STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ČERNUC

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ČERNUC

DUBEN 2012

Strategický plán obce Černuc

Zvonice v Nabdíně

2


PŘEDMLUVA Strategický plán obce Černuc je koncepčním dokumentem, který •

v analytické části rekapituluje současný stav obce, hodnotí silné a slabé stránky, možná rizika a perspektivy rozvoje

•

a ve strategické části formuluje vizi, jak by obec měla vypadat přibližně za deset let a stanoví problémové okruhy a projektové záměry.

Ke strategické části dokumentu jsou volně připojeny projektové karty, v nichž jsou charakterizovány jednotlivé akce, s nimiž v horizontu zhruba dvou následujících volebních období obec počítá a které jsou potřebné k tomu, aby se podařilo naplnit strategickou vizi, formulovanou v tomto strategickém plánu. Strategický plán obce Černuc vznikal v součinnosti zastupitelů obce a zpracovatelů, Přemyslovské střední Čechy o.p.s., do jehož územní působnosti obec Černuc patří. Zastupitelé obce revidovali analytickou část (v některých částech bohužel vycházejí z relativně starých dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, nová dosud nebyla k dispozici), charakterizovali společně se zpracovateli současný stav obce ve SWOT analýze, formulovali strategickou vizi své obce a připravili pro dokument projektové karty, vycházející ze stavu a očekávání na počátku roku 2012, kdy byl strategický plán obce dokončen. V textu bylo využito fotografií a dalších obrazových a mapových podkladů z internetových stránek úřadu obce a dalších internetových zdrojů.

Kaple Panny Marie v Mileticích

3


OBSAH PŘEDMLUVA ....................................................................................................................................................... 3 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................................. 6 1. 1 1. 2 1. 3

2.

KRÁTCE Z HISTORIE ................................................................................................................................. 6 KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY ........................................................................................................... 14 GEOGRAFIE A KLIMATICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................... 16

OBYVATELSTVO ...................................................................................................................................... 17 2. 1 2. 2 2. 3

3.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBYVATELSTVU OBCE .................................................................................... 17 PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA ....................................................................................................... 18 VZDĚLÁNÍ .............................................................................................................................................. 19

STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................................... 20 3. 1 3. 2 3. 3

4.

PRACOVNÍ SÍLY ...................................................................................................................................... 20 VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL ........................................................................................................ 21 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................................ 21

MÍSTNÍ EKONOMIKA ............................................................................................................................... 22 4. 1 HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ........................................................................................................................... 22 4. 1. 1 Zemědělství ..................................................................................................................................... 22 4. 1. 2 Podnikatelské subjekty v obci ....................................................................................................... 22 4. 2 ROZPOČET OBCE .................................................................................................................................... 23 4. 2. 1 Příjmy ............................................................................................................................................... 23 4. 2. 2 Výdaje ............................................................................................................................................. 24

5.

DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ ..................................................................................................................... 23 5. 1 DOMÁCNOSTI ......................................................................................................................................... 25 5.2. BYDLENÍ ..................................................................................................................................................... 25

6.

ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJ OBCE .......................................................................................................... 28

7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................................. 31 7. 1 7. 2 7. 3 7. 4 7. 5 8.

VODA ..................................................................................................................................................... 31 KANALIZACE .......................................................................................................................................... 31 ELEKTRICKÁ ENERGIE ............................................................................................................................ 31 PLYN ...................................................................................................................................................... 31 TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE.............................................................................................. 31

DOPRAVA ................................................................................................................................................... 32 8. 1 SILNIČNÍ DOPRAVA ...................................................................................................................................... 32 8. 1. 1 Hromadná doprava......................................................................................................................... 32 8.1.2 Cyklistická a pěší doprava............................................................................................................... 33 8.1.3 Parkovací plochy .............................................................................................................................. 33 8. 2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................................ 33 8. 3 OSTATNÍ DOPRAVA................................................................................................................................. 33

9.

VYBAVENOST A SLUŽBY....................................................................................................................... 34 9. 1 9. 2 9. 3

10. 10.1 10.2 10.3 11.

ŠKOLSTVÍ ............................................................................................................................................... 34 LÉKAŘSKÁ PÉČE A SOCIÁLNÍ PÉČE .......................................................................................................... 34 SPORT A KULTURA ................................................................................................................................. 34 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................................................................... 37 ODPAD ............................................................................................................................................... 37 OVZDUŠÍ ............................................................................................................................................ 37 HLUK .................................................................................................................................................... 37 MÍSTNÍ SPRÁVA................................................................................................................................... 38

4


12.1 ANALYTICKÁ VÝCHODISKA PRO SWOT ANALÝZU ................................................................................. 40 12.2. SWOT ANALÝZA ...................................................................................................................................... 42 13. STRATEGICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 43 13.1. STRATEGICKÁ VIZE.................................................................................................................................... 43 13.2. PRIORITNÍ PROBLÉMOVÉ OKRUHY ............................................................................................................. 43 13. 3. DATABÁZE PROJEKTŮ ............................................................................................................................... 44

Černuc – historický snímek budovy školy

Miletice měly od roku 1908 vlastní elektrárnu a síť do domácností

5


1. ÚVOD Obec Černuc leží v údolí Vranského potoka, v sousedství města Velvary. Obcí s rozšířenou působností je pro obec město Slaný. V Černuci, kterou tvoří čtyři místní části (Černuc, Miletice, Nabdín a Bratkovice), žije v současnosti celkem zhruba 1000 obyvatel. Tab. č. 1: Černuc – základní informace ZUJ (kód obce):

532207

NUTS5:

CZ0203532207

LAU 1 (NUTS 4):

CZ0203 - Kladno

NUTS3:

CZ020 - Středočeský kraj

NUTS2:

CZ02 - Střední Čechy

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Velvary

Obec s rozšířenou působností:

Slaný

IČ:

00234257

Katastrální plocha (ha):

2121

Počet bydlících obyvatel k 31.12.2010:

998

Nadmořská výška (m n.m.):

192 m.n.m.

Zeměpisné souřadnice (WGS-84):

14° 12' 9'' E , 50° 18' 4'' N

První písemná zpráva (rok):

1302

Počet katastrů:

4

Počet územně technických jednotek:

4

Počet částí obce:

4

PSČ:

273 23 Zdroj: ČSÚ

1. 1 Krátce z historie Černuc O historii Černuce se prameny různí. Archeologické nálezy však prokazatelně dokazují pravěké a starověké osídlení katastru. Jedná se na příklad o nález zlatých keltských mincí tzv. duhovek a žárového pohřebiště z doby římského císařství s nálezem třírohého bronzového býčka v lokalitě zvané "Na skalkách". Nález vzbudil značnou pozornost francouzských archeologů, neboť tato forma býčka se vyskytovala téměř výhradně v dávné Galii v době římského císařství na místech starých chrámů. Měl význam náboženský a svědčí také o velké kovolitecké dovednosti. Černucký býček je nálezem nejvýchodnějším a do jisté míry překvapujícím. Na jednom z polí byly odkryty popelové jámy a osamělý hrob, zavalený kamenem, s kostrou skrčence a nádobkami. Na jiném místě byla nalezena lahvovitá nádoba provinčního římského typu. Slovanské osídlení naší krajiny probíhalo pravděpodobně v 11. až 13. století. Sídla byla zakládána především při vodních tocích nebo při vydatných pramenech, neboť získávání vody ze studní bylo tehdy ještě technicky velmi náročné. Začátek 14. století byl v našem kraji dobou značné kolonizační aktivity. Během přibližně padesáti let došlo prakticky k úplnému 6


dosídlení celé oblasti podél Bakovského, Zlonického a Vranského potoka. Největší počet nových osad je evidován jako vlastnictví drobných feudálů, kteří se pro tuto krajinu stali přímo typickou sociální vrstvou.

Černuc

O Černuci se předpokládá, že zde bylo od pradávna sídliště při prastaré obchodní cestě. Původ názvu Černuc můžeme hledat v přídavném jménu přivlastňovacím, utvořeným z vlastního jména někdejšího majitele vsi - Černutova ves, staročesky Črnucě ves, jak bývalo v té době zvykem. Různé listiny, roztroušené v archivech, např. "Paměti královského města Velvar" od Františka Vacka, Ottův naučný slovník a další přinášejí zprávy o naší obci, ale bohužel mnohdy se významně liší a zaměňuji se vsí Tursko, která se ve starých písemnostech rovněž nazývala Černuc, a také s Malou a Velkou Černocí na Žatecku, která se také označovala jako Černuc. Mnoho cenných poznatků z historie však naší obci přinesla náhoda. Černuc získala svoji kroniku, jakou se může pochlubit jen málokterá obec v Čechách, a to opravdu zvláštním způsobem. Před řadou let došla na tehdejší MNV v Černuci velká bedna, obsahující desítky fasciklů a tisíce stran nejrůznějšího archivního materiálu k dějinám obce. Odesilatelem byl starožitník B. Kotva z Pardubic, pověřený rozprodejem pozůstalosti jakéhosi Antonína Plundra, který tyto spisy shromáždil a zpracoval. Na Pardubicku o ně nemohl mít nikdo zájem a mohly se dostat do sběru. Budily však svým rozsahem i obsahem úctu a tak je osvícený obchodník poslal obci. Pozoruhodné je, že Antonín Plundr nebyl starousedlíkem z Černuce. Narodil se roku 1867 v Radešínku a v Černuci prožil jen dětství a chlapectví. Po studiích a praxi působil od rokui 1890 v Pardubicích. Byl zřejmě milovníkem historie, neboť byl funkcionářem pardubického

