Stu
IV. číslo,Prosinec 2003
Oficiální sponzor časopisu StuDent
Lay c.4.indd 1
1.12.2003, 6:38:53
StuDent
4
duben 2003
Novinky
Novinka v ČR
Digitálně řízená stomatologická souprava
FILIDENTAL - Mars, s.r.o. Pekařská 84, 602 00 Brno tel. a fax: 543 216 206 e-mail:
[email protected] http//:www.filidental-mars.cz
STERN 300 Novinka v ČR Digitálně řízená stomatologická souprava Soupravy STERN 300 vznikly dalším vývojem exkluzivních souprav STERN WEBER HL jako odpověď na nové požadavky oboru zubního lékařství se zřetelem na hygienu a maximální ochranu pacienta a lékaře před možnou nákazou. Stomatologická veřejnost dostává do rukou špičkovou digitálně řízenou stomatologickou soupravu, která vyla vyvinuta s použitím nejnovějších vědeckých poznatků a technologií. Zvláštní důraz při vývoji byl kladen na “přátelskou obsluhu” a ohleduplnost k životnímu prostředí. Charakteristické vlastnosti soupravy STERN 300 v oblasti aktivní hygieny: • Systém U.V. chrání pacienta před eventuální kontaminací mikroorganismy z vodovodu. Jedná se o fyzikální systém mikrofiltrace vody s následným ozářením vody ultrafialovým světlem, které zničí 99,999% mikroorganismů a to bez použití chemie ! • Systém A.H.D.S. (Automatic Hygien and Disinfection Systém) zajišťuje automaticky v krátkých časových intervalech dezinfekci vodních obvodů chlazení nástrojů a odstraňuje tak jednu z příčin nákazy pacienta pacientem. • Systém A.C.V.S (Automatic Cleaning Vacuum Systém) je automatický systém proplachování odsávacích hadic dezinfekčním roztokem v krátkých časových intervalech. • Systém S.C.S. (Splash Clean systém) umožňuje vnitřní propláchnutí vedení vody ke spreji s vyloučením toku vzduchu, který by mohl způsobit nebezpečný aerosol. • Systém SANASPRAY dovoluje použití destilované nebo chemicky upravené vody ke chlazení nástrojů.
2 Lay c.4.indd 2
Časopis StuDent vydává Sdružení studentů stomatologie ČR, náklad 1000 Ks, IV. číslo, titulní stránka PETRA PALCOVÁ. Tisk a grafické zpracování GRAFIES, Hlinsko v Č.
1.12.2003, 6:39:12
StuDent
4
duben2003
Úvodní slovo Milí budoucí zubaři, Už 4. Číslo časopisu StuDent leží před Vámi. Co je nového? Toto číslo jako by bylo skoro celé o stážích a cestování za “zubním poznáním”. Právě toto téma bylo aktuální celé prázdniny, a zůstane i dál pokud se chytnete šance a něco podniknete. Rádi Vám pomůžeme. Diskuse o změnách studia ani moc neproběhla. Tedy alespoň ne na našich webových stránkách www.sss.wz.cz. Vaše názory jsme tam hledali marně. Koho to nezajímá, toho nezatracujeme. Těm kteří promluvili, děkujeme za názor. S přáním mnoha úspěchů v novém semestru Vladimír Filipi
Pozvánka na ples Stejně jako minulý rok i tentokráte se uskuteční Reprezentační ples sdružení studentů stomatologie ČR. Opět budeme obléhat prostory Společenského centra DOMINIK, Šilingrovo náměstí , BRNO. Zváni jsou úplně všichni, hlavně ti kteří se chtějí dobře bavit. Pro studenty prvního ročníku bude připraveno pasování do řádu VRTÁK a VRTAČKA, kde bude hlavní roli opět hrát Náš Plakodrť! O zábavu se postará kapela a cimbálová muzika.
Výzkum V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk
Nebude chybět překvapení a hlavně příjemná obsluha, která Vás zcela jistě dostane. Pro přespolní studenty z Olomouce, Prahy, Plzně a Hradce Králové bude připraven nocleh, distribuci lístků, místenek a podrobnějších informaci zajistí Vaši LEO / pokud nevíte – www.sss.wz.cz/. Lístky a místenky zamlouvejte na
[email protected], plánek rozestavění stolů a další info opět na www.zubari.wz.cz. Na Vaši návštěvu a podporu se těší Kulturně zábavní oddělení SSS ČR ! VFLG
mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??
3 Lay c.4.indd 3
1.12.2003, 6:39:29
StuDent
4
duben 2003
Naše vzdělávání
Jak jsme se učili čistit zuby
Jak už to obvykle bývá jakákoliv událost Vám vždy něco dá a něco zároveň vezme, v tomto duchu bych rád zhodnotil můj pobyt na kurzu.
V poslední době, když jsem se obrátil s nějakým odborným problémem na své spolužáky, se mi často stávalo, že při vysvětlení dodali : “ Sedloš to tak říkal na amalgámu”, nebo: “Sedloš to takto vysvětloval na estetice”. Po dalších otázkách mi bylo vysvětleno, že onen “Sedloš” jak ho studenti nazývají , je Dr. Jiří Sedelmayer ,odborný asistent oddělení záchovné stomatologie na klinice v Hamburku. Začal jsem se o tento “ fenomén” zajímat. Půjčil jsem si celý ročník časopisu LKS 96, kde vycházela jeho rubrika Vybrané kapitoly ze záchovné stomatologie. Postupně začal seznamovat s jeho názory na tento zubní obor. A když ke mně jednoho dne přišel spolužák Vláďa s nabídkou, jestli bych
Zleva: Dr. Jiří Sedelmayer, má maličkost a Vláďa Filipi při degustaci „Ústní vody
I na této akci udělal náš Plakodrť díru do světa. Dr. Jiří Sedelmayer a Plakodrť
s ním o letních prázdninách jel na praktický kurz Dr. Jiřího Sedelmayera – Týden čistých zubů, neváhal jsem ani minutu. Kurz probíhal v areálu hotelu Skalský dvůr na Vysočině a jeho tématem, jak už vyznívá z názvu byla prevence, nácvik technik orální hygieny, výběr kartáčků, motivace pacientů, prostě vše co se točí kolem čistých zubů. Asi 40 účastníků většinou zubních lékařů a hygieniček absolvovalo každé dopoledne sérii přednášek Dr. J. Sedelmayera. Odpoledne se pak každý účastník kurzu vystřídal u jednoho z 5 lektorů a za jejich dozoru si vyzkoušel nové techniky, znovu a znovu byl poučen a zkontrolován. Individuální přístup byl motem celého týdne. Podvečer byl vymezen sportovním aktivitám, při kterých jsme se nejlépe seznámili se “spolučistiteli”, a na večer byl připraven organizátorkou kurzu Dr. Danou Sieglovou příjemný program. Ať už šlo o opékání na terase hotelu nebo o recesistický večer – Ples v opeře, vždy jsme se báječně bavili.
