STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE

MAS Šumavsko, z. s.

Rozvojová strategie MAS

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE 2014 – 2020 místní akční skupiny MAS Šumavsko, z. s.

„ŽIVÉ A ŠŤASTNÉ ŠUMAVSKO“

Schváleno Valnou hromadou MAS Šumavsko, z.s. Dne 19. ledna 2016

Strana 2

Obsah

1.

POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 6

2.

GEOGRAFICKÁ POLOHA ........................................................................................................................ 27 Území a klima okresu Prachatice (S1, S2, O12)........................................................................................... 27 Území a klima okresu Strakonice ................................................................................................................ 27

3.

LIDSKÉ ZDROJE ÚZEMÍ .......................................................................................................................... 28 Obyvatelstvo na území MAS Šumavsko, z. s. .............................................................................................. 28

4.

SOCIÁLNÍ ZDROJE ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 34 Kulturní a sportovní zařízení na území MAS Šumavsko (S7, S13, S14) ........................................................ 34 Společenský život na území MAS Šumavsko (S14, W7, W23, O6, O7, T4, T5, T12, T20, T21, T22) ............. 35

5.

OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................................................................................................................ 45

6.

EKONOMICKÉ ZDROJE ÚZEMÍ ............................................................................................................... 49 Zaměstnanost (W2, W3, O8, T3) ................................................................................................................. 49 Podnikání v obcích zájmového území (S10, W4, W8, W14, W13, W16, W17, T2, O9, O14, 016, T2, T6) ... 53

7.

FINANČNÍ ZDROJE ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 55 Příjmy a výdaje obcí (T1, T12) ..................................................................................................................... 55

8.

VZDĚLÁVÁNÍ......................................................................................................................................... 57

9.

HMOTNÉ ZDROJE ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 62 Technická vybavenost obcí MAS Šumavsko, z. s. (W13, O2, O12, W24) ..................................................... 62 Občanská vybavenost obcí na území MAS Šumavsko, z. s. (S7) .................................................................. 68 Dopravní infrastruktura (S1, S5, W1, O11) ................................................................................................. 70 Vodní zdroje ................................................................................................................................................ 73 Vodní zdroje povrchové............................................................................................................................... 73

10.

PŘÍRODNÍ ZDROJE ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 78 Základní rozdělení pozemků obcí MAS Šumavsko, z. s. (S9, S11, O4) ........................................................ 78 Zemědělství a lesnictví (S10, W15, W16, O14, O16, O17, T17) ................................................................... 80

11.

KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ ......................................................................................................... 98

12.

SWOT ANALÝZA.................................................................................................................................. 177

13.

ANALÝZA PROBLÉMŮ A POTŘEB......................................................................................................... 186

14.

STRATEGICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 188

VIZE .............................................................................................................................................................. 188 TÉMA 1 KOMUNITY, ŽIVOT A TRADICE NA VENKOVĚ ................................................................................... 190 STRATEGICKÝ CÍL 1 PODPOŘIT IDENTITU REGIONU PROSTŘEDNICTVÍM KOMUNIT S VYUŽITÍM TRADIC, RODINY A ZKUŠENOSTÍ ..... 190 SPECIFICKÝ CÍL 1.1 ŽIVOT NA VENKOVĚ .................................................................................................................... 190 SPECIFICKÝ CÍL 1.2 PODPORA KOMUNIT NA VENKOVĚ ................................................................................................. 191 TÉMA 2 PODPORA PODNIKÁNÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A ZAMĚSTNANOSTI .............................................................. 193 STRATEGICKÝ CÍL 2: ZVÝŠIT MÍSTNÍ PRODUKCI A PODPOŘIT INOVACE V PODNIKÁNÍ ........................................................... 193 SPECIFICKÝ CÍL 2.1 PODPORA ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ................................................................................................. 193



SPECIFICKÝ CÍL 2.2 PODPORA PODNIKÁNÍ NA VENKOVĚ ............................................................................................... 193 TÉMA 3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 195 STRATEGICKÝ CÍL 3 UDRŽET ŠUMAVSKÉ PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT A PODPOŘIT DALŠÍ ZLEPŠENÍ VYUŽITÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ ......... 195 SPECIFICKÝ CÍL 3.1 PÉČE O PŘÍRODNÍ ZDROJE V REGIONU ............................................................................................ 195 SPECIFICKÝ CÍL 3.2 PODPORA EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................................................................. 196 SPECIFICKÝ CÍL 3.3 SPOLUPRACUJÍCÍ A OTEVŘENÝ REGION ........................................................................................... 196 TÉMA 4 VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................................................................................... 198 STRATEGICKÝ CÍL 4 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO VZDĚLANÝ REGION A MÍSTNÍ TRH PRÁCE ......................................................... 198 SPECIFICKÝ CÍL 4.1 ZVÝŠENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ ..................................................................... 198 SPECIFICKÝ CÍL 4.2 ZVÝŠENÍ DOSTUPNOSTI INFRASTRUKTURY PRO VZDĚLÁVÁNÍ A CELOŽIVOTNÍ UČENÍ................................... 198 TÉMA 5 SOCIÁLNÍ OBLAST ............................................................................................................................ 200 STRATEGICKÝ CÍL 5 VYBUDOVAT FUNKČNÍ SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SNÍŽENÍ OHROŽENÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ OBYVATEL REGIONU ........................................................................................................................................................... 200 SPECIFICKÝ CÍL 5.1 PODPORA SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ ............................................................................................ 200 TÉMA 6 CESTOVNÍ RUCH .............................................................................................................................. 202 STRATEGICKÝ CÍL 6 PODPOŘIT VÝRAZNÉ ZVÝŠENÍ PODÍLU CESTOVNÍHO RUCHU NA LOKÁLNÍ EKONOMICE SE ZOHLEDNĚNÍM UDRŽITELNÝCH FOREM CESTOVNÍHO RUCHU ŠUMAVSKA ............................................................................................. 202 SPECIFICKÝ CÍL 6.1 VYUŽITÍ POTENCIÁLU NAŠEHO REGIONU V OBLASTI CR ...................................................................... 202 SPECIFICKÝ CÍL 6.2 KVALITNÍ A DOSTUPNÁ INFRASTRUKTURA V OBLASTI CR .................................................................... 203 TÉMA 7 SPOLUPRÁCE ................................................................................................................................... 205 STRATEGICKÝ CÍL 7 FUNKČNĚ PROPOJIT OBCE ÚZEMÍ MAS S VYUŽITÍM ZKUŠENOSTÍ ......................................................... 205 S REALIZACÍ PROJEKTŮ NA BÁZI MÍSTNÍHO PARTNERSTVÍ .............................................................................................. 205 SPECIFICKÝ CÍL 7.1 ROZVOJ PARTNERSTVÍ................................................................................................................. 205 VAZBA NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY ........................................................................................................ 207 POPIS INTEGROVANÝCH A INOVATIVNÍCH RYSŮ STRATEGIE A HIERARCHIE CÍLŮ, VČETNĚ JASNÝCH A MĚŘITELNÝCH CÍLŮ PRO VÝSTUPY A VÝSLEDKY ............................................................................................ 209 AKČNÍ PLÁN.................................................................................................................................................. 211 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ STRUKTURY PROGRAMOVÝCH RÁMCŮ SCLLD ....................................................... 239 HORIZONTÁLNÍ TÉMA .................................................................................................................................. 241 15.

IMPLEMENTAČNÍ ČÁST ....................................................................................................................... 243

POPIS ŘÍZENÍ VČETNĚ ŘÍDÍCÍ A REALIZAČNÍ STRUKTURY MAS ...................................................................... 243 ORGÁNY A POSTUPY ............................................................................................................................................ 243 ADMINISTRATIVNÍ JEDNOTKA SPOLKU ...................................................................................................................... 246 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA MAS ŠUMAVSKO, Z.S. ......................................................................................................... 248 POPIS POSTUPŮ PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV MAS, HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTŮ S UVEDENÍM PLÁNOVANÉ PERSONÁLNÍ KAPACITY ................................................................................................................................ 249 PŘÍPRAVA A VYHLÁŠENÍ VÝZEV ............................................................................................................................... 249 PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ ................................................................................................................................................. 250 ADMINISTRATIVNÍ KONTROLA A KONTROLA PŘIJATELNOSTI .......................................................................................... 250 HODNOCENÍ A SCHVALOVÁNÍ PROJEKTŮ K REALIZACI .................................................................................................. 251 ZAJIŠTĚNÍ AUDITNÍ STOPY...................................................................................................................................... 253 POPIS INTEGROVANÉHO PŘÍSTUPU NAPŘÍČ PROGRAMOVÝMI RÁMCI .............................................................................. 253 POPIS ANIMAČNÍCH AKTIVIT ........................................................................................................................ 253 POPIS SPOLUPRÁCE MEZI MAS NA NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE .... 253 SPOLUPRÁCE NA NÁRODNÍ ÚROVNI ......................................................................................................................... 254 SPOLUPRÁCE NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE .......................................................................... 254

Strana 4



POPIS ZVLÁŠTNÍCH OPATŘENÍ PRO HODNOCENÍ (PRO MONITORING A EVALUACI) ..................................... 254 MONITORING ..................................................................................................................................................... 254 EVALUACE ......................................................................................................................................................... 255 ZPRÁVA O PLNĚNÍ SCLLD ..................................................................................................................................... 256 16.

SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................. 257

17.

SEZNAM MAP ..................................................................................................................................... 258

18.

SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 259

19.

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 261

20.

SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................................. 264

Strana 5



1. POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Popis spolku Název: Sídlo: IČ: Právní forma: Občanského zákoníku.

MAS Šumavsko, z. s. Archiváře Teplého 102, Malenice 26663091 MAS je zapsaným spolkem podle zákona č. 89/2012 Sb.

Zapsaný spolek (dále jen „spolek“) je založen na demokratických principech a je dobrovolným sdružením svých členů. Spolek se považuje za Místní akční skupinu (dále jen „MAS“) ve smyslu čl. 34 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. Spolek vznikl založením, jako občanské sdružení, na základě přijetí jeho prvních stanov na Shromáždění členů konaném dne 21. 4. 2004 ve Vlachově Březí s názvem Občanské sdružení MAS Vlachovobřezska a upraveném rozhodnutím Valné hromady ze dne 11. 10. 2004 s názvem Občanské sdružení „CHANCE IN NATURE – LOCAL ACTION GROUP“. Od 30. 12. 2014 došlo ke změně názvu MAS na MAS Šumavsko, z. s.. Spolek realizuje své aktivity v rámci Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD – viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013) na území MAS. Orgány spolku: Valná hromada: Valná hromada je nejvyšším orgánem spolku a je složena ze všech členů spolku. Do hlavních kompetencí Valné hromady především patří:  rozhoduje o změně stanov spolku,  schvaluje roční rozpočet spolku,  schvaluje Výroční zprávu o činnosti spolku a Výroční zprávu o hospodaření spolku,  schvaluje kritéria výběru projektů,  rozhoduje o vyloučení členů,  rozhoduje o stanovení a výši členských příspěvků,  zřizuje povinné orgány – Radu spolku, Kontrolní komisi a Výběrovou komisi,  určuje pravomoc a působnost orgánů MAS,  stanovuje způsob jednání orgánů, schvaluje jednací řád a další vnitřní předpisy spolku,  volí a odvolává členy Rady spolku,  rozhoduje o počtu členů Rady,  volí a odvolává členy Výběrové komise,  volí a odvolává členy Kontrolní komise,  schvaluje rozvojovou strategii SCLLD,  rozhoduje o sloučení, zrušení spolku či jeho přeměně, Strana 6



 nese zodpovědnost za distribuci veřejných prostředků a provádění SCLLD v území působnosti MAS,  schvaluje způsob hodnocení a výběru projektů. Rada spolku Rada spolku je výkonným a rozhodovacím orgánem spolku. Do hlavních kompetencí Rady spolku především patří:  volí ze svého středu Předsedu a dva Místopředsedy,  realizuje úkoly, opatření a cíle směřující k implementaci strategie rozvoje,  rozhoduje o přijetí za člena spolku,  schvaluje výzvy k podávání žádostí,  koordinuje činnost Výběrové komise,  rozhoduje o výběru projektů na základě doporučení Výběrové komise,  schvaluje konečné přidělení finančních prostředků na vybrané rozvojové projekty,  vede evidenci členů spolku a rozhoduje o vytvoření zájmových skupin,  svolává Valnou hromadu,  připravuje a předkládá Výroční Valné hromadě zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření,  schvaluje uzavření a ukončení pracovněprávního vztahu s vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD,  vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základě návrhu Výběrové komise. Předseda a dva Místopředsedové Předseda a dva Místopředsedové jsou statutárním orgánem spolku, zastupují spolek navenek a jednají jeho jménem každý samostatně, samostatně i za spolek podepisují, přijímají zaměstnance spolku do pracovního poměru a rozhodují o běžných záležitostech spolku. Předseda a Místopředsedové jsou odpovědni za plnění rozhodnutí Rady, vedení účetní evidence a plynulý chod spolku. Výběrová komise Úkolem Výběrové komise je zejména posuzovat předložené rozvojové projekty a vybrané doporučovat Radě spolku k přidělení finančních prostředků. Za svou činnost je Výběrová komise odpovědna Radě spolku. Kontrolní komise Kontrolní komise kontroluje činnost orgánů spolku, zejména soulad se stanovami spolku a s usneseními orgánů spolku. Kontrolní komise kontroluje hospodaření spolku. Kontrolní komise předkládá zprávu o činnosti Valné hromadě. Pracovní skupiny Je-li to třeba k dosažení cílů spolku, vytváří Rada spolku Pracovní skupiny pro realizaci konkrétních úkolů.

Strana 7



Administrativní jednotka spolku (S4) Administrativní jednotkou spolku je Kancelář, která je tvořena ředitelem v pracovně právním vztahu, případně dalšími zaměstnanci. Ředitel je zároveň vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD, který odpovídá za chod kanceláře.

Kancelář zejména:  zajišťuje administrativní záležitosti spojené s činností spolku,  organizačně zajišťuje jednání orgánů spolku,  zajišťuje materiály a podklady potřebné pro činnost orgánů spolku, včetně jejich distribuce členům orgánů spolku,  v případě potřeby spolupracuje na vyhotovení zápisů z jednání orgánů spolku,  ve spolupráci s orgány spolku připravuje návrh programu jejich zasedání,  zpracovává Výroční zprávu spolku podle čl. XII stanov,  zajišťuje podávání informací o činnosti spolku členům a veřejnosti,  zajišťuje vedení evidence členů spolku,  provádí archivaci dokumentů spolku,  zajišťuje a vyhodnocuje implementaci strategie spolku,  poskytuje konzultace předkladatelům projektů, kteří se ucházejí o podporu v rámci realizace rozvojové strategie spolku,  zajišťuje administrativní kontrolu a kontrolu přijatelnosti projektů předkládaných žadateli v rámci vyhlášených výzev,  zodpovídá za to, že projekty předkládané v rámci vyhlášených výzev k hodnocení Výběrové komisi jsou v souladu s rozvojovou strategií spolku a splňují veškeré administrativní náležitosti a odpovídají schváleným kritériím přijatelnosti,  vede a pravidelně aktualizuje internetové stránky splňující náležitosti standardizace MAS dle pravidel Mze ČR.

Ředitel zejména:  zajišťuje chod kanceláře,  vytváří pracovní náplně zaměstnanců spolku,  není členem žádného orgánu,  nesmí být členem Rady, Výběrové ani Kontrolní komise,  kontroluje, zda zaměstnanci spolku vykonávají práci v souladu s pracovní náplní.

Územní působnost Rozloha v km2 Počet obyvatel k 1. 1. 2014 (ČSÚ) Počet obcí na území MAS Hustota osídlení ob/km²

1 113, 68 km2 43 759 54 obcí (46 obcí, 3 městyse, 5 měst) 39,29

MAS Šumavsko, z. s. se celým svým územím nachází v Jihočeském kraji a pokrývá území 3 ORP – ORP Prachatice, ORP Vimperk a ORP Strakonice.

Strana 8



Tabulka 1 Územní rozlišení obcí dle ORP počet obcí ORP Prachatice ORP Strakonice ORP Vimperk

27 6 21

rozloha km 525,5 52,73 535,29

z celkového území 47,19 % 4,74 % 48,07 % Zdroj: www.cszo.cz

Seznam obcí území MAS Šumavska: Obce: Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čepřovice, Čkyně, Drslavice, Dvory, Horní Vltavice, Hoštice, Chlumany, Chroboly, Kubova Huť, Kvilda, Kratušín, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lipovice, Litochovice, Malenice, Milejovice, Nebahovy, Nicov, Nové Hutě, Pěčnov, Předslavice, Radhostice, Stachy, Stožec, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Žernovice Městyse: Dub, Strážný, Strunkovice nad Blanicí Města: Husinec, Prachatice, Vimperk, Vlachovo Březí a Volary

Tabulka 2 Kontaktní údaje na obecní úřady (starosty/ky) území MAS Šumavsko, z. s. Název obce Bohumilice Bohunice Borová Lada

Starosta/ka Nový Jaroslav Kratochvílová Radka Ing. Hrazánková Jana

Bošice

Hodboď Martin

Budkov

Řezník Jan

Buk

Mráz Antonín

Bušanovice

Zimmerman Rudolf

Čepřovice Čkyně Drslavice Dub

Adresa 384 81 Čkyně, Bohumilice 111 384 22 Vlachovo Březí, Bohunice 384 92, Borová Lada 38 384 81 Čkyně, Bošice 11 384 22 Vlachovo Březí, Budkov 49 383 01, Buk 64

384 22 Vlachovo Březí, Bušanovice 47 387 56, Fundová Barbora Čepřovice 58 Ing. Stanislav Čkyně 2 Chval 384 21 Husinec, Dočkal Miroslav Drslavice 25 Novák Václav

384 24, Dub 4

Telefon mob. 724 190 382 388 320 264 mob. 608 955 299 388 434 135 mob. 724 187 016 mob. 724 192 155 388 423 221 mob. 602 336 562 388 320 449 388 421 182 mob. 725 031 210 388 320 208 mob. 724 113 581 383 388 054 mob. 606 630 489 mob. 606 611 169 388 423 170 388 332 056 mob. 725 031 213 388 328 126 mob. 723 824 460

E-mail [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Strana 9


Dvory Horní Vltavice Hoštice u Volyně Husinec

Chlumany Chroboly Kubova Huť Kvilda Kratušín


Pěstová Vendulka

384 21 Husinec, Dvory 24 384 91, Horní Fastner Jiří Vltavice 80 Ing. Tománek 387 01 Volyně, Miroslav Hoštice 29 384 21 Husinec, Pánková Ludmila Prokopovo náměstí 1 384 22 Vlachovo Vlková Ivana Březí, Chlumany 60 384 04, Chroboly Valouch Oldřich 91 385 01, Kubova Ing. Klose Zbyněk Huť 22 Vostradovský 384 93, Kvilda 17 Václav 383 01 Hodina František Prachatice, Kratušín 10

Lažiště

Pěsta Jan

384 32, Lažiště 24

Lčovice

Kutová Blažena

384 81 Čkyně Lčovice 64

Lenora

Mgr. Krnáková Jaroslava

384 42, Lenora

Lipovice

Píchová Anna

Litochovice

Božková Radka

Malenice

Houzim Jan

Milejovice

Vacek Milan

Nebahovy

Mráz František

Nicov

Podsklanová Lenka

Nové Hutě

Vácha Zdeněk

Pěčnov

Král Josef

384 22 Vlachovo Březí, Lipovice 44 387 01 Volyně, Neuslužice 16 387 06 Malenice, Na Návsi 95 387 01 Volyně, Milejovice 46 384 01, Nebahovy 38 384 73 Stachy, Nicov 33 385 01, Nové Hutě 106 383 01 Prachatice, Pěčnov 3

mob. 724 113 582 388 436 303 mob. 724 233 644 383 372 034 mob. 724 182 258

[email protected] [email protected] [email protected]

388 331 218 mob. 606 611 217

[email protected]

388 329 343 mob. 602 328 400

[email protected]

388 323 126 mob. 724 862 033 388 436 344 mob. 608 941 494 388 435 522 mob. 724 192 150 388 332 330 mob. 724 180 645 mob. 606 611 912 mob. 724 191 816 388 423 302 388 438 804 mob. 602 677 352 mob. 602 265 425 383 373 077 mob. 603 209 477 383 371 035 mob. 724 182 240 380 120 520 mob. 724 181 629 388 313 234 mob. 724 191 818 388 428 153 mob. 728 944 503 388 434 119 mob. 602 661 858

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

388 320 529 mob. 602 475 219

[email protected] [email protected]

388 607 217 728 188 864 (Rabenhauptová) 388 607 533

[email protected]

Prachatice

Ing. Malý Martin

383 01 Prachatice I, Velké náměstí 3

Předslavice

Chvostová Jana

387 01 Volyně, Předslavice 17

383 373 032 mob. 724 840 048

Radhostice

Tomanová Jitka

Stachy

Klima Bořivoj

384 81 Čkyně, Radhostice 1 384 73 Stachy,

388 421 272 mob. 723 168 205 mob. 724 190 330

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Strana 10



Stachy 200 384 44, Stožec 54 384 43, Strážný Strážný Králíková jiřina 23 384 26 Strunkovice nad Ing. Matějka Strunkovice nad Blanicí Blanicí, náměstí Karel Bohumila Havlasy 86 385 01 Vimperk Svatá Maří Mráz Pavel Svatá Maří 34 384 71, Mgr. Šumavské Hoštice Šumavské Fleischmann Petr Hoštice 9

388 335 162 mob. 603 169 163 388 437 124 mob. 736 726 818

388 320 390 mob. 723 505 689

Stožec

Bc. Drahoslava Stanžovská

starosta@strunkovicenadbla nici.cz

mob. 724 113 760 388 415 622

[email protected]

388 421 134 mob. 724 124 597

Hávová Michaela

384 22 Vlachovo Březí, Tvrzice 44

Újezdec

Svěchota Vladimír

384 22 Vlachovo Březí, Újezdec 1

Vacov

Roučka Miroslav

Vimperk

Ing. Martanová Jaroslava

Vlachovo Březí

384 22 Vlachovo Dragoun Lubomír Březí, náměstí Svobody 56

388 329 211 mob. 602 186 696

Volary

Pospíšilová Martina

384 51 Volary, Náměstí 25

388 333 238 mob. 607 533 580

Lešák Vladimír Ing. Klabouch Vladislav

384 86, Vrbice 50 mob. 733 469 180 388 332 426 384 33, Záblatí 9 mob. 602 642 392 383 01 388 332 357 Prachatice, mob. 776 894 477 Zábrdí 41 384 81 Čkyně 388 423 923 Zálezly 7 388 337 075 384 41, Zbytiny 3 mob. 777 842 222 384 72, Zdíkov mob. 721 839 153 215 383 01 388 421 197 Prachatice, mob. 605 907 979 Žárovná 5 383 01 388 316 671 Prachatice, mob. 724 862 001 Žernovice 65 723 974 789

Záblatí Zábrdí

Půbal Zdeněk

Zálezly

Kouba Josef

Zbytiny

Furiš Josef

Zdíkov

Mgr. Kantořík Zdeněk

Žárovná

Wachfeitl Petr

Žernovice

Kleinová Petra

[email protected]

388 327 102 mob. 736 642 811

Tvrzice

Vrbice

[email protected]

388 320 281 (domů) mob. 724 315 122 388 431 180 384 86, Vacov 35 mob. 724 189 405 385 17 Vimperk, 388 402 210 Steinbrenerova 6 mob. 724 113 567

[email protected] [email protected]

[email protected] [email protected], [email protected] [email protected] [email protected] mperk.cz [email protected] [email protected] mistostarosta@mestovolary. cz [email protected] [email protected], [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] Zdroj: vlastní

Strana 11



Mapa 1 Území MAS Šumavsko, z. s. (S5)

Zdroj: mapy.crr.cz

Výměra obcí území MAS je velmi rozdílná, jak lze porovnat v následující tabulce. Největší výměru mají obce Volary (107,63 km2) a Stožec (104,78 km2) včetně místních částí, naopak rozlohou nejmenší obcí regionu je Kubova Huť (1,41 km 2). Rozdíly ve velikosti obcí jsou vcelku vysoké. Průměrná nadmořská výška území regionu MAS činí 659,87 m n. m., což je více než okresní průměr, který se pohybuje okolo 500 m n. m. Nejvyšší polohu v rámci území mají s přibližně stejnou nadmořskou výškou obce Kvilda a Nové Hutě, naopak nejníže položené jsou obce Litochovice a Strunkovice nad Blanicí se stejnou nadmořskou výškou. Obecně ale platí, že mezi jednotlivými obcemi nejsou z hlediska výškových poměrů výrazné rozdíly.

Strana 12



Tabulka 3 První písemná zmínka, nadmořská výška obcí na území MAS Šumavsko, z. s. První písemná zmínka

Nadmořská výška (m n. m.)

Bohunice

1352 1315

575 478

3,42 2,57

Borová Lada

1750

895

68,95

Bošice

1315

588

8,33

Budkov

1356 1299

490 826

5,03 25,79

1315 1315

540 529

9,72 10,22

Drslavice

1243 1384

523 665

20,68 4,74

Dub

1274

474

14,51

Dvory

1404

621

3,33

Horní Vltavice

1359

805

58,79

Hoštice u Volyně

1274

515

3,92

Husinec

1291

504

10,34

Chlumany

1383

528

5,55

Chroboly

1371

758

34,69

Kubova Huť

1728

960

1,41

Kvilda

1569

1062

45,17

Kratušín

1389

613

3,95

Lažiště

1352

663

4,26

Lčovice Lenora

1321 1834

566 765

5,76 17,79

Lipovice

1386

568

4,68

Litochovice

1400

458

10,95

Malenice

1318

483

9,85

Milejovice

1315

530

6,22

Nebahovy

1317

745

16,27

Nicov

1295

896

13,76

Nové Hutě

1840

1025

23,24

Pěčnov

1435

600

1,98

Prachatice

1088

561

38,90

Předslavice

1352

528

11,57

Radhostice

1315

770

10,39

Stachy

1578

738

28,13

Stožec

1769

780

104,78

Strážný

1359

834

49,63

Strunkovice nad Blanicí

1227

458

24,67

Svatá Maří Šumavské Hoštice

1352 1352

765 765

12,71 8,35

Tvrzice

1315

509

3,16

Újezdec

1300

532

2,89

Název obce Bohumilice

Buk Bušanovice Čepřovice Čkyně

Výměra (v km2)

Strana 13



Vacov

1193

732

35,21

Vimperk

1259

694

80,02

Vlachovo Březí

1274

525

19,97

Volary

1359

760

107,63

Vrbice

1382

747

2,28

Záblatí

1359

593

24,48

Zábrdí

1359

642

4,89

Zálezly Zbytiny

1370 1388

565 786

9,31 39,04

Zdíkov

1318

732

31,94

Žárovná

1394

725

2,41

Žernovice

1334

651

5,29

Zdroj: weby obcí, wikipedia

Pokud jde o další členění jednotlivých obcí, některé členské obce mají několik místních částí a základních sídelních jednotek (viz text níže). Pro úplnost jsou uvedeny obce včetně místní části jednotlivých obcí, pokud takové existují. Nejvíce takto rozdrobené jsou obce Prachatice a Vimperk. Naopak většina malých obcí se již dále nečlení. 17 obcí nemá žádné další místní členění. Bohumilice Bohunice Borová Lada: místní části: Černá Lada, Knížecí Pláně, Nový Svět, Paseka, Šindlov, Svinná Lada, Paseky, Zahrádky Bošice: místní části: Budilov, Hradčany, Záhoří Budkov Buk: místní části: Včelná pod Boubínem, Vyšovatka Bušanovice: místní části: Beneda, Dolní Nakvasovice, Horní Nakvasovice, Želibořice Čepřovice: místní části: Jiřetice, Koječín Čkyně: místní části: Dolany, Horosedly, Onšovice, Předenice, Spůle, Záhoříčko Drslavice: místní části: Chválov, Škarez 1. díl, Švihov, Trpín Dub: místní části: Borčice, Dubská Lhota, Dvorec, Javornice Dvory Horní Vltavice: místní části: Březová Lada, Polka, Račí, Slatina, Žlíbky Hoštice u Volyně Husinec: místní části: Horouty, Výrov Chlumany Chroboly: místní části: Leptač, Lučenice, Ovesné, Příslop, Rohanov, Záhoří Kubova Huť Kvilda: místní části: Bučina, Františkov, Hraběcí Pláně, Vydří Most Kratušín: místní části: Chlístov Lažiště Lčovice Lenora: místní části: Houžná, Kaplice, Vlčí Jámy, Zátoň Lipovice: místní části: Konopiště, Žabrakov

Strana 14



Litochovice: místní části: Neuslužice, Střítež Malenice: místní části: Straňovice, Zlešice, Zlešičky Milejovice Nebahovy: místní části: Jelemek, Kralovice, Lažišťka, Zdenice Nicov: místní části: Popelná, Řetenice, Studenec Nové Hutě Pěčnov Prachatice: místní části: Kahov, Libínské Sedlo, Městská Lhota, Oseky, Ostrov, Perlovice, Podolí, Prachatice I, Prachatice II, Stádla, Staré Prachatice, Volovice Předslavice: místní části: Kakovice, Marčovice, Úlehle (s částí Tkalce), Všechlapy (s částí Kamenná) Radhostice: místní části: Dvorec, Libotyně, Lštění Stachy: místní části: Jaroškov, Úbislav Stožec: místní části: České Žleby; Dobrá Strážný: místní části: Hniliště; Kořenný; Řasnice Strunkovice nad Blanicí: místní části: Blanička, Malý Bor, Protivec, Šipoun, Svojnice, Velký Bor, Žíchovec Svatá Maří: místní části: Brdo, Smrčná, Štítkov, Trhonín, Vícemily Šumavské Hoštice: místní části: Kosmo, Škarez, Vojslavice Tvrzice Újezdec Vacov: místní části: Benešova Hora, Čábuze, Javorník, Lhota nad Rohanovem, Milíkov, Miřetice, Mladíkov, Nespice, Přečín, Ptákova Lhota, Rohanov, Vlkonice, Žár Vimperk: místní části: Arnoštka; Bořanovice; Boubská; Cejsice; Hrabice; Klášterec; Korkusova Huť; Křesanov; Lipka; Michalova Huť; Modlenice; Pravětín; Skláře; Solná Lhota; Sudslavice; U Sloupů; Veselka; Vimperk I; Vimperk II; Vimperk III; Vnarovy, Výškovice Vlachovo Březí: místní části: Dáchov, Dolní Kožlí, Doubrava Horní Kožlí, Chocholatá Lhota, Mojkov, Uhřice Volary: místní části: Chlum, Mlynářovice Vrbice Záblatí: místní části: Albrechtovice, Hlásná Lhota, Horní Záblatí, Křišťanovice, Řepešín, Saladín, Zvěřetice Zábrdí Zálezly: místní části: Bolíkovice, Kovanín, Setěchovice Zbytiny: místní části: Blažejovice; Koryto; Skříněřov, Spálenec, Sviňovice Zdíkov: místní části: Branišov, Hodonín, Masákova Lhota, Nový Dvůr, Putkov, Račov, Zdíkovec, Žírec Žárovná Žernovice: místní části: Dubovice

Strana 15



Historie MAS (S3, S4, O1) Místní akční skupina MAS Šumavsko působí na jihočeském území Prachaticka, Vimperska, Vlachovobřezska, Čkyňska a Vacovska již od roku 2004. MAS byla založena 21. dubna 2004 pod názvem CHANCE IN NATURE – LOCAL ACTION GROUP o. s., pod kterým i 10 let působila. Od 30. 12. 2014 změnila jak jméno (MAS Šumavsko), tak i právní formu – z občanského sdružení se stal zapsaný spolek. CHANCE IN NATURE – LAG byla vyhodnocen jako nejlépe fungující MAS v Jihočeském kraji a druhá v rámci ČR. MAS byla od začátku otevřena pro všechny partnery se zájmem o rozvoj území. MAS začala oslovovat podnikatele a neziskové organizace, které na území působily, a ty se posléze přihlásily k myšlence LEADER. K prvotnímu oslovení došlo z impulsu veřejného sektoru a tak první LEADER byl realizován s těsnou menšinou tohoto sektoru. I díky realizaci Strategie LEADER+ a dílčích projektů se k práci v MAS přihlásilo více zástupců soukromého sektoru. V roce 2007 došlo ke druhé úpravě stanov, které reflektovaly aktuální potřeby, avšak neovlivňovaly partnerství v regionu. Cílem spolku je maximální využití potenciálu daného jihočeského území a zajištění trvale udržitelného rozvoje tohoto území s ohledem na ekologické principy. Rozvoj území může být zajištěn pouze spoluprací všech zúčastněných aktérů z území, a proto MAS Šumavsko intenzivně spolupracuje s řadou obcí, podnikatelských subjektů, neziskových organizací i soukromých fyzických osob. Dále se MAS podílí na mnoha projektech spolupráce, zejména s okolními místními akčními skupinami z Jihočeského kraje a dalších subjektů, které mají zájem o rozvoj území, ve kterém působí a žijí. V následujících grafech jsou zaznamenány vývojové trendy týkající se organizace MAS Šumavsko od vzniku jejího založení. U všech ukazatelů, rozloha území, počet obcí, počet obyvatel i počet členů MAS je zřejmá vzestupná tendence. Tento vývoj poukazuje na fakt, že výše zmíněná kvalitní spolupráce MAS Šumavsko na všech úrovních v území byla úspěšná a v průběhu své činnosti se zvyšoval zájem o spolupráci.

Strana 16



Graf 1 Rozloha území MAS Šumavsko v letech 2005 – 2014 (km²)

Zdroj: vlastní

Od roku 2005 do roku 2014 docházelo ke zvětšování územní působnosti MAS Šumavsko. U obcí byl velký zájem vstoupit do MAS zejména v roce 2011 a 2012, tento růst pokračoval i nadále. Jednal se především o obce Vimperska. Nyní je v úzení působnosti MAS celé SO ORP Vimperk. Graf 2 Vývoj počtu obcí na území MAS Šumavsko v letech 2005-2014

Zdroj: vlastní

Růst územní působnosti logicky doprovázel zvýšení počtu obcí v územní působnosti MAS. Od roku 2005 se zvýšil z 31 na 54 obcí.

Strana 17



Graf 3 Vývoj počtu obyvatel na území MAS Šumavsko v letech 2005-2014

Zdroj: vlastní

V rámci rozšiřování územní působnosti MAS Šumavsko a zvýšením počtu obcí se zvýšil i počet obyvatel. Graf 4 Počet členů MAS Šumavsko v letech 2004-2014

Zdroj: vlastní

Během 10 let se měnil také počet členů MAS. Konečný počet členů k roku 2016 je 32.

Strana 18



Partnerství s MAS (S3, S5) MAS v průběhu své existence navázala řadu partnerských vztahů. Mezi významné partnery patří zejména:

Tabulka 4 Partnerství MAS Šumavsko ZAČÁTEK PARTNERSTVÍ

KONEC PARTNERSTVÍ

NÁZEV PARTNERA

FORMA PARTNERSTVÍ

ÚČEL PARTNERSTVÍ

Občanské sdružení "RYBKA"

Dohoda o spolupráci

Projekt "Rekonstrukce azylového domu Rybka

Obec Husinec

Dohoda o partnerství na projektu

"Regionální rozvoj informačních a komunikačních technologií

1. 3. 2005

Státní zemědělský intervenční fond

Smlouva o spolupráci a poskytnutí finanční pomoci z Evropského orientačního a záručního fondu

Priorita II./Opatření 2.1./Podopatření 2.1.4.

29. 4. 2005

Obec Lažiště


"Moderní komunikační systém obce Lažiště"

27. 7. 2005

Národní observatoř venkova, o.p.s.

Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci při tvorbě Národní sítě rozvoje venkova ČR

Realizace projektu "Národní sítě rozvoje venkova ČR"

15. 6. 2006

Jihočeský kraj

Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci

Projekt " Posílení absorpční a administrativní kapacity Jihočeského kraje"

8. 9. 2006

31. 11. 2007

Jihočeský kraj


Projekt " Posílení absorpční a administrativní kapacity Jihočeského kraje"

2. 4. 2007

30. 11. 2007

Občanské sdružení ROZKVĚT ZAHRADY JÍŽNÍCH ČECH MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA

Rámcová dohoda o dlouhodobé spolupráci a partnerství

Místní akční skupina Vodňanská ryba

Prohlášení o partnerství

Příprava společných projektů

13. 12. 2007

Česká zemědělská univerzita v Praze

Smlouva o partnerství a spolupráci

Vzájemná spolupráce

5. 3. 2008

Město Husinec


"Na venkově pro rodinu ŠANCE na další ROZKVĚT regionu"

21. 10. 2008

Město Prachatice


KPSS PT

2. 5. 2011

22. 6. 2007

doba neurčitá

29. 6. 2012

Strana 19


Obec Lažiště


Rozšíření a modernizace Zapojení partnera v rámci sportovněrekreačního areálu projektu v obci Lažiště

20. 4. 2012

Občanské sdružení Za muzeum venkovského života v Předslavicích

Smlouva o partnerství

Projekt "Muzeum venkovského života Předslavice"

5. 10. 2012

Verwaltungsgemeinsc haft Lalling

Partnerská dohoda

K žádosti o podporu projektu "V Českém příhraničí"

28. 3. 2013

MAS Lužnicko o.p.s.


Projekt "Získávání dovedností MAS Lužnicko, podpořeného z Programu rozvoje venkova, opatření III.4.1. Získávání dovedností, animace a provádění"

30. 4. 2013

Obec Lenora


Rekonstrukce krytého mostu pro účely ROP

7. 5. 2013

Město písek

Smlouva o partnerství

"Podpora procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v SO ORP Písek"

1. 6. 2013

Obec Lažiště

Zapojení partnera v rámci projektu

"Rozšíření a modernizace sportovně rekreačního areálu"

19. 6. 2013

Obec Lažiště

Prohlášení o partnerství v rámci projektu

"Rekonstrukce místní komunikace"

8. 12. 2014

Gymnázium Strakonice

Smlouva o vzájemné spolupráci

Projekt "Další vzdělávání managementu místních akčních skupin a mikroregionů Jihočeského kraje"

1. 1. 2014

31. 12. 2014

SMS ČR

Smlouva o spolupráci

Projekt "MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů"

26. 8. 2014

31. 12. 2015

JČU ČB - Ekonomická fakulta

Smlouva o spolupráci

Odborná praxe studentů

30. 9. 2015

dobu neurčitou

31. 5. 2015

Zdroj: vlastní

Strana 20



Zkušenosti s realizací projektů (S6, S7) MAS Šumavsko, jako většina ostatních MAS z ČR, byla v období 2007–2013 financována z metody LEADER. I přes to realizovala několik vlastních projektů, které pomáhaly naplňovat širší Integrovanou strategii území MAS. Strategie MAS byla rozdělena do 4 priorit – rozvoj podnikání, partnerství, lidských zdrojů a životního prostředí. Přehled zrealizovaných projektů MAS Šumavsko, z.s. V rámci priority podnikání: „Rozvoj sítě hipostezek v jihočeském kraji, fáze A (investiční část)“ „Rozvoj sítě hipostezek v jihočeském kraji, fáze B (neinvestiční část)“ „LAG Chance in Nature – Cesty Evropy – marketing cestovního ruchu“ V rámci priority partnerství: „Rozvoj lidských zdrojů – ŠANCE pro další ROZKVĚT regionu“ „Dědictví regionu – po stopách předků“ „Rozvoj místního partnerství a trhu práce“ „Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností“ V rámci priority lidské zdroje: „Komunitní plánování sociálních služeb na území CHANCE IN NATURE – LOCAL ACTION GROUP a území správního obvodu s rozšířenou působností Prachatice  „Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice“ „Podpora zavádění, realizace a vyhodnocení procesu střednědobého plánování sociálních služeb na ORP Písek“ „Další vzdělávání v oborech cestovní ruch a venkovská turistika, osobnostní rozvoj a manažerské dovednosti (2011-2013)“ „Aktivně a udržitelně v kraji pod Šumavou“ V rámci priority životní prostředí: „Šance pro venkovské školy – znalosti, schopnosti, dovednosti“ „Šance pro venkovské školy II – zručnost, zodpovědnost, zkušenost“ V rámci těchto projektů bylo do regionu přerozděleno mimo metodu LEADER celkem 33 112 606,04 Kč.

Strana 21



Tabulka 5 Přehled realizovaných projektů do regionu MAS Šumavsko, z. s. mimo metodu LEADER v období 2007 - 2015 Název projektu Rozvoj LAG CHANCE IN NATURE prostřednictvím intenzivního vzdělávání Komunitní plánování sociálních služeb na území Chance in Nature – Local Action Group a území správního obvodu obce s rozšírenou působností Prachatice Rozvoj lidských zdrojů – ŠANCE pro další ROZKVĚT regionu Dědictví regionu po stopách předků „LAG Chance in nature – CESTY EVROPY – marketing cestovního ruchu“ Sběr zpracování a analýza dat potřebných pro plánování sociálních sluţeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice Sběr zpracování a analýza dat potřebných pro plánování sociálních sluţeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice Podpora procesů plánování sociálních sluţeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice Podpora procesů plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice „Rozvoj sítě hipostezek v Jihočeském kraji, fáze B (neinvestiční část)“ „Rozvoj sítě hipostezek v Jihočeském kraji, fáze A (investiční část)“ „Šance pro venkovské školy – znalosti, schopnosti, dovednosti“

Datum zahájení

CELKEM

Celkové náklady předpokládané skutečné

Částka dotace

1.4.2008

31.5.2008

200 220,00

174 602,00

174 602,00

1.1.2007

31.1.2008

1 915 063,00

1 914 851,00

1 914 851,00

18.5 2009

18.12.2009

766 350,00

703 413,00

666 262,00

14.5.2009

12.2.2010

870 000,00

812 109,00

746 011,00

1.7.2008

31.3.2010

4 570 195,00

4 365 045,05

3 791 302,49

18.2.2010

31.3.2010

101 400,00

101 400,00

101 400,00

18.2.2010

31.3.2010

136 000,00

136 000,00

136 000,00

1.4.2010

30.3.2011

150 000,00

150 000,00

150 000,00

1.4.2010

30.3.2011

200 000,00

200 000,00

200 000,00

2.6.2009

8.11.2011

1 750 000,00

1 445 011,80

1 181 978,52

1.5.2011

30.6.2013

2 120 220,00

2 255 957,40

1 784 665,18

1.4.2009

30.3.2012

5 902 675,00

5 713 411,61

5 713 411,61

31.12.2011

1 824 822,80

1 821 646,23

1 821 646,23

2.5.2011

29.6.2012

1 466 371,84

1 467 150,51

1 466 371,84

1.8.2012

31.12.2013

2 137 411,03

1 953 455,78

1 953 455,78

1.11.2011

30.9.2013

4 049 675,80

3 871 795,32

3 871 795,32

1.4.2013

31.3.2015

2 607 328,00

2 604 948,09

2 604 948,09

1.9.2013

31.12.2014

3 433 455,60

3 421 809,25

3 421 809,25

34 201 188,07

33 112 606,04 31 700 510,31

Komunitní plán sociálních služeb ORP Strakonice 1.9.2010 Aktualizace komunitního plánování sociálních služeb v ORP Prachatice Aktivně a udržitelně v Kraji pod Šumavou Další vzdělávání v oborech cestovní ruch a venkovská turistika, osobnostní rozvoj a manažerské dovednosti Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na ORP Písek Šance pro venkovské školy II - zručnost, zodpovědnost, zkušenost

Datum ukončení

Zdroj: vlastní

MAS Šumavsko realizovalo i mnoho projektů mimo metodu LEADER. Celkové skutečné náklady za všechny projekty činily 33 112 606, 04 Kč, z toho byla dotace 31 700 510, 31 Kč. MAS ze svých zdrojů dofinancovala celkem 1 412 095, 73 Kč.

LEADER v MAS Šumavsko Úspěšný LEADER+ V letech 2005 až 2007 realizovala místní akční skupina Integrovanou územní strategii venkova v rámci OP RVMZ s názvem záměru „INOVACE A EKOLOGICKÉ PRINCIPY – CESTA KE KVALITNÍMU ŽIVOTU“. Zvoleným tématem bylo: Využívání nového know-how a nových technologií ke zvýšení konkurenceschopnosti místních produktů a služeb. Strana 22



Celkový cíl: Spoluprací na vývoji moderních technologií, efektivní aplikací výsledků výzkumu a vývoje a zaváděním technologií do všech oblastí života venkovského regionu přispět k dlouhodobě udržitelnému trvalému rozvoji oblasti s minimální ekologickou zátěží, maximálním využitím ekonomického potenciálu oblasti a využitím tradičních produkcí Strategické cíle: 1. Využíváním nového know-how a nových technologií přispět k rozvoji regionu a zvýšení konkurenceschopnosti místních produktů a služeb 2. Vytvořit předpoklady pro vznik a rozvoj nových technologií, podpořit zpracování projektů, podpořit vybavení společností a organizací novými technologiemi 3. Zřízením středisek inovací vč. vybavení podpořit využívání nových technologií 4. Vzděláváním obyvatel regionu přispět k získání nových dovedností a schopností souvisejících s využíváním nových technologií Tabulka 6 Fiche MAS Šumavsko v rámci LEADER+ FICHE Náplň FICHE 1 2 3 4

Využívání nových technologií Zřízení středisek inovací Vzdělávací aktivity Podpora rozvoje konkurenceschopnosti místní produkce s využitím inovativních metod Zdroj: vlastní

Tato integrovaná strategie navázala na předchozí partnerskou spolupráci na území a její realizace přinesla 3 úspěšně ukončené výzvy k předkládání projektů. Úspěšně bylo podpořeno 28 projektů o celkovém objemu alokovaných prostředků Kč 12.677. 772,-. LEADER 2007 - 2013 Od roku 2007 MAS realizovala rozvoj území prostřednictvím Strategického plánu LEADER s názvem PRO PARTNERSTVÍ UDRŽITELNÉ A INOVATIVNÍ. Tento Strategický plán LEADER byl schválen valnou hromadou dne 13. prosince 2007 a jeho realizace byla podpořena z Programu rozvoje venkova - Dohoda o poskytnutí dotace z Programu venkova ČR s registračním číslem žádosti 07/002/41100/231/000036 byla uzavřena dne 4. července 2008 na období 2007 – 2013. Zvolené celkové téma: Udržitelný rozvoj území MAS při respektování ekologických principů aplikací inovací ve venkovské oblasti. Priority řešené v rámci SPL: PRIORITA P1 – Inovace jako hlavní motor trvale udržitelného rozvoje PRIORITA P2 – Partnerství k trvale udržitelné kvalitě života na venkově PRIORITA P3 – Marketing jako nástroj k upevnění pozice principu LEADER do rozvoje venkovské oblasti Tabulka 7 Fiche MAS Šumavsko v rámci metody LEADER 2007-2013 FICHE 2 Rozvoj

Náplň FICHE Zaměřeno na podporu zakládání nový a rozvoj existujících podniků nejmenší velikosti – mikropodniků, včetně nových živností v oblasti výroby, zpracování a služeb.

Strana 23


3 Okolí

4 Prostor

5 Zázemí

6 Odkaz

7 Modernizace


Obecný cíl – využití stávajícího potenciálu regionu v oblasti mikropodniků a partnerstvím dosáhnout stabilizaci a rozvoj udržitelného podnikání na venkově, při využití inovací ve prospěch zakládání nových a rozvoje stávajících podniků MSP, které mají přínos pro region a které navázaly spolupráci při realizaci svého záměru. Cíl fiche – dosažení víceodvětvového navrhování projektů, resp. spolupráce subjektů, kteří vytváří ekonomiku venkovského prostoru. Obecný cíl – řešení udržitelného rozvoje infrastruktury na venkově, vytvoření resp. obnova té infrastruktury, která je vnímána jako potřebná samotnými obyvateli řešeného území. Cíl fiche – podpořit zlepšení vzhledu obcí, zvýšit kvalitu základní dopravní a technické infrastruktury a tím přispět ke zlepšení životních podmínek občanů, ke zvýšení atraktivity pro bydlení, podnikání i relaxaci. Obecný cíl – nastartování komunikace mezi aktéry ve venkovském regionu formou přípravy společných projektů s cílem zkvalitnit nabídku základních služeb, občanské vybavenosti, ale především prostoru pro aktivity občanů. Cíl fiche – podpořit kvalitu života na venkově formou vybudování kvalitního prostoru respektujícího ekologické principy a partnerství. Obecný cíl – podpořit kvalitu života na venkově formou vybavení stávajících prostor inovativními technologiemi, které budou respektovat ekologické principy a které přispějí ke zvýšení informovanosti a tím ke zvýšení kvality života na venkově. Preferováno je využití stávajících prostor a projekty mající návaznost na environmentální tématiku. Cíl fiche – nastartování komunikace mezi aktéry ve venkovském regionu formou přípravy společných projektů zaměřených na zkvalitnění nabídky zázemí pro společenské, kulturní, sportovní, spolkové, environmentální a církevní aktivity. Obecný cíl – inovativní oživení tohoto dědictví a vytvoření odkazu na území pro budoucí generace pro využití ekologických principů a šetrných materiálů v souladu s přírodou a kulturním dědictvím venkova. Cíl fiche – udržet odkaz předchozích generací, které vytvořily kulturní dědictví venkova a tuto obnovu přímo realizovat. Modernizace zemědělských subjektů směrem k využívání inovativních technologií v rostlinné a živočišné výrobě a diverzifikaci výrobní základny. Tím dojde k trvalému zvýšení konkurenceschopnosti firem, opatření současně podpoří zachování péče o krajinu a udržitelný rozvoj venkovského regionu. Zdroj: vlastní

Tabulka 8 Finanční přehled podpořených projektů v rámci SPL dle Fichí (v Kč) FICHE 2 3 4

Celkový rozpočet Požadovaná dotace Proplacená dotace 14 377 249,00 6 393 928,00 5 981 810,00 8 373 960,00 6 313 133,00 6 046 869,00 12 061 055,00 9 429 679,00 8 941 644,00

5 6

13 014 825,00 4 456 491,00

10 767 133,00 3 740 721,00

10 276 608,00 3 421 026,00

7

5 238 343,00

2 256 652,00

2 241 420,00

CELKEM

57 521 923,00

38 901 246,00

36 909 377,00 Zdroj: vlastní

Strana 24



Tabulka 9 Přehled podaných žádostí v rámci jednotlivých výzev Celkový rozpočet podaných žádostí

Požadovaná Počet dotace Vyhlášené podpořených podaných fiche projektů žádostí

Výzva

Počet podaných žádostí

1

13

7 049 985,00 5 543 873,00

13

2,4,5 7 049 985,00 5 543 873,00 4 869 023,00

2

15

6 855 722,00 5 182 433,00

11

2,3,6 4 759 003,00 3 406 504,00 3 307 401,00

3

21

8 302 379,00 6 020 865,00

15

2,3,5,6 5 654 178,00 4 026 620,00 3 867 726,00

4

16

7 908 114,00 5 922 806,00

12

2,4,5 5 719 789,00 4 000 000,00 3 989 189,00

5

16

6 110 197,00 3 995 321,00

14

2,3,6 5 627 156,00 3 687 441,00 3 651 030,00

6

20

334 262,00

17

2,3,4,5 8 527 116,00 5 803 974,00 5 694 948,00

7

48

18 758 721,00 12 307 108,00

21

2,3,4,5,6,7 9 180 930,00 5 675 749,00 5 247 726,00

8

37

15 739 441,00 9 842 141,00

19

2,4,5,7 8 663 084,00 5 074 165,00 4 693 361,00

9

6

2 340 682,00 1 682 920,00

6

CELKEM

192

802 230,00

73 867 471,00 50 831 729,00

128

Celkový rozpočet

Požadovaná Proplacená dotace dotace

5 2 340 682,00 1 682 920,00 1 588 973,00 CELKEM

57 521 923,00 38 901 246,00 36 909 377,00 Zdroj: vlastní

Celkový rozpočet Strategického plánu LEADER v období 2007 – 2013 činil Kč 46.958.515,- z toho na režijní výdaje Kč 9.158.096,-. Částkou Kč 36.903.377,- bylo podpořeno úspěšně celkem 128 projektů ze 192 podaných žádostí.

Indikátory Pro monitoring a naplňování cílů SPL byly stanoveny tyto monitorovací indikátory, kterými byla sledována výkonnost MAS a naplňování specifických (střednědobých) cílů strategie. Tabulka 10 Monitorovací indikátory MAS Šumavsko v rámci metody LEADER 2007-2013 Monitorovací indikátor

Plán 12/2009

Plán 2013

Počet podpořených projektů

40

90

Počet navázaných partnerství v rámci projektu

20

45

Počet aplikací inovací

80

80

Počet aplikací ekologických principů

20

40

Počet občanů zapojených do přípravy projektů

500

1 000 Zdroj: vlastní

V průběhu realizace SPL v letech 2007 a 2013 se podařilo všechny naplánované hodnoty indikátorů naplnit.

Strana 25



Tabulka 11 Plnění indikátorů u jednotlivých Fichí MAS Šumavsko Indikátor FICHE

počet počet podpořených navázaných projektů partnerství v rámci projektu

počet aplikací inovací

počet aplikací ekologických principů

počet občanů zapojených do přípravy projektů

F2 F3 F4 F5 F6 F7 SKUTEČNOST

33 16 18 43 9 9 128

109 18 34 77 7 36 281

88 56 81 134 21 63 443

83 61 82 99 23 0 348

60 1380 2599 6386 129 6 10560

PLÁN PLNĚNÍ

90

45

80

40

1000

142,22 %

624,44 %

553,75 %

870,00 %

1056,00 % Zdroj: vlastní

Strana 26



2. GEOGRAFICKÁ POLOHA Území a klima okresu Prachatice (S1, S2, O12) Okres Prachatice je okres pohraniční, který je charakterizován okrajovou polohou jihozápadní částí jižních Čech. Jeho jižní a jihozápadní hranice je zároveň i hranicí státní. Na jihu částečně sousedí v oblasti Nové Pece s Horním Rakouskem (okres Rohrbach) a na jihozápadě tvoří hřebeny Šumavy přirozenou hranici s německým Bavorskem (okres Freyung - Grafenau). Větší část okresu je tvořena podhorskou vrchovinou, která v pohraničních částech přechází v horské pásmo Šumavy. Značná část okresu se tak nachází v rozmezí nadmořské výšky 600 - 800 m. Nejvýše položená místa jsou na Vimpersku, kde se většina sídelních jednotek nachází v nadmořské výšce od 700 do 800 m n. m., ale i výšce (např. obec Kvilda - 1 062 m n. m., která je nejvýše položenou obcí v ČR). Naopak nejníže položená místa jsou na Netolicku v oblasti Českobudějovické pánve (Podeřiště v obci Malovice - 410 m n. m.). Různá nadmořská výška (střední nadmořská výška je 781 m. n. m.) společně s velkou členitostí reliéfu výrazněji ovlivňují klimatické podmínky, které jsou tudíž na okrese Prachatic velmi rozdílné. V nadmořských výškách nad 800 m je podnebí ve svém souhrnu mírně chladné až chladné, kdežto v oblastech pod 800 m je mírně teplé. Průměrná roční teplota tak dosahuje na Prachaticku 7 °C (Husinec - 504 m n. m.), kdežto např. na Kvildě pouhých 3,7 °C. Celkově tak můžeme klimatické podmínky okresu Prachatice charakterizovat jako poměrně drsné.

