Strategie péče o lesní ekosystémy Předmluva Lesními porosty jsou v rámci tohoto materiálu formulovány porosty NP a jeho ochranného pásma mimo 9.LVS. Od doby kdy péče o lesní porosty v Krkonoších spadá plně do odpovědnosti NP nastaly v této oblasti velmi rozsáhlé změny. Jenom namátkou je nutno připomenout přepracované druhové dřevinné složení v jednotlivých hospodářských souborech, novou definici zajištěné kultury, snížené hektarové počty sazenic, změny druhových skladeb již založených kultur, diferencované cíle a způsoby lidské intervence v rámci evidovaných botanických lokalit atd. Všechny tyto změny lze vesměs pojmenovat jako posun k hospodaření, které je možno charakterizovat tzv. ekosystémovým přístupem. Otázkou zůstává, zda je to dostatečné či nikoliv. Je v národním parku podstatou péče o lesy posun k přírodě blízkým způsobům hospodaření, nebo bychom se měli pokusit o skutečnou, nebo alespoň téměř skutečnou simulaci přírodních procesů? Správa Krkonošského národního parku dává tímto dokumentem najevo snahu o podporu přirozených procesů prováděnou prostřednictvím šetrných zásahů. Přírodní procesy nejsou chápány jako něco co lze jednoduše řídit, přírodní procesy jsou chápány jako dynamika procesů působících nezávisle na působení člověka. Úloha národního parku je tedy jednoznačně určena situací, kdy se člověk snaží o maximální podporu a o minimální narušování těchto procesů. Na druhé straně má území Krkonoš i svou historii spojenou s působením člověka. Vzhledem k dobám dávno minulým, ale i k současnému stavu osídlení území národního parku je téměř každému jasné, že kromě I. a později i II. zóny národního parku bude člověk neustále vstupovat a ovlivňovat vývoj přírodního prostředí Krkonošského národního parku. Tímto směrem jsou koncipovány teze, na základě kterých, jak doufáme, je možno očekávat nový kvalitativní posun v hospodaření na území národního parku. Krkonošský národní park patří k nejvíce poškozeným národním parkům světa. Tento fakt jednoznačně určuje směry a způsoby péče o přírodní prostředí. Péči o přírodní prostředí v národním parku je tedy nezbytné na jedné straně vnímat jako snahu o obnovení narušených vztahů a na druhé straně jako snahu o přírodě blízký rozvoj ekosystémů.
I. Zóna národního parku a. Charakteristika území Území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem unikátních ekosystémů krkonošské arktoalpínské tundry. Rozkládá se převážně v oblasti nad horní hranicí lesa, kde jsou nejpozoruhodnějšími přírodními celky ledovcové kary, hřebenová severská rašeliniště, mozaika alpínských luk a klečových porostů a kamenitá tundra alpínských vrcholů. Rozloha I. zóny je 4400 ha. Přírodní procesy zde byly v minulosti jen málo ovlivněny lidskou činností; ta
je v současné době omezena výhradně na návštěvním řádem regulovanou letní a zimní turistiku. Nezapojené lesní porosty v okolí horní hranice lesa jsou výrazně ovlivňovány krajně nepříznivými přírodními poměry a v poslední době i vysokou imisní zátěží. Přes jejich současný špatný zdravotní stav není žádoucí výraznějším způsobem zasahovat do dlouhodobého přirozeného vývoje prostorové struktury lesních ekosystémů na horní hranici lesa. b. Dlouhodobý cíl Vzhledem k poslání národního parku a vzhledem ke stavu přírodního prostředí bude toto území ponecháno přírodním procesům bez podstatného vlivu člověka. Lesní porosty v určité fázi svého vývoje mohou procházet stádiem rychlého rozpadu. Prostřednictvím následných sukcesních stádií současných lesních porostů a přirozené obnovy bude tvořena vhodná struktura ekosystémů jako celku. Podrobné sledování vývoje tohoto území bude napovídat jakým způsobem ovlivňovat zejména II. zónu národního parku. I nadále je nutno počítat s poměrně silným turistickým zatížením, které je třeba důsledně usměrňovat zejména z důvodu prevence poškození přírodních hodnot. c. Podmínky pro péči o les V případě nutnosti podpory přirozeného zmlazení a obnovy porostů je možno provádět umělé zalesnění (doporučena je forma podsadby odumírajících nebo přestárlých porostů). Realizace těchto opatření je nutně podmíněna specielními projekty tvořenými společně s oddělením ochrany přírody. Výsadby budou prováděny v nepravidelném sponu, na trvale zamokřená místa a místa nevhodná pro výsadbu nebude zalesňováno. