1.121.674 964.932 556.675 461.530 393.752 200.919 154.619 34.383 6.318.587

883.766 418.108 776.613 270.443 329.998 112.738 116.022 123.024 26.287 3.056.999

974.781 417.863 151.516 238.694 110.889 76.066 76.442 18.395 6.664 2.071.310

15.164 1.610 1.597 3.904 3.510 401 615 102 25 26.928

505.378 261.912 26.867 32.945 12.307 201.426 5.254 12.333 1.066 1.059.488

51.014 22.181 8.339 10.689 4.826 3.121 2.586 765 341 103.862

Poznámka: hrubé domácí výdaje za VaV v procentech HRP; vyhodnocení lokalit podle hlavního sídlo podniku. Zdroj: Statistik Austria22 20


21


MSB-TechNet


V souvislosti s financováním výdajů na VaV je třeba konstatovat, že podnikatelský sektor má pro rakouský výzkum celkově velký význam. Tak připadají podle výroční zprávy pro rok 2006 dvě třetiny rakouských hrubých domácích výdajů na VaV na podnikatelský sektor. Pro Horní Rakousko je třeba zdůraznit, že podnikatelský sektor má pro regionální kvótu VaV ještě větší význam. V monitorovaném roce 2006 bylo financováno 776,6 mil. Euro výdajů na VaV financováno podniky, což odpovídá 80,5 %. To je indicie toho, že regionální inovační systém staví na silné podnikatelské základně.23 V tomto kontextu je třeba rovněž poznamenat, že Horní Rakousko bylo v roce 2006 s 542 podniky spolkovou zemí s nejvyšším počtem podniků provádějící VaV. V porovnání s ním to bylo ve Vídni 481, ve Štýrsku 381 a v Dolním Rakousku 372 podniků provádějících aktivity VaV. 24

2.1.2.3. Zaměstnanost v oblasti VaV Budeme-li analyzovat zaměstnanost ve výzkumu a vývoji podle ekvivalentu práce na plný úvazek (Fulltime ekvivalent /FTE/), ukazuje se, že v Rakousku bylo roce 2006 v oblasti VaV zaměstnáno celkem 49.377 osob podle FTE. Horní Rakousko dosáhlo v roce 2006 počtem osob 7.203 podle FTE v oblasti VaV podílu 14,6% měřeno na celé Rakousko a umístilo se tedy za Vídní (38,9%) a těsně za Štýrskem (18,8%). 25

2.1.2.4. Záporné přímé investice Tabulka 11: Záporné přímé investice („vně“) – počet podílů (1990-2006) “vně” Vídeň Dolní Rakousko Horní Rakousko Salzburg Tyrolsko Štýrsko Korutany Vorarlberg Burgenland Rakousko

1990

Zdroj: Rakouská národní banka26

1.626 376 289 312 150 136 147 210 44 3.290

2006 1.347 458 361 287 185 155 135 124 31 3.083

1990-2006 absolutně -279 82 72 -25 35 19 -12 -86 -13 -207

Záporné přímé investice tedy znamenají, že z 3.083 podniků se zahraničním podílem jich připadá 361 na Horní Rakousko.

22


http://www.statistik.at/web_de/statistiken/forschung_und_innovation/f_und_e_in_allen_volkswirtschaftlichen_sek toren/index.html, dld. 2009-10-01 23


24


25


26


10

MSB-TechNet


2.1.2.5. Nezdanitelná částka na výzkum Podle rakouského zákona o dani z příjmu lze uplatnit nezdanitelnou částku na výzkum pro náklady na vývoj a zlepšení hospodářsky cenných vynálezů jako fiktivní provozní výdaj. Hodnota pro národní hospodářství prováděného nebo hotového vynálezu se prokazuje osvědčením spolkového ministerstva hospodářství, pokud již není vynález chráněn patentovým právem. Nezdanitelná částka na výzkum činí zásadně 25 % nákladů výzkum příp. 35 % nákladů na výzkum, pokud tyto překračují aritmetický průměr nákladů na výzkum za poslední tři hospodářské roky (srovnávací období).27

27

Webová stránka WKO, http://www.wko.at/fp/steuer.htm#FORSCHUNGSFREIBETRAG, dld. 2009-09-16

11

MSB-TechNet


12

2.2. Jihočeský kraj

2.2.1. Makroekonomická situace regionu Jihočeský kraj se řadí svojí ekonomickou výkonností, měřenou HDP na obyvatele, mezi průměrné regiony ČR. Jeho míra nezaměstnanosti je však dlouhodobě nižší. Na tvorbě hrubého domácího produktu ČR se kraj podílí cca 5,5 %, v přepočtu na obyvatele však dosahuje 94,3 % republikového průměru a pohybuje se v čase mezi kraji ČR na 4. až 6. pozici. Tabulka 12 Regionální HDP v běžných cenách (v mil. EUR) Území Region ČESKÁ REPUBLIKA Praha Středočeský kraj Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj

2003

2004

2005

2006

2007

80 924

88 262

100 190

113 459

127 143

19 348

20 758

24 049

27 445

30 557

8 467

9 354

10 366

12 147

13 781

8 497

9 410

10 612

12 001

13 292

4 428

4 835

5 527

6 240

6 825

4 069

4 575

5 085

5 760

6 466

7 289

7 881

8 790

9 830

10 853

1 931

2 040

2 246

2 420

2 652

5 358

5 841

6 544

7 409

8 201

10 053

10 879

12 294

13 725

15 461

Liberecký kraj

2 742

2 969

3 515

3 887

4 354

Královéhradecký kraj

3 898

4 246

4 700

5 149

5 779

Severovýchod

Pardubický kraj

3 413

3 664

4 078

4 689

5 328

11 793

12 683

14 299

16 245

18 353

Vysočina

3 480

3 764

4 232

4 782

5 314

Jihomoravský kraj

8 313

8 919

10 068

11 463

13 039

7 746

8 404

9 405

10 549

11 951

Olomoucký kraj

3 899

4 334

4 741

5 234

5 930

Zlínský kraj

3 846

4 070

4 664

5 315

6 021

7 730

8 892

10 374

11 517

12 895

Jihovýchod

Střední Morava

Moravskoslezsko

Zdroj: Český statistický úřad, 2009

Je zajímavým faktem, že v rámci regionu NUTS II Jihozápad tvoří JK spolu s krajem Plzeňským jeden z nejsilnějších hospodářských lokalit ČR a dosahuje cca 73,8 % průměru HDP regionů EU - 27.

MSB-TechNet


13

Tabulka 13 Regionální HDP na 1 obyvatele, EU-27 = 100 (v %) Území Region

2003

2004

2005

2006

2007

ČESKÁ REPUBLIKA

73,5

75,3

76,5

78,0

81,3

Praha

154,3

155,0

159,8

163,7

168,6

Středočeský kraj

69,3

71,6

70,4

73,5

76,6

Jihozápad

67,0

69,7

73,8

65,6

67,3

70,4 68,9

71,7

Jihočeský kraj

70,1

71,4

Plzeňský kraj

68,6

72,5

72,2

73,6

76,6

60,1

61,0

60,9

61,5

63,3

Karlovarský kraj

58,9

58,5

57,6

56,1

57,3

Ústecký kraj

60,6

62,0

62,1

64,0

64,8

63,5 65,2

65,6

62,9

Liberecký kraj

59,5

60,5

64,1

63,9

66,5


65,9

67,6

67,0

66,2

69,3

Pardubický kraj

62,5

63,1

63,0

65,3

69,1

Severozápad

Severovýchod

Jihovýchod

68,4

66,7

67,3

68,1

69,8

73,5

Vysočina

63,2

64,2

64,8

66,1

68,4

Jihomoravský kraj

68,2

68,7

69,6

71,6

75,8

58,2

59,4

59,8

60,6

64,1

Olomoucký kraj

56,4

59,0

58,0

57,8

61,1

Zlínský kraj

60,2

59,9

61,7

63,6

67,4

57,0

61,7

64,8

65,1

68,1

Střední Morava

Moravskoslezsko


Jednotlivé tabulky dokumentují vývoj ekonomiky a dynamiku přibližování úrovně hospodářství regionu k evropskému průměru. V hodnotách HDP vztažených na 1 obyvatele neboli ekonomicky aktivního obyvatele (tj. zaměstnaný) však stále nedosahuje JK průměru ČR. Tabulka 14 HDP na 1 ekonomicky aktivní osobu v roce 2007 (v EUR)

Hl. m. Praha

35 058,99 €

Středočeský kraj

24 354,90 €

Moravskoslezský kraj

23 259,14 €

Jihomoravský kraj

23 231,57 €

Ústecký kraj

23 098,47 €

Plzeňský kraj

22 607,90 €

Jihočeský kraj

21 798,46 €

Vysočina kraj

21 656,48 €


21 554,16 €

Pardubický kraj

21 266,99 €

Liberecký kraj

21 136,43 €

Zlínský kraj

21 093,64 €

Olomoucký kraj

20 016,84 €

Karlovarský kraj

17 931,15 €

Zdroj: Statistický úřad, 2009

Poznámka: JHC = Jihočeský kraj

MSB-TechNet


14

Tradiční ekonomika JK byla založena, to částečně platí dodnes, do značné míry na využívání místních surovinových zdrojů. Finální výrobky pak byly z části využity na místním trhu, zbytek byl exportován do přilehlých regionů, tj. sousedící české kraje, rakouské a bavorské příhraničí. Obchodní partnerství především s Německem (46 %) a Rakouskem (22 %) přetrvává do dnešních dob. Jihočeský kraj je v kontextu vývoje národního hospodářství významně otevřený region. Ačkoli dosahuje pouze cca 4,1 % podílu na celkovém národním exportu, je patrné, že podíl regionálního exportu je velmi významný a dosahuje cca 60 % regionálního HDP. Tabulka 15 Vývoz Jihočeský kraj 2 007 Vývoj vývozu (mil. EUR) Podíl na celkovém vývozu z CZE (v %)

2 008

Index 2007/2008

3 697

4 097

110,8

4,1

4,1

100

Přírodní podmínky JK umožnily rozvoj dřevařského a papírenského průmyslu. Naleziště kvalitního křemene a křemenného písku vytvářely předpoklad pro vznik průmyslu sklářského. Obdobně naleziště grafitu vedla k rozvoji celosvětově proslulé výroby tužek. Množství vodních toků umožnilo zase rozvoj textilního průmyslu, který využíval vodu nejen jako surovinu, ale také jako potřebnou hnací sílu. Naproti tomu textilní průmysl se vždy velmi těžko vyrovnával s technologickými změnami, změnami vstupních výrobních faktorů a poptávky. To se odrazilo v několika vlnách restrukturalizace a stagnaci tohoto odvětví v podstatě až do současnosti. Industrializace na území Jihočeského kraje probíhala ve srovnání s jinými regiony ČR v menší intenzitě. Významnější závody vznikaly s rozvojem dopravy, potravinářského průmyslu (zvláště výroby piva), stavebnictví, později strojírenství a energetiky. Vývoj industrializace i obchodu kraje ovlivňovalo především dopravní napojení a možnosti nákladní přepravy (význam měla zejména Koněspřežní železnice a pozdější železniční napojení na Plzeň, osa sever-jih).

MSB-TechNet Obr. 2

Studie synergií / Regionální hospodářství Struktura vývozu Jihočeského kraje v roce 2008


Dlouhodobým faktorem, který dnes opětovně významně přispívá k atraktivitě Jihočeského kraje v oblasti rozvoje podnikání, je jeho územní poloha v rámci významných tranzitních tras, které spojují důležitá středoevropská hospodářská centra. Tato skutečnost se tradičně promítá ve významnosti obchodu a služeb. Současná struktura podnikatelských a dalších subjektů je důsledkem jednak privatizačního procesu po roce 1989, kdy došlo k atomizaci velkých státních podniků, a jednak je důsledkem postupné progrese vzniku nových podnikatelských subjektů, vč. formování ústřední státní správy (poboček) a místní samosprávy. Výkonnost a progrese růstu ekonomiky Jihočeského kraje, stejně tak jako její základní struktura, odpovídá národním měřítkům. Výjimku tvoří silnější podíl priméru (zemědělství, lesnictví, rybářství), což odpovídá historickému vývoji i výchozím surovinovým a dalším podmínkám. V JK je silné postavení priméru stále proporčně silné a podílí se téměř 5 % na produkčních hodnotách ekonomiky regionu. Na toto odvětví jsou dále vázány další hospodářské obory jako např. potravinářství, krajinotvorba, dřevařství a vodní hospodářství. Jak ukazuje tabulka níže, nejvýznamnější odvětvím je v současnosti zpracovatelský průmysl, dále výroba a rozvoj elektřiny, tepla a vody, obchod, doprava, skladování, pošta a telekomunikace a také komerční služby. Podíl služeb na celkovém hospodářství regionu je cca v úrovni 51 % a mírně v čase posiluje. Stejný trend lze v kontextu celkového růstu hospodářství sledovat i ve zpracovatelském průmyslu.

15

MSB-TechNet


16

Tabulka 16 Struktura regionální ekonomiky dle HDP Ukazatel Hrubá přidaná hodnota celkem v tom odvětví:

Měrná jednotka mil. Kč

2003 128 198

2004

2005

2006

138 565 147 584 159 522

2007 170 810

A zemědělství a lesní hospodářství

%

5,7

6,1

5,6

4,9

4,3

B rybolov

%

0,0

0,1

0,1

0,1

0,1

C dobývání nerostných surovin

%

0,4

0,2

0,4

0,4

0,4

D zpracovatelský průmysl

%

26,2

27,7

26,6

26,0

27,2

%

5,8

6,5

9,5

10,8

10,1

F stavebnictví

%

7,3

7,7

6,7

6,6

6,7

G obchod, opravy spotřebního zboží

%

10,5

10,1

9,8

10,4

10,1

H pohostinství a ubytování

%

2,2

2,1

1,6

1,7

2,1

%

11,9

10,6

10,7

11,1

11,1

J peněžnictví a pojišťovnictví

%

2,1

1,8

1,4

1,5

1,8

K komerční služby

%

10,0

9,8

10,3

9,5

9,7

L veřejná administrativa

%

6,6

6,0

6,0

5,9

6,0

M školství

%

4,5

4,4

4,5

4,4

4,5

%

4,3

4,1

4,1

4,0

3,3

%

2,5

2,8

2,6

2,7

2,5

%

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

%

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

E

I

N O P

výroba a rozvod elektřiny, tepla, vody

doprava, skladování, pošty a teleko-munikace

zdravotnictví, veter. a sociální činnost ostatní veřejné, sociální a osobní služby soukromé domácnosti s domácím personálem

Q exteritoriální organizace a spolky Zdroj: Český statistický úřad, 2009

Vnitřní strukturu zpracovatelského průmyslu, který tvoří stabilně okolo 27-29 % HDP regionu a na který jsou vázány služby, lze charakterizovat dvěma okruhy odvětví - globálně růstová odvětví a tradiční podnikání. Na zpracující průmysl navazují služby. V současné době globální ekonomické recese je v kontextu otevřenosti ekonomiky patrná stagnace, resp. pokles průmyslu jako celku i dalších ekonomických aktivit. Již hodnoty z roku 2008, především potom ovlivněné druhou polovinou roku, demonstrují vývoj jednotlivých oborů zpracovatelského průmyslu. Údaje potvrzují, že middle-high tech a high-tech odvětví (chemický průmysl, přístroje a zařízení, IT) odolávají vlivům hospodářské recese poměrně lépe, než-li např. textilní a papírenský průmysl. Tuto skutečnost mj. potvrzuje struktura exportu dle jednotlivých komodit.

MSB-TechNet


17

Tabulka 17 Meziroční vývoj zpracovatelského průmyslu 2007/2008 Průměrný evidenční počet zaměstnanců skutečnost Kraj celkem

index 2008/2007

Tržby za prodej vlast. výrob. a služeb prům. povahy

podíl na tržbách

(v tis. Kč)

zpracovatelského

skutečnost

index 2008/2007

průmyslu

53 213

102,7

123 364 235

107,1

48 918

103,2

104 992 686

102,0

DA Výroba potrav. výrobků a nápojů, tabákových výrobků

6 423

96,2

18 255 318

99,1

17,4%

DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků

1 601

80,1

1 942 164

75,1

1,8%

DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku.

1 598

100,0

2 095 216

98,8

2,0%

DE Výr. vlákniny, papíru a výrob ků z papíru, vydavatelství a tisk

2 770

80,1

4 842 723

78,1

4,6%

DG Výroba chem. látek, přípravků, léčiv a chemických vláken

1 542

151,6

5 332 654

151,3

5,1%

DH Výroba pryžových a plastových výrobků

3 263

127,7

8 977 130

159,2

8,6%

DI Výroba ostat. nekovových minerálních výrobků

1 371

100,4

5 351 147

92,4

5,1%

DJ Výroba základních kovů, hutních a kovoděl. výrobků

5 160

105,0

9 867 388

101,3

9,4%

DK Výroba, opravy strojů a zařízení

7 191

102,7

12 204 054

102,6

11,6%

DL Výroba elektr. a optických přístrojů a zařízení

7 532

102,6

11 530 504

107,7

11,0%

DM Výroba dopravních prostředků a zařízení

6 713

105,8

19 845 350

89,5

18,9%

DN Zpracovatelský průmysl

3 757

120,9

4 749 038

114,7

4,5%

4 022

98,5

17 527 397

156,7

z toho: D Zpracovatelský průmysl

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Zdroj: Český statistický úřad, 2009 Vysvětlivky: červeně – klesající trend, modře – rostoucí trend, černě - stagnující

Vedle odvětví průmyslu lze uvést jako další významný segment odvětví cestovního ruchu, neboť přirozené dispozice Jihočeského kraje (přírodní podmínky, významné kulturní a historické dědictví, sportovní a kulturní nabídka, zachované životní prostředí, výhodná poloha a jiné) dávají předpoklady pro jeho další rozvoj, a zároveň mají pozitivní vliv na růst souvisejících odvětví dopravy, stavebnictví, kultury, obchodu, sportu atd..

MSB-TechNet


18

Nejvýznamnější úlohu v hospodářské struktuře kraje hraje odvětví obchodu a služeb, jehož důležitost je stále více posilována. Specializovaně se totiž podílí na exportní činnosti, vázanou na průmyslovou výrobu a na rozvoj cestovního ruchu. Z historického hlediska je nepřímým měřítkem rozvoje kraje také obor stavebnictví, ve kterém se promítá místní potřeba infrastrukturního zabezpečení průmyslového, dopravního, sociálně-bytového i obchodního charakteru. Převážná většina stavebních akcí byla (a je tomu tak i v současnosti) zadávána místním stavebním firmám, které buď samostatně, nebo ve sdružení zabezpečovaly i ty nejvýznamnější akce. Instalační obory ponechávají částečný prostor pro rozvoj řemesel a dalších svázaných oborů, vč. rozvoje malého a středního podnikání. Vývoj stavebnictví měl/má vazbu i na zabezpečení stavebních hmot a dalších zdrojových materiálů – příkladem může být historické zřizování cihelen. U nejvýznamnějších stavebních firem jsou rozvíjeny další související aktivity: počínaje výrobou stavebního materiálu a hmot (např. Wienerberger), obchodní činnosti a konče developerskými iniciativami. Tento obor tak zasahuje do celého spektra souvisejících ekonomických disciplín v regionu. Strukturu hospodářství potvrzuje i zaměstnanost obyvatelstva, resp. trh práce. V rámci hospodářství Jihočeského kraje je zaměstnáno celkem zhruba 311 tis. osob, které jsou považovány za ekonomicky aktivní část obyvatelstva. Rozhodující část představují zaměstnanci, kterých je v Jihočeském kraji zhruba 250 tis., a dále podnikatelé, kterých je zhruba 47 tis., přičemž tři čtvrtiny z nich nemá žádné zaměstnance. Za posledních deset let dochází v kraji k mírnému poklesu počtu zaměstnanců a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je cca na úrovni 59,4 % (tj. cca 311 tis. osob). Tato čísla se nevymykají evropskému průměru. V dlouhodobé perspektivě však očekávaný demografický vývoj bude tento podíl snižovat. Neboť populace celkově stárne, je zapotřebí počítat se strukturálními hospodářskými změnami a s většími požadavky v sociální oblasti. Statistické údaje ukazují na nerovnoměrnou výši mezd, která je - s výjimkou okresu České Budějovice - ve srovnání s ostatními kraji poměrně nízká. Dále je zřetelná disparita mezi příhraničními oblastmi a přirozenými centry Jihočeského kraje. Průměrná mzda roste cca v rozmezí 5-10 % bodů. V některých oborech především v terciéru, ve veřejných službách a ve zpracovatelském průmyslu je růst i výše mezd nad průměrem vybraných hodnot sledovaných na úrovni ČR. Jihočeský kraj vykazuje dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti (cca 4,5 %), která je výrazně pod průměrem jak republikovým (cca 7 %), tak evropsko-unijním (EU-25 cca 8,5 %). Struktura nezaměstnanosti ukazuje na stále vysoký podíl žen. Z hlediska kvalifikační struktury platí obecné pravidlo, že mnohem hůře uplatnitelné na trhu práce jsou osoby s nižší kvalifikací, z hlediska věkové struktury potom kategorie 50+ (s téměř 25% podílem). Další problémovou skupinou jsou osoby zdravotně postižené a absolventi škol bez praxe. Z toho vyplývá, že riziko nezaměstnanosti je výrazně

diferencováno

podle

věku

a

vzdělání.

Dlouhodobou

nezaměstnaností

(tj. nad 6 měsíců) je „zasaženo“ cca 41 % nezaměstnaných. Vývoj celkové míry nezaměstnanosti

MSB-TechNet


se v souvislosti s hospodářskou recesí v roce 2008-2009 zvyšuje: v Jihočeském kraji v prvním čtvrtletí 2009 stoupla míra nezaměstnanosti na úroveň 6,5 %, což je stále ve srovnání s regiony ČR i EU poměrně stabilní situace.

2.2.2. Inovační potenciál Jihočeský kraj disponuje poměrně významným veřejným, vědeckým a výzkumně-vývojovým potenciálem. Na území Jihočeského kraje působí řada vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí. V regionu jižních Čech se v současné době nachází 59 středních odborných škol a 16 vyšších odborných škol. V případě vyšších odborných škol lze vysledovat snahu o profilaci absolventů, založenou

na propojení teorie s praxí a provázanosti na jednotlivé významné zaměstnavatele

ve zdejší lokalitě. Místní uspořádání veřejných vzdělávacích a VaV kapacit v Jihočeském kraji je nejvýznamnější v hospodářském centru regionu, tedy v Českých Budějovicích. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší činnosti jsou lokalizovány v Akademickém a univerzitním kampusu (AUK) v Českých Budějovicích a jsou rozvíjené Jihočeskou univerzitou a Biologickým centrem AV ČR. Jak zmiňuje Lambert a Butler:

„Teprve „kritická masa“ studentů kypří akademickou půdu, z níž vzchází excelence nejen ve výzkumu, nýbrž rovněž ve výuce a spolupráci s praxí“. Přestože České Budějovice takovou kritickou masou disponují, v současné době není plnohodnotně zúročena. Chybí zde totiž stupeň spolupráce mezi univerzitami a průmyslem – a to ve všech oblastech vzdělávání, základního a aplikovaného výzkumu. Ukazuje se, že tato spolupráce je klíčová pro vyšší stupeň inovací a je úzce svázaná s konkurenceschopností regionu.

19

MSB-TechNet


20

Tabulka 18 Přepočtený počet zaměstnanců ve VaV (Full-time ekvivalent /FTE/) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hl. město Praha

10805

10945

11831

11832

17584

19889

21176

Středočeský kraj

2857

3173

3637

3498

4513

4924

5056

Jihočeský kraj

1008

1007

1103

1111

1644

1815

1813

Plzeňský kraj

883

881

694

776

432

1799

1953

Karlovarský kraj

104

90

121

115

70

94

70

Ústecký kraj

533

388

370

438

697

793

842

Liberecký kraj

655

691

665

767

1295

1857

1432


678

729

800

1050

1365

1198

1453

1154

1138

1102

1201

1936

2145

2193

316

419

438

498

699

605

605

3757

3250

3652

3791

6036

6200

6205

Olomoucký kraj

924

946

1015

1145

2058

2049

2011

Zlínský kraj

786

886

844

829

1665

1775

1625

1646

1488

1684

1714

2376

2585

2759

Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj


Tabulka 19 Historický vývoj a výhled výdajů státního rozpočtu do VaV systému v mld. Kč 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Výdaje státního rozpočtu celkem

16,5

18,2

25,1

23,1

32,4

38,8

35,5

35,5

Kryté příjmy státního rozpočtu

16,5

18,2

21,5

23,0

24,8

24,8

24,8

24,8

0

0

3,6

0,1

7,6

14,0

10,7

10,7

Kryté příjmy z EU

Jihočeský kraj se v rámci ČR podílí pouze 3,3 % na celkových výdajích směřujících do výzkumu a vývoje. Prostředky státního rozpočtu tvoří cca 50 % celkových investic do systému výzkumu, vývoje a inovací, přičemž jsou dočasně posíleny nasměrováním strukturálních fondů EU do této oblasti. Stejně jako na národní úrovni, je i na úrovni regionu zásadním problémem absence vyššího podílu soukromých investic do výzkumu a vývoje a s tím související systematické inovační aktivity firem. Ve vyspělých zemích je poměr veřejných výdajů v globálu třetinový a zbylé dvě třetiny jsou financovány soukromým sektorem.

MSB-TechNet


21

Tabulka 20 Výdaje na VaV (v tis. Kč) = veřejné + soukromé 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hl. město Praha

10119565

10189765

11853695

13300282

15835142

19186213

22914052

Středočeský kraj

7215541

7613655

6959824

7237679

8560920

8524965

10560304

Jihočeský kraj

806965

847768

1026709

1145945

1610430

1713307

1786673

662289

829196

712385

835885

1129593

1333834

1393822

67826

77190

91660

96433

76178

70644

77666

Ústecký kraj

500392

457841

604591

510156

589384

588428

692159

Liberecký kraj

728331

766110

816812

867726

1109608

1482929

1312271


685292

661923

784292

1177382

1169327

985154

1268395

Pardubický kraj

992624

1017857

1264424

1364470

1632154

1931549

2018083

Vysočina

318708

424301

428105

529251

706842

517195

537564

3061199

3143610

3473229

3963996

4663693

5056992

5725566

Olomoucký kraj

741679

877052

909387

1054154

1372165

1327839

1511390

Zlínský kraj

685433

1236086

905364

787189

1571072

1645803

1720537

1761149

1409842

2416131

2212490

2181915

5535418

2766171

28336993

29562196

32246596

35083039

42198423

49900270

54283633

Plzeňský kraj Karlovarský kraj

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj SUMA


Struktura ekonomiky vykazuje diverzifikaci a prolínání tradičních odvětví s progresivními obory a trhy. Poloha regionu zakládá výraznější dopad pozitivních i negativních trendů globalizace a integrace do evropského hospodářského prostoru, což dokumentuje příliv zahraničních investic, rozvoj duální ekonomiky s výraznou účastí zahraničních rezidentů a posílení socio-ekonomických vazeb, vč. exportu především do příhraničních států Rakouska a Německa. Obecně lze říci, že stupeň inovativnosti hospodářství regionu je na nízké úrovni, i přestože existují obory, které mají potenciál pro konkurenceschopný rozvoj. Přestože je v regionu významně zastoupena vědecko-výzkumná sféra i poměrně prosperující ekonomické obory, ekonomika roste pomaleji než v okolních regionech střední Evropy. Mezi hlavní příčiny patří nedostatečná provázanost akademické a produkční sféry, ze které vyplývá: nefunkční kontinuita středního, vyššího a vysokého školství; prosazování základní vědy před využitelností výsledků; nevyužívání výsledků výzkumu firmami; produkce hůře uplatnitelných absolventů (nutnost rekvalifikací); nedostatečné soukromé investice do VaV; nedostatečný rozvoj inovačního podnikání a vznik technologicky orientovaných firem. Mimo jiné je v regionu nedostatečná servisní

infrastruktura

veřejně-soukromého

charakteru

podporující

fázi

inovačního

procesu

(vědeckotechnické parky atd.), nedoceněna je stále navíc ochrana duševního vlastnictví a práce s nehmotným kapitálem.

MSB-TechNet

V Jihočeském


kraji

existuje

poměrně

vysoká

míra

22

oborové

neslučitelnosti

nejvýznamnějších podniků (lehké strojírenství, plasty, automobilové komponenty, elektrotechnika) s akademickými kapacitami (především přírodovědné disciplíny). Všechny tyto faktory, včetně obtížnějšího přístupu k finančním prostředkům pro VaVaI aktivity, ovlivňují úspěšný transfer technologií mezi akademickou sférou a firmami, stejně tak jako jejich funkční spolupráci. V některých případech je tato spolupráce dokonce přímo vyloučena vzhledem k charakteru objevu a potenciální aplikaci. Především v sektorech medicínských aplikací a farmakologie nemá akademická obec partnera v aplikační sféře, často ani na republikové úrovni. Z pohledu technologické náročnosti a progrese jednotlivých oborů regionální ekonomiky lze vysledovat několik okruhů oborů zpracovatelského průmyslu s obdobnými charakteristikami. Na tyto obory se velmi významně váže také rozvoj služeb, především průmyslových, technologických a komerčních vč. finančních. Souhrnný koeficient lokalizace ekonomických disciplín odhaluje významnost okruhu jihočeských tradičných odvětví průmyslového charakteru. Tato odvětví jsou převážně stagnujícího charakteru, i když se vyznačují poměrně dobrou surovinovou základnou a jasnými vazbami pokračování v hodnotovém řetězci. Současná hospodářská recese ukazuje větší míru propadovosti zvláště v oborech jako je např. textilní, oděvní nebo papírenský průmysl. Podle kategorizace28 technologické náročnosti se jedná převážně o obory low-tech29, které svou činností zasahují do řady dalších regionálních ekonomických disciplín a navazují na silný primér (zemědělství, lesnictví, krajinotvorba) a které jsou velmi významným lokálním trhem, např. pro strojírenské a další profese. Vedle tradičních výrobních odvětví lze identifikovat okruh růstových progresivních oborů, které získávají významný podíl na produkčních výsledcích regionu a které hrají významnou úlohu v profilaci souvisejících služeb. Charakteristické pro tato odvětví je celonárodní, řekněme i globální perspektiva růstu, a taktéž alokace investic vědecko-výzkumného charakteru. V JK se významně podílejí na produktových ukazatelích celého zpracovatelského průmyslu a na exportních aktivitách. Prozatimní průzkumy ukazují jejich vliv na rozvoj a udržení konkurenceschopnosti tradičních odvětví. Z hlediska technologické náročnosti se jedná o obory charakteru high-tech30 a medium high-tech31. U větších

28

Český statistický úřad dle metodiky EUROSTAT.

29

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků; výroba textilií, textilních a oděvních výrobků,

výroba usní a výrobků z usní; zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slámových výrobků (kromě nábytku); výroba vlákniny, papíru, vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů; výroba nábytku, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený; recyklace druhotných surovin. 30 Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků a dalších prostředků pro zdravotní účely; výroba kancelářských strojů a počítačů; výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů; výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů; výroba a opravy letadel a kosmických lodí.

MSB-TechNet


subjektů lze navíc zaznamenat zahraniční účast. Jako samostatný komplex, který významně ovlivňuje produkční hodnoty v oblasti dopravy, pohostinství a další sektory, je odvětví cestovního ruchu. Právě toto odvětví hraje v Jihočeském kraji specifickou a poměrně významnou úlohu, což dle šetření Českého statistického úřadu ČR dokumentuje satelitní účet cestovního ruchu. Inovační řešení je potřebné hledat zejména v nabídce „incomingových“32 cestovních produktů, v celkovém managementu aktivit a mezi aktéry působících v tomto odvětví. Řešení problematiky lázeňství, wellnes, seniorských rezidencí propojené s veřejnou zdravotní a sociální péčí, využití kulturně-historického dědictví, technických památek a předností dochovaného přírodního dědictví zasahuje v rámci regionu do řady hospodářských činností a zároveň klade nároky na samosprávu (např. v oblasti dopravní infrastruktury a obslužnosti). Odvětví služeb hraje v hospodářské struktuře regionu nejvýznamnější úlohu (cca 51 % ekonomiky). Analogicky s ostatními regiony střední Evropy je to složka ekonomiky, která zaměstnává nejvíce lidí, tvoří nejvyšší přidanou hodnotu, realizuje největší tržby a doplňuje řadu činností v rámci zpracovatelského průmyslu. Statisticky průkazné jsou vyšší hodnoty produktivity práce ve srovnání s dalšími sektory ekonomiky. Podle metodiky OECD jsou služby chápány komplexně a zahrnují jak služby veřejné - zabezpečení státní správy, činnost samosprávy a např. zdravotnictví – tak služby veřejno-soukromé - doprava, vodohospodářství, spoje – a nakonec také služby čistě komerční - finanční služby. Obecně lze říci, že ani sektor služeb nedosahuje větší míry inovativnosti, ačkoli odpovídají technologickým standardům v národním kontextu.

