UvA-DARE (Digital Academic Repository)
Structural change in the post-socialist transformation of Central European agriculture: Studies from the Czech and Slovak Republics Bezemer, D.J.
Link to publication
Citation for published version (APA): Bezemer, D. J. (2001). Structural change in the post-socialist transformation of Central European agriculture: Studies from the Czech and Slovak Republics Amsterdam: Thela Thesis
General rights It is not permitted to download or to forward/distribute the text or part of it without the consent of the author(s) and/or copyright holder(s), other than for strictly personal, individual use, unless the work is under an open content license (like Creative Commons).
Disclaimer/Complaints regulations If you believe that digital publication of certain material infringes any of your rights or (privacy) interests, please let the Library know, stating your reasons. In case of a legitimate complaint, the Library will make the material inaccessible and/or remove it from the website. Please Ask the Library: http://uba.uva.nl/en/contact, or a letter to: Library of the University of Amsterdam, Secretariat, Singel 425, 1012 WP Amsterdam, The Netherlands. You will be contacted as soon as possible.
UvA-DARE is a service provided by the library of the University of Amsterdam (http://dare.uva.nl)
Download date: 29 Jan 2017
Shrnuti i (summaryy in Czech) Üstfednii otazka v této knize se tyka zmën organizace zemëdëlské produkce v postsociaiistickéé Stfedni Evropë. Od konce ëtyficatych let do roku 1989 byla ekonomika v tomto regionuu centralnë planovana. Zemëdëlska produkce se uskuteënovala v druzstvech a statnich podnicich.. Tento zpüsob produkce byl zapadnimi ekonomy povazovan za ménë efektivni nez produkcee rodinnych farem, coz je typické pro Zapadni Evropu. Po sametové revoluci v r.1989 byll statni socialismus odstranën a byla zavedena trzni ekonomika. ZemëdëlStii ekonomové obecnë pfedpokladali, ze zmëna vlastnickych struktur a fungovani trznichh instituci napomüze k vymizeni "starych" vyrobnich struktur ve prospëch rodinnych farem.. Ovsem za posledni dekadu se tento jev objevil pouze v malém mëh'tku. Pfestoze druzstvaa a statni podniky jako pravni instituce vskutku vymizely, vyrobni struktury které byly pfiznaënéé pro tato druzstva a statni podniky (charakterizované relativnë velkou produkci a namezdnii pracovm' silou) nepfestaly fungovat. To je zejména pfiklad zemi, které nejvice pokroöilyy v pfechodu k trzni ekonomice. V tëchto zemich obdëlavaji 76% zem. püdy pravë druzstvaa a statni podniky, na Slovensku celych 92%. Cilemm teto knihy je tedy analyzovat odchylky mezi oëekavanim a realitou. HistoricityHistoricity vyvoj teorii o transformaci Tatoo ocekavani jsou vysvëtlena s odkazem na ekonomickou literaturu tykajici se zemëdëlské produkce.. ZvlaStë otazky tykajici se vlastnictvi a namezdni prace byly ëasto diskutovany v ekonomickychh statfch. Byly definovóny hlavni rozdily a to mezi rodinnymi farmami na jedné stranëë a druzstvy ëi statnimi podniky na stranë druhé. K tëmto otazkam se müieme vyjadfit pomocii tri teoretickych pfistupü. Klasiëtii ekonomové, jako napf. Smith, Mill a Marshall se zajimali o produkci püdy. Porovnavalii statky, na kterych pracovali namezdni dëlnici, aniz by püdu vlastnili, se statkafi ëii farmafi, ktefi byli vlastniky püdy. Smith a Mill vypozorovali, ze vlastnici men§ich farem zajistilii jednak vice produkce vztazeno k jednotce püdy, a dale mëli vët§i zajem na inovacich -- oboje z düvodu vlastnickych prav a relativnë vëtSiho zisku