Strategický plán města Police nad Metují. pro období

Strategický plán města Police nad Metují pro období 2016 – 2020 Příloha č. 1: Profil města

Ve spolupráci s městem Police nad Metují zpracovala: Východočeská rozvojová s.r.o.

červen 2016

Strategický plán města Police nad Metují

Analytická část – Profil města

2


Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 7

2.

Základní charakteristika................................................................................................................... 8

2.1.

Území a poloha města ................................................................................................................. 8

2.2.

Stručná historie území a historické památky ............................................................................ 10

2.3.

Administrativně správní charakteristika.................................................................................... 12

2.4.

Rozvoj území.............................................................................................................................. 13

2.5.

Vnější vazby a vztahy ................................................................................................................. 14

2.6.

Sídelní struktura ........................................................................................................................ 17

2.7.

Dílčí SWOT – základní charakteristika ....................................................................................... 18

3.

Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 19

3.1.

Stav a vývoj počtu obyvatel ....................................................................................................... 19

3.2.

Věková struktura ....................................................................................................................... 23

3.3.

Struktura obyvatel podle vzdělání............................................................................................. 24

3.4.

Struktura obyvatel podle národnosti ........................................................................................ 25

3.5.

Struktura obyvatel podle náboženství ...................................................................................... 26

3.6.

Dílčí SWOT - Obyvatelstvo ......................................................................................................... 27

4.

Bydlení ........................................................................................................................................... 28

4.1.

Struktura domovního a bytového fondu ................................................................................... 28

4.2.

Sociálně vyloučené lokality ....................................................................................................... 31

4.3.

Dílčí SWOT - Bydlení .................................................................................................................. 32

5. 5.1.

Hospodářství.................................................................................................................................. 33 Ekonomická situace ................................................................................................................... 33 5.1.1.

Vývoj počtu ekonomických subjektů.............................................................................. 33

5.1.2.

Struktura ekonomických subjektů podle odvětví činnosti ............................................. 34

5.1.3.

Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ....................................... 34

5.2.

Zemědělství ............................................................................................................................... 36

5.3.

Průmysl ...................................................................................................................................... 37

5.4.

Služby......................................................................................................................................... 38

5.5.

Cestovní ruch ............................................................................................................................. 39

5.6.

5.5.1.

Ubytovací a stravovací zařízení ..................................................................................... 40

5.5.2.

Infrastruktura pro cestovní ruch .................................................................................... 40

Trh práce ................................................................................................................................... 43 5.6.1.

Pracovní síla a zaměstnanost ........................................................................................ 43


3


5.7. 6. 6.1.

6.2.

5.6.2.

Zaměstnanost dle odvětví činnosti ................................................................................ 43

5.6.3.

Míra nezaměstnanosti ................................................................................................... 44

5.6.4.

Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ............................................................................... 47

SWOT pro oblast hospodářství .................................................................................................. 50 Infrastruktura ................................................................................................................................ 51 Technická infrastruktura ........................................................................................................... 51 6.1.1.

Napojení na kanalizaci .................................................................................................. 51

6.1.2.

Napojení na vodovodní řád ........................................................................................... 52

6.1.3.

Zásobování plynem ........................................................................................................ 53

Dopravní infrastruktura ............................................................................................................. 53 6.2.1.

Silniční doprava a intenzita dopravy ............................................................................. 53

6.2.2.

Železniční doprava ......................................................................................................... 55

6.2.3.

Cyklistická doprava ........................................................................................................ 55

6.3.

Dopravní obslužnost .................................................................................................................. 55

6.4.

SWOT pro oblast infrastruktury ................................................................................................ 56

7. 7.1.

Občanská vybavenost .................................................................................................................... 57 Školství a vzdělávání .................................................................................................................. 57 7.1.1.

Mateřské školy............................................................................................................... 57

7.1.2.

Základní škola ................................................................................................................ 58

7.1.3.

Základní umělecká škola................................................................................................ 58

7.1.4.

Dojížďka a vyjížďka do škol ............................................................................................ 59

7.2.

Zdravotnictví.............................................................................................................................. 61

7.3.

Sociální péče .............................................................................................................................. 61

7.4.

Kultura a volný čas..................................................................................................................... 62

7.5.

Sportovní a volnočasová zařízení .............................................................................................. 63 7.5.1.

7.6. 8. 8.1.

Zájmové organizace a spolky......................................................................................... 65

Dílčí SWOT analýza – občanská vybavenost .............................................................................. 66 Životní prostředí ............................................................................................................................ 67 Složky životního prostředí ......................................................................................................... 67 8.1.1.

Geomorfologické poměry .............................................................................................. 67

8.1.2.

Pedologické poměry ...................................................................................................... 67

8.1.3.

Klima .............................................................................................................................. 69

8.1.4.

Hydrogeologie ............................................................................................................... 70

8.1.5.

Využití půdního fondu .................................................................................................... 71


4


8.2.

Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 73

8.3.

Ovzduší ...................................................................................................................................... 75

8.4.

Ekologické zátěže ...................................................................................................................... 75

8.5.

Odpadové hospodářství ............................................................................................................ 75

8.6.

Energetika.................................................................................................................................. 77

8.7.

Dílčí SWOT analýza – životní prostředí ...................................................................................... 77

9.

Správa města ................................................................................................................................. 78

9.1.

Městský úřad a kompetence města .......................................................................................... 78

9.2.

Zřizované organizace ................................................................................................................. 78

9.3.

Bezpečnost ................................................................................................................................ 79

9.3.1. 9.4.

Míra kriminality ..................................................................................................................... 79 Hospodaření města ................................................................................................................... 80

9.4.1.

Majetek města a zdroje jeho krytí ................................................................................. 80

9.4.2.

Rozpočet města ............................................................................................................. 82

9.4.3.

Rozpočtové příjmy ......................................................................................................... 84

9.4.4.

Rozpočtové výdaje ......................................................................................................... 87

9.4.5.

Výdaje na investice a údržbu ......................................................................................... 89

9.4.6.

Zadluženost města......................................................................................................... 90

9.5.

Dílčí SWOT analýza – správa města ........................................................................................... 93

10.

Celková SWOT analýza .............................................................................................................. 94

11.

Seznam tabulek, grafů a obrázků .............................................................................................. 99

12.

Přílohy...................................................................................................................................... 103


5



6


1. Úvod Profil města Police nad Metují popisuje současné socioekonomické a přírodní podmínky, které mají vliv na život ve městě. Byl vypracován jako součást Strategického plánu města pro období 2016 – 2020 a představuje podrobnou sociogeografickou charakteristiku města, zpracovanou v rozsahu potřebném k tvorbě navazujících částí strategického plánu města. Profil je členěn na kapitoly a podkapitoly dle dílčích geografických, sociálních a ekonomických témat, které popisují výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. Profil města, kromě svého významu jako informační základny pro formulaci rozvojové strategie města, slouží i jako zdroj informací o Polici nad Metují pro její obyvatele a další potenciální zájemce (např. podnikatele, příspěvkové organizace, neziskové organizace) a bude k dispozici členům vedení města a pracovníkům městského úřadu jako podpůrný materiál pro strategické řízení rozvoje města i operativní rozhodování. Z veřejně dostupných zdrojů, které jsou uvedeny v kapitole Zdroje dat, byla při přípravě Profilu města využita zejména data Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Agentury ochrany přírody a krajiny, Monitoru (informační portál Ministerstva financí) a dalších institucí. Analyzovány byly také dokumenty vytvářené městem jako např. územní plán, rozpočet města, informace uveřejněné na webových stránkách města (http://www.meu-police.cz) apod. Vybrané ukazatele charakterizující město jsou tam, kde je to vhodné, srovnávány s vyššími územními celky (okresem Náchod, Královéhradeckým krajem a Českou republikou), v některých případech jde o porovnání s městy obdobné velikosti a charakteru (užití metody tzv. “benchmarkingu”). V listopadu 2015 bylo provedeno dotazníkové šetření mezi obyvateli Police nad Metují, které mělo za cíl zjistit názory občanů Police nad Metují na současnou situaci ve městě, a to z mnoha hledisek: přednosti a nevýhody Police nad Metují v porovnání s jinými městy, problémy s dopravou, kvalita života ve městě, trávení volného času atd. Zároveň ale průzkum zjišťoval názory lidí na další rozvoj města. Dotazník vyplnilo 241 respondentů. Zvláštní dotazníky pak zjišťovaly postoje a názory klíčových aktérů života města – NNO a podnikatelů.

Zpracovatel Strategický plán města byl připravován ve spolupráci města Police nad Metují a externího dodavatele – společnosti Východočeská rozvojová s. r. o., jenž je společností zabývající se poradenstvím v oblasti regionálního rozvoje a dotačním poradenstvím. Byly využity zkušenosti jejich expertů v regionálním rozvoji a strategickém plánování i znalost místního prostředí.


7


2. Základní charakteristika 2.1. Území a poloha města Město Police nad Metují leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje v Broumovském výběžku, přibližně 62 km od krajského města Hradec Králové. Z územního hlediska leží v oblasti Severovýchod (CZ05), v Královéhradeckém kraji (CZ052), v okrese Náchod (CZ0523). Poloha města je znázorněna na Obrázku 1 Jeho zeměpisné souřadnice (WGS-84 ) jsou: 16° 14’ 1’’ E, 50° 32' 13'' N.

Obrázek 1: Poloha Police nad Metují na mapě ČR

Zdroj: Janitor

Police nad Metují leží ve středu chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, pod Broumovskou vrchovinou, v nadmořské výšce 441 m n.m. V blízkém okolí města najdeme řadu turisticky zajímavých míst. Severovýchodním směrem jsou pískovcové skalní útvary Broumovské stěny, kam vede síť značených turistických cest, severozápadním směrem leží stolová hora Ostaš (700 m n.m.), která je vyhledávaným turistickým cílem a dále pak oblast Teplicko-Adršpašských skal. Police nad Metují spadá pod obec s rozšířenou působností (ORP) Náchod, která je od města vzdálená 18 km. Území města sousedí s územím obcí Vernéřovice, Jetřichov, Křinice, Suchý Důl, Machov, Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice, Žďár nad Metují, Bukovice a Teplice nad Metují.


8


Obrázek 2: Obce sousedící s Policí nad Metují

Zdroj: Janitor

Území města Police nad Metují spadá do mírně teplé klimatické oblasti a rajonu MT2. Územím protéká potok Ledhujka, a to ze severovýchodu území přes centrální zastavěnou část města až do jihozápadní části území, kde se na hranici katastrálních území Police nad Metují a Velkých Petrovicích vlévá do vodního toku Metuje. Městem prochází komunikace II. třídy (II/301, II/303), které se stýkají v blízkosti centra města. Pouhých 9 km jihovýchodně od centra města je hraniční přechod do Polska (turistický hraniční přechod Machovská Lhota/Ostra Góra), který je určen pro pěší a cyklisty. Znak a prapor města Police n. M. jsou vyobrazeny v následujícím obrázku. Město má svoji také svoji pečeť, přičemž nejstarší známá dochovaná pečeť města je datována z roku 1629. Obrázek 3: Znak a prapor Police n. Met.

Zdroj: webové stránky města Police n. Met. Analytická část – Profil města

9


2.2. Stručná historie území a historické památky Až do začátku 13. století byly oblasti při horních tocích řek Labe, Úpy a Metuje převážně jen neprostupným pralesem, který sloužil jako přirozená ochrana zemských hranic. Během doby panování krále Přemysla Otakara I. se tyto dosud jen sporadicky obydlené oblasti střední a horní Metuje začínaly postupně osídlovat a někdy na přelomu 12. a 13. století se v pusté krajině Policka objevili první kolonizátoři. Byli to mniši řádu sv. Benedikta z břevnovského kláštera, kteří si zhruba v místě pozdějšího polického kláštera nejprve postavili poustevnu s dřevěnou kaplí P. Marie, začali zde kácet les a založili první pole. Na počátku 13. století daroval Přemysl Otakar I. břevnovskému opatu Chunovi rozsáhlé území - oblast horní Metuje. V darovací listině datované do roku 1213 (je sice pozdějším falzem, vystihuje však skutečnou situaci), se poprvé objevuje i místní jméno dnešního města Police nad Metují – újezd, všeobecně nazývaný "Police". Slibný rozvoj poddanského městečka Police přerušily husitské války. Dne 27. května 1421 slezská vojska celé městečko i s kostelem a klášterem vypálila a jeho obyvatelstvo, které se ukrylo na nedaleké hoře Ostaš, včetně žen a dětí, povraždila. Po krátkém období klidu za krále Jiřího z Poděbrad se stejná pohroma opakovala roku 1469. Z válečných útrap se Police vzpamatovala až v 16. století, kdy ji král Vladislav II. udělil dva výroční trhy a opat Jakub I. "velké privilegium", které městečku přineslo klidný hospodářský rozvoj. Ten přerušilo jen několik velkých požárů a epidemie moru roku 1585. Rozvíjela se řemeslná výroba, byly založeny cechy ševců, krejčích, řezníků, pekařů a tkalců. Další rozmach městečka a okolních obcí ukončila třicetiletá válka. Četné průtahy nepřátelských i císařských vojsk způsobily, že již v roce 1635 bylo městečko napolovic pusté a navíc bylo roku 1633 opět postiženo morem. Vpád Švédů do Čech dokončil dílo zkázy i na Policku. Když roku 1648 válka skončila, byla v Polici obydlena pouze necelá polovina domů, zbytek obydlí byl opuštěn nebo v sutinách. Obnova benediktinského panství po třicetileté válce znamenala zkrácení starých městských práv a nelidské podmínky pro poddané, kterým byly neustále zvyšovány robotní povinnosti. Ti také roku 1680 vyvolali povstání, které však bylo potlačeno a jeho původci potrestáni. K obratu dochází až za opata Otmara Zinkeho (1700-1738). Díky jeho cílevědomé hospodářské činnosti byly postaveny nejen četné nové sakrální objekty, ale rovněž založeny i první zdejší průmyslové podniky – barvírna, vinopalna, mydlárna, jirchárna, postaveny nové mlýny. Na Policko však zanedlouho dolehly války o rakouské dědictví. Zahájil je roku 1740 pruský král Fridrich II. po nástupu císařovny Marie Terezie na trůn a s osmiletou přestávkou trvaly až do roku 1763. Vzpoura poddaných ve vedlejším teplickém panství v roce 1775 podnítila vznik největšího selského povstání v Čechách v období pozdního feudalismu. Vzpoura na Policku byla sice potlačena, došlo však k částečnému zmírnění roboty a nakonec roku 1781 i k vydání patentu o zrušení tuhého poddanství. Ke zřízení regulovaného magistrátu došlo roku 1791 a potvrdilo charakter městského zřízení Police nad Metují. Rok 1848 přinesl zrušení roboty a poddanství, město a okolní obce se staly svobodné s vlastní samosprávou. Tři poslední velké zhoubné požáry města roku 1842, 1853 a 1872 způsobily, že rázovité podhorské městečko vzalo téměř beze zbytku za své. Namísto roubených dřevěných chalup (pouze náměstí mělo zděné domy, opatřené dřevěnými štíty), vyrostlo historické jádro města v dnešní podobě. Charakter původní městské zástavby si tak dodnes částečně udržela pouze okrajová čtvrť - Záměstí. Analytická část – Profil města

10


Od první poloviny 19. století byly v Polici zvláště proslulé trhy na plátno, známé široko daleko i za hranicemi, jejichž éru nakonec ukončily pruské celní předpisy a strojní výroba textilu Výstavba železnice z Chocně do Broumova byla dokončena roku 1875. Vzhledem k nádraží, vzdálenému 4 km od města, však příliš nepřispěla k jeho průmyslovému rozvoji jako v jiných městech. Teprve až koncem 19. století začínají v Polici vznikat první továrny. Vilém Pelly využil zisků z prodeje lihových nápojů, jejichž výrobu zahájil r. 1870, k vybudování přádelny v roce 1897 a později i tkalcovny, barevny a cihelny. Roku 1886 založil Josef Katschner se synem Emilem kovodělnou výrobu, která se roku 1910 rozšířila výstavbou nové továrny na kovové zboží, šrouby a také na monopolní výrobu bruslí. Bratři Jan a František Pejskarové vybudovali roku 1902 továrnu na uzenářské zboží a masové konzervy. Tyto průmyslové podniky zaznamenaly za první republiky svůj další rozvoj a některé jsou dodnes páteří hospodářského života města. Ve 20. století došlo k výraznému růstu počtu obyvatel. V roce 1922 došlo ke sloučení Police nad Metují s Velkou Ledhují, na jejímž území dochází ve 20. a 30. letech k výraznému stavebnímu rozvoji města. Ve 20. letech také byla otevřena továrna Jana Vancla na kovové hračky, později vyrábějící stavebnici Merkur. Ve 30. letech i na Polici nad Metují dolehla hospodářská krize, která postihla především textilní průmysl. Po konci 2. světové války přicházejí významné společenské změny, které vrcholí v roce 1948 komunistickým pučem. Podniky jsou znárodněny, bývalá firma Pellyho je přejmenována na národní podnik META, později pak byla připojena k textilním závodům VEBA Broumov. V roce 1950 byly s Policí nad Metují spojeny obce Bukovice a Radešov. V 70. letech se začíná stavět sídliště, které přispělo k tomu, že v roce 1978 měla Police nad Metují poprvé 4000 obyvatel. V roce 1985 byly k Polici nad Metují administrativně připojeny obce Bezděkov, Pěkov, Suchý Důl a Hvězda. Díky tomu měla Police nad Metují téměř 6000 obyvatel. Nicméně po Sametové revoluci opět došlo k osamostnění obcí – konkrétně Bezděkova nad Metují, Suchého Dolu a Bukovice. Počátek 90. let je ve znamení mohutného rozvoje podnikání.