31 Výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken (kromě léčiv); výroba a opravy strojů a zařízení; výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených; výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů (vč. komponent); výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. 32 „Incomingový“, tj. „příjezdový“ cestovní ruch, kdy jsou jednotlivá plnění vyplývající z návštěvnosti klientů a pocházejících mimo region fakticky exportním výstupem.

23

MSB-TechNet

Studie synergie / Výzkum

24

3. Výzkum 3.1. Horní Rakousko

3.1.1. Postavení v celonárodním systému výzkumu a vývoje Na hornorakouské straně se provádí srovnání regionálních úrovní s národní s ohledem na nejdůležitější indikátory v oblasti VaV v kapitole 2.1.2.

3.1.2. Akademické instituce 3.1.2.1. Popis zařízení Univerzita Johannese Keplera v Linci Univerzita Johannese Keplera (JKU) v Linci patří k mladším univerzitám v Rakousku. V roce 1966 zahájila svůj provoz v oblasti výuky a výzkumu jako „Vysoká škola pro sociální a ekonomické vědy“ se sociální, ekonomickou a právnickou fakultou. Tehdy měla cca 600 studentů. V roce 1969 byla založena Technická fakulta přírodních věd a v roce 1975 následovalo založení právně vědeckých oborů na samostatné právně vědecké fakultě. Současně byla vysoká škola přejmenována na Univerzitu Jana Keplera na památku světově proslulého matematika a astronoma Jana Keplera. Pro Rakousko byl nový koncept „Kampusové univerzity“ – na severovýchodním okraji hlavní města spolkové země Lince. Kampus poskytuje přístřeší cca 13 500 studentům a více než 2 000 zaměstnancům. JKU již od svého počátku představovala univerzitu nového typu, ve které se plánovalo úzké interdisciplinární propojení ekonomických, sociálních, právních, přírodně vědeckých a technických oborů a jasné orientace na aktuální požadavky ekonomiky a společnosti. Dnes je JKU největším výzkumným pracovištěm ve spolkové zemi nejen v oblasti základního výzkumu, ale také v oblasti výzkumu orientovaného na jeho aplikaci. Vedle univerzitních ústavů klasického typu zde dnes nalezneme stále více kompetenčních center, firem a

jiných

asociovaných

institucí,

které

ukazují,

jakým

významným

faktorem

se JKU

stala

v hospodářském životě Horního Rakouska. Uveďme například „Research Institute for Symbolic Computation (RISC)“, „Software Competence Center Hagenberg (SCCH)“ a „Ústav pro zpracování vědy orientované na aplikaci (FAW)“, tři zařízení v softwarovém parku Hagenberg, u nichž je obzvláště patrná souvislost mezi výzkumem, vzděláváním a aplikací33. Ke spolupráci mezi výzkumem a ekonomikou se dostaneme blíže v kapitole 3.1.3.

33

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, strana 8

MSB-TechNet


Dále jsou uvedeny Instituty technické přírodovědecké fakulty34. Vzhledem k tomu, že se studie má zaměřit na technologii a inovaci, zde upouštíme od vyjmenování jednotlivých institutů fakulty sociálních a ekonomických věd a právních věd. Obor chemie: 

Ústav analytické chemie



Ústav anorganické chemie – Center of Nanobionics and Photochemical Sciences (CNPS)



Ústav chemie polymerů



Ústav chemické technologie anorganických látek



Ústav chemické technologie organických látek



Ústav organické chemie



Ústav fyzikální chemie



Ústav Polymer Extrusion and Building Physics



Ústav Polymer Injection Moulding and Process Automation



Ústav Polymer Product Engineering



Ústav polymerových materiálů



Ústav polymerových věd



Ústav procesní techniky



Linecký ústav organických solárních buněk (LIOS)

Obor informatika:

34



Ústav zpracování vědy orientované na aplikaci (FAW, Hagenberg)



Ústav bioinformatiky



Ústav Computational Perception



Ústav počítačové grafiky



Ústav formálních modelů a verifikací



Ústav grafického a paralelního zpracování dat



Ústav zpracování informací a techniky mikroprocesorů



Ústav integrovaných obvodů



Ústav Pervasive Computing



Ústav pro systémy inženýringu a automatizace



Ústav systémového softwaru



Ústav telekooperace



Ústav výpočetní biologie

Webová stránka JKU, http://www.jku.at/content/e213/e108/, dld. 2009-08-19

25

MSB-TechNet


Obor matematika: 

Ústav algebry



Ústav analýz



Ústav aplikované geometrie



Ústav matematické didaktiky



Ústav finanční matematiky



Ústav průmyslové matematiky



Ústav numerické matematiky



Ústav stochastiky



Ústav symbolických počtů (RISC, Hagenberg)



Ústav matematických systémů založených na vědě (FLLL, Hagenberg)



Doktorské pracoviště Computational Mathematics

Obor mechatronika: 

Ústav designu a regulace mechatronických systémů



Ústav elektrických pohonů a silové elektroniky



Ústav elektrické měřící techniky



Ústav konstruktivních světelných konstrukcí



Ústav nauky o strojích a hydraulické pohonné technice



Ústav mikroelektroniky a mikrosenzoriky



Ústav zpravodajské techniky a vysokofrekvenčních systémů



Ústav metod podporovaných výpočetní technikou ve strojírenství



Ústav regulační techniky a automatizace procesů



Ústav robotiky



Ústav nauky o proudění a přenosu tepla



Ústav technické mechaniky



JKU Hoerbiger Research Institute for Smart Actuators

Obor fyzika: 

Ústav aplikované fyziky



Ústav biofyziky



Ústav experimentální fyziky



Ústav fyziky polovodičů a pevných těles



Ústav teoretické fyziky



Centrum analytiky povrchů a nanoanalytiky (ZONA)

Pro stanovení výkonů výzkumu na JKU se v této studii uvádějí těžiště výzkumu na JKU v oblasti Technologie a Inovace, jakož i běžné indikátory VaV.

26

MSB-TechNet


27

Těžiště výzkumu35 se dále dělí na excelentní těžiště a nástavbová těžiště. Jako excelentní těžiště definujeme takové obory výzkumu, ve kterých má JKU již širokou základu rozvinutých silných stránek a kompetencí. V oblasti Technologie a inovace se jedná o tyto obory: Na celé univerzitě informační a komunikační systémy, jakož i na technické přírodovědecké fakultě:     

Chemical Design and Process Development Computational Science and Engineering Mechatronika Nanoscience and –technology Pervasive Computing

Nástavbová těžiště se dotýkají oblastí výzkumu a vývoje, které budou důležité v budoucnosti a na JKU buď již mají velmi dobré rámcové podmínky nebo mají být tyto podmínky cílenou prací vytvořeny: Na sociální a ekonomické fakultě:  

Podpora inovací Management v mezinárodním kontextu

Na technické přírodovědecké fakultě:  

Analýza biosystémů Informační elektronika

Výkon JKU v oblasti VaV popisují dále uvedené indikátory: Tabulka 21 Indikátory VaV na JKU Indikátory VaV

2006

Nahlášení vynálezy Počet

uzavřených

disertací,

diplomových

a

profesorských prací

2007

34

28

1.014

1.005

Zdroj: Zpráva o Horním Rakousku. Inovační síť 200836

Databáze výzkumu (FoDok-JKU), kterou vyvinula JKU, navíc badatelům umožňuje zpřístupnit své výsledky online celé „vědecké komunitě“ i zainteresované veřejnosti. 37 Pro další charakteristiku dále uvádíme krátký přehled financování JKU a stavu personálu. Důležitou základnou financování JKU38 jsou dotace ze státního rozpočtu, který je stanoven vždy předem na 3 roky. V roce 2007 činil tento rozpočet 76,3 mil. EUR. Druhým důležitým zdrojem příjmů jsou příspěvky na studie, které v roce 2007 činily 8,5 Mil. EUR. Program dalšího vzdělávání na JKU

35

Webová stránka JKU, http://www.jku.at/content/e263/e16099/e16059/, dld. 2009-08-19

36


37

Webová stránka JKU, http://www.jku.at/content/e263/e16099/e16086/#Link-FoDok-JKU, dld. 2009-08-31

38


MSB-TechNet


28

se financuje sám z poplatků za studium, které představují část externích příjmů. Provozní výkon JKU v roce 2007 činil 109,4 Mil. EUR. Z celkového objemu příjmů připadají asi 2/3 na státní rozpočet, 8 % na poplatky za studie a asi ¼ na externí příjmy. Tabulka 22 Financování JKU Ekonomické ukazatele

2006

2007

V tis. EUR

V tis. EUR

Tržby

93.555

102.044

Provozní výkon

98.772

109.372

22.378

23.911

28.274

29.790

Externí příjmy z VaV (včetně podílů) Externí příjmy celkem (včetně podílů) Zdroj: Zpráva o Horním Rakousku. Inovační síť 200839

Stav personálu40 na Univerzitě Johannese Keplera v Linci k rozhodnému dni 31.12.2007 byl 2112 zaměstnanců. Z 2112 zaměstnanců patří 567 k vědeckým pracovníkům (včetně univerzitních profesorů). Následuje 352 zaměstnanců, kteří byli činní jako vědečtí pracovníci externích výzkumných projektů, a 564 osob, které byly zaměstnány na částečný úvazek jako lektoři nebo jako studentští pracovníci. 602 pracovníci byli zaměstnáni v oblasti služeb: z toho v centrálních správních jednotkách 365 osob a v ústavech, jako administrativní, techničtí a laboratorní pracovníci, 237 osob. Pak ještě 27 zaměstnanců, kteří pracovali v rámci externích projektů jako administrativní nebo techničtí pracovníci. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty osoby, které pracují ve společnostech, které jsou buď kompletně v majetku JKU nebo ve kterých má JKU podíl jako společník. Tabulka 23 Stav personálu na JKU 2006

Zaměstnanci1 Celkem

2007 Z toho ženy

Celkem

Z toho ženy

Profesoři

110,53

8,00

111,99

8,70

Vědečtí pracovníci

631,60

178,85

673,54

196,73

511,10

317,86

513,05

310,56

1.253,00

504,71

1.298,58

515,99

Obecní univerzitní pracovníci celkem

39


40


MSB-TechNet 1


Průměrný počet univerzitních pracovníků (ekvivalent plného úvazku), Zdroj: Zpráva o Horním Rakousku.

Inovační síť 200841

Univerzita umělecké a průmyslové tvorby v Linci Univerzita umělecké a průmyslové tvorby v Linci (Umělecká univerzita Linec) má své ústavní a programové kořeny v Umělecké škole města Linec, která byla založena v roce 1947, v roce byla přeměněna na vysokou školu a konečně v roce 1998 na univerzitu. Založení bylo výrazem vědomého kulturně politického distancování se od národně socialistické doby. Svědčí o tom zejména důraz na základní hodnoty svobody umění a výzkumu, vyznání umělecké moderny, případně současné umělecké tvorby, a umístění nového zařízení v oblasti volné umělecké a aplikované, na vědu orientované tvorby. Tyto hodnoty tak jako tak tvoří základ zásadního pochopení sebe sama Umělecké univerzity v Linci. Na tomto základě se v posledních letech zesílily zejména dvě perspektivní osy. Jednak otevření univerzity pro ústavní a volné kooperační partnery ze vzdělávacích a kulturních zařízení i ekonomiky, jednak mezinárodní zaměření univerzity. Zapojení do větších společenských a mezinárodních souvislostí, resp. sítí je deklarovanou součástí umělecko vědeckých a výtvarných programů Umělecké univerzity v Linci a tedy součástí jejího vnímání sebe sama. Umění, média, design – ve všech variacích. S více než 1 000 studenty a těžištěm v rozhraních, jako intermedialita, prostorové strategie a umělecko vědecký výzkum, nabízí Umělecká univerzita v Linci jedinečné propojení nejrůznějších kompetencí. Tato interdisciplinární zásada se pomocí silného, na praxi orientovaného zapojení do kooperací s ekonomikou a kulturními institucemi transferuje přímo do praxe. Umělecko vědecký výzkum patří ke klíčovým úlohám Umělecké univerzity v Linci, zejména je zde pod jednou střechou spojena umělecká praxe a vědecký výzkum. Porovnání, resp. spojení vědy a umění vyžaduje zejména z metodického pohledu, v oblasti transferu vědomostí a otázek, intenzivní výzkum a vývoj umění v jednom procesu. Kulturní vědy, historie umění a teorie umění, mediální teorie, různé

41


29

MSB-TechNet


strategie zprostředkování i umění a žánrové studie v kontextu konkrétní umělecké produkce jsou tedy vnímání jakou důležité součástí profilu univerzity.

42

Dále jsou uvedeny ústavy43 univerzity umělecké a průmyslové tvorby, v oblasti médií jsou uvedena i jednotlivá oddělení, jelikož mají poměrně úzkou vazbu k tématu inovace: 

Výtvarné umění a kulturní vědy



Umění a tvorba



Média



o

Grafický design a fotografie

o

Interface Cultures

o

Mediální technika a zprostředkování médií

o

Mediální teorie

o

Média založená na čase

Prostor a design

Na Umělecké univerzitě v Linci je umělecký a vědecký výzkum sjednocen pod jednou střechou. To umožňuje vzájemné pracovní příležitosti a obohacení na mnoha úrovních. Centrum uměleckého a vědeckého výzkumu je v jeho propojení, které se projevuje v interdisciplinární práci a staví se výzvám společné „nové“ cesty. Kulturní vědy, historie umění a teorie umění, mediální teorie, různé strategie zprostředkování i žánrové studie tvoří v kontextu konkrétní umělecké produkce těžiště výzkumu,

44

a proto jsou vnímány jakou důležité součásti profilu

Umělecké univerzity v Linci. Po osvětlení charakteristických znaků Univerzity umělecké a průmyslové tvorby na základě jednotlivých ústavů a těžišť výzkumu se nyní dostáváme ještě k přehledu o stavu personálu45 na univerzitě.

42


43

Webová stránka Umělecké univerzity, http://www.ufg.ac.at/Institute.1177.0.html, dld. 2009-09-01

44

Webová stránka Umělecké univerzity, http://www.ufg.ac.at/Schwerpunkte-Zentren.1225.0.html, dld. 2009-11-

15 45


30

MSB-TechNet


31

Tabulka 24 Stav personálu na Univerzitě umělecké a průmyslové tvorby Ženy vědecký a umělecký personál celkem

Celkem

130

178

308

8

16

24

122

162

284

6

9

15

54

36

90

180

211

391

Profesoři Asistenti a ostatní vědecký a umělecký

Muži

personál Z toho docenti obecný personál celkem celkem Zdroj: Zpráva o Horním Rakousku. Inovační síť 200846

Katolicko teologická soukromá univerzita a Soukromá univerzita Antona Brucknera v Linci jsou zde uvedeny pro úplnost, nejsou však blíže vysvětleny, protože se tématicky nehodí do rámce této studie.

Odborná vysoká škola Horní Rakousko/ Obor VaV Do prostředí terciárního vzdělání v Horním Rakousku je nejlépe zasazen vývoj Odborné vysoké školy Horní Rakousko, podporován dynamikou a duchem inovací. Vysoký stupeň propojení s ekonomikou a společností zajišťuje potřebám odpovídající vzdělávání na vysoké úrovni a garantuje permanentní podporu inovačních aktivit hornorakouského průmyslu. Neustálé posilování kooperací se zahraničními partnerskými univerzitami a intenzivnější účast na mezinárodních vědeckých konferencích a kongresech posilují mezinárodní zaměření vysoké školy. Důsledným stanovením těžišť ve čtyřech lokalitách (Linec, Wels, Hagenberg, Steyr) se Odborné vysoké škole Horní Rakousko v posledních letech podařilo posílit svůj profil, jak je vnímám externími subjekty. 47 Obor Výzkum a vývoj Odborné vysoké školy Horní Rakousko je ještě poměrně mladý, ale velmi úspěšný. Díky úzké spolupráci s ekonomikou je společnost Forschungs-& Entwicklungs GmbH Odborné vysoké školy Horní Rakousko zkušeným a mnohostranným partnerem pro firmy, které chtějí úspěšně realizovat výzkum a vývoj a zajistit s tím dlouhodobě konkurenční výhodu. V roce 2003 byla společnost Forschungs-& Entwicklungs GmbH založena jako stoprocentní dceřiná společnost Odborné vysoké školy Horní Rakousko Management GmbH.48 Horní Rakousko má díky Odborné vysoké škole Horní Rakousko a společnosti Forschungs- und Entwicklungs-GmbH a díky čtyřem hornorakouským vysokoškolským lokalitám v Hagenbergu, Linci, 46


47


48


MSB-TechNet


32

Steyeru a Welsu kompetentní, inovativní instituci, která umí převádět výsledky vývoje do produktů schopných uspět na trhu. Na Odborné vysoké škole probíhá výzkum v 11 hlavních oblastech49: Tabulka 25 Těžiště výzkumu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko Hagenberg

Linec

Steyr

Wels

Softwarové technologie a aplikace

Lékařská technika pro diagnostiku, rehabilitační techniku a terapii

Optimalizace výroby

Technika automatizace

Mediální a vědecké technologie

Aplikované sociální vědy a neziskový management

Logistika a podnikové sítě

Materiálová technika

Informační a komunikační systémy

Technika energie a životního prostředí Měřící a kontrolní technika

Zdroj: Zpráva o Horním Rakousku. Inovační síť 2008, jakož i webová stránka Odborné vysoké školy Horní Rakousko50

Výkony výzkumu na Odborné vysoké škole jsou uvedeny pomocí následujících indikátorů VaV: Tabulka 26 Indikátory VaV na Odborné vysoké škole Horní Rakousko 2006 Počet podaných patentů Počet udělených patentů Uzavřené disertace Publikace

6 Žádné údaje

2007 4 Žádné údaje

0

1

221

234


Nyní, pro další popis Odborné vysoké školy Horní Rakousko, uvádíme přehled financování a stavu personálu. Financování Odborné vysoké školy52 – studijních ročníků ze strany státu probíhá na základě tzv. normovaných nákladů na studenta. Tyto náklady činily v letech 2006 a 2007 v technické oblasti 6.904 EUR a v ekonomické oblasti 6.104 EUR, v sociální oblasti 5.814 EUR.

49 50

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, strana 28 Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, strana 28 a

webová stránka FH OÖ, http://www.fh-ooe.at/fe/forschung/, dld. 2009-11-15 51


52


MSB-TechNet


33

Tabulka 27 Financování Odborné vysoké školy Horní Rakousko 2006

2007

Výnosy

46,3 Mil. EUR

50,8 Mil. EUR

Z toho dotace země

18,4 Mil. EUR

18,4 Mil. EUR

Bilanční součet

93,9 Mil. EUR

99,9 Mil. EUR

53


Tabulka 28 Financování oblasti VaV Odborné vysoké školy Horní Rakousko Ekonomické ukazatele

2006

2007

v tis. EUR

v tis. EUR

Provozní výkon (tržby a pohledávky)

4.982

6.304

Tržby / dotace od firem

1.339

2.407

Financování projektů – Stát

1.350

1.089

Financování projektů – Země

1.491

2.171

Financování projektů EU

395

254

53

19

353

366

Ostatní pohledávky Ostatní tržby 54


Tabulka 29 Stav personálu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko 2006

2007

Lidské zdroje FH Horní Rakousko

Celkem

Z toho ženy

Celkem

Nevědecký personál

153

160

Vědecký personál

240

256

Z toho ženy

Lidské zdroje FH F & E Zaměstnanci celkem k 31.12.

105

22

123

27


3.1.2.2. Aktivity v mezinárodním kontextu Hornorakouské univerzity jsou mnohostranně mezinárodně propojené. Jsou navázána partnerství s univerzitami v celém světě a na různých úrovních. Dále jsou uvedeny tyto mezinárodní vztahy: nejprve mezinárodní kooperace JKU, pak partnerství Vysoké odborné školy Horní Rakousko. JKU je propojena s celou řadou univerzit po celém světě. Kooperace se navazují na úrovni institutů, fakult nebo celých univerzit a jedná se o výměnu studentů, vyučujících, případně vědeckých 53


54


55

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, strana 25 u. 30

MSB-TechNet


a nevědeckých pracovníků a pracovnic, o společný výzkum a publikování, společné pořádání sněmů, seminářů, letních škol atd., ale také o společné vzdělávací programy. JKU na konci roku 2008 měla uzavřeno celkem 122 celouniverzitních partnerství ve 44 zemních, devět fakultních a osm partnerství ústavů. Pro zajištění realizace spolupráce poskytuje JKU prostředky ve formě dotací na mobilitu56. Partnerství na celouniverzitní úrovni jsou uzavřena s univerzitami v dále uvedených zemích: 57 Argentina, Austrálie, Etiopie, Bolívie, Čína, Kostarika, Německo, Ekvádor, Finsko, Francie, Velká Británie, Guatemala, Indie, Izrael, Itálie, Japonsko, Kanada, Kolumbie, Kuba, Litva, Mexiko, Nepál, Nikaragua, Norsko, Peru, Polsko, Rumunsko, Rusko, Švédsko, Švýcarsko, Srbsko, Slovensko, Španělsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Taiwan, Tanzanie, Thajsko, Česká republika, Uganda, Maďarsko, USA, Venezuela, Spojené arabské emiráty. Tabulka 30 Celouniverzitní partnerství JKU podle kontinentů (31.12.2008) Evropa

51

Latinská Amerika

35

Severní Amerika

11

Asie

15

Afrika

8

Austrálie

2 122

Celkem 58

Zdroj: JKU Výroční zpráva 2008

Partnery JKU jsou dále uvedené univerzity z České republiky: 59 

Vysoká škola technologická Brno



Masarykova univerzita Brno



Jihočeská univerzita, České Budějovice



Západočeská univerzita, Plzeň



Karlova univerzita v Praze



Vysoká škola ekonomická, Praha



České vysoké učení technické, Praha

Partnerství na úrovni fakult jsou uzavřena v oblasti techniky a přírodních věd s Itálií (Politecnico di Milano), Japonskem (Niigata University) a Velkou Británií (University of Liverpool). 60

56

JKU Výroční zpráva 2008, S. 23

57

Webová stránka JKU, http://www3.jku.at/international_coop/content/e94/index_ger.html, dld. 2009-08-26

58

JKU Výroční zpráva 2008, S. 23

59

Webová stránka JKU, http://www3.jku.at/international_coop/content/e94/index_ger.html#Tschechien, dld.

2009-09-26 60


34

MSB-TechNet


35

Na úrovni ústavů jsou uzavřena partnerství v technické přírodovědecké oblasti: 61 Tabulka 31 Partnerství ústavů JKU Itálie

Universitá degli Studi die

Ústav fyziky polovodičů a

Milano-Bicocca

pevných těles

Computational Biology Research Center (CBRC), National

Japonsko

RISC

Institute of Advanced Industrial Science and Technology (AIST) Kobe University, the Graduate School of Human Development

Japonsko

RISC

and Environment, the Graduate School of Science P.N. Lebedev Physics Institute

Rusko

at the Russian Academy of

Ústav fyziky polovodičů a pevných těles

Sciences Steklov Mathematical Institute

Rusko

RISC

of the RAS

Turecko

Ege University, Solar Energy

Linecký ústav organických

Institute

solárních buněk (LIOS)

Institute for Condensed Matter Ukrajina

Physics of the National

Ústav teoretické fyziky

Academy of Sciences of Ukraine University of California at Los USA

Angeles/ The Exotic Materials Institute

Linecký ústav organických solárních buněk (LIOS)

University of California, Santa USA

Barbara/ Institute for Polymers

Ústav fyzikální chemie

and Organic Solids 62

Zdroj: Domovská stránka JKU

Partnerství na celouniverzitní úrovni Odborné vysoké školy Horní Rakousko jsou navázána s univerzitami z těchto zemí: 63

61


62


63

Webová stránka Odborné vysoké školy Horní Rakousko, http://www.fh-ooe.at/fh-

oberoesterreich/international/partner-universities/, dld. 2009-09-03

MSB-TechNet


36

Argentina, Belgie, Bulharsko, Kanada, Čile, Čína, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Georgie, Německo, Velká Británie, Maďarsko, Hong Kong, Island, Irsko, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Lotyšsko, Litva, Malajsie, Malta, Mexiko, Nový Zéland, Norsko, Filipíny, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Jižní Korea, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Taiwan, Thajsko, Nizozemí, Turecko, Amerika, Zambie. Partnery Odborné vysoké školy Horní Rakousko jsou tyto univerzity: 







České vysoké učení technické, Praha



Vysoká škola Tomáše Bati, Zlín



Vysoká škola, Pardubice



Vysoká škola ekonomická, Praha



Jihočeská univerzita, České Budějovice



Masarykova univerzita Brno



Západočeská univerzita, Plzeň



Univerzita Škoda Auto



Karlova univerzita v Praze

V oblasti VaV má Odborná vysoká škola Horní Rakousko navázána partnerství s vědeckou a podnikatelskou sférou: 64 Tabulka 32 Mezinárodní partnerství Odborné vysoké školy Horní Rakousko v oblasti VaV 2006

2007

Ostatní indikátory Celkem Vědečtí partneři Partneři podnikatelé

Rakousko

22

14

159

145

Zahraničí

Celkem

Rakousko

Zahraničí

8

31

21

10

14

186

166

20

65


3.1.3. Kooperace se sektorem aplikací Horní Rakousko má celou řadu zařízení, která podporují transfer výzkumu a aplikace. Zejména je třeba zde uvést kompetenční centra a laboratoře Christiana Dopplera, jejichž účelem je explicitně kooperace mezi vědou a ekonomikou. Tato zařízení jsou představena dále.

64


65


MSB-TechNet


3.1.3.1. COMET – Competence Centers for Excellent Technologies Program COMET podporuje výstavbu kompetenčních center, jejich podstatou je ekonomikou a vědou společně definovaný výzkumný program na vysoké úrovni. Program zahrnuje 3 akční linie – „centra K1“, „centra K2“ a „projekty K“, které se primárně liší nároky na daná zařízení ohledně mezinárodnosti, objemu projektu a doby platnosti. Program je nástupcem programů kompetenčních center Kplus a K_ind/K_net, které byly iniciovány v roce 1998, a chce posílit strukturu kooperace mezi průmyslem a vědou a podpořit budování společných výzkumných kompetencí a jejich zhodnocení. Program se zaměřuje na existující kompetenční centra a sítě, stejně jako na nová konsorcia ve spolupráci vědy a ekonomiky. 66

Centrum K2: LCM – Linz Center of Competence in Mechatronics LCM GmbH byla založena v roce 2001 a je číslo jedna mezi výzkumnými firmami v Rakousku a kompetentní partner pro projekty v oblasti mechatroniky: od hledání nápadů a prověrky proveditelnosti až po konkrétní realizaci. Řešení mechatroniky šitá na míru se nabízejí v různých oblastech: 67 -

Dynamika a regulace mechanických systémů a struktur

-

Mechatronický design a simulace procesů

-

Elektrické a hydraulické pohonné systémy

-

Informační systémy a diagnóza chyb

-

Senzorika a komunikační technika

Centrum K1: SCCH – Software Competence Center Hagenberg Společnost Software Competence Center Hagenberg GmbH (SCCH), založená v roce 1999, přispívá jako výzkumná společnost zaměřená na aplikaci k realizaci mezinárodních konkurenceschopných rakouských výzkumných a inovačních systémů. SCCH tedy tvoří zároveň uzlový bod pro propojení vědy a ekonomiky, jakož i uzlový bod v rakouské a mezinárodní síti výzkumných zařízení. Cílem činnosti SCCH je, kromě jiného, iniciovat prostřednictví výzkumných projektů firmy k tomu, aby více investovaly do výzkumu a inovací a tím si zvyšovaly svou konkurenceschopnost. Těžišti výzkumné činnosti jsou:

68

-

Process and Quality Engineering (PQE)

-

Integrated Software Engineering Tools (ISE)

-

Software Architectures and Technologies for Industrial Applications (SAT)

-

Enterprise Applications – Architectures, Technologies and Processes (EAP)

66

Webová stránka rakouské FFG, http://www.ffg.at/content.php?cid=340, dld. 2009-08-27

67


68


37

MSB-TechNet


-

Industrial Data Warehousing (IDW)

-

Industrial Data Mining (IDM)

-

Knowledge-based Vision Systems for Industrial Applications (KVS)

Centrum K1: Kompetenční centrum dřevo (WOOD) Kompetenční centrum pro dřevěné kompozitní materiály a chemii dřeva je součástí programu kompetenčních center COMET (Competence Centres for Excellent Technologies), který byl iniciován v roce 1998. Součástí převážně rakouské sítě s mezinárodním zaměřením je 16 firem a 4 vědečtí partneři. Kompetenční centrum dřevo je poskytovatel služeb v oblasti výzkumu pro hospodaření se dřevem, dřevozpracující a chemický průmysl i pro všechny firmy, které sázejí na trvale udržitelná a ekologická řešení na bázi dřeva. 69

Centrum K1: KnetMET – Průmyslová kompetenční síť pro metalurgický a ekologickotechnický vývoj procesů Kompetenční síť KnetMET tvoří pracovní společenství ARGE KnetMET. Tato síť se skládá z několika firem z oblasti metalurgie, kromě jiného z hornorakouských partnerů Siemens VAI Metals Technologies GmbH & Co a voestalpine Stahl GmbH. V rámci programu KnetMET provádí dvanáct univerzitních ústavů, dvě hornorakouské odborné vysoké školy a čtyři CD laboratoře v tuzemsku a v zahraničí společný výzkum. Hlavím tématem program KnetMET je matematické a fyzikální modelování a simulace metalurgických procesů včetně potřebných použitých a ohnivzdorných látek. Program KnetMET VaV je rozdělen do pěti tématických oblastí: 70 -

ZERO Waste Processing in Metallurgy

-

Hodnocení a optimalizace metalurgických použitých látek

-

Modelování, simulace a automatizace metalurgických procesů

-

Nové postupy výroby oceli a lití

-

Problémy procesní techniky a výběru materiálů pro metalurgické procesy

Centrum K_ind: IMCC – Industrial Mathematics Competence Center Linecké kompetenční centrum průmyslové matematiky bylo založeno v roce 2002 jako průmyslové kompetenční centrum. IMCC se při své práci zabývá typicky simulací procesů, které jsou popsány soustavami diferenciálních rovnic, resp. optimalizací takových procesů a zpracováním identifikace parametrů. Přitom aplikace sahají od simulace technických procesů v ocelářském a chemickém průmyslu přes simulaci automotivních komponent až po lékařské zpracování obrazu a modelování a hodnocení strukturovaných finančních nástrojů.

69


70


38

MSB-TechNet


39

Matematika jako průřezová věda vytváří spojení mezi těmito různými oblastmi použití. V IMCC se zpravidla řeší problémy, jejichž komplexnost neumožňuje zpracování pomocí standardního softwaru a pro které je třeba upravit, případně dále rozvinout numerické algoritmy vycházející ze stavu výzkumu. 71

Centrum Kplus: Kompetenční centrum pro lehké kovy Ranshofen Společnost Leichtmetallkompetenzzentrum Ranshofen GmbH (Kompetenční centrum pro lehké kovy Ranshofen) (LKR) je stoprocentní dceřiná společnost Austrian Research Center GmbH a jedná se o neuniverzitní výzkumné zařízení. Program výzkumu LKR sahá od inovací materiálů, inovací výrobních procesů až po inovace designu a struktur v oblasti lehkých kovů a lehkých konstrukcí. V tomto tržním segmentu je LKR jedničkou v Rakousku. Výzkum probíhá v rámci celého řetězce tvorby hodnot ve čtyřech technologických skupinách:72 -

Technologie lití

-

Technologie plynulého odlévání a tváření

-

Technologie kompozitních materiálů

-

Technologie lehkých konstrukcí

3.1.3.2. Laboratoře Christiana Dopplera Výzkumná společnost Christiana Dopplera (CDG, www.cdg.ac.at) je pojmenována podle rakouského fyzika a matematika Christiana Andrease Dopplera (1803 – 1853). Tento badatel vešel ve známost zejména svým objevem, který je známý jako „Dopplerův efekt“. CDG podporuje výzkum základů orientovaný na aplikaci a umožňuje ekonomice efektivní přístup k novým vědomostem. Most mezi výzkumem základů a průmyslovou aplikací je právě v laboratořích Christiana Dopplera. 73 Laboratoř Christiana Dopplera pro automatický softwarový inženýring (Christian Doppler Labor für Automated Software Engineering), založená v roce 2006, pracuje na konceptech a nástrojů pro automatizaci kritických oblastí softwarového inženýringu. Laboratoř Christiana Dopplera pro laserovou diagnostiku (Christian Doppler Labor für Laser-Assistierte Diagnostik), založená v roce 2006, se zabývá výzkumem základů orientovaným na aplikaci v oblasti laserových procesů při diagnostice materiálů. Technologický cíl je rychlá a citlivá in-line analýza chemického složení průmyslových materiálů v procesních zařízeních průmyslových partnerů laboratoře. Laboratoř

Christiana

Dopplera

pro

Metody

optiky

povrchu

(Christian

Doppler

Labor

für

Oberflächenoptische Methoden), založená v roce 2005, experimentálně a pomocí numerických metod analyzuje šíření elektromagnetických vln na povrchu materiálů.

