Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managamentu

Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin Bakalářská práce

Vypracovala: Lenka Žůrková

Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Hála, Ph.D.

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin“ vypracovala samostatně a použila pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 26. 5. 2009

.…………………………...

Poděkování Touto cestou děkuji vedoucímu práce RNDr. Tomáši Hálovi, Ph.D., za odborné vedení, náměty a připomínky, které mi poskytl během zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla také poděkovat doc. Ing. Pavlovi Žufanovi, Ph.D., za cenné rady a odbornou pomoc z oblasti managementu.

Abstrakt Žůrková, L. Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin. Bakalářská práce. Brno, 2009.

Bakalářská práce zkoumá odvětví vydávání tištěných hudebnin z hlediska hybných sil Porterovi

metodiky.

Přestože

má

vydavatelská

činnost

mnohaletou

tradici,

z ekonomického pohledu se jedná o stále neprobádané a nezmapované odvětví. Práce je zaměřena především na analýzu stávající konkurence v odvětví, ve které autorka rozlišuje konkurenty z hlediska právních forem, aktivity v produkci nových titulů za poslední tři roky nebo například stupně zaměření na vydávání hudebnin. V závěru práce autorka podává ucelený pohled na odvětví a doporučuje firmě v odvětví strategii vhodnou pro expanzi na trhu.

Klíčová slova: strukturální analýza odvětví, vydavatelská činnost, Porterova metodika, tištěné hudebniny.

Abstract Žůrková, L. Structural analysis in branch of publishing of printed sheet of music. Bachelor thesis. Brno, 2009.

This bachelor thesis discusses the market segment of publishing of printed sheets of music using the Porter’s five forces analysis. Although publishing of printed sheets of music has a long tradition, it is still not yet mapped and researched economic area. This paper is focused especially at the analysis of competition in this market segment. The author divides the competition according to the legal entity forms, activities in production of new titles over the past three years and also according to how much is each competitor focused at publishing of sheets of music. In conclusion the author provides comprehensive perspective on the market segment and recommends a suitable market expansion strategy for a company operating in it.

Key words: structural analysis, publishing, Porter’s methodology, sheets of music.

Obsah 1 2 3

4

5

6 7 8 9

Úvod.......................................................................................................................... 6 Cíl.............................................................................................................................. 7 Literární přehled ....................................................................................................... 8 3.1 Strategie ............................................................................................................ 8 3.2 Odvětví.............................................................................................................. 9 3.3 Strukturální analýza odvětví ............................................................................. 9 3.3.1 Stávající konkurence v odvětví............................................................... 11 3.3.2 Potencionální nově vstupující firmy ....................................................... 12 3.3.3 Substituty ................................................................................................ 14 3.3.4 Dodavatelé .............................................................................................. 15 3.3.5 Odběratelé............................................................................................... 16 3.3.6 Vliv vlády ............................................................................................... 16 3.4 Mapa konkurenčních skupin........................................................................... 17 3.5 Výklad pojmů ................................................................................................. 20 3.5.1 Sachs-Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů ............................ 20 Metodika ................................................................................................................. 22 4.1 Shromáždění informací................................................................................... 22 4.2 Třídění informací. ........................................................................................... 23 4.3 Vyhodnocení a zpracování.............................................................................. 24 Vlastní práce ........................................................................................................... 25 5.1 Charakteristika odvětví ................................................................................... 25 5.1.1 Funkce vydavatelství .............................................................................. 26 5.1.2 Vývojové ukazatele odvětví.................................................................... 27 5.2 Struktura odvětví............................................................................................. 28 5.3 Hlavní faktory ovlivňující trh tištěných hudebnin .......................................... 29 5.4 Charakteristika konkurentů v odvětví............................................................. 30 5.5 Atraktivita odvětví .......................................................................................... 32 5.6 Analýza odvětví dle Portera............................................................................ 33 5.6.1 Stávající konkurence v odvětví............................................................... 33 5.6.2 Potencionální nově vstupující firmy ....................................................... 42 5.6.3 Substituty ................................................................................................ 42 5.6.4 Dodavatelé .............................................................................................. 43 5.6.5 Odběratelé............................................................................................... 44 5.6.6 Vliv vlády ............................................................................................... 45 5.7 Analýza konkurenčních skupin....................................................................... 46 Diskuse.................................................................................................................... 48 Závěr ....................................................................................................................... 49 Seznam literatury .................................................................................................... 52 Přílohy..................................................................................................................... 54

Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin

6

1 Úvod Umění tvoří neopomenutelnou část lidského života již od pradávných dob, tedy dávno před světově známou řeckou či římskou kulturou, ještě před počátkem egyptské civilizace. Již se vznikem prvních pravěkých společenství v době paleolitu měli lidé potřebu kolem sebe vytvářet krásu a harmonii. Americký psycholog Abraham Harold Maslow ve své pyramidě lidských potřeb zařadil potřebu tvořit umění mezi tvz. růstové potřeby, tj. potřeby seberealizace. Umění nás obklopuje každý den, ať už v podobě výtvarné, v podobně literatury, divadla, tance či hudby. Přirozeně se přizpůsobuje a vyniká v každém novém výrobku, stavbě, divadelní hře či stylu a tím prokazuje svoji dravost, se kterou se neustále dere na povrch a zajišťuje si tak své místo v budoucnosti. Moje bakalářská práce se pojí s uměním hudebním, které se jako většina ostatních oborů stalo předmětem obchodní, resp. podnikatelské činnosti. Provozování obchodní činnosti v odvětví vydávání tištěných hudebnin je i přes mnohaletou tradici hudebního umění stále ještě nezmapovanou a nepopsanou oblastí. Příčinou toho může být skutečnost, že vydávání knih se řadí do živností ohlašovacích volných. Oprávnění vykonávat vydavatelskou činnost tedy vzniká každé osobě na základě pouhého ohlášení, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zákonem. Dalším důvodem může být i skutečnost, že takto vzniklá vydavatelství nejsou podle zákona nucena specifikovat či konkretizovat svoje zaměření. Podnikatelé se nemusí omezovat ve výběru zadaných zakázek a mohou tak vydávat kterékoli neperiodické publikace, což jim umožňuje zlepšovat organizaci plynulého chodu výroby. Pohyb v odvětví prokazuje jistou nevázanost. Vydávání tištěných hudebnin spadá podle klasifikace ekonomických činností do sekce informačních a komunikačních činností a je zařazeno do skupiny 58 pod názvem „Vydavatelské činnosti“. Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti v podskupině 58.1 však zahrnují vydávání knih (neperiodických publikací, do kterých se řadí právě tištěné hudebniny), adresářů a jiných seznamů, novin, časopisů a ostatních periodických publikací, a dále ostatní vydavatelské činnosti, a tak je pojem tištěné hudebniny vměstnán do širokého spektra literární činnosti. Z důvodu toho, že nejsou známy podrobnosti o výše popsaném odvětví, jsem se rozhodla věnovat se ve své bakalářské práci tomuto tématu a položila jsem si za úkol protřídit se informacemi o odvětví vydávání tištěných hudebnin.


7

2 Cíl Cílem mé bakalářské práce je provést strukturální analýzu v odvětví vydávání tištěných hudebnin se zaměřením na stávající konkurenci v odvětví a doporučit hlavní rysy strategie stávající firmě na trhu z pohledu vývoje klíčových faktorů ovlivňujících intenzitu soupeření. S ohledem na široký záběr pojmu konkurence jsem se zaměřila na vydavatele produkující pouze české tituly, kteří vlastní vydavatelské oprávnění na českém trhu. V práci vyjdu zejména z Porterova modelu hybných sil konkurence v odvětví, který identifikuje pět základních sil ovlivňujících charakter jakéhokoliv odvětví. Tyto obecně definované síly a jejich působení budu posuzovat ve vazbě na zvolené odvětví. Provedení strukturální analýzy odvětví vyčerpávajícím způsobem je velmi náročný a rozsáhlý úkol, který ne vždy vede k úplnému zachycení všech faktorů a tedy k stoprocentnímu popisu odvětví. Protože strukturální analýza odvětví přesahuje rozsahem i hloubkou obecný rámec bakalářské práce, zaměřila jsem se na stávající konkurenci. K působení ostatních subjektů v odvětví se vyjádřím pouze okrajově. Ve své práci dále popíšu základní problematiku a strukturu odvětví, určím klasifikaci tištěných hudebnin, a budu se věnovat faktorům, které mají na toto odvětví vliv. Práce má posloužit podnikatelům jako přehledný výstup obecných informací o osobách fyzických či právnických, kteří tuto obchodní činnost provozují.


8

3 Literární přehled 3.1

Strategie

Žádný podnik nefiguruje na trhu odvětví sám. Ocitá se v konkurenčním prostředí, kde se každá firma snaží prodat právě svůj výrobek či službu. Firmě tak přirozeně vzniká nutnost získat konkrétní zvýhodnění oproti nabídkám ostatních firem v odvětví. Davison (1997) tvrdí: „Hledání konkurenční výhody a řízení celého podniku tak, abychom jí dokázali dosáhnout a udržet si ji, se stalo nejdůležitějším úkolem dneška.“ Promyšlená a kvalitní strategie je nezbytnou součástí strategického řízení každého podniku, jak za poslední roky ukazují naše vlastní zkušenosti i zkušenosti ze zemí s rozvinutým tržním hospodářstvím. Tato myšlenka platí nezávisle na velikosti podniku či jeho zaměření. (Dedouchová, 2001) Termíny strategický a strategie patří mezi nejpoužívanější ekonomické pojmy v současné výrobním i obchodním slovníku. Horáková (2003) obecně definuje strategii jako: „určité schéma (projekt, směr) postupu, které naznačuje, jak za daných podmínek dosáhnout vytyčených cílů (jak se chovat na cestě vedoucí k dosažení cílů).“ Zkušené strategické řízení zajišťuje podniku získání konkurenční výhody. Podřizuje mu veškerou organizaci ve firmě, jak z dlouhodobého hlediska, tak i z krátkodobého hlediska. Všechna operativní, tj. krátkodobá rozhodnutí musí vycházet z dlouhodobého strategického zaměření podniku, aby podnik dosahoval vytyčeného cíle a sledoval tak záměr vytvoření a zajištění konkurenční výhody. Správně fungující strategické řízení odráží úspěch podniku tím, že vytváří soubor jedinečných kvalit, které zvyšují potenciál firmy na konkrétním trhu oproti konkurenci. (Davison, 1997) Úspěšnost podniku však netkví pouze v sestavení optimálního strategického plánu, ale hlavně v umění připravenosti a přizpůsobivosti podniku na budoucnost, která neustále mění podmínky na trhu. Kotler (2001) toto umění pojmenoval jako tržně orientované strategické plánování a popisuje ho jako „manažerský proces rozvíjení životaschopné shody mezi cíli, dovednostmi a zdroji organizace a jejími měnícími se tržními příležitostmi,“ a dodává: „Cílem strategického plánování je vytvářet a přetvářet podnikatelské aktivity a produkty firmy tak, aby jejich kombinace zabezpečovala uspokojivé zisky a růst.“ Porter (1994) specializuje proces strategického řízení na „rámec analytických metod, jež pomohou firmě analyzovat její odvětví jako celek


9

a předpovídat jeho budoucí vývoj, porozumět konkurentům, pochopit vlastní pozici a tuto analýzu převést do konkurenční strategie konkrétního podnikání.“ Ze strategického řízení vyplývají i základní principy strategického myšlení. Podle Dedouchové (2001) můžeme za nejdůležitější principy strategického myšlení pokládat: − princip variantnosti, − permanentnosti, − celosvětového systémového přístupu, − tvůrčího přístupu, − interdisciplinarity, − vědomí práce s rizikem, − koncentrace zdrojů a vědomí práce s časem.