Území a klima okresu Strakonice Okres Strakonice je okresem vnitrostátním, rozkládá se v severozápadní části jižních Čech. Okres Strakonice sestává ze tří odlišných krajinářských celků. Do jihozápadní části okresu zasahuje podhůří Šumavy, které je charakterizované kopcovitou krajinou s vyšším zastoupením lesa. V jihovýchodní části okresu se rozkládá výběžek Českobudějovické pánve, který je charakteristický plochým reliéfem s četnými rybníky a mokřady. Severní část okresu se rozprostírá na území Blatenské pahorkatiny s nadmořskou výškou v rozmezí 400 - 600 m. n. m. (město Strakonice leží v nadmořské výšce 390 až 430 m. n. m.), která je typická svým členitým reliéfem s četnými rybníky, mokřady, suchými balvanitými pahorky a lesíky. Podnebí je v závislosti na střední nadmořské výšce okresu 501 m. n. m. mírně teplé a vlhké. Na jihu, v oblasti Šumavského podhůří, kde nadmořská výška převyšuje 800 m. n. m. je klima klasifikováno jako mírně chladné a vlhké.

Strana 27



3. LIDSKÉ ZDROJE ÚZEMÍ Obyvatelstvo na území MAS Šumavsko, z. s. Tabulka 12 Počet obyvatel a jejich průměrný věk v obcích k 31. 12. 2014 počet obyvatel Název obce

Bohumilice

celkem

muži

počet obyvatel dle věku Obyvatelé ve věku 65 a více let 214 61

Obyvatelé Obyvatelé ve věku ve věku 0–14 let 15–64 let

ženy

326

160

166

51

41

21

20

2

24

15

Borová Lada

282

138

144

44

203

35

Bošice

315

173

142

41

222

52

Budkov

97

52

45

14

57

26

Buk

302

153

149

59

197

46

Bušanovice

255

129

126

42

167

46

Čepřovice

197

96

101

26

129

42

1 560

763

797

232

1 059

269

84

48

36

11

52

21

374

195

179

70

247

57

81

38

43

13

54

14

Horní Vltavice

374

173

201

57

250

67

Hoštice u Volyně

152

82

70

18

106

28

1 416

698

718

239

962

215

Chlumany

328

175

153

53

218

57

Chroboly

501

259

242

92

343

66

Kratušín

47

25

22

1

32

14

Kubova Huť

94

48

46

12

62

20

Kvilda

147

76

71

17

103

27

Lažiště

339

184

155

67

233

39

Lčovice

146

73

73

26

95

25

Lenora

761

374

387

116

519

126

Lipovice

204

99

105

33

131

40

Litochovice

283

149

134

49

183

51

Malenice

659

313

346

106

444

109

Milejovice

76

36

40

8

57

11

Nebahovy

523

266

257

86

366

71

Nicov

85

48

37

19

56

10

Nové Hutě

88

50

38

9

59

20

143

76

67

36

100

7

11 139

5 376

5 763

1 658

7 540

1 941

263

138

125

39

180

44

Bohunice

Čkyně Drslavice Dub Dvory

Husinec

Pěčnov Prachatice Předslavice

Strana 28


Radhostice


159

78

81

25

101

33

Stachy

1 174

582

592

179

707

288

Stožec

190

105

85

23

137

30

Strážný Strunkovice nad Blanicí Svatá Maří

446

235

211

87

315

44

1 222

626

596

189

833

200

583

309

274

86

403

94

Šumavské Hoštice

389

209

180

60

264

65

Tvrzice

121

64

57

22

78

21

Újezdec

78

46

32

16

49

13

Vacov

1 443

750

693

222

916

305

Vimperk

7 534

3 689

3 845

1 109

5 194

1 231

Vlachovo Březí

1 688

832

856

288

1 122

278

Volary

3 866

1 947

1 919

621

2 673

572

Vrbice

62

29

33

10

34

18

Záblatí

346

181

165

51

237

58

Zábrdí

63

31

32

10

37

16

Zálezly

301

149

152

32

208

61

Zbytiny

312

170

142

38

226

48

1 697

841

856

252

1 116

329

Žárovná

118

61

57

22

79

17

Žernovice

285

150

135

49

208

28

Zdíkov

Celkem

43 759

21 768

21 991

6 737

29 601

7 421

Zdroj: www.vbd.czso.cz

Počet obyvatel území MAS k 31. 12. 2014 činilo 43 759 obyvatel. Z toho mužů bylo celkem 21 768 a žen 21 991.

Strana 29



Tabulka 13 Přírůstky a úbytky obyvatel v obcích na území MAS Šumavsko, z.s - přirozené přírůstky a přírůstky vlivem migrace Živě narození celkem

Zemřelí celkem

přirozený přírůstek celkem

Přistěhovalí celkem

Vystěhovalí celkem

saldo migrace celkem

přírůstek/ úbytek celkem

Bohumilice

1

1

0

6

4

2

2

Bohunice

0

2

-2

0

1

-1

-3

Borová Lada

4

3

1

9

3

6

7

Bošice

4

3

1

13

3

10

11

Budkov

1

1

0

5

3

2

2

Buk

4

2

2

10

6

4

6

Bušanovice

6

5

1

11

10

1

2

Čepřovice

0

2

-2

10

5

5

3

Čkyně

13

18

-5

39

28

11

6

Drslavice

0

3

-3

3

1

2

-1

Dub

1

4

-3

18

31

-13

-16

Dvory

1

0

1

3

2

1

2

Horní Vltavice

2

5

-3

21

12

9

6

Hoštice u Volyně

0

2

-2

3

5

-2

-4

Husinec

12

8

4

40

39

1

5

Chlumany

4

3

1

9

16

-7

-6

Chroboly

7

5

2

24

22

2

4

Kratušín

0

0

0

0

2

-2

-2

Kubova Huť

0

2

-2

2

6

-4

-6

Kvilda

3

1

2

6

24

-18

-16

Lažiště

2

2

0

18

6

12

12

Lčovice

1

3

-2

5

5

0

-2

Lenora

8

11

-3

21

29

-8

-11

Lipovice

1

3

-2

6

3

3

1

Litochovice

3

1

2

4

8

-4

-2

Malenice

8

7

1

24

15

9

10

Milejovice

0

1

-1

0

0

0

-1

Nebahovy

4

7

-3

25

10

15

12

Nicov

1

0

1

6

2

4

5

Nové Hutě

1

1

0

4

1

3

3

Pěčnov

1

1

0

15

9

6

6

Prachatice

123

115

8

219

277

-58

-50

Předslavice

2

4

-2

12

12

0

-2

Radhostice

0

3

-3

6

3

3

0

Stachy

8

31

-23

29

37

-8

-31

Stožec

0

2

-2

6

8

-2

-4

Strážný Strunkovice nad Blanicí

7

4

3

40

22

18

21

8

10

-2

26

34

-8

Název obce

-10

Strana 30



Svatá Maří

4

10

-6

26

7

19

13

Šumavské Hoštice

2

5

-3

2

3

-1

-4

Tvrzice

1

1

0

0

2

-2

-2

Újezdec

0

0

0

3

1

2

2

Vacov

15

19

-4

28

30

-2

-6

Vimperk

70

61

9

154

231

-77

-68

Vlachovo Březí

20

10

10

34

36

-2

8

Volary

33

33

0

89

94

-5

-5

Vrbice

1

0

1

6

2

4

5

Záblatí

3

2

1

6

15

-9

-8

Zábrdí

0

2

-2

0

0

0

-2

Zálezly

1

2

-1

5

4

1

0

Zbytiny

1

6

-5

2

5

-3

-8

Zdíkov

11

26

-15

51

39

12

-3

Žárovná

3

1

2

5

2

3

5

Žernovice

2

0

2

2

9

-7

-5

408

454

-46

1 111

1 184

-73

-119

Celkem

Zdroj: cszo.cz za období 2014

V roce 2014 činil na území MAS Šumavsko, z. s. přirozený úbytek lidí (rozdíl živě narození x úmrtí) 46 obyvatel. Nejvíce obyvatel se v tomto roce narodilo ve městě Prachatice a to 123 dětí. Ve stejném roce došlo zároveň k úbytku obyvatel ze sledovaného území o 73 lidí. Celkový úbytek za rok 2014 tak činil 119 obyvatel. Tabulka 14 Přirozený přírůstek obyvatel v obcích na území MAS Šumavsko, z. s. – nově narození – v letech 2009 – 2014 2009

2010

2011

2012

2013

2014

celkem 2009 - 2014

Bohumilice

3

2

3

4

5

1

18

Bohunice

0

0

0

0

0

0

0

Borová Lada

1

3

6

4

2

4

20

Bošice

4

3

4

2

4

4

21

Budkov

1

0

0

1

1

1

4

Buk

4

2

3

5

4

4

22

Bušanovice

4

2

1

4

3

6

20

Čepřovice

1

1

0

1

2

0

5

Čkyně

16

12

25

16

12

13

94

Drslavice

1

0

0

1

1

0

3

Dub

3

6

9

8

2

1

29

Dvory

0

0

0

1

1

1

3

Horní Vltavice

4

1

5

2

4

2

18

Hoštice u Volyně

0

0

1

2

0

0

3

Husinec

14

19

23

14

18

12

100

Název obce

Strana 31



Chlumany

6

3

1

5

2

4

21

Chroboly

2

8

7

6

5

7

35

Kratušín

1

1

0

0

0

0

2

Kubova Huť

5

0

3

0

2

0

10

Kvilda

1

2

2

4

1

3

13

Lažiště

6

6

6

5

7

2

32

Lčovice

3

1

0

1

3

1

9

Lenora

7

8

9

9

9

8

50

Lipovice

1

1

2

4

0

1

9

Litochovice

6

4

5

4

0

3

22

Malenice

6

3

10

7

7

8

41

Milejovice

1

0

2

1

0

0

4

Nebahovy

4

4

6

7

10

4

35

Nicov

1

0

0

0

1

1

3

Nové Hutě

0

4

1

1

0

1

7

Pěčnov

2

3

2

3

0

1

11

Prachatice

137

127

115

108

127

123

737

Předslavice

4

3

3

2

3

2

17

Radhostice

2

1

2

1

0

0

6

Stachy

9

15

10

11

15

8

68

Stožec

1

3

1

2

1

0

8

Strážný Strunkovice nad Blanicí

7

6

4

5

8

7

37

15

7

11

17

10

8

68

Svatá Maří

7

5

6

3

4

4

29

Šumavské Hoštice

5

7

3

5

5

2

27

Tvrzice

1

2

0

3

0

1

7

Újezdec

0

3

1

2

0

0

6

Vacov

15

12

10

14

18

15

84

Vimperk

87

85

93

84

73

70

492

Vlachovo Březí

26

15

18

21

14

20

114

Volary

42

45

44

36

44

33

244

Vrbice

0

0

0

2

2

1

5

Záblatí

2

4

4

3

5

3

21

Zábrdí

1

1

0

0

0

0

2

Zálezly

0

1

2

0

1

1

5

Zbytiny

1

1

2

3

3

1

11

Zdíkov

16

18

16

17

18

11

96

Žárovná

3

1

0

0

1

3

8

Žernovice

4

3

5

5

5

2

24

CELKEM

493

464

486

466

463

408

2780

Zdroj: www.czso.cz

Strana 32



Celkem se v letech 2009-2014 na zemí MAS Šumavsko narodilo 2780 nových dětí. Nejvíce v Prachaticích – 737 dětí, následuje Vimperk (492 dětí) a Volary (244 dětí). Graf 5 Vývoj počtu narozených dětí na území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 – 2014

Zdroj: vlastní

Z grafu vyplývá, že nejvíce narozených dětí bylo v roce 2009 (celkem 493 dětí). Naopak nejméně narozených dětí bylo v roce 2014 (celkem 408).

Strana 33



4. SOCIÁLNÍ ZDROJE ÚZEMÍ Kulturní a sportovní zařízení na území MAS Šumavsko (S7, S13, S14) V obcích se nachází různá kulturní, společenská či sportovní zařízení a areály. Nejčastěji se jedná o různá sportovní hřiště (fotbal, volejbal, dětská hřiště atd.), kulturní domy či restaurační zařízení a veřejné knihovny (které se nachází téměř ve všech obcích na území MAS Šumavsko). Dále se v mnoha obcích nachází kostel, kaplička, hřbitov či další prvky drobné sakrální a lidové architektury (křížky, boží muka, apod.). Blíže kulturní a sportovní vybavenost zachycuje následující tabulka. Tabulka 15 Kulturní a sportovní zařízení Název obce Bohumilice Bohunice Borová Lada Bošice Budkov Buk Bušanovice Čepřovice Čkyně Drslavice Dub Dvory Horní Vltavice Hoštice u Volyně Husinec Chlumany Chroboly Kratušín Kubova Huť Kvilda Lažiště Lčovice Lenora Lipovice

Kulturní zařízení - ostatní

Sportovní zařízení

veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel, kaple) koupaliště, hřiště 2x veřejná knihovna, hřbitov hřiště, tělocvična veřejná knihovna hřiště, KD (hostinec + sál) fotbalové hřiště veřejná knihovna, KD dětské hřiště hostinec víceúčelové hřiště veřejná knihovna, KD veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel), fotbalové hřiště, tělocvična, multifunkční synagoga (slouží jako galerie, výstavy) hřiště, antukový tenisový kurt hostinec hřbitov, sakrální stavba (kostel), KD, veřejná knihovna fotbalové hřiště, tělocvična při ZŠ, požární (bez internetu) nádrž - koupání (D. Lhotě) koupaliště, sjezdovka (skiareál), fotbalové veřejná knihovna, KD, sakrální stavba, hřbitov hřiště hřbitov, sakrální stavba, knihovna - internet Volejbalové a dětské hřiště veřejná knihovna, muzeum – památník Jana Husa, koupaliště, tělocvična, fotbalové hřiště, hřbitov, sakrální stavba (kostel 2x), KD 2x hřiště veřejná knihovna, hostinec (+ sál) koupaliště veřejná knihovna, hostinec, hřbitov, kostel koupaliště hostinec koupaliště 2x, sjezdovka (skiáreál se 2 restaurace (5x) vleky + jeden vlek pro děti), tenisové hřiště veřejná knihovna, muzeum, KD, sakrální stavba (kostel), koupaliště, hřiště, tělocvična, sjezdovka česko-bavorské centrum umění (skiareál - 1 vlek) veřejná knihovna, sakrální stavba (kostel), hřbitov, KD, fotbalové hřiště, koupaliště, tenisové hostinec (sál) kurty tenisový kurt + hřiště, víceúčelové zařízení veřejná knihovna, hospoda (kulturní akce), kryté (tělocvična) veřejná knihovna, muzeum, památník 2x, hospoda, fotbalové hřiště, tělocvična, sokolovna penzion 5x veřejná knihovna, multifunkční hřiště, hostinec (v části -

Strana 34


Litochovice Malenice Milejovice Nebahovy Nicov Nové Hutě Pěčnov Prachatice Předslavice Radhostice Stachy Stožec Strážný

obce Konopice) veřejná knihovna, KD veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel), KD (hostinec + sál) veřejná knihovna veřejná knihovna, hostinec hřbitov, sakrální stavba (kostel) hřbitov, sakrální stavba (kostel) veřejná knihovna, hostinec veřejná knihovna, kino, divadlo, muzeum 4x, galerie 2x, KD 2x, středisko volného času 2x, hřbitov 2x, sakrální stavba 3x (kostel), smuteční síň veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel) KD (sál), hřbitov, sakrální stavba (kostel) veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel), smuteční síň, kulturní zařízení 4x veřejná knihovna, hřbitov veřejná knihovna


hřiště, fotbalové hřiště fotbalové hřiště, tělocvična, koupání v řece Volyňce hřiště hřiště koupaliště, hřiště sjezdovka (skiareál) hřiště fotbalové hřiště, koupaliště, krytý bazén, hřiště 2x, tělocvična 6x, stadion fotbalové hřiště koupaliště, hřiště, tělocvična

hřiště, tělocvična, tělocvična, sjezdovka (skiareál – 1 vlek) koupaliště, asfaltové, pískové, umělé Strunkovice nad veřejná knihovna, kino, hřbitov, sakrální stavba (kostel), hřiště, 2x dětské hřiště, fotbalové hřiště, Blanicí 2x KD, sauna, posilovna, venkovní taneční parket sportovní střelnice veřejná knihovna, KD (Štítkov + Maří), hřbitov, sakrální koupaliště, fotbalové hřiště, víceúčelové Svatá Maří stavba (kostel) hřiště veřejná knihovna 1x týdně, KD (sál + hostinec), hostinec, fotbalové hřiště, tenisový kurt, tělocvična, Šumavské Hoštice hřbitov, sakrální stavba (kostel) dětské hřiště Tvrzice KD Újezdec koupaliště, tělocvična, fotbalové hřiště, Vacov veřejná knihovna, KD, hřbitov, sakrální stavba (kostel) hřiště 2x veřejná knihovna, kino, muzeum, KD 2x, sakrální stavba koupaliště 2x, hřiště, tělocvična 4x, Vimperk (kostel 2x), zámek, hřbitov, smuteční síň stadion, zimní stadion veřejná knihovna, KD, hostinec 3x, hřbitov 3x, sakrální koupaliště, fotbalové hřiště, dětské hřiště, Vlachovo Březí stavba 2x (kostel) tělocvična 2x veřejná knihovna, kino, muzeum, galerie, KD, sakrální Volary krytý bazén, hřiště, tělocvična 2x, stadion, stavba (kostel 2x), hřbitov Vrbice Záblatí veřejná knihovna, hřbitov, sakrální stavba (kostel) koupaliště 2x, hřiště, tělocvična Zábrdí veřejná knihovna, památník Zálezly veřejná knihovna, KD (Setěchovice), hospoda koupaliště, tenisové hřiště veřejná knihovna, hospoda, KD, sakrální stavba (kostel), hřiště (tenisové kurty, volejbalové hřiště), Zbytiny hřbitov tělocvična Zdíkov veřejná knihovna, kino, hřbitov, sakrální stavba (kostel 2x) hřiště, tělocvična 2x Žárovná veřejná knihovna koupaliště Žernovice KD hřiště Zdroj: vlastní šetření, ČSÚ

Společenský život na území MAS Šumavsko (S14, W7, W23, O6, O7, T4, T5, T12, T20, T21, T22)

K tradičnímu životu na území MAS patří pořádání různých kulturních, sportovních a společenských akcí. Každá obec tak pořádá různé společenské události, kdy se stmeluje společenský život a kolektiv v obcích. Pořádání těchto akcí má na starosti zejména obec nebo spolky zde působící. Aby mohly spolky dobře fungovat, potřebují zázemí, kde se budou

Strana 35



scházet či tyto aktivity pořádat. Bohužel v mnoha obcích se setkáme s faktem, že zde chybí klubovna či komunitní centrum pro to určené. MAS by tento problém chtěla změnit. Bohumilice Akce: dětský den, SDH pořádají hasičské soutěže, mikulášská, stavění májky, hubertská vyjížďka ze zámku (každý rok, pořádá Honební společenstvo Skalice) Sdružení: SDH, Honební společenstvo Skalice Bohunice Akce: stavění májky, rozsvěcení vánočního stromečku (1. adventní neděli) Borová Lada Akce: v Restauraci „Černý Vlk“ - diskotéky, Maškarní bál (pořádají sportovci), Hasičská zábava (pořádá SDH); Anenská pouť = Annafest – tradiční bohoslužba (pořádaná obcí); pravidelní setkání seniorů (pořádá obec), setkání pod vánočním stromem – každoročně 1. 12. (pořádá obec) Sdružení: SDH Bošice Akce: SDH pořádají hasičské soutěže, turnaje ve fotbale, volejbale; masopust, stavění májka, prvomájový průvod s alegorickými vozy (začíná se v Budilově, pak přes Bošice a končí se v Budilově), v Budilově pouťová zábava (v hospodě se sálem), v Bošicích mše u kapličky o pouti Sdružení: SDH (Budilov, mají 5 družstev + dětské družstvo), myslivci (svazek Věnec – Zálezly), sportovci – OB Budilov (hokejový tým), včelaři (spadají pod Čkyně) Budkov Akce: v KD diskotéky, zábavy, plesy, mikulášská zábava, Hubertská taneční zábava, stavění májky, Hasičský ples, oslavy MDŽ, Posvícenské posezení, Silvestrovská zábava, Sdružení: SDH Buk Akce: tradiční Bukovská pouť, Masopust (tradiční masopustní průvod v Buku a okolí), stavění májky, setkávání seniorů Sdružení: SDH, včelaři, fotbalový tým (FC Kopáči Buk) a ping pong (bez registrace), myslivci ŠH, Cyklotým Bušanovice Akce: Masopustní průvod maškar, jarní setkání seniorů a oslava Velikonoc - pletení pomlázek a barvení vajíček, Společná práce s dětmi - keramická dílna a pletení z proutí, Stavění máje, Dětský den - hrajeme si a soutěžíme děti, rodiče, prarodiče, Loučení s prázdninami, Rozsvěcení vánočního stromečku, Štědrovečerní zpívání koled u stromečku, Silvestrovský ohňostroj Sdružení: 2x SDH, myslivci

Strana 36



Čepřovice Akce: stavění máje, masopustní průvod, Hubertská zábava, Hasičský ples, nejrůznější koncerty a akce v místním KD Sdružení: SDH, Svaz žen (zajišťují některé společenské akce), myslivci Čkyně Akce: koncerty, setkání pro seniory, adventní trhy, Svaz žen pořádá maškarní pro děti, dětský den, mikulášská, pouť + pouťová akce Sdružení: SDH (Čkyně, Onšovice, Dolany, Horosedly), Sokolové, fotbalisti (SK Čkyně, rybáři, včelaři, myslivci 2x (sdružení Věnec – Zálezly), Svaz žen, hokejový klub (dojíždí do Vimperka), zdravotně postižení, kulturní a okrašlovací spolek Čkyně („KOSáci“), Pěvecké sbory – „Růže“, „Rosetta“, „Mír“, spolek na obnovu židovské synagogy Drslavice Sdružení: SDH Dub Akce: plesy (obecní, myslivecký, hasičský), Velikonoce, v dubnu Beseda pro seniory, v květnu stavění májky, Slet čarodějnic, konec školního roku – zahájení prázdnin, v červenci pouť, slavnostní zahájení školního roku, v říjnu Beseda pro seniory II., konec října – Hubertská jízda (chovatelé koní), Mikulášská zábava, vánoce – zpívání místních občanů u vánočního stromku na návsi, 31. 12. – 24:00 hod vítání Nového roku, dle potřeby vítání občánků. Místní ženy ve večerních hodinách cvičí v tělocvičně při ZŠ. Sdružení: SDH (Dub, Javornice), myslivci, včelaři Dvory Akce: masopust, pouťové a silvestrovské zábavy Sdružení: SDH Horní Vltavice Sdružení: SDH, Tělovýchovná jednota (fotbalová, turistický, lyžařský, vodácký oddíl) Hoštice u Volyně Akce: Soutěž o velikonoční vajíčko, v místním hostinci hrají country skupiny, Divadelní kroužek (nyní hrají Švandu Dudáka), Stodola Michala Tučného (st-ne). Kulturní či společenské akce se pořádají v prostorách místního hostince či hasičské zbrojnice. Knihovna: nachází se v objektu OÚ, 1 PC s internetem. 23 stálých návštěvníků. Knihovnice pořádá i akce pro děti. Sdružení: Divadelní kroužek, SDH, myslivci Husinec Akce: Maškarní zábava, masopustní průvod, dětský karneval, Den dětí, ples města Husinec, setkávání seniorů, Pouť, Velikonoční trhy, Stavění májky (vynášení Morany), Oslavy osvobození – vojenská kolona, Benátská noc, Adventní trhy, Husovy oslavy – tradiční každoroční akce s programem (hudební program, tradiční řemesla, stánky, návštěva významných představitelů české politické scény, mše, divadla, volejbalový turnaj, atd..) koná se pravidelně na začátku července (připomínání upálení Mistra Jana Husa)

Strana 37



Sdružení: SDH, fotbalisti (Slavoj Husinec)

Chlumany Akce: masopustní průvod, Konopická, stavění májky, dětský karneval, Chlumanský trh – pravidelně každou první sobotu v měsíci od 8:00 do 12:00 hodin ve venkovních prostorách obecního úřadu (květen – říjen) – nabízí řemeslné výrobky, ovoce, zeleninu, živočišné výrobky,… Ky.By zahrada Chlumany – provozuje obec – bylinková a květinová zahrada, od května do září nabízí nejrůznější sazenice bylinek, květin, řezané květiny, ovoce, zeleninu, pořádá posezení v zahradě, přednášky a kurzy o léčivých bylinkách Sdružení: SDH Chroboly Akce: stavění máje (pálení čarodějnic), setkání tesařů, Hasičský ples, Dětský den, koncerty a akce v místním KD Sdružení: SDH Kubova Huť Akce: V obci jsou pořádány taneční večery (jako součást veřejných schůzí), pro děti maškarní ples, sportovní a zábavné hry v rámci Dne dětí a zájezdy do divadel. Kvilda Akce: Na Kvildě se nachází dům Pro česko-bavorské Centrum umění. Má několik aktivních členů, kteří pravidelně pořádají workshopy, sympozia, rezidenční pobyty, akce pro děti apod. Významná akce je setkávání výtvarníků a umělců z Čech a Bavorska – probíhá společné tvoření. V místní dílně se nachází mnohé umělecké pomůcky, např. lisy, řezačky, pomůcky pro linoryty, atd.). Webové stránky Centra umění: www.artkvilda.eu . Obec Kvilda ve spolupráci s NP Šumava každý rok pořádá akci „Šumavský skimaraton“. Jedná se o 45 km a 23 km dlouhou trať klasicky způsobem běžkového lyžování a 23 km volně. Maraton je součástí série Euroloppet a Stopa pro život. Závod je také součástí Ligy dálkových běhů. Pravidelně také Kvilda ve spolupráci s Centrem umění pořádá akci „Zahájení hlavní zimní sezóny“. Obec také spolupracuje s místním Skiklubem na pořádání nejrůznějších sportovních akcí. Sdružení: SDH (neaktivní), Tělovýchovná jednota, Centrum umění Kratušín Akce: v KD diskotéky, zábavy, plesy májka, soutěže SDH, nohejbalové turnaje pořádají se na soukromém pozemku) Sdružení: 2x SDH Lažiště Akce: setkání důchodců, tradiční řemesla, Den dětí, vítání občánků, stavění májky, masopustní průvod, různé zábavy, plesy a koncerty v místním KD

Strana 38



Sdružení: SDH, fotbalový klub - FK Lažiště, myslivecké sdružení Stráž, Český červený kříž, Český svaz včelařů

Lčovice Akce: stavění májky, každoroční výstup na hradiště Věnec (na Nový rok), koupání v řece Volyňce (každý rok na Štědrý den) – doprovázeno zpíváním vánočních koled, masopust, velikonoční „hrkání“, SDH – hasičské soutěže Keltské slavnosti - Ke konci prázdnin se již stalo tradicí, že se sejdou příznivci dávných obyvatel naší oblasti, někteří jsou oblečeni po keltsku a vydají se na pochod z Kubovy Huti do Lčovic. Na dlouhé cestě je čeká velmi příjemné občerstvení na Mářském vrchu u rozhledny, potom je připraven program keltských slavností v Lčovicích u kiosku (dolní část obce – vlakové nádraží). Sdružení: SDH, SK Lčovice, TJ Sokol Lenora Akce: SAK Lenora pořádají v létě cyklistické závody a v zimě běžecké závody. Aktivní spolek žen v Lenoře pořádají nejrůznější akce pro děti (masopust, karneval pro děti). Spolek lyžařů organizuje v létě orientační závody, které mají velkou odezvu od veřejnosti. Na minulý ročník se sjelo přibližně 200 lidí – pozitivní pro CR v Lenoře. Obec Lenora pořádá v létě (až do Vánoc) každý měsíc akci „Pečení chleba“ ve staré obecní zděné peci, který je považována za cennou technickou památku. Sdružení: Tělovýchovné spolky (vše oficiální) – oddíl stolního tenisu, fotbalový tým, lední metaná, lyžaři (v létě organizují orientační závody); SAK Lenora = sdružení pro kulturu a sport (organizují cyklistické závody v létě); včelaři; rybáři; spolek žen; SDH Lipovice Akce: stavění májky, masopustní průvod, slavení MDŽ, Dětský karneval, rozsvěcená vánočního stromečku (první adventní neděli), Den dětí, pravidelné velikonoční řehtání, barvení vajíček Litochovice Akce: stavění máje, Josefovská zábava, Obecní ples, Masopustní průvod, Masopustní zábava (i pro děti), Posvícenská zábava, slavení MDŽ, Dětský den, Mikulášská nadílka Sdružení: Sdružení šumavských sportovních aktivit Malenice Akce: masopust, Den matek, pouť, Václavská pouť, Obecní ples, Hubertský ples, setkání seniorů, dětská besídka, zábavy na letním parketu (vlastní jej Baráčníci, nachází se na zámostí), Hasičský ples, v KD každý týden diskotéky, různé akce místních spolků, v objektu OÚ výstava „Malenice včera a dnes“ – každý rok jiný název, 2x ročně vítání občánků, 1x ročně divadlo Sdružení: SDH, Obec Baráčníků, TJ Sokol Malenice, myslivci, Svaz žen Milejovice Akce: masopustní průvod, masopustní zábava, pouťová zábava, pouť na poutním místě Dobrá Voda, stavění májky

Strana 39



Sdružení: SDH Nebahovy Akce: stavění májky Sdružení: SDH Nicov Akce: stavění májky Nové Hutě Akce: ples jihočeských starostů

Pěčnov Akce: dětský karneval, masopustní průvod, masopustní zábava, Pěčnovský ples, turnaj v kulečníku, tradiční setkání malých dechových kapel, stavění májky, pálení čarodějnic, rozsvěcení vánočního stromku a zpívání koled Sdružení: SDH, Pěčnovanka – malá dechová muzika, fotbalový oddíl – FC Pěčnov Prachatice Akce: Čarodějný rej, Noc literatury, Novoroční ohňostroj, ples města, novoroční výstup na Libín, Štít města Prachatice – přehlídka amatérských divadelních souborů hrajících pro dospělé, Štítek města Prachatice - přehlídka amatérských divadelních souborů hrajících pro děti, Koloshow – cyklistická soutěž, den dětí, dny duchovní hudby, Pouť sv. Jana Nepomuckého Neumanna – slavnostní bohoslužba, každoroční koncert kapely Parkán (před slavnostmi Zlaté stezky), Přehlídka dechových souborů, Slavnosti solné Zlaté stezky – městské slavnosti v duchu renesance s historickým tržištěm + průvody v maskách + vystoupení hudebních skupin a divadelních souborů; Letní škola staré hudby – tvůrčí dílna zaměřená na interpretaci hudby starších stylových období, Bohemia Jazz Fest – Jazzový festival, XTerra Zlatá stezka – triatlon XTerra; Salve Prachatice – mezinárodní týdenní výtvarný workshop; Mezibrány – rockový festival; Rodinné sportovní hry; Evropský týden mobility - soutěže, závody, výstavy a besedy, které jsou zakončeny Dnem bez aut; Dny evropského dědictví – otevření zajímavých a výjimečných památek pro veřejnost (zpřístupněny jsou i ty, které jsou běžně pro veřejnost nepřístupné); Podzimní městské slavnosti – přehlídka kulturních souborů z Prachatic a okolí + podzimní trh; Týden knihoven, Hudební týden s knihovnou, Den poezie, Příjezd paní Zimy – trhy; Cyklus adventních koncertů; Štěpánský běh – běžecký závod na městském stadionu Sdružení: Plavecký oddíl Prachatice, TJ Libín, Vodáci Prachatice, zahrádkáři, fotbalový oddíl – FK Tatran Prachatice, SDH, Portus Prachatice, okresní tělovýchovné sdružení, Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, Taneční studio, Krebul o. s., Česko – rakouské pohádkové sdružení, Archeos – zájmové sdružení, které se zabývá archeologií, Občanské sdružení Prevent, Šumavský ochotnický spolek, Dechový orchestr Prachatice, Romské sdružení Prachatice, Okresní myslivecký spolek Prachatice Předslavice Akce: masopust, Den dětí, stavění májky, Mikuláš, Drakiáda

Strana 40



Sdružení: SDH, myslivci – myslivecké sdružení Marčovická Hora, fotbalisti – FC Předslavice

Radhostice Akce: stavění májky, masopustní průvod, masopustní zábava, Hubertská zábava, pouť ve Lštění, pouťové tradiční každoroční putování pěšky z Malenic, Prachatic, Vimperka…zakončeno mší v kostele sv. Vojtěcha ve Lštění, slavení MDŽ Sdružení: myslivci, SDH Stachy Akce: rozsvěcení vánočního stromečku, masopustní průvod, masopustní zábava, pouť, dětský karneval, traktoriáda (Michalov), stavění májky, pálení čarodějnic Sdružení: SDH Stachy, SDH Jaroškov, Sdružení historie hasičstva Stachy, fotbalový oddíl – TJ Sokol Stachy, lyžařský oddíl – TJ Sokol Stachy, Střelecký klub Stožec Akce: Akce pořádá obec ve spolupráci s MŠ a ZŠ (mikulášská, vánoční besídka). Obec pořádá i několik sportovních akcí (Stožecká brusle, přeshraniční běh Zlatá stezka). Sdružení: SDH (neaktivní, nedostatek členů), fotbalisti (SK Bivoj) Strážný Akce: Akce organizuje převážně obec ve spolupráci se SPOZ (Sbor pro občanské záležitosti) - např. zumba, výroba různých výrobků, virtuální akce pro děti – obec koupila xbox, každoroční vítání občánků. Obec pořídila pro děti i skákací hrad, počítač, klubovna pro nejrůznější aktivity (zde se schází i spolek seniorů). SDH Strážný pořádají akci „Sranda cup – o putovní zlatou přilbu“. Jedná se o klasickou hasičskou soutěž. Dále pořádají drakiádu pro děti, dětský den, každoroční setkání německých a českých hasičů, stavění májky. Sdružení: SDH, Soptíci Strunkovice nad Blanicí Akce: většina akcí se pořádá v místním KD – např. divadelní představení, koncerty, plesy, zábavy. 1. neděli po Sv. Dominiku – pouť. Víkendová akce „Foto na provázku“ pořádá se v měsíci červen, jedná se o soutěžní akci vystavovatelů i hodnotitelů. Svá díla zde vystavovalo již 35 autorů. Tato akce má veliké úspěchy, vysoká návštěvnost. Vodácké akce, aj. Místní knihovna: provoz internetu, 2x týdně. V obci Strunkovice a Velký Bor je bezdrátový rozhlas. Do knihovny se dováží též aktuální knihy, dělá se i výměna knih ve spolupráci s ostatními knihovnami. Kino: provoz 1x týdně (od března do prosince) – promítají se aktuální, nové filmy. Vstupné Kč 35. Kino je v současné době prodělečné cca kč 40-50tis. Obec má ale snahu, aby kino fungovalo i přes prodělek, návštěvnost kina neustále roste. Je to dáno i velikým osídlením mladých lidí v obci. Kapacita kina 150 lidí. Sdružení: TJ Sokol, ČČK, Svaz žen, SDH (obec + místní osady), TJ Blaník (sportovněfotbalový oddíl), včelaři, myslivci

Strana 41



Svatá Maří Akce: SDH – pořádají hasičské soutěže, spolek žen – hraje divadlo + taneční zábavy, myslivci – každoročně Hubertská myslivecká zábava (KD Štítkov), masopust, dětský karneval, lampionový průvod, staročeská konopická, pouť, mikulášská, velikonoční řehtání, sportovní ples, fotbalový turnaj, setkání pro seniory Sdružení: SDH (3 družstva), fotbalisti (SK Svatá Maří), myslivci (schází se v Bořanovicích), včelaři (sídlo ve Vimperku), spolek žen (neregistrovaní)

Šumavské Hoštice Akce: masopust, dětský karneval, pouť, diskotéky, plesy, vítání občánků, setkání s důchodci, májka, Mikuláš, diskotéky pro děti, turnaje v kopané a stolním tenisu, vepřové hody, steakové hody (v místním KD) Sdružení: ČČK, Myslivci, Fotbalový klub, SDH, Včelaři, Svaz invalidů Tvrzice Akce: Mikulášská besídka, Den dětí, hasičský ples Sdružení: SDH Újezdec Akce: stavění májky Vacov Akce: Traktoriáda – vždy 1. 5., pálení čarodějnic, stavění májky, Noc kostelů, den dětí, konvoj historických vozidel, masopustní průvod, masopustní zábava, dětský karneval, Hasičský ples, ples obce Vacov, Farní ples, Sportovní ples, Školní ples – tradičně vystupují žáci vacovské školy, Zimní sportovní hry Javorník (v lyžařském areálu Javorník), turnaj ve stolním tenise, tradiční výstup na Javorník (na rozhlednu), rozsvěcení vánočního stromečku, Mikuláš, setkávání harmonikářů, setkávání seniorů, Hubertská zábava, drakiáda, pouť, Sdružení: SDH, fotbalový klub – SK Vacov, TJ Sokol Javorník Vimperk Akce: Ve Vimperku probíhá mnoho akcí. Vždy je každý rok pořádána akce vztahující se k nějakému výročí, akci nebo tématu, která se ten rok koná nebo je v ten datum důležitá. Např. letos to byl „Rožmberský rok ve Vimperku“ – celý rok město pořádalo nejrůznější akce s tématem Rožmberků – výstavy, slavnosti, apod. Stejně tak v roce 2012 to byly slavnosti „700 let založení Zlaté stezky“, jejíž trasa vedla přes Vimperk. Ve městě se nachází několik kulturních zařízení. Diskoklub Calypso Vimperk, který pořádá diskotéky nebo koncerty nejrůznějších žánrů. Stejnou funkci plní i Hotel Zlatá Hvězda. V jejich prostorách (sál) probíhají jak diskotéky, tak i koncerty. Plesy a různé společenské akce se pořádají v KD Cihelna, kde je i možnost si zahrát bowling, šipky, kulečník nebo fotbálek. Zimní stadion Vimperk nabízí volné bruslení nebo školu bruslení pro děti. Existuje i několik spolků (Šumavous, rodinné a mateřské centrum Bodlina), které pořádají různé akce pro děti, tvořivé dílny, maškarní, masopust, dětský den, atd.

Strana 42



Sdružení: Basketbalový klub Pekom, Bike klub Vimperk, Český svaz ochránců přírody – ZO ČSOP Šumava, Svaz včelařů, Dětské centrum Šumavous, Divadelní soubor Brouček, Divadelní soubor SPIRÁLA, Dramatický soubor Damián Vimperk, Filmový klub Vimperk, Folk Country Šumava, Fotoklub, Hokejový klub, Chovatelé Vimperk (ZO ČSCH), Jezdecká společnost FENIX, Junák, Klub seniorů, Klub vojenských důchodců, Kynologický klub, Mažoretky Premium Vimperk o.s., Rybáři, Mažoretky, Myslivecké sdružení Pod Boubínem, Myslivecké sdružení Šumava, Občanské sdružení Stanislavy Chumanové, Oddíl mladých hasičů, rodinné a mateřské centrum Bodlina, SDH Bořanovice, SDH Výškovice, Sdružení tělesně postižených, SHŠ ARTEGO, Ski klub Šumava, Skupina historického šermu Berit o.s., Spolek na ochranu šumavské přírody, Spolek Zlatá stezka, Stifterův pošumavský železniční spolek, Svaz diabetiků ČR, SVIS Prachatice (dům dětí a mládeže), Tenisová klub, TJ Šumavan oddíl fotbalu, VIK = Vimperk Inline Klub, VIKUŘ o.s., Vimperská taneční škola Fíla s.r.o., Zahrádkáři (ZO ČSZ) Vlachovo Březí Akce: Mezinárodní sborový festival hudebního romantismu (každoročně), plesy, diskotéky, vítání občánků, stavění májky, Mikuláš, rozsvěcení vánočního stromečku, dětský karneval, Šibřinky – masopustní zábava, pouť, tradiční adventní trhy Sdružení: SDH, fotbalový klub - FC Vlachovo Březí, Volary Akce: Město Volary pravidelně pořádá Vánoční adventní trhy, rozsvícení vánočního stromku, různá divadelní představení, Konopická. Důležitou a hlavní akcí pořádanou městem Volary jsou „Slavnosti dřeva“, které probíhají v letních měsících (většinou v srpnu) již od roku 1993, kdy proběhl první ročník. Jedná se o dvoudenní kulturní akci, pořádanou za účelem prohlubování a upevňování spolupráce v kulturní, společenské a sportovní oblasti a zároveň upevňování mezilidských nejen přeshraničních vztahů. Akce se koná na náměstí a návštěvník může vidět předvádění nejrůznějších řemesel, některá skoro dávno zapomenutá. Akce je doprovázena hudebním podkladem (kapely různého žánru), trhem lidového umění a jídla. V KD jsou pořádány různé společenské akce (plesy, zábavy). Sdružení: SDH, svaz rybářů, včelařů, chovatelů, Svaz žen, Zahrádkářský svaz, ekocentrum Volary, hnutí DUHA, Myslivecký spolek „Vltava“, Sdružení sportovních aktivit Šumava ZO AMK, Sdružení zdravotně postižených, SKI klub Volary, Sportklub – elektronické šipky, DDM Prachatice – pracoviště Volary, školní klub při ZŠ, TJ Tatran (oddíly: aerobik, karate, KČT, nohejbal, plavání, stolní tenis, volejbal, fotbal, fotbal – dorost), občanské sdružení KreBul, Základní kynologická organizace Vrbice Akce: stavění májky, masopustní průvod, zdobení a rozsvěcení vánočního stromečku, akce Hus – připomínání upálení Mistra Jana Husa (začátek července) – táborák, opékání buřtů Záblatí Akce: Dětský den, srazy harmonikářů, stavění májky, masopustní průvod, masopustní zábava, dětský karneval, Mikuláš, slavení MDŽ, pravidelné setkávání rodáků v Hlásné Lhotě, každoroční tenisový turnaj, pravidelné setkávání a posezení důchodců, Konopická Sdružení: Svaz žen, SDH, fotbalový klub – TJ Sokol Záblatí

Strana 43



Zábrdí Akce: stavění májky Zálezly Akce: masopust (masopustní zábava pořádaná v Setěchovicích), pivní hry (každoročně v létě), stavění májky, Sdružení: SDH, myslivci (sdružení Věnec – Zálezly), spolek žen, tenisový klub (stolní tenis, tenis, nohejbal)

Zbytiny Akce: SDH pořádají hru „Plamen“. Je to společenská akce, které se letos zúčastnilo více jako 200 hasičů. V rámci hry hasiči musí plnit nejrůznější úkoly. Akce je pořádána pravidelně každý rok v létě. Zbytinské baby pořádají kulturní akce zpívání v krojích. Sdružení: SDH, Tělovýchovná jednota, Zbytinské baby (např. zpívají v krojích), sdružení rybářů a myslivců (neoficiální spolky) Zdíkov Akce: stavění májky, masopustní průvod, masopustní zábava, pivní slavnosti, Sdružení: SDH Zdíkovec, fotbalový klub Sokol Zdíkov Žárovná Akce: májka (za dalšími akcemi dojíždí občané do Š. Hoštic, Žárovná nemá prostory pro pořádání akcí) Sdružení: SDH Žernovice Akce: stavění májky, masopustní průvod Sdružení: SDH, myslivci, divadelní soubor Žernováček (složen ze SDH)

Strana 44



5. OBLAST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (W5, W6, W7, O6, O7, O5, T7, T8, T9, T10)

Na území MAS Šumavsko existuje fungující síť sociálních služeb. Díky komunitnímu plánování sociálních služeb se zde celkem daří nastavení služeb tak, aby relativně pokrývaly poptávku na území MAS. Komunitní plánování sociálních služeb probíhá v rámci SO ORP. Celkem jsme čerpali z 3 komunitních plánů – KPSS ORP Vimperk, KPSS ORP Prachatice a KPSS ORP Strakonice. Avšak některé nedostatky a problémy zde existují. Setkáváme se zde s nedostatečnou nabídkou sociálních služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi. Dalším problémem je nízká informovanost o dostupnosti sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb očekávají dostatek finančních prostředků na jejich plnohodnotné fungování, což je stále velký problém. Dále očekávají podporu ze strany kraje, obcí, státu a zájem uživatelů o jejich služby – s tím je spojena nízká informovanost o těchto službách mezi potenciálními uživateli. Velkým rizikem pro skupinu uživatelů sociálních služeb je nastavení legislativy, nedostatek finančních prostředků na dobré fungování sociálních zařízení a nízká informovanost. Níže uvedená tabulka ukazuje přehled jednotlivých typů zařízení sociálních služeb, které působí na území MAS Šumavsko. Tabulka 16 Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb na území MAS Šumavsko Druh zařízení sociálních služeb

počet

Centra denních služeb

0

Denní stacionáře

0

Týdenní stacionáře

0

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

1

Domovy pro seniory

3

Domovy se zvláštním režimem

1

Chráněné bydlení

0

Azylové domy

3

Domy na půl cesty

0

Zařízení pro krizovou pomoc

4

Nízkoprahová denní centra

0

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

2

Noclehárny

0

Terapeutické komunity

0

Sociální poradny

2

Sociálně terapeutické dílny

1

Centra sociálně rehabilitačních služeb

0

Pracoviště rané péče

0

Intervenční centra

0

Strana 45



Služby následné péče

0

Ostatní

6

Celkem

23 Zdroj: vlastní šetření, komunitní plány sociálních služeb

Celkem se na území MAS Šumavsko nachází 23 typů zařízení, které poskytují sociální služby. Nachází se zde azylové domy, zařízení pro osoby v krizi, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením či sociálně terapeutická dílna. Další tabulka udává počty jednotlivých typů sociálních služeb, které jsou poskytovány na území MAS Šumavsko. Tabulka 17 Počet jednotlivých typů sociálních služeb na území MAS Šumavsko Druh sociální služby

počet

Sociální poradenství

4

Osobní asistence

0

Pečovatelská služba

4

Tísňová péče

0

Průvodcovské a předčitatelské služby

0

Podpora samostatného bydlení

0

Odlehčovací služby

1

Centra denních služeb

0

Denní stacionáře

0

Týdenní stacionáře

0

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

2

Domovy pro seniory

5

Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Telefonická krizová pomoc

1 0 0 0 0

Tlumočnické služby

0

Azylové domy

4

Domy na půl cesty

1

Kontaktní centra

1

Krizová pomoc

1

Intervenční centra

0

Nízkoprahová denní centra

0

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

2

Noclehárny

0

Služby následné péče

0

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

2

Strana 46



Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

0


2

Terapeutické komunity

0

Terénní programy

1

Sociální rehabilitace

2 Zdroj: registr poskytovatelů sociálních služeb

Na území MAS Šumavsko je poskytováno několik druhů sociálních služeb. Mezi nejvíce zastoupené patří domovy pro seniory, pečovatelská služba, sociální poradenství, azylové domy, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Další tabulka ukazuje dluhy sociálních služeb dle zřizovatele. Tabulka 18 Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele Druh služby

kraj

Posuzované území

obec

církev

jiný

MAS Šumavsko

Typ zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

1 2

1

1

Domovy se zvláštním režimem

1

Chráněné bydlení Azylové domy

1

2

Domy na půl cesty

1

Zařízení pro krizovou pomoc

1

Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

1

Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny

3


1

Centra sociálně rehabilitačních služeb

1

Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Ostatní

1

Celkem

3

1

1

3

3

15

Zdroj: registr poskytovatelů sociálních služeb

Strana 47



Velký potenciál na území MAS Šumavsko mají vznikající komunitní centra, která by mohla pomoci propojit území pomocí poskytování různých druhů sociálních služeb i v menších obcích. Pomocí sociálního komunitního pracovníka by došlo k propojení sociálních služeb a ke zlepšení informovanosti o sociálních službách poskytovaných na území MAS.

Strana 48



6. EKONOMICKÉ ZDROJE ÚZEMÍ Zaměstnanost (W2, W3, O8, T3) Na území MAS Šumavsko je velice nízká nezaměstnanost. Konkrétně v SO ORP Prachatice je druhá nejnižší v České republice. Problém je zaměstnat lidi sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené, lidi 50+, a lidi dlouhodobě vedené na úřadu práce. Další ohroženou skupinou jsou matky po mateřské dovolené, které často nemohou sehnat práci. Řešením tohoto problému by mohl být rozvoj školních družin, školních klubů, zájmové mimoškolní činnosti dětí a příměstské tábory. Na území MAS Šumavsko se vyskytují 3 sociálně vyloučené lokality – Vimperk, Prachatice a Volary. Tabulka 19 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2009 – 2014 Název obce Bohumilice

2009

2010

2011

2013

2014

6

5

6

9

6

Bohunice

0

1

0

0

1

Borová Lada

20

23

16

16

17

Bošice

8

10

9

15

6

Budkov

5

8

3

2

4

Buk

12

13

7

6

6

Bušanovice

10

7

8

11

6

Čepřovice

5

9

10

15

7

Čkyně

44

45

43

48

32

Drslavice

2

2

2

6

2

Dub

16

24

15

19

14

Dvory

5

3

2

4

8

Horní Vltavice

24

16

20

22

23

Hoštice u Volyně

15

16

14

12

11

Husinec

52

63

76

101

73

Chlumany

10

12

22

13

11

Chroboly

10

15

20

25

16

Kratušín

0

1

1

1

2

Kubova Huť

4

1

6

6

5

Kvilda

3

3

4

5

7

Lažiště

19

25

21

21

19

Lčovice

4

8

8

6

6

Lenora

44

44

36

33

41

Lipovice

9

8

3

10

6

Litochovice

10

17

15

20

14

Malenice

19

29

24

30

22

Milejovice

3

4

7

5

5

Nebahovy

8

7

2

19

16

Strana 49



Nicov

22

1

0

1

2

Nové Hutě

4

7

3

2

6

Pěčnov

2

3

2

3

1

Prachatice

400

388

366

501

350

Předslavice

12

19

15

21

17

Radhostice

6

7

6

10

6

Stachy

32

33

35

35

29

Stožec

9

12

13

16

8

Strážný

22

21

22

26

11


33

35

29

33

40

Svatá Maří

19

24

14

31

24

Šumavské Hoštice

8

12

9

7

10

Tvrzice

5

5

2

2

1

Újezdec

4

0

1

0

2

Vacov

35

40

28

42

38

Vimperk

327

344

307

399

325

Vlachovo Březí

51

52

56

55

40

Volary

204

204

198

227

214

Vrbice

3

3

2

1

1

Záblatí

29

30

26

33

20

Zábrdí

2

1

1

1

2

Zálezly

13

12

6

13

6

Zbytiny

8

7

16

16

8

Zdíkov

70

61

62

95

78

Žárovná

5

8

7

2

6

Žernovice

3

8

6

11

10

CELKEM

1 704

1 767

1 639

2 063

1 641 Zdroj: vbd.czso.cz

Ve sledovaném období 2009 – 2014 byl na území MAS Šumavsko, z. s. největší počet uchazečů o zaměstnání v roce 2013 a to 2063 uchazečů, což je oproti roku 2011, kdy nastal nejmenší počet uchazečů o 424 uchazečů o zaměstnání méně. Údaje k roku 2012 nejsou k dispozici, proto nejsou v tabulce uvedeny. Tabulka 20 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009 – 2014 Název obce/rok

vývoj nezaměstnanosti (%) 2009

2010

2011

2014

4,69

3,91

3,91

2,8

0

5,3

0

4,2

Borová Lada

12,26

12,26

10,32

7,9

Bošice

5,44

6,8

6,12

1,4

Budkov

11,6

18,6

7

7,0

Buk

9,3

9,3

5,43

2,5

Bušanovice

9,7

6,8

7,8

3,0

Bohumilice Bohunice

Strana 50



Čepřovice

5,5

9,9

11

5,4

Čkyně

5,93

6,36

6,07

2,6

Drslavice

5,9

5,9

5,9

3,8

9

13,5

8,4

4,9

Dvory

15,2

9,1

6,1

14,8

Horní Vltavice

12,18

8,12

10,15

8,0

Hoštice u Volyně

18,3

19,5

17,1

10,4

Husinec

8,3

10

12,1

7,0

Chlumany

6,8

8,2

15

4,6

Chroboly

4,2

6,4

8,5

4,1

Kratušín

0

4

4

6,3

5,8

1,45

8,7

8,1

Kvilda

3

3

4

6,8

Lažiště

11,2

14,8

12,4

8,2

Lčovice

4,48

11,29

12,9

5,3

Lenora

11,26

11,53

9,12

7,7

Lipovice

10,7

9,5

3,6

3,8

Litochovice

8,2

13,9

12,3

7,7

Malenice

6,6

10

8,3

5,0

Milejovice

15

20

35

8,8

Nebahovy

9,2

8,1

2,3

3,6

Nicov

4,9

2,4

0

3,6

Nové Hutě

8,3

14,6

6,3

10,2

Pěčnov

7,1

10,7

7,1

1,0

Prachatice

6,2

6

5,7

4,3

Předslavice

11,8

18,6

14,7

9,4

Radhostice

7,7

9

7,7

5,9

Stachy

6

6,2

6,6

3,8

Stožec

6,45

9,68

10,48

5,8

Strážný

12,58

10,69

13,21

2,9


5,9

6,3

5,2

4,3

Svatá Maří

7,59

9,38

6,25

5,7

Šumavské Hoštice

4,1

6,1

4,6

3,4

Tvrzice

7,9

7,9

3,2

1,3

Újezdec

17,4

0

4,3

4,1

Vacov

5,5

6,3

4,4

4,0

Vimperk

7,13

7,75

7,32

5,7

Vlachovo Březí

6,2

6,3

6,8

3,0

Volary

9,33

9

8,66

7,4

Vrbice

9,1

9,1

6,1

2,9

Záblatí

16,7

17,2

14,9

8,0

Zábrdí

9,1

4,6

4,5

5,4

Zálezly

8,97

7,59

4,14

2,9

Dub

Kubova Huť

Strana 51



Zbytiny

4,97

4,35

9,94

3,5

Zdíkov

8,7

7,6

7,7

6,4

Žárovná

10,9

17,4

15,2

7,6

Žernovice

2,7

7,1

5,4

4,8

CELKEM

8,2

9,1

8,2

5,0 Zdroj: vlastní

Dle tabulky je zřejmé, že nezaměstnanost na území MAS Šumavsko, z. s. má klesající tendenci. Údaje k rokům 2012 a 2013 nejsou k dispozici, proto nejsou v tabulce uvedeny. Graf 6 Vývoj nezaměstnanosti na území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 - 2014

Zdroj: vlastní

V porovnávaných letech 2009, 2010, 2011 a 2014 byla největší míra nezaměstnanosti v roce 2010 – činila 9,1 %. Naopak nejmenší v roce 2014 – 5,0 %. Tento klesající trend míry nezaměstnanosti je stále aktuální. Graf 7 Porovnání nezaměstnanosti Jihočeský kraj x území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 2014

Zdroj: vlastní

Strana 52



V roce 2014 byla míra nezaměstnanosti poprvé menší na území MAS Šumavsko (5,0 %) v porovnání s Jihočeským krajem (6,1 %).

