STRATEGICKÝ PLÁN 2016 - 2020
Základní vstupné
Strategický Snížené vstupnéplán děti 6 –-15 let, studenti, 2016 2020
stálé expozice
sezó výst
80,- Kč
40,-
40,- Kč
20,-
senioři, držitelé ZTP
Tento strategický plán stanovuje směr, Rodinné vstupnékterým se chce organizace ubírat pro příšPch 160,- Kč 2 dospělí a max. 35 let. děti
Volný vstup děti do 6 let, doprovod ZTP/P
Je základní mapou činnosV organizace tak, zdarma aby se mohla postupně zlepšovat a přispívat k naplňování stanovených strategických cílů.
80,-
zda
Úspěch naplňování strategického plánu bude záviset nejen na kreaVvním a akVvním přístupu muzea, ale také na intenzitě spolupráce s partnery a dalšími insVtucemi, kteří sledují stejné cíle. S podporou zřizovatele Jihomoravského kraje, města Blanska a dalších přispěvatelů bude muzeum v roce 2020 o kus dál ve své dlouhé a udržitelné budoucnosV. K naplnění strategického plánu si muzeum stanovuje vnitřní (provozní) a vnější (veřejné) strategické cíle.
VizeMuzeum Blanenska, příspěvková organizace, Zámek 1/1, 678 01 Blansk
Vize Muzea Blanenska
Otevřená moderní insVtuce vyznačující se vysokou úrovní odborné činnosV, která se akVvně podílí na kulturním, společenském životě v regionu, zpřístupňuje doklady historie regionu a jeho specifika široké škále cílových skupin prostřednictvím odpovídajících prostředků a intenzivně přispívá ke vzdělávání v oblasV historie regionu. Muzeum je svou činnosP součásP života blanenských obyvatel od raného věku a přispívá k výchovnému, kulturnímu a ekonomickému rozvoji v regionu.
Vnější strategické cíle
Chceme přilákat, co nejvíce návštěvníků. Chceme o sobě dát vědět, dostat se do podvědomí, vybudovat dobré jméno a důvěru v něj. Chceme prezentovat svoji činnost. Chceme si vychovávat návštěvníky od útlého věku a podílet na formování jejich kulturních osobnosP.
Do roku 2020 chceme
• dosáhnout stabilní každoroční hranice 30 000 návštěvníků ročně • zapojovat se do velkých kulturních a dalších akcí • spolupracovat s významnými partnery v regionu • zapojit a inspirovat 1500 děP ročně v rámci vzdělávacích a animačních programů
Přilákáme co nejvíce návštěvníků Snažíme se přilákat nové návštěvníky z různých oblasP republiky a upozornit je na existenci muzea, zíroveň však klademe důraz na zachování stávajících návštěvníků a tvorbu programu tak, aby měli moVvaci se do muzea opakovaně vracet. Dílčí síle, které přispívají k naplňování tohoto strategického cíle jsou: Zajištění komfortu pro návštěvníky, elektronizace a jednoduchý provoz. Transparentní vstupné odrážející náklady muzea a neodrazující návštěvníky. Zapojování se do projektů zvýhodňujících vstupné do muzea a propojující různé turisVcké cíle v regionu. Cílové skupiny: Obyvatelé regionu, školy, rodiny s dětmi, senioři, obchodníci, turisté. Prostředky: Programy činnosV, pravidelné akce, nezvyklé způsoby prezentace, aktualizace sezonních výstav s různorodými tématy, propojování prezentace historie s ostaními muzei, hledání nezmapovaných témat k prezentaci, tvorba vlastních projektů, speciální programy pro rodiny s dětmi, děV, seniory, osoby s posVžením, vstřícnost personálu k návštěvníkům, dobrovolnictví, propojování se vzdělávacími insVtucemi a ostatními turisVckými desVnacemi.