3.2

Odvětví

Jakékoli odvětví je formováno vlastními faktory, které je těžké zahrnout do obecné definice platné pro každé z nich. Mnozí autoři vedou nekonečné debaty o správné definici odvětví. Největší komplikaci podle Portera (1994) představuje „obava, že budou přehlédnuty skryté zdroje konkurence, které by jednoho dne mohly odvětví ohrozit,“ a uvádí, že: „Každá definice odvětví je v zásadě volbou, kudy vést dělící čáru mezi zavedenými konkurenty a substituty, mezi existujícími firmami a potencionálními vstupujícími, a mezi existujícími firmami a dodavateli a odběrateli.“ Pro vytyčení hranic a vyloučení zbytečných nedorozumění v chápání určitého odvětví, je nutné uvědomit si rozdíl mezi odvětvovým prostředím a prostředím, ve kterém firma hodlá konkurovat. Podle pracovní definice odvětví hodnotíme jako konkrétní prostředí, kde firma zamýšlí konkurovat prodejem vlastních výrobků či služeb, které jsou úzce zaměnitelné s produkty nabízenými v tomto prostředí. (Porter, 1994)

3.3

Strukturální analýza odvětví

Každá firma podniká z důvodu nabytí finančních prostředků pro další rozvoj podniku či pro osobní zisk. Aby tohoto žádaného zisku dosáhla, je nutné překonat závažné konkurenční nevýhody a prosadit takové strategické inovace, které posílí prodejnost výrobku. Pro každou firmu je tedy nezbytné mít přehled o konkurentech na trhu, jejich


10

výrobcích, cenách, strategiích, popř. výrobních technologiích. Porter (1994) vnímá podstatu strukturální analýzy odvětví ve sjednocení vlastní konkurenční strategie se strukturálními vlastnostmi daného odvětví, ve kterém soutěží, a dodává: „Struktura odvětví má velký vliv na určování konkurenčních pravidel hry, stejně jako na stanovení strategií firmě potencionálně dostupných.“ Strukturální analýza odvětví je primárním východiskem pro analýzu konkurence. Podle Porterovy analýzy (1994) je konkurence v odvětví určena pěti základními konkurenčními silami, které jsou aktivní v kterémkoli odvětví. Není rozhodující, jestli působí na mezinárodním nebo domácím trhu, ani na jakou činnost je firma zaměřená. Porterovy determinující síly popsány na následujícím schématu:

POTENCIONÁLNÍ NOVĚ VSTUPUJÍCÍ FIRMY Hrozba nově vstupujících firem KONKURENTI V ODVĚTVÍ DODAVATELÉ vyjednávací vliv dodavatelů

soupeření mezi stávajícími podniky

ODBĚRATELÉ vyjednávací vliv odběratelů

Hrozba substitučních výrobků SUBSTITUTY

Obr. 1: Hybné síly konkurence v odvětví Zdroj: Porter, 1994

Porterových pět hybných sil mění intenzitu vlivu podle odvětví, ve kterém se vyskytují. Proto se v závislosti na jejich souhrnném působení různí i potenciál konečného zisku v jednotlivých odvětví. Hybné síly ovlivňují základní složky pro návratnost investic (ceny, náklady a potřebné investice firem v daném odvětví), a proto rozhodují o celkové výnosnosti odvětví. „Systémový rámec pěti faktorů umožňuje podniku aby pronikl do složitosti problémů a přesně určil faktory, které jsou pro


11

konkurenci v jeho odvětví rozhodující, a aby rozpoznal ty strategické inovace, které by výnosnost odvětví ─ i jeho vlastní ─ nejvíce zlepšily,“ říká Porter (1993) a vysvětluje, že intenzita působení každé z těchto pěti hybných sil určuje základní ekonomické a technické rysy daného odvětví. Strukturální analýza nepohlíží pouze na stávající konkurenty v odvětví, analyzuje konkurenci zeširoka a ve výsledku počítá i s riziky nepřímými v podobě výrobků, které jsou ve spotřebě kupujícího nahraditelné. Pomocí strukturální analýzy je podnik schopen najít si na trhu takové postavení, které mu umožní lépe čelit konkurenci, či dokonce využít ji ve svůj prospěch. (Porter, 1993) Pro hlubší pochopení struktury odvětví v následujících podkapitolách provedu teoretický rozbor každé z jednotlivých hybných sil, které působí na základní ekonomické a technologické rysy odvětví.

3.3.1 Stávající konkurence v odvětví Konkurenční firmy na konkrétním trhu ovlivňují odvětví prostřednictvím intenzity soupeření mezi sebou samými. K získání výhodného postavení využívají firmy různé formy obratného manévrování. Mezi známé metody patří cenová konkurence, reklamní kampaně, uvedení produktu a zlepšený servis zákazníkům nebo záruky. (Porter, 1994) „K soupeření dochází z důvodu, že jeden nebo více konkurentů buď pociťují tlak, anebo vidí příležitost k vylepšení své pozice,“ vysvětluje Porter (1994). Na trhu odvětví působí akce jedné firmy jako reakce druhé firmy. Jedná se tedy o vzájemnou závislost firem, které svým jednáním mění úroveň odvětví. Intenzita soupeření je dle Portera (1994) dána následujícími faktory: 1) Početní nebo vyrovnaní konkurenti. Odvětví, ve kterém se vyskytuje velký počet konkurentů, má tendenci k vytrvalému a intenzivnímu soupeření, naopak odvětví koncentrovanější je obvykle usměrňováno vedoucí firmou, která se staví do koordinátora. 2) Pomalý růst odvětví. Pomalý růst odvětví má za následek soutěžení o podíl na trhu, naopak rychlý růst odvětví nutí firmy investovat do rozvoje podniku.


12

3) Vysoké fixní nebo skladovací náklady. Podílejí se na celkovém snižování ziskovosti. Každá přebytečná kapacita pro firmu znamená prudké snižování cen, neboť vysoké fixní náklady vytvářejí silný tlak na všechny firmy k naplnění kapacity. 4) Nedostatečná diferenciace nebo přechodové náklady. Pokud produkty na trhu plní stejnorodé funkce a nevynikají žádným směrem, pak kupující při nákupu srovnává ceny a úroveň servisu, tak aby své peníze utratil co nejvýhodněji. Pokud se firma naopak zaměřuje na strategii diferenciace produktu, má vyšší technologické náklady, ale získává konkurenční výhodu, neboť zákazník preferuje určitého prodejce a zůstává mu věrný. 5) Rozšíření kapacity ve velkých přírůstcích. Hrozí zde nebezpečí narušení tržní rovnováhy z důvodu snižování cen kvůli nadbytečným kapacitám. 6) Různorodost konkurentů. Konkurenti disponují různými vstupními i průvodními vlastnostmi. Liší se strategií, původem, silou osobnosti a vztahem ke svým mateřským společnostem. Firmy mají rozdílné cíle a metody přístupu ke konkurenci, proto se jejich strategie často kříží a naopak zase rozbíhají, a tím vzniká přirozené konkurenční prostředí. 7) Vysoké strategické záměry. Jedná se o takové případy, kdy jsou firmy ochotné obětovat vlastní zisk ve prospěch budoucího postavení. Důsledkem pro odvětví je ztráta stability. 8) Vysoké překážky výstupu. Výstupní překážky mají charakter ekonomický, strategický a emocionální. Konkurující firmy mají často tendenci udržet se na trhu co nejdéle, přestože výnos z investovaného kapitálu je nízký, nebo dokonce negativní.

3.3.2 Potencionální nově vstupující firmy Vstup nových firem do odvětví sebou přináší novou kapacitu, snahu získat podíl na trhu a často značné zdroje, které vedou ke konkurenčním bojům. Stávající konkurence je v tomto případě nucena snížit ceny vlastních produktů na trhu, anebo zvýšit investované náklady do prodeje. Obě možnosti vedou ke snížení ziskovosti odvětví. Porter (1994)


13

dále uvádí: „Hrozba vstupu nových firem do odvětví závisí na existujících překážkách vstupu v kombinaci s reakcí stávajících účastníků, kterou může vstupující firma očekávat.“ Platí zde nepřímá úměrnost, čím jsou překážky vstupu vyšší a zároveň reakce zavedené konkurence ostřejší, tím menší pravděpodobnost vstupu nových firem do odvětví vzniká. Překážky vstupu dle Portera (1994) vychází ze šesti hlavních příčin: 1) Úspory z rozsahu. „Jde o snížení jednotkové ceny produktu (nebo operace či činnosti ústící ve zhotovení produktu) v závislosti na zvyšování celkového objemu produkce za určité období,“ definuje Porter (1994). Nově vstupující firmy jsou znevýhodněny tím, že jsou nuceny vykročit na trh s velkým rozsahem výroby, což vyvolá zvýšený rozsah investic, anebo vykročí s malým rozsahem produkce, což vede k cenovému omezování vůči ostatním firmám. Určitého vyrovnání podmínek může nově vstupující firma dosáhnout tím, že bude produkovat takové činnosti, které mají společné náklady. To znamená zpřístupnění vedlejší služby současně se službou hlavní. Úspor z rozsahu lze dosáhnout efektivním systémem v řešení prodejních sítí, distribuci, nákupu atd. 2) Diferenciace produktu. Diferenciace produktu nutí nově vstupující firmy k vysokým nákladům a vývoji nové myšlenky, aby tak byla schopna zaujmout zákazníky a přetáhnout je na svoji stranu. Jedná se o dlouhodobou záležitost, která je identická svými počátečními ztrátami. Zaznamenání značky do podvědomí zákazníků a zvýšení její popularity je navíc obzvlášť riskantní proces, protože v případě neúspěchu, nemají žádnou zůstatkovou hodnotu. 3) Kapitálová náročnost. Podmínkou vstupu na trh je investování značného kapitálu do počáteční reklamy nebo do výzkumu a vývoje. Potencionální nově vstupující firma je limitována v jednotlivých odvětvích různě. 4) Přechodové náklady. Jedná se o náklady, které se hradí tehdy, když zákazník přechází od jednoho dodavatele k jinému. Tyto náklady mohou zahrnovat prostředky na přeškolení zaměstnanců, na nákup jiného doplňkového zařízení, náklady a čas, potřebné k otestování a zhodnocení


14

nového zdroje, potřebu technické pomoci v důsledku spoléhání se na odbornou asistenci prodejce, změnu designu produkce, či dokonce psychické napětí spojené s přerušením spolupráce. 5) Přístup k distribučním kanálům. Distribuční kanály přirozeně fungují na principu existence již zavedených firem. Pro novou vstupující firmu je velice obtížné přimět tyto kanály k začlenění do jejich řetězce. Způsoby, kterými lze distribuční kanál přimět k začlenění, vedou ke zvýšeným vstupním nákladům. Lze toho dosáhnout prostřednictvím cenových průlomů, podporou společné reklamy a pod. Vztah mezi zavedenou firmou a distribučním kanálem je založen na dlouhodobé a kvalitní spolupráci, proto je pro nově vstupující firmu často jedinou možností založit zcela nový distribuční kanál. 6) Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu. Jedná se o takové prvky ve firmě, které stali její součástí postupem času. Tyto prvky efektivně působí na získání rozhodujících výhod. Řadíme sem: vlastnictví technologie výroby, výhodný přístup k surovinám, výhodná poloha, vládní subvence, znalostní nebo zkušenostní křivka. Nejvýznamnějším

faktorem

v

počáteční

fázi

vývoje

jsou

zkušenosti

managementu. Zkušenosti zavedených firem, které jsou v jejich vlastnictví, se stávají překážkou vstupu pro nově vstupující firmy, protože narozdíl od nich dokáží efektivně využívat a propojovat půdu, práci a kapitál. Vlastnosti překážek trhu jsou v čase proměnlivé. Změny jsou zapříčiněny velkými strategickými rozhodnutími firem, ale také probíhají zcela mimo jejich kontrolu. (Porter, 1994)

3.3.3 Substituty Substitutem rozumíme takový produkt, který svou funkčností a vlastnostmi dokáže nahradit produkt prodávaný v odvětví. Substituty škodí odvětví tím, že určují cenové stropy a omezují tak potencionální výnosy firem. Platí pravidlo, že čím levnější je alternativa nabídnutá substituty, tím pevnější je strop nad ziskovostí odvětví. Porter (1994) dále rozvádí: „Identifikování substitutů znamená vyhledávání jiných produktů,


15

které mohou splnit tutéž funkci jako produkt daného odvětví. Někdy jde o velice delikátní úkol, který může analytika zavést do oboru zdánlivě velice vzdáleného od původního odvětví.“ Dle Portera (1994) je prodávaný produkt nejvíce ohrožen substituty, které: − pro svoji funkčnost a vlastnosti stále zlepšují svoji cenovou pozici, což jim umožňuje přiblížit se produkci odvětví, − jsou vyráběny vysokoziskovými odvětvími. „Analýza těchto trendů je důležitá při rozhodování, zda strategicky usilovat o úplné vytlačení substitutu, anebo vyvinout strategii, která s ním bude počítat jako s nevyhnutelnou klíčovou silou,“ říká Porter (1994).

