STRATEGIE ROZVOJE OPAVSKA. Integrovaná strategie území Místní akční skupina Opavsko

STRATEGIE ROZVOJE OPAVSKA

Integrovaná strategie území Místní akční skupina Opavsko

2008

1

Motto: Opavsko sobě…… 1. Strategie rozvoje MAS Opavsko 1.1. Záměr Důvodem pro vznik strategie je potřeba stanovení cílů a strategie Místní akční skupiny Opavsko. Strategie rozvoje MAS Opavsko je integrovaným projektem celého území – skládá se z podrobné analýzy výchozího stavu a ze souhrnu navrhovaných řešení. Na tuto strategii budou navazovat konkrétní projekty, které budou zaměřeny na řešení problémů týkajících se celého území i jednotlivých obcí, neziskových a podnikatelských subjektů. Záměrem strategie je jednak označení problémů, jež se v tomto prostředí vyskytují, a jednak jeho silných stránek a příležitostí. Jejím účelem je nalezení efektivního využívání místních zdrojů, dosažení trvale udržitelného rozvoje, koordinace společných a individuálních aktivit subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru a také nalezení práce, popř. realizace obyvatel a možností rekreace návštěvníků území. Integrovaná strategie MAS Opavsko vznikala metodou komunitního plánování, jež kombinuje práci místních odborníků s názory široké veřejnosti. Pracovní skupiny složené ze zástupců odborníků i veřejnosti formulovaly priority, opatření a jednotlivé aktivity.

Představení MAS Opavsko Místní akční skupina Opavsko působí v Moravskoslezském kraji – na části bývalého okresu Opava (mimo území Hlučínska, statutárního města Opavy a části Vítkovska). Toto území sousedí ze severu s Polskem, ze severovýchodu s Hlučínskem, z východu s Ostravskem, z jihu s Bíloveckem a Vítkovskem a ze západu pak s Bruntálskem a Krnovskem. Z hlediska státní správy jde o venkovské území správního obvodu ORP Opava, části ORP Vítkov a ORP Ostrava. Tabulka 1: Členské obce MAS Opavsko Mikroregion

Obce

Hvozdnice

Dolní Životice, Jakartovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, 1 Mladecko, Otice, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov

Matice Slezská

Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Horní Lhota, Hrabyně, Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Pustá Polom, Štítina, Těškovice, Velká Polom

Moravice 2

Branka u Opavy, Březová, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Melč, Radkov, Raduň, Skřipov, Větřkovice, Vršovice

Opavsko Severozápad 3

Bratříkovice, Brumovice, Hlavnice, Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Velké Heraltice

Právnická osoba MAS Opavsko vznikla jako občanské sdružení registrované dne 1. 3. 2006 na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j. VS/1-1/63349/06-R spojením mikroregionů Matice Slezská, Hvozdnice a částí mikroregionů Opavsko Severozápad a Moravice, které

1

Obec Mikolajice je zároveň členem mikroregionu Moravice. Pro zjednodušení však bude uváděna pouze

v mikroregionu Hvozdnice. 2

Mimo uvedených devět obcí jsou členy mikroregionu dalších devět obcí: Budišov n. Budišovkou, Čermná ve

Slezsku, Kružberk, Nové Lublice, Moravice, Mikolajice, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Vítkov. 3

Z členských obcí Mikroregionu Opavsko Severozápad nejsou členy MAS Opavsko obce Úvalno a Sosnová.

2

spádově a historicky nedílně připadají k Opavsku. Po zániku okresního úřadu v roce 2002 postrádaly venkovské obce a mikroregiony jeho koordinační úlohu na území větším, než je mikroregion, přičemž vzhledem ke svému charakteru nemůže tuto úlohu plnit statutární město Opava. Pro naplnění tohoto cíle se jako ideální jevila vzniklá Místní akční skupina Opavsko, soustřeďující se na problematiku venkova. K 1. 1. 2008 je členem sdružení 42 obcí ze čtyř zmíněných mikroregionů, v nichž žije na ploše 532,34 km2 43 847 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 82,4 obyvatel/km2, což je hluboko pod krajským průměrem 230 obyvatel/km2. Největším sídlem je Hradec nad Moravicí s 5 371 obyvateli, který má jako jediná obec status města. Nachází se zde též řada malých obcí do 500 obyvatel. Podle těchto charakteristik je území MAS Opavsko venkovskou oblastí se spádovostí do měst Opavy a Ostravy. Obrázek 1: Členské mikroregiony a obce MAS Opavsko

1.2. Krajina 1.2.1. Geografický popis území Z geologického hlediska se území MAS Opavsko dělí na dvě rozdílné části – v západní části vystupují na povrch zvrásněné horniny Českého masivu, východní část náleží k Opavské pánvi – severní části karpatské předhlubně. Z pohledu geomorfologie patří západní část tohoto území do Nízkého Jeseníku. Mírně zvlněná pahorkatina s nadmořskou výškou 250 – 300 m přechází na jižním okraji a na východ od řeky Moravice v předhůří Nízkého Jeseníku – Oderské vrchy s nadmořskou výškou 400 – 550 m (nejvýše u Lhotky u Litultovic). Přechodová oblast je charakteristická výskytem strmých svahů, na vrcholech a rozvodích jsou zachovány zbytky poloroviny. Do severní části území zasahuje Stěbořická pahorkatina se střední nadmořskou výškou 332 m n. m. Na východě území se rozkládá Opavská pahorkatina, resp. její část Poopavská nížina, jež navazuje na Nízký Jeseník. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 545 m n. m.

3

v katastrálním území Melč v Nízkém Jeseníku. Dalšími vrcholy jsou Pruty (531 m n. m.) a Hůrka (529 m n. m.) v přírodním parku Moravice. Tabulka 2: Zastoupení ploch v území MAS Opavsko Oblast

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severozápad MAS Opavsko Zdroj: ČSÚ, 2008

Půda (ha)

12282 11400 17771 11939 53392

zem. půda

lesní půda

65,3 48,1 45,6 78,6 58,1

25,7 44,3 47,8 13,3 34,1

Z toho (%) vodní plochy

1,9 0,8 1,1 1,4 1,3

zastav. plochy

1,5 1,9 1,2 1,3 1,5

ostatní plochy

5,6 4,9 4,3 5,4 5,0

Z celkové plochy 53 392 ha zaujímá podle údajů ČSÚ za rok 2007 největší podíl zemědělská půda – 31001 ha, což je 58,1 % území. Ve srovnání s krajským průměrem 51,2 % jde o údaj nadprůměrný. V jednotlivých mikroregionech je podíl zemědělské půdy dosti rozdílný – úzce koresponduje s charakterem reliéfu a kvalitou půd – vysoce nadprůměrný je v mikroregionu Opavsko Severozápad (78,6 %), mírně nadprůměrný v mikroregionu Hvozdnice (65,3 %), naopak podprůměrný v mikroregionech Matice Slezská (48,1 %) a Moravice (45,6 %). 4 Podle druhu využití zemědělské půdy převládá orná půda (76 %), což způsobuje problémy v oblasti větrné a vodní eroze, a ovlivňuje krajinný ráz. Podobně jako u zemědělské půdy je zastoupení v jednotlivých mikroregionech velmi rozdílné taky v případě lesních ploch – od velmi nízkého podílu lesa v mikroregionu Opavsko Severozápad (13,3 %), až po nadprůměrné podíly v mikroregionech Matice Slezská (44,3 %) a především Moravice (47,8 %), kde je podíl lesní půdy dokonce vyšší než podíl ploch zemědělské půdy (ovlivňuje to hlavně vysoký podíl lesů v přírodním parku Moravice). Obecně platí, že s vyššími polohami stoupá podíl lesů, kdežto v katastrech níže položených obcích (s úrodnější zemědělskou půdou) není zpravidla žádná hospodářsky nevyužívaná plocha. Celkový podíl lesní půdy v MAS Opavsko (34,1 %) je jen nepatrně nižší než krajský průměr (35,5 %), což je vzhledem k zemědělskému charakteru převážné části Opavska poměrně překvapivý údaj. Podíly vodních ploch jsou velmi nízké vzhledem k tomu, že kromě vodních toků a několika rybníků (především v mikroregionu Hvozdnice), se na území nenacházejí žádné větší vodní nádrže. Rovněž nízký podíl zastavěných území a ostatních ploch odpovídá venkovskému charakteru oblasti.

1.2.2. Klimatické charakteristiky Klimatické podmínky jsou poměrně příznivé. Jsou výrazně ovlivněny otevřeností terénu směrem k severu a zvyšující se nadmořskou výškou v jižní části území – s rostoucí nadmořskou výškou mírně klesá průměrná teplota a zvyšuje se úhrn srážek. Údolní polohy náleží do mírně teplé oblasti, ve vyšších polohách převládá charakter oblasti mírně chladné. Průměrná roční teplota na území se pohybuje podle dlouhodobých měření v rozmezí od 6,3 °C do 8,6°C, roční úhrn srážek činí 600 až 740 mm, přičemž velká část území se, díky své polohy na okraji Nízkého Jeseníku, nachází ve srážkovém stínu Hrubého Jeseníku. Vzhledem ke zmíněné otevřenosti území k severu zde má vliv proudění z oblasti Baltského moře. Maximum srážek v roce připadá na měsíc červenec, minimum na měsíce leden a únor. Významným klimatologickým faktorem, který se podílí na horizontální výměně vzduchu, je směr větru a jeho rychlost. Převládajícím směrem proudění větru je jihozápadní, častý je i severní a severovýchodní směr proudění.

4

Započítány jsou vždy pouze plochy obcí mikroregionů, jež leží na území MAS Opavsko.

4

Klima oblasti nabízí velmi dobré podmínky pro zemědělství i pro cestovní ruch, tedy pro obory na podnebí nejvíce závislé. Teploty v létě (květen až září), umožňují využití přírodních koupacích míst, sněhové podmínky v zimě jsou podprůměrné v lokalitách do 400 m n.m. a průměrné v částech území, které leží nad touto hranicí.

1.2.3. Vodní poměry území Území MAS Opavsko lze označit za krajinu tří řek. Řeky Opava, Moravice a Hvozdnice nejenže dělí území do povodí, z nichž vycházejí mikroregiony, ale zásadně též ovlivňují krajinný ráz Opavska a v dávné minulosti se jejich bezprostřední okolí stalo místem, kde se usídlili první obyvatelé tohoto kraje. Celé území MAS Opavsko náleží do povodí Odry. Řeky Opava a Moravice pramení v Hrubém Jeseníku, Hvozdnice v Nízkém Jeseníku nedaleko Horního Benešova. Všechny tři řeky meandrují, zejména meandry na řece Moravici jsou výrazné, kombinované s ostře řezaným údolím s charakterem kaňonu, naopak řeka Opava vytváří v ploché údolní nivě mezi Opavou a Hlučínem několik desítek meandrů, v nivě Hvozdnice se nachází zachovalý lužní les. Na malém území tak vzniká velmi zajímavý kontrast. Všechny tři řeky svým přírodním charakterem nabízejí atraktivní prostředí pro rekreaci a turistiku (viz dále). Moravice a Opava jsou turisticky splavné řeky na celé délce toku na území MAS. Za hranicí jihozápadního okraje území MAS se na Moravici nachází Kružberská přehrada, jež slouží jako zdroj pitné vody pro obyvatele měst Opavy a Ostravy. Hvozdnice napájí řadu rybníků. Dalšími menšími toky jsou Raduňka, Ohrozima, Sedlinka, na níž byla postavena vodní nádrž Přerovec, a Čížina, s vodní nádrží Pocheň. V nivách řek Hvozdnice – v okolí Štáblovic, Otic a Slavkova – a Raduňky byly v minulosti vybudovány chovné rybníky. Vodní toky na území regionu spadají do třídy znečištění I., II. a výjmečně III. a jsou tak v průměru čistší, než je průměr znečištění toků v ČR. Znečištění říčních toků pochází zejména z obcí, kde nejsou vybudovány kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Velká část obyvatel odvádí odpadní vodu do septiků, domácí čistírny odpadních vod jsou instalovány v malé míře. Kvalita vod se postupně zlepšuje, na některých místech se začínají opět objevovat rak, vydra a bobr. Značná část území MAS byla v roce 1997 zasažena povodní (postihla všechny tři větší toky), která vyvolala potřebu tuto problematiku řešit. V současnosti již mají všechny povodní dotčené obce vypracované protipovodňové plány, připravují se stavby protipovodňových opatření, nejčastěji odtažených hrází na tocích, nejdále jsou tyto přípravy na řece Opavě. Úpravy koryt, prováděné v minulosti, narušují přírodní charakter toků, a byly zahájeny jejich úpravy směrem k revitalizaci. Velkým problémem v tomto ohledu nadále zůstává rychlost odtoku vody z krajiny, jež se v posledním století výrazně zrychlila, a to především úpravami vodních toků, scelením pozemků a rozoráním luk a mezí a dalšími nevhodnými úpravami krajiny v okolí vodních toků. Snížení retenční schopnosti krajiny vede k poklesu hladiny podpovrchových vod, zvýšení rizika povodní a ke ztrátě vodních biotopů vázaných na vlhká místa. Z hlediska ochrany vodních zdrojů a zemědělského půdního fondu je závažné odplavování ornice do koryt potoků a řek. K vodní erozi dochází zejména na plochách svažité orné půdy. Takto postižené plochy zemědělské půdy se vyskytují zejména v katastrech obcí Háj ve Slezsku, Smolkov, Lhota, Mokré Lazce, Štítina, Loděnice, Dolní Životice, Jakartovice a Litultovice. Jako ochrana před erozí jsou účinné nově zakládané plochy rozptýlené zeleně v krajině.

1.2.4. Životní prostředí a jeho ochrana Znečištění ovzduší Podobně jako v jiných oblastech České republiky došlo na území MAS Opavska v průběhu předešlých dvou desetiletí k výraznému poklesu emisí škodlivin z průmyslu a ze středních

5

zdrojů znečištění. Tento pokles je znatelný zvláště u hodnot SO2, CO a tuhých látek, dochází také k mírnému poklesu emisí NOx. Na samotném území MAS Opavsko se nenachází významnější zdroje, které by měly na kvalitu ovzduší negativní vliv. Znečištění ovzduší klesá od východu k západu, zvyšující se vzdáleností od Ostravska a od přilehlých průmyslových center v Polsku. Toto snížení je kromě útlumu těžkého průmyslu na Ostravsku způsobeno zejména vysokou úrovní plynofikace, používáním odlučovačů a používáním tuhých paliv se sníženým obsahem síry a popelovin. Je zaznamenán (po roce 2006) ústup některých domácností od vytápění plynem k dřevu a uhlí. Současný stav životního prostředí tak lze z hlediska znečištění ovzduší označit za uspokojivý. Ovšem zaznamenané koncentrace některých látek jsou v nemálo případech stále poměrně vysoké, čímž dochází k překročení denních imisních limitů některých látek. Jelikož se v daném území imisní koncentrace znečišťujících látek neměří (nejbližší stanice imisního monitoringu se nachází v Opavě-Kateřinkách), nejsou k dispozici přesné informace o stavu ovzduší. Jeho kvalitu lze sledovat na základě dat ČHMÚ z roku 2005, podle nichž byla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. území, kde jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V roce 2005 tak byly v některých obcích zaznamenány horší rozptylové podmínky – došlo k překročení imisních limitů pro polétavý prach (PM10) a benzo(a)pyren (B(a)P). Největší množství emisí nadále pochází z Ostravska, významným zdrojem jsou rovněž domácnosti spalující v nekvalitních kotlích tuhá paliva. Při špatných rozptylových podmínkách tak dochází k situacím s vysokou koncentrací škodlivin v ovzduší, jednak místně (hlavně v obcích v údolí), jednak v celém regionu. Značně problematickou je z hlediska znečištění ovzduší rovněž doprava, jež v řadě případů prochází přímo centry obcí a způsobuje znečištění ovzduší a hluk. Na území regionu se obnovitelné zdroje energie využívají ve velmi malé míře, rozšířenější je pouze používání palivového dříví. Tepelně-technické vlastnosti budov jsou na nízké úrovni, měrná spotřeba energií je vysoká. K většímu rozšíření využívání energie z obnovitelných zdrojů, žádanému nejen z hlediska ochrany ovzduší, ale také z hlediska ochrany zdrojů dochází pouze v omezených případech. Ke zlepšení čistoty ovzduší může přispět především zavádění moderních nízko-emisních technologií, větší podpora alternativních paliv (biomasa, doplňkově solární energie či tepelná čerpadla), zateplení domů a výstavba obchvatů obcí, zejména na frekventovaných komunikacích, jež spojují města Opavu s Ostravou (Velká Polom, Hrabyně). Odpady Na území obcí MAS Opavsko fungují systémy sběru a separace odpadu – v obcích je zajištěn tříděný sběr skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu. Svoz odpadu zajišťují z největší části Marius Pedersen a.s. a Technické služby Opava s.r.o, HDSS – služby, s.r.o., OZO Ostrava, další firmy zajišťují svoz specifických surovin. Z hlediska produkce odpadů zaujímá největší podíl směsný komunální odpad, velkoobjemový odpad a plasty. Množství vyprodukovaných odpadů je pod průměrem ČR, dosahuje 186 kg na obyvatele ročně. Úroveň třídění odpadů je vysoká v některých komoditách – plast, kovy, sklo, papír. Nízkou úroveň má třídění biologicky rozložitelného odpadu, elektroodpadu a autovraků. Na území regionu je provozováno několik skládek TKO, jedna kompostárna a několik sběrových dvorů. Největším zpracovatelem vyseparovaných odpadů je Kappa Žimrovice (papír). Ochrana přírody a krajiny Navzdory převážně zemědělskému charakteru velké části území MAS Opavsko se zde nacházejí lokality ceněné pro svou vysokou přírodní hodnotu. Cenné jsou jak přírodě blízké biotopy s vysokou biodiverzitou (především v okolí vodních toků), tak typická podhorská zemědělská krajina s mozaikou lesních a nelesních dřevin (zejména v jižní a východní části území). I když je pro severní část území, v zemědělsky intenzivně využívaném údolí řeky Opavy charakteristický vysoký podíl téměř výhradně zorněné

6

zemědělské půdy a nedostatek ekologicky stabilních krajinných prvků, rovněž zde se nachází některá maloplošná chráněná území (PP Úvalenské louky, PP Heraltický potok). Na části území byl vyhlášen přírodní park Moravice a 11 maloplošných, zvláště chráněných území, celkem na 260,6 ha, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu: NPR Kaluža – porosty přirozených květnatých bučin a suťových lesů v komplexu přírodního prostředí údolního toku řeky Moravice. K. ú Hradec nad Moravicí, 57,03 ha. PR Hořina – meandrující tok Hořina s pestrou vodní faunou a zachovalými břehovými porosty, na přilehlých loukách bohatá populace šafránu Heuffelova. K. ú. Brumovice a Velké Heraldice, 22,3 ha. PR Hvozdnice – meandrující tok místy odkrývající skalní podloží. Druhově pestrá společenstva rybníků, mokřadů a zbytků lužních lesů, refugium mnoha druhů ptáků a obojživelníků. Pozoruhodné jsou také odkryvy kvartérních sedimentů. K. ú. Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, 56,24 ha. PR U Leskoveckého chodníka – smíšený přirozený porost smrku, modřínu a jedle. K. ú. Skřipov, 28,97 ha. PR V Kalužích – mozaika smíšeného kulturního lesa se solitéry vysokého věku, pasekami a mokřadními loukami. K. ú. Pustá Polom, 19,44 ha. PR Valach – přirozené bučiny na strmých svazích v údolí řeky Moravice. K. ú. Lesní Albrechtice, 14,60 ha. PP Jezdkovický les – bývalé selské lesy s pestrou druhovou skladbou. Hlavním důvodem ochrany jsou mravenčí kupy druhu Formica polyctena. K. ú. Jezdkovice, Hlavnice, 14,66 ha. PP Úvalenské louky – přirozené vlhké louky s několika druhy ostřic. K. ú. Brumovice, 6,5 ha. PP Heraltický potok – meandrující vodní tok s mrtvými rameny a pravidelně zaplavované mokřadní louky s druhově bohatou populací obratlovců. Podstatná část luk je extenzivně obhospodařována. K. ú. Neplachovice, 14,39 ha. PP Hůrky – unikátní různověký smíšený lesní porost s dominantním podílem původního sudetského modřínu a s původní heraltickou borovicí. K. ú. Velké Heraltice, 16,04 ha. PP Otická sopka – pozůstatek sopky na Kamenné hoře (310,7 m n.m.) z období spodního miocénu, výchoz čedičové horniny odkryt v lomu pod vrcholem. K. ú. Otice, Slavkov, 10,44 ha. Přírodní park Moravice – zaujímá celkem 14 134 ha, z toho na území MAS se nachází 10 200 ha (je plánováno jeho další rozšíření směrem na východ). Pod přehradní nádrží Kružberk teče Moravice 100-150 m pod úrovní okolní krajiny v hluboce zaříznutém údolí s velmi příkrými, nepřístupnými svahy, jež jsou většinou zalesněny. Důvodem vyhlášení přírodního parku je zachování krajinného rázu, jeho ochrana a postupná regenerace funkcí přírodních ekosystémů. S výjimkou osídlených částí či zemědělsky využívaných vrcholových náhorních plošin je tato oblast hustě zalesněna. Původní pralesní porosty bučiny však byly vymýceny a vystřídány těženou smrkovou monokulturou. Zbytky klimaxových bukových lesů se vzácně zachovaly jako enklávy květnatých bučin na svazích údolí, v nižších polohách s příměsí dubu, habru a lípy. Spolu s maloplošnými luhy kolem vodních toků a suťovými i roklinnými lesy tvoří poslední původní přirozené biotopy ve zdejší krajině. Zbytky původních porostů jsou chráněny v národní přírodní rezervaci