71


72


73

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, strana 86-93

MSB-TechNet


40

Laboratoř Christiana Dopplera pro „Integrované radarové senzory“ (Christian Doppler Labor für „Integrierte Radarsensoren), založená v roce 2007 jako kooperace mezi Ústavem zpravodajské techniky Univerzity Johannese Keplera a firmou DICE (Danube Integrated Circuit Engineering), designovým centrem Infineon, která míří k rozvoji mobilních rádiových spínacích obvodů. Důležitým cílem CD laboratoře je zkoumat integraci radarových senzorů v oblasti mikrovln, k čemuž se analyzují nové podněty v integrované spínací technice, v systémovém konceptu a při vyhodnocení.

3.1.3.3. Ostatní zařízení mezi výzkumem a aplikací Společnost Profactor GmbH podporuje podniky při zvyšování jejich produktivity a flexibility a současném snižování nákladů a rizik. Podnikatelská skupina pro výzkum produkce rozvíjí a optimalizuje průmyslové procesy a pomáhá podnikům vyvarovat se chybným rozhodnutím a tak snížit plánované vynaložení prostředků. Společnost Profactor GmbH vypracovává řešení v těchto oblastech: 74 -

Flexibilní výrobní systémy;

-

Průmyslové zpracování obrazu: systémy k zajištění jakosti a kontrole procesu;

-

Mechatronické systémy a součástky pro aktivní snížení hluku a chvění;

-

Technologie pro třískové obrábění pro nové materiály: výrobní koncepty a strategie pro výrobu třísek;

-

Procesní a systémová inteligence: řešení a produkty pro intralogistiku a přepravní logistiku;

-

Servis pro robotové systémy: roboty pro lékařství, rehabilitaci a péči;

-

Obnovitelné energetické systémy: biologické postupy a zařízení pro výrobu bioplynu a biovodíku.

FAW je zkratka znamenající „Für Anwendungsorientierte Wissensverarbeitung“ (pro zpracování poznatků

orientované

na

aplikaci)

a

opisuje

trvale

úspěšný

a

živý

koncept

iniciovaný

Univ. prof. Dr. Rolandem Wagnerem v roce 1990, univerzitní poznatky – získané výzkumem a teorií – se transferují do hospodářství s důrazem na aplikaci a řešení problémů. Zařízeno bylo založeno v dubnu 2005 jako nezisková organizace orientovaná aplikaci, doplňující společnost FAW GmbH jako samostatná instituce propagující koncept profesora Wagnera. Vedle FAW jako univerzitního institutu, který provádí primárně výzkumné záměry a kooperaci s charakterem základního výzkumu, působí společnost FAW GmbH se sídlem v Softwareparku Hagenberg jako poskytovatel kompetencí pro řešení problémů vzniklých nezávisle na produktech a výrobci, jež se sice zakládají na úrovní blízké výzkumu,

74

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str. 46

MSB-TechNet


41

ale jsou zřetelně orientované na praxi. Cílem FAW je přivést znalosti a vědomosti v rámci přenosu aplikací do hospodářství a průmyslu. Poradenství a inženýring nezávislý na produktech a výrobci se nabízejí v těchto oblastech: 75 -

Informační

management:

poradenství

a

administrace

projektu

při

zavádění

nové

IT infrastruktury -

Databankové technologie: poradenství a inženýring

-

AMMI podniková modelace: modelace obchodních procesů

Společnost RISC Software GmbH – podnik Univerzity Johannese Keplera v Linci (80 % JKU, 20 % UAR/ spolková země HR) – byla založena v roce 1992 jako aplikačně orientovaná část Institutu RISC. Na základě směsi kompetencí v matematice, informatice a praktických zkušeností jak v průmyslových procesech tak i v inženýrských vědách rozvíjejí interdisciplinární týmy společnosti RISC Software GmbH (individuální) softwarová řešení pro hospodářství a průmysl. Obchodní oblasti společnosti RISC Software GmbH se rozdělují podle způsobu aplikace: 76 -

Logistics Informatics: softwarová řešení pro logistické procesy

-

Industrial Computation: softwarová řešení pro průmyslové procesy

-

Medical Informatics: softwarová řešení na podporu lékařské diagnózy

Ars Electronica je svým specifickým zaměřením a dlouhodobou kontinuitou jedinečnou celosvětovou platformou pro digitální umění a kulturu médií, jež stojí na čtyřech sloupech: avantgardistickém festivalu, soutěži Best-of-Charakter, muzeu se vzdělávacím úkolem a laboratoří mediálního umění, jež zpřístupňuje umělecké kompetence pro výzkum a průmysl. Mimo čistě technických a průmyslových zájmů sleduje Ars Electronica myšlenku společného pozorování umění, technologie a společnosti.77 Johann Radon Institute for Computational and Applied Mathematics (RICAM) provozuje základní aplikační výzkum v oblasti užité matematiky. Zaměstnává post doktorandy z celého světa a doktorandy, o něž se starají vedoucí skupin a post doktorandi institutu RICAM a jejichž promoce na Univerzitě Johannese Keplera. Společně se zúčastněnými instituty oboru matematiky Univerzity Johannese Keplera a IMCC pokrývá RICAM celou šíři od základního výzkumu přes graduované vzdělávání po konkrétní realizaci v průmyslu a hospodářství. 78 Transfercenter für Kunststofftechnik (TCKT) bylo založeno v říjnu 2001 jako jedno z oddělení společnosti Upper Austrian Research GmbH a započalo svou operativní činnost v květnu 2002. 1. ledna

75


76


77


78


MSB-TechNet


2008 bylo z UAR vyčleněno jako samostatná společnost. Cílem TCKT je budování výzkumné a vývojové kompetence a transferu vědomostí a technologií pomocí vytvoření VaV sítě, vybudováním one-stop-shopu pro řešení problémů pro otázky VaV v oblasti výroby plastů a rovněž pomocí spolupráce s hornorakouskými vysokými školami. Celkem se problematika výzkumu řeší poslední 4 až 5 let, a to: 79 -

Simulace tlakového lití a výpočet stavebních částí

-

Compounds (vývoj materiálu)

-

Composites

-

Zkouška materiálu

Logistikum založené v roce 2006 je v celorakouském měřítku největším výzkumným a vývojovým zařízením v oblasti logistiky a podnikatelských sítí. Logistikum tvoří most mezi vědeckým zpracováním logistických dotazů a podnikatelskou praxí. Těžištěm výzkumu přitom tvoří funkční logistika a optimalizace, informační systémy, logistické technologie, systémy řízení a podnikatelské sítě. 80

3.1.4. Regionální sítě pro výzkum a vývoj a další výzkumné organizace Hornorakouská Inovační síť zahrnuje veškerá zařízení, která pracují v oblasti VaV a inovací; jak v oblasti výzkumu tak vzdělávání a rovněž poradenská zařízení a zařízení na podporu inovací. Ty jsou představeny v různých kapitolách této studie. Dále jsou prezentována ještě některá další neuniverzitní výzkumná zařízení. Společnost Ludwig Boltzmann Gesellschaft (LBG) je jedním z největších soukromých nositelských organizací pro výzkumná zařízení v Rakousku. Základním prvkem Boltzmannovy společnosti je mezinárodní směr a nastavení nových a inovačních témat. 81 Institut Ludwiga Boltzmanna pro experimentální a klinickou traumatologii (LBI) založený v roce 2004 se sídlem ve Vídni je nejetší z Boltzmannových institutů. Společně s krevní centrálou v Linci vede kooperační laboratoř, s tím že krevní centrála Linec provozuje rovněž samostatný výzkum v oblasti biomedicíny. Institut Ludwig Boltzmann pro média, umění a výzkum v Linci založený v roce 2005 si dal za cíl provozovat inovační výzkum ve vývoji dokumentačních, popisných a udržovacích strategiích pro digitální umělecká díla a mediální umění. Úkolem institutu je především zpřístupnit digitální umělecká díla příp. jejich dokumentaci sebraná v archivu Ars Electronica pro vědecké účely.

79


80


81

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str. 94-98

42

MSB-TechNet


43

Institut Ludwiga Boltzmanna pro operační laparoskopii založený v roce 1993 se sídlem při Všeobecné nemocnici města Lince se zabývá minimálně invazivní operační technikou, která je vnímána jako nejprogresivnější dílčí oblast chirurgie. Tato nová technologie provedla široko daleko revoluci v chirurgii. Úkolem institutu je kritická klinická evaluace nové operační techniky minimálně invazivní chirurgie s ohledem na pohodlí pacienta, praktikovatelnost a komplikace. Těžištěm výzkumu Institutu pro operativní laparoskopii bude pro příští léta další rozvoj a proměna v „bezbolestnou kliniku“. Limnologie je rozsáhlá teorie o biologických vlastnostech kontinentálních vodních útvarů a o jejich fyzikálně chemických procesech. Hlavním úkolem Institutu pro limnologii (ILIM) Rakouské akademie věd založeného roce 1976 je základní výzkum orientovaný na proces. Výsledky výzkumu se ale používají i při poradenství a řešení aplikačních problémů při plánování vodních útvarů, využití a ochrany vodstva. Dnešní základní výzkum ILIM dává základ pro trvale udržitelné zajištění kvality vody našich kontinentálních vodních útvarů. 82 BioMed je neziskové neuniverzitní výzkumné zařízení založené v roce 2003, které se specializuje na aktivity v oblasti biomedicíny a lékařské techniky. Těžištěm je mikrochirurgické vzdělání a výzkum. Mikrochirurgie je operační technika, která se vyvinula z cévní a ruční chirurgie. 83 Life Tool Computer aided Communication se sídlem v Linci byla založena v roce 1998 společností Austrian Research Centers GmbH a Diakonií Rakousko. Cílem je bezvýhradná podpora osob s tělesným postižením,

neorientovaná

na

hospodářský

zisk,

prováděná

prostřednictvím

asistenčních

a bezbariérových technologií a komunikačních pomůcek a rovněž výzkum, vývoj a aplikace asistenčních a bezbariérových technologií a komunikačních pomůcek v interdisciplinárním týmu složeném z odborností v oblasti komunikace, vzdělávání, věda, práce, terapie, rehabilitace a péče. 84 Centrum Austria Solar Innovation Center bylo založeno v roce 2000. Jeho činnost zahrnuje zásadně výzkumné a aplikační činnosti na poli solární techniky a posilování technologické pozice Horního Rakouska s ohledem na solární techniku a podporu spolupráce podniků pracujících v tomto odvětví. 85 Stavebně technický institut založený v roce 1952 je státně akreditovaným výzkumným, zkušebním a monitorovacím centrem pro stavební materiály a stavební konstrukce, se specializací na pozemní stavby a produkty pozemního stavitelství. Vedle klasických stavebních materiálů jako je beton a cihly se pracuje se všemi organickými i anorganickými materiály používanými v pozemním stavitelství. 86

82


83


84


85


86


MSB-TechNet


44


3.2.1. Pozice v národním systému V&V 3.2.1.1. Postavení regionu ve struktuře národního VaV systému Změny a trendy vývoje společnosti jsou založeny hlavně na rozvoji vědy, techniky a na paralelním růstu ekonomiky. Nicméně zasahují do všech oblastí života společnosti a kladou stále větší nároky na všechny její členy, na jejich přípravu a vybavenost. Vědecké znalosti společně s technickými dovednostmi představují primární podporu podnikových inovací. Produkce vědeckých znalostí v celosvětovém měřítku poskytuje základ pro porozumění a teoretická východiska, pro inovační procesy, zavádění nových výrob a implikací do podnikatelské praxe. Mezi prvky národní vědecké a technické základny jsou zahrnuty: -

specializovaný systém technické přípravy,

-

systém vysokých škol,

-

podpůrný systém pro základní výzkum – když odhlédneme od významných vědeckých objevů a dlouhodobých přínosů, je základní vědecký výzkum někdy chápán jako prostředek, který má sice malý přínos pro podnikovou inovaci, nicméně jeho nepřímé přínosy mohou být velmi významné; vědecký výzkum si často žádá vývoj vysoce sofistikovaného a extrémně citlivého zařízení, tzn., že mnoho oblastí základního výzkumu poskytuje úrodnou půdu pro přípravu kvalifikovaných a technicky orientovaných vědeckých pracovníků, jejichž zkušenosti mohou být často úspěšně orientovány na řešení problémů v průmyslu,

-

veřejně prospěšné VaV činnosti – programy poskytující finanční zdroje a instituce všeobecně zaměřené na oblasti jako je zdravotnictví, životní prostředí a obrana,

-

strategické VaV činnosti - programy poskytující finanční zdroje a instituce zaměřené na "předkonkurenční VaV" nebo všeobecně použitelné technologie,

-

podpora nepřivlastnitelných inovací -

programy

poskytující

finanční zdroje

a instituce zaměřené na výzkum v oblastech, kde je pro jednotlivé podniky obtížné přivlastnit si dostatečný prospěch z vlastního výzkumu. 87

87 Zdroj: Oslo manuál - navrhované směrnice pro sběr a interpretaci údajů o technických inovacích OECD/EUROSTAT 1997, kapitola 2 - Potřeby pro měření inovace. Plné znění je k dispozici na adrese http://www2.czso.cz/csu/2001edicniplan.nsf/p/0203-01.

MSB-TechNet

Jihočeský

kraj


disponuje

poměrně

významným

45

vědeckým

a

výzkumně-vývojovým

potenciálem, struktura ekonomiky vykazuje diverzifikaci a prolínání tradičních odvětví s progresivními obory a trhy (viz kap. 3.2.1).

3.2.1.2. Hlavní oborové zaměření Oborové zaměření a tradice veřejné výzkumně-vývojové sféry v podobě rozvíjených biologických, biochemických, biofyzikálních a ekologických oborů umožňují bezprostřední spolupráci výzkumných kapacit Akademie věd České republiky a Jihočeské university se soukromým sektorem

(biotechnologie,

farmakologie,

bioenergetika),

zaměření

na praktické

aplikace

pro veřejnou sféru regionu (ochrana životního prostředí), ale také rozvoj pokročilých studií v akreditovaných doktorských studijních programech na Jihočeské universitě. Díky tomu se Jihočeký kraj ocitá ve výhodné konkurenceschopné pozici vzhledem k ostatním regionům. Z dílčích průzkumů vyplývá, že z hlediska oborového zaměření a tradic veřejné, výzkumně-vývojové sféry, jsou jihočeské instituce - vedle pražských a částečně brněnských - špičkou v rozvíjených biologických, environmentálních, biochemických, biofyzikálních a ekologických oborech. Tento fakt vzhledem ke světovému vývoji a národním preferenčním směrům podpory výzkumu a vývoje umožňuje nejen uvažovat o níže identifikovaných VaV oborech, vč. jejich zastřešujících suboborech, ale také umožňuje jejich rozvoj v podmínkách Jihočeského kraje.¨ -

biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje;

-

molekulárně a buněčně biologické přístupy v biomedicíně, biotechnologiích, potravinářství a šlechtění;

-

podpora

dlouhodobě

udržitelného

zajištění

energetických

pro obnovitelné zdroje; -

materiálový výzkum;

-

mechatronika;

-

pptimalizace metod konstrukce strojů a jejich funkcí;

-

rozvoj specializovaných informačních technologií.

zdrojů

vč.

technologií

MSB-TechNet


46

Obr. 3 Oborové zaměření Vav v Jihočeském kraji 0%

5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

matematika fyzika vědy o vesmíru chemie vědy o Zemi ekologie a životní prostředí biologické obory molekulárně-biologické obory mikrobiologie imunologie botanika a zoologie zemědělské vědy materiálové vědy počítačové vědy technické vědy farma- obory neurovědy psycho- obory klinická medicína multidisciplinární

Zdroj: Regionale Innovationsstrategie, 2008

Historie, výchozí situace i očekávaný vývoj dávají předpoklad rozvoje odvětví s identifikovanou komparativní výhodou JK pro účely zvyšování a optimalizace jejich inovačního potenciálu, schopnosti spolupráce s akademickou sférou a aplikace nových znalostí a technologií. Formy rozvoje odvětví se otevírají v oblastech: -

transformace

zemědělství,

jeho

mimoprodukčního

zaměření,

krajinotvorba

a aspekty

udržitelného rozvoje a rozvoje venkova, vazby priméru na potravinářský průmysl; -

technologie odpadového hospodářství a environmentální technologie, eko-technika, centrum služeb v technologiích životního prostředí, vodohospodářské a čistírenské technologie;

-

lesnictví, krajinotvorba, vazba na zpracování dřeva a nábytkářské technologie, technologie pro FBI (forest based industry), biomasa pro energetické účely;

-

výroba potravinářských výrobků, biotechnologie, funkční potraviny, zdravotní aspekty potravin, krmiva a přísady do potravin;

-

biotechnologie, farmakologie, medicínské aplikace, léčiva a doplňky, specializovaná krmiva, apod.;

MSB-TechNet


-

energetika, technologie pro obnovitelné zdroje energie, alternativní zdroje energie;

-

nové funkční materiály pro stavebnictví, alternativní metody/technologie stavitelství (pasivní domy, nízko-energetická řešení);

-

elektrotechnika, řídící a automatizační technika, mechatronika, senzorika, lehké strojírenství, procesní technologie, přesné strojírenství, optické a měřící přístroje a zařízení, automatizace výroby;

-

specializované technologie pro tradiční obory jako je potravinářství, zemědělství, lesnictví a rybářství, pro dřevozpracující průmysl, textilní a oděvnický průmysl, průmysl výroby vlákniny a papíru, sklářský průmysl atd.;

-

informační a komunikační technologie a jejich aplikace průřezově ve všech oborech;

-

cestovní ruch, turistika, lázeňství, specializované produkty cestovního ruchu (kongresová turistika apod.), kulturní dědictví, technické památky, životní prostředí, sport apod.;

-

automobilový průmysl, komponenty pro automobilový průmysl a další dopravní prostředky.

3.2.2. Akademické instituce 3.2.2.1. Charakteristika zařízení Veřejné vědecko-výzkumné subjekty Jihočeský kraj má v určitých oborech velmi silnou vědecko-výzkumnou základnu a zastoupení ústavů AV ČR Místní uspořádání veřejných vzdělávacích a VaV kapacit v Jihočeském kraji je nejvýznamnější v hospodářském centru regionu, tedy v Českých Budějovicích. Rozsáhlá síť převážně přírodovědně zaměřených pracovišť základního a aplikovaného výzkumu zase pokrývá Třeboňsko, Novohradsko, Vodňansko, resp. Jindřichohradecko. V oblasti přírodovědné vědecké specializace se jedná o významné centrum na úrovni ČR, v některých mimořádných případech nabývající dokonce světového významu. Jak již bylo zmíněno, na území Jihočeského kraje působí řada vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí. Mezi nejvýznamnější patří Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích jako veřejná vysoká škola univerzitního typu složená ze sedmi fakult (Přírodovědecká, vzniklá k 1. 8. 2007; Ekonomická; Filozofická; Pedagogická; Teologická; Zdravotně sociální a Zemědělská) a dvou vysokoškolských ústavů (Ústav fyzikální biologie v Nových Hradech a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech). Dále Biologické centrum Akademie věd České republiky, v. v. i., vzniklé na bázi ústavů AV ČR, které se zabývají vědeckým výzkumem v oblastech: obecné a aplikované entomologie, hydrobiologie-limnologie, parazitologie, molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a biologie patogenů rostlin, půdní zoologie, půdní mikrobiologie, půdní chemie, půdní mikromorfologie a ekologie, a využívá získaných poznatků v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, v zemědělství, vodním hospodářství, lesnictví a lékařství.

47

MSB-TechNet


48

Následuje pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., Botanický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., v Třeboni, Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, v. v. i., s pracovišti v Českých Budějovicích, Nových Hradech (Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech spolu s Ústavem fyzikální biologie JU) a Třeboni a Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha v Jindřichově Hradci. V JK se nyní nově etablují pracoviště vzdělávacího a vědecko-výzkumného charakteru v technických oborech. Příkladem může být spolupráce COP Sezimovo Ústí s ČVUT Praha, nebo spolupráce VOŠ, SPŠ automobilní a technické se ZČU Plzeň, nebo vznik Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Místní uspořádání veřejných VaV kapacit v Jihočeském kraji je nejvýznamnější v samotném hospodářském centru regionu, tj. v Českých Budějovicích. Rozsáhlá síť převážně přírodovědně zaměřených pracovišť základního a aplikovaného výzkumu zase pokrývá Třeboňsko, Novohradsko, Vodňansko, resp. Jindřichohradecko. Zmiňované vazby SOŠ a VOŠ pak rozvíjí spolupráci na Táborsku v rámci COP Sezimovo Ústí, resp. na Strakonicku, a řada dalších hospodářských center regionu rozvíjí spolupráci s akademickými institucemi v ČR i v JK. Strukturální problémy rozvoje na národní úrovni lze vysledovat i v podmínkách Jihočeského kraje. Rigidita vzdělávací soustavy a veřejných vědeckých kapacit, nesystematická a nedostatečná podpora inovačního procesu, nízký inovační potenciál, včetně nedostatku finančních zdrojů pro inovace a přejímání technologií na straně podnikatelské sféry vede vedle nízkého stupně spolupráce ke stagnaci.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) Vzdělávací, vědecká, výzkumná, vývojová, umělecká a další tvůrčí činnost rozvíjená na Jihočeské univerzitě (JU) zahrnuje všechny typy studijních programů v oborech ekonomických, humanitních, pedagogických,

přírodovědných,

teologických,

uměleckých,

zdravotně

sociálních

a zemědělských. Z hlediska dlouhodobého záměru se Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích profiluje jako univerzita výzkumná. Protože JU je tvořena fakultami a vysokoškolskými ústavy velmi odlišného zaměření, vědecko-výzkumná práce je značně různorodá. Priority výzkumného zaměření jsou orientovány zejména na problematiku věd přírodních (především biologie, biofyziky a aplikované biomedicíny), zemědělských a environmentálních, jakož i věd humanitních a sociálních. Velmi významnou charakteristickou složkou vědecko-výzkumné činnosti univerzity je její úzká spolupráce s jedenácti ústavy Akademie věd České republiky. V současné době tedy tvoří univerzitu sedm fakult: Ekonomická, Filozofická, Pedagogická, Přírodovědecká, Teologická, Zdravotně sociální a Zemědělská a dva vysokoškolské ústavy: Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický a Ústav fyzikální biologie. K 1. září 2009 se Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích rozšířila o další novou Fakultu rybářství a ochrany vod. Vznik této, v pořadí osmé fakulty Jihočeské univerzity, je naplněním dalšího dlouhodobého strategického cíle rozvoje univerzity. Silné stránky JU:

MSB-TechNet


49

-

nejvýznamnější veřejná vysoká škola v Jihočeském regionu,

-

posílení funkčnosti díky optimalizaci vnitřní struktury JU,

-

obnovený nárůst počtu přijímaných uchazečů i celkového počtu studentů Jihočeské univerzity,

-

rozvoj struktury studijních programů, programů celoživotního vzdělávání a zvyšování možností studia zahraničních studentů,

-

rozvoj informační infrastruktury univerzity,

-

rozvoj knihovnicko-informačních služeb,

-

dlouhodobá profilace jako univerzita výzkumného typu,

-

rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu s výzkumnými ústavy AV ČR v regionu i v celé ČR, a to nejen s ústavy sdruženými nyní v Biologickém centru AV v Českých Budějovicích, ale i s ústavy mimo region (např. s Historickým ústavem AV),

-

rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje.

Problémy JU v ČB související s VaV: -

výzkumná činnost i aplikovaný charakter jsou zde sice strategickým směřováním, ale už není pamatováno

na

využívání

výsledků

této

výzkumné

činnosti

ve spolupráci

s průmyslem, -

nerovnoměrná vědecko-výzkumná činnost na jednotlivých fakultách - řešení je možné vidět v propojování výzkumné činnosti napříč jednotlivými součástmi univerzity,

-

nízká úroveň odměňování, která neláká nové pracovníky - zvýšení platové úrovně na jedné straně nezbytně souvisí s řadou racionalizačních opatření, která se na součástech poměrně obtížně prosazují, na druhé straně je výsledkem trvalého podfinancování vysokých škol,

-

stárnutí souboru akademických pracovníků - jako opatření ke zmírnění tohoto procesu lze platově zvýhodněnit mzdového tarifu pro mladé učitele, kteří studují v doktorském studiu po dobu tří let,

-

nedostatečná spolupráce s průmyslovým a podnikatelským sektorem.

Realizace a příprava významných projektů JU V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena realizace projektu s názvem „I. etapa koncipování vědeckotechnického parku České Budějovice“, který byl podpořen prostředky Evropské unie. Tento projekt byl zahájen na jaře roku 2006. Jeho náplní byla výstavba „podnikatelského inkubátoru“ a vytvoření podmínek zajišťující jeho budoucí činnosti. V roce 2008 také pokračovaly přípravy na dva další projekty, s nimiž se chce JU ucházet o prostředky z evropských strukturálních fondů. Jedná se o projekt „Rozvoj výzkumných a výukových kapacit pro přírodovědné a technické obory JU“ a „Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské

MSB-TechNet


50

ainformační středisko ochrany vod VÚRH JU Vodňany. Ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení je dále projekt „Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz“. Dalším připravované projekty: -

„B4I – Bridge4Innovations“, který by měl posílit vztahy mezi Jihočeskou univerzitou, Biologickým centrem AV ČR, v. v. i., a subjekty veřejné správy a soukromého sektoru.

-

„Úspora energie JU 2“ bude navazovat na úspěšný projekt Úspora energie JU. Náklady projektu byly přes 13 mil. Kč, cca 5,5 mil. Kč se podařilo získat z fondu soudržnosti a státního fondu životního prostředí. Navazující projekt Úspora energie JU 2 je souhrnným názvem pro projekty, které mají snížit energetickou náročnost budov v majetku univerzity.

-

Cílem projektu „Výuka anglického jazyka pro zaměstnance“ je zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity dalšího vzdělávání pro všechny zaměstnance JU. Pro zaměstnance budou připraveny kurzy ve třech znalostních úrovních. Tento projekt bude podpořen e-learningovým prostředím.

-

Tady jsem! je projekt zaměřený na vytvoření jednotné univerzitní „corporate identity“ s úkolem vytvořit jednotný vizuální styl.

-

Rozvojem schopností perspektivních a talentovaných studentů JU se zabývá projekt „Inkubátor talentovaných manažerů“. Vybraní studenti dostanou možnost zapojit se do přípravy a realizace projektů fondů EU.

-

Zlepšit nepříznivou situaci na poli ochrany duševního vlastnictví a komercializace znalostí by měl

projekt

„Koncepce

řešení

problematiky

ochrany

duševního

vlastnictví

a komercializace“. -

Posledním významným projektem je „Veletrh pracovních příležitostí“ a jeho doprovodné aktivity. Veletrh pracovních příležitostí přinese studentům možnost setkat se s personalisty významných firem, získat přehled o možnostech spolupráce a zaměstnání po absolvování studia.

Výsledkem hospodaření v hlavní činnosti byl v roce 2008 zisk ve výši 9 189,2 tis. Kč. Zisk doplňkové činnosti dosáhl 27 120,5 tis. Kč. Celkový výsledek JU byl tedy, podobně jako v předchozím roce, výrazně lepší a činil 36 309,8 tis. Kč. Celý zisk je navržen k rozdělení do fondů (viz také následující tabulka).

MSB-TechNet


51

Tabulka 33 Hospodářský výsledek JU za rok 2008 v tis. Kč Součásti VŠ (jmenovitě)

HV z hlavní činnosti

Ekonomická fakulta

HV z doplňkové

HV celkem

činnosti

-1137,42

1140,77

3,35

0

0

0

Pedagogická fakulta

7291,26

161,33

7452,59

Přírodovědecká fakulta

1022,32

304,05

1326,37

42,4

3,8

46,2

38,49

1,96

40,45

-443,61

443,69

0,08

408,7

284,84

693,54

Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický

671,38

6212,11

6883,49

Rektorát

-75,95

2461,88

2385,93

Koleje a menzy

521,69

15421,57

15943,26

Školní zemědělský podnik

849,98

684,49

1534,47

9189,24

27120,49

36309,73

Filozofická fakulta

Teologická fakulta Zdravotně sociální fakulta Zemědělská fakulta Ústav fyzikální biologie

Celkem Další vědeckovýzkumné organizace (mimo strukturu JU)

Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Adresa: Branišovská 31, 370 05 České Budějovice, www.bc.cas.cz Biologické centrum AV ČR, v. v. i., se zabývá vědeckým výzkumem v oblastech obecné a aplikované entomologie, hydrobiologie-limnologie, parazitologie, molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a biologie patogenů rostlin, půdní zoologie, půdní mikrobiologie, půdní chemie, půdní mikromorfologie a ekologie a využití získaných poznatků v ochraně přírody a životního prostředí, v zemědělství, vodním hospodářství, lesnictví a lékařství. Organizační součásti Biologického centra AV ČR, v. v. i.: -

Entomologický ústav AV ČR, v. v. i. (ENTU AV ČR),

-

Hydrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. (HBU AV ČR),

-

Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR, v. v. i. (UMBR AV ČR),

-

Parazitologický ústav AV ČR, v. v. i. (PARU AV ČR),

-

Ústav půdní biologie AV ČR, v. v. i. (UPB AV ČR),

-

Technicko-hospodářská správa.

MSB-TechNet


Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i. (ÚSBE AV ČR) Adresa: Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice, www.usbe.cas.cz USBE AV ČR zaměstnává 83 vědeckých pracovníků a je rozdělen do 3 základních sektorů - sektor fyzikální biologie, sektor ekosystémových procesů a sektor integrální biologie, které mají svá pracoviště v Českých Budějovicích, v Nových Hradech, v Třeboni a v Brně. Vědecká činnost ÚSBE AV ČR, v. v. i., se orientuje na systémový přístup výrazně spojený náplní širšího oborového pojmu systémová biologie/ekologie. Předmětem hlavní činnosti ÚSBE je vědecký výzkum zaměřený na analýzu prostorové a funkční dynamiky biologických, ekologických a sociálně-ekonomických systémů - v jistém zjednodušení sledovatelné mj. na základě analýzy toku energie, látek a informací daným systémem, zejména pak v interakci s globální změnou klimatu - a badatelský výzkum strukturních a funkčních vlastností živých systémů na všech jejich úrovních (buňka – jedinec populace – ekosystém – region – společnost).

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Úsek ekologie rostlin (BU AV ČR) Adresa: Dukelská 135, 379 82 Třeboň, www.butbn.cas.cz Botanický ústav (BÚ) se zabývá vědeckým výzkumem v oblastech terénně zaměřených botanických oborů, zejména taxonomie a biosystematiky vyšších i nižších rostlin (včetně algologie, mykologie, bryologie, lichenologie), karyologie, evoluční biologie, fytogeografie, studia vývoje, klasifikace a mapování vegetace, ekologie druhů a společenstev, palynologie, terénně zaměřené rostlinné ekofyziologie a populační biologie, studia mykorhizních symbióz, ekotoxikologie, studia funkcí, obnovy, ochrany a managementu populací a ekosystémů, studia anatomie dřeva a dendrochronologie, krátkodobé a dlouhodobé monitorace klimatu a biomonitorace. Výčet nejdůležitějších výsledků vědecké (hlavní) činnosti a jejich aplikací: -

nové metody detekce sinic a jejich toxinů:

-

nové metody ekologicky šetrného omezení masového rozvoje sinic ve vodních ekosystémech:

-

spontánní nebo řízená sukcese jako nástroj obnovy vegetace zničené lidskou činností:

Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu (FM VSE v Praze) Adresa: Jarošovská 1117/II, 377 01 Jindřichův Hradec, www.fm.vse.cz Vědecko-výzkumná činnost pracovníků Fakulty managementu je zaměřena zejména na rozvoj a aplikaci těch disciplín, které podporují manažerskou činnost a rozhodování. Jedná se o studium různých formálních (matematických) metod a navrhování modelů, ale i o vytváření strategií pro podporu rozhodování na nejrůznějších úrovních řídícího procesu.

52

MSB-TechNet


53

Další instituce: -

Historický ústav AV ČR, v. v. i. (HIU AV ČR),

-

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i. (HIU AV ČR),

-

Centrum raně novověkých studií ČB.