3.3.4 Dodavatelé Dodavatelé disponují zásadním Vyjednávacím vlivem vůči ostatním účastníkům v odvětví. Mohou měnit kvalitu nebo cenu vyráběného produktu. Pokud se jedná o vlivné dodavatele, jsou schopni vytlačit ceny a zvýšit tak ziskovost odvětví tím, že zvýší vlastní ceny. Podle Portera (1994) je skupina dodavatelů v převaze, platí-li následující podmínky: − Nabídka je ovládána několika málo společnostmi a je koncentrovanější než odvětví, jemuž dodává. − Nemusí čelit jiným substitučním produktům při dodávkám danému prostředí. − Odvětví není důležitým zákazníkem dodavatelské skupiny. − Dodavatelův produkt je důležitým vstupem pro odběratelovo podnikání. − Skupina dodavatelů má diferenciovanou produkci nebo vytvořila přechodové náklady. − Skupina dodavatelů představuje výrazné nebezpečí perspektivní integrace do odvětví odběratelů. Výrazným činitelem z hlediska úspěšnosti na trhu je také kvalitní pracovní síla. Schopní a vysoce zruční zaměstnanci dokáží svojí vyjednávací dovedností získat významný podíl zakázek na trhu.


16

3.3.5 Odběratelé Chování odběratelů má prvořadý vliv na ziskovost odvětví, tlačí ceny dolů. Jejich cílem je získat produkt nejvyšší kvality za co nejnižší cenu. Odvětvové dodavatele tak staví do konkurenční pozice proti sobě. Skupina odběratelů je dle Portera (1994) silná tehdy, platí-li následující podmínky: − Je koncentrovaná nebo nakupuje velké množství v relaci k dodavatelově celkovému objemu prodeje. − Produkty, které nakupuje v daném odvětví, přestavují významnou část odběratelových nákladů nebo nákupů. − Produkty, které nakupují v odvětví, jsou standardní nebo nediferencované. − Jestliže mu nehrozí velké přechodové náklady. − Jestliže dociluje nízkého zisku. − Odběratelé vytvářejí znatelnou hrozbu zpětné integrace. − Produkt odvětví není důležitý z hlediska kvality odběratelovy produkce nebo jeho služeb. − Odběratel je plně informován. Většina z uvedených podmínek pochází od přímých spotřebitelů. V případě maloobchodů a velkoobchodů je nutné dodat, že jsou schopni vyvinout na výrobce tlak, mají-li příležitost ovlivnit nákupních chování svých odběratelů, spotřebitelů.

3.3.6 Vliv vlády Přestože vliv vlády není v Porterových pěti hybných silách jmenovitě začleněn, je ve strukturální analýze označován za šestou hybnou sílu. Vliv vlády je příčinou většiny vnějších změn, kterým nemůže zabránit žádná z výše popsaných sil. O celkové kvalitě strukturální analýzy rozhoduje úroveň posouzení strukturálních podmínek z hlediska vlivu současné a budoucí vládní politiky. (Porter, 1994) Státní regulace se vztahuje na všechna odvětví. Důvodem těchto externích zásahů je poslání vlády neustále kontrolovat vývoj v odvětví a udržovat tím stabilitu celkové ekonomické úrovně státu. Vláda je mocným faktorem i proto, že může být pro některá odvětví odběratelem nebo dodavatelem. Vláda stanovuje určité limity pro chování firem pomocí vládních regulací a nástrojů jako je udělování licencí nebo omezení přístupu k surovinám. K omezení nebo zákazu vstupu do odvětví jsou používány i skrytější


17

nástroje vládního omezování jako například závazné normy maximálně přípustného znečištění vod a ovzduší či bezpečnostní a technické předpisy pro určitý druh produkce. (Porter, 1994) Žufan (2008) uvádí, že pro kvalitní hybných sil by každé analýze odvětví mělo předcházet zodpovězení následujících otázek: − Jaká je charakteristika odvětví? − Jaká je struktura odvětví a jaké vlivy vyvolává? − Které faktory působí na trh odvětví a jak se budou vyvíjet? − Kdo jsou konkurenti? − Jaká je atraktivita odvětví?

3.4

Mapa konkurenčních skupin

Bělohlávek, Koštaň a Šuleř (2001) definují tento nástroj jako strategickou skupinovou analýzu a říkají: „Strategická skupinová analýza vychází z analýzy konkurence a pomáhá porozumět pozici vlastní společnosti vůči ostatním konkurenčním společnostem. Zároveň umožňuje odpovědět na otázku, kdo jsou hlavní konkurenti, proč a v čem nejvíc konkurují.“ Podle Sedláčkové (2000) je mapa konkurenčních skupin je analytický nástroj, pomocí něhož můžeme rozdělit konkurenční podniky v odvětví do skupin, které nesou společné znaky. Podniky ve skupině mají například podobné tržní strategie, podnikají na podobném základě nebo mají podobné záměry. Strategické skupiny lze identifikovat pomocí dvou, případně tří tržních charakteristik, kterými podle Johnsona a Scholese (2000) jsou: − míra rozmanitosti produktu (služeb), − míra geografického pole působnosti, − počet pokrytých částí trhu, − použité distribuční kanály, − rozsah (množství) značek, − marketingové úsilí (např. reklamování rozšíření, velikosti nebo kupní síly), − míra vertikální integrace, − kvalita produktů nebo služeb, − vůdčí postavení v oblasti technologie (vůdce nebo následovník),


18

− schopnost výzkumu a vývoje (rozsah inovací v produktu nebo v procesu), − nákladová poloha (např. míra investicí do redukce nákladů), − využití kapacity, − cenová politika, − úroveň vybavení, − vlastnická struktura (samostatná společnost nebo vztah s mateřskou společností), − vztahy k vlivným skupinám (například vláda, město), − velikost organizace. „Mapa těchto skupin vzniká zanesením jejich pozic do dvojdimenzionální osové soustavy, kde osy jsou tvořeny strategickými proměnnými, které od sebe odlišují jednotlivé podniky,“ zmiňuje Sedláčková (2000). Dále uvádí, že při sestavování mapy konkurenčních skupin postupujeme dle následujících bodů: − Identifikovat charakteristiky, které od sebe odlišují jednotlivé podniky v odvětví. − Do osové soustavy tvořené zvolenými charakteristikami zanést postavení jednotlivých podniků. − Vytvořit strategické skupiny z podniků, které jsou umístěny v těsné blízkosti. − Okolo každé strategické skupiny nakreslit kruh, přičemž velikost těchto kruhů bude proporcionální vzhledem k tržnímu podílu strategických skupin.

Vysoká 1 4 3

Cena/ kvalita/ image

7

Střední

6

2 5

8

Nízká

Národní

Více států Geografická působnost

Obr. 2: Mapa konkurenčních skupin Zdroj: Sedláčková, 2000

Všechny státy


19

Sedláčková (2000) také věnuje pozornost zásadám, které bychom měli při konstrukci map strategických skupin dodržovat: − Nejlepší strategické proměnné pro osy mapy jsou ty, které nejlépe vystihují, jak se podniky samy snaží odlišit jeden od druhého při soutěžení na trhu. − Proměnné, vybrané pro osy mapy strategických skupin, nesmí být vysoce korelované. V případě, že jsou, budou se kruhy označující strategické skupiny nacházet podél diagonály, čímž učiní jednu z proměnných zcela zbytečnou. Takto zvolené proměnné nejsou schopny identifikovat nic víc, než by ukázala jen jedna z nich. − Proměnné použité pro osy by neměly být ani kvantitativní, ani spojité. Nejvhodnější jsou proměnné definované v rámci určitých tříd či stupňů nebo nespojité proměnné. − Existuje-li více než dvě vhodné strategické proměnné pro osy mapy, je dobré vytvořit několik map ukazujících konkurenční strukturu odvětví. Protože nemusí existovat

pouze

jedna

nejlepší

mapa

struktury

odvětví,

je

vhodné

experimentovat s různými dvojicemi strategických proměnných. Výstupem zkonstruované mapy strategických skupin je několik užitečných informací o struktuře konkurence v daném odvětví. Sedláčková (2000) uvádí: − Pomáhá určit, kdo jsou nejbližší konkurenti, co je základem konkurenčního boje v jednotlivých skupinách a jak se odlišují od skupin ostatních. − Pomáhá identifikovat příležitosti pro nové strategické skupiny či uplatňování nových strategií. − Vývoj a trendy v odvětví mívají často různý dopad na rozdílné strategické skupiny. Je proto vhodné zkoumat, zda zlepší či zhorší postavení různých skupin, a jak na to budou tyto skupiny reagovat. Dále, zda tyto trendy ovlivní konkurenční tlaky v odvětví. − Podniky v různých konkurenčních skupinách se obvykle musí vyrovnávat s rozdílnou vyjednávací pozicí dodavatelů a/nebo zákazníků. Jsou rovněž různě vystaveny nebezpečí ze strany substitučních výrobků. − Větší počet strategických skupin zvyšuje rivalitu v odvětví, protože kromě soupeření v rámci skupiny dochází i k soupeření mezi jednotlivými skupinami. Čím blíže se skupiny nacházejí, tím bližšími jsou konkurenty.


20

− Je vhodné zabývat se pravděpodobností a možnostmi meziskupinové mobility. To vznáší otázky o bariérách vstupu, je dobré tyto bariéry identifikovat.

3.5

Výklad pojmů

Neperiodická publikace ─ literární, vědecká a umělecká díla, která jsou rozmnožována za účelem veřejného šíření, přičemž se vydávají jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li jeden celek. (Havelková, 2004) Tištěná hudebnina ─ Vědecká knihovna v Olomouci (2009) definuje tříděnou hudebnina jako dokument v psané podobě, který obsahuje notový zápis hudebního díla, jež je jeho podstatou. Součástí dokumentu může být i věcný text doprovázející notový zápis. Tištěná hudebnina může být vydána ve formě volných listů nebo svazku. ISBN ─ mezinárodní standardní číslování knih (z angl. International Standard Book Numbering). Slouží k jednoznačné identifikaci neperiodických publikací. Skládá se z třináctimístného čísla ISBN přidělovaného dle pravidel popsaných v Příručce uživatele systému ISBN. V České republice je systém zaveden od roku 1989, účast v něm je dobrovolná. Nakladatel se stává účastníkem systému ISBN po podání žádosti a splnění podmínek stanovených podle Národní agentury ISBN. (Jeřábek, 2009) ISMN ─ mezinárodní standardní číslo hudebnin (z angl. International Standard Music Numbering). Identifikuje tištěné hudebniny dříve desetimístným, dnes třínáctimístným kódem. V České republice je používáno od roku 1996. (Jeřábek, 2009)

3.5.1 Sachs-Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů Podle Sachs-Hornbostelovy klasifikace hudebních nástrojů (Wikipedie, 2009) se jedná o nejrozšířenější systém pro třídění hudebních nástrojů, jehož členění je založeno na způsobu tvoření zvuku. Byl uveřejněn v roce 1914 dvěma německými muzikology. Člení se na čtyři základní a dvě dodatečné skupiny: Idiofony ─ samozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním tělesa nástroje. Jedná se o nejstarší typy hudebních nástrojů. Patří sem většina bicích nástrojů, které nemají membránu, a jiné nástroje pro udávání rytmu jako např. činely, triangl, zvonkohra, rolničky, rumba-koule. Membranofony ─ blanozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním membrány. Patří sem všechny typy bubnů.


21

Chordofony ─ strunozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním struny. Podrobně jsou rozdělovány do dalších dvou skupin podle vlivu na hudební nástroj po odstranění rezonátoru na: −

jednoduché chordofony (citery) jako např. klavír, cimbál,

−

složité chordofony, do kterých se řadí např. housle, kytara, harfa.

Aerofony ─ vzduchozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním vzduchu. Jedná se o varhany, flétny, akordeony, saxofony, trumpety atd. Elektrofony ─ elektrické nástroje, u nichž je zvuk vytvářen elektricky. Mluvíme o elektroakustických elektrofonech, pokud zvuk vzniká mechanicky a elektricky je pouze zesilován nebo upravován (elektrická kytara, elektrické klávesy). Pokud je zvuk je vytvářen čistě elektronicky, pak mluvíme o elektrických elektrofonech (digitální piano, syntezátor). Hydrofony ─ vodozvučné nástroje, u nichž zvuk vzniká kmitáním vody (spíše teoretická skupina).


22

4 Metodika S ohledem na literární přehled jsem se ve své bakalářské práci primárně řídila Porterovým metodickým postupem. Obsah vlastní práce byl přizpůsoben pojetí strategického managementu a byl rozdělen do šesti kapitol včetně analýzy odvětví podle Portera. Vlastní práci jsem dále rozšířila o kapitolu sedmou, ve které jsem provedla analýzu konkurenčních skupin. Tato analýza doplňuje přehled o odvětví a do vlastní práce byla zařazena z důvodu interpretace doporučení pro stávající podnik pohybující se na trhu.