7

Kaluža (viz výše). Dalšími maloplošnými územími ležícími v přírodním parku Moravice jsou NPR Kaluža a PR Valach. Kromě uvedených maloplošných, zvláště chráněných ploch se na území MAS dále nachází několik pozoruhodných, často plošně velmi omezených lokalit, jež z hlediska ochrany přírody vzbuzují pozornost i přesto, že jejich ochrana nebyla vyhlášena; v řadě případů jde o významná místa. Mezi tyto lokality je možné zařadit: zámecké parky v Kyjovicích, Velkých Heraldicích, Neplachovicích, v Hradci nad Moravicí, Melči, Raduni a Dohnálkův park (arboretum) v Háji ve Slezsku, údolí Čertova mlýna podél říčky Kremlice (Velká Polom, Háj ve Slezsku), údolí Ohrozimy mezi hrabyňským a mokrolazeckým katastrem, meandrující tok Opavy mezi Štítinou a Hájem ve Slezsku, mokřad v Jilešovicích, Weinholdovu skálu (bývalý lom) v Budišovicích, lipovou alej v Hrabyni a dubovou alej v Radkově (obě jsou významnými krajinnými prvky), častá jsou díky charakteru krajiny místa dalekého výhledu, v kaňonu Moravice se vyskytují atraktivní skalní stěny. V katastru obce Stěbořice-Nový dvůr se nachází Arboretum, které je významné nejen z přírodovědeckého, ale i z rekreačního hlediska. Na ploše 23 ha původního zámeckého parku zde roste na 7 000 druhů, variet, kultivarů a odrůd dřevin z celého světa. Na území MAS Opavsko se dále nachází několik památných stromů. Přírodní památky, rozptýlenou zeleň a lesní celky (např. v okolí Háje ve Slezsku, Hradce nad Moravicí a Raduně), spojuje síť lesních a polních cest a zvyšuje tak jejich turistický a rekreační potenciál pro cíle výletů pěších turistů a cykloturistů. Obrázek 2: Chráněná území na území MAS Opavsko

1.2.5. Dopravní infrastruktura Páteřní síť silniční dopravy v regionu je tvořena silnicemi I. třídy, s napojením na dálnici D 47 a polskou A4, přičemž všechny silnice první třídy vycházejí z Opavy nebo jí procházejí. Mezi nejvýznamnější patří silnice I/46, jež představuje hlavní silniční tah z Opavy do Olomouce, silnice I/11, spojující města Ostravu, Opavu a Bruntál, silnice

8

I/57, vedoucí přes Krnov a Opavu směrem na Fulnek, jež prochází městem Hradec nad Moravicí. Dalšími významnými komunikacemi jsou silnice II. třídy: II/442 (směr Horní Benešov – Hořejší Kunčice – Svatoňovice – Vítkov – Jakubčovice nad Odrou), II/443 (směr Opava – Melč – Budišov n. B. – Stará Libavá), II/465 (tvoří spojnici mezi silnicemi I/11 a II/464) a II/467 (tvoří spojnici mezi silnicemi I/11 a Kravařemi ve Slezsku, dále pokračuje na Kobeřice). Významné jsou taktéž silnice II/460 a II/461. Silniční síť I. a II. třídy je doplněna komunikacemi III. třídy a místními komunikacemi. Hustota silniční sítě odpovídá současným potřebám obslužnosti mikroregionu, ovšem technický stav některých silnic, obzvláště II. a III. tříd a místních komunikací, je nevyhovující. Důležité pozemní komunikace jsou ve většině případů vedeny středy obcí. Vytváří se tak systémově nevyhovující řešení, s negativními vlivy nejen na životní prostředí, ale rovněž na bezpečnost silničního provozu. V posledním desetiletí dochází k velmi vysokému nárůstu zatížení silnic – v úseku silnice I/11 mezi Opavou a Ostravou byl mezi v období 2000/2005 zaznamenán až 17% nárůst dopravy, její intenzita dosahovala cca 15400 vozidel na 24 hodin. V úseku Opava – Krnov se ve stejném období nárůst pohyboval v rozmezí od 15-45%. Dopravní problémy vykazují průtahy silnic I. třídy v obcích Slavkov, Litultovice, Mladecko, Velké Heraltice, Hrabyně, Velká Polom, Mokré Lazce, Nové Sedlice a Skrochovice. Jejich rekonstrukce, odstranění bodových závad a vybudování obchvatů kolem nejvíce postižených obcí jsou v oblasti dopravy prioritami. Osu železničního spojení tvoří trať č. 316 Ostrava – Opava dále pokračující jako trať č. 316 Opava – Krnov – Bruntál – Olomouc, která prochází severní částí území MAS. Trať byla v úseku Ostrava – Opava v roce 2006 elektrifikována a vyhovuje současným požadavkům jak na osobní, tak i na nákladní přepravu. Na území jsou provozovány ještě dvě lokální tratě, a sice trať č. 315 Opava – Hradec nad Moravicí a trať č. 314 Opava – Svobodné Heřmanice, jež je využívána jednak pro osobní, jednak pro nákladní přepravu. Tratě nejsou elektrifikovány, se zřetelem na jejich lokální význam se s jejich modernizací nepočítá. Hromadná doprava je v pracovních dnech především v obcích méně vzdálených od Opavy a Ostravy, vzhledem ke spádovosti (cesty do zaměstnání a do škol) vyhovující. Četnost spojů z center Opavy a Ostravy do vzdálenějších obcí je zpravidla nižší, avšak většinou potřebám obyvatel vyhovuje. O poznání horší je možnost cestování hromadnou dopravou o víkendech. Horší je rovněž spojení mezi jednotlivými obcemi napříč hlavními komunikacemi, v tomto případě je skoro vždy nezbytný přestup v Opavě. V jihovýchodní části mikroregionu je v provozu tramvajová trať mezi osadou Zátiší a Ostravou-Porubou. Na celém území působí linky Ostravského dopravního integrovaného systému (ODIS), přičemž silnější vliv je ve východní části kraje. Komplikace v oblasti dopravy se dají shrnout do těchto bodů: komplikované vlakové spojení západním směrem (chybí přímé vlaky do turistické oblasti Jeseníků, chybí vlakové propojení na Polsko, chybí elektrifikace trati Opava – Krnov, omezený provoz na vlakové trati číslo 314 ve směru na Slezskou Hartu), chybějící obchvaty na silnicích první třídy na průtahu obcemi (Hradec nad Moravicí, Slavkov, Litultovice, Holasovice, Nové Sedlice, Hrabyně atd.), nízká četnost spojů hromadné dopravy o víkendech.

1.2.6. Technická infrastruktura V území převládá zástavba rodinných domků,jedno- a dvojbytových, jen malé procento bytů je v bytových domech. Zástavba ve většině obcí je koncentrovaná,průměrné stáří staveb je cca 45 let. Z energetického hlediska je řešené území v celém rozsahu zajištěno elektrickou energií, většina sídelních útvarů je zásobována ušlechtilými energiemi – elektřinou a plynem. Zásobování elektrickou energií je dostatečné a je schopné pokrýt i případné budoucí požadavky na zvýšenou spotřebu elektrické energie. Ani kapacita plynových rozvodů není plně využita. Kromě těchto dvou medií je možné v řešeném území využít pro účely vytápění alternativních zdrojů energie – zvláště se jedná o odpadní dřevní hmoty s možností aplikace využití dalších typů biomasy (obilní sláma, řepková sláma apod.), a to pro jejich dostupnost. Vzhledem k charakteru využití území – vysoká lesnatost, se zastoupením

9

listnatých porostů, velké plochy obilnin a řepky s produkcí slámy- má území vysoký potenciál pro produkci energetické biomasy.V současné době se alternativní zdroje využívají minimálně, povětšinou jen lokálně.Zpracovatelské kapacity na biomasu v regionu nejsou, ani nabídka zařízení na využití OZE není široká.Největší možnosti pro OZE jsou v neplynofikovaných obcích. Zásobování pitnou vodou je rovněž zajištěno, a to ve všech obcích z veřejného vodovodu, byť ne všechny domácnosti jsou napojeny, nejméně domácností napojených na veřejnou vodovodní síť se nachází v obci Stěbořice. V regionu je hlavním zdrojem pitné vody Ostravský oblastní vodovod, především z vodárenské nádrže Kružberk a Slezská Harta. V některých obcích je využíván i místní doplňkový zdroj pitné vody-prameniště, studny a vodojemy. V regionu byla od 90-tých let prováděna plošná plynofikace. Ve většině obcí mikroregionu Hvozdnice již byla dokončena, kromě Lhotky u Litultovic, Mikolajic a Mladecka a některých částí ostatních obcí. V mikroregionu Matice Slezská jsou plynem zásobovány všechny obce, přičemž na plyn je v obcích napojena většina objektů. V mikroregionu Opavsko Severozápad jsou v současné době s výjimkou Bratříkovic plynofikovány všechny obce. V plynofikovaných obcích je na plynovod napojeno 60 – 95 % domácností. V mikroregionu Moravice byla plynofikace provedena ve všech obcích, jež jsou členem MAS Opavsko, až na výjimku obcí Mikolajic (zároveň člen mikroregionu Hvozdnice) a Skřipova. Velkým problémem technické infrastruktury na území MAS Opavsko je nevyhovující či chybějící kanalizace a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích. V mikroregionu Hvozdnice mají všechny obce vybudovanou kanalizaci, ovšem čistírna odpadních vod se nachází pouze v Dolních Životicích, Hlavnicích, Litultovicích, Oticích a Slavkově. Také v mikroregionu Matice Slezská disponuje kanalizační sítí většina obcí, čistírnami odpadních vod disponují obce Horní Lhota a Háj ve Slezsku. V mikroregionu Opavsko Severozápad má úplné 100% napojení domácností na kanalizaci pouze obce Úvalno, jež není členem MAS Opavsko, necelých sto procent pak Holasovice a Neplachovice, úplně chybějící kanalizace je v obci Bratříkovice. V ostatních obcích je na kanalizaci napojena pouze část domácností. Čistírna odpadních vod je jenom v obci Brumovice. V mikroregionu Moravice nemá mezi členy MAS Opavsko kanalizaci pět z devíti obcí – Chvalíkovice, Radkov, Větřkovice a Vršovice (dále také zmíněné Mikolajice). Čistírny odpadních vod jsou pouze ve čtyřech obcích – Brance, Březové, Melči a Hradci nad Moravicí. Kanalizační síť v řadě obcí MAS Opavsko je nevyhovující, soustavná síť jednotné kanalizace odvádí často jak dešťové, tak i splaškové odpadní vody, jež se hromadí v septicích a žumpách, s přepady do stávající kanalizace, je proto nezbytná její rekonstrukce. Informační technologie jsou v 100 % obcí zastoupeny telefonem (linkovým i mobilním), část území obcí je pokryta i signálem bezdrátového připojení na internet.Několik obcí disponuje rozvodem kabelové televize. Úroveň infrastruktury (jak technické, tak dopravní) je na dobré úrovni především v obcích v blízkosti Opavy, což také zvyšuje zájem o bydlení v těchto lokalitách. Ve větší vzdálenosti od centra je infrastruktura zpravidla na nižší úrovni – nedostatečná vybavenost obcí (není plynofikace či odpovídající kanalizace a čistička odpadních vod) a horší dopravní dostupnost veřejnou hromadnou dopravou. Kvalita infrastruktury ovlivňuje celkovou atraktivitu obcí – jak zmiňovaný zájem o bydlení, tak (zčásti) i turistickou atraktivitu oblasti. Na tuto vybavenost se váže další rozvoj podnikatelských aktivit a služeb.

10

1.3. Lidé/společnost 1.3.1. Historie Historický vývoj území je jedním ze základních prvků ovlivňujícím charakter území a obyvatelstva MAS Opavsko, tato oblast se historicky odlišuje od sousedních regionů. Pravěké osídlení Opavska dokládají archeologická naleziště – např. žárová pohřebiště tzv. lidu popelnicových polí v Holasovicích. Další nálezy upomínají na sídliště doby bronzové, na Kelty, Germány, na dobu římskou. Prvotní slovanské centrum leželo na území Holasovic, slovanské mohylové pohřebiště bylo nalezeno ve Stěbořicích. Koncem 12. století žilo na Opavsku slovanské obyvatelstvo. O století později se zde usadili němečtí kolonizátoři, kteří doplnili počet obyvatelstva značně prořídlého po mongolském vpádu a jiných válečných taženích. Ve 13. století držela Opavsko vedlejší větev Přemyslovců, její knížata měla své sídlo na Hradci. Třicetiletá válka přinesla Opavsku ničení, drancování, pokles počtu obyvatel. Značná část usedlostí na venkově i celé vesnice byla pustá, následně se do nich stěhovali lidé z většinou německých horských oblastí. Opavsko bylo odtrženo od Československé republiky už rozhodnutím v Mnichově v roce 1938 a stalo se součástí tzv. Sudetské župy. V roce 1945 bylo Opavsko silně postiženo přechodem fronty. Největší boje proběhly u Háje, Hrabyně a Štítiny. Obce hlavně na západě regionu byly postiženy odsunem německého obyvatelstva po roce 1945,s důsledky ekonomickými, kulturními a sociálními. Vývoj sociální i ekonomické situace v druhé polovině 20. století (zejména jeho posledního desetiletí) byl poznamenán a předurčen vývojem politického a společenského klimatu v celé zemi, který se samozřejmě také odrazil v situaci na Opavsku. Došlo k zásadní změně vlastnických poměrů v zemědělství a průmyslu, začala se mohutně rozvíjet oblast služeb, včetně služeb pro cestovní ruch. Vznikla zcela nová vrstva živnostníků a malých a středních podnikatelů.

1.3.2. Sociodemografické podmínky Místní akční skupina Opavsko představuje venkovskou oblast okolo statutárního města Opavy,s vlivem ostravsko-karvinské aglomerace. Struktura osídlení je koncentrovaná, rozptýlená zástavba se vyskytuje vzácně. Podle údajů ČSÚ žije na tomto území k 1.1.2008 43 847 obyvatel. Nízká hustota osídlení je vzhledem ke krajským hodnotám – 82,4 obyvatel/km2 –výrazně překročena pouze v mikroregionu Matice Slezská (136,7 obyvatel/km2), kde je oproti zbylým třem mikroregionům dvojnásobná (překvapivě i včetně Opavska Severozápadu s poměrně hustě osídlenou nivou řeky Opavy), v nichž hustota zalidnění nedosahuje ani 73 obyvatel/km2. V posledních letech počet obyvatel žijících na území MAS mírně vzrostl – to platí pro mikroregiony Matice Slezská, Moravice a Hvozdnice, v mikroregionu Opavsko Severozápad stagnuje. Pozitivně lze taky hodnotit věkové složení obyvatel s převahou mladých lidí do 15 let nad skupinou občanů starších 65 let, jež bylo s výjimkou mikroregionu Matice Slezská zaznamenáno ve všech ostatních mikroregionech. Vzhledem ke zvýšené natalitě v posledních letech lze předpokládat, že v příštích letech nadále poroste počet obyvatel, a nedojde tak k demografickému stárnutí populace v oblasti. Tabulka 3: Počet obyvatel v jednotlivých skupinách v MAS Opavsko v r. 2008 Oblast

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severoz. MAS Opavsko Zdroj: ČSÚ, 2008

Hustota zalidnění (obyv./ km2)

Z toho Počet obyvatel

muži

ženy

obyvatelé do 14 let

obyvatelé od 15 do 64 let

obyvatelé nad 65 let 1049

64,7

7941

4012

3929

1258

4797

136,7

15606

7660

7946

2207

10841

2492

72,4

12861

6395

6466

2063

9002

1740

62,3

7439

3688

3751

1161

5298

980

82,4

43847

21755

22092

6689

29938

6261

11

1.3.3. Bydlení Převážná část domů v této oblasti (přes 90%) byla v době sčítání lidu v roce 2001 trvale obydlena, podíl neobydlených domů je zde nižší než v Moravskoslezském kraji a celé ČR. Mezi jednotlivými obcemi jsou v tomto ukazateli rozdíly – více než pětinu neobydlených domů mají Bratříkovice, Hlubočec, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Nové Sedlice, jde většinou o obce více vzdálené od centra Opavy. Míra obydlenosti bytů v jednotlivých obcích se snižuje se vzdáleností dané obce od Opavy. Podíl neobydlených bytů je proto také jedním z ukazatelů atraktivity obce z hlediska trvalého bydlení (viz dále rovněž infrastruktura), která nabízí jednak kulturní a zejména pracovní příležitosti. Více než polovina neobydlených domů je používána k rekreaci. Počet obydlených bytů se v posledních dvou desetiletích nepatrně zvýšil (cca 1%). Především menší obce a obce na periferii ve výstavbě nových bytů dlouhodobě stagnují (Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Jezdkovice, Mladecko, Radkov a Větřkovice), v dalších obcích přibývají byty po předchozích úbytcích zvolna až v posledním desetiletí (např. Holasovice, Jakartovice, Melč, Mikolajice,), dynamický nárůst nově postavených bytů zaznamenaly obce Branka u Opavy, Hrabyně, Hradec nad Moravicí a Slavkov. Drtivá většina bytů je v osobním vlastnictví. Jako překážku další výstavby uvádí zástupci obcí nejčastěji nedostatek volných stavebních parcel (Brumovice, Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Velké Heraldice a Uhlířov), neochotu vlastníků pozemku k prodeji pozemku nebo jeho části, nedostatečné napojení na kanalizaci, napojení na zemní plyn nebo jiný vhodný zdroj tepla. Dostatek stavebních pozemků je uváděn v souvislosti s obcemi Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Pustá Polom, Radkov a Štítina. Některé obce rovněž plánují vymezení nových stavebních ploch a jejich napojení na inženýrské sítě. Výstavbu ve vlastní režii obce neplánují.

1.3.4. Vzdělání a školství Vzdělanostní vybavenost obyvatelstva MAS Opavsko odpovídá až na malé rozdíly průměru okresu Opava. Více než čtvrtina obyvatel starších 15ti let uvádí jako nejvyšší dosažené základní vzdělání a více než 40 % střední odborné vzdělání bez maturity. Vzhledem k okresu Opava je poměr těchto dvou skupin jen nepatrně vyšší. Podobně je tomu u středního vzdělání s maturitou. S přihlédnutím k venkovskému charakteru MAS (a předpokladu vyššího počtu absolventů VŠ ve městech) je jen nepatrně podprůměrný podíl obyvatel s dosaženým vysokoškolským vzděláním v porovnání s údaji okresu Opava. Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatel MAS Opavsko starších 15ti let (v roce 2001) Oblast

Základní a neukončené (%)

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severozápad MAS Opavsko Okres Opava Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidí, domů a

Střední odborné bez maturity (%)

26,8 25,2 28,3 26,6 26,8 25,6 bytů 2001

41,4 37,8 41,9 46,7 41,4 40,4

Úplné střední s maturitou (%)

22,7 25,8 21,4 20,0 22,7 22,5

Vyšší odborné (%)

2,5 3,0 2,4 1,9 2,5 2,7

Vysokoškolské (%)

5,9 8,2 5,5 4,0 5,9 7,0

Hustota a četnost školních zařízení je v současnosti dostatečná – také vzhledem k trvale se snižujícímu počtu dětí v minulých letech. Budoucí demografický vývoj, předznamenaný zvýšenou porodností v posledních letech a růstem zájmu o bydlení v oblasti, do budoucna

12

nepředpokládá rušení školských zařízení, ale naopak opětovné naplnění jejich kapacity, jež by měla tomuto trendu dostačovat, a to z toho důvodu, že v minulých desetiletích (kdy byla řada škol zřizována) již tento stav nastal. V roce 2007 se na území MAS Opavsko vyskytovalo celkem 42 mateřských a 30 základních škol – 16 jednostupňových a 14 dvoustupňových. Devítileté základní školy jsou zřízeny ve 13 obcích: Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí (2), Melč, Mladecko, Neplachovice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Štítina, Velká Polom a Velké Heraltice. V průměru jsou tyto školy spádovou oblastí pro žáky tří obcí. Základní umělecké školy se nacházejí v Háji ve Slezsku a Hradci nad Moravicí. Mateřské školy chyběly v pěti obcích (Bratříkovice, Chvalíkovice, Mikolajice, Radkov a Vršovice), základní školy v jedenácti obcích (Bratříkovice, Budišovice, Čavisov, Holasovice, Horní Lhota, Chvalíkovice, Mikolajice, Nové Sedlice, Radkov, Uhlířov a Vršovice). Vzhledem k tomu, že velká část území MAS je spádovou oblastí města Opavy, resp. východní části města Ostravy – měst s širokou nabídkou středoškolského vzdělávání a se solidní dopravní dostupností –, není nutné považovat absenci středních škol na území MAS Opavsko za vážný problém. Význam Opavy jako centra vzdělávání je umocněn nejen nabídkou základního (také specializovaného) a středoškolského vzdělávání, ale taky možností vysokoškolského studia – Slezska univerzita. Zároveň vyjíždí z obcí MAS řada učitelů do škol v Opavě. Tabulka 5: Školská zařízení v jednotlivých mikroregionech Oblast

Počet obcí

MŠ

Hvozdnice 11 8 Matice Slezská 14 18 Moravice 10 7 Opavsko Severozápad 7 9 Celkem MAS Opavsko 42 42 Zdroj: SLDB 2001, dotazníkové šetření 2007

ZŠ (1-5)

ZŠ (1-9)

ZUŠ

SŠ

4 6 4 2 16

2 4 5 3 14

0 1 1 0 2

0 0 0 0 0

1.3.5. Zdravotnictví Zdravotní péče je ve dvou třetinách obcí MAS (28) zajišťována buďto trvalou lékařskou službou, kdy je v obci zřízeno středisko nebo častěji samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, popř. děti a dorost, anebo občasnou lékařskou službou, většinou 1x za týden či za 14 dní. Zdravotní střediska jsou převážně ve větších obcích: Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Stěbořice, Brumovice, Neplachovice, Velké Heraltice a dalších. V některých obcích je zřizování stálé lékařské služby nereálné, proto je jediným možným řešením detašované lékařské pracoviště. Ve čtrnácti (především menších) obcích – Jezdkovicích, Lhotce u Litultovic, Mladecku, Budišovicích, Čavisově, Dolní Lhotě, Horní Lhotě, Hlavnicích, Brance u Opavy, Vršovicích, Bratříkovicích, Velkých Heralticích, Radkově a Nových Sedlicích – není k dispozici žádná lékařská služba, obyvatelé těchto obcí jsou nuceni navštěvovat lékaře v okolních obcích, případně v nejbližším městě. V téměř dvaceti obcích dále působí ve stálé ordinaci (nebo občasně) stomatolog, v několika obcích také gynekolog, neurolog, diabetolog (Háj ve Slezsku). Jelikož jsou všechny specializované zdravotní služby pro obyvatelstvo území MAS dostatečně zabezpečovány v blízkých městech Opavě, Ostravě a Krnově, není nutné považovat jejich omezený počet a nedostatek v obcích MAS za podstatný problém. Nadregionální význam má Rehabilitační centrum v Hrabyni, které tvoří Ústav sociální péče pro tělesně postižené občany, Rehabilitační centrum se specializovanou rehabilitační léčebnou, péčí po úrazech a operacích pohybového a nervového ústrojí, dům Stavebního bytového družstva invalidů se sto bytovými jednotkami pro zdravotně postižené občany a chráněná dílna Eurometa. Jde o moderní, bezbariérový komplex, jediný svého druhu v ČR. Další významné objekty představují Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Dolních Životicích, Dětský domov v Radkově-Dubové a domovy důchodců v Kyjovicích,

13

Háji ve Slezsku a Slavkově. Lze předpokládat, že požadavky na budování zařízení pro seniory budou narůstat, vzhledem k demografickému vývoji (odchod do důchodu u populačně silných poválečných ročníků).