Podnikání v obcích zájmového území (S10, W4, W8, W14, W13, W16, W17, T2, O9, O14, 016, T2, T6)

Složitá situace ekonomického rozvoje území byla zapříčiněna vlivem některých specifických rysů tohoto území (viz např. nízká hustota zalidnění, řídká sídelní struktura, odlehlost hlavních hospodářských center ad.) Na složitost ekonomických podmínek zde dále negativně působilo i uzavření státní hranice, které přerušilo dříve relativně pestré vazby ekonomického a společenského života mezi českými, německými a rakouskými občany. Z důvodu obrany a ochrany státu sem nebylo možno umísťovat i celou řadu výrobních programů, takže se nepodařilo zformovat výrobní základnu v rozsahu nutném pro plnohodnotný život místního obyvatelstva. Jinými neméně podstatnými limitujícími faktory bránícími rozvoji regionu je jeho zatím nedostatečná územní připravenost (ve smyslu územně plánovací dokumentace obcí), dále nedostatečný počet kvalifikované pracovní síly, ale především všeobecný nedostatek finančních zdrojů. Dalším faktorem bránící rozvoji části regionu jsou však i spory některých obcí se Správou NP a CHKO Šumava ohledně možností jejího dalšího využívání. Hlavním důvodem jejich sporů je problematika ochrany životního prostředí, rozvoj podnikání je omezen zachováním přírodního prostředí. Nelze popřít, že dodržování podmínek stanovených ochranou přírody omezuje podnikatelské aktivity občanů, i když jim zcela nebrání. Komparativní výhodou je jedinečnost šumavského parku v celoevropském kontextu, jedná se zároveň o oblast s vysokým turistickým potenciálem - turisticky atraktivní oblast. Cestovní ruch v oblasti (každoroční návštěvnost 2 mil osob) je stěžejní pro budoucnost podnikatelské sféry. Všechny tyto faktory se projevují i v současné době například v nedostatečném infrastrukturním vybavení obcí, v nedostatku vhodných specializovaných pracovních příležitostí, nedostatku bytů, v nedostatečném rozvoji některých druhů služeb atd. Řešení vzniklé situace je možné hledat v použití účinných nástrojů regionální politiky. Jedná se především o nástroj podpory daňové a dotační politiky státu (forma změkčených úvěrů) pro zvýhodňování podnikatelských subjektů malého a středního charakteru. Jiná možnost podpory podnikání dále spočívá v rychlejším odstraňování problémů spojených se zaostalou technickou infrastrukturou na venkově, ale i v některých větších obcích a městech regionu. Rozvoj podnikatelských aktivit obcí by tedy měl být považován za základ dalšího územního rozvoje, neboť rozvojem podnikání je zajištěn i příjem peněz z daní podnikatelů do obecních pokladen. Zvláště důraz na tvorbu podnikatelského prostředí pro aktivity živnostníků, malých a středních podniků začíná být chápán jako základní článek rozvoje území.

Strana 53



Ze socioekonomické analýzy vyplynulo, že na území MAS Šumavsko se nachází pouze jeden sociální podnik. Tuto skutečnost bychom chtěli změnit a využít velký potenciál, který sociální podnikání na našem území má. Na níže uvedené mapě je vidět, že na území MAS se nachází jeden sociální podnik (označen oranžově). Jedná se o Prachatický dobročinný obchůdek, který provozuje Jihočeské centrum pro zdravotně postižené o. p. s. Tento podnik byl otevřený 15. 9. 2014 a koupí každého předmětu lidé přispějí na financování služeb pro občany se zdravotním postižením. V nejbližším okolí se nachází pouze tři sociální podniky – sociální podnik Cukrárna Sedmička ve Strakonicích, Chráněná dílna a MANO v Drahonicích a Dřevovýroba Nová Pec (označeny zeleně). Mapa 2 Mapa sociálních podniků na území MAS Šumavsko a jeho okolí

Zdroj: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/adresar-socialnich-podniku/mapa-podniku

Strana 54



7. FINANČNÍ ZDROJE ÚZEMÍ Příjmy a výdaje obcí (T1, T12) Příjmy obcí se dělí do několika skupin. Jedná se o daňové, nedaňové, kapitálové a dotační příjmy. Velkou roli v obecních rozpočtech hrají dotační tituly, které ovšem obce nemohou zcela ovlivnit. Do daňových příjmů můžeme zařadit obecné daně ze zboží a služeb v tuzemsku (DPH), daně z příjmu fyzických osob, daně z příjmu z právnických osob, daně z majetku, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, místní poplatky z vybraných činností (např. poplatek ze psů) a služeb a správní poplatky. Do nedaňových příjmů patří příjmy z pronájmu majetku, příjmy z vlastní činnosti, výnosy z finančního majetku a ostatní nedaňové příjmy. Kapitálovými příjmy můžeme rozumět příjmy z prodeje dlouhodobého majetku. Daňové příjmy se skládají z neinvestičních přijatých transferů od veřejných rozpočtů ústřední úrovně (např. státní rozpočet), neinvestičních přijatých transferů od veřejných rozpočtů územní úrovně a investičních přijatých transferů od veřejných rozpočtů územní úrovně (např. kraj). Níže je uvedena tabulka a graf zobrazující přehled příjmů a výdajů obcí v období 20002013. Tabulka 21 Příjmy a výdaje obcí v období 2000 - 2013 příjmy

výdaje

rozdíl

2000

676 733 400,00

706 669 490,00

-29 936 090,00

2004

1 191 774 130,00

1 189 729 460,00

2 044 670,00

2007

1 084 860 450,00

1 080 527 400,00

4 333 050,00

2008

1 265 222 890,00

1 221 023 350,00

44 199 540,00

2009

1 164 866 830,00

1 251 564 680,00

-86 697 850,00

2010

1 610 349 830,00

1 494 761 660,00

115 588 170,00

2011

1 419 091 040,00

1 398 863 300,00

20 227 740,00

2012

947 513 270,00

888 592 730,00

58 920 540,00

2013

1 008 913 188,00

949 862 410,00

59 050 778,00

Celkem

10 369 325 028,00

10 181 594 480,00

187 730 548,00

Zdroj: www.rozpocetobce.cz

Strana 55



Graf 8 Příjmy a výdaje obcí MAS Šumavsko

Zdroj: www.rozpocetobce.cz

Z grafu vyplývá, že příjmy obcí se rapidně začali zvyšovat v roce 2004, kdy bylo odstartováno nové programovací období a bylo možné získat finance z evropských fondů. V návaznosti na růst příjmů pochopiteně úměrně vzrostly i výdaje. Nejvyšší míru tohoto ukazatele můžeme pozorovat v letech 2010-2011, kdy byly rozvoněny pravidla pro financování. V posledních letech příjmy i výdaje obcí opět úměrně klesají, což lze přisuzovat opět možnosti čerpání z evropských fondů. Obce MAS Šumavska ve sledovaném období pracují s téměř vyrovnaným rozpočtem.

Strana 56



8. VZDĚLÁVÁNÍ (S7, S8, W4, W7, W9, W10, W11, W12, O10, O8, O9, T6, T11, T15, T16)

Možné využití potenciálu v rámci MAS v oblasti vzdělávání se vidí ve spolupráci škol na území MAS, která by mohla přinést odpověď na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. Díky této spolupráci může navíc docházet k přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit, kdy škola získá prostor a podmínky pro svou kreativitu. Tato spolupráce bude vznikat na území MAS Šumavska v rámci projektů Místních akčních plánů (MAP). Na území MAS obce spolupracují v rámci školství hlavně při opravách školních budov, investičními i neinvestičními příspěvky. Cílem MAS, stejně tak jako obcí (zřizovatelů škol) je zachování školských zařízení, další vzdělávání pedagogů a zaměstnanců škol a efektivní využití kapacit. Toto vše by mělo být podloženo společnou spoluprací (setkávání nejen starostů, ale také ředitelů škol a pedagogů). Tyto činnosti se již v regionu odehrávají, je tedy nutné je udržovat a rozvíjet. Dále by se MAS mohla zaměřit na integritu obyvatel k území (potencionální budoucí uživatelé školských zařízení), na spádovost obcí do škol a na vzdělávání mimoškolní (například na tzv. komunitní školy) a vzdělávání a programy pro pedagogické pracovníky (kurzy, školení). Díky tomu, že MAS spolupracuje s místními neziskovými organizacemi, bylo by možné zajistit předškolní výchovu a mimoškolní či volnočasové aktivity právě prostřednictvím těchto organizací. MAS by přispěla ke koordinaci aktivit vedoucích tímto směrem. Je také vhodné zaměřit se na oblast celoživotního vzdělávání. Mnoho škol na území MAS Šumavsko se potýká s problémem bezbariérovosti. Ve většině škol tento problém není vyřešen a jen velice obtížně se hledá řešení. Dalším velkým problémem dnešní doby je malý zájem o řemeslnou výrobu u žáků. Současný trend určuje jako atraktivnější střední školy gymnázia, obchodní akademie a školy s maturitními obory. Tím je způsoben nedostatek řemeslníků a jejich stálé ubývání. Jednou z priorit MAS je tento zájem u dětí a žáků znovu probudit. Jedním z řešení je zatraktivnit tyto obory již na základní škole pomocí modernizace učeben tomu uzpůsobených (laboratoře, vybavení pro technické dílny, pěstitelskou činnost, cvičná kuchyňka, apod.). Ze šetření v území vyplynuly tyto priority pro oblast vzdělávání: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání Cílem je zvýšit úroveň a kvalitu předškolní výuky. V dnešní době je velký nedostatek speciálních pedagogů, jako jsou např. logopedi, kteří jsou v předškolní výuce u dětí velmi důležitou součástí přípravy do školy a do budoucího života. Komunitní vzdělávání a výchova Cílem je pomocí komunit i veškerých neformálních spolků a sdružení dále vzdělávat místní obyvatele nejen v regionálním duchu. Neformální vzdělávání je důležité jak pro dospělé lidi, Strana 57



tak i pro děti. Pro spokojený život v našem regionu je důležitá ekologická výchova, kterou by mohly do povědomí dětí i rodičů vnést komunity věnující se této problematice. Nedílnou součástí neformálního a dalšího vzdělávání dospělých je i akademie 3. věku. V našem regionu žije mnoho aktivních seniorů, kteří by možnost se dále vzdělávat uvítali. Rekonstrukce objektů a vybavení Cílem je celková rekonstrukce školních objektů a pořízení nebo obnova nového vybavení pro školní výuku. Je potřeba podporovat modernizace školních budov podle evropských norem a přispět tak k efektivnímu vzdělávání i ve venkovských oblastech. Hlavními potřebami v rekonstrukci objektů je výměna osvětlení v učebnách a ostatních místnostech školních budov, výměna slaměných stropů, výměna oken, zateplení a vytápění budov apod. Spolupráce ve vzdělávání Cílem je zapojit do vzdělávání dětí i dospělých neziskové organizace, spolky, obce a jiné komunity. Touto formou by probíhala spolupráce všech činných a aktivních organizací, které by měly zájem o další vzdělávání dospělých nebo poskytování různých kurzů pro děti. Tabulka 22 Počet škol na území MAS Šumavsko k 31. 12. 2014 celkem Název obce

z toho

ředitelství

MŠ

ZŠ

ZUŠ

SVČ

Bohumilice

1

1

Borová Lada

1

1

Bušanovice

1

1

Čepřovice

1

1

Čkyně

1

1

1

Dub

1

1

1

Horní Vltavice

1

1

1

Husinec

1

1

1

1

1

Chlumany

1

1

Chroboly

1

1

Lažiště

1

1

Lenora

1

1

1

Malenice

2

1

1

Nebahovy

1

1

Prachatice

8

1

4

1

3

Stachy

1

1

1

1

Stožec

1

1

1

Strážný

1

1

1

Strunkovice nad

2

1

1

ZŠ speciální / se speciálními třídami

1

2

1 1

1

Strana 58



Blanicí Svatá Maří

1

1

1

Šumavské Hoštice

1

1

1

Vacov

1

1

1

Vimperk

6

2

3

1

Vlachovo Březí

2

1

1

1

Volary

2

1

1

1

Zbytiny

1

Zdíkov

1

1

1

43

26

24

CELKEM

1

1 1 1

7

7

4

Zdroj: výkaz MŠMT

Na území MAS se celkem nachází 26 mateřských škol, 24 základních škol, 7 ZUŠ a 7 SVČ. Silnou stránkou je rovnoměrné rozmístění škol i dostupnost základního vzdělávání ve venkovských oblastech a to především malotřídních škol. Tabulka 23 Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013

Název obce

Borová Lada Čkyně Dub Horní Vltavice Husinec Lenora Malenice Prachatice Stachy Stožec Strážný Strunkovice nad Blanicí Svatá Maří Šumavské Hoštice Vacov Vimperk Vlachovo Březí Volary Zbytiny Zdíkov

počet škol

počet tříd

počet žáků

průměrný počet žáků na školu

průměrný počet žáků na třídu

1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1

2 9 2 2 9 2 3 48 7 1 2

24 208 20 22 169 28 35 1098 107 11 17

24 208 20 22 169 28 50 366 107 11 17

12 23,11 10 11 18,78 14 11,66 22,88 15,29 11 8,5

1

8

93

93

11,63

1

2

27

27

13,5

1

7

100

100

14,29

1 3 1 1 1 1

9 31 12 18 2 9

114 647 278 372 13 155

114 323,5 278 372 13 155

12,67 20,87 23,17 20,67 6,5 17,22

Strana 59


Celkem


24

185

3538

124,87

14,93

Zdroj: výkazy MŠMT

Ve školním roce 2012/13 bylo na území MAS otevřeno 185 tříd. Z tabulky je zřejmé, že při počtu 14,93 žáků na jednu třídu, je průměrná kapacitní vytíženost škol malá. Stále však zůstává otevřená otázka kvality jejich vybavení a stav budov a zařízení. Tato témata jsou ožehavým tématem především v malých obcích, které se potýkají s nedostatkem jak dětí (ať už z důvodu celkově nízkého počtu dětí v obci či z důvodu zápisu dětí do školských zařízení ve větších obcích), tak nedostatkem financí pro dovybavení, rekonstrukci školských zařízení či na ohodnocení zaměstnanců včetně zajištění dalšího vzdělávání a tím také kvality výuky jak z hlediska zázemí, tak z hlediska lidského. Z dotazníkového šetření vyplývá, že je třeba základní školy v malých obcích udržet a podílet se na zkvalitňování výuky i v těchto oblastech. To vše s ohledem na velkou délku dojezdovosti, obzvláště z šumavských oblastech. Tabulka 24 Součásti základních škol

Název obce

počet základních škol celkem

v nich součástí ZŠ

MŠ

ŠD (ŠK)

ŠJ

Celkem

24

23

15

25

23

Borová Lada

1

1

1

1

1

Čkyně

1

1

1

1

1

Dub Horní Vltavice Husinec

1 1 1

1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Lenora

1

1

1

1

1

Malenice

1

1

1

1

1

Prachatice

3

3

3

3

Stachy

1

1

1

1

1

Stožec

1

1

1

1

1

Strážný

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

Svatá Maří

1

1

1

1

1

Šumavské Hoštice

1

1

1

1

1

Vacov

1

1

1

1

1

Vimperk Vlachovo Březí Volary

3 1 1

3 1 1

3 1 2

2 1 1

Zbytiny

1

1

1

1

Zdíkov

1

1

1

1

1

Celkem

24

23

15

25

23

Zdroj: výkazy MŠMT

Strana 60



Všechny základní i mateřské školy na území MAS disponují školní jídelnou, otázkou je však jejich zastaralé vybavení a s tím spojená potřeba modernizace, což vyplynulo z místního šetření. Stejné je to i se zastoupením školních družin či školních klubů v rámci jednotlivých základních škol. Ve všech školách na území MAS funguje školní družina, v jedné škole školní klub. To je velkým benefitem v rámci slazení profesního a rodinného života rodičů dětí. Z místního šetření vyplynulo, že je dostačující i časová dostupnost školních družin. Problém nastává v době prázdnin, kdy nabídka zaopatření dětí ze strany klubů či neziskových organizací v podobě příměstských táborů hluboce propadá pod poptávkou.

Strana 61



9. HMOTNÉ ZDROJE ÚZEMÍ Technická vybavenost obcí MAS Šumavsko, z. s. (W13, O2, O12, W24) V následující tabulce je uvedena technická vybavenost obcí, která je vyjádřena za „hlavní obec“, nejsou zde uváděna data z místních částí těchto obcí. Tabulka 25 Technická vybavenost obcí

Název obce Bohumilice Bohunice Borová Lada Bošice Budkov Buk Bušanovice Čepřovice Čkyně Drslavice Dub Dvory Horní Vltavice Hoštice u Volyně Husinec Chlumany Chroboly Kratušín Kubova Huť Kvilda Lažiště Lčovice Lenora Lipovice Litochovice Malenice Milejovice Nebahovy Nicov Nové Hutě Pěčnov Prachatice Předslavice

Kanalizace bez napojení na ČOV

Plynofikace obce

Veřejný vodovod

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ano ne ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ne ano ne ne ano ne ano ano ano

ano ne ne ne ne ano ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ano ano ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne

ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano částečně ano ano ne ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

Strana 62


Radhostice Stachy Stožec Strážný Strunkovice nad Blanicí Svatá Maří Šumavské Hoštice Tvrzice Újezdec Vacov Vimperk Vlachovo Březí Volary Vrbice Záblatí Zábrdí Zálezly Zbytiny Zdíkov Žárovná Žernovice


ne ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ano ano ne ano ne ano ano ano ano ne

ne ne ne ano ano ne ano ne ne ne ano ano ano ne ne ne ano ano ne ne ne

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Zdroj: vlastní šetření

V mnoha obcích, kde se nachází vodovod či kanalizace, jsou tyto sítě již zastaralé a ve špatném stavu. Modernizace či rekonstrukce je nutnou součástí budoucího období pro obnovu sítě tak, aby se stala plně funkční a vyhovovala ekologickému hledisku. Problém představují i malé osady na území NP a CHKO Šumava, které nemají kanalizaci (ani ČOV) a veškeré odpady plynou do přírody. Tento problém se týká hlavně malých osad, samot nebo malých místních částí obcí. Bohumilice  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Bohunice  vodovod: ne  kanalizace: ano  ČOV: ne  plyn: ne Borová Lada  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ne Bošice  vodovod: ano

 kanalizace: ne (pouze dešťová, ne splašková)  ČOV: ne (plán pořídit 3 ČOV v Bošicích, Budilově i Hradčanech, ale nejsou finance -> lidé si budou pořizovat každý svojí malou čističku u domu)  plyn: ne Budkov  vodovod: vodovod je obecní, rozveden po celé obci, dále 3 vrty na pitnou vodu pod obcí  kanalizace: ano  ČOV: není, obec plánuje výstavbu  plyn: není, obyvatelé nemají zájem o výstavbu plynofikace Buk

Strana 63


 vodovod: ano, nový z roku 2003/4; včetně vrtů  kanalizace: ano - směsná  ČOV: ano  plyn: ano Bušanovice  vodovod: ano  kanalizace: ano – dešťová  ČOV: není (již zpracován projekt)  plyn: není Čepřovice  vodovod: pouze v Čepřovicích  kanalizace: ano (nutná rekonstrukce, již zastaralá)  ČOV: není  plyn: není Čkyně  vodovod: ano (není jen ve Spůli, ale tam studny)  kanalizace: ano ve Čkyni (v místních částech není)  ČOV: ano – do budoucna potřeba navýšit kapacitu  plyn: ano Drslavice  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Dub  vodovod: Dub, Dubská Lhota, Javornice (v osadě Dvorec mají obyvatelé vlastní studny)  kanalizace: Dub, Dubská Lhota, Dvorec, Javornice  ČOV: ano v obci Dub  plyn: není v obci Dub ani v žádných místních částech Dvory  vodovod: částečně  kanalizace: částečně  ČOV: není  plyn: není

Horní Vltavice


 vodovod: ano  kanalizace: v obci ano, v místních částech potřeba vybudovat  ČOV: v obci ano, v místních částech potřeba vybudovat  plyn: ne Hoštice u Volyně  vodovod: ano  kanalizace + ČOV: v obci jsou z 2/3 již vybudována kanalizace a též napojena na ČOV. Nutno dodělat zbývající část - jedná se o horní část obce (OÚ, bývalý objekt JZD)  plyn: není Husinec  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Chlumany  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ne  plyn: ne Chroboly  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ne  plyn: ne Kubova Huť  vodovod: jižní strana obce napojena na veřejný vodovod, severní část je nutné napojit  kanalizace: ano  ČOV: ano, potřeba rekonstrukce + retenční nádrž  plyn: ne Kvilda  vodovod: ano, včetně nového vrtu  kanalizace: ano (nově zrekonstruována)  ČOV: ano (zrekonstruována, 1600 EO)  plyn: ne Kratušín

Strana 64


 vodovod: veřejný vodovod je podružný z obce Drslavice  kanalizace: není  ČOV: není  plyn: není, občané nemají zájem o vybudování plynofikace Lažiště  vodovod: ano  kanalizace: ano  plyn: ano Lčovice  vodovod: ne (pouze soukromé studny)  kanalizace: ne  ČOV: ne (připraven projekt za 15 mil Kč, ale nejsou finance)  plyn: ano Lenora  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano v obci, ne v místních částech Houžná a Zátoň (potřeba nová ČOV nebo napojení na ČOV v obci)  plyn: ano Lipovice  vodovod: ano, r. 2004 rekonstrukce pouze částečná  kanalizace: ano  ČOV: není (obec plánuje řešení výstavby ČOV ve spolupráci s obcí Dub)  plyn: není Litochovice  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Malenice  vodovod: ano i v místních částech  kanalizace: ano, chybí pouze v místní části Straňovice  ČOV: v obci Malenice i v místních částech je ČOV (rok výroby: 1990, železná, dosluhuje, nutno opravit)  plyn: pouze v Malenicích Milejovice


 vodovod: ne  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Nebahovy  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Nicov  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ne  plyn: ne Nové Hutě  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Pěčnov  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ne Prachatice  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Předslavice  vodovod: pouze v Předslavicích, je třeba dodělat v m. částech  kanalizace: již stará, nutná oprava  ČOV: není nikde - obec a místní části jsou daleko od sebe, je třeba vybudovat více malých ČOV  plyn: není, obyvatelé nemají zájem o vybudování plynofikace Radhostice  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Stachy  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano

Strana 65


 Stožec   

plyn: ne

vodovod: ano kanalizace: ano ČOV: ano (právě dokončená nová ČOV i v místní části Žleby)  plyn: ne Strážný  vodovod: ano (nové záložní vrty na Hnilišti a ve Strážném)  kanalizace: ano  ČOV: ano (nutné vyměnit do 2 let elektroniku – čidla a snímače)  plyn: ano Strunkovice nad Blanicí  vodovod: ano – Blanička – vlastní studny, Malý Bor + Svojnice – vodovod provozuje vlastní sdružení (není obecní)  kanalizace: ano - místní části jsou bez kanalizace, popř. je kanalizace nedokončená  ČOV: ano – pouze ve Strunkovicích n/B, místní část Svojnice napojená na ČOV Hracholusky, v ostatních místních částech není  plyn: ano – Strunkovice n/B, Svojnice a Žíchovec Svatá Máří  vodovod: ano – Maří, Štítkov a Trhonín mají každý svůj, ostatní místní části studny (nutná postupná oprava vodovodu)  kanalizace: ano (nutná postupná oprava)  ČOV: ano  plyn: ne Šumavské Hoštice  vodovod:vybudovaný v Šumavských Hošticích a v místní části Kosmo  kanalizace: ano, není však pokryta celá obec – nutno dovybudovat v obci a místních částech  ČOV: 2x, část chybí – nutno dovybudovat  plyn: ano


Tvrzice:  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: není Újezdec  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Vacov  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ne Vimperk  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Vlachovo Březí  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Volary  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Vrbice  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne Záblatí  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ne Zábrdí  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ano Zálezly  vodovod: ano

Strana 66



 kanalizace: ano  ČOV: ano (potřeba udělat provzdušňování – cca 2 mil Kč + novou ČOV v Setěchovicích)  plyn: ano Zbytiny  vodovod: ano v obci; v místní části Blažejovice zastaralý – nutná rekonstrukce (stavební povolení už mají)  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ano Zdíkov  vodovod: ano  kanalizace: ano  ČOV: ano  plyn: ne Žárovná  vodovod: vodovod je částečný  kanalizace: řešeno domovními septiky  ČOV: není, obec plánuje výstavbu  plyn: není, občané nemají zájem o vybudování plynofikace Žernovice  vodovod: ano  kanalizace: ne  ČOV: ne  plyn: ne

Strana 67

V rámci území MAS Šumavsko není problém s odpadovým hospodářstvím jako takovým. I v těch nejodlehlejších místních částech je zajištěn pravidelný svoz komunálního odpadu, ale i možnost třídění plastů, skla apod. Z hlediska zařízení pro nakládání s bioodpady mají význam kompostárny, které jsou schopny zpracovat vytříděné bioodpady od obcí (především rostlinné zbytky z domácností a z údržby zahrad), a dále bioodpady z údržby veřejné zeleně. Na území MAS Šumavsko se nachází celkem tři kompostárny (Husinec, Prachatice, Vimperk). Většina obcí mí určeno místo, kam občané odkládají bioodpad či má zajištěn pravidelný svoz bioodpadu. Některé obce se zapojily do projektu na pořízení kompostérů do domácností. Na území MAS Šumavsko se v současné době nenachází žádná spalovna ani zařízení pro energetické využití odpadu. Jediná spalovna v celém Jihočeském kraji se nachází mimo území MAS, a to ve Strakonicích. Přetrvávajícím problémem jsou černé skládky, které negativním způsobem zasahují do životního prostředí. Ať už jsou černé skládky na veřejném prostranství nebo na soukromém pozemku, představují riziko pro životní prostředí a v některých případech i pro lidské zdraví. Dle rozhovoru se starosty má každá obec černou skládku malého či většího rozsahu. Zejména v oblastech menších obcí dochází v topné sezóně ke zhoršení kvality ovzduší. Dle starostů těchto obcí je problémem osvěta, především u starší generace, která preferuje levnější variantu vytápění (uhlí, koks, drobný odpad), a dále nevidí dopad na kvalitu ovzduší při pálení např. pet lahví. Tento problém nastává i v obcích, kde je zavedena plynofikace. Zavedením pravidelného měření emisí by obce získaly hmatatelný důkaz, který by pomohl osvětě tohoto prolému. Bohužel studie měření emisí je finančně náročná a obce si jí nemohou ze svých rozpočtů dovolit.

Občanská vybavenost obcí na území MAS Šumavsko, z. s. (S7) Občanská vybavenost v jednotlivých obcích je odlišná dle velikosti obce a finančních možností. Ve větších obcích můžeme nalézt mateřské školy, základní školy (někde jen 1-5 stupeň), lékařské služby. Více ukazuje tabulka níže.

Tabulka 26 Občanská vybavenost obcí na území MAS Šumavsko, z. s. (k 31. 12. 2014) Podnik.subj.

Školství

Soc.oblast/zdravotnictví

Peněžní ústav

Bohumilice Bohunice

73 16

0 0

0 0

Borová Lada

83

lékař pro dospělé dojíždí

pošta

Bošice Budkov Buk Bušanovice Čepřovice

75 22 51 56 51

MŠ 0 MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní družina 0 0 0 MŠ (od 1.9.2014) MŠ

Čkyně

356

Název obce

0 0 0 0 0 dům s pečovatelskou službou; MŠ, ZŠ (1.-9- stupeň), školní praktický lékař 2x, zubař 2x, Gynekolog družina dojíždí, lékárna

0 0 0 0 pošta pošta


Drslavice


30

Dub Dvory

70 33

Horní Vltavice

102

Hoštice u Volyně

36

Husinec

360

Chlumany Chroboly Kratušín

61 116 21

Kubova Huť

41

Kvilda

83

Lažiště Lčovice

62 45

Lenora

186

Lipovice Litochovice

38 44

Malenice

164

Milejovice Nebahovy Nicov Nové Hutě Pěčnov

29 110 19 41 40

Prachatice

2 907

Předslavice Radhostice

68 44

Stachy

318

Stožec

99

Strážný

174


271

Svatá Maří

137

Šumavské Hoštice

88

Tvrzice Újezdec

28 21

Vacov

343

0 MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní družina 0 MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní družina 0 MŠ, ZŠ (1.-9. ročník), školní družina MŠ MŠ 0

0 1x za měsíc dojíždí zdravotní sestra (pronajatá místnost + dochází k občanům domů) 0

0 pošta, ČSOB 0

lékař 1x za 1č dní, domov důchodců

pošta

0

0

praktický lékař 2x, zubař, lékárna

pošta

0 0 0 pošta 0 0 horská služba celoročně každý víkend, 0 0 lékař ne pojízdná lékárna 3x týdně, praktický 0 lékař pro dospělé 1x týdně, horská pošta služba každý den MŠ 0 pošta 0 0 0 praktický lékař pro dospělé, zubař MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň) pošta dojíždí týdně 0 0 0 0 0 0 MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní sdružení Charita (pouze výpomoc, ne pošta družina ubytování) 0 0 0 MŠ 0 pošta 0 0 0 0 0 0 0 0 0 nemocnice, LDN, záchranná služba, MŠ, ZŠ, gymnázium, střední praktický lékař, zubař, specialisté, pošta, ČS, odborné učiliště, ZUŠ, vyšší domov s pečovatelskou službou, ČSOB, KB odborná škola hospic, DDM 0 0 0 0 0 0 MŠ, ZŠ (1.-9. stupeň), ZUŠ, domov pro seniory, domov pro seniory pošta školní družina se zdravotním postižením MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní 0 pošta družina MŠ, ZŠ (1.-5. stupeň), školní lékař pro dospělé 1x za měsíc pošta družina MŠ, ZŠ (1.-9. ročník), školní praktický lékař, dětský lékař, zubař, pošta družina lékárna, dům s pečovatelskou službou MŠ, ZŠ (1.-5. ročník), školní dům s pečovatelskou službou 0 družina MŠ, ZŠ (1.-9. stupeň), školní 0 pošta družina 0 0 0 0 0 0 MŠ, ZŠ (1.-9. stupeň), školní lékař pro dospělé, lékař pro děti a pošta družina dorost, gynekolog, lékárna, pobočka

Strana 69


Vimperk


1 856

Vlachovo Březí

413

Volary

903

Vrbice Záblatí Zábrdí Zálezly Zbytiny

14 89 7 66 69

Zdíkov

423

Žárovná Žernovice

26 46

rychlé záchranné služby MŠ 2x, ZŠ 3x (1.- 9. stupeň) + domov důchodců, domov s školní družiny, ZŠ praktická a pečovatelskou službou, nemocnice, speciální, střední škola 3x, lékaři pro dorost, děti i dospělé, zubaři, umělecká škola specializovaní zdravotníci, lékárna MŠ, ZŠ (1.-9. ročník), školní lékař pro dospělé, lékař pro děti a družina, ZUŠ dorost, zubaři 2x, gynekolog, lékárna MŠ 1x, ZŠ (1.-9. stupeň), lékař pro děti, dorost i dospělé, zubaři, umělecká škola specialisté, záchranná služba, lékárna 0 0 0 azylový dům 0 0 0 0 ZŠ (1.-5. stupeň) 0 MŠ, ZŠ (1.-9. stupeň), školní lékař pro dospělé 2x, zubař, lékárna družina 0 0 0 0

pošta, ČSOB, KB,ČS pošta, ČSOB pošta 0 pošta 0 0 pošta pošta 0 0

Zdroj: ČSÚ, vlastní šetření

Dopravní infrastruktura (S1, S5, W1, O11) Dosažitelnost území pro návštěvníky jak z vnitrozemí, tak i ze sousední země je dobrá, včetně napojení na Bavorsko prostřednictvím silničního hraničního přechodu Strážný – Philippsreut, který patří mezi nejvytíženější hraniční přechody v regionu Šumava. Silnice I. třídy číslo 4 Praha – Strážný (hraniční přechod) prochází přímo Vimperkem, Kubovou Hutí, Horní Vltavicí a přes hraniční přechod Strážný – Philippsreut pokračuje do Bavorska. V důsledku vybudování silničního obchvatu neprochází již tato silnice přímo Obcí Strážný. Ostatní obce území – např. Kvilda, Borová Lada, Lenora, Volary, Nová Pec, které leží stranou této komunikace, nemají prostřednictvím sítě silnic nižšího řádu sníženou dostupnost okresního města Prachatice. Jako ztíženou lze hodnotit dostupnost pro Obec Stožec. Město Vimperk je napojeno na silnici II. třídy číslo 145, spojující Klatovy a České Budějovice. Územím MAS Šumavsko, z. s. prochází železniční trať č. 208 Volary – Strakonice, která má regionální význam a spojuje přímo Volary, Lenoru, Horní Vltavici a Kubovu Huť, kde je nejvýše položená železniční stanice v České republice. Další železniční spojení v řešeném území spojuje Vimperk a Prahu (přes Strakonice). Velký význam má také letní ekologická autobusová doprava, provozovaná Správou Národního parku Šumava. Územím prochází linky: č. 370840 ze Špičáku a Železné rudy přes Prášily, Modravu, Kvildu a Kaplici pod Boubínem; č. 433570 z Kvildy přes Srní a Kašperské Hory do Sušice; č. 370 841 z Horské Kvildy přes Kvildu do Bučiny; č. 370 842 z Kvildy na Churáňov a č. 370843 z Nové Pece do Jeleních Vrchů. Avšak mnoho komunikací na území MAS Šumavsko je ve špatném stavu a je nutná jejich postupná oprava a modernizace. Zejména silnice III. tříd jsou na některých úsecích v havarijním stavu, nachází se na nich časté výmoly, hrboly, atd.

Strana 70



Území MAS Šumavsko má také velký potenciál v cyklodopravě – budování cyklostezek a cyklotras je nezbytnou součástí nejen turistického ruchu, ale slouží také k dopravě do zaměstnání, do škol a za službami. Tabulka 27 Stav dopravy v obcích Název obce

Doprava Autobus

vlak

Bohumilice

ano

ano

Bohunice

ano

ne

Borová Lada

ano

ne

Bošice

ano

ne

Budkov

ano

ne

Buk

ano

ne

Bušanovice

ano

ne

Čepřovice

ano

ne

Čkyně

ano

ano

Drslavice

ne

ne

Dub

ano

ne

Dvory

ano

ne

Horní Vltavice

ano

ano

Hoštice u Volyně

ano

ano

Husinec

ano

ne

Chlumany

ano

ne

Chroboly

ano

ano

Kratušín

ano

ne

Kubova Huť

ano

ano

Kvilda

ano

ne

Lažiště

ano

ne

Lčovice

ano

ano

Lenora

ano

ano

Lipovice

ano

ne

Litochovice

ano

ne

Malenice

ano

ano

Milejovice

ano

ne

Nebahovy

ano

ne

Nicov

ano

ne

Nové Hutě

ano

ne

Pěčnov

ano

ne

Prachatice

ano

ano

Předslavice

ano

ne

Radhostice

ano

ne

Strana 71



Stachy

ano

ne

Stožec

ano

ano

Strážný

ano

ne


ano

ano

Svatá Maří

ano

ne

Šumavské Hoštice

ano

ne

Tvrzice

ano

ne

Újezdec

ano

ne

Vacov

ano

ne

Vimperk

ano

ano

Vlachovo Březí

ano

ne

Volary

ano

ano

Vrbice

ano

ne

Záblatí

ano

ne

Zábrdí

ano

ne

Zálezly

ano

ne

Zbytiny

ano

ne

Zdíkov

ano

ne

Žárovná

ano

ne

Žernovice

ano

ne Zdroj: vlastní šetření

Území MAS Šumavsko má také velký potenciál v cyklodopravě – budování cyklostezek a cyklotras je nezbytnou součástí nejen turistického ruchu, ale slouží také k dopravě do zaměstnání, do škol a za službami. Na území MAS Šumavsko se nachází mnoho cyklotras, které vedou po hlavní silnici s velkým provozem. Je potřeba jak jejich rekonstrukce, tak i vybudování nových úseků v oblasti velkého provozu za účelem zajištění bezpečnosti cyklistů a pohodlného dopravení do zaměstnání, škol a za službami. Mapa 3 Navrhovaný rozvoj dalších cyklotras a cyklostezek na území MAS Šumavsko Vimpersko

Strana 72



Zdroj: http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/dokumenty-ke-stazeni/cyklogenerel-jck/

Vodní zdroje Zásobování pitnou vodou mají zajištěny všechny obce řešeného území (většinou je více než 90 % domů z domovního fondu obcí připojeno na vodovodní síť, pouze obec Tvrzice (okres Prachatice) dosahuje podílu 84,6 % (celkem 316 obyvatel)). Většina sídel v celém řešeném území je zásobována vodou pomocí přípojek na dálkové vodovodní sítě vodárenské soustavy Jižních Čech s využitím povrchového odběru z vodárenské nádrže Římov přes úpravnu vody Plav, dále některé obce využívají společného skupinového vodovodu místního významu pouze pro sebe a další část obcí zásobuje své obyvatele veřejnými vodovody pomocí vlastních vodních zdrojů. U některých malých sídel není veřejný vodovod vybudován a obyvatelstvo je zásobováno pomocí domovních studní. Čistírny odpadních vod provozují zejména větší obce řešeného území: Dub, Malenice, Lažiště, Strunkovice nad Blanicí, Vlachovo Březí, Prachatice, Volary, Vimperk, Čkyně. Vodní zdroje povrchové Celé řešené území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy, které sestává z dílčích povodí:  Otava od Horažďovic po ústí (1-08-04)  Blanice od pramenů po ústí (1-08-03)  Volyňka od pramenů po ústí (1-08-02)

Strana 73



Na řešeném území se nacházejí tyto vodárenské toky nebo spádové oblasti:  Otava (odběr pro Strakonice, Písek) - spádová oblast povodí  Volyňka (odběr pro Vimperk, Volyni)  Blanice (odběr pro Husinecké nádrže pro Prachatice) Řešeným územím mimo výše uvedené vodohospodářsky významné toky, prochází řada vodních toků jako např. Dubský potok, Černý potok, Libotyňský potok, řeka Blanice, aj..

Významné vodní nádrže:  Lipno  Nádrž Husinec

Obrázek 1 Vodní nádrž Husinec

Obrázek 2 Přehrada Lipno

Zdroj: www.visitprachatice.cz

Zdroj: www.ckrumlov.cz

Vztah obcí a vodních útvarů na území MAS Šumavsko Bohumilice  Volyňka po ústí do toku Otava  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Volyňka po soutok s tokem Spůlka Bohunice  Dubský potok po ústí do toku Blanice Borová Lada  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice  Volyňka po soutok s tokem Spůlka  Spůlka po ústí do toku Volyňka Bošice  Volyňka po ústí do toku Otava Budkov  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Buk  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Strana 74



 Volyňka po ústí do toku Otava  Volyňka po soutok s tokem Spůlka  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice Bušanovice  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Volyňka po ústí do toku Otava  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Čepřovice  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Blanice po ústí do toku Otava Čkyně  Volyňka po ústí do toku Otava  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Peklov po ústí do toku Volyňka  Volyňka po soutok s tokem Spůlka Drslavice  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Dub  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Blanice po ústí do toku Otava Dvory  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Nádrž Husinec Horní Vltavice  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice  Řasnice po ústí do toku Teplá Vltava  Volyňka po soutok s tokem Spůlka  Teplá Vltava po ústí do toku Vltava  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Hoštice u Volyně  Volyňka po ústí do toku Otava Husinec  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Nádrž Husinec  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Chlumany  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Chroboly  Zlatý potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Bezdrevský potok po soutok s tokem Olešník (Svatopluk)  Křemžský potok po ústí do toku Vltava Kubova Huť  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice

Strana 75



 Volyňka po soutok s tokem Spůlka Kvilda  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice  Hamerský potok po ústí do toku Vydra  Vydra po soutok s tokem Roklanský potok Kratušín  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Lažiště  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Lčovice  Volyňka po ústí do toku Otava Lenora  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice  Teplá Vltava po ústí toku Vltava  Řasnice po ústí toku Teplá Vltava Lipovice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Dubský potok po ústí do toku Blanice Litochovice  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Volyňka po ústí do toku Otava  Otava po vzdutí nádrže Orlík Malenice  Volyňka po ústí do toku Otava  Dubský potok po ústí do toku Blanice Milejovice  Otava po vzdutí nádrže Orlík  Volyňka po ústí do toku Otava Nebahovy  Zlatý potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Bezdrevský potok po soutok s tokem Olešník (Svatopluk) Nicov  Losenice po ústí do toku Otava  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Nezdický potok po ústí do toku Otava  Otava po soutok s tokem Volšovka Nové Hutě  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice  Hamerský potok po ústí do toku Vydra  Losenice po ústí do toku Otava  Spůlka po ústí do toku Volyňka Pěčnov  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Prachatice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok

Strana 76



 Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Nádrž Husinec Předslavice  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Volyňka po ústí do toku Otava Radhostice  Volyňka po ústí do toku Otava  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Stachy  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Losenice po ústí do toku Otava Stožec  Studená Vltava po ústí do toku Vltava  Teplá Vltava po ústí do toku Vltava  Řasnice po ústí do toku Teplá Vltava  Studená Vltava po soutok s tokem Světlá  Vltava po vzdutí nádrže Lipno I  Světlá po ústí do toku Studená Vltava  Jezerní potok po vzdutí nádrže Lipno I  Nádrž Lipno I  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice Strážný  Řasnice po ústí do toku Teplá Vltava  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice Strunkovice nad Blanicí  Volyňka po ústí do toku Otava Svatá Maří  Volyňka po ústí do toku Otava  Volyňka po soutok s tokem Spůlka Šumavské Hoštice  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Volyňka po ústí do toku Otava Tvrzice  Dubský potok po ústí do toku Blanice Újezdec  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Vacov  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Peklov po ústí do toku Volyňka  Nezdický potok po ústí do toku Otava  Novosedelský potok po ústí do toku Otava Vimperk  Volyňka po soutok s tokem Spůlka  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Volyňka po ústí do toku Otava

Strana 77



 Blanice po vzdutí nádrže Husinec Vlachovo Březí  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Volyňka po ústí do toku Otava Volary  Teplá Vltava po ústí do toku Vltava  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Vltava po vzdutí nádrže Lipno I  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice Vrbice  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Peklov po ústí do toku Volyňka Záblatí  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Zábrdí  Blanice po vzdutí nádrže Husinec Zálezly  Volyňka po ústí do toku Otava  Dubský potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Zbytiny  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Zlatý potok po ústí do toku Blanice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Teplá Vltava po ústí do toku Vltava Zdíkov  Spůlka po ústí do toku Volyňka  Teplá Vltava po soutok s tokem Řasnice Žárovná  Blanice po vzdutí nádrže Husinec  Blanice po soutok s tokem Dubský potok Žernovice  Blanice po soutok s tokem Dubský potok  Zlatý potok po ústí do toku Blanice

10. PŘÍRODNÍ ZDROJE ÚZEMÍ Základní rozdělení pozemků obcí MAS Šumavsko, z. s. (S9, S11, O4) Z tabulky a grafu vyplývá, že na území MAS Šumavsko, z. s. zaujímá nejvíce celkové plochy lesní půda. Velký podíl zastoupení má také zemědělská půda a trvalé travní porosty.

Strana 78



Naopak nejmenší podíl na celkové výměře půdy mají zahrady, vodní plochy a zastavěné plochy. Celková výměra území MAS je 111 376 ha. Tabulka 28 Půdní fond MAS Šumavsko (údaje v ha) Název obce

Orná půda

Trvalé Zahrady trávní porosty

Zemědělská půda

Lesní půda

Vodní plochy

Zastavěné plochy

Ostatní plochy

Celková výměra pozemku

Bohumilice

118

8

70

197

78

8

6

52

342

Bohunice

186

2

39

228

8

4

3

15

258

9

0

1026

1036

5146

41

6

666

6895

Bošice

197

16

276

490

206

3

7

128

834

Budkov

230

5

58

293

166

14

4

26

503

Buk

135

6

464

605

1838

6

9

122

2580

Bušanovice

284

14

335

634

233

9

8

89

973

Čepřovice

476

14

246

737

203

9

10

62

1021

Čkyně

609

44

578

1235

566

18

26

221

2067

Drslavice

10

7

233

250

180

2

3

39

475

Dub

785

12

209

1009

354

19

14

54

1450

Dvory

114

5

55

175

121

3

3

31

333

Horní Vltavice

5

1

894

900

4589

31

6

355

5880

Hoštice u Volyně

87

9

217

313

44

1

5

29

392

Husinec

368

31

214

635

208

64

22

105

1034

Chlumany

287

10

52

354

160

4

5

34

557

Chroboly

3468

11

1036

1312

1862

18

10

264

3468

Kratušín

96

5

172

273

85

3

3

32

395

Kubova Huť

1

0

32

34

72

0

2

34

141

Kvilda

0

0

380

380

3757

32

5

343

4518

Lažiště

87

8

174

270

103

4

5

45

427

Lčovice

176

9

103

288

266

7

5

50

577

Lenora

111

4

646

760

768

31

8

213

1780

Lipovice

147

6

110

264

172

6

5

22

469

Litochovice

536

13

282

832

189

6

10

59

1096

Malenice

214

27

363

606

263

13

11

94

986

Milejovice

221

7

202

433

127

10

4

51

625

Nebahovy

268

13

462

744

721

7

12

144

1628

Nicov

71

1

280

352

898

2

4

123

1378

Nové Hutě

4

1

494

498

1614

5

3

205

2324

Pěčnov

121

2

26

150

30

0

2

16

198

Prachatice

380

71

730

1202

2019

28

71

571

3892

Předslavice

668

16

246

933

144

8

12

61

1158

Radhostice

28

8

470

506

373

2

5

153

1040

Stachy

348

28

748

1125

1415

12

26

240

2817

Stožec

2

1

1260

1262

7918

114

10

1175

10478

Borová Lada

Strana 79


Strážný Strunkovice nad Blanicí Svatá Maří Šumavské Hoštice Tvrzice


1

1

910

912

3145

35

9

863

4964

1369

36

380

1792

375

45

31

227

2470

412

17

262

691

427

7

9

137

1271

146

9

390

545

206

5

8

72

836

215

3

49

268

23

3

3

19

316

Újezdec

128

3

90

220

50

1

3

16

290

Vacov

692

58

904

1655

1523

22

34

287

3520

Vimperk

657

67

1847

2574

4396

37

73

919

8000

Vlachovo Březí

573

59

473

1138

665

15

26

153

1997

Volary

64

11

2440

2515

6804

130

56

1256

10761

Vrbice

80

5

95

180

32

1

3

13

228

Záblatí

200

16

722

937

1218

43

9

240

2448

Zábrdí

43

5

180

230

187

7

3

64

490

Zálezly

236

22

285

544

295

2

7

83

931

Zbytiny

114

1

1091

1206

2091

42

9

556

3904

Zdíkov

545

42

845

1438

1484

16

32

221

3191

Žárovná

33

3

92

128

88

1

3

21

241

Žernovice

104

10

116

230

246

2

4

48

529

16459

783

24353

38518

60151

958

672

11118

111376

CELKEM

Zdroj: www.czso.cz

Zemědělství a lesnictví (S10, W15, W16, O14, O16, O17, T17) Území MAS Šumavsko, z. s. je charakterizováno jako zemědělská oblast s méně příznivými až drsnými podmínkami (oblast LFA je charakterizována jako horská a ostatní (podhorská) se zvlněným až kopcovitým terénem), s normativní výnosovostí rostlinné produkce v hodnotovém vyjádření do 1.450,- Kč/ha. Půdy jsou povětšinou hnědé a oglejené (půdní typy: hlinitopísčité až pískopísčité a štěrkovité). Zemědělskou výrobou se na území zabývají zejména subjekty soukromě hospodařících rolníků a zemědělská družstva. V podhorských a horských oblastech se zemědělské subjekty zabývají převážně zemědělskou výrobou zaměřenou na živočišnou výrobu (pastevectví, chov dojnic a masného skotu, prasat, ovcí a kuřecích brojlerů). V níže položených oblastech se zemědělské subjekty zabývají rostlinnou výrobou, v níž zaujímá největší podíl pěstování obilovin a pícnin na orné půdě, dále pak brambory, olejniny a luskoviny. U zaměstnanosti v zemědělské výrobě můžeme sledovat neustálou tendenci poklesu počtu zaměstnanců (viz následující tabulka č. 27), kde jedním ze zásadních důvodů odchodu velké většiny pracovníků je možnost vyšších výdělků mimo tuto sféru hospodářství (ekonomické důvody). Dalšími důvody je pokračující transformace a restrukturalizace zemědělských subjektů, kde jednotlivá zemědělská družstva řeší danou situaci propouštěním či náborem cizinců. Ke konci roku 1997 v okrese Prachatice došlo k ukončení hospodářské

Strana 80



činnosti některých statků (např. Volary, Vlachovo Březí a Vimperk), které byly více či méně úspěšně privatizovány.

Tabulka 29 Porovnání ukazatelů v zemědělství v letech 2010-2012 Rok 2010 Stav obyvatel Zemědělská půda Výměra zemědělské půdy (ha) Počet obyvatel k 31. 12. celkem (ha) na obyvatele na km² zem. půdy celkem Prachatice 33 771 33 830 1,00 99,8 Strakonice 45 173 38 248 0,85 118,1 Území

Rok 2011 Stav obyvatel Zemědělská půda Výměra zemědělské půdy (ha) Počet obyvatel k 31. 12. celkem (ha) na obyvatele na km² zem. půdy celkem Prachatice 33 485 33 789 1,01 99,0 Strakonice 45 199 38 206 0,84 118,3 Území

Rok 2012 Stav obyvatel Zemědělská půda Výměra zemědělské půdy (ha) Počet obyvatel k 31. 12. celkem (ha) na obyvatele na km² zem. půdy celkem Prachatice 33 439 33 713 1,01 99,2 Strakonice 45 154 35 158 0,78 128,43 Území

Zdroj:www.czso.cz

Jihočeský kraj je dlouhodobě vnímán především jako zemědělská oblast s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Až v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl se zaměřením na zpracovatelské činnosti. Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Na jihozápadě je obklopena Šumavou. Určitá část území MAS Šumavska se rozkládá na území CHKO a Národního parku Šumava.

Podstatnou část hranice MAS Šumavska tvoří státní hranice se Spolkovou republikou Německo, dále sousedí s 2 MAS z KS NS MAS Plzeňský kraj a 6 MAS z KS NS MAS Jihočeský kraj. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Jihočeský kraj rozlohou 10 057 km² představuje území 12,8 % z celé České republiky, z toho území MAS Šumavsko zabírá 1 122 km² což je 11,17 % krajské rozlohy území. Z tohoto území zaujímají více než třetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Převážná část území leží v nadmořské výšce 629 m, s čímž souvisejí poněkud drsnější klimatické podmínky. Území MAS není bohaté na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména

Strana 81



v podhůří Šumavy a na Šumavě. Jedná se především o lesy jehličnaté s nízkým procentem listnatých stromů buků. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska kameniva. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina. I když lze životní prostředí kraje v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené a zatížení emisemi se postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Na lesní porosty v posledních letech nepříznivě působí zejména různé extrémní situace (např. intenzivní sucho) a hmyzí škůdci. Přesto se zdravotní stav lesů spíše zlepšuje. Naše území mělo vždy spíše charakter rekreační než průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava o celkové rozloze 690 km², z toho 343 km² je na území MAS Šumavska, což tvoří 49,7 %. Chráněná krajinná oblast Šumava má celkovou rozlohu 994 km² a z toho je na našem území 733 km² což představuje 73,7 %. Tradiční zemědělství Zatímco v celé České republice výměra orné půdy v posledních deseti letech trvale klesá, výměra pozemků evidovaných v katastru nemovitostí, jako trvalé travní porosty, se naopak o 71 tis. ha zvýšila. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření (tzv. LFA oblasti) a to jsou právě oblasti, kde se zakládání a udržování luk a pastvin podporuje. Jihočeský kraj je po středočeském kraji krajem s největším počtem hektarů zemědělské půdy (489 693 ha v r. 2014). Z toho je 310 043 ha orné půdy, 164 919 ha trvale travnatě porostlé plochy a 12 491 ha zahrad. Zemědělští podnikatelé dnes v ČR hospodaří na přibližně 4 264 tis. ha zemědělské půdy, která tak tvoří přibližně polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele republiky připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což je přibližně evropský průměr. Více než třetinu půdního fondu ČR tvoří lesní pozemky. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis. ha. V Jihočeském kraji připadá z celkové výměry 1 005 696 ha, 61 806 ha na ornou půdu.

Strana 82



Mapa 4 Obhospodařovaná zemědělská půda v ČR

Zdroj: ČSÚ

Zemědělskou výrobou se na území zabývají zejména subjekty soukromě hospodařících rolníků a zemědělská družstva. V podhorských a horských oblastech se zemědělské subjekty zabývají převážně zemědělskou výrobou zaměřenou na živočišnou výrobu (pastevectví, chov dojnic a masného skotu, prasat a ovcí). V níže položených oblastech se zemědělské subjekty zabývají rostlinnou výrobou, v níž zaujímá největší podíl pěstování obilovin a pícnin na orné půdě, dále pak brambory a olejniny. Pro zajímavost, v r. 2014 bylo na území MAS Šumavsko vyprodukováno 81 694 tun obilovin, 9 702 tun brambor, 17 154 tun řepky, 42 464 tun pícniny, 13 281 tun kukuřice. Jihočeský kraj má podíl orné půdy k 31. 12. 2015 - 251 652 ha. Níže je uveden podíl zornění dle jednotlivých okresů v r. 2005. Od roku 2005 až do současnosti je podíl orné půdy ve srovnání s celou ČR stále nejnižší. Na mapě č. 2 můžeme vidět podíl orné půdy na celkové rozloze krajů ČR v roce 2006 (%).

Strana 83



Mapa 5 Procento zornění zemědělské půdy v r. 2005

Zdroj: ČSÚ

Mapa 6 Podíl orné půdy na celkové rozloze krajů ČR v roce 2006 (%)

Zdroj: ČSÚ

Strana 84



Pro zajímavost k 1. 4. 2014 bylo v celém Jihočeském kraji chováno 219 211 ks skotu, z toho 89 112 ks krav, dále 4 817 ks koní, 30 671 ks ovcí, 3 265 ks koz, 2 345 536 ks drůbeže, z toho 360 545 ks slepic a 128 686 ks prasat. Značná část MAS Šumavsko leží ve vyšších nadmořských výškách s méně kvalitními půdami a nepříznivými podmínkami, což opět znemožňuje intenzivnější zemědělskou činnost. A opomenout nelze ani fakt, že přibližně 11 % území MAS se nachází na území CHKO a Národního parku Šumava, kde jsou podmínky pro zemědělství výrazně legislativně regulovány. Následující fotografie představuje ukázku zemědělské činnosti na území CHKO a Národního parku Šumava, kde jsou některé louky využívány jako pastviny pro hospodářská zvířata a některé louky se neobhospodařují.

Obrázek 3 a 4 Neobhospodařovaná louka v oblasti CHKO a NP Šumava

Zdroj: Vlastní, www.volary.vesele.info/rubriky/volarsky-sekac/rocnik-2014

Strana 85



V počtu evidovaných zemědělských subjektů v celorepublikovém porovnání Jihočeský kraj třetí v počtu zemědělských subjektů, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 30 Počet evidovaných zemědělských podnikatelů (rok 2014) Kraj

Fyzické osoby 966 4770 4300 2174 2667 3785 656 1468 2192 2891 5212 2765 2244 2191 38281

Praha Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Karlovarský kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Celkem

Právnické osoby 748 928 820 340 405 533 170 238 405 497 908 385 392 362 7131

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/EZP/statistiky/rok-2014.html

V Jihočeském kraji v zemědělství jsou provozovány různé typy podnikání, jak fyzických osob, tak právnických osob na různých výměrách pozemků, viz následující tabulka. Tabulka 31 Zemědělské podniky podle právních forem v Jihočeském kraji k 30. 9. 2013 Právní forma Zemědělské podniky celkem v tom: fyzické osoby z toho zemědělský podnikatel fyzická osoba právnické osoby z toho: společnosti s ručením omezeným akciové společnosti družstva

Počet subjektů

Obhospodařovaná zemědělská půda (ha)

z toho najatá

2 943

420 167

308 932

2 608

125 883

62 921

1 941

114 775

.

335

294 284

246 011

187

104 226

.

52 87

56 061 131 091

. .