3.2.2.2. Aktivity v mezinárodním kontextu Pro porovnání aktuální situace v Jihočeském kraji vzhledem k celosvětovému kontextu jsou v příloze uvedeny celosvětově nejvýznamnější vědecko-výzkumné směry. V následující tabulce je pak zobrazena situace v Jihočeském kraji s relevantními institucemi, které vykazují soulad mezi jejich oborovým zaměřením a celosvětovými dlouhodobými záměry VaV. Tabulka 34 Obory VaV v JK v souladu s celosvětovými dlouhodobými VaV záměry Obor

Subobor

návrat technologie organismy

využívající jako

Instituce v

Popis předmětu výzkumu

zdroje

cenných látek - alternativy k existujícím produktům

ke

studiu

přírody

JK

na

úrovni organismů, tedy druhů a jejich populací, běžně užívajících molekulárních

a populačně-

genetických metod v základním i

JU (PF, ÚFB) BC, ÚSBE

aplikovaném výzkumu a aplikace dosud čistě teoretických přístupů přesun

akcentů

od

ekosystémů“ Biologické

a technologie,

které

jsou přírodních

„stability

k dynamice

procesů,

ekologické aspekty schopny

vzniku

udržitelného

odstraňovat/detekovat

a s tím spojený posun těžiště

rozvoje

xenobiotika,

resp.

jejich zájmů

projevy

a evoluce

k otázkám biodiverzity

od člověkem

minimálně


ovlivněných prostředí k hledání cest,

jak

skloubit

ochranu

biodiverzity s lidskou činností výzkum

možností

produktů, které budou mít schopnost cílových

produkce složek

"uzavřeným cyklem CO2"

s

experimentální modelování

simulace

a

předpokládaných

změn klimatu (zejména nárůst JU (PF, ÚFB) skleníkových

plynů),

jakož

i bilancování

krajinného

toku

energií a distribuce látek

BC, ÚSBE

MSB-TechNet


Obor

Subobor

sledování


stability

ekosystémů

-

54

udržování

biologické pestrosti krajiny - produkční potenciál

vývoj

systémů

JK

monitorování

stavu přirozených i kulturních ekosystémů

i jejich

xenobiotických

Instituce v

zátěží,

včetně

počtu

malých


půdního edafonu rozvoj

většího

biotechnologických firem (hlavně charakteru spin-off) vyvíjejících a vyrábějících high-tech produkty na nejvyšší produkční

technologie

využívající mikroorganismy

světové

(rekombinantní

proteiny,

soupravy, atd. pro výzkumné, diagnostické

a

případně

i terapeutické biotechnologické Molekulárně

a

modifikované

přístupy

organismy)

biotechnologii,

technologie, založené na

potravinářství

produkci

a šlechtění

rostlinami, živočichy

cenných

látek

JU (PF, ÚFB) BC

použití, potravinářské

produkty,

buněčně biologické v biomedicíně,

úrovni

geneticky užitkové

kvalifikovaná aplikace vlastních i světových výsledků jako faktor českého výzkumu a vývoje v této (a nejen této) oblasti.

JU (PF, ÚFB, ZF) BC

technologie optimalizované

JU (PF, ÚFB,

šlechtěním, resp. genovou

ZF)

manipulací

BC

získávání

přírodně-

alternativních

produktů

JU (PF, ÚFB,

metodami

ZF)

syntetických

BC

novými (náhrada výrob)

MSB-TechNet


Obor

Subobor technologie

55

Instituce v


JK

využívající

sledování projevů chorob (obecně

procesů

v JU (PF, ÚFB,

organismu) pomocí změn na buněčné

-

ZF)

schopnosti

BC

úrovni

metabolity, transformace

účinných

látek - nalézání nových, šetrnějších léčivých forem možnosti

růstu,

vazby strukturální posunutí ekonomiky

zaměstnanosti

státu směrem k odvětvím k vyšší JU (EF), VŠE

a konkurenceschopnosti

přidané

ve znalostní společnosti

udržení růstu sociálního kapitálu

provázanost

sledování

hodnotě,

a

tvorba

a

(FM)

zdůvodnění

ekonomických, sociálních a propojenosti s regiony EU a jejich JU (EF), VŠE environmentálních cílů v specfiky, ekonomika ve světle společenské odlišnosti

evropské perspektivě Společenskovědní výzkum

Evropa

ve

(FM)

světě:

porozumění

měnícím

se

interakcím

a vzájemným

JU (EF), VŠE (FM)

závislostem postavení

a

možnosti

občana v Evropské unii - začlenění a odstraňování bariér JU (EF), VŠE rozvoj,

relace

a vazby, pro občana v rámci EU

(FM)

vlivy Socio-ekonomické

a

vědecké indikátory a jejich využití v politikách Zdroj: Vlastní šetření autorů, 2009

JU (EF), VŠE (FM)

MSB-TechNet


Dalším důležitým údajem je přehled oborů výzkumu v Jihočeském kraji, které vykazují potenciál zapojení do Evropského výzkumného prostoru (EVP), ať již díky probíhající nebo chystané mezinárodní 88

spolupráci.

V oblasti zahraničních vztahů je velmi významná úzká spolupráce mezi Jihočeskou univerzitou a univerzitami v Pasově a Linci, a to jak v rovině osobních vztahů, tak ve velmi dobře fungujícím přeshraničním oboru „Biologická chemie“. Na univerzitě v Pasově se připravuje podobný přeshraniční obor, který bude zaměřen na středoevropská studia. Potenciál přeshraničních vztahů je potřeba znásobnit, protože v rámci plánů Evropské unie pro období po roce 2013 se počítá se vznikem „velkých“ regionů, oficiálně je tato aktivita nazvána EGTC (European Grouping for Territorial Cooperation). Půjde o spojování menších celků do větších jednotek bez ohledu na to, zda daným územím procházely či procházejí hranice států. Takto vzniklé regiony budou garantovat potenciál rozvoje. A právě území jižních Čech, dolního Bavorska a horního Rakouska je přirozeným regionem, který se dobře rozvíjí. Již nyní může být tento efekt znásoben, pokud se najdou společné cíle. Uskutečněné či probíhající přeshraniční / mezinárodní spolupráce. Spolupráce v oblasti vědy a výzkumu či iniciativ pro akceleraci sféry akademické s podnikatelskou probíhá buď přímo v zájmu činnosti jednotlivých aktérů (za podpory vlastních finančních zdrojů), nebo prostřednictvím dotačních titulů. Zde je možné tituly rozdělit na mezinárodní, přeshraniční a národní. Z mezinárodních dotačních titulů lze považovat za nejvýznamnější 7. rámcový program , dále OP Meziregionální spolupráce, OP Nadnárodní spolupráce, ESPON 2013, INTERACT II. V rámci přeshraničních programů určených pro spolupráci rakouského a českého příhraničí existuje program Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013, který je zaměřen na spolupráci českých krajů (Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina) a rakouských regionů (Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň) i v oblastech vědy a výzkumu. Níže jsou uvedeny názorné příklady spolupráce v rámci výše uvedeného přeshraničního programu, resp. jeho předchůdce (INTERREG IIIA).

Česká republika – Rakousko „Biological Chemistry / Biologická chemie“ (PF, 2008-2010)

Více na: http://biologicalchemistry.blogspot.com/ „Ověřování vhodných odrůd obilnin pro ekologické zemědělství ČR“ (ZF, 2003–2007)

Více na: http://www.risy.cz/index.php?pid=510&id_p=9492&kraj=7&language=cz „Založení a provoz laboratoře kultivace buněčných kultur s cílem společného výzkumu v oblasti biomedicíny a biotechnologie“ (ÚSBE AV ČR, 2005–2007) 88

Pro získání těchto údajů byly získány informace od jednotlivých uchazečů mezinárodních projektů (např. 7. RP)

a od podpůrných organizací (např. Regionální kontaktní organizace Jižní Čechy).

56

MSB-TechNet


57

Více na: http://www.risy.cz/index.php?pid=510&id_p=9882&kraj=-1&language=cz „Infrastruktura pro společný studijní program v oboru biotechnologie a biomedicíny“ (ÚSBE AV ČR, 2004–2006)

Více na: http://www.risy.cz/index.php?pid=510&id_p=9881&kraj=-1&language=cz „Inkubátor pro řasové biotechnologie – Česko-rakouské partnerství pro vědu“ (MÚ AV ČR, 2005–2007)

Více na: http://www.risy.cz/index.php?pid=510&id_p=14545&kraj=-1&language=cz Pokud

se

zaměříme

na

nejvýznamnější

instituci,

Jihočeskou

univerzitu,

a

její

zapojení

do mezinárodních programů, které se v roce 2008 v rámci celé Jihočeské univerzity uskutečňovaly, významnou pozici zaujímá zejména Program celoživotního učení (Erasmus, Comenius, Grundtvig, Lingua a Minerva), dále program Ceepus, Tempus a Aktion. V oblasti mezinárodní spolupráce se Jihočeská univerzita zaměřuje na země Evropské unie, v rámci nich pak hlavně na oblast příhraničních regionů - Bavorsko (Univerzita v Pasově), Horní Rakousko (Univerzita v Linci), Dolní Rakousko (Univerzita v Kremsu) a Slovensko (Univerzita v Nitře). Mimo Evropskou unii se její zájem orientuje na rozvíjení spolupráce s USA, Kanadou, Jižní Afrikou a Japonskem. Mimo to se objevují žádosti o navazování spolupráce s univerzitami ze zemí východní Evropy. Snahou Jihočeské univerzity je rozvíjet především funkční společné vědecké projekty a studijní programy. Jednotlivé fakulty Jihočeské univerzity dále rozšiřují zahraniční spolupráci na základě konkrétních partnerských smluv se zahraničními partnery. Zde je spolupráce z hlediska geografického rozložení zemí mnohem rozmanitější, z mimoevropských zemi je to hlavně USA, Kanada, Japonsko, JAR, Zambie, Čina, Tchaj-wan a Latinská Amerika.

Mezinárodní spolupráce - 7. rámcový program pro vědu a výzkum „Increasing the European perch productivity by the improvement of fish welfare“ (VÚRH JU Vodňany)  číslo projektu: (EPSS) 222002  typ projektu:

výzkum ve prospěch MSP

 výzva:

FP7-SME-2007-1

„Governance, Infrastructure, Lifestyle Dynamics and Energy Demand: European Post-Carbon Communities“ (ÚSBE AV ČR)  číslo projektu: 7E09014  typ projektu:

Collaborative project

 výzva:

FP7-SSH-2007-2.1.4

„Conflicting demands of land use, soil biodiversity and the suistainable delivery of ecosystem goods and services in Europe“ (BC AV ČR)

MSB-TechNet


 číslo projektu: 7E08081  výzva:

FP7-SSH-2007-1

„Integrated structure for photovoltaic cell“ (ÚFB JU Nové Hrady)  číslo projektu:  výzva:

(EPSS) 227326-1 FP7-NMP-2008-2.6-1

„Organic Farming and its Contribution to European Biodiversity Sustainability“ (ZF JU, ÚSBE AV ČR)  výzva:

FP7- KBBE-2008-1-2-01

(Další projekty jsou uvedeny v příloze) Dle průzkumu89 české účasti v rámcových programech pro vědu a výzkum (5. RP, 6. RP, 7. RP) provedené Technologických centrem AV vykazuje Jihočeský kraj průměrnou aktivitu ve srovnání s ostatními kraji (s výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje). V přílohách jsou dále uvedeny i další spolupráce součástí JU se zahraničními a domácími vědeckými institucemi. Každoročně také probíhá výměna vědeckého personálu. Stabilní spolupráce - v rámci vědeckých projektů, výměny studentů a účasti v kurzech - probíhá také např. s Johannes Kepler Universität Linz, IMC Fachhochschule Krems a Donau-Universität Krems. Velmi zajímavá je analýza projektů/projektových záměrů zpracovávaných v Jihočeském kraji rozdělených dle oborů. V databázi IS VaV jsou projekty děleny na obory hlavního a vedlejšího zaměření. Vzhledem k charakteru zaměření vědecko-výzkumných institucí působících v Jihočeském kraji byly projekty nejvíce zaměřeny na tyto obory: -

genetika a molekulární biologie,

-

ekologie a společenstva,

-

botanika,

-

mikrobiologie a virologie atd.

K nejvíce zastoupeným vedlejším oborům patří opět botanika, zoologie, biochemie, fyziologie viz také následující graf.

89

Assesment of Participation of the Czech Republic in the EU Framework Programmes, TC AV, 2008.

58

MSB-TechNet


59

Obr. 4 Hlavní obory zastoupené v projektech spoluřešených jihočeskými organizacemi v letech 2000-2006 Hydrologie a limnologie

38

Morfologické obory Imunologie Fyziologie

40 54 56

Biochemie Zoologie

76 79

Mikrobiologie, virologie

83

Botanika

114

Ekologie - společenstva

158

Genetika a molekulární biologie

160 30

50

70

90

110

130

150

170

Počet projektů/projektových záměrů

Zdroj: Technologické centrum AV ČR, 2009

Obr. 5 Vedlejší obory zastoupené v projektech spoluřešených jihočeskými organizacemi v letech 2000-2006 Znečištění a kontr. vody

21

Morfologické obory Ochrana krajinných území Epidemiologie

24 25 30

Imunologie Biotechnologie a biotika

30 38

Fyziologie

49

Biochemie

51

Zoologie

67

Botanika

70 20

30

40

50

60

70

80

Počet projektů

Zdroj: Technologické centrum AV ČR, 2009 Bilaterální vztahy a další formy spolupráce subjektů: Trilaterální technologická platforma 

vznikla v roce 2003 jako společná iniciativa Jihočeské hospodářské komory, Hospodářské komory Horního Rakouska a Průmyslové a obchodní komory Dolního Bavorska,

MSB-TechNet


CLUSTERPOiNT 

neformální iniciativa Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání, občanského sdružení AgEnDa a několika poradenských agentur za účelem podpory vzniku kooperativních sdruženích a platforem (klastrů, národních technologických platforem, apod.),

Národní technologická platforma „TP Bioplyn“ 

v Jihočeském kraji v sídle Jihočeského vědeckotechnického parku v ČB je umístěna Česká bioplynová asociace, která buduje národní technologickou platformu (tj. sdružuje klíčové aktéry průmyslu a výzkumu a vývoje).

3.2.3. Spolupráce s aplikační sférou Spolupráce vědecko-výzkumné sféry s průmyslovým sektorem je v podmínkách Jihočeského kraje důležitým příspěvkem k inovační schopnosti regionu. Jihočeský kraj má v této oblasti významné rezervy.

3.2.3.1. Východiska Hlavním důvodem celkově nízké úrovně spolupráce terciárního sektoru a podnikatelů je obecně nedostatečná podpůrná infrastraktura pro přenos poznatků vědy a výzkumu do praxe, a zároveň systém financování vědy a výzkumu v České republice, který je z významné části založen na tzv. citacích v impaktovaných publikacích a časopisech. Celkem bylo z projektů jihočeských institucí v letech 2000–2006 vytvořeno 44 317 výsledků. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že nejčastějšími výsledky VaV projektů a záměrů jsou články v odborných časopisech, články ve sbornících a kapitoly v knihách. O patent - nebo jinak chráněný výsledek – se jednalo pouze v 59 případech. Z rešerše databáze Úřadu průmyslového vlastnictví vyplývá, že instituce a ústavy sídlící v Jihočeském kraji mají zažádáno pouze o 14 patentů a užitných vzorů, které pokrývají ochranu na území České republiky. Hodnoty poukazují na to, jak výsledky projektů a záměrů VaV institucí jsou málo využívány přímo v praxi. VaV instituce raději volí možnost zveřejnění výsledku v odborných časopisech nebo v odborných knihách před konkrétním uplatněním. Tento stav je zapříčiněn dvěma faktory. Prvním faktorem je velmi nízká spoluprace výzkumné a komerční sféry. Na výzkumné instituce nejsou z komerční sféry takové požadavky, které by vedly k výzkumu a vývoji na zakázku – cílenému výzkumu. Druhým faktorem je absence finančních a legislativních opatření zapracovaných do právního systému tak, aby tvořily oporu proinovačního prostředí. Kromě toho jsou spatřovány problémy v motivačních faktorech ochrany duševního vlastnictví.

60

MSB-TechNet


Obecně se dá říci, že pokud není ve výhledu jasný uživatel inovace, který se bude zabývat rozvojem, komerčním využitím poznatku a jeho další ochranou, je pro vědeckou instituci první prioritou publikace, která vede k dalšímu grantovému financování a kladnému ohodnocení. Na institucích v JK neexistuje cílená koncepční politika přenosu technologií a péče o duševní vlastnictví. Celorepubliková analýza90 publikací otištěných v letech 1994–2004 říká, že téměř tři čtvrtiny všech publikací vznikly v Praze (celkem 33 015). Na druhém místě je podle očekávání Jihomoravský kraj (8065), dalších místa v pořadí představuje kraj Jihočeský (2546) a Středočeský (2088). Nejméně publikací vzniklo v Karlovarském kraji (21) a v kraji Vysočina (62). Ve většině oborů pocházelo více než 60 % publikací z Prahy. To platí o matematice, fyzice, chemii, vědách o Zemi, imunologii, biologických oborech, oborech molekulárně-biologických, materiálových vědách, počítačových vědách, technických vědách, neurovědách, psycho-oborech, oborech klinické medicíny a v multidisciplinárních oborech. V zemědělských vědách, ekologických, mikrobiologických a farma-oborech vznikla v Praze přibližně polovina publikací, zároveň ale významný podíl vznikl i v dalších regionech, hlavně v kraji Jihomoravském a Jihočeském. Výsledky analýzy odpovídají oborovému složení vědecko-výzkumných institucí v Jihočeském kraji. Vedle Prahy a Jihomoravského kraje je Jihočeský kraj pólem excelence v přírodovědných oborech. V Jihočeském kraji vzniklo nejvíce publikací v oborech:  botanika a zoologie,  mikrobiologie,  ekologie. Z pohledu citovanosti publikací se na předních místech objevila Praha a Jihočeský kraj, kde bylo dosaženo o něco vyšších hodnot, než byl celostátní průměr ČR. V této oblasti je mezi regiony velký rozdíl, což je možné částečně vysvětlit oborovou specializací regionů, protože technické a zemědělské vědy mají i ve světové databázi obecně nižší citovanost než vědy biologické, chemické a fyzikální.

3.2.3.2. Nejdůležitější podpůrné instutice pro rozvoj aplikační spolupráce Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP) 

Je prostředí pro zabezpečení transferu technologií, jehož podstatou je spolupráce veřejných výzkumných a vývojových kapacit s komerčními subjekty na technologicky orientovaných podnikatelských projektech a záměrech. Oborové zaměření JVTP jako celku je víceúčelové s převažující oborovou orientací v oblasti biotechnologických procesů. Tato orientace je blízká zaměření činnosti Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, v. v. i.

90

Regionální analýza výsledků vědy a výzkumu, časopis Ergo, listopad 2006, TC AV ČR.

61

MSB-TechNet


62

Centrum biologických technologií Nové Hrady 

Ústav fyzikální biologie JU zaměřuje svou činnost v oblasti VaV na aplikovaný výzkum a podporu technologií.

Ústav

fyzikální

biologie

JU

úspěšně

provozuje

vědeckotechnický

park

s podnikatelským inkubátorem Centrum biologických technologií Nové Hrady.

Centrum pro inovace a aplikovaný výzkum v ekonomii 

Centrum se orientuje na propojení výzkumné a vzdělávací činnosti Ekonomické fakulty JU s podnikovou sférou. Zaměřuje se na realizaci konkrétních akcí, a to ve spolupráci se sponzorskou podporou jednotlivých subjektů komerční sféry. Zapojeni jsou rovněž talentovaní studenti, kteří realizují praktické stáže ve spolupracujících firmách. Centrum bylo založeno v říjnu roku 2007 a za dobu svho fungování navázalo spolupráci s dvaceti spolupracujícími firmami. Bylo realizováno dvanáct stáží studentů, navíc na fakultě proběhly prezentace spolupracujících firem.

Grantová agentura JU 

Grantová agentura JU (GA JU) funguje od roku 2001 jako nástroj pro rozvoj kvalitní výzkumné činnosti studentů prezenčního studia v doktorských studijních programech Jihočeské univerzity. V roce 2006 bylo rozhodnuto, že financování GA JU zahrne každoročně přibližně 10 % dotace na specifický výzkum (tj. cca 3-3,5 mil. Kč).

3.2.3.3. Vybraná témata technologické nabídky Vybraná témata s povahou technologické nabídky korespondují s takovými vědeckými disciplínami, které mají potenciál rozvíjet aplikovaný výzkum, vč. návaznosti na potencionálního uživatele či sféru tržní aplikace. Jedná se o obory, které mají potenciál uplatněnit výsledky jak v komerční/produkční sféře, tak v oblastech veřejného zájmu jako je zdravotnictví, ochrana životního prostředí a vod apod. Níže je uveden výběr konkrétních příkladů vývoje ve fázi blízké tržnímu uplatnění. 

Změny biodiversity hematofágního hmyzu a patogenů



Nové alternativní modely pro sledování hemotoxické aktivity biologicky aktivních látek.



Aplikační a technologické výstupy v oblasti metabolomiky (nové znalosti o složení a kvalitě cílených biotechnologických produktů).



Procesy v ekosystémech nádrže, jezera a jejich povodí - vodní ekosystémy v kontextu povodí, tj. včetně terestrických ekosystémů s ohledem na lidské aktivity



Problematika řízení vodních ekosystémů z hlediska ekologického stavu, potenciálu a jakosti vody



Analýza příčin eutrofizace a acidifikace vod na konkrétních lokalitách



Diagnostika původců lidských onemocnění



Exprese lidských proteinů



Vakcíny proti původcům závažných onemocnění člověka a hospodářských zvířat



Biomedicína – diagnostické laboratoře, infekční oddělení (klíšťaty přenášené patogeny)

MSB-TechNet 


Imunologie – imunologické testy (zjišťování parametrů imunitní odpovědi, průtoková cytometrie)



Virologie – např. vakcína proti Lymské borelióze.



Veterinární lékařství – např. vakcína proti kokcidiím králíků.



Ichtyoparazitologie – histopatologický atlas rybích cizopasníků.



Odvození a charakterizace oslabené linie Eimeria flavescens a vývoj vakcíny proti kokcidióze králíků



Selekce linií se zkrácenou prepatentní periodou



Vyhledávání a příprava bioaktivních molekul odvozených z klíšťat



Biomedicína



Biotechnologie pro zemědělství a lesnictví



Nanotechnologie



Aplikovaná ekologie



Biotechnologie v zemědělském a lékařském výzkumu.



Ekologické zemědělství a lesnictví. Agroenvironmentální a lesoenvironmentální opatření aplikované biotechnologie –



Restoration & reconciliation. Potenciál těžebních prostorů, dopravních staveb aj. coby stanovišť ohrožených druhů, tvorba přírodních biotopů na degradovaných územích, včetně městského prostředí, městská ekologie. Ekonomické analýzy řešení.



Management populací ohrožených i hospodářsky využívaných živočichů. Implementace a monitoring záchranných programů, eliminace konfliktů člověka s predátory, migrační cesty, reintrodukce. Zvládnutí moderních metod (telemetrie, molekulární markery, populační modelování) a spojdní s prakticky orientovanými aspekty.



Molekulární biologie rostlin a živočichů. Zaměření na ochranu genetické diverzity zvířat a rostlin. Studium struktury a funkce genomu s aplikačními vazbami na šlechtění zvířat, rostlin a semenářství, identifikaci genotypů, traceabilitu, hodnocení kvality a bezpečnosti produkce, dědičné poruchy zdraví zvířat, detekci a monitoring GMO v prostředí.



Soft turistika, prodej přírody. Příprava atraktivních programů pro podnikatele v turistickém ruchu, spolupráce s národními parky a CHKO, dopady rekreace na chráněné organismy.



Trvale udržitelný rozvoj ve třetím světě. Zázemí pro konkrétní projekty vznikající s podporou FAO, IUCN, NATO a nadnárodních firem.

3.2.4. Regionální VaV sítě a další výzkumné organizace Za nejvýznamnější reprezentanty výzkumných regionálních sítí jsou považovány především vlastní součásti vědecko-výzkumné infrastruktury (veřejné výzkumné instituce, neziskové organizace či odloučená pracoviště). V Jihočeském kraji nejsou výzkumné sítě navzájem koordinované. Pro příklad je možné uvést následující subjekty:

63

MSB-TechNet




ENKI, o. p. s., nezisková organizace provozující Třeboňské inovační centrum,



CASTITECH, Novohradská společnost pro rozvoj technologií, s. r. o.,



Česká bioplynová asociace, národní technologická platforma,



Akademické univerzitní centrum Nové Hrady,



apod.

Poměrně novou aktivitou, která byla mimojiné akcelerována vznikem národního dotačního titulu, je zakládání tzv. technologických platforem. Kromě České bioplynové asociace (CzBA), budované jako národní technologická platforma v oblasti bioplynu (zasídlené v JVTP), se připravuje analogicky i vznik další – Asociace NGV, tj. národní technologická platforma v oblasti NGV (Natural Gas Vehicles).

64

MSB-TechNet

Studie synergií / Vzdělání

65

4. Vzdělávací kapacity 4.1. Horní Rakousko Abychom přiblížili nabídku vzdělávání Horního Rakouska, představíme v této studii učební nabídku univerzit a poskytneme přehled o počtu studentů a absolventů. Dále popíšeme významné postgraduální učební zařízení Horního Rakouska LIMAK, a rovněž důležitý institut dalšího vzdělávání v oblasti vzdělávání dospělých, WIFI. Závěr kapitoly věnujeme vybraným vzdělávacím programům s inovačním rozměrem a představení International School for Informatics (ISI) v Softwareparku Hagenberg.

Univerzita Johannese Keplera Linz (JKU) Na Univerzitě Johannese Keplera v Linci se v současné době nabízejí tyto studijní obory:91 Tabulka 35 Studijní obory na JKU Právnické studijní obory Právní vědy Právo pro hospodářství a techniku Hospodářské právo Sociální a hospodářsko-vědní studijní obory Comparative Social Policy and Welfare Duchovní a kulturní vědy Phd Program in Economics Politické vzdělávání Sociální a hospodářské vědy Sociální hospodářství Sociologie Statistika Hospodářská informatika Hospodářská pedagogika Hospodářská věda

Diplom Master Bakalář Master

Doktorát Doktorát Master Doktorát Bakalář Bakalář Bakalář Bakalář Bakalář

Master Master Master Diplom Diplom

Technické a přírodovědné studijní obory Obor chemie

Biologická chemie Technika plastů Technická chemie Ekonomické inženýrství v technice plastů

Bakalář Bakalář Bakalář

Master Master

Obor informatika

Bioinformatika Informatika Sítě a bezpečnost Pervasive Computing Software Engineering

Bakalář

Master Master Master Master Master

Obor informační elektronika

Informační elektronika

Bakalář

Master

Obor matematika

Počítačová matematika Průmyslová matematika Matematika v přírodních vědách 91

Doktorát

Master Master Master


MSB-TechNet Technická matematika


66

Bakalář

Obor mechatronika

Mechatronika

Bakalář

Master

Obor fyzika

Biofyzika Molekulární biologie Molekulární biovědy Nanoscience and –Technology Technická fyzika

Master Master Bakalář Bakalář

Studium učitelství TN Studium na doktorát TN

Master Master Diplom

Přírodní vědy Technické vědy

Zdroj: webová stránka JKU92

Doktorát Doktorát

Velký význam má i druhá rovina učební nabídky JKU ve formě univerzitních kurzů a nabídek na postgraduální vzdělávání: fakulta SOWI nabízí nyní 20 univerzitních kurzů především v oblasti vzdělávání managementu. V těsné návaznosti na univerzitu je i LIMAK Johannes Kepler Business School se svými mezinárodně organizovanými rekvalifikačními programy. Právnická fakulta nabízí m.j. univerzitní kurz evropského práva a na něj navazující nástavbové masterstudium European Law.93 Na Technicko-přírodovědné fakultě se nabízejí tyto univerzitní kurzy:94 -

univerzitní kurz pro bezbariérový webdesign

-

univerzitní kurz pro asistované technologien

-

mezinárodní univerzitní kurz pro Informatics Engineering and Management

-

univerzitní kurz pro optoelektroniku fotovoltaiku

-

univerzitní kurz nástavbové studium pro optoelektroniku fotovoltaiku

Třetí sektor zahrnuje nabídku v oblasti dálkového studia příp. nejnověji době také E-Learning. Centrum pro dálkové studium JKU pečuje po celém Rakousku o studijní nabídku dálkové univerzity Hagen. Od roku 2000 se nabízí Muli-Media-Diplomstudium právních věd pod vedením a za péče Institutu pro dálkovou výuku práv.95 Celkem bylo na konci roku 2007 (k 31.12.) na Univerzitě Johannese Keplera zapsáno 13.414 studentů (54 % mužů, 46 % žen). Největší fakultou je stejně jako v předešlém období Fakulta pro vědy sociální a ekonomické, následují Práva a Technicky přírodovědná fakulta. Je třeba poznamenat, že počet studujících žen na Technicko přírodovědné fakultě v uplynulých letech plynule rostl. Zvláště realizované programy jako FIT – ženy do techniky mají přispět k tomu, že podíl studentek v technických disciplínách dále poroste. 96

92


93


94


95


96


MSB-TechNet


67

Tabulka 36 Počty studujících na JKU

Tuzemci

2006

2007

Zimní semestr 2006/ 2007

Zimní semestr 2007/ 2008

Cizinci ze zemí EU

11.998

551

Cizinci

Celkem

Tuzemci

756

13.295

12.008

Cizinci ze zemí EU 562

Cizinci

Celkem

844

13.414

97

Zdroj: Zpráva a hornorakouské inovační síti 2008

Tabulka 37 Počty absolventů na JKU Studijní rok 2005/06

Studijní rok 2006/07

1.146

1.210

Absolventi

Zdroj: Zpráva o lokalitě a technologii Horního Rakouska 200898

V návaznosti na přehled o univerzitním studiu na JKU následuje popis Univerzity pro umělecké a průmyslové zpracování. Nyní se na Umělecké univerzitě studují tyto obory:99

Univerzita uměleckého a průmyslového zpracování Linz Umělecká studia: -

Výtvarné umění o Sochařství a transmediální prostor (Diplom) o Experimentální výtvarné realizace (Diplom) o Malířství & Grafika (Diplom)

-

Grafický design a fotografie (Bakalář, Master)

-

Interface Cultures (Master)

-

Keramika (Bakalář, Master)

-

Móda (Bakalář)

-

Prostorové a designové strategie (Bakalář, Master)

-

Textil/umění & design (Bakalář, Master)

-

Časová a interaktivní média (Bakalář)

-

Časová média (Master)

Umělecko-technická studia: -

Architektura (Bakalář, Master)

-

Industrial Design (Bakalář, Master)

97

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str.

98


99

Webová stránka Umělecké univerzity Linec, http://www.ufg.ac.at/Studienrichtungen.1193.0.html, dld. 2009-09-

06

MSB-TechNet


68

Kulturně vědní studia: -

Mediální kultura a umělecké teorie (Master)

Učitelská studia: -

Výtvarná výchova

-

Textilní práce

-

Pracovní výchova

-

Utváření médií

Studium s doktorátem: -

Studium s doktorátem přírodní vědy

-

Studium s doktorátem filozofie

Seznam Univerzitních kurzů:100 -

Kreslení aktů

-

Péče o atelier

-

Master kurz pro práci se dřevem a kulturu tvorby se dřevem

Níže uvedená tabulka podává přehled o počtech studentů a absolventů na Univerzitě uměleckého a průmyslového zpracování:

Tabulka 38 Počty studujících a absolventů na univerzitě umění 2005/06

2006/07

Studenti

947

1.036

Absolventi

104

138

2007/08 1.019

Zdroj: Zpráva o hornorakouské inovační síti 2008101

Následně bude analyzována nabídka ke studiu na Odborné vysoké škole Horní Rakousko (FH OÖ) s uvedením údajů o počtu studentů a absolventů.

Odborná vysoká škola Horní Rakousko (Fachhochschule Oberösterreich) Nová struktura FH OÖ dává každému ze studentů možnost zvolit si díky modulárně vybraným studijním nabídkám optimální vzdělávací mix pro studium. Jednotlivá stanoviště se přitom zaměřují na následující témata: 102 Hagenberg:

Fakulta informatiky, komunikace a médií, Kampus Hagenberg, provádí vzdělávání specialistů v oblasti informační, komunikační, znalostních systémů a mediální

100

Webová stránka Umělecké univerzity Linec, http://www.ufg.ac.at/Lehrgaenge-Kurse.1192.0.html, dld. 2009-

09-06 101


102

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str. 22, 23

MSB-TechNet

Studie synergií / Vzdělání technologie

s

interdisciplinárními

69

inovačními

přístupy

a širokým

spektrem

ekonomicky orientovaných aplikací. Fakulta se sídlem v Softwareparku Hagenberg nabízí rovněž i související spojení výzkumu, teorie a aplikace. Linec:

Zdravotně sociální fakulta, Kampus Linz, nabízí integrovaný koncept studií a kurzů pro vědecky fundované, prakticky orientované vzdělávání a rekvalifikaci v oblasti zdravotně sociální, jež spočívá v teorii a aplikovaném výzkumu prováděném ve třech kompetenčních oborech „Zdravotně sociální služby“, „Nonprofit- and Public Management“ a „Lékařské technologie“.