Dáváme o sobě vědět
V rámci tohoto strategického cíle o muzeu chceme dát vědět veřejnosV, dostat se do podvědomí, vybudovat dobré jméno a důvěru v něj. V rámci tohoto strategického cíle se zaměřujeme na úzké vztahy a komunikaci s médii, zřizovatelem, ostatními muzei, vzdělávacími insVtucemi i samotnými návštěvníky, neziskovými organizacemi v regionu, městem a okolními obcemi, státními organizacemi. Pro zjednodušení vystupování muzeum využívá jednotnou grafickou idenVtu v prezentaci činnosV i ve vnější komunikaci. Rozvíjíme komunikaci s využiPm nových technologi i standartními postupy, komunikujeme prostřednictvím webových stránek, sociálních síP. Při naplňování tohoto strategického cíle využíváme osobní pozvánky, plakáty, medializaci, PR a markeVng, důraz při komunikaci na propojení muzea a zámku, propojování s akcemi jiných hlavních pořadatelů, využívání vzájemné propagace při spřízněných předmětech zájmu
Prezentujeme sbírky a činnost muzea
Prezentujeme sbírky muzea prostřednictvím přednášek, stálých expozic, sezonních výstav a odborných publikací. Chceme provádět vlastní archeologické výzkumy a prezentovat výstupy z těchto výzkumů, využívat je v další činnosV muzea. Při respektování vnitřní směrnice obsahující režim nakládáme se sbírkou v souladu s koncepcí tvorby sbírky Muzea Blanenska. Volíme různorodé způsoby akvizice, mapujeme nabídky, moVvovujeme potenciální dárce nebo prodejce předmětů vhodných k ochraně a zachování pro příšP generace.
Vychováváme budoucí návštěvníky Výchova návštěvníka a formování kulturní osobnosV posiluje první stanovený strategický cíl, účinnost fungování je dána úzkou vazbou vzdělávacích programů na programy pro děV. Snažíme se moVvovat návštěvníky k opakovaným návštěvám muzea. Prostředky: • tvorba speciálních vzdělávacích programů pro školy • vstřícný přístup k učitelům a tvorba programů navazujících na RVP • možnosV úpravy programů dle specifických potřeb školy • vyškolená muzejní pedagožka • vybudování interakVvní místnosV témaVcky navazující na novou expozici archeologie • vstřícný přístup personálu • dětský koutek na pokladně muzea, muzeum jako kamarádská insVtuce vstřícná k dětem poskytuje interakVvní činnosV pro rodiny s dětmi, kulturní programy pro děV, vzdělávací akce, jednorázové akce prezentující zábavnou formou lidové tradice. • vydávání publikací pro děV
Prezentujeme sbírky a činnost muzea
Při respektování vnitřní směrnice obsahující režim nakládání se sbírkou postupujeme v souladu s koncepcí tvorby sbírky Muzea Blanenska. Snažíme se volit různorodé způsoby akvizice, mapovat nabídky, moVvovat potenciální dárce nebo prodejce předmětů vhodných k ochraně a zachování pro příšP generace. Prezentujeme sbírky prostřednictvím přednášek, stálých expozic, sezonních výstav a odborných publikací. Chceme provádět vlastní archeologické výzkumy a prezentovat výstupy z těchto výzkumů, jejich využívání v další činnosV muzea.
Vnitřní strategické cíle
Stanovujeme si i vnitřní strategické céle, které jsou základem pro dobré fungování organizace a základem úspěchu při plnění vnějších strategických cílů. Hlavním vnitřním cílem je zaměřit se na dobrý management a efekVvní využívání finančních prostředků v činnosV organizace. Zároveň při práci se zdroji postupovat koncepčně a zvažovat i dlouhodobější příležitosV i rizika.
Lidé Základem výkonu činnosV organizace jsou její zaměstnanci, kteří jsou odborně způsobilí k výkonu práce, za kterou odpovídají, jsou kreaVvní, samostatní a spolupracující zároveň, jsou ochotni se učit novým věcem a jsou vstřícní k lidem uvnitř i vně organizace. Plánujeme do roku 2020 akVvně využívat insVtut dobrovolnictví, spolupracovat se středními a vysokými školami poskytujícímu vzdělání z oblasV historie i turisVckého ruchu. Snažíme se, aby stávající zaměstnanci využívali plně svůj potenciál a v rámci svých dovednosP poskytovali potřebnou součinnost ostatním. Klademe důraz na posilování a rozvoj jejich kompetencí. Do roku 2020 je třeba posílit administraVvní aparát muzea a vytvořit pozici archeologa, která v muzeu již 25 let chybí. Do roku 2020 by mělo dojít i k vytvoření pracovní pozice konzervátora a restaurátora, neboť stávající provozní činnost muzea nevytváří žádnému ze zaměstnanců prostor pro realizaci těchto odborných činnosP. Muzeum při příležitostných pracích využívá pracovníky na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Sbírky
Sbírka Muzea Blanenska obsahuje téměř 20 000 inventárních čísel, rozdělených do 8 podsbírek, které obsahují sbírkové předměty z historie regionu a jeho specifik. Zaměřujeme se na opVmalizaci péče o sbírkový fond Muzea Blanenska a jeho rozšiřování tak, aby byl v co nejlepším stavu uchován pro budoucí generace. Do roku 2020 by měla být sbírka muzea postupně rozšiřována a vytvořena nová podsbírka olomučanské keramiky. Díky nové pracovní pozici archeologa vznikne nová možnost akvizice a rozšiřování sbírky muzea o předměty získané vlastním výzkumem. Bude-li do roku 2020 zřízena pozice konzervátora a restaurátora, může muzeum provádět svépomocí také tuto odbornou činnost. V rámci využívání nových technologií je třeba pokračovat v digitalizaci sbírky, provádět digitalizaci knihovny a dostupných záznamů s historickou hodnotou. Nezbytné je také vyřešení nedostatečných kapacit depozitářů a vybudování navazující badatelny.