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/11-zemedelstvi-azao5ot132/pdf

Strana 86



Porovnáme-li údaje z roku 2013 s rokem 2006, nedošlo téměř k žádné změně v množství zemědělské půdy. Na území MAS Šumavsko naopak došlo k mírnému nárůstu o cca 30 ha. Podíváme-li se na situaci podrobněji, došlo na území MAS k úbytku orné půdy (téměř o 500 ha), a to ve prospěch trvalých travních porostů. Podíváme-li se na porovnání území MAS Šumavsko s územím sousedních MAS, zjistíme, že území MAS Šumavsko má nejmenší podíl orné půdy na celkové výměře z důvodů velkého podílu horských oblastí a lesů. Rozhodujícím činitelem pro naše území je 11 % území CHKO, 10 % Národního parku Šumava a mnoho dalších lesních pozemků. Jednou z nejvíce sledovaných zemědělských komodit je bezesporu produkce řepky. Její podíl na osevní ploše byl sice v Jihočeském kraji poměrně vysoký, avšak v celkové republikové produkci není nijak výrazný.

Vzdělávání v oblasti zemědělství a lesnictví (S8, W14, W17, O9, T6) Každý podnikatelský subjekt, a to vč. těch, které působí v zemědělské či lesnické oblasti podnikání (vč. potravinářství a rostlinolékařství), potřebuje pro svou činnost pravidelně doplňovat informaci o novinky a zákonné povinnosti pro něj relevantní. Tyto vzdělávací aktivity poskytují akreditovaní i neakreditovaní zemědělští poradci a vzdělávací instituce. Zřejmě nejvíce využívané jsou služby poradců akreditovaných Ministerstvem zemědělství ČR sdružení v Komoře zemědělských poradců. Tato organizace publikovala v r. 2013 rozsáhlou studii znalostí zemědělských subjektů. Posuzovali 9 nejvíce významných oblastí znalostí (např. znalosti zákonných požadavků, znalosti z oblasti agroenvironmentálních opatření, tvorby a uplatňování havarijních plánů, provozních řádů, odborných znalostí k výživě rostlin, živočichů, schopnost zpracování žádostí o dotace z PRV ad.). Ze studie vyplynulo, že jak fyzické, tak právnické osoby působící v zemědělství/lesnictví/potravinářství ve všech 9 sledovaných oblastech, z více než 50 %, potřebují aktivní pomoc poradců a vzdělávacích či poradenských organizací, neb sami dané problematice nerozumí, nebo ji nejsou schopni obsáhnout. Specifikem příhraniční oblasti (kde leží i MAS Šumavsko) je potřeba komunikace podnikatelských subjektů v cizích jazycích. Velký potenciál představují zahraniční trhy a pro podnikatele je důležité se zde cizím jazykem domluvit. Zdroj: http://www.agroporadenstvi.cz/registr/RegistrPoradcuData.aspx?KrajJihocesky=True

Na území MAS Šumavsko působí 19 poradců pro oblast lesnictví (ani jeden nemá kontaktní adresu na území MAS), 60 poradců pro oblast zemědělství (jeden z nich má kontaktní adresu na území MAS), 5 poradců pro rostlinolékařství (ani jeden nemá kontaktní adresu na území MAS).

Fyzický stav zemědělský staveb a technického vybavení (T14, T19) Aktuální fyzický stav zemědělských budov byl výrazně ovlivněn již válečným a poválečným vývojem (spojeným také s odsunem Němců, kteří značnou část zemědělských usedlostí vlastnili obzvláště v bývalých Sudetech). Následné období kolektivizace a násilného združstevňování vedlo v 50. – 60. letech 20. století k přestavbám a využívání větších statků (pouze cca 20 % zemědělských stav tohoto období byly novostavby). V 60. – 70. letech se budovala specializovaná střediska pro chov skotu, prasat a drůbeže. Dislokace těchto středisek se prováděla na základě jednoduchých urbanistických dokumentů, tzv. "technicko -

Strana 87



ekonomických rozborů", nebralo v potaz místní tradice či potřeby. Nově se budovala specializovaná střediska posklizňových úprav a skladování zrnin a okopanin, sušárny zemědělských plodin a opravárenské závody zemědělské techniky. Původně využívané objekty statků byly mnohdy v zdevastovaném stavu opouštěny a nechávány svému osudu. S vývojem zemědělské techniky a nutností získávání větších ploch k obdělávání se zcela změnila konfigurace terénu a zaniklo mnoho polních cest, remízků, I drobných vodních toků, které byly zatrubněny. Tím se zemědělská doprava značně přesouvala na silnice a vedla přes centra obcí s negativním dopadem na obytné prostředí (hluk, prašnost, zápach, znečišťování komunikací). V předrevolučním období bylo základním charakteristickým znakem maximální produkce potravin na úkor kvality i ochrany přírody. Mezi zemědělskými podniky se rozvíjí kooperační činnost ovlivňující lokalizaci nových velkokapacitních zemědělských středisek. Vedle klasické zástavby se tak objevují především monobloky stavěné unifikovanými konstrukčními systémy (ocel, železobeton, okrajově lepené dřevo). Projevuje se změna měřítka staveb a stále více se projevuje rozpor mezi historickou a současnou výstavbou. Současná struktura zemědělských podniků je členěna dle velikosti a způsobu hospodaření na:  Velkovýrobní farmy – zejména v přírodních podmínkách, které umožní zemědělskou výrobu konkurenceschopnou na evropském trhu. Do nejpříznivějších oblastí se stabilizují velkovýrobní zařízení, která umožní intenzivní formy zemědělské produkce.  Rodinné farmy (resp. malá zemědělská družstva) – zejména v polohách s méně příznivými přírodními podmínkami, kde nelze očekávat velký zájem o intenzivní formy hospodaření bude nutné zajistit „údržbu“ území, respektive zemědělské půdy.  Ekologické farmy (rodinné, družstevní) – jsou modifikací předchozího způsobu zemědělského hospodaření. Ve veřejném zájmu je šetrné zemědělské hospodaření zejména v citlivých segmentech krajiny, jako jsou velkoplošná chráněná území, vodohospodářská pásma, rekreačně atraktivní prostory apod. Dnešní zemědělské stavby jsou převážně zanedbané. Z estetického hlediska lze poukázat zejména na nevyužívané stavby (kvůli špatnému stavebně-technickému stavu, či pro nadbytečnou kapacitu vzhledem k snížení produkce atd.), jejich špatný vzhled (množství různorodých přístaveb, oprýskaných fasád, zrezlých kovových konstrukcí, atd.), zanedbané vnitřní komunikace (mnoho prašných cest v kontrastu s velkými nevyužívanými zpevněnými asfaltovými či betonovými plochami, různorodost povrchů, neúčelné trasování, apod.), volné uskladňování již nevyužitelné zemědělské techniky, stavebního materiálu, a v neposlední řadě také absenci zeleně a okrasných prvků. Zdroj: http://www.vutium.vutbr.cz/tituly/pdf/ukazka/80-214-2964-X.pdf, distribuční práce Zemědělské stavby v ČR, autor: ing. arch. Petr Dýr

Pro konkurenceschopnou činnost zemědělských a lesnických subjektů je nezbytný nejen vzdělaný personál, vhodná a fungující zástavba, ale také technické vybavení, především pak traktory a sklízecí stroje (např. mlátičky, řezačky). U traktorů dochází již řadu let k poklesu jejich množství a současnému nárůstu jejich výkonu při porovnání kW traktoru a množství obhospodařované půdy (často především u zemědělců – FO nad jejich skutečné potřeby). Zatímco v r. 2000 bylo na území ČR více než 95.000 traktorů, v r. 2010 jich bylo již méně než 60.000 ks). Pro nás důležitým faktorem je pak především tempo obnovy traktorového parku. Dle statistik ČSÚ v ukazateli počet

Strana 88



traktorů a vybraných samojízdných strojů do stáří 10 let, činí traktory do 10 let 19,9 %, mírně příznivější tempo obnovy je u PO (21,8 %) než u FO (18,3 %). Z tohoto sledování je zřejmá I tendence vyššího tempa obnovy u výkonných traktorů - u traktorů nad 100 kW je podíl traktorů do 10 let 41,9 %, z toho 44,2 % u PO a 38,7 % u FO. Tempo obnovy techniky je výraznou měrou závislé na ekonomických výsledcích a tedy na tvorbě vlastních zdrojů, ale i na technické politice resortu – možnostech získání dotací na obnovu a modernizaci techniky. Dle dosavadních zkušeností by stroje měly být vyřazovány z užívání přibližně po 25 letech užívání. Bohužel tempo obnovy se daří plnit spíše výjimečně, v ekonomicky příznivých letech. To má za následek stárnutí traktorového parku a vede ke zvyšování nákladů na udržení jeho provozuschopnosti. Na dodávkách traktorů se podílí celkem 18 firem (tovární značky), více jak 85 % traktorů je z dovozu. U samojízdných sklízecích mlátiček se na rozdíl od traktorů podstatně více projevuje rozdíl mezi tempem obnovy mezi jednotlivými formami podnikání. U PO je příznivé tempo obnovy a podíl strojů ve stáří do 10 let (dosahuje cca 44 %), u FO je zřejmé, že vysoká investiční náročnost neumožňuje tak rychlé tempo obnovy a podíl strojů do stáří 10 let je téměř 4 krát menší. Obdobná situace je i u sklízecích řezaček. Zdroj: http://www.vuzt.cz/svt/vuzt/publ/P2012/00.pdf

Pro fungující zemědělství a lesnictví, potažmo také pro přepravu místních osob, cykloturistiku apod., jsou velmi významné upravené a v dostatečné hustotě existující polní a lesní cesty a zázemí pro osoby využívající les pro rekreaci. Cesty zpřístupňují pozemky vlastníkům, krajinu turistům i místním obyvatelům, napojují silnice a místní komunikace do funkčního systému. Povrch těchto cest se liší dle potřeb, od suché zemní cesty, přes štěrk až po beton. Polní cesta (podle ČSN 73 6109) je účelová komunikace, která slouží zejména zemědělské dopravě a může plnit i jinou dopravní funkci, např. cyklistická stezka, stezka pro pěší. Podle významu (účelu) se polní cesty dělí na hlavní, vedlejší a doplňkové. Lesní cesta je v pravidlech silničního provozu zmíněna jako účelová komunikace sloužící pro potřeby lesního hospodářství. Těmito potřebami je myšleno především zpřístupnění lesních porostů pro dopravní prostředky. Stav lesních cest je důležitým činitelem při provádění pěstebních prací, těžby a dopravy dříví, případně dalších činností souvisejících s hospodařením v lesích. Dalším tradičním využitím lesních cest je turismus. Mnoho lesních cest, stezek a pěšin je značeno jako turistické trasy. V horských oblastech mohou sloužit I jako lyžařské magistrály. Na území MAS Šumavsko se nachází stovky kilometrů polních i lesních cest, které je nutno obnovit pro současné podmínky využití. Na našem území, zvláště v prostorách Šumavy a podhůří Šumavy, jsou využívány kromě účelu dále k pěší lesní turistice (houbaření), pokud technický stav vyhovuje cykloturistice a v neposlední řadě hipoturistice. Důvodem vyhledávání této aktivity je panenská příroda šumavských hvozdů, Národní park Šumavy a v neposlední řadě značné množství hub a jiných lesních plodů a turisticky atraktivních míst. Bohužel obliba těchto turistických činností má často neblahý vliv na životní prostředí i zdraví lidí. Jedním z řešení této problematiky je vybavit lesy naučnými informačními tabulemi, bezpečnostními prvky např. oprava mostků, cest, zábradlí atd., usměrňujícími např. závorami, ukazateli a odpočinkovými místy s patřičným mobiliářem.

Strana 89



Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy v přírodě. Prioritou ekologického zemědělství není množství, ale kvalita produkce. Ekologické zemědělství je založeno na principech ochrany životního prostředí, šetření zdrojů, ochraně biodiverzity, etickém přístupu ke zvířatům, ochraně zdraví a udržení zaměstnanosti v zemědělství. Je součástí zemědělské politiky Evropské unie a jedním z jejích nástrojů trvale udržitelného rozvoje. V České republice je oblast ekologického zemědělství legislativně vymezena především zákonem č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. V České republice jsou hlavními oblastmi ekologického zemědělství méně příznivé horské a podhorské oblasti. Vzhledem k tomu, že naše území MAS je horské a podhorské je počet subjektů poměrně vysoký. I Jihočeský kraj se řadí počtem s počtem hospodařících subjektů a výměrou ekologicky obhospodařovaných pozemků na první místo z krajů v České republice, viz tabulka. Tabulka 32 Počet ekofarem a výměra celkové plochy v EZ v krajích ČR v roce 2014 Kraj Jihočeský Plzeňský Karlovarský Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Zlínský Liberecký Vysočina Královéhradecký Středočeský Jihomoravský Pardubický Hl. m. Praha Celkem

Počet ekofarem 526 417 205 373 246 245 346 227 329 209 252 321 163 7 3 866

Výměra celkové plochy v EZ (ha) 69 784,9 54 731,6 54 626,5 54 543,4 43 088,2 38 693,1 36 640,2 32 070,8 21 751,9 21 689,8 17 644,2 17 039,2 14 687,0 35,7 477 026,5

Výměra celkové plochy v EZ (%) 14,6 11,5 11,5 11,4 9,0 8,1 7,7 6,7 4,6 4,5 3,7 3,6 3,1 0,0 100,0

Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/433187/Statisticka_setreni_ekologickeho_zemedelstvi_2014_finalverze.pdf

Ministerstvo zemědělství přiděluje subjektům podnikajícím v ekologickém zemědělství registraci dle zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Podíváme-li se na zemědělské subjekty, které mají pro danou činnost platný certifikát a mohou tak konkrétní produkty označovat „eko“ nebo „bio“.

Strana 90



Obrázek 5 Označení produktu ekologického zemědělství

Zdroj: http://www.biokont.cz/images/z242nr834nk889-710_web1.pdf

Na území MAS Šumavsko působí celkem 636 zemědělských subjektů. Zdroj: http://eagri.cz/public/app/SZR/EZP

Agroturistika (O5) Oblast zemědělství se v posledních letech orientuje nejen na svou původní funkci, tedy produkci potravin pro obyvatelstvo, ale zaměřuje se také na oblast tzv. agroturistiky. Agroturistika představuje způsob trávení volného času v typických venkovských podmínkách. Může být spojena s dobrovolnou prací v zemědělství, poznáním života zemědělců na venkově, venkovských prací a zvyků, umožňuje kontakt se zvířaty a zemědělskými plodinami a posiluje vztah k půdě. Na území MAS Šumavsko lze nalézt několik subjektů, které se věnují agroturistice, např. Jízdárna zámek Skalice – výuka a jízda na koni, rodinná farma Malenice – výuka a jízda na koni, Biofarma Výrov výroba kozích sýrů atd. Obrázek 6 Jízdárna zámek skalice

Zdroj: http://dobrounoc.cz/ubytovani/jizdarna-zamek-skalice.html

Strana 91



Zajímavou se stává v poslední době oblast ekofarem a biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy a počet ekofarem i výrobců biopotravin se v České republice zvyšuje. V roce 2013 zaujímala tato půda na celkové ploše zemědělského půdního fondu 14 %. Počet ekofarem se meziročně zvýšil o 3 ekofarmy a v roce 2013 dosáhl hodnoty 3 926. Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/370129/zprava_statisticka_EZ_TU_4212_2013.pdf

S biopotravinami a ekofarmami jdou ruku v ruce obvykle i potraviny nesoucí označení regionální potravina. Jednou z nejznámějších značek potravin je bezesporu „Klasa“, která je od roku 2003 udělována Ministerstvem zemědělství nejkvalitnějším potravinářským a zemědělským výrobkům. Pro spotřebitele tak představuje záruku kvality. Označení značkou „Klasa“ se na území Mas Šumavsko nemá zastoupení u žádného subjektu. Zdroj: http://www.eklasa.cz/spotrebitele/kategorie-vyrobku/

Ministerstvo zemědělství uděluje značku „Regionální potravina“ nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které soutěží v krajských soutěžích. Cílem je podpořit producenty lokálních potravin a motivovat zákazníky k jejich vyhledávání a nákupu. Představuje zde seznam regionálních výrobků, které nesou označení „Regionální potravina“ v MAS Šumavsko a “ŠUMAVA originální produkt“.

“REGIONÁLNÍ POTRAVINY” NA ÚZEMÍ MAS ŠUMAVSKO Pekařství Vladimír Cais – Vlachovo Březí, území MAS Šumavsko Obrázek 7: Označení produktu Regionální potraviny

Zdroj: http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92456.aspx

“ŠUMAVA ORIGINÁLNÍ PRODUKT” NA ÚZEMÍ MAS ŠUMAVSKO Obec Chlumany, KY.BY – čerstvě řezané bylinky z Chluman, území MAS Šumavsko Mgr. Vlastimil Randák, Keramika-sklo "U kocoura" Lenora – Lenorské sklo malované a malované talíře, území MAS Šumavsko Hojdarovi, s. r. o.; Šumavský pivovar, Vimperk – Vimperské pivo, území MAS Šumavsko Velká lóže pekařská, Lenora, o. s., Lenora – Lenorské pečivo, území MAS Šumavsko Keramika, Miroslava Potužníková, Zdíkov – ručně stavěná keramika keltskou technikou, území MAS Šumavsko

Strana 92



Jan Houška, Prachatice – lidové řezbářství, území MAS Šumavsko Vladislav Hošek, Čkyně – fotografie ze Šumavy, území MAS Šumavsko Antonín Chrapan, Lenora – sklo broušené – mátový brus, území MAS Šumavsko Zemědělské zásobování a výkup Prachatice, a.s., Prachatice – Prachatické koláčky máslové svatební, území MAS Šumavsko ZEFA Volary, s.r.o., Prachatice – hovězí maso a masné výrobky z jatek Volary, území MAS Šumavsko Vydavatelství Colibri, Vimperk – Kolibříci – miniaturní knížečky, území MAS Šumavsko Obrázek 8 Označení produktu ŠUMAVA originální produkt

Zdroj: www.facebook.com/sumavaoriginalniprodukt/photos

Tradice malých pivovarů V posledních letech došlo na území MAS Šumavsko k obnovení tradice malých pivovarů. Produkty jednoho ze tří malých pivovarů na území je nositelem výše zmiňovaného označení „Šumava originální produkt“. Šumavský pivovar navazuje na tradici vaření piva ve Vimperku, která se datuje již od dob založení Vimperského hradu a zámku ve 13. století a která byla přerušena v roce 1967. Šumavský pivovar byl založen v roce 2010. Šumavský pivovar patří mezi malé pivovary, které se zaměřují na vaření piva podle tradičních postupů a receptur. Vyrábí se nefiltrovaná a nepasterizovaná piva bez jakýchkoli umělých přísad a konzervačních látek přímo v prostorách restaurace, kde jsou umístěny varny, a v prostorách přilehlého sklepa, kde naleznete spilku, ležácké sudy a související technologii. Varny jsou nerezové s měděným oplechováním objemu 2,5 hl a elektrickým ohřevem, kvašení probíhá v tradiční otevřené spilce a dále pivo dozrává několik týdnů v ležáckých tancích a sudech. Pivovar ve své nabídce 14 druhů piva různých stupňů a chutí. Tento pivovar nese značku „ŠUMAVA originální produkt“. Obrázek 9, 10 a 11 Šumavský pivovar Vimperk

Strana 93



Zdroj: http://www.sumavskypivovar.cz/

Minipivovar Kvilda byl založen v r. 2011 na křižovatce turistických, lyžařských a cyklistických cest v srdci Šumavy, v nejvýše položené obci v ČR Kvildě, v nadmořské výšce 1064 m. Zkušební várka byla představena veřejnosti třemi druhy piv 1. října 2011 u příležitosti akce „Den pivní nezávislosti“ v Kvildě. Vyrážíme cca. 400 l na várku s odhadovaným výstavem 120-150 hl piva za rok. Provozovatelem pivovaru je firma Pekárna Kvilda, s. r. o. Obrázek 12 Minipivovar Kvilda

Zdroj: http://www.benisek.net/data12/cyklovylety/sumava/pramen-vltavy/galerie/ipage00037.htm

Strana 94



V restauračním pivovaru Městského hotelu Bobík navazují na historii vyhlášeného Měšťanského pivovaru Volary (Bürgerliche Brauerei Wallern im Böhmerwald). Ten byl založen roku 1875, své pivo prvně veřejně čepoval 24. 6. 1879 a jeho činnost byla direktivním rozhodnutím ukončena počátkem 60. let 20. století. Novodobé volarské pivo bylo v hotelu Bobík opět vařeno v srpnu 2013. Volarské pivo se vaří přímo před očima návštěvníků v prostoru hotelové restaurace. Vaření každé várky trvá od slunce východu do slunce západu-celých dvanáct hodin. Poté se pivo stěhuje na spilku, kde po dobu deseti dnů kvasí v kádích s kontrolovanou teplotou. Toto kvašení je možné sledovat na vlastní oči skrze sklo přímo z restaurace. Následně pivo zraje minimálně čtyřicet dní a nocí v ležáckých tancích. Vlastní originální pivo z minipivovaru hotelu Bobík ve Volarech je jedenáctistupňový světlý ležák plzeňského typu, spodně kvašený, vařený tradičním dekokčním způsobem a je nefiltrovaný-tedy skutečně živé pivo. Vaří také vlastní konopné dvanáctistupňové pivo, tmavé třináctistupňové a příležitostně várky piv speciálních. Obrázek 13 Hotel Bobík – minipivovar a konopné lázně Volary

Zdroj: http://www.hotelbobik.eu/

Strana 95



Lesnictví (S9, S11, S12, O4, O11, O17) Značnou plochu území MAS Šumavsko zaujímají lesní pozemky. Nejhustší zalesnění je na Šumavě a jejím podhůří. Druhová skladba lesa je převážně tvořena smrkem, částečně jedlí a bukem. Od založení Národního parku Šumava vznikly bezzásahové území. V těchto zónách vzrostlý les byl napaden kůrovcem, zničen a začínají zde opět podrůstat nové dřeviny. Lesní porosity přiléhající k národnímu parku jsou značně napadány cizopasníky (kůrovcem) a z těchto důvodů je hospodaření v těchto oblastech značně náročné. Avšak díky tomu zde vzniká velký prostor pro rozvoj a vznik nových naučných stezek a okrasných prvků lesních pozemků, jako jsou odpočívadla, ukazatele, informační tabule, rozhledny, lavičky, odpadkové koše, nové naučné stezky, mostky, apod. Přehled lesnických ploch viz tabulka. Tabulka 33 Vývoj lesnictví v Jihočeském kraji

Lesní pozemky k 31. 12. (ha)

2012

2013

2014

378 005

378 332

378 556

2014 v ČR celkem 2 666 376 20 203

Zalesňování (ha)

2 383

2 255

2 178

jehličnaté celkem z toho: smrk jedle borovice všech druhů listnaté celkem z toho: dub buk javor Těžba dřeva (m3 b. k.)

1 668

1 533

1 513

1 220 175 228 715

1 124 156 205 722

1 114 145 210 665

147 361 45 1 965 761

177 386 36 2 071 533

147 354 46 2 074 179

15 475 959

384 577 203 763

434 618 305 208

255 128 161 837

4 529 952 2 455 236

z toho zpracovaná nahodilá z toho živelní

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/12-lesnictvi-bvbdqxr8ue

Obrázek 14, 15, 16, 17 a 18 Šumava

Strana 96



Zdroj: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/%C4%8Cesko/2.Poho%C5%99%C3%AD/%C5%A0umava

Strana 97



11. KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ (S9, S12, S13, W18, W19, W20, W21, W22, O3, O4, O9, O13, O15, O18, O19, O20, O21, T2, T6, T13, T18, T19)

Příroda na území MAS Šumavsko, z. s. je převážně neporušená. Občané se snaží o zachování venkovských rázů obcí. Ke kulturním a historickým památkám mikroregionu se lze dostat nejen po místních komunikacích, ale také po značených turistických trasách či polních cestách. Kulturní památky a historické zajímavosti jsou (vedle přírodních hodnot) významným fenoménem cestovního a turistického ruchu. Území MAS Šumavsko, jak již bylo zmíněno, je bohaté počtem evidovaných památek. Častými stavbami jsou kostely, kaple a kapličky (pětina všech památek), ale zejména je celá oblast charakteristická hojným výskytem staveb tzv. selského baroka (zejm. od místního laického stavitele Jakuba Bursy) - zemědělské usedlosti představují celou čtvrtinu všech evidovaných památek. Typologická škála dalších chráněných objektů je velice široká od zámku po vesnické chalupy až po drobnou architekturu a skulpturální památky, či památky technické (mosty). Putováním po mikroregionu můžeme narazit například na řadu kapliček, křížové cesty, boží muka a mnoho prvků z lidové architektury. K významným památkám lidové architektury patří Vilémov a Hamerské domky v Kvildě, roubené a poloroubené domy ve Volarech a bývalá zemědělská usedlost v Horní Vltavici. Obrázek 19 Hamerské domky u Horské Kvildy

Zdroj: http://foto.mapy.cz/original?id=324197

Na území mikroregionu se také nachází významné technické památky. Mezi vyhledávanou turistickou atrakci patří Schwarzenberský plavební kanál na dřevo, most přes Vltavu v Horní Vltavici a most v Lenoře (Rechle).

Strana 98



Obrázek 20 Schwanzenberský plavební kanál

Zdroj: www.isumava.cz

Na celém území se nachází mnoho významných lesních porostů. Mezi nejznámější a nejvzácnější patří Boubínský prales, Chlustov a národní přírodní rezervace Velká Niva a Malá Niva, které se rozkládají západně 5 km od města Volary. Můžeme zde nalézt i velký počet slatí a rašelinišť. Např. Vlčí Jámy, Jezerní Slať, Mrtvý Luh, Spálenec, Chalupská slať, Novosvětská slať, Buková slať, Malá slať, Pasecká slať nebo Stráženská rašelina. Obrázek 21 Chalupská slať

Zdroj: www.naucnoustezkou.cz

Obrázek 22 Boubínský prales

Zdroj: Wikipedia

Nemovité kulturní památky jsou evidovány ve všech obcích, resp. v některé z jejích místních částí, kromě obce Bohunice, Chlumany, Kubova Huť, Nebahovy, Pěčnov, Újezdec a Vrbice. V obcích na území MAS Šumavsko je evidováno četné množství nemovitých památek. Nejvíce evidovaných památek tvoří venkovské usedlosti nebo měšťanské domy (zejména v Prachaticích a Vimperku). Územím MAS Šumavsko, z. s. také prochází bývalá Zlatá stezka, která se táhne z Německa přes Rakousko, Šumavou, šumavským podhůřím, až k Praze. Má několik tras. Na území MAS se nachází Vimperská (začíná v Pasově a prochází českými obcemi Strážný, Horní Vltavice, Solná Lhota a Vimperk), Kašperskohorská (počátek má opět v Pasově a prochází Strana 99



českými obcemi Filipova Huť, Horská Kvilda, Kozí Hřbety a Kašperské Hory) nebo Prachatická (počátek má v Pasově a prochází českými obcemi České Žleby, Soumarský most, Volary, Cudrovice, hrad Hus, Albrechtovice, Perlovice, Prachatice). V průběhu století byla stezka nazývána mnoha způsoby, např. „pasovská“, „prachatická“, „solná“ či „česká“. Výraz „Zlatá stezka“ se začal používat až v 16. století. Obrázek 23 Prachatická trasa Zlaté stezky

Zdroj: www.prachatice.cz

Obrázek 24 Tři větve Zlaté stezky

Obrázek 25 Vimperská trasa Zlaté stezky

Na území MAS Šumavsko, z. s. se nachází mnoho bývalých zaniklých osad. Patří mezi ně Březová Lada, Cedrovice, Černá Lada, Dobrá, Dolní a Horní Cazov, Knížecí Pláně, Krásná Hora, Paseka, Radvanovice, Slatina, Šindlov a Zahrádky. Strana 100



Na území MAS Šumavsko působí nově vzniklá kancelář destinačního managementu – PRO Šumavsko. Mezi hlavní úkoly kanceláře patří propagace území Šumavy a Pošumaví – zejména jejich propojení na kulturní a turistické úrovni. Toto propojení zde trochu chybí. Oblast Šumavy je díky svou jedinečností (NP a CHKO, příroda, legislativa) oddělena od sousedních částí Pošumaví. Cílem MAS a Kanceláře je propojit obě destinace tak, aby byly schopné spolupracovat jak na zatraktivnění území (zvýšení turistického ruchu v území), tak i na pořádání nebo sdílení různých kulturních, sportovních a jiných aktivit. Jedním z řešení by mohlo být vytvoření jednotného informativního webu pro oblast Šumavy a Pošumaví, kde by se návštěvníci dozvěděli typy na výlety nejen na Šumavě, ale i v jejím okolí. Informovali by se zde i o konání kulturních a jiných akcí v této destinaci a jiných atraktivitách území a jeho okolí. Součástí webu by mohla být i databáze spolků na území MAS Šumavsko, která by pomohla s lepší komunikací a spoluprací mezi jednotlivými spolky. Dalším řešením zatraktivnění území by byla nabídka komplexních služeb pro návštěvníky. Tím se rozumí zavedení komplexních turistických balíčků, které by pro návštěvníka představovaly nabídku veškerých služeb spojených s jeho pobytem v destinaci. Jednalo by se o nabídku ubytování, kulturní program, nabídku nejrůznějších kulturních akcí v okolí, stravovaní, apod. Tento produkt zde zatím chybí. Dalším identifikovaným problémem na území MAS je málo flexibilní a kvalifikovaná pracovní síla v oblasti cestovního ruchu. Zaměstnanci restaurací, ubytovacích zařízení a infocenter nemají dostatečnou ochotu a motivaci se učit a zlepšovat. Díky blízkosti německých hranic je téměř nutností znalost minimálně německého (popř. anglického) jazyka na komunikativní úrovni pracovníků v cestovním ruchu. Bohužel tato znalost není samozřejmostí, spíše velkým nedostatek na území MAS. Řešením je pořádání vzdělávacích kurzů zaměřené nejen na cizí jazyky. Díky tomu pracovníci dostanou možnost se dále vzdělávat a zdokonalovat tak služby zákazníků a nejen zahraničním turistům.

Strana 101



Přírodní, kulturní památky a jiné atraktivity jednotlivých obcí Bohumilice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Avšak první zmínka pochází již z 10. století. Dominantou obce je gotický kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven okolo roku 1240. Z původní stavby se dochovalo základní zdivo a portál na severní straně kostela. Další zajímavostí je zámeček Skalice, který je zapsán jako nemovitá památka Ministerstva kultury. V katastru obce také stojí kaple sv. Jana Nepomuckého a výklenková kaplička. Obrázek 26 Kostel Nejsvětější Trojice

Zdroj: www.kostelycz.cz

V Bohumilicích se nachází zámek. Zámecký areál je rozdělen do dvou oddělených dvorů. V horním areálu se nachází zázemí pro jízdárnu včetně koňských boxů a kryté jízdárny. Ve spodní části zámeckého areálu se rozkládá rozlehlý park, dva rybníčky a vlastní „zámek skalice“ z 16. století.

Strana 102



Obrázek 27 Zámek v Bohumilicích

Zdroj: www.castles.cz

Bohumilice neleží v žádném chráněném území, ale do katastru obce spadá přírodní rezervace Opolenec. Rezervace chrání porosty teplomilné květeny na krystalických vápencích, součástí je archeologicky významná jeskyně a tzv. Sudslavická lípa stará více než 700 let. U obecního úřadu roste památná Bohumilická lípa. Významná je také Bohumilická alej, která čítá na 76 stromů a jejich stáří je odhadováno na 150 let. Vede podél cesty na Bošice.

Strana 103



Obrázek 28 Bohumilická lípa

Zdroj: www.vimperk.cz

Zajímavostí je, že roku 1830 zde byl místním rolníkem vyorán meteorit. Jeho zbytek je dnes uložen v Národním muzeu.

Strana 104



Bohunice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. V obci se nachází kaplička. Obrázek 29 Kaplička v Bohunicích

Zdroj: www.krajempodsumavou.cz

Borová Lada Obec Borová Lada vzniká roku 1750. Děje se tak z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwanzenbergu. První usedlíci byli převážně dřevorubci a původní obyvatelé sousedních sklářských obcí. Na území obce jsou vyhlášeny dvě přírodní rezervace – Najmanka a Pravětínská Lada a čtyři přírodní památky – Borová Lada, jehož součástí je ekosystém rašeliniště Chalupské slati; Buková slať; Pasecká slať a oblast bývalé pastviny Pod Šindlovem, kde se nachází porosty chráněného jalovce obecného. V místní části Nový Svět se nachází venkovská usedlost, čp. 11, které je zapsáno Ministerstvem kultury (dále jen MK) jako nemovitá památka. Obrázek 30 Pravětínská lada

Zdroj: mapatia.com

Strana 105



Bošice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. Osídlení krajiny, kde se nyní nachází obec Bošice, sahá až do pravěku. Důkazem je starobylé hradiště Věnec, které leží nedaleko. Do katastru obce spadá Mařský vrch, který je přírodní památkou. Vyhlášena byla roku 1989. Důvodem ochrany je balvanové moře (též jinak kamenné moře) syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu. Jeho délka je přibližně 150 metrů a šířka 40 metrů. Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů vysoká rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935. K rotundě vede křížová cesta. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka. Obrázek 31 Mařský vrch (rozhledna, rotunda a křížová cesta)

Zdroj: http://rozhledny-cr.wz.cz

Obrázek 32 Kamenné moře na Mařském vrchu

Zdroj: atlas-cs.logis.cz

Strana 106



V místní části Budilov se nachází kulturní památka ČR – pamětní kámen (tzv. popravčí kámen. Je umístěn v nedalekém lese Bodalík.

Budkov Prvně připomínán roku 1354 jako vladycké sídlo v držení Budkovských z Budkova. Roku 1675 byla osada připojena k panství Vlachovo Březí. Nachází se zde tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1370, později barokně přestavěna (vstupní portál gotický), dnes součást hospodářského stavení. Obrázek 33 Tvrz

Zdroj. Wikipedia

Další významná památka je kamenný dvouobloukový most z 16. století nacházející se 1 km východně od obce. Dále zde můžeme najít zděný původně renesanční mlýn z roku 1557 s raně barokním štítem. Významné jsou v Budkově včelíny. Jedná se o bohatě ručně vyřezávané barevné včelíny pocházející z roku 1910. Nacházejí se u domu čp. 14. Obrázek 34 Včelín

Zdroj: Wikipedia

Strana 107



V okolí obce byla objevena skupina slovanských mohyl. Severovýchodně od obce elektromagnetická observatoř Geofyzikálního ústavu AV ČR. V obci se také nachází památná lípa. Roste u výklenkové kapličky (zasvěcena sv. Janu Nepomuckému) při silnici do Vlachova Březí a Chluman.

Buk První zmínka o osadě Buk pochází již z roku 1299 a pochází ze soupisu vesnic pražského probošta, jemuž vesnice patřila do roku 1390. Od roku 1400 byl Buk součástí volyňského panství, které náleželo k proboštství katedrály Svatého Víta v Praze. Významný rok pro obec je rok 1920, kdy se Buk oddělil od Šumavských Hoštic a stal se samostatným. Uprostřed návsi v Buku můžeme vidět kapli Panny Marie Sedmibolestné, která pochází z roku 1800. Kulturní nemovitou památkou Ministerstva kultury byla uznána venkovská usedlost v Buku, čp. 5. V místní části Včelná pod Boubínem se nachází kaple Panny Marie Karmelské. Stojí na návsi, a je to kulturní památka ČR. V místí části Vyšovatka můžeme nalézt Kapli z roku 2006. Byla postavena jako náhrada za kapli zbouranou roku 1958. Obrázek 35 Kaple Panny Marie Sedmibolestné

Obrázek 36 Kaple Panny Marie Karmelské

Zdroj: Wikipedia

Obrázek 37 Kaple na Vyšovatce

Zdroj: www.turistika.cz

Strana 108



Bušanovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. V obci se nachází několik významných venkovských usedlostí (selské baroko). Jedná se o objekty s čp. 12, 13 a 27. Obrázek 38 Čp. 13

Obrázek 39 Čp. 27

Zdroj: Wikipedia

V místní části Dolní Nakvasovice se narodil architekt a stavitel lidové architektury Jakub Bursa. Nachází se zde usedlost čp. 9 v tomto stylu, prohlášeno za kulturní památku ČR. V místní části Horní Nakvasovice se na návsi nachází kaple Panny Marie – kulturní památka ČR. Obrázek 40 Kaple Panny Marie


Strana 109



Čepřovice První písemná zmínka o vsi je z roku 1315. Nejvýznamnější stavbou je renesanční tvrz, která stojí uprostřed návsi a pochází z 18. století. Na návsi stojí i kaplička. Obrázek 41 Kaplička v Čepřovicích

Zdroj: Wikipedia

V místní části Jiřetice se nachází venkovské usedlosti čp. 4 a 12, které jsou zapsány na seznamu kulturních památek ČR. Obrázek 42 Selské baroko v Jiřeticích

Zdroj: Wikipedia

Nedaleko obce Koječín se nachází zřícenina hradu Helfenburk (spadá již do katastru Krajníčko).

Strana 110


Obrázek 43 Helfenburk


Obrázek 44 Helfenburk

Zdroj: Wikipedia

Čkyně První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243. Čkyně patří mezi největší pravěká hradiště v Čechách – Věnec. V obci se nachází kostel sv. Máří Magdalény. Je raně gotický a pochází ze 13. století. V roce 1789 byl částečně přestavěn. Zvonice nad presbytářem pochází z roku 1827. Zařízení kostela je novogotické, avšak kamenná křtitelnice pochází z raně gotické doby. Obrázek 45 Kostel sv. Míří Magdalény

Zdroj: Wikipedia

Mezi další významnou památku patří židovský hřbitov, který byl založen na konci 17. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1688. Pohřbívalo se zde až do roku 1942, kdy byli místní Židé deportováni do koncentračních táborů. Na hřbitově se nalézá soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Nachází se zde speciální dětské oddělení, jehož náhrobky při západní části ohradní zdi mají orientaci východní - na rozdíl od ostatních orientovaných na západ. Márnice z 19. století nese hebrejský nápis a pamětní desku připomínající židovskou komunitu obce a oběti holocaustu. Ve hřbitovní márnici je pamětní deska obětem nacismu ze Čkyňska. Poslední rekonstrukce hřbitova proběhla v letech 1982 – 1995.

Strana 111



Obrázek 46 Židovský hřbitov

Zdroj: Wikipedia

Další významnou památkou je nově zrekonstruovaná synagoga o kočárovna. Byla postavena roku 1828 v klasicistním stylu. Roku 1992 byla vyhlášena za kulturní památku ČR. V dnešní době je využívána jako galerie, pořádají se zde výstavy, koncerty a plánované je infocentrum. Obrázek 47 Synagoga před rekonstrukcí

Zdroj: Wikipedia

Obrázek 48 Synagoga po rekonstrukci

Zdroj: sokolvolyneinfo.rajce.idnes.cz

Další památkou je zvonička, která je zapsaná na seznamu nemovitých památek ČR, venkovský dům (čp. 54) nebo zámek, který je v současné době využíván jako obecní úřad Čkyně. Je památkově chráněn. Na náměstí je postaven památník obětem první světové války. V místní části Onšovice (jihovýchodně od obce) se nachází kulturní památka ČR – Sovův mlýn. Další památka je kaple, která se nachází na návsi v Onšovicích. Roste zde i památný strom – Onšovická lípa. Strana 112



Obrázek 49 Kaple v Onšovicích

Zdroj: Wikipedia

V místní části Spůle se na návsi nachází kaple sv. Jana a Pavla.

Drslavice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1384. Nejvýznamnější stavbou v obci je drslavická tvrz, která je zapsaná jako kulturní památka ČR. Jedná se o goticko – renesanční stavbu pocházející ze 14. století. V roce 1778 byla tvrz upravena na sýpku, tomuto účelu sloužila až do roku 1803, kdy byla po částech rozprodána poddaným. V roce 1931 tvrz koupili manželé Švejdovi, jejich potomek, Zdeněk Švejda, bývalý stíhací pilot, tvrz dnes rekonstruuje. V tvrzi se dnes nachází restaurace. Obrázek 50 Drslavická tvrz

Zdroj: Wikipedia

Strana 113



V místní části Švihov se nachází památný strom – Švihovská lípa.

Dub Ves prvně připomínána r. 1274 jako sídlo Jana z Dubu. Dále se zde vystřídala řada držitelských rodů, mezi nimi též v Ietech 1689 – 1741 Buquoyové. V obci se nachází novogotický zámek z let 1854 – 60, který je účelově využit. Ve svém zdivu uchovává středověké konstrukce tvrze. Je to čtyřkřídlý, jednopatrový objekt s malým středním nádvořím. Z tvrze se zachovala též dvě renesanční ostění se znaky Hodějovských. V letech 1854 – 60 zámek přestavěn arch. J. Niklasem v novogotickém slohu. U zámku se nachází anglický park. Obrázek 51 zámek Dub

Zdroj: Wikipedia

Nyní prochází zámek rekonstrukcí – je prozatím otevřena 1 místnost (obrazárna). Funguje od roku 2003. S velikým ohlasem se setkalo všech 5 umělců, kteří zde již vystavovali. Obec chce v prostorách zámku také zřídit kulturní místnost – pro vítání občánků. Dále se v obci nachází kostel Rozeslání sv. apoštolů z r. 1787, věž přistavěna v r. 1807, vnitřní zařízení z 18. stol s novějšími doplňky. Bývalá židovská ulice, synagoga přeměněna na obytný dům, židovský hřbitov z počátku 18. století. V obci Dub, Dvorci, Javornici a D. Lhotě nachází kapličky např. kapličky Sv. Václava. Na náměstní obce Dub je rodný dům Prof. Vondráka, dále se v obci nachází fara, kterou má obec v pronájmu od církve. Obrázek 52 Kostel rozeslání sv. apoštolů Z

Zdroj: Wikipedia

Strana 114



Dvory Osada byla založena již ve 14. století. Od 1. pol. 16. století přešla do majetku Rožmberků a byla připojena k panství Vimperk. V obci se dochovaly lidové stavby v tzv. selském baroku (architekt Jakub Bursa). Dále jsou obce patrné zbytky valů po zaniklém slovanském hradišti z 10. století. Na několika místech v okolí obce jsou dochované rýžovnické sejpy (v některých ojedinělé nálezy z doby bronzové). Nachází se zde kaple sv. Jana Nepomuckého a poblíž obce stával bývalý Hrádek nad Podedvorským mlýnem. Obrázek 53 Kaple sv. Jana Nepomuckého

Zdroj: Wikipedia

Obcí vede cyklostrasa č. 1111.

Horní Vltavice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Obec ležela na Vimperské větvi Zlaté stezky, která vedla od Vimperka přes Horní Vltavici do německého Freyungu a odtud dále do Pasova. V 16. – 18. století byla v okolí obce v provozu celá řada skláren. Dominantou obce je kulturní památka barokní kostel Panny Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven roku 1724 na základech původní kaple. V interiéru kostela se nachází dva vzácné obrazy od Petra van Roye z let 1724-25. Kostel je na seznamu nemovitých památek ČR.

Strana 115



Obrázek 54 kostel Panny Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého

Zdroj: Wikipedia

Nedaleko mostu se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, která je uznána MK jako nemovitá památka. Pochází z druhé poloviny 18. století a v minulosti několikrát prošla rekonstrukcí, a to v roce 1924-26 a v roce 1996. V obci a v jejím okolí se nachází i další nemovité památky. Např. sloup lesmistra Johna, vodní plavební kanál Kaplického potoka, silniční most přes Teplou Vltavu (prohlášen roku 1987 za kulturní technickou památku), zájezdní hospoda (čp. 10) a venkovská usedlost (čp. 27). Okolní krajinu hornovltavicka doplňuje drobná sakrální architektura zasazená do zdejší krajiny (boží muka, křížky). Do katastru obce spadá i proslulý Boubínský prales, který je považován za významnou národní přírodní rezervaci. NPR byla vyhlášena roku 1858 na popud lesníka Josefa Johna. Oblast leží v CHKO Šumava a přírodní rezervací byla vyhlášena proto, že zde roste bukosmrkový porost s vtroušeným kmenem. Kolem jádra pralesa se nachází naučná stezka, která začíná i končí u Boubínského jezírka a vede na vrchol hory Boubín, kde se nachází nová rozhledna s výhledem na celou Šumavu. V Horní Vltavici se také nachází lyžařský areál „Nad Kovárnou“ s lanovkou pro sjezdové lyžování a mnoho upravovaných běžeckých tras pro zimní turistiku.

Strana 116



Hoštice u Volyně Obec je známa z filmů režiséra Zdeňka Trošky Slunce, Seno… dochovala se i malba jelena na štítu z jednoho z místních objektů. Obrázek 55 Dům s jelenem

Zdroj: Wikipedia

Můžeme zde najít pohádkovou turistickou kancelář – vydává pohledy, videokazety aj. upomínkové předměty. Otevřeno květen – září. Na místním hřbitově je pochován M. Tučný, rada Houska (zakladatel psího plemena (rodu) Fousků. U hřbitova je i kostel Nanebevzetí Panny Marie, pocházející z roku 1593, postaven je v renesančním slohu. Obrázek 56 Kostel a hřbitov

Obrázek 57 Hrob Michala Tučného

Zdroj: www.hrady.cz

Zdroj: bohuslavaci.eu

Nachází se zde zámek, který je také dobře znám z filmů komedií Slunce, Seno…. Nyní je to soukromý objekt, nepřístupný veřejnosti.

Strana 117



Obrázek 58 Zámek

Zdroj: Wikipedia

Můžeme zde vidět chráněný štít na návsi nebo židovský hřbitov s více než 30 náhrobky s hebrejskými nápisy nedaleko obce (cca 700 m za vsí). Raritou u tak malé obce je vlastní muzeum, které se zde nachází. Věnováno je hasičství a otevřeno bylo roku 2003. K vidění je zde historie a současnost hasičského sboru, galerie Zdeňka Trošky, Michala Tučného, Tomáše Linky, řezbáře Ivana Moravce a Josefa Pěnči, nejúspěšnějšího člena sboru hasičů. Obrázek 59 Hasičské muzeum

Zdroj: hasicihosticeuvolyne.estranky.cz

Strana 118



Husinec První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291. V Husinci se nachází rodný dům mistra Jana Husa, který je zapsán na seznamu kulturních památek ČR. Díky tomu se město proslavilo nejen v širokém okolí. Na náměstí můžeme vidět pomník Mistra Jana Husa a také jeho sochu z roku 1958. Obrázek 60 Socha Jana Husa

Zdroj: Wikipedia

Obrázek 61 Rodný dům Jana Husa

Zdroj: ihned.cz

Další významnou sochou je barokní socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z 18. století, která se nachází u mostu přes řeku Blanici. Dominantou města je kostel Povýšení svatého Kříže. Kostel je postaven na gotických základech, jeho dnešní podoba pochází z doby po požáru v roce 1802. Krásnou památkou je oltář sv. Kříže, který je součástí kostela.

Strana 119



Obrázek 62 Socha sv. Jana Nepomuckého Obrázek 63 Kostel sv. Kříže

Zdroj: www.husinec.cz

Další významnou památkou je hřbitovní kostel sv. Cyrila a Metoděje. z novorománské doby a byl postaven roku 1870.

Pochází

Obrázek 64 Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Zdroj: www.husinec.cz

Strana 120



Zajímavostí je, že v obci se nachází soukromá hvězdárna, která patří panu Ludvíkovi Friedbergrovi. V obci se nachází další památkově chráněné objekty – bývalá radnice čp. 1, dům čp. 3, Kejsův dům čp. 42, statek v osadě Výrov čp. 12. Za zmínku stojí i nedaleko ležící Husinecké přehrada, která se začala používat roku 1939. Její funkce jsou jak zásobárna vody, regulace vody v řece Blanici nebo veřejné rekreační koupání. Obrázek 65 a 66 Husinecká přehrada

Zdroj: idnes.cz, kocicak.mysteria.cz

Chlumany První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. V centru obce se nachází náves s kapličkou a malým parčíkem, ve kterém je umístěn pomník padlým vojínům z 1. světové války. Obrázek 67 Kaplička

Obrázek 68 Pomník


Strana 121



V Chlumanech se nachází obecní Ky.By zahrada, která je věnována bylinkám a sezónním plodinám. Obrázek 69 Ky.By zahrada

Zdroj: www.kyby.cz

Chroboly První písemná zmínka o obci pochází z roku 1317. Nejvýznamnější památkou je zde poutní kaple Panny Marie Lurdské, která se nachází nedaleko obce a byla dostavena roku 1903. Kaple byla v době totality zničena, avšak díky chrobolským občanům později opět obnovena. Obrázek 70 Kaple Panny Marie Lurdské

Zdroj: www.chroboly.cz

Strana 122



Další významnou památkou je kostel Panny Marie, ke kterému patří hřbitov. Dále zde můžeme vidět kapličku směrem na Záhoří, sochu sv. Jana Nepomuckého, Keplův vodní mlýn a přírodní památku Tisy. Obrázek 71 Kaple Panny Marie

Zdroj: www.farnostprachatice.cz

V místní části Leptač se nachází trojice památných buků. Stojí poblíž zaniklé osady Lažišťko. V místní části Rohanov se nachází kulturní památky – usedlosti čp. 18, 20, 44. Dále zde můžeme vidět přírodní památku U Poustevníka. Důvodem ochrany jsou podmáčené smrčiny a olšiny s bohatou květenou. Nedaleko Rohanova se nachází rekreační centrum Rohanov – jedná se o rybník s možností koupání + kemp.

Kubova Huť První zmínka o obci pochází z roku 1728, kdy zde Johann Podsneider založil sklářskou huť. Jméno dostala po zámeckém hejtmanovi Gubovi a byla to jedna z mnoha šumavských sklářských osad. V minulosti obci protínala známá Zlatá stezka. V roce 1899 byla vybudována železniční trať spojující Vimperk a Volary. Trať zahrnovala i stanici Kubova Huť, která se stala se svou nadmořskou výškou 995 m. n. m. nejvýše položenou železniční stanicí v ČR. Hojně je využívána i dnes, zejména turisty, pro které obce slouží jako rekreační středisko v rámci letní i zimní turistiky. V obci se nachází několik historických budov, které odrážejí atmosféru typické šumavské původní architektury. Mezi ně patří budova U Kubešů, U Geců nebo Schwanzenberská myslivna z roku 1908, která se nachází v centru obce. V jižním sousedství obce se nachází přírodní památka Hornovltavické pastviny a při hlavní silnici u obce roste památný strom Jasan ztepilý. V celém okolí Kubovi Hutě se nachází staré opevnění z druhé světové války. Jedná se především o bunrky.

Strana 123



Celá obec je přizpůsobena a zaměřena na cestovní ruch, který je zde čilý jako v letní, tak i v zimní sezoně. V obci se nachází skiareál se dvěma vleky, které jsou určené pro výcvik sjezdového lyžování a jeden dětský vlek. Kubova Huť je také nástupním místem pro mnoha běžeckých tras NP Šumava. V letní sezoně je okolí obce využíváno hlavně pro cykloturistiku a pěší turistiku. Cyklostezky a turistické trasy jsou označeny. Obrázek 72 Železniční stanice Kubova Huť

Zdroj: Wikipedia

Obrázek 73 Bunkr z válečné doby

Zdroj: Wikipedia

Strana 124



Kvilda První zmínka o obci pochází z roku 1569. Vesnici založili Němci a až do roku 1945 zde bylo obyvatelstvo převážně německé. V minulosti byla Kvilda součástí Zlaté stezky a stala se nejvýznamnější obcí centrální Šumavy. Kvilda se stává střediskem průmyslu, obchodu, ale i náboženským a společenským střediskem. Kvildský katastr leží celý na území NP Šumava, a proto je zde vyhlášeno celkem 6 maloplošně chráněných území (národní památka). Je to Jezerní slať, což je významné rašeliniště. Další je oblast Kvilda – Pod políčky, což je oblast kvildského potoka a nachází se zde zbytky chráněných a ohrožených druhů rašeliništní, mokřadní a vřesovištní vegetace (hlavně Hořec panonský). Třetí chráněné území je Olšinka, kde je významné tokaniště tetřeva. Další je Pramen Vltavy. Označené místo je pouze symbolické, protože pramenů Vltavy je více a nachází se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu Černé hory. U Pramenu Vltavy stojí socha od českého řezbáře Davida Fialy. Pátým chráněným územím na kvildsku je Tetřevská slať a poslední jsou Vltavské stráně s hustým porostem Hořce panonského. Obrázek 74 Jezerní slať

Zdroj: Wikipedia

Dominantou obce je novogotický kostel sv. Štěpána. Původně zde stával jednolodní kostel z roku 1765, ale byl zničen při požáru, který obec zachvátil v roce 1889. V letech 199499 byl kostel renovován, včetně zvonu a varhan. V současnosti se v kostele konají pravidelné mše.

Strana 125



Obrázek 75 Kostel sv. Štěpána

Zdroj: wikipedia

Kvilda je významným centrem turistických radovánek. Nachází se zde skiareál s jedním vlekem a funguje jako nástupní místo mnoha běžeckých tras vybíhajících do celé centrální Šumavy. Novinkou jsou stezky pro lidi se sněžnicemi, které jsou v okolí celé obce. Stejně tak se zde nachází mnoho cyklostezek a stezek pro pěší, které jsou turisty hojně využívány v letní sezoně. Zajímavostí je, že Kvilda je v pěti případech oficiálně zapsána do České databanky rekordů agentury Dobrý den. V katastru obce pramení nejdelší řeka ČR – Vltava. Délka toku je 430 km. Další zajímavostí je největší společenský sál se střešní kosočtvercovou dřevěnou vazbou prkének bez použití trámů. Sál pochází z roku 1931 a je zapsán na seznamu nemovitých památek MK ČR. Třetím rekordem je, že se v katastru obce nachází nejstudenější místo ČR. Jedná se o meteorologickou stanici Perla, která leží v údolí Jezerní slati. Průměrná roční teplota je zde 2 °C a průměrný počet mrazových dnů za rok je zde 252. Dalším rekordem je, že Kvilda se svou nadmořskou výškou 1 064,8 m. n. m. je nejvýše položenou obcí v ČR. Poslední rekord je ten, že v obci se nachází nejvýše položený živě rostoucí ozdobený vánoční strom. Strom se tyčí do výšky 25,24 metrů a stojí na návsi vedle kostel sv. Štěpána.

Strana 126



Obrázek 76 Socha Davida Fialy u pramenu Vltavy Obrázek 77 Pramen Vltavy

Zdroj: http://jam53.rajce.idnes.cz/

Zdroj: www.ekolist.cz

Kratušín První písemná zmínka o obci pochází z roku 1389. Na návsi stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie. Za nemovitou památku je také považována venkovská usedlost čp. 6. Obrázek 78 Kaplička

Zdroj: www.kratusin.cz

Strana 127



V místní části Chlístov stojí památná lípa – Husova lípa, pod kterou údajně kázal Mistr Jan Hus. Dále se zde nachází lávka – mostek přes Cikánský potok, která je považována za nemovitou památku. Obrázek 79 Husova lípa


Lažiště První zmínka o obci pochází z roku 1352. Osada byla jedinou z poddanských vesnic panství Vimperk. V obci se dochovaly roubené i zděné špýcharové roubené domy šumavského typu (čp. 6, 9, 15, 16, 20 a 22). Roku 1995 byly v obci vyhlášeny vesnické památkové zóny. Dominantou obce je původně románská stavba kostela sv. Mikuláše, která pochází z 2. čtvrtiny 13. století. Pozdější přístavby jsou gotické a barokní. Vnitřní zařízení kostela je z 1. pol. 18. stol. a z 19. století. V okolí obce se nachází dochované rýžovnické sejpy.

Strana 128



Obrázek 80 Kostel sv. Mikuláše

Zdroj: kostelycz.cz

Lčovice Nejstarší historicky doložená zmínka o Lčovicích je z roku 1321, kdy se hovoří o jistém Zbraslavu z Lčovic. Nejvýznamnější pamětihodností je lčovický zámek. Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s raně barokním arkádovým průčelím. Půdorys hlavní budovy zámku je z větší části tvořen původní gotickou tvrzí s 2 m silným zdivem. Ve výklenku v levé stěně nástupního schodiště je také dodnes dochován lomený gotický portál. Vstupní brána pochází z první poloviny 19. století. K severnímu nároží zámku je připojena patrová desetiboká barokní přístavba s klenutým přízemím. V parku, který byl založen v roce 1660, stojí osmiboká, raně barokní kaple (1669) zakončená kupolí a lucernou, vyzdobenou malbou s bohatým štukem. Osmiboký je i pavilón se znakem Hýzrlů z Chodů. Stejný půdorys má i grotta s částečně dochovanými nástěnnými malbami. Zámek i park jsou dnes v soukromých rukou a jsou památkově chráněné.

