Strategie udržitelného rozvoje města Horní Slavkov 2009 - 2028
Názorový průzkum obyvatel města Horní Slavkov
Vypracoval: AQE advisors, a. s.
Obsah 1.
2.
3.
4.
5.
ÚVOD.....................................................................................................................3 1.1.
Výchozí situace ................................................................................................3
1.2.
Charakteristika průzkumu .................................................................................3
1.3.
Cíl průzkumu ...................................................................................................3
METODIKA .............................................................................................................5 2.1.
Znění dotazníku ...............................................................................................5
2.2.
Úspěšnost oslovení respondentů........................................................................6
PROFIL RESPONDENTŮ ...........................................................................................7 3.1.
Složení respondentů z hlediska pohlaví a věkové kategorie ..................................7
3.2.
Délka trvalého pobytu v Horním Slavkově...........................................................8
3.3.
Lokality Horního Slavkova .................................................................................9
3.4.
Nejvyšší dosažené vzdělání ............................................................................. 11
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 12 4.1.
Zajímavosti města .......................................................................................... 12
4.2.
Problémy automobilové a hromadné dopravy ................................................... 13
4.3.
Bezmotorová doprava..................................................................................... 14
4.4.
Sport a volnočasové aktivity............................................................................ 15
4.5.
Bezpečnost .................................................................................................... 16
4.6.
Čistota města................................................................................................. 18
4.7.
Životní prostředí............................................................................................. 19
4.8.
Sociální skupiny ............................................................................................. 21
4.9.
Nejpalčivější problémy budoucích 20ti let ......................................................... 22
4.10.
Nejdůležitější předpoklady spokojeného života.................................................. 23
4.11.
Identifikace problémových oblastí.................................................................... 25
4.12.
Identifikované problémy samotných občanů ..................................................... 28
ZÁVĚR.................................................................................................................. 29
-2-
1.
ÚVOD
Občané jsou klíčovým prvkem lokálního společenství, jež nabývá podoby územního celku. Územní celek je spravován volenými zástupci jeho obyvatel prostřednictvím zastupitelstva a za pomocí úředníků městského úřadu. Vedení města tak nese zodpovědnost za podporu všech důležitých funkcí urbánního celku za účelem trvalého zlepšování kvality života ve městě. Znalost potřeb a přání občanů města je základním předpokladem správného nasměrování rozvoje prostřednictvím intervencí investičního i neinvestičního charakteru. Vedení města Horní Slavkov proto v rámci tvorby klíčového strategického dokumentu města v podobě Strategie udržitelného rozvoje města Horní Slavkov 2009 – 2028 zajistilo realizaci průzkumu veřejného mínění občanů města. Jeho cílem bylo seznámit se s názory, potřebami a prioritami svých občanů jako výchozí informace pro definování oblastí vyžadující soustředěnou cílenou podporu města.
1.1.
Výchozí situace
Město Horní Slavkov se rozkládá ve středu Karlovarského kraje, při západním okraji okresu Sokolov. Podle stavu k 1. 1. 2008 žije ve městě 5 851 obyvatel. Město Horní Slavkov spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností města Sokolov.
1.2.
Charakteristika průzkumu
Metodika a parametry výzkumu Název výzkumu Charakter výzkumu Povaha výzkumu Typ výzkumu Základní soubor Min. reprezentativní vzorek Dosažený reprezentativní vzorek Lokalita Metoda sběru dat
1.3.
Názorový průzkum obyvatel města Horní Slavkov Reprezentativní Kvantitativní Lokální Obyvatelé města Horní Slavkov starší 15ti let 200 obyvatel 630 obyvatel Město Horní Slavkov Distribuované anketní lístky
Cíl průzkumu
Cílem průzkumu je získat ucelenou informaci o současných názorech, postojích, potřebách a přáních občanů města Horní Slavkov v oblasti dostupnosti a kvality především veřejných služeb a materiálního vybavení města, jejichž správa a údržba je přímo v rukách, či je městem alespoň z části ovlivněná. Smyslem průzkumu je seznámit se s názory veřejnosti, které budou sloužit jako podkladový materiál při vymezování priorit rozvoje města v rámci strategického dokumentu města: Strategie udržitelného rozvoje města Horní Slavkov 2009 – 2028.
-3-
Dílčí cíle průzkumu: •
zapojit občany města do rozvojového procesu a dokázat jim, že jsou významným partnerem Města Horní Slavkov
•
zprostředkovat jim možnost na formulaci rozvojových aktivit;
•
získat co nejobjektivnější náhled na mínění občanů města;
•
získat podklady pro možná zlepšení a zacílení dílčích aktivit – identifikace silných a slabých stránek města v očích občanů;
•
informovat o těchto výstupech reprezentaci města a implementovat je do Strategie udržitelného rozvoje města Horní Slavkov 2009 – 2028.
-4-
2.
METODIKA
Jako nejvhodnější forma získávání údajů byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazníková akce proběhla během měsíce června 2008. Ve snaze získat maximální počet relevantních odpovědí byl zajištěn sběr dat prostřednictvím několika komunikačních kanálů. Formulář dotazníku byl distribuován do všech schránek obyvatel města společně s průvodním informačním dopisem o smyslu a přínosu průzkumu. Dotazníky byly prostřednictvím členů Řídící skupiny pro tvorbu Strategie předány zástupcům specifických skupin, které v Řídící skupině představují (zaměstnancům firem, osadnímu výboru apod.). Formuláře byly také distribuovány přes žáky základních škol. Elektronická forma dotazníku byla dále zpřístupněna na webových stránkách města, kde si ji občané mohli stáhnout a vyplnit. Cílem takového rozsahu bylo zajistit kontaktování co největšího počtu potenciálních respondentů: občanů města Horní Slavkov.
2.1.
Znění dotazníku
Dotazník byl sestaven tak, aby umožňoval určit míru spokojenosti občanů s úrovní kvality a podmínek života ve městě a získat cenné připomínky, poznámky a podněty k iniciaci rozvoje města a zároveň k odstranění překážek a nedostatků v budoucím rozvoji města Horní Slavkov. Dotazník se sestával z 12 otázek, zahrnujících následující oblasti: •
identifikace respondenta (občana) dle pohlaví, věku, místa bydliště,
•
na jaká místa ve městě jsou občané hrdi,
•
problémy automobilové a hromadné dopravy,
•
překážky pohybu pěšky nebo na kole po městě,
•
absence prvků volnočasové a sportovní nabídky,
•
důvody pro pocit nebezpečí,
•
čistota města,
•
příčiny zhoršení životního prostředí,
•
péče o sociální skupiny obyvatel,
•
největší problémy vyžadující řešení,
•
nejdůležitější faktory spokojeného života,
•
oblasti vyžadující finanční podporu z rozpočtu města.
-5-
2.2.
Úspěšnost oslovení respondentů
Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořili obyvatelé města Horní Slavkov. Od obyvatel města bylo získáno celkem 630 vyplněných dotazníků, což vzhledem ke stavu obyvatel k 1. 1. 2008 5 851 činí podíl 11% všech občanů města. V rámci dotazníkového šetření vhodilo své vyplněné dotazníky do sběrných boxů 622 respondentů. 8 dotazníků bylo vyplněno prostřednictvím elektronického dotazníku na webových stránkách města.
Pozn.: Důležitým faktem při zkoumání hodnot tabulek a grafů je, že ne všichni respondenti odpověděli vždy na každou otázku. Anketní otázky (ne pro identifikaci respondenta) umožňovaly zaškrtnout nula až všechny odpovědi kromě otázky č. 9 a 10, u nichž byl počet odpovědí individuálně stanoven.
-6-
3.
PROFIL RESPONDENTŮ
Z uvedené hodnoty podílu zúčastněných občanů lze konstatovat, že celkový počet oslovených občanů je dostatečně reprezentativní a vzhledem k jeho velikosti a struktuře, která je popsána v následující části textu, lze z průzkumu vycházet při formulaci aktivit, které budou relevantní pro zpracování Strategie udržitelného rozvoje města.