Co mi týden dal: - nácvik orální hygieny pro mě samého - přesvědčení, že precizní instruktáž čištění zubů je třeba postavit na první místo na začátku práce s pacientem - osobní seznámení nejen s Dr. Jiřím Sedelmayerem, ale i mnoha jinými zajímavými lidmi - přátelství s Dr. Petrem Šrámkem a Dr. Martinem Marešem čím jim ještě jednou děkuji za přespání. - příjemnou dovolenou v pěkném prostředí Skalského dvora Co mi týden vzal: Vzal mi asi 7000,- Kč, což mi vzhledem k tomu co mi dal, není tak moc.
Na závěr pozdrav preventistů: V zdravém těle zdravý zub! L. Gregor
4 Lay c.4.indd 4
1.12.2003, 6:39:30
StuDent
Stáže
STÁŽE, STÁŽE A JEŠTĚ JEDNOU STÁŽE Milý kolegové, Vítám Vás opět po krásných slunných prázdninách. Doufám, že jste si je všichni užili ve zdraví a pohodě. Léto a stáže se SSSČR byly perné a plné nových zážitků. Od té doby co je naše sdružení členem Mezinárodní asociace zubních lékařů (IADS), jakoby se roztrhl pytel s uchazeči o stáž v naší zemi. Všichni chtějí navštívit stověžatou Prahu, poznat naše památky, seznámit se se spoustou zajímavých lidí a hlavně také poznat úroveň a výuku zubního lékařství u nás. Celkem k nám jen toto léto přijelo 11 studentů z Německa, Polska, Slovinska, Rumunska a Egypta. Touto cestou bych chtěla poděkovat všem kdo se o tyto studenty s veškerou péčí staral a pomohl nám zpříjemnit jejich pobyt. Pokud máte někdo zájem starat se o přijíždějící zahraniční studenty, ukázat jim naše krásy a vysvětlit jak to tady vše funguje, tak mne prosím kontaktujte na můj email:
[email protected]. Vždy hledáme nové nadšence do našeho teamu! Jen malá hrstka studentů vyjela od nás za hranice. O jejich stáži a zážitcích si můžete přečíst na strankách našeho StuDenta. Chtěla bych na Vás ale vlastně touto cestou apelovat. Vždy když domluvím spolupráci s některou členskou zemí IADS a zveřejníme možné stáže, je skoro problém najít dostatek uchazečů a přesvědčit je aby jeli. Pro mě je to až nepochopitelné a zarážející. Když je ta možnost vyjet někam za hranice, poznat danou zemi a její tradice, seznámit se s novými lidmi a při tom všem se ještě dozvědět a naučit něco víc z našeho oboru, tak
Co je to ta EDSA European Dental Students Association The European Dental Students Association (EDSA) was founded in Paris in November 1988. The main reason was the approach of a border free Europe in 1992. This brought specific (political) problems for the professions and therefore discussion – also for dentistry. As being the dentists of the future, European dental students felt the need of taking part in these discussions. Now, the EDSA represents over 40.00 dental students in the European region. More and more dental students do see the need of coming together and talk about their differences and even more about the the things they have in common. The goals for the organisation are: • to inform students about the E. C. organisation and politics in relation to dentistry; • to promote, inquire and describe the standardisation of dental curricula within the Europe; • to promote exchange programs and encourage students to take part in these programs; • encourage national dental students associations to co-operate on a national level; • to create possibilities to encourage students to meet each other on an individual level.
Lay c.4.indd 5
4
duben2003
potom pro mě není o čem přemýšlet. Navíc spousta stáží probíhá přes léto, takže nám ani škola a pacienti neutečou a v dnešní době která volá po neustálém zdokonalování se v našem rychle se vyvíjejícím oboru, toto může být dobrý start pro nás pro všechny. Věřím, že naši rodiče by za to dali cokoliv mít takové možnosti cestovat, poznávat a zdokonalovat se jako máme my. Vím, je to okoukaná fráze ale když se nad tím zamyslíte, něco pravdy na tom bude. Stačí když se podíváme na naše kolegy ze všeobecného lékařství a jaký zájem o stáže mají oni. Procházejí různými testy a stejně odjede jen pár ”vyvolených.” Tak proč je tomu jinak u nás? Proč také my nestojíme v řadách na stáže a netoužíme se za každou cenu zdokonalit v našem budoucím řemesle? Proto prosím zvažte tyto možnosti které Vám nabízíme a doslova je ”chytněte za pačesy.” Tentokrát jsem se rozhodla výběr možných stáží nechat na Vás. Přikládám seznam členských zemí a ráda bych dostala Vaše nápady a připomínky (na můj mail) kam by Vás to nejvíc lákalo. Věřím že si všichni vyberete, neboť nabídka je pestrá. Proto prosím vybírejte, pište a hlavně se pořád usmívejte, neboť s úsměvem jde všechno líp! :o) Andrea Veitová koordinátor stáží Členské země: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Egypt, Georgia, Ghana, Island, Indie, Itálie, Izrael, Litva, Maďarsko, Makedonie, Malta, Mexiko, Německo, Nigérie, Norsko, Polsko, Puerto Rico, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovinsko, Sudán, Švédsko, Švýcarsko, Tanzánie, Turecko, Ukrajina a Velká Británie.
