Stručná historie Asociace veterinárních lékařů České republiky Asociace veterinárních lékařů České republiky (AVL) jako dobrovolná organizace veterinárních lékařů působících na území České republiky byla založena na konci roku 1992 a Ministerstvem vnitra ČR registrována 1.února 1993. AVL byla založena pro lepší odborné a společenské uplatnění veterinárních lékařů a k ochraně profesních, ekonomických a sociální práv a zájmů svých členů, na základě požadavku, především zaměstnaných veterinárních lékařů, založit vlastní profesní organizaci, která by hájila jejich zájmy a při tom byla otevřená i pro ostatní veterinární lékaře, jejichž práva a zájmy Komora veterinárních lékařů ČR (KVL) neměla v úmyslu prosazovat a hájit. Výsledkem činnosti AVL mají být přímé a korektní vztahy mezi všemi veterinárními lékaři bez ohledu na odborné uplatnění, pocit sounáležitosti k veterinárnímu stavu a jeho vysoká prestiž, nejen doma, ale i ve světě. Vrcholným orgánem AVL je sněm. Právo účastnit se sněmu s právem volby mají všichni delegáti zvolení na shromážděních regionálních organizací, které jsou základním článkem asociace. Asociace veterinárních lékařů České republiky (AVL), stejně tak jako Komora veterinárních lékařů ČR (KVL), vznikala v období těsně po změně politického klimatu a ekonomického prostředí v naší zemi, kdy došlo k osvobození od direktivního řízení veterinární služby a vznikly možnosti uplatnění individuálních aktivit i v oblasti veterinární péče. Podstatně se změnilo postavení terénní veterinární služby, která byla privatizována a vznikala Komora veterinárních lékařů ČR. Byla to zcela jiná situace než v zahraničí, kdy jednotné veterinární organizace vytvářely spontánně na základě rozhodnutí potenciálních členů v konstantním podnikatelském prostředí. U nás docházelo k rozdělení jednotné organizace služby a navíc při utváření zcela nových osobních a morálních vztahů mezi veterinárními lékaři. Část z nich totiž chápala privatizaci služby jedině jako přechod na soukromé podnikání, ve smyslu živnosti, při silném současném konkurenčním tlaku, neboť bylo zřejmé, že některým hrozilo, že během krátké doby budou bez zaměstnání. Z toho pramenily všechny snahy i v přípravném výboru udělat z KVL orgán na způsob cechu, tvrdě hájící jen zájmy terénních veterinárních lékařů. Privatizace byla mimo to provázena řadou nejasností, kdy zejména na počátku, kdy ještě neexistovala KVL a postavení privátních veterinárních lékařů se řešilo registrací Státní veterinární správou.
1
Všechno to s sebou přinášelo tendence maximálně omezit případnou konkurenci zbývající části státních veterinárních lékařů, pokud možno zákonnou formou, včetně omezení přístupu k praxi, nezbytné pro udržení odborné úrovně pro výkon kvalifikovaného státního dozoru. V tomto duchu se nesla i příprava zákona o KVL, zejména pak tvorba vnitřních řádů a předpisů KVL. V říjnu 1992 byl mezi veterinárními lékaři, zejména zaměstnanými, nejen ve státní správě, proveden průzkum (individuálním dopisem) a jeho výsledkem byl požadavek založit novou stavovskou organizaci - Asociaci veterinárních lékařů České republiky. Požadavek založit novou organizaci podpořilo celkem 772 veterinárních lékařů různých oborů a pouze 8,6 % odpovědí požadovalo alternativně postavit jako protiváhu KVL stávající Společnost veterinárních lékařů. Přípravný výbor, jehož členy se stali MVDr. Luděk Kohout, CSc., MVDr. Vladislav Kopečný, MVDr. Josef Král, MVDr. Miroslav Kurfürst, MVDr. Jiří Lacina, MVDr. Jaroslav Salava a MVDr. Oldřich Tomandl, připravil stanovy, organizační řád, jednací řád a volební řád a podal ministerstvu vnitra žádost o registraci. Návrhy stanov a vnitřních řádů AVL přípravný výbor poprvé zveřejnil v Informačním zpravodaji SVS MVDr. Jiří Lacina