3.1. Složení respondentů věkové kategorie
z hlediska
pohlaví
a
Tabulka č. 1 znázorňuje složení respondentů podle věku a pohlaví. V reprezentativním vzorku převyšují ženy (téměř 54,27% odpovědí). Přestože ženy ve struktuře populace svým počtem převyšují muže (stav okresu Sokolov k 30. 6. 2005 tvoří z 50,52% ženy)1, lze konstatovat, že v dotazníkovém šetření a potažmo v participaci na věcech veřejných, byly ženy aktivnější než muži. Věkovou strukturu respondentů v absolutních číslech znázorňuje graf č. 1. Dle vyplněných a odevzdaných dotazníků jsou respondenti tří věkových kategorií občanů v produktivním věku (26 – 40 let, 41 – 55 let, 56 – 65 let) rozděleni téměř rovnoměrně. Méně početnou skupinu tvoří osoby ve věku nad 66 let, kterých odpovědělo více jak 16%. Nejméně respondentů bylo ze skupiny osob mladších 26 let (7%). Výstupy podle věkové struktury lze interpretovat jako velmi uspokojivé a to především z důvodu, že dokládají socioekonomický trend ve společnosti, kdy nejvíce aktivní obyvatelstvo je z řad produktivní skupiny obyvatelstva a nejvíce se zároveň zajímá o dění ve svém městě. Tabulka č. 1 Složení respondentů podle věku a pohlaví Věk
1
Relativní hodnoty
Celkem
Žena
Muž
abs. hod.
relat.hod.
15 - 25 let
6%
8%
42
7%
26 - 40 let
28%
25%
165
27%
41 - 55 let
23%
28%
159
26%
56 - 65 let
25%
24%
153
25%
nad 66 let
18%
15%
102
16%
Celkem
100%
100%
621
100%
Zdroj: ČSÚ Karlovy Vary
-7-
Graf č. 1 Zastoupení respondentů dle věkových kategorií
100
Počet respondentů
90 80 70 60 50
Žena
40
Muž
30 20 10 0 15 - 25 let
3.2.
26 - 40 let
41 - 55 let
56 - 65 let
nad 66 let
Délka trvalého pobytu v Horním Slavkově
Jedním z důležitých faktorů při hodnocení otázek je skutečnost, jak dlouho respondenti ve městě bydlí a jsou tedy již dobře obeznámeni s místní kvalitou života: možnosti trávení volného času, zajištění veřejných služeb, kvality spojů apod. Více jak 3/4 respondentů tvoří občané, kteří ve městě žijí již více jak 21 let (77%). Druhou nejčetnější skupinou jsou osoby žijící ve městě v rozmezí 11 – 20 let (12%). Následuje skupina 5 let a méně (6%) a 6 – 10 let: 5% respondentů. Vysoký podíl občanů žijících ve městě delší dobu vnáší do odpovědí charakter jak dobré znalosti místní situace a tak i možnost skepse a rezignace. Naopak lidé, kteří žijí ve městě méně jak 5 let mají jasnou představu o srovnání místních podmínek s těmi, které panovali na původním místě bydliště. Graf č. 2 Délka trvalého pobytu v Horním Slavkově
21 let a více 77%
11 - 20 let 12%
-8-
5 let a méně 6 - 10 let 6% 5%
Výsledek otázky naznačuje, že se do ankety zapojili ti, kteří ve městě žijí dlouhodobě a mají aktivní zájem současné podmínky změnit. Kategorii s nejdelší dobou pobytu v Horním Slavkově dosahují rovnoměrně 3 věkové skupiny: 41 – 55 let, 56 – 65 let a 66 let a více. Mladší věkové kategorie jsou zastoupeny větším podílem osob s kratším pobytem. Vyšší podíl osob je dán především skutečností, že délka života ve městě je dána především výší jejich věku (proto zpravidla spadají do skupiny 11 – 20 let délky života v Horním Slavkově.
Věková kategorie respondentů
Graf č. 3 Délka trvalého pobytu dle věkových kategorií 15 - 25 let
12%
26 - 40 let
11%
51%
5% 12%
15%
62%
2%
41 - 55 let 2% 11% 56 - 65 let
2% 4% 3%
nad 66 let
5% 4% 2%
5 let a méně
3.3.
32%
85% 91% 89%
6 - 10 let
11 - 20 let
21 let a více
Lokality Horního Slavkova
Pro detailní hodnocení jednotlivých odpovědí bylo předmětem identifikace respondenta také místo jeho bydliště. Nabídku tvořilo 6 konkrétních lokalit a možnost „jiné“. Zásadní podíl na odpovědích měli obyvatelé ze sídliště bytových domů (75% odpovědí), jež zajišťuje největší koncentraci obyvatel města v rámci jedné lokality. Obyvatelé z ostatních částí města se dotazníkové akce účastnili rovnoměrně v rozsahu 2% - 6%. Graf č. 4 Místa trvalého bydliště respondentů
Nad Výtopnou 6%
Kfely 4% Kounice 4%
Sídliště 75%
Ležnice 2% jiné 3% -9-
Staré město 6%
Graf č. 5 Místa trvalého bydliště dle věkových kategorií respondentů
věk 15 - 20 let
věk 26 - 40 let Nad Výtopnou 10%
Sídliště 71%
Kounice 2%
Sídliště 73%
Nad Výtopnou 5% Kfely 5% Kounice 4% Ležnice 5%
Ležnice 7%
jiné 5% Staré město 3%
Staré město 10%
věk 56 - 65 let
věk 41 - 55 let Nad Výtopnou 6%
Sídliště 68%
Staré město 11%
jiné 4%
Kfely 5% Kounice 6% Ležnice 0%
věk 66 let a více
Sídliště 78%
Staré město 4%
Nad Výtopnou 13% Kounice 2% Ležnice jiné 2% 1%
- 10 -
Nad Výtopno u 2%
Sídliště 83%
jiné 1% Staré město 4%
Kfely 5% Kounice Jiné 5% 1%
Lokalita sídliště města prezentuje rovnoměrně všechny věkové kategorie. V rámci ostatních lokalit je v lokalitě Ležnice zastoupena spíše mladší věková kategorie 15 – 40 let respondentů. Obyvatelé v produktivním věku vedle sídliště také osídlují lokalitu Kfely, Kounice a zbývající, v odpovědích neuvedená, místa. Větší zastoupení seniorů nad 66 let je koncentrováno v lokalitě Nad Výtopnou (pravděpodobně způsobena přítomností DPS).
3.4.
Nejvyšší dosažené vzdělání
Téměř 3/4 respondentů (72%) má středoškolské vzdělání s nebo bez maturity. 15% respondentů dosáhlo základního vzdělání. Vysokoškolský diplom obdrželo 10% dotázaných a zbývající 2% označilo odpověď „jiné“. Tabulka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Úroveň vzdělání Základní Středoškolské Středoškolské s maturitou Vysokoškolské Jiné Celkem :
Celkem 94 206 234 66 15 615
v% 15% 33% 38% 11% 2% 100%
z toho ženy 56 110 125 31 11 333
z toho ženy v % 59,57% 53,40% 53,42% 46,97% 73,33% 54,15%
Graf č. 6 Struktura respondentů dle nevyššího dosaženého vzdělání
Středoškolské s maturitou 39%
Středoškolské 33% Základní 15%
- 11 -
Vysokoškolské 11% Jiné 2%
4.
ANALYTICKÁ ČÁST
4.1.