To achieve these goals, EDSA is constantly on the move. Twice a year, all the delegates of the EDSA come together to brainstorm for new projects and keep improving the existing. Furthermore we discuss dental politics, social and domestic affairs. Representatives of the national members (full and prospective) attend these general assemblies. The most important activities of EDSA are: • The EDSA Magazine: An editorial staff take care of the production of a magazine that is distributed to each dental student in Europe for free (25.000 copies). The content differs each time, but there are some subjects that do appear regularly 8dental scool presentation, book review and EDSA-activities). • Congress for European Dental Students: Every second year we have a congress where student from around Europe can attend and listen to lectures, exchange ideas and socialize. • Exchange working group: this working group is collecting information about dental curriculum in Europe. The results will be used for comparing the quality and quantity of the dentistry curricula in Europe and to make exchange between faculties easier. • Political working group: This working group takes care of the preparation of the politcal subjects on the agenda. They do investigation in the member states to ask about the problems that are alive there.
5 1.12.2003, 6:39:33
StuDent
4
duben 2003
Stáže
• Student mobility: The EDSA invites students to visit dentists in another country. The EDSA collects the addresses and provides students with these addressees. An exchange to faculties in Europe is of our main goals at this time. • External relations: The EDSA has relations with a lot of organisations as ADEE (association for Dental Education in Europe); EPSA (European Pharmaceutical Students Association); EMSA (European Medical Students Association); Det Ed (Dental Education); IADS (International Association of Dental Students). As sad before EDSA has a Meeting twice a year – each time in a different european country. Last September Slovenia organized the
30th EDSA Meeting which was unforgetable-at least for me! We did a lot of work, gathered a lot of european dental students and had so much fun!!! You can see see the photos on www.edsa.globaldent.com! On this website you can also find other information about EDSA (links for dental subjects, info for the next meeting, adesses of country delegates…).Some of the info may not be available at the moment because we are renewing, refreshing our web- site. The next meeting will be held in Santiago de Compostela, Spain(23rd - 27th of September 2003).
Tadeja Ris EDSA delegate Slovenia
MY VISIT TO BRNO (8.7. - 20.7. 2003) Last school year we had six students of Stomatology from Czech Republic. To make that exchange billateral I decided to visit the Clinic in Brno with my colleague Spela. We took the train from Maribor to Vienna and then switched to train for Brno. We traveled for eight hours. At the train station in Brno Ladimiro and Laco recognised us immediately. They took us to Stari Liskovec where we lived for 12 days that we sayed in Czech Republic. First week we mostly were sightseeing in and around Brno.We visited “Hrad Veveri” by boat, Mendels museum, Church of St. Peter and Pavle, Old Town Hall, “Hrad Špilberg”…and a few pubs at night by guidance of Czech collegues of course…J. I also have to mention that I had free classes of Czech language by Martin-Applik!! It was very useful… J especially in Prague where we stayed for one weekend! The landlady of the dorm there did not understand a word of English. She thought we were from Bratislava in Slovakia! Luckily Slovene and Czech language are very similar so we sorted that misunderstanding quickly. Prague as a city fascinated me completely. You can feel the soul of the city, its history,wonderful museums and buildings…There were so many tourists from all around the world and the night life there is great. The second week we had practise at the Univesity Clinic in Brno. Ladimiro introduced us to the dean who gave us a worm welcome. Our supervisor at the clinic was Vojta, I think(we hardly understood him). He showed us the Clinic. Indian gave us keys for the lockers.We were mostly at the Department of Oral Surgery and saw the implant-operations, extractions of impacted teeth.The most interesting to me were parodontological operetions by dr. Fassman who also took time to explain and show me the procedures. We also wanted to see the Department of Pedontology and they even prepared a programme just for us but unfortunately we were not able to come to the Clinic that morning! We were
really sorry but the thing is that the night before we had a degustation of Starobrno beer, Fernet, Beherofka and Zelena with Czech colleagues in Starobrno brewery!!! Ladomiro was nice enough to play a man-nurse the next day…I can not wait for Ladimiro to come to Slovenia to pay him back…J! One afternoon Ladimiro and his friend Jakub took to the “lake” near Brno. Spela and I had a pleasure to swim next to the railway. I was surprised how many people were sunbathing there. It was funny especially when we were waving in our bathing-suits to the people in the train comming from Prague. The last weekend we took a bus to Lednice and spent the whole day there.The castles and the nature there is just astonishing. The visit to Brno was useful and enjoyable experience for both of us and we hope Slovenia and Czech Republic will continue doing billateral exchanges. Best regards from Ljubljana, Slovenia Tadeja Ris University in Ljubljana Medical Faculty, 4th Year student of Dental Medicine
6 Lay c.4.indd 6
1.12.2003, 6:39:35
StuDent
Stáže
LJUBLJANA Není špatné jet na stáž.Jezdí celá Evropa i země za oceánem.My jsme si vybrali Slovinsko.A když Slovinsko, pak jedině Ljubljana. Jedině v LJubljaně je totiž, řečeno slovy Slovince, medicinska fakulteta. Je celkem malá, asi tak jako ta olomoucká, ale útulná. Počet studentů stomatologie se pohynuje okolo 40 - 50 v ročníku. Také vzdělávací program a limity pro získání zápočtu jsou obdobné. Vybavení kliniky je veskrze novějšího rázu, ale i zde můžeme vidět prehistorické exponáty. V kontrastu se starším zařízením se setkáte s vysokou úrovní vzdělanosti a moderními postupy. Vlídnost vyučujících a ochota odpovídat na dotazy (pokud na vás má někdo zrovna čas) přispívá k celkově dobrému dojmu. Každé prostředí lékařské fakulty dotváří též neodmyslitelně studenti. Bohužel, s těmi jsme nepřišli téměř do kontaktu vyhledem ke stávajícímu zkouškovému období. Jednoduše řečeno, všichni byli někde zalezlí a šprtali. Proto musíme ocenit, že že naše koordinátorka Ivana si na nás yždy udělala čas, když bylo potřeba a byla nápomocna i v plánování našich návštěv kliniky, které jsme si ale řídili sami. Záleží totiž jen na vás, jak moc chcete proniknout do tajů ljubljanské stomatologie. Je tu plno lákadel, které vás od vaší snahy se vzdělat budou odvádět. Ať už historická část města, plno obchůdků, zejména s obuví (když budete mít štěstí, narazíte i na jiný sortiment), výlety
Rozhovor Počátkem září přijel na naši kliniku Timo Krause z německého Wuerzburgu. Strávil v Praze necelý týden, protože se musel z osobních důvodů dřív vrátit. Zeptal jsem se ho na pár otázek: 1. Proč jsi si vybral jako místo stáže Prahu? Není to daleko a to město jsem měl v paměti zapsané jako velmi pěkné.