Informace Muzeum nakládá s vědeckými Muzeum nakládá s vědeckými informacemi o historii regionu, které uchovává pro příšP generace, prezentuje sbírky prostřednictvím stálých expozic, přednášek, sezonních výstav, vzdělávacích programů. Muzeum pravidelně vydává publikace z oblasP vlastní činnosV a sbírá odborné příspěvky od jiných autorů. Každoročně muzeum vytváří Sborník Muzea Blanenska a příležitostně další odborné publikace. Muzeum má k dispozici knihovnu, která slouží pro badatelské potřeby muzea, veřejnosV, ale také jako zdroj informací o obsahové činnosV muzea. Muzeum pracuje i s informacemi prezentujícími provoz a činnost muzea, využívá webovou prezentaci, sociální sítě, kde prezentuje aktuální a důvěryhodné informace, používá elektronický systém evidence a rezervace vstupenek. Technologie využívané muzeem přispívají k větší efekVvitě práce a propagace činnosV muzea. Muzeum využívá jednotnou grafickou idenVtu ve své prezentaci a Vskových i materiálech pro prezentaci činnosV.
NemovitosV Muzeum sídlí v budově Zámku Blansko, kterou využívá na základě smlouvy o výpůjčce. Budova Zámek 1 je hlavní budovou, kde probíhá 90 procent činnosV muzea. Jsou zde umístěny stálé expozice a depozitáře, vyjma expozice měřící techniky, nachází se zde pronajímané místnosV, obřadní sál pro svatby a koncerty, výstavní síň, kanceláře a zázemí pro ně. Muzeum využívá také objekt Zámku 2, na který by vzhledem k jeho nevyhovujícímu stavu měl být vypracován do konce roku 2018 projekt celkové rekonstrukce. V rámci této rekonstrukce prováděné a financované vlastníkem nemovitosV městem Blanskem by muzeum rekonstruovalo a vybudovalo nové depozitáře, v přízemí by kromě depozitářů bylo třeba vytvořit dílnu pro provádění drobných restaurátorských prací a ateliér pro výtvarné práce. Pro stávající expozici měřící techniky je do roku 2020 nutné najít nové odpovídající umístění. Muzeum využívá na základě výpůjčky také budovu bývalé kočárovny, která slouží jako skladiště a je v havarijním stavu. S ohledem na naplněnou kapacitu depozitářů je třeba intenzivně zvážit vybudování nebo využiP externích depozitářů pro sbírku muzea.