Strana 129



Obrázek 81 Zámek

Obrázek 82 Brána zámku

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia

Další památkou nacházející se v Lčovicích je kaple sv. Antonína Paduánského, který se nachází na vrchu nad zámkem. Obrázek 83 Kaple sv. Antonína Paduánského

Zdroj: www.lcovice.cz

Lenora Obec byla založena v roce 1834 Janem Meyerem okolo nově vzniklé sklářské huti. Později se stala nejvýznamnější sklárnou Rakouska-Uherska. Fungovala až do roku 1995, kdy byl po neúspěšné privatizaci provoz zastaven. Od té doby sklárna mění majitele a stávají se z ní ruiny. Sklářskou tradici v Lenoře připomíná místní muzeum věnované sklářské výrobě. V obci se nachází několik významných nemovitých památek. Mezi ně patří zděná obecní pec na chleba, která je významnou technickou památkou z první poloviny 19. století. Používala sem až do první světové války. Ještě dnes můžeme ochutnat čerstvě pečený chléb z této vzácné pece, a to každou sobotu v létě až do konce roku.

Strana 130



Obrázek 84 Pec na chleba

Zdroj: www.sumavanet.cz/lenora/

V centru obce stojí zámeček. Původně sloužil jako sídlo majitelů místních skláren Klariků. Dnes je přestavěn na hotel. Necelá 1 km za Lenorou směrem na Volary překračuje Teplou Vltavu vzácný dřevěný most, tzv. rechle. Byl postaven koncem 18. století a je významnou technickou památkou v ČR. Sloužil k zadržování a postupnému vypouštění dřevěných polen a špalků, které odtud putovaly až do papíren ve Větřní. Provoz byl ukončen až po vybudování přehrady Lipno. Obrázek 85 Rechle

Zdroj: http://tomka.rajce.idnes.cz

Nachází se zde také dva pomníky. Pomník malíře a skladatele Andrease Hartauera z roku 1937, který je autorem písně „Na krásné Šumavě“. V obci najdeme i jiné nemovité památky, jako venkovskou usedlost (čp. 19) a ratejnu (čp. 16). Stará kovárna a sklářské domky jsou odkazem na původní šumavskou lidovou architekturu.

Strana 131



I Lenora je významným centrem pro turistiku. Nachází se zde nástupní místo pro vodáky, běžkaře či pěší turistiku, protože obec je východiskem pro výlety na blízký Boubín. Obcí prochází i velká šumavská cyklomagistrála (Železná Ruda – Vyšší Brod).

Lipovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1386. Uvádí se jako sídlo zemanského rodu Lipovských z Lipovice. V obci můžeme najít několik pamětihodností. Mezi nejvýznamnější patří tvrz v Lipovicích. Jedná se o malou vladyckou tvrz, která měla vedle obytné místnosti valně klenutou špýcharovitou komoru. Jde o dvoupatrovou stavbu se sedlovou střechou a hlubokým obranným příkopem s parkánem. Stavba pochází pravděpodobně z první poloviny 15. století, přestavěna v 16. století. Z této přestavby pocházejí dvě gotická ostění u hlavního vchodu do přístavby a do valeně sklenuté komory v prvním patře. Hlavní budova tvrze byla v každém patře rozdělena na tři místnosti; klenutá místnost měla malá štíhlá okénka, větší síň je osvětlena třemi velkými okny s vyzděnými sedátky ve špaletách. Obrázek 86 Tvrz

Zdroj: Wikipedia

Mezi další památky patří kaple svatých Andělů Strážných s oltáříkem ve stylu selského baroka (pochází z poloviny 19. století) a je dílem Jakuba Bursy. Další památky jsou např. špýcharový dům s obytnou světnicí a valeně klenutou sýpkou, usedlost čp. 4 ve stylu selského baroka, která je dílem Jakuba Bursy. Nedaleko obce můžeme nalézt skupinu třinácti slovanských mohyl.

Strana 132



Litochovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. U Litochovic se v minulosti těžily pegmatity ke sklářským účelům. Mezi pamětihodnosti obce patří kaple sv. Floriána. Dále zde můžeme najít mnoho prvků z lidové architektury – měšťanský dům správcovský (sídlo správce pražské kapituly ze 16. století – čp. 1) a venkovská usedlost čp. 2. V místní části Střítež se nachází venkovská usedlost čp. 8 – kulturní památka ČR. Obrázek 87 Kaple sv. Floriána

Obrázek 88 Selské baroko

Zdroj: Wikipedia

Malenice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Dne 26. dubna 1896 se zde narodil Jaroslav Jankovec, český dirigent a hudební skladatel. V roce 2008 získala obec titul Vesnice roku 2008 Jihočeského kraje a 3. místo v celostátním kole soutěže Vesnice roku. Mezi nejvýznamnější památky obce patří kostel sv. Jakuba Většího, u kterého se také nachází hřbitov. Dnešní podoba je z roku 1885. Na zdi za oltářem je možno spatřit pozůstatky nástěnných maleb z první poloviny 14. století: Smrt Panny Marie, Zmrtvýchvstání, Misericordia Domini a smrt sv. Vavřince, Adam a Eva v ráji - nástěnná malba ze 14. století na pravé boční straně, kamenná kropenka u kostelního vchodu, cínová křtitelnice v kostele. Na místním hřbitově se nachází místo posledního odpočinku mnoha slavných a známých osobností: architekt Josef Zítek (stavitel Národního divadla v Praze); archivář František Teplý (autor velkého množství národopisných studií); Anna Hüttnerová; herec Jiří Pleskot; akademický malíř Jaroslav Pešek; režisér Zdeněk Podskalský; prof. MUDr. Marie Pešková, DrSc.; sbormistr Pavel Kühn nebo herečka Jiřina Jirásková.

Strana 133



Obrázek 89 Kostel sv. Jakuba Většího se hřbitovem

Zdroj: Wikipedia

Další památkou je kaple sv. Václava, která se nachází na vrchu Hůrka. Postavena byla v duchu románské rotundy na náklady archiváře Františka Teplého a dne 25. září 1932 slavnostně posvěcena. V roce 2003 byla komplexně opravena, v současné době slouží jako poutní místo při zářijové Václavské pouti. Původní obraz sv. Václava, zdobící vnitřek kaple, byl zcizen. V roce 2008 Jakub Komrska namaloval nový obraz, dle své vlastní předlohy, přímo na zeď. Obrázek 90 Kaple sv. Václava

Obrázek 91 Boží muka

Zdroj: www.obecmalenice.cz

Strana 134



Dále zde můžeme vidět Boží muka na mostě se sochou sv. Jana Nepomuckého a kříž z roku 1893. K celkové rekonstrukci došlo v roce 2006. K místním zajímavostem patří jeskyně v Jiříčků skále, která se vyznačuje krystalickým vápencem. Poblíž obce v lokalitě Frkova Hůrka se nachází mohylové pohřebiště. Obrázek 92 a 93 Jeskyně v Jiříčků skále

Zdroj: www.obecmalenice.cz

Milejovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. Můžeme zde vidět venkovskou usedlost čp. 27 – zemědělský dvůr nebo venkovskou usedlost čp. 9. Obě jsou zapsány na seznamu nemovitých památek ČR. Poblíž obce se nachází poutní místo Dobrá voda. Stojí zde poutní Mariánský kostel s křížovou cestou postavený v 19. století. Nachází se na úbočí vrchu Vráž (647 m). Stavba byla zahájena v roce 1889 a následně dokončena 29. května 1891. Celá stavba - kostel i křížová cesta - byla postavena z příspěvků dárců z Milivic, farností Hoštické, Paračovské a Jinínské a dalších dobrodinců. V roce 1891 byl kostel a křížová cesta vysvěcen. Kostel byl postaven u studánky, podle níž nese celé místo jméno, Dobrá Voda. Kostel je zasvěcen k poctě Královny Nebeské Nejblahoslavenějsí Panny Marie. Okolo kostela vede křížová cesta. Ta je tvořená čtrnácti kapličkami. Voda ze studánky má být podle pověry léčivá, avšak byl v ní naměřen zvýšený obsah radonu. Obrázek 94 Kaple u Dobré vody

Obrázek 95 Křížová cesta

Zdroj: putujici.cz, voztrans.cz

Strana 135



Nebahovy První písemná zmínka o obci pochází z roku 1317. Obec se vyznačuje selským barokem, které se vyskytuje po celé návsi. Uprostřed návsi stojí kaplička. Obrázek 96 Kaplička na návsi

Obrázek 97 Selské baroko

Zdroj: Wikipedia

V obci roste památný strom – lípa srdčitá – Nebahovská lípa (náves). Dalším přírodním jevem poblíž obce je přírodní památka Pod Vyhlídkou. Důvodem ochrany je ochrana rašelinné lesní loučky jako základny pro praktickou výuku biologie. Obrázek 98 Nebahovská lípa

Obrázek 99 Přírodní rezervace

Zdroj: Wikipedia

V místní části Jelemek se nachází přírodní památka Pod Vyhlídkou II. Důvodem ochrany je ochrana areálu Stanice mladých přírodovědců. V místní části Kralovice se nachází přírodní památka Kralovické louky. Důvodem ochrany jsou zrašelinělé svahové louky s bohatou květenou. Jediná lokalita kohátky kalíškaté v jižních Čechách. Dále zde roste např. hořeček český, hladýš pruský, tučnice obecná, kosatec sibiřský, tolije bahenní a další. Nachází se zde i jedna kulturní památka ČR – Forkův vodní mlýn na Zlatém potoce (čp. 19).

Strana 136



Obrázek 100 Přírodní památka Pod Vyhlídkou II Obrázek 101 Kralovické louky

Zdroj: Wikipedia

Nicov Dominantou města je kostel sv. Martina. Je postaven v románském stylu, avšak nyní má barokní podobu převážně ze 17. a 18. století. Další památkou je historická fara. Obrázek 102 Kostel sv. Martina

Zdroj: Wikipedia

Poblíž obce u Řetenic se nachází přírodní památka Amálino údolí – táhle se podél Zlatého potoka. Rezervace je místem výskytu významných druhů, jsou zde rozptýleny biotopy skalisek, mokřadů, stromových skupin a pramenišť. Rezervací prochází naučné

Strana 137



stezky Cestou zlatokopů a Stezka strážců hranice. V okolí Zlatého potoka jsou k vidění pozůstatky dřívějšího rýžování a dolování zlata (štoly atd.). Na vrchu nad osadou Popelná se nalézají pozůstatky opevněného areálu Obří hrad z doby halštatské, nejvýše položeného (971 m n. m.) pravěkého hradiště v Čechách. Je zapsáno jako kulturní památka ČR. Tato lokalita, s kamennými moři na svazích, spadajících do údolí říčky Losenice, je též chráněna v rámci přírodní památky Obří zámek. V Popelné také roste památný strom – Klen u Popelné. Obrázek 103 Amálino údolí

Obrázek 104 Kamenné moře u Obřího hrádku

Zdroj: Wikipedia

V místní části Studenec se nachází kaplička. V místní části Řetenice se nachází kaple Panny Marie. Obrázek 105 Kaplička u Studence

Obrázek 106 Kaple Panny Marie

Zdroj: www.nicov.cz

Strana 138



Nové Hutě První písemná zmínka o obci pochází z roku 1840, kdy byla založena jako sklářská osada. Krásnou dominantou obce je kostel Srdce Ježíšova, který je zapsán jako kulturní památka ČR a jedná se o 2. nejvýše položený kostel v České republice. Obrázek 107 Kostel Srdce Ježíšova

Zdroj: turistika.cz

Můžeme zde vidět přírodní památku Paseckou slať. Důvodem ochrany jsou přirozeně se vyvíjející společenstva na rašeliništi, poslední zbytky mokřadů, zvláště chráněné druhy rostlin a přirozené prostředí trvalého výskytu tetřívka obecného. V obci rostou dva památné stromy – Novohuťský klen a Novohuťský modřín. Obrázek 108 Pasecká slať

Zdroj: Wikipedia

Obrázek 109 Novohuťský klen

Zdroj: www.sumavainfo.cz

Strana 139



Pěčnov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1435. Na návsi se nachází kaplička, která byla dvakrát rekonstruovaná – v roce 1998 (opraven zvon a fasáda) a v roce 2009 (nová střecha). Obrázek 110 Kaplička na návsi

Zdroj: místopisy.cz

Prachatice Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice Prachaty a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“, či podle prahu osídleného území. Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století. Ve městě se nachází mnoho pamětihodností. Prachatické jádro je zapsáno od roku 1981 jako městská památková rezervace. Nachází se zde mnoho měšťanských domů (např. Husův, Heydlův, Sitlův, Rožmberský, Rumpálův dům, hotel Zlatá Hvězda, Knížecí, Žďárských, aj.), mnoho Božích muk (přímo v Prachaticích i v okolí), křížky, výklenkové kapličky a mnoho dalšího ze selského baroka. Obrázek 111 Heydlův dům

Obrázek 112 Husův dům

Zdroj: www.prachatice.eu

Strana 140



Dominantou města je kostel sv. Jakuba, který stojí na náměstí. Jedná se o významnou pozdně gotickou stavbu. Dnešní podoba kostela vznikla v letech 1505-1530, presbytář je starší. Jedná se o síňový trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Cenné jsou pozdně gotické lavice a kamenný sanktuář z roku 1508, se sochou svatého Václava na nároží a reliéfy Zvěstování, Narození Páně a Tří králů na podstavci. Ze stejné doby pochází i almužní pokladnice u vchodu do kostela. Hlavní oltář je barokní. Obrázek 113 a 114 Kostel sv. Jakuba

Zdroj: www.prachatice.cz

Další památkou je kostel sv. Petra a Pavla. Jedná se o hřbitovní kostel původně románského stylu, nyní po úpravách je kostel novogotického stylu s barokními prvky. Z Prachatic sem lze dojít Svatopetrskou cestou, která je lemována výklenkovými kapličkami a božími muky. Obrázek 115 Kostel sv. Petra a Pavla

Zdroj: Wikipedia

Strana 141



Mezi další významné stavby patří stará radnice (čp. 1), stojící na náměstí. Stará radnice je renesanční budova, je třípodlažní, palácového charakteru se sedlovou střechou a dvěma krátkými dvorními křídly. Za zmínku stojí také kamenná kašna se sochou Spravedlnosti stojící na náměstí. Chybí jí však váhy, které byly odcizeny. Obrázek 116 Stará radnice

Obrázek 117 Kamenná kašna

Zdroj: Wikipedia

Z historického centra města je zajímavá také brána, zvaná Písecká. Nachází se u vstupu do historického centra města z Malého náměstí, čili severně od kostela sv. Jakuba Většího. Je součástí středověkého opevnění města. Součást městských hradeb je i bašta Helvít nacházející se v ulici Zahradní. Kousek od bašty je městský park, který byl vybudován roku 1881. Obrázek 118 Písecká brána

Obrázek 119 Bašta Helvít

Zdroj: www.prachatice.eu

Strana 142



V Prachaticích a poblíž nich se nachází také několik přírodních památek. Přímo ve městě můžeme najít Žižkovu skalku, která se rozprostírá do výšky nad město. Důvodem ochrany je selektivní denudací vypreparovaný, strmý, silně rozpukaný křemenný val, součást křemenné žíly. Poblíž Prachatic se nachází přírodní rezervace Libínské sedlo. Důvodem ochrany je přirozený horský suťový les s místy až pralesovitými zbytky. Mezi nejvýznamnější druhy patří kapraď laločnatá, dymnivka dutá, plavuň pučivá, dřípatka horská, zimolez černý, nesytka jedlová. Nejvýznamnější zástupci ptáků jsou kos horský, datlík tříprstý a holub doupňák. Na severovýchodní hranici rezervace se nachází křížová cesta vedoucí z Lázní svaté Markéty ke kapli U patriarchy. Obrázek 120 Žižkova skalka

Obrázek 121 Křížová cesta ke kapli

Zdroj: Wikipedia

Mezi další významné přírodní památky patří např. Irův dvůr (Důvodem ochrany jsou louky a pastviny s prstnatcem májovým a kosatcem sibiřským) nebo Upolíny (důvodem ochrany je vlhká loučka s porostem silně mizejícího rostlinného druhu upolínu evropského). V Prachaticích se také nachází mnoho chráněných památných stromů – Prachatický liliovník, Prachatický jilm a Prachatický břečťan. Místní část Libínské Sedlo je významné pozdně gotickým kostelem sv. Anny z 16. století. V roce 1732 byl barokně přestavěn. Vnitřní vybavení pochází z 1. poloviny 18. století. Vedle kostela stojí památná lípa. Obrázek 122 Kostel sv. Anny s památnou lípou


Strana 143



Ostatní místí části Prachatic jsou také zajímavé. V Perlovicích můžeme nalézt Perlovické lípy – dvojici památných stromů. V Městské Lhotce se nachází vzácná Boží muka. Ve Stádlech se nachází přírodní památka – Stádla (lokalita s bohatým výskytem prstnatce bezového). Ve Starých Prachaticích můžeme najít historický gotický portálek v usedlosti čp. 1 nebo vzácný silniční most.

Předslavice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Název je odvozen od staročeského vlastního jména Předslav. Nejstarší kostelík stál na kopci severně od vsi, jenž se dodnes nazývá Kostelec a stojí na něm pseudorománská rotunda. V obci se nachází kostel Nejsvětější Trojice a hřbitov s kostelem sv. Václava. Mezi další významné památky patří brána usedlostí čp. 4 a 18 (selské baroko) a fara. Obrázek 123 Kostel sv. Václava

Zdroj: www.predslavice.cz

V místní části Marčovice se nachází rodný domek archiváře, kněze a historika Františka Teplého a kaplička.

Strana 144



Obrázek 124 Kaplička v Marčovicích

Zdroj: www.predslavice.cz

Radhostice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1315. V obci se 11. 6. 1934 narodil významný český historik Josef Hanzal. V obci se nachází na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého. Další významnou stavbou je dům čp. 23 – bývalá hospoda. Naproti stojí výklenková kaplička. Obrázek 125 Kaplička sv. Jana Nepomuckého Obrázek 126 Výklenková kaplička

Zdroj: Wikipedia


Strana 145



Místní část Libotyně je významná tím, že v roce 1995 byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. V této vesnici pobýval a tvořil i stavitel Jakub Bursa, který je autorem staveb v tzv. selském baroku. Můžeme zde vidět několik jeho děl. Mezi nejvýznamnější patří kaple Panny Marie z roku 1844, bývalá kovárna z roku 1842 (čp. 24) a statek U Dudáků z roku 1845 (čp. 6). Obrázek 127 Kaplička v Libotyni


Neméně zajímavá je i místní část Lštění. Nachází se zde kostel sv. Vojtěcha. Farní kostel zasvěcený svatému Vojtěchu existoval v Lštění již ve 13. století. Na místě původního gotického kostela byl zbudován v letech 1739 - 1741 nový barokní kostel. Autorem návrhu byl architekt Antonín Erhart Martinelli. Původní presbytář starého gotického kostela byl v barokní novostavbě zachován a slouží jako sakristie. Z původní stavby se ještě zachovala komora. Místo je spojeno se silným svatovojtěšským kultem, který se začal prosazovat především v 18. století. Dodnes je místo známé nejen pod svým úředním jménem Lštění, ale i pod názvy "Vojtěch" nebo "Svatý Vojtěch". Vydávaly se sem čtyřikrát ročně zástupy poutníků - na velikonoční pondělí, na svatého Vojtěcha (23. duben), na svatodušní pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen). Tato tradice je dochována dodnes.

Strana 146



Obrázek 128 Kostel sv. Vojtěcha


V Lštění se dále nachází kaple Nanebevzetí Panny Marie. Stojí na pahorku západně od kostela a vznikla v první polovině 18. století. Jedná se o čtyřbokou mešní kapli, zaklenutá křížovou klenbou s nárožními pilastry. Uvnitř se nachází malovaný křídlový oltářík se sochou svaté Barbory. Dle pověsti z tohoto místa žehnal svatý Vojtěch své rodné vlasti. Obrázek 129 Kaple Nanebevzetí Panny Marie

Zdroj: Wikipedia

Strana 147



Mezi další památky patří kaple Panny Marie Klatovské, které je včleněna do hřbitovní zdi. Další nemovitá památka v obci je fara. Původní fara zde existovala již ve 14. století. Dnešní faru s polovalbovým štítem nechal v roce 1668 postavit vimperský hejtman J. L. Breverius. Nazývala se také „Panský dům,“ protože zde během poutí byli ubytováni významní hosté a v době, kdy farnost neměla svého správce, byla pronajímána. Obrázek 130 Fara Lštění

Zdroj: sumavskecyklotrasy.estranky.cz

Stachy První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada kolem tehdejší sklárny. Stachy byly roku 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací. Zvláštností obce jsou dva kostely, které jsou postaveny jen 100 metrů od sebe. Kostel Navštívení Panny Marie z let 1842-1849 stojící na náměstí a hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné postaven v pozdně barokní době. Mezi další pamětihodnosti patří fara nebo kaple u kostela. Obrázek 131 Kostel Navštívení Panny Marie Obrázek 132Kostel Marie Bolestné

Zdroj: www.kostelycz.cz

Strana 148



V obci nebo v blízkosti obce se nachází několik památných stromů – lípa ve Stachách, Klen u Popelné, Kusovská lípa, Smrk pod Studeneckým lesem, Šebestovská lípa a Šebestovský klen. V okolí Stach se nachází i tři přírodní rezervace. První je Hřibová rezervace Stachy a důvodem ochrany je lokalita výskytu hřiba koloděje. Druhá je Pod Popelní horou a důvodem ochrany je bývalá pastvina s vitálními porosty chráněného jalovce obecného s řadou dalších vzácných a ohrožených druhů rostlin. Poslední je Rašeliniště u Martinela a předmětem ochrany je přirozeně se vyvíjející přechodové rašeliniště. Můžeme zde najít i jednu přírodní památku – Malý Polec. Důvodem ochrany je menší vrchoviště s porosty kleče. Obrázek 133 PR Pod Popelní horou

Obrázek 134 Malý Polec

Zdroj: Wikipedia

Stožec První zmínka o obci Stožec pochází z roku 1769. Byla založena na místě původního dřevařského osídlení z 16. století. Později se stala významným střediskem dřevařské výroby smrkového dřeva. Nejvyhledávanějším turistickým místem v okolí Stožce je kaple Panny Marie, též zvaná „Stožecká kaple“, jejíž vznik se datuje k roku 1721. Kaple je dřevěná a vznikla pod zaniklým hradem. Založena byla z důvodu přítomného léčivého pramene a díky zázračnému obrazu byla (a je) vyhledávaným turistickým místem jak pro české, tak i pro bavorské turisty. Současná podoba kaple pochází z roku 1988, kdy byla znovu vystavěna, protože v padesátých letech byla kaple odstraněna.

Strana 149



Obrázek 135 Stožecká kaple

Zdroj: www.portalprachatice.cz

Dalším významným místem spadajícím do katastru Stožce je Stožecká skála. Na jejím jižním svahu se nachází chráněná oblast s původním porostem klenové jedlobučiny. Oblast spadá do 1. zóny NP Šumava. Ze skály je nádherný výhled do okolí. Nachází se zde také ruiny starého hradu, který pochází ze 13. století. Obrázek 136 Stožecká skála

Zdroj: www.tisicovky.cz

Strana 150



V místní části Dobrá můžeme nalézt starou myslivnu (čp. 26), která je zapsaná na seznamu kulturních památek ČR. Celá obec je vedena jako vesnická památková rezervace. V místní části České Žleby se nacházela významná nemovitá památka - zaniklý kostel sv. Anny, který byl zbořen roku 1965. Obrázek 137 Původní kostel

Obrázek 138 Pomník, kt.nyní stojí na původním místě kostela

Zdroj: http://www.farnostvolary.estranky.cz/clanky/farnost-ceske-zleby.html

Strážný První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1359. Byla významnou obcí ležící na trase Zlaté stezky, proto se rychle rozrůstala. Původně nesla obce jméno podle blízkého hradu Kunžvart (německy Kuschwarda), ale později byla přejmenována podle vrchu Strážný (1115 m. n. m.), který se tyčí v bezprostřední blízkosti obce. Dominantou obce byl kostel Nejsvětější trojice z roku 1780. S kostelem byla postavena i fara a byl vysvěcen kardinálem Leopoldem Ernstem Grafem. V průběhu let několikrát vyhořel a byl přestavován a zvětšen. Roku 1965 byl na základě rozhodnutí okresního výboru Prachatice zbořen. Dochovala se jen socha Panny Marie, kterou obce věnovala kostelu ve Philippsreutu. Pozůstatek kostela připomíná jen pietní místo s nově vybudovaným kamenným půdorysem kostela na místě, kde byl původně hřbitov (který byl zničen společně s kostelem).

Strana 151



Obrázek 139 pietní místo (bývalé místo, kde stál kostel Nejsvětější Trojice)

Zdroj: www.strazny.cz

Severozápadně nad Strážným se tyčí Kamenný vrch, na kterém se nachází kaple Panny Marie postavená roku 1834. Obrázek 140 Kaple Panny Marie na Kamenném vrchu

Zdroj: Wikipedia

Nad obcí se nachází zřícenina hradu Kunžvart, který pochází z první poloviny 14. století. Vybudován byl hlavně kvůli obraně východních svahů Zlaté stezky. V roce 1578 hrad vyhořel. V současné době se zachovaly jen ruiny a patrné jsou také zbytky hradní věže.

Strana 152



Obrázek 141 Zřícenina hradu Kunžvart

Zdroj: Wikipedia

Mezi přírodní památky na strážnicku patří přírodní rezervace Niva Kořenského potoka. Jedná se o rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy. Další přírodní památka je Splavské rašeliniště, což je údolní rašeliniště s typickou květenou. Významná přírodní památka je také louka s výskytem Šafránu bělokvětého, která se nachází v oblasti Strážný – Pod obecním lesem. V obci rostou dva památné stromy – javor klen a jasan ztepilý Do katastru obce spadá i území, kde se nachází nejstarší sypaná hráz rybníka Weiher (z 15. -16. století) na ploše 150 ha ve stře dní Evropě. Hráz byla vybudovaná v letech 1543-47. V letech 1587 byla hráz prolomena a neobnovena. Také zde můžeme nalézt několik bunkrů, které jsou pozůstatkem druhé světové války. Obrázek 142 Sypaná hráz

Zdroj: www.sumavanet.cz

Dnes je Strážný typickou příhraniční obcí, která se snaží v co největší míře využívat strategické polohy těsně u frekventovaného přeshraničního přechodu do Německa.

Strana 153



Strunkovice nad Blanicí První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Z městyse pochází slavný rod Havlasů. Quido Havlasa se proslavil jako hudební skladatel a jeho bratr Bohumil jako spisovatel. Dominantou městyse je kostel sv. Dominika, který stojí na náměstí. Probíhají zde pravidelné mše. Další významnou stavbou je Pártlův mlýn a místní Fara. Také zde roste památný strom – Strunkovická lípa. Obrázek 143 Kostel sv. Dominika


V místní části Protivec se u mostu nachází výklenková kaplička sv. Linharta. Dále zde můžeme vidět výklenkovou kapličku na rozcestí, sýpku čp. 26, která je zapsaná jako nemovitá památka, silniční kamenný most přes Zlatý potok. Obrázek 144 Kaplička Protivec

Zdroj: www.strunkovicenadblanici.cz

Strana 154



V místní části Žíchovec směrem na Strunkovice se nachází výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého. Je považována za nemovitou památku ČR.

Svatá Maří První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. První název obce se uvádí jako Laz Marie de Laz. Současný název obec získala od názvu kostela, který byl od svého počátku zasvěcen sv. Máří Magdaleně. V obci se nachází kostel sv. Máří Magdalény. Jedná se o původně gotický kostel, který byl přestavěn do barokního stylu. Ke kostelu je přilehlý hřbitov. V okolí kostela se také nachází fara, pocházející ze středověku. Obrázek 145 Kostel sv. Máří Magdalény

Zdroj: Wikipedia

V obci můžeme najít dvě památné lípy. Jedna se nachází u fary a druhá roste v areálu domova důchodců. V místní části Smrčná se nachází kulturní památka ČR – starověká tvrz. Obrázek 146 Tvrz ve Smrčné


Strana 155



V další místní části, Trhoníně, se nachází kaple Panny Marie na návsi. Dále jsou zde dvě venkovské usedlosti (čp. 6 a 7), které jsou zapsané jako nemovitá památka MK ČR. Ve Štítkově stojí kaple sv. Pavla (náves).

Šumavské Hoštice Mezi nejvýznamnější památky patří kostel sv. Filipa a Jakuba, který je písemně zmiňován již v roce 1360. Původně gotický kostel byl roku 1748 F. Fortinem zcela přestavěn do barokní podoby. K památným budovám ještě patří hostinec z roku 1846, jenž je dílem lidového stavitele Jakuba Bursy. Obrázek 147 Kostel sv. Filipa a Jakuba

Zdroj: Wikipedia

V obci se nachází chráněná lípa u Machova mlýna. Chráněné lípy se nacházejí také ve Vojslavicích a v Chlístově. V místní části Vojlsavice stojí usedlost čp. 6, která je zapsána na seznamu kulturních památek ČR. Ve všech místních částech i v samotné obci Hoštice se nacházení prvky lidové architektury a mnoho chráněných venkovských usedlostí a domů. V místní části Škarez 2. díl se nachází výklenkový kaplička sv. Jana Nepomuckého, která je zapsána jako kulturní památka ČR.

Strana 156



Obrázek 148 Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého

Zdroj: Wikipedia

Obcí prochází turistická cesta do sedla mezi Bobíkem a Boubínem.

Tvrzice První zmínka o obci pochází z roku 1315. V obci stávala středověká tvrz, bylo to v místech dnešního dvora, podle některých pramenů stála tvrz na Hůrce. Na tvrzi měli i vlastní pivovar, existoval jen krátce a to v letech asi 1600 až 1680. Tvrz s pivovarem Ditrichštejnská správa zbořila, neboť jim uprostřed dvora překážela a pivovárek převedla do Vlachova Březí. Dvůr tvrzického velkostatku dostal po celkové přestavbě barokní ráz. K velkostatku patřila i vlastní cihelna (postavená v roce 1921) situovaná jižně od obce, její komín dosud stojí. Obrázek 149 zachovaný komín po bývalé cihelně

Zdroj: www.kominy.estranky.cz

V obci se také nachází 3 objekty, které jsou považovány za kulturní památky ČR. Jedná se o venkovské usedlosti s čp. 7, 9 a 11. Všechny tyto stavby jsou připisovány lidovému staviteli Jakubu Bursovy (představitel selského baroka). Strana 157



Obrázek 150 Štít domu (selské baroko)


Újezdec První zmínka o obci pochází z roku 1300. Obrázek 151 Obec Újezdec – pohled na místní hospůdku

Zdroj: obecujezdecpt.wz.cz

Vacov Dominantou obce je kostel svatého Mikuláše, který byl vystavěn v letech 1888–1890 na místě původního kostela. Na věži jsou historické zvony z 16. století. V obci se na jejich počest pořádají tradiční poutě - Vavřinecká v srpnu a Mikulášská v prosinci. U kostela stojí výklenková kaplička z 18. století zasvěcená Janu Nepomuckému. Zajímavostí také je, že nad kostelem stojí původně řemeslnická ulička Starka.

Strana 158


Obrázek 152 Kaplička


Obrázek 153 Kostel sv. Mikuláše

Zdroj: www.sumavanet.cz

Zdroj: Wikipedia

V místních částech se nachází několik památných chráněných stromů a přírodních památek. Např. lípa v Benešově Hoře, klen v Ptákově Lhotě, přírodní památka Podhájí v Čábuzech a v Mladíkově. Další zajímavé místo je Javorník. Nachází se zde kaple sv. Antonína Paduánského, socha Karla Klostermanna, rozhledna Karla Klostermanna na Javorníku (kopec hned vedle obce), Švehlova chata nebo přírodní rezervace Nad Zavírkou. Obrázek 154 Kaple sv. Antonína Paduánského

Obrázek 155 Klostermannova rozhledna

Zdroj: Wikipedia

V místní části Přečín se nachází zámek, který je zapsán jako kulturní památka ČR. Také zde bydlel posledních 10 let svého života loutkoherec Matěj Kopecký.

Strana 159



Obrázek 156 Zámek – zámecká kaple Přečín

Zdroj: www.hrady.cz

V místní části Mladíkov se nachází zvonička na návsi, která je zapsána jako kulturní památka ČR. Obrázek 157 Zvonička v obci Mladíkov


Vimperk Město Vimperk vzniklo jako kolonizační osada roku 1259, nad níž v letech 1251 – 1260 vybudoval Purkart z Janovic hrad. Město vzniklo na Zlaté stezce, po které se do Čech dopravovala sůl. Ve městě se nachází velké množství nemovitých památek. Dominantou města je zámek, postavený na vysokém kopci nad Vimperkem. Pochází z druhé poloviny 13. století.

Strana 160



Původně se jednalo o hrad, z nějž se dochovala čtverhranná obytná Vlčkova věž a část obvodních hradeb. V letech 1530-60 byl hrad přestavěn na renesanční zámek a roku 1622 byl rozšířen o novou část s dlouhou arkádovou galerií a další věží. Dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby v letech 1728-34 a opravy po požáru v roce 1857. K zámeckému areálu patří ještě dělostřelecká bašta Haselburg z roku 1479, která je významnou ukázkou pozdně středověkého opevnění. Obrázek 158 Vimperský zámek

Zdroj: www.cestykrajem.cz

Další pamětihodností nacházející se v samém centru Vimperka je hlavní městský kostel Navštívení Panny Marie. Nachází se v dolní části náměstí a je původně raně gotickou stavbou, přestavěnou goticky po polovině 14. století a v pozdně gotické dvoulodí po roce 1500. Cenná vnitřní výzdoba pochází částečně z 15. století. Zajímavostí je relikviář svatého Innocence s ostatky jedince pravděpodobně ještě starověkého původu. Vedle kostela stojí pozdně gotická městská zvonice z doby kolem roku 1500, přestavěná v r. 1909. Obrázek 159 Kostel Navštívení Panny Marie

Zdroj: http://kracmerka.rajce.idnes.cz/

Strana 161



Další nemovitou památkou je hřbitovní kostel sv. Bartoloměje, který byl založen na sklonku 13. století a později pseudogoticky upraven. V jeho interiéru jsou cenné pozdně středověké nástěnné malby a náhrobky z 15. až 17. století. Vedle kostela se nalézá barokní kaple Čtrnácti pomocníků, založená r. 1708 sklářským huťmistrem Michalem Müllerem. Ve svahu pod starým hřbitovem stojí za povšimnutí kamenný sloupek se sousoším sv. Anny Samotřetí z poloviny 16. století. Obrázek 160 Kostel sv. Bartoloměje


Z pozdně gotického městského opevnění z doby kolem r. 1479 se dochovala značná část hradeb s baštami nad řekou Volyňkou a pod zámkem. Věžovitá Černá brána pod zámkem propojovala městské a tehdy hradní opevnění. Město Vimperk je také uznáno jako městská památková zóna. Můžeme zde najít mnoho dochovaných měšťanských domů, které se nachází převážně na Náměstí Svobody. Zde se také nachází dvě kašny a městská zvonice, které jsou zapsány na seznamu nemovitých památek MK ČR. Významný dochovaný měšťanský dům má čp. 61 a je přezdívaný jako „U Jelena“, protože na fasádě, která pochází z 16. století, se nachází plastika jelena. Zachované srubové domy (čp. 16 a 18) jsou typickou ukázkou šumavské lidové architektury. Jejich rekonstrukce proběhla ve 20. století. Z architektury z přelomu 19. a 20. století se dochovala stavba bývalého hotelu Zlatá Hvězda. Novorenesanční štíty a secesní průčelí nad hlavním vchodem do ulice svědčí o tom, že se tu potkaly dva poslední architektonické a umělecké názory starého světa před 1. světovou válkou - období historických slohů a secese. Hotel byl kompletně opraven v roce 2009. Další stavbou z tohoto období je Hotel Anna- Jedná se o dvoupatrový a tříkřídlý mohutný dům s barokizujícím vznosným průčelím o dvanácti okenních osách; střední čtyři osy jsou zvýrazněny rizalitem. Byl postaven kolem roku 1900 jako novostavba na místě menšího dvoukřídlého objektu, který je zachycen na katastrální mapě z roku 1837. Při pohledu z horní části Sadové ulice je na tuto honosnou žlutou novobarokní stavbu pěkný pohled na pozadí zelených svahů Hajné hory, po které se ve středověku vinula Zlatá stezka směrem k Solné Lhotě a k zemské hranici. Po rozsáhlé rekonstrukci dnes slouží jako nejluxusnější hotelové zařízení ve Vimperku.

Strana 162



Obrázek 161 Hotel Anna

Zdroj: www.ubytovani-prachatice.com

Poblíž města se nachází přírodní rezervace Radost. Je to chránění území zejména proto, že se zde nachází mnoho chráněných druhů rostlin, živočichů a jejich biotopů, které se na území samovolně vyvíjejí. Místní část Sudslavice je významná tím, že se zde nachází přírodní rezervace Oplonec, na jejímž území leží i proslulí Sudslavická jeskyně. Na okraji obce roste nejmohutnější strom v jižních Čechách, tzv. Sudslavická lípa. Všechny tyto pamětihodnosti může návštěvník vidět na označené turistické stezce, která se nazývá Sudslavická. Obrázek 162 Sudslavická lípa


Strana 163



V místní části Lipka se nachází významné bývalé rýžoviště zlata, které je zapsané jako kulturní památka ČR. Dále zde můžeme nalézt kapli sv. Anny. V další významné místní části Vimperka, Korkusově Huťi, stojí Kostel Nalezení sv. Kříže a Kaple před bývalou sklárnou. Vimpersko nabízí i významnou technickou památku, která se nachází v místní části Klášterec. Jedná se o železniční viadukt Velký Klášterák, jímž trať Strakonice – Volary překonává údolí Arnoštského potoka.

Vlachovo Březí První zmínka o obci pochází již z roku 1274. Avšak má se za to, že obec existovala dávno předtím. Dominantou města je barokní dvoukřídlý zámek, jehož půdorys je do tvaru písmene L. Původně zde stála gotická tvrz, která vznikla již ve 14. století. Zámek byl v polovině 18. století přestavěn rodem Dietrichsteinů z původního renesančního stylu. Části zámku jsou stále v gotickém stylu (zejména jedna zachovalá hradební zeď nebo severní křídlo zámku). Obrázek 163 Zámek ve Vlachově Březí

Zdroj: Wikipedia

Další významnou památku je kostel Zvěstování Panny Marie, který se nachází na náměstí. Pochází z let 1659-1669. Roku 1735 byly ke kostelu přistavěny boční kaple sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Interiér pochází z doby barokní a je zachováno. Významný je oltář, na kterém se nachází sochy sv. Šebestiána, sv. Václava a sv. Vendelína a obraz Zvěstování Panny Marie.

Strana 164



Obrázek 164 Kostel Zvěstování Panny Marie

Zdroj: Wikipedia

Na vrchu nad městem se nachází kaple Svatého Ducha (nazývaná také kaple Seslání Ducha svatého). Jedná se o osmistrannou barokní stavba s klenutou kupolí s lucernou. Okolo kaple se nachází křížová cesta z 1. poloviny 18. století a s úpravami z 19. století (podílel se na nich Jakub Bursa). Nedaleko Schmiedova pivovaru se nachází židovský hřbitov se 170 náhrobky, z nichž nejstarší pochází z druhé poloviny 18. století. Náhrobky jsou stejného typu jako v nedaleké Volyni. Hřbitov byl na konci 20. století rekonstruován a je volně přístupný. Obrázek 165 Židovský hřbitov

Zdroj: www.atlasceska.cz

Strana 165



Další významnou památkou obce je rozsáhlá barokní budova panského pivovaru z 18. století, která je součástí zámeckého areálu. Na obou stranách je pivovar zakončen výraznými barokními štíty a ve středu budovy se nachází velká, do obou pater sklenutá síň. Obrázek 166 Pivovar

Zdroj: www.pivety.com

Ve Březí se také nachází dvě významné sochy. První stojí na náměstí a jedná se o sochu sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1794. Druhá socha, stojící také na náměstí, nese jméno Neposkvrněné Panny Marie a byla zhotovena roku 1774 z pískovce. Obrázek 167 Socha sv. Jana Nepomuckého Obrázek 168 Socha Panny Marie

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: galerie.fotodekor.net

V obci se nachází městské památkové zóny, jejichž součástí je mnoho chráněných měšťanských domů, usedlostí, venkovských domů, kapliček apod.

Strana 166



Zajímavá je místní část Chocholatá Lhota, ve které se nacházela tvrz na místě dnešní sýpky, na níž je patrné jednoduché kádrování z počátku 18. století. Dům čp. 3 se může pochlubit gotické kamenné sklenuté ostění, které pochází pravděpodobně z nedalekého hradu Helfenburk. Dále zde stojí kaplička. Obrázek 169 Kaplička


Volary První písemná sbírka o obci pochází z roku 1359. Založení města souviselo s celkovou kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Druhým důvodem bylo to, že Volary ležely na trase Zlaté stezky. Původně měly Volary jen německé obyvatelstvo, první české rodiny se sem přistěhovaly po husitských válkách. Mezi nejznámější pamětihodnosti Volar patří kostel sv. Kateřiny, který stojí na náměstí. Základy jeho věže patří mezi nejstarší dochované stavby v obci. Počátky kostela nejsou přesně známy. V roce 1496 byl volarský kostel přestavěn v pozdně gotickém stylu z kamene. Později však byl starý gotický kostel zbořen a na jeho místě vystavěn nový. Stalo se tak v barokním slohu v letech 1669–1690 a vedoucím projektu byl Ital Jan Canevall. Kostel dnes má půdorys kříže, jižní kaple se nazývá Tusetská. Tato kaple byla vystavěna v roce 1764, později do ní byl uložen obraz z dřevěné stožecké kaple Panny Marie. Název Tusetská pak pochází z německého názvu obce Stožec (Tusset), ležící jižně od Volar. Obrázek 170 Kostel sv. Kateřiny

Zdroj: www.turistika.cz

Strana 167



Ve Volarech se nachází vesnická památková rezervace. Patří sem zejména prvky z původní lidové architektury, jakou jsou venkovské domy, roubené domy postavené v alpském stylu, stodoly, seníky a opevnění. Památky jsou vedeny jako nemovité památky MK ČR. Mezi další významné památky obce patří kostel sv. Máří Magdalény, hřbitovní kaple sv. Floriána nebo válečný hřbitov. Obrázek 171 Kostel sv. Máří Magdalény

Zdroj: http://www.farnostvolary.estranky.cz/clanky/farnost-zbytiny.html

Ve Volarech se také nachází jedna ohrožená nemovitá památka – stará koželužna. Je to třípatrový objekt, který představuje specifickou technickou památku z 19. století. Zachovaly se zde hodnotné autentické konstrukce a bývalé nástroje pro zpracování a výrobu kůží. V současnosti je koželužna ve špatném stavu, objekt není využíván a chátrá. Obrázek 172 Koželužna

Zdroj: monumnet.cz

Strana 168



V okolí Volar se nachází tři zajímavé naučné stezky. První z nich je stezka vedená v původní trase Zlaté stezky. Spojuje města Pasov, Volary a Prachatice. Další naučnou stezkou je stezka nazvaná Naše rašeliniště, která vede lokalitou bývalého rašeliniště poblíž Soumarského mostu. Třetí stezkou je Medvědí stezka, která je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě. Byla vyznačena již roku 1967 a vede kolem poníku posledního zastřeleného medvěda na Šumavě a zároveň se můžeme po cestě na informačních tabulích dozvědět způsob plavení dřeva z šumavských hor do podhůří. Ve správním obvodu Volar se nachází několik chráněných území. Jedná se především o I. zóny NP Šumava Malá niva a Vltavský luh (tato I. zóna zahrnuje i dřívější Národní přírodní rezervaci Mrtvý luh) a dále o národní přírodní rezervaci Velká Niva a přírodní rezervace Milešický prales a Na soutoku. Z těchto lokalit je turisticky zpřístupněna pouze rezervace Na soutoku. V katastru Volar se nachází i deset „tisícovek“. Patří mezi ně např. Křemenná, Větrný, Mechový Vrch, Doupná hora, Bobík, Malý Bobík nebo Jedlová. Obrázek 173 Bobík

Zdroj: www.kohoutikriz.org

V místní části Mlynářovice se nachází dvě nemovité památky dle MK ČR venkovské usedlosti (čp. 20 a 26).

Vrbice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Obec se může pochlubit malebnou návsí s kaplí uprostřed a přilehlým parčíkem, kde se odehrávají některé místní zvyklosti, jako stavění májky, oslavy výročí upálení mistra Jana Husa, zdobení vánočního stromu apod.

Strana 169



Obrázek 174 Kaplička

Zdroj: vrbice.ic.cz

Nedaleko obce se nachází koupaliště a kemp Rohanov, v letních měsících velmi oblíbený. Okolí je jako stvořené pro rodinné výlety, pěší i cyklistické. Obcí prochází značená cyklostezka. Za návštěvu stojí nedaleký Javorník s rozhlednou a dalšími zajímavostmi. Ve Vrbici nalezneme několik zachovalých, pro zdejší kraj typických, roubených chalup. Mezi nejvýstavnější se řadí roubený dům čp. 5 na návsi.

Záblatí První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359. Dominantou obce je kostel umučení Jana Křtitele, který pochází ze 14. století. Součástí je i kaple sv. Jana Nepomuckého. V kostele se nachází gotické nástěnné malby. Další nemovitou památkou jsou Boží muka a fara, nacházející se na návsi. Záblatím protéká Zlatý potok, na kterém se nachází bývalé rýžoviště zlata. Dnes jsou považovány za nemovitou památku. V místní části Zvěřetice jsou evidovány vesnické památkové zóny, jejichž součástí je kaple na návsi a několik významných venkovských usedlostí (usedlos čp. 6 zapsána jako kulturní nemovitá památka). Významnou vesničkou je také místní část Albrechtovice, kterou kdysi procházela Zlatá stezka. Okolí je zajímavé výskytem vápence a také se na několika místech rýžovalo i dolovalo zlato. Místo je ideální pro turistické a cykloturistické výlety. V nedaleké obci Křišťanovice u lesního rybníka s rašelinnou vodou se nachází veřejné tábořiště a pláže.

Strana 170



Obrázek 175 Kostel Umučení Jana Křtitele


Zábrdí První písemná zmínka pochází z roku 1359. Významná je kaple nacházející se na návsi, která je zapsaná jako kulturní památka ČR. Vedle kaple stojí památný strom Akát s památným křížkem z roku 1871. 1/5 km od obce na pravém břehu řeky Blanice se nachází přírodní památka Zábrdská skála. Jedná se o chráněné území s rulovými skalami s porostem tařice skalní. Obrázek 176 Tařice skalní Obrázek 177 Zábrdská skála

Zdroj: Wikipedia

Strana 171



Zálezly První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370 a to v podobě přídomku Jana ze Zálezel. V polovině 19. století se Zálezly staly samostatnou obcí a připadly se k soudnímu okresu Volyně, v letech 1949 - 2002 byly součástí okresu Prachatice. Významným objektem v obci je tvrz. Kamenná stavba tvrze vznikla pravděpodobně v pohusitské době před rokem 1460. Z této doby se zachovala část věžového paláce s dovnitř otevřenou baštou. Do dnešních dnů se z původně středověkého sídla se v objektu čp. 45 dochovalo již přestavěné renesanční jádro, které se dodnes užívá k bydlení. Ve zvýšeném přízemí se nachází místnost s pozdně gotickou a renesanční valenou klenbou, s koutovými výsečnicemi a se vzorcem hřebínků. Dochována jsou i střílnová okénka a kamenné krakorce bývalého prevetu. Obrázek 178 Tvrz

Zdroj: www.hrady.cz

Další památkou je budova bývalé školy, která byla postavena podle návrhu architekta Josefa Zítka v roce 1872, který vlastnil nedaleké panství v Lčovicích. Škola byla ve druhé polovině 20. století zrušena a dnes je používána k soukromým účelům. V obci se také nachází kaple sv. Jana Nepomuckého, postavena roku 1852. Mešní svatyně s věžičkou nad průčelím prošla v roce 1913 rekonstrukcí. Oltář pochází z poloviny 19. století. V místních částech Bolíkovice a Kovanín se nachází několik stavení ve stylu selského baroka. Jedná se o usedlosti čp. 2 a 8 – Bolíkovice a čp. 15 z roku 1843 s reliéfy ve středu štítu (stromečky, střapce a nápis) od zednického mistra Jakuba Bursy – Kovanín. V blízkosti Bolíkovic roste památný strom – Bolíkovická lípa.

Strana 172



Zbytiny První písemná zmínka o obci pochází z roku 1388. Obec ležela na trase bývalé Zlaté stezky, proto její založení sahá do velké historie. V obci se nachází kostel sv. Víta, který je zapsán na seznamu nemovitých památek MK ČR. Obrázek 179 Kostel sv. Víta

Zdroj: www.zbytiny.cz

V místní části Blažejovice se nachází nemovitá památka zapsaná na seznamu MK ČR venkovská usedlost (čp. 9).

Zdíkov První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Zajímavou stavbou ve Zdíkově je zámek z roku 1868. Byl postaven v době, kdy byla obec centrem samostatného panství. Později byl zámek přestavěn na zámecký hotel. K zámku patří zámecký park, který byl založen v 19. století Obrázek 180 Zámek

Obrázek 181 Zámecký park

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia

Strana 173



Mezi další pamětihodnosti patří kostel svaté Ludmily z r. 1923, základní kámen byl položen o dva roky dříve, socha svatého Jana Nepomuckého na mostě u silnice na Zdíkovec, kaple Narození Panny Marie nebo kaplička sv. Barbory. Nachází se zde také pomník obětem 1. světové války. V obci roste několik památných stromů. Jedná se především o významné lípy, jedna stojí na nádvoří zámku, druhá na Ostrově a další dvě jsou považovány za lípy svobody. V obci se nachází i několik památných venkovských usedlostí a domů, které jsou považovány za nemovité památky (venkovský dům čp. 83, 122, 135). V místní části Zdíkovec se nachází kaple sv. Petra a Pavla s původním středověkým vstupem ze 14. století (někde se uvádí i století 13.) a pozdně románskou západní částí s věží a s přistavěnou novogotickou východní částí kostela z let 1896-1899. U kostela se nachází hřbitov, jehož původní okrouhlý tvar byl na jihu rozšířen na obdélníkový v roce 1904. Dále se zde nachází několik pomníků (obětem holocaustu, obětem 1. světové války), dva významné památné křížky a kaplička sv. Panny Marie u cesty na Masákovu Lhotu, která pochází z roku 1791. Obrázek 182 Kostel sv. Petra a Pavla ve Zdíkovci

Zdroj: romanske.blog.cz

V místní části Hodonín a Žírec se nacházejí památné lípy. V Masákově Lhotě se nachází několik významných venkovských usedlostí (čp. 9, 78), v Putkově stojí stodola usedlosti čp. 13, která je zapsána jako kulturní památka ČR. Obrázek 183, 184 a 185 venkovské usedlosti

Zdroj: www.zdikov.cz

Strana 174



Žárovná Obec Žárovná leží cca 9 km od Vimperka. Protéká jí Žárovenský potok. Dominantou obce je kaple Čtrnácti svatých pomocníků, která pochází z roku 1863. Kaple je zapsána jako nemovitá památka ČR. Obrázek 186 Kaple Čtrnácti sv. pomocníků


Žernovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. Na návsi se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého. Dále se na návsi nachází pomník padlých za 1. světové války, který byl odhalen již roku 1930. Obrázek 187 Žernovická náves s kapličkou sv. Jana Nepomuckého

Zdroj: www.obeczernovice.cz

Strana 175



U silnice směrem na Dubovice se nachází Boží muka, avšak původní byla odcizena roku 2000, proto zde nyní stojí kamenná replika, kterou vyrobil místí rodák Jan Ludačka. V obci se také nachází několik vzácných venkovských usedlostí (čp. 2, 18, 24), které jsou zapsány jako nemovité památky.

Strana 176



12. SWOT ANALÝZA Celková SWOT analýza území MAS Šumavsko. Tabulka 34 Celková SWOT analýza území MAS Šumavsko CELKOVÁ SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY (S)

SLABÉ STRÁNKY (W)

S1 - blízkost zahraničních trhů

W1 - nevyhovující technický stav komunikací

S2 - území s nízkou hlukovou zátěží, čisté ovzduší

W2 - existence sociálně vyloučených lokalit

S3 - praktické zkušenosti s realizací projektů na bázi místního partnerství

W3 - problémová umístitelnost do zaměstnání osob 50+

S4 - administrativní připravenost MAS k realizaci projektů

W4 - velká vzdálenost mezi obcemi (velká dojezdovost do zaměstnání, škol, za službami)

S5 - výhodná poloha -trojmezí (navázaná partnerství subjektů na území MAS v rámci W5 - malý rozsah sociálních služeb pro cílovou přeshraniční spolupráce, podpora exportu místních skupinu osoby v krizi výrobků, využití zahraničních trhů) S6 - existence komunitního plánu sociálních služeb a jeho pravidelná aktualizace

W6 - špatná informovanost o sociálních službách a jejich dosahu

S7 - podpora udržitelnosti škol na venkově (ze strany státu/kraje/obce)

W7 - nedostatek komunitních center

S8 - rozšíření nabídky kurzů pro celoživotní vzdělávání v různých oborech

W8 - existence pouze jednoho sociálního podniku na území MAS

S9 - kvalitní životní prostředí a dobré přírodní podmínky

W9 - nedostatečné technické vybavení ZŠ (dílny, kuchyňka, pěstitelky, IT učebny, jazykové učebny)

S10 - výrazné zastoupení malého a středního podnikání

W10 - malý zájem o řemeslnou výrobu

S11 - existence velkých lesních ploch na území MAS W11 - absence bezbariérovosti škol Šumavsko S12 - existence NP a CHKO Šumava a Boubínského pralesa

W12 - nízká nabídka vzdělávacích kurzů pro dospělé

S13 - kulturní a historický potenciál (existence regionální lidové architektury, historické a církevní památky)

W13 - nevyhovující a málo kapacitní infrastruktura pro další rozvoj ( el. síť, zásobování vodou, ČOV)

S14 - bohatý spolkový život

W14 - malá vzdělanost MSP v oblasti PR W15 - malá atraktivita obživy v odvětví zemědělství W16 - nedostatečná administrativní podpora začínajících podnikatelů W17 - malá konkurenceschopnost tradiční místní produkce W18 - malá propojenost a spolupráce Šumavy a Pošumaví W19 - málo flexibilní, kvalifikovaná pracovní síla (zejména pro cestovní ruch), chybí ochota, motivace

Strana 177



W20 - nedostatečná komplexní nabídka služeb W21 - nedostatečná propagace území, špatné PR obcí W22 - neexistence databáze spolků z území MAS W23 - nevyhovující prostory a vybavení pro komunitní život W24 – zhoršení kvality ovzduší v topné sezóně

PŘÍLEŽITOSTI (O)

OHROŽENÍ (T)

O1 - větší využívání dotačních titulů strukturálních fondů EU, národních dotačních politik a krajských grantů ve prospěch rozvoje území MAS

T1 - snižující se příjmy obcí ze státního rozpočtu, nedostatek financí na realizaci rozvojových projektů (spoluúčast)

O2 - rozvoj infrastruktury (el. síť, zásobování, ČOV, komunikace)

T2 - důsledky nedořešení legislativního postavení NP Šumava na život obcí (omezení turistiky a rozvoje obcí ze strany NP a CHKO Šumava)

O3 - další zapojování měst (Prachatice, Vimperk, Volary) do široké nabídky turistických atraktivit

T3 - existence sociálně vyloučených lokalit na území MAS

O4 - prostor pro vznik nových naučných stezek, soutěží a her v lesích a okrasných prvků lesa

T4 - nezájem občanů o dění v regionu

O5 - rozvoj sociální terapie prostřednictvím agroturistiky (animoterapie, hipoterapie, atd.)