Historické památky Centrum města Police nad Metují bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Znamená to, že jde o historické prostředí vykazující významné kulturní hodnoty, které je třeba chránit. V následující tabulce je uveden přehled památek v katastrálním území Police nad Metují evidovaných Národním památkovým ústavem. Žádná z evidovaných památek však není národní kulturní památkou. Pět z níže uvedených památek je kulturní památkou prohlášenou Ministerstvem kultury. Jedná se o ohradní zeď hřbitova, sloup se sochou sv. Antonína Paduánského, sloup s krucifixem, měšťanský dům č. p. 39 a venkovský dům č. p. 117.


11


Tab. 1: Seznam památek na území města Police nad Metují dle Národního památkového ústavu Katastrální území Police n. M. Police n. M. Police n. M.

Číslo rejstříku

Zapsaná památka

Č. p.

Umístění

38101/6-1842 101051 29866/6-1852

Hřbitovní kaple Hřbitov (pouze ohradní zeď) Socha Nanebevzetí P. Marie

107

Vrch Záměstí u zahrádek nad Žďárskou ul. Na Babí Kostelní ulice

Police n. M. Police n. M.

16646/6-1841 25817/6-1850

Police n. M. Police n. M. Police n. M. Police n. M.

31965/6-1851 33817/6-1853 28950/6-1849 100813

Police n. M.

100812

Socha P. Marie Socha sv. Jana Nepomuckého Socha sv. Prokopa Socha sv. Václava Sloup se sochou P. Marie Sloup se sochou sv. Antonína Paduánského Sloup s krucifixem

Police n. M. Police n. M. Police n. M. Police n. M. Police n. M. Police n. M.

20424/6-1848 17839/6-1861 18555/6-1845 21294/6-5211 24565/6-1854 37069/6-1843

Selendrův sloup Sloup sv. Marka Pomník bojů proti fašismu Pomník obětem II. sv.války Kašna Klášter

2

Police n. M. Police n. M. Police n. M.

27603/6-1846 29494/6-4723 100236

Police n. M. Police n. M. Police n. M.

21595/6-1847 51124/6-6228 23068/6-5422

3

Památkou od: 3. 5. 1958 2. 5. 2004 3. 5. 1958

3. 5. 1958 3. 5. 1958

Kostelní ulice Vrch Záměstí Masarykovo nám. okraj města

3. 5. 1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958 23. 1. 2004

1

vedle klášterního kostela Komenského nám. Na Zakopanici Hřbitov Podloubí radnice Masarykovo nám. Komenského nám.

23. 1. 2004 3. 5. 1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958 3. 5. 1958

Základní škola Měšťanský dům Měšťanský dům

15 19 39

Hvězdecká Masarykovo nám. Tomkova

Radnice Venkovský dům Venkovský dům

98 117 131

Masarykovo nám. Žďárská Žďárská

3. 5. 1958 3. 5. 1958 18. 4. 2003 3. 5. 1958 23.11 2001 3. 5. 1958

Zdroj: http://monumnet.npu.cz

2.3. Administrativně správní charakteristika Město Police nad Metují je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích základním územním samosprávným společenstvím občanů, které tvoří územní celek vymezený hranicí území obce. Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích pod svým jménem. V rámci dosud poslední velké reformy veřejné správy, jejímž cílem bylo přiblížit výkon státní správy občanům, byly od 1. 1. 2003 zrušeny okresní úřady a jejich úkoly přešly dílem na obce s rozšířenou působností (ORP), dílem na krajské úřady a z části na jiné správní úřady. K tomuto dni byly nově vytvořeny vedle ORP také tzv. obce s pověřeným obecním úřadem (POU). Police nad Metují se stala obcí s pověřeným obecním úřadem a kromě samotného města vykonává delegované činnosti pro dalších 7 okolních obcí (Bukovice, Žďár nad Metují, Česká Metuje, Velké Petrovice, Bezděkov nad Metují, Suchý Důl, Machov), viz obr. 4.


12


Obrázek 4: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Police nad Metují

Veřejná správa vykonávaná městem zahrnuje výkon samosprávy a státní správy (v přenesené působnosti). Městský úřad čítá následující odbory: kanceláře starosty, finančně správní, investic, majetku a životního prostředí, výstavy a sociální. Na další úřady - úřad práce, katastrální úřad ad., musí obyvatelé města dojíždět do Náchoda.

2.4. Rozvoj území Základní rozvojová koncepce města je tvořena územním plánem Police nad Metují. Územní plán na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu stanovuje kromě rozvoje území ochranu jeho hodnot, určuje plošné a prostorové uspořádání, uspořádání krajiny, vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, které stanovují využití území ad. V současné době platí pro území města územní plán z října roku 2014, kdy proběhla jeho poslední aktualizace. Územní plán Police nad Metují respektuje Politiku územního rozvoje České republiky v platném znění a dále Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, kde jsou stanoveny podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel priority územního plánování na území Královéhradeckého kraje.


13


2.5. Vnější vazby a vztahy Kromě činností zajišťovaných pro obce v rámci svého správního obvodu POÚ na základě přenesené působnosti je město zapojeno v různých kooperačních strukturách, které mu přináší nové možnosti rozvoje území, realizaci projektů spolupráce a v neposlední řadě i sdílení zkušeností a dobrých praxí chodu a rozvoje města. Město Police nad Metují je členem těchto subjektů: 

Místní akční skupiny Stolové hory, která vznikla 6. března 2012, v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. Jedná se o společenství občanů, neziskových organizací, soukromých podnikatelů a veřejné správy územně sdružených do 14 obcí (z toho 4 města a 2 městyse) o celkové rozloze 180 km² a 38 563 obyvateli. V souladu s aktuálním zněním Občanského zákoníku je MAS v současné době zapsaným spolkem.

Obrázek 5: Území MAS Stolové hory

Zdroj: Janitor Analytická část – Profil města

14

Strategický plán města Police nad Metují 

Svazu měst a obcí (od 18. 1. 1990), což je celostátní, dobrovolná, nepolitická a nevládní organizace, jehož členy jsou obce a města z celé České republiky. V současné době Svaz měst a obcí sdružuje více než 2600 měst a obcí. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci, podílí se proto na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy.



Euroregionu Glacensis, jehož hlavním cílem je koordinování hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje dotčeného území a jejich návaznost k programům, které připravují příslušné orgány příhraničního regionu v Polské a České republice. Euroregion podporuje členské obce v následujících činnostech: spolupráce v oblasti hospodářství a obchodu, územní plánování, zachování a zlepšování životního prostředí, výstavba a přizpůsobení infrastruktur přesahující státní hranice, spolupráce při předcházení vzniku, průběhu a odstraňování důsledků přírodních katastrof a živelných pohrom, rozvoj turistiky ad. Euroregion Glacensis byl založen 5. 12. 1996, sídlo sdružení se nachází v Rychnově nad Kněžnou, kde také působí sekretariát české části euroregionu.

Obrázek 6: Území Euroregionu Glacensis

Zdroj: http://www.euro-glacensis.cz, EuroGeographics, ČÚZK 

Dobrovolného svazku obcí (DSO) Policka koordinuje rozvoj území mikroregionu, do kterého spadají obce Bezděkov nad Metují, Bukovice, Česká Metuje, Machov, Police nad Metují, Suchý Důl, Velké Petrovice, Žďár nad Metují. Cílem spolupráce je společná strategie koordinování územních plánů a územního plánování, provádění společných investičních akcí, společná


15


propagace mikroregionu v cestovním ruchu, přeshraniční spolupráce, aktivity vedoucí k postupnému vyrovnávání rozvojového potenciálu všech členů svazku. 

DSO Lesy Policka pečuje o obecní lesy, spolupracuje při činnostech souvisejících s hospodařením a správou lesních majetků ve vlastnictví obcí. Členskými obcemi jsou kromě Police nad Metují také Bukovice, Česká Metuje, Machov a Suchý Důl. Základními dokumenty svazku jsou Lesní a hospodářské plány do roku 2016 a Stanovy Dobrovolného svazku obcí Lesy Policka.



Svazu cestovního ruchu Kladské pomezí, který zajišťuje rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu Kladské pomezí. Region Kladské pomezí leží podél hranice s Polskem v severovýchodních Čechách. K rozvoji cestovního ruchu v Kladském pomezí, tedy pro území města Police nad Metují, byla vytvořena destinační společnost Branka.

Partnerská města Police nad Metují v zahraničí V roce 1994 uzavřelo zastupitelstvo města Police nad Metují oficiální dohodu o navázání mezinárodní spolupráce a partnerských vztahů s polským městem Świdnica, které leží ve valbřišském vojvodství, přibližně 60 km severně od Police nad Metují a patří k jednomu z nejvýznamnějších a na kulturní památky nejbohatších dolnoslezských měst. V současné době v něm žije asi 63 tisíc obyvatel. Základem spolupráce jsou přímé styky mezi obyvateli, společenskými organizacemi, institucemi i hospodářskými skupinami obou měst. Dalším partnerským městem je Saltara ležící ve střední Itálii (okres Pesaro). Město ležící nedaleko středomořského pobřeží má bohatou kulturní a historickou minulost i současnost. Partnerství vzešlo z nabídky Střediska pro nevládní styky FMZV, jeho první etapa byla dovršena podpisem dohody o spolupráci v roce 1992 v Polici nad Metují, kdy se vedení obou měst domluvilo na spolupráci v oblastech rekreace, sportu, kultury, obchodu a samosprávy. Další oficiální etapu vývoje vzájemných vztahů znamenalo slavnostní podepsání dvojdohody o spolupráci 25. října 1995 v Saltaře. v současné době probíhají vzájemné návštěvy představitelů města, výměnné pobyty dětí, sportovní utkání, ale také se vytváří podmínky pro obchodní spolupráci. Třetím partnerským městem Police nad Metují je Travnik (Bosna a Hercegovina). Travnik je historické město rozkládající se v nadmořské výšce okolo 550 m v údolí řeky Lašvy mezi horami. Dnes město patří do chorvatsko-muslimské části Bosny a Hercegoviny a je sídlem Středobosenského kantonu. V oblasti pod městskou správou žije přibližně 60 000 obyvatel, z toho asi 26 000 ve vlastním městě.

Je ovšem pravdou, že zahraniční partnerství města se stala časem spíše deklaratorní, než reálná a společné akce, projekty nebo přenos zkušeností, které by měly vždy stát v popředí takovýchto partnerství, jsou již realizována sporadicky. Současný trend spíše intenzivnějších, pragmatických partnerství v pohraničí, které přinášejí společná řešení v nejrůznějších oblastech, Police nad Metují zatím příliš nezachytila.


16


2.6. Sídelní struktura Současné hranice správního obvodu Police nad Metují jsou výsledkem postupného slučování vlastního města s dalšími, dříve samostatnými obcemi. Správní území Police nad Metují tak v současnosti tvoří 6 částí: Hlavňov, Hony, Pěkov, Police n. M., Radešov, Velká Ledhuje (viz obrázek 7). Základní údaje 

Počet obyvatel v roce 2015

4201



Počet domů v roce 2011

1014



Katastrální výměra

2440 ha



Počet ZSJ

6



Počet katastrálních území

6



Průměrná nadmořská výška

441 m. n. m

Zdroj: RIS, SLDB Obrázek 7: Znázornění katastrálních území města Police nad Metují

Zdroj: Janitor


17


2.7. Dílčí SWOT – základní charakteristika Tab. 2: Dílčí SWOT analýza – základní charakteristika města Silné stránky

Slabé stránky



Status obce s POU – mikroregionální centrum, dostupnost vybraných úřadů a služeb



Historické památky a další atraktivity spíše lokálního významu



Dlouhodobá zkušenost se zapojením do meziobecní spolupráce



Nevýhodná dopravní poloha v rámci kraje i ČR



Poloha v turisticky atraktivním regionu Kladského pomezí



Málo intenzivní partnerství přes hranici a na ně navazující přeshraniční řešení



Aktuální územní plán (z r. 2014) Příležitosti



Trend podpory (vč. finanční) spolupráce obcí a komunitně vedeného místního rozvoje



Udržení, rozvoj a další využití mezinárodních vazeb a partnerství

Hrozby 


Omezené možnosti využití evropských dotací na kulturní dědictví v období do roku 2020 (na území města není NKP)

18


3. Obyvatelstvo 3.1. Stav a vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel byl v rámci této kapitoly analyzován na celém území města i v jeho jednotlivých částech. Ke dni 1. 1. 2015 žilo v Polici nad Metují celkem 4201 obyvatel. Po období růstu počtu obyvatel, který vyvrcholil v letech 1986 ‒ 1990, což bylo dáno především slučováním obcí, zaznamenává město mírnou degresi početního stavu obyvatel. Na začátku 90. let byl úbytek obyvatel dán především tím, že se některé části Police nad Metují staly samosprávnými (Bukovice, Suchý Důl a Bezděkov nad Metují). V současnosti jsou pak důvody degrese negativní migrační saldo i přirozený úbytek obyvatelstva (viz tabulka 6). Při pohledu na demografickou křivku, která sleduje počet obyvatel v pětiletých intervalech od roku 1975 až do současné doby je patrné, že od roku 2000 dochází k trvalému poklesu počtu obyvatel (ve sledovaných pětiletých období, mezi některými roky došlo k nárůstu počtu obyvatel, viz tabulka 3) a tento trend vývoj je poměrně stabilní. K překročení hranice pěti tisíc obyvatel došlo pouze v letech 1986 ‒ 1990, v současné době se k této hranici město ani zdaleka nepřibližuje. I přesto, že reálně dochází k poměrně výraznému úbytku obyvatel, v dotazníkovém šetření 77 % respondentů uvedlo, že i kdyby měli možnost, neodstěhovali by se. To svědčí o poměrně silném sepjetí obyvatel s územím. Nicméně pokud by se respondenti rozhodili odstěhovat, nejčastěji by to bylo z důvodu nedostatečného pracovního uplatnění (67 %). Graf 1: Demografická křivka od roku 1975 (k 1. 1. daného roku) 7000 5789

6000 5000 4168 4000

4462

4141

4533

4293

4287

4201

3623

3000 Počet obyvatel 2000 1000 0 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

Zdroj: ČSÚ

Pokud by byl posuzován vývoj počtu obyvatel podle nejnovějších statistických dat (2012 ‒ 2015) lze konstatovat úbytek obyvatel. V novodobé historii města došlo k nejnižšímu stavu obyvatel v roce 2015 (4 201 obyvatel), tento pokles byl způsoben záporným migračním přírůstkem, částečně i záporným přirozeným přírůstkem. Počet obyvatel v jednotlivých letech je uveden v následující tabulce. Analytická část – Profil města

19


Tab. 3: Vývoj počtu obyvatel od roku 1971 (k 1. 1.) Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel 1975 3 623 1996 4 467 1976 3 797 1997 4 474 1977 3 984 1998 4 493 1978 4 057 1999 4 490 1979 4 058 2000 4 533 1980 4 168 2001 4 403 1981 4 143 2002 4 372 1982 4 091 2003 4 355 1983 4 142 2004 4 316 1984 4 173 2005 4 293 1985 4 141 2006 4 289 1986 5 862 2007 4 270 1987 5 794 2008 4 268 1988 5 760 2009 4 292 1989 5 797 2010 4 287 1990 5 789 2011 4 278 1991 4 487 2012 4 301 1992 4 416 2013 4 280 1993 4 453 2014 4 234 1994 4 461 2015 4 201 1995 4 462 Poznámka: 1961 až 1991 - obyvatelstvo trvale bydlící, 2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem), 2011 - obyvatelstvo obvykle bydlící, Zdroj: ČSÚ

Zásadním ukazatelem a informací pro odhad dalších rozvojových vyhlídek města je trend vývoje celkového počtu obyvatel v posledních letech. Z něho je jednoznačně patrné, že zejména v posledních 15 letech dochází až na drobné výjimky a meziroční výkyvy k jednoznačnému a prakticky permanentnímu poklesu počtu obyvatel. Graf 2: Vývoj celkového počtu obyvatel města (1991 – 2015)

Počet obyvatel 4 600 4 550 4 500 4 450 4 400 4 350 4 300 4 250 4 200 4 150


20

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

4 100


Co se týče počtu obyvatel v základních sídelních jednotkách (ZSJ), tak nejnovější údaje pochází z roku 2011. Časová řada sledující počet obyvatel a další informace o ZSJ jsou znázorněny v následující tabulce. Z hlediska výměry je v území největší ZSJ Pěkov s 633 ha a nejvíce obyvatel se ve sledovaném období nachází v ZSJ Velká Ledhuje s 2339 obyvateli. Tab. 4: Údaje o ZSJ Hlavňov

Hony

Pěkov

Police n. M.