7


muzea, psal a překládal do regionálních i odborných časopisů a věnoval se zejména sbíráním materiálů o dějinách Černuce. Zemřel v roce 1944 v Pardubicích. Z dokumentů Antonína Plundra zpracoval stručný přehled o historii Černuce znalec a milovník našeho kraje, Ing. Otakar Špecinger, z jehož práce čerpáme následující údaje: Prvá historická zmínka o Černuci je z roku 1102. I tak jde o jednu z nejstarších obcí Dolního Povltaví. Tehdy litoměřický župan, Vršovec Nemoj, odkázal všechny své statky, a mezi nimi i Černuc, vyšehradské kapitule. O několik let později, po vyvraždění Vršovců, byla závěť zničena a v nastalých sporech o jmění uchvátil Černuc i jiné vsi žatecký župan Jarohněv. Teprve později přikázal Soběslav II. Černuc právoplatně vyšehradské kapitule a v jejím majetku zůstala do roku 1292, kdy ji probošt Jan postoupil králi Václavu II. Panovník dal ves do užívání pražskému a pak zřejmě i míšeňskému biskupovi. Z těch dob je znám i prvý dědičný černucký rychtář jménem Walter. Němec, který tu obdržel ke svému úřadu lán s krčmou a důchod třetího dílu soudních pokut. Asi roku 1296 obdržela Černuc, patřící tehdy k budyňskému královskému statku, králova teta Griffina, která dala znovu přeměřit všechny pozemky. Původně měla ves asi 12 gruntů, postupně byla rozšiřována až na 33 usedlostí. Dvůr tu byl připomínán už v roce 1336, kdy byla Černuc vyměněna králem Janem Lucemburským za jiné statky doksanského kláštera. Spolu s Kmetiněvsí dostala se tak do majetku ženského premonstrátského řádu, jemuž pak patřila až do husitských válek. Roku 1391 se odtud jmenují Jiřík z Černuce (Gyrziko de Czernucz) na Mileticích a Blažek (Blazko de Czernuczie), což znamenalo, že tu nějaký majetek měla i drobná místní šlechta. Po vypálení Doksan roku 1421 bylo klášterství svěřeno Hynku z Koldštejna. Roku 1436 zastavil císař Zikmund Černuc i Kmetiněves vladykovi Parsifalovi z Prostiboře, od jehož potomků si doksanský klášter obě vsi nakrátko koupil. Už roku 1464 je však zastavil král Jiří Bedřichu Ojířovi z Očedělic, od něhož roku 1468 přešla na Jindřicha z Kolovrat a Libštejna. Až do roku 1603 byly obě obce zápisnými dědinami panstaví Buštěhrad, tj. pánů z Kolovrat a Libštejna a později Bezdružických z Kolovrat. Tehdy Černuc vykoupil doksanský klášter, ale Kmetiněves Jiří Hrobčický z Hrobčic na Pálči. Teprve po třicetileté válce byly opět obě vsi majetkem doksanského kláštera a setrvaly zde až do jeho zrušení. V 16. století byli obyvatelé Černuce, stejně jako Velvar a okolních vsí, většinou podobojí. Měli proto hned od roku 1603 prudké spory s klášterem. Probošt Zikmund Kohel pronásledoval sedláky tak, že roku 1604 jej málem ubili a zdemolovali klášter. O tom, že Černuc byla velkou vsí, svědčí Berní rula z roku 1654, která zároveň dokládá, jak se Černuce dotkla třicetiletá válka. K uvedenému roku zde bylo napočítáno 9 osedlých a 22 pustých statků a 2 pusté chalupy (dle "Pamětí královského města Velvar" autora Františka Vacka). Obyvatelé odtud utekli hlavně v letech 1624 - 1627. Osazování pustých gruntů trvalo téměř do roku 1677. Rekatolizace postupovala tvrdě a tak v roce 1650 byli v Černuci už jen katolíci. V roce 1702 byl v Černuci založen rybník a patrně i dominikální mlýn, pronajímaný až do roku 1770, kdy přešel do selského majetku. To už tu stál i nový dvůr (původní byl zničen v roce 1631), a dominikální hospoda, která byla v selském držení od poloviny 18. století. V letech 1711 - 1713 se tu lid bouřil pro značnou robotu. V tu dobu zde navíc řádil mor. Později oživla zdejší silnice pravidelnou poštovní dopravou z Prahy na sever. Zato za vlády Marie Terezie trpěla obec častnými pochody císařských i cizích vojsk v několika válkách a taženích. Roku 1782 byl zrušen ženský klášter v Doksanech, v jehož majetku byla Černuc v letech 1336 - 1421 a 1603 - 1782. Obec se dostala do správy Náboženského fondu a od roku 1790 do nájmu kněžny Poniatovské. V letech 1796 - 1806 patřila spolu s doksanským dominiem Jakubu baronovi z Wimmerů, který panství zadlužil a prodal Lexům z Aehrenthalu. Jim patřila Černuc až do zrušení poddanství v roce 1848 a dvůr až do 20.století.

8


Zdá se, že obyvatelé Černuce nebývali chudí. Na zahradě statku č. 55 byl kdysi vykopán džbán, plný stříbrných mincí císaře Leopolda I. ze 17. století. I později došlo k několika zajímavým nálezům. Roku 1790 bylo v Černuci již 50 usedlostí, roku 1848 už 88 a v roce 1901 celkem 157 domků, 214 rodin a 1002 obyvatel. Tehdy tu bylo kromě dvora 29 statků, 4 hostince, 4 kupci, mlýn s pekárnou, 2 zedničtí a 1 tesařský mistr, 2 kováři, 1 řezník atd. Škola, která tu byla už od poloviny 18. století, měla např. roku 1887 celkem 135 dětí ve dvou třídách. V obci byly činné spolky. Hasičský sbor tu byl jako první místní spolek už od roku 1884, dále Dělnický spolek "Pokrok" a spolek zemědělský a okrašlovací. Z dalších významných události v Černuci vyjímáme: •

Černuc neměla nikdy kostel, vždy patřila k tzv. záduší Nabdínskému. V roce 1882 však zde byla z dobrovolných sbírek postavena kaple s oltářem, zasvěcená sv. Linhartu.

•

V roce 1901 byla dostavěna dráha z Roudnice do Zlonic a přinesla velké změny do celého kraje.

•

V roce 1903 byla v Černuci zřízena Poštovna

•

Roku 1910 byla dostavěna silnice z Černuce do Nabdína a o rok později byl zregulován Vranský potok a vybudován nový most

•

1914 - začala první světová válka. Ke svým jednotkám odešlo 98 záložníků, později postupně další ročníky, což znamenalo značný úbytek pracovních sil. Nastaly zlé časy.

•

1918 - vznik samostatného Československého státu - Černuc uspořádala slavnostní průvod s vozy, hoši a dívky byli v krojích

•

30. března 1919 byla v Černuci založena tělocvičná jednota Sokol

•

Při sčítání lidu v roce 1921 bylo v Černuci napočítáno 1024 osob, z toho 477 mužů a 547 žen

•

V roce 1926 byla do obce zavedena elektrická energie. Poprvé se začalo svítit 28. září 1926 při taneční zábavě v Sokolovně.

Miletice Úplně nejstarší, starověké osídlení dokládá nález hrobu tří těl nad Miletickou skálou. Název osady vznikl zřejmě od osobního jména Mileta, běžného v dávných dobách. První písemná zmínka o Mileticích je z období kolem roku 1328, kdy za vlády Jana Lucemburského získaly Miletice jeptišky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Koncem 14. století náležely Zajícům z Hazmburka a patřily k jejich Budyni. V 15. století se jako majitel připomíná rytíř Jan Vlk, který se psal z Miletic. Možná, že zde tehdy stála menší tvrz, ovšem dávno beze stopy zaniklá. Dále se majitelé často střídali a obec bývala někdy i ve dvojích rukou. V 17. století už Miletice náležely k panství Zvoleněves. V roce 1730 zde žilo 13 sedláků, 1 chalupník a 1 domkář. V následujících letech však došlo k výraznému rozvoji, neboť v roce 1885 měla obec již 60 čísel a 450 obyvatel. U Miletic byl kdysi objeven kvalitní pískovec a z něho byla postavena většina domů ve vsi. Později se zjistilo, že je vhodný pro sklářský průmysl a byl dodáván do skláren v Otvovicích K památkám lidové architektury patří dům čp. 4 - zděná patrová hospodářská budova s peronem z počátku 19. století a bránou z roku 1896, dále dům čp. 8 - zděná patrová hospodářská budova s peronem také z počátku 19. století a dům čp. 12 - zděný patrový s bránou z 1. poloviny 19. století.

9


Kaplička Panny Marie pochází z roku 1894. Byla postavena na místě někdejší zvonice. Poslední oprava kapličky je z roku 1991. Na budově pohostinství u Vaňků můžeme vidět znak města Velvar, datovaný roku 1772. Památník jedenácti miletickým občanům, padlým v 1. světové válce, byl odhalen v roce 1923. Před hostincem můžete spatřit tři lípy, které zde byly vysazeny v roce 1919 na památku získané svobody. Z Miletic pochází významná osobnost. Narodil se zde vynikající lesnický odborník Alois Nechleba (1859 - 1944). Dosáhl výrazných úspěchů ve svém oboru, avšak do dějin své rodné obce se nesmazatelně zapsal ze zcela jiného, ve své době velmi zvláštního a pokrokového důvodu. Přiměl Miletickou obec, aby si vybudovala vlastní elektrárnu s naftovým motorem, bateriemi a rozvodnou sítí. A to všechno v roce 1908 !!! Investici zabezpečilo Paromlátící družstvo, které zde existovalo od roku 1885. Miletice se tak staly zřejmě první vesnicí v Čechách, která byla takto samostatně a komplexně elektrifikována. Ironií osudu bylo, že sousední ves Loucká byla v tomto směru poslední! Profesor ing. Alois Nechleba vstoupil po studiích v Curychu a v Mnichově do služeb tehdy největší středočeské lesní režie na Křivoklátě, kde setrval až do svého odchodu na odpočinek v roce 1923. V roce 1927 se stal mj. smluvním vysokoškolským profesorem na lesnickém odboru Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. Využíval bohatství křivoklátského a rakovnického archivu k objevování, komentování a publikaci událostí, z nichž je spředena historie vývoje tamního lesnictví a myslivosti a jejích vztahů a vlivů na tamní venkovské prostředí. Publikoval v řadě odborných zemědělských a regionálních časopisů. Ve svých literárních pracích vytvořil zajímavý a poučný prostředek k pochopení složitých cest, kterými procházel minulý vývoj lesního a loveckého hospodářství. Pozoruhodná elektrifikace Miletic v roce 1908 stojí za bližší vysvětlení. V roce 1885 byl v Mileticích založen Mlátící spolek. Během doby vykazoval značné zisky, což vyvolalo úvahy o dalších investicích. Velmi progresivní návrh podal znamenitý lesnický odborník, zdejší rodák Alois Necheba. Působil sice na Křivoklátsku, avšak do svého rodiště se často vracel. Doporučil, aby byla v Mileticích uskutečněna komplexní elektrifikace a členové Mlátícího spolku myšlenku pochopili a přijali. Vypsali výběrové řízení na dodávku zařízení a na jaře roku 1908 bylo na miletické návsi započato se stavbou nové budovy pro veškeré strojní a technické vybavení, bytu pro mechanika i betonové jímky na tekuté palivo. Pro dodávku zařízení byla vybrána firma Alois Duda, Elektrotechnická továrna Praha - Vinohrady. Přesný den spuštění miletické elektrocentrály sice není znám, ale všechno se odehrávalo velmi rychle, neboť již v říjnu 1908 se rozzářily při malé místní slavnosti uliční lampy a žárovky v mnoha domech. Elektrárna používala k pohonu nafty, dodávané z rafinerie minerálních olejů Kralupol v Kralupech nad Vltavou, postavené roku 1902. I parametry jsou zajímavé: 1 naftový motor 30 HP, 1 akk. baterie 10 kW, pohon nafta, proud 220 V stejnosměrný, připojeno 300 žárovek, 3 motory, 45 elektroměrů. Norm. zařízení 20 kW. Sazby za světlo 50 haléřů za 1 kWh. Kromě svícení byla elektrická energie používána k pohonu zemědělských strojů - mlátiček a šrotovníků. Elektrárna sloužila údajně od samého začátku velmi dobře a bez poruch. Později převzal dodavatel zařízení Alois Duda investici do své režie a účastníkům účtoval příslušné poplatky. Počet elektrifikovaných domácností přibýval. Firma Alois Duda provozovala miletickou elektrárnu ještě i po vzniku Československé republiky. Až v roce 1923 byla tato vesnická centrála zrušena, neboť ji převzal Elektrárenský svaz okresů středočeských, který Miletice zapojil na právě budovanou dálkovou přimární síť. Miletice však měly velký předstih před ostatními - vždyť průmyslové město Karalupy nad Vltavou začalo v roce 1923 teprve budovat svoji sekundární elektrickou síť. V těsném sousedství Miletic je ves Loucká, která se stala naopak posledním elektrifikovaným místem u nás. Zavedení proudu se dočkala až na podzim roku 1949.