NĚMECKO 2003 Po dlhých opletačkách, kedy to už ani nevyzeralo, že by som do Nemecka odcestovala, mi konečne prišiel pozývací dopis. Na stáž na univerzitu v Goettingene. Začala som si teda zisťovať spojenie do mesta, o ktorom som nikdy nepočula a babky za okienkom v ČD takisto nie. Pokúšala som sa o najvýhodnejšie finančné ale aj časové spojenie. Lenže v ČD mi zakaždým oznámili iný spoj, inú cenu a o spojení na internete nemali ani potuchy. Čím staršia babka - tým horšie spojenie. Až nakoniec sa mi zdalo najvýhodnejšie kúpiť si lístok EURO-DOMINO. Je to lístok, ktorý platí po celom Nemecku 1 mesiac a vy môžete cestovať 3 dni všetkými vlakmi bez príplatkov, a tie sú v Nemecku nehorázne vysoké. To znamená cesta tam a späť, a ešte mi zostal jeden deň na výlet. Rozhodla som sa navštíviť
Lay c.4.indd 7
4
duben2003
do okolí - vše máte na dosah ruky - hory, moře, lesy, jezera, řeky...zkrátka nádherná příroda a z toho plynoucí četné možnosti různorodého sportovního vyžití. To vám může narušit jen počasí, které je nestálé a způsobuje, že jeden den máte úpal a druhý den se vám nechce ani vylézt z provlhlého spacáku do prudkého deště. V této chvíli vám spraví náladu dobré jídlo a pití. Žádný problém. Studentský systém stravování je v této zemi ohromný. V zapadlé kanceláři Študentske organizacije univerze (ŠOU) si zhruba za poloviční cenu nakoupíte bony do rozličných restaurací po celém městě. Je možno ochutnat jídlo typicky slovinské (velmi podobné českému), čínské, italské, pro snoby i mexické. Porce jsou obří a uspokojí i mužský žaludek. Pozor! Pití není v ceně, jen v některých lokálech vám zadarmo donesou vodu z kohoutku. Všechny studenty bude jistě zajímat noční život. Ať bouřlivák či klidná povaha, každý si zde najde vyžití odpovídající jeho naturelu. my měli to štěstí, že v době našeho pobytu zrovna začínal letní festival pouličních divadel, jazzu a hudby jiných žánrů. Důležité upozornění pro alkoholiky! Alkohol v obchodě koupíte do 21.00, pak už jen v baru (místní pseudoopatření proti alkoholismu).Ze zdejší nabídky doporučujeme vína. Resumé: Lidé, příroda, jídlo, pití a možnost vzdělání (stoma + AJ, který slovinští studenti ovládají velmi dobře - vždyť také studují většinou z anglicky psaných knih), to vše vám zajistí nezapomenutelné zážitky. 2. Co jsi věděl o zubním lékařství v Česku? Vůbec nic. Je to pochopitelné, protože nemám přehled ani o rozdílech uvnitř Německa. 3. Co říkáš na naši kliniku? Za tu krátkou dobu jsem stihl vidět něco na konzervačním a protetickém oddělení, viděl jsem endodoncii, kompozitní výplně, čepové nástavby a korunky. Měl jsem dojem, že pracovní postupy jsou skoro stejné. Nemohu ale posoudit, jak probíhá výuka, protože tu jsem neviděl. Díky za rozhovor. TK
severské prímorské mesto Rostock. Cestovanie najlepšími a najpohodlnejšími vlakmi typu ICE je veľmi príjemné, s hudbou na ušiach a kto chce, môže si objednať aj TV. Ale pre mňa bolo zaujímavejšie sledovať vlakový počítač, ktorý informoval o mestách do ktorých sa vlak blížil, o naväzujúcich spojeniach , ale hlavne o rýchlosti akou sa pohybujeme. Priemerná rýchlosť bola 250 km za hodinu a človeku sa to v tých pohodlných kreslách ani nechcelo veriť. Uvítanie v cieľovej stanici znelo: “ Vitajte v študentskom meste Goettingen!” O tom, že to je naozaj študentské mesto svedčia aj čísla : počet obyvateľov počas školského roku je 100 000, zatiaľ čo cez prázdniny necelých 30 000. Mesto je maličké, útulné a najbežnejším dopravným prostriedkom je bicykel. Bývala som v študentskom dome s obrovskou záhradou, spolu s inými zahraničnými študentami.