1.3.6. Správa a vnější vztahy Mikroregiony Hvozdnice, Matice Slezská, Moravice a Opavsko Severozápad jsou funkční, každý z nich má svou aktivní organizaci a kancelář s manažerem, jenž se stará o chod mikroregionu. Všechny mají zpracovány integrované rozvojové strategie venkovského mikroregionu. Vzhledem k potřebě dalšího propojení a zintenzivnění spolupráce obcí a mikroregionů s dalšími obcemi, mikroregiony, místními akčními skupinami, podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi, se mikroregion zapojil do širšího svazku Místní akční skupiny Opavsko a ve společném zájmu je další spolupráce mimo toto území.

1.3.7. Kultura a sport Kulturní a společenské aktivity jsou v obcích MAS Opavsko ve většině případů (především ve větších obcích) na poměrně solidní úrovni. Velké zázemí pro kulturu a většinu volnočasových aktivit nabízejí zejména nedaleká města Opava a Ostrava. Především pro mládež jsou však možnosti volnočasových aktivit v místě bydliště nebo v jiných obcích MAS Opavsko dosti omezené. Mimo zmíněná města lze jako nejvýznamnější kulturní centrum oblasti označit Hradec nad Moravicí, jmenovitě zámek s programem kulturních akcí (výstav, koncertů atd.). Rovněž další venkovské zámky slouží často reprezentačním (je v nich umístěn obecní úřad) či kulturním účelům. Většina obcí má k dispozici kulturní dům, kde jsou pořádány různé akce. Obyvatelé většiny obcí, kromě těch nejmenších, mají možnost využívat knihovnu přímo ve své obci, součástí jejího vybavení je zpravidla také internet. Mezi tradiční a nejčastěji pořádané kulturní akce v obcích patří plesy, pouti (karmaše), hody, kácení máje, pálení čarodějnic a taneční zábavy. V některých obcích se udržují specifické místní tradice, jako např. chování basy, mládenecká, smažení vajec, vodění medvěda, tradiční „odpusty“ aj. Kulturní akce nejčastěji pořádají nebo podporují obecní úřady a především místní zájmové organizace, jako základní organizace Svazu dobrovolných hasičů, Mysliveckého sdružení, Svazu chovatelů, Svazu zahrádkářů a sportovních klubů. V každé obci fungují v průměru tři takové organizace. Území MAS Opavsko je z hlediska etnografického celistvé,ale folklór zde až na výjimky (štítinský soubor Beatka) nemá tak silné zázemí jako např. na Valašsku nebo na jižní Moravě, lze konstatovat, že tato oblast má dobrý potenciál a zajímavé kulturní aktivity, jež mohou nejen udržovat a prezentovat místní zvyky a tradice pro budoucí generace, ale taky podpořit turistickou atraktivitu tohoto území. Sport a tělovýchova jsou v různé míře zastoupeny v každé obci. Takřka všechny obce disponují fotbalovými hřišti, která obvykle slouží potřebám sportovních klubů a jejichž úroveň odpovídá venkovskému charakteru prostředí. V obcích, kde je zřízena základní škola, je zpravidla k dispozici tělocvična. Kromě těchto dvou typů však není nabídka sportovních zařízení a zařízení v obcích příliš rozmanitá. V několika případech byly dále zřízeny tenisové kurty, volejbalová a beachvolejbalová hřiště a minigolf.V regionu je málo příležitostí k vodním sportům, městské koupaliště provozuje jen Hradec nad Moravicí. Stávající sportovní areály a tělocvičny jsou v řadě případů zastaralé, sportovní vybavení je sice funkční, leč pouze základní. Zatím malá je nabídka sportovišť pro návštěvníky regionu, většina zařízení má takový režim, že je pro mimoobecní uživatele nedostupná.

14

1.3.8. Cestovní ruch Území MAS Opavsko spadá do turistického regionu Severní Morava a Slezsko, jež podle mapy atraktivnosti turistických regionů přináleží mezi atraktivní turistické regiony. V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na území Opavska rekreačně krajinné celky Hradecko (Březová, Hlubočec, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřipov, Vršovice) a Kyjovicko (Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Kyjovice, Pustá Polom). Samotná turistická oblast Opavské Slezsko (včetně města Opavy) patří v rámci turistického regionu Severní Moravy a Slezska k nejméně navštěvovaným oblastem (méně jen Karvinsko); v roce 2000 navštívilo tuto oblast na 75 tis. návštěvníků. Pobyt návštěvníků Opavska je nejkratší v rámci kraje s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem, přičemž nejčastějším způsobem ubytování je ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých. Rezervovanější je postoj k úmyslu návštěvu oblasti opakovat návštěvu. Hlavním důvodem návštěvy Opavska jsou návštěvníky uváděny relaxační aktivity, poznávací turistika – historické a kulturní zajímavosti, sportovní události, cykloturistika, o pěší turistiku je poměrně malý zájem. Území MAS Opavsko sice nabízí velké množství turistických zajímavostí, leč drtivá většina z nich je pouze lokálního významu a má omezený potenciál k vytvoření turisticky atraktivní oblasti v nadregionálním měřítku. Z hlediska cestovního ruchu je tak oblast vhodná téměř výhradně pro krátkodobou rekreaci, pěší turistiku a cykloturistiku. Cílů, jež by turistu v tomto kraji udržely po více dní, je velmi málo, a proto je třeba je dále vytvářet. Nabízí se především oslovení turistů, kteří současně s návštěvou měst Opavy a Ostravy navštíví i jejich okolí. Současnými nejčastějšími cíly turistů jsou uvedené přírodní a kulturní památky (viz výše), zvláště pak údolí řeky Moravice a zámeky v Hradci n. Moravicí a Raduni s přilehlými parky. Nejrozšíženějšími kulturními památkami jsou objekty sakrální architektury – kostely, kaple, drobná sakrální architektura (kapličky, Boží muka, kříže a sochy svatých) a také další zámky a zámecké parky, jež se nacházejí v řadě obcí. Turistickou zajímavost představují taktéž technické památky – větrné a vodní mlýny – a památky vojenské – pozůstatky opevnění Československa s významnými centry (tvrzemi) v Háji ve Slezsku a Opavě-Milostovicích. V Hrabyni byl postaven Památník Ostravské operace s expozicemi. Mezi turistické zajímavosti s nadregionálním významem lze dále zařadit Památník Slezského odboje na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku. Úplnější seznam kulturních památek je uveden v následujícím přehledu. Tabulka 6: Přehled památek v obcích MAS Opavsko Obec

Památka, pamětihodnost

Bratříkovice

kostel Navštívení Panny Marie, kaplička, Boží muka

Brumovice

zřícenina hradu Vartnov, kostel Úblo, dřevěná kaple Pocheň, kapličky, památník obětem 1. svět války

Březová

kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana Nepomuckého

Budišovice

smírčí kříž

Dobroslavice

sloup s plastikou Panny Marie, dva smírčí kříže, kamenný most, zámecký park

Dolní Životice

barokní zámek, kostel sv. Salvatora, kaple Božského Salvatora, budova lihovaru s cennými výtvarnými prvky, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříž

Háj ve Slezsku

památník národního umělce Vladislava Vančury, památník revolučních tradic na Ostré Hůrce, opevnění

Hlavnice

kostel Nejsvětější Trojice, větrný mlýn

Holasovice

zámek Loděnice rovinné neopevněné sídliště – eneolitické sídliště a slovanské hradiště, archeologické stopy, rodinný

15

Obec

Památka, pamětihodnost

dům P. Křížkovského, sýpka, kaple na Hůrce Hrabyně

kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, památník Hrabyně s historickými expozicemi 2. světové války, památník Dr. Karla Engliše, bývalá zámecká míčovna u čp. 1

Hradec nad Moravicí

kostel sv. Petra a Pavla, zámek, výšinné opevněné sídliště hradiště, archeologické stopy, městské opevnění, kaplička, papírna Weisshutova

Chvalíkovice

kaple, sokolovna, škola, pomník padlých

Jakartovice

kostel Narození Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého

Jezdkovice

zámek, kaple Krista Krále, Boží muka

Kyjovice

zámek, zámecký park, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého

Lhotka

kaple Povýšení sv. Kříže

Lhotka u Litultovic

kaple Nejsvětější Trojice se zvonicí, větrný mlýn

Litultovice

zámek, kostel sv. Bartoloměje, větrný mlýn

Melč

zámek, kostel sv. Antonína Paduánského, kaple sv. Anny, Maria Talhof

Mikolajice

kaple sv. Floriana; Boží muka, smírčí kříž

Mladecko

empírový zámek „Mladecký Dvůr“, kaple sv. Josefa, venkovská usedlost

Mokré Lazce

kostel sv. Jana Křtitele, kaple sv. Anny

Neplachovice

zámek, zámecký park, pomník P. Křížkovského, vodní mlýn

Nové Sedlice

hrad – hrádek Přerovec (Zámčisko), archeologické stopy

Otice

kaple sv. Tadeáše, kaple Zvěstování P. Marie, kaplička sv. Trojice

Pustá Polom

kaple sv. Antonína

Radkov

zřícenina hradu Vikštejn, zámek, kostel

Raduň

zámek, hrad, zřícenina, kostel Nejsvětější Trojice, venkovská usedlost, špýchar

Skřipov

nedokončená stavba železnice z 19. století, kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost

Slavkov

zámek, kostel sv. Anny, kaple, socha Sv. Jana Nepomuckého, sloup s obrazem Panny Marie

Smolkov

pomník národního umělce Vladislava Vančury

Stěbořice

zámek, kostel Narození Pnnny Marie, špýchar, archeologické nálezy

Štáblovice

zámek, kostel sv. Vavřince, venkovský dům

Štítina

kaple sv. Maří Magdalény, tvrz, zřícenina a archeologické stopy, pomník a hrob Ivana Kubince, památník gen. Heliodora Píky

Těškovice

větrný mlýn

Uhlířov

hřbitovní kaple sv. Antonína Paduánského

Velká Polom

kostel sv. Václava, fara, sýpka v areálu statku, zřícenina vodní

16

Obec

Památka, pamětihodnost

tvrze Velké Heraltice

zámek, kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, kaple Bolestné Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník Rudé armády, špýchar

Vršovice

kaplička Panny Marie Bolestné

Zdroj:Strategické plány MR Matice Slezská, Hvozdnice, Moravice a Opavsko Severozápad plus vlastní průzkum Celková úroveň kulturních památek je v řadě případů ve špatném technickém stavu. Vzhledem k dlouhé době jejich provozování je nutná jejich rekonstrukce. Na základě provedeného průzkumu je třeba dalšího rozvoje v oblasti aktivit a služeb cestovního ruchu, například jejich multifunkční využití památek a jiných turisticky atraktivních objektů. Jednou z nejvhodnějších možností rozvoje udržitelného cestovního ruchu je – vzhledem k podmínkám oblasti – rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky. Výhodou, obzvláště pro pěší turistiku, je vysoká lesnatost velké části území. Velký rozvoj zaznamenala v posleních letech cykloturistika. Přestože se hustota a kvalita cyklistických tras v poslední době mírně zlepšuje, stále ještě nejsou jejich síť a kvalita na požadované úrovni. V rámci kraje je na Opavsku hustota turistických tras nejnižší, hustota cyklistických tras je naopak 4. nejvyšší. Hlavní cyklistické trasy sledují toky řek Opavy, Moravice, Raduňky a Hvozdnice. Význam některých cyklostezek není pouze rekreační a sportovní, řada obyvatel je využívá i při cestě do zaměstnání. Je nadále potřebné zvyšování jejich počtu a kvality – a to jak dálkových cyklostezek, tak okruhových – po kulturních památkách (např. zámecká cyklotrasa atp.), zvýšení nabídky služeb a zlepšení vybavení (servis, stojany na kola atd.). Chybějí také další stezky pro pěší, naučné stezky, odpočívadla s lavičkami a tábořišti, stezky pro bruslaře. Na tomto území je také několik vodních ploch vhodných ke koupání a k provozování vodních sportů. Pro potřeby vodáků je Povodím Odry s.p. několikrát do roka vypouštěna přehradní nádrž Kružberk na řece Moravici, v těchto termínech se zde sjíždějí stovky návštěvníků. Jedná se o významnou, byť pouze víkendovou záležitost. Až po ústí do Odry je sjízdná také řeka Opava. Podmínky pro lyžování nejsou příliš příznivé. Přesto se v regionu nachází se zde několik sjezdovek s vleky, např, areál v Horní Lhotě (včetně vybavení k lyžování na trávě), Hradci nad Moravicí, Jakartovicích, Háji ve Slezsku, Mokrých Lazcích nebo v Pusté Polomi, které lze využít např. pro výuku menších dětí, snowboardu apod. V závislosti na množství sněhu je možné provozovat běžecké lyžování, buď ve volné krajině nebo na trasách určených pro letní pěší turistiku, výhradně běžecké trasy nejsou vyznačené, v regionu však existuje vybavení na strojní úpravu tras (Pustá Polom). Vzhledem k převážně zemědělskému charakteru, skýtá oblast značný turistický potenciál ve formách venkovské turistice, především v agroturistice. Avšak z důvodu nezájmu o projekty nebo nedostatku financí nedošlo k většímu rozvoji těchto aktivit. Další příležitostí je rozvoj gastroturistiky a minilázní. Stravovací a ubytovací zařízení jsou převážně u silnic I. třídy, jejich kapacita je velmi nízká, především vzhledem k plánovaným cyklotrasám je nedostačující. Ve spolupráci s obcí je možné využití „brownfields“ k ubytování turistů, vzniku restauračních zařízení, například typu penzionu. Obecně lze říci, že potenciál cestovního ruchu v regionu Opavska je v kategorii krátkodobých a střednědobých pobytů velký, a to především vzhledem k blízkosti ostravsko-karvinské aglomerace a katowické aglomerace i sousedství města Opavy. Zároveň platí, že tento potenciál zatím není zdaleka nevyužit.

17

1.4. Hospodářství I když se v případě území MAS Opavsko jedná se o venkovský region, není jeho hospodářská povaha dominantně zemědělská. Velký vliv na charakter hospodářství, strukturu a míru zaměstnanosti mají okolní velká města Opava a Ostrava. Většina ekonomicky aktivních obyvatel, zpravidla 2/3, v nemálo případech až 80 %, vyjíždí za prací mimo obec, někdy jen do sousední obce, převážně však do větších sídel, přičemž nejčastějším cílem dojíždění je Opava. Aktivní saldo mají pouze obce Otice, Hrabyně a Mladecko. Nejvíce zaměstnaných vyjíždí hlavně z menších vesnic (např. z Lhotky u Litultovic až 90 %). Drtivou většinu obcí sledovaného území lze proto označit jako obce obytné – za prací z obce vyjíždí více lidí, než do ní přijíždí. Zároveň však vykazuje ekonomika území MAS v rámci bývalého okresu Opava i v rámci Moravskoslezského kraje poměrně dobré výsledky. V některých katastrech obcí jsou vyhrazeny podnikatelské a průmyslové zóny (např. v Brumovicích, Oticích, Dolních Životicích, Litultovicích, Háji ve Slezsku a dalších). Mezi jednotlivými obcemi jsou ovšem rozdíly, jež jsou dány především vzdáleností od měst Opavy a Ostravy, vzdáleností od komunikace I. třídy (ve směru na Olomouc, Ostravu či Bruntál a Krnov) a další charakteristikou a velikostí jednotlivých obcí (nedostatečná infrastruktura, špatná dostupnost sídel do spádových obcí, marginalizace těchto sídel). Řada firem v oblasti MAS je přímo vázána na zdroj své suroviny (zpracování dřeva, kamene, jatka) nebo využívá výhodné polohy mimo město (autodoprava, zemědělské služby). Nejvyšší míru ekonomické aktivity a zaměstnanosti vykazují obce Uhlířov, Hlavnice, Březová, Otice, Mikolajice, Slavkov, Radkov a Branka u Opavy, naopak nejnižší mají obce Hrabyně a Dolní Životice (statistiku zkreslují domy s pečovatelskou službou). Tabulka 7: Hospodářská činnost podle převažující činnosti

437 896 684 326 2343

184 479 342 115 1120

24 34 30 20 108

25 78 50 26 179

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Školství a zdravotnictví

56 110 85 39 290

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

188 286 305 148 927

Ostatní obchodní služby

237 441 430 157 1265

Obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

Doprava a spoje

218 247 337 110 912

Stavebnictví

1480 2804 2450 1032 7766

Průmysl

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severoz. MAS Opavsko Zdroj: ČSÚ, 2008

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Oblast

Celkem

Z toho

111 233 187 91 622

Odvětvovému zaměření, tak jak je tomu v současnosti ve většině případů, vévodí obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství. Poměrně podstatný podíl firem je rovněž zaměřen na stavebnické a průmyslové aktivity. Vzhledem k charakteru oblasti s vysoce rozvinutým zemědělstvím je nadprůměrný podíl subjektů, jež se věnují zemědělství, lesnictví nebo rybolovu. Rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony jsou dány zmíněnými geomorfologickými podmínkami, vzdáleností od významných center a komunikací a dalšími faktory (tradice výroby atd.) Prioritou je rovněž vznik nových podnikatelských aktivit. Určitý potenciál pro růst podnikání je i ve službách, a to zejména ve službách sociálních (péče o starší a nemocné občany). Některé obce se již touto cestou vydávají (viz výše).

18

Tabulka 8: Hodnocení míry nezaměstnanosti v MAS Opavsko (květen 2008)

Oblast

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severozápad MAS Opavsko

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Dosažitelní uchazeči celkem

3806 7316 6264 3715 21101

249 399 284 230 1162

Míra nezaměstnanosti (%)

6,54 5,45 4,53 6,19 5,51

Volná pracovní místa

50 53 235 31 369

Zdroj:ÚP Opava, 2008 Míra nezaměstnanosti v členských obcích MAS měla od roku 2001 (9,7 %) až do roku 2003 (10,8 %) vzrůstající trend, po roční stagnaci v posledních čtyřech letech klesá. Podobně jako v míře ekonomické aktivity existují rozdíly i v míře nezaměstnanosti jednotlivých obcí, která se pohybuje od velmi nízké míry nezaměstnanosti ve Větřkovicích, Čavisově, Bratříkovicích (pod 3 %), v Hradci nad Moravicí, Jezdkovicích, Slavkově, Morkých Lazcích, Brance, a Neplachovicích (pod 4 %) na straně jedné, k nadprůměrné míře nezaměstnanosti v Jakartovicích (13,2 %), Mladecku (13 %), Mikolajicích (10,4 %), Nových Sedlicích (9,9 %), Dolní Lhotě (9,2) Radkově (8,7 %), Hlubočci (8,3 %) a Brumovicích (7,6 %) na straně druhé. Míra nezaměstnanosti se ve většině obcí sledovaného území pohybuje mezi 4 – 7 %. Problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která je vyšší zvláště u rizikových skupin obyvatelstva – osob postižených sociální exkluzí, osob nad 50 let, zdravotně postižených a matek po mateřské dovolené. Uvedený počet volných pracovních míst vyjadřuje další potenciál rozvoje podnikání v obcích MAS. Nejvyšší počet volných pracovních míst je v městě Hradec nad Moravicí (203 volných pracovních míst), v Oticích (30), Velkých Heralticích (17), Háji ve Slezsku a Velké Polomi (14). Tento ukazatel opět potvrzuje předpoklad, že nejvyšší rozvoj vyjádřený poptávkou po pracovních místech je vyšší ve větších obcích, v obcích s rozvinutou infrastrukturou a dalšími příležitostmi (podnikatelská zóna) a v obcích položených blíže větším centrům. Naopak v obcích, jež nesplňují jednu nebo více z těchto podmínek, neexistují žádná nebo jen velmi malý počet volných pracovních míst (Bratříkovice, Radkov, Melč, Jezdkovice, Mikolajice, Mladecko, Uhlířov, Čavisov, Hlubočec, Těškovice a další). V řadě případů jde o obce s vyšší mírou nezaměstnanosti. Poměr uchazečů na jedno pracovní místo je poměrně nízký – za celé území činí 3,15, přičemž nejnižší je v mikroregionu Moravice – 1,21 (především díky Hradci nad Moravicí), dále v mikroregionu Hvozdnice – 4,98 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Naopak mikroregiony Matice Slezská a Opavsko Severozápad vykazují vyšší počet uchazečů na jedno pracovní místo – 7,53, resp. 7,42. Tento ukazatel ve srovnání s jinými oblastmi v kraji se nejeví jako vysoký. Přesto není situace především v malých obcích z tohoto ohledu uspokojivá kvůli tomu, že zde obvykle nejsou vytvářena žádná nová pracovní místa.