T5 - zhoršení komunikace mezi jednotlivými obcemi, politické změny

O6 - dostatečný prostor pro práci komunitního sociálního pracovníka, který na území MAS zatím chybí

T6 - nedostatečná jazyková vybavenost občanů regionu MAS

O7 - budování komunitních center a jejich vybavení T7 - časově omezená finanční jistota (financování a tím snaha o preventivní efekt sociálních služeb z projektů) a snižování dotací O8 - prostor pro rozvoj mimoškolních aktivit pro T8 - změna v obecních zastupitelstvech (volby a děti a mládež (příměstské tábory, družina, zájmové tím změna v podpoře sociálních služeb) kroužky) O9 - velký potenciál ve vzdělávání cizích jazyků díky T9 - nedostatečná legislativa a kompetence policie blízkosti hranic (AJ, NJ) (např. v potírání prostituce a omezení drog) O10 - podpora zvýšení zájmu o technické obory

T10 - nezájem o sociální problematiku

O11 - rozvoj a obnova infrastruktury (cyklodoprava, naučné stezky, oprava silnic, apod.)

T11 - problematická udržitelnost základního a mateřského školství na území MAS Šumavsko

O12 - využívání obnovitelných zdrojů energie – biomasa, bioodpad

T12 - problém veřejných rozpočtů s dopadem na rozvoj obcí

O13 - rozvoj turistického a cestovního ruchu

T13 - možnost opakování přírodních katastrof, zejména polomů, povodní, poškození krajiny nevhodnými zásahy

O14 - tvorba nových pracovních míst díky podpoře zemědělství a rozvoje podnikání

T14 - chátrání nevyužívaných hospodářských a zemědělských objektů

O15 - zvýšení přeshraniční spolupráce

T15 - úpadek tradiční řemeslné výroby

Strana 178



O16 - rozvoj podpory pro začínající podnikatele v oblasti administrace (podnikatelský inkubátor)

T16 - malá atraktivita a nedostatečný zájem o tradiční řemeslnou výrobu u mladých lidí - úpadek manuálních činností

O17 - velký potenciál pro rozvoj lesnictví (velké lesní plochy)

T17 - odliv pracovního kapitálu do zahraničí za vyšším finančním ohodnocením

O18 - vysoký turistický a rekreační potenciál

T18 - sezónnost Šumavy

O19 - existence rozvíjející se kanceláře destinačního managementu PRO Šumavsko

T19 - chátrání památek a nevyužitých objektů (brownfieldy)

O20 - zlepšení informovanosti turistů, vytvoření společného informačního systému pro návštěvníky

T20 - nedostatečná finanční podpora pro spolkovou činnost a její rozvoj

O21 - zlepšení nabídky komplexních služeb pro turisty, zavedení nabídky balíčků

T21 - upadaní tradic a zvyků na území MAS T22 - upadající počet a zájem místních tahounů (leadrů) Zdroj: vlastní šetření

Níže jsou uvedeny SWOT analýzy jednotlivých klíčových oblastí strategie CLLD MAS Šumavsko. Tabulka 35 SWOT analýza Komunity, život a tradice na venkově KOMUNITY, ŽIVOT A TRADICE NA VENKOVĚ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

bohatý spolkový život

neexistence jednotného kulturního kalendáře z území MAS

pořádání různých typů kulturních akcí

neexistence databáze spolků z území MAS

bohaté řemeslné a kulturní dědictví typické pro oblast Šumavy a Pošumaví

malá propojenost a spolupráce Šumavy a Pošumaví (nedostatečná komunikace) nevyhovující prostory a vybavení pro komunitní život rivalita mezi jednotlivými spolky v obcích

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

prostřednictvím komunit zachování identity regionu Šumavy a Pošumaví

nedostatečná finanční podpora pro spolkovou činnost a její rozvoj

prohlubování spolupráce mezi obcemi a spolky v upadaní tradic a zvyků na území MAS pořádání kulturních a jiných akcí rozvoj neformálního vzdělávání dětí i dospělých (např. v ekologické výchově, atd.)

upadající počet a zájem místních tahounů (leadrů)

prostor pro podporu nově vznikajících komunit existence mnoha nevyužitých prostor pro pořádání potenciálních kulturních a jiných akcí Zdroj: vlastní šetření

Strana 179



Tabulka 36 SWOT analýza Podnikání a zaměstnanost (vč. zemědělství) PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST (VČ. ZEMĚDĚLSTVÍ) SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence průmyslových zón (Čkyně, Vimperk, Husinec, Prachatice)

nedostatečná kapacita a kvalita příjezdových komunikací

dostatečná nabídka rozvojových ploch

ve větších městech existence přemíry supermarketů, které likvidují místní malé podnikatele

výrazné zastoupení malého a středního podnikání

malá vzdělanost MSP v oblasti PR

existence velkých lesních ploch na území MAS Šumavsko

malá atraktivita obživy v odvětví zemědělství

blízkost zahraničních trhů

nedostatečná administrativní podpora začínajících podnikatelů malá konkurenceschopnost tradiční místní produkce špatná jazyková vybavenost - bariéra v možném rozvoji přeshraničního obchodu neexistence odborných stáží v místních podnicích nízká bonita zemědělské půdy

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

rozvoj turistického a cestovního ruchu

konkurence blízkých center cestovního ruchu (Hluboká Český Krumlova, Lipno,..)

využívání finančních podpor MSP v rámci EU fondů odliv podnikatelských aktivit využití moderních technologií pro zavádění tradičních řemeslných výrob

chátrání nevyužívaných hospodářských a zemědělských objektů

zavádění nových oborů

úpadek tradiční řemeslné výroby

tvorba nových pracovních míst díky podpoře zemědělství a rozvoje podnikání

malá atraktivita a nedostatečný zájem o tradiční řemeslnou výrobu u mladých lidí - úpadek manuálních činností

dostatečný prostor pro rozvoj agroturistiky prostřednictvím např. animoterapie, hipoterapie, atd.

odliv pracovního kapitálu do zahraničí za vyšším finančním ohodnocením

rozvoj podpory pro začínající podnikatele v oblasti administrace (podnikatelský inkubátor)

odchod vzdělaných obyvatel do jiných regionů

podpora inovativních finančních nástrojů pro začínající podnikatele podpora exportu místní produkce (i zahraniční trhy - Německo) velký potenciál pro rozvoj lesnictví (velké lesní plochy) pořádání exkurzí pro podnikatele za účelem získávání příkladů dobré praxe Zdroj: vlastní šetření

Strana 180



Tabulka 37 SWOT analýza Životní prostředí ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Kvalitní životní prostředí a dobré přírodní podmínky

Nevyhovující a málo kapacitní infrastruktura pro další rozvoj ( el. síť, zásobování vodou, ČOV)

dostatečné množství zařízení k nakládání s odpady administrativní náročnost - výkaznictví v (počet, lokace) odpadovém hospodářství umístěn skládky KO na území ORP

vysoký počet drobných obcí, geografická rozptýlenost sídel

spolupráce obcí v rámci nastavení svozu odpadů

rozloha území ve vazbě na počet obyvatel

možnost vytřídit prakticky jakýkoliv odpad

omezení vyplývající z ochrany přírody

relativní soběstačnost v rámci nakládání s BRO (u menších obcí)

vysoké náklady na dotřiďování jednotlivých složek odpadů

neexistence těžkého průmyslu

absence komplexního zmapování území z hlediska vodních zdrojů

existence kompostárny na území města

neexistence pravidelného měření emisí na území MAS

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Rozvoj infrastruktury (el. síť, zásobování, ČOV, komunikace)

Nebezpečí poškození krajiny a přírody cestovním ruchem

Nárůst dopravního zatížení (hraniční přechody), Využívání obnovitelných zdrojů energie – biomasa, zhoršení stavu komunikací a zatížení životního bioodpad prostředí zapojení škol do problematiky odpadového hospodářství

Možnost opakování přírodních katastrof, zejména polomů, povodní, poškození krajiny nevhodnými zásahy

využití dotačních příležitostí

existence černých skládek

zapojení obcí do kolektivních systémů

narušování ovzduší lokálními zdroji vytápění

rozšíření osvěty, větší informovanost

nezrealizovaná protipovodňová opatření

vznik nových kompostáren, BS, třídících linek

zdražování služeb v rámci odpadového hospodářství

prostor pro změnu vytápění jednotlivých domácností (ekologičtější a šetrnější přístup)

zneužívání monopolního postavení svozových firem

prostor pro vznik nové veřejné zeleně s podporou vysazování původních druhů dřevin

legislativní změny Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 38 SWOT analýza Vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

dobrá rozmístitelnost ZŠ i MŠ

Nedostatečné technické vybavení ZŠ (dílny, kuchyňka, pěstitelky, IT učebny, jazykové učebny)

dostatečná kapacita ZŠ

malý zájem o řemeslnou výrobu

bohaté zkušenosti s čerpáním z dotací EU a z národních zdrojů

neupravenost školních zahrad

Strana 181



postupné snižování energetické náročnosti škol a školských zařízení a jejich modernizace

nedostatečné vybavení hřišť a tělocvičen

Dobrá spolupráce s MAS Šumavsko, z. s. – čerpání prostředků

velký podíl malých obcí s nízkým počtem obyvatel (malá daňová výnosnost)

Dobrá geografická poloha (blízkost hranic Německa)

zastaralé vybavené školních jídelen, nedostatečná kapacita malá kapacita školních družin absence bezbariérovosti škol nedostatek logopedů a speciálních pedagogů, kteří působí na školách v území MAS nízká nabídka vzdělávacích kurzů pro dospělé

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

prohlubování vzdělávání dětí v oblasti přírody díky rozvoji agroturistiky

problematická udržitelnost základního a mateřského školství na území MAS Šumavsko

propojení agroturistiky se školami v přírodě

snížení počtu žáků

velký potenciál ve vzdělávání cizích jazyků díky blízkosti hranic (AJ, NJ)

rizikové chování dětí již od nízkého věku

Podpora zvýšení zájmu o technické obory

nedostatečná dopravní obslužnost

zlepšení vybavení dílen, kuchyněk, fyzikálních a biologických laboratoří, jazykových učeben, IT učeben

nedostatečná finanční gramotnost, špatné zacházení s financemi

podpora udržitelnosti škol na venkově (ze strany státu/kraje/obce)

problém veřejných rozpočtů s dopadem na rozvoj obcí

spolupráce se spolky – smysluplné využití volného času dětí rozšíření nabídky kurzů pro celoživotní vzdělávání v různých oborech Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 39 SWOT analýza Sociální oblast SOCIÁLNÍ OBLAST SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence veřejného registru poskytovatelů sociálních a doprovodných služeb

problémová umístitelnost do zaměstnání osob 50+

existence komunitního plánu sociálních služeb a jeho pravidelná aktualizace

velká vzdálenost mezi obcemi (velká dojezdovost do zaměstnání, škol, za službami)

dobrá spolupráce mezi organizacemi (např. poskytování prostor, komunikace mezi školami a jinými institucemi poskytující sociální služby, apod.)

nedostatek služeb pro rodiny s dítětem se zdravotním postižením

realizace programů z jiných finančních zdrojů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

absence denního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením a poradenství pro osoby s psychickým onemocněním malý rozsah sociálních služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi špatná informovanost o sociálních službách a jejich dosahu

Strana 182



nedostatek komunitních center existence pouze jednoho sociálního podniku na území MAS nedostačující nabídka prorodinných aktivit

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

rozvoj sociální terapie prostřednictvím agroturistiky (animoterapie, hipoterapie, atd.)

časově omezená finanční jistota (financování sociálních služeb z projektů) a snižování dotací

využívání dobrovolnictví pro všechny cílové skupiny

změna v obecních zastupitelstvech (volby a tím změna v podpoře sociálních služeb)

využití dostupných dotací na odstranění architektonických bariér

nedostatečná legislativa a kompetence policie (např. v potírání prostituce a omezení drog)

velký potenciál v budování sociálního podnikání v různých odvětvích na území MAS Šumavsko

nezájem o sociální problematiku

dostatečný prostor pro práci komunitního sociálního pracovníka, který na území MAS zatím chybí

existence sociálně vyloučených lokalit na území MAS

budování komunitních center a jejich vybavení a tím snaha o preventivní efekt prostor pro rozvoj mimoškolních aktivit pro děti a mládež (příměstské tábory, družina, zájmové kroužky) Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 40 SWOT analýza Oblast cestovního ruchu CESTOVNÍ RUCH SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence NP a CHKO Šumava a Boubínského pralesa

nedostatečná propagace atraktivit rozvojového území

blízkost zahraničních trhů

nedostatečná kvalita a kapacita infrastruktury CR

Kvalitní životní prostředí a dobré přírodní podmínky

malá propojenost a spolupráce Šumavy a Pošumaví

Kulturní a historický potenciál (existence málo flexibilní, kvalifikovaná pracovní síla regionální lidové architektury, historické a církevní (zejména pro cestovní ruch), chybí ochota, památky) motivace dobré podmínky pro aktivní dovolenou

velká vzdálenost mezi obcemi nevyhovující technický stav komunikací malé sazby obecních poplatků do oblasti cestovního ruchu nedostatečná komplexní nabídka služeb nedostatečná propagace území, špatné PR obcí

Strana 183



PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Podpora aktivit směřujících ke zlepšení služeb a zlepšení nabídky pro využití volného času s využitím stávajícího potenciálu

důsledky nedořešení legislativního postavení NP Šumava na život obcí (omezení turistiky a rozvoje obcí ze strany NP a CHKO Šumava)

vysoký turistický a rekreační potenciál

nebezpečí poškození krajiny a přírody cestovním ruchem

vyznačené turistické trasy

nízký příliv turistů, nedostatečné využití vybudované infrastruktury cestovního ruchu

existence rozvíjející se kanceláře destinačního managementu PRO Šumavsko

sezónnost Šumavy

zlepšení informovanosti turistů, vytvoření technické problémy a velké finanční náklady na společného informačního systému pro návštěvníky údržbu běžeckých tras zlepšení nabídky komplexních služeb pro turisty, zavedení nabídky balíčků

chátrání památek a nevyužitých objektů (brownfieldy)

zvýšení přeshraniční spolupráce

možnost přírodních katastrof (polomy, požáry, povodně, kůrovec)

větší čerpání z dotací EU

úbytek zájmu turistů o danou destinaci

prostor pro rozvoj agroturistiky

problém klimatických změn počasí (v zimě nedostatek sněhu, v létě ošklivé počasí)

spolupráce obcí, podnikatelů a neziskových organizací (spolků, komunit)

politická a ekonomická situace

rozvoj a obnova infrastruktury (cyklodoprava, naučné stezky, oprava silnic, apod.) prostor pro vznik nových naučných stezek, soutěží a her v lesích a okrasných prvků lesa Zdroj: vlastní šetření

Tabulka 41 SWOT analýza Spolupráce SILNÉ STRÁNKY

SPOLUPRÁCE SLABÉ STRÁNKY

navázaná partnerství funkční propojení obcí na území MAS praktické zkušenosti s realizací projektů na bázi místního partnerství administrativní připravenost MAS k realizaci projektů výhodná poloha -trojmezí navázaná partnerství subjektů na území MAS v rámci přeshraniční spolupráce

existence sociálně vyloučených lokalit nedostatečné propojení infosystémů v rámci regionu a nad jeho rámec problémové pokrytí mobilních sítí na území MAS

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

další zapojování měst (Prachatice, Vimperk, Volary) do široké nabídky turistických atraktivit

nezájem občanů o dění v regionu

větší využití moderních technologií pro rozvoj partnerských vztahů a realizace společných aktivit

zhoršení komunikace mezi jednotlivými obcemi, politické změny

Strana 184


využití kulturního a přírodního dědictví a historických památek regionu MAS v rámci partnerských projektů další navazování spolupráce s jinými regiony a se zahraničím větší využívání dotačních titulů strukturálních fondů EU, národních dotačních politik a krajských grantů ve prospěch rozvoje území MAS


nedostatečná jazyková vybavenost občanů regionu MAS

Zdroj: vlastní šetření

Strana 185



13. ANALÝZA PROBLÉMŮ A POTŘEB V tabulce jsou uvedeny problémy a potřeby území MAS Šumavsko. Informace byly získány šetřením v terénu (rozhovory, dotazníky, pracovní skupiny, veřejná projednání, atd.). Tabulka 42 Analýza problémů a potřeb Klíčová oblast

Vazba na celkovou SWOT analýzu

Problémy území MAS Šumavsko

Potřeby území MAS Šumavsko

Ačkoli je na území MAS bohatý spolkový život, potýká se tato oblast s problémy, které ohrožují zachování komunit a tradic na venkově.

1. Komunity život a tradice na venkově

S3, S4, S8, S13, W2, W7, W12, W18, W22, W23, S14, O1, O6, O7, T1, T4, T5, T12, T16, T19, T20, T21, T22

2. Podnikání a zaměstnanost (vč. Zemědělství)

S1, S4, S5, S10, S11, W1, W3, W4, W8, W10, W13, W14, W15, W16, W17, W18, O1, O2, O5, O9, O10, O13, O14, O15, O16, O17, O22, T6, T14, T15, T17

- nefungující spolupráce mezi jednotlivými spolky, mezi spolky v jednotlivých obcích probíhá rivalita - malá propojenost Šumavy a Pošumaví v oblasti komunikace mezi jednotlivými spolky - nedostatečná finanční podpora pro spolkovou činnost a její rozvoj, tím pádem se komunitní život odehrává v nevyhovujících prostorech a ztrácí tím své kouzlo - upadající počet místních tahounů, kteří drží tradice a zvyky na území MAS při životě

- navázání spolupráce aktérů v oblasti spolkového a komunitního života na území MAS - vytvoření jednotné databáze spolků, včetně kalendáře kulturních a jiných akcí - aktivní vyhledávání budoucích leadrů - zajištění dostatečné finanční podpory pro fungování spolků a komunit

Na území MAS Šumavsko se nachází mnoho drobných podnikatelů a zemědělců, kteří se v posledních letech potýkají s mnoha problémy. Je třeba podpořit jejich činnost a zabránit tak odlivu těchto aktérů do zahraničí. - zabránit odlivu podnikatelských aktivit a odlivu pracovního kapitálu do zahraničí za vyšším finančním ohodnocením - malá konkurenceschopnost drobných - podpořit tradiční řemeslnou výrobu v podnikatelů a zemědělců (zastaralé podnikání a vzbudit zájem o tuto oblast vybavení, přemíra supermarketů v okolí) - najít využití chátrajících objektů na území - malá vzdělanost MSP (špatné PR, MAS vysoká administrativní zátěž) - finančně podpořit podnikatele a - malá atraktivita obživy v zemědělství, zemědělce v zavádění nových technologií a malá bonita půdy inovací do podnikání, podpořit rozvoj agroturistiky - utvořit koncept pro nově začínající podnikatele (podnikatelský inkubátor) MAS Šumavsko z velké části pokrývá NP a CHKO Šumava. Z hlediska životního prostředí se jedná o velké plus, na druhé straně se potýkáme s častými omezeními ze strany vedení NP a CHKO Šumava, které brání rozvoji území.

3. Životní prostředí

4. Vzdělávání

S2, S4, S9, S11, S12, W13, O1, O2, O12, T2, - omezení vyplývající z ochrany přírody - v mnoha obcích chybí kanalizace a ČOV T12, T13, - problém s lokálními zdroji vytápění T14 (znečištění ovzduší neekologickými kotli) S4, S7, S8, W4, W9, W10, W11, W12, O1,

- rozvoj infrastruktury kanalizace a ČOV - zapojení obcí do kolektivních systémů - potřeba osvěty a změny jednotlivých domácností z hlediska ekologičtějšího smýšlení v oblasti vytápění a třídění odpadů

Využití potenciálu v rámci MAS je spolupráce škol na území MAS, která by mohla přinést odpověď na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a

Strana 186



O8, O9, O10, zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. O11, O16, - udržet základní a mateřské školství ve T6, T11, T12, - nedostatečné a zastaralé technické venkovských oblastech T16 vybavení nejen učeben, ale i budov - modernizace či vybudování nových učeben - absence bezbariérovosti škol se zaměřením na technické vzdělávání, cizí - nízká nabídka vzdělávacích kurzů pro jazyk, IT oblast a environmentální výuku dospělé - zajištění lepší dopravní obslužnosti do škol - špatná dopravní dostupnost škol - rozšíření nabídky kurzů pro celoživotní - nedostatek logopedů a speciálních vzdělávání pedagogů - dostupnější nabídka kurzů cizích jazyků

5. Sociální oblast

6. Oblast cestovního ruchu

Na území MAS Šumavsko se nachází sociálně vyloučené lokality. Je proto potřeba vybudovat funkční síť sociálních služeb pro snížení ohrožení sociálního vyloučení obyvatel regionu. Možnou cestou může být podpora sociálních služeb a vytvoření sociálního podnikání, které na území MAS zcela chybí. S4, S6, W2, - malý rozhas sociálních služeb pro - potřeba využít prostor pro rozvoj W5, W6, cílovou skupinu osoby v krizi W7, W8, O1, - problémová umístitelnost osob 50+ na mimoškolních aktivit - budování sítě sociálního podnikání v O5, O8, T3, trhu práce různých odvětvích T12, - nedostatečná informovanost o - podpora služeb pro osoby v krizi s cílem sociálních službách a jeho dopadu eliminace sociální inkluze - nedostačující nabídka prorodinných - rozvoj sociální terapie prostřednictví aktivit agroturistiky - neexistence sociálního podniku Díky poloze MAS Šumavsko, na kterém se nachází NP a CHKO Šumava a leží v příhraniční oblasti v těsném sousedství německých hranic, je důležitým aspektem rozvoj cestovního ruchu. Dobrým nástrojem pro rozvoj CR jsou právě se rozvíjející S2, S4, S5, kanceláře destinačního managementu. S9, S12. S13, W18, W19, - problém v legislativě NP a CHKO W20, W21, Šumava O1, O3, O4, - sezónnost Šumavy - zlepšení propojenosti Šumavy a Pošumaví z O9, O11, - chátrání památek a nevyužitých hlediska společného PR, propagace a O13, O18, objektů nabídky komplexních balíčků s cílem lepší O19, O20, - zastaralá infrastruktura cestovního informovanosti turistů O21, T2, T6, ruchu (hotely, rekreační centra) - podpořit rozvoj a obnovu infrastruktury T7, T8, T9, - opakující se přírodní katastrofy (cyklodoprava, naučné stezky, atd.) T10, T12, (polomy, požáry, záplavy, kůrovec) - podpořit rozvoj agroturistiky, o kterou je T18, T19 - nízká nabídka služeb v oblasti zájem agroturistiky - úbytek zájmu turistů a destinaci Prioritou MAS Šumavska je účelné navázání na tuto spolupráci a vytvoření pevné partnerské sítě se zapojením všech zájmových skupin z území. Nezanedbatelná je i spolupráce s ostatními jihočeskými MAS na úrovni Krajské sítě NS MAS.

7. Spolupráce

S3, S4, T5, S5, S7, W18, O1, O9, O22, T1, T6, T20, T21

- existence vyloučených lokalit - nezájem občanů o dění v regionu - váznoucí komunikace mezi všemi subjekty v území MAS - špatná cizojazyčná vybavenost občanů v území MAS

- větší využívání dotačních titulů ESI fondů, národních dotačních politik a krajských grantů ve prospěch rozvoje území MAS a vzájemné komunikace a spolupráce - potřeba navázat spolupráci se zahraničím (MAS příhraniční oblast) a ostatními sousedními subjekty - na bázi partnerských projektů využít kulturní a přírodní dědictví a historických památek regionu MAS Zdroj: vlastní šetření

Strana 187



14. STRATEGICKÁ ČÁST Zpracovatelský tým Na zpracování strategie se podíleli zaměstnanci MAS Šumavsko:  Hanka Lukešová  Ing. Veronika Vaněčková  Ing. Jaromír Polášek  Bc. Markéta Kovářová  Lucie Pechoušková  Mgr. Iveta Frková

Vize Vize Strategie komunitně vedeného rozvoje pro období 2014 - 2020

Ekonomicky i sociálně stabilní region se sebevědomými, vzdělanými a spokojenými obyvateli udržitelně využívající dostupné zdroje a rozvíjející nové příležitosti a přirozeně vytvářející ŽIVÝ A ŠTASTNÝ venkovský region Šumavska. Schválení realizace SCLLD Obce v územní působnosti MAS CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP (od 1. 1. 2015 MAS Šumavsko) schválily zařazení svého území do území působnosti MAS CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP na období 2014–2020. Tabulka 43 Schválení obcí zařazení svého území do působnosti MAS Název obce 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Bohumilice Bohunice Borová Lada Bošice Budkov Buk Bušanovice Čepřovice Čkyně Drslavice Dub Dvory Horní Vltavice Hoštice Husinec

IČO obce

Jméno starosty

00250333 00582972 00250341 00250350 00583332 00582 981 00582999 00228702 00250384 00583006 00250406 00583014 00250422 00251232 00250449

Nový Jaroslav Frček Stanislav Ing. Hrazánková Jana Kroupa František Ing. Markytán Josef Mráz Antonín Zídková Marie Ing. Šimek Václav Ing. Chval Stanislav Dočkal Miroslav Novák Václav Pěstová Vendula Fastner Jiří Ing. Tománek Miroslav Friedberger Ludvík

Datum podpisu 25. 9. 2014 25. 9. 2014 20. 8. 2014 25. 9. 2014 20. 8. 2014 26. 9. 2014 20. 8. 2014 17. 9. 2014 1. 10. 2014 26. 9. 2014 17. 9. 2014 26. 9. 2014 2. 10. 2014 17. 9. 2014 26. 9. 2014

Strana 188


16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54.

Chlumany Chroboly Kubova Huť Kvilda Kratušín Lažiště Lčovice Lenora Lipovice Litochovice Malenice Milejovice Nebahovy Nicov Nové Hutě Pečnov Prachatice Předslavice Radhostice Stachy Stožec Strážný Strunkovice nad Blanicí Svatá Maří Šumavské Hoštice Tvrzice Újezdec Vacov Vimperk Vlachovo Březí Volary Vrbice Záblatí Zábrdí Zálezly Zbytiny Zdíkov Žárovná Žernovice


00583022 00250465 00583057 00250511 00583049 00250520 00583324 00250538 00583065 00667668 00251461 00667706 00250597 00583405 00583316 00583120 00250627 00251691 00250643 00250678 00250686 00250694 00250708 00250716 00250732 00250767 00583138 00250783 00250805 00250821 00250830 00583421 00250848 00583146 00250856 00250864 00250872 00583413 00583162

Vlková Ivana Valouch Oldřich Ing. Klose Zbyněk Vostradovský Václav Hodina František Pěsta Jan Kalousová Jindřiška Mgr. Krnáková Jaroslava Marie Mühlsteinová Božková Radka Bláhovec Josef Vacek Milan Mráz František Podsklanová Lenka Vácha Zdeněk Král Josef Ing. Malý Martin Linpouch Vojtěch Toman Jan Klíma Bořivoj Ing. Černý Martin Bc. Vacek Jiří Ing. Matějka Karel Linha František Mgr. Fleischman Petr Hávová Michaela Svěchota Vladimír Roučka Miroslav Ing. Petrášek Bohumil Dragoun Lubomír Pospíšilová Martina Lešák Vladimír Ing. Klabouch Vladislav Hinšt Miroslav Kouba Josef Furiš Josef Mgr. Kantořík Zdeněk Lahovcová Iveta Kleinová Petra

20. 8. 2014 29. 9. 2014 2. 10. 2014 2. 10. 2014 26. 9. 2014 17. 9. 2014 25. 9. 2014 20. 8. 2014 19. 9. 2014 25. 9. 2014 2. 10. 2014 25. 9. 2014 29. 9. 2014 2. 10. 2014 2. 10. 2014 26. 9. 2014 1. 10. 2014 25. 9. 2014 26. 9. 2014 1. 10. 2014 1. 10. 2014 2. 10. 2014 17. 9. 2014 25. 8. 2014 17. 9. 2014 17. 9. 2014 25. 9. 2014 25. 9. 2014 2. 10. 2014 19. 8. 2014 1. 10. 2014 3. 2. 2015 26. 9. 2014 19. 8. 2014 2. 10. 2014 1. 10. 2014 29. 9. 2014 17. 9. 2014 29. 9. 2014 Zdroj: vlastní data

Strana 189



Téma 1 Komunity, život a tradice na venkově Na území MAS Šumavska je potřeba prohloubit setkávání členů jednotlivých komunit za účelem realizace sociálních, vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit. Podpoření aktivit zaměřených na pomoc komunitám, zlepšení nebo obnovení jejich schopností sociálního fungování v jejich přirozeném prostředí, bude mít pozitivní efekt na plnohodnotný občanský život na venkově. Koordinaci členů jednotlivých komunit bude řídit odborný komunitní sociální pracovník.

Strategický cíl 1 Podpořit identitu regionu prostřednictvím komunit s využitím tradic, rodiny a zkušeností Specifický cíl 1.1 Život na venkově

Opatření 1.1.1 Podpora identity regionu Cílem je podporovat jednotlivé komunity, které zde fungují a které vytvářejí identitu regionu. Důležitým krokem je propojit oblast Šumavy a Pošumaví, které jsou od sebe značně odděleny, hlavně z důvodu existence Národního parku Šumava, kde platí jiná pravidla než v Pošumaví a vládnou zde jiné klimatické podmínky. Je nutné brát Šumavu a Pošumaví z hlediska tradic a atraktivnosti na stejné úrovni. Lidé z oblasti Šumavy by měli mít povědomí o tradicích v Pošumaví a naopak. Obě oblasti by se navzájem z hlediska udržování identity regionu měly navzájem podporovat. Aktivity 1.1.1.1 Podpora propojení Šumavy a Pošumaví

Opatření 1.1.2 Oživení nevyužívaných prostor se zapojením občanské společnosti Cílem je smysluplné využití nevyužitých prostor připravených k realizaci akce/výstavy. V regionu se nachází mnoho objektů, které jsou opraveny, ale nevyužity. Našim cílem je oživit tyto prostory a dát jim perspektivu a naději. Aktivity 1.1.2.1 Oživení nevyužitých prostor pomocí pořádání akcí, výstav, besed a jiných aktivit

Opatření 1.1.3 Živý a šťastný venkov Cílem je všeobecná spokojenost lidí žijících na venkově. Aby byli lidé spokojení, musí se cítit dobře v prostředí, ve kterém žijí. Je důležité udržovat identitu regionu a jednotlivých vesnic formou pořádání kulturních akcí, besed, výstav apod. Nejvýznamnější způsob udržení identity regionu jsou tradice, o které se musí pečovat a uchovávat je v živé paměti lidí, kteří zde žijí. Proto je důležité pořádat tradiční kulturní akce, jako je např. stavění máje, šibřinky,

Strana 190



masopust, konopická a další. Každá vesnice má svoje tradiční akce, kde se lidé sejdou a upevňují tak vztahy mezi sebou. Zároveň se prohlubuje láska k místu, kde žijí a celému regionu. Aktivity 1.1.3.1 Podpora místních osobností a tahounů tradic a kulturního života v regionu 1.1.3.2 Podpora výchovy budoucích Leadrů 1.1.3.3 Podpora pořádání kulturních akcí, výstav, besed, tradic

Specifický cíl 1.2 Podpora komunit na venkově

Opatření 1.2.1 Vytváření podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících Cílem je vytvářet takové prostředí, ve kterém by se místní komunity mohly rozvíjet a plně fungovat na určité úrovni. Pomocí poradenství pro nově začínající spolky by měly ulehčený start do nového oživování kraje a kulturního života místních obyvatel. Začínající spolky by měly ulehčenou práci se sestavováním svých stanov, vedením administrativy a všech ostatních aktivit, související s formálním vedením spolku. V souvislosti s podporou identity regionu je důležité podporovat i místní osobnosti a tahouny kulturního života a pomáhat jim s jejich prezentací na veřejnosti. Dalším důležitým krokem je vychovávat budoucí Leadry, kteří později převezmou organizování kulturního života a tradic v regionu. Aby dobře fungovala kulturní infrastruktura v regionu, musí spolky spolu komunikovat. Tuto práci by jim ulehčila databáze spolků a jejich aktivit, ve které by se zveřejňovaly veškeré kulturní akce a aktivity jednotlivých spolků působících v regionu.

Aktivity 1.2.1.1 Podpora fungujících komunit a jejich rozvoje 1.2.1.2 Podpora nově vznikajících komunit

Opatření 1.2.2 Komunitní vzdělávání a výchova Cílem je pomocí komunit i veškerých neformálních spolků a sdružení dále vzdělávat místní obyvatele nejen v regionálním duchu. Neformální vzdělávání je důležité jak pro dospělé lidi, tak i pro děti. Pro spokojený život v našem regionu je důležitá ekologická výchova, vzdělávání v oblasti společenských věd a udržitelného rozvoje, což by mohlo do povědomí dětí i rodičů vnést komunity věnující se této problematice. Nedílnou součástí neformálního a dalšího vzdělávání dospělých je i akademie 3. věku. V našem regionu žije mnoho aktivních seniorů, kteří by možnost se dále vzdělávat uvítali. Aktivity 1.2.2.1 Neformální vzdělávání dětí i dospělých 1.2.2.2 Akademie 3. věku

Strana 191



Opatření 1.2.3 Podpora spolupráce spolků Cílem je spolupráce spolků a vzájemná podpora v pořádání akcí v regionu. V regionu existuje mnoho aktivních spolků, které spolu nespolupracují. Cílem je navázat spolupráci, čímž si ulehčí propagaci svých aktivit a návštěvníkovi budou moci nabídnout více akcí či komplexnější akci, které se bude účastnit více různě zaměřených spolků. Důležité je, aby byla sestavena databáze spolků, které jsou aktivní a začala fungovat komunikace mezi nimi. Aktivity 1.2.3.1 Vytvoření databáze aktivních a fungujících spolků na území 1.2.3.2 Podpora spolupráce aktivních a začínajících spolků v regionu

Identifikace hlavních cílových skupin  stávající komunity, spolky  začínající komunity  rodiče s dětmi  senioři  majitelé nevyužitých prostor pro pořádání různých akcí, výstav a jiných aktivit  pořadatelé kulturních akcí, výstav, besed, tradic  všichni obyvatelé regionu + návštěvníci

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni  stávající komunity, spolky  začínající komunity  majitelé nevyužitých prostor pro pořádání akcí, výstav a jiných aktivit  pořadatelé kulturních akcí a podobných aktivit

Strana 192



Téma 2 Podpora podnikání, zemědělství a zaměstnanosti V oblasti podnikání v regionu MAS Šumavsko je potřeba neustále podporovat drobné podnikatele a malé zemědělce. Důležité je zaměřit se na začínající podnikatele a pomoci jim přinést inovace a podporu ve využití místních zdrojů. Zároveň využít možné spolupráce a zkušeností k udržení nízké nezaměstnanosti. Pro zemědělce je velkým potenciálem rozvíjení agroturistiky, která bude zaměřena zejména na animoterapii.

Strategický cíl 2: Zvýšit místní produkci a podpořit inovace v podnikání Specifický cíl 2.1 Podpora rozvoje zemědělství

Opatření 2.1.1 Podpora malých zemědělců Cílem je prostřednictvím podpory malých zemědělců podporovat identitu regionu, regionálních výrobků a tradičních regionálních řemesel. V souvislosti s rozšiřováním výroby bude existovat návaznost na vytvoření nových pracovních míst. Malým zemědělcem se zde myslí zemědělec obhospodařující půdu do 100 ha a zároveň musí mít maximálně 3 zaměstnance. Aktivity 2.1.1.1 Podpora malých zemědělců do 100 ha a max. 3 zaměstnanci

Opatření 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky Cílem podpory agroturistiky je podpora takových zemědělců, kteří chovají zvířata a jsou ochotni spolupracovat s tělesně postiženými lidmi. Agroturistika by v tomto případě probíhala na základě animoterapie (např. hipoterapie apod.). Agroturistika je důležitým prostředkem ve vzdělávání dětí, které tak mají přístup k přírodě, zvířatům a ke krajině. Dalším cílem je spojení škol v přírodě a agroturistiky (v návaznosti na vzdělávání dětí). Aktivity 2.1.2.1 Podpora agroturistiky ve vazbě na sociální služby

Specifický cíl 2.2 Podpora podnikání na venkově

Opatření 2.2.1 Podnikatelský inkubátor Cílem podnikatelského inkubátoru je pomoci začínajícím a stávajícím podnikatelům v jejich činnosti. Možná podpora by probíhala formou poradenství zaměřeného na bezpečnost práce, základy podnikání, administrace v podnikání, základy účetnictví apod. Spolupráce by probíhala ve spolupráci s oblastní hospodářskou komorou. Strana 193



Aktivity 2.2.1.1 Podpora poradenství pro začínající podnikatele 2.2.1.2 Podpora inovativních finančních nástrojů

Opatření 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti na venkově a podpora exportu Cílem tohoto opatření je podpořit rozvoj drobného podnikání na venkově, a tím pomoci malým živnostníkům v jejich činnosti a zlepšení konkurenceschopnosti nejen na tuzemském trhu. Cílem je podpora účasti malých živnostníků a podnikatelů na zahraničních trzích (Německo). Důležité je, aby se dostali do povědomí okolí a získali kontakty. Cílem je rozšířit povědomí o výrobcích drobných regionálních podnikatelů a živnostníků a vzbudit o ně zájem. Aktivity 2.2.2.1 Podpora umístění regionálního výrobku na zahraniční trhy 2.2.2.2 Podpora jazykových kurzů pro podnikatele 2.2.2.3 Podpora drobných podnikatelů 2.2.2.4 Podpora lesnictví

Opatření 2.2.3 Podpora odborných stáží v podnicích Cílem je získat zájem studentů o pracovní místa v regionu a mladou generaci zde udržet. Dalším cílem je udržet relativně nízkou nezaměstnanost v našem regionu formou podpory zaměstnaneckých stáží pro cílovou skupinu na poloviční úvazek či na dobu ½ roku. Aktivity 2.2.3.1 Podpora odborných stáží pro studenty v regionálních firmách 2.2.3.2. Podpora brigády formou zaměstnaneckých stáží pro osoby 50+ let

Identifikace hlavních cílových skupin  začínající podnikatelé, zemědělci  drobní regionální podnikatelé, řemeslníci živnostníci  studenti  lidé 50+  děti, rodiče s dětmi, děti využívající školy v přírodě  handicapovaní lidé Určení typů příjemců, kteří budou podporováni  malí zemědělci (do 100 ha, max. 3 zaměstnanci)  drobní regionální podnikatelé, řemeslníci, živnostníci

Strana 194



Téma 3 Životní prostředí Na území MAS Šumavsko se nachází NP a CHKO Šumava. Velkou část tvoří lesy, louky a pastviny, kde se projevuje přirozený ráz krajiny typické pro tuto oblast. Díky existenci NP a CHKO Šumava je zde krajina velmi zachovaná a ochrana životního prostředí je prioritním tématem.

Strategický cíl 3 Udržet Šumavské prostředí pro život a podpořit další zlepšení využití přírodních zdrojů Specifický cíl 3.1 Péče o přírodní zdroje v regionu

Opatření 3.1.1 Koloběh vody Cílem je znovuvyužití odpadních vod a vhodné využití vodních zdrojů. Důležité je komplexní zmapování území všech toků a dostupných zdrojů vody. Dalším cílem je podpora vybudování nových malých ČOV, zvláště tam, kde není ekonomicky výhodné vybudovat velkou ČOV pro celou obec nebo větší oblast. Na území se nachází mnoho oddělených osad a jako nejvíce ekonomické se jeví vybudovat malé ČOV pro každou osadu zvlášť. Aktivity 3.1.1.1 Podpora znovuvyužití odpadních vod 3.1.1.2 Podpora vhodného využití vodních zdrojů 3.1.1.3 Komplexní zmapování území z hlediska vodních zdrojů 3.1.1.4 Podpora vybudování malých ČOV

Opatření 3.1.2 Podpora využití druhotných systémů se zaměřením na bioodpad Cílem je podporovat využití druhotných systémů a vyšší vytříděnost odpadu v území. Podporovat vznik nových systémů a vybavenost těchto systémů. Pro lepší a snazší třídění odpadu. V současné době je velký problém bioodpad, proto se zaměřit na jeho zpracování. V souvislosti s bioodpadem podporovat pořízení kontejnerů na bioodpad do všech částí, kde jsou potřeba. Aktivity 3.1.2.1 Podpora využití druhotných systémů se zaměřením na bioodpad 3.1.2.2 Podpora vybavenosti druhotných systémů se zaměřením na bioodpad

Opatření 3.1.3 Dřevo a kámen Cílem je opět probudit zájem o tradiční řemeslnou výrobu spojenou se dřevem a kamenem, která nedomyslitelně patří k našemu území od nepaměti. Důležité je podporovat vznik nových řemeslných dílen a pomáhat udržet stávající dílny v území. Oblast úzce souvisí s oblastí vzdělávání. Znovu obnovit řemeslnou výrobu má základ již u dětí ve škole. Tam

Strana 195



podporovat řemeslné dílny a vzbudit v nich zájem, jít se učit těmto řemeslům a vybudovat v nich vztah k přírodním materiálům. Dalším cílem je oprava a obnova tarasů, kterých je v naší krajině nespočet. Aktivity 3.1.3.1 Podpora řemeslné výroby 3.1.3.2 Podpora vzniku nových řemeslných dílen 3.1.3.3 Podpora zájmu o řemeslnou výrobu na školách 3.1.3.4 Oprava a obnova tarasů

Specifický cíl 3.2 Podpora ekologické stability

Opatření 3.2.1 Podpora změny vytápění a pravidelné měření emisí Cílem je podporovat ekologičtější vytápění domácností. V dnešní době je topná sezóna spojena s velkým znečištěním ovzduší a naším cílem je znečištění snížit. Také je potřeba v zimních měsících provést emisní měření na celém území a zanalyzovat tak situaci. Aktivity 3.2.1.1 Podpora změny vytápění 3.2.1.2 Zavedení pravidelného měření emisí

Opatření 3.2.2 Veřejná zeleň formou podpory původních druhů Cílem je podpořit vznik nových veřejných zelení, liniových zelení, starých mezí a cest a zlepšit péči o stávající zeleň v obcích a místních částech. Na Šumavě a v Pošumaví se vyskytují určité specifické druhy dřevin, a proto by bylo vhodné podporovat obnovu původních druhů dřevin a navracet je tak na jejich původní místo. Aktivity 3.2.2.1 Podpora vzniku nové veřejné zeleně vysazováním původních druhů dřevin

Specifický cíl 3.3 Spolupracující a otevřený region

Opatření 3.3.1 Podpora regionálního patriotismu Cílem je podporovat regionální produkty, produkci a region jako takový. Důležité je dostat naše regionální výrobky a region do povědomí lidí nejen z našeho území, ale i z okolí a přeshraničně. Cílem je podporovat podnikání, regionální produkci a vzdělávání v této oblasti. S tím souvisí i podpora vzniku naučných stezek v území, zvýšení atraktivity lesů a pořádání různých soutěží, které by přilákaly zájem široké veřejnosti o náš region. Aktivity 3.3.1.1 Podpora regionálních řemeslníků, podnikatelů a zemědělců 3.3.1.2 Podpora vzniku naučných stezek a soutěží

Strana 196



Opatření 3.3.2 Podpora spolupráce Šumavy a Pošumaví Cílem je propojení Šumavy a Pošumaví. Důležitým bodem je vzbudit zájem lidí o sousední oblast. Propojení může probíhat formou pořádání kulturních akcí, společnými propagačními materiály, ale hlavně komunikací obou oblastí z hlediska spolupráce na dalším rozvoji a rozkvětu území. Podpora vytvoření jednotného kalendáře akcí, který by byl umístěn mimo jiné i na webu, by vzájemné propagaci prospělo. Aktivity 3.3.2.1 Podpora kulturních akcí a společná propagace v oblasti Šumavy a Pošumaví 3.3.2.2 Vytvoření jednotného kalendáře kulturních akcí v oblasti Šumavy a Pošumaví

Identifikace hlavních cílových skupin  soukromá domácnost (v rámci budování malých ČOV + snižování emisí)  menší skupina soukromých domácností dohromady  obec, městys, město  podnikatelé, zemědělci, řemeslníci (vytvářející regionální produkty a výrobky)  organizátoři kulturních akcí  děti a rodiče  obyvatelé regionu + návštěvníci  učitelé

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni  soukromá domácnost (v rámci budování malých ČOV + snižování emisí)  menší skupina soukromých domácností dohromady  obec, městys, město  podnikatelé, zemědělci, řemeslníci (vytvářející regionální produkty a výrobky)  organizátoři kulturních akcí  školy

Strana 197



Téma 4 Vzdělávání Na území MAS Šumavsko se nachází mnoho venkovských škol. Prioritou je jejich udržení a další rozvoj infrastruktury pro zajištění efektivnějšího vzdělávání na venkově. Většina venkovských škol řeší špatnou dopravní obslužnost pro své žáky. MAS Šumavsko si klade za cíl rozvíjet nabídku dalšího vzdělávání svých obyvatel.

Strategický cíl 4 Zlepšit podmínky pro vzdělaný region a místní trh práce Specifický cíl 4.1 Zvýšení kvality vzdělávání a celoživotního učení

Opatření 4.1.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání Cílem je zvýšit úroveň a kvalitu předškolní výuky. V dnešní době je velký nedostatek speciálních pedagogů, jako jsou např. logopedi, kteří jsou v předškolní výuce u dětí velmi důležitou součástí přípravy do školy a do budoucího života. Aktivity 4.1.1.1 Podpora zvýšení kvality výuky předškolního vzdělávání

Opatření 4.1.2 Škola jako centrum vzdělávání dospělých Cílem je vytvořit příležitost pro znovuvzdělávání dospělých. Mnoho dospělých lidí má zájem se dále vzdělávat v oborech jako je výtvarná výchova, různé praktické činnosti, cizí jazyky či sport. Škola na tyto kurzy má dostatečné prostory nebo i pedagogické kapacity, které by mohla poskytnout pro vzdělávání dospělých. Aktivity 4.1.2.1 Podpora dalšího vzdělávání dospělých 4.1.2.2 Podpora spolupráce spolků, obcí, NNO a jiných komunit ve vzdělávání

Specifický cíl 4.2 Zvýšení dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

Opatření 4.2.1 Rekonstrukce objektů a vybavenost ZŠ Cílem je celková rekonstrukce školních objektů a pořízení nebo obnova nového vybavení pro školní výuku. Je potřeba podporovat modernizace školních budov podle evropských norem. Hlavní je výměna osvětlení v učebnách a ostatních místnostech školních budov a výměna slaměných stropů, které se na mnoha venkovských školách ještě nacházejí apod.

Strana 198



Aktivity 4.2.1.1 Modernizace a obnova školních budov 4.2.1.2 Podpora bezbariérovosti 4.2.1.3 Podpora fondu havarijního stavu

Opatření 4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání Cílem je zlepšit a zmodernizovat doprovodnou infrastrukturu v mateřských i základních školách. Modernizace a obnova se týká především školních kuchyní, jídelen, výdejen, ale i celých školních budov, družiny, sportovišť a školních pozemků. Důležitá je podpora modernizace problémové části jako celku, tzn. obnova jídelny, kuchyně i výdejny dohromady. Obnova a budování školních hřišť pouze ve vazbě na výuku. Dalším cílem tohoto opatření je zajištění kvalitní dostupnosti vzdělávání. Především se jedná o rekonstrukci i budování sítě cyklostezek a cyklotras mezi bydlištěm žáků a vzdělávacím zařízením. Splnění tohoto cíle bude mít dopad nejen na zajištění kvalitní dostupnosti vzdělávání, ale i na životní prostředí, ekologické smýšlení dětí, jejich fyzické zdraví a v neposlední řadě i zlepšení bezpečnosti provozu. Aktivity 4.2.2.1 Modernizace doprovodné infrastruktury v ZŠ i MŠ, včetně zajištění dostupnosti

Opatření 4.2.3 Vybavení a modernizace učeben Cílem je zlepšit podmínky pro technické a přírodní vzdělávání na školách. Na mnoha školách existují zastaralé technické dílny, nedostatek pomůcek na pěstitelskou činnost nebo zastaralé či neexistující cvičné kuchyňky. Jelikož v dnešní době je velký nedostatek řemeslníků, je nezbytné u dětí znovu vzbudit zájem o technické a řemeslnické obory. Díky novým moderním dílnám a pomůckám budou mít děti větší zájem o tyto nedoceněné obory. Dalším cílem je zmodernizovat vybavení pro fyzikální, chemické a biologické laboratoře, jazykové učebny a IT učebny. Na mnoha školách jsou velice zastaralé nebo se zde vůbec nenacházejí. Aktivity 4.2.3.1 Modernizace technických dílen, cvičných kuchyněk, pomůcek na pěstitelskou činnost, jazykové učebny, IT učebny atd. 4.2.3.2 Modernizace vybavení fyzikálních, biologických a chemických laboratoří

Identifikace hlavních cílových skupin  zaměstnanci základních a mateřských škol  děti (žáci) a rodiče  dospělí lidé  obce  řemeslníci  specializovaní pedagogové, logopedi  spolky, neziskové organizace, komunity  handicapované lidé

Strana 199



Určení typů příjemců, kteří budou podporováni  mateřské školy  základní školy  řemeslníci  obce  specializovaní pedagogové, logopedi  spolky, neziskové organizace, komunity

Téma 5 Sociální oblast Na celém území MAS Šumavsko funguje proces komunitního plánování sociálních služeb, který zjišťuje potřeby pro rozvoj této oblasti komunitním způsobem. Vytvořené strategické dokumenty důležitým podkladem pro rozvoj sociálních služeb na našem území.

Strategický cíl 5 Vybudovat funkční síť sociálních služeb pro snížení ohrožení sociálního vyloučení obyvatel regionu Specifický cíl 5.1 Podpora sociálního začleňování

Opatření 5.1.1 Všeobecná podpora osob ohrožených sociálním vyloučením Opatření 5.1.1 Všeobecná podpora osob ohrožených sociálním vyloučením Cílem je podpořit začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením, a to prostřednictvím podpory rozvoje sociálních služeb a sociálního podnikání na území MAS Šumavsko. Cílem je také realizovat aktivity zaměřené ne prevenci sociálně vyloučených osob a podporu komunitní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách, které se na našem území nacházejí 3 (Vimperk, Volary, Prachatice). To vše s využitím znalostí lokálního prostředí. Aktivity 5.1.1.1 Podpora rozvoje sociálních služeb 5.1.1.2 Vznik a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Opatření 5.1.2 Zajištění doprovodných služeb Cílem je zajištění informovanosti o problematice sociálních služeb jak u široké veřejnosti, tak i v rámci samospráv na území MAS Šumavsko. Místním šetřením bylo zjištěno, že především v malých obcích je nedostatečná informovanost o poskytovaných sociálních službách, která vede k sociálnímu vyloučení. Informovanost by mohla být zajištěna komunitním sociálním pracovníkem, který bude řešit i problematiku vzdělávání veřejnosti na venkově (zejména dluhová problematika, kyberšikana, atd.). Aktivity 5.1.2.1 Realizace vzdělávacích aktivit pro veřejnost, vč. zajištění informovanosti o sociálních a doprovodných službách 5.1.2.2 Podpora doprovodných služeb a dobrovolnictví

Strana 200



Opatření 5.1.3 Podpora prorodinných opatření Cílem je rozvinout aktivity zaměřené na podporu mimoškolní činnosti pro děti a mládež s preventivním efektem. Cílem individuální péče o děti bude zajištění doprovodu dětí na kroužky a jiné zájmové aktivity, apod.

Aktivity 5.1.3.1 Podpora mimoškolních aktivit pro děti a mládež 5.1.3.2 Individuální péče o děti 5.1.3.3 Podpora Mezigeneračních vztahů v rodinách

Strana 201



Téma 6 Cestovní ruch Díky poloze MAS Šumavsko, na kterém se nachází NP a CHKO Šumava a leží v příhraniční oblasti v těsném sousedství německých hranic, je důležitým aspektem rozvoj cestovního ruchu. Dobrým nástrojem pro rozvoj CR jsou právě se rozvíjející kanceláře destinačního managementu. Propagaci, rozvoj v CR a zvyšování návštěvnosti našeho a okolního území zajišťuje destinační kancelář PRO Šumavsko.

Strategický cíl 6 Podpořit výrazné zvýšení podílu cestovního ruchu na lokální ekonomice se zohledněním udržitelných forem cestovního ruchu Šumavska Specifický cíl 6.1 Využití potenciálu našeho regionu v oblasti CR

Opatření 6.1.1 Podpora řízení destinace Cílem je podporovat vznik jednotné destinace, to znamená propojit Šumavu a Pošumaví. V rámci obou oblastí podporovat pořádání kulturních akcí a zpětnou podporu akcí. Důležité je vytvoření databáze akcí obou oblastí a jejich pravidelná aktualizace. Databáze by byla dostupná i na webových stránkách. Dalším cílem je vytvořit propojení subjektů v obou oblastech. Důležité je uspokojit návštěvníka pomocí komplexnosti nabízených služeb. Podpora propojenosti poskytovatelů služeb, obcí a spolků a jejich následná komunikace a spolupráce. Aktivity 6.1.1.1 Podpora vzniku jednotné destinace - propojení Šumavy a Pošumaví 6.1.1.2 Podpora pořádání kulturních akcí 6.1.1.3 Zpětná podpora kulturních akcí 6.1.1.4 Vytvoření databáze kulturních akcí obou oblastí - Šumavy i Pošumaví 6.1.1.5 Vytvoření sítě podnikatelských subjektů, obcí a spolků v oblasti CR 6.1.1.6 Podpora spolupráce a propojenosti subjektů

Opatření 6.1.2 Podpora stáží Cílem je udržet v regionu mladou generaci a poskytnout jim pracovní místo. Formou stáží pro studenty u místních firem, podnikatelů a živnostníků si mladí lidé získají vztah k regionu a budou mít snazší start do pracovního života. Dalším cílem je poskytovat brigády seniorům. V regionu existuje mnoho aktivních seniorů, kteří stále chtějí pracovat. Proto je důležité podporovat podnikatele, kteří poskytnou takovéto pracovní místa. Další cílem je pořádat exkurze pro podnikatele za účelem zvýšení povědomí o dobře fungujících podnicích a získání příkladů dobré praxe. Podnikatelé by získali nové zkušenosti, rady a inspiraci, jak úspěšněji vést svůj podnik.