Zajímavosti města
První otázka ankety směřovala ke zjištění lokality nebo nemovitosti, kterou respondent vnímá jako zajímavost nebo významný prvek města. Na otázku „Co byste ve městě ukázali Vaší návštěvě?“ poukázalo největší zastoupení respondentů na krásy okolní přírody v podobě CHKO Slavkovského lesa (60% respondentů), která je jednoznačně významným potenciálem rozvoje města z hlediska cestovního ruchu i výhodou pro místní občany ve smyslu možnosti trávení volného času. Graf č. 7 Zajímavosti města
70%
60%
Podíl respondentů
60% 50%
39%
40%
28%
30%
24% 19%
20%
19%
16% 10%
10%
7%
St ar é
m
Ko
Ni c
é
ěs to ,
Jin
hi st tě or Ná ick m é já ěs dr tí o a bl ízk é ok ol í
Po
ía Jiř v.
pr av iš
ol í ok
ěs to m st el s
Ce lé
uz M
Ok ol ní
př ír o
du
eu m
0%
Lokality
Další významný prvek města spatřují respondenti v podobě muzea (39% respondentů), celého města (28% respondentů). 24% obyvatel také zmínilo lokalitu kostela sv. Jiří a jeho okolí. 19% dotázaných poukázala na oblibu starého města a jeho historického jádra a lokality popraviště. Struktura zajímavostí města je ve všech věkových kategoriích obdobná. Okolní příroda, muzeum a charakter celého města jsou nejčastěji uváděny všemi skupinami. Mírný rozdíl lze pozorovat u věkové skupiny nad 66 let a více, která více než celé město preferuje staré město a jeho historické jádro, náměstí a také jiný prvek, který v připravené odpovědi neuváděly. Jako další místa byla v rámci polootevřených otázek v dotazníku zmiňována místní restaurace a sportoviště.
- 12 -
Graf č. 8 Zajímavosti města dle jednotlivých věkových skupin
15%
15 - 25 let
6%
11%
26 - 40 let
7%
15%
41 - 55 let
nad 66 let 3%
6%
10%
30%
10%
60%
Staré město, historické jádro Popraviště Nic
6% 1%1% 6% 1%1%
25%
13% 50%
1% 6% 1%
28%
9%
18% 40%
2% 3% 4%
34%
20%
5% 2%
Celé město Muzeum Náměstí a blízké okolí
4.2.
21%
10%
10%
27%
10%
12%
20%
13%
20%
9%
15%
0%
19%
11%
17%
56 - 65 let
10%
15% 70%
19% 80%
90%
100%
Kostel sv. Jiří a okolí Okolní přírodu Jiné
Problémy automobilové a hromadné dopravy
Doprava v širokém pojetí je jedním z problematických témat souvisejících s životem ve městě a to jak pro občany, tak i pro podnikatele nebo návštěvníky města. Respondenti měli možnost identifikovat problémy, se kterými se každodenně potýkají. Podíl jednotlivých odpovědí je obdobný, což vypovídá o poměrně vysokém množství problémů se stejnou důležitostí. Graf č. 9 Problémy automobilové a hromadné dopravy 60%
54% 48%
Podíl respondentů
50% 40%
35%
35% 27%
30%
20%
20%
20%
10%
7% 1%
Neumím posoudit
Nízká úroveň přepravy, zastávek
Nejsou problémy
Nedostat. pokrytí částí města
Parkování
Bezpečnost sil. provozu
Chybí spoje o svátcích,v noci apod.
Špatný stav/údržba komunikací
Nedostatek spojů hrom. dopr.
0%
Odpovědi
Jako nejpalčivější problém byl označen fakt nedostatku spojů hromadné dopravy města (54% respondentů). Tématu hromadné dopravy se také týkají problémy spojené s malou četností spojů o svátcích a v noci (35% respondentů) a nedostatečného rozmístění autobusových zastávek na celém území města (20% respondentů).
- 13 -
Druhým tématem je kvalita komunikací a bezpečnost silničního provozu. Špatný technický stav komunikací nebo nespokojenost s kvalitou jejich údržby vyjádřilo 48% obyvatel. Nízkou bezpečnost silničního provozu vnímá 35% obyvatel. 27% respondentů si stěžuje na nedostatek parkovacích míst. Graf č. 10 Problémy automobilové a hromadné dopravy dle věkové struktury
15 - 25 let
12%
26 - 40 let
12%
41 - 55 let
10%
56 - 65 let
11%
23%
16%
23%
19%
16%
9%
21%
20%
9%
20%
Parkování Špatný stav/údržba komunikací Nedostat. pokrytí částí města hromad.dopr. Chybí spoje o svátcích,v noci apod. Neumím posoudit
5%
7%
22%
19%
9%
5%
24%
19%
14%
12%
nad 66 let
9%
8%
8%
14%
2%
3%
3%
6%
12%
9%
11%
15%
1%
22%
1%
1%
0%
9%
0%
8%
1%
Bezpečnost sil. provozu Nedostatek spojů hrom. dopr. Nízká úroveň přepravy, zastávek Nejsou problémy
Rozložení odpovědí v rámci jednotlivých věkových skupin je velice obdobné. Drobnější rozdíly jsou v případě nedostatku spojů hromadné dopravy vnímané věkovou skupinou 26 – 40 let, která vyjíždí do okolních měst za prací, případně za kulturou a zábavou. Nedostatek spojů o svátcích a víkendech je nejčastěji uváděným problém u věkové kategorie nad 66 let (22%).
4.3.
Bezmotorová doprava
Město má zájem podporovat bezmotorovou dopravu po městě, a proto zjišťuje současné nedostatky, které brání rozvoji cyklistické nebo pěší dopravy osob po městě. Graf č. 11 Problémy bránící rozvoji cyklistiky a pěšímu pohybu 47% 41% 30%
15%
14%
13%
12%
11%
10%
9%
7% 3%
Zim
- 14 -
2%
é
18%
Jin
19%
ní Ne úd vy rž ba ho vu ch jíc od ís ní t ků a Ne vc Ch d ho os od dn ta ní ík te ky ů k ne př j so ec M ho u álo be dů zb pě ar šíc iér h/ ov Ab ob é se yt nc ný e c h st zó oj an n ů B Ro ez na zš pe ko iřo čn la vá os Ab ní tc s en au ho ce to dc m ů c y ob klo ilo s te vé ze do k pr av yn ... Be Kr zp Na ád e po ež čn je ek os ní t ol pr na o dá cy lko kli sty vé cy k Ne lo tra jso sy u pr ob Ne lé um m ím y po so ud it
Podíl respondentů
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
3 nejčastější odpovědi: •
Zimní údržba chodníků: 47% respondentů
•
Nevyhovující stav chodníků: 41% respondentů
•
Nedostatek přechodů: 30% respondentů
Zmíněné odpovědi poukazují na nespokojenost občanů s úrovní péče o komunikace, která může být způsobena jak nedostatečným posypem a úklidem technických služeb, tak i nezájmem ze strany soukromých vlastníků chodníků především v zimních měsících. Občané by uvítali větší iniciaci města v oblasti vytvoření bezbariérových chodníků a přechodů pro osoby s pohybovým handicapem, pro seniory, cyklisty a i rodiče s kočárky (19% respondentů). Dále by upřednostnili zvýšení počtu pěších zón s omezeným povolením vjezdu automobilových vozidel a zlepšení bezpečnosti chodců (18% respondentů). Tabulka č. 3 Problémy pěší a cyklistické dopravy podle věkové kategorie Věková kategorie Absence cyklostezek Absence stojanů na kola Bezpečnost pro cyklisty Krádeže kol Napojení na dálkové cyklotrasy Nevyhovující stav chodníků Zimní údržba chodníků Nedostatek přechodů Málo pěších/obytných zón Bezpečnost chodců Chodníky nejsou bezbariérové Rozšiřování automobilové dopravy na úkor chodců Nejsou problémy Neumím posoudit Jiné Celkem
15 - 25 let 7% 5% 7% 8% 3% 14% 15% 10% 7% 6% 10% 8% 1% 1% 0% 100,00%
26 - 40 let 7% 8% 4% 6% 5% 14% 16% 11% 10% 5% 7% 3% 3% 1% 1% 100,00%
41 - 55 let 6% 7% 4% 5% 4% 14% 19% 13% 7% 4% 8% 5% 1% 1% 0% 100,00%
56 - 65 let 4% 5% 4% 3% 3% 17% 20% 12% 7% 6% 6% 7% 4% 1% 1% 100,00%
nad 66 let 2% 3% 2% 2% 3% 25% 22% 14% 4% 7% 7% 4% 4% 2% 0% 100,00%
Rozložení jednotlivých problémů dle věkových kategorií dokazuje, že jednotlivé věkové skupiny uvedenou problematiku vnímají stejně.