Radešov

V. Ledhuje

050130 435 150 151 150 100%

118893 293 65 56 55 85%

118907 633 245 249 276 113%

125326 361 1378 1403 1296 94%

125334 128 60 65 67 112%

125342 589 2582 2472 2339 91%

kód ZSJ Výměra (ha) Počet obyvatel 1991 Počet obyvatel 2001 Počet obyvatel 2011 pohyb 2011/1991 Zdroj: RIS

V tabulce 5 je uveden přírůstek obyvatel (přirozený, migrační i celkový) k roku 2013. Z tabulky je patrné, že v Polici nad Metují dochází k relativně většímu úbytku obyvatel, než ve vyšších řádovostních jednotkách, a to jak celkově, tak i migračně a přirozeně. Z tabulky je patrné, že Police nad Metují ztrácí víc díky zápornému migračnímu saldu. Je potřebné, aby došlo k přerušení tohoto trendu odlivu obyvatel z města např. zajištěním potřebné občanské vybavenosti, pracovních příležitostí a dalších faktorů ovlivňujících migrační tendence a trendy ve městě (viz též dotazníkové šetření). Tab. 5: Srovnání přírůstku obyvatel v jednotlivých územních celcích Rok

Název územního celku

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

2013

Police nad Metují

-14

-0,33

-32

- 0,75

-46

- 1,09

2013

Královéhradecký kraj

-467

- 0,08

-570

- 0,10

-1 037

- 0,18

2013

ČR

-2 409

- 0,02

-1 297

-0,01

-3 706

- 0,04

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový

Zdroj: ČSÚ

Bilance přirozeného a migračního přírůstku obyvatel v letech 1990 – 2014 je znázorněna v následujícím grafu. Pro přehled je zde uveden zelenou křivkou i celkový přírůstek, který shrnuje oba dva uvedené přírůstky a lze z něho odvodit, jak si v této oblasti území vedlo. Největší záporné přírůstky jsou vždy způsobeny migračním pohybem (patrné zejména v letech 1991 a 2013). Naopak kladné přírůstky jsou poměrně stabilně rozloženy mezi přirozený a migrační přírůstek. Jedním z externích vlivů, které by mohly mít do budoucna potenciál přispět ke zlepšení migračního salda, jsou aktuálně dostupné vratné zdroje (levné půjčky, úvěry na bydlení), které zpřístupní bydlení dalším skupinám obyvatel (bydlení ve městech bývá dražší a díky lepší dostupnosti půjček by tak mohlo dojít k usnadnění získání vlastního bydlení ve městech, tedy i v Polici n. Met.)


21


Graf 3: Přirozený a migrační přírůstek v letech 1990–2014 na území Police nad Metují 60 40 20

-20

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

0

-40

Přírůstek přirozený

-60

Přírůstek migrační Přírůstek celkový

-80 Zdroj: ČSÚ

V následující tabulce je sledován pohyb obyvatel v roce 2014 a kromě Královéhradeckého kraje a ČR je porovnáván i s ORP Náchod. Sledovaná data jsou oproti roku 2013 podrobnější v tom, že je zde uveden počet osob v přirozeném přírůstku (živě narození, zemřelí) i migračním přírůstku (přistěhovalí, vystěhovalí). Tab. 6: Porovnání přírůstku obyvatel v roce 2014 Počet obyvatel

Police n. M. ORP Náchod Královéhradecký kraj ČR

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

4201 61 089

100 100

39 608

0,93 1,00

50 658

1,19 1,08

91 738

2,17 1,21

113 903

2,69 1,48

551 590

100

5518

1,00

5614

1,02

4397

0,80

4620

0,84

100 109860 1,04 105665 1,00 41625 0,39

19964

0,19

10 538 275 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

Hustota zalidnění v Polici nad Metují je ve srovnání s vyššími územními celky (viz tabulka 7) nadprůměrná, což je dáno městským charakter osídlení a tedy vyšší koncentrací osob na omezeném území. Tab. 7: Porovnání hustoty zalidnění v roce 2013 Rozloha v km2

Počet obyvatel k 31. 12

Police nad Metují

24,4

4234

Hustota zalidnění (obyv./km2) 174

Okres Náchod

852

111 874

131


4 759,00

551 909

116

Česká republika

78 866,00

10 512 419

133

Zdroj: ČSÚ, RIS


22


3.2. Věková struktura Věková struktura obyvatelstva Police nad Metují je dlouhodobě ovlivněna vývojem porodnosti a úmrtnosti a částečně také migračními pohyby. Z následující tabulky je zřetelně viditelné, že v území dochází ke stárnutí populace z toho důvodu, že poproduktivní věková skupina (65 a více let) je četněji zastoupená, než předproduktivní věková skupina. Tento jev je v současnosti běžný ve většině obcí v ČR. Patrný je velký rozdíl mezi pohlavími, kdy u mužů je četnější zastoupení v předproduktivním věku, zatímco u žen je to v poproduktivním věku. Lze to vysvětlit tím, že u žen je obecně vyšší naděje dožití, což je vidět i v tabulce 8, protože rozdíly mezi počtem mužů a žen jsou mnohem výraznější u poproduktivní věkové skupiny než u předproduktivní. Tab. 8: Věková struktura obyvatel v Polici nad Metují v období let 2008 - 2013 Rok Obyvatelstvo Věková skupina celkem celkem muži (31.12.) 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 2008 4292 626 2 913 753 326 1468 306 300 2009 4287 638 2 879 770 335 1453 311 303 2010 4311 665 2 868 778 344 1 452 308 321 2011 4301 676 2 829 796 346 1 413 316 330 2012 4280 675 2 787 818 346 1 392 327 329 2013 4234 663 2 742 829 337 1 378 330 326

ženy 15-64 1445 1426 1 416 1 416 1 395 1 364

65+ 447 459 470 480 491 499

Zdroj: ČSÚ

Zjištěné hodnoty týkající se průměrného věku obyvatel města jsou porovnávány s vyššími územními celky a znázorněny jsou v grafu 4. Výše uvedené informace dokládají, že stáří populace v Polici nad Metují je výrazně nadprůměrné. Graf 4: Průměrný věk obyvatel v Polici nad Metují a jeho srovnání s dalšími územními celky 43 42,5 42 41,5 41 40,5 40 39,5 39 38,5 38 2003

2004

2005

Police nad Metují

2006

2007

okres Náchod

2008

2009

Královehradecký kraj

2010

2011

Česká republika

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ


23

2012


Index stáří je ukazatel, kterým lze charakterizovat věkové složení obyvatel. Udává se jako počet obyvatel poproduktivní složky (ve věku 65 a více let) na 100 obyvatel v předproduktivním věku (0–14 let). Údaje za město jsou v tabulce 9 porovnávány s vyššími územními celky, jako je Královéhradecký kraj a ČR. V tomto porovnání je město rovněž spíše negativně hodnoceno z důvodu nadprůměrné hodnoty indexu stáří, což opět odpovídá trendu stárnutí populace a vyšším podílem poproduktivní věkové skupiny. V dotazníkovém šetření téměř 40 % respondentů uvedlo, že stárnutí populace vidí jako jednu z největších hrozeb pro Polici nad Metují do budoucna. Tab. 9: Index stáří pro rok 2013 Územní celek Police nad Metuji Královéhradecký kraj ČR Zdroj: RIS, ČSÚ

0 - 14 663 82 276 1 577 000

65 a více let 829 101 699 1 826 000

Index stáří 125,04 123,60 115,79

3.3. Struktura obyvatel podle vzdělání Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 mělo 38 % obyvatel Police nad Metují ve věku 15 a více let nejméně maturitu, vysokou školu absolvovalo 8 % obyvatelstva. Nejpočetnější skupina obyvatel v Polici n. M. (41 %) má střední vzdělání včetně vyučení bez maturity. Úplné středoškolské vzdělání, tzn. s maturitou má 26 % obyvatel a 20 % obyvatel má základní vzdělání (sem spadají i obyvatelé s nedokončeným vzděláním). Graf 5: Obyvatelstvo Police nad Metují podle nejvyššího dokončeného vzdělání v roce 2011 3%

1%

1% 8%

20% Bez vzdělání Základní vč. neukončeného

26%

Střední vč. vyučení (bez maturity) Úplné střední s maturitou 41%

Nástavbové studium Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské

Zdroj: SLDB 2011 Pro analýzu vzdělanostní struktury je důležité srovnání s vyššími celky. Zatímco v Polici nad Metují převažuje kategorie středoškolsky vzdělaných lidí (s maturitou i bez maturity), žije zde výrazně nižší podíl vysokoškoláků než je tomu např. v Královéhradeckém kraji nebo v ČR. Pro srovnání (data za rok 2011): v ČR absolvovalo vysokou školu 12,5 % obyvatel a minimálně maturitu má přes 43,6 % obyvatel starších 15 let. Úroveň vzdělanosti obyvatelstva je z tohoto pohledu v Polici nad Metují ve srovnání s ČR mírně podprůměrná, což není nijak neobvyklý stav, neboť absolventi po


24


dostudování zůstávají spíše ve větších městech. Tento jev je v případě Police n. M. umocněn poměrně velkou vzdáleností od sídel vysokých škol a tedy ještě vyšší pravděpodobností, že se absolventi do rodného města nevrací. Pokud porovnáváme data za okres Náchod, má obyvatelstvo v Polici nad Metují také v průměru nižší úroveň vzdělání. V okrese Náchod má ukončené vysokoškolské vzdělání 8,6 % obyvatel a minimálně maturitu má 41 % obyvatel. V tabulce 10 je vidět i srovnání s okolními městy. Z tohoto srovnání vyplývá, že Police n. M. je na tom lépe než Broumov, kde přes 60 % obyvatel nemá dokončené střední vzdělání s maturitou (vyšší podíl než u Police n. M.), zatímco podíl obyvatel s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním je nižší. Hronov má poměrně výrazně vyšší podíl s obyvatel s dokončeným středoškolským vzděláním s maturitou a naopak nižší podíl obyvatel bez maturity. Nicméně je zajímavé, že vysokoškoláků je naopak vyšší podíl v Polici n. M., i když se nejedná o výrazný rozdíl. Oproti předchozímu sčítání je však znatelný posun ve vzdělanosti obyvatel, neboť v roce 2001 nemělo více než 66 % obyvatel dokončené středoškolské vzdělání s maturitou a podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel byl pouze zhruba 5 %. Tab. 10: Vzdělanostní struktura obyvatel v roce 2011 (%) Česká republika

KH kraj

ORP Náchod

Hronov

Broumov

Police n. M.

Bez vzdělání

0,47

0,47

0,35

0,32

0,64

0,45

Základní vč. neukončeného

17,56

17,64

17,84

18,75

22,81

19,47

Střední vč. vyučení (bez maturity)

32,99

35,48

36,47

37,10

39,04

38,68

Úplné střední s maturitou

27,10

27,43

28,36

28,44

22,22

24,86

Nástavbové studium

2,77

2,97

2,94

2,91

2,58

2,87

Vyšší odborné vzdělání

1,31

1,29

1,15

1,11

0,70

1,26

Vysokoškolské

12,46

10,13

8,61

7,53

5,57

7,78

Zdroj: SLDB 2011

3.4. Struktura obyvatel podle národnosti Z hlediska národnostního složení je obyvatelstvo v Polici nad Metují poměrně homogenní, neboť téměř tři čtvrtiny obyvatel (necelých 73 %) se dle SLDB 2011 přihlásily k české národnosti. Téměř 24 % při SLDB neuvedlo svoji národnost (přesto, že jde o vysoký podíl, je to stav srovnatelný s obdobnými celky). Ostatní národnosti jsou na území Police nad Metují zastoupeny minimálně (méně než 1,2 %). Při srovnání podílu cizinců žijících v Polici nad Metují s jinými obdobnými městy je situace podobná a nenalezneme zde výraznější odlišnosti. Při srovnání s vyššími územními celky zde žije méně cizinců, což je logické vzhledem k např. výrazně lepšímu pracovnímu uplatnění nebo dosažitelnosti vzdělání ve větších městech a obecně vyšší koncentraci cizinců a menšin ve větších městech. V Polici nad Metují je nejvíce zastoupena národnost slovenská (1,15%), téměř půl procenta obyvatel se hlásí k německé národnosti (0,41 %), což může souviset s geografickou polohou a historickým německým osídlením, a polské národnosti (0,36 %) dané blízkostí hranic s Polskem a přistěhováním za pracovními příležitostmi.


25


Tab. 11: Národnost obyvatel v % k 26. 3. 2011 ČR česká moravská slezská slovenská maďarská německá polská romská ruská ukrajinská vietnamská neuvedeno Zdroj: SLDB 2011

64,31 5,00 0,12 1,41 0,09 0,18 0,37 0,05 0,17 0,51 0,28 25,32

Královéhradecký kraj 71,03 0,13 0,01 1,03 0,07 0,23 0,23 0,06 0,05 0,38 0,16 25,74

ORP Náchod 72,45 0,11 0 0,92 0,05 0,26 0,26 0,08 0,05 0,43 0,36 24,22

Police nad Metují 72,75 0,07 0 1,15 0,02 0,41 0,36 0 0,07 0,29 0,26 23,81

3.5. Struktura obyvatel podle náboženství Při SLDB 2011 se 13,17 % obyvatel Police nad Metují označilo za věřící, tj. hlásící se k církvi či náboženské společnosti, což je o něco méně než celorepublikový průměr (14,02 %), ale více, než je podíl věřících evidovaný v Královéhradeckém kraji (pouze 10,39 %). Dalších 316 lidí (7,55 %) se označilo za věřící, nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti. Zde je třeba podotknout, že téměř 46 % lidí neuvedlo v otázce víry žádnou odpověď a „bez víry“ se označilo zhruba 33 % obyvatel (1393). Téměř tři čtvrtiny všech věřících (67,15 %) se hlásí k římskokatolické církvi, jež je tak dominantní církví ve městě. Druhou největší církví je Československá husitská (hlásí se k ní 11,98 % věřících), což je podíl vyšší, než je celorepublikový průměr (2,68%). Tab. 12: Náboženská víra k 26. 3. 2011 v % ČR Věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti z celkového počtu obyvatel, z toho: Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích Zdroj: SLDB 2011

14,02

Královéhradecký kraj 10,39

ORP Náchod 15,82

Police M. 13,17

0,50 0,74 2,68 73,96 3,54

0,72 1,60 8,56 65,94 3,91

0,87 2,64 12,50 68,13 2,44

0,54 0,18 11,98 67,15 1,81

0,89

1,10

1,28

0,73

1,40

1,00

0,68

0,91


26

n.