10


Nabdín Nabdín sdílel společné osudy s Bratkovicemi. Původ názvu Nabdín má několik vysvětlení. Mohl se skrývat pod slovesem bdíti, takže se původně říkalo "Na bdění" a z toho postupně vzniklo "Na bdí" a pak Nabdín. Jiné vysvětlení je možné hledat v knize "Místní jména v Čecháh", kde je zmínka o faktu, že Bakovský potok pramení u obce Bdín mezi Mšecí a Řevničovem. Potok se snad podle prameniště nazýval Bdín a tak nová osada ležela Na Bdíně. Z toho vznikl Nabdín. Ovšem slovo Bdín vzniklo ze staročeského jména Bda přivlastňovací příponou - ín a znamenalo Bdův dvůr. Nuže - vyberte si ! První zmínka o Nabdíně z roku 1045 je údajně v majestátu knížete Břetislava I., který vládl v letech 1037 - 1055. Tímto výnosem prý daroval vsi Nabdín a Bratkovice břevnovskému klášteru. Jeho text je obsažen v listu císaře Zikmunda a je to pravděpodobně falsum, jako naprostá většina listin z doby před 12. stoletím. Skutečná autentická první zmínka o Nabdínu je v Registrech papežských z let 1352 - 1405, kde je v Řipském děkanátu uveden k roku 1358 farní kostel v Nabdíně - in villa Nabdynye.

Nabdín

Ve středověku patřil Nabdín břevnovskému klášteru. Ve druhém desetiletí 15. století se české kláštery dostávaly v důsledku husitských válek do finanční tísně a proto si správa břevnovského kláštera vypomáha tím, že propůjčovala některé statky za hotové peníze osobám, které je chtěly užívat. Tak hospodařil v Nabdíně a v Bratkovicích na příklad zeman Petr z Trkova. Směny, dědictví, zástavy, závěti, soudní spory a další majetkové přesuny pak pokračovaly. Těžko někomu ze současníků řeknou něco jména Diviše z Křešova, Firšice z Nabdína, Jindřicha z Klinštejna, Ondřeje Tatka z Kuří či Hertvika Zejdlice ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. Posledně jmenovaný byl v té době vrchním správcem - hejtmanem - všech korunních panství v českém království. Když se však dostal do finančních potíží, prodal svůj majetek v Nabdíně a Bratkovicích královskému městu Velvary.

11


Na pravém břehu Bakovského potoka se kdysi rozkládal dvorec či menší osada, starší, než vlastní obec Nabdín. Dvorec zřejmě vlastnila ve středověku zemanskák rodina a její příslušníci se psali "z Malého Nabdince". Majitel Jan z Nabdince prodal svůj majetek před rokem 1541 městu Velvary a od té doby byl Nabdinec poplužním dvorem Velvar až do roku 1848. Tento objekt si udržel až do poloviny 20. století svůj starobylý charakter Uzavřený čtvercový dvůr měl po obvodě obytné a hospodářské budovy s malými okny a střecha byla pokryta slaměnými došky, což v té době bylo již málokde k vidění. Mimo statky břevnovského kláštera byl v Nabdíně svobodný dvůr, který se podle svého dávného majitele nazýval "Hynkovský", někdy také "Brožovský". Rovněž tento dvůr vystřídal řadu majitelů, až se dostal do majetku již zmíněného Hertvika Zejdlice ze Šenfeldu. Pan Hertvik také prodal v roce 1597 Hynkovský dvůr spolu s Nabdínem a Bratkovicemi městu Velvary. Který nabdínský statek byl Hynkovský se dnes přesně neví, ale lze se domnívat, že to byla usedlost čp. 1. Dokládá to jeho dominantní a oddělená poloha ve vsi. Po dobu 250 let, tj. od roku 1597 do roku 1848 bylo královské město Velvary vrchností pro své poddané v Nabdíně a Bratkovicích. Dá se říci, že velvarští pánové byli dobrou vrchností a své poddané neutiskovali, neboť mezi nimi nebyl velký sociální rozdíl. Měšťané malého města se živili obchodem a řemesly, ale většinou si také pro vlastní potřebu obdělávali menší pozemky a tak mohli těžko dávat na odiv svoji nadřazenost Ve třicetileté válce prožily Velvary a jejich okolí mnohá utrpení. Roku 1632 krajinu sužovali saští dragouni. Nejhorší ránu jí však zasadili švédští vojáci generála Bannera, kteří 30. října 1639 úplně vypálili Velvary, Nabdín, Bratkovice, Bučinu a Dolní Kamenici. Druhá polovina 17. století byla i na Velvarsku ve znamení rekatolizace, ale i celkové obnovy země, zničené válkou. Na příklad v roce 1695 byl rekonstruován a rozšířen nabdínský kostel. Na odvrácení moru v roce 1713 nebo jako poděkování přeživších byla v Nabdíně vztyčena Boží muka. V roce 1743 byl do nabdínské zvonice zavěšen druhý zvon. V letech 1770 a 1771 bylo podle císařského dekretu provedeno číslování domů a sčítání obyvatelstva. Roku 1885 byl vydán "robotní patent", kterým se poddaným zmenšila robotní povinnost na polovinu. V roce 1781 zrušil císař Josef II. nevolnictví a poddaným bylo vráceno právo svobodně si hledat zaměstnání, uzavírat manželství a stěhovat se. Suchý rok a velká neúroda v roce 1805 přinesla do krajiny velkou bídu, ale potom se na Velvarsku rozmohlo pěstování brambor. Díky této plodině zde už nikdy nedošlo k hladomoru. Na podzim roku 1831 vypukla na Velvarsku epidemie cholery. Byla to však poslední epidemie, která zasáhla v masovém měřítku. Velvarské panství nad Nabdínem, Bratkovicemi a Bučinou definitivně skončilo roku 1848 úplným zrušením roboty. Tehdy vznikl Obecní úřad Bratkovice - Nabdín. Brzy se stala místní obcí ves Bratkovice a Nabdín byl na dlouhou řadu let jen osadou.

Bratkovice Bratkovice leží západně od Nabdína při Zlonickém potoce. Název vesnice vznikl pravděpodobně tak, že se jednalo o osadu lidí Bradkových, tedy těch, kteří patřili zemanu se jménem Bradek - Bratek. Ve 13. století drželi ves vladykové z Bratkovic. Z roku 1233 je znám Zbyšek z Bratkovic, v roce 1318 se připomíná Havel z Bratkovic. Rod bratkovských vladyků vymřel na konci 14. století. Vybudovali zde však tvrz, která se v pramenech poprvé připomíná v letech 1423 a 1437. Tvrz zanikla na počátku 16. století a přestala sloužit jako zemanské sídlo. Na jejím místě však zůstal poplužní dvůr. Bratkovice sdílely po staletí společné osudy s Nabdínem. Ve středověku patřily obě vsi břevnovskému klášteru, který je z finančních důvodů a podle středověké praxe dával do