4.4.
Sport a volnočasové aktivity
Nabídka sportovních příležitostí i volnočasových aktivit pro aktivní i pasivní relaxaci je významným znakem atraktivního místa pro život. Dotazník proto zkoumal typ sportovní nebo jiné volnočasové aktivity, které obyvatelé v současné době ve městě postrádají. 3 nejvíce absentující prvky volnočasových aktivit: •
Koupaliště a zařízení pro příměstskou rekreaci: 75% respondentů
•
Sjezdovka s lyžařským vlekem: 72% respondentů
•
Cyklostezky: 58% respondentů
U této části šetření je velmi důležité členění podle věkových kategorií respondentů, ze které lze sledovat obdobné preference u všech skupin dotázaných. Patrnější rozdíly v názorech
- 15 -
panují v případě potřeby výstavby cyklostezek u široké věkové kategorie 26 – 55 let. Věková kategorie nad 66 let nejvíce preferuje výstavbu koupaliště a zařízení pro příměstskou rekreaci, ale také reprezentuje nejsilnější skupinu, která je se současným stavem spokojená a nic nepostrádá.
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
75%
72% 58% 41% 34% 33% 32% 31% 29% 27%
22% 16%
12% 11%
8%
Ko
up
ali ště
a
za ří z e Sje ní p zd r ov o p ř ka ím ě sl y ž st. r ař ek sk ým rea c vle i Cy kem k Na lost M uč ezk u né y Pě ltif un st ší D e (b k ě z ěž ční tsk ky ec sp á h P Zá k o jm ros é) a rto řiště ov tor bě vní á čin y pr žka are á řs no o r ké l e st tra , d kre ob ač s ro ní s y vo po M l ěs rty N ná ts ké ic n č in n sla ep os o vn t os strá t d i á Vz ( dě fest m láv iva ly ac ía ) kt Di iv va ity de ln íp ře Kino ds ta ve ní Jin é
Podíl respondentů
Graf č. 12 Absence sportovních a volnočasových příležitostí
Tabulka č. 4 Identifikované problémy v oblasti sportu a volnočasových aktivit dle věku Věková kategorie 15 - 25 let 26 - 40 let 41 - 55 let 56 - 65 let nad 66 let Dětská hřiště 3% 9% 5% 7% 9% Cyklostezky 9% 16% 15% 11% 7% Pěší (běžecké) a běžkařské trasy 7% 7% 8% 7% 4% Multifunkční sportovní areál 10% 8% 8% 4% 3% Naučné stezky 9% 9% 8% 8% 7% Prostory pro rekreační sporty 7% 5% 6% 8% 6% Koupaliště a zařízení pro příměstskou rekreaci 17% 12% 13% 14% 20% Sjezdovka s lyžařským vlekem 13% 15% 16% 17% 12% Zájmová činnost, dobrovolná činnost 8% 5% 6% 5% 5% Vzdělávací aktivity 3% 4% 3% 4% 3% Kino 3% 2% 2% 2% 2% Divadelní představení 2% 2% 2% 2% 3% Městské slavnosti (festivaly) 5% 4% 3% 4% 7% Nic nepostrádám 3% 3% 3% 7% 11% Jiné 2% 0% 2% 1% 3% Celkem 100% 100% 100% 100% 100%
4.5.
Bezpečnost
Pocit bezpečí je velmi specifickou kategorií. V průběhu let se příliš nemění alespoň soudě podle trendu, který sleduje Sociologický ústav AV ČR. Souhrnně lze konstatovat, že pocit bezpečí mají lidé převážně v domácím prostředí.
- 16 -
Jedna z oblastí, která byla předmětem průzkumu, bylo téma vnímání míry bezpečnosti a identifikace faktorů, jenž pocit bezpečí snižují. Pocit bezpečnosti ve městě v současné době pociťují pouze 2% z dotázaných, což je velice nízké procento obyvatel. Vzhledem k relativně vysoké škále možných odpovědí je rozložení vybraných odpovědí ve většině případů rovnoměrné, což ukazuje na existenci několika významnějších problematických okruhů. Největším generátorem pocitu nebezpečí jsou faktory jako: •
Častý výskyt problematických osob: 51% respondentů
•
Obavy o majetek a vandalismus: 50% respondentů
•
Nedostatečná činnost Policie ČR: 38% respondentů
•
Obavy z jiných etnických skupin obyvatel: 38% respondentů
Z výsledků vyplývá, že se občané v zásadní míře obávají důsledků chování problémových osob a etnických skupin obyvatelstva. Ve svých odpovědích také 38% respondentů zmiňuje nízkou aktivitu Policie ČR na ochraně osob i majetku.
Věková skupina respondentů
Graf č. 13 Vnímání bezpečnosti ve městě dle věkových kategorií
11%
21%
26 - 40 let
10%
22%
41 - 55 let
10%
20%
16%
16%
21%
13%
1% 2%1%
56 - 65 let
10%
20%
16%
16%
21%
13%
1% 2% 1%
nad 66 let 0%
21%
10%
12%
18%
1% 3% 2%
15 - 25 let
16%
18%
20%
30%
15%
16%
40%
21%
50%
12%
19%
11%
60%
12%
19% 70%
80%
11% 90%
3% 2%1%
1% 3% 100%
Počet odpovědí Nevhodné chování mládeže Obavy z jiných etnic. skupin Obavy z blízkosti věznice
Častý výskyt problém. osob Obavy o majetek, vandalismus Cítím se bezpečně
Činost Policie ČR Špatné nebo žádné veř. osvětl. Jiné
Mezi věkem respondenta a mírou vnímání nebezpečí nelze vysledovat žádnou korelaci. Rozložení názorů jednotlivých věkových skupin je obdobné. Výjimkou je věková skupina nad 66 let, která častěji zmiňuje nevhodné chování mládeže, ale v % vyjádření se nejčastěji cítí celkově bezpečně. Při podrobnějším zkoumání místa bydliště respondentů, jež označili nejčastěji uváděný důvod obav o své životy a majetek ve městě: „častý výskyt problémových osob“, lze konstatovat, že největší obavy mají osoby s trvalým bydlištěm v lokalitě Kounice. Zde jako zdroj nebezpečí v podobě častého výskytu problémových osoby uvádí 3 z 5ti respondentů, přičemž žádný z respondentů z této lokality neuvedl, že se cítí bezpečně.
- 17 -
Tabulka č. 5 Analýza bezpečnosti dle lokalit Lokality
Počet respondentů
Pocit bezpečí
Častý výskyt problémových osob
37 462 37 25 28 13 17
8% 5% 8% 4% 0% 8% 0%
57% 52% 57% 24% 61% 31% 53%
Staré město Sídliště Lokalita Nad Výtopnou Kfely Kounice Ležnice jiné
Pozn.: Sloupec „Častý výskyt problémových osob“ uvádí podíl respondentů, jež označili jako největší zdroj obav o bezpečí mj. častý výskyt problémových osob, na celkovém počtu respondentů v dané lokalitě. Analyzovaný zdroj nebezpečí vnímá také každý 2. respondent z lokality Sídliště s 5ti % podílem osob, kteří se zde cítí bezpečně. Téměř 3 respondenti z 5ti uvádí stejný zdroj ohrožení, nicméně 8% respondentů z této lokality se zde cítí bezpečně.
4.6.