Výzvy
Sociální výzva - podíl na tvorbě kulturních osobnosV a výchova budoucího pravidelného návštěvníka s úzkým vztahem k historii, akVvní podíl na každodením a rodinném životě návštěvníků zámku a jeho obohacování, zapojení se vzdělávání, posilování komunitního vědomí, spolupráce s ostatními muzei nejen z regionu, Finanční výzva - průběžné mapování a využívání širokého spektra dostupných zdrojů financování ze státního rozpočtu, evropských fondů, obecních rozpočtů, darů od soukromých podporovatelů a dalších dotačních Vtulů. Infrastruktura - vybudování pozice muzea v rámci turisVckého ruchu a desVnačního managementu Moravského krasu, instalace informačních tabulí a usnadnění orientace pro zahraniční a nemístní návštěvníky Životní prostředí - efekVvní přístup ve spotřebě energií, snaha o postupné začlenění ekologických výrobků a postupů přispívajících k udržitelnému fungování organizace ve vztahu k ochraně životního prostředí
Priority Ve své činnosV směrem k veřejnosV Muzeum Blanenska klade důraz na budování dobrého jména, důvěry a spolupráci s insVtucemi působícími v regionu. Soustředí se na systemaVckou propagaci činnosV, k čemuž kombinuje prvky public relaVons a markeVngu a průběžně komunikuje s médii. Muzeum je muzeem pro všechny, snaží se zachovat si stávající návštěvníky, rozšiřuje spektrum cílových skupin, které se snaží systemaVcky oslovovat. Prezentuje svou činnost i za hranice regionu. Nabízí speciální programy osobám se specifickými potřebami. Muzeum Blanenska ve svém strategickém plánu vychází z příležitosP, které poskytuje umístění v centru Moravského krasu, úzká vazba muzejní činnosV na výzkum a historii Moravského krasu a jeskynních systémů. Muzeum je zároveň zajímavou turisVckou desVnací a snaží se využívat potenciál svého umístění v budově zámku. Blanensko nabízí prezentaci tradičních řemesel a typické průmyslové výroby, to vše skýtá široké možnosV k zaujeP velkého spektra cílových skupin. Muzeum Blanenska se v rámci své činnosV snaží prezentovat historii regionu interakVvním, moderním a efekVvním způsobem. Muzeum chce návštěvníkům nabídnoust poučenému objevování regionu i alternaVvu, jak si zajímavě zpestřit pobyt v regionu a v hlavní sezoně také v případě nepříznivého počasí. Muzeum v rámci odborné správy a péče o sbírku klade důraz na vysokou odbornost činnosV a důslednost při plnění zákonných povinnosP. V rámci hospodaření muzeum hospodaří úsporně, efekVvně a nediskriminačně, průběžně mapuje příležitosV k získání finančních prostředků z různých zdrojů. Úzce při mapování příležitosP finanční podpory spolupracuje
SWOT analýza Silné stránky
Slabé stránky
• kulturní hodnota sbírkového fondu v regionálním, u vybraných předmětů a sbírkových souborů nadregionálního i evropského významu • vysoká odbornost a dlouhá tradice publikační činnosB muzea • velká rozmanitost kulturních akcí • umístění muzea v budě kulturní památky - zámku • intenzivní spolupráce s místní veřejnosE, organizacemi i jednotlivci při získávání nových přírůstků do sbírek • úzká spolupráce s městem • stálé expozice prezentující sbírkový fond muzea • stabilní spolupráce s odbornými insBtucemi (univerzitní pracoviště, muzea poskytující metodickou podporu) • rozvíjející se spolupráce s různorodými kulturními, paměťovými a vzdělávacími insBtucemi v regionu • využívání sbírkového fondu a stálých expozic pro prezentaci sbírek v rámci vzdělávacích programů • rychle se rozvíjející pozice muzejního pedagoga • dobře zásobená a udržovaná knihovna • téměř odpovídající personální zajištění správy stávajících podsbírek