souvisejiciho se zvySenim produkcee na tëchto malych farmach. Marshall k tomu dodal, ze zvygeni rozsahu produkce by mëloo byt zalozeno spiSe na mechanizaci nez na vyuziti (ei zvët§eni) namezdni sily, z düvodu nakladüü spojenych s Hzenim této pracovni sily. Klasiëti ekonomové povazovali kontrolni mechanismuss rodinnych farem za kvalitnëjsï nez ten, ktery byl praktikovan na statcich ëi jinychh vyrobnich strukturach, kde se oddëluje vlastnictvi püdy a vyuziva se namezdni sila. Druhyy teoreticky nazor je marxisticka perspektiva. Marx a marxisté (vëetnë Engelse a Lenina)) se zprvu nezajimali o produktivitu jako takovou. Jednim ze zamëfeni marxistické analyzyy byla predikce zmën v metodach produkce, zalozena na v§eobecném modelu vyvoje kapitalismu.. Marxisté pïedpovidali celkovy pfechod vlastnictvi od spoleëného (komunalniho) kk privilegované vrstvë vlastnikü, od produkce zamefené na uspokojeni pouze zakladnich potfebb k produkci orientovane trznë, od pracovnë vyëerpavaici k mechanizované produkci a odd rolnické populace k mëstskému dëlnickému proletariatu - tzn. vgechny nevyhnutelné faze vyvojee kapitalistického systému. Instituci rodinnych farem povazovali za odsouzené k zahubë zz düvodu jejich nepfizpüsobeni se okolnimu prostfedi, které se stavalo stale kapitalistiëtëjsim. Tfetii analyticky pohled je reprezentovan rozliënou skupinou ekonomü a sociologü 20. stoleti,, jejichz spoleënym pristupem je vysvëtleni metod hospodafeni od (1) podnëtu zahrnutychh v (interni) organizaci prace, a (2) püsobeni (externïho) ekonomického prostfedi.
253 3
Kee konci 19. a poëatkem 20. stoleti revizionalisticti socialisté jako Eduard Bernstein a sociologovéé jako Max Weber uvazovali o torn, prod rodinna farma byla tak vytrvala v kapitalistickychh ekonomikach a take zamëfili svou pozornost k vët§im pracovnim vstupüm a zebfiëkuu hodnot. Rusky ekonom a sociolog Alexander Chayanov byl ve 20. letech prvnim, kteryy upozornil na rozdily ve stimulech mezi rolniky a statkafi. Tytoo pfedstavy se staly dülezité v povalecnych ekonomikach, kde nabrala na dülezitostii produkce statkafu (urëena pouze k 2ivobyti) radëji neè trZni produkce rolnikü. Takéé vëtsi rozmach mikroekonomie v 70. letech, ktery smëfoval k jinym ekonomickym podnëtümm nel formalnim zmënam een, podporoval dalsi teoretické vyvoje. Byll vnich aplikovan ekonomicky pfistup k lidskému chovani, a to v jinych organizacichh nez firmach, napf. rodinach ei politickych stranach. VV düsledku toho ziskala v souëasné zemëdëlské ekonomice na dülezïtosti tri témata: kontrolnii mechanismy, smlouvy a informace vëetnë nejistoty. Za prvé organizace farmy spoludefinujee své cile. Za druhé, okolni prostfedi farmy definuje vztahy, které mü2e utvofit ëi smlouvy,, které muze uzavfit, aby dosahla své cile. Za tfeti, dostupnost a distribuce informaci aa moznost rizika mëni vysledek racionalniho rozhodovani v porovnani se situaci za plné informovanosti. . VV této knize je dokazano, ze oëekavani rychlé a skuteëné dekolektivizace zemëdëlstvi vv post-socialistické Stfedni Evropë, bylo zalozeno na teoretickych argumentech proti namezdnii sile a tymové produkci, jak bylo poprve zminëno klasickymi ekonomy, ale nyni prezentovanoo v ramci transakënich nakladü (Alchian a Demsetz, 1972). Argumentem bylo, ze produkcee na rodinnych farmach (dale soukromé farmy) by byla preferovana vlastniky püdy z düvoduu jeji vët§i efektivnosti. Ale v socialistické ére nebyli zadni efektivni vlastnici, ktefi by uëinilii takové rozhodnuti, jelikoi püda a ostatni majetek byl vlastnën kolektivnë ëi