1.4.1. Průmysl Místní průmyslové podniky prošly náročnou transformací, některé se dostaly do vlastnictví majitelů mimo region, některé změnily od roku 1989 několikrát majitele i náplň činnosti. Do vybraných průmyslových a stavebních podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. Řada firem přes slibný růst zanikla. Vznikla řada malých a středních firem, hlavně v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny území. Z průmyslových odvětví je na území poměrně velký počet subjektů registrován v dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu (ZK Design a.s., HON - Nábytek s.r.o., ELKONA MS - Koupelny, Klassa Plus s.r.o., kuchyně, H+H s.r.o., Dřevovýroba Tilia -

19

Uvírová Šárka, Rigoleto s.r.o., Pila - Baran Karel, Pila Čavisov, Pila Deštné - Trlica Karel, Pila Hrabství s.r.o. atd). Řada firem působí v oblasti strojírenství, kovodělném průmyslu (BRANO a.s., OSPOL TECH s.r.o., Strojírna Vehovský s.r.o., Opal Agri, Dřizgevič Kamil – kovoobrábění, DSF Rychtář s.r.o., Knop - kovovýroba s.r.o., Kovo-Háj s.r.o., Kovovýroba Kamenec a další) a ve stavebnictví (Investiční stavitelství s.r.o., JUKAS spol. s r.o., Klimunda Petr, Lesostavby Frýdek-Místek a.s., Profesional Farda – Toman, Rebyd MV s.r.o., S.O.S. Dlouhý Schindler, Stamex s.r.o., Stavas - Suchánek Jaroslav. Ing., Stavební činnost - Hájek Václav, Stavební firma - Jaromír Nosek, Stavební firma - Lesák Vít, Ing., Staving, UNIST, Vrchovecký spol. s r.o., Wilmax s.r.o.). V dlouhé tradici opavského stavitelství pokračuje řada řemeslných, často rodinných, firem (stavitelé, stolaři, zámečníci, klempíří, pokrývači). V sektoru průmyslu mají některé provozy nadregionální (Vltavín-Portál, s.r.o., Brumovice, ELIO Slezsko, a.s. Holasovice, Hekra Neplachovice) nebo mezinárodní význam (BRANO a.s.). Podmínkou rozvoje ekonomických aktivit je především vybudování kvalitní infrastruktury, s napojením silniční sítě na síť českých a polských dálnic (česká dálnice D47 a polská A4).

1.4.2. Zemědělství Charakter zemědělství odpovídá uvedeným přírodním podmínkám v jednotlivých částech území MAS. I proto je pro tuto oblast charakteristický vysoký, více než tříčtvrtinový podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy (31 001 ha), přičemž v mikroregionu Opavsko Severozápad představuje tento podíl dokonce více než devadesát procent. Přestože se plocha trvalých travních porostů v posledních letech postupně zvyšuje (dochází k tomu hlavně díky zemědělské dotační politice), dosahuje zatravnění v celém území pouze 13,3 % plochy zemědělské půdy. Vyšší podíl zatravnění je zejména v mikroregionu Moravice, tedy v mikroregionu s vyšší nadmořskou výškou a sklonitějšími plochami, jež nezřídka patří do tzv. méně příznivých oblastí (LFA). Na druhé straně v mikroregionu Opavsko Severozápad s mírnějším reliéfem a lepšími podmínkami pro intenzivní zemědělství se vyskytují louky a pastviny pouze na 6,1 % zemědělské půdy. Také ve dvou zbývajících mikroregionech je zornění zemědělské půdy dosti vysoké. Ostatní kultury ve sledovaném území nezabírají žádnou (vinice, chmelnice), eventuálně zabírají velmi zanedbatelnou výměru (4 ha ovocných sadů) zemědělské půdy, jež se v konečném hodnocení neprojeví. Tabulka 9: Podíl zemědělských kultur v jednotlivých mikroregionech

Oblast

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severozápad MAS Opavsko Zdroj: ČSÚ, 2008

Zemědělská půda (ha)

8017 5488 8112 9384 31001

orná půda

80,0 75,4 78,6 91,8 82,3

trvalé travní porosty

17,1 17,0 17,8 6,1 13,3

Z toho (%) vinice a chmelnice

0 0 0 0 0

ovocné sady

0 0 0 0 0

zahrady

2,9 7,6 3,6 2,1 3,4

Níže položené oblasti se řadí do řepařské výrobní oblasti s velmi dobrými podmínkami pro zemědělské hospodaření, výše položené oblasti náleží k výrobní oblasti obilnářské. Nejpříznivější podmínky pro intenzivní zemědělskou výrobu tak mají především zemědělci v západní a severní části území (v mikroregionu Opavsko Severozápad a Matice Slezská), kde jsou téměř všechny půdy zařazeny do 1. třídy nejvíce ceněné z hlediska ochrany půdního fondu. Nejhorší podmínky pro zemědělství naopak mají zemědělci na přechodném území mezi níže a výše položenými oblastmi (jih a východ území), zejména kvůli značné svažitosti pozemků a nejvyššímu zastoupení lesních porostů.

20

Obrázek 3: Přehled zemědělských kultur na území MAS Opavsko

Zdroj: LPIS, 2008 Hlavními pěstovanými plodinami jsou obilniny, olejniny a cukrovka. V posledních letech nejvíce rostou plochy oseté řepkou olejnou a mákem, naopak klesají výměry cukrové řepy, brambor a zeleniny. Živočišnou výrobu tvoří zejména dojný skot, ve vyšších polohách i masný, dále prasata a drůbež (v posledních létech stále méně). Objem živočišné výroby poklesl na méně než 2/3 objemu před rokem 1989 a mnoho hospodářských se stalo přebytečnými. Na druhé straně se v Radkově prosadil chov pštrosů. Všechny vetší zemědělské subjekty v oblasti jsou zaměřeny na kombinovanou zemědělskou výrobu – intenzivní rostlinnou výrobu doplňuje výroba živočišná. Tabulka 10: Zemědělské farmy podle jednotlivých kategorií v roce 2008

Oblast

Zemědělské farmy celkem

Hvozdnice Matice Slezská Moravice Opavsko Severoz. MAS Opavsko Zdroj: mze.cz, farmar.cz

40 28 21 13 102

do 5 ha

4 4 3 2 13

520 ha

16 12 12 3 43

2050 ha

8 2 2 2 14

Z toho 50100100 200 ha ha

5 3 1 1 10

3 3 1 1 8

200500 ha

5001000 ha

nad 1000 ha

1 1 0 0 2

1 2 0 0 3

2 1 2 4 9

Po roce 1989 prošlo zemědělství velkou vlastnickou transformací. Přesto obhospodařují naprostou většinu zemědělské půdy právnické osoby. Mezi místní významné a zároveň největší zemědělské farmy patří ZP Otice a.s., ZD Hraničář Loděnice, VOD Stěbořice, Agrimex Brumovice s.r.o., 1. Hradecká zemědělská a.s., ZAGRA Kyjovice, Jakarta Jakartovice a.s., a Březovská zemědělská a.s, Zemědělské obchodní družstvo Litultovice,

21

AGRONET Smolkov .r.o., Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice, HESAKO zem. výroba s.r.o. a další menší farmy, zejména soukromě hospodařící rolníci. Řada farem se již dlohodobě úzce zaměřuje na pěstování konkrétních plodin a vytvořila si tím v širokém okolí značný věhlas – ve dvou případech lze hovořit již téměř o geografické značce – Otické zelí, Březovské brambory. Několik, především větších farem má přidruženou výrobu. Zpracování zemědělské produkce je však v této oblasti na dosti nízké úrovni, drtivá většina zemědělské produkce je vyvážena bez další přidané hodnoty. Sídlí zde sice několik pekáren (DAMIX s.r.o. Kyjovice, Otická pekárna - Knappe Martin, Parní pekárna OKO - Křesťan Miroslav Hradec nad Moravicí, Ing., Pekárna - Brisuda Josef Radkov, Raduňská pekárna, SEMIX Pluso s.r.o.) lihovarů (Lihovar a likérka Velká Polom s.r.o., Lihovar Dolní Životice s.r.o., HerbAlko Štítina), pěstitelských pálenic a zpracovatelů masa (Jatka Kůrka s.r.o. Otice a několik menších řeznictví). Velká část podniků zpracovatelského a potravinářského průmyslu sídlí v městě Opavě (mimo území MAS Opavsko), řada podniků však byla zrušena a chybí jak na sledovaném území, tak v okolí (pivovar, mlékárna). Část dnes nevyužívaných provozoven zemědělské výroby je do budoucna pro zemědělství nevyužitelná. Tyto areály tak představují potenciální plochy pro jiné využití. Také zaměření činnosti zemědělců se může v budoucnosti orientovat i na jiné oblasti (např. obnovitelné zdroje energie, agroturistika a jiné služby). V méně příhodných polohách je vhodné podpořit mimoprodukční funkce zemědělství, např. zapojením se do agroenvironmentálních programů a agroturistiky. Vzhledem k poptávce po regionálních a speciálních produktech se vytváří prostor pro diverzifikaci zemědělské velkoprodukce k regionálním produktům. Existuje dobrý předpoklad pro to, aby podniky mohly čerpat podporu z fondů Evropské unie pro svůj další rozvoj.

2. SWOT analýza 2.1. Krajina SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vyšší podíl lesních půd (34,1%) vzhledem k zemědělskému charakteru celého Opavska, především v jižní a jihovýchodní části území – v mikroregionech Moravice a Matice Slezská. I když má území především zemědělský charakter, bylo na něm vyhlášeno 11 maloplošných zvláště chráněných území (260,6 ha) a přírodní park Moravice.

Nízké zastoupení stabilizačních krajinných prvků (také nízký podíl lesních porostů a trvalých travních porostů) v intenzivně obhospodařovaných částech území, hlavně v okolí řeky Opavy na severozápadě území. Eroze zemědělské půdy se vyskytuje především v katastrech Háj ve Slezsku, Smolkov, Lhota, Mokré Lazce, Štítina, Loděnice, Dolní Životice, Jakartovice a Litultovice. Nedostatek protipovodňových opatření (zejména z finančních důvodů a z důvodu střetů ve využití niv ). Na části území dochází k překročení denních imisních limitů některých látek – polétavý prach (PM10) a benzo(a)pyren (B(a)P). Největší množství emisí nadále pochází z Ostravska, významným zdrojem jsou také domácnosti. Dochází k opětovnému nárůstu spalování méně kvalitních tuhých paliv a odpadů.

Všechny obce dotčené povodněmi vypracované protipovodňové plány.

mají

Současný stav znečištění ovzduší je uspokojivý, v posledních 20 letech došlo ke zlepšení rozptylových podmínek. V daném území se nenachází významnější zdroje, které by měly na kvalitu ovzduší negativní vliv. V obcích funguje systém sběru a separace odpadu (skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu).

K využívání energie z obnovitelných zdrojů dochází v málo případech.

22

Znečišťování vodních toků v obcích bez napojení na čistírnu odpadních vod. Míra třídění odpadů je často dosti nízká, téměř ve všech případech chybí v obcích separovaný sběr bioodpadu. Negativní dopady konvenčního zemědělství na ekosystémy (nízká biodiverzita), spodní a povrchové vody, půdu a na zdraví obyvatel. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zavádění moderních nízkoemisních technologií, větší podpora alternativních paliv (biomasa, doplňkově solární energie či tepelná čerpadla), zateplení domů a výstavba obchvatů obcí, což vede ke snížení imisí. Možnost čerpání dotací v rámci Operačního programu životní prostředí na zavádění nízkoemisních technologií a alternativních paliv. Spolupráce obcí regionu s místními zemědělci pro výstavbu bioplynové stanice nebo kompostárny.

Negativní důsledky působení vodní eroze (degradace půd, odnos živin, zanášení koryt toků), zvláště na sklonitých plochách orné půdy. Riziko povodní ne třech hlavních tocích (Opava, Moravice a Hvozdnice).

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu, hlavně v důsledku zvyšování ceny plynu. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, zvýšenou erozní ohrožeností (vysoký podíl kraje nebo obcí pro směnu za pozemky sklonité orné půdy). nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení jejich opětovnému vzniku). Výsadba ochranné zeleně okolo průmyslových areálů a komunikací pro zachytávání prašného znečištění.

Znehodnocování půdy intenzivního hospodaření.

v důsledku

Změny ve skladbě lesa zapříčiněné kůrovcem, houbovými chorobami.

Nedostatek finančních prostředků na realizaci opatření vedoucích k ochraně životního prostředí povede ke zhoršování nebo stagnaci jeho stavu. Možnosti čerpání finančních prostředků z Likvidace krajinných prvků z důvodu fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a zvyšování obhospodařovaných ploch SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů zemědělské půdy a nevhodné údržby a ÚSES. pozemků. Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Snížení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí modernizací zemědělství, prosazením šetrných postupů (extenzifikací hospodaření v blízkosti cenných biotopů).

23

2.2. Společnost SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

V posledních letech mírně roste obyvatel žijících na území MAS.

počet Více než 65 % obyvatel regionu ve věku 15 a více let nemá maturitu, podprůměrný podíl absolventů vysokých škol (5,9 %). Převaha mladých lidí do 15 let nad skupinou Dlouhodobá stagnace bytové výstavby občanů starších 65 let. především v menších obcí a obcí na periferii (Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Jezdkovice, Mladecko). Dynamický nárůst nově postavených bytů Nedostatek volných stavebních parcel v některých větších obcích (Branka u Opavy, (Brumovice, Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí a Slavkov). Velké Heraltice, Uhlířov) a další překážky bytové výstavby (nedostatečná infrastruktura). Většina bytů v osobním vlastnictví znamená Starý domovní i bytový fond v obcích více poměrně stabilní sociálně podmínky. vzdálených od centra oblasti města Opavy. Počet trvale obydlených bytů ve všech obcích Chybějící mateřské školy v 5 obcích a stabilně mírně stoupá, což znamená rostoucí základní školy v 11 obcích způsobují nutnost atraktivitu obcí pro trvalé bydlení. dojíždění dětí do těchto zařízení ve vedlejších obcích. Vzdělanostní úroveň téměř na úrovni celého Ve 14 (převážně menších) obcích není okresu Opava – 22,7 % obyvatel starších 15 k dispozici žádná lékařská služba, obyvatelé let s maturitou, 5,9 % s vysokoškolským těchto obcí jsou nuceni navštěvovat lékaře vzděláním. v okolních obcích nebo v nejbližším městě. Hustota a četnost školních zařízení je Omezené možnosti trávení volného času v současnosti dostatečná (vzhledem k trvale dětmi a mládeží v obcích MAS. Volnočasové se snižujícímu počtu žáků v minulých aktivity a další služby pro děti a mládež se letech). koncentrují v městě Opavě. Dostačující výběr a dostupnost středních Území nabízí řadu turistických zajímavostí, škol v Opavě a Ostravě. avšak drtivá většina z nich je pouze lokálního významu a má omezený potenciál k vytvoření turisticky atraktivní oblasti v nadregionálním měřítku – je vhodná téměř výhradně pro krátkodobou rekreaci. Ve 28 (zejména větších) obcích je trvalé Řada kulturních památek je ve špatném nebo detašované pracoviště praktického technickém stavu. lékaře. Specializované zdravotní služby pro Chybějí další stezky pro pěší, také naučné obyvatelstvo území MAS jsou dostatečně stezky, odpočívadla s lavičkami a tábořišti, zabezpečovány v blízkých městech Opavě, stezky pro bruslaře a v zimním období pro Ostravě a Krnově. běžkaře. Nadregionální význam má rehabilitační Často chybějí informace o obcích, kulturních centrum v Hrabyni, moderní, bezbariérový a přírodních památkách v okolí a další komplex – jediný svého druhu v ČR. informace pro turisty (o možnostech stravování, ubytování atd.) Společenský život v obcích často odpovídá Sportovní vybavení v obcích je často pouze venkovskému charakteru regionu, udržují se základní a zastaralé. některé zvyky a tradice, je pořádána řada tradičních kulturních akcí. Existence atraktivních turistických cílů Mnoho místních komunikací a komunikací II. nadregionálního významu (Hradec nad a III. třídy a místních komunikací je ve Moravicí, Raduň, Hrabyně, přírodní park špatném technickém stavu. Moravice). Řada kulturních památek venkovského Řada důležitých pozemních komunikací je

24

charakteru (zámky, kostely, drobná sakrální vedena středem obcí – průtahy silnic I. třídy architektura, větrné a vodní mlýny). v obcích Slavkov, Litultovice, Mladecko, Velké Heraltice, Hrabyně, Velká Polom, Mokré Lazce, Nové Sedlice a Skrochovice vykazují značné dopravní, bezpečnostní a environmentální problémy. Územím prochází významné silniční i Špatná dopravní dostupnost veřejnou železniční tahy směrem na města Opavu, dopravou o víkendu ve většině obcí. Ostravu, Olomouc, Krnov a Bruntál. Poměrně dobrá dostupnost veřejnou Ve většině případů je nevyhovující spojení dopravou v pracovních dnech téměř ve mezi jednotlivými obcemi napříč hlavními všech obcí. komunikacemi, skoro vždy je nutný přestup v Opavě. Zásobování elektrickou energií je dostatečné Nebyla provedena plynofikace v obcích a schopné pokrýt i případné budoucí Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Mladecko, požadavky na zvýšenou spotřebu elektrické Mikolajice a Skřipov a v některých částech energie. obcí. Všechny obce mají veřejný vodovod. Chybí odpovídající kanalizace a čistička Využívá ho většina obyvatel území. odpadních vod ve většině obcí. Většina obcí je plynofikována, většina domácností je napojena a využívá plynovod. Čističky odpadních vod se nacházejí v obcích Hradec nad Březová, Dolní Životice, Moravicí, Litultovice, Melč, Otice a Slavkov. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Pokračující populační růst může zvýšit podíl obyvatelstva v produktivním věku, úroveň vzdělanosti populace a zpomalit demografické stárnutí. Vzhledem k demografickému vývoji (odchod do důchodu u populačně silných poválečných ročníků) sílí tlak na budování zařízení pro seniory. Využití trvale neobydlených objektů v obcích k rekreačním účelům. Pořízení nové územně plánovací dokumentace v jednotlivých obcích regionu či změny dokumentace stávající s dostatečně vymezenými plochami pro novou výstavbu. Obnova a další rozvoj spolkového života a kulturních aktivit pomůže udržovat a prezentovat místní zvyky i tradice pro budoucí generace a podpoří turistickou atraktivitu území. Možnosti pro zvýšení turistické atraktivity území jsou ve specializovaných produktech cestovního ruchu, např. pevnostní systém z dob První republiky, větrné mlýny, gastroturistice atd., a zároveň v kvalitní propagaci regionu. Zvyšování počtu a kvality cyklostezek, jak dálkových, tak okruhových po kulturních památkách (např. zámecká cyklotrasa atp.) Značný turistický potenciál je v různých

Demografické stárnutí populace povede k zvýšenému tlaku v oblasti sociálních služeb pro seniory, které jsou již nyní nedostatečné. Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem. Stárnutí bytového fondu a zhoršování stavu neobydlených objektů. Nedostatek volnočasových aktivit pro mládež v obcích se projeví k růstu sociálně patologických jevů. Rušení škol v menších obcích – snížení jejich četnosti a dostupnosti.

Nedostatek prostředků z evropských fondů na rozvoj infrastruktury se projeví na odkládání její modernizace a na jejím zhoršeném stavu. Konkurence kvalitnější turistické nabídky a malý zájem turistů utlumí rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Snížení počtu spojů hromadné dopravy

25

formách venkovské turistiky a agroturistiky.

způsobí zhoršení dopravní dostupnosti a další marginalizaci některých obcí. Údržba, obnova a multifunkční využití Konkurence kvalitnější turistické nabídky a historických památek i jiných turisticky malý zájem turistů utlumí rozvoj atraktivních objektů otevírá další možnosti infrastruktury cestovního ruchu. rozvoje území a turistiky. Rekonstrukce místních komunikací, Snížení počtu spojů hromadné dopravy odstranění bodových závad a vybudování způsobí zhoršení dopravní dostupnosti a obchvatů jsou prioritami v oblasti dopravy. další marginalizaci některých obcí. Využívání alternativních zdrojů energie (zejména odpadní dřevní hmoty a dalších typů biomasy) pro vytápění.