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí, pokud nelze řešit jinak. Přirozená obnova jako prostředek obnovy těchto porostů nebude podporována. Úmyslná těžební činnost jako prostředek obnovy původních porostů nebude v této zóně prováděna. Výjimkou může být konkrétní případ ohrožení bezpečnosti lidí např. v blízkosti cestní sítě, nebo jiné případy vhodné zřetele. (dochází k asanaci pouze jednotlivých stromů). Veškerá dřevní hmota z těchto zásahů bude ponechávána na místě. Na celém území I. zóny nebude prováděno pálení klestu. Současná cestní síť (včetně turistických cest) bude udržována ve funkčním stavu. Patřičná pozornost bude věnována tvorbě a udržování funkčního informačního systému a rozvoji strážní a informační služby. Realizace veškerých opatření v I. zóně je nutně podmíněna speciálními projekty, tvořenými společně s oddělením ochrany přírody
II. Zóna národního parku a. Charakteristika území Území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa, tvořené horskými smrčinami, svahovými rašeliništi a bezlesými enklávami s květnatými horskými loukami. Rozloha II. zóny je 4000 ha. Lesní i nelesní ekosystémy zde byly v průběhu staletí značně pozměněny lidskou činností, zejména lesním a zemědělským hospodařením. Lesní porosty jsou v současné době na mnoha místech ve stadiu imisního rozpadu, který je urychlen i nevhodnou genetickou strukturou horských smrčin. Prostorová propojenost s I. zónou NP je však příčinou značně vysoké biodiverzity území II. zóny. Vyžaduje proto mimořádnou péči o fragmenty přirozených a přírodě blízkých ekosystémů i prosazení cíleného managementu, který by vedl ke zvýšení stability lesních a lučních ekosystémů. Ekologicky šetrný lesnický a zemědělský management by měl vedle ochrany prostorové a druhové diverzity sloužit i k zachování krajinářských hodnot II. zóny a jejich zcela zásadního významu pro trvale udržitelný rozvoj turismu. b. Dlouhodobý cíl Dlouhodobě je předpokládána možnost sloučení I.zóny s vhodnými částmi II. zóny národního parku. Veškerá opatření prováděná dle stanovených podmínek pro hospodaření je nutno podřídit tomuto cíli. Časově, vzhledem k současnému vývoji imisně-ekologických podmínek, nelze stanovit kdy dojde k případnému spojení těchto zón. Prioritní činnosti lze jednoznačně charakterizovat jako postupné přeměny geneticky nekvalitních porostů, porostů bez dostatečně přirozené dynamiky a obnovu porostů poškozených působením abiotickými a biotickými činiteli. c. Podmínky pro péči o les Vzhledem k současnému stavu porostů, jsou lidské zásahy v druhé zóně nevyhnutelné. Velmi šetrné zásahy směřující k nastartování přírodních procesů jsou předpokladem následného sloučení I.a II.zóny. Z hlediska obnovy porostů je prvořadá odpovídající genetická kvalita a použití vhodných druhů dřevin na základě stanovištních podmínek, s možností podpory přirozeného zmlazení dřevin pionýrských (extrémní stanoviště). Cílové dřevinné složení nebude prosazováno na úkor sukcesních stádií. Vhodná je i kombinace umělé obnovy s přirozenou, u stanovištně odpovídajících dřevin. Preferovány budou intenzivní zásahy v mladých porostech a podpora druhové diverzity. Životaschopná podúroveň nebude likvidována! Podpora volně rostoucích skupin a jejich vytváření v rámci výchovy mladých lesních porostů, je žádoucí. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí, pokud nelze řešit jinak. Přirozená obnova, jako prostředek obnovy těchto porostů, nebude úmyslně volena.