4.1

Shromáždění informací

Vstupní informace o vydavatelích tištěných hudebnin a jejich produkci byly čerpány ze dvou hlavních zdrojů: − adresář českých nakladatelů a vydavatelů, tj. Soupis účastníků systému mezinárodního standardního číslování knih ISBN v ČR z roku 2006, − katalogové stránky internetového serveru Národní knihovny České republiky. Pro rozšiřující a upřesňující informace o vydavatelích byly využity veřejně přístupné internetové databáze, zejména Administrativní registr ekonomických subjektů a Obchodní rejstřík firem a osob. Informace vztahující se k odvětvové klasifikaci byly získány na stránkách internetového serveru Českého statistického úřadu. Obecné statistické údaje o odvětví byly nalezeny na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Výchozím pramenem pro ošetření právní úpravy vydavatelské činnosti byl zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, a dále zákon č. 121/2001 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, ve znění pozdějších předpisů (autorský zákon). Nabyté informace se vztahují k období sběru dat, tj. první čtvrtletí roku 2009. V této periodě bylo možné získat údaje za rok 2007, neboť státní orgány poskytují informace se zpožděním. Výjimku tvoří data sesbíraná z databáze Národní knihovny ČR, která obsahují informace i za rok 2008.


4.2

23

Třídění informací

Výsledky shromážděných informací, které mou práci provází, jsem třídila konvergentní metodou do strukturálních přehledů dle individuální potřeby jednotlivých kapitol. Hlavní třídění informací proběhlo při tvoření klasifikace tištěných hudebnin, protože doposud nebyla stanovena žádná oficiální klasifikace. Při jejich klasifikování jsem postupovala podle zjištěné produkce titulů za roky 2006─2008, kterou jsem vyhledávala na internetovém serveru Národní knihovny ČR. Tištěné hudebniny jsem rozdělila do třech okruhů podle účelu, ke kterému slouží. Okruh první ─ Zpěvníky ─ jsem dále rozdělila: − Dětské zpěvníky. − Náboženské zpěvníky. − Sbírky písní dle autorů nebo hudebních skupin. − Sbírky písní dle národnostních či etnických skupin. − Sbírky vánočních koled. − Výběrové zpěvníky. Pro členění okruhu druhého ─ Metodické učebnice jednotlivých nástrojů ─ jsem použila Sachs-Hornbostelovu klasifikaci hudebních nástrojů, která je blíže popsaná v kapitole literárního přehledu. Okruh třetí ─ Hudebně-naučná literatura ─ jsem pro potřeby odvětví rozdělila na: − Divadelní hudba. − Hudební sbory. − Pracovní sešity. − Skladby pro orchestr. − Školní učebnice. Při provádění analýzy konkurenčních skupin jsem postupovala dle pravidel uvedených v literárním přehledu (kapitola 3.4). Pro tento účel bylo nutné zúžit počet stávajících konkurentů v odvětví. Za stěžejní kritéria pro konečný výběr konkurence jsem volila následující faktory:


24

1) Velikost souhrnné produkce titulů tištěných hudebnin za celkovou dobu působení firmy na trhu. Tento faktor působí jako největší síto konkurence z hlediska serióznosti produkce vydaných titulů. Hraniční hodnotu jsem s ohledem na výsledky setříděných informací stanovila na hodnotu vyšší než dvacet titulů. Původní konkurence se zúžila o 77 %. 2) Zaměření na vydavatelskou činnost. Faktor odlišuje konkurenty strategicky orientované na vydavatelství od konkurentů, kteří jsou zaměřeni na více podnikatelských aktivit a vydavatelská činnost pro jejich existenci není zásadní. Do užšího výběru neprošla 4 % původní konkurence. 3) Aktivita ve vydávání nových titulů tištěných hudebnin s ohledem na poslední 3 roky. Poslední faktor definovaný v kapitole 5.6.1 třídí ty konkurenty, kteří se svojí činností snaží získávat nové zákazníky tím, že jim nabízí nové hudebniny, které na trhu doposud nejsou. Hranice byla stanovena na pouhých 5 %, v podstatě šlo o vyloučení těch konkurentů, kteří vydávání nových titulů nevěnovali za poslední tři roky žádnou pozornost. Původní konkurence se zúžila o 11 %.

4.3

Vyhodnocení a zpracování

Z dostupných a setříděných informací jsem vyhodnotila vzájemné souvislosti mezi zkoumaným odvětvím a výše popsanými faktory Porterovy metodiky. Nespornou součástí hodnocení byly logické úvahy, které doplnily mezery vzniklé z nedostatku dat o odvětví. Shromážděné a setříděné informace v podobě tabulek a grafů byly zpracovány v tabulkovém procesoru Excel.


25

5 Vlastní práce 5.1

Charakteristika odvětví

Klasifikace ekonomických činností řadí vydávání tištěných hudebnin do sekce informačních a komunikačních činností a přiřazuje mu kód 58.11 ─ Vydávání knih, do které jmenovitě patří vydávání: − knih, brožur, letáků a podobných tiskařských výrobků, vč. slovníků a encyklopedií, − atlasů, map a jiných kartografických výrobků, − audio knih, − encyklopedií atd. na CD-ROM, − propagačního materiálu, − hudby a notového materiálu, − činnosti nezávislých autorů, − a výroba globusů. (Český statistický úřad, 2008) Specifikace činnosti spočívá v tom, že výrobě předchází tvůrčí činnost, která přeměňuje informace do hmotné podoby a většinou je chráněna autorským zákonem. Vydávání tištěných hudebnin se řídí zákonem č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, který zmiňuje dodržování níže jmenovaných povinností. Vydavatel je povinen vydávat díla opatřená těmito údaji: − název díla, − jména autorů, − identifikační údaje o vydavateli, − rok prvního vydání, − u přeložených děl původní název díla a označení vydání, z něhož byl překlad pořízen, − označení nositele autorských práv, − číslo Mezinárodního standardního číslování knih, pokud bylo uděleno, − identifikační údaje o výrobci neperiodické publikace. Dále je vydavatel povinen odevzdávat stanovený počet vydané publikace následujícím subjektům:


26

− Národní knihovna České republiky (dva výtisky), − Moravská zemská knihovna v Brně (jeden výtisk), − Vědecká knihovna v Olomouci (jeden výtisk), − Městská knihovna v Praze a místní krajská knihovna podle sídla vydavatele (jeden výtisk). Vydá-li vydavatel publikaci pořízenou ve slepeckém písmu, je povinen zaslat jeden výtisk Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. Podle zákona vydavatel tyto výtisky poskytuje bezplatně a na svůj náklad a to do třiceti dnů ode dne vydání. Zároveň vydavateli vzniká povinnost nabídnout ke koupi jeden výtisk knihovnám určených vyhláškou ministerstva kultury, opět do třiceti dnů ode dne jejich vydání.

5.1.1 Funkce vydavatelství Základním principem vydavatelské činnosti je zajistit vydání publikace v požadovaném rozsahu a kvalitě. Standardní postup při vydání publikací: − převzetí rukopisu díla, − technické zpracování, − jazykové korektury, − grafické zpracování, − zajištění vytištění díla, − předání výtisků zadavateli zakázky za úplatu. V praxi však častěji autor nebo editor, tj. vydavatel oprávněný k poskytování autorských práv, žádá zajištění základní propagace a distribuce knihy. V tomto případě dochází v první řadě k celkovému posouzení vhodnosti díla k vydání. Je-li dílo doporučeno k vydání, dochází k uzavření zvláštního typu licenční smlouvy v listinné formě, ve které autor přenechává vydavateli část svých autorských práv, konkrétně výlučná práva majetková. Licenční smlouva vydavatelská obsahuje tyto hlavní body: − výše odměny (autorský honorář) a způsob jejího výpočtu, − doba platnosti udělení práva užívat dílo, − způsob propagace a distribuce, popř. prodeje, − majitel vydaných vyhotovení díla (zpravidla vydavatel).


27

5.1.2 Vývojové ukazatele odvětví Tab. 1: Produkce podle množství vydaných titulů Rok Počet vydaných titulů 2001 372 2002 327 2003 400 2004 463 2005 453 2006 242 2007 167 2008 109 Zdroj: Národní knihovna České republiky, 2009

Shromážděné informace poukázaly na skutečnosti, že za poslední desetiletí má produkce odvětví kolísavý charakter. Od roku 2001 do roku 2002 počet vydaných titulů klesal zhruba o 10 %. Do roku 2004 následoval průměrný růst o téměř 20 %, a vývoj dále ukazuje, že trvalý pokles s dramatickým snížením z roku 2005 o téměř 50 %. Tab. 2: Účastníci systému ISBN a ISMN Rok Počet vydavatelů Počet hudebních vydavatelů 1989 238 ─ 1990 650 ─ 1991 1158 ─ 1992 1210 ─ 1993 1554 ─ 1994 1813 ─ 1995 2017 ─ 1996 2180 11 1997 2366 21 1998 2552 27 1999 2745 35 2000 2898 40 2001 3081 43 2002 3267 50 2003 3448 51 2004 3619 53 2005 3775 55 2006 3908 58 2007 4073 61 2008 4344 64 Zdroj: Národní knihovna České republiky, 2009


28

Počet registrovaných vydavatelů v systému ISBN se neustále zvyšuje. Obdobně růst vykazují i hudební vydavatelé. V obou případech platí, že k největšímu procentuálnímu nárůstu v počtu přihlášených účastníků dochází mezi prvním a druhým rokem existence příslušného systému. Z porovnání předešlých dvou tabulek vyplývá skutečnost, že vydané hudební tituly a hudební vydavatelé na sobě závisí nepřímo úměrně. Zatímco množství vydaných hudebních titulů v jednotlivých letech klesá, počet hudebních vydavatelů naopak roste. Příčinou tohoto jevu je fakt, že je ve vlastním zájmů vydavatelů podstoupit registraci u Národní agentury, protože tím získávají kontrolní, komunikační a jiné výhody. Mnoho vydavatelů se registruje i kvůli jednomu vydanému titulu, což vysvětluje tendenci obou trendů.

5.2

Struktura odvětví

Sekce J - Informační a komunikační činnosti 58 Vydavatelské činnosti

58.1 Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti

59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti …

58.11 Vydávání knih 58.12 Vydávání adresářů a jiných seznamů 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací 58.19 Ostatní vydavatelské činnosti

60 Tvorba programů a vysílání

…

61 Telekomunikační činnosti

...

58.2 Vydávání softwaru

62 Činnosti v oblasti informačních technologií 63 Informační činnosti

…

58.21 Vydávání počítačových her 58.29 Ostatní vydávání softwaru

…

Obr. 3: Schéma struktury odvětví Zdroj: Český statistický úřad, 2008 - upraveno autorkou práce

Tištěná hudebnina je neperiodickou publikací, která se svojí charakteristikou zařazuje do podskupiny 58.11 ─ Vydávání knih. Na schematickém obr. 3 je naznačena široká


29

členitost odvětví podle třídění Klasifikace ekonomických činností, která od 1. ledna 2008 nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností. Struktura odvětví informačních a komunikačních činností je pro účely zkoumaného odvětví velice nekonkrétní. Nevěnuje pozornost družení knih podle typu nebo žánru, což má za následek hromadné zpracování dat pro skupiny s rozsáhlým obsahem. Struktura vyvolává nežádoucí vlivy při posouzení dílčích odvětví a způsobuje pravděpodobnou zkreslenost při popisu činnosti.

5.3

Hlavní faktory ovlivňující trh tištěných hudebnin

Periodicita vydávání Při hodnocení trhu tištěných hudebnin je třeba brát ohled na periodicitu, se kterou se publikace připravují a pak následně vydávají. Neznalost tohoto faktoru může vyvolat mylnou představu o vydavatelově činnosti na trhu. Úkazem odvětví je totiž skutečnost, že produkce některých vydavatelů totiž vykazuje roční nebo dvouletou neaktivitu ve vydávání nových titulů. Vydavatelovo ustrnutí v produkci nových titulů tedy není signálem jeho úpadku. Poptávka po kvalitě Již více než deset let je v knižním průmyslu pozorován růst poptávky po kvalitě publikací. Tento trend se o něco později projevil i v produkci tištěných hudebnin. Zákazníci dávají přednost hudebninám vydaných v pevných vazbách před brožurami, které byly dříve stejně populární, i na úkor přiměřeně zvýšené ceny. Odběratelé trhu upřednostňují pevné vazby zejména u zpěvníků a školních učebnic. Cena vstupů Ceny technického zpracování a vytištění publikace jsou v čase stabilní, neovlivňují tvorbu ceny produktu. U některých služeb je zpozorován mírný pokles ceny, např. archový ofsetový tisk v menších tiskárnách. Kupní síla spotřebitelů Významným faktorem odvětví je dostatečná kupní síla koncových zákazníků. Tištěné hudebniny se pohybují v maximálních cenách 300 Kč/ks, což je vzhledem k průměrnému ročnímu platu, který v roce 2008 činil 23 542 Kč, cena dostatečně přijatelná, neboť zákazníci nakupují hudebniny z důvodu nezbytnosti.