Steyr:

Fakulta managementu, Kampus Steyr, je kompetenčním místem pro výuku v oblasti vedení a vytváření podniku. Fakulta má silné mezinárodní ukotvení a soustřeďuje se na trvale udržitelné posílení konkurenceschopnosti organizace ohledně řetězce tvorby hodnot. Jako vzdělávací, výzkumné a transferující zařízení nabízí fakulta tři kompetenční specializace: „Odborná kompetence orientovaná na řetěz tvorby hodnot“, „Odborná kompetence orientovaná na odvětví“ a „Management- and Leadershipkompetence.

Wels:

Fakulta techniky a životního prostředí, Kampus Wels, provádí výuku a výzkum na rozhraní techniky a hospodářství a orientuje se obsahově na aktuální tématické a hospodářsky

zajímavé

oblasti.

V

centru

zájmu

je i hospodárnost a trvalá

udržitelnost technologických přístupů v rozvoji a realizaci. Ve studijním roce 2007/08 studovalo v Hagenbergu 1.120, ve Welsu 1.196, ve Steyru 948 a v Linci 695 studentů. Vývoj počtů studujících probíhal na všech fakultách dynamicky. Podíl studujících žen se zvýšil v minulých letech zřetelně z 13,7 % v roce 1998/99 na 34,8 % v roce 2007/08. Potěšitelný je i vývoj počtu absolventů FH Horní Rakousko. V období mezi studijními roky 2002/03 a 2006/07 se tento počet více než ztrojnásobil z 263 na číslo 935. 103 Tabulka 39 Počty studentů a absolventů na FH Horní Rakousko 2005/06 Studenti Absolventi

2006/07

3.567

3.760

820

935

2007/08 3.959

104


Jak již bylo uvedeno na úvod této kapitoly, je LIMAK významným centrem pro postgraduální vzdělávání. Následuje jeho charakteristika a studijní nabídka. V oblasti “Kompetence pro vedoucí pracovníky” zastává LIMAK105 vedoucí úlohu. Od svého založení v roce 1989 se LIMAK Johannes Kepler University Business School rozvinul do vzdělávacího zařízení

103

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str. 25, 26

104


MSB-TechNet


70

pro budoucí špičkové ekonomické manažery. Je jednou z nejstarších Business Schools v Rakousku a střední Evropě a je úzce spojen s průmyslem a hospodářstvím. To se odráží ve velmi rozsáhlé síti partnerů, v níž jsou zastoupeny i přední rakouské průmyslové podniky. Jako specialita na další vzdělávání vedoucích pracovníků prosazuje LIMAK inovaci, vysokou kvalitu a mezinárodní úroveň. Portfolio zasahuje od mezinárodní realizace programů MBA přes specifické Master programy po programy Management Inhouse šité na míru. Svou roli průkopníka dokazuje LIMAK v mnoha oblastech: Kompetenční model LIMAKu je unikátní. Podporuje účastníky při rozvoji všech tří vzájemně se prostupujících rozměrů: vědomostní, samostatné a sociální kompetenci. Tento kompetenční model je základem všech programů LIMAK. Tabulka 40 Studijní programy LIMAK Executive MBA Programme

Masterprogramme

Intensiv Programme

Inhouse Programme

General Management Programme

MSc Management for Engineers

Innovatiosmanagement

Programy dalšího vzdělávání ušité na míru podnikům

Global Executive MBA Programme International Strategic Management Programme

MSc Innovationsmanagement

Compact Management

Master Public Management

Projektkompetenz


Certified IFRS Accountant

Závěr přehledu o vzdělávacích institucích Horního Rakouska je věnován WIFI. To je etablované zařízení v oblasti profesního zvyšování kvalifikace a je největším partnerem dalšího vzdělávání pro rakouské hospodářství. WIFI je přítomen i v Horním Rakousku. WIFI107 (Institut na podporu hospodářství) je zařízením Rakouské hospodářské komory. Pobočky WIFI v Rakousku -

jsou více než 60 let kompetentními partnery pro profesní vzdělávání a další vzdělávání,

-

jsou největším partnerem dalšího vzdělávání pro rakouské hospodářství,

-

jsou partnerem pro 300.000 klientů ročně,

-

poskytují 25.000 kurzů, seminářů a výukových programů za školní rok,

-

jsou přítomny ve všech spolkových zemích v podobě 9 zemských poboček WIFI a více něž 80 obchodních kanceláří.

105


106


107

Webová stránka WIFI Österreich,

http://www.wifi.at/DE/%c3%9cber%20uns/Das%20WIFI%20in%20%c3%96sterreich/WIFI+%c3%96sterreich.a spx, dld. 2009-09-06

MSB-TechNet


71

Odborníci z celé vzdělávací oblasti se ve čtyřech týmech – WIFI Netzwerk, WIFI Unternehmerservice, WIFI Internationaler Know-how-Transfer a WIFI International Network – starají o profesionální realizaci všech programů.

WIFI Netzwerk (Síť) WIFI Netzwerk je vývojovým a koordinačním oddělením pro všechny WIFI v Rakousku. Stále vyvíjí nové produkty vzdělávání žádané na trhu v oblastech Management/ vedení podniku, osobnost, jazyky, podniková ekonomie, IT/ informatika a technika.

WIFI Unternehmerservice (UNS) (Podnikatelský servis) WIFI

Unternehmerservice

je

koordinačním

místem

celostátní

sítě

podnikatelských

servisů

hospodářských komor Rakouska. Konzultuje, podporuje a informuje podniky v oblastech vedení podniku a management, inovace a technologie, energie a životní prostředí a práce a zdraví.

WIFI Internationaler Know-how-Transfer (IKT) (Mezinárodní transfer know-how) WIFI IKT celosvětově pořádá semináře a managementské kurzy pro podnikatele a topmanagery a umožňuje absolventům hospodářské kontakty s rakouskými firmami.

WIFI International Network (WIN) Tým WIN provádí od roku 2007 internacionalizaci WIFI a funguje jako platforma především pro nové státy EU s cílem přeshraničního servisování všech zákazníků WIFI. Zahraniční zastoupení WIFI jsou již v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, na Slovensku, v ČR, Rumunsku a Bulharsku. Na závěr kapitoly se představí vybrané vzdělávací programy se vztahem k inovaci: jednak je to program „Ženy do techniky“ a dva odborné vzdělávací programy LIMAKu. Kromě toho ukážeme International School for Informatics (ISI) v Softwareparku Hagenberg. Cílem projektu „FIT – Fauen in die Technik (Ženy do techniky)“

108

je získat více žen

pro technicko přírodovědná studia. Od započetí projektu v roce 1999/2000 bylo možno zaznamenat výrazný nárůst podílů žen při studiu technicko-přírodovědné fakultě JKU. Počet studentek začínajících se studiem vzrostl od počátku projektu ze 14 % na potěšitelných 35 % (šk. r. 2007/08). Celkový počet všech studentek poprvé zapsaných na technicko přírodovědné kurzy vzrostl ze 315 (šk. r. 1999/2000) na 574 (šk. r. 2007/2008), což odpovídá nárůstu 82,2 %. Anketa mezi studentkami prvního semestru ukázala, že hlavní důvody – vedle zájmu o techniku a dobrých profesních výhledů – byly dna otevřených dveří programu FIT a internet.

108

Standort- und Technologiebericht OÖ 2008, str. 82

MSB-TechNet


LIMAK sází na kontinuální programovou inovaci109: LIMAK byl jedním z prvních zařízení v Rakousku,které vyvinulo program MBA; tento program byl kontinuálně adaptován a budován rozšiřováním mezinárodní sítě („Triáda“ Brusel, USA a Čína). Dále se v LIMAKu provádí jediný konsorční program MBA110 v Rakousku. Oba programy MBA jsou akreditovány organizací FIBAA (Foundation for International Business Administration Accreditation). LIMAK byl navíc jednou z prvních institucí, který vyvinula a realizovala specifický program v oblasti inovační management. Již několik let mají převážně technici ale i další osoby pracující v dotčené oblasti možnost osvojit si nejnovější vědecké poznatky a potřebné kompetence v oblasti efektivního a úspěšného inovačního managementu. Tento program je jediný svého druhu na území Rakouska, který FIBAA akreditovala. Management for Engineers je od jara 2007 dalším inovačním programem, který byl vyvinut společně s oborem mechatroniky Univerzity Johannese Keplera. Tento program spojuje poprvé vzdělávání pro vedoucí pracovníky se specializací na techniku se specifickým technickým update a přináší nejnovější trendy v oboru mechatronika a stavebnictví. ISI-Hagenberg111 byl vybudován ve spolupráci s Univerzitou Johannese Keplera v Linci a Odbornou vysokou školou Horní Rakousko (stanoviště Hagenberg) speciálně pro mezinárodní studenty s excelentními studijními výsledky. Tento studijní program vytvořil vedoucí Softwareparku Hagenberg, profesor Dr. Bruno Buchberger. ISI nabízí programy BSc i MSc se zaměřením na informatiku, matematiku a IT. Nabídka programů sahá od obecných obsahů v oblasti informatiky po specializované programy např. na poli webengineering, business-software nebo software pro medicínu. Cílem ISI je, aby jeho absolventi zůstávali v Rakousku. Zakladatel ISI, profesor Dr. Buchberger je tímto přesvědčen, že Rakousko musí být zemí, do které se stěhují pracovníci z oblasti VaV a která potřebuje osvícené hlavy ze zahraničí.

109 110

Zpráva o Inovační síti Horního Rakouska (Bericht über das OÖ. Innovationsnetzwerk) 2008, str. 16 Konsorční program označuje program MBA vyvinutý několika podniky, připravený na míru speciálním

požadavkům v rámci personálního rozvoje. Firmy, které se spojily, přitom mohou pocházet z rozdílných branží. Program se nabízí pracovníkům ve spolupráci s Business School. (http://www.mba24.com/glossar-k/konsortialprogramm.html) 111

Webová stránka

ISI-Hagenberg, http://www.isi-hagenberg.at/, dld. 2009-09-29 a webová stránka JKU,

http://www.jku.at/content/e213/e63/e58/e57?apath=e32681/e30488/e30185/e30162, dld. 2009-09-29

72

MSB-TechNet


4.2. Jihočeský kraj Obory s nejvyšší přidanou hodnotou v regionu (medium high-tech) mají vazbu spíše na střední školství (SŠ a SOU). Absolventi jsou proto většinou považováni za pracovní sílu, než za reprezentanty inovačního potenciálu. Mnoho strojírenských firem pak rozvíjí spolupráci v oblasti vývoje a výzkumu především s institucemi mimo Jihočeský kraj (Praha, Plzeňský kraj). Síť předškolních a školních zařízení v kraji (v roce 2007) je tvořena 294 mateřskými školami, 255 základními školami, 37 středními odbornými učilišti, 64 středními odbornými školami, 27 gymnázií a 17 vyššími odbornými školami. V těchto školních zařízeních je celkem 104,9 tis. žáků, což je 6,4 % všech žáků těchto škol v ČR. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé ze 7 fakult JU,

2 veřejných a 3 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita se sídlem v Českých

Budějovicích je tedy tvořena sedmi fakultami – zemědělskou, pedagogickou, biologickou, zdravotně sociální, teologickou, rybářskou a filozofickou. V Českých Budějovicích dále sídlí doposud nejmladší vysoká škola v České republice - Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. V Jindřichově Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Kromě toho je možno studovat na 3 soukromých vysokých školách - Vysoké škole evropských a regionálních studií, Vysoké škole aplikovaných ekonomických studií v Českých Budějovicích, nebo na Filmové akademii M. Ondříčka v Písku. Celkový počet studentů na vysokých školách v tomto kraji čítá 12 tis. studentů, což je 5,9 % z celé ČR. Vyšší odborné vzdělávání Rozložení VOŠ v rámci kraje je v současnosti nerovnoměrné a soustředěné zejména ve větších městech. Z celkového počtu 15 VOŠ ve školním roce 2003/2004 (z nichž pouze 3 jsou samostatné, ostatní jsou zřízeny při středních školách) je jich 6 v Českých Budějovicích (4 krajské a 2 soukromé), 3 v Písku (2 krajské a 1 soukromá), 3 v okrese Strakonice (Strakonice, Volyně, Vodňany - všechny krajské), 2 v Táboře (obě krajské) a 1 v Prachaticích (krajská). Žádná VOŠ nebyla zřízena v okresech Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Zájem o studium na VOŠ v Jihočeském kraji mírně převyšuje republikový průměr. O absolventy VOŠ se zaměstnavatelé zajímají převážně v souvislosti s jejich vystudovaným oborem a podle celkové nabídky pracovních příležitostí v daném místě. Velký význam pro budoucí uplatnění absolventů VOŠ v praxi má skutečnost, že studium klade důraz na pozdější využití praktických znalostí. VOŠ připravují prakticky zaměřené odborníky, kteří jsou schopni se v krátké době zapracovat, jsou samostatní, adaptabilní, umí pracovat v týmu a komunikovat. Tyto požadavky na profil absolventa VOŠ vyplynuly z řady konzultací se zástupci podnikatelské praxe.

73

MSB-TechNet


74

Tabulka 41 Vyšší odborné školy - základní přehled za rok 2007 v rámci ČR Denní forma vzdělávání studenti Území

celkem

Celkem Praha

ženy

177 22 295 16 019 38

5 250

3 790

studenti

absolventi

z toho

Školy

Ostatní formy vzdělávání

cizinci

školní rok

absolventi

z toho

za celkem

2006/07

ženy

za školní rok

cizinci

2006/07

202

5 310

6 479

4 510

119

923

71

1 257

1 711

975

45

294

Středočeský

18

1 568

1 127

9

429

909

741

19

126

Jihočeský

17

2 157

1 156

5

501

502

255

5

31

5

989

761

5

205

274

201

6

6

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

3

271

231

–

53

81

68

1

–

10

1 232

861

6

269

247

158

–

39

8

731

547

3

152

47

42

2

19

Královéhradecký

11

1 038

704

7

271

74

33

–

–

Pardubický

11

1 283

858

3

360

428

300

1

56

Vysočina

13

1 129

887

1

264

342

274

–

50

Jihomoravský

14

2 750

2 223

23

660

652

517

10

191

Olomoucký

7

1 041

642

4

228

257

210

–

23

Zlínský

11

1 063

830

17

233

237

175

15

26

Moravskoslezský

11

1 793

1 402

48

428

718

561

15

62


Terciární vzdělávání Město České Budějovice je sídlem Jihočeské univerzity (fakulty: biologická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská, ekonomická, filozofická a nově zřízená rybářská). V Jindřichově Hradci sídlí Fakulta managementu pražské Vysoké školy ekonomické. Jihočeská univerzita realizuje cca 20 doktorských studijních programů a na základě dohody s Akademií věd ČR bude počet akreditovaných pracovišť pro uskutečňování doktorských studijních programů v kraji zvýšovat. V kraji jsou také dislokovaná pracoviště dalších vysokých škol (viz. výše). Kromě toho je možné v Jihočeském kraji využít nabídky nově vzniklých soukromých vysokých škol – Vysoké školy evropských a regionálních studií, o. p. s., České Budějovice, Filmové akademie v Písku a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích.

MSB-TechNet


Tabulka 42 Přehled a charakteristika v Jihočeském kraji Název

vyšších

75

odborných

CZ-NACE převažující

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o. p. s. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Obchodní akademie a VOŠ ekonomická, Tábor, Jiráskova 1615 Soukromá VOŠ Filmová, s. r. o. Střední rybářská škola a VOŠ vodního hospodářství a ekologie, Vodňany VOŠ a Střední škola, s. r. o. VOŠ lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga VOŠ managementu, o. p. s.

854200 Terciární vzdělávání 854200 Terciární vzdělávání 853220 Střední odborné vzdělávání středních odborných školách 853220 Střední odborné vzdělávání středních odborných školách 853220 Střední odborné vzdělávání středních odborných školách 853220 Střední odborné vzdělávání středních odborných školách 853220 Střední odborné vzdělávání středních odborných školách 854000 Postsekundární vzdělávání

na na na na

škol

a

vysokých

škol

Počet pracovníků

Obrat 112 v mil. Kč

6-9

5–9

1500 - 1999

1000 - 1499

50 - 99

10 – 29

6-9

10 – 29

25 - 49

5-9

10 - 19

15

na

30 - 59

VOŠ uměleckoprůmyslová, s. r. o.

854000 Postsekundární vzdělávání

VOŠ zdravotnická Bílá vločka, s. r. o.


10 - 19

1-2

4

VOŠ, České Budějovice, Okružní 10 Vysoká škola aplikovaných ekonomických studií, s. r. o. Vysoká škola evropských a regionálních studií, o. p. s.


50 - 99

30 - 59

854200 Terciární vzdělávání

10 - 19

1

854200 Terciární vzdělávání

30 - 59

Na rozdíl od středních a vyšších odborných škol, kde již existují určité pozitivní trendy v nastavení systému vzdělávání potřebám trhu práce, dialog mezi zaměstnavateli a představiteli vysokých škol na území Jihočeského kraje dosud příliš aktivně neprobíhá, což vede k určité strnulosti a nepružnosti nabízených vysokoškolských oborů. Počátkem

roku

2009

zpracovalo

SVP

Pedagogické

fakulty

UK

přehled

počtu

absolventů

a nezaměstnaných absolventů v roce 2008 na jednotlivých vysokých školách a jejich fakultách. Do hodnocení byli zařazeni absolventi vysokých škol, kteří od 1. 5. 2007 do 30. 4. 2008 úspěšně ukončili studium. Jako nezaměstnaní byli zařazeni absolventi, kteří byli registrováni na úřadu práce k 30. dubnu a 30. září 2008. Kategorie vývoj ukazuje vývoj nezaměstnanosti v posledních 5 letech. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s 2,7% mírou nezaměstnanosti vykazuje podle předložené statistiky výrazné zlepšení.

112

za rok 2007

MSB-TechNet


76

Tabulka 43 Přehled počtu absolventů a nezaměstnaných absolventů v roce 2008 Absolventi Název školy/fakulty

dále

celkem

studující

Míra nezaměstnanosti nezaměstnaní

běžná

standardizovaná

pořadí

vývoj

Jihočeská univerzita

2 021

33,90%

39

2,70%

3,30%

102

++

ČVUT Praha

4 119

48,20%

26

1,20%

1,90%

63

++

TU Liberec

1 357

37,20%

26

3,10%

2,90%

93

++

VUT v Brně

4 094

48,90%

48

2,30%

2,20%

73

++

VŠB-TU Ostrava

4 731

52,70%

80

3,90%

2,80%

89

++

VŠE v Praze

3 181

53,20%

16

1,10%

1,70%

53

++

ČZU Praha

2 685

41,10%

26

1,60%

2,90%

91

++

MZLU Brno

2 041

56,90%

40

4,60%

4,30%

126

++

134

11,90%

5

4,20%

3,30%

101

++

51

86,30%

0

0,00%

0,00%

1-22

++

520

45,40%

5

1,80%

1,10%

33

++

Evropský polytechnický institut Škoda auto VŠ Vysoká škola podnikání

Zdroj: SVP PF UK, 2009 Vysvětlivky: 0 znamená beze změny, - zhoršení, + zlepšení, ++ výrazné zlepšení.

Struktura pracovních míst z hlediska kvalifikační náročnosti je mírně pod celostátním průměrem. Jihočeský kraj se v posledních letech pohybuje kolem 11. místa. Vzhledem k celostátnímu průměru je v něm na jedné straně menší podíl míst v 6., v 7. a částečně i v 5. kvalifikačním stupni. Na druhé straně nejčastěji jsou zastoupena pracovní místa ve 3. kvalifikačním stupni, společně s 2. a 4. kvalifikačním stupněm, což odpovídá tradiční průmyslové výrobě. Průměrný stupeň kvalifikační náročnosti pracovních míst v kraji činí 3,88 a od roku 1995 se zvýšil o 0,16 stupně. Oproti celé České republice to ovšem představuje poněkud nižší dynamiku, neboť za stejné období se kvalifikační úroveň na celostátní úrovni zvýšila z 3,78 na 4,06 stupně. Přesto je i v Jihočeském kraji viditelný trend podobný jako v celém státě – postupně se snižuje podíl pracovních míst s nižší kvalifikační náročností a naopak se zvyšuje podíl pracovních míst vyžadující vyšší kvalifikaci. Přestože dynamika Jihočeského kraje není nijak mimořádná, bude uvedený trend pokračovat i v příštích letech. Projekce kvalifikačních požadavků v Jihočeském kraji například předpokládá, že podíl pracovních míst ve dvou nejnižších stupních kvalifikační náročnosti by měl během 10 let klesnout na 19 %. Přitom ještě v polovině 90. let zahrnovaly zhruba 26 % všech pracovních míst. Naopak v roce 2017 by mělo být ve třech nejvyšších stupních kvalifikační náročnosti 21,5 % pracovních míst, oproti 16 % v roce 1995. Pro doplnění je níže uveden přehled akreditovaných studijních programů Jihočeské univerzity dle skupin.

MSB-TechNet


77

Tabulka 44 Přehled akreditovaných studijních programů Jihočeské univerzity Skupiny akreditovaných studijních programů Přírodní vědy a nauky

Studijní programy magisterské magisterské navazující K P K P

bakalářské P

Celkem

PhD K

P

12

2

-

-

8

1

10

33

Technické vědy a nauky

2

2

-

-

2

1

-

7

Zemědělství, lesnictví a veterinární vědy a nauky

3

1

2

1

4

1

4

16

Zdravotní, lékařské a farmaceutické vědy a nauky

4

3

1

1

3

2

2

16

Společenské vědy, nauky a služby

8

2

3

1

4

2

3

23

Ekonomie

3

3

1

1

1

1

1

11

-

-

-

-

-

-

-

-

Pedagogika, učitelství a sociální péče

5

5

4

1

5

5

1

26

Obory z oblasti psychologie

1

1

-

-

-

-

1

3

Vědy a nauky o kultuře a umění

1

-

-

-

-

-

1

2

39

19

11

5

27

13

23

137

Právo, činnost

Celkem

právní

a

veřejnosprávní

Zdroj: Výroční zpráva JU za rok 2008

MSB-TechNet

Studie synergií / Infrastruktura

78

5. Hospodářství 5.1. Horní Rakousko

5.1.1. Hlavní odvětví a vztah k inovaci Horní Rakousko je již několik desetiletí na prvním místě mezi spolkovými zeměmi v oblasti hospodářství. 30,1% hornorakouské tvorby hodnot se vyprodukuje při výrobě hmotných statků; Horní Rakousko tímto vykazuje nejvyšší podíl na tvorbě hmotných statků mezi všemi spolkovými zeměmi.113 Tabulka 45 Hrubá tvorba hodnot (tvorba hmotných statků) spolkových zemí (2006) Spolková země

Hrubá tvorba hodnot celkem mil. EUR

z toho tvorba hmotných statků

Podíl %

mil. EUR

Horní Rakousko

38.515

11.596

30,1

Dolní Rakousko

36.342

8.280

22,8

Štýrsko

29.280

7.366

25,2

Vídeň

62.211

5.928

9,5

Tyrolsko

20.527

4.024

19,6

Vorarlberg

10.670

2.985

28,0

Salzburg

16.676

2.979

17,9

Korutany

13.428

2.834

21,1

5.194

828

15,9

232.904

46.821

20,1

Burgenland Rakousko Zdroj: Statistik Austria114

Struktura hornorakouského průmyslu se vyznačuje především:115 -

přítomností všech průmyslových odvětví

-

regionální koncentrací do center (Linec, Steyr, Wels) i v regionu Vöcklabruck

-

nadprůměrná orientace na export

-

vysoká intenzita výzkumu

-

vysoce kvalifikovaný a motivovaný personál

Hospodářská struktura Horního Rakouska je utvářena několika velkými podniky a mnoha malými a středními podniky. Většina z nich se „v koutě“ specializují na své zvláštní silné stránky a mnoho jich patří co se týče podílu na trhu a technologie k předním podnikům v Evropě a ve světě. Kolem 1.000 zahraničních podniků, které se usadily v Horním Rakousku, rovněž dokazují atraktivitu a dynamiku této hospodářské lokality.116 113


114


115

Webová stránka TMG, http://www.tmg.at/2194_DEU_HTML.php, dld. 2009-09-22

116


MSB-TechNet


79

K nejdůležitějším odvětvím s obzvláště konkurenceschopnými podniky, která v Horním Rakousku zdomácněla, patří především:117 -

vozidla a součásti do automobilů

-

výroba strojů a zařízení

-

výroba a zpracování kovů

-

chemie, plasty, papír, celulóza

-

zpracování dřeva

-

automatizace a zpracování informací

V následující tabulce je uveden přehled tvorby hodnot podle hospodářských odvětví. Je z nich patrno, že největší podíl je ve výrobě hmotných statků, což posiluje vedoucí roli Horního Rakouska jako průmyslové spolkové země. Tabulka 46 Tvorba hodnot podle hospodářských odvětví 2006118 Primární sektor celkem: Zemědělství a lesnictví a rovněž rybolov a chov ryb Výrobní oblast celkem Hornictví a těžba kamene a zemin Výroba hmotných statků Zásobování energií a vodou Stavebnictví Oblast služeb celkem Obchod, opravy motorových vozidel a ojetých vozidel Ubytování a pohostinství Doprava a zpravodajství Úvěry a pojišťovnictví Reality, pronájem movitých věcí, služby pro podnikatele Veřejná správa, obrana země, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální oblast Poskytování ostatních veřejných a osobních služeb Soukromé domácnosti Celkem


absolutně v mil. Euro 779 779 15.677 202 11.596 898 2.981 22.059 4.240 941 1.688 1.531

podíl v % v HR 2,02 2,02 40,70 0,52 30,11 2,33 7,74 57,27 11,01 2,44 4,38 3,98

7.034

18,26

1.702 1.916 1.952 1.041 14 38.515

4,42 4,97 5,07 2,70 0,04 100,00

Pro lepší charakteristiku struktury odvětví v Horním Rakousku jsou v další tabulce uvedeny hrubé dlouhodobé investice, mzda zaměstnanců a zaměstnanost podle jednotlivých hospodářských oblastí.

117


118

Webová stránka WKOÖ, http://wko.at/statistik/bundesland/BWS_OÖ.pdf, dld. 2009-09-24

119

Webová stránka WKOÖ, http://wko.at/statistik/bundesland/BWS_OÖ.pdf, dld. 2009-09-24

MSB-TechNet


80

Tabulka 47 Hrubé dlouhodobé investice 120, mzdy zaměstnanců podle jednotlivých hospodářských oblastí 2006122

Hrubé dlouhodobé investice1 Primární sektor celkem: Zemědělství a lesnictví a rovněž rybolov a chov ryb Výrobní oblast celkem Hornictví a těžba kamene a zemin Výroba hmotných statků Zásobování energií a vodou Stavebnictví Oblast služeb celkem Obchod, opravy motorových vozidel a ojetých vozidel Ubytování a pohostinství Doprava a zpravodajství Úvěry a pojišťovnictví Reality, pronájem movitých věcí, služby pro podnikatele Veřejná správa, obrana země, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální oblast Poskytování ostatních veřejných a osobních služeb Soukromé domácnosti Celkem

121

Mzdy zaměstnanců

407 407

2

a zaměstnanost

Zaměstnanost 3

76

3.997

76

3.997

2.418 108 1.810 313 188 6.025 396

8.420 57 6.384 306 1.672 12.894

195.244 2.334 141.197 5.719 45.994 354.365

2.567

89.783

78 651 99 3.850

492 1.250 815

17.177 31.498 15.437

2.042

53.044

278 73 211 390 0 8.851

1.429 1.692 1.965 629 14 21.391

70.855 27.067 27.546 21.440 518 553.606

1

v mil. Euro, zdroj: Statistik Austria

2

v mil. Euro, zdroj: Statistik Austria

3

počet zaměstnaneckých vztahů v ročním průměru, bez částečných úvazků a bez samostatných poskytovatelů

služeb, zdroj: Hlavní svaz sociálních pojišťoven

Následující tabulka ukazuje 10 největších průmyslových odvětví Horního Rakouska, přičemž velikost po určuje podle prodané produkce jednotlivých průmyslových odvětví.

120

Webová stránka Statistik Austria,

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/regionale_gesamtrechnungen/ nuts2-regionales_bip_und_hauptaggregate/index.html, dld. 2009-09-25 121

Webová stránka Statistik Austria,

http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/regionale_gesamtrechnungen/ nuts2-regionales_bip_und_hauptaggregate/index.html, dld. 2009-09-25 122

Spolkové země v číslech, 2008, str. 54

MSB-TechNet


81

Tabulka 48 Prodaná produkce v roce 2008 v miliardách € Horní Rakousko

1

Rakousko

Podíl HR v %

Umístění1

Stroje a kovové zboží

8,37

31,92

26

1

Automobily

6,03

11,26

54

1

Železo a ocel

4,39

8,39

52

1

Chemie

4,33

14,12

31

1

Potraviny a pochutiny

1,77

9,57

18

2

Stavebnictví

1,31

5,82

23

1

Zpracování dřeva

1,24

7,29

17

2

Elektro a elektronika

1,08

13,71

8

4

Výroba papíru

1,04

3,44

30

2

NE kovy

0,90

2,96

30

1

Umístění = pořadí Horního Rakouska mezi 9 spolkovými zeměmi

Zdroj: WKOÖ odvětví průmysl123

V další tabulce jsou znázorněny dotace v oblasti VaV poskytnuté společností FFG (Rakouská společnost na podporu výzkumu) pro rakouské podniky podle jednotlivých hospodářských oblastí. FFG je nejdůležitější republikovou organizací pro poskytování podpory do VaV. Tabulka 49 Dotace Rakouské společnosti na podporu výzkumu rakouským podnikům podle jednotlivých hospodářských odvětví Hospodářské odvětví

Zemědělství, myslivost Těžba kameniva a zeminy, ostatní hornictví Výroba potravin, pochutin a nápojů Výroba textilií a textilního zboží (bez oděvů) Výroba oděvů Zpracování dřeva (bez výroby nábytku) Výroba a zpracování papíru a lepenky Výroba chemikálií a chemických výrobků Výroba zboží z pryže a plastu Výroba a zpracování skla, výroba zboží z kamenů a hlíny ... Výroba a zpracování kovů Výroba výrobků z kovu 123

Přiznaná výše dotace v EUR 1.000 v roce 2008

Počet projektů 2008

2007

0

2

0

0

1

0

3

2

365

1

1

30

0

2

0

2

3

183

1

0

42

24

17

10.644

14

16

2.285

2

3

1.119

15 5

10 11

7.000 847

Webová stránka WKOÖ odvětví průmyslu, http://wko.at/ooe/branchen/industrie/Webová

stránka/Daten_und_Fakten_2009.pdf, dld. 2009-09-24

MSB-TechNet


Strojnictví Výroba kancelářských strojů, přístrojů a zařízení na zpracování dat Produkce přístrojů na výrobu a distribuci elektřiny apod. Rádiová, televizní a zpravodajská technika Lékařská, měřicí, řídící a regulační technika, optika Výroba automobilů a dílů do automobilů Ostatní výroba vozidel Výroba nábytku, bižuterie, hudebních nástrojů, sportovního nářadí, hraček apod. Dodávky energií Dodávky vody Stavebnictví Letecká doprava Zpracování dat a databanky Výzkum a vývoj Poskytování podnikatelských služeb Likvidace splaškových vod a odpadů Celkem

82

52

39

13.582

0

1

0

8

6

2.664

1

1

124

22

31

13.479

8

9

5.355

7

10

11.147

3

2

304

2 2 5 0 28 4

0 0 13 1 35 2

1

1

113

10

7

2.563

220

226

80.845

Zdroj: Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska 2008124

515 556 819 0 5.158 39

5.1.2. Hospodářství v mezinárodním kontextu Data o přímém exportu výrobní oblasti spolkových zemí byla poprvé zveřejněna Rakouskou hospodářskou komorou v roce 2001. Základ pro to tvoří konjunkturální statistika úřadu Statistik Austria. Za povšimnutí stojí, že u vykazovaných čísel nejde o celkový export, ale o výrobní sektor (výroba hmotných statků, stavebnictví). Horní Rakousko si podle čísel Rakouské hospodářské komory vybudovalo v minulých letech vedoucí postavení v oblasti exportu mezi spolkovými zeměmi. 27,8 % všech exportů výrobního sektoru má svůj původ v Horním Rakousku. Tabulka 50 Vývoz výrobního sektoru podle jednotlivých spolkových zemí v roce 2007 Spolková země Horní Rakousko Štýrsko Dolní Rakousko Tyrolsko Vídeň Vorarlberg Salzburg Korutany Burgenland Rakousko

Zdroj: Inhouse Statisik WKO125 124

Export v 1.000 EUR 21.677.734 15.766.122 12.529.254 6.490.695 5.697.562 5.432.612 4.810.002 4.533962 1.174.240 78.112.183

z toho % v HR 27,8 20,2 16,0 8,3 7,3 7,0 6,2 5,8 1,5 100,0

Vývozní kvóta v % 54,4 54,3 38,9 57,1 30,4 64,1 53,6 49,2 39,2 48,6

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 62 a 63,

65 a 66

MSB-TechNet


83

Vývozní kvóta jednotlivých branží je, jak ukazuje tabulka, velmi rozdílná. Nejvyšší vývozní kvóty vykazují hospodářské obory motorová vozidla a díly do nich, výroba ostatních vozidel, papír / lepenka, kancelářské stroje, IT a výroba strojů. Tabulka 51 Export a vývozní kvóty v roce 2007 Odvětví podle označení Export v 1.000 EUR NACE 10-14, 23 Uhlí, ropa, zemní plyn, těžba rody, kamení a zemin, koksárna, zpracování minerálních olejů 15-16 Potraviny a pochutiny, zpracování tabáku 17 Textilie a textilní zboží 18 Oděvy 19 Výroba a zpracování kůže 20 Zpracování dřeva 21 Papír a lepenka 22 Nakladatelství, tiskárny 24 Chemikálie chemické výrobky 25 Zboží z pryže a plastů 26 Sklo, výrobky z kamenů a hlíny 27 Výroba a zpracování kovů 28 Kovové výroby 29 Strojnictví 30-32 Kancelářské stroje, přístroje na výrobu elektřiny, rádiová, televizní a zpravodajská technika 33 Lékařská, měřicí, řídící a regulační technika, optika 34-35 Motorová vozidla a díly do nich, výroba ostatních vozidel 36-37 Nábytek, bižuterie, hudební nástroje, sportovní nářadí, hračky 45 Stavebnictví Celkem Zdroj: Inhouse Statisik WKO126

Vývozní kvóta v % 36.490

11,1

774.812

29,7

154.570 116.468 42.604 451.746 1.011.447 20.642

69,6 63,3 41,9 38,3 79,5 8,9

1.557.610

69,8

1.424.259

73,6

125.019

14,3

3.204.605 1.365.960 3.424.928

61,7 43,1 73,6

1.126.852

74

471.250 5.678.261

72,6 87

460.394

38,9

229.818 21.677.734

4,3 54,4

5.1.3. Vzorové příklady V Horním Rakousku se každoročně uděluje zemská cena za inovaci127 obzvláště inovačnímu podniku. Dále se uděluje zvláštní cena univerzitnímu a neuniverzitnímu výzkumnému zařízení se sídlem v Horním Rakousku.