12


zástavy šlechtickým, později i měšťanským rodům. Majitelů se zde vystřídala dlouhá řada. Na příklad roku 1524 koupil Bratkovice a Nabdín Ondřej Tatek z Kuří a později je dal věnem své dceři Anně, která se provdala za Václava Valkouna z Adlaru. Valkounové prodali obě vsi Hertviku Zejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi, který ještě přikoupil roku 1586 od císaře Rudolfa II. "dvůr poplužníl v Bratkovicích s mlýnem, potůčkem, dědinami ornými i neornými, s lukami, které jsou ten čas zatopeny rybníkem, a se vším příslušenstvím...". V roce 1597 prodal pan Hertvik Zejdlic všechen svůj majetek v Bratkovicích a Nabdíně královskému městu Velvary. V té době bylo v Bdratkovicích 10 gruntů, krčma, chalupa, poplužní dvůr a mlýn. Bratkovický mlýn byl vždy součástí poplužního dvora. Třicetiletá válka poznamenala i Bratkovice a to nejen průtahy a ležením vojsk, ale zejména ničivým tažením armády pod velením švédského generála Bannera. Dne 30. října 1639 byly Bratkovice úplně vypáleny, právě tak, jako Velvary, Nabdín, Bučina a Dolní Kamenice. Ve třicetileté válce byl poničen také bratkovický mlýn a obnoven byl až v roce 1694. V roce 1705 byl v Bratkovicích postaven most přes potok a v roce 1713 Boží muka na odvrácení moru či jako poděkování těch, kteří přežili. V roce 1808 byla v Bratkovicích na návsi postavena nová jednoduchá, pozdně barokní stavba nové kaple, zasvěcená Panně Marii. Oltář v kapli byl pozdějším darem zdejšího rodáka, pražského primátora Bělského. V kapli se jednou ročně sloužila mše. Velvarské panství nad Bratkovicemi skončilo stejně jako nad Nabdínem a Bučinou v roce 1848. Tehdy také vznikl Obecní úřad Bratkovice - Nabdín. Místní obcí se staly Bratkovice a Nabdín byl na dlouhou řadu let jen osadou. Důležitým prvkem ekonomiky bývalo ve středověku rybníkářství. Také město Velvary vlastnilo několik rybníků, které zasahovaly i do života Bratkovic a Nabdína, neboť ležely také na jejich katastru. Do rybníků velvarští nasazovali především kapry a štiky. Ostatní ryby, které byly v menšině, se v záznamech nazývají drůbež. Živelné pohromy vždycky způsobovaly velkou škodu. Nejinak tomu bylo i na Velvarsku. Velké průtrže mračen nebo jarní tání sněhu způsobovaly protržení hrází rybníků a velké záplavy. Za mimořádně krutých zim rybníky promrzaly až na dno. V roce 1707 bylo zase takové sucho, že mlynáři neměli po 18 týdnů vodu na mletí. V roce 1771 pršelo od 2. června až do 17. července. Všechny potoky se vzedmuly, při velké vodě se protrhly hráze několika rybníků a způsobily velké škody. V roce 1784 se hráze při velké jarní povodni opět protrhly a způsobily takovou škodu, že se městská rada ve Velvarech usnesla, že rybníky budou vysušeny, neboť jejich výnos by nestačil na uhrazení rekonstrukčních prací. Zachován zůstal jen Malovarský rybník, ostatní rybníky byly během dvou let přeměněny na úrodné pozemky. Dno bývalého Bratkovského rybníka bylo sloučeno s pozemky. dvora. Rybníky již nebyly nikdy obnoveny. Ovšem zrušení rybníků nejen na Velvarsku, ale i na celém povodí zdejších potoků, mělo zřejmě vliv na klimatické změny ve zdejším regionu. Rozlehlé vodní plochy v mnohém směru nahrazovaly zdejší nedostatek lesů, neboť napájely podzemní vody, v létě zvlhčovaly vzduch a poutaly dešťové mraky. A v neposlední řadě také zvyšovaly půvab krajiny. Oblast Velvarska, ale také Slánska a Lounska patří od té doby k nejsušším oblastem Čech. Rok 1848 a léta následující přinesla kromě zrušení roboty významné změny politické i hospodářské. Byly zpevňována dosavadní cesty, neboť se na nich zvyšoval provoz v důsledku vzrůstající hospodářské prosperity. V roce 1882 byla dána do provozu železniční přípojka z Velvar do Kralup nad Vltavou, což značnou měrou oživilo zdejší krajinu. Změny se dotkly i života v Bratkovicích a Nabdíně. Ekonomicky úspěšní zemědělci se začali vzdělávat i teoreticky na odborných školách a vybavovali své usedlosti novými stroji a technologickými zařízeními. Na polích zaváděli střídavé hospodaření a zaváděli také nové plodiny a pěstování ovocných stromů. Rozšířilo se pěstování cukrové řepy, kterou zpracovávaly nové cukrovary ve Velvarech a v Hospozíně. Docházelo také k přestavbám usedlostí a dalších objektů, bohužel však často s necitlivými zásady do původní architektury.

13


Bratkovice Přelom 19. a 20. století byl obdobím vzniku hasičských spolků a sokolských jednot, rozmáhal se společenský a kulturní život. Velký zásah do života našich obcí znamenalo vypuknutí 1. světové války. Mnoho mladých mužů muselo narukovat do armády. Z Bratkovic a Nabdína padlo na různých bojištích 16 občanů. Vznik Československa v roce 1918 znamena pro Bratkovice i Nabdín velké oživení. Důležitý průlom do zdejšího poklidného života přinesla elektrifikace v roce 1924. Kromě elektrických spotřebičů do domácností přibývalo elektrických pohonů mlátiček a dalších zemědělských strojů. V meziválečném období se Nabdín odtrhl na několik let od Bratkovic a stal se samostatnou obcí s vlastním obecním úřadem a finančním hospodařením. Z Bratkovic pocházelo několik významných osobností našeho společenského života: Jan Bělský (1815 - 1880) - vynikající pražský stavitel. Jeho bratr Václav Bělský (1818 - 1878) - byl purkmistrem Prahy v době, kdy byla okupována Prusy. Karel Krohn (1846 - 1913) - věnoval se založení hasičského sboru ve Velvarech v roce 1864, nejstaršího a nepřetržitě pracujícího dobrovolného hasičského útvaru v našich zemích. 1. 2 Kulturní a přírodní památky Středověký kostel sv. Barbory v Nabdíně Areál kostela sv. Barbory leží v dominantní poloze nad vsí Nabdín. U kostela je rozsáhlý hřbitov a nedaleko kostela je starobylá zvonice. Kostel je jednoduchá, přízemní stavba, složená původně jen z obdélníkového presbytáře a větší chrámové lodi. Generální oprava a přístavba kostela byla provedena v roce 1695. K jižnímu průčelí byla přistavěna vstupní předsíň s křížovou klenbou a k severnímu sakristie. Kostel má podobnou dispozici jako kostel Všech svatých ve velvarských Malovarech. Jako autor přestavby je uváděn Domenico

14


Spinetta. Byl italského původu a pracoval ve firmě známého stavitele Francesca Anselma Luraga. Vnitřní vybavení kostela pocházelo z doby kolem roku 1700 a zůstalo tam až do 60. let 20. století.

Kostel sv. Barbory

Kostel se připomíná poprvé v roce 1358 jako farní. Zajímavá a těžko vysvětlitelná je skutečnost, že tak malá obec bez významného šlechtického sídla měla farní kostel a hřbitov pro další tři sousední obce - Bratkovice, Černuc a Ješín. Dálkové cesty z Prahy přes Velvary do Litoměřic a z Mělníka do Slaného Nabdín míjely, Kostel tedy neměl žádný regionální význam. Pozoruhodné je i zasvěcení kostelíka sv. Barboře, která je uznávanou patronkou horníků. Jí bývaly zasvěceny kostely v hornických lokalitách, na příklad v Kutné Hoře. Na Velvarsku nebo dokonce v Nabdíně není doložena žádná středověká důlní aktivita. Kostel sv. Barbory v Nabdíně je truchlivým příkladem drancování po roce 1990. Kostel byl vykraden. V jednom z pražských starožitnictví se podařilo zajistit některé předměty, avšak do kostela se již nevrátily. Úspěchem památkové péče je záchrana architektury, která mizela před očima. V letech 2000 - 2001 byla provedena náročná rekonstrukce - byla obnovena zřícená klenba v sakristii, opraven krov, položena nová krytina a provedena stabilizace klenby v chrámové předsíni. Vysoká vížka, která dominuje celému okolí, byla rekonstruována podle starších fotografií. Zvonice a zvon v Nabdíně Při východní hřbitovní zdi stojí starobylá zvonice. Má šestiboký půdorys, spodní část je vyzděna z kamene a omítnuta. Na ní leží konstrukce z mohutných trámů, z niž věžovitě vystupuje nástavba s bedněním a šindelovou krytinou. Zvonice je dimenzována pro zavěšení 2 velkých zvonů. Dnes je v ni pouze jeden zvon z roku 1552, mladší zvon z roku 1743 byl

15


zabrán v 1. světové válce pro válečné účely. Renesanční zvon ulil v roce 1552 známý zvonař Brikcí z Cimperka pro nabdínský kostel. Zvonice byla postavena zřejmě jen pro jeden zvon, avšak při rekonstrukci v r oce 1743 sem byl zavěšen i druhý zvon. Srdce starého zvonu bylo v roce 2000 odcizeno. Kaplička Panny Marie v Mileticích Pochází z roku 1894. Byla postavena na místě někdejší zvonice. POslední oprava kapličky je z roku 1991. Mezi další významné historické stavby patří kaple sv. Linharta, patrona zemědělského Velvarska v Černuci, kaple Panny Marie v Bratkovicích, památník jedenácti miletickým občanům, padlým v 1. světové válce, pomník obětem první světové války v Černuci a památník padlých vojínů v Nabdíně. K památkám lidové architektury v Mileticích patří dům čp. 4 - zděná patrová hospodádřská budova s peronem z počátku 19. století a bránou z roku 1896, dále dům čp. 8 - zděná patrová hospodářská budova s peronem rovněž z počátku 19. století a dům čp. 12 - zděný patrový s bránou z 1. poloviny 19. století.

1. 3 Geografie a klimatické podmínky Černuc se z klimatického hlediska nacházejí v oblasti Slánska, které je klimaticky charakterizováno mírně teplým, suchým klimatem s mírnou zimou a velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klima je charakterizováno údaji: • • • • • • •

průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8°C průměrný roční srážkový úhrn – činí okolo 500 mm, vzhledem k tomu, že území v okolí Slaného (zejména sever a severozápad) leží ve srážkovém stínu Krušných hor a Českého středohoří a patří k nejsušším oblastem v Čechách délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů teplotní a srážková maxima jsou zpravidla v červenci počet souvislých mrazivých dní v roce nepřesahuje 85 střední počet dní v roce se souvislou sněhovou pokrývkou je 38 a má v posledních desetiletích klesající tendenci větry vanou nejčastěji z jihozápadu, západu a severozápadu s průměrnou rychlostí větru 4 – 5 m/s, v nárazech maxima do 15 m/s.

16


2. OBYVATELSTVO 2. 1 Základní informace o obyvatelstvu obce Vývoj počtu obyvatel obce Počet obyvatel obce Černuc a jejich částí měl podobný vývoj jako velká většina obcí na Slánsku. Samotná Černuc měla v době před první světovou válkou i po ní kolem 1000 obyvatel, poměrně velkou obcí se skoro 500 obyvateli byly i Miletice. Nabdín a Bratkovice byly menší, se zhruba dvěma stovkami obyvatel. Po druhé světové válce následoval hluboký pokles až do devadesátých let 20. století, kdy všechny části obce dohromady měly méně než 900 lidí. V současnosti počet obyvatel opět mírně roste a pohybuje se na hranici 1000 obyvatel. Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Černuc a jejích částech 1 955

2 000

1 907

1 910 1 835

1 817 1 761

1 502

1 500 1 257 1 116 1 002

1 000

1 010

1 138 1 034

1 026

998

954

913

868

914

817 686

651

638

638

613 545

500

440

420

284

265

387 245

475

273

457

467

243

232

426 305 260 182

219

220

219

205

197

185

195 132

166 146 118

0 1869

1880

celkem

1890

1900

1910

1921

571

1930

Bratkovice

1950

Černuc

1961

260

228 180

145

120 107

179 107 57

95

1970

73

36

1980

1991

Miletice

2001

2010

Nabdín

Zdroj: ČSÚ

Věková struktura obyvatelstva v Černuci V obci je relativně více dětí ve věku do 15 let než osob v poproduktivním věku Obec má proto i nízký tzv. index stáří (poměr lidí nad 65 let / pod 15 let).