Strana 202



Aktivity 6.1.2.1 Podpora stáží pro studenty 6.1.2.2 Podpora brigád pro seniory 6.1.2.3 Podpora využití volných kapacit 6.1.2.4 Pořádání exkurzí pro podnikatele

Opatření 6.1.3 Využití tradičních řemesel Cílem je podporovat tradiční řemeslnou výrobu v našem regionu a umět ji vhodně využít. Podporovat řemeslníky a jejich dílny, pořádat worshopy a další akce spojené s prezentací řemeslné výroby regionu. Aktivity 6.1.3.1 Podpora tradiční řemeslné výroby 6.1.3.2 Podpora řemeslných dílen a pořádání workshopů

Specifický cíl 6.2 Kvalitní a dostupná infrastruktura v oblasti CR

Opatření 6.2.1 Komunitní a zdravotní infrastruktura a vybavení pro obyvatele a návštěvníky Cílem je vybudovat vybavení pro obyvatele a návštěvníky, které by sloužilo pro využití jejich volného času. Jedná se především o hřiště jakéhokoliv typu, půjčovny kol, venkovní učebny apod. Aktivity 6.2.1.1 Budování komunitní a zdravotní infrastruktury 6.2.1.2 Pořízení vybavení pro obyvatele a návštěvníky

Opatření 6.2.2 Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Cílem je vybudovat v regionu doprovodnou infrastrukturu např. u naučných stezek, zastavení, odpadové koše, apod. Důležité je, aby se zde návštěvník cítil dobře, pak se bude i nadále vracet. Doprovodná infrastruktura návštěvníkovi, ale i stálému obyvateli, zpříjemní pobyt v regionu. Aktivity 6.2.2.1 Podpora vybudování doprovodné infrastruktury

Identifikace hlavních cílových skupin  pořadatelé kulturních akcí  provozovatel společného webu, kde budou uveřejněny a aktualizovány kulturní akce Šumavy a Pošumaví  obce  komunity  podnikatelé Strana 203


    


řemeslníci děti a rodiče senioři návštěvníci (turisté) všichni obyvatelé regionu

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni  pořadatelé kulturních akcí  provozovatel společného webu, kde budou uveřejněny a aktualizovány kulturní akce Šumavy a Pošumaví  obce  komunity  podnikatelé  řemeslníci

Strana 204



Téma 7 Spolupráce MAS Šumavsko byla od začátku otevřena pro všechny partnery se zájmem o rozvoj území. Rozvoj spolupráce úspěšně probíhal již v období 2007-2013. Při přípravách SCLLD bylo na tento rozvoj úspěšně navázáno v rámci komunitních projednávání. Prioritou MAS Šumavska je účelné navázání na tuto spolupráci a vytvoření pevné partnerské sítě se zapojením všech zájmových skupin z území. Nezanedbatelná je i spolupráce s ostatními jihočeskými MAS na úrovni Krajské sítě NS MAS.

Strategický cíl 7 Funkčně propojit obce území MAS s využitím zkušeností s realizací projektů na bázi místního partnerství Specifický cíl 7.1 Rozvoj partnerství

Opatření 7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce Cílem je další rozvoj a prohlubování spolupráce na mezinárodní, národní a místní spolupráce s využitím nově získaných kontaktů. Aktivity 7.1.1.1 Rozvoj místní spolupráce 7.1.1.2 Rozvoj přeshraniční spolupráce

Strana 205



Indikátory strategických cílů stanovených v SCLLD MAS Šumavsko INDIKÁTORY STRATEGICKÝCH CÍLŮ STANOVENÝCH V SCLLD MAS ŠUMAVSKO SC 1: Podpořit identitu regionu prostřednictvím komunit s využitím tradic, rodiny a zkušeností Název indikátoru

Počet zapojených obyvatel regionu Počet zapojených subjektů

typ vlastní vlastní

hodnota 3000 30

SC 2: Zvýšit místní produkci a podpořit inovace v podnikání Název indikátoru Počet podpořených zemědělských subjektů do 100 ha a 3. zaměstnanců Počet inovace Počet opatření pro posílení konkurenceschopnosti Počet zapojených subjektů celkem

typ vlastní vlastní vlastní vlastní

hodnota 5 30 10 20

SC 3: Udržet Šumavské prostředí pro život a podpořit další zlepšení využití přírodních zdrojů Název indikátoru Počet obcí zapojených do zlepšení využití přírodních zdrojů

typ vlastní

hodnota 15

SC 4: Zlepšit podmínky pro vzdělaný region a místní trh práce Název indikátoru Počet škol (ZŠ + MŠ) zapojených do zvýšení kvality výuky

typ vlastní

hodnota 20

SC 5: Vybudovat funkční síť sociálních služeb pro snížení ohrožení sociálního vyloučení obyvatel regionu Název indikátoru Počet klientů sociálních služeb dotčených realizací projektu Počet prorodinných opatření


hodnota 300 10

SC 6: Podpořit výrazné zvýšení podílu cestovního ruchu na lokální ekonomice se zohledněním udržitelných forem cestovního ruchu Šumavska Název indikátoru Počet zapojených subjektů do společné organizace cestovního ruchu Počet akcí v regionu


hodnota 30 100

SC 7: Funkčně propojit obce území MAS s využitím zkušeností s realizací projektů na bázi místního partnerství Název indikátoru Počet navázaných nových partnerství: 100 z toho národních z toho mezinárodních

typ vlastní vlastní vlastní

hodnota 100 90 10

Zdroj: vlastní

Strana 206



Vazba na strategické dokumenty Při tvorbě strategie jsme čerpali z mnoha strategických dokumentů, které byly důležitým podkladem. Jedná se o strategické dokumenty jednotlivých obcí, mikroregionů, DSO, SO ORP a v neposlední řade i strategických národních dokumentů a dokumentů Jihočeského kraje. Strategie CLLD MAS Šumavsko je v souladu s těmito dokumenty. Tabulka 44 Přehled strategických dokumentů Druh dokumentu Strategické dokumenty obce

Strategické dokumenty mikroregionů a DSO

Strategické dokumenty SO ORP Vimperk, Prachatice, Strakonice

Název strategického dokumentu

Zdroj

Územní plánovací dokumentace (ÚPD)

weby jednotlivých obcí

Rozvojové strategie obcí

weby jednotlivých obcí

Strategický dokument mikroregionu Horní Vltava - Boubínsko

www.hornivltava.cz

Strategický dokument mikroregionu Vlachovo Březí

není k dispozici na webu

Strategický dokument DSO Věnec


Strategický dokument DSO Prachaticko


Strategický dokument mikroregionu Šumava - západ


Strategický dokument Šumavské podhůří


Komunitní plán sociálních služeb na území ORP Vimperk na období 2011-2014

http://www.kpjck.cz/content/download/108komunitni-plan-socialnich-sluzeb-vimperk.pdf_

Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Strakonice 2012-2014

http://www.strakonice.eu/sites/default/files/zdrave_ mesto/komunitni_plan_socialnich_sluzeb_orp_strako nice.pdf

Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Prachatice 2012-2014 (platnost prodloužena i na rok 2015)

http://www.prachatice.eu/sites/default/files/docs/so cialni/komun_plan_2012_2014.pdf

Územně analytické podklady SO ORP Vimperk

http://www.vimperk.cz/1495/cz/normal/uap#.VnPY8 vnhDtQ

Územně analytické podklady SO ORP Strakonice

http://www.strakonice.eu/content/uzemneanalyticke-podklady-2014-3-aktualizace

Územně analytické podklady SO ORP Prachatice

http://www.prachatice.eu/mestsky-urad/uzemniplanovani/uzemne-analyticke-podklady/uplnaaktualizace-uap-v-roce-2014

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje

http://www.krajjihocesky.cz/1225/strednedoby_plan_rozvoje_socialni ch_sluzeb_jihoceskeho_kraje.htm

Strategické Program rozvoje Jihočeského kraje dokumenty Jihočeského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Jihočeského kraje 2012-2016

http://www.krajjihocesky.cz/1598/program_rozvoje_jihoceskeho_kraj e_2014_8211_2020.htm http://www.krajjihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=58284&par%5 Bview%5D=0

Strana 207


Národní strategické dokumenty

Ostatní strategické dokumenty


Cyklogeneral Jihočeského kraje 2014-2020

http://www.jihoceske-cyklostezky.cz/njc/dokumentyke-stazeni/cyklogenerel-jck/

Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020

http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2013final/

Strategie sociálního začleňování 2014-2020

http://www.mpsv.cz/files/clanky/17082/strategie_so c_zaclenovani_2014-20.pdf

Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2014-2020

http://www.nrzp.cz/aktualne/informace-predsedynrzp-cr/1246-informace-c-65-2014-navrh-narodnistrategie-rozvoje-socialnich-sluzeb.html

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoj vzdělávací soustavy ČR na období 2015-2020

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvojevzdelavaci-soustavy-3

Dopravní politika ČR pro období 2014-2020 s výhledem do roku 2050

http://databazestrategie.cz/cz/md/strategie/dopravni-politika-cr-proobdobi-2014-2020-s-vyhledem-do-roku-2050

Strategie území správního obvodu ORP Vimperk v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu na období 2015-2024

https://drive.google.com/folderview?id=0B5DggHE3z HReeE82eVVOS1hqV1E&usp=drive_web

Strategie území správního obvodu ORP Prachatice v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu na období 2015-2024

https://drive.google.com/folderview?id=0B5DggHE3z HReeE82eVVOS1hqV1E&usp=drive_web

Zdroj: webové stránky institucí

Strana 208



Popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky Cílem celé strategie je vytvoření ekonomicky i sociálně stabilního regionu se spokojenými obyvateli žijícími v prostředí s kvalitním životním prostředím, o které je potřeba pečovat. Integrační prvky tvoří zejména: - propojení opatření zaměřených na ekonomický růst a sociální stabilitu – zapojením mikropodniků a zemědělských subjektů a dále vznikem sociálních podniků - využití dlouhodobého plánování sociálních služeb ve vazbě na realizaci programů na podporu sociální stability v regionu a řešení stávajících slabých míst - využití kvalitního životního prostředí pro udržitelný růst – v návaznosti na udržitelné pracovní místa (mikropodniky) péči o krajinu (zemědělské projekty) a využití příležitosti nabízející velká rozloha lesních pozemků - příprava projektů spolupráce integrující partnery z mnoha segmentů do společných projektů - zapojení dětí a mládeže do realizace SCLLD – propojení vydělávávání a segmentu hospodářství přinese nové budoucí zaměstnance a dojde k dalšímu zkvalitnění výuky především na úrovni MŠ a ZŠ.

MAS Šumavsko dlouhodobě využívá inovativní metody a způsoby řešení. V minulém období se například zapojila do certifikace Českého systému kvality služeb, stala se oceněnou organizací v rámci Národní soustavy kvalifikací a jako jedna z prvních MAS využívá i v organizačních činnostech on-line nástrojů a komunikace. V rámci návrhu cílů a opatření bohužel musela MAS přizpůsobit některé své návrhy na možnosti vyplývající z omezení programových dokumentů. Přesto se podařilo zahájit činnost spoluzaložené organizace destinačního managementu, který se bude zabývat i otázkou agroturistiky (součást SCLLD) nebo podpoře „vnitřních“ sociálních podniků, které budou kombinovat prvky podnikatelské a sociální ve vazbě na další opatření strategie.

Integrovaný přístup napříč programovými rámci Tabulka zobrazuje integrovaný přístup napříč programovými rámci. V tabulce jsou uvedena opatření SCLLD, která je možno podporovat z operačních programů PRV, OPZ a IROP. Je zde uvedena vzájemná provázanost jednotlivých opatření. V tabulce se nachází čísla 0, 1 a 2. Ta znázorňují sílu integrační vazby mezi jednotlivými opatřeními. 0 znázorňuje vazbu bez zásadního propojení, 1 znázorňuje integrační vazbu a 2 silnou integrační vazbu.

Strana 209

Tabulka 45 Integrovaný přístup napříč programovými rámci Provázanost opatření a možnost jejich integrace

1.2.1

2.1.1

2.1.2

2.2.2

3.1.1

4.2.2

4.2.3

5.1.1

5.1.3

7.1.1

1.2.1 Vytváření podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících 2.1.1 Podpora malých zemědělců

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

0

x

x

x

x

x

x

x

x

x

2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky

1

2

x

x

x

x

x

x

x

x

2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti na venkově a podpora exportu 3.1.1 Podpora regionálního patriotismu

1

2

2

x

x

x

x

x

x

x

2

0

2

1

x

x

x

x

x

x

4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání 4.2.3 Vybavení a modernizace učeben

1

0

0

1

1

x

x

x

x

x

1

0

0

1

1

2

x

x

x

x

5.1.1 Všeobecná podpora osob ohrožených sociálním vyloučením 5.1.3 Podpora prorodinných opatření

2

0

0

1

0

1

1

x

x

x

2

0

0

1

1

2

1

2

x

7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a 2 2 místní spolupráce 0 - bez zásadního propojení

2

2

2

2

2

2

2

1 - integrační vazba

2 - silná integrační vazba Zdroj: vlastní

x

Akční plán MAS Šumavsko má v rámci své SCLLD vypracované 3 samostatné programové rámce, které jsou v souladu s dotačními programy na období 2014-2020, podporovaných z fondů EU. Programové rámce Integrovaného regionálního operačního programu, Operačního programu Zaměstnanost a Programu rozvoje venkova jsou zpracovány na základě výstupů komunitně vedeného místního rozvoje a důkladnou analýzou území. Obsah programových rámců je provázaný s klíčovými oblastmi rozvoje území a na nich navazujícími strategickými cíli, specifickými cíli a opatřeními, jejichž struktura a obsahová náplň je podrobně popsána ve strategické části SCLLD MAS Šumavsko.

PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP Komunitně vedený místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) může být realizován v Prioritní ose 4. Tato prioritní osa podporuje aktivity z prioritních os 1, 2 a 3, konkrétně ze strategických cílů:        

1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví, 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení, 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví, 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje.

Prioritní osa 4 IROP obsahuje dva specifické cíle:  4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu,  4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS. Z potřeb a analýzy na území MAS Šumavsko vyplývá potřebnost následujících strategických cílů:    

1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení,

 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu,



Definice specifických cílů v rámci programového rámce IROP

SC 1.2 IROP Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

A) Specifický cíl strategie Název specifického cíle strategie CLLD: 4.2 Zvýšení dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení B) Název opatření Opatření SCLLD 4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání C) Vazba na specifický cíl IROP Specifický cíl 1.2 IROP Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy D) Popis opatření Na území MAS Šumavsko bylo v rámci analytické přípravy zjištěna potřeba dalšího rozvoje území, zlepšení dopravní obslužnosti v oblasti cyklistické dopravy. Podporu je třeba zacílit na modernizaci, rekonstrukci a rozšíření cyklistické infrastruktury, která bude zajišťovat lepší dostupnost vzdělávání, služeb a zaměstnání. Smyslem realizace plánovaných aktivit v tomto patření je výstavba a modernizace cyklotras se zaměřením na podporu integrovaných řešení, např. cyklistické pruhy na komunikacích nebo víceúčelové pruhy. Je třeba též se zaměřit na výstavbu a modernizaci v podobně stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací, na kterých je vyloučená automobilová doprava. Součástí projektů bude i budování doprovodné infrastruktury, např. stojanů na kola, úschoven kol, odpočívadel a dopravního značení. Podporovány budou cyklostezky a cyklotrasy, soužící k dopravě do zaměstnání, škol a za službami. Realizací projektů dojde k zajištění bezpečné dopravy obyvatel území MAS. Cílem je zajištění bezpečné cyklodopravy v návaznosti na zajištění lepší dostupnosti vzdělávacích institucí, zaměstnání a služeb. Tato potřeba navazuje na specifický cíl IROP 1.2, jehož cílem je využití potenciálu nemotorové dopravy k mobilitě pracovních sil, vytvoření podmínek pro mobilitu a optimalizaci sítě cyklostezek a cyklotras, zajištění dopravní dostupnosti práce, služeb a vzdělávání, zajištění bezpečnosti a bezbariérovosti v zájmu zvýšení podílu udržitelných forem dopravy a zajištění potřeb specifických skupin v dopravě. Za pomocí naplnění tohoto cíle dojde k poklesu využívání automobilové dopravy ve prospěch šetrnějších způsobů dopravy, jakými jsou doprava cyklistická a pěší. Zároveň bude docházet ke snížení ekologické zátěže.

Strana 212



E) Typy projektů  Zajištění bezpečné cyklodopravy na území MAS Šumavsko. V rámci projektů bude probíhat výstavba a modernizace cyklotras a cyklostezek se zaměřením na podporu integrovaných řešení. Dále budou probíhat stavební úpravy a dopravní značení vymezených komunikací. Součástí projektů může být budování doprovodné infrastruktury, doplňkově lze do projektu zařadit zeleň. Podpořeny budou cyklostezky a cyklotrasy sloužící k dopravě do zaměstnání, škol a za službami. F)   

Typy příjemců podpory Obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí.

G) Možné principy pro určení preferenčních kritérií Preferenční kritéria budou stanovena až v konkrétní výzvě MAS.

H) Hranice způsobilých výdajů Hranice minimální a maximální výše bude stanovena ve výzvě MAS. MAS předpokládá stanovení limitů a bude o nich informovat v jednotlivých výzvách.

I) Indikátory výstupů a výsledků

Seznam indikátorů výstupů Kód NČI2014+

7 62 00

7 61 00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota

Frekvence sledování

Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras

km

0

15

rok

Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras

km

0

15

rok

Zdroj: IROP – Indikátory pro aktivity MAS_verze_prosinec2015_fin.xls

Cílová hodnota výstupu č. 7 62 00 byla stanovena ve výši 15 km zrekonstruovaných cyklotras. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014. Orientační průměrné náklady na jednotku indikátoru byly stanoveny ve výši 0,4 mil Kč/km v rámci rekonstruované/modernizované cyklotrasy. Cílová hodnota výstupu č. 7 61 00 byla stanovena ve výši 15 km nově vybudovaných cyklotras. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014. Orientační průměrné náklady na jednotku indikátoru byly stanoveny ve výši 0,4 mil Kč/km v rámci rekonstruované/modernizované cyklotrasy.

Strana 213



Seznam indikátorů výsledků Kód NČI2014+

7 63 10

Název indikátoru

Podíl cyklistiky na přepravních výkonech

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


%

7 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum výchozí hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2011)

10 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023)

rok


Cílová hodnota indikátoru výsledku č. 7 63 10 byla přebrána od IROP s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023. Cílová hodnota tohoto indikátoru je 10 %. Výchozí hodnota byla MAS přebrána na základě pokynu IROP, jejíž hodnota byla stanovena k 31. 12. 2011. Výchozí hodnota tohoto indikátoru výsledku je 7 %.

SC 2.1 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

A) Specifický cíl strategie Název specifických cílů strategie CLLD: 1.2 Podpora komunit na venkově B) Název opatření Opatření SCLLD 1.2.1 Vytváření a udržení podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících C) Vazba na specifický cíl IROP Specifický cíl 2.1 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi D) Popis opatření V rámci analytického šetření byla zjištěna potřeba vytváření a posílení kvalitní sítě infrastruktury pro poskytování sociálních služeb a doprovodných programů, které budou řešit problematiku sociálního vyloučení na území MAS Šumavsko. Podpora bude zaměřena na služby ambulantního a terénního charakteru. Podporovány budou také služby primární prevence, které mají komunitní charakter. Komunitními centry za účelem sociálního začleňování se rozumí veřejná víceúčelová zařízení, ve kterých se budou setkávat členové komunity za účelem realizace sociálních vzdělávacích, kulturních a rekreačních aktivit s cílem zlepšit sociální situaci těchto jednotlivců a komunity jako celku. Pro dosažení těchto cílů bude v zařízení poskytována kombinace komunitních a veřejných služeb. Rozvoj infrastruktury bude zahrnovat stavby, stavební úpravy, pořízení vybavení a případně související úpravy venkovního prostranství za účelem vytvoření prostoru pro setkávání členů komunit ohrožených sociálním vyloučením. Cílem je snaha o začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením pomocí ambulantních, terénních či primárních služeb formou komunitního charakteru.

Strana 214



E) Typy projektů Rozvoj infrastruktury komunitních center za účelem sociálního začleňování. Bude podpořeno vytvoření materiálně a technicky vhodného prostoru pro:  veřejná projednávání s ambicí setkání obyvatel komunity a sousedů,  případně ostatních obyvatel obce s cílem snížení předsudků a sbližování kultur,  vznik jádrových skupin za cílem nastartování komunitní práce,  setkávání tematických skupin pro řešení identifikovaných problémů komunity,  realizace volnočasových aktivit, kulturních a zájmových akcí vyplývající z tradic a zvyků dané komunity. F)      

Typy příjemců podpory Obce a organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, NNO, církevní organizace, církve.

G) Možné principy pro určení preferenčních kritérií Preferenční kritéria budou stanovena až v konkrétní výzvě MAS. H) Hranice způsobilých výdajů Hranice minimální a maximální výše bude stanovena ve výzvě MAS. MAS předpokládá stanovení limitů a bude o nich informovat v jednotlivých výzvách.



5 54 02

5 54 01

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


Počet poskytovaných druhů sociálních služeb

Služby

0

3

ročně

Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci

Zázemí

0

4

ročně


Cílová hodnota výstupu č. 5 54 02 byla stanovena ve výši 3 služby, které jsou či budou po ukončení projektu zaregistrovány dle zákona č. 108/2006 Sb., podpořených z projektu. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014.

Strana 215



Cílová hodnota výstupu č. 5 54 01 byla stanovena ve výši 4 zázemí. Jedná se o prostory anebo vybavení prostor, která jsou nezbytná pro realizaci daných služeb či aktivit. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014.


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 75 10

Kapacita služeb a sociální práce

Klienti

0

60

rok


Cílová hodnota indikátoru výsledku je nulová. Cílová hodnota je stanovena na 60 klientů

SC 2.1 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

A) Specifický cíl strategie Název specifických cílů strategie CLLD: 5.1 Podpora sociálního začleňování B) Název opatření Opatření SCLLD 5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením. C) Vazba na specifický cíl IROP Specifický cíl 2.1 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi D) Popis opatření V rámci analytického šetření byla zjištěna potřeba vytváření a posílení kvalitní sítě infrastruktury pro poskytování sociálních služeb a doprovodných programů, které budou řešit problematiku sociálního vyloučení na území MAS Šumavsko. Podpora bude zaměřena na služby ambulantního a terénního charakteru. Podporovány budou také služby primární prevence. Bude podporován nákup objektů, zařízení, vybavení a stavební úpravy, které vytvoří podmínky pro kvalitní poskytování sociálních služeb, obnovu a zkvalitnění materiálně technické základny stávajících služeb sociální práce s cílovými skupinami. Pro řešení problematiky sociálního vyloučení je třeba dobudovat infrastrukturu pro poskytování sociálních služeb a doprovodných programů. Podpora bude směřovat ke službám terénního a ambulantního charakteru, k deinstitucionalizaci a ke službám pobytového charakteru, které odpovídají k současným principům sociálního začleňování. Cílem je snaha o začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením pomocí ambulantních, terénních či primárních služeb. E) Typy projektů  Infrastruktura pro dostupnost a rozvoj sociálních služeb.

Strana 216



Projekty budou zaměřeny pro vybudování zázemí pro terénní služby, vybavení zařízení, které umožní práci v obtížně dostupných lokalitách, pořízení vybavení mobilního týmu pro poskytování zdravotně sociální pomoci, nebo vybudování zázemí zajišťující prevenci či odborné sociální poradenství. Dále budou podporovány projekty zaměřené na vybavení stávajících prostor nebo na výstavbu či nákup objektů pro realizaci stávajících ambulantních sociálních služeb v nevyhovujícím prostoru. Plánuje se podpořit rekonstrukce objektů a jeho adaptace na terapeutickou dílnu či zřízení kontaktního centra v nebytových prostorách domu. F) Typy příjemců podpory      

Obce a organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, NNO, církevní organizace, církve.




5 54 02

5 54 01

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


Počet poskytovaných druhů sociálních služeb

Služby

0

2

ročně

Počet podpořených zázemí pro služby a sociální práci

Zázemí

0

2

ročně


Cílová hodnota výstupu č. 5 54 02 byla stanovena ve výši 2 služby, které jsou či budou po ukončení projektu zaregistrovány dle zákona č. 108/2006 Sb., podpořených z projektu. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014. Cílová hodnota výstupu č. 5 54 01 byla stanovena ve výši 2 zázemí. Jedná se o prostory anebo vybavení prostor, která jsou nezbytná pro realizaci daných služeb či aktivit. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014.

Strana 217




Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 75 10

Kapacita služeb a sociální práce

Klienti

0

40

rok


Cílová hodnota indikátoru výsledku je nulová. Cílová hodnota je stanovena na 40 klientů SC 2.2 IROP Vznik nových a rozvoj existujících aktivit v oblastech sociálního podnikání A) Specifický cíl strategie Název specifického cíle strategie CLLD: 5.1 Podpora sociálního začleňování B) Název opatření Opatření SCLLD 5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením. C) Vazba na specifický cíl IROP Specifický cíl 2.2 IROP Vznik nových a rozvoj existujících aktivit v oblastech sociálního podnikání. D) Popis opatření Předmětem tohoto opatření je podpora vzniku, rozvoje, rozšiřování kapacit a inovativních řešení v sociálních podnicích. Rozvojem sociálního podnikání na svém území chce MAS Šumavsko přispět k řešení nepříznivé situace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených osob. Existence a rozvoj sociálních firem prospívá nejen zaměstnancům samotným, ale ve svém důsledku celé společnosti. Šetřením v území bylo zjištěno, že se na území MAS Šumavsko nachází pouze jeden sociální podnik, ačkoliv pro rozvoj této aktivity je zde velký potenciál. Mezi nejvíce ohrožené z pohledu trhu práce patří osoby s nízkou kvalifikací, osoby starší 55 let, osoby se zdravotním postižením, matky s malými dětmi, absolventi, obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, etnické menšiny, zejména Romové. Cílem je zvýšit nabídku pracovních příležitostí znevýhodněným osobám, které by se jen obtížně uplatnili na trhu práce. Zaměstnanci sociální firmy se stávají ekonomicky soběstačnými a nejsou závislí pouze na finanční podpoře státu.

E) Typy projektů  Vznik nového sociálního podniku,  vybavení sociálního podniku. Podnikatelské aktivity v oblasti sociálního podnikání mají sociální, environmentální a ekonomický přínos. Projekty chce MAS Šumavsko dosáhnout ekonomické soběstačnosti zaměstnanců a tím jejich nezávislosti na finanční podpoře státu. Sociální firmy budou nabízet pracovní uplatnění znevýhodněným lidem. Naplněním opatření dojde k výstavbě či rekonstrukci a vybavení sociálních podniků. Realizací projektů vzniknou nové podnikatelské aktivity.

Strana 218


F)   


Typy příjemců podpory NNO, OSVČ, malé a střední podniky.




Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


1 01 05

Počet nových podniků, které dostávají podporu

Podniky

0

2

rok


Cílová hodnota indikátoru výstupu č. 1 01 05 byla stanovena ve výši 2 nově vzniklé podniky, které dostávají podporu. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014.


1 04 11

Název indikátoru

Míra nezaměstnanosti osob s nejnižším vzděláním

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


%

28,5 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum výchozí hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2012)

22 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023)

rok


Cílová hodnota indikátoru výsledku č. 1 04 11 byla přebrána od IROP s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023. Cílová hodnota tohoto indikátoru je 22 %. Výchozí hodnota byla MAS přebrána na základě pokynu IROP, jejíž hodnota byla stanovena k 31. 12. 2012. Výchozí hodnota tohoto indikátoru výsledku je 28,5 %.

Strana 219



SC 2.4 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

A) Specifický cíl strategie Název specifického cíle strategie: 4.2 Zvýšení dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení B) Název opatření Opatření SCLLD 4.2.3 Vybavení a modernizace učeben C) Vazba na specifický cíl IROP Specifický cíl 2.4 IROP Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení D) Popis opatření Podpora tohoto opatření je zacílena na vzdělávací zařízení, která umožní zlepšit kvalitu formálního, zájmového a neformálního vzdělávání mládeže a dalšího vzdělávání dospělých. Důraz bude kladen na podporu kvalitní infrastruktury pro výuku klíčových kompetencí, které žáci škol využijí v praxi. Klíčovými kompetencemi se rozumí přírodovědné obory, technické obory, cizí jazyky a digitální technologie. Z pohledu zajištění vnitřní konektivity škol, kvalitního připojení k internetu a případně pořízení digitálních vzdělávacích zdrojů výuky bude kladem důraz na zvýšení kvality výuky. Cílem tohoto opatření je podpora investic do výstavby, stavebních úprav a pořízení vybavení na účelem zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí žáků. Dalším cílem je zvýšení kvality vzdělávání ve vazbě na budoucí uplatnění na trhu práce a potřeby sladění nabídky a poptávky na regionálním trhu práce.

E) Typy projektů      

Vznik a modernizace stávajících technických dílen, modernizace či pořízení nového vybavení fyzikálních, biologických a chemických laboratoří, vznik či modernizace stávajících jazykových učeben, podpora bezbariérovosti, vznik či modernizace IT učeben realizace doplňkových aktivit.

F)       

Typy příjemců podpory Obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, školy a školská zařízení, školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná obcemi, školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná krajem, dobrovolné svazky obcí, NNO,

Strana 220



 církve,  církevní organizace,  další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit. G) Možné principy pro určení preferenčních kritérií Preferenční kritéria budou stanovena až v konkrétní výzvě MAS. H) Minimální a maximální výše Hranice minimální a maximální výše bude stanovena ve výzvě MAS. MAS předpokládá stanovení limitů a bude o nich informovat v jednotlivých výzvách.



Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


5 00 00

Počet podpořených vzdělávacích zařízení

Zařízení

0

10

rok


Cílová hodnota indikátoru výstupu č. 5 00 00 byla stanovena ve výši 10 podpořených vzdělávacích zařízení. Tato hodnota byla stanovena na základě analýzy plánovaných potřeb území MAS. Datum výchozí hodnoty je stanoveno k 31. 12. 2014. Milník pro datum 31. 12. 2018 jsou 5 podpořená vzdělávací zařízení.


5 00 30

Název indikátoru

Podíl osob předčasně opouštějících vzdělávací systém

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


%

5,4 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum výchozí hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2013)

5,0 (danou hodnotu přebírá MAS s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023)

rok


Cílová hodnota indikátoru výsledku č. 5 00 30 byla přebrána od IROP s tím, že datum cílové hodnoty bylo stanoveno k 31. 12. 2023. Cílová hodnota tohoto indikátoru je 5 %. Výchozí hodnota byla MAS přebrána na základě pokynu IROP, jejíž hodnota byla stanovena k 31. 12. 2013. Výchozí hodnota tohoto indikátoru výsledku je 5,4 %.

Strana 221



PROGRAMOVÝ RÁMEC PRV Komunitně vedený místní rozvoj v rámci PRV bude podporován z operací 19.2.1 Podpora provádění operací v rámci komunitně vedeného místního rozvoje a 19.3.1 Příprava a provádění činností spolupráce místní akční skupiny. V rámci operace 19.2.1 budou z alokace MAS Šumavsko (celkem 53,515 mil. Kč) podpořeny aktivity následujících článků:  článek 17, odst. 1., písm. a) Investice do zemědělských podniků,  článek 17, odst. 1., písm. c) Zemědělská infrastruktura,  článek 19., odst. 1., písm. b) Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností,  článek 25 Neproduktivní investice v lesích. V rámci operace 19.3.1 budou z alokace MAS Šumavsko (celkem 2,553 mil. Kč) podpořeny aktivity článku 44 Činnost spolupráce v rámci iniciativy LEADER.

Definice fichí v programovém rámci PRV Článek 17, odst. 1., písm. a) Investice do zemědělských podniků A) Název fiche 2.1.1 Podpora malých zemědělců. 

B) Vazba na článek Nařízení PRV  Článek 17, odst. 1., písm. a) Investice do zemědělských podniků C) Popis fiche Podpora je zaměřena na zvýšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku. Podpora přispívá k naplňování Priority 2 Programu rozvoje venkova: Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, zejména prioritní oblasti Programu rozvoje venkova: 2A Zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Podpora zahrnuje hmotné a nehmotné investice v živočišné a rostlinné výrobě, je určena na investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou a rostlinnou výrobu a pro školkařskou produkci. Podporovány budou též investice na pořízení mobilních strojů pro zemědělskou výrobu a investice do pořízení peletovacích zařízení pro vlastní spotřebu v zemědělském podniku. Na opatření SCLLD 2.1.1 Podpora malých zemědělců bylo vyčleněno 15 mil. Kč z celkové alokace 53,515 mil Kč přidělené na PRV.

Strana 222



D) Vazba na cíle SCLLD Realizace této fiche přispívá k naplnění strategického cíle SCLLD č. 2 Podnikání a zaměstnanost (vč. Zemědělství), dále specifického cíle 2.1 Podpora rozvoje zemědělství, dále opatření 2.1.1 Podpora malých zemědělců. E) Definice příjemce dotace  Zemědělský podnikatel. F) Výše způsobilých výdajů  Minimální hranice celkových způsobilých výdajů: 50 tis. Kč  Maximální hranice celkových způsobilých výdajů: 2,5 mil. Kč.

G)    

Preferenční kritéria Vytvoření každého nového trvalého pracovního místa, uplatňování inovačních přístupů, navázaná partnerství v rámci projektu, potřebnost a efektivita projektu.

H) Indikátory výstupů a výsledků


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 37 01

Počet podpořených podniků/příjemců

Podnik/ příjemce

0

10

rok

Zdroj: Metodika pro tvorbu Fichí MAS do PR PRV

Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 5 podniků/ příjemců.


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 48 00

Pracovní místa vytvořená v rámci podpořených projektů (LEADER)

Pracovní místo

0

3

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 1 pracovní místa.

Strana 223



Článek 17, odst. 1., písm. c) Zemědělská infrastruktura A) Název fiche 2.1.1 Podpora malých zemědělců 

B) Vazba na článek Nařízení PRV  Článek 17, odst. 1., písm. c) Zemědělská infrastruktura C) Popis fiche Podpora je zaměřena na investice, které se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě. Podpora přispívá k naplňování Priority 2 PRV: Zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, zejména prioritní oblasti PRV: 2A Zlepšení hospodářské výkonnosti všech zemědělských podniků a usnadnění jejich restrukturalizace a modernizace, zejména za účelem zvýšení míry účasti na trhu a orientace na trh, jakož i diverzifikace zemědělských činností. Podpora zahrnuje hmotné nebo nehmotné investice, které souvisejí s rekonstrukcí a budováním zemědělské infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality či zvýšení hustoty polních cest. Kromě rekonstrukce a výstavby polních cest bude podporována i obnova či nová výstavba souvisejících objektů a technického vybavení. Polní cesty musí být realizovány na území, kde byly dokončeny pozemkové úpravy, a mimo intravilán obce. Na opatření SCLLD 2.1.1 Podpora malých zemědělců bylo vyčleněno 5 mil. Kč z celkové alokace 53,515 mil Kč přidělené na PRV.

D) Vazba na cíle SCLLD Realizace této fiche přispívá k naplnění strategického cíle SCLLD č. 2 Podnikání a zaměstnanost (vč. Zemědělství), dále specifického cíle 2.1 Podpora rozvoje zemědělství, dále opatření 2.1.1 Podpora malých zemědělců. E) Definice příjemce dotace  Zemědělský podnikatel,  obec. F) Výše způsobilých výdajů  Minimální hranice celkových způsobilých výdajů: 50 tis. Kč  Maximální hranice celkových způsobilých výdajů: 2,5 mil. Kč. G)    


Strana 224





Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 37 01


Podnik/ příjemce

0

5

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 2 podniků/ příjemců. Seznam indikátorů výsledků Kód NČI2014+

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 48 00


Pracovní místo

0

1

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 1 pracovní místo.

Článek 19., odst. 1., písm. b) Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností A) Název fiche  2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky,  2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu. B) Vazba na článek Nařízení PRV  Článek 19., odst. 1., písm. b) Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností. C) Popis fiche Podpora v rámci tohoto článku zahrnuje investice na založení a rozvoj nezemědělských činností. Podpora přispívá k naplňování Priority 6 PRV: Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech, zejména prioritní oblasti PRV: 6A Usnadnění diverzifikace, vytváření malých podniků a pracovních míst. Na opatření SCLLD 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky bylo vyčleněno 3 mil. Kč z celkové alokace 53,515 mil Kč přidělené na PRV. Na opatření SCLLD 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu bylo vyčleněno 20,515 mil. Kč z celkové alokace 53,515 mil Kč přidělené na PRV. D) Vazba na cíle SCLLD Realizace této fiche přispívá k naplnění:  strategického cíle SCLLD č. 2 Podnikání a zaměstnanost (vč. Zemědělství),

Strana 225



o specifického cíle 2.1 Podpora rozvoje zemědělství,  fiche 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky, o specifického cíle 2.2 Podpora podnikání na venkově,  fiche 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu. E) Definice příjemce dotace  Podnikatelské subjekty (FO a PO) – mikropodniky a malé podniky ve venkovských oblastech. F) Výše způsobilých výdajů  Minimální hranice celkových způsobilých výdajů: 50 tis. Kč  Maximální hranice celkových způsobilých výdajů: 2,5 mil. Kč. G) Preferenční kritéria    

Vytvoření každého nového trvalého pracovního místa, uplatňování inovačních přístupů, navázaná partnerství v rámci projektu, potřebnost a efektivita projektu.


Seznam indikátorů výstupů pro fichi 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky Kód NČI2014+

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 37 01


Organizace/příjemce

0

3

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 2 organizace/příjemce.

Seznam indikátorů výsledků pro fichi 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky Kód NČI2014+

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 48 00


Pracovní místo

0

3

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 1 pracovní místo.

Strana 226



Seznam indikátorů výstupů pro fichi 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu Kód NČI2014+

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 37 01


Organizace/příjemce

0

20

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 8 organizací/ příjemců. Seznam indikátorů výsledků pro fichi 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu Kód NČI2014+

Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 48 00


Pracovní místo

0

5

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 3 pracovní místa.

Článek 25 Neproduktivní investice v lesích. A) Název fiche  3.3.1 Podpora regionálního patriotismu  B) Vazba na článek Nařízení PRV  Článek 25 Neproduktivní investice v lesích. C) Popis fiche Podpora v rámci tohoto článku zahrnuje investice ke zvyšování environmentálních a společenských funkcí lesa podporou činností využívajících společenského potenciálu lesů. Podpora přispívá k naplňování Priority 4 PRV: Podpora obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví, zejména prioritní oblasti 4C Předcházení erozi půdy a lepší hospodaření s půdou, podpora má vedlejší efekt na prioritní oblast PRV: 4A Obnova, zachování a posílení biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě Natura 2000, oblastí s přírodními či jinými zvláštními omezeními a zemědělství vysoké přírodní hodnoty, i stavu evropské krajiny. Způsobilé pro podporu jsou projekty zaměřené na posílení rekreační funkce lesa, např. značení, výstavba a rekonstrukce stezek pro turisty (do šíře 2 m), značení významných přírodních prvků, výstavba herních a naučných prvků, fitness prvků. Podporovány budou též aktivity vedoucí k usměrňování návštěvnosti území, např. zřizování odpočinkových stanovišť, přístřešků, informačních

Strana 227



tabulí, závory. Realizovat lze také opatření k údržbě lesního prostředí, např. zařízení k odkládání odpadků a opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa, např. mostky, lávky, zábradlí, stupně. Na opatření SCLLD 3.3.1 Podpora regionálního patriotismu bylo vyčleněno 10 mil. Kč z celkové alokace 53,515 mil Kč přidělené na PRV. D) Vazba na cíle SCLLD Realizace této fiche přispívá k naplnění:  strategického cíle SCLLD č. 3 Životní prostředí, o specifického cíle 3.3 Spolupracující a otevřený region,  fiche 3.3.1 Podpora regionálního patriotismu. E) Definice příjemce dotace  Soukromí a veřejní držitelé lesů a jiné soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení. F) Výše způsobilých výdajů  Minimální hranice celkových způsobilých výdajů: 50 tis. Kč  Maximální hranice celkových způsobilých výdajů: 2,5 mil. Kč. G)    




Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


9 27 02

Počet podpořených operací

Akce

0

5

rok

9 30 01

Celková plocha

Ha

0

1

rok


Hodnota pro mid-term (r. 2018) je stanovena na 3 akce.

Článek 44 Činnost spolupráce v rámci iniciativy LEADER. A) Název fiche  7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce. B) Vazba na článek Nařízení PRV  Článek 44 Činnost spolupráce v rámci iniciativy LEADER.

Strana 228



C) Popis fiche Projekty musí vykazovat hodnotu přidanou spoluprací, tzn., že výstupy projektu by bez této spolupráce v takové podobě nevznikly. MAS může spolupracovat i s jinými partnerstvími, avšak způsobilé pro podporu budou pouze výdaje realizované MAS, jejíž SCLLD byla schválena z PRV. Oblast podpory bude vymezovat popis témat projektů spolupráce, které musí být v souladu se SCLLD MAS. V rámci projektu lze realizovat měkké akce (propagační, informační, vzdělávací a volnočasové) zaměřené na témata, která jsou řešena v SCLLD daných MAS. Jako hmotné a nehmotné investice včetně stavebních úprav je možné realizovat pouze následující výdaje:  investice týkající se zajištění odbytu místní produkce včetně zavedení značení místních výrobků a služeb,  investice související se vzdělávacími aktivitami,  investice do informačních a turistických center. Výdaje do investic jsou způsobilé pouze za předpokladu, že jsou společně provozovány spolupracujícími subjekty. Za měkké akce lze považovat především pořádání konferencí, festivalů, workshopů, exkurzí, výstav, přenosů příkladů správné praxe, včetně produktů s tím spojených (publikace, brožury, letáky apod.). Investice mohou být realizovány pouze takové, které budou provozovat po celou dobu lhůty vázanosti projektu na účel samy MAS. Způsobilá pro podporu je i předběžná technická podpora projektů spolupráce, kdy MAS musí prokázat, že plánovala provedení konkrétního projektu. Na předběžnou technickou podporu projektů spolupráce může MAS využít maximálně 10 % z alokace přidělené MAS na realizaci projektů spolupráce Na opatření SCLLD 7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce bylo vyčleněno 2,553 mil. Kč. Jedná se o celkovou alokaci přidělenou PRV na oblast spolupráce. D) Vazba na cíle SCLLD Realizace této fiche přispívá k naplnění:  strategického cíle SCLLD č. 7 Spolupráce o specifického cíle 7.1 Rozvoj partnerství  fiche 7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce. E) Definice příjemce dotace  Příjemcem dotace může být pouze MAS, jejíž SCLLD byla schválena z PRV.  Kromě jiných místních akčních skupin (tzn. MAS, jejíž SCLLD nebyla schválena z PRV či zahraniční MAS) může MAS spolupracovat se: o skupinou místních veřejných a soukromých partnerů na venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci EU či mimo ni, o skupinou místních veřejných a soukromých partnerů na jiném než venkovském území, která provádí strategii místního rozvoje v rámci EU. F) Výše způsobilých výdajů  Minimální hranice celkových způsobilých výdajů: 50 tis. Kč  Maximální hranice celkových způsobilých výdajů: 2,5 mil. Kč. G) Preferenční kritéria  uplatňování inovačních přístupů,

Strana 229



 navázaná partnerství v rámci projektu,  potřebnost a efektivita projektu.

PROGRAMOVÝ RÁMEC OPZ Specifický cíl SCLLD 5.1 Podpora sociálního začleňování Opatření 5.1.1 Všeobecná podpora a začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – sociální služby A) Popis vazby opatření na specifický cíl 2.3.1 OP ZAM Toto opatření je v souladu se specifickým cílem 2.3.1 OP ZAM tak, aby došlo k podpoře poskytování vybraných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., s cílem sociálního začlenění a prevence sociálního vyloučení osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených.

B) Popis cíle opatření Cílem je podpořit rozvoj sociálních služeb ve vazbě na prevenci a eliminaci sociálního vyloučení. Podporované budou aktivity sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. i aktivity nad rámec základních činností zákona č. 108/2006 Sb. Aktivitami budou podporovány komunitní sociální práce a komunitní centra jako prostředky sociálního začleňování nebo prevence sociálního vyloučení. C) Popis provázanosti navrhovaných opatření Potenciální provázání s IROP, prioritní osa 2, SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi. D) Priorizace navrhovaných opatření Toto opatření je plánované realizovat jako prioritu programového rámce OP ZAM a) opatření financovaná z alokované částky. Na toto opatření je v rámci SCLLD MAS Šumavsko alokováno celkem 5,093 mil Kč z celkové alokace 15,09 mil. Kč. Jedná se celkem o 33,74 % finančních prostředků z celkové alokované částky 15,09 mil. Kč. E) Časový harmonogram realizace opatření ve vazbě na finanční plán

Tabulka 46 Časový harmonogram pro oblast sociálních služeb OPZ - 5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – sociální služby Rok 2016 2017 2018 2019 2020

Čerpání alokace (v %) 0,00% 6,63% 0,00% 0,00% 23,50%

Čerpání alokace (v tis. Kč) 0,00 1 000,00 0,00 0,00 3 546,50

Strana 230


2021 2022 2023


0,00% 3,62% 0,00%

0,00 546,50 0,00

33,74%

5 093,00 Zdroj: vlastní data

F) Popis možných zaměření projektů  Podpora terénních a ambulantních služeb,  Podpora činnosti komunitního sociálního pracovníka,  síťování dostupnosti sociálních a doprovodných služeb. G) Podporované cílové skupiny  Osoby ohrožené sociálních vyloučením,  osoby sociálně vyloučené,  uchazeči a zájemci o zaměstnání. H) Typy příjemců podpory  NNO,  obce a jejich příspěvkové organizace,  obchodní korporace,  OSVČ,  a další relevantní příjemci dle aktuálních výzev OP ZAM. I) Absorpční kapacita MAS Šumavsko V rámci komunitního projednávání přípravy SCLLD MAS Šumavsko v sociální oblasti a komunikace s místními aktéry a pomocí komunitního plánování sociálních služeb bylo zjištěno, že na území MAS je poptávka po realizaci projektů zaměřených na podporu a rozvoj sociálních služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení a začleňování osob sociálně vyloučených do běženého života prostřednictvím komunitní činnosti. J) Vliv opatření na naplňování horizontálních témat Vliv opatření na horizontální téma udržitelný rozvoj je pozitivní. Vliv opatření na horizontální téma rovné příležitosti je pozitivní. Cílovou skupinou projektu může být každý, kdo splňuje znaky cílové skupiny, bez ohledu na další charakteristiky. K) Principy pro určení preferenčních kritérií  Tvorba nových pracovních míst,  environmentální výchova,  partnerství založené spolupráci subjektů soukromého a veřejného sektoru,  místní potřebnost projektu,  dosud nepodpořený žadatel v území,  projekt byl připraven za použití komunitních metod plánování,  propagace MAS Šumavsko.

Strana 231



L) Indikátory výstupu a výsledku


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 00 00

Celkový počet účastníků

Osoby

0

50

rok

Zdroj: Informace ŘO OPZ pro MAS č. 3

Tímto indikátorem budeme sledovat počet účastníků, kteří mají v projektu vyšší podporu, než je bagatelní podpora (více jak 40 hodin za celou délku realizace projektu). Tento účastník musí být identifikovatelný, s využitím jména, příjmení, bydliště a data narození.


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 70 10

Využívání podpořených služeb

Osoby

0

100

rok


Tímto indikátorem budeme sledovat celkový počet osob, které minimálně 1x využily podpořenou sociální službu během trvání projektu. Osoby jsou uvedeny jako anonymní klienti nebo se na ně vztahuje bagatelní podpora (bagatelní podpora je 40 šedesátiminutových hodin).

Opatření 5.1.3 Podpora prorodinných opatření A) Popis vazby opatření na specifický cíl 2.3.1 OP ZAM Toto opatření je v souladu se specifickým cílem 2.3.1 OP ZAM tak, aby přispělo ke slazení profesního a rodinného života. B) Popis cíle opatření Cílem opatření je přispět k zajištění aktivit pro děti a mládež v době pracovní vytíženosti jejich rodičů. C) Popis provázanosti navrhovaných opatření Potenciální provázání s IROP, prioritní osa 2, specifický cíl 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. D) Priorizace navrhovaných opatření Toto opatření je plánování realizovat jako prioritu programového rámce OP ZAM a) opatření financovaná z alokované částky.

Strana 232



Na prorodinná opatření je v rámci SCLLD MAS Šumavsko alokováno celkem 3,00 mil. Kč. Jedná se o 19,9% z celkové alokace 15,09 mil Kč. Při komunitním projednávání bylo zjištěno, že poptávka po možnostech zajištění hlídání dětí je vysoká. E) Časový harmonogram realizace opatření ve vazbě na finanční plán Tabulka 47 Časový harmonogram pro oblast prorodinných opatření

Rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023

OPZ - 5.1.3 Podpora prorodinných opatření Čerpání alokace (v %) Čerpání alokace (v tis. Kč) 0,00% 0,00 6,63% 1 000,00 0,00% 0,00 0,00% 0,00 6,63% 1 000,00 0,00% 0,00 6,63% 1 000,00 0,00% 0,00 19,9% 3 000,00 Zdroj: vlastní data

F) Popis možných zaměření projektů  Podpora zařízení, která doplní chybějící kapacitu stávajících institucionálních forem zařízení (školní družiny, kluby),  Podpora příměstských táborů v době školních prázdnin,  Zajištění doprovodu dětí na kroužky a zájmové aktivity. G) Podporované cílové skupiny  Ženy ohrožené na trhu práce,  rodiče s malými dětmi,  ženy začínající podnikání/ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost. H) Typy příjemců podpory  NNO,  obce a jejich příspěvkové organizace,  obchodní korporace,  OSVČ,  a další relevantní příjemci dle aktuálních výzev OP ZAM. I) Absorpční kapacita MAS Šumavsko V rámci komunitního projednávání přípravy SCLLD MAS Šumavsko v sociální oblasti a komunikace s místními aktéry bylo zjištěno, že na území MAS je poptávka po realizaci projektů zaměřených na péči o děti v době školních prázdnin. J) Vliv opatření na naplňování horizontálních témat Vliv opatření na horizontální téma udržitelný rozvoj je pozitivní. Vliv opatření na horizontální téma rovné příležitosti je pozitivní.

Strana 233



K) Principy pro určení preferenčních kritérií      

Tvorba nových pracovních míst, environmentální výchova, partnerství založené spolupráci subjektů soukromého a veřejného sektoru, místní potřebnost projektu, dosud nepodpořený žadatel v území, propagace MAS Šumavsko.

L) Indikátory výstupu a výsledku


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 00 00

Celkový počet účastníků

Osoby

0

60

rok


Tímto indikátorem budeme sledovat počet účastníků, kteří mají v projektu vyšší podporu, než je bagatelní podpora (více jak 40 hodin za celou délku realizace projektu). Tento účastník musí být identifikovatelný, s využitím jména, příjmení, bydliště a data narození.


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 70 10

Využívání podpořených služeb

Osoby

0

150

rok


Tímto indikátorem budeme sledovat celkový počet osob, které minimálně 1x využily podpořenou sociální službu během trvání projektu. Osoby jsou uvedeny jako anonymní klienti nebo se na ně vztahuje bagatelní podpora (bagatelní podpora je 40 šedesátiminutových hodin).

Opatření 5.1.1 Všeobecná podpora a začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – sociální podnikání A) Popis vazby opatření na specifický cíl 2.3.1 OP ZAM Toto opatření je v souladu se specifickým cílem 2.3.1 OP ZAM Sociální podnikání tak, aby došlo ke vzniku a rozvoji nových podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání.

Strana 234



B) Popis cíle opatření Cílem je aktivně bojovat s chudobou a sociálně začleňovat cílové skupiny prostřednictvím sociálního podnikání. C) Popis provázanosti navrhovaných opatření Na aktivity v oblasti sociálních podniků navazuje IROP SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání. D) Priorizace navrhovaných opatření Toto opatření je plánované realizovat jako prioritu programového rámce OP ZAM a) opatření financovaná z alokované částky. Na toto opatření je v rámci SCLLD MAS Šumavsko alokováno celkem 7 mil Kč z celkové alokace 15,09 mil. Kč. Jedná se celkem o 46,38 % finančních prostředků z celkové alokované částky 15,09 mil. Kč. E) Časový harmonogram realizace opatření ve vazbě na finanční plán Tabulka 48 Časový harmonogram pro oblast sociálního podnikání OPZ - 5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením – sociální podnikání Rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023

Čerpání alokace (v %) 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 46,38% 0,00%

Čerpání alokace (v tis. Kč) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7 000,00 0,00

46,38%

7 000,00 Zdroj: vlastní data

F) Popis možných zaměření projektů  Vznik a rozvoj integračního sociálního podniku,  vznik a rozvoj v oblasti environmentálního sociálního podniku. G) Podporované cílové skupiny  Osoby ohrožené sociálním vyloučením,  osoby sociálně vyloučené,  uchazeči a zájemci o zaměstnání. H) Typy příjemců podpory  Relevantní příjemci dle aktuálních výzev OP ZAM. I) Absorpční kapacita MAS Šumavsko V rámci analytického šetření na území MAS Šumavsko bylo zjištěno, že se zde nenachází žádný sociální podnik. Dále bylo zjištěno, že je velký zájem o zakládání nových sociálních podniků na našem území, proto má MAS zájem podpořit budování sítě sociálních podniků v oblasti Šumavska.

Strana 235



J) Vliv opatření na naplňování horizontálních témat Vliv opatření na horizontální téma udržitelný rozvoj je pozitivní. Vliv opatření na horizontální téma rovné příležitosti je pozitivní. Cílovou skupinou projektu může být každý, kdo splňuje znaky cílové skupiny, bez ohledu na další charakteristiky. K) Principy pro určení preferenčních kritérií  Tvorba nových pracovních míst,  environmentální výchova,  partnerství založené spolupráci subjektů soukromého a veřejného sektoru,  místní potřebnost projektu,  dosud nepodpořený žadatel v území,  projekt byl připraven za použití komunitních metod plánování,  propagace MAS Šumavsko. L) Indikátory výstupu a výsledku


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


1 02 10

Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře

Organizace

0

2

rok


Pomocí indikátoru budeme sledovat zcela nově vzniklé sociální podniky, které budou podpořeny z projektu.


Název indikátoru

Měrná jednotka

Výchozí hodnota

Cílová hodnota


6 32 00

Znevýhodnění účastníci zaměstnaní 6 měsíců po ukončení své účasti, vč. OSVČ

Osoby

0

10

rok


Bude sledován počet znevýhodněných účastníků v rámci projektu zaměstnaných do 6 měsíců po ukončení své účasti na projektu. Znevýhodněnými účastníky se rozumí:  účastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán,

Strana 236



 účastníci žijící v domácnostech, mezi jejímiž členy je pouze jedna dospělá osoba a jejichž členy jsou i vyživované děti,  migranti, lidé, kteří jsou původem z ciziny, menšiny (včetně marginalizovaných společenství, jako jsou Romové),  zdravotně postižení,  jiné znevýhodněné osoby (mládež a mladí dospělí 15-26 let, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti trestní činnosti, oběti domácího násilí, osoby pečující o osobu blízkou, osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách, osoby dlouhodobě nezaměstnané – více jak 1 rok).

Vlastní projekty a aktivity MAS Šumavsko V programovém období 2014-2020 plánuje MAS Šumavsko realizovat vlastní projekty v oblasti sociálního podnikání a podpory sociálních služeb. Projekty budou mít za cíl podpořit informovanost o problematice sociálního začleňování, propagaci sociálních služeb a místních iniciativ na území MAS Šumavsko, dále pak iniciovat rozvoj sociálního podnikání na území, které zde chybí. Plánované projekty:  Podpora vzniku komunitního centra,  Založení sociálního podniku. Podpora vzniku komunitního centra

Realizací tohoto projektu dojde ke vzniku komunitního centra a k podpoře činnosti komunitního sociálního pracovníka na území MAS. Cílem bude propagace sociálních sužeb, místních iniciativ a spolkového života na území MAS se zaměřením na zvyšování informovanosti veřejnosti, pracovníků veřejných institucí a samosprávy a dalších místních aktéru o sociálních a doprovodných službách. Tato propagace bude mít dopad na eliminaci sociální inkluze. Komunitní sociální pracovník bude koordinovat spolupráci sousedních MAS, včetně využití společného webu. Dále bude zajišťovat síťování dostupnosti sociálních a doprovodných služeb, včetně ostatních místních iniciativ na území MAS. Založení sociálního podniku

Na území MAS Šumavsko neexistuje žádný sociální podnik. Realizací projektu dojde k využití vysokého potenciálu na rozvoj sociálního podnikání, zaměřeného na udržení nebo rozvoj lokálních a národních tradic. Aktivity budou uskutečňovány s cílem zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách a dále uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje. Strana 237



Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji. Zisk bude z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Fungující podnik vytvoří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Při sestavování podnikatelského plánu využije MAS Šumavsko své bohaté zkušenosti s komunitně vedeným místním rozvojem, které získalo v rámci realizace projektů zaměřených na tvorbu komunitních plánů sociálních služeb. Náplň činnosti sociálního podnikání bude naplánován komunitně „zdola“.

