Termovizní snímání teploty v centru Hradce Králové dne 22. července 2015 za účasti docenta Jana Pokorného, s nímž královéhradecký magistrát (odbor životního prostředí) dlouhodobě spolupracuje. Stromy zdarma chladí, a to výrazně Ve druhé polovině července 2015 padaly na mnohých místech v Čechách teplotní rekordy a průtoky vody v řekách byly minimální. Horko ve městech bylo úmorné. Ve středu 22. července po poledni jsme se vydali s termovizní kamerou po městě, abychom ukázali, jak stromy chladí v extrémním horku, kdy teplota vzduchu v bílé meteorologické budce měřená ČHMU vystoupala na 36 stupňů Celsia. Zahájili jsme pohledem ze střechy magistrátu směrem k Severním terasám.
Pohled na Severní terasy ze střechy budovy magistrátu, která je pokryta asfaltem.
Asfaltový povrch střechy má v poledne teplotu 63 oC.
Hledíme ze střechy magistrátu na Severní terasy.
Strom před budovou magistrátu má teplotu 33 oC, stromy v Žižkových sadech mají teplotu 31 oC, trávník na svahu Severní terasy 43 oC, ve stínu stromu 28 oC.
Vcházíme do Žižkových sadů a porovnáváme povrchovou teplotu osoby s teplotou osluněného trávníku a stínu stromu.
Teplota v trávníku ve stínu stromu je 27 oC, teplota trávníku na slunci je 45 oC, teplota povrchu cesty 38 oC, teplota povrchu stromu 31 oC.
Porost habrů, javorů, lip atd. na svahu Severních teras.
Teplota v podrostu 28 oC, teplota kmenů 27 oC.
Hledíme ze Severních teras na trávník a fontánu v Žižkových sadech.
Lidské postavy jsou nápadně chladnější nežli okolí. Pokosený trávník 53 oC, tráva 46 oC, písková cesta 40 oC. Voda 29 oC, stín pod stromy 32 – 34 oC, keř 39 oC.
Vystoupali jsme na Bílou věž a skenujeme povrchové teploty náměstí.
Osluněné střechy mají teplotu až 54 oC, dlažba náměstí až 55 oC, osluněné fasády domů 45 oC a fasády ve stínu 30 oC.
Hledíme z Bílé věže směrem ke třídě Karla IV, která je lemována alejí stromů. Zajímá nás teplota stromořadí ve městské zástavbě.
Střechy domů dosahují teploty 63 oC, povrch aleje stromů 35 oC.
Pohled z Bílé věže na Gočárovu třídu, která postrádá liniovou zeleň.
Povrch silnice a chodníku na Gočárově třídě má teplotu 47 oC.
Gočárova třída téměř bez stromů.
Teplota povrchu silnice 50 oC, teplota chodníku 52 oC, strom na okraji má 34 oC.
Třída Karla IV. s alejí stromů.
Teplota chodníku ve stínu stromů 33 oC, teplota osluněného povrchu chodníku 47 oC, teplota povrchu stromu 33 oC. Termovizní snímky pořízené 22. července 2015 číselně dokreslují známou skutečnost, že vegetace chladí. Stromy vypařují vodu a jejich chladící výkon dosahuje hodnot několika set wattů na m2. K vysvětlení chladícího efektu stačí středoškolské znalosti fyziky: na přeměnu jednoho litru vody v tekutém stavu na vodní páru je potřeba přibližně 2,5MJ, což je 0,69kWh. Vhodně zvolenou skladbou stromů ve městech můžeme utvářet příjemné klima bez velkých nákladů. Jeden vzrostlý strom dobře zásobený vodou chladí v horkém počasí výkonem srovnatelným s několika klimatizačními jednotkami, které jsou na následujícím obrázku. Tato klimatizační technologie spotřebovává elektřinu a fakticky ohřívá své okolí (podobně jako lednice). Strom své okolí chladí a skupenské teplo se z vodní páry uvolní na chladných místech a svlaží je rosou.
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, působil zejména na třeboňském pracovišti Botanického ústavu AVČR, které několik let vedl a věnoval se fotosyntéze vodních rostlin a úloze rostlin v mokřadech. V devadesátých letech byl členem Vědeckotechnického panelu Ramsarské konvence (zvolen za Střední Evropu). Od roku 1998 je ředitelem ENKI, o.p.s., společnosti pro aplikovaný výzkum v otázkách životního prostředí (www.enki.cz). Pravidelně přednášel pro mezinárodní kurzy UNESCO organizované Rakouskou akademií věd, UNESCO-IHE Delft. Pro University of Applied Sciences ve finském Turku přednášel sedm let kurz „Water Quality Management“. Přednáší pravidelně na Přírodovědecké fakultě v Praze semestrální kurz „Fyziologické funkce rostlin v ekosystémech“, je členem oborových rad doktorského studia. V posledních více než 10 letech se zabývá aktivní úlohou rostlin v distribuci sluneční energie a utváření klimatu. Se slovenskými kolegy napsali na toto téma knihu „Water for Recovery of Climate“ (www.waterparadigm.org), za kterou dostali cenu Ministra životního prostředí ČR. Podílel se na řešení několika projektů EU ve východní Africe, kde se spolupracovníky popsali negativní efekt odlesnění na klima a oběh vody. Pravidelně publikuje se spolupracovníky jak populární tak vědecké články. Je členem výzkumné rady Technologické agentury ČR a je členem komise mezirezortního týmu pro „ Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“.