č. 1/93, kde byly také uvedeny důvody vzniku i poslání nové profesní
organizace. Za nejvýznamnější funkci organizace výbor považoval možnost hájit oprávněné profesní zájmy členů vůči ostatním orgánům a organizacím, kde je nebude možno individuálně uplatnit, což bylo velmi důležité, zejména v době tvorby a novelizace legislativy, bytostně se dotýkající veterinárního stavu. Ustavující sněm Asociace veterinárních lékařů ČR se v Praze sešel v sobotu 24. dubna 1993. V době ustavujícího sněmu AVL registrovala 632 členů - veterinárních lékařů různých oborů. O členství požádali veterinární lékaři v zaměstnaneckém poměru, převážně ve státní službě, ale i několik veterinárních lékařů soukromých. Na ustavujícím sněmu AVL se sešlo mnoho delegátů, kteří byli již podruhé zakladateli stavovské organizace veterinárních lékařů, neboť před dvěma léty byli účastníky ustavujícího sněmu Komory veterinárních lékařů ČR.
2
Delegáti regionálních organizací zvolili ze 17 navržených kandidátů devítičlenné předsednictvo, jehož členy se stali: MVDr. Jan Bardoň, MVDr. Vladimír Janík, MVDr. Vladislav Kopečný, MVDr. Miroslav Kurfürst, MVDr. Jiří Lacina, MVDr. Jiří Liška, MVDr. Oldřich Matouch, CSc., MVDr. Jaroslav Salava a MVDr. Oldřich Tomandl; náhradníky byli zvoleni MVDr. Renata Hrbatová, MVDr.,Ing. Rudolf Kojan a MVDr. Milan Maňas. Do pětičlenné dozorčí rady byli ze 14 kandidátů zvoleni: MVDr. Vlastislav Barnet, MVDr. Karel Beníšek, MVDr. Jaroslav Derda, MVDr. Zdeněk Dvořák a MVDr. Miroslav Flégr, náhradníky MVDr. Vlad. Kopečný
MVDr. Petr Jínek a MVDr. Ludvík Prášil.
Pětičlenný smírčí výbor zvolili delegáti z 11 kandidátů v tomto složení: členové MVDr. Milan Bohdálek, MVDr. Karel Grézl, MVDr. Jan Konečný, MVDr. Miloslava Kopalová a MVDr. Bořek Vejmelka; náhradníci MVDr. Ota Kovařík a MVDr. Eduard Pelikán. Po úpravě předložených návrhů byly schváleny stanovy, organizační řád, jednací řád a volební řád. Podle představ členů má být AVL stavovskou organizaci, vyžadující aktivní práci všech členů AVL, založenou na dobrovolné, bezplatné činnosti v její prospěch; organizací materiálně přístupnou pro všechny veterinární lékaře a tomu měl odpovídat i minimální administrativní aparát. V případě, že se KVL stane opravdu profesní organizací všech veterinárních lékařů, pak nic nebude bránit tomu, aby obě organizace splynuly. MVDr. Jar. Salava
První zasedání orgánů AVL se konalo v Ústavu veterinární osvěty
v Pardubicích a při volbě vedení byl zvolen předsedou MVDr. Jiří Lacina, místopředsedou MVDr. Vladislav Kopečný a pokladníkem AVL MVDr. Jaroslav Salava. V tomto složení bylo vedení AVL opakovaně voleno až do roku 1999, kdy místopředsedou byl zvolen MVDr. Vladimír Janík. Předsedou na první schůzi dozorčí rady byl zvolen MVDr. Vlastislav Barnet, místopředsedou MVDr. Jaroslav Derda. V dalších létech ve funkci předsedy dozorčí rady působili: MVDr. Radko Burdych (1996/97),
MVDr. Pavla Vondrová
doc. MVDr. Vladimír Večerek, CSc. (1998-2001), MVDr. Kateřina Laučíková (2002/03), MVDr., Ing. Rudolf Kojan (2004) a MVDr. Pavla Vondrová (2005-2009). Předsedou smírčího výboru byl zvolen MVDr. Milan Bohdálek a místopředsedkyní MVDr. Miloslava Kopalová.