• obEžná prezentace sbírek muzea a provázanosB s budovou zámku • nevyhovující depozitáře: kriBcký nedostatek prostoru v depozitářích, zastaralé vybavení, nevhodné umístění, problemaBcké uložení sbírkových • omezená badatelská činnost pro veřejnost vzhledem k nevyhovujícímu stavu depozitářů • využívané nemovitosB ve vlastnictví města a obEžné řešení invesBc • zcela nevyhovující stav objektu Zámku 2 a v něm umístěné expozice měřicí techniky • havarijní stav objektu kočárovny • nedostatek skladovacích prostor • nedostatek variabilního vybavení pro výstavnictví • absence archeologa pro provádění vlastních výzkumů • nevyužívání insBtutu dobrovolnictví • není zavedena možnost jazykového udržovacího vzdělávání pro průvodce • zastaralé vybavení nemovitosE • nedokončená digitalizace knihovny • nedokončená digitalizace sbírek • neexistence pozice konzervátora a restaurátora
PříležitosV
Hrozby
• získání externího depozitáře, případně zřízení nových depozitářů v půdních prostorách • rozšíření nabídky o badatelskou službu veřejnosB • spolupráce s externími odborníky při výzkumu dílčích sbírkových souborů (ÚAPP, UP Olomouc…) • zřízení míst archeologa a po získání patřičné licence možnost provádět vlastní archeologické výzkumy • nastavení systému pro využiE instutu dobrovolnictví pro zajištění personálně náročnějších akcí muzea • využiE dotačních Btulů • navázání přeshraniční spolupráce • využívání nových technologií • využívání digitalizace a elektronizace činnosB muzea a jeho sbírkových fondů • rozšiřování nabídky pro školy • využiE nových možnosE propagace • další rozvoj kompetencí v oblasB vzdělávání • výhledové zřízení pracovní pozice konzervátora a restaurátora
• naplněná kapacita stávajících depozitářů, která významně ovlivňuje péči o sbírkové předměty a jejich bezpečnost. Odhadováno zaplnění u depozitáře liBny 98%, depozitář č. 40 (podsbírky B + DO): 98%, depozitáře 35 a 36 (podsbírky B + DO): 100 %, depozitář 39 (podsbírky S, K, D, SP): 98%, depozitář Z II, místnosB 5, 7, 8 (podsbírka E): 100% • a možnost nutného omezení sbírkotvorné • činnosB v této oblasB • depozitáře nejsou vybaveny EPS • nevhodné umístění depozitářů, špatný přístup při transportu zejména objemnějších sbírkových předmětů • pomalá a nepružná spolupráce muzea a města při řešení invesBc do využívaných nemovitosE
Muzeum do roku 2016 Blansko se může pochlubit jednou z nejstarších muzejních tradic v českých zemích. Již roku 1854 zde otevírá MUDr. Jindřich Wankel, lékař slamovských železáren a nadšený amatérský archeolog a speleolog, v jedné ze ze zámeckých budov muzeum, které představovalo nálezy z Wanklových výzkumů. Existence muzea však netrvala dlouho a po odchodu „otce moravské archeologie“, jak bývá Wankel někdy nazýván, do Olomouce zaniklo a jeho sbírky pro nezájem tehdejších českých a moravských muzeí odkoupilo vídeňské Přírodovědecké muzeum.
Pokus místních vlasBvědných pracovníků o zřízení nového blanenského muzea z počátku 20. stoleE nebyl úspěšný, stejně jako úsilí blanenské radnice ze třicátých let 20. stoleE. Starosta Rodkovský se tehdy pokoušel sjednat s rodinou Salmů odkoupení zámku, v němž mělo být umístěno muzeum, zaměřené na Moravský kras. Zdlouhavá jednání nakonec přerušila 2. světová válka.
Úspěchem skončil až třeE pokus z 50. let 20. stoleE, kdy z dobrovolného spolku místních nadšenců vznikla muzejní rada a roku 1959 bylo ustaveno Okresní museum v Blansku. Zřízeno bylo tehdejším Okresním národním výborem a od počátku se specializovalo na dvě hlavní oblasB: dějiny výzkumu Moravského krasu a dějiny a výrobu liBny v blanenských železárnách, zejména pak tzv. liBny umělecké. Muzeum metodicky řídí dvě další muzejní insBtuce, a to Okresní museum v Boskovicích a Museum dělnického hnuE v Olomučanech. Roku 1960 byla zrušena okresní muzea v Blansku i Boskovicích a po poněkud problemaBckém sloučení obou okresů v témže roce vzniká Okresní vlasBvědné museum Blansko.