17


Tab. č. 2: Obyvatelstvo obce Černuc podle věku Počet trvale bydlících obyvatel k 31. 12. 2010

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

15-64 let

65 a více let

Celkem

998

156

700

142

Muži

483

82

342

59

Ženy

515

74

358

83

Zdroj: ČSÚ

Tab. č. 3: Podíl obyvatel obce, okresu a kraje v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva k 31. 12. 2010 v % věk Předproduktivní (0-14 let) Produktivní (15-64 let) Poproduktivní (65 a více let) Celkem Index stáří*/

Okres Kladno 15,1 69,5 15,4 100,0 101,4

Černuc 15,6 70,2 14,2 100,0 91,0

Středočeský kraj 15,6 69,7 14,7 100,0 94,8

*Poměr počtu obyvatel ve věku od 65 let proti počtu ve věku 0-14 let v % Zdroj: ČSÚ

2. 2 Přirozený pohyb obyvatelstva Ke změnám v počtu obyvatel dochází v posledních letech – stejně jako ve většině jiných míst Středočeského kraje – především migrací. Níže uvedené údaje udávají, o kolik procent (v porovnání s rokem 2006 jako základem) se změnil počet obyvatel různým způsobem za pět let. Kladenský okres je z hlediska pohybu obyvatel v porovnání se Středočeským krajem podprůměrný, bilanci kraje rozhodujícím způsobem zvyšují ovšem okresy Praha-západ a Praha-východ. Černuc je ne tom podobně jako kladenský okres, přirozeným způsobem dokonce mírně ztrácí, ale stěhují se sem noví obyvatelé. Tab. č. 4: Pohyb obyvatelstva ve Středoč. kraji, okrese a obci za období 2006-2010 (celkové změny za pět let vztažené na počet obyvatel v roce 2006, v %) údaje živě narození zemřelí přirozený přírůstek přistěhovalí vystěhovalí přírůstek stěhováním celkový přírůstek

okres Kladno 6,02 5,50 0,52 10,40 7,69 2,71 3,23

Černuc 5,9 6,3 -0,7 19,5 15,4 4,2 3,5

Zdroj: ČSÚ 2011

18

Středočeský kraj 6,23 5,29 0,94 14,97 6,71 8,26 9,20


2. 3 Vzdělání V obci Černuc byl v roce 2001 ve srovnání s okresním, krajským a zejména republikovým průměrem nižší podíl osob se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Tab. č. 5: Srovnání vzdělanostní struktury obyvatel (v %) základní Černuc Okres Kladno Středoč. kraj ČR

35,0 24,3 23,1 23,0

vyučen, střední maturita bez maturity 44,3 14,6 38,7 24,6 40,5 25,6 38,0 27,1

VOŠ

VŠ

1,3 3,5 1,2 1,3

2,7 6,9 7,0 8,9

bez nezjist. vzdělání 1,1 1,1 0,7 1,3 0,5 1,3 0,4 1,3

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ

Více než třetina obyvatel Černuce měla dle SLDB z roku 2001 pouze základní vzdělání, dalších 44 procent obyvatel bylo vyučeno nebo se středním vzděláním bez maturity. Jen asi pětina obyvatel měla maturitní vzdělání.

Graf č. 2: Obyvatelstvo Černuce starší 15 let podle nejvyššího dokončeného vzdělání VOŠ 10 VŠ 21 nezjištěno 8 maturita 111

základní nebo bez vzdělání 275

vyučení, střední bez maturity 337


19


3. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI 3. 1 Pracovní síly Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v roce 2001 v Černuci asi jako ve Středočeském kraji a poněkud nižší než v okrese Kladno. Ve srovnání s okresním průměrem měly Černuc nižší podíl zaměstnaných obyvatel ve službách. Poměrně vysoký podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v Černuci podle údajů ze SLDB 2001 pracoval v zemědělství. Tab. č. 6: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - relativní počet podíl pracujících v zemědělství 11,3 2,3 6,5 5,2

ekon. aktivní obyvatelstvo

obec

47,3 52,6 46,8 45,0

Černuc okres Kladno Středočeský kraj Česká republika

podíl pracujících v průmyslu a stavebnictví 42,3 30,8 47,4 43,6

podíl pracujících ve službách 46,4 66,9 46,1 51,2

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

Graf č. 3: Zaměstnanci v Černuci v roce 2001 dle oborů činnosti (údaje v %) 37

průmysl zemědělství, lesnictví, rybolov

11,3

obchod, oprava motorových vozidel

8,1

školství, zdravotnictví, veter. a soc. činnosti

6,9 5,3

stavebnictví doprava, pošta, telekomunikace

6,3

nemovitosti, služby pro podniky, výzkum

2,1

peněžnictví a pojišťovnictví

0,5

veřejná správa, obrana, soc.zabezpečení

3

ostatní

1,9 1,4

pohostinství a ubytovámí

0

10

20

30

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001, dopočet (16,2 %) nezjištěno

20

40


3. 2 Vyjížďka do zaměstnání a škol Do zaměstnání vyjížděly z Černuce dle Sčítání lidu, domů a bytů 2001 zhruba čtyři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel (celkem 352 osob ze 432, u 19 vyjíždějících nezjištěno). Největší podíl z této obce dojíždí do jiných míst v okrese Kladno.

Tab. č. 7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v Černuci a v okrese Kladno Odvětví

Okres Kladno

Černuc % 19,8 50,5 14,4 15,3 100,0

Počet 66 168 48 51 333

V rámci obce V rámci okresu V rámci kraje Do jiného kraje celkem

% 39,9 27,1 5,8 27,2 100,0

Počet 23 926 16 244 3 450 16 273 59 893


3. 3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost v obci Černuc je poněkud vyšší než v průměru v okrese Kladno, ale stabilizovaná, pohybuje se kolem 12 %.

Graf č. 4: Míra nezaměstnanosti v Černuci a okrese Kladno v roce 2011 (v %) 25

20

15

12,5

12,3

12,3

11,6

11,8

11,8

12,3

11,1

12,0

12,0

8,7

8,7

11,3

11,6

8,7

8,9

10 9,3

9,2

9,1

8,8

8,6

8,7

8,9

8,9

1/2011

2/2011

3/2011

4/2011

5/2011

6/2011

7/2011

8/2011

5

0

okres Kladno

Černuc

Zdroj: ÚP Kladno, 2011-2012

21

9/2011 10/2011 11/2011 12/2011


4. MÍSTNÍ EKONOMIKA 4. 1 Hospodářský vývoj 4. 1. 1 Zemědělství Zemědělská půda představuje 92 % rozlohy Černuce. To je i na Slánsku hodnota mimořádná. Naprostou většinu z toho tvoří orná půda, většinu zbylé zahrady. Lesů je nepatrný podíl (necelé 1 %), zastavěná plocha tvoří jen 1,5 % velmi rozsáhlého katastru obce. Tab. č. 8: Výměry zemědělské a nezemědělské půdy v Černuci (v roce 2010) Druh Celková výměra pozemku Zemědělská půda Zahrady Louky Chmelnice a vinice Orná půda Ovocné sady Nezemědělská půda Vodní plochy Ostatní plochy Lesní půda Zastavěné plochy

v ha 2121 1956 17 5 0 1931 2 165 8 111 14 32

% 100,0 92,2 0,8 0,2 0.0 91,0 0.1 7,8 0,4 5,2 0,7 1,5

Zdroj: ČSÚ, 2011

4. 1. 2 Podnikatelské subjekty v obci V roce 2010 působilo v Černuci 182 podnikatelských subjektů. Největší podíl (čtyři pětiny) představovali podnikatelé - fyzické osoby. Tab. č. 9: Přehled podnikatelských subjektů dle typu subjektu (v roce 2010) Typ subjektu Podnikatelé - fyzické osoby Ostatní právní formy Svobodná povolání Obchodní společnosti Státní organizace Celkem

Počet 134 22 1 11 2 182 Zdroj: ČSU, 2011

Na internetových stránkách obce Černuc se samostatně prezentují: Zemědělská farma Bratkovice (Pavel Reš a syn) TEAM (zemědělská výroba)

22

% 73,6 12,1 0,5 6,0 1,1 100,0


IK Trade (úprava a skladování plodin) Allegro (sádrokartonové systémy, sídlo firmy je v Černošicích) Autoopravna Lev Klempířství Vašíček Kovářství Ivo Böhm Tabulka č. 10: Hospodářská činnost – počet podnikatelských subjektů podle odvětví - rok 2010 Odvětví

Počet

%

Obchod, prodej a opravy mot. vozidel a spotř. zboží a pohostinství Stavebnictví

43 29

23,6 15,9

Ostatní obchodní služby

16

8,8

Průmysl Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Zemědělství, lesnictví, rybolov Doprava a spoje Školství a zdravotnictví Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů

34 25 17 9 6 3

18,7 13,7 9,4 5,0 3,3 1,6

182

100,0

Počet podnikatelských subjektů celkem Zdroj: ČSU, 2011

4. 2 Rozpočet obce Vývoj příjmové a výdajové části rozpočtu v posledních třech letech je celkem vyrovnaný a zaznamenal po dobu sledování mírný pokles. 4. 2. 1 Příjmy Tab. č. 11: Příjmy obce Černuc za roky 2009 - 2011 (v tis. Kč) Druh příjmu Celkové příjmy .- daň z příjmu FO ze závislé činnosti .- daň z příjmů FO ze sam. výděl. čin. a kap. .- daň z příjmu PO (vč. za obec) .- daň z přidané hodnoty Správní poplatky Ostatní poplatky . - daň z nemovitosti Daňové příjmy celkem Nedaňové a kapitálové příjmy Dotace, půjčky

2009

2010

2011

13085 1400 770 2340 3100 19 1526 1800 11058,1 1710,1 316,8

11859 1450 420 2100 3100 10 215,5 1800 11252,5 509,7 96,8

11909 1450 440 1900 3500 10 1975,5 1800 11105,5 478,8 324,7

Zdroj: OÚ

23

Index 2011/20 10 100,4 100,0 104,8 90,5 112,9 100,0 916,7 100,0 98,7 93,9 335,4


4. 2. 2 Výdaje Většinu výdajů tvoří provozní výdaje, investiční výdaje představují v rámci celkových výdajů v roce 2009 cca dvanáct procent výdajů. Největší podíl finančních prostředků ve sledovaném období vynakládala obec Černuc na školství, správu úřadu, a komunální služby. Tab. č. 12: Vybrané výdaje obce Černuc v letech 2009 - 2011 (v tis. Kč) Druh výdaje