Čistota města
V názorech občanů na současné nedostatky negativně působící na vzhled a funkčnost veřejných prostranství vč. parků, sportovišť a dětských hřišť jednoznačně figuruje problematika nepořádku v okolí sběrných kontejnerů na komunální odpad a vysoká četnost psích výkalů. Graf č. 14 Zdroje zhoršující čistotu města
60%
53%
51%
Podíl respondentů
50% 40% 30%
26%
23%
20%
14%
10%
3%
2%
é Jin
it so ud po
ro s ul ic a
kli d ýú
at eč n st Ne do
- 18 -
Ne um ím
.p ve ř
pr ob u Ne j so
eř ej né av rž b
t.
y lé m
le ně ze
ýk ív Ps Úd
Ne po
řá de
ku
ko
nt ej n
er ů
aly
0%
Graf č. 15 Zdroje zhoršující čistotu města dle věkových kategorií
Věkové kategorie
15 - 25 let
12%
26 - 40 let 5%
16% 16%
41 - 55 let
8%
15%
56 - 65 let
8%
15%
nad 66 let
10%
15%
27% 28%
27%
16%
30%
26%
31% 35%
Nedostatečný úklid ulic a veř.prost. Psí výkaly Nejsou problémy Jiné
3%1%
17%
34%
14%
33% 28%
3%
11%
1% 1% 1%
1% 10% 1%
Údržba veřejné zeleně Nepořádek u kontejnerů Neumím posoudit
Občané by uvítali zlepšení situace v oblasti náplně práce technických služeb, kterou je kultivace veřejné zeleně a pravidelná péče o ni spolu se zlepšením čistoty v městských ulicích na veřejných prostranstvích. Stejně jako u předchozích odpovědí i v tomto případě se názory jednotlivých věkových skupin shodují.
4.7.
Životní prostředí
Veřejná zeleň tvoří důležitý prvek tváře města, který dotváří celkový image města. Rekultivovaná a udržovaná městská zeleň, čistota na veřejných prostranství i v obytných částech města a dostatek městského mobiliáře (např. lavičky, informační tabule, odpadkové koše) dokáží zlepšit dojem lokalit se zastaralou, neupravenou zástavbou, nebo naopak mohou ničit pozitivní dojem v čistých, nových nebo rekonstruovaných městských částech. Občané se jasně shodují v tom, že nejčastějším zdrojem znečištěni veřejných prostranství jsou černé skládky (32% respondentů), které město musí následně likvidovat na své náklady. 1/5 občanů upozorňuje na nepravidelné vyvážení kusového odpadu (21%) a nedostatek kontejnerů na tříděný odpad (17%). Průzkum nesledoval však dostupnost kontejnerů na tříděný odpad a tak nelze objektivně říci, zda se jedná o skutečně malý počet kontejnerových boxů s delší dostupností, nebo se jedná o nechuť občanů odnášet odpad dále než je nejbližší okolí místa bydliště.
- 19 -
Graf č. 16 Zdroje zhoršující kvalitu životního prostředí
35%
32%
30% Podíl respondentů
25%
21%
20%
17%
15% 8%
10%
8% 5%
4%
5%
3%
1%
Jin
é
it
ím
po so ud
lé m y
ol í u
Ne um
Ne j so
tě ní
Hl u
kv
pr ob
ok
uš í ov
zd
ra va
Ne do
st
at ek
ko n
Au
te jn e
rů
to m
ob i
lo v
tří dě na
op ád
ný
.o so v ku
Zn eč iš
dp
kl és Če rn
vá že ní od de ln é Ne pr av i
od pa d
ad u
ád ky
0%
Graf č. 17 Příčiny zhoršující kvalitu ŽP dle věkových kategorií
15 - 25 let
8%
5%
26 - 40 let
10%
41 - 55 let
10%
56 - 65 let
11%
nad 66 let
9%
0%
17%
10%
12%
13%
32%
15%
29%
16%
20%
22%
30%
40%
50%
60%
16% 70%
4% 4% 4%
10%
18%
25%
Automobilová doprava Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Nepravidelné odvážení kusov. odpadu Nejsou problémy Jiné
8%
19%
25%
4% 3%1%
8%
17%
25%
18%
15%
10%
21%
80%
3% 2% 3%
8%
4% 3% 1%
3%2% 6% 1% 90%
100%
Hluk v okolí Černé skládky Znečištění ovzduší Neumím posoudit
Jednotlivé věkové kategorie vnímají situaci obdobně. Mladší věkové skupiny jsou více tolerantnější k hlučnosti. Osoby nad 66 let věku jsou nejpočetnější skupinou, jež si stěžuje na nedostatek kontejnerů na tříděný odpad, což je spojeno s často horší pohyblivostí.
- 20 -
4.8.
Sociální skupiny
Sociální skupiny vytváří jednotnou občanskou komunitu města. Sociální skupinu mohou tvořit občané určitého věku, národnosti, společného zájmu nebo problému. Každá skupina má své potřeby, přání a priority. Cílem vedení města je zajistit dostatečnou péči všem sociálním skupinám ve městě. Proto vyzvala respondenty, aby identifikovali taková společenství, která vyžadují intenzivní cílenou podporu ze strany města. Graf č. 18 Sociální skupiny dle potřebnosti intervence města 50%
47%
45%
41%
41%
Podíl respondentů
40% 35%
27%
30%
25% 25%
19%
20%
13%
15% 10%
7%
5% 0%
Seniorům
Zdravotně postiženým
Mládeži
Rodinám s dětmi
Osobám bez přístřeší
Etnickým menšinám
Osobám ohroženým závislostí
Všechny skup. dostatečnou pozornost
Pouze 7% respondentů se domnívá, že všem sociálním skupinám je věnována dostatečná pozornost. Skupiny, kterým by dle dotázaných měla být poskytnuta vyšší intervence ze strany Města Horní Slavkov, vymezili respondenti jako: •
Senioři: 47% respondentů
•
Zdravotně postižení: 41% respondentů
•
Mládeži: 41% respondentů
Jedná se o významné skupiny osob ohrožených sociální exkluzí, kterým je třeba věnovat dostatečnou pozornost. Senioři vyžadují náležitou sociální péči v podobě pečovatelských služeb a také možnosti ubytování v malometrážních domech se sníženým nájemným. Dále je také nutné zajistit pestrou nabídku pro volnočasové aktivity v podobě kulturního programu, sportovních aktivit nebo kroužků. Současným problémem je často absence náhradního programu pro mládež po ukončení školní docházky v každodenním životě. Je třeba proto podporovat jak existenci a nabídku organizovaných sportovních klubů, tak i možnost využití volně přístupných sportovišť nebo prostor pro volnočasové aktivity.
- 21 -
Graf č. 19 Potřebnost sociálních služeb dle názorů věkových kategorií
15 - 25 let
13%
26 - 40 let
14%
41 - 55 let
11%
56 - 65 let
11%
20%
23%
20%
22%
18%
22%
13%
nad 66 let
19%
19%
18%
19%
19%
20%
11%
19%
20%
15%
Rodinám s dětmi Zdravotně postiženým Osobám bez přístřeší Osobám ohroženým závislostí
12%
12%
10%
11%
4%
6% 3%
7%
4% 4%
7%
7%
3%
7%
13%
7%
8%
1%
5%
Seniorům Mládeži Etnickým menšinám Všechny skup. dostatečnou pozornost
Vyváženou názorovou shodu dosahují všechny věkové kategorie.
4.9.