3.6. Dílčí SWOT - Obyvatelstvo Tab. 13: Dílčí SWOT analýza – obyvatelstvo Silné stránky  Pozitivní trend zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel 

Mírně vyšší podíl obyvatel ve skupině do 14 let než je průměr v ČR





 

Příležitosti 

Slabé stránky Snižování počtu obyvatel od roku 2000, se zvýrazněním trendu v posledních třech letech Významně negativní trend migrační výměny a indikace snižujícího se zájmu či dostupnosti bydlení ve městě Celkově starší věková struktura populace Pokles počtu obyvatel v centrálních částech města Hrozby Pokračování makrotrendu stárnutí populace a neřešení této hrozby (změna nároků na veřejné služby a infrastrukturu)


27


4. Bydlení 4.1. Struktura domovního a bytového fondu Nejnovější informace o struktuře a kvalitě domovního a bytového fondu byly získány při SLDB, které proběhlo v březnu 2011. Domovní a bytový fond je posuzován z několika různých hledisek. Sleduje se nejen počet domů a bytů a způsob jejich využití, ale také jejich stáří, vybavení a intenzita nové bytové a domovní výstavby. Celkový počet domů a počet obyvatel jsou jedny z mála ukazatelů, které lze sledovat a porovnávat až do 19. stol. a údaje jsou zveřejněny v Historickém lexikonu. Vývoj počtu domů a obyvatel v Polici nad Metují v období od roku 1869 do roku 2011 je znázorněn v následujícím grafu. Celkový počet domů ve městě se ve sledovaném období trvale zvyšuje, kdy jedinou výjimkou je jejich pokles po roce 1950. Období poměrně intenzivní domovní výstavby probíhalo zejména ve třicátých letech 20. století a po druhé světové válce, a to i vlivem oživení podnikání. Naopak v padesátých letech byla bytová výstavba úplně zastavena a její dynamika se obnovila až v šedesátých letech, a to vlivem členů Stavebního bytového družstva i soukromníků. Detailní data o domovním a bytovém fondu ve městě jsou uvedena v následujících tabulkách a grafech. Z grafu jsou patrné i některé indicie vývoje struktury bytového fondu. Zatímco v sedmdesátých letech byl poměrně výrazný nárůst počtu obyvatel doprovázen dokonce mírným poklesem počtu domů, lze předpokládat v tomto období spíše výstavbu objektů skupinového bydlení (typicky panelové domy), v posledních 20-30 letech lze pozorovat opačný trend, kdy při zhruba stabilním počtu obyvatel dochází k rychlému nárůstu počtu domů naznačující zvyšování podílu obyvatel bydlících v RD. Počet domů v jednotlivých ZSJ je značně rozdílný. Největší počet domů byl v roce 2011 ve Velké Ledhuji (418 domů na 2339 obyvatel), Polici nad Metují (292 domů na 1296 obyvatel) a v Pěkově (132 na 276 obyvatel). Naopak nejméně jich bylo v Radešově (27 domů na 67 obyvatel). Z tabulky 14 je vidět jednak vývoj počtu domů, především stavba rodinných domů ve Velké Ledhuji poté, co se připojila k Polici nad Metují ve 20. letech 20. století a výstavba panelových domů v 70. a 80. letech také ve Velké Ledhuji. V současné době je patrné, že ve všech částech obce s výjimkou Police nad Metují dochází k nárůstu počtu domů, nejvíce pak ve Velké Ledhuji. Tab. 14: Vývoj počtu domů v částech obce Police nad Metují

Hlavňov Hony Pěkov Police n. Met. Radešov Velká Ledhuje

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

96 46 100 275

97 46 109 282

95 48 106 283

101 48 112 290

99 56 132 337

102 56 133 347

110 60 142 356

115 55 141 376

90 148 597

87 32 101 322

62 29 94 297

94 36 120 302

98 38 129 301

102 43 132 292

21 76

22 71

21 75

23 79

25 97

26 99

24 160

25 213

-

22 258

18 293

25 361

25 384

27 418

Zdroje: Historický lexikon obcí, ČSÚ


28


Graf 6: Vývoj počtu domů a obyvatel v Polici nad Metují 6000 5000

5557 4818 4702 4822

5024

4746 4738

4676

4169 4312 4160

4480 4396

4183

4000 3000 2000 1000

614

627

628

746

653

763

852

925

835

822

793

938

1014

975

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Počet domů

Počet obyvatel

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2001, I. díl; 2011 SLDB 2011

V následující tabulce jsou uvedeny vybrané ukazatel týkající se bydlení v roce 2011 v Polici nad Metují. Pro porovnání jsou v tabulce uvedena data za vyšší územní jednotky. V tomto porovnání je město nadprůměrné v počtu rodinných domů, domů sloužících k rekreaci a naopak podprůměrné v počtu bytových domů. Tab. 15: Ukazatele bydlení v Polici nad Metují v roce 2011 ČR

Královéhradecký kraj Abs. %

Abs.

%

1800075

100,00

109736

1554794

86,37

bytové domy

211252

jiné

Celkem obydlené domy podle druhu z toho rodinné domy

Počet neobydlených domů s byty celkem – nejčastější důvody neobydlenosti: z toho slouží k rekreaci přestavba domu nezpůsobilé k bydlení ostatní

ORP Náchod

Police n. M.

Abs.

%

100,00

12730

100,00

96055

87,53

11294

88,72

899

88,66

11,74

11466

10,45

1198

9,41

94

9,27

34029

1,89

2215

2,02

238

1,87

21

2,07

356933

100,00

27218

100,00

3187

100,00

214

100,00

168723

47,27

15244

56,01

1868

58,61

137

64,02

18166

5,09

1188

4,36

122

3,83

17

12,41

23672

6,63

1700

6,25

175

5,49

9

6,57

146372

41,01

9086

33,38

1022

32,07

78

56,93

Zdroj: SLDB 2011


29

Abs. 1014

% 100,00


Podíl zastavěných ploch na území Police nad Metují je pro zajímavost uveden v následujícím obrázku včetně porovnání s okolními obcemi. V tomto porovnání vychází Police nad Metují nadprůměrně, což je způsobeno městským charakterem zástavby (hodnota zastavěných ploch činí v roce 2013 celkem 57,08 ha z celkové plochy 2439,97 ha). Z hlediska využití půdy v území je vhodné, aby docházelo k hospodárnému využívání zastavěného území a naopak zajištění určité ochrany nezastavěného území, proto by při rozvoji města nemělo docházet k výraznému zvýšení tohoto podílu, zejména z důvodu ochrany přírody a krajiny. Obrázek 8: Podíl zastavěné ploch (%) v Polici nad Metují a v okolních obcích v roce 2013

Zdroj: Janitor, Veřejná databáze ČSÚ Počet dokončených bytů je zásadním ukazatelem vývoje bytového fondu a souvisí s regionálními rozdíly, ekonomickou situací města a migračním stavem. Tento ukazatel je v území od roku 2011 na výrazném poklesu, což je viditelné i z následujícího grafu, kde je znázorněna výstavba bytů od roku 2003. Pro porovnání je v grafu uvedeno i město Česká Skalice, která má k roku 2015 o 884 obyvatel více, přesto je počet dokončených bytů v Polici n. M., s výjimkou roku 2013, vyšší, což je kladné zjištění v této oblasti. Problémem v oblasti bydlení je i stárnutí bytového fondu, kdy se zde nachází nejvíce vystavěných domů v období let 1920 – 1970 (v porovnání s vyššími územními celky v následující tabulce se jedná o vysoký podíl) a stáří těchto domů se pohybuje v rozmezí 45 ‒ 95 let. Údaje týkající se novodobé výstavby (období let 2001 – 2011) se jeví ve srovnání jako průměrné. Celkové stáří bytového fondu tak lze hodnotit jako průměrné, resp. mírně vyšší.


30


Graf 7: Dokončené byty v Polici nad Metují 38

40 35 27

30 25

26

20

20 12

15 10 0 2003

9

5

11

5

15

13

3 2004

4 2005

11 5 2006

7 2007

2008

8

Police n. Met.

8

7

2011

2012

6

2009

2010

7

5

13 3

2013

5 2014

Česká Skalice


Podle respondentů dotazníkového šetření je největším problémem, který se týká bydlení v Polici nad Metují, nedostatek startovacích bytů pro mladé (uvedla téměř polovina respondentů). Tab. 16: Období výstavby nebo rekonstrukce obydlených domů Královéhradecký ORP Náchod kraj Celkem 100,00 100,00 1919 a dříve 15,01 15,16

Police n. Metují 100,00 18,13

1920-1970

33,12

34,76

32,88

1971-1980 1981-1990

15,72 12,87

15,63 12,30

13,25 13,13

1991-2000

10,56

10,86

9,50

2001-2011

10,42

9,05

10,00

Zdroj: SLDB 2011

4.2. Sociálně vyloučené lokality Dle aktuálního vymezení sociálně vyloučených lokalit se na území města nenachází žádná SVL (nejbližší leží ve městě Náchod). Na území je však registrováno několik lokalit s vyšší koncentrací sociálně slabých obyvatel, konkrétně zejména: 



ulice 17. listopadu - V objektu ve vlastnictví města, vzdáleném cca 1 km od centra žije cca 60 obyvatel převážně romské národnosti v bytech 4. kategorie. U základní školy – Na Babí - Jedná se o objekt v osobním vlastnictví se sedmi byty, ve kterých žije odhadem cca 35 osob. Objekt je v havarijním stavu, je zde špatná komunikace a spolupráce s obyvateli.

V uvedených oblastech je sociální vyloučení spojeno mimo jiné s těmito příčinami: chybějící zájem lidí z uvedených lokalit o dění ve městě i ve společnosti, životní strategie orientované na přítomnost – odkládání řešení problémů do budoucna – chybí vize budoucnosti, nedostatek představivosti, vzorů, modelů, alternativ, uzavřenost do vlastní skupiny, obranný val, kumulace lidí se stejnými problémy, migrace a přelévání lidí znemožňuje kontinuitu apod. Analytická část – Profil města

31


4.3. Dílčí SWOT - Bydlení Tab. 17: Dílčí SWOT analýza – bydlení Silné stránky  Atraktivita města pro bydlení

    





Příležitosti Podpora sociálního bydlení jako jednoho z nástrojů deinstitucionalizace sociálních služeb Příznivá situace na trhu s nemovitostmi (levné půjčky na bydlení) otevírající příležitost pořízení bydlení ve městě a zlepšení migračního salda





Slabé stránky Stárnutí bytového fondu, resp. mírně nadprůměrné stáří Výrazný pokles počtu dokončených bytů v posledních 5 letech Nedostatek podporovaných bytů ve městě (startovací, pečovatelské) Přítomnost lokalit majících charakteristiky SVL Plochy vymezené v ÚP pro bydlení nejsou ve vlastnictví města Hrozby Pokračující stárnutí bytového fondu a nedostatek financí na jeho údržbu Neřešení problémů se zvýšenou koncentrací sociálně slabšího obyvatelstva v některých lokalitách


32


5. Hospodářství 5.1. Ekonomická situace 5.1.1. Vývoj počtu ekonomických subjektů Převážná většina ukazatelů ekonomické úrovně a hospodářského vývoje je standardně uváděna jen za jednotlivé kraje či za republiku jako celek. Zdroje dat charakterizující hospodářství na úrovni obcí jsou omezené. Základním zdrojem informací v této oblasti je Registr ekonomických subjektů (RES), který provozuje Český statistický úřad. 1 V níže uvedené tabulce jsou za roky 2007 ‒ 2009 uvedeny registrované ekonomické subjekty nacházející se v Polici nad Metují s přiděleným identifikačním číslem, bez ohledu na jejich ekonomickou aktivitu. Od roku 2010* jsou pak uvedeny pouze ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou (do roku 2010 se tento údaj nesledoval). Ekonomické subjekty mohou být neaktivní např. z důvodu ukončení činnosti ekonomického subjektu bez ukončení jeho právní existence, z důvodu dočasného přerušení činnosti nebo tím, že ekonomickou činnost ještě nezahájily a třeba ani nezahájí. V roce 2013 bylo ve městě evidováno celkem 931 ekonomických subjektů, z toho 493 se zjištěnou aktivitou (tzv. statistická jednotka typu podnik), což představuje necelých 53 % ze všech registrovaných subjektů (v Královéhradeckém kraji činí tento podíl 56,1 %). Počet ekonomicky aktivních subjektů byl po celé období 2010 – 2012 mírně rostoucí, s maximem 509 aktivních ekonomických subjektů v roce 2012. K poklesu počtu podniků došlo mezi roky 2012 a 2013 o 16 jednotek, což je snížení o zhruba 3,14 %. Pokles jde na vrub snížení počtu podnikajících fyzických osob (živnostníků), zatímco současně docházelo k růstu počtu právnických osob. Ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy tvoří 78 % fyzické osoby, což je mírně vyšší číslo než je průměr za celý Královéhradecký kraj (76,4%), což je očekávatelné, firmy mají často sídlo ve větších městech. Jejich podíl od roku 2010 mírně klesl ve prospěch právnických osob, což je shodný trend jako v Královéhradeckém kraji, kde také dochází k postupnému snižování podílu fyzických osob ve struktuře ekonomických subjektů. Právnické osoby tak v Polici nad Metují v roce 2013 tvořily 22 % ze všech subjektů zapsaných v RES. Tab. 18: Přehled počtu ekonomických subjektů v Polici nad Metují v letech 2007 – 2013 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ekonomické subjekty cel906 928 922 489* 495* 509* kem Fyzické osoby . . . 410 408 407 Právnické osoby . . . 79 87 102

2013 493* 385 108

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo, * počet subjektů se zjištěnou aktivitou

1

Údaje o organizační struktuře národního hospodářství jsou sestaveny z dat vedených v Registru ekonomických subjektů

(RES). RES je pravidelně aktualizován daty ze statistických zjišťování, z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů a z administrativních zdrojů. Subjekt, který podle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu, je označován jako statistická jednotka typu podnik.


33


5.1.2. Struktura ekonomických subjektů podle odvětví činnosti Z hlediska převažující ekonomické činnosti působilo 17,04 % ekonomických subjektů v průmyslu, v odvětví obchodu, oprav a údržby vozidel 16,02 %, stavebnictví 11,56 % a v oblasti profesních, vědeckých a technických činností 8,52 % subjektů. To je situace zhruba srovnatelná s Královéhradeckým krajem, jen na území Police nad Metují je mírně vyšší podíl podniků působících v průmyslu (o 2,33 %) a podniků působících v oblasti zdravotní a sociální péče a naopak nižší podíl podniků, které působí v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství (o 2,78 %) a některých druhů služeb, což nejsou nijak zvláštní či neočekávatelné údaje s ohledem na městský charakter řešeného území. Tab. 19: Hospodářská činnost v roce 2013 Oblast činnosti

Police n. M. Abs.


%

Abs.

493

100

75140

100

45

9,13

4771

6,35

Průmysl celkem

84

17,04

11051

14,71

Stavebnictví

57

11,56

10396

13,84

79

16,02

13280

17,67

Ekonomické subjekty celkem Zemědělství, lesnictví, rybářství

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování

%

15

3,04

2077

2,76

Ubytování, stravování a pohostinství

27

5,48

4505

5,99

Informační a komunikační činnosti

9

1,83

1221

1,62

Peněžnictví a pojišťovnictví

18

3,65

3263

4,34

Činnosti v oblasti nemovitostí

11

2,23

2512

3,34

Profesní, vědecké a technické činnosti

42

8,52

7944

10,57

Administrativní a podpůrné činnosti

6

1,22

864

1,15

Veřejná správa a obrana

6

1,22

966

1,29

Vzdělávání

7

1,42

1355

1,80

Zdravotní a sociální péče

17

3,45

1499

1,99

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

12

2,43

1795

2,39

Ostatní činnosti

45

9,13

5893

7,84

Nejištěno

13

2,64

1748

2,33

Zdroj: RIS

5.1.3. Struktura ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Přestože hodnocení ekonomických subjektů podle počtu jejich zaměstnanců je mírně zkresleno skupinou podniků, které neuvedly počet svých zaměstnanců, je ze srovnání s krajskou úrovní patrné, že ve větších velikostních kategoriích (zejména v kategorii podniků s 25-99 zaměstnanci) je v Polici nad Metují relativní podíl těchto podniků na celku vyšší, než je tomu na celokrajské úrovni. Celkově lze označit velikostní strukturu podniků ve městě za příznivou, se zastoupením jak množství mikropodniků a malých podniků, představující zejména flexibilitu podnikání a schopnost přizpůsobit se změnám v ekonomice, na straně druhé i zastoupení středních a velkých podniků, jež jsou předpokladem stability, ale i motorem rozvoje a inovací.


34


Tab. 20: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v roce 2013 Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 - 249 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců 500 - 999 zaměstnanců

Červený Kostelec

Police nad Metují Abs. %

Královéhradecký kraj Abs. %

Abs.

%

493

100,00

1 053

100,00

75 140

100,00

101 312 54 6 5 8 6 1 -

20,49 63,29 10,96 1,22 1,01 1,62 1,22 0,20 -

180 695 115 13 17 7 11 9 4 0 1 1

17,09 66,00 10,92 1,23 1,61 0,66 1,04 0,85 0,38 0,00 0,09 0,09

16 504 46 007 8 660 1 356 1 160 276 598 333 152 22 41 15

21,96 61,23 11,53 1,80 1,54 0,37 0,80 0,44 0,20 0,03 0,05 0,02

Zdroj: vdb.czso.cz Graf 8: Ekonomické subjekty s rozdělením podle počtu zaměstnanců v roce 2013 1,22

1,62

1,01

1,22

0,2 Neuvedeno 20,49

10,96

Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců

63,29

25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 250 - 499 zaměstnanců

Zdroj: vdb.czso.cz V následující tabulce jsou uvedeni největší zaměstnavatelé s 25 a více zaměstnanci, kteří v roce 2011 působili na území Police nad Metují. Zaměstnavatelé, u kterých nebyl uveden počet zaměstnanců, zde nejsou zmíněni. V kategorii podniků s více než 25 zaměstnanci bylo v roce 2011 v Polici nad Metují evidováno 15 firem, přičemž početně převažovala kategorie podniků s 25 – 49 zaměstnanci. Největším zaměstnavatelem ve městě je společnost HAUK s. r. o. zabývající se od roku 1998 výrobou svařovaných a lisovaných dílů pro automobilový průmysl. Tato společnost využívá k prodeji a výrobě 5 výrobních lokalit, všechny se nachází v Polici nad Metují. V roce 2015 firma zaměstnávala cca 400 osob (včetně agenturních) a zahájila výstavbu nové haly určené pro výrobu interiérových dílů o podlahové ploše 3 000 m².