2009

2010

2011

Provozní výdaje Investiční výdaje Výdaje celkem z toho: - správa OÚ - komunální služby a územní vývoj, odpady - pozemní komunikace - kultura - tělovýchova a zájmová činnost - vodní hosp. (vč. kanalizace a pitné vody) - péče o zeleň - školství - požární ochrana

11385 1700 13085

10759 1100 11859

11153 756 11909

Index 2011/2010 103,7 68,7 100,4

7719 5956,4 7211,2 1064 1146 1174,5 1150 50 150 102 82 86 200 200 235 81 1025 86,5 90 120 150 1206,2 1415,4 1526 50 40 72

121,1 102,5 300,0 104,9 117,5 8,4 125,0 107,8 180,0

Zdroj: OÚ, 2011

Graf. č. 5: Vývoj investičních a provozních výdajů v letech 2008 – 2010 (tis. Kč) 15000 13000 11385,0

11153,0

10759,0

11000 9000 7000 5000 3000 1 700,0

1 100,0 1000 -1000

2008

2009

Provozní výdaje Zdroj: OÚ

24

756,0

2010

Investiční výdaje


5. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 5. 1 Domácnosti Při posledním sčítání lidu v roce 2001 žili obyvatelé Černuce v 333 bytových domácnostech. Asi devadesát procent bylo tvořeno jednou hospodařící domácností. Hospodařící domácnosti se takřka shodovaly s cenzovými domácnostmi. Tab.č. 13: Bytové a hospodařící domácnosti Počet 313 283 30 356 354 2

Bytové domácnosti v tom s 1 HD v tom se 2 a více HD Hospodařící domácnosti v tom s 1 CD v tom s 2 a více CD

% 100,0 90,4 9,6 100,0 99,4 0,6


Podle sčítání lidu tvořily v roce 2001 dvě třetiny domácností úplné rodiny, téměř čtvrtinu domácností pak tvořili jednotlivci.

Graf. č. 6: Domácnosti v obci Černuc podle SLDB 2001

CD jednotlivců 27%

Úplné rodiny 61% Neúplné rodiny 12%


5.2. Bydlení Domovní fond dle SLDB 2001 tvořilo 359 domů, z toho 271 domů trvale obydlených. Neobydlené domy představovaly čtvrtinu domovního fondu. Počet trvale obydlených rodinných domů ve městě je 100, tj. 98 % z celkového podílu trvale obydlených domů, zbylou část (2 %) tvoří bytové domy. Domy jsou nejčastěji v soukromém vlastnictví.

25


Tab. č. 14: Základní údaje o domovním fondu v obci v roce 2001 Počet 359 271 261 5 260 2 4 3

Členění Domy celkem Trvale obydlené domy celkem Trvale obydlené rodinné domy Trvale obydlené bytové domy Domy ve vlastnictví soukromých osob Domy ve vlastnictví obce nebo státu Domy ve vlastnictví SBD Ostatní vlastníci Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ, dopočty nezjištěno

Téměř třetina domů v obci byla, podle dat z roku 2001, z období do roku 1919, relativně nových (do 20 let stáří) byla podle sčítání v roce 2001 pouze asi pětina. Naprostá většina obydlených domů měla jedno nebo dvě podlaží, vícepodlažní domy byly v roce 2001 v Černuci jen čtyři.

Graf č. 7: Počet obydlených domů podle doby výstavby 100 88

65

počet

59 52 50

0 do 1919

1920-1945

1946-1980

1981-2001


Bytový fond obce byl v roce 2001 tvořen 313 trvale obydlenými byty. Největší počet se nacházel v rodinných domcích (92 %), zbylá část pak v bytových domech. Z celkové počtu obydlených bytů bylo skoro 90 % ve vlastním domě, další byty byly nájemní nebo v osobním či družstevním vlastnictví.

26


Graf č. 8: Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu člen bytového družstva 6%

nájemní 7%

vlastní dům 87%


Nejčastěji žili v roce 2001 obyvatelé Černuce v bytech se třemi místnostmi (42 % bytů) nebo s dvěma místnostmi (22 % bytů). Bytů, které mají pět a více místností, je pak v obci 10 %.

Graf č. 9: Byty podle počtu místností 200

počet bytů

131

100

68 51 32

23 0

1

2

3

4

5 a více

počet místností


Obec nevlastní žádný bytový fond a současné vedení neplánuje ani výstavbu obecních bytů kromě nouzového ubytování.

27


6. ÚZEMNÍ PLÁN A ROZVOJ OBCE Územní plán obce Černuc byl schválen usnesením zastupitelstva 6. května 2004 schválení byly přijaty další dvě změny (druhá v současnosti probíhá).

Od

Změna č. 2 územního plánu vymezuje plochu pro těžbu nerostných surovin v katastrálním území Černuc a plochy pro rozvoj nerušící výroby a služeb, rozvoj bydlení a plochu pro vymezení lokálního prvku systému ekologické stability v katastrálním území Bratkovice. Rozšíření těžby nerostných surovin - povrchová těžba štěrkopísku II. etapa - v pískovně Černuc II. zahrnuje části pozemků v k. ú. Černuc parc. č. 652/1, 652/7, 652/8, 652/9 o celkové rozloze cca 8 ha. Z toho je 7,45 ha určeno pro těžbu štěrkopísku a cca 0,57 ha bude sloužit jako deponie pro uložení povrchových vrstev nadloží. Rozvoj nerušící výroby a služeb zahrnuje část pozemku v k. ú. Bratkovice parc. č. 400/1 (PK 459) o rozloze 0,25 ha, Rozvoj bydlení v rodinných domech zahrnuje pozemek v k. ú. Bratkovice parc. č. 29 o rozloze 0,2 ha. Založení lokálního biokoridoru LBK 7 zahrnuje části pozemků v k. ú. Bratkovice parc. č. 236, 1079/1 o rozloze cca 1,4 ha. Celková situace (1 : 42 250)

28


Detail centra – část Černuc (1 : 8 450)

Detail centra – části Bratkovice a Nabdín (1 : 8 450)

29


Detail – část Miletice (1 : 8 450)

Změna č. 2 – k. ú. Černuc

30


7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Infrastruktura obce se zlepšila výstavbou vodovodu. Obec však dosud nemá kanalizaci splaškových vod ani plynofikaci. Tab. č. 15: Technická vybavenost obce Vybavenost: Veřejný vodovod Kanalizace s napojením na ČOV Plynofikace obce Skládka komunálního odpadu Sběrný dvůr Kontejnery na separovaný odpad

Výskyt Ano Ne Ano (Černuc, Miletice) Ne Ne Ano Zdroj: ČSÚ

7. 1 Voda Území obce Černuc náleží do povodí Vltavy. Vody jsou z katastru obce odváděny třemi toky – Vranským, Zlonickým a Bakovským potokem. Koryta všech tří potoků jsou po celé své délce upravena. Oblast je bohatá na podzemní vodu, i když tato voda nevyhovuje normě jako pitná. Všechny části obce jsou napojeny na vodovod. Provozovatelem veřejného vodovodu je společnost Středočeské vodárny, a. s. Kladno.

7. 2 Kanalizace Obec dosud nemá veřejnou kanalizaci a není napojena na čistírnu odpadních vod. Splašky jsou likvidovány odvozem ze septiků a žump.

7. 3 Elektrická energie Katastrem obce prochází vedení 400 kV a 220 kV, na které jsou napojeny místní rozvody do obcí 22 kV.

7. 4 Plyn Plynofikace je dokončena v částech Černuc a Miletice, chybí zatím v Bratkovicích a Nabdíně. Provozovatelem je Středočeská plynárenská, a.s.

7. 5 Telekomunikace a radiokomunikace Obec přísluší k místní telekomunikační ústředně (MTÚ-MTO) Kladno. Vlastní napojení je prostřednictvím ATÚ-podústředny. Provozovatelem je společnost Telefónica O2, Czech Republic, a. s. Území obce je pokryto signálem BTS mobilních operátorů. V území se nenacházejí základnové stanice veřejné komunikační sítě.

31


8. DOPRAVA Obec Černuc má dobrou dopravní dostupnost vzhledem k husté silniční síti. Obec má i železniční spojení.

8. 1 Silniční doprava Silnice II. a III. třídy Černuc má velmi dobrou dopravní dostupnost, kterou zajišťuje hustá síť silnic. Osou jsou dvě silnice II. třídy, silnice II/240 (Roudnice nad Labem – Velvary – Tursko – Velké Přílepy Horoměřice) a II/239 (Peruc – Černuc). Na ně se napojují obslužné silnice III. třídy (III/24041, III/24040, III/24039, III/23925, III/23923, III/23920, III/24031).

Okolí Černuce

Místní komunikace. V posledních letech byly provedeny rekonstrukce některých místních komunikací a chodníků. Stav místních komunikací je přesto nadále špatný. 8. 1. 1 Hromadná doprava Obsluha obce Černuc je zajišťována ČSAD Slaný, a to linkami 220081 (Poštovice – Velvary – Velká Bučina), 220085 (Slaný – Velvary) a 220067 (Vraný – Velvary – Praha), všechny jezdí však jen v pracovní dny. V obci jsou dvě autobusové zastávky.

32


Tab. č. 16: Přehled počtu autobusových spojů Trasa spoje 220067 (Vraný – Velvary – Praha) 220081 (Poštovice – Velvary – Velká Bučina) 220085 (Slaný – Velvary) Celkem

Počet spojů v prac. dny v ostatní dny 1 pár 0 10 párů 0 9 párů 0 19 párů 0

Zdroj: ČSAD Slaný 2011

8.1.2 Cyklistická a pěší doprava Obcí Černuc neprocházejí turisticky značené pěší trasy. Mírně zvlněný charakter území s poměrně hustou komunikační sítí silnic III. třídy, s relativně nižšími intenzitami silniční dopravy, představují vcelku dobré podmínky pro větší rozvoj cykloturistické dopravy.

Turistická mapa okolí obce Černuc 8.1.3 Parkovací plochy Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti v obci jsou k dispozici pouze parkovací místa na plochách přiléhajících komunikací

8. 2 Železniční doprava Katastrem obce prochází regionální železniční trať Zlonice – Straškov (č. 096). Zastávka je asi 1 km od zástavby nad částí Černuc, funguje jako zastávka na znamení. Trať pro osobní dopravu „dosluhuje“, jezdí jen dva spoje denně, pouze v pracovní dny.