3
Další zasedání předsednictva se až do roku 1995 konala na OVS Praha-východ v Karlíně a Na Kozačce a ve Školícím středisku SVS v Hlubočepích. Většina všech ostatních jednání předsednictva byla na OVS Jihlava, později v SVÚ Jihlava. Regionální organizace vznikaly v době kdy AVL registrovala 654 členů, nejprve na území jednotlivých okresů, později se po dohodě některé sloučily pro větší územní celky. V roce 1994 se stav ustálil na 23 regionálních organizacích, pokrývajících celé území republiky. Od založení AVL úspěšně proběhla jednání 16 sněmů, které se konaly v Praze, Brně, Jihlavě a počínaje rokem 2001 se všechny sněmy konaly ve Větrném Jeníkově. Sněmů se kromě delegátů z regionálních organizací účastnilo mnoho významných hostů, včetně ministra zemědělství a jeho náměstků a pravidelnými hosty byli ústřední ředitel SVS
Předsednictvo XVI. sněmu a významní hosté, zleva prof.Dr.Hera CSc., prof. Dr.Večerek,CSc.,MBA, rektor VFU, doc.Dr. Milan Malena, Ph.D., ústř. ředitel SVS
a prezident KVL nebo jejich zástupci a ředitel ÚSKVBL. Mezi časté hosty patřili i představitelé VFU v Brně a VÚVeL, v poslední době i ředitelé Krajských veterinárních správ. Určitým předělem v činnosti a řízení organizace byl rok 2003. Novelou veterinárního zákona došlo k zásadní změně struktury organizací veterinární správy. Po 13 letech byly opět zřízeny krajské veterinární správy (KVS) a tyto místo okresních veterinárních správ MVDr. Mir. Kurfürst
zřídily pro výkon veterinárního dozoru na území okresů své
inspektoráty. Touto změnou byla velmi narušena činnost regionálních organizací AVL. Došlo k určitému oslabení kontaktů mezi členy na okresech a krajích a přes stálou podporu
4
ústředního ředitele SVS se začal projevovat také menší zájem nových KVS o činnost AVL. Mezi členy AVL se to projevilo přechodem do určité izolace a preferování individuálních zájmů. Na X. sněmu ukončil své působení ve funkci předsedy zakládající člen a vůdčí osobnost AVL MVDr. Jiří Lacina, s jehož osobou byl spojen vznik, rozvoj i většina úspěchů AVL. Spolu s ním ze svých funkcí odstoupili i někteří starší členové předsednictva, kteří rovněž měli zásadní podíl na práci a úspěších AVL. Delegáti sněmu odstupujícímu předsedovi i funkcionářům vyjádřili hluboký vděk za jejich činnost a zásluhy. Ve volbách došlo k výraznější obměně členů orgánů AVL a do vedení organizace byl zvolen předsedou MVDr. Miroslav Kurfürst, místopředsedou MVDr. Zdeněk Vedral, kterého po XII. sněmu vystřídala MVDr. Zuzana Kolomazníková a pokladníkem AVL byl zvolen MVDr. Zdeněk Vedral
MVDr. Jan Konečný. Po volbách na XVIII. sněmu
byla předsedkyní AVL zvolena MVDr. Zuzana Kolomazníková, místopředsedou MVDr. Dušan Těšický, pokladníkem MVDr. Jan
MVDr. Z. Kolomazníková
Konečný, který byl delegován stálým zástupcem AVL v EASVO. Volby orgánů, které se konaly každé dva roky, řídil od vzniku AVL až do XIV. sněmu MVDr. Josef Král, pak byl pro další volby zvolen předsedou volební komise MVDr. Václav Švihel. Návrhy usnesení sněmům předkládali předsedové MVDr.Josef Král