Nejpalčivější problémy budoucích 20ti let
Cílem průzkumu bylo získat dostatek podkladů pro formulaci priorit rozvoje města Horní Slavkov v budoucnu. Občané proto dostali možnost vybrat 3 odpovědi z nabídky v podobě hlavních témat socioekonomického prostředí města na otázku: „Jaké největší problémy bude třeba ve města řešit v následujících 20ti letech?“. Graf č. 20 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let
35% 30%
32% 31% 30%
28% 25%
Podíl respondentů
25%
24% 21% 20%
20% 15%
18% 18% 18% 12%
10%
7%
5%
Pr ob
lé m
ys
P in fra rob é st r u my kt .( sd o v Ne oda pr a v ,e do ne ou s t Slu a rg ie žb tek pr . . . ya Za pé ac. po m če íst jo o vá ob ní Úb č m yt any en e ši n k Č Ne do isto oby v. do živ ta st m ot at ě a ek ko sta Úp b m S y B ad ek ezp tů a ouž unit it e y m p ěs čno oze í ob č s ts. m pr t ob k an os ča ů p ů ro tře n R dí ů a m D Za ( b a be ud j ov etk zp u , eč en sídl Na í v iště klá zdě ) dá láv ní á s o ní dp ad y
0%
- 22 -
Z odpovědí nezískala ani jedna zásadní převahu, což naznačuje vysokou četnost problematických okruhů, kterých si je tvůrce ankety vědom a které také sami respondenti potvrdili. K nejčastěji uváděným odpovědím patří: •
Problémy s dopravou: 32% respondentů
•
Problémy s infrastrukturou (voda, energie, komunikace): 31% respondentů
•
Nedostatek pracovních míst: 30% respondentů
•
Služby a péče o občany: 28% respondentů
•
Úbytek obyvatel: 25% respondentů
Tabulka č. 6 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let dle věkových kategorií Věková kategorie 15 - 25 let 26 - 40 let 41 - 55 let 56 - 65 let nad 66 let Nedostatek prac. míst 10% 6% 28% 32% 24% Úbytek obyv. 9% 2% 42% 33% 14% Čistota města 3% 38% 19% 19% 20% Služby a péče o občany 3% 51% 19% 15% 12% Probémy s dopravou 4% 34% 19% 23% 19% Problémy s infrastrukturou (voda,energie, komunikace) 6% 38% 24% 21% 12% Soužití občanů 5% 36% 26% 16% 17% Nedostatek bytů a pozemků pro RD 13% 23% 29% 27% 8% Zabezpečení vzdělávání 15% 23% 30% 21% 11% Nakládání s odpady 11% 32% 18% 23% 16% Bezpečnost občanů a majetku 7% 2% 25% 35% 31% Úpadek městs.prostředí (budov, sídliště) 5% 1% 37% 35% 22% Zapojování menšin do života komunity 5% 44% 20% 21% 10%
Celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
Graf č. 21 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let dle věkových kategorií
16%
Věkové kategorie
15 - 25 let 1%
26 - 40 let 3%
41 - 55 let
56 - 65 let
nad 66 let 0%
12%
12%
12%
14%
15%
10%
4% 4%
7%
19%
14%
12%
7%
20%
9%
6%
15%
6%
7%
10%
30%
7%
6%
7%
9%
16%
8%
10%
10%
9%
13%
40%
12%
10%
7%
5%
8%
50%
60%
7%
7%
7%
4%
4% 3% 0%
6%
5% 2% 6%
3% 2%
3% 3% 2% 70%
5%
7%
9%
12% 80%
6%
12%
9%
9%
6%
6%
8% 90%
4% 100%
Podíl respondentů Nedostatek prac. míst Čistota města Probémy s dopravou Soužití občanů Zabezpečení vzdělávání Bezpečnost občanů a majetku Zapojování menšin do života komunity
4.10.
Úbytek obyv. Služby a péče o občany Problémy s infrastrukturou (voda,energie, komunikace) Nedostatek bytů a pozemků pro RD Nakládání s odpady Úpadek městs.prostředí (budov, sídliště)
Nejdůležitější předpoklady spokojeného života
Jedním ze zásadních cílů územní samosprávy je trvale usilovat a podporovat zlepšování podmínek a kvality života občanů ve městě. Vedení města prostřednictvím dotazníku
- 23 -
zjišťovalo představy občanů o tématech, jež jsou dle nich klíčovým předpokladem pro vytvoření atraktivních podmínek k životu ve městě Horní Slavkov. Graf č. 22 Nejdůležitější předpoklady ke spokojenému životu občanů 70% Podíl respondentů
60%
58%
54%
50%
43%
40%
40% 37% 36% 35% 33%
30%
20% 18% 17% 17% 17% 15% 14%
20%
11% 10%
10%
Pr á
By dl e
ní (
do sta t
Zd ra ek by v a s ce tů o (d , n c .s ŽP osta lu ov te (o á v ž by Do v zd k do ýs ta u pr b av ší , n rýc Be vb a a( h z ák ) p pr kv l a c eč n ali ádá os .p ní tn t ía s o říle Slu ž it u d dr pa žb o st ž dy yp Kl ova , č í) ro i n d is t é ob n o. ko ča é a ny po mu . n h (o bc odo ik... ho v Do dy é m br ,o ě é bč sto m an ez .vy ilid Péč Př ... íle Ku sk é e o se žit ltu vz ni os ta Do rn o h ti br pr ě -sp y a ry á o s ko o o sp le m če užit un ort í ik a tov n sk ce a ˇ ý ži Ja v sn ra VČ ot á a ko den ice ktiv nc Pé ep it če ce s ob y č o r a oz Ek d vo nůy on ěti, om m je m ick lád ěs ta á p ež a ro s p rod i er it a nu m ěs ta Šk ol stv í
0%
Příznivé místo k životu dle názorů občanů charakterizují skutečnosti oblasti jako: kvalitní a dostupná sociální a zdravotní péče (58% z oslovených respondentů), dobrá bytová politika včetně sociálních i nadstandardních bytů a připravených pozemků k výstavbě rodinných domů (54% respondentů), bezpečné město (z hlediska ochrany osob i majetku i silniční dopravy), (43% respondentů) a široká nabídka pracovních příležitostí v místě bydliště (40% respondentů).
Věkové kategorie
Graf č. 23 Nejdůležitější faktory spokojeného života dle věkových skupin
15 - 25 let
9%
26 - 40 let
9%
12%
13%
41 - 55 let
7%
13%
56 - 65 let
8%
11%
nad 66 let
9%
0%
8%
7%
10%
8%
8%
8%
20%
7%
9%
9%
7%
5%
6%
9%
9%
10%
30%
9%
11%
7%
10%
4% 4%
7%
11%
4% 3%
1% 5%
40%
10%
4% 4%
9%
7%
3%
8%
9% 50%
60%
5%
5%
4% 2%2% 5%
6%
8%
4% 1% 4% 3% 3%1%
4% 3% 2% 3% 2% 3% 3%
3% 3% 3% 1%2% 5%
14%
8%
15%
1% 5% 1%3% 3% 2% 7% 70%
80%
90%
Podíl respondentů Dostatek prac.příležitostí Čisté živ.prostředí Klidné a pohodové město Dobré mezilidské vztahy a soužití Zdrav a soc.služby Příležitosti pro sport a VČ aktivity Ekonomická prosperita města Péče o děti, mládež a rodinu Dobrá komunikace radenice s občany
Dobrá nabídka bydlení Bezpečnost Kulturně-společenský život Dobré doprav. spoj., kvalitní komunikace Občanská vybavenost Jasná koncepce rozvoje města Školství Péče o seniory
- 24 -
4% 2%
5%
7% 100%
Struktura názorů je v jednotlivých věkových kategoriích obdobná. Korelace věku je patrná v případě jeho provázání se zdravotními a sociálními službami, zájmem o dobrou komunikací radnice s občany a bytovou politikou. S rostoucím věkem se důraz na kvalitní a dostupnou zdravotní a sociální péči zvyšuje z důvodu zhoršování zdravotního stavu spojené s růstem věku. Stejná provázanost je patrná i v případě zájmu o aktivnější komunikaci mezi zástupci města a občany. Naopak téma bydlení je zásadním tématem spíše pro mladší věkové kategorie a s rostoucím věkem se snižuje, neboť zpravidla ve vyšším věku je již problematika zajištění si vlastního bydlení vyřešena.
4.11.