8. 3 Ostatní doprava Nejbližší mezinárodní letiště je v Praze – Ruzyni. U nedaleké obce Loucká je sportovní letiště. 33


9. VYBAVENOST A SLUŽBY Černuc má pětitřídní základní školu a mateřskou školu. Druhý stupeň ZŠ je nejblíže ve Velvarech. Tab. č. 17: Občanská vybavenost obce Vybavenost: Pošta Zdravotnické zařízení Policie ČR Základní škola Mateřská škola Obecní knihovna Hřbitov

Výskyt (nejbližší místo) Ano Ne (Velvary) Ne (Velvary) Ano (1.-5. třída) Ano Ano Ano

Další občanská vybavenost Místním obyvatelům slouží prodejna smíšeného zboží a hospoda.

9. 1 Školství Obec Černuc má základní školu od roku 1750. Kapacita školy je 62 žáků. Žáci se zde učí od 1. do 5. ročníku. Na druhý stupeň základní školy dojíždějí do Velvar. Vyučuje se podle „Školního vzdělávacího programu Krok za krokem“. Mateřská škola má v současnosti kapacitu 43 dětí.

9. 2 Lékařská péče a sociální péče V obci se nachází lékařská ordinace, nejbližší nemocnice je v Kralupech nad Vltavou nebo ve Slaném.

9. 3 Sport a kultura V obci působí celá řada spolků a sdružení, obec je charakterizována „zvýšeným výskytem koňáků“, jak uvádí jeden z jezdeckých oddílů. Sportovní stáj Černuc Sportovní stáj Černuc (MA 203) je jezdecký areál s vnějším kolbištěm (60 m x 70 m), osvětlenou jízdárnou (40 m x 50 m), halou (12 m x 35 m). Nabízí kvalitní podmínky jak pro rekreační ježdění, tak i pro přípravu skokových a drezurních koní. Koně jsou ustájeni ve vnitřních prostorných boxech 3,5 m x 4 m s automatickou napáječkou a zateplených venkovních anglických boxech 3,5 m x 3,5 m a nově 3,5 x 4,5 m. K dispozici jsou čtyři menší výběhy oddělené elektrickým ohradníkem a dále velký výběh - 3000 m2, individuální celodenní péči pro zájemce o výcvik. Trenér a cvičitel s licencí, podkovář v místě.

34


Jezdecké sdružení Amadeus Funguje od roku 1996, má vlastní stáje a venkovní jízdárnu 50 x 70 metrů s písčitým povrchem.

Venkovní jízdárna

TJJ Bety Černuc Druhý jezdecký oddíl v obci.

Snímek ze závodů

35


Shaman – outdoor, turistika, volný čas Web vznikl počátkem roku 2001. Najdete tu zálesáckou encyklopedii, lesní moudrost, tábornictví a tipy pro volný čas, od pravěku přes Kelty, Indiány, středověk až po dnešní turistiku, woodcraft, outdoor či horolezectví. Také povídání o odpovědnosti a o tom, jak se vydat tak trochu jinou cestou Javory Černuc (středisko ekologické výchovy) Javory je název dětského turistického oddílu založeného r. 1980 v Černuci. Zabývá se ekologickou výchovou a využíváním volného času dětí. Programy pro děti tvoří dobrovolníci, kteří se účastní práce v různých projektech. Vytvářejí programy a akce pro děti a zajišťují veškerý provoz a agendu s tím spojenou. Javory pořádají různé zájezdy, tábory, putovní tábory a další akce pro členy i pro veřejnost.

Tábor v Černuci 2010

Sbor dobrovolných hasičů V obci existují dva sbory – SDH Miletice a SDH Černuc. Kromě své „hasičské“ činnosti a soutěží hasičských družstev se podílejí na organizování zábav (posvícení, máje apod.) a společných akcí hasičských sborů (Dědkiáda ve Velvarech apod.). TJ Viktoria Černuc Fotbalový klub má dva týmy. „A“ tým hraje III. třídu (skupina B), „B“ tým o třídu níže. Český rybářský svaz Pořádá každoroční rybářské závody „Ouválek cup“ ve spolupráci s SDH Černuc. Honební společenstvo Černuc Český zahrádkářský svaz Miletice Kromě toho se v obci pořádají další akce, například pálení čarodějnic, máje, zábavy, masopust, vynášení zimy.

36


10. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Územní plán charakterizuje stav životního prostředí jako vcelku dobrý. Na jedné straně oceňuje fakt, že v obci nejsou staré ekologické zátěže, velké zdroje znečištění, poddolovaná území a jiné negativní prvky, na straně druhé konstatuje, že se jedná o silně přeměněnou krajinu takřka bez lesů, s naprostou převahou orné půdy využívané k intenzivnímu zemědělství. Poukazuje na rizika povodní a zejména větrné eroze. Obci schází kanalizace, ve dvou částech není také zaveden plyn.

10.1 Odpad Pro shromažďování a třídění komunálního odpadu jsou občanům k dispozici sběrné nádoby (popelnice), které slouží k ukládání zbytkového odpadu z domácnosti po vytřídění (např. smetky, popel, saze, nevratné obaly). Sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu je zajišťován smluvně 2x ročně. V obci a jejích částech jsou rozmístěny, kontejnery na tříděný odpad – plasty, papír a sklo. Odpad ze hřbitova je ukládán do kontejnerů a odvážen na skládku Uhy. Stavební odpad odvážejí stavebníci vlastními prostředky na skládku. Biologický odpad likvidují vlastníci kompostováním. V obci se vyskytuje černá skládka, na jejíž likvidaci požádala obec o dotaci ze Středočeského fondu životního prostředí a zemědělství.

10.2 Ovzduší Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I) nejsou na území obce Černuc provozovány žádné velké zdroje znečišťování ovzduší. Hlavními zdroji znečištění je vytápění staveb tuhými palivy (to se týká hlavně částí Bratkovice a Nabdín), omezeně také silniční doprava.

10.3 Hluk Původcem hluku je především doprava, výrazně nejvíce je tím postižena část obce Černuc, kterou procházejí frekventované silnice druhé třídy II/239 a II/240.

37


11. MÍSTNÍ SPRÁVA Základní legislativní normou, kterou se ve své činnosti řídí obec, je zákon č. 128/2000 Sb. ve zněních pozdějších předpisů (zákon o obcích). Obec Černuc spravuje své záležitosti samostatně a zároveň vykonává státní správu v rozsahu tzv. přenesené působnosti. Nejvyšším a zároveň výkonným orgánem samosprávy je zastupitelstvo obce volené na čtyři roky. V současném volebním období má 11 členů, kteří byli zvoleni v komunálních volbách, které se konaly v říjnu 2010. Zastupitelstvo obce Černuc pracuje v čele se starostkou obce a místostarostou. V současné době jsou v zastupitelstvu zastoupeny tyto volební strany: • • • •

SNK Černuc-Miletice-Nabdín (5 zastupitelů, post místostarosty) SNK „Pro obec krásnější“ (3 zastupitelé, post starosty) SNK Černuc a Bratkovice (2 zastupitelé) Sdružení nezávislých kandidátů (1 zastupitel)

Adresa úřadu Obecní úřad Černuc Černuc 17 273 23 tel.: 315 761 048 fax: 315 761 048 e-mail: [email protected] starostka: Radka Klímová mob.: 724191916 e-mail: [email protected] místostarosta: Ing. Jiří Tymich Úřední dny starostky a místostarosty pondělí a středa 8.00-11.30 a 12.30-17.00 Internetové stránky obce: www.cernuc.cz Obec Černuc byla jednou ze zakládajících obcí Dobrovolného svazku obcí Přemyslovské Střední Čechy a jako člen tohoto DSO se stala i členem následně vzniklého zájmového sdružení právnických osob. Podpisem starosty obce deklarovala v roce 2007 souhlas s naplňováním Strategického plánu LEADER, na jehož základě Přemyslovské střední Čechy, z.s.p.o. (nyní o.p.s.) jsou příjemcem podpory z evropského dotačního titulu Program rozvoje venkova / LEADER a všechny obce, neziskové organizace a podnikatelé z území, které toto sdružení spravuje, mohou být žadateli o podporu z tohoto programu. Obec Černuc však do konce roku 2011 o žádnou dotaci nepožádala.

38


Území působnosti Přemyslovské střední Čechy o.p.s.

39


12.

SHRNUTÍ

12.1 Analytická východiska pro SWOT analýzu Hlavní charakteristiky obce ♣ Obec Černuc leží v sousedství obce s pověřeným úřadem Velvary, na východním okraji území obce s rozšířenou působností Slaný (okres Kladno). ♣ Černuc tvoří čtyři části (Černuc, Miletice, Nabdín a Bratkovice), které mají v současnosti dohromady zhruba 1000 obyvatel. Obec má velmi rozlehlý katastr 2 (2121 km ). ♣ Územní plán byl schválen v roce 2009, v současnosti probíhá jeho druhá, rozsahem drobná změna. Obec má perspektivy dalšího rozvoje, je atraktivní lokalitou pro bydlení. Ekonomický profil ♣ Místní ekonomika se opírá především o zemědělství – orná půda tvoří přes 90 %

rozlohy katastru. V obci působí několik zemědělských firem. ♣ V obci působí i pobočky několika dalších firem (průmysl, doprava, řemesla), většina

lidí ovšem vyjíždí za prací mimo obec do jiných míst v kladenském okrese. Lidský potenciál a trh práce ♣ Propad počtu obyvatel se zastavil kolem roku 1990 a v posledním desetiletí přibylo cca 80 obyvatel, především přistěhováním. ♣ Obec má relativně dobrou věkovou strukturu obyvatelstva, horší je již struktura podle vzdělání, kde převažují osoby se základním vzděláním a zejména vyučení. ♣ Míra nezaměstnanosti je vyšší než v průměru v kladenském okrese, pohybuje se nad hranicí 10 %. Školství ♣ Obec má vlastní základní školu (funguje zde 1.-5. třída s asi 60 dětmi) a mateřskou školu (v současnosti přes 40 dětí). Druhý stupeň základní školy je v sousedních Velvarech. Sociální a zdravotní péče ♣ V obci se nenachází lékařské ordinace, nemocnice, lékárna ani zařízení sociální péče. Nejbližší zdravotní a sociální zařízení se nachází v Kralupech nad Vltavou nebo ve Slaném. Kultura a sport ♣ Černuc je centrem jezdeckého sportu a přátel koní. V obci funguje několik jezdeckých oddílů (TJJ Bety, Jezdecké sdružení Amadeus a Sportovní stáj Černuc), jsou zde stáje, výběhy, jízdárny.