30

Zahraniční kapitál Firmy, které disponují s kapitálem ze zahraniční, jsou zvýhodněné tím, že mají více možností v oblasti investic. Většinou se jedná o firmy historicky starší, působící na trhu už před r. 1989, jejichž jméno je zakotveno v podvědomí zákazníků. Příkladem je dceřiná společnost Editio Bärenreiter Praha (dříve Supraphon), která vznikla pod záštitou mateřské společnosti se sídlem v německém Kasselu. Sezónnost Ziskovost odvětví je ovlivněna sezónami v roce. K největším obratům dochází před začátkem školního roku, částečně před začátkem druhého pololetí, kdy rodiče dětem nakupují nezbytné učebnice pro výuku hudebních nástrojů nebo zpěvu. Prodej hudebnin je také velmi zvýšen před vánočními svátky. Je v zájmu vydavatele zajistit dodání hudebnin na trh včas, aby tak zvýšil obrat svých tržeb.

5.4

Charakteristika konkurentů v odvětví

Stávající konkurenci v odvětví jsem roztřídila z pohledu právní formy podnikání. V odvětví se vyskytuje celkem jedenáct typů právních forem. Zkratky nebo čísla, uvedené za nimi, jsou použity za účelem následného zobrazení v tabulkách. Mezi běžné typy právních forem jsem zařadila: − fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona (FO), − akciové společnosti (a. s.), − společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Pod běžnými právními formami je registrováno více než 81 % vydavatelů. Do odvětví dále zasahuje zbývajících téměř 19 % vydavatelů mimořádných právních forem, jsou to: − občanská sdružení (o. s.), − obecně prospěšné společnosti (o. p. s.), − příspěvkové organizace (p. o.), − obce nebo městské části hlavního města Prahy (801), − organizační jednotky sdružení (731), − veřejné výzkumné instituce (661), − veřejnoprávní instituce (361),


31

− vysoké školy (VŠ). V tabulkách 3 a 4 uvádím kromě přehledu o počtu běžných a mimořádných právních forem i roky vzniku oprávnění podnikajících osob. Tab. 3: Přehled působnosti konkurentů ─ běžné právní formy Rok vzniku FO a. s. s. r. o. Celkem 1990 9 1 ─ 10 1991 10 ─ 3 13 1992 4 ─ 2 6 1993 6 1 8 15 1994 1 ─ 2 3 2 1995 5 ─ 7 1996 ─ ─ 2 2 1997 3 ─ 3 6 1998 1 ─ 3 4 1999 1 ─ 1 2 2000 2 ─ 1 3 2003 ─ 1 1 2 2004 ─ 1 1 2 2005 1 ─ 1 2 2007 ─ ─ 1 1 Celkem

43

4

31

78

Zdroj: Ares, 2009 ─ upraveno autorkou práce

Z tabulky vyplývá, že první běžné právní formy podnikání vznikly v roce 1990 a dále pak vznikaly s největší četností v letech 1991 a 1993. Tato skutečnost je důsledkem přechodu tehdejší Československé republiky z centrálně plánovaného hospodářství na tržní hospodářství v závěru roku 1989, které otevřelo nové možnosti a prostor pro podnikání. Mimořádní právní formy podnikání na rozdíl od běžných forem vznikají souměrně, bez větších výkyvů v jejich počtu. Příčinnou toho je, že velká většina z nich nevzniká za účelem podnikatelské činnosti, ale za účelem zvyšování kulturní úrovně obyvatelstva. Z mimořádných forem v odvětví vydávání tištěných hudebnin převládají občanská sdružení, jako iniciativa občanů, a příspěvkové organizace, jako iniciativa státu.


32

Tab. 4: Přehled působnosti konkurentů ─ mimořádné právní formy Rok vzniku o. s. o. p. s. p. o. 801 731 661 361 1972 ─ ─ 1 ─ ─ ─ ─ 1981 1 ─ ─ ─ ─ ─ 1 1990 ─ ─ ─ 1 ─ ─ ─ 1991 ─ ─ 1 ─ 1 ─ ─ 1992 1 ─ ─ ─ ─ ─ ─ 1993 ─ ─ 1 ─ ─ ─ ─ 1995 ─ ─ ─ ─ ─ ─ ─ 1998 ─ ─ 1 ─ ─ 1 ─ 2000 1 ─ ─ ─ ─ ─ ─ 2001 ─ 1 ─ ─ ─ ─ ─ 2002 ─ ─ 1 ─ ─ ─ ─ 2003 1 ─ ─ ─ ─ ─ ─ 2008 1 ─ 1 ─ ─ ─ ─ Celkem

5

1

6

1

1

1

1

VŠ ─ ─ ─ ─ ─ ─ 2 ─ ─ ─ ─ ─ ─

Celkem 1 2 1 2 1 1 2 2 1 1 1 1 2

2

18

Zdroj: Ares, 2009 ─ upraveno autorkou práce

Se shromážděných informací dále vyplynulo, že 60 % hudebních vydavatelů je zaregistrováno do systému mezinárodního standardního číslování hudebnin a opatřuje vydané hudebniny kódem ISMN. Dalších 39 % označuje své hudebniny mezinárodním standardních číslem knih ISBN a 1 % hudebních vydavatelů neoznačuje hudebniny vůbec. Neoznačené hudebniny mohou vydavateli snížit odbyt, protože komplikují přehled o skladové inventuře, o nákupech a prodejích hudebnin, což je nežádoucím jevem pro velkoobchody a maloobchody. Abecední seznam stávajících konkurentů v odvětví je z důvodu velkého rozsahu uveden v příloze 1.

5.5

Atraktivita odvětví

Trh tištěných hudebnin je poměrně malý a pohybuje se na něm velký počet konkurentů. S ohledem na úzký segment zákazníků se odvětví nejeví jako atraktivní. Vydání tištěné hudebniny předchází náročný proces, který není oceněn velkou prodejností. Odvětví je citlivé na období sezón, čehož může dobře zpracovaná strategie využít. Vstup do odvětví je víceméně bezbariérový, neboť vydavatelskou činnost lze provozovat na základě ohlašovací živnosti volné. Pro založení firmy není třeba bezpodmínečný vklad vysokého kapitálu.


5.6

33

Analýza odvětví dle Portera

5.6.1 Stávající konkurence v odvětví Míra koncentrace odvětví Zdrojová data poukázala na sto jedenáct oprávněných osob k podnikání v činnosti vydávání tištěných hudebnin. Po prověření metodických postupem jsem pomocí Administrativního registru ekonomických činností zjistila, že pět oprávněných osob zrušilo svoji činnost a majetek dvou oprávněných osob se nachází v likvidaci. Dále jsem pomocí Národní knihovny České republiky vyloučila tři oprávněné osoby, které se v databázi nenacházely pod žádným případným jménem, a pět oprávněných osob, u kterých nebyla nalezena žádná produkce tištěných hudebnin. Stav reálných stávajících konkurentů v odvětví (vztaženo k období sběru dat) je tedy devadesát šest. Z následujícího grafu vyplývá procentuální podíl aktivity jednotlivých firem v počtu vydaných nových titulů za poslední tři roky. Pomocí tohoto grafu jsem se pokusila nastínit a odhadnout podíly jednotlivých firem na celkové produkci, třebaže zmíněné ukazatele nemají shodnou vypovídací hodnotu a nejsou srovnatelné. Z důvodu nedostatku potřebných dat nelze jinak rozhodnout.

Mgr. Ladislav Němec - Nela hudební nakladatelství

ČESKÝ ROZHLAS

Jindřich Klindera (ARED)

Editio Bärenreiter Praha, spol s r. o.

Obr. 4: Graf aktivity konkurentů 2006─2008 Zdroj: Vlastní práce

DAVID TALACKO (Talacko Editions)


34

Na výsečovém grafu je znázorněno pět vedoucích firem s největším podílem v produkci nových titulů za poslední tři roky. Pro velký počet konkurentů v odvětví není z grafu jasné, v jakém poměru si stojí ostatní firmy na trhu. Za tímto účelem jsem připravila doplňující přehlednou tabulku, kde uvedená procenta vyjadřují podíl počtu vydaných hudebních titulů konkrétního vydavatele za poslední tři roky na celkovém počtu vydaných hudebních titulů všech konkurentů v odvětví za poslední tři roky.

Tab. 5: Aktivita konkurentů 2006─2008 (%) Podíl na trhu nulový (0─0,5> (0,5─1,5> (1,5─3,5> (3,5─7,5> (7,5─14,8> Počet firem 25 47 11 8 1 4 Zdroj: Vlastní výpočet

Z hodnot uvedených v tabulce lze vyvodit tři skupiny konkurentů: − Podniky se zmírňující se aktivitou Konkurenti s nulovou nebo mírou aktivitou nepřesahující 0,5 % tržního podílu. Tvoří tři čtvrtiny domácího trhu. − Podniky se střední mírou aktivity Jejich výkon nepřesahuje hranici 3,5 % tržního podílu. Na trhu vydávání tištěných hudebnin tuto pozici zastává 19 firem. − Aktivní podniky Podniky s vyšším podílem na trhu než 3,5 %. Skupinu zastupuje 5 vedoucích podniků, které trh zásobují velkým počtem nových hudebnin.

V odvětví vydávání tištěných hudebnin se pohybuje početné množství konkurentů. Odvětví není vysoce koncentrováno, přestože v něm vynikají čtyři firmy, jejich tržní podíl není tak vysoký, aby byly schopné určovat podmínky trhu. Intenzita soupeření mezi konkurenty je tedy vysoká, a proto bych stávající firmě v oboru doporučila zaměřit se na vývoj nové strategii, se kterou má šanci dosáhnout konkurenční výhody a získat tak větší podíl na trhu.


35

Dynamika růstu odvětví Dynamiku růstu odvětví vydávání tištěných hudebnin jsem vyvodila z průměrného ročního růstu v odvětví vydavatelských činností. Z následující tabulky se dá vyvodit, že roční růst je velice pomalý, protože kolísá mezi -10% až 10 %.

Tab. 6: Datová řada výkonů vč. obchodní marže v běžných cenách Index meziročního (mil. Kč) OKEČ 22.1 růstu odvětví 28385,3 ─ 2000 31413,0 1,1 2001 29232,5 0,9 2002 27488,9 0,9 2003 26480,0 1,0 2004 31781,4 1,2 2005 33306,6 1,0 2006 32072,5 1,0 2007 Zdroj: Odbor 03100, 2009 ─ upraveno autorkou práce Data pro tento účel byla získána podle zpracování Odvětvové klasifikace ekonomických činností, protože podle Klasifikace ekonomických činností nebyla v době sběru dat zpracována. Ve srovnání se jedná o podobnou strukturu: 22.1 Vydavatelství, 22.11 Vydávání knih, 22.12 Vydávání novin, 22.13 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací, 22.14 Vydávání zvukových nahrávek, 22.15 Ostatní vydavatelské činnosti. (Český statistický úřad, 2007) Pro ověření platnosti stanoveného ročního růstu v odvětví vydávání tištěných hudebnin jsem shromáždila a setřídila data popisující výkony vybraných firem v jednotlivých letech. Firmy byly zvoleny podle přístupnosti k jejich účetním datům, resp. výkazům zisku a ztrát.