2.3. Hospodářství SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nízká míra nezaměstnanosti ve Větřkovicích, Čavisově, Bratříkovicích (pod 3 %), V Hradci nad Moravicí, Jezdkovicích, Slavkově, Morkých Lazcích, Brance a Neplachovicích (pod 4 %). V oblasti působí řada malých místních firem.

Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v Jakartovicích (13,2 %), Mladecku (13 %), Mikolajicích (10,4 %), Nových Sedlicích (9,9 %), Dolní Lhotě (9,2) Radkově (8,7 %), Hlubočci (8,3 %) a Brumovicích (7,6 %). Vyšší míra nezaměstnanosti postihuje především rizikové skupiny obyvatelstva – osoby postižené sociální exkluzí, osoby nad 50 let, zdravotně postižené a matky po mateřské dovolené. Podnikání v oblasti vykazuje vzhledem Všechny obce sledovaného území jsou k venkovskému charakteru dobrých obcemi obytnými – za prací z obce vyjíždí výsledků. Důvodem je rovněž výhodná více lidí, než do ní přijíždí. poloha mezi městy Opavou a Ostravou. Existence podnikatelských zón v několika Málo rozvinutý sektor služeb v oblasti obcích MAS, v nichž se vytvářejí další volná cestovního ruchu (stravování, ubytování, pracovní místa ( např. Hradec nad Moravicí, doprovodné služby). Háji ve Slezsku, Otice). Značný počet subjektů je registrován v Část firem zkrachovala nebo ukončila výrobu dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu, na území MAS Opavsko. strojírenství, kovodělném průmyslu a ve stavebnictví. Některé provozy mají nadregionální Ztížené podmínky pro zemědělství v (Vltavín-Portál, s.r.o., Brumovice, ELIO přechodném území mezi níže a výše Slezsko, a.s. Holasovice, Hekra položenými oblastmi (jih a východ území), Neplachovice) nebo mezinárodní význam zejména kvůli značné svažitosti pozemků a (BRANO a.s.). nejvyššímu zastoupení lesních porostů. Velmi výhodné podmínky pro zemědělství v Nízká diverzifikace zemědělských aktivit u níže položených územích, jež patří do řady farem, malá diverzita pěstovaných řepařské výrobní oblasti plodin, jež může být riziková z ekonomického hlediska. Rozvinuté intenzivní zemědělství v nižších Málo rozvinutý zpracovatelský sektor polohách území. v zemědělství, většina produkce není dále zpracována ani v regionu. Objem živočišné výroby poklesl na méně než 2/3 objemu před rokem 1989. Nízká diverzifikace zemědělské činnosti,

26

malé zapojení zemědělců do venkovského a agroturismu. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj infrastruktury, zakládání a rozšiřování podnikatelských zón podpoří vytváření nových pracovních míst a snižování míry nezaměstnanosti.

Oslabování podnikatelských aktivit hlavně v malých obcích bez rozvinuté infrastruktury, více vzdálených od větších měst – zánik nebo stěhování firem, snížení atraktivity území, zhoršení demografické struktury obyvatel (migrace mladých a vzdělaných lidí). Potenciál pro růst podnikání je ve službách, Zvyšování míry nezaměstnanosti. zejména v sociálních službách (péče o starší a nemocné občany). Rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou, Chybějící koordinace a spolupráce mikroregiony, MAS a podnikateli. podnikatelského sektoru se sektorem veřejným a neziskovým. Poloha oblasti v blízkosti polských hranic Tendence nadále intenzifikovat hospodaření znamená další možná odbytiště pro výrobce. (zejména patrná u velkých farem). Vybudování infrastruktury s napojením Velká konkurence zemědělství ze strany silniční sítě na síť českých a polských dálnic zahraničních farmářů (především z Polska) (česká dálnice D47 a polská A4) podnítí další negativně ovlivní vývoj zemědělství v oblasti rozvoj ekonomických aktivit. – hrozící zánik hospodaření zejména u menších farem. Získání prostředků z evropských fondů na Neschopnost spolufinancování projektů rozvoj podnikání na venkově. z programů EU v oblasti rozvoje podnikání. Alternativní využití nevyužívaných Upřednostnění ekonomických zájmů nad zemědělských staveb. zájmy obyvatel a udržitelného rozvoje území. Modernizace a diverzifikace zemědělské Stabilitu zemědělských podniků ohrozí činnosti – pěstování nových plodin, výroba nepřiměřené změny zemědělské politiky. energie z biomasy a agroturistika je pro zemědělce šancí k dosažení zisku. Zapojení zemědělců do agroenvironmentálních programů má pozitivní dopady pro zemědělce i pro krajinu.

3. Strategie rozvoje území 3.1. Volba strategie na základě SWOT analýzy Při formulaci strategických vizí a vytváření opatření je nezbytné se zaměřit na ty silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení, jež jsou hodnoceny jako nejdůležitější. Tohoto záměru lze docílit hledáním odpovědi na otázku: prostřednictvím kterých silných stránek, případně odstraněním kterých slabých stránek lze využít daných příležitostí, potažmo se vyhnout uvedeným hrozbám? Proto byly identifikovány následující silné a slabé stránky z hlediska zhodnocení příležitost a vyhnutí se hrozbám. Z hlediska využitelnosti prostřednictvím stávajících silných stránek a odstranění slabých stránek byly identifikovány nejvýznamnější příležitosti, resp. z hlediska eliminace prostřednictvím silných stránek a odstranění slabých stránek byla identifikována nejvýznamnější ohrožení.

27

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Dynamický nárůst nově postavených bytů Nízké zastoupení stabilizačních krajinných v některých větších obcích (Branka u Opavy, prvků (také nízký podíl lesních porostů a Hrabyně, Hradec nad Moravicí a Slavkov). trvalých travních porostů) v intenzivně obhospodařovaných částech území, především v okolí řeky Opavy na severozápadě území. Společenský život v obcích často odpovídá K využívání energie z obnovitelných zdrojů venkovskému charakteru regionu, udržují se dochází v málo případech. některé zvyky a tradice, je pořádána řada tradičních kulturních akcí. Řada kulturních památek venkovského Nedostatek protipovodňových opatření charakteru (zámky, kostely, drobná sakrální (zejména z finančních důvodů). architektura, větrné a vodní mlýny). Územím prochází významné silniční i Více než 65 % obyvatel regionu ve věku 15 železniční tahy směrem na města Opavu, a více let nemá maturitu, podprůměrný podíl Ostravu, Olomouc, Krnov a Bruntál. absolventů vysokých škol (5,9 %). Poměrně dobrá dostupnost veřejnou Řada kulturních památek je ve špatném dopravou v pracovních dnech téměř ve technickém stavu. všech obcích. V oblasti působí řada malých místních firem. Mnoho místních komunikací a komunikací II. a III. třídy je ve špatném technické stavu. Podnikání v oblasti vykazuje vzhledem Špatná dopravní dostupnost veřejnou k venkovskému charakteru dobrých dopravou o víkendu ve většině obcí. výsledků. Důvodem je rovněž výhodná poloha mezi městy Opavou a Ostravou. Existence podnikatelských zón v několika Málo rozvinutý sektor služeb v oblasti obcích MAS, v nichž se vytvářejí další volná cestovního ruchu (stravování, ubytování, pracovní místa (např. Hradec nad Moravicí, doprovodné služby). Háj ve Slezsku, Otice). Poloha oblasti v blízkosti polský hranic Vyšší míra nezaměstnanosti postihuje hlavnš znamená další možná odbytiště pro výrobce. rizikové skupiny obyvatelstva – osoby postižené sociální exkluzí, osoby nad 50 let, zdravotně postižené a matky po mateřské dovolené. Ztížené podmínky pro zemědělství v přechodném území mezi níže a výše položenými oblastmi (jih a východ území), zejména kvůli značné svažitosti pozemků a nejvyššímu zastoupení lesních porostů. Nízká diverzifikace zemědělských aktivit u řady farem, malá diverzita pěstovaných plodin, jež může být riziková z ekonomického hlediska. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zavádění moderních nízkoemisních technologií, větší podpora alternativních paliv (biomasa, doplňkově solární energie či tepelná čerpadla), zateplení domů a výstavba obchvatů obcí, jež vede ke snížení imisí. Možnost čerpání dotací v rámci Operačního programu životní prostředí na zavádění nízkoemisních technologií a alternativních

Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu, hlavně v důsledku zvyšování ceny plynu. Znehodnocování půdy intenzivního hospodaření.

28

v důsledku

paliv. Snížení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí modernizací zemědělství, prosazením šetrných postupů (extenzifikací hospodaření v blízkosti cenných biotopů). Vzhledem k demografickému vývoji (odchod do důchodu u populačně silných poválečných ročníků) sílí tlak na budování zařízení pro seniory. Rozvoj infrastruktury, zakládání a rozšiřování podnikatelských zón podpoří vytváření nových pracovních míst a snižování míry nezaměstnanosti. Získání prostředků z evropských fondů na rozvoj podnikání na venkově.

Demografické stárnutí populace povede k zvýšenému tlaku v oblasti sociálních služeb pro seniory, které jsou již nyní nedostatečné. Nekontrolovaná výstavba na plochách, které nejsou vymezeny územním plánem.

Nedostatek prostředků z evropských fondů na rozvoj infrastruktury se projeví na odkládání její modernizace a na jejím zhoršeném stavu. Velká konkurence zemědělství ze strany zahraničních farmářů (především z Polska) negativně ovlivňuje vývoj zemědělství v oblasti – hrozící zánik hospodaření zejména u menších farem. Modernizace a diverzifikace zemědělské Oslabování podnikatelských aktivit hlavně činnosti – pěstování nových plodin, výroba v malých obcích bez rozvinuté energie z biomasy a agroturistika – je pro infrastruktury, více vzdálených od větších zemědělce šancí k dosažení zisku. měst – zánik nebo stěhování firem, snížení atraktivity území, zhoršení demografické struktury obyvatel (migrace mladých a vzdělaných lidí).

3.2. Percepce priorit místními aktéry K dosažení povědomí o vnímání priorit rozvoje území místními aktéry byl při zpracovávání strategických plánů mikroregionů Hvozdnice, Matice Slezská a Opavsko Severozápad proveden dotazníkový výzkum. Zástupci obecních úřadů, podnikatelé a zástupci neziskových organizací a spolků, kteří jsou aktivní na území mikroregionu ,měli odpovědět na následující otázky: Uveďte, které z následujících problémových oblastí považujete za nutné rozvíjet v příštích letech ve Vaší obci a mikroregionu. Jaké konkrétní akce by měly být dle Vašeho názoru v dané oblasti uskutečněny? Struktura dotazníku byla následující: Podnikání: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Podpora místních podnikatelů Podpora vzniku nových podnikatelských aktivit a jejich stabilizace Rozvoj podnikatelských (průmyslových) zón a jaké velikosti Podpora rozšiřování a zvyšování kvalifikace obyvatel Podpora vzniku nových aktivit a služeb cestovního ruchu Využití opuštěných areálů (např. zemědělských a dalších) Poradenství v oblasti zaměstnanosti, podnikání Další...

Infrastruktura a doprava 1. 2. 3. 4. 5.

Podpora rozvoje silniční dopravy a odstranění jejích „slabých míst“ (obchvaty, průtahy obcemi atd.) Zvýšit bezpečnost a plynulost silničního provozu Podpora cyklistické a pěší dopravy Realizace ochrany obyvatelstva vůči negativním vlivům dopravy (hluk, emise, imise, vibrace atd.) Rekonstrukce místních komunikací

29

6. 7. 8. 9. 10.

Optimalizace počtu parkovacích a odstavných ploch Zlepšení dopravní obslužnosti Rozvoj energetická infrastruktura (elektřina, plyn) Rekonstrukce a dobudování vodovodní sítě Další...

Lidé 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Rozvoj sociálních a zdravotnických služeb a zařízení (ordinace praktických, dětských lékařů, zubař, pečovatelské služby pro seniory, děti) Péče o bydlení sociálně slabých a ohrožených skupin občanů Příprava nových ploch pro bydlení Vytváření podmínek pro život zdravotně postižených a nemocných Péče o bezpečnost občanů Rozvoj vzdělanostní, infrastruktura Rozvoj celoživotního vzdělávání občanů (vzdělávání dospělých – jazyky, počítače, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace) Podpora aktivit v národních a mezinárodních vzdělávacích projektech, spolupráce s dalšími obcemi v ČR a zahraničí Kulturní infrastruktura Podpora kulturních a volnočasových aktivit Sportovní infrastruktura Podpora rekreačních sportů Vytvoření prostor pro klubovou a spolkovou činnost Rozvoj lidových zvyků, obyčejů, památek, starých nástrojů atd.

Životní prostředí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Rozvoj kanalizační sítě Výstavba čističek odpadních vod Zlepšení nakládání s odpady (sběr, třídění, recyklace) Omezení problémů v oblasti životního prostředí (zápach, hluk) Podpora využití alternativních zdrojů energie Podpora úspor energie Podpora zemědělství a údržby krajiny Zlepšování stavu zeleně v obci a jejím okolí Zlepšení stavu vodních toků a vodních ploch Vzdělávání a výchova v oblasti životního prostředí Zlepšení informovanosti o stavu životního prostředí Další…

V následujícím přehledu jsou uvedeny tři základní problémy tak, jak je označili dotázaní aktéři: Podnikání Zástupci obcí Hvozdnice a Moravice

Matice Slezská

1.

podpora místních podnikatelů

2.

podpora rozšiřování a zvyšování kvalifikace obyvatel

podpora vzniku nových podnikatelských aktivit podpora vzniku nových aktivit a služeb cestovního ruchu

3.

využití opuštěných areálů

podpora místních podnikatelů

Opavsko Severozápad

podpora místních podnikatelů podpora vzniku nových aktivit a služeb cestovního ruchu podpora vzniku nových podnikatelských aktivit

Podnikatelé a zástupci neziskových organizací

1.

Hvozdnice a Moravice

Matice Slezská

Opavsko Severozápad

podpora vzniku nových aktivit a služeb cestovního ruchu

podpora vzniku nových aktivit a služeb cestovního ruchu

podpora místních podnikatelů

30

2.

rozvoj podnikatelských zón

podpora místních podnikatelů

rozvoj podnikatelských zón

3.

podpora místních podnikatelů

podpora rozšiřování a zvyšování kvalifikace obyvatel

podpora vzniku nových podnikatelských aktivit

Infrastruktura Zástupci obcí Hvozdnice a Moravice

1. 2. 3.

rekonstrukce místních komunikací podpora cyklistické a pěší dopravy optimalizace počtu parkov. a odstavných ploch

Matice Slezská

rekonstrukce místních komunikací zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy podpora cyklistické a pěší dopravy

Opavsko Severozápad

rekonstrukce místních komunikací podpora rozvoje silniční dopr. a odstranění slabých míst podpora cyklistické a pěší dopravy

Podnikatelé a zástupci neziskových organizací Hvozdnice a Moravice

1. 2. 3.

rekonstrukce místních komunikací podpora cyklistické a pěší dopravy zlepšení dopravní obslužnosti

Matice Slezská

rekonstrukce místních komunikací podpora cyklistické a pěší dopravy zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy

Opavsko Severozápad

rekonstrukce místních komunikací podpora cyklistické a pěší dopravy zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy

Lidé Zástupci obcí Hvozdnice a Moravice

Matice Slezská

Opavsko Severozápad

1.

podpora rekreačních sportů

podpora rekreačních sportů

podpora kulturních a volnočasových aktivit

2.

podpora kulturních a volnočasových aktivit

sportovní infrastruktura

podpora rekreačních sportů

3.

sportovní infrastruktura

podpora kulturních a volnočasových aktivit

vytváření podmínek pro život ZP a nemocných

Podnikatelé a zástupci neziskových organizací Hvozdnice a Moravice

Matice Slezská

Opavsko Severozápad

1.

podpora kulturních a volnočasových aktivit

sportovní infrastruktura

podpora kulturních a volnočasových aktivit

2.

sportovní infrastruktura

podpora kulturních a volnočasových aktivit

podpora rekreačních sportů

3.

podpora rekreačních sportů

podpora rekreačních sportů

sportovní infrastruktura

Životní prostředí Zástupci obcí Hvozdnice a Moravice

1.

vzdělávání a výchova v oblasti ŽP

Matice Slezská

zlepšení stavu vodních toků

31

Opavsko Severozápad

rozvoj kanalizační sítě

2.

zlepšení stavu zeleně v obci a jejím okolí

zlepšení nakládání s odpady

výstavba ČOV

3.

výstavba ČOV

rozvoj kanalizační sítě

zlepšení nakládání s odpady

Podnikatelé a zástupci neziskových organizací Hvozdnice a Moravice

Matice Slezská

Opavsko Severozápad

1.

podpora úspor energie

zlepšení stavu zeleně v obci a jejím okolí

2.

zlepšení nakládání s odpady

zlepšení nakládání s odpady

zlepšení stavu zeleně v obci a jejím okolí

3.

zlepšení stavu zeleně v obci a jejím okolí

výstavba ČOV

zlepšení nakládání s odpady

podpora úspor energie

3.3. Strategická vize

Opavsko jako svébytný region, který je hrdý na své tradice, rozvíjí dovednosti a znalosti obyvatel, staví na bohatství i kráse přírody, dobře vychází se sousedy a spolupracuje s přáteli z blízka i z daleka a je tak dobrým domovem pro současné i budoucí generace. 3.4. Cíle rozvoje území Hlavním cílem této strategie je udržet a rozvíjet kvalitní prostředí, vztahy a podnikání pro zdravý, spokojený a bohatý život všech obyvatel regionu Opavsko K naplnění tohoto hlavního cíle přispěje dosažení dílčích cílů: •

Modernizovat zemědělské hospodaření a zvýšit jeho ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost uplatněním nových technologií v živočišné a rostlinné výrobě, což přispěje rovněž k snížení negativních dopadů zemědělského hospodaření na životní prostředí a krajinu a napomůže dalšímu zvýšení atraktivity regionu pro bydlení i turistiku;

•

Diverzifikovat podnikání na venkově, rozvíjet nezemědělské činnosti a vytvářet touto cestou nová pracovní místa, přispívat k větší nabídce služeb a ke zvýšení kvality života obyvatel a rozvoji cestovního ruchu. V případě využití biomasy pro energetické účely lze rovněž dosáhnout zlepšení kvality životního prostředí v obcích regionu;

•

Podpořit kulturní a společenský rozvoj regionu jako základní předpoklad pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, pro zvýšení povědomí o kulturních hodnotách prostředí, pro jejich obnovu a pro zvýšení atraktivity území pro život jeho obyvatel, také jako podpory turistického ruchu, umožňujícímu diverzifikovat ekonomické aktivity;

•

Rozvíjet služby v turistickém ruchu, a posílit tak různorodost podnikání na území MAS Opavsko, vytváření nových pracovních míst, zvýšit atraktivitu regionu (což využijí i

32

místní občané), využívat při tom velkého potenciálu okolních velkých měst a poptávky jejich obyvatel po možnostech rekreace v blízkém okolí; •

Zlepšit kvalitu dopravní a technické infrastruktury, a zvýšit tak atraktivitu obcí, jako nezbytného předpokladu pro zlepšování životního prostředí a udržení a zvýšení atraktivity území MAS Opavsko jako místa pro život, podnikání či rekreaci;

•

Vytvořit a udržet kvalitní občanské vybavení a služby v obcích, dále pak posílit sounáležitost místních obyvatel s místním prostředím a podporovat společenské, kulturní, zájmové a sportovní aktivity, což přispěje k zachování tradic a upevnění lokální identity;

•

Realizovat vzdělávací aktivity, podpořit transfer informací a moderních poznatků, jako předpoklad uplatnění na trhu práce, zvýšení modernizace podnikání a dosažení vyšší konkurenceschopnosti podniků s dlouhodobými pozitivními dopady na místní ekonomiku;

•

Zvyšovat ekologickou stabilitu území, podporovat stávající přírodní hodnoty vzácných biotopů, zmírňovat negativní dopady hospodaření zemědělců, průmyslu, dopravy a domácností.