40


♣ Z dalších spolků působí v obci dva sbory dobrovolných hasičů (Černuc a Miletice), základní organizace zahrádkářského svazu, rybářského svazu a honební společenstvo. Aktivní je sdružení ekologické výchovy Javory. ♣ Ze sportovních oddílů působí v obci fotbalisté (TJ Viktoria Černuc). Technická vybavenost území a doprava ♣ Celá obec je napojena na vodovod s pitnou vodou. Plyn je zaveden v Černuci a v Mileticích. ♣ Kanalizaci obec nemá. ♣ Obec (zejména samotná Černuc) má dobrou dopravní dostupnost vzhledem k napojení na dvě silnice II. třídy (II/239 a II/240) a síť silnic III. třídy. ♣

Problematický je stav místních komunikací v obci.

♣ Dostupnost území prostředky hromadné dopravy zajišťují linky pravidelné veřejné regionální autobusové dopravy, ovšem pouze v pracovní dny. ♣ Železniční stanice Černuc na regionální trati č. 096 (Zlonice – Straškov) je vzdálena asi 1 km od okraje zástavby. Vlaky jezdí jen v pracovní dny a dva spoje denně.

Životní prostředí ♣ Krajina je silně poznamenána intenzivní zemědělskou činností, je téměř bezlesá a vystavena větrné i vodní erozi. Okolí potoků mají však zachovalý porost i původní charakter. ♣ V obci nejsou žádné významnější zdroje znečištění a průmyslová výroba. Hlukem ohrožuje část Černuc doprava. ♣ Obec má zajištěný svoz komunálního odpadu a rozmístila kontejnery na tříděný odpad. ♣ Rizikem je intenzivní zemědělská výroba a neexistence splaškové kanalizace.

41


12.2. SWOT analýza Silné stránky • • • • • • • •

Slabé stránky • • • • • • •

vůle zastupitelstva ke strategickému plánování existence územního plánu obce dobrá dopravní dostupnost aktivita spolků a organizací v obci (Sokol, SDH) vybavenost obce - MŠ, ZŠ, sokolovna, fotbalové hřiště, prodejna, pošta) kulturní a společenský život v obci věková struktura obyvatel plynofikace částí obce Černuc a Miletín

• • • • • • • • •

Příležitosti • • • • • • • • •

chybí kanalizace v obci stav komunikací chodníků v obci nedostatek pracovních příležitostí chybí společenský sál chybí veřejná zeleň nedostatek dětských hřišť málo spojů v rámci obslužnosti autobusové dopravy bezlesá krajina splašková kanalizace nerovnoměrná vybavenost obcí v obci není zaveden plyn existence divoké skládky na katastru obce frekventovaný silniční průjezd obcí nedostatek financí v rozpočtu obce poloha obce na hranicích okresu i kraje špatné pokrytí obce veřejným rozhlasem

Rizika/hrozby • • • • • • •

změny v přerozdělování do rozpočtu obcí využití dotací zlepšení dopravní dostupnosti větší spolupráce místních částí obce nárůst obyvatel v Černuci obchvat obce pořízení radarů – bezpečnost silničního provozu opravená sokolovna schválená aktualizace územního plánu

42

nedostatek pracovních příležitostí hospodářská krize zavření základní školy v obci vývoj dotační politiky nárůst kriminality v obci neschválení projektu kanalizace obce nárůst divokých skládek


13. STRATEGICKÁ ČÁST 13.1. Strategická vize Obec Černuc bude v horizontu deseti let atraktivní, živou venkovskou obcí v zeleni, rozvíjející své tradice, obcí s fungující infrastrukturou a občanskou vybaveností a bohatým kulturním, sportovním a společenským životem.

13.2. Prioritní problémové okruhy ♣ Technická infrastruktura včetně dopravy ♣ Občanská vybavenost ♣ Životní prostředí

43


13. 3. Databáze projektů Projektová karta č. 01 Název projektu: Žadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP

REKONSTRUKCE MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ Obec Černuc Starosta obce

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu

Rekonstrukce místních komunikací v Černuci, Brakovicích, Mileticích a v Nabdíně

Investiční záměr: Projektová dokumentace: Doklady dle stavebního zákona: Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu:

Ve vlastnictví obce

Celkové náklady Předpokládané roky realizace Možnost získat podporu z dotací

2012-2013

•

FROM Středočeský kraj

•

PRV LEADER

44


Projektová karta č. 02 Název projektu: Žadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu

Rekonstrukce chodníků v obci Obec Černuc Starosta obce Technická infrastruktura včetně dopravy -

Zlepšení vzhledu obce Černuc Zajištění bezpečného pohybu obcí Zvýšení bezpečnosti dětí při přecházení a pohybu v obci

Investiční záměr:

Ano

Projektová dokumentace:

Ne

Doklady dle stavebního zákona:

Ne

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu:

V majetku obce Černuc

Celkové náklady

1 mil. Kč

Předpokládané roky realizace

2012-2016 po etapách

Možnost získat podporu z dotací

PRV PRV/LEADER FROM

45


Projektová karta č. 03 Název projektu: Žadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ V ČERNUCI Obec Černuc Starosta obce Občanská vybavenost

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu

Výstavba dětského hřiště, včetně multifunkčního hřiště, kolem parková úprava

Investiční záměr Projektová dokumentace

Připravuje se

Doklady dle staveb. zákona

Ano

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu


2012

PRV LEADER FROM Středočeský kraj

46



OPRAVA OBRUBNÍKŮ U HLAVNÍ SILNICE V ČERNUCI Obec Černuc Starosta obce Občanská vybavenost

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)

Připravenost projektu

Zlepšení vzhledu obce

Investiční záměr Projektová dokumentace Doklady dle staveb. zákona Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu


2012-2013

FROM Středočeský kraj

47


Projektová karta č. 05 Název projektu: Žadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)


VYBAVENÍ OBCE RADARY, ZPOMALOVACÍ SEMAFOR Obec Černuc Starosta obce Občanská vybavenost -

Instalace radarových měřičů a ukazatelů rychlosti s informačním panelem Cílem je zvýšit bezpečnost silničního provozu v obci.


Celkové náklady

350 000 Kč


2012


FROM Středočeského kraje

48

Majetek obce Černuc



LIKVIDACE ČERNÉ SKLÁDKY Obec Černuc Starosta obce Životní prostředí -

Likvidace divoké skládky v katastru obce Černuc a částečná následná rekultivace Odstranění škod na životním prostředí v obci.

Investiční záměr:

Ne

Projektová dokumentace:

Není třeba

Doklady dle stavebního zákona:

Není třeba

Majetkoprávní vztahy k nemovitostem a pozemkům týkajících se projektu:

Zatím neřešeno

Celkové náklady

1.000 000 Kč


2012-2013


PRV Fond životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje

49



OPRAVA KAPLE SV. LINHARTA V ČERNUCI Obec Černuc Starosta obce

-

Oprava kaple, její další využití pro pořádání menších kulturních akcí, svateb, výstav


Celkové náklady

1,2 mil. Kč


2012-2013


PRV LEADER

50

V majetku obce Černuc



ROZŠÍŘENÍ OBECNÍHO ROZHLASU Obec Černuc Starosta obce

-

Rozšíření obecního rozhlasu, doplnění hlásičů tak, aby byla dobrá slyšitelnost ve všech částech obce


Celkové náklady

300.000 Kč


2012-2013


FROM PRV LEADER

51



MALOTRAKTOR vč. příslušenství Obec Černuc Starosta obce

-

Využití pro veškeré práce v obci, ušetření pracovních sil, zlepšení služeb občanům - úklid sněhu na místních komunikací, sekání trávy apod.


Celkové náklady

800.000 Kč


2012-2013


52


Projektová karta č. 10 Název projektu: Žadatel/nositel projektu Odpovědná osoba Zařazení projektu do SP Partneři projektu

ČIŠTĚNÍ RYBNÍKU V MILETICÍCH Obec Černuc Starosta obce

-

Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu


Celkové náklady

?


2013


Fond životního prostředí - Středočeský kraj MZE OPŽP

53



REKONSTRUKCE SÁLU V MILETICÍCH Obec Černuc Starosta obce

-

Rekonstrukce sálu - sádrokarton, výmalba, oprava, broušení a lakování parket



2013

FROM PRV LEADER

54



KULTURNÍ DŮM ČERNUC Obec Černuc Starosta obce

-

Stavba nového či rekonstrukce objektu, vhodného pro konání společenských akcí v Černuci a pro další aktivity místních spolků


Celkové náklady

5 mil. Kč


2013-2015


FROM ROP ?

55



FASÁDA NA BUDOVĚ ŠKOLY V ČERNUCI Obec Černuc Starosta obce

-

Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu) Připravenost projektu



2013-2015

FROM PRV LEADER

56

V majetku obce




REKONSTRUKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY Obec Černuc Starosta obce Občanská vybavenost -

Celková rekonstrukce Mateřské školy - nová instalace elektřiny, odstranění vlhkosti, omítky



2013-2015

FROM PRV LEADER

57





ZAKOUPENÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU PRO OBEC Obec Černuc Starosta obce

-

Nový os. automobil, náhrada za stávající


Celkové náklady Předpokládané roky realizace

2013


58





REKONSTRUKCE BUDOVY OBECNÍHO ÚŘADU Obec Černuc Starosta obce

-

Rekonstrukce staré budovy - omítky, podlahy, výmalba



2013-2015

PRV FROM

59




OPRAVA KAPLE V BRATKOVICÍCH Obec Černuc Starosta obce

-

Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)


Celková oprava dle Závazného stanoviska


Celkové náklady

?


2013-2015



Fond kultury Středočeský kraj PRV LEADER

60



REKONSTRUKCE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Obec Černuc Starosta obce

-

Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)




2015-2016

PRV LEADER

61





OBNOVA POLNÍCH CEST Obec Černuc Starosta obce

-

Obnova zaniklých polních cest



2013-2015

PRV

62

Majetek obce Černuc, soukromí majitelé



KANALIZACE, CENTRÁLNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Obec Černuc Starosta obce

Partneři projektu Popis projektu (cíle, aktivity a výstupy projektu)




2016-2020

OPŽP Fond životního prostředí Středočeský kraj

63

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE ČERNUC

Recommend Documents