návrhové komise: MVDr. Jan Bardoň (1993-
MVDr. Petr Pilous
2000), doc. MVDr. Vladimír Večerek, CSc. (2001), MVDr. Oldřich Matouch, CSc. (20022003), MVDr. Josef Štýbr (2004), MVDr. Lenka Koutecká,CSc. (2005), MVDr.,ing. Rudolf Kojan (2007) a MVDr. Petr Pilous (2008-2009). Předsedy mandátové komise byli pro jednotlivé sněmy zvoleni: MVDr. Miroslav Kurfürst (1993-1998), MVDr. Vladimír Janík (1999), MVDr. Miroslav Kurfürst (2000-2002), MVDr. Kateřina Laučíková (2005) a MVDr. Miroslav Náplava (2004, 2006-2009). Volby 2009
5
V prvních létech se činnost AVL soustřeďovala na aktivní účast při utváření systému veterinární služby v ČR, zejména v oblasti rozdělení odpovědnosti a kompetencí mezi státní a soukromou veterinární službou. Hlavními tématy dále byla privatizace prohlídky masa a postgraduální vzdělávání. Představitelé AVL se účastnili mnoha jednání s KVL, SVS a VŠVF v Brně označované jako „veterinární rozhovory“, při nichž šlo zejména o MVDr. Mir. Náplava
rozdělení působností jednotlivých orgánů a organizací. V pozdější době
se jednalo o udržení odpovídajícího postavení veterinární služby v dozoru nad zdravotní nezávadností potravin. Předsednictvo AVL odmítlo tendence začlenit veterinární službu pod okresní úřady a představitelé AVL vedli v této věci jednání s náměstkem ministra vnitra. Frekventovanými tématy jednání předsednictva byly organizační věci státní služby a finanční zajištění jejich pracovníků, o němž zástupci AVL opakovaně jednali vždy s příslušným ministrem zemědělství. Zejména v oblasti udržení odpovídajícího postavení veterinární služby v dozoru se potvrdila nezpochybnitelná úloha a účinnost AVL při prosazení příslušných ustanovení do zákona o potravinách v roce 1997. Zamezilo se jimi vyloučení veterinární služby z rozhodující role při kontrole a posuzování potravin živočišného původu. V době, kdy byl vládní návrh zákona o potravinách předkládán do Parlamentu ČR, nebylo již v možnostech SVS odpovídající pozici veterinárních lékařů v dozoru nad potravinami živočišného původu MVDr. Dušan Těšický
obhajovat (podřízenost MZe - předkladateli návrhu). Změny se podařilo
prosadit usilovnou činností zástupců AVL za podpory MVDr. Jana Černého, předsedy zemědělské výboru PS, až při projednávání návrhu ve výborech a na zasedání Sněmovny Parlamentu. Nedílnou součástí aktivit AVL bylo projednávání novely veterinárního zákona, kdy se ve většině případů připomínkami a pozměňovacími návrhy podařilo zákon upravit nejen z hlediska odborné úrovně, ale snahou AVL bylo zajistit i odpovídající postavení veterinárních lékařů ve státní službě. V tomto směru byly připomínkovány i návrhy zákona o státní službě. Za příkladnou činnost ve prospěch asociace bylo sněmy schváleno udělení čestného členství MVDr. Vladislavu Kopečnému, MVDr. Jiřímu Lacinovi, MVDr. Oldřichu Matouchovi, CSc., MVDr. Bohumilu
MVDr. Boh. Pantůček
Pantůčkovi, MVDr. Jaroslavu Salavovi a prof. MVDr. Vladimíru Večerkovi, CSc., MBA.