125

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 20, 21

126

Zpráva o lokalitě a technologiích Horního Rakouska (Standort- und Technologiebericht OÖ) 2008, str. 21f.

127

Webová stránka Hormorakouského TMG, http://www.tmg.at/2178_DEU_HTML.php, dld. 2009-09-29

MSB-TechNet


84

Inovační cena se udílí ve třech kategoriích „Malé podniky“, „Střední podniky“ a „Velké podniky“. Zúčastnit se mohou podniky se sídlem v Horním Rakousku; přihlášená inovace musí být alespoň z větší části vyvinuta na území Horního Rakouska. Členy poroty jsou známí zástupce z oblasti vědy a hospodářství. Zvláštní cena pro výzkumná zařízení je určena pro univerzitní a neuniverzitní výzkumná zařízení se sídlem v Horním Rakousku, přičemž přihlášená inovace musí být rovněž alespoň z větší části vyvinuta na území Horního Rakouska. Cena je zaměřena na výsledky VaV aplikovatelné v praxi. V roce 2008 byli vyhlášeni tito vítězové: Číslem jedna v kategorii „Malých podniků“ je firma FerRobotics Compliant Robot Technology GmbH z Lince. Založení firmy proběhlo za podpory hornorakouského zakládacího centra AplusB Gründerzentrum tech2b v roce 2006. Vyznamenán byl robotický alarm ROMO s lehkou konstrukcí. Základem vývoje je ovládnutí pneumatických svalů pro použití k citlivému kontaktu. Principem je souhra svalů z high-tech materiálů, které se stahují nebo uvolňují pomocí stlačeného vzduchu. Konstrukce ramene je vytvořena bionicky podle lidské paže. Robot se vyhne dříve, než nějaká překážka nebo on sám utrpí škodu. ROMO je technologický pokrok, implementaci flexibilního robota si může dovolit podnik jakékoliv velikosti. http://www.ferrobotics.at STEYR

MOTORS

obdržel

inovační

cenu

v kategorii

„střední

podniky“

za

svou

novinku

„dieselelektrického pohonu pro trolejbusy“. Vyvinul vedlejší pohonný agregát pro trolejbusy, které zajišťují ve městech hromadnou dopravu, a to na čistý dieselelektrický provoz. Ten umožňuje oddělit vozidlo ze systému horního vedení a jezdit s naftovým motorem v čistě dieselelektrickém režimu. 3,2 l dieselmotor přitom nahradil těžký motor pro užitková vozidla a ušetří až jednu tunu hmotnosti. Výhodou je nižší hmotnost, menší potřeba prostoru, robustní základní motor a dynamické chování motoru při nižší spotřebě a nižších emisích. http://www.kekelit.com Fronius patří ve svářecí technice, solární technice a v systémech nabíjení baterií k celosvětově úspěšným poskytovatelům těchto technologií. Fronius získal inovační cenu v kategorii „Velkých podniků“ za vývoj nového systému odporového bodového sváření „DeltaSpot“. Absolutně inovační myšlenka na tomto systému odporového bodového sváření je cirkulující procesní lavice. Ta rotuje mezi elektrodou a zpracovávaným kusem. Po každém bodě se procesní lavice posune do své příští pozice. Kontaktní plochy elektrod tak zůstávají během procesu vždy čisté. Bod za bodem stejná výchozí kvalita a „nová“ elektroda. http://www.fronius.com Zvláštní cenu pro výzkumná zařízení získala laboratoř Christiana Dopplera pro integrované radarové senzory Univerzity Johannese Keplera v Linci. Laboratoř se zabývá vývojem radarových senzorů v motorových vozidlech. Výzkumný sektor automobilového průmyslu zaznamenal zvýšený požadavek v oblasti bezpečnostní techniky za účelem snížení počtu nehod. Pro vznik nového systému radarových senzorů jsou zapotřebí různé výzkumné moduly: circuit design, zpracování signálu a koncepty a simulace integrovaných radarových senzorů. Aby se systém mohl otestovat v rámci

MSB-TechNet


měřicích scénářů, bylo třeba společně s Institutem pro komunikační techniku vyvinout a vyzkoušet systém senzorů včetně elektroniky pro přijímání, vyhodnocování a ukládání signálů. http://www.cdg.co.at

85

MSB-TechNet


86


5.2.1. Základní odvětví a stupeň inovativnosti oborů Historické faktory - jako blízkost ekonomických vstupů a cílového trhu, na kterém lze uplatnit výstupy, nebo nízká cena práce - ztrácejí v současné době svou primární důležitost. Dnešní hospodářský vývoj je stále více veden jednak dostupností a koncentrací takových místních zdrojů jako jsou akademické instituce, inovační firmy, a jednak dovednostmi, resp. způsoby, jakými jsou provázány navzájem. Pokud budou v regionu úspěšně působit vědecko-výzkumné instituce a budou rozvíjet mimojiné i aplikovaný výzkum, jehož výsledky se uplatní v domácích/lokálních inovačních firmách, získají firmy globální konkurenční výhody – bude růst export, oborová specializace, budou vytvářena nová vysoce kvalifikovaná pracovní místa, bude růst efektivita výrobních faktorů, především potom práce – tj. bude rozvíjena ekonomika založená na znalostech. Díky tomu budou vytvářeny zdroje pro sociální a environmentální stabilitu regionu. Nižší produktivita práce v některých odvětvích, spolu se stále vysokým podílem ekonomických činností s nižší přidanou hodnotou, vč. neefektivního vývozu surovin (např. dřevní hmoty), vypovídá o dlouhodobém zaostávání místních podniků za evropskou konkurencí, což při růstu cen vstupů, vč. ceny práce, ohrožuje konkurenceschopnost některých segmentů (textilní výroba, kovovýroba, dřevařství) dokonce už v krátkodobém horizontu. Uplatňování moderních technologií, technologických postupů a inovací, nových metod řízení a marketingu v podnikové praxi je nezbytným předpokladem dlouhodobého rozvoje podniků, včetně jejich úspěšného působení na vnějších trzích (v sousedních rakouských či německých regionech, ale i např. na obnovujících se tradičních východních a středoasijských trzích). Ačkoli šetření ukázala na některé vysoce inovativní společnosti, ekonomika jako celek je v technologické orientaci, v orientaci na kvalitu a inovativnost výrobků spíše slabší. Z pohledu míry inovativnosti dle struktury ekonomiky lze charakterizovat region do několika komplexů, které svými vlastnostmi kopírují kategorizaci128 technologické náročnosti produkce. První komplex tvoří průmysl papíru a celulózy, dřevozpracující, polygrafický a nábytkářský (společně s odvětvím lesnictví, které má v JK silné zastoupení). Tento komplex je označován jako FBI = Forest Based Industry a je mu přisuzován velký význam v následujících letech, zj. z důvodu, že se jedná o plně ekologická odvětví, která hospodaří v souladu zásad trvale udržitelného rozvoje. Protože výše jmenovaná odvětví jsou poměrně investičně náročná, objevují se příklady domácích

firem, které

se z hlediska technologického vybavení na tyto sektory (např. lesnictví, dřevařství, zemědělství) orientují. Navíc tato odvětví jsou poměrně silně vázána na primární sektor, jež je v regionu stále nadprůměrně zastoupen. Mimojiné i v tomto kontextu se otevírá vazba na technologie pro obnovitelné zdroje (bioplynové stanice, solární a geotermální energie, malé vodní elektrárny), krajinotvorbu, environmentální hospodaření, vč. odpadových a sanačních záležitostí a další.

128

Český statistický úřad dle metodiky EUROSTAT.

MSB-TechNet


Druhým komplexem v rámci okruhu tradičních odvětví Jihočeského kraje je oděvní a textilní průmysl. Tento komplex byl jako celek postižen dopady globální konkurence asi nejvíce. Toto odvětví je charakterizováno probíhající restrukturalizací, patrným poklesem zaměstnanosti a investiční potřebou pro udržení efektivní výroby. Subjekty reflektují globální vývoj a konkurenci - především čínské provenience - a často přecházejí ke spíše obchodním aktivitám, při nichž utlumují či přesouvají provozovny výrobního charakteru. V textilním průmyslu je možné jít cestou produkce výrobků novými aplikačními možnostmi – technické textilie (jako automobilové komponenty, průmyslové textilie), textilie z nových materiálů a tzv. inteligentní textilie. Třetím komplexem tradičních průmyslových odvětví je odvětví potravinářské se silnými vazbami na sektor zemědělství. Tradiční základ odvětví, silné podnikatelské subjekty (např. Budvar, Madeta) i existence vědecko-výzkumného potenciálu přírodovědeckého zaměření (JU, BC AV ČR), dává znatelnou preferenci tomuto odvětví v možnostech spolupráce veřejných výzkumných kapacit a komerčních záměrů. JK díky svým výrazným produktům - jako je pivo, výrobky z mléka, či výstupů rybářství - vyjadřuje excelenci a globální konkurenceschopnost regionu v tomto odvětí (např. cca 30 % exportu kapra z celé ČR pokrývá JK). Dalším, v pořadí čtvrtým, komplexem jsou obory s progresivním růstem nejen v regionálním, ale i světovém kontextu. Nejvýznamnější úlohu hrají kovodělné, strojírenské a elektrotechnické firmy s výrobním programem, který je vázán primárně na automobilový průmysl a dílčí komponenty (např. Bosch, Motoco, Belis, MOTOR JIKOV Group). V oboru elektrotechniky a elektroniky mají významné postavení např. firmy EGE, Würth Elektronic, TSE, Freudenberg Mektec, KeyTec nebo Lumen. Exportní význam získaly podniky s výrobou plastů jako je Gamex, Viscofan CZ či Gama. Rozvíjející se obory lze dále identifikovat v procesních technologiích, výroby strojů a zařízení, v energetice, papírenství a obalech, resp. v průmyslových a stavebních aplikacích. Z hlediska progresivního rozvoje regionu mají určující podíl tzv. znalostně intenzivní služby (KIS)129, resp. strategické služeby (sdílené služby, R&D, resp. výzkum a vývoj, centrály firem , call centra apod.), což mj. dokladuje investiční zajem do těchto projektů.130 V oborech high-tech služeb KIS131 není jihočeská ekonomika v porovnání se sousedními regiony v dobré pozici. Většinou se jedná o nadnárodní společnosti, které provozují infrastrukturu, sítě a poskytují služby na území regionu – tj. patrné např. v oboru spojů. Služby v oblasti výzkumu a vývoje jsou zase vázány v zásadě pouze na veřejné kapacity, které v jistém slova smyslu službu poskytují jen velmi omezeně. V komerční sféře nejsou evidovány soukromé výzkumné ústavy ani průmyslový výzkum přímo ve firmách. Pokud již existuje, tak zpravidla pouze pro potřeby dané firmy, tj. nikoli jako služba dalším subjektům. Rozvoj

129 130

KIS – knowledge intensive services dle metodiky EUROSTATu. V EU stále více závisí na sektorech spojených se službami, 46,5% PZI v Evropě patří mezi technologicky

a náročné projekty, přičemž 20 % evropských investic směřovalo do služeb. 131

Spoje, Činnosti v oblasti výpočetní techniky, výzkum a vývoj.

87

MSB-TechNet


88

potřeby informačních a komunikačních technologií (ICT), vlastně oboru jako celku, měl samozřejmě dopad i na profilaci IT specializovaných firem, případně obchodníků s tímto sortimentem. Vznikla tak řada drobných a malých a středních firem. Tržní služby intenzivních znalostí132

- primárně

činnosti související s nemovitostmi, podnikatelské služby, pronájem strojů a zařízení - se velmi úzce vážou na průmyslové a stavební aktivity v regionu. Dopravní služby typu letecké dopravy jsou v zásadě zanedbatelné a významnější rozvíjející se aktivitou je snad pouze příprava veřejného regionálního letiště v Českých Budějovicích. Vodní doprava souvisí s dlouhodobým projektem a nyní realizovaným splavnění Vltavy. Region se z tohoto pohledu zaměřuje především na zlepšení železniční a silniční dopravy. U finančních služeb intenzivních znalostí133 jsou charakteristické dva jevy. Za prvé, systém poboček velkých národních a nadnárodních společností, a za druhé, velmi diverzifikovaná základna malých subjektů a osob samostatně výdělečně činných. Ostatní služby intenzivních znalostí134 jsou ze samotné podstaty zaměření těchto služeb (především vzdělávání, zdravotní a sociální péče) zajišťovány zpravidla veřejnými subjekty. Největší subjekty působí jak v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče, tak v oblasti kulturní a sportovní činnosti a tvoří páteřní infrastrukturu sociálních a kulturních služeb regionu. Tržní služby méně intenzivních znalostí (obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, ubytování a stravování, pozemní a potrubní doprava, vedlejší a pomocné činnosti v dopravě), resp. ostatní služby méně intenzivních znalostí (veřejná správa a obrana, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, činnosti domácností, exteritoriální organizace a instituce) jsou z pohledu inovačního potenciálu méně disponovány, avšak v celkovém hospodářském profilu hrají podstatnou úlohu. V některých případech v rámci jednoho právního subjektu dokonce doplňují základní činnosti dané organizace. Lze říci, že tento charakter hospodářských činností doplňuje portfolio služeb, rozvíjí specializace a zabezpečuje efektivnější fungování terciárního, ale i sekundárního stupně ekonomiky.

5.2.1.1. Obory s vazbou na VaV kapacity regionu Historie, výchozí situace i očekávaný vývoj dávají předpoklad rozvoje odvětví s identifikovanou komparativní výhodou regionu pro účely zvyšování a optimalizace jejich inovačního potenciálu, schopnosti spolupráce s akademickou sférou a aplikace nových znalostí a technologií.

Z dílčích

průzkumů vyplývá, že z hlediska oborového zaměření a tradic veřejné výzkumně-vývojové sféry jsou jihočeské instituce - vedle pražských a částečně brněnských - špičkou v rozvíjených biologických, environmentálních, biochemických, biofyzikálních a ekologických oborech. Tento fakt s ohledem ke světovému vývoji a národním preferenčním směrům podpory výzkumu a vývoje, umožňuje uvažovat o níže identifikovaných VaV oborech, sub-oborech, které je zastřešují, a jejich rozvoji v podmínkách Jihočeského kraje:

132

Vodní, letecká a kosmická doprava; činnosti v oblasti nemovitostí; pronájem strojů a přístrojů; ostatní

podnikatelské činnosti). 133

Finanční zprostředkování; pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení;

pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním. 134

Vzdělávání, zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti; rekreační, kulturní a sportovní činnosti.

MSB-TechNet


89



biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje,



molekulárně a buněčně biologické přístupy v biomedicíně, biotechnologiích, potravinářství a šlechtění,



podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů, vč. technologií pro obnovitelné zdroje,



materiálový výzkum,



mechatronika,



optimalizace metod konstrukce strojů a jejich funkcí,



rozvoj specializovaných informačních technologií.

Na tomto základě jsou identifikovány níže uvedené ekonomické disciplíny jako perspektivní, a to z hlediska realizace inovačních řešení a generování technologických novinek: 

transformace

zemědělství,

jeho

mimo-produkční

zaměření,

krajinotvorba

a

aspekty

udržitelného rozvoje a rozvoje venkova, oblast vazeb primárního hospodářství (zemědělství, lesnictví, produkce dřeva, alternativní plodiny) na potravinářský průmysl, 

technologie odpadového hospodářství a environmentální technologie, eko-technika, sanační technologie,

centrum

služeb

v

technologiích

životního

prostředí,

vodohospodářské

a čistírenské technologie, 

lesnictví, krajinotvorba, vazba na zpracování dřeva a nábytkářské technologie, technologie pro FBI (forest based industry), biomasa pro energetické a další účely,



výroba potravinářských výrobků, biotechnologie, funkční potraviny, zdravotní aspekty potravin, krmiva a přísady do potravin,



biotechnologie, farmakologie, medicínské aplikace, léčiva a doplňky, specializovaná krmiva, apod.,



energetika, technologie pro obnovitelné zdroje energie a alternativní zdroje energie a tepla,



nové funkční materiály pro stavebnictví, alternativní metody/technologie stavitelství a celkově technik urbánního rozvoje (pasivní domy, nízko-energetická řešení),



elektrotechnika, řídící a automatizační technika, mechatronika, senzorika, lehké strojírenství, procesní technologie, přesné strojírenství, optické a měřící přístroje a zařízení, automatizace výroby,



specializované technologie pro tradiční obory jako je potravinářství, zemědělství, lesnictví a rybářství, pro dřevozpracující průmysl, textilní a oděvnický průmysl, průmysl výroby vlákniny a papíru, sklářský průmysl atd.,



informační a komunikační technologie a jejich aplikace průřezově ve všech oborech,



cestovní ruch, turistika, lázeňství, specializované produkty cestovního ruchu, kulturní dědictví, technické památky, životní prostředí, sport apod.,



automobilový průmysl, komponenty pro automobilový průmysl a další dopravní prostředky,



logistické technologie a služby.

MSB-TechNet


90

Tabulka 52 Identifikovaná odvětví a finální produkty s vazbou na regionální VaV Odvětví

Finální výrobky

Industries

Products Fografické přístroje, hodiny Elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče

Elektrotechnika,

řídící

a

automatizační

technika, mechatronika

Zařízení k automatickému zpracování dat Odborné vědecké a řídící přístroje a zařízení Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. Díly a příslušenství vozidel motorových Stroje elektrické (ne točivé) a jejich díly

Energetika, technologie pro alternativní zdroje energie a tepla

Stroje Zařízení

a ostatní

zařízení k výrobě

k výrobě el.

proudu

energie a

díly

Prostředky k rozvodu el. energie jindy neuvedené Rybníkářství, lesnictví, dřevařství a alternativní zemědělství

Environmentální

technologie,

ekotechnika, odpadové technologie

Technologie pro využití obnovitelných zdrojů energie (slunce, biomasa, voda) Technologie odpadového hospodářství Vodohospodářské a čistírenské technologie Medicínské technologie Měřící a regulační technologie v živých organismech, biotechnologie pro potravinářský průmysl, bio-senzorika, přístrojové měřící a regulační

Biotechnologie

vybavení; bio-informatika, farmaceutické aplikace, rybářské biotechnologie, biotechnologie

odpadového

hospodářství,

biotechnologie

biotechnologická hnojiva apod. Strategické

služby

v technologiích

životního prostředí

Výzkum a vývoj Expertní analýzy a platformy řešení Technologické aplikace Turistika a lázeňství

Cestovní ruch

Technické památky Krajinná turistika Potravinářské technologie

Lehké strojírenství a procesní technologie

Zemědělské technologie Technologie pro dřevozpracující a papírenský průmysl Technologie pro textilní průmysl

Informační a

komunikační technologie

(ICT) Vzdělávání – obecně / Specializované vzdělávání a školení

Zdroj: Vlastní šetření autora, 2009

sanační,

MSB-TechNet


91

5.2.2. Ekonomika v mezinárodním kontextu Spolu s liberalizací obchodu a zvýšenou otevřeností ekonomiky v rámci EU i světa nabývá stále na větším významu globální konkurenceschopnost, aspekty investiční zajímavosti ČR, resp. jednotlivých krajů a měst, a exportní výkonnost ekonomiky. Vyjádření přílivu zahraničních rezidentů v rámci privatizačních procesů v následném období určuje význam rozvoje duální ekonomiky v podmínkách Jihočeského kraje. Objem přílivu zahraničních investic sledovaný Českou národní bankou řadí kraj v mezikrajovém srovnání do podprůměru. V přepočtu

investic

na

1

obyvatele

dosahoval

kraj

8.

místa

s podílem

cca 3,8 % na hodnotách přílivu zahraničních investic v ČR. Teritoriální rozložení investic vykazuje značné rozdíly. Převážná část investic je alokována a dále směřuje do aglomerace Českých Budějovic (cca 60 %), poté do okresu Tábor (cca 10 %), zatímco do okresu Prachatice směřuje minimum (pouze 1,4 %). Vývoj a výsledky v jednotlivých letech ukazují na rozhodující faktory pro lokaci investic, jimiž jsou na úrovni kraje, vedle obecných národních faktorů - jako je platná legislativa, zejména dopravní „napojenost“, připravené majetko-právní řešení a lidské zdroje. Jak bylo uvedeno, Jihočeský kraj přes svou relativně vysokou míru otevřenosti ekonomiky (60 % exportu na regionálním HDP), vykazuje v parametru přílivu zahraničních investic v rámci ČR podprůměrné hodnoty. Otázka diskuse ekonomických odborníků je, do jaké míry to ovlivňuje kladně/záporně celkový hospodářský růst kraje vzhledem k otevřeným možnostem rozvoje „domácího“ podnikání, pozitivní strukturalizaci a diverzifikaci majetkové základny dílčích odvětví. Vzhledem k negativním vlivům, které může zapříčinit vstup významné „neukotvené“ zahraniční investice s následným přesunem na východní trhy, je bezesporu tento stav zahraničních investic ovlivněn neuspokojivým dopravním napojením a nedostatkem rozvojových zón. Odvětví

zpracovatelského

průmyslu

se

významně

podílí

na

exportních

hodnotách

a konkurenceschopnosti celého kraje, navíc na sebe úzce váže odvětví služeb a stavebnictví. U významných firem lze často sledovat majetko-právní zastoupení zahraničních investorů, plus pozitivní i negativní dopady vyplývající z existence duální ekonomiky135. V některých případech je „diskutabilní“ přelévání skutečných zisků těchto podniků do jiných rezidenčních oblastí (např. s vazbou na „mateřské“ firmy), stejně tak jako stupeň technologické, znalostní náročnosti předmětných produkcí a saturace dílčích trhů a s tím souvisejícího vytlačování domácích podniků (např. u pilařské výroby, kde je tento trend v JK patrný). Nesporně kladný efekt přináší objem subdodávek požadovaných na místních podnicích, zvyšování objemu kapitálu, stupeň zaměstnanosti obyvatel i ovlivňování podnikatelských standardů v „českých“ firmách.

135

Ekonomika založená na koexistenci subjektů pod zahraniční kontrolou se subjekty pod kontrolou rezidentů

dané ekonomiky (v celé ČR v rámci ZP je to významný jev – tento jev má celou řadu implikací v podobě růstu kapitálové síly, vytěsňování z trhů, ale naopak i možností sub-dodávek, zavedení standardů a pokročilých technologií atd.).

MSB-TechNet


92

Hlavními investory jsou s velkou převahou subjekty z Německa a Rakouska. Ty jsou se značným odstupem následovány firmami z Velké Británie, Nizozemí, Francie a dalších zemí Evropské unie. Většina investic směřovala do výroby s vyšší přidanou hodnotou, zejména do elektrotechniky, lehkého strojírenství a produkce komponentů pro automobilový průmysl. Hodnota jihočeského exportu je v absolutních číslech podprůměrná a v přepočtu na jednoho obyvatele zaujímá kraj dokonce až 11. místo v mezikrajovém srovnání v celé ČR a podílem 4.1 % v celkových hodnotách exportu ČR. Zároveň Jihočeský kraj v porovnání s ostatními kraji vykazuje největší závislost na odbytových trzích sousedů, neboť do Německa a Rakouska směřuje 60 % jihočeského exportu. Z hlediska struktury exportu položek zahraničního obchodu136 - řazeného dle objemu exportu - je nejvýznamnější export komodit dílů a příslušenství motorových vozidel, které se podílejí na celkovém exportu kraje z 12,8 %. Další významnou položkou exportu jsou elektrické přístroje s podílem 11,2 % exportu kraje. Tabulka níže definuje cca 15 položek charakterizující exportní komodity, které tvoří 58,9 % celkového vývozu kraje. Tabulka 53 Nejvýznamnější exportní komodity JK (2008) 784 Díly a příslušenství motorových vozidel 772 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 713 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 742 Čerpadla na kapaliny a dopravníky kapalin 821 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 699 Výrobky ze základních kovů 778 Přístroje elektrické (baterie, žárovky) 744 Zařízení manipulační mechanické a díly k nim 581 Trubky, potrubí a hadice z plastických hmot 895 Kancelářské potřeby a zboží papírenské 641 Papír a lepenka 691 Konstrukce vč. částí (ze železa, oceli, hliníku) 893 Předměty z plastických hmot 022 Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) 635 Výrobky ze dřeva (obaly, okna, dveře, nádobí apod.) Uvedené SITC celkem

136

Dle klasifikace SITC, 3.

12,8 11,2 4,6 4,1 3,8 3,5 2,8 2,7 2,4 1,9 1,9 1,8 1,8 1,8 1,8 58,9

MSB-TechNet


93

Tabulka 54 Komodity s největším podílem JK na celkovém vývozu ČR (2008)

895 581 112 713 635 772 742 22 571 744 641 771 657 821 748

Podíl na celkovém Vybrané komodity s největší vahou JK na celkovém vývozu z ČR vývozu ČR (v %) Kancelářské potřeby a zboží papírenské 59,2 Trubky, potrubí a hadice z plastických hmot 20,3 Nápoje alkoholické 19,7 Pístové motory s vnitřním spalováním a díly k nim 19 Výrobky ze dřeva (obaly, okna, dveře, nádobí apod.) 18,6 Elektrické přístroje ke spínání elektrických obvodů 17,9 Čerpadla na kapaliny a dopravníky kapalin 16,6 Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) 16,2 Polymery etylénu v prvotní formě 14,3 Zařízení manipulační mechanické a díly k nim 13,1 Papír a lepenka 12,3 Stroje elektrické (ne točivé) a jejich díly 11,2 Speciální příze, speciální textilní materiály a příbuzné výrobky 10,3 Nábytek a jeho díly, žíněnky, matrace 8,9 Hřídele, kliky převodové, tělesa ložisková, spojky 8,6

Koncentrace exportu, resp. specializace dle položek, ve kterých se JK podílí významně na celkovém exportu České republiky, lze spatřovat především v komponentech dopravních prostředků a strojů, v kancelářských potřebách, plastech, potravinářských komoditách, avšak u těchto komodit není ČR globálním ani evropským lídrem. Přesto údaje o regionálním exportu odrážejí strukturu hospodářských aktivit a hlavně konkurenceschopnost dílčích výrobků v mezinárodní směně zboží a služeb.

5.2.3. Indikativní příklady Tabulka 55 Největší exportéři (export/import nad 500 mil. Kč) Název firmy


Počet pracovníků

Základní kapitál

JIP - Papírny Větřní, a. Výroba papíru a lepenky 250 - 499 962 s. Výroba ostatních dílů a Dura Automotive CZ, příslušenství pro motorová 1000 - 1499 811 k.s. vozidla, kromě motocyklů Kovosvit MAS, a.s. Výroba kovoobráběcích strojů 1000 - 1499 715 Výroba průmyslových ZVVZ, a. s. chladicích a klimatizačních 1000 - 1499 677 zařízení Aisin Europe Manufacturing Czech, Nespecializovaný velkoobchod 250 - 499 590 s.r.o. JITONA a.s.

Výroba ostatního nábytku

Výroba Schneider Electric, a.s. rozvodných zařízení 137

za rok 2007

a

elektrických kontrolních

Obrat137

297 000 Kč

1 753 mil.

144 000 Kč

5 323 mil.

900 000 Kč

1 721 mil.

011 000 Kč

1 719 mil.

000 000 Kč

1 837 mil.

1000 - 1499 519 518 700 Kč

1 500 mil. a více

500 - 999

384 254 000 Kč

4 151 mil.

MSB-TechNet

Název firmy



Počet pracovníků

Výroba drobných kovových 250 - 499 obalů Výroba ostatních dílů a TRW - DAS, a.s. příslušenství pro motorová 500 - 999 vozidla, kromě motocyklů KOH - I - NOOR Ostatní zpracovatelský 500 - 999 Hardtmuth, a.s. průmysl j. n. Schwan Cosmetics CR, Výroba parfémů a toaletních s.r.o. přípravků Silon, s.r.o. Výroba chemických vláken 500 - 999 Výroba ostatních dílů a Robert Bosch, s.r.o. příslušenství pro motorová 1500 - 1999 vozidla, kromě motocyklů Výroba elektrického a elektronického zařízení pro BRISK Tábor, a.s. 500 - 999 motorová vozidla, kromě motocyklů Výroba konfekčních textilních LEIFHEIT s.r.o. 250 - 499 výrobků, kromě oděvů Kování, lisování, ražení, Magna Cartech, s.r.o. válcování a protlačování kovů; 250 - 499 prášková metalurgie Hatz CZ, s.r.o. Zprostředkování velkoobchodu 25 - 49 Zambelli - technik, Obrábění 250 - 499 s.r.o. Viscofan CZ, s.r.o.

Faurecia Lecotex, a.s.

Výroba ostatních textilií

Výroba kovových konstrukcí a 250 jejich dílů Duropack Bupak Výroba buničiny, papíru a 50 Papírna, s.r.o. lepenky Výroba ostatních strojů a Linde Pohony, s.r.o. zařízení pro všeobecné účely j. 200 n. Zprostředkovatelské činnosti Hauser, s.r.o. realitních agentur Zpracování mléka, výroba Madeta a. s. 1500 mléčných výrobků a sýrů Mlékařské a hospodářské družstvo Nespecializovaný velkoobchod 1 JIH Brawe, s.r.o. Obrábění 250 Seaquist Closures Výroba plastových výrobků 250 Löffler s.r.o. o. Acco Deutschland Zpracování vytříděných GmbH & Co.KG, org. 250 surovin k dalšímu využití složka Výroba alkoholických nápojů; Budějovický Budvar stáčení minerálních a 500 ostatních vod do lahví EGE, s.r.o.

94

Základní kapitál

Obrat137

345 200 000 Kč

1 266 mil.

335 479 000 Kč

3 185 mil.

320 000 000 Kč

848 mil.

266 000 000 Kč

876 mil.

188 392 000 Kč

3 667 mil.

177 400 000 Kč

1 0026 mil.

148 578 000 Kč

800 mil.

126 000 000 Kč

500 - 999 mil.

118 200 000 Kč

1 761 mil.

80 000 000 Kč

1 003 mil.

63 000 000 Kč

816 mil.

0

39 005 000 Kč

500 - 999 mil.

- 499

30 000 000 Kč

1 148 mil.

- 99

28 200 000 Kč

985 mil.

- 249

26 000 000 Kč

3 031 mil.

-

10 000 000 Kč

784 mil.

2 000 000 Kč

7 359 mil.

-5

128 000 Kč

3 033 mil.

- 499

100 000 Kč

520 mil.