Identifikace problémových oblastí
Aby představitelé města zjistili co nejvyšší míru spokojenosti obyvatel se současným stavem alokace veřejných prostředků do jednotlivých oblastí městského života, byla občanům předložena otázka zaměřená na vyjádření názoru ohledně potřeby zvýšení, snížení nebo ponechání aktuálního objemu podpory. Podle očekávání nejčastěji respondenti u jednotlivých období zatrhávali potřebu navýšení finanční podpory. Názor poukazující na potřebu zvýšení dotací představuje 58% všech odpovědí. Zachování současné míry podpory ze strany města dosahuje 39% odpovědí. Možnost snížení byla vyjádřena ve 2% odpovědí. Tabulka č. 7 Změna finanční podpory problémových oblastí Změ na finanční podpory Udr že ní Zk oumané oblas ti Zvýš ení P ok les Pracovní příležitosti 6% 1% 0% B yto vý fond 7% 6% 3% Údržba silnic a ch odníků 7% 6% 4% O chra na ŽP 6% 6% 5% Be zpe čno st 6% 1% 5% Za pojování o bča nů d o veřejn ého života 5% 1 0% 6% Pé če o hist orické pam átky 4% 7% 7% S ociální slu žby 4% 8% 6% S port a rekrea ce 5% 1 0% 5% Š ko lství 4% 7% 6% Na kládá ní s od pady 4% 3% 7% Čistot a m ěsta, pé če o veř. ze leň 5% 2% 7% Cestovní ru ch 5% 9% 6% Ku ltura 4% 7% 7% Ve řejn á dop ra va 6% 0% 5% K om uniiace m ezi rad nicí a občany 6% 6% 5% Zájm ové a V Č aktivity ob yva tel 4% 5% 6% Bu dování a zkvalitňován í tech. infrastruktury 4% 3% 6% Zdravotn ictví 7% 1% 3% C elkem 10 0% 10 0% 1 00%
Nejvíce hlasů pro potřebu navýšení současné míry finanční podpory z rozpočtu města získaly oblasti jako: •
Zdravotnictví: 63% respondentů
•
Údržba silnic a chodníků: 62% respondentů
•
Bytový fond: 60% respondentů
- 25 -
Graf č. 24 Problémové oblasti vyžadující zvýšení finanční podpory 70%
63%
62%
60%
Podíl respondentů
60%
54%
54% 49%
50%
47%
47%
44%
42%
40%
40%
39%
38%
37%
37%
36%
36%
35%
31%
30% 20% 10%
Kultura
Zájmové a VČ aktivity obyvatel
Péče o historické památky
Nakládání s odpady
Budování a zkvalitňování tech. infrastruktury
Sociální služby
Školství
Cestovní ruch
Sport a rekreace
Zapojování občanů do veřejného života
Čistota města, péče o veř. zeleň
Komuniiace mezi radnicí a občany
Pracovní příležitosti
Veřejná doprava
Bezpečnost
Ochrana ŽP
Bytový fond
Údržba silnic a chodníků
Zdravotnictví
0%
Pozn.: VČ aktivity = volnočasové aktivity Finanční podpora ze strany města může směřovat pouze do oblastí, které jsou v kompetenci a ve vlastnictví samotného územního celku Horní Slavkov. Téma zdravotnictví v intencích dotazníku naznačuje vysoký zájem občanů o dostupnou a kvalitní zdravotní péči v místě bydliště. Zdravotní péči představují především soukromé praxe. Jejich kvalitu, četnost a dostupnost není v kompetencích města významněji ovlivnit. Možností pro město je nabídnout např. výhodné prostory pro nalákání potřebných odborníků. Stejná problematika se týká veřejných komunikací a bytového fondu. Jedná se o oblasti vyžadující významné finanční investice, které zpravidla pro územní celek mohou znamenat značné finanční zatížení rozpočtu úvěrem, pokud se jedná o investice většího rozpočtu. V oblastech vyžadující zvýšení podpory z městského rozpočtu se jednotlivé věkové kategorie mírně liší. Nejmladší věková kategorie 15 – 26 let poukazuje především na oblast údržby komunikací, veřejnou dopravu, zdravotnictví, pracovní příležitosti, bezpečnost a bytový fond. Věková kategorie 27 let – 65 let odpovídá celkovým výsledkům. Věková kategorie nad 66 let poukazuje především na oblast údržby silnic (především údržba chodníků v zimě) a zdravotnictví.
- 26 -
Graf č. 25 Problémové oblasti s možným snížením finanční podpory 4,0% 3,5%
3,2%
3,2% 2,9%
Podíl respondentů
3,0%
2,5%
2,5%
2,2%
2,2%
2,2%
2,1%
2,1%
2,1%
2,0%
1,9% 1,6%
1,5%
1,1%
1,1%
1,0%
0,6%
0,5%
0,5%
0,5%
0,5%
0,2% Veřejná doprava
Pracovní příležitosti
Bezpečnost
Zdravotnictví
Čistota města, péče o veř. zeleň
Nakládání s odpady
Budování a zkvalitňování tech. infrastruktury
Zájmové a VČ aktivity obyvatel
Ochrana ŽP
Komuniiace mezi radnicí a občany
Bytový fond
Údržba silnic a chodníků
Kultura
Péče o historické památky
Školství
Sociální služby
Cestovní ruch
Sport a rekreace
Zapojování občanů do veřejného života
0,0%
Pozn.: VČ aktivity = volnočasové aktivity Zájem o snížení současné výše podpory nebyl v celkovém počtu odpovědí příliš častý. Možnost snížení aktuálního objemu finanční podpory byla uvedena v případě tématu jako: •
Zapojování občanů do občanského života: 3% respondentů
•
Sociální služby: 3% respondentů
•
Sport a rekreace: 3% respondentů
•
Cestovní ruch: 3% respondentů
Nejmladší věková kategorie 15 – 26 let se domnívá, že by mohlo dojít k úsporám podpory v oblasti komunikace mezi radnicí a občany. Střední věková kategorie (41 – 55 let) poukazuje na oblast školství a sociální služby. Kategorie 56 – 65let jednoznačně uvádí oblast sportu a rekreace. Občané nad 66 let věku uvádí oblast zájmové a volnočasové aktivity. Graf č. 26 Problémové oblasti s návrhem na ponechání stávající výše finanční podpory 45%
40%
40%
39%
38%
37%
37%
36%
Podíl respondentů
35%
34%
34%
34%
32%
31%
31%
30%
29%
28%
26%
25%
21%
20%
20%
19%
15% 10%
3%
5%
- 27 -
Pracovní příležitosti
Bytový fond
Zdravotnictví
Údržba silnic a chodníků
Bezpečnost
Ochrana ŽP
Veřejná doprava
Sport a rekreace
Komuniiace mezi radnicí a občany
Zapojování občanů do veřejného života
Pozn.: VČ aktivity = volnočasové aktivity
Budování a zkvalitňování tech. infrastruktury
Školství
Cestovní ruch
Sociální služby
Zájmové a VČ aktivity obyvatel
Čistota města, péče o veř. zeleň
Nakládání s odpady
Péče o historické památky
Kultura
0%
2/5 odpovědí uvádělo možnost ponechání současné politiky Města Horní Slavkov v oblasti podpory oblastí veřejného života, což naznačuje dobrou míru spokojenosti občanů s jednáním představitelů města. Nejvyšší četnost je patrná u tématu: •
Kultura: 40% respondentů
•
Péče o historické památky: 39% respondentů
•
Nakládání s odpady: 38% respondentů
•
Čistota města a péče o veřejnou zeleň: 37% respondentů
•
Zájmové a volnočasové aktivity občanů: 37% respondentů
V uvedených oblastech panuje mezi jednotlivými věkovými skupinami shoda. Výjimku tvoří kategorie 15 – 26 let, která navíc nejčastěji uvádí také oblast sociálních služeb. Názory na charakter podpory a oblasti podpory jsou dány jak zájmovými preferencemi občanů, tak jejich potřebami. Starší věkové kategorie vyžadují kvalitní a dostupnou zdravotní a sociální péči spolu s dostupnými, bezbariérovými a bezpečnými komunikacemi. Mladší věková kategorie má zájem o volný čas a kulturu a také dopravu do okolních větších měst.
4.12.