35


Dvěma velkými zaměstnavateli v Polici nad Metují jsou VEBA a.s. a Pejskar a spol. Ani jedna z těchto firem však nemá sídlo v Polici nad Metují, a proto je uvedena v RES u jiné obce. VEBA a.s. je podnik zaměřený na textilní průmysl, u kterého ale nejsou přesné údaje o počtu zaměstnanců v jednotlivých závodech. Celkově však tato společnost má 3 závody a přes 1000 zaměstnanců, tudíž se dá předpokládat, že závod v Polici nad Metují zaměstnává řádově několik stovek zaměstnanců. Firma Pejskar a spol. s.r.o. je zaměřena na zpracovatelský průmysl (masna) a patří do kategorie 100 ‒ 199 zaměstnanců. Tab. 21: Největší zaměstnavatelé v Polici nad Metují Zaměstnavatel Činnost HAUK s.r.o. VISUS, spol. s r.o. Microtherm CZ s.r.o. Ing. Jaromír Kříž - C R O S S Základní škola a Mateřská škola, Police nad Metují Město Police nad Metují Technické služby Police nad Metují, s. r. o. Základní umělecká škola Police nad Metují Domov důchodců Police nad Metují KVÍČEROVSKÁ PEKÁRNA spol. s r.o. MERKUR TOYS s.r.o. VK LOŽISKA s.r.o.

Počet zaměstnanců

Automobilový průmysl

250-499

Ambulantní zdravotní péče

50-99

Výroba (termostaty a prvky tepelné ochrany apod.) Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění Základní vzdělávání na druhém stupni základních škol

50-99 50-99 50-99

Všeobecné činnosti veřejné správy

50-99

Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí ad.

25-49

Umělecké vzdělávání

25-49

Sociální péče v domovech pro seniory ad. Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých ad. Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Maloobchod v nespecializovaných prodejnách ad.

25-49 25-49 25-49 25-49

Zdroj: http://apl2.czso.cz/irsw/dotaz.jsp

Celkem tak v Polici nad Metují fungují (a mají sídlo) tři střední firmy, nepočítáme-li nepodnikatelské subjekty zajišťující veřejnou správu či služby (velikostně jsou charakteru střední firmy také město Police nad Metují a ZŠ a MŠ Police nad Metují). Kromě nich zde sídlí i jeden velký podnik a dále dva závody podniků majících sídlo mimo Polici n. Metují, ale zaměstnávající ve městě řádově stovky zaměstnanců.

5.2. Zemědělství V oblasti zemědělství z hlediska výrobních typů leží Police nad Metují v oblasti typu bramborářskoječný a pšeničný. Tento výrobní typ je charakteristický reliéfem zvlněné kopcoviny o nadmořské výšce pohybující se v rozmezí 350 ‒ 600 metrů a průměrné roční teplotě vzduchu 7 ‒ 8 °C, genetický půdní typ je zejména hnědozem až mírná podzolizace. Ve městě podniká podle registru ekonomických subjektů v zemědělství celkem 45 ekonomických subjektů se zjištěnou aktivitou, což je 9,13 % z celkových 493 subjektů evidovaných na území města. Co se týká podílu na zaměstnanosti, tak v roce 2011 pracovalo 62 osob (3,59 %) v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství, což je při porovnání s vyššími územními celky a okolními městy nadprůměrná hodnota Analytická část – Profil města

36


(viz následující graf). Může to souviset s tím, že v minulosti v Polici nad Metují byla Střední zemědělská škola. Dalším důvodem může být to, že v Polici nad Metují je větší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze (necelých 63 %), zatímco u ostatních jednotek v grafu 8 je to pod 60 %. Není bez zajímavosti, že přesto, že se jedná o městské prostředí, vykazuje dokonce nepatrně vyšší podíl pracovníků v zemědělství, než je celokrajská úroveň. Graf 9: Podíl zaměstnaných v zemědělství (%) v Polici n. M. v roce 2011 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

3,59

3,46 2,91

2,71

2,53 1,99 1,6

Zdroj: SLDB 2011

5.3. Průmysl Počátky průmyslu jsou v území datovány k druhé polovině 19. století, kdy zde byla v roce 1855 zřízena přádelna lnu poháněna vodní silou, která byla později přestavěna na parní pohon. Průmyslové podniky zde začaly vznikat v roce 1886, kdy Josef Katschner postavil malou továrnu poháněnou vodním kolem a začaly se zde vyrábět zástrče, panty, šroubovací brusle a jiné kovové zboží. Jak již bylo výše v textu uvedeno, je průmysl v současnosti stěžejní hospodářskou oblastí, zajišťuje zde množství pracovních míst a má ve městě významnou roli a tradici. Největším zaměstnavatelem, jehož charakteristika byla výše v textu popsána, je společnost HAUK s. r. o. Na území města se nachází jedna průmyslová zóna, ovšem její využití je zatím částečné, zejména kvůli problematickému přístupu pro dopravu a zásobování zóny větší technikou. Na straně jedné by umožnění přístupu znamenalo přivedení těžké nákladní dopravy bezprostředně do centra města a do blízkosti občanské vybavenosti, vč. škol, druhá přístupová komunikace zase není dostatečně kapacitní, navíc s problematickým vlastnickými vztahy). V roce 2013 působilo v odvětví průmyslu 84 ekonomických subjektů (17,04 %). Z hlediska zaměstnanosti činil podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu 40,39 %, což je v porovnání s dalšími územními celky (uvedeno je v následujícím grafu) nadprůměrný podíl.


37


Graf 10: Podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu (%) v Polici n. M. v roce 2011 45

40,39 37,11

40

34,02

35

28,78

30

25,35

25 20 15 10 5 0 Police n. M.

Úpice

ORP Náchod


ČR

Zdroj: RIS

I přes výše zmíněný nadprůměrný podíl zaměstnaných v zemědělství je Police n. Met. typickým východočeským průmyslovým městem s industriální tradicí i současností.

5.4. Služby Zaměstnanost v terciéru byla v roce 2011 v Polici nad Metují pouhých 36,05 %, což nedosahuje hodnot zaměstnanosti v terciéru v Královéhradeckém kraji (46,17 %) ani průměru za celou ČR (50,58 %). V roce 2011 bylo podle SLDB zaměstnáno v odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 131 obyvatel (7,58%), ve vzdělávání 123 (7,12%) a zdravotní a sociální péče 93 pracujících obyvatel (5,38 %). Tab. 22: Zastoupení odvětví v terciéru ČR Odvětví

KHK

ORP Náchod

Police n. M.

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

Abs.

%

4580714

100

238986

100

25852

100

1728

100

466324

10,1 8

23243

9,73

2365

9,15

131

7,58

257645

5,62

11864

4,96

1128

4,36

65

3,76

informační a komunikační činnosti

144136 136119

3,15 2,97

7148 4808

2,99 2,01

597 393

2,31 1,52

38 26

2,20 1,50

peněžnictví a pojišťovnictví

112816

2,46

4833

2,02

534

2,07

18

1,04

357124

7,80

13537

5,66

1249

4,83

48

2,78

269797

5,89

13638

5,71

1362

5,27

81

4,69

velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství

činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče Celkem terciér % Zdroj: SLDB 2011

276436 6,03 296681 6,48 50,58 %

14507 6,07 16760 7,01 46,17 %


1494 5,78 1650 6,38 41,67 %

123 7,12 93 5,38 36,05 %

38


5.5. Cestovní ruch Na území města a v jeho bezprostředním okolí se nachází množství zejména přírodních zajímavostí. Zdejší členitá krajina, které dominují zalesněné hřebeny stolových hor a labyrinty rozsáhlých skalních měst, nabízí nepřeberné možnosti výletů a aktivní i pasivní rekreace v nedotčené přírodě. Díky poloze mezi Krkonošemi a Orlickými horami a zároveň bezprostředně na česko-polské hranici s řadou turistických přechodů je tato oblast ideální výchozí základnou i pro náročnější turisty, cyklisty či motoristy. V okolí města jsou vyhledávaným výletním cílem Polické a Broumovské stěny, pásmo zalesněných pískovcových skal mezi Broumovem a Policí nad Metují s nejvyšším vrcholem Božanovským Špičákem (773 m n. m.). Na hřebeni Broumovských stěn najdeme hojně navštěvované výletní a poutní místo Hvězdu s barokní kaplí s půdorysem hvězdy a turistickou chatou z 19. století. Broumovské stěny jsou národní přírodní rezervací, Polické stěny mají charakter národní přírodní památky. Pískovcová stolová hora Ostaš (700 m n. m.) je další výraznou dominantou okolí Police nad Metují. Ostaš je přírodní rezervací o výměře 29,5 ha, najdeme zde dva značené okruhy, které zpřístupňují pro turisty nejzajímavější partie (horní labyrint, dolní labyrint). Nejzajímavější historickou památkou v Polici nad Metují je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen nedlouho po r. 1253, dokončen kolem r. 1294. Jedná se o raně gotickou trojlodní baziliku s pětibokým uzavřeným vyvýšeným presbytářem. Uprostřed západního průčelí je raně gotický lomený portál s hlubokým ostěním a bohatým rostlinným dekorem, s románskými prvky. Portál vznikl kolem r. 1270 a je vzácnou sochařskou památkou. Přestože lze v Polici nad Metují nalézt další historicky či umělecky zajímavé objekty a lokality, jejich bezprostřední význam, ve srovnání s jinými destinacemi v okolí (Náchod, Broumov a další) je spíše omezený. Mezi hlavní atraktivity v rámci cestovního ruchu patří jednoznačně již zmíněné přírodní lokality v okolí města – Broumovské stěny a Ostaš, které nabízí možnosti rekreace i sportovního vyžití. V těchto odvětvích cestovního ruchu lze spatřovat potenciál dalšího rozvoje. Nabízí se spojení s blízkými destinacemi, jako jsou Broumovsko nebo Teplicko-adršpašské skály a v rámci nabídky společných produktů pro turisty, cyklisty, zimní sporty nebo pískovcové lezení zviditelnit i lokalitu Police nad Metují. Blízkost přírody, rekreace a atraktivních turistických míst ocenili i občané v rámci dotazníkového šetření jako jednu z hlavních výhod Police nad Metují. Další atraktivitou s potenciálem využití v cestovním ruchu jsou 2 muzea s nabídkou nevšedních kulturních a vzdělávacích akcí - muzeum stavebnice Merkur (výroba známé stavebnice se datuje od roku 1920) a Muzeum papírových modelů, kde najdeme exponáty domácích i zahraničních modelářů (vzniklo v roce 2012 a je druhé svého druhu na světě). Na základě studie Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (2001) byl v Polici nad Metují potenciál pro cestovní ruch označen jako velmi vysoký, je proto potřebné, aby bylo tohoto potenciálu na úrovni města dostatečně využito. V této studii byly hodnoceny kulturně historické památky (muzea, galerie, pořádání kulturních nebo společenských akcí, podmínky pro kongresový cestovní ruch aj.) jejich umístění a atraktivita. Pro využití tohoto potenciálu je ale nutné spolupracovat s okolními obcemi, které také mají v otázce cestovního ruchu co nabídnout.


39


5.5.1. Ubytovací a stravovací zařízení Základní infrastrukturu cestovního ruchu představují ubytovací a stravovací zařízení. Na území Police nad Metují se nachází 17 ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 426 lůžek , z nichž v šesti zařízeních je zároveň možnost stravování. Ve městě najdeme dalších 17 zařízení nabízející stravování. Tab. 23: Ubytovací a stravovací zařízení v Polici nad Metují Ubytovací zařízení Ubytovací kapacita (lůžek) Hotel Ostaš 27 Pension Brillia 51 Pension L 11 Pension M 9 Ubytování Na Zámečku 5 Turistická ubytovna TJ Spartak 49 Chatový areál Zděřina 120 Apartmán Seifertovi 6 Zahradní dům 5 Apartmány Fanuška 8 Penzion 65 13 Na Rynku 3 Penzion Selský dvůr 20+25 Penzionek pod Ostaší 6 Hostinec u Doležalů 35 Penzion Pod Jasanem 8 Chata Hvězda 9+16 Zdroj: http://www.meu-police.cz, http://www.policko.cz/cs/

Stravování ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano ne ano ne ano ne ano

Ve městě chybí zejména ubytovací zařízení nabízející vyšší standard a dále zařízení, která by nabízela např. podmínky pro realizaci kongresové turistiky, jež by mohla do města přitáhnout více návštěvníků. Celkově lze shrnout kapacity ubytovacích zařízení tak, že nižší standard v podobě penzionů, chatek a podobně je dostačující, je však třeba zapracovat především na vyšším standardu v podobě například hotelu, kde by se mohl ubytovat celý zájezd. Rozvoj v této oblasti může mít pozitivní dopad na současný potenciál cestovního ruchu. Pokud by například v zimním období navštívil město větší počet návštěvníků, vznikl by problém s jejich ubytováním, tito návštěvníci by se poté museli ubytovat v okolních městech či dalších zařízení.

5.5.2. Infrastruktura pro cestovní ruch Turistické informační centrum s celoročním provozem se nalézá v přízemí Pellyho domů. Poskytuje informace o akcích, turistice, cykloturistice a dalších aktivitách a turistických atraktivitách v Polici nad Metují a jeho okolí. Je zde k dispozici také regionální literatura, informace o regionu, veřejný internet, IC zajišťuje i předprodej vstupenek a další aktivity. V Polici nad Metují a jejím okolí se nachází několik turisticky atraktivních cyklotras a cyklostezek, které procházejí CHKO Broumovsko. Mezinárodní trasa č. 4000 - okruh Stěny, která je dlouhá 56 km a vede z Police nad Metují do Polska (Police nad Metují - Suchý Důl - Hlavňov - Sedlo Pasa pod Honským Špičákem - Křinice - Martínkovice - Božanov - Radków - Karlów - Machov - Bělý - Police nad Metují). Trasa č. 4003 - Pánova cesta je dlouhá 5 km a vede z okolí Broumovských stěn přes Hlavňov do obce Suchý Důl. Analytická část – Profil města

40


Obrázek 9: Cyklotrasy v Polici nad Metují a okolí

Zdroj: mapy.cz

Trasa č. 4151 - Vambeřická cesta vede z Police nad Metují do obce Slavný a celkem měří 4 km. Následuje trasa 4152 vedoucí z obce Brné do Police a vede zejména po komunikacích III. třídy a účelových komunikacích. Významnou cyklotrasou vedoucí přes Polici n. M. je trasa č. 22, která je nejdelší cyklotrasou na území Královéhradeckého kraje, měří 147 km a spojuje Orlické hory s Jizerskými horami. Územím prochází také část MTB maratonu Rallye Sudety. Trasa prochází územím Polických a Broumovských stěn v okolí místní části Hlavňov a dále protíná území sousedních obcí Suchý Důl, Machov, Bezděkov nad Metují, Bukovice a Žďár nad Metují. Celková délka závodu je 123 kilometrů. I přes tyto cyklostezky je nedostatek cyklostezek považován respondenty dotazníkového šetření za největší dopravní problém v Polici nad Metují (uvedlo téměř 35 % respondentů). Analytická část – Profil města

41


V Polici nad Metují a jejím okolí je vyznačeno několik turistických tras (viz obrázek 10), díky kterým lze navštěvovat turisticky zajímavá místa: - červená turistická trasa spojující Hvězdu, Kovářovu rokli, Polici n. M., Bezděkov n. Metují a dále - zelená turistická trasa vedoucí z přírodní rezervace Kočičí skály přes Ostaš, Polici nad Metují do Broumova - žlutá turistická trasa vede z Horního Dřevíče přes Žďár nad Metují do Police nad Metují a pokračuje přes Hlavňov do Kovářovy rokle. Obrázek 10: Turistické trasy v Polici nad Metují a okolí

Zdroj: mapy.cz


42


5.6. Trh práce 5.6.1. Pracovní síla a zaměstnanost Podle SLDB v roce 2011 bylo v Polici nad Metují sečteno 1863 ekonomicky aktivních osob (EAO)2, což představuje 44,54 % ze všech obyvatel, u kterých byly tyto údaje při SLDB zjištěny. Z těchto ekonomicky aktivních osob jich bylo 92,75 % zaměstnaných a 7,25 % nezaměstnaných. Míra ekonomické aktivity je v Polici nad Metují nižší než v Královéhradeckém kraji (47,60 %) a v ČR (48,68 %). Ze zaměstnaných osob mělo 91,72 % osob status zaměstnanců, zaměstnavatelů nebo osob samostatně výdělečně činných, 1,39 % byli pracující studenti a učni, 4,92 % byli pracující důchodci a 1,97 % ženy na mateřské dovolené. V roce 2011 bylo ekonomicky neaktivních 2162 obyvatel, z toho téměř 50 % byli důchodci a dalších 35 % byli žáci a studenti.