36

Tab. 7: Datová řada výkonů vybraných hudebních vydavatelství (tis. Kč) 2003 2004 2005 2006 Amos Editio 288 214 301 195 Best I. A. 11203 12904 7254 15746 Editio Bärenreiter 15779 19122 14521 12919 Karmelitánské nakl. 22800 27267 21185 26667 Triton 9328 8309 20407 3603 Průměrné vydavatelství Index meziročního růstu odvětví

2007 201 10226 11907 30876 3554

11880

13563

12734

11826

11353

─

1,1

0,9

0,9

1,0

Zdroj: MSp ČR, 2009 - upraveno autorkou práce

Výsledky tabulky prokázaly, že průměrné hudební vydavatelství vykazuje obdobné kolísání jako je tomu u celého odvětví. Dynamika růstu odvětví je pomalá a vykazuje stabilitu, což se shoduje s vysokou intenzitou soupeření. Odvětví se nachází v pozdním stádiu zralosti, technologický rozvoj dosáhl svého vrcholu. Konkurenti mezi sebou bojují o podíl na trhu, aby si zajistili pevné postavení před závěrečnou fází hospodářského cyklu. Výše fixních nebo skladovacích nákladů Výše fixních nákladů je závislá na podmínkách, které si vymezí sám vydavatel, a za kterých chce provozovat svoji obchodní činnost. Většina vydavatelů tištěných hudebnin funguje jako malá rodinná firma. Do podnikání vkládají svůj čas a úsilí, ale většinou žádné velké finanční investice. Vysoké fixní náklady v podobě mezd, odpisů či režijních nákladů nejsou reálné. Následující tabulka byla zpracována pro orientační přehled o zaměstnanosti v odvětví. Tab. 8: Přehled zaměstnanosti v odvětví Počet zaměstnanců Počet firem Neuvedeno 17 Bez zaměstnanců 28 1 až 5 17 6 až 9 7 10 až 19 6 20 až 49 8 Více než 50 13 Zdroj: Ares, 2009


37

Podniky zaměstnávající více než padesát pracovníků, jsou ve většině případech společnosti, které se vydavatelství věnují výjimečně. Může se jednat například o univerzitu nebo knihovnu. Malý podnik funguje jako zprostředkovatel mezi autorem, který má zájem publikaci zveřejnit, a trhem, jehož zákazníci jsou úzce segmentovaní. Takový podnik obvykle nevlastní tiskárenské zařízené a tisk zadá jako zakázku tiskařské firmě. Platí pravidlo, že fixní náklady jsou nízké na úkor variabilních nákladů. Je v uvážení každého podnikatele, která možnost více vyhovuje finanční stránce jeho podnikání. Pro fixní náklady platí, že rostou s velikostí firmy a naopak. V případě skladovacích nákladů je situace odlišná. O jejich výši nerozhoduje velikost podniku, avšak rozsah určené produkce. Omezená kapacita skladů firmy nutí k přerušení vydávání nových titulů, což se může projevit na ztrátě zákazníků. Výše skladovacích nákladů je také významně ovlivňována místem, ve kterém se nachází, dále typem skladu nebo vlastnictvím skladovacího prostoru. U velkých firem je rozhodování o skladovacích prostorech ovlivněno logistikou a režijními náklady. Míra diferenciace produktu nebo přechodové náklady Výstupním produktem vydavatelství může být buď služba ─ vydání publikace, anebo výrobek ─ tištěná hudebnina, to závisí na tom, kdo je dodavatelem a za jakým účelem chce tištěnou hudebninu vydat. Samotná služba vydávání má povahu komodity. Zadavatel zakázky se při výběru vydavatele orientuje podle ceny nebo úrovně poskytovaných služeb. Z toho vyplývá, že mezi vydavatelem a zadavatelem se nevytváří žádné obchodní pouto. To je negativní pro vznik loajality zadavatele. Tento fakt potvrzují i neexistující přechodové náklady, které pramení z přechodu od jednoho vydavatele ke druhému. Pokud je zadavatelem zakázky osoba, která chce prodat autorská práva k dílu, smluvené výtisky díla se stávají specializovanými aktivy vydavatelství. Tištěná hudebnina už povahu komodity nemá. Vydavatelství sice vydávají hudebniny, které jsou tematicky stejně zaměřené, jejich obsah se však vždy liší. Právě podle obsahu, stupně obtížnosti, celkové orientaci publikace se konečný zákazník rozhoduje o koupi.


38

Následující tabulka vykazuje počty hudebních titulů vydaných v letech 2006 až 2008, podle jejich zaměření.

Tab. 9: Klasifikace tištěných hudebnin v letech 2006─2008 Okruh Druh

Hudebně-naučná literatura

v tom

Dětské zpěvníky Náboženské zpěvníky Sbírky písní dle autorů nebo hudebních skupin Sbírky písní dle národnostních či etnických skupin Sbírky vánočních koled Výběrové zpěvníky

Celkem

v tom

Metodické učebnice jednotl. nástrojů

Zpěvníky

Celkem

Aerofony Elektrofony Hydrofony Chordofony Idiofony Membranofony

Celkem

v tom

Divadelní hudba Hudební sbory Pracovní sešity Skladby pro orchestr Školní učebnice Zdroj: Národní knihovna ČR, 2009 ─ upraveno autorkou práce

Počet 77 28 7 9 9 9 15 203 58 5 ─ 136 ─ 4 98 3 52 1 33 9

Celkový počet vydaných titulů hudebnin za rok 2006 u metodicky zjištěných konkurentů je 179, v roce 2007 se počet snížil na 126 a klesavá tendence postupovala i v roce 2008 na počet 73 vydaných titulů. Okruh metodických učebnic jednotlivých nástrojů upravený podle Sachs-Hornbostelovy klasifikace hudebních nástrojů je pro účely zjištění produktové řady vydavatelství dosti neurčitý, proto jsem provedla podrobný výčet hudebních nástrojů v další tabulce.


Tab. 10: Metodické učebnice jednotlivých nástrojů Počet Aerofony Chordofony Akordeon Flétna příčná Flétna zobcová Harmonika Hoboj Klarinet Lesní roh Saxofon Trombon Trumpeta Varhany

1 Cimbál 6 Cembalo 16 Housle 1 Klavír 1 Kontrabas 4 Kytara 3 Violoncello 2 Viola 2 ─ 8 ─ 14 ─ Zdroj: Národní knihovna ČR, 2009 ─ upraveno autorkou práce

39

Počet 2 3 20 58 3 37 7 6 ─ ─ ─

Skupinu elekrofonů zastupuje ve zjištěných údajích pouze jeden hudební nástroj a to keyboard. Stejně tak membranofony jsou zastoupeny pouze bicími nástroji. Rozšiřování kapacity ve velkých přírůstcích Pokud se vydavatel například rozhodne investovat do vlastního kvalitního tiskařského zařízení, postupem času sníží své jednotkové náklady na výtisk a vzniknou mu úspory z rozsahu. Hudebniny však nepatří do spotřebního zboží, a proto jsou i obraty v odvětví pomalé. Přihlédneme-li navíc ke struktuře odvětví, v němž se pohybuje více menších firem než větších, pak nehrozí nahromadění kapacit a následné snižování cen hudebnin. Různorodost konkurence Na trhu tištěných hudebnin se pohybují firmy konkrétně specializované na vydávání hudebnin, firmy vydavatelské se širokým záběrem ve vydávání publikací, ale také firmy, které sice patří mezi důležité konkurenty, nicméně vydavatelství nepatří mezi jejich hlavní činnosti. V tabulce 11 je zobrazeno rozdělení firem podle intenzity vydavatelské činnosti, se kterou věnují vydávání tištěných hudebnin.


40

Tab. 11: Dělení vydavatelů dle činnosti Činnost (%) Firma na vydavatelství Počet Celkem zaměřená 23 Výhradní 27 <80─100) nezaměřená 4 zaměřená 11 Převažující 12 <60─80) 1 nezaměřená zaměřená 4 Průměrná 5 <40─60) nezaměřená 1 zaměřená 3 Okrajová 10 <20─40) nezaměřená 7 zaměřená 25 Nadhodilá 42 <0─20) nezaměřená 17 Zdroj: Vlastní práce

Z tabulky vyplývá, že na trhu vydávání tištěných hudebnin se pohybují dva nejčetněji zastoupené extrémy. Na jedné straně stojí 28 % stávajících konkurentů, kteří se specializují pouze na hudebniny. Na druhé straně se na trhu pohybuje téměř 45 % vydavatelů, kteří vydávají hudebniny jen výjimečně. Tabulka nás dále informuje, že z velké části se hudebninám věnuje 12,5 % konkurence a pro více než 13 % firem je vydávání hudebnin průměrnou nebo doplňující produkcí. Graf na obrázku 5 dokresluje situaci na trhu z hlediska působnosti firem ve vydavatelské činnosti. Vydavatelské firmy

Různě orientované firmy

30

Počet firem

25 20 15 10 5 0 Výhradní

Převažující

Průměrná

Okrajová

Činnost věnovaná vydávání hudebnin

Obr. 5: Graf firem podle zaměřenosti podnikání Zdroj: Vlastní práce

Nadhodilá


41

První část grafu nás upozorňuje na zajímavost, že mezi výhradní vydavatele tištěných hudebnin se řadí i takové firmy, pro které je vydávání hudebnin zcela okrajovou činností. Konkrétně se jedná o tyto oprávněné osoby: − Milan Buchta − Sdružení Ukrajinek v České republice, o.s. − Unie českých pěveckých sborů, o.s. − Základní umělecká škola, Jablonec nad Nisou Charakteristickým rysem této skupiny je všeobecně nižší aktivita v počtu vydaných titulů, což souvisí se skupinovým tříděním této kapitoly. Názorným příkladem je taková oprávněná osoba, která za veškerou svou vydavatelskou činnost vydala jen jeden titul tištěné hudebniny, avšak žádný jiný. Tím si firma zajistila 100% činnost ve vydávání tištěných hudebnin a řadí se tak mezi výhradní konkurenty trhu. Závěrečná část grafu vypovídá o rostoucím počtu různě orientovaných firem při okrajové či nadhodilé činnosti. Zde už můžeme vycházet z logického uvažování, že firma, pro kterou je vydavatelství vedlejší činností, nevybírá publikace dle zaměření. Velikost strategických záměrů Vysoké strategické záměry jednotlivých firem v odvětví nejsou patrné. Odvětví se jeví jako stabilní. Tržní podíly se výrazně nemění a konkurentům chybí nové myšlenky, jak zlepšit postavení na trhu. Velikost překážek výstupu Překážky výstupu z odvětví jsou závislé na úrovni ekonomických, strategických a emocionálních faktorů. Pokud je výstupním produktem vydavatelství pouze zajištění vydání publikace za úplatu, pak je situace v odvětví příznivá, protože tato služba má charakter jednorázové činnosti. Vydavatelé jsou vázáni pouze přijatými zakázkami a na ně navazujícím reklamačním řádem. Na splněnou zakázku nenavazují žádné další služby a firmy mohou z odvětví vystoupit v krátkém časovém rozmezí. Pokud je výstupním produktem vydavatelství vytištěné dílo, na které odkoupilo vydavatelství majetková práva, pak je výstup z odvětví složitější zejména ze dvou hlavních důvodů:


42

− uzavření smlouvy s původcem díla, ve které se vydavatelství zavazuje k vydání dalších výtisku tohoto díla v budoucnu, − nabytá specializovaná aktiva, jejichž odbyt je vzhledem k nízké spotřebě dlouhodobou záležitostí.

5.6.2 Potencionální nově vstupující firmy Úspěšný vstup nových firem do odvětví je podmíněn jedinečností nápadu, se kterým chce firma na trh vyrazit. Trh tištěných hudebnin je totiž poměrně obsazený a relativně malý. Případní noví konkurenti jsou oproti jiným odvětvím ušetřeni komplikovanému vstupu do odvětví, neboť výrobní podmínky jsou srovnatelné se stávající konkurencí. Kapitálová nenáročnost z hlediska vysokých investic do výrobních zařízení poskytuje firmám možnost investovat do počáteční reklamy a získávání zákazníků. V odvětví nevznikají rozhodující úspory z rozsahu, které by diktovaly rozšiřování kapacit. Nově vstupující firma tedy nemusí mít obavu, že bude konkurencí tlačena k velkému rozsahu výroby nebo naopak snižování cen. Jednorázové náklady zákazníků při změně vydavatele jsou nulové, což je opět výhodou pro nového konkurenta. Nově vstupující firma nemusí vkládat finanční prostředky do obnovy a zlepšení výrobku. Z hlediska distribuce je nová vydavatelská firma opět neomezená, neboť bude logicky vydávat nové tituly, kterými trh není zasycen. Nově vstupující firmy jsou oproti stávající konkurence znevýhodněny o znalosti a zkušenosti v oboru. Získání know-how může firmám způsobit zvýšené náklady. Ostatní nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu, jako je vlastnictví technologie výroby, výhodný přístup k surovinám nebo výhodná poloha, nehraje v odvětví zásadní roli.

5.6.3 Substituty Aktuální trh tištěných hudebnin je ohrožován ze strany multimediálních programů pro výuku hudební výchovy. Multimediální programy mohou ovlivňovat rozhodování základních nebo uměleckých škol. Jedná se o přímý substitut, který v budoucnosti může snižovat prodeje tištěných hudebnin. Mezi spotřebiteli zatím nejsou rozšířeny, protože se pohybují ve vysokých cenových relacích a je zapotřebí přizpůsobit jim technické vybavení škol. Multimediální programy poskytují tato výuková témata:


43

− Hudební výchova pro studenty základní školy, − Hudební teorie pro všechny věkové kategorie, − Výuka intonace, rytmu a harmonie, − Sluchová analýza a cvičení, − Výuka notace, − Hudební nástroje, − Výuka kompozice, − Výuka záznamu a mixování hudby, − Výuka konečného zpracování hudby. Mezi nepřímé substituty, které ovšem nezasahují do trhu hudebnin, patří placená výuka v hudebních školách. Potencionálními

budoucími

substituty

odvětví

jsou

elektronické

zdroje

s rovnocenným zdrojem informací. Elektronické hudebniny mohou v budoucnu omezovat ziskovost odvětví a ohrozit postavení vydavatelství, které se novým technologiím nepřizpůsobí. Očekává se, že grafická úprava elektronického dokumentu bude připravena k domácímu tisku. Prodejní ceny elektronických zdrojů by logicky měly být snížené o náklady na tisk.