Jako jeho sídlo byl určen blanenský zámek, jehož stav však vyžadoval nutnou rekonstrukci. Proběhla v šedesátých letech podle plánů arch. Laciny. Samotný průběh byl typickou ukázkou socialisBcké „rekonstrukce“ se všemi tehdy běžnými nešvary, ale i výsledek je z dnešního pohledu poněkud rozpačitý. Architekt zamýšlel navráBt zámku renesanční podobu, ovšem při provádění tohoto záměru vzala zasvé řada mladších stavebních i ozdobných prvků, které se staly integrální součásE stavby. Nicméně rekonstrukce stavbu zachránila před devastací. O zámeckou budovu se muselo muzeum dělit s městskou knihovnou, která sídlila v prostorách zámku do roku 1999. Od roku 1968 provádí muzeum výzkum železářských pecí u Olomučan, jehož výsledkem je pozdější expozice Nejstarší hutě. Teprve roku 1969 je muzeum otevřeno pro veřejnost, která může zhlédnout jeho stálé expozice Moravský kras krásný a tajemný a Blanenská umělecká liBna. Téhož roku začíná muzeum vydávat i svou ročenku Sborník Okresního vlasBvědného muzea v Blansku, která (pod změněným názvem) vychází do současnosB. V sedmdesátých letech 20. stoleE dochází k reinstalaci stálých expozic liBny a Moravského krasu, muzeum získává nová pracoviště v Olomučanech a Senetářově a slavnostně otevírá expozici Cesta k socialismu. Nadále probíhá intenzivní výzkum velkomoravských pecí i průběžné akvizice umělecké liBny. Od roku 1977 jsou muzea v Blansku a v Boskovicích sloučena v jediném Okresní muzeu v Blansku. V osmdesátých letech dochází k úpravě stálých expozic v Blansku, roku 1986 je otevřena stálá expozice Nejstarší hutě ČSSR, prezentující archeologické výzkumy muzea. Ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. stoleE pochází značné množství sbírkových předmětů získaných jak pro sbírku liBny, tak pro sbírku archeologickou. V osmdesátých letech rovněž dochází k založení sbírky speleologických map a plánů a dokumentace Moravského krasu. Mezi získané unikáty je možno zařadit soubor soch na anBcké i mytologické moBvy pocházející z produkce blanenských železáren, či např. některé věci vztahující se k výzkumu Moravského krasu (potápěčský skafandr Dräger, torzo čerpadla NauBla...).
Po rozdělení okresního muzea na samostatná muzea v Boskovicích a Blansku se osamostatňují i pobočky v Senetářově a Olomučanech a blanenské muzeum se stává muzeem městským. Od roku 1993 nese název Muzeum Blansko. Vzhledem ke změně statutu zakládá i sbírku zaměřující se na dějiny Blanska a po roce 2000 přibývá i sbírka měřicí techniky, zaměřená na produkci blanenské firmy E. Roučka a následnické Metry. Od roku 2002 jsou sbírkové předměty blanenského muzea zapsány v Centrální evidneci sbírek na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MBL/002-01-23/042002, současně se mění i sbírkové názvosloví, celkový sbírkový fond se nyní nazývá sbírka, jeho jednotlivé součásB jsou pak podsbírky. Po roce 1989 nastala pro muzeum dosB komplikovaná situace, daná nátlakem na převod okresních kulturních zařízení do správy obcí. Od prvního ledna 1992 tak vzniká samostatné muzeum Boskovicka, zřizované městem, od bývalého okresního muzea se odtrhla rovněž pracoviště v Olomučanech a Senetářově. Po celý rok 1992 bylo muzeum v Blansku pod správou okresního úřadu, ovšem pod novým názvem Muzeum Blanenska. Od 1. ledna 1993 se pak stává organizací zřizovanou městem Blansko a získává název Muzeum Blansko. Do strategie jeho činnosB tak přibývá i výzkum dějin města Blanska a blanenského regionu. Muzeum nadále sídlí na blanenském zámku, který je postupně opravován a přizpůsobován pro nové expozice. Velkým přínosem bylo odstěhování městské knihovny roku 1999, po němž bylo možno návštěvníkům zpřístupnit některé knihovnou dosud využívané historické prostory 1. patra. V roce 2007 byly obnoveny vnější fasády zámku a roku 2012 došlo k obnově fasád vnitřních, výměně dlažby nádvoří a byly připraveny a v následujícím roce i otevřeny nové muzejní expozice, které muzeum provozuje dodnes. Expozice měřící techniky a depozitáře této podsbírky jsou umístěny ve vedlejší budově, na Zámku 2. Od prvního ledna 2016 se Muzeum Blansko stává příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje pod názvem Muzeum Blanenska, p. o. Sbírka muzea je zapsána Centrální evidneci sbírek na Ministerstvu kultury ČR pod číslem MBL/002-01-23/042002 Muzeum Blanenska spravuje celkem osm podsbírek. Nejrozsáhlejšími jsou podsbírky archeologická, podsbírka liBny a historická podsbírka.