5.6.2. Zaměstnanost dle odvětví činnosti Z hlediska zapojení ekonomicky aktivních osob do jednotlivých odvětví národního hospodářství došlo po roce 1989 k výrazným strukturálním změnám. Nejnovější data o odvětvové činnosti ekonomicky aktivních osob jsou ze SLDB 2011. Podíly zaměstnaných v jednotlivých sektorech národního hospodářství na celkovém počtu zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti znázorňuje následující tabulka. Ve srovnání s vyššími územními celky je v Polici n. M. výrazně nadprůměrný podíl zaměstnaných v oblasti průmyslu (40,39 %), v Královéhradeckém kraji tento podíl činil 28,78 % a v ČR 25,35 %. Naopak podíl zaměstnaných v terciéru tvořil v Polici n. M. 36,1 %, což nedosahuje hodnot zaměstnanosti v terciéru v Královéhradeckém kraji ani průměru za celou ČR (již bylo řešeno výše v textu). Tab. 24: podíl zaměstnaných podle ekonomické činnosti (k 26. 3. 2011) ČR

KH kraj

Police n. M.

Zemědělství, lesnictví, rybářství

2,71

3,46

3,59

Průmysl

25,35

28,78

40,39

Stavebnictví

6,85

6,41

3,76

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

10,18

9,73

7,58

Doprava a skladování

5,62

4,96

3,76

Ubytování, stravování a pohostinství

3,15

2,99

2,20

Informační a komunikační činnost

2,97

2,01

1,50

Peněžnictví a pojišťovnictví

2,46

2,02

1,04

7,80

5,66

2,78

5,89

5,71

4,69

Vzdělávání

6,03

6,07

7,12

Zdravotní a sociální péče

6,48

7,01

5,38

Nezjištěno

11,16

12,3

16,2

Činnost v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

Zdroj: SLDB 2011

2

Ekonomická aktivita popisuje ekonomický status sčítané osoby, tj. její zařazení mezi zaměstnané, nezaměstnané nebo ekonomicky neaktivní osoby. Mezi zaměstnané patří všechny osoby ve věku 15 a více let, které byly v rozhodný okamžik sčítání v placeném zaměstnání v pozici zaměstnance, nebo patřily mezi zaměstnavatele či samostatně činné, případně byly pomáhajícími členy rodiny. Délka prac. úvazku ani charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) není rozhodující. Do kategorie zaměstnaných se řadí i pracující důchodci, prac. studenti a učni a ženy na mateřské dovolené. Mezi nezaměstnané osoby patří osoby bez práce, které práci aktivně hledají a jsou připraveny k okamžitému nástupu. Číslo vychází z posledního SLDB 2011 a jedná se v případě Police nad Metují o: 1585 zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní, pomáhající, 85 pracující důchodci, 24 pracující studenti, 34 ženy na MD, 20 hledající první zaměstnání, 115 ostatní nezaměstnaní


43


5.6.3. Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost je jedním ze základních indikátorů socioekonomické situace, protože rychle reaguje na změny dalších socioekonomických ukazatelů a odráží vývoj celé ekonomiky. Míra registrované nezaměstnanosti3 je definována jako poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce k počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Poslední data o míře nezaměstnanosti na úrovni obcí jsou dostupná nejpozději za rok 2011. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Polici nad Metují roce 2009 ‒ 2010 (7,1 %), v roce 2011, po odeznění celkového poklesu ekonomiky, pak poklesla na 4,8 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla ve městě v roce 2007‒2008 (3,3 %), tedy právě před nástupem globálního ekonomického zpomalení, které se však bezprostředně projevilo i na lokální úrovni. Pokud sledujeme vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2007 – 2011, je patrný její výrazný nárůst, ke skokovému nárůstu došlo zejména v roce 2009, kdy se naplno projevily důsledky ekonomické krize. Podle dostupných údajů z ČSÚ byla nezaměstnanost v Polici nad Metují v letech 2005 – 2011 vždy nižší, než v Královéhradeckém kraji nebo v ČR. Například v roce 2011 byla dle ČSÚ míra registrované nezaměstnanosti v Polici nad Metují 5,68 %, v Královéhradeckém kraji 7,49 % a v ČR 8,62 %. V roce 2011 připadalo v Polici nad Metují 24,9 uchazečů na 1 volné místo. Tab. 25: Zaměstnanost na trhu práce na území Police nad Metují (stav k 31.12.) 2005 2006 2007 2008 2009 Dosažitelní uchazeči celkem * 143 104 74 73 157 Ekonomicky aktivní osoby** 2210 2210 2210 2210 2210 Míra nezaměstnanosti (%) *** 6,5 4,7 3,3 3,3 7,1 Volná místa 23 32 39 13 3

2010 156 2210 7,1 2

2011 105 2210 4,8 6

Zdroj: MPSV * Dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného prac. místa

** Vychází se z výsledků SLDB 2001, proto je číslo ve všech letech totožné *** Míra nezaměstnanosti v obcích se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných počítala na EAO.

Graf 11: Míra nezaměstnanosti (%) v období let 2005–2011 (k 31.12.) 8 7

7,1

7,1

6,5

6 5

4,8

4,7 3,3

4

3,3

3 2 Míra nezaměstnanosti

1 0 2005 Zdroj: MPSV

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3

Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech), kde čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání) a jmenovatel pro menší územní jednotky (obce, správní obvody obcí s rozšířenou působností, atd.) je tvořen počtem ekonomicky aktivních osob odvozeným z výsledků posledního SLDB (v našem případě SLDB 2001).


44


Porovnání míry registrované nezaměstnanosti v roce 2011 je uvedeno v následující tabulce, kdy je v území nadprůměrný podíl zaměstnaných ekonomicky aktivních osob a nadprůměrný podíl ekonomicky neaktivních osob. Tab. 26: Míra registrované nezaměstnanosti (%) v Polici nad Metují a okolí v roce 2011 KrálovéhraPolice nad Česká republika ORP Náchod decký kraj Metují Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Celkem 10 436 560 100 547916 100 60384 100 4183 100 Ekonomicky aktivní 5080573 48,68 260819 47,60 28042 46,44 1863 44,54 zaměstnaní 4580714 90,16 238986 91,63 25852 92,19 1728 z 92,75 toho: nezaměstnaní 499859 9,84 21833 8,37 2190 7,81 135 7,25 ekonomicky neaktivní 4784923 45,85 260408 47,53 29560 48,95 2120 50,68 nezjištěno 571064 5,47 26689 4,87 2782 4,61 200 4,78 Zaměstnaní 4580714 100 238986 100 25852 100 1728 100 zaměstnanci, zaměstz 4177797 91,20 218122 91,27 23589 91,25 1585 91,72 toho: navatelé, samostatně činní, pomáhající

pracující studenti a učni pracující důchodci ženy na mateřské dovolené

79252

1,73

3734

1,56

422

1,63

24

1,39

227956

4,98

12274

5,14

1297

5,02

85

4,92

95709

2,09

4856

2,03

544

2,10

34

1,97

Zdroj: SLDB 2011 Údaje týkající se nezaměstnanosti jsou od roku 2012 dostupné pouze na úrovni vyšších územních celků. Od 1. 3. 2014 došlo ke změně metodiky a na úrovni obcí se začal sledovat podíl nezaměstnaných uchazečů, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 ‒ 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento nově sledovaný ukazatel nahrazuje dosavadní míru registrované nezaměstnanosti. V následujícím grafu a na obrázku jsou uvedené hodnoty nově sledovaného ukazatele v Polici nad Metují a v dalších srovnatelných městech v okolí. Z grafu je patrné, že hodnota ukazatele podílu nezaměstnaných uchazečů je ve srovnání s dalšími městy z okresu Náchod významně podprůměrná, když podobných hodnot dosáhlo pouze Nové Město nad Metují. Graf 12: Podíl nezaměstnaných uchazečů v prosinci 2014 (v %) 12 11

10 8 6 4

5,5

4,8

5,4

4,1

4,1

2 0 Červený Kostelec

Broumov

Nové Město nad Metují

Náchod

Hronov

Police nad Metují

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Analytická část – Profil města

45


Na obrázku 11 je vidět míra nezaměstnanosti v Polici nad Metují i okolních obcích (dle metodiky 2014). Žádná z obcí netrpí vyloženě vysokou mírou nezaměstnanosti, přesto lze tvrdit, že Police nad Metují patří v tomto ohledu mezi nadprůměrné obce s nezaměstnaností okolo 4 %. Naopak problémy mohou vznikat (a podle šetření v území i vznikají) místním podnikatelům, kteří kromě jiného zmiňují nedostatek pracovní síly s vhodnou kvalifikací. Obrázek 11: Podíl nezaměstnaných osob

Zdroj: Janitor, MPSV

Nově sledovaný ukazatel (podíl nezaměstnaných uchazečů) je v jednotlivých měsících od doby, kdy je sledován (26. 3. 2014), uveden v následující tabulce, ze které je patrný vliv sezónních prací na celkovém podílu nezaměstnaných uchazečů. V roce 2015 dochází k mírnému zlepšování stavu zaměstnanosti v území. I přesto se však téměř polovina respondentů v dotazníkovém šetření domnívá, že by město mělo své investice primárně zaměřit na podporu podnikání a zaměstnanosti a polovina respondentů považuje možnosti pracovního uplatnění za jeden z největších problémů či výzev v Polici nad Metují. S Subjektivní vnímání možností pracovního uplatnění, případně obavy ze ztráty zaměstnání, tak ne zcela korespondují s objektivními daty v oblasti zaměstnanosti.


46


Tab. 27: Nezaměstnanost v Polici nad Metují v roce 2014/2015 Dosažitelní uchazeči Obyvatelstvo 15 – 64 Podíl nezaměstna15-64 let let ných uchazečů (%) Březen 133 2787 4,8 Duben 128 2787 4,6 Květen 115 2742 4,2 Červen 113 2742 4,1 Červenec 122 2742 4,4 Srpen 111 2742 4,0 Září 111 2742 4,0 Říjen 99 2742 3,6 Listopad 99 2742 3,6 Prosinec 112 2742 4,1 Leden 124 2742 4,5 Únor 122 2742 4,4 Březen 113 2742 4,1 Duben 99 2742 3,6 Květen 87 2705 3,2 Červen 86 2705 3,2 Červenec 99 2705 3,7

Volná místa 13 12 19 16 8 11 9 6 5 3 8 3 0 17 23 6 12

Zdroj: MPSV

I ve srovnání s vyššími územními celky je míra nezaměstnanosti ve městě uspokojivá, kdy např. v prosinci 2014 byla úroveň nezaměstnanosti v Polici nad Metují 4,1%, v okrese Náchod (6,0 %) a Královéhradeckém kraji (6,1 %). Tab. 28: Porovnání nezaměstnanosti v prosinci roku 2014 Dosažitelní uchazeči Podíl nezaměstnaných 15-64 let uchazečů (%) Police nad Metují 112 4,1 okres Náchod Královéhradecký kraj

4358 23126

Volná místa 3

6,0 6,1

338 2769

Zdroj: MPSV

5.6.4. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání Jednou z významných charakteristik prostorových vazeb obyvatelstva a sídla je vyjížďka a dojížďka za prací a do škol. Podle SLDB 2011 do Police nad Metují celkem dojíždělo 434 pracujících a celkem 566 osob za zaměstnáním vyjíždělo (tj. 21,76 % ze zaměstnaných osob). Police nad Metují má tedy negativní saldo dojížďky do zaměstnání, kdy o 132 lidí více denně z města vyjíždí, než sem za prací dojíždí. Téměř 98 % osob dojíždí do Police nad Metují v rámci okresu, 1 % z jiných okresů kraje a 1 % z jiných krajů. Pracující dojížděli ze 13 obcí, nejvíce pracujících ze Žďáru nad Metují, Machova a Broumova. Nejvíce dojíždějících je ve věku 30 ‒ 49 let.


47


Tab. 29: Dojížďka do zaměstnání (2011) Obec dojížďky, Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání Dojížděobec vyjížďky v tom ve věku z jící celtoho celkem kem 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 ženy Police n. Metují 434 376 192 30 29 111 117 72 dojíždí v rámci 425 369 190 30 29 108 114 71 okresu dojíždí z jiných 5 4 2 0 0 2 1 1 okresů kraje dojíždí z jiných 4 3 0 0 0 1 2 0 krajů Obec vyjížďky Žďár n. Metují 53 40 23 3 2 12 10 7 Machov 51 50 30 5 1 17 12 13 Broumov 47 47 25 3 7 10 20 6 Bukovice 43 32 14 0 3 13 13 3 Hronov 31 31 14 3 5 8 9 4 Suchý Důl 29 22 14 2 0 6 9 4 Velké Petrovice 27 19 10 3 1 6 5 3 Bezděkov nad 25 18 10 1 0 5 5 7 Metují Náchod 20 20 7 2 2 7 5 3 Teplice nad 16 13 9 1 1 3 4 4 Metují Česká Metuje 14 8 6 0 2 1 3 1 Velké Poříčí 13 13 6 1 1 2 3 5 Červený Koste10 10 1 0 1 4 1 4 lec

60 a více 17 17 0 0 6 2 1 0 2 1 1 0 1 0 1 1 0

Zdroj:ČSÚ

Územní struktura vyjížďky do zaměstnání V roce 2011 vyjíždělo za zaměstnáním celkem 566 osob, z toho 71,73 % v rámci okresu, 9,37 % vyjíždí do jiných okresů kraje, 16,96 % do jiných krajů a 1,94 % mimo ČR. Pro srovnání, v Královéhradeckém kraji vyjíždí 67,74 % v rámci okresu, 21,69 % do jiných okresů kraje, 8,67 % do jiných krajů a 1,89 % mimo ČR. Zaměstnanci z Police nad Metují vyjíždějí zejména do Náchoda (93 pracujících), Broumova (65) a Hronova (38). Město leží blízko polských hranic, proto dochází i k vyjížďce za zaměstnáním do zahraničí, a to v případě osmi pracujících osob.


48


Tab. 30: Vyjížďka do zaměstnání v roce 2011 Obec vyjížďky, obec dojížďky

Police n. Metují vyjíždí v rámci okresu vyjíždí do jiných okresů kraje vyjíždí do jiných krajů vyjíždí mimo ČR

Zaměstnané osoby vyjíždějící do zaměstnání z v tom ve věku toho 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 ženy

Vyjíždějící celkem

celkem

566

391

174

21

54

135

106

69

6

406

333

157

18

42

110

98

60

5

53

21

8

0

2

12

4

3

0

96

29

8

3

7

11

1

6

1

11

8

1

0

3

2

3

0

0

60 a více

Obec dojížďky Náchod

113

93

54

4

13

32

30

13

1

Broumov

82

65

39

2

4

17

22

17

3

Hronov

51

38

10

2

5

18

6

7

0

Praha

47

18

5

2

5

5

1

5

0

Teplice n. Metují

32

28

13

2

3

9

6

8

0

Hradec Králové

28

8

3

0

1

5

1

1

0

Velké Poříčí

23

19

6

1

1

9

4

4

0

Brno

17

3

2

1

1

1

0

0

0

Bukovice

15

7

2

0

2

2

1

2

0

Adršpach

15

15

5

1

5

4

5

0

0

Žďár n. Metují

15

14

5

1

2

3

8

0

0

Pardubice

11

4

0

0

0

3

0

1

0

Suchý Důl

11

8

7

0

1

1

5

1

0

Červený Kostelec

10

10

4

0

1

6

1

2

0

Zdroj: ČSÚ


49


5.7. SWOT pro oblast hospodářství Tab. 31: Dílčí SWOT analýza – hospodářství Silné stránky  Významná tradice průmyslové výroby



Slabé stránky Podprůměrné množství ekonomicky aktivních obyvatel (vazba na věkovou strukturu) Nedostatečná infrastruktura CR (zejména ubytovací a stravovací zařízení) Negativní saldo dojížďky za prací

Dobrá velikostní struktura podniků ve městě (stabilita x flexibilita) Přítomnost silného zaměstnavatele v ekonomicky významném odvětví Podniky s místním kapitálem, s vazbou na region





Nedostatečně progresívní ekonomická struktura



Velmi nízká úroveň nezaměstnanosti





Přírodní zajímavosti nadregionálního významu v okolí města (potenciál pro cestovní ruch) Příležitosti Využití přítomnosti středních a velkých firem ve městě jako „leaderů inovací“ Ekonomicky stabilní prostředí Královéhradeckého kraje Vyšší využití přírodního bohatství pro rozvoj cestovního ruchu



Pro podnikání spíše nevýhodná poloha (spíše špatné napojení na páteřní komunikace a na železnici) Absence připravených rozvojových ploch pro podnikání (průmyslové zóny)

Dostavba R11 a tím přiblížení města TEN-T



  

  





  

Hrozby Konkurence kvalitních rozvojových ploch v okolí lákajících podnikatele k lokalizaci Vysoká míra orientace místní ekonomiky na průmysl Rozevírání nůžek mezi nabídkou a poptávkou na lokálním /regionálním trhu práce a nedostatek kvalifikované pracovní síly ve vybraných oborech Závislost klíčového zaměstnavatele na jednom oboru a omezeném počtu velkých odběratelů