6
Předsednictvo AVL mělo rovněž zájem o navázání a udržení kontaktů s veterinárními organizacemi v Evropě. Prostřednictvím KVL, která byla jediným zástupcem ČR ve Federaci veterinárních lékařů Evropy (FVE), se podařilo uplatnit řádné zastoupení v sekci této organizace - Evropské asociaci státních veterinárních lékařů (EASVO). Roční členský příspěvek do EASVO hradí AVL samostatně přímo ze svého rozpočtu. Delegátem AVL v sekci až do roku 2003 byl MVDr. Oldřich Matouch, CSc., po té, až do současnosti MVDr. Jan Konečný. Výhodou tohoto zastoupení je možnost seznamovat se již v první fázi s návrhy veterinárních předpisů EU, vyjadřovat se k nim a podávat připomínky. Význam naší účasti se potvrzuje v současné době, kdy předpisy EU nabývají přímé platnosti ve veterinární legislativě ČR. Z členství ČR v FVE MVDr. O. Matouch, CSc.
vyplynula také úloha, které se v posledních létech
AVL ujala, totiž zajišťovat finanční prostředky pro refundaci adekvátní části příspěvků KVL za členství v FVE za všechny státní veterinární lékaře, tedy i za ty, kteří nejsou jejími řádnými členy a které AVL takto v podstatě reprezentuje a následně jim poskytuje informace. V tomto smyslu byl do stanov zaveden institut přispívajících
MVDr. Jan Konečný, pokladník AVL a delegát v EASVO
členů,kteří mají větší možnosti seznamovat se s činností AVL . Pravidelně, nejméně jednou ročně, pořádá AVL odborný vzdělávací seminář pro všechny veterinární lékaře, často s mezinárodní účastí lektorů. Výtěžek z vložného pokrývá část členského příspěvku do FVE za „aktivní veterinární lékaře“ v ČR, za které tento KVL nehodlá ze svého rozpočtu hradit. Semináře jsou orientovány na aktuální veterinární problémy s cílem získat a vyměnit si Seminář: Aktuální veterinární úkoly 6. 11. 2008
zkušenosti, včetně
zahraničních. Podle hodnocení účastníků, jsou semináře nejen odborným přínosem, ale i místem výměny zkušeností i možností setkání veterinárních lékařů, nejen státní služby. Pro organizaci seminářů,
MVDr.Frant. Chromý
zejména se zahraniční účastí, byl velmi platný MVDr. František Chromý svými kontakty s veterináři v Bavorsku.
7
Internetové stránky AVL (www.avlcr.ic.cz) informují odbornou i laickou veřejnost o činnosti AVL, poskytují pro návštěvníky materiály ze současného dění, ale i archivní materiály. Z nich je možné získat historické údaje a ne přímo zainteresovaným zájemcům poskytují přehled o AVL od jejího vzniku až po současnost. Do určité míry nahrazují chybějící přehledy o činnosti, dříve zveřejňované v ročenkách. O jejich významu svědčí skutečnost, že od jejich prvního uveřejnění je evidováno již přes 8000 otevření. Provozovány jsou ve vlastní režii; jejich autorem a administrátorem od počátku je MVDr. Jiří Lacina. V rámci své publikační činnosti, kromě ročenek a informací v časopise Veterinářství, vydala AVL v roce 2000 „Receptář správních řízení“ jako pomůcku pro rozhodování ve státní správě, která byla veterinární veřejností, nejen členy AVL, požadována a s velkým zájmem přijata v době, kdy veterinární služba zkušenosti se správním řízením v nových podmínkách teprve získávala. V roce 2011 se AVL podílela texty a obrázky na vydání knihy o historii veterinární služby v ČR. V současné době se AVL zaměřuje především na projednávání veterinární legislativy svými návrhy a připomínkami a na získávání informací, včetně zahraničních, které se snaží předávat nejen svým členům, ale i ostatním veterinárním lékařům. Určitými pokusy o probuzení společenské sounáležitosti jsou setkání s bývalými spolupracovníky a AVL se aktivně podílela na setkáních se veterinárními lékaři seniory, organizované SVS.
Zpracoval a podle připomínek předsednictva upravil MVDr. Jiří Lacina Chrudim září 2011
8