7 1.12.2003, 6:39:37
StuDent
4
duben 2003
Stáže
Klinika bola vzdialená asi 10 min, na konci mesta. Moderná budova stavaná do dvoch štvorcov, takže som každý deň blúdila, kým som našla ten správny výťah, šatňu a učebňu. Na klinike nás, ako aj ostatných nových študentov privítal prednosta kliniky. Uskutočnil sa malý uvítací ceremoniál, aby si nás nových mohli všetci obzrieť. Každého meno bolo pred celou fakultou prečítané a dotyčný sa musel predstaviť – dosť dobrý trapas. Na klinike sme mali pripravený program a celý čas sa o nás starala veľmi milá Dr. Laugisch. Zúčastňovali sme sa prednášok a praktických cvičení so študentami 8. semestru. Okrem toho
Rostock v dalším vydání Posledních pár let jsme si na pražské fakultě zvykli na možnost vyjet na jeden či dva semestry do německého Rostocku. O jednom takovém pobytu již v tomto časopise článek vyšel – hned v prvním čísle. Teď jsem tedy na řadě i já a nepoškodí, když zopakuji i něco z toho, o čem již zmíněný první článek informoval. Jak jsem se tam dostal? Vyjet na delší dobu na zahraniční univerzitu a mít přitom proplacené náklady je možné díky programu Sokrates/Erasmus, který běží ve stávajících a budoucích členech EU. Konkrétní univerzity, kam lze vyjet, záleží na tom, s kým má domovská fakulta v Česku potřebné dohody. Samotný postup byl relativně jednoduchý: stačilo se přihlásit do konkursu, vypsat dosavadní prospěch a jít na pohovor v cizím jazyce. Studentům z oboru stomatologie, kteří uspěli, bylo přiděleno buď místo v Rostocku nebo v italské Perugii. Spolu se studijním místem má pak student nárok i na stipendium, ze kterého si platí potřebné náklady. Co jsem tam dělal? Zapsal jsem se do 8. semestru spolu s místními studenty a absolvoval s nimi výuku. Jak asi víte, studium zubního lékařství je v Rostocku a v Německu vůbec organizováno jinak než v Praze nebo na jiných českých fakultách. Je více prakticky zaměřeno a trvá jen 5 let. Zatímco v Praze je nutné ve 4. a 5. ročníku absolvovat několikatýdenní bloky, mj. i pro budoucího zubaře málo potřebných předmětů, jako je gynekologie, v Rostocku jde hlavně o vykázané výkony na pacientech.
8 Lay c.4.indd 8
sme asistovali na chirurgických operáciách, kde som mala možnosť pracovať s prof. Engelke, ktorý sa venuje implantológii. Rozvíja nové techniky, hlavne použitie endoskopu v maxillo-faciálnej chirurgii. Daroval mi aj svoju prezentáciu, ak bude mať niekto záujem, rada mu ju ukážem. Študentov je v každom semestri asi 50 a aby nikto nebol ukrátený o znalosti, používajú tzv. demonštračné cvičenia. Asistent ošetruje pacienta, ten je snímaný kamerou a obraz je premietaný na veľkoplošnú obrazovku. Tak má každý študent prehľad, ako asistent pracuje. Následne sú praktické cvičenia, na ktorých si oddemonštrované učivo skúšajú na vlastných pacientoch. Pred začiatkom každého semestru je jeden týždeň, kedy si študenti zopakujú všetky typy preparácií. To u nás veľmi chýba. V každom semestri sa otvára ročník pre nových študentov, čo sprevádza množstvo zábavných a tanečných akcií. Preto sa aj všetci tešia na začiatok školy. Výmenná stáž bola pre mňa veľmi zaujímavá a odporúčam ju všetkým, ktorí by sa radi pozreli niekam do sveta. Kristína Hladíková
Křeslo tam připadá na každého jedno, času na ošetřování pacientů jsou asi 3 hodiny 4-5krát týdně, pro 4. ročník to bylo od mezi 7. a 10. hodinou ranní, dvakrát týdně i odpoledne. Neexistuje povinnost docházky, jen jsem si musel příslušné křeslo rezervovat a sám pacienta objednat. V daném čase jsou na oddělení samozřejmě asistenti, kteří práci studentů kontrolují. Po ošetření se výkon zapíše do sešitu a na konci semestru se pak rozsah práce hodnotí. Předepsaný počet výkonů byl zhruba nastaven tak, aby bylo nutné do školy docházet denně a ošetřit během zmíněných tří hodin jednoho až dva pacienty. Oddělení, na které jsem se v příslušný den dostavil, záleželo na povaze potřebného ošetření a domluvě s ostatními studenty tak, aby na mě zbylo křeslo. Nebyl ale problém pozvat si pacienta na zhotovení výplně na protetiku. Pacienty je třeba shánět, neboť těch kmenových, kteří na kliniku sami docházejí, není dostatek. Pro cizince, který navíc přijede pouze na jeden semestr a nastoupí do rozjetého vlaku, je to zpočátku dost těžký oříšek. Nakonec jsem pacienty sehnal: na koleji, nechal jsem si objednat od sestry vězně, v pondělí ráno jsem čekal na akutní pacienty atd. Později mi přidělil asistent i protetického pacienta. Byl to obtížný případ a zaměstnal mě se všemi sezeními na jeden celý měsíc. Protetika totiž v Německu není jen práce na oddělení, ale především hodiny strávené v laboratoři. Zatímco u nás stačí sejmout otisk a poslat jej do laboratoře, čímž je věc vyřízena, tam musí celou protézu student i vyrobit. To byl pro mě kámen úrazu a důvod, proč mi ten zmíněný pacient zabral tolik času. Protézu jsem si jednou vzal i na kolej a nahříval vosk až do úsvitu, abych stihl termín zkoušky v ústech. A stejně jsem ji musel předělávat. Potíže s laboratoří měli i ostatní studenti. Na mnohých bylo vidět, že práci v laboratoři upřímně nesnáší a záviděli, když jsem jim řekl, že u nás studenti v laboratoři nepracují. Na druhou stranu se v Německu trhá během studia méně zubů, o jiných chirurgických výkonech ani nemluvě.