Strana 238

Grafické znázornění struktury programových rámců SCLLD Identifikace programu

trategický cíl CLLD

Specifický cíl CLLD

. Komunity, život a radice na venkově

1.2 Podpora komunit na venkově

2.1 Podpora rozvoje zemědělství

2. Podnikání a zaměstnanost (vč. Zemědělství)

Opatření CLLD

Program

Prioritní osa

Ivestiční priorita

1.2.1 Vytváření a udržení podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících

IROP

2

9a

2.1.1 Podpora malých zemědělců

PRV

19.2

2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky

Specifický cíl programu

2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí sociální inkluzi

Čl. 17/1/a Investice do zemědělských podniků Čl. 17/1/c Zemědělská infrastruktura

PRV

19.2

Čl. 19/1/b Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností

2.2 Podpora podnikání na venkově

2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu

PRV

19.2

Čl. 19/1/b Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností

3. Životní prostředí

3.3 Spolupracující a otevřený region

3.3.1 Podpora regionálního patriotismu

PRV

19.2

Čl. 25 Neproduktivní investice v lesích

IROP

1

7c

1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

4. Vzdělávání

4.2 Zvýšení dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení

IROP

2

10

2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktur pro vzdělávání a celoživotní učení

IROP

2

9a

2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

IROP

2

9c

2.2 Vznik nových a rozvoj existujících aktivit v oblastech sociálního podnikání

5. Sociální oblast

5.1 Podpora sociálního začlěňování

4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání 4.2.3 Vybavení a modernizace učeben

5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením


5.1 Podpora sociálního začlěňování

7. Spolupráce

7.1 Rozvoj partnerství


OPZ

2

2.3

2.3.1 Sociální podnikání

OPZ

2

2.3

2.3.1 Sociální služby a sociální začleňování

5.1.3 Podpora prorodinných opatření

OPZ

2

2.3

2.3.1 Prorodinná opatření

7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce

PRV

19.3

5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením

Čl. 44 Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER

Strana 240

Horizontální téma Horizontální témata v rámci priorit: 1. Bezbariérovost – všechny priority musí respektovat povinnost nevytvářit nové bariéry fyzické i lidské 2. Spolupráce – využitím spolupráce dojde v rámci priorit k posílení multiplikačního efektu

Vazba na horizontální témata IROP a OPZ a průřezová témata PRV

Horizontální témata

Horizontální témata zasahují do všech socioekonomických oblastí rozvoje, a proto je vnímáme jako jeden z cílů Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Šumavsko. Horizontální témata sledujeme z 3 základních pohledů. 1) Rovné příležitosti a nediskriminace Důraz na rovné příležitosti je trendem všech vyspělých zemí současné doby. Rovné příležitosti znamenají, že všichni mají rovnou startovní čáru bez ohledu na pohlaví, věk, etnicitu či zdravotní stav. Reagují tak na diskriminaci ve společnosti a na trhu práce. Horizontální principy pro oblast rovných příležitostí a nediskriminace budou pozitivně ovlivněny projekty realizovanými v rámci CLLD.  1.2.1 Vytváření a udržení podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících,  4.2.1 Rekonstrukce objektů a vybavenost ZŠ,  4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání,  4.2.3 Technické a přírodní vzdělávání a laboratoře,  5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením,  5.1.3 Podpora prorodinných opatření. Bližší specifikace vazby na horizontální témata v rámci jednotlivých opatření SCLLD jsou uvedeny v konkrétních programových rámcích. Z pohledu Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Šumavsko jakožto dokumentu lze konstatovat, že dopad SCLLD na rovné příležitosti a nediskriminaci bude pozitivní. Dokument bude šířen mezi partnery a další zájemce bez ohledu na osobní, zdravotní, profesní, sociální a další charakteristiky. 2) Udržitelný rozvoj V širším kontextu podpory udržitelného rozvoje jako dosahování rovnováhy mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí, mají opatření SCLLD pozitivní dopad na



toto horizontální téma. Výběrem projektů budou upřednostněny projekty se zapojením environmentálních principů. Horizontální principy pro oblast udržitelného rozvoje budou pozitivně ovlivněny projekty realizovanými v rámci CLLD.  1.2.1 Vytváření a udržení podmínek pro rozvoj komunit a udržování starých fungujících,  4.2.1 Rekonstrukce objektů a vybavenost ZŠ,  4.2.2 Doprovodná infrastruktura a dostupnost vzdělávání,  4.2.3 Technické a přírodní vzdělávání a laboratoře,  5.1.1 Všeobecná podpora začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením,  5.1.3 Podpora prorodinných opatření. Bližší specifikace vazby na horizontální témata v rámci jednotlivých opatření SCLLD jsou uvedeny v konkrétních programových rámcích. Z pohledu Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Šumavsko jakožto dokumentu lze konstatovat, že dopad na oblast udržitelného rozvoje bude pozitivní. 3) Rovné příležitosti mužů a žen Vzhledem k primární podpoře hmotných investic bude vliv na toto horizontální téma v rámci SCLLD neutrální. U opatření 5.1.3 Prorodinná opatření bude svou povahou vliv pozitivní. V rámci výběru projektů ze SCLLD nebudou podporovány žádné aktivity, které by vedly k diskriminaci žen nebo mužů.

Průřezová témata PRV V rámci PRV jsou identifikována celkem 3 průřezová témata, která budou sledována ve vazbě na SCLLD MAS Šumavsko. 1) Inovace 2) Životní prostředí 3) Zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně V rámci preferenčních kritérií při výběru projektů budou upřednostňovány takové projekty, které budou naplňovat průřezová témata PRV. Fiche, ve kterých bude sledován dopad SCLLD na průřezová témata PRV:     

2.1.1 Podpora malých zemědělců, 2.1.2 Podpora založení a rozvoje agroturistiky, 2.2.2 Posílení konkurenceschopnosti podnikání na venkově a podpora exportu 3.3.1 Podpora regionálního patriotismu, 7.1.1 Rozvoj mezinárodní, národní a místní spolupráce.

Strana 242



15. Implementační část Popis řízení včetně řídící a realizační struktury MAS V této kapitole je popsán způsob řízení MAS Šumavsko a standardy práce související s implementací rozvojové strategie. Detailní popis činnosti povinných orgánů je dán stanovami, které jsou základním dokumentem, který upravuje právní poměry uvnitř MAS Šumavsko. Vzhledem ke snaze místní akční skupiny zachovat co nejjednodušší organizační strukturu, je kontrola činnosti celé MAS transparentní a efektivní. Orgány a postupy Orgány a postupy v rámci MAS navazují na praxi z minulého programového období. Současně odpovídají tzv. Standardům zpracovaných Ministerstvem zemědělstvím a specifikovaných v rámci dokumentu „Metodika pro standardizaci místních akčních skupin v programovém období 2014-2020“, schválená vládou České republiky v červnu 2014. Vnitřní organizace MAS: a) Valná hromada b) Rada spolku c) Předseda a dva Místopředsedové d) Výběrová komise e) Kontrolní komise f) Pracovní skupiny Pravomoci Valné hromady a ostatních orgánů MAS upravují „Stanovy MAS Šumavsko, z.s.“ Organizační schéma MAS Šumavsko upravuje vnitřní směrnice. Podrobnosti o způsobu jednání orgánů (včetně zatupování hlasování a hlasování per rollam) upravuje jednací řád. Valná hromada: 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem spolku. Je tvořena všemi členy spolku. Její jednání svolává Rada spolku a to nejméně jednou ročně. Rada spolku je povinna svolat mimořádné jednání Valné hromady pokud o to alespoň jedna třetina členů rady písemně požádá. Valnou hromadu může svolat i Kontrolní komise spolku za podmínek uvedených v čl. 10. odst. 6. písm. e) těchto stanov. 2. Je-li členem MAS právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. 3. Valná hromada:  rozhoduje o změně stanov spolku,  schvaluje roční rozpočet spolku,  schvaluje Výroční zprávu o činnosti spolku a Výroční zprávu o hospodaření spolku,  schvaluje kritéria výběru projektů,

Strana 243



            

rozhoduje o vyloučení členů, rozhoduje o stanovení a výši členských příspěvků, zřizuje povinné orgány – Radu spolku, Kontrolní komisi a Výběrovou komisi, určuje pravomoc a působnost orgánů MAS, stanovuje způsob jednání orgánů, schvaluje jednací řád a další vnitřní předpisy spolku, volí a odvolává členy Rady spolku, rozhoduje o počtu členů Rady, volí a odvolává členy Výběrové komise, volí a odvolává členy Kontrolní komise, schvaluje rozvojovou strategii SCLLD, rozhoduje o sloučení, zrušení spolku či jeho přeměně, rozhoduje o všech dalších otázkách, které si k rozhodování vyhradí, nese zodpovědnost za distribuci veřejných prostředků a provádění SCLLD v území působnosti MAS,  schvaluje způsob hodnocení a výběru projektů. 4. Pozvánku na schůzi rozesílá kancelář spolku spolu s programem jednání nejméně 15 dnů před konáním schůze. Změna programu či doplnění nových bodů do programu je možná, vysloví-li s tím souhlas nadpoloviční většina na schůzi přítomných členů spolku. 5. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud veřejný sektor, ani žádná z jednotlivých zájmových skupin, nemá více než 49 % hlasovacích práv. 6. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů. Rozhodnutí o změně stanov, zrušení spolku či odvolání Předsedy a Místopředsedy je přijato, jestliže pro něj hlasují minimálně tři čtvrtiny všech členů spolku. 7. Není-li Valná hromada schopna se usnášet, koná se po půl hodině od ukončení řádné Valné hromady náhradní Valná hromada se shodným programem. Tato Valná hromada je usnášení schopná bez ohledu na počet přítomných. Rada spolku: 1. Rada spolku je výkonným a rozhodovacím orgánem spolku. Je složen z jedenácti členů MAS volených na dobu pěti let. Řídí činnost spolku mezi jednotlivými jednání Valné hromady. 2. Členové Rady spolku musí být voleni z partnerů MAS, přičemž veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49 % hlasovacích práv v radě spolku. 3. Rada spolku zvolí ze svého středu na dobu pěti let Předsedu a dva Místopředsedy spolku. Předseda svolává a řídí její jednání. 4. Ke svým jednáním se schází Rada spolku nejméně 4x ročně. Z jednání Rady spolku se pořizuje zápis. Zapisovatel je určen předsedajícím na začátku jednání. Zápis musí být zapisovatelem doručen všem členům Rady spolku do 30 dnů od jednání. 5. Rozhodnutí Rady spolku je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina všech přítomných členů Rady spolku. Při rozhodování je hlasovací právo členů Rady spolku rovné. 6. Rada spolku:  volí ze svého středu Předsedu a dva Místopředsedy,  realizuje úkoly, opatření a cíle směřující k implementaci strategie rozvoje,  rozhoduje o přijetí za člena spolku d. schvaluje výzvy k podávání žádostí,  koordinuje činnost Výběrové komise, Strana 244



    

rozhoduje o výběru projektů na základě doporučení Výběrové komise, schvaluje konečné přidělení finančních prostředků na vybrané rozvojové projekty, vede evidenci členů spolku a rozhoduje o vytvoření zájmových skupin, svolává Valnou hromadu, připravuje a předkládá Výroční Valné hromadě zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření,  schvaluje uzavření a ukončení pracovněprávního vztahu s vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD,  vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základě návrhu Výběrové komise. Předseda a dva Místopředsedové: 1. Předseda a dva Místopředsedové jsou statutárním orgánem spolku, zastupují spolek navenek a jednají jeho jménem každý samostatně, samostatně i za spolek podepisují, přijímají zaměstnance spolku do pracovního poměru a rozhodují o běžných záležitostech spolku. 2. Předsedou a Místopředsedy jsou fyzické osoby v případě členů fyzických osob, v případně fyzické osoby zastupující členy spolku dle čl. 6, odst. 2 v případě členů právnických osob, které byly zvoleny Radou spolku. 3. Předseda a Místopředsedové jsou odpovědni za plnění rozhodnutí Rady, vedení účetní evidence a plynulý chod spolku. Výběrová komise: 1. Úkolem Výběrové komise je zejména posuzovat předložené rozvojové projekty a vybrané doporučovat Radě spolku k přidělení finančních prostředků. 2. Za svou činnost je Výběrová komise odpovědna Radě spolku. 3. Výběrová komise má 7 členů. Členy Výběrové komise spolku volí Valná hromada spolku na dobu jednoho roku. Funkce člena Výběrové komise je neslučitelná s členstvím v jiném orgánu spolku s výjimkou Valné hromady. Veřejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nepředstavuje více než 49% hlasovacích práv. Pří rozhodování o výběru projektů musí být nejméně 50% hlasů členů, kteří nejsou veřejný sektor. 4. Členem Výběrové komise může být pouze subjekt, který prokazatelně působí na území, v němž spolek realizuje své aktivity. 5. Členové Výběrové komise volí ze svého středu předsedu Výběrové komise. Předseda Výběrové komise svolává a řídí zasedání Výběrové komise a určuje zapisovatele. Zápis musí být zapisovatelem doručen všem členům Výběrové komise do 30 dnů od jednání. 6. Výběrová komise provádí předvýběr projektů na základě objektivních kritérií – navrhuje jejich pořadí podle přínosu těchto operací k plnění záměrů a cílů SCLLD. 7. Je-li členem Výběrové komise fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li členem právnická osoba, musí tuto podmínku splňovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. 8. Při rozhodování je hlasovací právo členů Výběrového komise rovné. Kontrolní komise: 1. Kontrolní komise kontroluje činnost orgánů spolku, zejména soulad se stanovami spolku a s usneseními orgánů spolku. Kontrolní komise kontroluje hospodaření spolku. 2. Kontrolní komise předkládá zprávu o činnosti Valné hromadě. Strana 245



3. V rozsahu působnosti Kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů spolku a požadovat od členů dalších orgánů spolku nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. 4. Členové Kontrolní komise volí ze svého středu předsedu Kontrolní komise. Předseda řídí a svolává její zasedání. Pro rozhodování je hlasovací právo všech členů Kontrolní komise rovné. Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je–li jeho jednání přítomna nadpoloviční většina členů. Pro přijetí rozhodnutí je třeba souhlas většiny přítomných. 5. Kontrolní komise spolku je složena ze tří členů MAS volených Valnou hromadou na dobu pěti let. Funkce člena kontrolní komise je neslučitelná s členstvím v jiném orgánu spolku s výjimkou Valné hromady. Členem kontrolní komise může být jen člen spolku. 6. Komise:  projednává Výroční zprávy o činnosti a hospodaření spolku,  nejméně jednou ročně podává zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích své kontrolní činnosti,  dohlíží na to, že spolek vyvíjí činnost v souladu se zákony, platnými pravidly, standardy MAS a SCLLD,  nahlíží do účetních knih a jiných dokladů organizace, týkajících se činnosti MAS a kontroluje tam obsažené údaje,  svolává mimořádné jednání Valné hromady a Rady spolku, jestliže to vyžadují zájmy spolku,  kontroluje metodiku způsobu výběru projektů a její dodržování, včetně vyřizování odvolání žadatelů proti rozhodnutím ve věci výběru projektu,  zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD (zpracovává a předkládá ke schválení). Pracovní skupiny: 1. Je-li to třeba k dosažení cílů spolku, vytváří Rada spolku Pracovní skupiny pro realizaci konkrétních úkolů. 2. Předsedu a členy Pracovní skupiny jmenuje Rada spolku. Členy Pracovní skupiny mohou vedle členů spolku být též přizvaní odborníci – nečlenové. 3. Za činnost Pracovní skupiny odpovídá její předseda. Výsledky práce Pracovní skupiny jsou předkládány Radě spolku. Administrativní jednotka spolku 1. Kancelář je tvořena ředitelem v pracovně právním vztahu a případně dalšími zaměstnanci. Ředitel je zároveň vedoucím zaměstnancem pro realizaci SCLLD, který odpovídá za chod kanceláře. 2. Kancelář je úkolována orgány spolku, zejména Radou spolku. 3. Kancelář spolupracuje s členy volených orgánů spolku. 4. Kancelář zejména: a. zajišťuje administrativní záležitosti spojené s činností spolku, b. organizačně zajišťuje jednání orgánů spolku, c. zajišťuje materiály a podklady potřebné pro činnost orgánů spolku, včetně jejich distribuce členům orgánů spolku, d. v případě potřeby spolupracuje na vyhotovení zápisů z jednání orgánů spolku, e. ve spolupráci s orgány spolku připravuje návrh programu jejich zasedání, f. zpracovává Výroční zprávu spolku podle čl. XII stanov,

Strana 246



g. h. i. j. k.

zajišťuje podávání informací o činnosti spolku členům a veřejnosti, zajišťuje vedení evidence členů spolku, provádí archivaci dokumentů spolku, zajišťuje a vyhodnocuje implementaci strategie spolku, poskytuje konzultace předkladatelům projektů, kteří se ucházejí o podporu v rámci realizace rozvojové strategie spolku, l. zajišťuje administrativní kontrolu a kontrolu přijatelnosti projektů předkládaných žadateli v rámci vyhlášených výzev, m. odpovídá za to, že projekty předkládané v rámci vyhlášených výzev k hodnocení Výběrové komisi jsou v souladu s rozvojovou strategií spolku a splňují veškeré administrativní náležitosti a odpovídají schváleným kritériím přijatelnosti, n. vede a pravidelně aktualizuje internetové stránky splňující náležitosti standardizace MAS dle pravidel Mze ČR. 5. Ředitel zejména: a. zajišťuje chod kanceláře, b. vytváří pracovní náplně zaměstnanců spolku, c. není členem žádného orgánu, d. nesmí být členem Rady, Výběrové ani Kontrolní komise, e. kontroluje, zda zaměstnanci spolku vykonávají práci v souladu s pracovní náplní.

Strana 247



Organizační schéma MAS Šumavsko, z.s.

Strana 248



Popis postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované personální kapacity Jednotlivé kroky jsou zajištěny součinností orgánů organizační jednotky MAS a pracovníků kanceláře MAS. Schéma plánované personální kapacity MAS Šumavsko, z.s.

Příprava a vyhlášení výzev Vyhlášení výzvy představuje proces zveřejnění a nabytí účinnosti výzvy. MAS výzvu vyhlašuje prostřednictvím ISKP14+ systému MS2014+. Okamžikem vyhlášení výzvy MAS se rozumí její zveřejnění na internetových stránkách MAS. Výzva obsahuje informace o podpoře, lhůty pro příjem žádostí o podporu a informace o postupech předkládání a hodnocení žádostí v souladu s pravidly příslušného operačního programu. S vyhlášením výzvy je zpřístupněn formulář žádosti o podporu v MS2014+. Kroky této fáze jsou následující: 1. Kancelář MAS obdrží od Rady spolku zadání k sestavení výzvy k podávání projektů. 2. Kancelář MAS zpracuje znění výzvy včetně veškeré dokumentace. 3. Kancelář MAS odevzdá sestavenou výzvu Radě spolku ke schválení. 4. Kancelář MAS odešle výzvu ke schválení řídícímu orgánu (u PRV platební agentuře SZIF). 5. V okamžiku schválení výzvy od řídícího orgánu, vyhlásí rozhodovací orgán MAS výzvu pro své území a kancelář MAS tuto výzvu zveřejnění způsoby, které zaručí co největší pokrytí daného území (Informací na webových stránkách MAS; rozesláním informace všem obcím v území MAS; rozesláním informace všem potenciálním žadatelům z databáze žadatelů MAS z období 2007-2013; informací v pravidelném newsletteru z činnosti MAS; informace předávané v rámci animace; předání informací na všech setkáních) Výzva a opatření (u PRV Fiche) platné pro danou výzvu jsou zveřejněny na

Strana 249



internetových stránkách MAS Šumavsko, a to minimálně od data vyhlášení výzvy až po poslední den příjmu projektů. Výzva se vyhlašuje v souladu s Pravidly v dostatečném předstihu před ukončením příjmu žádostí. V rámci tohoto období proběhne:  seminář pro výběrovou komisi,  seminář pro zaměstnance Kanceláře,  seminář pro žadatele o podporu,  konzultace pro žadatele o podporu. Příjem žádostí Žadatel podává Žádost o podporu v elektronické formě MS2014+. Žádost musí být opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby. Rozhodným okamžikem je datum a čas podání žádosti. Po ukončení příjmu žádostí o podporu MAS zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam přijatých žádostí, a to v rozsahu daném pravidly operačního programu. Pro přijaté a zaevidované žádosti o podporu je kanceláří MAS vytvořena složka projektu, která je tak připravena k administrativní kontrole a kontrole přijatelnosti. Složka projektu obsahuje:  kartu projektu,  potvrzení o zaevidování žádosti,  komplet žádosti s přílohami. Administrativní kontrola a kontrola přijatelnosti Administrativní kontrola V rámci administrativní kontroly se kontroluje zejména správnost údajů v žádosti, způsobilost nákladů, na jejichž podporu je žádáno a platnost povinných a nepovinných příloh, případně dalších podmínek, pokud byly vyhlášeny. Kontrola přijatelnosti V rámci kontroly přijatelnosti jsou hodnocena předem nastavená kritéria specifická pro jednotlivá opatření (u PRV fiche). Na tato kritéria je třeba odpovědět ANO. Informování žadatele O výsledku administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti je sepsán protokol, který je podepsán vedoucím pracovníkem CLLD. Protokol je vložen v jednom paré do složky projektu, ve druhém paré odeslán žadateli. MAS je povinna informovat písemně konečného žadatele o výsledku kontroly do 5 pracovních dní od ukončení kontroly.

Strana 250



Postup při zjištění nedostatků a) Oznámení žadateli - zjištěné nedostatky jsou kanceláří MAS oznámeny doporučeným dopisem a e-mailem do 5 pracovních dnů ode dne uzávěrky příslušné výzvy spolu s výzvou k jejich odstranění. b) Příjem opravených či doplněných žádostí – opravená žádost doručená do kanceláře MAS žadatelem osobně, nebo prostřednictvím pověřené osoby je zkontrolována dvěma zaměstnanci MAS. Po té je vydáno potvrzení o převzetí o opravených či doplněných částí. c) Vyřazení žádosti a projektu z evidence - nedojde-li k odstranění závad do 10 pracovních dnů ode dne odeslání výzvy, považuje se žádost za neúplnou a je z evidence vyřazena. Žadatel bude o této skutečnosti informován doporučeným dopisem. Žadatel může podat proti závěru administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti odvolání. Toto písemné odvolání musí být doručeno kanceláři MAS do 10 pracovních dní od data odeslání vyrozumění o výsledku administrativní kontroly a kontroly přijatelnosti. Odvolání vyřizuje Kontrolní komise. Hodnocení a schvalování projektů k realizaci Tuto část provádí Výběrová komise a má 2 fáze: 1. Hodnocení projektů 2. Schvalování projektů k realizaci Projekty, které úspěšně prošly administrativní kontrolou a kontrolou přijatelnosti jsou předány výběrové komisi k bodovému zhodnocení. Výběrová komise provede bodové hodnocení podle stanovených preferenčních kritérií a žádosti seřadí podle počtu získaných bodů. Kromě seznamu projektů doporučených k financování, vytvoří Výběrová komise i seznam náhradních projektů. Do seznamu budou zařazeny projekty, které splnily podmínky hodnocení projektů, ale není možné je financovat, protože jsou vyčerpané finanční prostředky, přidělené výzvou. Rada MAS schválí projekty na základě pořadí sestaveného výběrovou komisí. Poté Kancelář MAS vyhotoví seznamy vybraných a nevybraných žádostí, které zveřejní na svých webových stránkách (dle pravidel OP). Následně předá seznamy k zaregistrování a kontrole na platební agenturu příslušného operačního programu. Zajištění transparentnosti výběru projektů Každý člen výběrové komise podepíše „Čestné prohlášení o nepodjatosti člena výběrové komise“. V tomto prohlášení jsou v případě podjatosti specifikovány projekty, s nimiž je člen výběrové komise spjat. V případě, že člen výběrové komise je podjatý k předloženému projektu, neúčastní se jeho hodnocení, ani jiným způsobem nezasahuje do tohoto hodnocení. Spolupráce MAS s příjemci a žadateli  poskytování konzultací žadatelům,  pořádání seminářů pro žadatele a příjemce k výzvám MAS, Strana 251


   


podpora při zpracování žádostí o platbu, podpora při zpracování zpráv o realizaci projektu, podpora při zpracování zpráv o udržitelnosti projektu, účast zástupců MAS při kontrolách na místě.

Schéma podávání a výběru projektů 1

Strana 252



Zajištění auditní stopy MAS je povinna uchovávat dokumentaci týkající se realizace SCLLD MAS Šumavsko nejméně 15 let po ukončení jeho realizace. Pro potřeby archivace jsou zajištěny vhodné prostory k uchovávání dokumentace. Nakládání s dokumenty se řídí Spisovým a skartačním řádem. Popis integrovaného přístupu napříč programovými rámci V rámci naplňování cílů schválené SCLLD MAS Šumavsko budou podporovány všechny subjekty zájmového území, které budou svou činností napomáhat dosažení cílů SCLLD. Prioritně budou získané finanční prostředky přerozdělovány daným subjektům na základě individuálních projektů, jejichž záměry budou kromě kritérií přijatelnosti plnit i výběrová kritéria, která zajišťují soulad s SCLLD. Z návrhů operačních programů bude MAS Šumavsko zpracovávat programové rámce pro IROP, PRV a OPZ.

Popis animačních aktivit Animační aktivity zahrnují činnosti MAS v rámci CLLD, které realizuje mimo administraci projektů konečných žadatelů/příjemců. Animační aktivity směřují k naplňování SCLLD s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami. Jde především o propagaci SCLLD, informování o SCLLD a koordinaci aktivit místních aktérů směřujících k naplňování SCLLD. Veškeré komunikační aktivity jsou založeny na znalosti území a na partnerském přístupu. Pro aktivní komunikaci budou využívány:  webové stránky MAS Šumavsko a Facebook MAS Šumavsko – zajišťují pravidelný servis a jsou pravidelně aktualizovány, obsahují povinné údaje, potřebné podklady a formuláře pro žadatele o podporu z administrovaných programů a řadu dalších dokumentů a odkazů užitečných pro partnery a veřejnost, v neposlední řadě zprávy o činnosti MAS,  setkání a společné akce – pravidelná setkání starostů, setkání se spolky a neziskovými organizacemi, setkání s veřejností.

Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce MAS Šumavsko je velice aktivní v navazování místních regionálních a mezinárodních partnerství, které pomáhá v získávání nových zkušeností a možností realizace množství rozvojových projektů.

Strana 253



Spolupráce na národní úrovni Na národní úrovni spolupracuje s ostatními organizacemi typu MAS, se kterými realizovala několik projektů spolupráce. MAS Šumavsko aktivně spolupracuje a komunikuje s ostatními MAS Jihočeského kraje. V následujícím programovém období předpokládáme další rozvoj této spolupráce a to jak prohloubením navázaných partnerství, tak vytvořením nových. Spolupráce na mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce Na poli spolupráce na mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce má MAS Šumavsko bohaté zkušenosti již z uplynulého programovacího období. Za všechny uveďme následující příklady:  účast v projektu mezinárodní spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energií – ELREN (aktivní účast na mezinárodní konferenci v Holandsku, organizace stáže pro jihočeské MAS v Itálii),  aktivní spolupráce na přípravě a realizaci projektu PREPARE (Travelling Worhkshop – představení fungování českých MAS partnerům z přistupujících zemí do EU – 2006),  spolupráce s obcemi v Bavorsku – projekt INTERREG IIIA (projekt Šance v partnerství – kooperační víkend a navázání přeshraniční spolupráce s místními aktéry v oblasti obcí Freyung-Grafenau a Regen). Připravované projekty MAS v rámci přeshraniční spolupráce  Evropské lesní cesty – sjednocení Evropských pralesů, z území MAS Boubínský prales. Hlavními atributy projektu budou vícejazyčné informační tabule, mobilní aplikace, letáky a brožury, kontrolní body, semináře pro pracovníky infocenter.  Hipostezky – propojení české a bavorské strany v rámci značení hipotras ve spolupráci s Národním parkem Šumava a s LAG Freyung- Grafenaou.  Cyklotrasy - propojení české a bavorské strany.

Popis zvláštních opatření pro hodnocení (pro monitoring a evaluaci) Monitoring a evaluace jsou nedílnou součástí implementace SCLLD v praxi. Monitorování je nezbytnou podmínkou pro provádění evaluací, neboť je jedním ze zdrojů informací a dat pro evaluace. Monitoring a evaluace se řídí „Metodickým pokynem pro evaluace v programovém období 2014-2020“. Monitoring Monitorování realizace strategie je proces, který je nezbytné zajišťovat průběžně, a to s ohledem na vývoj realizace SCLLD. Pro monitorování se primárně využívá MS 2014+. Zde jsou k dispozici informace o závazcích vyplývajících z Programových rámců (roční finanční plán a závazek naplňování indikátorů), dále informace o předložených a realizovaných integrovaných projektech (počet předložených/nasmlouvaných/proplacených integrovaných projektů a jejich finanční objem dle jednotlivých zdrojů financování).

Strana 254



Dále je pro monitorování možné využít vlastní vnitřní šetření. MAS Šumavsko vede elektronickou evidenci o projektech a provádí předepsanou archivaci. Cílem průběžného monitorování realizace strategie je zejména průběžné vyhodnocování tak, aby bylo možné případně přijmout nezbytná operativní opatření. Dalším základním cílem je zajistit naplnění cílů SCLLD a dodržení harmonogramu Programových rámců. Na monitorování realizace integrovaných projektů se podílejí především projektoví manažeři jednotlivých programových rámců ve spolupráci s administrativním pracovníkem a kontrolní komisí. Monitoring přijatých žádostí Kancelář MAS vede seznam přijatých žádostí žadatelů v rámci jednotlivých výzev. Monitoring podpořených projektů Kancelář MAS vede seznam podpořených projektů v rámci jednotlivých výzev. Seznam obsahuje identifikační údaje žádosti. Monitorují je projekty, které byly vybrány výběrovou komisí k podpoře. V rámci tohoto monitoringu je sledováno čerpání alokací v rámci jednotlivých výzev i v rámci SCLLD jako celku. Monitoring indikátorů Kancelář MAS vede seznam monitorovacích indikátorů, do kterého jsou zaneseny žadatelem zadané předpokládané monitorovací indikátory. Dále se sleduje jejich plnění. Monitoring realizace projektů Za monitoring realizace projektů je zodpovědná Kontrolní komise. Je prováděn 1x za dobu udržitelnosti projektu, průběžně, dle v souladu se smlouvou MAS a ŘO. Kontrola se provádí na místě realizace projektu za účasti zaměstnance MAS a 2 členů Kontrolní komise. Jejím cílem je kontrola potřebné dokumentace projektu, zajištění publicity, naplnění monitorovacích indikátorů a provedení řízeného rozhovoru za účelem hodnocení celého procesu projektu žadatelem. V rámci tohoto monitoringu je sepsán:  Protokol o fyzické kontrole realizace projektu  Protokol o kontrole MAS v místě realizace projektu  Záznam z řízeného rozhovoru Evaluace MAS provádí povinnou mid-term evaluaci provádění a plnění SCLLD MAS. Dle Evaluačního plánu Dohody o partnerství (verze 12/2014) je realizace evaluace SCLLD plánována na 2Q 2018 – 1Q 2019. Za provedení evaluace odpovídá vedoucí zaměstnanec pro realizace CLLD, který může konkrétními aktivitami pověřit manažery programových rámců a administrativního pracovníka.

Strana 255



Evaluace by se měla zaměřit na vyhodnocení, zda realizované projekty směřují k naplňování věcných i finančních cílů SCLLD. Střednědobé hodnocení se opírá především o data a informace získané z monitorovacího systému. Zpráva o plnění SCLLD Prostřednictvím MS2014+ provádí MAS monitorování realizace jednotlivých integrovaných projektů, též monitorování SCLLD jako celku. Za zpracování Zprávy o plnění SCLLD a Závěrečné zprávy o plnění SCLLD odpovídá vedoucí zaměstnanec pro realizace CLLD, který může konkrétními aktivitami pověřit projektové manažery programových rámců a administrativního pracovníka. Zpráva o plnění SCLLD  Předkládá se pololetně (2x ročně; nejpozději do 15.1 a 15.7) ve struktuře danou v MPIN.  Projednává a schvaluje Rada MAS  Předkládá se prostřednictvím MS2014+ a je přístupná ŘO, který může Zprávu o plnění SCLLD vrátit k úpravám.  Součástí je přehled vývoje realizace IN, schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IN včetně plnění indikátorů, dodržení finančního plánu. Závěrečná zpráva o plnění SCLLD  Předkládá se do 30 pracovních dní od úhrady závěrečné platby.  Struktura a administrativní postupy jsou stejné jako u Zprávy o plnění SCLLD.

Principy při stanovení preferenčních kritérií Stanovení preferenčních kritérií bude plně respektovat cíle strategie a jejich naplnění prostřednictvím indikátorů cílů, výstupů a výsledků. Z tohoto důvodu budou zvýhodněny ty projekty, které budou lépe (intenzivněji) naplňovat dílčí indikátory. Dále budou při stanovování preferenčních kritérií použity následující principy:  Počet zapojených obyvatel regionu  Počet zapojených (případně podpořených) subjektů do realizace projektů (ve formě realizátorů i partnerů)  Počet obcí, kterých se dotkne realizace SCLLD  Počet škol a žáků  Počet klientů sociálních služeb  Počet opatření v rámci projektů a jejich kvalita  Počet akcí, které proběhnou v regionu  Vytvoření každého nového pracovního místa  Uplatňování inovačních přístupů  Uplatňování environmentálních opatření

Strana 256



16. SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Rozloha území MAS Šumavsko v letech 2005 – 2014 (km²) ....................................................... 17 Graf 2 Vývoj počtu obcí na území MAS Šumavsko v letech 2005-2014 ................................................. 17 Graf 3 Vývoj počtu obyvatel na území MAS Šumavsko v letech 2005-2014.......................................... 18 Graf 4 Počet členů MAS Šumavsko v letech 2004-2014 ........................................................................ 18 Graf 5 Vývoj počtu narozených dětí na území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 – 2014 ................... 33 Graf 6 Vývoj nezaměstnanosti na území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 - 2014 ............................ 52 Graf 7 Porovnání nezaměstnanosti Jihočeský kraj x území MAS Šumavsko, z. s. v letech 2009 - 2014 52 Graf 8 Příjmy a výdaje obcí MAS Šumavsko .......................................................................................... 56

Strana 257



17. SEZNAM MAP Mapa 1 Území MAS Šumavsko, z. s. (S5) .............................................................................................. 12 Mapa 2 Mapa sociálních podniků na území MAS Šumavsko a jeho okolí ............................................. 54 Mapa 3 Navrhovaný rozvoj dalších cyklotras a cyklostezek na území MAS Šumavsko - Vimpersko .... 72 Mapa 4 Obhospodařovaná zemědělská půda v ČR ............................................................................... 83 Mapa 5 Procento zornění zemědělské půdy v r. 2005 ........................................................................... 84 Mapa 6 Podíl orné půdy na celkové rozloze krajů ČR v roce 2006 (%) .................................................. 84

Strana 258



18. SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Územní rozlišení obcí dle ORP ................................................................................................. 9 Tabulka 2 Kontaktní údaje na obecní úřady (starosty/ky) území MAS Šumavsko, z. s. .......................... 9 Tabulka 3 První písemná zmínka, nadmořská výška obcí na území MAS Šumavsko, z. s. .................... 13 Tabulka 4 Partnerství MAS Šumavsko ................................................................................................... 19 Tabulka 5 Přehled realizovaných projektů do regionu MAS Šumavsko, z. s. mimo metodu LEADER v období 2007 - 2015 ............................................................................................................................. 22 Tabulka 6 Fiche MAS Šumavsko v rámci LEADER+ ................................................................................ 23 Tabulka 7 Fiche MAS Šumavsko v rámci metody LEADER 2007-2013................................................... 23 Tabulka 8 Finanční přehled podpořených projektů v rámci SPL dle Fichí (v Kč) .................................... 24 Tabulka 9 Přehled podaných žádostí v rámci jednotlivých výzev .......................................................... 25 Tabulka 10 Monitorovací indikátory MAS Šumavsko v rámci metody LEADER 2007-2013 .................. 25 Tabulka 11 Plnění indikátorů u jednotlivých Fichí MAS Šumavsko ........................................................ 26 Tabulka 12 Počet obyvatel a jejich průměrný věk v obcích k 31. 12. 2014............................................ 28 Tabulka 13 Přírůstky a úbytky obyvatel v obcích na území MAS Šumavsko, z.s - přirozené přírůstky a přírůstky vlivem migrace ....................................................................................................................... 30 Tabulka 14 Přirozený přírůstek obyvatel v obcích na území MAS Šumavsko, z. s. – nově narození – v letech 2009 – 2014.............................................................................................................................. 31 Tabulka 15 Kulturní a sportovní zařízení ............................................................................................... 34 Tabulka 16 Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb na území MAS Šumavsko ..................... 45 Tabulka 17 Počet jednotlivých typů sociálních služeb na území MAS Šumavsko .................................. 46 Tabulka 18 Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele .................................................................. 47 Tabulka 19 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2009 – 2014 ................................................. 49 Tabulka 20 Vývoj nezaměstnanosti v letech 2009 – 2014 ..................................................................... 50 Tabulka 21 Příjmy a výdaje obcí v období 2000 - 2013 ......................................................................... 55 Tabulka 22 Počet škol na území MAS Šumavsko k 31. 12. 2014 ........................................................... 58 Tabulka 23 Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 .................................. 59 Tabulka 24 Součásti základních škol ..................................................................................................... 60 Tabulka 25 Technická vybavenost obcí ................................................................................................. 62 Tabulka 26 Občanská vybavenost obcí na území MAS Šumavsko, z. s. (k 31. 12. 2014)....................... 68 Tabulka 27 Stav dopravy v obcích ......................................................................................................... 71 Tabulka 28 Půdní fond MAS Šumavsko (údaje v ha) ............................................................................. 79 Tabulka 29 Porovnání ukazatelů v zemědělství v letech 2010-2012 ..................................................... 81 Tabulka 30 Počet evidovaných zemědělských podnikatelů (rok 2014) ................................................. 86 Tabulka 31 Zemědělské podniky podle právních forem v Jihočeském kraji k 30. 9. 2013 .................... 86 Tabulka 32 Počet ekofarem a výměra celkové plochy v EZ v krajích ČR v roce 2014 ............................ 90 Tabulka 33 Vývoj lesnictví v Jihočeském kraji........................................................................................ 96 Tabulka 34 Celková SWOT analýza území MAS Šumavsko ................................................................. 177 Tabulka 35 SWOT analýza Komunity, život a tradice na venkově ....................................................... 179 Tabulka 36 SWOT analýza Podnikání a zaměstnanost (vč. zemědělství) ............................................ 180 Tabulka 37 SWOT analýza Životní prostředí........................................................................................ 181

Strana 259



Tabulka 38 SWOT analýza Vzdělávání ................................................................................................ 181 Tabulka 39 SWOT analýza Sociální oblast ........................................................................................... 182 Tabulka 40 SWOT analýza Oblast cestovního ruchu ........................................................................... 183 Tabulka 41 SWOT analýza Spolupráce ................................................................................................ 184 Tabulka 42 Analýza problémů a potřeb .............................................................................................. 186 Tabulka 43 Schválení obcí zařazení svého území do působnosti MAS ................................................ 188 Tabulka 44 Přehled strategických dokumentů .................................................................................... 207 Tabulka 45 Integrovaný přístup napříč programovými rámci ............................................................. 210 Tabulka 46 Časový harmonogram pro oblast sociálních služeb .......................................................... 230 Tabulka 47 Časový harmonogram pro oblast prorodinných opatření ................................................ 233 Tabulka 48 Časový harmonogram pro oblast sociálního podnikání ................................................... 235

Strana 260



19. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Vodní nádrž Husinec, Obrázek 2 Přehrada Lipno ................................................................. 74 Obrázek 3 a 4 Neobhospodařovaná louka v oblasti CHKO a NP Šumava ............................................. 85 Obrázek 5 Označení produktu ekologického zemědělství ..................................................................... 91 Obrázek 6 Jízdárna zámek skalice ......................................................................................................... 91 Obrázek 8: Označení produktu Regionální potraviny ............................................................................ 92 Obrázek 9 Označení produktu ŠUMAVA originální produkt .................................................................. 93 Obrázek 10, 11 a 12 Šumavský pivovar Vimperk................................................................................... 93 Obrázek 13 Minipivovar Kvilda .............................................................................................................. 94 Obrázek 14 Hotel Bobík – minipivovar a konopné lázně Volary ............................................................ 95 Obrázek 15, 16, 17, 18 a 19 Šumava ..................................................................................................... 96 Obrázek 20 Hamerské domky u Horské Kvildy ...................................................................................... 98 Obrázek 21 Schwanzenberský plavební kanál ....................................................................................... 99 Obrázek 22 Chalupská slať, Obrázek 23 Boubínský prales .................................................................... 99 Obrázek 24 Prachatická trasa Zlaté stezky.......................................................................................... 100 Obrázek 25 Tři větve Zlaté stezky, Obrázek 26 Vimperská trasa Zlaté stezky ..................................... 100 Obrázek 27 Kostel Nejsvětější Trojice .................................................................................................. 102 Obrázek 28 Zámek v Bohumilicích ....................................................................................................... 103 Obrázek 29 Bohumilická lípa ............................................................................................................... 104 Obrázek 30 Kaplička v Bohunicích ....................................................................................................... 105 Obrázek 31 Pravětínská lada ............................................................................................................... 105 Obrázek 32 Mařský vrch (rozhledna, rotunda a křížová cesta) ........................................................... 106 Obrázek 33 Kamenné moře na Mařském vrchu .................................................................................. 106 Obrázek 34 Tvrz ................................................................................................................................... 107 Obrázek 35 Včelín ................................................................................................................................ 107 Obrázek 36 Kaple Panny Marie Sedmibolestné, Obrázek 37 Kaple Panny Marie Karmelské.............. 108 Obrázek 38 Kaple na Vyšovatce .......................................................................................................... 108 Obrázek 39 Čp. 13, Obrázek 40 Čp. 27 ............................................................................................. 109 Obrázek 41 Kaple Panny Marie ........................................................................................................... 109 Obrázek 42 Kaplička v Čepřovicích ...................................................................................................... 110 Obrázek 43 Selské baroko v Jiřeticích .................................................................................................. 110 Obrázek 44 Helfenburk, Obrázek 45 Helfenburk ................................................................................. 111 Obrázek 46 Kostel sv. Míří Magdalény ................................................................................................ 111 Obrázek 47 Židovský hřbitov ............................................................................................................... 112 Obrázek 48 Synagoga před rekonstrukcí, Obrázek 49 Synagoga po rekonstrukci .............................. 112 Obrázek 50 Kaple v Onšovicích ............................................................................................................ 113 Obrázek 51 Drslavická tvrz .................................................................................................................. 113 Obrázek 52 zámek Dub ........................................................................................................................ 114 Obrázek 53 Kostel rozeslání sv. apoštolů ............................................................................................ 114 Obrázek 54 Kaple sv. Jana Nepomuckého ........................................................................................... 115 Obrázek 55 kostel Panny Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého ................................................. 116 Obrázek 56 Dům s jelenem .................................................................................................................. 117

Strana 261



Obrázek 57 Kostel a hřbitov, Obrázek 58 Hrob Michala Tučného ....................................................... 117 Obrázek 59 Zámek ............................................................................................................................... 118 Obrázek 60 Hasičské muzeum ............................................................................................................. 118 Obrázek 61 Socha Jana Husa, Obrázek 62 Rodný dům Jana Husa ...................................................... 119 Obrázek 63 Socha sv. Jana Nepomuckého Obrázek 64 Kostel sv. Kříže .............................................. 120 Obrázek 65 Kostel sv. Cyrila a Metoděje ............................................................................................. 120 Obrázek 66 a 67 Husinecká přehrada ................................................................................................. 121 Obrázek 68 Kaplička, Obrázek 69 Pomník ........................................................................................... 121 Obrázek 70 Ky.By zahrada ................................................................................................................... 122 Obrázek 71 Kaple Panny Marie Lurdské .............................................................................................. 122 Obrázek 72 Kaple Panny Marie ........................................................................................................... 123 Obrázek 73 Železniční stanice Kubova Huť .......................................................................................... 124 Obrázek 74 Bunkr z válečné doby ........................................................................................................ 124 Obrázek 75 Jezerní slať ........................................................................................................................ 125 Obrázek 76 Kostel sv. Štěpána ............................................................................................................ 126 Obrázek 77 Socha Davida Fialy u pramenu Vltavy Obrázek 78 Pramen Vltavy .................................. 127 Obrázek 79 Kaplička ............................................................................................................................ 127 Obrázek 80 Husova lípa ....................................................................................................................... 128 Obrázek 81 Kostel sv. Mikuláše ........................................................................................................... 129 Obrázek 82 Zámek, Obrázek 83 Brána zámku..................................................................................... 130 Obrázek 84 Kaple sv. Antonína Paduánského ..................................................................................... 130 Obrázek 85 Pec na chleba ................................................................................................................... 131 Obrázek 86 Rechle ............................................................................................................................... 131 Obrázek 87 Tvrz ................................................................................................................................... 132 Obrázek 88 Kaple sv. Floriána, Obrázek 89 Selské baroko .................................................................. 133 Obrázek 90 Kostel sv. Jakuba Většího se hřbitovem............................................................................ 134 Obrázek 91 Kaple sv. Václava, Obrázek 92 Boží muka ........................................................................ 134 Obrázek 93 a 94 Jeskyně v Jiříčků skále ............................................................................................... 135 Obrázek 95 Kaple u Dobré vody, Obrázek 96 Křížová cesta ................................................................ 135 Obrázek 97 Kaplička na návsi, Obrázek 98 Selské baroko................................................................... 136 Obrázek 99 Nebahovská lípa, Obrázek 100 Přírodní rezervace........................................................... 136 Obrázek 101 Přírodní památka Pod Vyhlídkou II Obrázek 102 Kralovické louky................................. 137 Obrázek 103 Kostel sv. Martina .......................................................................................................... 137 Obrázek 104 Amálino údolí, Obrázek 105 Kamenné moře u Obřího hrádku ...................................... 138 Obrázek 106 Kaplička u Studence, Obrázek 107 Kaple Panny Marie .................................................. 138 Obrázek 108 Kostel Srdce Ježíšova ...................................................................................................... 139 Obrázek 109 Pasecká slať, Obrázek 110 Novohuťský klen .................................................................. 139 Obrázek 111 Kaplička na návsi ............................................................................................................ 140 Obrázek 112 Heydlův dům, Obrázek 113 Husův dům ......................................................................... 140 Obrázek 114 a 115 Kostel sv. Jakuba .................................................................................................. 141 Obrázek 116 Kostel sv. Petra a Pavla .................................................................................................. 141 Obrázek 117 Stará radnice, Obrázek 118 Kamenná kašna ................................................................. 142 Obrázek 119 Písecká brána, Obrázek 120 Bašta Helvít....................................................................... 142 Obrázek 121 Žižkova skalka, Obrázek 122 Křížová cesta ke kapli ....................................................... 143 Obrázek 123 Kostel sv. Anny s památnou lípou .................................................................................. 143 Obrázek 124 Kostel sv. Václava ........................................................................................................... 144 Obrázek 125 Kaplička v Marčovicích ................................................................................................... 145 Obrázek 126 Kaplička sv. Jana Nepomuckého Obrázek 127 Výklenková kaplička .............................. 145

Strana 262



Obrázek 128 Kaplička v Libotyni .......................................................................................................... 146 Obrázek 129 Kostel sv. Vojtěcha ......................................................................................................... 147 Obrázek 130 Kaple Nanebevzetí Panny Marie .................................................................................... 147 Obrázek 131 Fara Lštění ...................................................................................................................... 148 Obrázek 132 Kostel Navštívení Panny Marie Obrázek 133Kostel Marie Bolestné .............................. 148 Obrázek 134 PR Pod Popelní horou, Obrázek 135 Malý Polec ............................................................ 149 Obrázek 136 Stožecká kaple ................................................................................................................ 150 Obrázek 137 Stožecká skála ................................................................................................................ 150 Obrázek 138 Původní kostel, Obrázek 139 Pomník, kt.nyní stojí na původním místě kostela ............ 151 Obrázek 140 pietní místo (bývalé místo, kde stál kostel Nejsvětější Trojice) ...................................... 152 Obrázek 141 Kaple Panny Marie na Kamenném vrchu ....................................................................... 152 Obrázek 142 Zřícenina hradu Kunžvart ............................................................................................... 153 Obrázek 143 Sypaná hráz .................................................................................................................... 153 Obrázek 144 Kostel sv. Dominika ........................................................................................................ 154 Obrázek 145 Kaplička Protivec ............................................................................................................ 154 Obrázek 146 Kostel sv. Máří Magdalény ............................................................................................. 155 Obrázek 147 Tvrz ve Smrčné................................................................................................................ 155 Obrázek 148 Kostel sv. Filipa a Jakuba ................................................................................................ 156 Obrázek 149 Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého ................................................................. 157 Obrázek 150 zachovaný komín po bývalé cihelně ............................................................................... 157 Obrázek 151 Štít domu (selské baroko) ............................................................................................... 158 Obrázek 152 Obec Újezdec – pohled na místní hospůdku ................................................................... 158 Obrázek 153 Kaplička, Obrázek 154 Kostel sv. Mikuláše .................................................................... 159 Obrázek 155 Kaple sv. Antonína Paduánského, Obrázek 156 Klostermannova rozhledna ................. 159 Obrázek 157 Zámek – zámecká kaple Přečín ...................................................................................... 160 Obrázek 158 Zvonička v obci Mladíkov ............................................................................................... 160 Obrázek 159 Vimperský zámek ........................................................................................................... 161 Obrázek 160 Kostel Navštívení Panny Marie....................................................................................... 161 Obrázek 161 Kostel sv. Bartoloměje .................................................................................................... 162 Obrázek 162 Hotel Anna...................................................................................................................... 163 Obrázek 163 Sudslavická lípa .............................................................................................................. 163 Obrázek 164 Zámek ve Vlachově Březí ................................................................................................ 164 Obrázek 165 Kostel Zvěstování Panny Marie ...................................................................................... 165 Obrázek 166 Židovský hřbitov ............................................................................................................. 165 Obrázek 167 Pivovar............................................................................................................................ 166 Obrázek 168 Socha sv. Jana Nepomuckého Obrázek 169 Socha Panny Marie ................................... 166 Obrázek 170 Kaplička .......................................................................................................................... 167 Obrázek 171 Kostel sv. Kateřiny .......................................................................................................... 167 Obrázek 172 Kostel sv. Máří Magdalény ............................................................................................. 168 Obrázek 173 Koželužna ....................................................................................................................... 168 Obrázek 174 Bobík............................................................................................................................... 169 Obrázek 175 Kaplička .......................................................................................................................... 170 Obrázek 176 Kostel Umučení Jana Křtitele .......................................................................................... 171 Obrázek 177 Tařice skalní, Obrázek 178 Zábrdská skála .................................................................... 171 Obrázek 179 Tvrz ................................................................................................................................. 172 Obrázek 180 Kostel sv. Víta ................................................................................................................. 173 Obrázek 181 Zámek, Obrázek 182 Zámecký park ............................................................................... 173 Obrázek 183 Kostel sv. Petra a Pavla ve Zdíkovci ................................................................................ 174

Strana 263



Obrázek 184, 185 a 186 venkovské usedlosti ...................................................................................... 174 Obrázek 187 Kaple Čtrnácti sv. pomocníků ......................................................................................... 175 Obrázek 188 Žernovická náves s kapličkou sv. Jana Nepomuckého.................................................... 175

20.

SEZNAM ZKRATEK

AJ A. S. AV ČR BS CR ČČK ČOV ČP ČR ČS ČSN ČSOB ČSÚ DDM DPH DSO ESI fondy EU EZ FC FO HA HL CHKO IČ IROP ISKP14+ JČU ČB JZD KB KČT KD KO KPSS PT KS NS MAS kW LAG LDN LEADER LFA MAP MAS MDŽ

Anglický jazyk Akciová společnost Akademie věd České republiky Bioplynová stanice Cestovní ruch Český červený kříž Čistička odpadních vod Číslo popisné Česká republika Česká spořitelna Česká technická norma Československá obchodní banka Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Daň z přidané hodnoty Dobrovolný svazek obcí Evropské strukturální a investiční fondy Evropská unie Ekologické zemědělství Fotbal club Fyzická osoba Hektar Hektolitr Chráněná krajinná oblast Identifikační číslo Integrovaný regionální operační program Informační systém koncového příjemce 14+ Jihočeská univerzita České Budějovice Jednotné zemědělské družstvo Komerční banka Klub českých turistů Kulturní dům Komunální odpad Komunitní plánování sociálních služeb Prachatice Krajské sdružení národní sítě místních akčních skupin Kilowatt Local action group (neboli místní akční skupina) Léčebna dlouhodobě nemocných Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku (z anglického Liaison Entre Actions Développement de l’Économie Rurale) Oblasti méně příznivé pro hospodaření (z anglického Less favouret area) Místní akční plány Místní akční skupina Mezinárodní den žen

Strana 264


MK MPIN MŠ MSP MS2014+ MZE ČR NČI NJ NNO NP NPR OP RVMZ OPZ OP ZAM O. S. OSVČ OÚ PC PO PR PRV ROP ŘO SCLLD SDH SHŠ SK SMS ČR SO ORP SPL SPOZ S. R. O. SVČ SZIF ŠD ŠH ŠJ ŠK TJ ÚPD VIK ZO AMK ZO ČSCH ZO ČSOP ZO ČSZ Z. S. ZŠ ZUŠ


Ministerstvo kultury Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů Mateřská škola Malé a střední podniky Monitorovací systém 2014+ Ministerstvo zemědělství České republiky Národní číselník indikátorů Německý jazyk Nestátní nezisková organizace Národní park Národní přírodní rezervace Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Operační program zaměstnanost Operační program zaměstnanost Občanské sdružení Osoby samostatně výdělečně činné Obecní úřad Počítač Právnická osoba Vztahy s veřejností (z anglického Public relations) Program rozvoje venkova Regionální operační program Řídící orgán Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (z anglického Community Led Local Development) Sbor dobrovolných hasičů Skupina historického šermu Sportovní klub Svaz místních samospráv České republiky Správní obvod obce s rozšířenou působností Strategický plán LEADER Sbor pro občanské záležitosti Společnost s ručením omezeným Středisko volného času Státní zemědělský intervenční fond Školní družina Šumavské Hoštice Školní jídelna Školní klub Tělovýchovná jednota Územní plánovací dokumentace Vimperk Inline klub Základní organizace Automoto klub Základní organizace Český svaz chovatelů Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Základní organizace Český svaz zahrádkářů Zapsaný spolek Základní škola Základní umělecká škola

Josef Bláhovec

Digitálně podepsal Josef Bláhovec DN: c=CZ, o=MAS Šumavsko, z.s. [IČ 26663091], ou=1, cn=Josef Bláhovec, serialNumber=P78574 Datum: 2016.05.17 19:20:57 +02'00'

Strana 265

STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE

Recommend Documents