statem. Reformaa vlastnickych prav, ktera by vloiila produkce schopny majetek do soukromych rukou, byy byla dostateënou podminkou k rozpu§tëni farem s namezdni pracovni silou (dale tradiëni farmy)) a jejich zamënë za soukromé farmy. Tento podstatny klasicky nazor byl hlavnim rozumnymm düvodem k reformë vlastnictvi v Centralni Evropë poëatkem 90. let. Velkou roli takéé hralo vnimani prava uèitého pfi restituënim a dekolektivizaënim procesu. Hodnocenii reforem prezentovanych v této studii je takové, ze reformni plany byly ekonomickyy motivované pfedpokladanym ziskem z pfechodu na soukromé zemëdëlstvi, ale pfii tvorbë tëchto planü a jejich nasledné implementaci nebyly brany v üvahu interni a externi institucee a také podminky v zemëdëlstvi. Marxisté pfedpovidali zkazu instituci soukromych faremm s pfihlédnutim k pokroku kapitalismu v Zapadni Evropë. Teoretikové pfechodného obdobii pfedvidali vymizeni tradiëniho farmafstvi vzhledem k pokroku kapitalismu vv Centralni a Vychodni Evropë. A oba nazory byly gpatné. Empirickaa ëast této studie si klade za cil byt analytickym pfispëvkem k vysvëtleni tohotoo vyvoje a zapada do tfetiho pramene literatury. Poskytuje srovnani iivotaschopnosti novëë zfïzenych, soukromych a starsich, tradiënich farem, zahrnujice stimuly implikované v organizacii farem, v souvislosti s jejim prostfedim (smlouvy) a za pfitomnosti informaci a nejistoty. . OmezeniOmezeni individual'izace v post-socialistickém zemëdëlstvi Omezenyy vyskyt individualniho zemëdëlstvi v Ceské a Slovenské republice - dvou zemi s nejniiSimm stupnëm dekolektivizace ve Stfedni Evropë - je zjist'ovan ve dvou empirickych studiich.. Tyto analyzy jsou zalozeny na primarnich üdajich z obou tradiënich i soukromych farem,, které autor pofidil v ramci své vyzkumné prace. Too je doplnëno o primarni data vyzkumnych üstavü a zprav z univerzit, ministerstev a mezinarodnichh organizaci'.
254 4
Jsouu zde identifikovany jak faktory tykajici se obou zemi, tak také jednotlivych typü farem. Vysledkyy obou studii se vzajemnë potvrzuji, jelikoz faktory, které se objevily jako brzdna sila brénicii dekolektivizaci v Ceské republice, jsou také pfevladajicimi faktory na Slovensku (kde jee dekolektivizace vice omezena). Za dülezité jsou povazovény nasledujici faktory: (1)) Velikost tradiönich farem v pomëru k velikosti soukromych farem, zvëtsuje silu managementuu v porovnani s pnpadnymi zaëinajicimi soukromymi farmami, jelikoi tradiëm'' farmy maji vëtSi volnost v jednani, smëfujicimu k zabranëni dekolektivizaëniho procesu.. Dale naklady spojené s adaptaci velkych tradiönich farem by byly vëtSi nez u (relativnë)) malych soukromych farem. A navic velikost a vySSi koncentrace tradiönich faremm posiluje jejich vyjednévaci pozici vüëi statu a zemëdëlskému podnikatelskému prostfedf.Pfechodd od druistevniho modelu k modelu pravnich podnikü v rémci dekolektivizacee (öasté v Ceské republice) znamend pro tradiëni farmy vëtSi administrativnii bariéry. Casto se objevuje forma druzstevnich divizi v ramci jiného podniku,, kde majetek a ziskové aktivity pfechézi na podnik a dluhy (pasiva) zustévaji ve druzstvech.. Tento mechanismus snizuje atraktivitu dekolektivizace püdy a majetku tradiönichh farem. (2)) Také pfirodni podminky, které znevyhodftuji zemëdëlskou produkci, nepfispivaji k podnëtümm zaloiit si soukromou farmu. Sniiuji rentabilitu tradiönich farem, pfiöemz zvy§ujii podnëty managementu trvat na torn co vlastni a blokovat öi branit dekolektivizaci jejichh farem. (3)) Vëtéi rozdëleni vlastnictvi püdy znamena, ze velikost