Přehled podsbírek muzea Podsbírka archeologie Počet inventárních čísel: 7658 Sbírka obsahuje archeologické nálezy především z výzkumu železářských pecí v oblasB Olomučan. Tyto nálezy zastupuje soubor předmětů pocházejících z prostorů železářských pecí (torza pecí, strusky, ruda, železné houby a lupy...). V podsbírce jsou dále i nálezy z výzkumů pravěkého osídlení jeskyní Moravského krasu, převážně keramika, ale i kostěné předměty, a nálezy z výzkumů na dalších lokalitách na Blanensku (Bořitov, Býkovice, Černá Hora...) Podsbírka umělecké liVny Počet inventárních čísel: 2343 Podsbírku umělecké liBny blanenského muzea založil a organizoval v sedmdesátých letech 20. stoleE jeho ředitel a odborník na uměleckou liBnu VraBslav Grolich. Ve sbírce se tak nacházejí vzácné liBnové skulptury, jejichž odlévání zahájil v 19. stoleE starohrabě Salm. Kromě anBkizujících moBvů (Pan, Venuše, Diskobolos) se objevují i moBvy mysBcké, např. sochy z eposu o Nibelunzích. Blanenské muzeum je jediné, které disponuje dvěma sochami z tohoto souboru. Podsbírka však zahrnuje i větší a menší uměleckou liBnu (busty, sošky, talíře, vázy), předměty funerálního charakteru (náhrobky, kříže) i liBnu užitkovou. Je to do značné míry velmi ucelený soubor představující fenomén, který proslavil Blansko doslova po celém světě.
Podsbírka historická Počet inventárních čísel: 3921 Podsbírka historická je zaměřena na dějiny Blanska, obsahuje tedy předměty vztahující se k dějinám a životu města. Zajímavý je zejména soubor starých pohlednic, dokumentujících život ve městě a jeho okolí od konce 19. stoleE. Podsbírka Dokumenty k Moravskému krasu Počet inventárních čísel: 910 Vznikla na základě záměru vytvořit v blanenském muzeu dokumentační centrum věnující se výzkumu Moravského krasu. Podsbírka zahrnuje mimo jiné doklady o působení speleologických organizací a skupin v Moravském krasu, jejich zprávy o činnosB, korespondenci, částečně i fotografie a negaBvy atd.
Podsbírka Moravský kras Počet inventárních čísel: 574 Dokumentuje geologický vývoj Moravského krasu na základě nálezů typických prvků (brčka, olomučanské koblížky, geody atd.). Doplněna je trojrozměrnými předměty používanými speleology, zde dominuje zejména historický skafandr používaný od 20. let při průzkumu Macochy a Punkvy, torzo čerpadla NauBla z Absolonova výzkumu Rasovna či kompresor Ingersoll, též pamětník Absolonových explorací. Podsbírka Speleologické mapy a plány Počet inventárních čísel: 1258 Představuje mapovou a plánovou dokumentaci výzkumů v Moravském krasu. Je zde zastoupeno i několik map ze staršího období z počátku 20. stoleE (Absolon, Feitl, Boček...), ale jádro tvoří mapy a plány vzniklé s rozvojem speleologických skupin od padesátých let 20. stoleE. Kromě Moravského krasu je zde zastoupeno i několik map z Krasu němčického či z jeskyní v okolí Tišnova.
Podsbírka měřicích přístrojů Počet inventárních čísel: 1298 Podsbírka vznikla na základě daru spolku přátel měřicí techniky SPRIMT, bývalých zaměstnanců podniku Metra, kteří nashromáždili téměř kompletní řadu výrobků této firmy za účelem jejich dokumentace. Unikáty mezi nimi jsou výrobky firmy Erich Roučka, která na počátku 20. stoleE zahájila v Blansku výrobu měřicí techniky. Firma Metra pak byla jejím pokračovatelem. Podsbírka zahrnuje přehled měřicích přístrojů od jednoduchých ručičkových po digitální a od příručních po průmyslové.
Podsbírka Doplňková dokumentace Počet inventárních čísel: 1233 Podsbírka obsahuje předměty, které přímo nesouvisejí s ostatními podsbírkami, ale jež je možno vhodně využít pro výstavní či expoziční účely.
2 dospělí a max. 3 děti Volný vstup děti do 6 let, doprovod ZTP/P
zdarma
zd
Muzeum Blanenska, příspěvková organizace, Zámek 1/1, 678 01 Blan
Zpracovala: Mgr. Bc. Pavlína Komínková Verze 1.0 červen/2016 © Muzeum Blanenska