- 499

100 000 Kč

871 mil.

- 1999

- 499

-

735 mil.

- 999

-

2 301 mil.

MSB-TechNet


95

Tabulka 56 Vybrané firmy s podílem firemního výzkumu a vývoje Název firmy Jihostroj, a.s.

Výroba nástrojů a nářadí

Kovosvit MAS, a.s.

Výroba kovoobráběcích strojů Výroba průmyslových chladicích klimatizačních zařízení Výroba chemických vláken

ZVVZ, a. s. Silon, s.r.o. Motor Jikov Strojírenská, a.s. Zemědělské Družstvo Chelčice Zemcheba, s.r.o. Agra Group, a.s.

Počet pracovníků 500 - 999


a

Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků, výrobků z usní Smíšené hospodářství

Awik House Výstavba bytových a nebytových budov Production, s.r.o. Programování, poradenství a související Digitis, s.r.o. činnosti Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadů; Envisan-gem, a.s. zpracování odpadů k dalšímu využití Laar, a.s. Poradenství v oblasti řízení Nábytek Kitzberger, Výroba nábytku s.r.o. Opravy výrobků pro osobní potřebu a EGÚ ČB, a.s. převážně pro domácnost Výroba elektrických rozvodných a kontrolních Aura, a.s. zařízení FeKS, a.s. Výstavba bytových a nebytových budov Ostatní vzdělávání j. n. Výroba ostatních strojů a zařízení pro Briklis, s.r.o. všeobecné účely j. n. Architektonické a inženýrské činnosti a Awast, a.s. související technické poradenství Bohemian Appraisal, Ostatní odborné, vědecké a technické a.s. činnosti Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a Bonapol, a.s. technických věd Terms, a.s. Silniční nákladní doprava Ostatní maloobchod s novým zbožím ve Gen-trend, s.r.o. specializovaných prodejnách Architektonické a inženýrské činnosti a Envi, s.r.o. související technické poradenství Architektonické a inženýrské činnosti a Inomech, s.r.o. související technické poradenství Castitech, Novohradská Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a společnost pro rozvoj technických věd technologií, s.r.o. Programování, poradenství a související dataPartner, s.r.o. činnosti Energospol, s.r.o. Výstavba bytových a nebytových budov

1721 mil.

1000 - 1499

1719 mil.

500 - 999

3667 mil.

250 - 499

660 mil.

1-5

Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a

9 mil. 142 mil.

25 - 49

406 mil. 81 mil.

10 - 19

30 mil.

50 - 99

30 - 59 mil. 5 - 9 mil.

50 - 99

10 - 29 mil.

10 - 19

17 mil.

25 - 49

32 mil.

10 - 19

191 mil.

TrimCon, s.r.o.

Merica, s.r.o.

859 mil.

1000 - 1499

Pěstování plodin jiných než trvalých Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách

Obrat

3 - 4 mil. 50 - 99

100 - 199 mil. 74 mil. 5 - 9 mil. 5 - 9 mil. 260 mil. 4 mil.

25 - 49

75 mil. 5 - 9 mil. 1 mil.

20 - 24 6-9

21 mil. 10 - 29 mil. 2 mil.

MSB-TechNet


Název firmy

96 Počet pracovníků


Obrat

technických věd Programování, poradenství a související činnosti Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a PatentCentrum, s.r.o. technických věd PS inovace, s.r.o. Poradenství v oblasti řízení Třemšínská ekofarma, Pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin a s.r.o. olejnatých semen Výzkumný ústav výroby paliv a energií z Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a obnovitelných zdrojů, technických věd s.r.o. Programování, poradenství a související Simopt, s.r.o. činnosti Jihotvar výrobní Výroba betonových výrobků pro stavební družstvo Veselí nad účely Lužnicí nuabi, s.r.o.

5 - 9 mil.

1-5

2 mil. 1 - 2 mil. 3 - 4 mil. 10 - 29 mil.

1-5 100 - 199

5 - 9 mil. 61 mil.

A-spektrum, s.r.o.

Architektonické a inženýrské činnosti související technické poradenství

Eautomatic, s.r.o.

Poradenství v oblasti počítačů

Bioprofit, s.r.o.

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

Czba, s.r.o.

Architektonické a inženýrské činnosti související technické poradenství

Ekopron - Metal, s.r.o.

Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadů; zpracování odpadů k dalšímu využití

KBT, s.r.o.

Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství

2006: 1 mil.

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

1 - 2 mil.

Kompas s.r.o.

Milevsko,

a

1-5

a

Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd NWT Computer Tábor, Programování, poradenství a související s.r.o. činnosti PlasmaTech 21, s.r.o. Opravy počítačů a periferních zařízení

1-5

1 - 2 mil.

0

5 - 9 mil. 5 - 9 mil.

1-5 25 - 49

MikroChem LKT, s.r.o.

Sahos, s.r.o. Solarenvi, s.r.o. Zepor - Zemědělské poradenství, družstvo Praha Komunitní plánování, o.p.s. Společnost Rožmberk, o.p.s. SPŠ keramická, Bechyně, Písecká 203

Obrábění Pronájem a leasing motorových vozidel, kromě motocyklů

300 - 499 mil.

65 mil. 26 mil. 1-5 20 - 24

1 mil. 60 - 99 mil. 3 mil.

Poradenství v oblasti řízení Programování, poradenství a související činnosti Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách

3 - 4 mil.

3 - 4 mil. 2006: 5 - 9 mil. 2006: 1 - 2 mil. 50 - 99

10 - 29 mil.

MSB-TechNet


6. Infrastruktura 6.1. Horní Rakousko V této kapitole analyzujeme hornorakouskou inovační infrastrukturu, tzn. zařízení pro poradenství a podporu inovací. Konkrétně jsou to tyto společnosti: OÖ Technologie- und Marketinggesellschaft mbH, CATT Innovation Management GmbH, Education Highway, OÖ Clusterinitiativen und Netzwerke, Tech2b Gründerzentrum a hornorakouská impulsní a technologická centra.

6.1.1. Podpůrná inovační infrastruktura Skupina TMG v přehledu Společnost Oberösterreichische Technologie- und Marketinggesellschaft mbH (TMG) (Hornorakouská technologická a marketingová společnost s.r.o) má důležitou úlohu při sestavování, realizaci a dalším vývoji strategických hospodářských programů. Zvláštní význam má činnost TMG ohledně podpory usidlování a rozšiřování podniků (one-stop-shop) a při rozvoji podnikových lokalit. Stejně tak patří do spektra výkonů TMG marketing a PR pro inovaci a nové technologie a také management services pro dceřiné společnosti. Koordinace a řízení této sítě provádí TMG a její pobočky v souladu s resortem hospodářství spolkové země. Výzkumné aktivity byly do roku 2007 organizovány ze 100% dceřinou společností Upper Austrian Research (UAR) a v roce 2008 byly tyto aktivity nově stanoveny. Čtyři oblasti výzkumu byly převedeny do vlastních společností s novými kooperačními partnery. Se čtyřmi novými společnostmi a kompetenčními centry se bude UAR v budoucnu podílet na výzkumných zařízeních jako většinový příp. menšinový společník. Tabulka 57 Skupina TMG TMG Impulsní centra techcEnter Linz Winterhafen 33,33 % Techno-Z Braunau 49 % Techno-Z Ried 50,89 % TGZ Schärding 47,41 % TIZ Landl-Grieskirchen 33,33 % TZ Gmunden 8,06 % TZ Vöcklabruck 50 % TZ Inneres Salzkammergut 9,81 % TZ Mondseeland 22,08 % TIZ Kirchdorf 40,26 % TIC Steyr 25 % TDZ Ennstal 56,50 % TDZ Donau-Böhmerwald 60,36 % TZ Freistadt 63,93 % TZ Perg 59,10 % Softwarepark Hagenberg tech2b Inkubator GmbH 25,5 %

Zdroj: TMG-Gruppe138

138

Skupina TMG, str. 6 a násl.

UAR RISC Software GmbH 20 % Software Competence Center Hagenberg GmbH 33,30 % Transfercenter für Kunststofftechnik GmbH 74 % Kompetenzzentrum Holz GmbH 62 % Polymer Competence Center Leoben GmbH 17 % Linz Center of Mechatronics GmbH 40 % Austrian Center of Competence in Mechatronics 33,3 % Research Center for Non Destructive Testing GmbH 100 % Zentrum für Biomedizinische Nanotechnologie GmbH 100 % BioMed-zet Life Science GmbH 26 % tech2b Inkubator GmbH 39,50 % Clusterland Oberösterreich GmbH 61 % CATT Innovation Management GmbH 100 % EDUHI Education Highway GmbH 74 %

97

MSB-TechNet


98

High-tech inkubátor „tech2b je společnost, kterou vlastní UAR, TMG, JKU, FH OÖ a WKOÖ a podporuje převedení výsledků výzkumu z „akademické“ oblasti do produktů a zakládání nových firem. Zvláštní význam v oblasti poradenství má společnost CATT Innovation Management GmbH se svou rozsáhlou nabídkou podpory a poradenství ve všech otázkách podpory výzkumu a transferu technologií a vědomostí. Horní Rakousko zaujímá vedoucí pozici v Rakousku a v EU se svou podporou kooperací a inovací v sítích. Téměř 1.500 partnerů pracuje v pěti klastrech a třech sítích společnosti Clusterland Oberösterreich GmbH. Cílem centra Education Highway Innovationszentrum für Schule und Neue Technologie GmbH (eduhi) (Education Highway inovační centrum pro školy a nové technologie) je podporovat používání informační a komunikační techniky v běžném školním dnu. V 15 technologických centrech pobočky TMG pracuje zhruba 300 podniků s cca 1.900 zaměstnanci. Vedle podpory zakládání a vývoje inovačních podniků přispívají centra k hospodářskému rozvoji a k transferu technologií v regionu. Cíle a úkoly TMG139 Společnost TMG založená na konci roku 1991 je umisťovací a inovační agenturou spolkové země Horní Rakousko. Má dvě hlavní oblasti – marketing stanoviště a inovaci & technologie – a tvoří se svými partnery silnou podnikatelkou skupinu, která nabízí široké spektrum inovačních služeb. TMG má kromě toho důležitou řídící a koordinační úlohu v hornorakouské inovační síti. Vytváří hornorakouskou politiku stanovišť a inovací a slouží podnikům jako centrální kontaktní místo (one-stop-shop) pro usazování provozů. Důležité cíle a úkoly TMG: -

Posilování

inovačního

potenciálu

a

produktivity

podniků

pro

zajištění

jejich

konkurenceschopnosti, -

Vybudování výzkumné a technologické infrastruktury a zvýšení kvóty VaV,

-

Další rozvoj a koordinace realizace strategických hospodářských programů,

-

Podpora při usazování a rozšiřování podniků a rovněž podpora klíčových turistických projektů,

-

Zajištění, rozvoj a zavádění na trh průmyslových stavebních zón ve spolupráci a obcemi a soukromými poskytovateli,

-

Zajištění odbytu pro hospodářskou lokalitu Horní Rakousko jakožto vedoucí spolkovou zemi v oblasti průmyslu, exportu a technologií v celorepublikovém měřítku.

139

Skupina TMG, str. 9

MSB-TechNet


Základní východiska činnosti skupiny TMG140 Cílem skupiny TMG je posílení konkurenceschopnosti hospodářské lokality Horní Rakousko. Základním východiskem činnosti – především v podpoře inovací, investic, kooperace a kvalifikace – jsou oba programy „Strategický program Horní Rakousko 2000+“ a „Inovační Horní Rakousko 2010“. „Strategický program HR 2000+“ zahájil v roce 1998 pětiletou stanovištní a technologickou ofenzívu. Hlavní cíl – zlepšení inovační připravenosti a inovačního výkonu spolkové země – byl tehdy splněn na více než 100%. Aby se mohlo pokračovat v nastolené cestě, byl vytvořen hospodářský program „Inovační HR 2010“ jako hlavní směr pro inovační politiku rozvoje stanovišť pro období 2005 až 2010. Za spolupráce 250 odborníků z oblasti hospodářství, vědy a odborných zařízení a v těsné součinnosti s Radou pro výzkum a technologie HR bylo vyvinuto 18 strategií a 43 konkrétních opatření v 5 tématických oblastech. TMG je odpovědná za profesionální koordinaci a realizaci. Strategický program „Inovační Horní Rakousko 2010“ běží do poloviny roku 2010. Z pověření zemského rady pro hospodářství a technologie Viktora Sigla začala TMG na konci roku 2008 proces dalšího rozvoje při zapojení všech investorů. Nový program „Další rozvoj Horního Rakouska 2010“ vytváří nový základ pro činnost skupiny TMG. TMG je ale příslušná pro koordinaci a řízení inovační sítě Horní Rakousko. Tento úkol se týká především již přibližně 30 společností, na nichž se TMG přímo nebo nepřímo podílí. Důležitým partnerem v této síti je spolková země Horní Rakousko, zájmové organizace, Univerzita Johannese Keplera v Linci, Odborná vysoká škola Horní Rakousko, Umělecká univerzita a neuniverzitní výzkumná zařízení jako Kompetenční centrum lehkých kovů Ranshofen (LKR) nebo společnost Profactor GmbH, obzvláště ale inovační podniky Horního Rakouska.

CATT Innovation Management GmbH CATT141 doprovází jako poradenský podnik v rámci skupiny TMG již téměř 20 let hornorakouské podniky a instituce během celého cyklu trvání projektu v oblasti národního a mezinárodního inovačního managementu s důrazem na výzkum, mobilitu a inovační dotace, transfer technologií a ochranná práva. CATT poskytuje hornorakouské hospodářské a výzkumné sféře především: -

Individuální poradenství ohledně regionálních, národních a evropských dotačních VTI programů (výzkum, technologie a inovace),

-

Zprostředkování kontaktů s poskytovateli služeb VaV, s patentovými zástupci a poskytovateli apod.,

-

Poradenství v oblasti patentového a ochranného práva a poradenství pro strategie uplatnění,

140

Skupina TMG, str. 14

141


99

MSB-TechNet

-


100

Podpora projektového managementu u inovačních projektů jak v regionálním tak v národním a mezinárodním transferu technologií (např. hledání vhodných technologií, vytváření kontaktů s potenciálními kooperačními partnery, zapojení do VTI kooperačních projektů apod.),

-

Poradenství k dotačnímu programu spolkové země Horní Rakousko „inovační asistent/ka nebo poradce/poradkyně pro MSP“,

-

Poradenství

k projektům

mobility

v programu

EU

„Celoživotní

vzdělávání“

(např. zprostředkování praktikantů v tuzemsku a zahraničí), -

Školicí a tréninkové programy (např. inovační management, ochranná práva, projektový management EU apod.).

Clusterland Horní Rakousko GmbH 2. prosince 2005 byla založena společnost Clusterland Horní Rakousko GmbH142, do které se přesunuly všechny aktivity klastrů a sítí, které doposud probíhaly v TMG. Operativní činnost zahájila společnost 1. ledna 2006. Součástí nového podniku je celkem pět klastrových a tří síťové iniciativy. Zásadní

součástí

klastrové

politiky

Horního

Rakouska

je

kontinuální

budování

existujících

hospodářských a technologických oblastí v Horním Rakousku s cílem posílit inovační schopnost podniků obzvláště díky kooperativní spolupráci. Je třeba podporovat především malé a střední podniky. Činnosti prováděné pro partnery klastrů a sítí: -

Informace a komunikace – vytvořit informační náskok

-

Kvalifikace – posílení silných stránek transferem know-how

-

Kooperace – společná realizace inovačních myšlenek

-

Marketing a PR – lepší zviditelnění a posílení činnosti

-

Internacionalizace – usnadnit přístup k novým trhům

Klastry: Klastrové iniciativy představují sítě jednotlivých oborů, které zahrnují aktéry všech stupňů tvorby hodnot účastnící se procesu vývoje a výroby. Součástí společnosti Clusterland Oberösterreich GmbH je pět klastrových iniciativ: Automobilový klastr (AC), Klastr plastů (KC), Klastr

pro nábytek a výrobu ze dřeva (MHC), Zdravotnický klastr (GC)

a Klastr mechatroniky (MC). Sítě: Četné oblasti, které pozitivně ovlivňují konkurenceschopnost a kompetenci, nejsou vůbec nebo jsou pouze omezeně specifické pro jednu branži. Zkušenosti z jedné branže lze mnohokrát využít k dobru podniků jiných sektorů. V centru zájmu je hlavní problematika podnikatelského úspěchu, především netechnologické inovace.

142


MSB-TechNet


101

Z tohoto důvodu byly zřízeny síťové iniciativy překračující hranice jednotlivých branží: Síť Humanressourcen (NHR), Síť Design & Medien (NDM) a Síť technika životního prostředí (NUT).

Education Highway GmbH Úkolem Education highway143 je moderní vzdělávání. Požití nových technologií a médií ve škole je velkou šancí a výzvou. Ale pouhý rozvoj a poskytování technologií samo o sobě nestačí. Education highway je na straně pedagogů radou i skutkem i v didaktických otázkách a při používání nových učebních pomůcek. Cílem je jak pedagogickým pracovníkům tak i žákům a studentům usnadnit všední školní den, co možná nejlépe je podporovat a ukázat jim nové cesty učení a výuky. Služby a produkty společnosti education highway jsou rozmanité: od výhodného a rychlého širokopásmového

internetu

přes

online

možnosti

dalšího

vzdělávání

a

vzdělávací

portály

(www.eduhi.at, www.schule.at) až po výzkumné projekty a vývoj produktů speciálně pro oblast vzdělávání. Nejnovější inovací education highway je vzdělávací TV: nabízí vzdělávací zprávy, odborné přednášky, živé přenosy a službu Media on Demand Services – lze se připojit po internetu snadno a pohodlně – z domova na PC, ve škole nebo na mobilu.

Tech2b GmbH Tech2b144 je high-tech inkubátor zřízený v rámci programu AplusB spolkové vlády v Horním Rakousku. Cílem je rozvinout výzkumné výsledky a inovační myšlenky, především z vědecké oblasti, s podporou tech2b do nových produktů, služeb a podnikatelských aktivit. Centrum tech2b nabízí rozsáhlý servis a poradenství i podporu při startovací fázi zakládání podniků: provozně ekonomické a technické otázky, financování a podpora, poskytování infrastruktury VaV. Zakladatelé jsou podporováni sítí, které se zúčastní Univerzita Johannese Keplera, Odborná vysoká škola Horní Rakousko, neuniverzitní výzkumná zařízení hospodářské komory, bank, investorů a skupiny TMG. Úspěšná bilance prvních šesti let (do roku 2008): 27 založených podniků, 200 zaměstnanců, 15 milion euro kapitálu v majetkových účastích a 30 patentů. Programem „International Incubator Hagenberg“145 odstartovaly spolková země Horní Rakousko, tech2b, Softwarepark Hagenberg a Raiffeisenlandesbank Horního Rakouska v září 2009 projekt, v němž se bude podporovat zakládání nových inovační podniků v oblasti informační technologie. Podpora je určena především pro usídlení start-up podniků domácích i zahraničních zakladatelských týmů v Softwareparku Hagenberg, ty zde budou kompletně podporovány od vzniku obchodní myšlenky až po její realizaci a uvedení na trh. Vedle vhodné infrastruktury a administrace projektovým

143


144


145

http://www.tech2b.at/iih.html

MSB-TechNet


manažerem dávají iniciátoři projektu k dispozici i financování a dotaci z vlastních i cizích zdrojů. Cílem projektu je přivést do lokality Hagenberg vysoce kvalifikované pracovní síly (brain gain) a současně vytvořit protiváhu k odcházení odborníků (brain drain).

Svaz hornorakouských impulsních a technologických center V Horním Rakousku je dobře vybudovaná síť impulsních a technologických center146. 21 v síti aktivních technologických center je atraktivním místem pro sídlo zhruba 560 podniků s více než 3.100 zaměstnanci. Hornorakouská impulsní a technologická centra nemají tyto hlavní úkoly: -

podpora zakládání a rozvoje inovačních a nebo technologicky orientovaných podniků,

-

podpora transferu inovací, technologií a vědomostí k podnikům v regionu,

-

spolupráce na regionálním rozvoji hospodářství,

-

podpora kooperace na regionální úrovni a zapojení do nadřazených sítí.

Impulsní centra přispívají ve svém regionu zásadně ke stimulování celkového regionálního hospodářského vývoje – a tím také k vytváření pracovních míst. Impulsní centra poskytují profesionální infrastrukturu a služby a rozsáhlou informační a kontaktní síť a zlepšují tak regionální atraktivitu jednotlivých lokalit pro zakládání a rozvoj inovačních podniků v rámci center i mimo ně. Impulsní centra tímto přispívají ke zlepšení inovační infrastruktury v Horním Rakousku. Impulsní centra se proto stala důležitou technologickou platformou v jednotlivých regionech.

Softwarepark Hagenberg Softwarepark Hagenberg147 (SWPH) nacházející se zhruba 20 km severně od Lince, v Mühlviertlu, zaujímá vedoucí pozici mezi technologickými parky pro software v Rakousku. Činnost SWPH byla zahájena na konci 80. let příchodem společnosti Research Institute for Symbolic Computation (RISC) vedené univ.-prof. Dr. Bruno Buchbergerem. Pod jeho vedením byl SWPH systematicky budován celá dvě uplynulá desetiletí. Koncept profesora Buchbergera „smart synergies“, vzájemného oplodňování oblastí výzkumu, vzdělávání a podnikatelské realizace, byl hnací silou úspěšného rozvoje SWPH. Dnes je SWPH znám daleko za hranicí spolkové země a může být hrdý na úctyhodné ukazatele. Softwarepark Hagenberg 2009 – data a fakta: -

sídlo osmi výzkumných institucí, z toho čtyř univerzitních institutů a centra Software Competence Center Hagenberg,

-

sídlo Odborné vysoké školy Horního Rakouska s studijními programy a 1.300 studenty,

-

více než 1.000 zaměstnanců,

-

26.000 m² kancelářských ploch.

146


147


102

MSB-TechNet


Tato kombinace a koncentrace výzkumu a vývoje, vzdělání a aplikace učinila z Hagenbergu jedno z nejlepších stanovišť Rakouska pro podniky IKT.

103

MSB-TechNet



6.2.1. Inovační podpůrná infrastruktura 6.2.1.1.

Podpora inovačního procesu

Podpůrná inovační infrastruktura, nebo prostředí pro transfer technologií, je v politických, akademických a firemních kruzích chápáno rozdílným způsobem. Podpůrnou inovační infrastrukturu tvoří souhrn reálných předpokladů a prostředků, které je možno v regionu využívat k rozvoji inovací v rámci celého inovačního procesu. Jde o soubor zdrojů a aktivit, které vytvářejí prostředí pro transfer technologií a které sami o sobě nejsou přímo badatelskou, výzkumnou či vývojovou činností, ale bez nichž se inovační proces neobejde, aniž by neutrpěl na kvalitě a efektivnosti. Inovační proces končí na trhu, tzn. že výsledky výzkumu a vývoje jsou zrealizovány v produktech a službách, v aplikaci technologie - tím jsou tyto komodity konkurenceschopné a je dosahováno zisku. Podpůrná inovační infrastruktura fyzická (vědeckotechnické parky, inkubátory, apod.) i servisní (centra pro transfer technologií, patentová centra, apod.) jsou účelově zřízena právě pro podporu v rámci jednotlivých kroků inovačního procesu. Dílčí šetření jasně prokázala nedostatečné infrastrukturní a technologické zázemí orientované na podporu inovačních a technologických záměrů. S tím souvisí nedostatek odborníků v tomto sektoru, kteří prozatím až na výjimky - např. http://www.tic.trebon.cz/, či startující iniciativa JVTP - nedokázali toto zázemí vytvořit, a ani zrealizovat konkrétní dílčí transfery na bázi spolupráce výzkumné instituce s firmou. Právě formování tohoto sektoru má zásadní roli v regionální a městské samosprávě, stejně tak jako ve vedení veřejných vzdělávacích a výzkumných institucí. Prozatím není tato role dostatečně naplňována ani z jedné strany. Způsob, jak k tomuto cíli dojít, je navržen v již několikrát zmiňované Regionální inovační strategii Jihočeského kraje. Celková situace, která vychází z nedostatečné spolupráce akademického světa a produkční sféry, má mnoho negativních důsledků (někdy i skrytých): od v zásadě nefunkční kontinuity středního, vyššího a vysokého školství, přes pěstování základní vědy bez kontinuity v aplikovaném výzkumu a reálné využitelnosti výsledků, nevyváženost kvalitního výzkumu na univerzitě a akademii a využívání jeho výsledků firmami, produkce hůře uplatnitelných absolventů, až nakonec po nedostatečné soukromé investice do firemního výzkumu a vývoje, nedostatečného rozvoje inovačního podnikání a vzniku technologicky orientovaných firem. Tyto skutečnosti dokumentuje celá řada statistik - od míry dvojího daňového uplatnění nákladů na činnosti výzkumu a vývoje ve firemní sféře, kde je Jihočeský kraj na posledním místě, až po hodnoty orientačního kritéria patentové aktivity, resp. počtu patentů, kde se Jihočeský kraj opět nachází v tristní situaci ve srovnání s regiony střední Evropy. Pojmem inovační infrastruktura se mnohdy rozumí poměrně široké spektrum technických, lidských, finančních a politických prostředků a činností. V tomto dokumentu je podpůrná inovační infrastruktura zúžena na svůj původní význam, tzn. že se jedná o souhrn reálných předpokladů a prostředků, které je možno v regionu využívat k rozvoji inovací a které je možné rozdělit do tří hlavních oblastí:

104

MSB-TechNet


I.

infrastruktura fyzická,

II.

infrastruktura servisní („měkká infrastruktura“ - služeb),

III.

infrastruktura informační zahrnující kvalitní komunikační sítě, které využívá mezinárodní vědecká komunita ve všech státech (dle individuálních možností národní infrastruktury).

Pojem infrastruktura výzkumu a vývoje bude v dalším textu užíván ve významu "obslužnosti a vybavenosti pro VaV", t.j. soubor oblastí, aktivit, nástrojů a podmínek, které samotně nejsou přímo badatelskou, výzkumnou či vývojovou činností, ale bez nichž se VaV proces neobejde, aniž by neutrpěl na kvalitě a efektivnosti. Je to soubor prvků zajišťující veškeré vstupy potřebné pro proces výzkumu a vývoje, jimž lidské zdroje řešitele dosahují předpokládaných výstupů (t.j. výsledků řešení) výzkumu a vývoje. Nedílnou součástí

infrastruktury VaV je dále také vnější prostředí ovlivňující proces

a výsledky VaV.

6.2.1.2.

Infrastruktura fyzická

U fyzické infrastruktury se jedná o veškerou infrastrukturu, která vytváří základní podmínky pro fungování inovačních firem, pro výzkum a vývoj a pro co nejefektivnější průběh transferu technologií. V této oblasti se nachází jak tradiční infrastruktura dopravní a inženýrské sítě, tak především tzv. sídelní infrastruktura, kam jsou zařazovány vědeckotechnické parky, průmyslové zóny, centra transferu technologií, inkubátory a další zařízení vytvářející prostředí pro podniky a výzkumné kapacity.

Vědeckotechnické parky a výzkumná centra V Jihočeském kraji se nachází tato centra: 

Centrum biologických technologií - Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady,



Třeboňské inovační centrum (TIC),



Vědeckotechnický park Agrien České Budějovice,



Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP):

I. etapa fungování JVTP České Budějovice je spojená s vytvořením prostorové kapacity pro zasídlení a podporu inovačních záměrů, spolu s podporou VaV a transferu technologií. Nositelem projektu JVTP je Jihočeská univerzita v ČB. Projekt je úzce provázán také s Biologickým centrem AV ČR či s Ústavem systémové biologie a ekologie AV ČR. Objekt JVTP byl dostavěn a zkolaudován v polovině roku 2008. Již nyní je v přípravě II. etapa JVTP České Budějovice, která dobuduje prahovou kapacitu JVTP a umožní jeho plnou funkčnost. Správou JVTP byla pověřena Jihočeská agentura pro podporu inovačího podnikání. Potenciálními klienty JVTP ČB jsou a budou vědecké týmy s vědecko-výzkumným produktem uplatnitelným v praxi, začínající podnikatelské subjekty typu spin-out, spin-off, nové firmy z jiného prostředí ve vazbě na působnost vědeckých týmů na JU a ústavech AV ČR, fungující podnikatelské

105

MSB-TechNet


106

subjekty s podnikatelským záměrem vážícím se na činnosti JU a ústavů AV ČR, přemosťující a ostatní subjekty. JVTP v obodbí od října 2008 do 1. 1. 2009 přivítal své první klienty, mezi než patří společnosti GENTREND, s. r .o., 12L Research Ltd. a AGRA Group, a. s. Tito klienti JVTP se zabývají různými obory činností a každý z nich má svůj specifický záměr, který chtějí v rámci podnikatelského inkubátoru či podnikatelského inovačního centra realizovat. Jedná se o výrobu a inovace biočipů, rekombinantních antigenů a bioaktivních molekul, služby a testování v oblasti agrochemie či vývoj zcela nového typu nealkoholických nápojů. Podmíněně byl jako klient schválen i Jihočeský vědeckotechnický park, a. s. Zatím však k zasídlení nedošlo. Tabulka 58 Obsazenost Jihočeského vědeckotechnického parku Vědeckotechnický

Podnikatelský

park

inkubátor

Celková plocha

651

321

972

Pronajímatelná plocha - celkem

409

212

621

z toho kanceláře

114

40

154

z toho laboratoře, poloprovozy

295

172

467

K 1. 3. 2009 pronajato – celkem

193

44

237

z toho kanceláře

73

13

86

z toho laboratoře, poloprovozy

120

31

151

47%

21%

38%

Obsazenost

Celkem

Zdroj: JAiP, o.p.s., 2009

Výše jmenovaná centra jsou či budou zaměřena na přírodní vědy, především z oblasti biologie, ochrany životního prostředí, zemědělství nebo biotechnologií. Jejich výhodou jsou výrazné vědecké výsledky a částečně i jejich aplikace v praxi. Zatím značným nedostatkem je minimální množství přidružených podniků a investorů, kteří by dále využívali výsledky práce VTP, což souvisí jak s nízkou marketingovou aktivitou center, tak s nedostatkem vhodných prostor (nájemní budovy – kancelářské, výrobní či laboratorní prostory). Průmyslové zóny V současné době lze průmyslové zóny dělit na dvě základní kategorie: průmyslové zóny bez státní podpory a se státní podporou prostřednictvím agentury CzechInvest. Od roku 1998, kdy na základě usnesení vlády začala fungovat Podpora rozvoje průmyslových zón, byly podpořeny v Jihočeském kraji do roku 2005 pouze čtyři lokality. Jedná se o průmyslovou zónu v Písku, v Blatné, v Prachaticích a Českém Krumlově. Tento stav, co se týká podpory přílivu zahraničních investic, je silným handicapem.

MSB-TechNet


107

Za vznikem dalších průmyslových zón stojí také aktivity měst a obcí, které se snaží připravit pozemky bez vnější pomoci a následně plochy prodávat jednotlivým investorům za dotované ceny. Ačkoli se může zdát, že takový postup narušuje tržní mechanismus, cena pozemku nepatří mezi priority podnikatelů. Dosavadní zkušenosti ukazují, že cena pozemku tvoří okolo 10 % investice, a investoři tudíž kladou větší důraz na rychlost a profesionalitu v jednání a dodržení transparentních postupů při prodeji, což nahrává soukromým vlastníkům, realitním kancelářím či developerským společnostem. Přestože jsou městské i obecní průmyslové zóny stále vyhledávané, zarážející je situace například v krajském městě, které v současné době nemá ucelenou průmyslovou zónu. Budoucnost má soukromý projekt Průmyslová zóna Hradební role v katastru Boršova nad Vltavou u Českých Budějovic. Tabulka 59 Přehled průmyslových zón podpořených v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 -2005 v Jihočeském kraji

Obec

Velikost území PZ

Celková

Převod

podpořené podle

dotace

pozemků

Programu (ha)

(tis. Kč)

PF ČR (ha)

Rok poskytnutí podpory

Písek

41,50

16 552

31,08

2000,2002,2003,2004

Prachatice

10,20

8 234

1,10

2000,2001

Blatná

10,00

2 000

1999

48,1

22 616

2005

Český Krumlov Domoradice

-

Zdroj: Jihočeský kraj, 2009

Další iniciativou tohoto typu je Hospodářský park České Velenice-Gmünd, který byl založen ve spolupráci českého státu a rakouských institucí. Jedná se o první přeshraniční aktivitu v oblasti průmyslových zón a hospodářských parků obecně v Jihočeském kraji, a také (společně s Jitex Písek) o jeden z mála hospodářských parků s vlastním managementem. Součástí parku je inovační centrum. Jeho hlavní nevýhodou je poloha v periferní (pohraniční) části kraje bez přímého napojení na kvalitní dopravní infrastrukturu. Jihočeský kraj disponuje celou řadou areálů, které byly budovány na principech extenzívní produkce, a v současné době je kapacita budov mnohem větší, než požaduje vlastní výroba firem.