1.12.2003, 6:39:38
StuDent
Stáže Po ošetření následovaly přednášky. Je tam obvyklé, že na ně chodí téměř všichni, a přednášejících se častěji než u nás ptají na to, čemu neporozuměli. Při příchodu přednášejícího studenti klepali pěstí o stoly, to samé při odchodu, a to tím víc, čím lepší se jim výklad zdál. Klinika Klinika v Rostocku je, pro někoho možná překvapivě, stará a zvenku neupravená budova, s jejíž zkrášlením se teprve počítá. Oproti tomu vevnitř již úpravy proběhly, přesto jsou na klinice k vidění křesla z období NDR. Na nich ale studenti nepracují, mají k dispozici křesla Siemens Sirona. Překvapivě nevalné bylo vybavení knihovny, navíc otevřené jen po několik hodin asi tři dny v týdnu. Vyučující jsou v Rostocku vesměs velmi vstřícní a připraveni pomoci nebo poradit. Jak jsem se dozvěděl, není taková ochota personálu v Německu příliš obvyklá. Někteří dokonce do Rostocku z jiných univerzit právě z tohoto důvodu přestoupili. Se spolužáky, z nichž většina pocházela ze západního Německa, nebyl problém vyjít, i když jsem z celého ročníku byl nejmladší - třicátníci tam nebyli žádnou výjimkou. Bydlení, město, volný čas Rostock je příjemné dvousettisícové město na břehu Baltského moře. Ve středu je mnoho cihlových domů, typických pro hanzovní města, na okraji nám důvěrně známá paneláková sídliště. Většina paneláků je ale již zrekonstruována, některé byly prý i zbořeny. Je vidět, že do obnovy domů a infrastruktury se tam od sjednocení investovalo hodně peněz.
Představujeme zemi - Slovinsko SLOVENIA - the green tresure of Europe Seen from space, Slovenia appears as a tiny dot on a globe. At a closer glance, you will discover it in Central Europe and realize that it is the neighbour of far better known countries such as Austria, Italy, and Hungary. A strech of its land bathes in the Adriatic Sea, and to the south it shares a border with Croatia. Slovenia is the meeting point of three European worlds - Mediterranean, Alpine, and Pannonian - and combines their geographic and cultural features into a destinctive identity of its own. For centuries, Slovenia has functioned as a natural hub of European routes from north to south and west to east, a fact that has determined its history, marked by a millennium of foreign influence and domination. In the 1990’s, Slovenia has emarged as a new, progressive country that is rapidly entering the mainstream of European integration while still retaining the unique features of an old and tiny nation
4
duben2003
Na druhou stranu je tam hodně nezaměstnaných a mnozí místní jsou se svým postavením a celkovou situací nespokojení. V jednom takovém paneláku - studentské koleji - jsem bydlel i já. Standardem odpovídala lepším pražským kolejím, a protože byla nejlevnější, bydlelo tam spousta studentů z chudších zemí. Hodně bylo zejména Poláků a z nějakého záhadného důvodu i Číňanů. Pestrá směsice studentů přímo vybízela k neustálým oslavám, na které jsem z koleje v Praze nebyl zvyklý. Díky tomu nuda nebyla a ani nemohla být na programu. Mořské pobřeží navíc nebylo daleko a lákalo k vycházce nebo proběhnutí se, pro otužilejší i ke koupání. Kromě toho pro nás místní studenti organizovali víkendové výlety a jiný program. Za celou dobu jsem nestihl jít ani jednou do divadla, zato jsem navštívil kluby, k nimž patří mj. přestavěná bývalá chladírenská loď v místním přístavu. Na závěr Pobyt v zahraničí, který Vám někdo platí, kde smíte ošetřovat pacienty a navíc v příjemném městě, jakým Rostock určitě je, prostě musíte hodnotit kladně. Německy jsem uměl již při příjezdu obstojně, takže bych musel dlouho přemýšlet, abych našel nějaký kaz. Tomáš Kadlas
which has always observed the highest principles of modern, civilized society. What surprises most first time visitors is the outstanding variety of landscapes and the rich cultural heritage concentrated in a country of 2 million inhabitants only half size of Switzerland (a little more than 20.000 square meters). Amazing contrast can be experienced in the same day: a morning swim in the Adriatic and, two hours later, skiing below alpine peaks; an adventurous discovery of karst underworld phenomena and an invigorating bath in a thermal spring; an encounter with history in a lively medieval city and, not far away, a more solitary stroll through primeval forests or undulated winegrowing hills. This is just a sample from a much longer list that includes a host of sports activities, high-profile cultural events, entertainment, a well-preserved ethnographic heritage and traditional handicrafts, simply taseful or sophisticated gastronomy, and superb wines. Slovenia displays all the greens and the blues of nature, and the mountains draped in snow offer the utmost pleasure to snow lovers. Leading the hit-parade of the Slovenian Alps, the resort of Kranjska Gora welcomes the World Cup of Alpine Skiing. According to an old Slavonic legent Mount Triglav (highest point 2.864m), is a three-headed god, who watches over the earth, haven and
9 Lay c.4.indd 9
1.12.2003, 6:39:39
StuDent
4
duben 2003
Stáže
hell. Above all, it dominates one of the most important natural park in Europe. Throughout the whole year numerous and quite diverse events take place in cities, towns, and the countryside around Slovenia.They each offer an excellent opportunity to get to know the country and its people. In Ljubljana, Maribor, and other larger towns, the concert season lasts from September through June. You can attend opera, ballet, and drama productions, as well as concerts of classical and popular music and performances by a wide veriety of folklore dance and song ensembles. When a country as that much draped in history, there in no doupt that it offers many museums. Nevertheless, the major ones are located in Ljubljana, the capital city. The museum of Kobarid is one of the most visited. It is devoted to one of the most famous World War I battles. A bettle during which soldiers of 17 European nations fought during 29 months. The marine heritage is protected in the Museum of Piran, on the Adriatic shores. The mining past is also preset. An ancient gallery of a