Pěstební zásahy ve starších porostech budou uskutečňovány s uplatněním principu individuálního selektivního výběru (pokud to situace a stav porostu dovoluje), doporučuje se např. realizace postupného výběru založeného na cílových stromech, s nutností ponechání cílových stromů v porostu, až do doby jejich odumření. Tyto principy se uplatní již v pěstebních zásazích v porostech středního věku. Při obnově lesa jsou možné i jiné varianty podrostního způsobu. Cílem pěstebních zásahů je maximální prodloužení životnosti stávajících porostů. Jednotlivým postupným výběrem bude podpořena přirozená obnova, která bude v nutných případech vhodně kombinována s podsadbou. Úprava druhové skladby porostů bude realizována zejména podporou dřevin s menším plošným zastoupením, prostřednictvím výchovných zásahů nebo zalesněním, podsadbami nebo prosadbami. Veškeré souše budou ponechávány stojící na místě. Jen při odůvodněném pěstebním záměru budou pokáceny, ponechány na místě, případně odumřelé dřevo pomístně sházeno do hromad. Toto opatření nebude aplikováno po celé ploše. Na celém území druhé zóny nebude prováděno pálení klestu. Cestní síť bude udržována ve funkčním stavu, vzhledem k jemným zásahům bude umožněna tvorba dočasného dopravního zpřístupnění. Snížení prostorové kapacity některých nepotřebných, již existujících svážnic bude důsledně podporována.
III. Zóna národního parku a ochranné pásmo národního parku a. Charakteristika území Oblast III. zóny zaujímá střední část a úpatí Krkonoš, kde se nacházejí lesní a nelesní ekosystémy v minulosti silně pozměněné lesním a zemědělským hospodařením. V současnosti je toto území intenzívně využívané pro rekreaci a turistiku. Rozloha III. zóny je 27.900 ha. Ochranné pásmo není součástí území KRNAP, ale tvoří jednak přechod mezi III. zónou NP a volnou, intenzívně využívanou krajinou Podkrkonoší, jednak jsou to jednotlivé intravilány hlavních krkonošských středisek a přiléhající sportovní areály. Celková rozloha ochranného pásma je 18.400 ha. Jeho hlavním posláním je ztlumení všech nežádoucích vlivů a lidských aktivit, které by narušovaly stabilitu chráněné krajiny NP a jejích ekosystémů. Je to území určené pro trvale udržitelný rozvoj turistického ruchu a pro ekologicky šetrné formy hospodaření s lesními a lučními ekosystémy, které jsou v naprosté většině druhotného původu. b. Dlouhodobý cíl Jednoznačná deklarace snahy hospodaření dle principů trvalé udržitelnosti lesních ekosystémů v sobě obsahuje na jedné straně snahu o skloubení činnosti člověka, jako subjektu využívajícího přírodní prostředí. Na druhé straně se v této oblasti jedná o snahu maximální podpory přírodních procesů, jako záruky požadované struktury obnovovaných lesních porostů. Vhodnou formou hospodaření lze vytvořit přínosnou a atraktivní konkurenci oblastí I. a II. zóny a ulehčit obrovské turistické zatížení nejcennějších území národního parku. Ekonomický efekt z obhospodařování lesních porostů III.zóny a ochranného pásma není nadřazen zájmům ochrany území jako celku.