3.5. Strategie rozvoje území Jednotlivé cíle, jak je z jejich předchozí prezentace patrné, zohledňují všechny tři předpoklady udržitelného rozvoje – sociální, ekonomickou a environmentální rovinu. Lze je vyjádřit jednotlivě, napříč problémovými okruhy (viz předchozí výčet), nebo v jejich rámci – určit priority a konkrétní jednotlivá opatření: Okruh

Priority

Opatření

K.1 Udržitelné využívání zdrojů

K.1.1 Zvýšení míry využívání obnovitelných zdrojů energie K.1.2 Zvýšení separace a využití odpadů K.1.3 Environmentální výchova a poradenství

K.2 Ochrana a tvorba krajiny

K.2.1 Obnova a údržba intravilánů obcí

K ra j ina

K.2.2 Obnova a ochrana krajinných prvků K.2.3 Ochrana před povodněmi K.2.4 Podpora biodiverzity K.3 Rozvoj dopravní infrastruktury

K.3.1 Rekonstrukce a údržba komunikací K.3.2 Rozvoj pěší a cyklistické dopravy K.3.3 Zlepšení hromadné dopravy

K.4 Rozvoj technické infrastruktury

K.4.1 Obnova a výstavba kanalizačních sítí a ČOV

K.5 Územní rozvoj

K.5.1 Podpora územního rozvoje a plánování K.5.2 Příprava a realizace komplexních pozemkových úprav

33

S.1 Rozvoj sociální infrastruktury

S.1.1 Projekty sociální péče a služeb S.1.2 Služby v oblasti sociální integrace a péče S.1.3 Modernizace a rozvoj zdravotnických zařízení S.1.4 Prevence zdravotních rizik a výchova ke zdravému životnímu stylu

S.2 Podpora vzdělávání

S.2.1 Zvyšování kvality vzdělávání S.2.2 Zlepšení vybavení školských zařízení

Spo le čn o s t

S.2.3 Založení a provoz komunitního a dalšího vzdělávání S.2.4 Podpora rovných příležitostí ve vzdělávání S.2.5 Společné projekty ZŠ, SŠ, VOŠ a VŠ, výzkumných ústavů, obcí a soukromých subjektů S.3 Rozvoj bydlení a kvality bydlení

S.3.1 Vytváření podmínek pro výstavbu bytových jednotek S.3.2 Investice do bydlení

S.4 Podpora kultury a volnočasových aktivit

S.4.1 Péče o kulturní dědictví S.4.2 Vytváření a podpora kulturních a volnočasových aktivit S.4.3 Marketing a propagace

S.5 Podpora veřejné správy

S.5.1 Zlepšení kvality veřejných služeb

Ho spodář ství

S.5.2 Meziregionální a mezinárodní spolupráce H.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

H.1.1 Vytváření prostředí pro podnikání H.1.2 Podpora vzniku nových podnikatelských aktivit H.1.3 Rozvoj stávajících podnikatelských aktivit H.1.4 Rozvoj podnikání v cestovním ruchu H.1.5 Rozvoj infrastruktury v cestovním ruchu H.1.6 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie H.1.7 Podpora podnikání v mezinárodním obchodě

H.2 Rozvoj zemědělských a lesnických podnikatelských aktivit

H.2.1 Modernizace zemědělství H.2.2 Podpora zpracování zemědělských produktů H.2.3 Diverzifikace zemědělské činnosti H.2.4 Agroturistika H.2.5 Investice do lesů

34

H.3 Podpora zaměstnanosti

H.3.1 Podpora zaměstnanosti H.3.2 Zvýšení úrovně odborných znalostí a dovedností zaměstnanců a zaměstnavatelů H.3.3 Začlenění osob ohrožených sociálním znevýhodněním a jejich uplatnění na regionálním pracovním trhu

3.6. Charakteristika aktivit strategie U jednotlivých priorit budou popsány kontext problematiky, nabízející se možnosti řešení, konkrétní aktivity a zdroje, z nichž je možné čerpat finanční prostředky na realizaci projektů.

3.6.1. Problémový okruh Krajina K.1 Udržitelné využívání zdrojů K.1.1 Zvýšení míry využívání obnovitelných zdrojů energie Značná část znečištění ovzduší pochází z domácností spalujících tuhá paliva, zejména ve starých typech kotlů, které nezaručují kvalitní spalovaní tuhých paliv. Tato zařízení je nutno nahrazovat novějšími kotli s nižšími dopady na životní prostředí, a především využívat obnovitelné zdroje energie. V rámci OPŽP (resp. prostřednictvím SFŽP) by občané měli mít možnost čerpat finanční prostředky na využití obnovitelných zdrojů energie a nízkoemisních zdrojů tepla. Získání dotace je ovšem složité, proto může být vhodné zajistit občanům poradenství v této oblasti (sepsání žádosti apod.) – např. prostřednictvím místní neziskové organizace. Ke zvýšení motivace obyvatel k většímu využití obnovitelných zdrojů energie může přispět i obec – vyčleněním vlastních prostředků na podporu těchto opatření. Aktivity: • zajištění poradenských služeb pro občany; • finanční podpora domácností při pořízení OZE nebo jiného šetrného zdroje vytápění apod. Cílové skupiny: občané – vlastníci rodinných domů Garanti: obce Doba trvání: 2008 -2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení, s cílem zvýšení vyžívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny OP Životní prostředí, 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizace environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

K.1.2 Zvýšení separace a využití odpadů V obcích je zaveden funkční sběr separovaného odpadu, jenomže ne všichni obyvatelé jsou ochotni třídit odpad požadovaným způsobem. Jedním ze základních předpokladů jak zvýšit míru separace odpadu v obcích je množství nádob na sběr a jejich dostupnost. Jedná se tedy zejména o snížení docházkové vzdálenosti, případně instalaci dalších sběrných nádob (na sklo, papír...). Ke zefektivnění hospodaření s odpady může přispět také výběr vhodného způsobu sběru odpadů (tj. např. pytlový či kontejnerový svoz,

35

zajištění sběru pracovníky obce nebo sběrnými firmami...). Obce mohou dále v rámci sběrného dvora zajistit lisování odpadu (PET lahví), popř. jeho kompostování, čímž se sníží náklady na jeho odvoz. Ke zvýšení efektivity sběru může obec využít i spolupráce s environmentálními organizaci při realizaci osvětových kampaní. Dle zákona o odpadech se dále zvyšují požadavky na využití bioodpadu, zvláštěkomunálního. Snížení množství bioodpadu ukládaného na skládky a jeho využití může být zajištěno zejména jeho kompostováním (domácím, komunitním, centrálním pro více obcí...) nebo výrobou bioplynu. Aktivity: • umístění kontejnerů na separovaný odpad; • optimalizace podmínek pro svoz odpadu; • zajištění sběru bioodpadu, kompostárny, zajištění komunitního kompostování... Cílové skupiny: obyvatelstvo, obce, zpracovatelé odpadů Garanti: obce, technické služby, zpracovatelé odpadů Doba trvání: 2008 -2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady Program rozvoje venkova, III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Program rozvoje venkova, III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

K.1.3 Environmentální výchova a poradenství Vliv obcí na domácnosti je v řadě problémů, především v souvislosti s environmentálními dopady jejich fungování, velmi omezený. Environmentální osvětu lze provádět prostřednictvím článků v obecních novinách, formou informačních letáků či příkladů dobré praxe. Dlouhodobou investicí je ekologická výchova. V oblasti působí několik environmentálních organizací, s nimiž lze v environmentální výchově spolupracovat. Cílem kampaní je zejména vzbudit v obyvatelích zájem o životní prostředí, neboť i sami obyvatelé mají nezanedbatelný vliv na prostředí, ve kterém sami žijí. Po vzbuzení zájmu obyvatel o životní prostředí je vhodné rozvinout poradenské služby, jež pomohou obyvatelům řešit otázky spojené s danou problematikou. Aktivity: - osvětové kampaně, poradenské služby Cílové skupiny: občané – vlastníci rodinných domů Garanti: obce Doba trvání: 2008 -2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizace environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

K.2 Ochrana a tvorba krajiny K.2.1 Obnova a údržba intravilánů obcí Stav kulturních památek, veřejných prostranství, potažmo celého intravilánu, prezentuje její minulý i současný vývoj a vytváří atraktivitu obce, jež je nejen předpokladem pro spokojený život, ale i jedním z předpokladů rozvoje turismu.

36

Cílem tohoto opatření je zlepšit prostředí venkovských obcí, zachovat a rozvíjet identitu venkovského prostoru – jedná se jak o stavební úpravy budov, veřejných prostranství, tak i obnovu a rozšiřování ploch zeleně. Aktivity: • obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení, zachování identity venkovských sídel, veřejných budov, veřejných prostranství a zeleně vesnic, památek, místních atraktivit a ostatních důležitých prvků venkovského kulturního dědictví (vč. veřejného osvětlení, mobiliáře apod.); • regenerace veřejných prostranství na sídlištích. Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: ROP Moravskoslezsko 4.1. Rozvoj venkova Program rozvoje venkova Skupina opatření III.2.

K.2.2 Obnova a ochrana krajinných prvků V převážně zemědělské krajině v území MAS Opavsko se nachází řada krajinných prvků, které by měly být (pro naplňování důležitých funkcí) udržovány a dále posilovány. Krajina také nese známky necitlivých zásahů v minulých letech. Pestrá a stabilní krajina je opět předpokladem atraktivity zdejšího venkovského prostředí. Je proto v zájmu MAS, aby byly obzvláště v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných oblastech (na severozápadě území, v nivě řeky Opavy), prostřednictvím vysazování stromů a keřů podél cest a na mezích, péče o památné stromy, obnovování a údržba historických krajinných struktur, realizování územních systémů ekologické stability a dalších zásahů. Je vhodné, aby byly tyto aktivity vzájemně koordinovány, aby se zajistila návaznost uskutečňovaných opatření v jednotlivých obcích a dosažení plánovaného synergického efektu. Aktivity: • výsadba zeleně kolem cest, remízků, obnova alejí, výsadba zeleně kolem melioračních příkopů; • realizace ÚSES apod., územně plánovací dokumentace (generel) zeleně v obcích. Cílové skupiny: vlastníci pozemků, zemědělci Garanti: obce Doba trvání: 2008 - 2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 6.3 Obnova krajinných struktur Program rozvoje venkova, I.1.3.3 Péče o krajinu Program rozvoje venkova, III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

K.2.3 Ochrana před povodněmi Ochrana před následky povodní nabývá na Opavsku, se zřetelem na události v posledních letech, na aktuálnosti. Protipovodňové aktivity je rozvíjejí směrem technických opatření k ochraně území i k preventivním opatřením v krajině. Je rovněž potřebné řešit popsaný problém rychlého odtoku vody z krajiny zvýšením retenční schopnosti – navrácením „přirozenějšího“ režimu řekám v určitých lokalitách – tzn. odstranit nešetrné úpravy, vysadit vhodnou okolní zeleň, dát možnost rozlivu apod. Tato opatření si kladou za cíl zadržet vodu v krajině, snížit výšku povodňových vln, snížit vodní erozi na zemědělských půdách, zvýšit biodiverzitu ve vodních tocích a v jejich okolí apod. K dosažení těchto cílů je nezbytná spolupráce obcí se zemědělci a majiteli pozemků v dotčené oblasti.

37

Aktivity: • revitalizace vodních toků, obnova přírodního prostředí, podpora biodiverzity ve vodních tocích...; • zřizování zasakovacích pásů, protierozních opatření, zatravňování orné půdy na svažitých půdách, pěstování meziplodin; • obnova remízků, obnova mokřadů a údržba podmáčených luk…; • technická opatření k ochraně území; • projektová příprava projektů v oblasti ochrany před povodněmi. Cílové skupiny: správci vodních toků, vlastníci pozemků, zemědělci, environmentální neziskové organizace Garanti: obce Doba trvání: 2008 -2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 1.3 Omezování rizika povodní OP Životní prostředí, 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Program rozvoje venkova – osa II, Agroenvironmentální opatření Krajské programy

K.2.5 Podpora biodiverzity Na řadě lokalit v území MAS Opavsko se vyskytují zachovalé biotopy původních společenstev. Tato místa, jež jsou domovem původních druhů rostlin a živočichů, se zároveň stala cílem trávení volného času obyvatel regionu a návštěvníků. Ochrana a péče o tyto lokality, bez ohledu na státem vyhlášenou ochranu, je proto potřebná jak z hlediska racionálního, tak společenského a ekonomického. Aktivity: • obnova a péče o přírodní prostředí, • podpora biodiverzity, • vyhlašování ochrany. Cílové skupiny: vlastníci pozemků, zemědělci, environmentální neziskové organizace Garanti: obce Doba trvání: 2008-2013 Zdroje: OP Životní prostředí, Program péče o krajinu

K.3 Rozvoj dopravní infrastruktury K.3.1 Rekonstrukce a údržba komunikací Hustota silniční sítě území je dostatečná, kvalita jednotlivých silnic se však významně liší. Špatný technický stav komunikací má vliv na přístupnost území, což má negativní dopad nejen na samotnou dopravu, ale též na rozvoj podnikání a průmyslových zón. Cílem aktivit tohoto opatření je výstavba, modernizace a rekonstrukce silnic, včetně odstranění největších dopravních závad na silniční síti, zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy rekonstrukcí nehodových, rizikových nebo nekapacitních úseků a křižovatek, příp. instalací dopravních informačních systémů apod. Nezanedbatelná je taky potřeba rozšíření infrastruktury pro pěší a cyklistickou dopravu, jako např. oddělení komunikací pro cyklisty a motorová vozidla, resp. pěší apod. Obce ovšem mohou řešit silniční infrastrukturu pouze ve své působnosti, v souvislosti s komunikacemi vyšších tříd je nutné spolupracovat s krajem. Aktivity: • zlepšení kvality místních komunikací (zejména III. a IV. třídy a jiných)

38

Cílové skupiny: občané obcí, podnikatelé, návštěvníci Garanti: obce, správci silnic Doba trvání: 2008 - 2013 Zdroje: Regionální operační program Moravskoslezsko, 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko, Rozvoj venkova Program rozvoje venkova, III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

K.3.2 Rozvoj pěší a cyklistické dopravy Cyklistická a pěší doprava jsou významnou prioritou volených zástupců obcí i jejich občanů. Kvalitní podmínky pro pěší jsou jedním z hlavních opatření pro zajištění bezpečnosti chodců, zejména dětí. Chodníky často nejsou v dobrém technickém stavu, je nutno je přizpůsobit požadavkům pro lidi s kočárkem, vozíčkáře apod. V současné době se těší značné oblibě jízda na in-line bruslích (zejména v blízké Opavě), je proto možné současně s úpravami chodníků vytvořit i prostor pro tyto bruslaře (např. vyznačení pruhů, vyhrazení jednoho okraje vozovky…). Podobně jako pěší je také cyklistická doprava nejenom způsobem dopravy, ale zároveň i aktivním způsobem trávení volného času. Se zvyšujícím se zájmem o tento šetrný způsob dopravy se zvyšují požadavky na zajištění potřebné infrastruktury – důležitými předpoklady jejího rozvoje jsou vymezení cyklotras atraktivními místy, kvalitní povrch komunikací a dobré značení. Ke zvýšení atraktivity území pro turisty přispěje rozvoj navazujících služeb – opravny kol, síť občerstvení, možnost bezpečné úschovy kol u turistických zajímavostí, přehledné mapy apod. Tato zařízení mohou sloužit jak obyvatelům mikroregionu, tak i jeho návštěvníkům. Aktivity: • budování cyklotras, chodníků; • vymezení tras pro pěší; • oddělení cyklistických stezek od pěších; • budování bruslařských tras. Cílové skupiny: obyvatelé, cyklisté a pěší, děti, řidiči Garanti: obce Mikroregionu Hvozdnice Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova, III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Regionální operační program Moravskoslezsko, 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko, Rozvoj venkova

K.3.3 Zlepšení hromadné dopravy Jako největší problémy byly v analýze uvedeny její nedostatečná frekvence, především o víkendech, a ne vždy vhodná návaznost spojů, což se týká především obcí, jež leží dále od centra Opavy a mimo hlavní komunikace oblasti. Tato situace zapříčiňuje omezené využívání veřejné dopravy a ovlivňuje s tím spojenou sníženou atraktivitu bydlení v okrajových obcích regionu, vyšší migraci obyvatelstva z těchto méně dostupných oblastí apod. Pro minimalizaci těchto procesů je proto vhodné označit problémové spoje a zajistit jejich lepší návaznost, v souvislosti s nedostatečným počtem spojů hromadné dopravy do obcí je třeba najít kompromis mezi dostatečnou frekvencí spojů do dotčených obcí a ekonomickou efektivitou těchto služeb obyvatelstvu.

39

Aktivity: Jednání s dopravci, úpravy jízdních řádů autobusové a železniční dopravy Cílové skupiny: místní obyvatelé, návštěvníci regionu Garanti: provozovatelé autobusové a železniční dopravy Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Regionální operační program Moravskoslezsko, 1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti

K.4 Rozvoj technické infrastruktury K.4.1. Obnova a výstavba kanalizačních sítí a ČOV Povinnost zajistit odvod odpadních vod a jejich čištění, jež vyplývá ze zákona o vodách, v současné době naplňuje pouze několik obcí na území MAS. Z provedené analýzy vyplývá nevyhovující stav kanalizační sítě ve většině obcí, přičemž největším problémem jsou chybějící navazující čistírny odpadních vod. V některých menších obcích či jejich odlehlejších částech není výstavba společné kanalizační sítě a ČOV ekonomicky výhodná, z tohoto důvodu je zde vhodné podpořit domácí ČOV. Výstavbou nových kanalizačních sítí (a zvláště jejich napojením na čistírny odpadních vod) se zvýší kvalita vody ve vodních tocích, čímž se přispěje ke zlepšení kvality životního prostředí. Jejich vybudování je rovněž častou prioritou pro vedení obcí (dle dotazníkového průzkumu). Aktivity: • rekonstrukce stávajících a vybudování nových kanalizačních sítí, rekonstrukce, modernizace a budování nových čistíren odpadních vod; • projektová příprava rekonstrukce a výstavby kanalizačních sítí a ČOV. Cílové skupiny: obce a jednotlivé části obcí Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Životní prostředí, 1.1. Snížení znečištění vod Program rozvoje venkova, III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Krajské programy

K.5 Územní rozvoj K.5.1 Podpora územního rozvoje a plánování Územně plánovací dokumentace podléhá změnám, aby došlo k přizpůsobení požadavkům obyvatel, investorů anebo ke změnám v zákonných normách. V některých obcích regionu je potřeba dopracovat územní plány. Aktivity: zpracování a aktualizace územně plánovací dokumentace Cílové skupiny: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova osa III. Obnova a rozvoj vesnic Integrovaný operační program

40

K.5.2 Příprava a realizace komplexních pozemkových úprav Pozemkové úpravy představují jeden ze základních podkladů pro další rozvoj obcí. Přinesou zlepšení infrastruktury, zajištění přístupnosti pozemků a celkové zprůhlednění a zjednodušení vlastnických vztahů k pozemkům. Pozitivní budou rovněž dopady do životního prostředí a krajiny při realizaci společných opatření. Aktivity: • příprava návrhu pozemkových úprav; • realizace návrhu společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav; • geodetické projekty. Cílové skupiny: obyvatelé, obce, zemědělští podnikatelé Garanti: ZA PÚ MZe Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: PRV Osa I opatření 1.4. Pozemkové úpravy

3.6.2. Problémový okruh Společnost S.1 Rozvoj sociální infrastruktury S.1.1 Projekty sociální péče a služeb Kvalita sociální péče a služeb je ve venkovských oblastech obecně problematická, nejinak tomu je i v oblasti MAS Opavsko. Zvyšování kvality života obyvatel je možné dosáhnout zlepšováním podmínek pro práci a volný čas, taky je zapotřebí zajistit srovnatelné podmínky pro plnohodnotný život potřebných obyvatel. Aktivity: • úpravy prostor, zajištění bezbariérovosti, instalace výtahů, pořízení vybavení aj.; • transformace ústavů o velkém počtu uživatelů na koedukovaná zařízení komunitního typu; • vznik specializovaných poraden; • zajištění potřebných kapacit a materiálního vybavení terénních sociálních a zdravotních služeb, včetně jejich síťování a zajištění dostupnosti tohoto vybavení sociálních zařízení pro všechny potřebné obyvatele tak, aby byly podporovány rovné příležitosti pro znevýhodněné obyvatele, plus prevence sociálně patologických jevů; • zřízení ambulantních či pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniorům, kteří potřebují pomoc jiné osoby v domácnosti. Cílové skupiny: obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, státní podniky, podniky, profesní, oborová a jiná sdružení, vzdělávací a poradenské instituce, školy a školská zařízení dle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), nestátní neziskové organizace, zdravotnická zařízení. Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova osa III - 2.1.2 ROP Moravskoslezsko 2.1 a 4.1 Priorita 6: Zdraví a zdravotnické služby

41

S.1.2 Služby v oblasti sociální integrace a péče Vstup, popř. návrat zpět na trh práce potřebných a ohrožených obyvatel mohou usnadnit dobře fungující sociální služby. Cílem tohoto opatření je tedy zejména podporovat sociální integraci prostřednictvím rozšíření residenčních sociálních služeb o jiné, zejména mobilní, asistenční i vzdělávací a poradenské typy sociálních služeb. Druhým důležitým cílem je zvyšování odpovídající kvality a dostupnosti těchto služeb. Aktivity: • sjednocení přístupu a postupu při transformaci a humanizaci pobytových zařízení sociálních služeb; • zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků sociálně vyloučených občanů romské národnosti zpět na trh práce a do společnosti; • zřizování či obnova center a infrastruktury občanského vybavení a jejich vybavení a zařízení (v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, péče o děti, kultury, základní obchodní infrastruktury, tržnic a sportovních aktivit, integrovaných informačních a školicích center) a rozšiřování ploch zeleně; • zvyšování úrovně knihovnických a informačních služeb (využitím ICT pro modernizace jejich agend a zavádění internetu a zpřístupnění elektronických informačních zdrojů vztahujících se k Moravskoslezskému kraji), veřejné zpřístupnění internetu, vzdělávání obyvatel ve využívání informačních a komunikačních technologií; • investice do zařízení, jež jsou centry sociální ekonomiky, rozšiřování ploch pro podnikání. Cílové

skupiny:

zdravotnická zařízení, nestátní neziskové organizace, vzdělávací poradenské instituce, školy a školská zařízení dle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), obce a dobrovolné svazky obcí a jimi zřizované organizace, podnikatelé, podniky, státní podniky, profesní, oborová a jiná sdružení, organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, kraje a jimi zřizované organizace.

Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: IOP 2.1 Program rozvoje venkova osa III - 2.1.2 ROP Moravskoslezsko 2.1 a 4.1

S.1.3 Modernizace a rozvoj zdravotnických zařízení Mezi aktivity, které mají za cíl zlepšit životní podmínky obyvatel, patří v první řadě zlepšení jejich zdraví, tedy zajištění a zkvalitnění zdravotní péče a zajištění moderně vybavených zdravotnických zařízení. Aktivity: • modernizace přístrojového vybavení a zvýšení úrovně zdravotnických zařízení; • integrace (síťování) center péče (v návaznosti na IZS).

technického

zázemí

Cílové skupiny: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, organizace zřizované kraji a obcemi, nestátní neziskové organizace. Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: IOP 2.2. Program rozvoje venkova osa III - 2.1.2 ROP Moravskoslezsko 2.1 a 4.1

42

S.1.4 Prevence zdravotních rizik a výchova ke zdravému životnímu stylu Modernizace a zefektivnění činnosti veřejných služeb, resp. služeb veřejného zdraví, jsou důležitou součástí celé řady aspektů nutných pro vyvážený a harmonický rozvoj celého území. Jsou sice na jedné straně z velké části provázány s vývojem této oblasti v celé ČR – jako součást zejména státních orgánů –, na druhé straně však existuje řada možností zlepšení na obecní, mikroregionální, potažmo regionální úrovni, zvláště jedná-li se o modernizaci jednotlivých zařízení, jejich dostupnost a vzájemnou spolupráci. Aktivity: • vzdělávací akce či poradenství motivující obyvatele ke zdravému životnímu stylu a prevenci zdravotních rizik; • prevence sociálního vyloučení osob se zdravotním handicapem, zhoršeným zdravotním stavem či pokročilým věkem formou poradenských a asistenčních služeb a rozšířením možností dalšího vzdělávání. Cílové skupiny: organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, organizace zřizované kraji a obcemi, nevládní neziskové organizace. Garanti: vzdělávací organizace Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: IOP 2.2.b

S.2 Podpora vzdělávání S.2.1 Zvyšování kvality vzdělávání Kvalita výuky základních škol a jejich časová flexibilita (vzhledem k současné nutnosti obyvatel dojíždět za prací do vzdálenějších obcí či měst) je často rozhodujícím faktorem pro volbu základní školy mimo obec trvalého bydliště dítěte. Pro zatraktivnění venkovského školství a zlepšování výuky je proto potřebné zavádět moderní či alternativní formy výuky (např. zpřístupnění e-learningu) anebo zlepšovat její obsahovou náplň. Velký význam má též zlepšování výuky cizích jazyků, výuka tzv. „klíčových kompetencí“, ale i rozvoj schopností samostatného uvažování v otázkách udržitelného rozvoje dětí. Řada příležitostí je rovněž v oblasti zvyšování odborných kompetencí a profesní úrovně učitelů – jazykové vzdělávání učitelů, vedení učitelů k využívání počítačů v samotné běžné výuce i v přípravě na ni, osvojování si inovačních výukových metod (např. elearnigu) při běžné výuce. Rovněž je možné navázání spolupráce se středními a vysokými školami. Prostřednictvím spolupráce s jinými školami (i zahraničními) lze efektivně vyměňovat zkušenosti nejen mezi jednotlivými školami v oblasti výuky, ale též mezi všemi školskými a mimoškolskými zařízeními. Aktivity: • rozšíření využívání počítačů v předmětech nad rámec počítačového praktika i mimo vyučování, a to jak pro učitele, tak pro žáky, zpřístupnění e-learningu; • výměna učitelů s jinými školami a stáže učitelů v zahraničí či hostování učitelů (zejména cizích jazyků) ze zahraničí; • přímá partnerství a zapojení škol do sítí; • vzdělávací kurzy, stáže, zahraniční certifikace učitelů; • spolupráce škol s obcemi či místními podnikateli při přípravě dětí jak na volbu střední školy, tak na položení základů jejich podnikatelských znalostí a schopností, včetně vstupování na trh práce; • vznik poradenských center zvláště v malých obcích nejen pro žáky a jejich rodiče (v otázkách volby nejvhodnějšího navazujícího vzdělávání dětí), ale i pro místní občany;

43

•

zavádění systémů kontroly a hodnocení kvality škol, nejen vnějšího, ale i interního.

Cílové skupiny: obce, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace či organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže (příjemci musejí mít právní subjektivitu nebo musejí být organizačními složkami státu). Garanti: školy, vzdělávací instituce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.3

S.2.2 Zlepšení vybavení školských zařízení Pro realizaci rozvoje moderních výukových programů (viz výše) je v některých případech nezbytnou podmínkou modernizace vybavení. Tato zlepšení mohou sloužit nejen pro samotnou výuku, nýbrž i k podpoře funkce základní školy jako instituce pro komunitní školy, další a specifické vzdělávání (např. počítačové a jiné kurzy pro dospělé). Mezi slabými stránkami byly jmenovány: chybějící zázemí pro volnočasové aktivity dětí (ale taky dospělých) a zastaralé a nevyhovující sportovní vybavení. Pro vznik a rozšíření nabídky individuálních i organizovaných sportovně-vzdělávacích a odpočinkových aktivit dětí i dospělých jsou předpokladem realizace a opravy hřišť a modernizace vybavení pro zájmové kroužky. Rozšíření možností těchto aktivit přispěje k celkovému zkvalitnění života na venkově a spolu s možnostmi práce či bydlení může ovlivnit mladého člověka a jeho volbu života v obci. Aktivity: • opravy či modernizace vybavení škol a jejich zařízení – nákup počítačů, opravy hřišť, tělocvičen, klubů pro zájmové kroužky; • mimoškolní výuka jazyků a počítačové gramotnosti nad rámec školních osnov a jiné navazující vzdělávání dospělých; • zařízení uvedených poradenských či informačních center ve vzdělávání pro děti a jejich rodiče a ostatní potřebné občany. Cílové skupiny: školy a jejich zařízení, obce, mikroregion či MAS a organizace jimi založené či zřízené, nestátní neziskové organizace, vzdělávací instituce, poradenské instituce, sdružení profesní i jiná. Garanti: obce Doba trvání: 2008 - 2013 Zdroje: ROP Moravskoslezsko 4. Rozvoj venkova Program rozvoje venkova III.2.1.

S.2.4 Založení a provoz komunitního a dalšího vzdělávání Provoz základních škol ohrožuje mimo jiné pokles žáků, proto je záhodno hledat i další příležitosti jak tyto instituce rovnoměrně rozvíjet prostřednictvím jejich využívání pro další aktivity. Nabídka škol může zahrnovat typické aktivity pro komunitní školy, jako jsou kupř. školení lidí bez práce, mimoškolní aktivity dětí, vzdělávání osob vyloučených sociální exkluzí, a proto často diskriminovaných na trhu práce (matky na mateřské dovolené, zdravotně postižení, příslušníci etnických skupin apod.), zvyšování kvalifikace a mnoho dalších. Certifikovaný systém hodnocení a řízení kvality jsou taktéž účinným a v současnosti standardním způsobem pro řízení a plánování v institucích různého charakteru. Výhodou tohoto vzdělávání je, že se snaží pomáhat a reagovat na přímé potřeby místních obyvatel. Může proto také motivovat obyvatele postižené dlouhodobou nezaměstnaností k dalšímu rozvíjení svých dovedností a znalostí. Základem rozvoje nabídky a

44

informovanosti obyvatel o poskytovaných možnostech je síť subjektů spolupracujících na vytváření vhodně zaměřených programů, jako jsou místní podnikatelé, úřady práce z hlediska potřeb trhu práce, školy jako základní instituce z hlediska poskytování zázemí a lektorských kapacit. Aktivity: • spolupráce škol s obcemi, místními podnikateli a občany vedoucí k založení a provozu komunitní školy; • vzdělávání pedagogů pro výuku v kurzech dalšího vzdělávání pro občany; • vytvoření sítě subjektů spolupracujících na vytváření vhodně zaměřených programů, jako jsou místní podnikatelé a úřady práce, školy, případně nově vytvořené poradny pro vzdělávání a kariéru. Cílové skupiny: obce, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace nebo organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže (tito příjemci musejí mít právní subjektivitu nebo musejí být organizačními složkami státu), podnikatelé, místní obyvatelé. Garanti: školy, vzdělávací instituce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 3.3

S.2.5 Podpora rovných příležitostí ve vzdělávání Aktivity tohoto opatření směřují k rovnému zapojení a vytvoření zázemí a služeb pro dětí ze sociálně slabých rodin a dětí, jejichž vzdělávání je ohroženo jiným vyloučením, zdravotním handicapem apod. Tato potřeba reaguje rovněž na fakt, že na území MAS je vyšší nezaměstnanost handicapovaných občanů, což zapříčinily také jejich nerovné příležitosti ve vzdělávání. Pro děti jsou tedy vhodné individuální metody výuky, pro dospělé pak programy reagující na možnosti uplatnění v dané obci či regionu. Neméně důležité je zdokonalování pedagogů ke zvyšování jejich kompetencí pro rovný přístup k žákům. Vzdělávání pro odstraňování bariér mezi žáky je určeno i pro pracovníky mimoškolního vzdělávání, vedoucí zájmových kroužků či pracovníky neziskového sektoru, přičemž mezi jejich kompetence patří také například projektové řízení. Aktivity: • doprovodný výukový program; • zavedení speciálních metod výuky ve školách – od možnosti individuálního vzdělávání po e-learning; • odborné kurzy pro pedagogy a pracovníky mimoškolního vzdělávání; • informační kampaň o možnostech neformálního vzdělávání. Cílové skupiny: obce, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace či organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže (příjemci musejí mít právní subjektivitu nebo musejí být organizačními složkami státu). Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1.2

S.2.6 Společné projekty ZŠ, SŠ, VOŠ a VŠ, výzkumných ústavů, obcí a soukromých subjektů Spolupráce školství v území MAS se středními a vysokými školami nejen v Moravskoslezském kraji, jež v současnosti naprosto chybí, je výhodná jak pro soukromý,

45

tak pro veřejný sektor, zejména v oblasti tvorby studijních programů, podle poptávky soukromého sektoru a zaměstnaneckých možností v regionu. Spolupráce umožňuje též výměnu studentů, jejich stáže, stáže pedagogů (jako součást praktické přípravy na jejich budoucí povolání). Společné projekty základních, středních a vysokých škol mají rovněž přispět ke zvýšení motivací žáků základních a středních škol k pokračování ve studiu na VOŠ a VŠ. Jmenovitě se jedná o kvalitní přípravu a motivaci žáků na pokračování na takových typech středních škol, z nichž je možnost přímého postup na VOŠ nebo VŠ. Aktivity: • stáže pedagogů základních škol, stáže a praxe středoškolských či vysokoškolských studentů v místních podnicích, u místních podnikatelů nebo na úřadech, v jiných institucích; • spolupráce škol s veřejným a soukromým sektorem při tvorbě studijních programů; • spolupráce vysokých škol se základními a středními školami a také s místními a regionálními subjekty soukromého nebo veřejného sektoru, zejména pro rozšiřování povědomí dětí a mládeže o možnostech pozdějšího směřování, spolupráce se zahraničními školami; • rozšíření výuky v cizích jazycích, výchovy k podnikatelství či spolupráci např. s místními podnikateli, jako přímé součásti vzdělávacích programů. Cílové skupiny: obce, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace či organizace působící v oblasti volného času dětí a mládeže (příjemci musejí mít právní subjektivitu nebo musejí být organizačními složkami státu) Garanti: školy a školská zařízení Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2.1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 2.5

S.3 Rozvoj bydlení a kvality bydlení S.3.1 Vytváření možností pro bydlení Dostatečná nabídka možností pro bydlení představuje důležitý faktor pro udržení obyvatel v regionu. Nabídka v této oblasti by měla obsahovat jak možnost výstavby rodinných domů, tak možnost bydlení v bytových domech. Celá výstavba a územní rozvoj by však měly podléhat jistým omezením, která vyplývají jednak z omezení ze strany ochrany přírody, jednak z potřeby vhodného urbanismu. Aktivity: • příprava lokalit pro bydlení (výstavba inženýrských sítí, infrastruktury, projektová příprava); • architektonické a urbanistické studie. Cílové skupiny: místní obyvatelé, nově příchozí obyvatelé Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013

S.3.1 Investice do bydlení Cílem tohoto opatření je podpora výstavby nových objektů pro bydlení a rekonstrukce těch stávajících, pro zajištění dostatečné nabídky bydlení pro občany regionu i pro nově příchozí obyvatele. Aktivity:

46

•

výstavba objektů pro bydlení

Cílové skupiny: místní obyvatelé, nově příchozí obyvatelé Garanti: obce, občané Doba trvání: 2008 – 2013

S.4 Podpora kultury a volnočasových aktivit S.4.1 Obnova a údržba kulturních památek Opavsko nabízí velké množství stavebních památek a jiných objektů (viz jejich přehled v analýze). Drtivá většina z nich však má jen lokální význam a nemá potenciál vytvořit z tohoto regionu turisticky atraktivní oblast v nadregionálním měřítku. Řada objektů je ve špatném technickém stavu, a proto je nutná jejich rekonstrukce. Pro další rozvoj v oblasti venkovského turismu je kromě rozšíření aktivit a služeb cestovního ruchu zapotřebí kulturní nejen památky obnovovat, udržovat, ale často taky hledat jejich multifunkční využití. Aktivity: • podpora obnovy, využití a zpřístupnění kulturních a industriálních památkových budov a kulturního dědictví, parků a zahrad atd.; • zvýšení atraktivnosti, např. jejich multifunkčním využitím, službami; • vybudování doprovodné infrastruktury; • propagace pamětihodností území.

památek,

Cílové skupiny: obyvatelé, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: obce Doba trvání: 2008 - 2013 Zdroje: IOP 3.2 PRV OSA III 2.2 kulturní dědictví venkova (do 500 obyvatel) ROP OSA II 2.2.1 zvýšení atraktivnosti památek, doprovodná infrastruktura ROP OSA IV 4.1 rozvoj CR na venkově PORV MSK dotační titul 1 veškerá infrastruktura CR, památky OP PS ČR – POLSKO 2.2 – rozvoj CR

S.4.2 Vytváření a podpora kulturních a volnočasových aktivit Širší nabídka sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit by dle provedeného průzkumu byla velmi žádoucí. Stávající sportovní areály a tělocvičny jsou často zastaralé, chátrají, je nutná jejich oprava, sportovní vybavení je sice funkční, leč převážně pouze základní. Vznik nových možností v oblasti sportu a trávení volného času považují občané za významnou prioritu dle provedeného průzkumu: beachvolejbal, golf, minigolf, tenisové kurty, bazén (málo příležitostí ke koupání), vznik kina. Jednou z priorit jsou také volnočasové aktivity s odborným vedením pro děti. Příležitostí je i rozvinutí spolupráce škol na těchto aktivitách. Aktivity: • výstavba, rekonstrukce, zkvalitnění a rozšíření kulturního, sportovního a volnočasového zázemí (koupaliště, skateboardová dráha, rybaření, jezdectví); • podpora rekonstrukce nebo výstavba víceúčelových a multifunkčních zařízení (westernové městečko, pivovar, prostory pro vzdělávání s velkou kapacitou a vysokou úrovní pro VIP); • výstavba zařízení využitelných pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity obyvatel i návštěvníků; • zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní volnočasové aktivity; • podpora soudržnosti obyvatel s územím;

47

•

aktivity v oblasti zájmové a spolkové činnosti, dodržování tradic a tradičních místních produktů.

Cílové skupiny: obyvatelé, občané z měst a okolí, rodiče s dětmi, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: PRV OSA III 1.3 – rozvoj CR na venkově PRV OSA III 2.1.2 – občanské vybavení a služby ROP OSA II 2.2 – turistická a doprovodná infrastruktura ROP OSA IV 4.1 – rozvoj CR na venkově PORV MSK dotační titul 1 – veškerá infrastruktura CR, památky OP PS ČR – POLSKO 2.2 – rozvoj CR OP PS ČR – POLSKO 3.2 – společné akce a tradice

S.4.3 Marketing a propagace Správně zvolená propagace MAS, mikroregionů, jednotlivých obcí, jejich akcí a památek je nezbytnou součástí rozvoje kulturních a volnočasových aktivit i turistického ruchu. V současnosti je zabezpečována formou internetových stránek, místními zpravodaji, dále pak inzeráty v novinách a informačními centry. Propagačních materiálů je však značný nedostatek, chybí mimo jiné i mapy. Další možnou formou propagace je navázání spolupráce se zahraničními partnery (Polsko, Rakousko, Německo, Slovensko) v oblasti historie, sportovních aktivit a škol v přírodě. Aktivity: • zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu, zapojení se do rezervačního a informačního systému; • vznik a rozvoj orientačně-informačního a navigačního systému, informačních center, informačních tabulí regionu a obcí; • produktové balíčky, propagace kulturních a historických tradic, publikace a prezentace, letáčky, brožurky, mapky letáčkového typu, písemné zpravodaje; • zvýšení informovanosti o cestovním ruchu, zvýšení kvality práce v informačních centrech, propagace na dálnici; • informační a propagační kampaně regionu; • zavádění standardů a certifikace cestovního ruchu. Cílové skupiny: obyvatelstvo, návštěvníci, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: obce, mikroregion Doba trvání: 2008 - 2013 Zdroje: ROP Moravskoslezsko OSA II 2.2.3 – I centra (rekonstrukce, pořízení, vybavení, vzdělávání, základní propagace) ROP Moravskoslezsko OSA II 2.2.4 – organizace a kooperace CR OP PS ČR – POLSKO 2.1 – marketing, společná propagace OP PS ČR – POLSKO 2.2 – rozvoj CR OP PS ČR – POLSKO 3.2 – společné akce a tradice

S.5 Podpora veřejné správy S.5.1 Zlepšení kvality veřejných služeb Poskytování kvalitních veřejných služeb pro občany patří mezi základní úkoly samosprávy a státní správy. Proto je třeba tuto oblast stále rozvíjet a zlepšovat. Nabízí se zde široké možnosti, využít vzdělávacích aktivit z oblasti rozvoje lidských zdrojů.

48

Aktivity: • vzdělávání pracovníků ve státní správě a samosprávě, realizace vzdělávacích aktivit, investice do vybavení pracovišť. Cílové skupiny: obyvatelé, obce, orgány státní správy, neziskové organizace Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: 5.1.2 Integrovaný záchranný systém 5.1.3 Krizové řízení

S.5.1 Meziregionální a mezinárodní spolupráce Cílem a naplněním tohoto opatření je navazování nových a rozvoj stávajících kontaktů obcí, mikroregionů, místních akčních skupin a dalších organizací z neziskového sektoru v meziregionálním a mezinárodním měřítku. Aktivity se zaměřují na získání nových poznatků a výměnu zkušenost, kulturní, společenské, sportovní a další aktivity s partnery. Aktivity: • setkání, výměnné pobyty; • společenské, kulturní, sportovní a další aktivity. Cílové skupiny: obyvatelé, obce, neziskové organizace Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova osa IV. Leader, programy přeshraniční spolupráce Česko – Polsko, Česko – Slovensko

3.6.3. Problémový okruh Hospodářství H.1 Rozvoj podnikatelských aktivit H.1.1 Vytváření prostředí pro podnikání V rámci regionu existuje značná poptávka podnikatelů po plochách vhodných pro podnikání. V regionu se nachází několik ploch (průmyslových zón) vhodných pro tyto účely. Další potenciální plochy pro vyvíjení podnikatelských aktivit představuje několik brownfieldů. Jejich využití je velmi vhodné z mnoha hledisek – zlepšení životního prostředí, estetiky obcí, nulového záběru orné půdy atd. Cílem je podpořit vznik dalších možností a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. Rozšíření nabídky možností a prostor pro podnikání je ze strany podnikatelů vítáno a jak vyplývá z průzkumu, bylo by vhodné tyto aktivity situovat především do stávajících nevyužitých prostor. Aktivity: • využití brownfieldů, rekonstrukce zdevastovaných výrobních objektů, které ztratily své původní využití; • využití pozemků pro podnikání s ekologickou zátěží; • přemístění malého nebo středního podniku z intravilánu obce, pokud výrazně znehodnocuje životní prostředí; • vyhotovení projektové dokumentace na tyto projekty. Cílové skupiny: malý a střední podnik Garanti: obce Doba trvání: 2008-2013

49

Zdroje: OP Podnikání a inovace – prioritní osa: Prostředí pro podnikání a inovace Oblast podpory: Infrastruktura pro podnikání

H.1.2 Podpora vzniku podnikatelských aktivit Pro dosažení silného podnikatelského prostředí na venkově je žádoucí podporovat vznik nových podnikatelských aktivit, jež přispějí k udržení zaměstnanosti a pozitivně ovlivní nabídku služeb a aktivit pro širokou veřejnost. Cílem je podpořit nové aktivity hlavně malých a středních firem, zejména aktivity spojené s nabídkou nových výrobků a služeb. Aktivity: • pomoc obce, mikroregionu, místní akční skupiny i komor při vyhledávání podnikatelských prostorů; • nabídka podnikatelských možností a prostor v oblasti v aktualizované internetové podobě; • pořádání přiměřeně rozsáhlých a častých akcí, na nichž se setkají místní podnikatelé se samosprávou; • zprostředkování informací o možnostech podpory podnikání (např. pomocí bezúročných úvěrů); • vlastní podpora podniků v regionu ze strany odpovědných orgánů a institucí. Cílové skupiny: drobní podnikatelé do deseti zaměstnanců, kteří vstupují do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem Garanti: Českomoravská záruční a rozvojová banka Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Podnikání a inovace-prioritní osa: vznik firem

H.1.3 Rozvoj stávajících podnikatelských aktivit Na území MAS Opavsko se nachází několik úspěšných podniků, které mají zájem rozvíjet své podnikatelské aktivity. Cílem je tyto aktivity místních podnikatelů podpořit. Konkrétně jde o podporu rozšíření stávajících malých a středních podniků o další podnikatelské prostory a o další předmět podnikání, dále o snížení administrativní náročnosti provozu firem a o zvýšení konkurenceschopnosti. Aktivity: • zprostředkování informací o dotační pomoci při zavádění nové výrobní technologie nebo při zavedení nových informačních a komunikačních technologií, bezúročných úvěrech na rozvoj nových podnikatelských projektů; • vlastní podpora podniků v regionu ze strany odpovědných orgánů a institucí. Cílové skupiny: podnikatelské subjekty (MSP), územní samosprávné celky a jimi zřizované organizace Garanti: CzechTrade, CzechInvest Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Podnikání a inovace-prioritní osa: rozvoj firem

H.1.4 Rozvoj podnikání v cestovním ruchu Z analýzy vyplynuly nedostatky v nabízených službách cestovního ruchu, např. se to týká stravovacích a ubytovacích kapacit, jež se nacházejí převážně u silnic I. třídy, jejich kapacita a kvalita jsou často, vzhledem k narůstajícím požadavkům, nedostačující. K řešení těchto nedostatků je např. možné ve spolupráci s obcí využití „brownfields“ k ubytování turistů, vzniku restauračních zařízení, například typu penzionu. Další příležitostí je rozvoj gastroturistiky a minilázní.