mercury mine is in a small town Idrija. If the first written records testifying The Slovenian thermal richness go back to 1147, the arhaeological sites prove that the Romans were already fond of baths in Slovenia. You can find a large choice of health centres in attractive regions located in the whole country. The Slovenians are a sporting nation, but not only because their champions have succeeded in reaching the top of the podium. Nevertheless, the Slovenians regularly qualify, both individually and as a team, for the final stages of major sporting events, be these winter or summer sports, across the world. Sporting activities have formed part of daily life since the Middle Ages. Whatever your passion, you will certanly find somewhere to practise: ba at walking, sailing, mountain biking, rafting, fly fishing, golf, extreme sports… And if you visit the Planica region, join the throng of tens of thousands of supporters who attend the end-of season event on the world ski jumping circuit, featuring the world’s biggest natural ski jump (usually held at the end of March). Slovenia is a horse paradise, and it is not by accident that the famous and docile imperial Lipizzaners are rared, since centuries, in the Lipica stud farms. Take the opportunity to stroll in the oak groves. Slovenians like fine food. Which means one will find abundant wine and gastronomical products. For sure, you will not starve in Slovenia, and you will have far too much to choose. With more than 1.200 local dishes available, the Slovenian cooking is at first glance one of hospitality. Taste the struklji, and don’t forget the potica, a walnut roll, or gibanica with poppy seeds, grapes, miscellaneous
herbs, farm cheeses and honey. Slovenia is a wine-producing country, and we can even find, in the Podravje region, the oldest vine in the world (more than 400 years old). The country is criss-crossed by around 20 wine roads. Typically red Slovenian wines are Teran, Zelen and Pinela. As far as white wines are concerned, you have to tase Rumeni muskat, Savignons, Laski and a Renski Riesling. Ljubljana, the capital city, isn’t excessivly large - in any case, it’s smaller than one would expect from a capital with a government and parliamentary building, all administrative services, foreign embassies and the head offices of banks and companies. Through the city runs the river Ljubljanica. Not far away in the very centre behind Town Hall rise the wooded slopes of castle hill. The castle itself is the main place of pilgrimage, and whoever leaves the city without going there has not relly seen Ljubljana. Is Ljubljana synonymous with Plečnik or vice versa? The city of Ljubljana is so marked by Jože Plečnik that one could possible belive (which would be a serious error) that nothing existed before this Slovenian architect. In 1921 he returned from Prague, where he was appointed castle architect, to Ljubljana, where he was born and began his career as an apprentice in his father’s joiner’s workshop. In the twenties he left his mark on both cities - in Prague he designed the Hradčany palace and president Masaryk’s residence Lany, in Ljubljana plans originated in his workshop for the new apperance of the city. He regulated the flow of the river which winds through the city and erected bridges across it (the superb one is Tromostovje - Triple Bridge), built a weir, designed a market alongside Lubljanica river, University Library, sports stadium, the Križanke Summer Theatre… Welcome to Slovenia!J Tadeja Ris University Ljubljana, Medical Faculty 4th year student of Dental Medicine
10 Lay c.4.indd 10
1.12.2003, 6:39:40
REKLAMNÍ PREZENTACE
KAVITAN® PRO moderní vysoce viskózní GIC alternativa amalgámu v distálním úseku Iontová vazba na tvrdé zubní tkáně, uvolňování fluoridových iontů, fyzikální vlastnosti podobné dentinu – to jsou jen některé z vlastností, pro které obliba GIC neustále stoupá. K nevelkému počtu zahraničních moderních GIC přibyl materiál další, tentokrát z českých laboratoří. Pod názvem KAVITAN® PRO jej uvedl v listopadu loňského roku na trh domácí výrobce SPOFA–DENTAL a. s.
Použití materiálu KAVITAN® PRO Pro své výborné vlastnosti a snadné zpracování, časově téměř shodné se zhotovením amalgámové výplně, se moderní GIC postupně staly v naší ordinaci standardně používanými materiály do distálního úseku. Předkládám pracovní postup jednoduchého případu jako příklad použití KAVITANU PRO v distálním úseku tak, jak jsem si jej zvykl několikrát denně používat. Výchozí stav Pacientka 34 let. Lokalizace 36, 37, okrajová netěsnost. Fraktura okluzní části výplně pro nedostatečnou hloubku preparace na amalgám. Preparace V tomto případě je již preparace předem dána odstraněním staré amalgámové výplně. Avšak při preparaci případných sekundárních kazů se již neřídím klasickým postupem daným třídami dle Blacka, jako je tomu u amalgámu, ale plně využívám možností, které KAVITAN® PRO nabízí. Ve smyslu maximálního šetření tvrdých zubních tkání nepreparuji kavity s paralelními stěnami, ale exkavuji jen ta místa, která jsou zasažena kazivým procesem a ponechávám podsekřivé úseky i dentinem nepodloženou sklovinu.
18
Lay c.4.indd 11
Kondicionování Naprosto nezbytná součást pracovního postupu je kondicionování. Tekutina používaná v tomto kroku je 10% roztok kyseliny akrylové, tedy kyselina, která naruší preparací vzniklou „smear layer“, avšak pro svou velikost molekuly nepronikne dentinovými tubuly, aby ovlivnila vitalitu pulpy. Doba 10 s je dostatečná k narušení této vrstvy, ta je posléze vypláchnuta vodním sprejem. Kondicionované a čisté stěny kavity jsou základem iontové vazby, která později vznikne mezi molekulami kyseliny polyalkenové výplně a molekulami Ca2+ tvrdých zubních tkání. Aplikace a kondenzace Vysoce viskózní (kondenzovatelný) KAVITAN® PRO namíchaný ve správném poměru je nelepivý na nástroje. Do kavity jej nanáším v několika málo dávkách kuličkovým cpátkem. Nejprve kondenzuji materiál v podsekřivých prostorech a posléze postupně zaplňuji celou kavitu v mírném přebytku. Kondenzuji tak dlouho, dokud je materiál poddajný a kulička se do něj boří.