50


6. Infrastruktura 6.1. Technická infrastruktura 6.1.1. Napojení na kanalizaci Podle SLDB 2011 je v Polici nad Metují napojeno 509 domů na kanalizační síť (což představuje 63,62 %). V porovnání vyššími územními jednotkami je tento údaj nadprůměrný (ČR 61,11 %, Královéhradecký kraj 55,20 %, ORP Náchod 57,97 %). Na území zastavěných částí Police nad Metují je v současné době vybudována jednotná gravitační kanalizační síť pro veřejnou spotřebu. Jednotlivé části tohoto kanalizačního systému jsou napojeny na hlavní kanalizační sběrač a jsou odvedeny do ČOV, kterou od roku 1989 vlastní město Police nad Metují a provozovatelem jsou Technické služby Police nad Metují s. r. o. V roce 2011 proběhla její intenzifikace a množství vod od té doby dosahuje 72 % povoleného množství, které je 850 000 m³/rok. Kal z této ČOV je kompostován a dále využíván v zemědělství, samotná voda je vypouštěna do vodního toku Metuje. Výstavba nové kanalizace je plánována na územích určených pro novou výstavbu a dobudování je plánováno v některých dosud nenapojených existujících lokalitách města (Záměstí). Množství produkované odpadní vody z této kanalizační sítě bylo v roce 2015 celkem 818,21 m³/den, z toho je 759,71 m³/den likvidováno na místní ČOV, 47,50 m³/den likvidováno v septicích (toto množství od roku 2000 postupně klesá) a 11,0 m³/den je likvidováno jiným způsobem. V základních sídelních jednotkách Hlavňov, Pěkov, Hony a Radešov není vybudována společná kanalizace. Je zde ale využíváno systémů příkopů, struh a propustků. Odpadní vody ze všech nemovitostí jsou likvidovány individuálně a odtékají do recipientu (Hlavňovský potok, Pěkovský potok, příp. Ledhujka). V současné době není plánováno dobudování kanalizace v těchto lokalitách z důvodu ekonomické nevýhodnosti. Graf 13: Časová řada množství odpadních vod (m³/den) 840,00 820,00

815,60 816,35 817,25 818,21 811,68 813,15 813,05 813,80 813,55 813,45 814,20 814,45 814,85

800,00 780,00 760,00

757,50 758,50 759,71 753,50 753,50 753,50 754,50 754,95 755,50 756,50 750,18 752,50 752,50

740,00 720,00 700,00 2000 2004

2005 2006 2007 2008

Množství m³/d

2009 2010 2011

2012 2013 2014 2015

Z toho odpadní voda likvidovaná na ČOV (m³/d)

Zdroj: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/


51


6.1.2. Napojení na vodovodní řád V Polici nad Metují bylo v roce 2011 napojeno 735 domů na vodovod (91,88 %), což je srovnatelné s vyššími územními celky (ČR 91,99 %, Královéhradecký kraj (92,17 %), ORP Náchod 93,46 %). Významný vodní zdroj NVS 10 Police, jehož vlastníkem je VaK Náchod, se nachází v katastrálním území Velká Ledhuje. Odběr vody z tohoto vodního zdroje činí 250 000 m³/rok (denní spotřeba viz následující graf). Dalším významným vodovodním zdrojem je VS 10, Police, tento zdroj má stejného vlastníka, nachází se na katastrálním území Police nad Metují a roční odběr je 3000 m³ vody. Mimo vodní zdroje se v území nachází vodojem Police o objemu 380+500 m³ s kótou 496 m n. m., dále vodojem v katastrálním území Pěkov o objemu 160 m³ a celkové kótě 576,3 m n. m. V území je vybudována veřejná vodovodní síť, jedná se o skupinový vodovod BOR (doplňkovým je přivaděč Teplice nad Metují – Náchod – Bohuslavice), který je hlavním zdrojem pitné vody pro Polici nad Metují, Hlavňov a Pěkov. Spotřeba vody na obyvatele byla vypočtena podle příslušné vyhlášky4 na 36 m³/rok s tím, že nejvyšší spotřeba byla celkově evidována v textilních závodech Veba a v k. ú. Police nad Metují. Celková délka vodovodního potrubí činí k roku 2015 celkem 22,96 km (celková délka náhradního potrubí je 21,23 km). Graf 14: Časová řada průměrné denní spotřeby vody z vodovodního řádu (m³/den) 990 980 970 960 950 940 930 920 910 900 890 880

968,62 963,96 961,74 963,99 966,23 948,44

975,42

953,69

938,71 923,83

929,1

914,07

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/

4

Vyhláška č. 120/2011 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu Analytická část – Profil města

52


6.1.3. Zásobování plynem Podle SLDB 2011 je v Polici nad Metují na plyn napojeno 357 domů (44,62 %). Ve srovnání s ČR se jedná o podprůměrný údaj (60,47 %), obdobný podíl napojených obyvatel na plyn je v Královéhradeckém kraji (48,20 %) a ORP Náchod (44,25 %). Územím prochází vysokotlaký plynovod Pavlišov – Police nad Metují, provozovatelem tohoto plynovodu je společnost RWE a. s. Další rozšíření zásobování plynem není plánováno. Plynovod je zaveden na území ZSJ Pěkov (využití z 15 %) a Police nad Metují (využití z 30 %), dále leží v okrajové části území s hranicí s obcí Bukovice a Žďár nad Metují. Mezi největší odběratele zemního plynu je v území společnost HAUK s. r. o., Základní a mateřská škola, Zdravotnictví s. r. o., Domov důchodců a VEBA textilní závody.

6.2. Dopravní infrastruktura 6.2.1. Silniční doprava a intenzita dopravy Dotčeným územím prochází dvě komunikace II. třídy (II/301 a II/303) a pět komunikací třetí třídy (III/30316, III/30319, III/30320, III/30321, III/30322). Nejintenzivnější provoz probíhá na silnici II/303, která vede z Náchoda přes Hronov a Polici nad Metují do Broumova a pokračuje dále na hranici s Polskem. Jedná se o nejdůležitější silniční spojnici Broumovska s vnitrozemím a jedinou spojnici určenou pro nákladní dopravu. Intenzita dopravy se na této komunikaci pohybuje v intervalu 5001-7000 vozidel/24 hod v úseku Hronov - Police nad Metují, v úseku Police nad Metují – Broumov již intenzita slábne a pohybuje se v úseku do obce Pěkov v intervalu 3001-5000 vozidel/24 hod a z Pěkova do Broumova pak v intervalu 1001 – 3000 vozidel/24 hod. Komunikace II/301 vedoucí z Trutnova do Stárkova a Police nad Metují je z dopravního hlediska méně významná, s nízkou intenzitou dopravy (1001-3000 vozidel/24 hod). Komunikace III. třídy jsou slabě nebo velmi slabě zatíženy. Komunikace III/30316 vede z Police n. M. do Bezděkova n. Metují, jedná se o poněkud příkrou komunikaci, která směrem od Police n. m. stoupá a následně klesá na křižovatku Na Mýtě, intenzita dopravy se zde pohybuje v intervalu 1001-3000 vozidel/24 hod. Komunikace III/30319 vede z Police n. M. přes Suchý Důl na Slavný, III/30320 vede z Police n. M. do obce Bělý (u Machova), III/30321 spojuje Polici n. M. a Hlavňov a III/30322 vedoucí z Pěkova přes Lachov do Teplic nad Metují má intenzitu dopravy 1001-3000 vozidel/24 hod. Dále se v území nacházejí místní komunikace, které navazují na průtahy silnic zastavěným územím a účelové komunikace spadající k jednotlivým nemovitostem a k podnikům. Výhodou je, že nejzatíženější silnice nevede úplným centrem města. Hlavní komunikace jsou v dobrém, udržovaném stavu, hlavní parkovací plochy jsou na náměstí, u zdravotního střediska a také v blízkosti hřbitova. Využít lze i parkovací plochu u obchodu Penny Market. Parkovací plochy jsou vybudovány i u přírodních památek – konkrétně pod stolovou horou Ostaš a v blízkosti kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě.


53


Obrázek 12: Intenzita dopravy v Polici nad Metují v roce 2010

Zdroj: http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx Analytická část – Profil města

54


6.2.2. Železniční doprava Police nad Metují dlouhodobě trpí velkou vzdáleností od železniční dopravy. Železniční trať Choceň – Broumov byla sice zprovozněna již roku 1875, ale vzhledem k tomu, že je vedená výhodně údolím Metuje, město Polici nad Metují míjí. Nejbližší zastávka železnice je od města vzdálena 3,1 km, v obci Žďár nad Metují na trati 026 Týniště nad Orlicí – Otovice. Častější však je využití nádraží Police nad Metují, které se však nachází ve Velkých Petrovicích a je od města vzdálené necelé 4 kilometry, nicméně častěji k ní jezdí autobusy z Police nad Metují, protože Velké Petrovice leží na hlavním silničním spoji Police nad Metují a Náchoda.

6.2.3. Cyklistická doprava Významnou strukturou dopravy je cyklodoprava, která je v území hojně zastoupena v podobě pěti cykloturistických tras, podrobně jsou tyto cyklotrasy popsány v kapitole 5.5.2 Infrastruktura pro cestovní ruch. V centru města se setkávají čtyři cykloturistické trasy - trasa č. 4000 okruh Stěny, dále trasa č. 4151 Vambeřické cesta, trasa č. 4152, která vede z Police n. M. přes Radešov, Bezděkov nad Metují, Vysokou Srbskou a Žďárky do obce Brné a trasa č. 22, která je nejdelší v Královéhradeckém kraji o celkové délce 147 km, spojující Orlické a Jizerské hory. Diskuse se vedou i o dalších cyklostezkách, které měly především sloužit k propojení větších obcí jako alternativa k silnicím II. třídy a jež měly být významnou měrou využívány k dojížďce do zaměstnání, do škol, a za službami jako alternativa osobní motorové dopravě. Jedná se zejména o cyklostezky spojující Polici nad Metují s Hronovem a Broumovem.

6.3. Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je v území zajišťována zejména autobusovou dopravou, jelikož ve městě se nenachází zastávka železniční dopravy (Police nad Metují sice má své nádraží, nicméně se nachází na katastrálním území obce Velké Petrovice). I přes absenci železniční dopravy přímo ve městě je dopravní obslužnost území dostatečná. Přímými spoji se lze autobusovou dopravou dostat do Broumova, Teplic nad Metují, Hronova, Náchoda, Hradce Králové i Prahy (viz následující tabulka). Autobusové spoje jezdí z autobusového nádraží, které je umístěno v ulici Tyršova, od centra města je vzdálené přibližně 200 metrů. Do Náchoda, jenž je pro Polici na Metují ORP, se lze přímým autobusovým spojem dostat za 33 min. do krajského města Hradec Králové za 1 hod. 55 min, do Broumova za 23 minut. Do těchto destinací existuje ve všední dny i o víkendu dostatek autobusových spojů – viz následující tabulka. Nevýhodou je nedostatečná vybavenost související infrastrukturou tak, aby mohlo být nádraží dobře využitelné jako terminál-parkování, stojany a boxy pro kola, napojení pěších tras ad. Tab. 32: Dopravní obslužnost Počet přímých autobusových spojení z Police n. Met. do Police n. Met. pracovní víkendy pracovní víkendy dny den

Počet přímých vlakových spojení z Police n. Met. do Police n. Met. pracovní víkendy pracovní víkendy dny den

Náchod 33 17 33 17 0 0 Hradec 15 6 16 8 0 0 Králové Celkem 48 23 49 25 0 0 Zdroj: http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/, vygenerováno dne 17. 7. 2015 Analytická část – Profil města

0 0

0 0

0

0

55


6.4. SWOT pro oblast infrastruktury

Tab. 33: Dílčí SWOT analýza – infrastruktura Silné stránky  Přítomnost autobusové dopravy s dostatkem přímých spojů v centru města  Dostatečná obslužnost autobusovými linkami, zejména do Náchoda, Hradce Králové, Broumova  Relativně mírné zatížení intravilánu města silniční dopravou  Existující síť cyklotras (zejména pro turistiku a volný čas)  Zásobování kvalitní vodou







Příležitosti Dostupné externí zdroje (dotace) na dobudování infrastruktury pro čištění odpadních vod (kanalizace, modernizace ČOV) Dobudování dálnice R 11 do Trutnova a přiblížení se TEN-T



Slabé stránky Obecně nevýhodná dopravní poloha



Absence železniční dopravy, resp. velká vzdálenost nejbližší zastávky



Absence cyklostezek do sousedních měst využitelných pro denní dojížďku Absence kanalizace v některých částech města Problémy s parkováním na určitých místech, vč. vazby na veřejnou dopravu Hrozby Nárůst intenzity osobní přepravy

 





Pokles počtu spojů veřejné dopravy a faktická autonomie kraje v rozhodování o spojích veřejné dopravy

Podpora rozvoje dopravních terminálů (využití autobusového nádraží pro kombinaci více druhů dopravy)


56


7. Občanská vybavenost Pojem občanská vybavenost zahrnuje služby a aktivity, které mohou občané v daném městě využívat pro uspokojení svých potřeb a které přispívají k celkové kvalitě života ve městě. Občanská vybavenost v sobě zahrnuje zejména oblast školství, zdravotnictví, sociálních služeb, maloobchodu a služeb, kultury, sportu.

7.1. Školství a vzdělávání Ve městě se ve školním roce 2014/2015 nacházely dvě mateřské školy, jedna základní škola, jedna základní umělecká škola. Město nenabízí vzdělávání na vyšším stupni (např. učiliště, střední školy). Tento hendikep lze při vědomí obtížně realizovatelné lokalizace tohoto stupně vzdělání ve městě částečně suplovat např. podporou praxí škol z okolí v místních podnicích. Díky tomu se studenti dostanou do Police n. M. a budou zde postupně realizovat i mimoškolní aktivity a případně se ve městě usadí apod.

7.1.1. Mateřské školy Mateřská škola v ulici Fučíkova - od 1. 1. 2003 jde o zařízení se samostatnou právní subjektivitou. Mateřská škola sídlí ve dvou budovách. V roce 2008 proběhla rekonstrukce školní zahrady, v roce 2010 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce budovy (výměna oken, zateplení, výměna osvětlení ve třídách, hydroizolace budovy). Ve školním roce 2014/2015 bylo v mateřské škole zapsáno celkem 104 dětí, které jsou rozděleny do 4 tříd podle věku. Škola nabízí možnost umístění i dvouletých dětí. Tab. 34: Základní údaje o mateřské škole v ulici Fučíkova ve školním roce 2015/2016 Název ukazatele: Počet tříd Počet dětí Počet pedagogů Počet pomocných pedagogů

Police n. Met. 4 98 8 1

Zdroj: http://www.mspolice.cz/

Druhá mateřská škola je součástí Základní školy v Jiráskově ulici, kterou ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo celkem 25 dětí, tento počet odpovídá celkové kapacitě školy. Ve školním roce 2014/2015 se do mateřských škol ve městě podařilo umístit ty děti, které musely být umístěny ze zákona, tzn. děti v předškolním věku. Předpokládá se, že přibližně od roku 2015/2016 se bude počet dětí v mateřských školách snižovat (vlivem doznívající populační vlny, která vyvrcholila v roce 2008) a zatížení se bude postupně přesouvat směrem k prvním stupňům základních škol. V následujícím období tak bude třeba řešit kapacity v mateřských školách, kdy jednou z cest je vyčlenění části kapacit pro děti věkové skupiny do 3 let. Umísťování dětí této věkové kategorie do MŠ je v současnosti silně podporováno ze strany státu i EU v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a slaďování rodinného a pracovního života.


57


7.1.2. Základní škola Základní a mateřská škola v ulici Na Babí je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město Police nad Metují. Vzhledem k legislativním změnám nyní škola sdružuje více školních zařízení. Součástí subjektu se postupně stala Základní škola Bezděkov nad Metují, mateřské školy Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice, Žďár nad Metují, v roce 2010 vznikla přestavbou části budovy v Polici nad Metují jedna třída mateřské školy. Ke škole byla ještě připojena školní družina a školní jídelna v Bezděkově nad Metují, výdejny ve Velkých Petrovicích a České Metuji. Náklady na provoz těchto zařízení si hradí obce samy. Budova základní školy v Polici nad Metují prošla v roce 2013 a 2014 nákladnou rekonstrukcí. Bylo provedeno kompletní zateplení budov staré školy, nové školy a tělocvičny. Byla provedena výměna oken a zateplení střech, škola dostala novou barevnou fasádu. Škola má dva stupně vzdělávání, součástí školy je i školní jídelna a školní družina. Tab. 35: Základní údaje o základní škole ve školním roce 2013/2014 Police n. Met. 23 443 232 211

Název ukazatele ZŠ – 1. i 2. stupeň (1. – 9. ročník)-počet tříd ZŠ – 1. i 2. stupeň (1. – 9. ročník)-počet žáků z toho: 1. stupeň 2. stupeň Zdroj: http://www.zspolice.cz/

Problematiku rozvoje školství, přizpůsobení kapacit a celkové vzdělávací infrastruktury, opřenou o demografickou analýzu, by měl do budoucna řešit Místní akční plán rozvoje vzdělávání.