50

Aktivity: • zkvalitnění a výstavby ubytovacího a stravovacího zařízení všeho druhu, zejména rodinné penziony a služby pro VIP hosty, dobrá dostupnost k těmto zařízením; • zvýšení kvality doprovodných služeb (hřiště, bazény, relaxační a sportovní zařízení, úschovny, půjčovny, servisy, parkovací plochy, vzdělání personálu); • certifikace zařízení; • koncepce, projektová příprava, realizace. Cílové skupiny: obyvatelstvo, návštěvníci, cyklisté všech kategorií a sportovních úrovní, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, obce Doba trvání: 2008 -2013 Zdroje: ROP Moravskoslezsko OSA II 2.2.1 – turistická infrastruktura, doprovodné služby ROP Moravskoslezsko OSA II 2.2.2 – ubytovací zařízení, doprovodné služby OP PS ČR – POLSKO 2.2 – rozvoj CR na venkově PORV MSK, dotační titul 1 – veškerá infrastruktura CR, památky Program rozvoje venkova osa III - 1.1.3

H.1.5 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Ačkoliv podhůří Nízkého Jeseníku vytváří pro rozvoj pěší turistiky a cykloturistiky vhodné podmínky, skýtá infrastruktura těchto aktivit i nadále řadu nedostatků: propojenost cyklostezek je velmi malá, jejich údržba není zajištěna. Rovněž počet vybudovaných cyklostezek je nedostatečný, a je proto nutné pokračovat v jejich výstavbě – jde jak o cyklostezky dálkové meziregionální či mezinárodní, tak místní, např. okruhové po kulturních památkách (zámecká cyklotrasa atp.). Region postrádá ucelenou koncepci rozvoje turistiky, zejména plán cyklostezek z Opavy do okolních obcí. Naučná stezka je vybudována pouze v přírodní rezervaci Hvozdnice, zbývá zde potenciál pro další aktivity tohoto typy. Nedostatky jsou také v dalším zařízení – chybějí stezky pro pěší, lavičky, tábořiště, mapy, stezky pro bruslaře a v zimním období pro běžkaře. Potenciál představuje i orientace na další druhy turistiky (hipoturistika). Aktivity: • zkvalitnění a výstavba nových cyklostezek a tras, propojování stávající sítě cyklostezek a tras, turistické stezky, mezinárodní a regionální trasy; • výstavba a propojování hipostezek a hipotras, odpočinkových míst; • využití cyklostezek v zimním období pro běžkařské tratě; • vznik in-line stezek pro brusle a skate, pěší dopravu; • rozvoj vodních aktivit a vodní turistiky; • zvýšení bezpečnosti; • koncepce, projektová příprava, realizace. Cílové skupiny: obyvatelstvo, návštěvníci – rodiny s dětmi, cyklisté všech kategorií a sportovních úrovní, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: ROP Moravskoslezsko OSA I 1.1.1 – komunikace II. a III. třídy ROP Moravskoslezsko OSA I 1.1.2 – bezmotorová a pěší doprava, bezpečnost ROP Moravskoslezsko OSA II 2.2.1 – turistická infrastruktura, doprovodné služby ROP Moravskoslezsko OSA IV 4.1 – rozvoj CR na venkově OP PS ČR – POLSKO 2.2 – rozvoj CR PORV MSK, dotační titul 1 – veškerá infrastruktura CR, památky

51

IOP 3.2, Program rozvoje venkova OSA III 1.3 – rozvoj CR na venkově

H.1.6 Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie V souladu se záměrem a trendy ve využívání obnovitelných zdrojů se taky na Opavsku rozvíjejí nové aktivity a záměry v této oblasti – směřují do využití biomasy, solární a větrné energie. Cílem opatření je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie, s pozitivním efektem zlepšení stavu životního prostředí v dotčených obcích. Aktivity: • podpora výstavby bioplynových stanic; • modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech tepla; • výstavba a modernizace malých vodních elektráren; • zlepšování tepelně technických vlastností budov, s výjimkou rodinných a bytových domů; • využití odpadní energie v průmyslových procesech. Cílové skupiny: místní malí a střední podnikatelé, obce Garanti: ČEA Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Podnikání a inovace-prioritní osa: efektivní energie

H.1.7 Podpora podnikání v mezinárodním obchodě Cílem tohoto opatření je zvyšovat marketingovou připravenost malých a velkých podniků, posilovat jejich konkurenceschopnost, prorazit s výrobky na zahraniční trh, účast na zahraničních výstavách a veletrzích. Aktivity: • získání marketingových informací o zahraničním trhu, tvorba propagačních materiálů (např. letáky, brožurky, inzeráty, pozvánky v cizích jazycích); • tvorba cizojazyčných internetových stránek, včetně výtvarného návrhu prezentace podniku nebo výrobku, včetně SW pro funkčnost stránek; • účast podnikatelů na výstavách a veletrzích v zahraničí. Cílové skupiny: malý a střední podnik nebo jejich seskupení Garanti: CzechTrade Doba trvání: 2008-2013 Zdroje: OP Podnikání a inovace – prioritní osa: Služby pro rozvoj podnikání, Oblast podpory: podpora marketingových služeb

H.2 Rozvoj zemědělských podnikatelských aktivit H.2.1 Modernizace zemědělství Vzhledem k vesnickému charakteru oblasti má zemědělství významný vliv na zaměstnanost v obcích, stav životního prostředí a vzhled krajiny. Pro udržení konkurenceschopnosti a snižování negativních dopadů hospodaření na životní prostředí a obyvatelstvo je třeba stálé modernizace hospodaření. Specifickým cílem opatření je uzpůsobení zemědělské výroby novým podmínkám, zlepšení výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů, využívání tržních příležitostí díky inovacím, restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu, podpora inovačního procesu, zvýšení konkurenceschopnosti, snížení negativních dopadů zemědělského hospodaření na životní prostředí. Aktivity:

52

• •

investice do zemědělských staveb, skladovacích a manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu; investice do techniky a technologií pro živočišnou a rostlinnou výrobu, tvorbu a údržbu krajiny, investice do trvalých kultur, do hospodaření v lesích; projekty snižující negativní dopady zemědělského hospodaření na životní prostředí; příprava projektové dokumentace v souvislosti s těmito projekty.

• • • Cílové skupiny: podnikatelé v zemědělství a lesnictví Garanti: podnikatelé v zemědělství a lesnictví Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova – osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Program rozvoje venkova – osa II. Agroenvironmentální opatření Program rozvoje venkova – osa IV. Leader

H.2.2 Podpora zpracování zemědělských produktů Zpracováním produkce v místě dochází ke zvyšování přidané hodnoty vyrobených produktů. Toto je spojeno s pozitivními efekty v oblasti zaměstnanosti a také např. v oblasti turistického ruchu a prodeje místních specialit. Z analýzy prostředí však vyplývá, že zpracování zemědělských výrobků v oblasti MAS Opavsko je až na několik výjimek velmi málo rozvinuté. Toto opatření má za úkol zlepšit zpracování a marketing surovin a výrobků, využívání tržních příležitostí díky inovacím, restrukturalizaci a rozvoj technického potenciálu, dále má podporovat inovační proces a zvyšovat konkurenceschopnost. Aktivity: • stavební a technologické investice vedoucí ke zlepšení zpracování zemědělských produktů; • investice ke zlepšování a monitorování kvality zemědělských a potravinářských produktů; • investice spojené s vývojem a aplikací nových zemědělských a potravinářských produktů, nákup zařízení na finální úpravu, balení a značení výrobků; • příprava projektové dokumentace v dané oblasti. Cílové skupiny: zemědělské a potravinářské podniky Garanti: zemědělské a potravinářské podniky Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova – osa I. opatření I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Program rozvoje venkova – osa IV. Leader

H.2.3 Diverzifikace zemědělské činnosti V poslední době sílí trend směřující zemědělské a lesnické podnikatele k rozšiřování svých aktivit mimo typické aktivity těchto odvětví. Roste zájem o energetiku, a to zejména o různé způsoby využití biomasy, netradiční využití zemědělských produktů a další aktivity, jako např. turistický ruch, drobná výroba apod. Cílem opatření je uzpůsobení zemědělské výroby novým možnostem podnikání, dosažení různorodosti zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, podpora zaměstnanosti. Naplnění těchto cílů může mít řadu pozitivních dopadů na venkovské prostředí, znamená dosažení různorodosti venkovské ekonomiky a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Aktivity:

53

• • • •

stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba budov, ploch za účelem diverzifikace zemědělských aktivit, upřednostněno je využití stávajících budov a ploch; nákup budov, strojů, technologie, zařízení provozoven a dílen, hardware, software; výstavba decentralizovaných zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů paliv, kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice; projektová a technická dokumentace v této oblasti.

Cílové skupiny: zemědělské podniky Garanti: zemědělské podniky Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova – osa III. Skupina opatření III.1. Opatření k diverzifikace hospodářství venkova Program rozvoje venkova – osa IV. Leader

H.2.4 Agroturistika V méně úrodných, turisticky atraktivních částech území, jež leží v Nízkém Jeseníku, je vhodný potenciál pro provozování agroturistických aktivit, jako jedné z nových forem turistiky a zároveň jako jedné z možností diverzifikace zemědělské činnosti. Aktivity: • vznik a zkvalitnění agroturistických farem; • zvýšení atraktivity venkovského prostředí s ubytováním a stravováním rodinného typu. Cílové skupiny: občané z měst a okolí, rodiče s dětmi, turisté z tuzemska i zahraničí Garanti: podnikatelé Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova – OSA III 1.3 b) – rozvoj CR na venkově

H.2.5 Investice do lesů Lesy zaujímají významnou část území, obzvláště v jižní a jihovýchodní části území. Představují zdroj surovin, pracovních příležitostí a také rekreační zázemí a prostor pro návštěvníky i obyvatele mikroregionu. Do jejich dalšího rozvoje je zapotřebí v souladu se změnami v této oblasti průběžně investovat – jedním z cílů je zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, zvýšení diverzifikace a rozšíření tržních příležitostí, zlepšení zpracování a marketingu surovin, zlepšení infrastruktury, využívání tržních příležitostí díky inovacím, restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů a zvýšení konkurenceschopnosti. Aktivity: • úprava chemismu lesních půd, včetně hnojení při obnově porostů, obnova lesních porostů, zajištění lesních porostů, zavádění hospodářsky vhodnější dřevinné skladby v souladu s legislativou (rekonstrukce), ochrana lesních porostů, výchova lesních porostů; • pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek a chodníků, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku, strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi; • budování a údržba lesních cest stezek a chodníků, meliorace, hrazení bystřin, retenčních nádrží; • budování a údržbu zařízení pro turistiku;

54

• • •

• • •

pořízení a modernizaci technologií (včetně nehmotných investic), které umožní zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely; vybudování, modernizaci malokapacitních venkovských provozů, které budou produkovat výrobky s větším podílem přidané hodnoty (včetně nehmotných investic); náklady spojené s vývojem a aplikací nových lesnických produktů, postupů a technologií v malokapacitních venkovských provozech lesnické výroby a pořízení technologií, které umožní zpracování a využití zůstatkové biomasy pro energetické a jiné účely; výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest, včetně souvisejících objektů, výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů; výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství; projektová příprava v dané oblasti.

Cílové skupiny: podnikatelé, obce Garanti: podnikatelé, obce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: Program rozvoje venkova – osa I. opatření I.1.2 Investice do lesů Program rozvoje venkova – osa IV. Leader

H.3 Podpora zaměstnanosti H.3.1 Aktivní snižování nezaměstnanosti Základem aktivního snižování nezaměstnanosti je vzájemná spolupráce, výměna informací, vhodné nastavení podpory a opatření na zvýšení zaměstnanosti dle potřeb trhu práce. Tato opatření si proto kladou za cíl naplňovat konkrétní aktivity zaměstnavatelů a subjektů ve službách zaměstnanosti. Aktivity: • zprostředkování zaměstnání, poradenské činnosti a programy, rekvalifikace; • podpora vytváření nových a vyčleněných pracovních míst formou příspěvku na úhradu mzdových nákladů; • podpora veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí; • zajištění odborné praxe; • podpora nových forem zaměstnání jako způsobu vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce (zkrácený úvazek, rotace na pracovním místě nebo sdílení pracovního místa aj.); • podpora začínajícím OSVČ; • doprovodná opatření k získání a udržení zaměstnanosti. Cílové skupiny: Jsou podporování zejména jednotlivci a individuální projekty. Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Lidské zdroje a zaměstnanost 2.1 a 2.2

H.3.2 Zvýšení úrovně odborných znalostí a dovedností zaměstnanců a zaměstnavatelů Zvyšování úrovně odborných znalostí a dovedností zaměstnanců a zaměstnavatelů je jednou z nejefektnějších možností k dosažení prosperujících, konkurence schopných firem a vysoké zaměstnanosti na venkově. Aktivity naplňující toto opatření jsou zaměřeny hlavně na zlepšení adaptability obyvatel – jako potenciálních zaměstnanců – na měnící se požadavky trhu práce. Je možné je

55

rozdělit na rozvoj vzdělanosti a kompetencí zaměstnanců a na zkvalitnění sítě poradenských a jiných institucí zaměřených na nezaměstnané. Rozvoj vzdělanosti a zvyšování kompetencí první skupiny obsahuje nejen rekvalifikační kurzy, nýbrž i informační kampaň a vzdělávání podnikatelů v záležitostech vytváření nových forem zaměstnávání, jako jsou zkrácené úvazky, rotace na pracovním místě či jeho sdílení. Další možností jak vytvářet pracovní místa jsou krátkodobá, např. sezónní zaměstnání a nabídka veřejně prospěšných prací. Základem přímé podpory zaměstnanců je zřizování oborových center se speciálními programy pro osoby ohrožené nezaměstnaností. Zkvalitnění služeb zaměstnanosti je možné rozšiřováním nabídky vzdělávacích a školících programů pro pracovníky poradenských center, za účelem zvýšení jejich profesní odbornosti. Aktivity: • vytváření, vybavení a provozování výukových a rekvalifikačních center a praxe pro hlavní a frekventované výrobní obory a služby v regionu; mohou vznikat jak v rámci stávající sítě škol, tak při vybraných centrech celoživotního vzdělávání; • příprava a zlepšování programů pro výuku a rekvalifikaci nezaměstnaných a dalších potřebných obyvatel tak, aby reagovaly a odpovídaly dostupnosti místního trhu práce; • spolupráce výukových center se zaměstnavateli a zaměstnanci pro přizpůsobení a vhodnou organizaci dalšího vzdělávání; • informování zaměstnavatelů a podpora uplatňování pružných forem organizace práce, jako jsou zkrácené úvazky či rotace na pracovním místě; • komunikace zaměstnanců se zaměstnavateli; • aktivity podporující udržení zdraví a kondici zaměstnanců. Cílové skupiny: jednotlivci, podnikatelé a neziskové organizace Garanti: vzdělávací instituce Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Lidské zdroje a zaměstnanost 1.2, 2.1 a 2.2 ROP Moravskoslezsko 2.1 oborová centra + speciální programy pro osoby ohrožené nezaměstnaností

H.3.3 Začlenění osob ohrožených sociálním znevýhodněním a jejich uplatnění na regionálním pracovním trhu Sociální začleňování vyloučených či ohrožených osob, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání, je jedním z opatření pro omezování vzniku nezaměstnaných v regionu. Zvyšuje se tak zvláště kvalita nabídky pracovní síly. Aktivity: • vzdělávání ohrožených či vyloučených a nezaměstnaných; • vzdělávání pracovníků působících v oblasti sociální integrace ve vzdělávacích programech, kurzech, odborném vzdělávání; • vytváření vzdělávacích a poradenských programů a opatření odstraňujících bariéry k účasti na těchto programech, s využitím nových netradičních metod a služeb; • poskytování sociálních služeb a podpora vzdělávání a jiných činností, které vedou k začleňování a k prevenci vyloučení, jako je vzdělávání dětí i rodičů, informování o možnostech integrace a příznivého životního stylu, poradenství vedoucí k aktivizaci a motivaci při vyhledávání zaměstnání; • úprava pobytových zařízení; • zvyšování dostupnosti sociálních služeb; • zavádění systému řízení a zvyšování kvality; • spolupráce jednotlivých zařízení a institucí sociálních služeb na místní a regionální úrovni;

56

• •

systémová opatření ve prospěch cílových skupin umožňující aplikaci zákona o sociálních službách a dalších právních norem, jež dávají možnost rozvoje systému sociálních služeb, včetně hodnocení efektivity; podpora vzniku pracovních míst a sebezaměstnávání.

Cílové skupiny: osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, zvláště osoby se zdravotním postižením, děti, mládež a mladí dospělí, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, imigranti a azylanti, osoby bez přístřeší, osoby závislé na návykových látkách, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané, osoby pečující o osobu blízkou, osoby ze sociálně vyloučených romských lokalit. Organizace a další subjekty v postavení zadavatelů sociálních služeb, poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů poskytujících služby, jež napomáhají sociální integraci cílovým skupinám, a orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace. Osoby dlouhodobě vyčleněné z trhu práce. Pro tzv. přímou intervenci ke zvýšení zaměstnatelnosti, resp. nalezení vhodného zaměstnání, půjde hlvně o osoby do 25 let věku bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace, osoby věkově starší (nad 50 let), příslušníky menšin, osoby se zdravotním postižením, migranty a azylanty. Mezi cílové skupiny osob „po sociální integraci“ budou zařazeny zejména osoby pečující o závislé osoby, osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody, osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin, osoby závislé na návykových látkách. Cílovou skupinou pro činnosti zaměřené na tvorbu komplexních programů typu „cesta k zaměstnanosti“ a jejich aplikaci jsou tzv. realizující organizace – samosprávné orgány (kraje, města, obce) a jimi zřizované organizace, místní iniciativy, neziskové organizace, vzdělávací a poradenské organizace, organizace sociálních partnerů, zaměstnavatelé (právnické i fyzické osoby). Cílovou skupinou jednotlivců pro tuto oblast podpory jsou především ženy ohrožené na trhu práce, muži v obdobné situaci jako ženy s malými dětmi, rodiče s dětmi, rodiče samoživitelé/samoživitelky, osoby pečující o další závislé členy rodiny. Cílovou skupinou organizací jsou především zaměstnavatelé, vzdělávací a poradenské organizace zabývající se řešením politiky rovnosti žen a mužů, organizace prosazující rovnost žen a mužů, organizace zabývající se slučitelností pracovního a rodinného života, orgány veřejné správy působící v oblasti slučitelnosti pracovního a rodinného života, poskytovatelé služeb péče o děti. Doba trvání: 2008 – 2013 Zdroje: OP Lidské zdroje a zaměstnanost 3.1 až 3.3

57

3.7. Způsoby dosahování cílů a priorit Pro realizaci výše uvedených cílů a priorit a vyhledávání nových možností rozvoje regionu byla vytvořena Místní akční skupina Opavsko. V této skupině společně rozhodují o rozvoji a aktivitách regionu zástupci samosprávy, neziskových organizací a podnikatelé. Založení místní akční skupiny umožňuje nově propojit aktivity a cíle vedení obcí a podnikatelů, subjektů, které doposud žily spíše vedle sebe než spolu. MAS Opavsko rovněž posílí spolupráci čtyř mikroregionů, jejichž území spojuje. Předpokládá se výrazné zapojení občanů mikroregionu a využití potenciálu občanů a škol. Tím bude dosaženo využití celého potenciálu oblasti. Uvedené složení akční skupiny dává předpoklad i ke sdružování finančnících prostředků soukromého a veřejného sektoru k realizaci rozvojových projektů. Společné rozhodování a výběr projektů a jejich následná realizace přispějí k rozvoji regionu a spolupráce mezi jednotlivými aktéry místní společnosti. Takto vzniklá spolupráce dává předpoklad pokračování společných aktivit i po ukončení jejich financování z programů. Integrovaná strategie vznikala v MAS Opavsko na základě názorové shody účastníků z různých oborů (samospráva, podnikatelský sektor, neziskové organizace), zapojení široké veřejnosti a v neposlední řadě vychází i ze strategií jednotlivých mikroregionů. Navázaná spolupráce již přináší efekty například ve využití prostor a kapacit jednotlivých účastníků dalšími partnery. Realizací cílů dojde k dalšímu navýšení a zintenzivnění spolupráce, která získá trvalý charakter. Jednotliví partneři z různých oborů navzájem konzultovali cíle a znění jednotlivých fichí a výběr vhodných opatření. Tento postup přináší synergický efekt, vzhledem k zohlednění potřeb jiných partnerů a vzájemnému provázání dosud často nekoordinovaných aktivit.

58