c. Podmínky pro péči o les Území jako celek musí být obhospodařováno dle principů trvalé udržitelnosti lesních ekosystémů. Podstata spočívá v důsledné podpoře přírodních procesů, podpoře kvality genetické i ostatní, podpoře druhové diverzity, zachování dosavadních původních a klimaxových společenstev. Prostřednictvím zásahů posilovat stabilitu, vitalitu a regenerační schopnosti lesních dřevin. Základní formou obnovy porostů bude přirozená obnova s důslednou individuální, skupinovitou i plošnou podporou jedle a listnatých dřevin. Zalesňování bude prováděno geneticky odpovídajícím materiálem, dle schválených dřevinných skladeb. Zajištěná kultura nebude pojímána jako plocha s rovnoměrně rozmístěnými dřevinami (viz.schválená definice zajištěné kultury pro Krnap). Při obnově porostů bude vhodně kombinována přirozená obnova s umělou. Modřínu bude možno používat ve smyslu platnosti výjimky vydané MŽP ČR pro použití ve směsích do 10% celkového zastoupení. Vzhledem k horským podmínkám bude náležitá péče věnována mladým porostům. Zejména u smrku je nutno formovat hluboce nasazené koruny. Ve smrkových porostech s jednotlivou příměsí je nutné se zaměřit na podporu druhové diverzity ve prospěch listnatých dřevin. Uvolnění korun je vhodné i v případě např. buku, javoru atd. U listnatých dřevin rostoucích ve skupinách bude výchova lesních porostů podporovat fyziologické parametry jednotlivých dřevin. Pěstební zásahy budou směřovány do úrovně vychovávaných porostů. Životaschopná podúroveň nebude likvidována! Doporučená forma je např. probírka založená na vyznačení tzv.cílových stromů. Tvorba vhodného druhového složení je odvislá od daných stanovištních podmínek. Při obnově porostů budou důsledně podporovány zejména různé formy výběrných a podrostních způsobů obhospodařování. Možné formy hospodářských způsobů: Podrostní – okrajová seč clonná Podrostní – pruhová seč clonná Podrostní – skupinovitá seč clonná Podrostní – pomístná seč clonná Výběrný - jednotlivě výběrná seč Výběrný – skupinovitě výběrná seč Různě kombinované způsoby Metoda cílových stromů Maloplošná holá seč - v rozsahu stanoveném platným LHP, pro konkrétní případy budou zpracovány projekty definující technologické postupy a jiná omezení. Geograficky nepůvodní dřeviny a porosty budou v rámci již založených porostů redukovány postupně. Plošná redukce nebude realizována. Geneticky nepůvodní porosty (D) s nevhodnou strukturou jak druhovou, tak i prostorovou je možno obnovovat maloplošnou holou sečí. Přirozená obnova jako prostředek obnovy těchto porostů nebude podporována.
Klest bude uklízen do hromad, řad nebo bude štěpkován. V odůvodněných případech bude přistoupeno k pálení nezbytné části klestu a těžebních zbytků. (zejména z důvodu ochrany lesa) Cestní síť bude udržována ve funkčním stavu, vzhledem k předpokládaným jemným zásahům umožnit tvorbu dočasných i trvalých zpřístupňovacích cestních těles. Všeobecné Při aplikaci všeobecně platných principů péče o přírodní prostředí NP a jeho ochranného pásma budou respektovány definované odlišné přístupy v jednotlivých zónách. Tento způsob péče o lesní ekosystémy předpokládá v budoucnosti vznik věkově, výškově a druhově diferencovaných lesních porostů a tím nutný přechod z dosavadního systému prostorového rozdělení lesa na základě věkových tříd, k větším jednotkám respektujícím základní ekologické požadavky. Narušená stabilita i pozměněná dynamika lesních porostů Krkonoš vyžaduje důslednou péči o lesní porosty, včetně zpracování kalamity. I v rámci těchto opatření však bude postupováno s maximálním ohledem na ochranu přírodního prostředí. Ochrana lesních porostů proti hmyzím škůdcům bude realizována dle příslušných ustanovení zákona č.114/92 Sb., zákona č.289/95 Sb., dále dle platných směrnic a nařízení vydaných Ministerstvem životního prostředí, dle závěrů Inspekce ministerstva životního prostředí České republiky a podle platných oborových norem a vnitropodnikových nařízení. Kůrovec bude likvidován, s výjimkou tzv. bezzásahových zón. Rozsah a režim bezzásahových zón je stanoven rozhodnutím Státní správy, na základě žádostí předložených Správou NP. Postupné rozšíření bezzásahové zóny na celé území I.a II. zóny NP bude realizováno po posouzení stavu a potenciálu přirozených procesů v daném území. Strategie a principy péče o lesní porosty v Krkonošském národním parku vycházejí ze zákonů o ochraně přírody č.114/92 Sb., ze zákona o lesích č.289/95 Sb., a z Plánu péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo pro období 1994 – 2003, jsou podkladem zejména pro tvorbu lesního hospodářského plánu a tvorbu nového Plánu péče o KRNAP. Udělování výjimek z uvedených pravidel péče o lesní ekosystémy je vázáno na zpracování specielních projektů schválených provozním náměstky Správy KRNAP pro lesní hospodářství a ochranu přírody.