Identifikované problémy samotných občanů
V rámci několika otázek měli respondenti příležitost využít možnosti otevřené odpovědi, kdy na danou otázku mohli uvést svůj osobní názor nebo postřeh. K nejčastěji uvedeným tématům patří: •
Špatně přehledná křižovatka u dolní školy
•
Nedostatek večerních spojů KV
•
Snížit nejvyšší dovolenou rychlost v celém sídlišti
•
Výtluky na veřejných komunikacích
•
Absence železničního spojení
•
Nedostatek spojů o sobotách a nedělích
•
Nezájem a nedůslednost Policie ČR
•
Absence retardérů
•
Rozšíření cyklostezek
•
Špatný technický stav koupaliště
•
Vandalismus
•
Volně se pohybující psi
•
Nedostatek kontejnerů
•
Nedostatek čistoty na veřejných prostranstvích (odpadky)
•
Nedostatečná péče o veřejnou zeleň
•
Nedostatek parkovacích míst
- 28 -
5.
ZÁVĚR
Průzkum spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Horní Slavkov byl proveden pro účely Městského úřadu, který se stará o udržitelný a harmonický rozvoj města a jeho okolí. Úkolem úřadu je také reflektovat potřebu zainteresovat do rozhodovacích procesů veřejnost, která by se měla podílet na formulaci podnětů a návrhů s cílem zkvalitnit zázemí pro obyvatele a subjekty působící na území města. Jednu z forem komunikace s veřejností představuje také anketa spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Horní Slavkov. Výsledky šetření budou sloužit jako zdroj informací pro formulování návrhových kroků pro řešení identifikovaných nedostatků a potřeb respondentů v podobě konkrétních projektových záměrů. Tyto projektové záměry budou tvořit součástí Akčního plánu komplexního dokumentu Strategie udržitelného rozvoje města Horní Slavkov 2009 – 2028. Po schválení zastupitelstvem města se tento dokument stává závazným programovým plánem pro budoucí 20ti leté období. Anketa mapuje celkovou úroveň vnímání problematických okruhů souvisejících s životem ve městě Horní Slavkov spolu s detailnějším pohledem na aktuální názory občanů v oblastech jako je automobilová i bezmotorová doprava, hromadná doprava, péče o sociální skupiny, sportovní a volnočasové aktivity, míra bezpečnosti, čistota města a kvalita životního prostředí. Na zjištěné problematické okruhy v závěru textu navazuje seznam témat s konkrétními návrhy řešení. Podle výsledků ankety může město Horní Slavkov dle názoru dvou třetin občanů svým návštěvníkům nabídnout především krásy a zajímavosti fauny a flóry okolní přírody, CHKO Slavkovský les. V rámci města by občané své návštěvě doporučili prohlídku místního muzea i celého města s důrazem na staré město a kostela sv. Jiří. Anketní otázky byly především zaměřeny na zjištění současných problematických témat vnímaných občany. V případě oblasti dopravy více jak 1/2 respondentů poukázala na nedostatek spojů hromadné dopravy. 1/2 dotázaných by uvítala zlepšení kvality údržby a technického stavu komunikací (silnic a chodníků). Téměř 1/3 respondentů by upřednostnila zvýšení počtu přechodů a dalších kroků spojených se zvýšením bezpečnosti silní dopravy. Pouze 2% respondentů se ve městě cítí bezpečně. Obavy jsou především o majetek a projevy vandalismu. Jako největší zdroj ohrožující bezpečnost označila 1/2 respondentů častý výskyt problematických osob na veřejných prostranstvích města a 2/5 na projevy etnických skupin obyvatel. 3/4 obyvatel města by ve svém volném čase nejraději ve městě měla možnost navštěvovat koupaliště, zařízení pro příměstskou rekreaci, sjezdovku s lyžařským vlekem a 3/5 by uvítaly rozšíření cyklostezek. Zlepšení čistoty ve městě by dle 1/2 respondentů pomohlo zajištění pravidelného odstraňování nepořádku u kontejnerů a psích exkrementů. Kvalitu životního prostředí by dle 1/3 dotázaných posílilo zamezení vzniku černých skládek a jejich odstranění spolu se zavedením pravidelného odvozu kusového odpadu.
- 29 -
Důraz na sociální potřebnost a zajištění péče v rámci rizikových skupin obyvatelstva je třeba dle téměř ½ občanů klást především na skupinu seniorů. 3/5 respondentů zmiňují i potřebnost zdravotně postižených skupin a mládeže. Podle názorů občanů bude třeba směřovat intervenci územní samosprávy ve výhledu budoucích 20ti let především do aktivit spojených s řešením současných problémů s dopravou, technickou infrastrukturou, podporou podnikání za účelem vytváření dostatečného množství pracovních míst, do služeb a péče o občanů a vytváření vhodných podmínek k životu s cílem zvýšit počet obyvatel ve městě. Za nejdůležitější vlastnosti atraktivního a příjemného místa k životu považuje téměř 3/5 dotázaných kvalitní a dostupnou sociální a zdravotní péči, širokou nabídku možností k bydlení a zajištění bezpečnosti osob, majetku a zdraví. Město by tak mělo podle 3/5 respondentů zvýšit svou podporu prostřednictvím finančních dotací nebo jiných forem spolupráce především v oblasti zdravotnictví, údržby silnic a chodníků a bytové politiky.
- 30 -
Seznam grafů Graf č. 1 Zastoupení respondentů dle věkových kategorií ...................................................8 Graf č. 2 Délka trvalého pobytu v Horním Slavkově ...........................................................8 Graf č. 3 Délka trvalého pobytu dle věkových kategorií ......................................................9 Graf č. 4 Místa trvalého bydliště respondentů....................................................................9 Graf č. 5 Místa trvalého bydliště dle věkových kategorií respondentů ................................ 10 Graf č. 6 Struktura respondentů dle nevyššího dosaženého vzdělání ................................. 11 Graf č. 7 Zajímavosti města........................................................................................... 12 Graf č. 8 Zajímavosti města dle jednotlivých věkových skupin ..........................................13 Graf č. 9 Problémy automobilové a hromadné dopravy ....................................................13 Graf č. 10 Problémy automobilové a hromadné dopravy dle věkové struktury .................... 14 Graf č. 11 Problémy bránící rozvoji cyklistiky a pěšímu pohybu ......................................... 14 Graf č. 12 Absence sportovních a volnočasových příležitostí ............................................. 16 Graf č. 13 Vnímání bezpečnosti ve městě dle věkových kategorií ...................................... 17 Graf č. 14 Zdroje zhoršující čistotu města ....................................................................... 18 Graf č. 15 Zdroje zhoršující čistotu města dle věkových kategorií ...................................... 19 Graf č. 16 Zdroje zhoršující kvalitu životního prostředí ..................................................... 20 Graf č. 17 Příčiny zhoršující kvalitu ŽP dle věkových kategorií ........................................... 20 Graf č. 18 Sociální skupiny dle potřebnosti intervence města ............................................ 21 Graf č. 19 Potřebnost sociálních služeb dle názorů věkových kategorií............................... 22 Graf č. 20 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let................................................ 22 Graf č. 21 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let dle věkových kategorií............... 23 Graf č. 22 Nejdůležitější předpoklady ke spokojenému životu občanů................................ 24 Graf č. 23 Nejdůležitější faktory spokojeného života dle věkových skupin .......................... 24 Graf č. 24 Problémové oblasti vyžadující zvýšení finanční podpory .................................... 26 Graf č. 25 Problémové oblasti s možným snížením finanční podpory.................................. 27 Graf č. 26 Problémové oblasti s návrhem na ponechání stávající výše finanční podpory ...... 27
- 31 -
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Složení respondentů podle věku a pohlaví......................................................7 Tabulka č. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů...................................................... 11 Tabulka č. 3 Problémy pěší a cyklistické dopravy podle věkové kategorie .......................... 15 Tabulka č. 4 Identifikované problémy v oblasti sportu a volnočasových aktivit dle věku ...... 16 Tabulka č. 5 Analýza bezpečnosti dle lokalit .................................................................... 18 Tabulka č. 6 Nejvýznamnější problémy následujících 20ti let dle věkových kategorií ........... 23 Tabulka č. 7 Změna finanční podpory problémových oblastí ............................................. 25
- 32 -