6.2.1.3.

Infrastruktura servisní

U infrastruktury servisní je prvkem inovační infrastruktury infrastruktura služeb, resp. infrastruktura organizací, které poskytují služby v souvislosti s inovacemi a inovačním podnikáním. Do této oblasti spadají hlavně regionální a národní organizace, jež se zabývají problematikou podpory VaV, transferem technologií, podporou investic a podporou MSP. Poskytované služby mohou být poradenského charakteru, stejně jako např. školení, přednášky, vzdělávací kurzy, marketing, apod. Z pohledu kompatibility výsledků výzkumu a vývoje v mezinárodním kontextu lze do infrastrukturních prvků technické infrastruktury a infrastruktury služeb v inovacích zahrnout i podporu normotvorné

MSB-TechNet


činnosti a tvorby norem, což do jisté míry souvisí s akreditační činností - a potažmo i s činností dle ISO norem (ISO 9000, 14000). Knihovny a informační centra jsou další významnou částí infrastruktury výzkumu a vývoje, která překrývá oblast informační a oblast služeb, a pro svůj zvláštní charakter si zaslouží specifickou pozornost. V širším smyslu se jedná o část komplexu veřejných informačních služeb, jež mohou být využívány pro potřeby výzkumu a vývoje jako referenční médium, nebo dokonce jako primární zdroj dat (v řadě společenskovědních disciplín).

Technologické platformy Trilaterální technologická platforma (TTP) Horní Rakousko – Dolní Bavorsko – jižní Čechy je společnou iniciativou Jihočeské hospodářské komory, Obchodní a průmyslové komory Dolního Bavorska v Pasově a Hospodářské komory Horního Rakouska. V rámci TTP Horní Rakousko – Dolní Bavorsko – jižní Čechy je monitorován stav výzkumu, vývoje a inovací v účastnících se regionech, jsou vyměňovány zkušenosti a pravidelně se uskutečňuje „Přeshraniční den inovací“, kde jsou představeny nejnovější trendy na poli inovací a je předána „Gross Border Award“ za přeshraniční spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Česká bioplynová asociace, o. s., (CzBA) byla založena v únoru 2007 jako nezisková odborná platforma pro podporu implementace a provozu bioplynových technologií, a to jako reakce na chybějící: 

veřejně přístupné a empirií osvědčené informační zdroje ve fázi přípravy projektu bioplynové stanice (dále jen BPS) a ve fázi jejího provozu,



nezávislý konzultační orgán pro veřejnou správu i pro podnikatelskou veřejnost,



všeobecné standardy pro produkci bioplynu, referenční laboratoře pro testování vstupních surovin a monitorování provozu BPS,



osvětu ekonomické stránky provozu BPS, kdy dodavatelské firmy využívají nezkušeností investorů.

Primárním strategickým cílem je plnit funkci národní technologické platformy, být zastřešující odbornou organizací v oblasti výroby a využití bioplynu v rámci celé České republiky. Již od počátku se CzBA profilovala jako odborná organizace s vysokým zastoupením odborníků z oblasti výzkumu a vysokých škol, dále pak projektantů a dalších profesionálů v oblasti normalizace či marketingu. Od poloviny roku 2008 se CzBA otevírá významněji rovněž producentům bioplynu a provozovatelům bioplynových stanic.

Klastrové iniciativy Fungující klastrové iniciativy (zapsané v Obchodním nebo jiném rejstříku) 

CEVTECH (Centrum vodárenských technologií)



EKOGEN



Asociace Bioenergetika

108

MSB-TechNet




Dřevařský klastr



Klastr nízko-energetického a pasivního stavebnictví

Připravované či uvažované klastrové iniciativy 

Pivovarský klastr



Klastr inteligentní součástky



Svářečský klastr

Platforma CLUSTERPOiNT po splynutí s Národní klastrovou asociací umožní sjednotit, řídit a zkvalitnit rozvoj klastrových iniciativ nejen na území Jihočeského kraje, ale i budovat přeshraniční a meziregionální spolupráci. Tato platforma usiluje o posílení inovačních podpůrných systémů, jejich vzájemného propojení a udržitelné spolupráce, posílení vazeb akademických institucí vzájemně s podnikatelskou i nepodnikatelskou praxí a s veřejnými orgány, dále o podporu zapojení regionálních inovačních aktérů do národních, nadnárodních a mezinárodních sítí pro podporu výzkumu, vývoje a inovací a zabezpečení udržitelnosti výsledků projektu.

Mezinárodní sítě Účast v mezinárodních sítích pro NUTS II Jihozápad zajišťuje BIC Plzeň – Podnikatelské a inovační centrum. IRC – Innovation Relay Centre – posláním je podpora inovační a mezinárodní spolupráce v Evropě (technologický transfer). EIC – Euro Info Centre Network – posláním je podpora MSP prostřednictvím poskytování informačních a poradenských služeb usnadňujících vstup na jednotný evropský trh a rozvoj mezinárodní spolupráce firem. EBN – European Business and Innovation Centre Network – koordinační síť BIC center, která slouží jako inovační nástroje pro ekonomický rozvoj. IRE – je síť sloužící k výměně dobrých zkušeností mezi regiony (většina z nich má zpracovanou regionální inovační strategii) a zvyšování konkurenceschopnosti Evropy.

Vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce v Jihočeském kraji Mezi servisní infrastrukturu jsou zařazeny i vzdělávací a vědecko-výzkumné organizace – více viz kap. 3 a 4.

Organizace zaměřující se na podporu VaV a inovačního podnikání 

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání, o. p. s.,



Jihočeská hospodářská komora



Regionální rozvojová agentura (RERA, a. s.)



Svaz měst a obcí Jihočeského kraje



Regionální agrární komora Jihočeského kraje

109

MSB-TechNet




Obecně prospěšná společnost ENKI (Třeboňské inovační centrum)



AgEnDa, občanské sdružení



Regionální rozvojová agentura Šumava, o. p. s.



CpKP jižní Čechy (Centrum pro komunitární práci)



EUROREGION Silva Nortica



Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, o. p. s



Jihočeská rozvojová, o. p. s.

Orgány veřejné správy 

Jihočeský kraj



Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu



Statutární město České Budějovice a městské úřady



Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II JIHOZÁPAD



Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR)

Poradenská a informační centra 

Eurocentrum



Regionální poradenská a informační centra (RPIC)



Informační místa pro podnikatele (InMP)



Regionální kontaktní organizace jižní Čechy (RKO JC)

Komerční poradenské subjekty Celostátní organizace se zastoupením v regionu 

CzechInvest



Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.,



Agentura Czechtrade,



Úřad práce v Českých Budějovicích



Akademie věd České republiky -



Český statistický úřad

Celostátní organizace bez zastoupení v regionu 

Technologické centrum České republiky (TC ČR)



Asociace výzkumných organizací (AVO)



Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR)



Národní asociace pro rozvoj podnikání



Úřad průmyslového vlastnictví



Společnost vědeckotechnických parků ČR

110

MSB-TechNet


Pojem Infrastruktura výzkumu a vývoje v této studii zahrnoval "obslužnost a vybavenost pro VaV", t.j. soubor oblastí, aktivit, nástrojů a podmínek, které samotně nejsou přímo badatelskou, výzkumnou či vývojovou činností, ale bez nichž se VaV proces neobejde, aniž by neutrpěl na kvalitě a efektivnosti. Nedílnou součástí infrastruktury VaV je také vnější prostředí ovlivňující proces a výsledky VaV. Fyzická infrastruktura i infrastruktura služeb v Jihočeském kraji je poměrně dobře rozvinutá. Na území Jihočeského kraje působí řada vědecko-výzkumných institucí, jsou zde umístěna pracoviště Akademie věd ČR, pracoviště Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a další veřejné i soukromé VaV kapacity. Je zde vytvořen předpoklad pro rozvoj progresivních odvětví využívajících výsledky výzkumu a vývoje, která se mohou stát významným segmentem ekonomiky Jihočeského kraje. V Jihočeském kraji rovněž působí celá řada subjektů, která napomáhá rozvoji inovačního potenciálu podniků. Podporovány jsou aktivity zaměřené na vytváření a rozvíjení sítě spolupráce mezi podnikatelskými a výzkumnými a vývojovými institucemi, univerzitami a vysokoškolskými zařízeními a provázání těchto sítí na specializovanou podnikatelskou infrastrukturu. Cílem je na jedné straně urychlení přenosu technologií a nových poznatků do podnikové praxe, na druhé straně služba výzkumu a vývoje dle požadavků praxe. Stimulovány jsou aktivity, které vytvářejí síťově vazby, jež přispívají k šíření inovací. Klastry (přirozeně) či sítě (záměrně, organizovaně) umožňují vytváření a rychlé šíření inovací a technologií (i prostřednictvím odběratelsko-dodavatelských vtahů), jejich sdílení a využívání participujícími subjekty, což povede ke zvyšování inovačního potenciálu regionu. Podnikatelské subjekty měly v minulosti zájem spíše o poradenství v oblasti marketingu, odbytu, investic, stavebnictví a práva (daňového, zaměstnaneckého a obchodního). V současnosti již však není zpochybňován fakt, že stupeň znalostní ekonomiky, kvalita a struktura výzkumu a vývoje a potenciál inovačního podnikání, podnikání s vyšší přidanou hodnotou v progresivních oborech a jeho provázanost s akademickým prostředím, úroveň technologického pokroku a difuse technologických novinek i úroveň vzdělávání jsou předmětné faktory, které dnes - více než dříve - určují konkurenceschopnost a prosperitu hospodářského prostoru jak na regionální úrovni, tak na úrovni národní a světové.

111

MSB-TechNet

Studie synergií / Přílohy

112

8. Přílohy

Příloha č. 1 – Celosvětové dlouhodobé vědeckovýzkumné směry Biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje technologická subokruh

oblast

–

komentář širšího pokrytí celého okruhu

návrat ke studiu přírody na úrovni organismů, tedy druhů a jejich technologie využívající organismy populací, běžně užívajících molekulárních a populačně-genetických jako zdroje cenných látek metod v základním i aplikovaném výzkumu a aplikace dosud čistě alternativy k existujícím produktům teoretických přístupů přesun akcentů od „stability ekosystémů“ k dynamice přírodních technologie, které jsou schopny procesů, k otázkám vzniku a evoluce biodiverzity a s tím spojený odstraňovat/detekovat xenobiotika, posun těžiště zájmů od člověkem minimálně ovlivněných prostředí resp. jejich projevy k hledání cest, jak skloubit ochranu biodiverzity s lidskou činností výzkum možností produktů, které experimentální simulace a modelování předpokládaných změn budou mít schopnost produkce klimatu (zejména nárůst skleníkových plynů), jakož i bilancování cílových složek s "uzavřeným cyklem krajinného toku energií a distribuce látek CO2" sledování stability ekosystémů vývoj systémů, monitorování stavu přirozených a kulturních udržování biologické pestrosti ekosystémů s jejich xenobiotických zátěží, včetně půdního edafonu krajiny - produkční potenciál Molekulárně a buněčně biologické přístupy v biomedicíně, biotechnologii, potravinářství a šlechtění technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu

produkční technologie mikroorganismy

rozvoj většího počtu malých biotechnologických firem (hlavně charakteru spin-off) vyvíjejících a vyrábějících high-tech produkty na využívající nejvyšší světové úrovni (rekombinantní proteiny, soupravy, atd. pro výzkumné, diagnostické a případně i terapeutické použití, biotechnologické potravinářské produkty, geneticky modifikované užitkové organismy)

technologie založené na produkci Kvalifikovaná aplikace vlastních i světových výsledků jako faktorem cenných látek rostlinami a živočichy českého výzkumu a vývoje v této (a nejen této) oblasti technologie šlechtěním, manipulací

optimalizované resp. genovou

získávání přírodně-alternativních produktů novými metodami (náhrada syntetických výrob) technologie využívající sledování projevů chorob (obecně procesů v organismu) pomocí změn

MSB-TechNet


113

na buněčné úrovni - metabolity, schopnosti transformace účinných látek - nalézání nových, šetrnějších léčivých forem Podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu výzkum jaderné fúze, optimalizace prodloužení životnosti provozovaných jaderných elektráren na 40–60 energetického využití radionuklidů let optimalizace energetických zařízení

efektivnosti modernizace fosilních elektráren, zvýšení efektivnosti a spolehlivosti jejich provozu a snížení emisí (čisté využití uhlí, paroplynové cykly)

možnosti minimalizace produkce příprava na výstavbu nových jaderných elektráren v okamžiku vzniku škodlivin při získávání energie (CO2, potřeby nového instalovaného výkonu velkého objemu úlety, …) zavedení vodíkového hospodářství a využívání palivových článků výzkum způsobů skladování v přímé výrobě elektřiny a tepla v blízkém časovém horizontu a přenosu energií - vodík, elektřina, a návazně v dopravě, včetně účasti na výrobě pohonných jednotek … vodíkových automobilů s akumulací trakční práce (hybridní vozidla) vývoj nových paliv na bázi realizace nových obnovitelných zdrojů - posílení využití biomasy, přírodních materiálů - náhrady zejména jako složek nových syntetických paliv (BTL) konvenčních paliv využívání existujících obnovitelných zdrojů (geotermální energie, větrná a sluneční energie atd.), hledání a vyhodnocování potenciálního přínosu nových obnovitelných zdrojů, úspory energie optimalizace distribuční sítě, stabilita a řešení spolehlivosti a adaptivního řízení rozvodných sítí, zálohování a bezpečnost zdroj-spotřebič velkých zdrojů pro pokrytí nepřerušitelné dodávky energie, udržování a obnova distribučních sítí v souladu s měnícími se potřebami na straně zdrojů a spotřeby Materiálový výzkum technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu

konstrukční vlastnosti

materiály

a

realizace kovových materiálů s ultravysokou pevností, tvarovou pamětí, superelasticitou či superplasticitou (slitiny železa, jejich molybdenu, wolframu, hořčíku, intermetalické sloučeniny a silicidy), kompozitní materiály s kovovou, keramickou, uhlíkovou či polymerní matricí;

elektrické vlastnosti materiálů

zavedení keramiky, syntetických polymerů a biopolymerů, skla ... s význačnými vodivostními, polovodivými, supravodivými, feromagnetickými a feroelektrickými vlastnostmi

materiály pro a energetické aplikace

podpora realizace modifikovaných polovodičů typu AIIIBV a AIIBVI, nové formy uhlíku a křemíku, fotovoltaických materiálů pro využití solární energie

fotovoltaiku

podpora produkce konstrukčních materiálů a jejich prekurzorů materiály na bázi alternativních na bázi rychle obnovitelných zdrojů (využití zemědělských plodin surovin a zdrojů - biopolymery, … a geneticky modifikovaných bakterií)

MSB-TechNet


114

Výzkum pro konkurenceschopné strojírenství technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu mechatronický přístup (tj. kombinace mechanických a elektronických prvků pro snímání a vyhodnocování parametrů, stanovení řídicí akce mechatronické přístupy, vč. řízení pomocí inteligentního algoritmu, převedení na výsledný výkonový výroby, propojení pokročilých účinek pro řízení mechanických soustav), aplikovaný v konstrukci technologií, optimalizace procesů strojů, pokročilé technologie výroby a montáže a řízení kvality výroby optimalizace strojů

metod

optimalizace funkcí s obsluhou, vč. ergonometrie, …

konstrukce

a

metody konstrukce strojů a jejich optimalizace prostředky simulace budoucí činnosti v provozu, včetně vedlejších následků, tedy pomocí virtuální reality a pokročilého experimentálního výzkumu

výzkum s ohledem na technický design a ergonomii v širším slova interakce smyslu ("man-machine interaction" – bezpečnost pasivní i aktivní, designu, vůči uživateli i vůči okolí, komfort obsluhy i ostatní uživatele, estetika, ...)

Hledání nových metod a vývoj nových informačních technologií technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu zvýšení bezpečnosti automobilů; využití informačních technologií technologie pro bezpečnost pozemní povede ke zvýšení bezpečnosti automobilového provozu dopravy a podstatnému snížení smrtelných úrazů technologie pro leteckou dopravu, zabezpečení optimalizovaných podmínek pro vzdušnou přepravu, vč. navigací a přenosu klíčových bezpilotní vzdušná přeprava na malé vzdálenosti, transport výrobků, řídících dat … záchranné akce, ochrana státních hranic … mnoho oborový problém bezpečného přenosu dat … Inteligentní kryptografie, bezpečnost přenosu obchod - inteligentní obchodní domy (vyhledávání výrobků citlivých dat; bezpečnost přenosu prostřednictvím mobilního terminálu), internetová policie (viry, a elektronický obchodní styk spamy) a automatické verifikace adres a uživatelů servisní roboty pro zdravotní péči a stárnoucí populaci …(tedy technologie pro občanskou i mimo klasickou výrobní sféru), rozšířená osobní paměť - uchování obslužnost, vč. e-komunikace každého shlédnutého obrazu, konverzace, knihy technologie pro medicínské užití simulátor průběhu nemoci (průběh konkrétní nemoci pro testy léků, zobrazovací a detekční informační minimalizace rizik podstupovaných pacientem) toky a jejich přenos technologie pro jazykových bariér

minimalizaci

multilingvální překladače, plynulejší komunikace

Bezpečnostní technologie a výzkum technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu technologie diversifikující zdroje (menší zranitelnost energetické soustavy, dosažitelnosti lékařské péče, transportních možností …)

zajištění bezpečnosti proti hrozbám terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, eskalaci regionálních konfliktů, sociálněekonomickým hrozbám (extrémní chudoba), organizovanému zločinu, růstu nacionalismu, fundamentalismu

MSB-TechNet


115

technologie které jsou schopny detekovat nebezpečné látky, podpora vývoje citlivých senzorů a čidel, jejich aplikace a zavádění výbušiny, radioaktivní látky, jedy … v kritických místech a hodnocení citlivosti lokalit vůči napadení senzory, resp. metody detekce kritických látek (…) ochrana osob – metody, prostředky v případě použití zbraní hromadného ničení (ZHN) a navazující výzkum

Zajištění zdravotnického zabezpečení a ochrany osob a techniky v případě použití zbraní hromadného ničení (chem./biol …) látek/prostředků, příprava a optimalizace schémat ochrany obyvatel v krizových situacích

boj s informační kriminalitou

Řešení efektivní spolupráce, výměny a sdílení informací při boji proti informační kriminalitě na národní i nadnárodní úrovni, zodolnění počítačových sítí proti kybernetickým útokům

boj s korupcí

optimalizace a transparence v komunikaci veřejného sektoru s veřejností a nevládními organizacemi, omezení korupčních příležitostí, metodologické podchycení negativního vlivu korupce na společnost, hospodářství a životní prostředí

obrana proti a humanitárním hrozbám

vyhledání a náprava situací, která nesou rizika chování člověka a společenských skupin v mimořádných situacích (kriminalita, agresivita, ztráta morálních hodnot, nedostatek ideálů, apod.), sociálním sociální a psychologická opatření, likvidace následků dané krizových situací, optimalizace těchto opatření a zavádění těchto opatření s uvážením psychologických a sociálních faktorů (cena lidského života)

Společenskovědní výzkum technologická oblast - subokruh komentář širšího pokrytí celého okruhu možnosti růstu, vazby zaměstnanosti strukturální posunoutí ekonomiku státu směrem k odvětvím k vyšší a konkurenceschopnosti ve znalostní přidané hodnotě, tvorba a udržení růstu sociálního kapitálu společnosti provázanost ekonomických, Sledování a zdůvodnění propojenosti s regiony EU a jejich specfiky, sociálních a environmentálních cílů ekonomika ve světle společenské odlišnosti v evropské perspektivě Evropa ve světě: porozumění měnícím se interakcím a vzájemným závislostem postavení a možnosti občana v Evropské unii - rozvoj, relace začlenění a odstraňování bariér pro občana v rámci EU a vazby, vlivy socio-ekonomické indikátory a v politikách

a jejich

vědecké využití

prognostické činnosti - jejich využitelnost a praktický efekt pro ekonomiku a společnost

MSB-TechNet


116

Příloha č. 2 – Seznam projektů realizovaných fakultami a ústavy Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (výběr)

Mezinárodní spolupráce - 7. rámcový program pro vědu a výzkum „Increasing the European perch productivity by the improvement of fish welfare“ (VÚRH JU Vodňany)   

číslo projektu: typ projektu: výzva:

(EPSS) 222002 výzkum ve prospěch MSP FP7-SME-2007-1

„Innovative approaches to technology of tench culture“ (VÚRH JU Vodňany)   


(EPSS) 222103 výzkum ve prospěch MSP FP7-SME-2007-1

„Induced spawning of European eel – new possibilities of farming and breeding using biotechnology methods“ (VÚRH JU Vodňany)   


(EPSS) 212620 Collaborative project FP7-KBBE-2007-1

„Governance, Infrastructure, Lifestyle Dynamics and Energy Demand: European Post-Carbon Communities“ (ÚSBE AV ČR)   


7E09014 Collaborative project FP7-SSH-2007-2.1.4

„Integrated Carbon Observation System“ (ÚSBE AV ČR)   


(EPSS) 211574 Collaborative project & CSA (výzkumné infrastruktury) FP7-INFRA-2007-2.2.1.12

„Action Marie Curie – individuální stáž (ÚSBE AV ČR) 

Hostitelská instituce: Agricultural University of Poznan

„Conflicting demands of land use, soil biodiversity and the suistainable delivery of ecosystem goods and services in Europe“ (BC AV ČR)  

číslo projektu: výzva:

„Rozvoj

moderních

7E08081 FP7-SSH-2007-1 biotechnologií

pro

biotechnologies for agriculture)“ (BC AV ČR) 

číslo projektu:

(EPSS) 229518

zemědělství

(Building

up

moderen

MSB-TechNet 


výzva:

117

REGPOT – 2008-1

„Conflicting demands of land use, soil biodiversity and the sustainable delivery of ecosystem goods and services in Europe“ (BC AV ČR – Ústav půdní biologie)  


(EPSS) 211779 FP7- ENV- 2007

„Predictable and reliable pike perch fingerling production by applying welfare enhancing zoo-techniques“ (VÚRH JU Vodňany)  


(EPSS) 232119 FP7- SME-2008 - 1

„European Facility for Airborne Research in environmental and geo-sciencis“ (ÚSBE AV ČR)  


„Grape

ripeness

(EPSS) 227159 FP7-INFRASTRUCTURES – 2008-1.1.1 field

monitoring

systém

to

boost

the

competitivness

of the european vitiviniculture sector“ (ÚSBE AV ČR)  


(EPSS) 243434-1 FP7-SME-2008-2

„Integrated structure for photovoltaic cell“ (ÚFB JU Nové Hrady)  


(EPSS) 227326-1 FP7-NMP-2008-2.6-1

„Biological system dynamics at microscopic level-algorithmic

and theoretical

foundation“ (ÚFB JU Nové Hrady) 

Výzva v rámci které byl projekt předkládán: FP7-ICT-2007-C

„Biodiversity Indicators for Organic and Low Input Farming in Europe“ (ÚSBE AV ČR) 

výzva:

FP7-KBB-2008-2B

„Organic Farming and its Contribution to European Biodiversity Sustainability“ (ZF JU, ÚSBE AV ČR) 

Zdroj: IS VaV

výzva:

FP7- KBBE-2008-1-2-01

MSB-TechNet


Příloha č. 3 – Ukázky mezinárodní a národní vědecké spolupráce Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Spolupráce součástí JU se zahraničními i domácími vědeckými institucemi148 

Spolupráce se zahraničními institucemi se na Pedagogické fakultě JU uskutečňuje ve formě řešení projektů různých programů (Comenius, Grundtvig, Socrates-Lingua, Program eContentplus, Interreg). Řešení projektů umožňuje učitelům Pedagogické fakulty JU poznávání způsobů vzdělávání ve spolupracujících zemích. Pro Pedagogickou fakultu JU jsou nadále prioritní vztahy s univerzitami v sousedních zemích. Katedra společenských věd akreditovala v roce 2008 společný studijní program „Migrace a interkulturni vztahy“ v rámci pěti evropských univerzit (jedná se o navazující magisterské studium).



Přírodovědecká fakulta JU spolupracuje na rozvoji fyzikálních oborů v pedagogické i výzkumné rovině s vazbou na laboratoře Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., a Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Vymezené badatelské území pro tuto významnou spolupráci spadá do plasmochemie (chemická fyzika pevných látek a plazmatu). V rámci mezinárodních vědeckých projektů a koordinovaných sítí spolupráce jsou Přírodovědeckou fakultou JU realizovány výzkumné aktivity např. v oblasti fotosyntetických mikroorganismů nebo koloběhu uhlíku. Dále je prováděn výzkum vzniku a vývoje biodiverzity v různých klimatických oblastech včetně polárních a tropických oblastí, komplexní výzkum infekčních a parazitárních nákaz, biofyzikální a biochemický výzkum fotosyntézy, výzkum diferenciačních procesů v ontogenezi a výzkum historického vývoje organizmů. Přírodovědecká fakulta JU připravuje ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i., a Matematicko-fyzikální fakultou UK v Praze – na základě uzavřené smlouvy o spolupráci - společné rozvíjení moderního hraničního oboru Plasmochemie. Obor plasmochemie nabízí velké možnosti v oblasti aplikací, přípravy tenkých vrstev a povrchových úprav, např. pro potřeby fotovoltaiky. Zde se zároveň setkávají zájmy s biofyzikálním výzkumem fotosyntézy či umělé fotosyntézy, který je realizován na Jihočeské univerzitě. Přírodovědecká fakulta JU rovněž soustavně vyhledává možnosti zapojení do mezinárodních (zejména evropských) vědeckých projektů a koordinovaných sítí spolupráce. Ústav fyzikální biologie JU bude s domácími institucemi rozvíjet zejména vědeckou spolupráci a spolupráci ve vědecké výchově. Původní spolupráce v základním výzkumu se rozšiřuje do oblasti výzkumu aplikovaného. Přírodovědecká fakulta JU s ambicemi fakulty výzkumného typu důsledně dbá jak na upevňování a rozvoj mezinárodních vztahů, tak na spolupráci v obou hlavních činnostech, tj. vzdělávací a výzkumné. Snahou je, aby ruku v ruce se společnými výzkumnými projekty či neformálními spolupracemi probíhaly výměny učitelů a studentů.

148

Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti

pro rok 2009, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, 2009.

118

MSB-TechNet


Tyto mobility jsou z části (cca 1/3) realizovany s podporou evropského programu Erasmus. Samostatnou kategorii je přeshraniční spolupráce, kterou Přírodovědecká fakulta JU realizuje společným přeshraničním studijním programem „Biological Chemistry“ s Keplerovou univerzitou v Linci. Pokud jde o priority v mezinárodních spoluprácích, trvalé úsilí je věnováno vědecké spolupráci na společných projektech a mobilitám studentů a učitelů, projektům přeshraniční a mezinárodní spolupráce v programech EU (6. Rámcový program EU, Aktion, Kontakt, Interreg, atd.) a projektům hrazených dalších zdrojů (např. USA), mezinárodním letním školám a nabídce tematických modulů pro zahraniční studenty. 

Ekonomická fakulta JU pokračovala v roce 2008 ve spolupráci se Savojskou univerzitou na frankofonní specializaci oboru Učetnictví a finanční řízení podniku, navíc nově úspěšně rozvijí spolupráci s univerzitou Bretagne-Sud v Lorientu. Byla zahájena jednání o přípravě projektu dvojího diplomu. Prioritami zahraniční spolupráce je pro Ekonomickou fakultu JU věda a výzkum a pedagogická činnost.



Vědecké směřování ústavů Filozofické fakulty JU dlouhodobě probíhá v zahraničním kontextu bádání. Kvůli svému ukotvení na česko-rakousko-bavorském pomezí klade fakulta důraz na spolupráci s univerzitami v Pasově a ve Vídni. Odborná spolupráce se velice dobře rozviji rovněž s polskými, francouzskými a italskými pracovišti, z mimoevropských byla zahájena spolupráce s York University of Ontario v Kanadě. V oblasti vzdělávání základ zahraniční spolupráce tvoří program Erasmus.



Spolupráce Ústavu fyzikální biologie JU s domácími institucemi se dá rozdělit do dvou skupin. Jednu skupinu tvoří historicky daná spolupráce odrážející fakt, že Ústav fyzikální biologie JU vznikl do značné míry na půdorysu vědeckých oddělení ústavů AV ČR a že s nimi sdílí valnou část infrastruktury – tj. Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., a Biologické centrum AV ČR, v. v. i., (na těchto ústavech má dílčí úvazky i většina akademických pracovníků Ústavu fyzikální biologie JU). Druhou skupinu tvoří spolupráce vycházející z vědeckých projektů, zejména s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity (společný projekt Centra biokatalýzy a biotransformací) a Fakultou strojní ČVUT (společný doktorský studijní program Biologické inženýrství). Nově zahájená spolupráce s Fakultou strojní ČVUT povede také k účasti přednášejících Ústavu fyzikální biologie JU v magisterském studiu oboru Řídící a přístrojová technika. Nejvýznamnějším mezinárodním partnerstvím Ústavu fyzikální biologie JU je těsná spolupráce s Princeton University, dále spolupráce s Johannes Kepler Universitat v Linci a s IMC Fachhochschule a Donau Universitat v Kremsu. Spolupráce Ústavu fyzikální biologie JU se zahraničními institucemi spočívá na výměně personálu i studentů, účasti studentů i přednášejících na letních školách a ve společných vědeckých projektech. Spolupráce se zahraničními institucemi je tradičně kvalitní s Princeton University, kde probíhá každoročně pravidelná výměna až čtyř studentů z obou stran

119

MSB-TechNet


120

a kde prof. Jannette Carey z Princeton University pracuje na společných vědeckých projektech – a to až několik měsíců v roce. Ústav fyzikální biologie JU se snaží získat společný přeshraniční projekt s Universität Wien a Max F. Perutz Laboratories. Velmi těsná je zahraniční spolupráce při řešení společných vědeckých projektů nejen s evropskými, ale také mimoevropskými institucemi (např. USA, Izrael). 

Zahraniční spolupráce Zdravotně sociálně fakulty JU v oblasti studentských mobilit byla v roce 2008 tvořena zahraničními studijními pobyty a odbornými stážemi studentů v rámci programu Erasmus. Nejčastěji směřovaly tyto pobyty do Spolkové republiky Německo, Rakouska, Velké Britanie, Finska, Francie, Nizozemí, atd. Dále byla mobilita studentů realizována prostřednictvím rozvojových programů MŠMT. Již od roku 2004 spolupracuje Zdravotně sociální fakulta JU s Czech Aid NGO na projektu „Zdravotní peče o děti v Chingole v Zambii“ se zaměřením na ošetřovatelství a sociální práci. Dalším významným projektem lze jmenovat spolupráci s obecně prospěšnou společnosti Člověk v tísni, o. p. s. V roce 2008 byli vysláni první studenti na třiměsiční odborné stáže organizované Chiang Mai University, Faculty of Law v Thajsku. Zdravotně sociální fakulta JU se staké aktivně participuje na přípravě a organizaci mezinárodních týdnů v oblasti ošetřovatelství a v sociální práci.



Zájmem Zemědělské fakulty JU je pokračovat a rozšiřovat mezinárodní odbornou spoluprácí zejména v rámci projektů COST, Kontakt a rámcových programů EU. Výjezdy pedagogů v rámci programu Erasmus jsou významné pro podporu komunikace v anglickém jazyce. Zemědělská fakulta JU rovněž otevřela magisterský studijní obor Aquaculture, který je určen především pro studenty ze zahraničí a který je vyučován v anglickém

jazyce.

V rámci

mimoevropských

kontaktů

pokračuje

spolupráce

s pracovišti/univerzitami v USA. 

Ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém JU probíhá zahraniční spolupráce na několika úrovních. První úroveň tvoří spolupráce na základě přímých smluvních vztahů formou výměny publikaci, zkušenosti, výsledků a krátkodobých stáži pracovníků a studentů mezi ústavem a příslušnou zahraniční institucií V roce 2008 probíhala tato forma spolupráce s 29 institucemi z Evropy i mimo ní. Druhým stupněm spolupráce jsou bilaterální výzkumné projekty na vládní úrovni prostřednictvím programů MŠMT. V roce 2008 probíhalo řešení dvou takovýchto projektů prostřednictvím programu KONTAKT s institucemi v Rusku. Třetí úrovní je spolupráce při řešeni velkých výzkumných a vývojových projektů v rámci programů Evropské unie. Výzkumný ustav rybářský a hydrobiologicky JU se v roce 2008 podílel na řešení dvou projektů v rámci 6. Rámcového programu EU. Čtvrtou úrovni jsou zahraniční postdoktorandské stáže v zahraničí, které jsou nutné pro zařazení na budoucí místa vědeckých pracovníků ve Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém JU.

Studie synergií. Část 1: Zjištění stavu. Prosinec Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj

Recommend Documents