5.6.4 Dodavatelé V odvětví vydávání tištěných hudebnin existují dvě hlavní skupiny dodavatelů. První skupinu tvoří osoby, které poskytují výlučná práva majetková vázající se k předmětnému dílu. Mezi tyto osoby jsem zařadila: − Autory, kteří svou tvořivou činností dílo stvořili a náleží jim jak výlučná práva osobnostní, tak výlučná práva majetková. − Editory (domácí i zahraniční), kteří vlastní pouze výlučná práva majetková. Druhou skupinu tvoří firmy, na kterých je vydavatel ve své činnosti přímo závislý. Existence této skupiny dodavatelů je podmíněna nesoběstačností vydavatele. Z minulé i současné praxe jednoznačně vyplývá, že spolupráce s těmito firma je spíše běžná. Patří sem: − Grafická studia, která pro vydavatele zajišťují grafické zpracování publikace, případně i sazbu.


44

− Polygrafické firmy, které obstarávají vytištění publikace ve stanoveném rozsahu a požadované kvalitě. Vyjednávací vliv z hlediska první skupiny dodavatelů není rozhodující a netlačí vydavatele ke zvýšení nákladů, neboť se jedná o skupinu poměrně početnou, která je na odvětví závislá. Oproti tomu polygrafické firmy a grafická studia mohou odvětví ovlivnit velmi výrazně, protože se jedná o odvětví koncentrovanější, jehož činnost je nenahraditelná, za předpokladu, že si ji vydavatel neobstarává v rámci svého podnikání sám. Zároveň tito dodavatelé nejsou na odvětví vydávání tištěných hudebnin závislý, protože poskytují široký rámec služeb a pokrývají prakticky veškerý segment zákazníků.

5.6.5 Odběratelé Pro definování odběratelů na trhu tištění hudebnin musíme pohlížet na odvětví z jiného úhlu pohledu. Rozlišujeme zde, zda-li je přijatá zakázka zadaná za účelem další propagace a distribuce či nikoliv. V případě autorů a editorů, kteří požadují, aby bylo dílo dál veřejně šířeno, se do výčtu odběratelů řadí: − Velkoobchodní firmy, tzv. distribuce. − Maloobchodní firmy, jejichž předmětem podnikání je prodej statků, které více či méně souvisí i s prodejem tištěných hudebnin. Jedná se o knihkupectví, prodejny hudebních nástrojů, firmy provozující internetové obchody, popřípadě specializovaní prodejci, kteří např. zásobují školy učebnicemi. − Koneční zákazníci, kteří nakupují přímo od vydavatele prostřednictvím kamenných nebo internetových obchodů. Tito dodavatelé včetně vydavatelství tvoří distribuční obchodní řetězec odvětví. Někteří vydavatelé propagují a distribuují vydané publikace zprostředkovaně, za pomoci distribucí, které zajišťují rozšiřování knih do maloobchodních firem. Většina vydavatelů se však snaží zajišťovat si prodej hudebnin prostřednictvím vlastní obchodů, hlavně internetových, za účelem dosažení většího zisku. Je tedy běžným jevem, že vydavatel přistupuje k dalším článkům obchodního řetězce sám. Pochází-li zadaná zakázka od dodavatele, který užije výtisky pro vlastní spotřebu bez záměru dalšího prodeje, pak je zadavatel zároveň dodavatelem i samotným odběratelem.


45

Vyjednávací vliv odběratelů není obzvláště výrazný, neboť se jedná o početnou skupinu, která nakupuje nediferenciované produkty. Jednání o distribuci probíhá osobní formou a jeho smluvní výsledky se, co do počtu přijatých kusů a za jakou cenu, různí. Výjimku tvoří několik firem, které provozují více knihkupectví. V tomto případě jednání probíhá přes centrálu firmy, která dodržuje předepsaná vnitropodniková pravidla a může se tak dostat do silnější pozice než vydavatelství, které nemá prostor pro vyjednání ceny. Nutno dodat, že tištěné hudebniny nepředstavují významnou část odběratelových nákupů, a proto jsem sílu působení odběratelů zhodnotila jako průměrnou.

5.6.6 Vliv vlády Vláda ovládá vydavatelský trh pomocí provádění změn v zákonech. Jedním z případů přímého zásahu do odvětví byla změna daňových zákonů k 1. 1. 2008, kdy vláda schválila zvýšení snížené sazby z 5 % na 9 %. Zvýšení daní negativně ovlivnilo ceny výrobků, které vzrostly v průměru o 5–10 %. Vláda může ovládat odvětví i nepřímo prostřednictvím zadávání zakázek veřejným vydavatelstvím. Z vydavatelské praxe je patrné, že odvětví není vládou řádně ošetřeno. Neexistuje žádný zákonný předpis usměrňující a popisující vydavatelskou činnost. Odvětví je ochuzené o normy, které by zabezpečovaly kvalitu titulu. Největším diskutovaným problémem je porušování autorských práv, proti kterému vláda nepodniká žádná opatření. Příkladem jsou pomůcky učitelů hudby v podobě okopírovaných not, které si žáci často odnášejí domů. Odvětví si žádá zvýšenou zákonnou pozornost. Přehlížení zmíněné problematiky odvětví vede vydavatele k demotivaci a následnému snížení produkce v počtu vydaných výtisků. Tím se zvyšují jednotkové náklady na výrobu a vydavatelé jsou nuceni zvýšit prodejní cenu hudebniny. Zvýšená cena snižuje konkurenceschopnost firmy a odrazuje zákazníky od koupi. Kvůli tomuto neustálému koloběhu, ztrácí vydavatelské odvětví na atraktivitě.


5.7

46

Analýza konkurenčních skupin

Mapu konkurenčních skupin nebylo možné sestavit pro všechny vydavatele tištěných hudebnin, kteří do odvětví zasahují. Základním požadavkem této analýzy je přehledné zobrazení firem v grafu, a proto jsem byla nucena radikálně zúžit výčet veškeré konkurence v odvětví podle kritérií popsaných v kapitole Metodika.

Počet vydaných titulů 2006-2008

70

I.

60 50 40 30 20

II.

10 0 -10

III. I 0

20

40

60

80

100

120

Podíl tištěných hudebnin na celkové produkci Svojtka & Co

G+W

Talacko Editions

Ared

Spectrum

Editio Bärenreiter Praha

Nela

Amos Editio

Obr. 6: Mapa konkurenčních skupin Zdroj: Vlastní práce

Mapa konkurenčních skupin zobrazená na grafu jednoznačně pojmenovala čtyři strategické skupin, které se na trhu pohybují. Velikost průměrů zobrazených firem značí šíři produktové řady podle nejnižších stupňů klasifikace (celkem třicet dva možných zaměření tištěných hudebnin). Maximální rozmanitosti z uvedených konkurentů dosáhlo Talacko Editions, pokrylo sedmnáct různě zaměřených typů hudebnin.


47

I. skupina ─ Vedoucí vydavatelství na trhu tištěných hudebnin jsou charakteristická vysokou produkcí nových titulů s poměrně rozmanitou tematikou. Zároveň se jedná o čistě hudební vydavatelství, která se nevěnují jiným druhům publikací. II. skupina ─ Tvoří ji také hudebně zaměřená vydavatelství, které na rozdíl od první skupiny nedosahují tak vysoké produkce titulů a rozmanitost produktové řady je průměrná. III. skupina ─ Konkurenti, u kterých převažuje produkce hudebnin, nicméně se okrajově zabývají i produkcí jiných publikací. Produkce titulů i jejich rozmanitost je srovnatelná se druhou skupinou. IV. skupina ─ Vydavatelství, která vydávají tištěné hudebniny zcela výjimečně. S ohledem na nízký počet vydaných titulů je jejich rozmanitost docela výrazná. Z provedené analýzy strategických skupin vyplývá, že vedoucí pozice na trhu zastávají ty firmy, které pokrývají co největší šíři produktové řady. Zároveň s velikostí šíře produktové řady roste i objem produkce vydaných titulů. Stávající firmě na trhu tištěných hudebnin bych doporučila vydat se po stopám vedoucích firem, protože maximální pokrytí produktové řady dosáhlo teprve 50 %. Na trhu zatím žádná firma nevyužila všech možnosti pokrytí celé poptávky po tištěných hudebninách.


48

6 Diskuse Největším nedostatkem provedené studie odvětví jsou mírně odvozované výsledky ze shromážděných informací. To z toho důvodu, že existence či dostupnost zpracovaných informací pro odvětví vydávání tištěných hudebnin vládními institucemi je zcela nulová. Podmínky pro shromáždění kvalitních informací byly ztíženy taktéž absencí dostupnosti údajů vhodných pro vlastní zpracování důležitých charakteristik. Jedním z nejdůležitějších údajů je počet výtisků, ve kterých bylo dílo vydáno. Dohlížející funkci nad obecnou vydavatelskou činností vykonává Národní knihovna ČR z pověření Ministerstva kultury ČR. Informace, které Národní knihovna z tohoto zplnomocnění zajišťuje však nevypovídají o ekonomické stránce zkoumaného odvětví zcela nic, což dosti zkomplikovalo možnosti hodnocení konkurentů na trhu. Informace zpracované Národní knihovnou ČR jsou omezeny na statistiky vykazující počty účastníků v systémech ISBN nebo ISMN a dále roční výkazy o neperiodických publikací. Tyto výkazy opět poskytují informace pouze o počtu vydaných titulů zařazených do širokých tematických skupin jako např. přírodní vědy, hry a sport, geografie a jiné. Nejkvalitnějším zdrojem informací byla databáze vedených knih, podle které jsem získávala statistické údaje o počtu vydaných titulů hudebnin u jednotlivých vydavatelů. Do stávající konkurence na trhu tištěných hudebnin jsem zahrnula všechny osoby oprávněné k vydavatelské činnosti, které byly uvedeny jednak v abecedním seznamu účastníků systému ISMN, jednak vydavatele, kteří za poslední tři roky vydali nový titul hudebniny. To vedlo k identifikaci i takových konkurentů, pro něž není trh tištěných hudebnin cílový. I přes zahrnutí veškeré oficiální metodicky zjištěné konkurence se v práci rozcházejí data o množství vydaných titulů hudebnin. V kapitole vývojové ukazatele jsem podle katalogu Národní knihovny uvedla, že celkový počet vydaných titulů za roky 2006─2008 je 518. Z tříděných informací dle klasifikace hudebnin, kdy jsem procházela titul po titulu od jednotlivých konkurentů, jsem však došla k celkovému výsledku 378 vydaných titulů hudebnin. Pravděpodobnou příčinou nesouladu dat je nedokonalý vyhledávací systém, který nerozlišuje, zda se jedná o vydání českých výtisků a zda se jedná o vydavatele s oprávněním podnikat na českém trhu. Při shromažďování informací jsem i častokrát narazila na zařazení elektronických zdrojů mezi tištěnými hudebninami.