„Finishing“ a artikulace Výplň opracovávám téměř ihned po ztuhnutí materiálu běžným diamanto-
vým brouskem při nízkých otáčkách bez chlazení. Znovuvytvoření anatomických okluzních struktur, tj. svahů, hrbolků a fissur – a jejich dokonalá artikulace – stejně tak jako plynulý přechod výplně v aproximálním prostoru, je zásadní pro úspěch této výplně. Konečný stav Nakonec ještě upravuji povrch výplně jemným diamantovým brouskem nebo
Arkansaským kamenem a vše překrývám LC VARNISHEM. Ochrana lakem před vlhkostí je nezbytná pro nerušenou organizaci výplně, která trvá ještě 24 hodin. Poté je možno výplň pro lepší estetiku leštit, což většinou ponechávám do další návštěvy. MUDr. Marek Baran B2 – privátní stomatologická praxe Ostrava
LKS č. 1 / leden 2003 / ročník 13
1.12.2003, 6:39:42
REKLAMNÍ PREZENTACE
Cementace s moderní technologií V tomto krátkém klinickém sdělení bych se rád zmínil o svých zkušenostech s tuzemským fixačním cementem ® KAVITAN CEM (výrobce SPOFA-DENTAL a. s.). Je to skloionomerní chemicky tuhnoucí fixační cement, který je dodáván ve formě prášku fluorosilikátového skla a vodného roztoku kopolymeru kyseliny akrylové a itakonové. JAK JSEM SE DOSTAL OD ADHEZORU KE KAVITANU CEM Hledal jsem materiál, který dokáže vytvořit chemickou vazbu mezi tvrdými zubními tkáněmi a fixovanou náhradou. Jednalo se o upevnění metalokeramické korunky, konkrétně o vytvoření chemické vazby mezi kovem korunky,
můstku apod. a na povrch pahýlu i za pomoci štětečků (např. běžně používaných na aplikaci adhezivních systémů). Materiál se nanáší v tenké vrstvě. Při lehkém dosazení fixované práce je schopen KAVITAN® CEM vytvořit velmi tenký film (cca 14 µm). Tento fakt zaručuje přesné a snadné dosazení náhrady.
o chemicky tuhnoucí skloionomerní cement, dá se očekávat dlouhodobý kariostatický efekt. Doba tuhnutí KAVITANU CEM je zhruba 5 minut (obr. 3). Přebytek ztuhlého materiálu odstraňuji vhodným nástrojem (např. scaler či excavator). Okrajový uzávěr lze překrýt ochranným lakem LC VARNISH. Okluzně fixní práci je vhodné po dobu 1 hodiny nezatěžovat. KAVITAN® CEM JE SPOLEHLIVÝ FIXAČNÍ CEMENT
Obr. 1
Obr. 2
cementem a pahýlem zubu. Jak se ukázalo, KAVITAN® CEM je v této indikaci výborný. Charakteristickou vlastností KAVITANU CEM je právě schopnost vytvořit velmi silnou a kvalitní adhezi, chemickou vazbu mezi karboxylovými skupinami skloionomerního cementu a oxidy kovu.
Při práci s tímto cementem oceňuji prodlouženou manipulační dobu, po kterou mohu nanášet materiál (obr. 2). Doba 3 minuty 30 sekund zaručuje, že mohu beze spěchu fixovat i rozsáhlé můstky. Následná doba tuhnutí 5–6 minut je optimální. Vždy ještě poučím pacienta, aby alespoň jednu hodinu po fixaci náhradu nezatěžoval. Dle hodnot pro pevnost v tlaku a stupeň rozpustnosti, dezintegrace, které dokládá výrobce SPOFA-DENTAL a. s., se řadí tento tuzemský fixační skloionomerní cement ve své kategorii mezi opravdovou špičku. Pevnost v tlaku (cca 150 MPa – norma 70 MPa) a nízký stupeň rozpustnosti dovolují použít KAVITAN® CEM pro upevnění prací, které jsou mechanicky více namáhány. Jelikož se jedná
Tuzemský výrobek KAVITAN® CEM, který používám nejčastěji k fixaci korunek a můstků (obr. 4), se po více než roční zkušenosti prokázal jako velmi dobrý a spolehlivý cement i pro obtížnější případy. Vyznačuje se snadnou a velmi rychlou přípravou a vede k dosažení příjemné konzistence pro dané indikace. Schopnost vytvářet pevnou chemickou vazbu k tvrdým zubním tkáním, stejně jako vazba k povrchu kovů, deklarované výrobcem SPOFA-DENTAL a. s., se v každodenní praxi potvrzují. ® KAVITAN CEM dosahuje vysoké pevnosti v tlaku, nízké tloušťky filmu 14 µm a současně podléhá velmi nízkému vyluhování. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že žádný fixační materiál není schopen kompenzovat chybně zhotovenou fixní protetickou náhradu. MUDr. Ctibor Hřebíček, Brno MUDr. Roman Benák, Chrudim Fotodokumentace: MUDr. Jaroslav Novák, Mladá Boleslav
Obr. 3
Obr. 4
INDIKACE Fixační skloionomerní cement KAVITAN® CEM je možno použít pro upevňování korunek, můstků, inlayí, onlayí a pro upevňování kořenových čepů. Je to materiál vhodný i pro ortodontisty k fixaci ortodontických kroužků, případně zámků. FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI Právě fyzikální a mechanické vlastnosti jsou u KAVITANU CEM na velmi dobré úrovni. Na první místo bych osobně řadil dokonalou chemickou vazbu k tvrdým zubním tkáním a již zmiňovanou vazbu ke kovům. Tato vlastnost se již mnohokrát potvrdila v případech, kde by klasické fixační cementy jen těžko obstály. Pro upevňování je příjemná i optimální fixační konzistence (obr. 1), která zaručuje snadné a přesné nanášení na vnitřní plochu korunky,
14
Lay c.4.indd 12
LKS č. 4 /duben 2003 / ročník 13
1.12.2003, 6:39:42