püdy ziskané v dekolektivizaönim öii restituönim procesu nedostaöuje k zalozeni zivotaschopné soukromé farmy. Musi byt ziskanaa dal§i püda, z öehoi vyplyvaji vët5i naklady spojené s vyhleddvónim, vyjednévdnimm a uzavirénim smluv. Drëba püdy s menSi vymërou uïivani v tradiönich farmachh také oslabuje vyjednavaci pozici vlastnikü püdy vüëi managementu. (4)) Omezeny pfesun nepüdniho kapitólového majetku, témëf üplna absence leasingu, a omezenyy pïistup farméru k üvërüm, Öi podporém, brani investicim a zvygovani efektivity. (5)) Lidsky kapitél (vzdëlani, zkuSenost, pomëry) soukromych farmaru byly také shledany jakoo faktor, ktery muze ovlivnit jejich Sanci na üspëch. Vee srovnéni Ceské a Slovenské republiky bylo mnoho vy§e zminënych faktorü potvrzeno. NiiSii stupeft dekolektivizace na Slovensku by mohl byt vysvëtlen: (a)) VëtSimi tradiönimi farmami (b)) NevyhodnëjSimi pfirodnimi podminkami, konkrétnë pro soukromé farmy (c)) Rozdëleni püdy mezi vice vlastnikü (d)) Mensï podpora hodnot a vfry v soukromé podnikani (e)) VëtSi stétni podpora tradiönimu sektoru (f)) Politieke sila, ktera znevyhodnuje soukromé zemëdëlstvi UvëryUvëry a rizika Zévëremm jsou detailnë zkoumany dva aspekty procesu dekolektivizace. Prvni je rozdëleni bankovnichh püjöek. Zda se, ze soukromi farmaü maji vice omezeny pfistup k ziskani üvëru. Navicc jsou jejich zddosti o püjöku systematicky hodnoceny bankovnim managementem na zakladëë kriterii uzivanych pfi jednani s tradiönimi farmami. Jednim z moznych vysvëtleni je, zee soukromi farmafi, diky jejich omezenëjSim mistnim vztahüm se zamëstnanci, bankami a jinymii firmami a diky jejich zatim kratké tradici, jsou nedostateönou öésti mistni ekonomické site.. To jim brani prokazat, ze jsou schopni püjöku splatit.
255 5
Dalee je jim take zabranëno üëastnit se mistni site kde finanëni likvidita koluje z banky aa zpët. Data tohoto vyzkumu se shoduji s nëkterymi düsledky têchto hypotéz. Druhouu oblasti je rizikovost. Problémem na omezené dekolektivizaci neni to, ze by bylo zalozenoo malo soukromych farem, ale spi§e, ze velké mnozstvi tëchto farem setrvalo na velikostii témëf nerentabilni, vëtsmou prili§ male na to, aby mohly plnë fungovat na trhu a pfinasett tak vlastnikum pozadovany pfijem. Navic ty soukromé farmy, které pfinaSi hruby pfijem,, jsou vëtsmou mensï nez tradiëni farmy. Öasteënym vysvëtlenim tëchto pozorovani muzee byt nasledujici: Sandmoo (1971) ukazal, ze pokud fluktuace een ëi vytëzku zpüsobuji riziko, firmy produkujii ménë nez je rovnovazny stav za stavu jistoty. Mira, ve které tak ëini, zivisi na citlivostii podnikatelü na riziko, tzn. na stupni na kterém se jeho ëi jeji pfijem pohybuje, v zavislostii na pohybu ceny ëi vytëzku. Formalnë muze byt feëeno, ze pfijmy provozovatelü velkychh soukromych farem kolisaji vice nez u manazeru tradiënich farem z nëkolika düvodü, spojenychh s typickymi systémy kontroly a vyrobnim chovanim obou typü farem. Tato vy§§i citlivostt na riziko muze byt jednim z düvodü, pro které komerëni soukromi farmafi pokraëuji vv provozovani podnikü o mensï velikosti, nez jak je tomu u tradiënich farem. DalSim postfehemm je, ze spotieba (ëasti) vlastni produkce v extrémnë malych, nekomerënich soukromychh farmach snizuje rizikovost pfijmu. Vyhoda tohoto rizika by mohla byt jednim zz düvodü, proë v ramci skupiny soukromych farmafu, vëtSina züstava extrémnë mala. Tyto teoretickéé hypotézy jsou v souladu s vyzkumnymi daty. Je zdüraznëno, ze jak pfedpoklady, takk empirické odhady této analyzy maji sva zrejma omezeni.
256 6
257 7
258 8