49

7 Závěr Strukturální analýza odvětví byla provedena dle Porterovy metodiky a vykázala tyto výsledky. Do trhu tištěných hudebnin zasahuje devadesát šest konkurentů. Nejvíce konkurentů obchoduje v oboru jako fyzická osoby podnikající dle živnostenského zákona, druhou nejčastější právní formou je společnost s ručením omezeným. Na produkci nových titulů za poslední tři roky se nejaktivněji podílí Talacko Editions, Editio Bärenreiter Praha, Hudební nakladatelství Nela, Český rozhlas a ARED. Z 60 % je stávající konkurence registrována v systému mezinárodního standardního číslování hudebnin, 39 % konkurentů opatřuje své hudebniny kódem ISBN, zbývající procento firem hudebniny neoznačuje. Výpočty prokázaly, že roční růst v odvětví se pohybuje okolo 1 %. Pomalý roční růst a početná konkurence činí odvětví náchylným ke vzájemnému boji o podíl na trhu. Většina vydavatelství na trhu působí jako malé rodinné podniky, které fungují bez nebo s minimálním počtem zaměstnanců. Průměrné fixní náklady netlačí odvětví ke snižování cen produktů. Ke snižování cen nepobízí konkurenty ani tvorba nadměrných kapacit,

protože

odvětví,

vzhledem

k charakteristice

zboží,

nepatří

mezi

rychloobrátková. Produktem vydavatelství je buď služba ─ vydání publikace, anebo výrobek ─ výtisk hudebniny. Pro hudebniny jsem stanovila klasifikaci rozlišující tři hlavní okruhy hudebnin: zpěvníky, metodické učebnice jednotlivých nástrojů a hudebně-naučnou literaturu. Podrobné dělení obsahuje třicet dva možných zaměření hudebnin, přičemž maximálního pokrytí sedmnácti zaměření dosahuje Talacko Editions. Konkurence v odvětví vydávání tištěných hudebnin je velice různorodá. Na trhu se pohybují jednak firmy, pro které vydavatelská činnost není zásadní (31 % stávající konkurence), dále firmy, které jsou zaměřené na vydavatelskou činnost, ale nespecializují se na vydávání tištěných hudebnin (45 % stávající konkurence), a nakonec trh zastupují čistě hudební vydavatelství (24 % stávající konkurence). Strategické záměry firem se liší podle jejich činnosti a vzhledem ke stabilitě odvětví se nejeví jako vysoké. Konkurenční boje o podíl na trhu probíhají mezi hudebními vydavatelstvími. Složitost výstupu z odvětví je závislá na existenci smluv uzavřených


50

s původcem díla a jejich typu. Překážku výstupu tvoří i smlouvou nabytá specializovaná aktiva, jejichž odbyt je vzhledem k nízké spotřebě dlouhodobou záležitostí. Vstup nových firem do odvětví je značně omezen příležitostmi. Trh je relativně malý a poměrně obsazený, podmínkou úspěšného vstupu je jedinečnost nápadu, se kterým by firma mohla prorazit a zaujmout odběratele. Z hlediska překážek vstupu do odvětví je příchod nové firmy téměř bezbariérový. Nežádá si vysoký investiční kapitál a stávající konkurence nediktuje podmínky trhu. Jediné substituty, které potencionálně ohrožují trh tištěných hudebnin jsou multimediální programy pro výuku hudební výchovy. Tyto substituty se soustředí pouze na segment základních nebo uměleckých škol, kterým jsou určeny. Primárními dodavateli odvětví jsou autoři nebo editoři, kteří poskytují autorská práva k dílu. Jejich vyjednávací vliv je nízký na rozdíl od sekundárních dodavatelů, kterými jsou grafická studia a polygrafické firmy. Situace u odběratelů odvíjí od druhu zakázky. Pakliže je zakázkou výtisk určený pro vlastní spotřebu, dodavatel se stává samotným odběratelem. Pokud je dílo vydáno za účelem další propagace a distribuce, do obchodního řetězce vstupují velkoobchody (dealeři, distribuce), maloobchody (knihkupectví, prodejny s hudebními nástroji a jiné) nebo koneční spotřebitelé prostřednictvím vlastních prodejen. Odvětví vzniká škoda kvůli vládou neřešenému a stále aktuálnímu problému porušování autorských

práv. Zákony, kterým

vydavatelská činnost podléhá,

nespecifikují kvalitu výtisků a žádají si větší pozornost ze strany vlády. Na základě výsledků práce bych stávající firmě v odvětví doporučila následující strategii. Odvětví tištěných hudebnin trpí nedostatečnou marketingovou podporou. Systém prodeje není strategicky propracován a odvětví chybí jiskra. Zvýšení podílu na trhu dle mého názoru tkví v posílení vztahu mezi vydavatelem a odběratelem. Prostřednictvím reklamy je nutné začlenit se do podvědomí celého obchodního řetězce až po konečného zákazníka. Stávajícímu konkurentovi bych v první řadě doporučila snažit se navázat spolupráci s uměleckými hudebními školami, které tvoří přímého prostředníka mezi vydavatelstvím

a

uživatelem

hudebniny.

Vydavatelství

by

mělo

pomocí

marketingového průzkumu nabídnout hudební škole možnost vyjádřit se k poptávce


51

a trhlinám v pokrytí trhu z hlediska praktické výuky žáků hudebních škol, a tím jí dát prostor k ovlivnění výroby. V druhé řadě je nutné vytvořit jednotný styl vzhledu všech vydaných hudebnin, který na trhu u jakékoli firmy chybí, nebo není výrazný. Jednoznačné rozpoznání vydavatele podle obalu, napomáhá k zažití se do podvědomí. Pro tento účel bych zvolila taktéž marketingový průzkum např. mezi studenty hudebních fakult nebo hudebními umělci, kteří k hudbě zaujímají zvlášť citlivý postoj. Tištěné hudebniny přizpůsobené návrhům hudebních škol s jednotným vzhledem zajistí vydavateli dostatečnou reklamu a propagaci, jakmile začnou být hudebními školami doporučovány. V druhé fázi boje o tržní podíl by měl podnik pokračovat v obsazování dalších zaměření hudebnin svými tituly, neboť jak prokázala analýza konkurenčních skupin, vedoucí pozice na trhu jsou obsazeny firmami, které poskytují velkou šíři produktové řady.


52

8 Seznam literatury BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O. Management. Olomouc: Rubico, 2001. 642 s. ISBN 80-85839-45-8. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), obsah ČSÚ [online]. Publikováno 2008-03-04, poslední revize 2009-03-17 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/FA003D7F89/ $File/021608v10.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zpracovatelský průmysl ČSÚ [online]. Poslední revize 2007-08-29 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ klasifik.nsf/i/B5D78D7E52C7A5B1C1256F82004663F7/$File/okec03%20d.pdf DAVISON, M. Jak se stát skvělým stratégem. 1. vyd. Praha: Management Press, 1997. 123 s. ISBN 80-85943-45-X. DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2001. 256 s. ISBN 80-7179-603-4. DISK MULTIMEDIA. DISK multimedia - DISK pro školy [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.disk.cz/disk/article?188 GRANTOVÁ AGENTURA ČR. Bulletin Grantové agentury České republiky [online]. Publikováno 2007 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://pala.gacr.cas.cz/ wordpress/wp-content/uploads/2007/06/bul-1_07.pdf HAVELKOVÁ, V. Odborné aktivity [online]. Publikováno 2004-02-03, poslední revize 2009-05-05 [cit. 2009-05-05]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/weba_zakonpv_neper.htm HORÁKOVÁ H. Strategický marketing. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 204 s. ISBN 80-247-0447-1. JEŘÁBEK, A. Národní knihovna České republiky [online]. Publikováno 2009-15-03, poslední revize 2009-05-05 [cit. 2009-05-05]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_oma.html JOHNSON, G., SCHOLES, K. Cesty k úspěšnému podniku. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 803 s. ISBN 80-7226-220-3. KOTLER, P. Marketing Management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0016-6. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. ARES - ekonomické subjekty [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz


53

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. MSp ČR - Zadávání podmínek pro výběr subjektu [online]. Poslední revize 2009-05-06 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/ index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchSubject NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Autorský zákon - Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 121/2000 Sb. [online]. Publikováno 2001-08-14 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. NKC – rozšířené vyhledávání [online]. Publikováno 2009 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://sigma.nkp.cz/F/TVA55HY31MHRKGM9F4BHXV2T94SBKPDUHY3L1JT27Q SSADVCK1-54008?func=file&file_name=find-d NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Soupis účastníků systému mezinárodního standardního číslování knih – ISBN – v ČR. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2007. 482 s. ISBN 978-80-7050-519-9. ODBOR 03100. MPO Data a grafy zpracovatelského průmyslu [online]. Publikováno 2009-03-09, poslední revize 2009-04-23 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument56844.html PORTER, M. E. Konkurenční strategie. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2. PORTER, M. E. Konkurenční výhoda. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993. 626 s. ISBN 80-85605-12-0. SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s. ISBN 80-7179-422-8. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Organizační řád vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci [online]. Publikováno 2009-02-17 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty/HNB1-09-5.pdf VĚDECKÁ KNIHOVNA V OLOMOUCI. Definice.pdf (application/pdf object) [online]. Poslední revize 2009-05-04 [cit. 2009-05-05]. Dostupné z: http://www.vkol.cz/data/soubory/import/definice.pdf WIKIPEDIE. Sach-Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů [online]. Poslední revize 2009-03-17 [cit. 2009-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SachsHornbostelova_klasifikace_hudebn%C3%ADch_n%C3%A1stroj%C5%AF ŽUFAN, P. Strategický management [přednášky]. [cit. 2009-4-24]. Formát: .ppt. Velikost: 2 754 KiB.


9 Přílohy Příloha 1: Seznam stávajících konkurentů v odvětví Pořadí Vydavatelství 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.

Akademie múzických umění v Praze Albatros nakladatelství, a. s. Amos Editio, spol s r. o. Antonín Ježowicz (žhav) Best I.A., a. s. Computer Press, a. s. ČESKÁ TELEVIZE ČESKÝ ROZHLAS DAVID TALACKO (Talacko Editions) Doc. Petr Chrdle (KAVA─PECH) Editio Bärenreiter Praha, spol s r. o. Editio Janáček, o. p. s. EDITIO MORAVIA s. r. o. František Dřevikovský ─ hudební nakladatelství František Malý (Salve Regina) František Šalé ─ ALBERT G + W, výroba hudebních nástrojů a pomůcek, spol. s r. o. G plus G, spol. s r.o. (Baobab) Gabriela_KRČKOVÁ ─ vydavatelství ABM GINEVRA music o. s. Hana Bezděková ─ Vydavatelství Hra Hudební mládež ČR JEUNESSES MUSICALES, pobočka Choceň INFOA International s. r. o. Ing. Miroslav Kneifl CSc. Ing. Pavel Frkal (Fornix) Ing. Pavel Kopp Jan Blabla ─ SPECTRUM Jan Jurečka ─ HARMONY AGENCY Jan Slabák (Moravanka) Jaromír Šrámek, tiskárna Gloria Jaroslav Štětina ─ ARCO IRIS Jaroslav Stojan ─ Nakladatelství JASTO Jindřich Klindera (ARED) Jindřich Pachta (Lynx) Jiří Churáček ─ JC ─ AUDIO JUDr. Marie Kuncová ─ MC nakladatelství Kalich, nakladatelství a knihkupectví, s. r. o. Karmelitánské nakladatelství s. r. o.

54

Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82.

KMa s. r. o. Knihovna AV ČR, v. v. i. (Akademie věd ČR) KONVOJ, spol. s r. o. Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace LADISLAV KUBEŠ ─ Kubešovo hudební vydavatelství LIBERECKÉ ROMSKÉ SDRUŽENÍ, o. s. Martin VOJTÍŠEK ─ KVINTA Praha Martin Žák ─ COUNTRY HOME Matice cyrilometodějská s. r. o. Mgr. Ladislav Němec ─ Nela ─ hudební nakladatelství Milada KAREZ (Editio Karez) Milan Buchta Miloslav Holman (Kairos) Mladá fronta a. s. MUSIC CHEB s. r. o. MUSICA SACRA ─ Jednota na zvelebení církevní hudby na Moravě MUZEUM BLANSKO Nakladatelství FRAGMENT, s. r. o. Nakladatelství Macek Delta, s. r. o. Nakladatelství Slovart, s. r. o. Nakladatelství TRITON, s. r. o. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) Národní knihovna České republiky OBEC LUKOV OFTIS spol. s r. o. OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s. r. o. PANTON nakladatelství s. r. o. Pavel ČÁP (Heosforos) Petr Ostrouchov Mgr. (Animal music) PhDr. Jan VIČAR ─ MusicOl PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. (Albis international) Pierot, s. r. o. PORTÁL, s. r. o. Přikrylová Milada Plus s. r. o. R + H, spol. s r.o. (Motto) RIGID s. r. o. RITORNEL s. r. o. ROSA ─ hudební vydavatelství, spol. s r. o. Sdružení Ukrajinek v České republice, o. s. Slezská univerzita v Opavě Stanislav Červinka ─ Nakladatelství TEMPO Stanislav Chudoba ─ Rotag Steranka Michal, hudební nakladatelství Světlana Pluhařová ─ EASY CZECH

55

Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96.

Svojtka & Co., s. r. o. Taťána Klánská (Editio ONTA) TERCIE PRAHA, spol. s r. o. Tomáš Thon ─ ARTTHON Umělecká agentura THOMAS s. r. o. Unie českých pěveckých sborů, o. s. Universal Music Publishing s. r. o. Univerzita Palackého v Olomouci VLADIMÍR BENEŠ ─ nakladatelství a galerie Bonaventura Vladimír Novák ─ SPINO WINGRA s. r. o. Základní umělecká škola (Jiří Ullmann) Základní umělecká škola, Jablonec nad Nisou (Jan Krajnik) ZDENĚK SLEZÁK (Slezákovo nakladatelství) Zdroj: Národní knihovna ČR, 2007 ─ upraveno autorkou práce

56

Strukturální analýza v odvětví vydávání tištěných hudebnin

Recommend Documents