7.1.3. Základní umělecká škola Základní umělecká škola vznikla v Polici nad Metují v roce 1990, jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je město Police nad Metují. Jsou zde vyučovány obory: hudební, výtvarný a taneční, které navštěvovalo v roce 204/2015 celkem 610 žáků, z toho 369 v hudebním, 149 ve výtvarném a 92 žáků v tanečním oboru (pozn. jedná se o obsazená místa v oborech, nikoli celkový počet jednotlivců, ten může být menší díky více oborům navštěvovaným jednotlivými žáky). Analytická část – Profil města

58


Základní umělecká škola má k dispozici budovu na Komenského náměstí (č. p. 108), kde sídlí výtvarný obor, hudební obor a vedení školy a v Benediktinském klášteře jsou v prvním patře prostory pro taneční obor, učebny bicích nástrojů a zkušebna dechového orchestru. Ve škole je zaměstnáno celkem 29 zaměstnanců. Z toho je 25 učitelů, a 4 nepedagogičtí pracovníci. Základní umělecká škola má minimálně regionální význam, tradici a věhlas a prošla jí řada významných absolventů. Současně však pro město představuje poměrně významnou provozní položku rozpočtu. V současnosti se navíc vedou diskuse o dalším rozvoji (investicích do ZUŠ), jež jsou o to komplikovanější, že se jedná o finančně náročné aktivity, které současně nejsou ve větší míře podporovány evropskými dotacemi. Navíc i z průzkumu mezi obyvateli vyplynula spíše nízká preference takovéto investice. Tab. 36: Základní údaje o Základní umělecké škole ve školním roce 2014/2015 Název ukazatele ZUŠ-počet žáků celkem z toho:

Hudební obor Výtvarný obor Taneční obor

Police n. Met. 610 369 149 92

Zdroj: http://www.zuspolice.cz/

7.1.4. Dojížďka a vyjížďka do škol Jednou z charakteristik prostorových vazeb města je vyjížďka a dojížďka žáků do škol. Vyjíždějící resp. dojíždějící osoby jsou takové, jejichž místo školy je v jiné obci, než ve které mají místo obvyklého pobytu. Patří mezi ně děti, učni a studenti. Intenzita vyjížďky je dána tím, jak je místo bydliště vybaveno školskými zařízeními, záleží na druhu těchto zařízení a na jejich specializaci. Police nad Metují patří mezi města, která nabízí pouze základní školství, proto zde vzrůstá podíl každodenní vyjížďky. Do Police nad Metují dojíždí 58 žáků, z toho: ze Žďáru nad Metují (13 žáků), Bukovice (11 žáků), Velkých Petrovic (8 žáků), Bezděkova nad Metují (7 žáků), Suchého Dolu (7 žáků), České Metuje (6 žáci), Teplic nad Metují (3 žáci) a jeden žák z Machova. Dva žáci pak dojíždějí z obcí ležících mimo okres Náchod.


59


Graf 15: Dojížďka žáků do škol v Polici nad Metují v roce 2011 (v rámci okresu) 6; 11% 3; 5%

Žďár nad Metují

13; 23% 1; 2%

7; 13%

Machov Bukovice Suchý Důl

11; 20%

8; 14%

Velké Petrovice Bezděkov nad Metují

7; 12%

Teplice nad Metují Česká Metuje

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska vyjížďky do škol, vyjíždí v rámci okresu z Police nad Metují celkem 18 žáků, z toho 8 do Bukovice, 4 do Broumova, 3 do Suchého Dolu, 1 do Žďáru nad Metují, 1 do Hronova a 1 do Teplic nad Metují. Graf 16: Vyjížďka žáků do škol v rámci okresu v roce 2011

3; 17% 1; 6%

1; 5%

4; 22%

Broumov Hronov Teplice nad Metují Bukovice 8; 44%

1; 6%

Žďár n. Metují Suchý Důl

Zdroj: ČSÚ

Kromě žáků z města vyjíždí početnější množství studentů a učňů, z toho důvodu, že tato oblast vzdělávání není ve městě zastoupena. Z města vyjíždí 29 studentů a učňů za vzděláním do hlavního města Prahy, 20 do Náchoda, 20 do Hradce Králové, 14 do Brna, 13 do Broumova, 12 do Hronova, 7 do Pardubic, 4 do blízkého Velkého Poříčí, kde se nachází Střední škola propagační tvorby a polygrafie, a 3 do Teplic nad Metují. Celkem tedy z Police nad Metují vyjíždí 155 studentů a učňů.


60


Graf 17: Vyjížďka studentů a učňů za vzděláním v roce 2011

Náchod

7; 6% 14; 12%

Broumov

20; 16% 4; 3%

Hronov 13; 11% Praha

20; 16%

12; 10%

29; 24%

Teplice nad Metují Hradec Králové Velké Poříčí

3; 2%

Brno Pardubice

Zdroj: ČSÚ

7.2. Zdravotnictví Zdravotnictví v Polici nad Metují je co do rozsahu na dobré úrovni. Ve městě se nachází 4 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, 1 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 5 stomatologických ordinací, zubní laboratoř, specializovaná pracoviště - gynekologie, interna, ortopedie, kožní, urologie, chirurgie, ORL, ambulance a RTG. Vyhledávaným pracovištěm v rámci okresu je oční oddělení VISUS. Ve městě se nachází také tři lékárny. Většina nejdůležitějších lékařských služeb se nachází přímo ve městě, další služby a oddělení se nachází v Oblastní nemocnici Náchod vzdálené 18 km. Péči o zvířata zajišťuje veterinární praxe.

7.3. Sociální péče Sociální služby jsou poskytovány sociálně potřebným osobám, které se ocitly v tíživé sociální situaci a nejsou schopny ji sami řešit a nemohou o pomoc požádat rodinu či jiné blízké osoby. V Polici nad Metují existují dvě zařízení nabízející sociální služby pro seniory. Dům s pečovatelskou službou Javor sídlí v ulici K sídlišti a je zřizována městem. Poskytuje terénní pečovatelskou službu na katastrálním území města seniorům a zdravotně postiženým občanům se sníženou soběstačností, kteří z důvodu věku (osoby se zdravotním postižením od 40 let výše, senioři od 65 let výše), chronického onemocnění nebo úrazu potřebují pomoc od jiných osob a pečovatelská služba je pro ně dostačující. Účelem pečovatelské služby je motivovat a podporovat své klienty v samostatnosti a sociálním začlenění. Kapacita pečovatelské služby je 50 uživatelů.


61


Domov důchodců Police nad Metují poskytuje své služby od roku 1937. Jedná se o příspěvkovou organizaci Královéhradeckého kraje, která poskytuje své služby především seniorům, kteří dosáhli věku 65 let a z důvodu trvalé změny zdravotního stavu potřebují cizí pomoc nebo se dostali do nepříznivé životní situace a umístění v zařízení nezbytně potřebují. Služby domova jsou určeny pro osoby, které mají trvalé bydliště na území Královéhradeckého kraje a zároveň nejsou schopny za pomoci v místě dostupných terénních sociálních služeb zůstat ve svém domácím prostředí nebo jejich stav vyžaduje trvalé léčení v lůžkovém zdravotnickém oddělení. V letech 2008 − 2010 prošel domov celkovou rekonstrukcí a na původní budovu navazuje zcela nová část, celý areál je bezbariérový. Domov důchodců Police nad Metují poskytuje v současné době sociální službu 64 uživatelům ubytovaných ve 20 jednolůžkových, 19 dvojlůžkových a 2 třílůžkových pokojích.

7.4. Kultura a volný čas V městě se nachází několik významných kulturních zařízení, díky nimž je celkové kulturní zázemí a prostředí města na dobré úrovni. Z institucionálního pohledu je významné zejména Centrum kultury a vzdělávání Pellyho domy, jež kromě správy a provozu významných kulturních stánků (divadlo, kino, muzeum atd.) organizuje kulturní život ve městě. Centrum kultury a vzdělávání je organizační složkou, kterou v roce 2007 zřídilo město Police nad Metují. Centrum zajišťuje chod a správu Pellyho domů a Kolárova divadla. V roce 2012 bylo pod jeho správu přiřazeno také nově vzniklé Muzeum papírových modelů, od roku 2014 i činnosti související se sportem a sportovišti ve městě, což souvisí především s výstavbou víceúčelového sportovního hřiště na místě bývalého kluziště. V této souvislosti byl změněn název na Pellyho domy - Centrum kultury, vzdělávání a sportu. Úkolem a náplní činnosti organizační složky je nejen zajištění provozního chodu uvedených budov, ale především pořádání kulturních, společenských, vzdělávacích a sportovních akcí, nabídka prostor k pronájmu apod. Pellyho domy jsou budovou, která spolu s radnicí tvoří dominantu polického náměstí. Pellyho domy – centrum celoživotního vzdělávání je moderní zařízení, které poskytuje prostory pro městskou knihovnu s veřejným přístupem na internet. Konají se zde konference, semináře, kurzy, vzdělávací, kulturní a společenské akce pro široké spektrum obyvatelstva v regionu. V přízemí sídlí informační centrum s celoročním provozem, které poskytuje informace o akcích, turistice, cykloturistice a dalších aktivitách a turistických atraktivitách v Polici nad Metují a okolí. Městská knihovna je příspěvkovou organizací města se sídlem v Pellyho domech. Veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy je centrem knihovnických, bibliografických a informačních služeb. Knihovna je rozdělena na oddělení pro dospělé a dětské oddělení, k dispozici je také čítárna a studovna. Během celého roku se zde pořádají různé akce pro děti i dospělé. Knihovna má pobočku také v Pěkově a Hlavňově. Kolárovo divadlo, které se nachází v Jiráskově ul. č. p. 151, nabízí bohatý repertoár, jedná se o divadlo s regionálním významem. V budově divadla je i kino, jehož digitalizace se aktuálně chystá. Analytická část – Profil města

62


Muzeum papírových modelů bylo otevřeno v roce 2012 a stalo se tak druhým nejstarším muzeem papírových modelů na světě. Muzeum je vedle malých soukromých muzeí díky více než 1200 exponátům největším stálým vystavovatelem papírových modelů v České republice. Představuje vývoj papírového modelářství od nejstarší známé papírové vystřihovánky z 16. století, přes modely z časopisu ABC až po současnou tvorbu. Vystavuje díla nejen modelářů z České republiky, ale i z Polska, Slovenska a Německa. Muzeum stavebnice Merkur - historie výroby hraček v Polici nad Metují se datuje od roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil firmu Inventor, která vyráběla stejnojmennou stavebnici. Tehdy byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky. V roce 1925 přechází výrobce na nový systém, kde jsou kovové díly spojovány šroubky a matičkami. Stavebnice registrovaná pod ochrannou známkou MERKUR se stala velmi populární a zachovala se v nezměněné podobě dodnes. Muzeum města Police nad Metují zachycuje v rámci svých expozic dějiny města a jeho okolí. Expozice jsou umístěny v prostorách benediktinského kláštera, který byl založen ve 13. stol. Součástí muzea je i stará patrová roubená škola postavená v roce 1785 (Hvězdecká ulice, čp. 15). Ve škole je rekonstruována dobová školní třída s učitelem a žáky. Z tradičních kulturních akcí, které se v Polici nad Metují konají, můžeme jmenovat např. např. Polické divadelní hry (v roce 2015 bude probíhat již 68. ročník), Polická pouť, Den veteránů, Taneční pro mládež, Polická univerzita volného času a další kulturní akce. Z dotazníkového šetření je patrné, že většina respondentů některé z kulturních zařízení navštěvuje (pouze 12,5 % respondentů nenavštěvuje žádné kulturní zařízení). Nejčastější odpovědí pak bylo Kolárovo divadlo, které navštěvují téměř dvě třetiny respondentů.

7.5. Sportovní a volnočasová zařízení Police nad Metují je známá pestrou nabídkou sportovních aktivit. Díky své poloze v CHKO Broumovsko je vyhledávanou lokalitou pěších turistů i cyklistů (turistické a cyklistické trasy viz kapitola 5.5.). Pro sportovní aktivity je ve městě určeno víceúčelové sportoviště vybudované v roce 2013, ale využívané až od roku 2014. Jsou zde tři hrací plochy - multifunkční hřiště pro různé druhy sportů například volejbal, nohejbal, tenis, házenou, futsal, florbal, dále hřiště s pískem pro beach tenis, volejbal, nohejbal, fotbal a hřiště pro pétanque. K dispozici je i půjčovna sportovního vybavení. Víceúčelové hřiště funguje na principu rezervačního systému s rozdělením na veřejnost a sportovní oddíly a školy. Ve městě je také fotbalové hřiště, které se nachází v místní části Malá Ledhuje a společně s víceúčelovým hřištěm tvoří jeden areál. Hřiště je využíváno fotbalovým oddílem TJ SPARTAK výhradně k tréninkovým a zápasovým účelům fotbalové mládeže, dorostu a mužských kategorií, není přístupné veřejnosti. Areál fotbalového hřiště byl postupně modernizován, byla vybudována nová tribuna s technickým zázemím, venkovní restaurace i malé dětské hřiště.


63


Několik minut chůze od centra města (směrem na Suchý Důl) se nachází letní koupaliště. K dispozici je 25metrový bazén pro plavce, bazén pro neplavce a brouzdaliště. Dětské brouzdaliště, rekreační bazén a 4 brodítka prošly v roce 2012 rekonstrukcí, jsou nově vyloženy bazénovou fólií. V areálu je také možné využít stolní tenis, kuželky nebo pískoviště.

Mezi další zajímavé sportovní vyžití v blízkém okolí města patří lezení na pískovcové skalní útvary, které se řídí specifickými pravidly. Na skalní lezení v Polické pánvi se zaměřuje webový portál Piskari.cz, který nabízí spolu s popisy a komentáři lezců k cestám i velkou škálu fotografií z těchto skal, zahrnujících Adršpach, Broumovské stěny, Křížový vrch, Ostaš a Teplické skály. Na katastrálním území obce Žďár nad Metují se nachází lyžařský vlek Nebíčko o celkové délce 250 metrů, s převýšením 32 metrů a kapacitou 300 osob za hodinu, s možností večerního lyžování. Svah je vhodný zejména pro děti a začátečníky. Pokud jsou vhodné klimatické a sněhové podmínky, je v areálu upravována stopa pro běžkaře. V okolí města je několik tratí pro nordic walking, všechny trasy jak pro začátečníky (pět tras: Radešov, Zděřina, Maršovské údolí, Suchý Důl, Bezděkov), tak pro pokročilé (sedm tras: Bělý, Ostaš, Slavný, Supí hnízdo, Hvězda, Hony, Pstrążna) začínají u pramene Julinka na Masarykově náměstí v Polici nad Metují, kde je umístěna informační tabule. V okolí města jsou připraveny i okruhy pro běžce vedoucí z velké části po značených turistických cestách. Ve městě je poměrně velké množství dětských hřišť, zaměřených zejména na menší děti, kde mohou s rodiči trávit svůj volný čas. Jedná se o dětské hřiště v Pellyho parku, dětské hřiště a sportovní areál na sídlišti, které se nachází v Gagarinově ulici, dětské hřiště u Vražedného pobřeží je součástí již zmiňovaného fotbalového hřiště. Další dětská hřiště se nachází na Ostaši před vstupem do skal, další je k dispozici v Zahradnictví Zobal, v chatové osadě Zděřina. Přístupné je i hřiště v ulici Na Babí, hřiště u Cikánky (30 minut od centra města) a hřiště v ulici Nádražní. V areálu základní školy se nacházejí 2 tělocvičny, které jsou veřejně přístupné v době mimo školní výuku a o víkendech. Během zimních měsíců jsou tyto tělocvičny hojně využívané především v rámci florbalových turnajů. Zároveň je k dispozici i posilovna. Dále je možnost využití místní sokolovny, která se nachází v Tyršově ulici a která je kromě tradičních halových sportů využitelná i k lezení na umělé lezecké stěně. V dotazníkovém šetření respondenti nejčastěji uváděli, že využívají volné prostory v okolí města (téměř 80 %). Naopak nové víceúčelové sportoviště využívá pouze 11 % respondentů.


64


7.5.1. Zájmové organizace a spolky Největšími sportovními organizacemi ve městě jsou Tělovýchovná jednota Sokol Police nad Metují, která provozuje např. oddíly florbalu, všestrannosti-gymnastika, atletika, plavání. Dalším je TJ Spartak Police nad Metují, která nabízí oddíl kopané, Klub přátel turistiky, lyžařský oddíl, šachový oddíl, volejbalový oddíl. Automotoklub Police nad Metují byl založen v roce 1969, ale jeho historie sahá až do roku 1952. Členská základna na počátku vzniku klubu přesáhla 200 osob. V současné době se Automotoklub Police nad Metují podílí jako spolupořadatel při zajišťování motocyklových soutěží Enduro a automobilových soutěží RALLYE. Český rybářský svaz je místní organizace, která pořádá rybářské závody např. závody na Honech, Grimův pohár, Zlatá rybka. Členové svazu se pravidelně schází na členských schůzích a provozují také kroužek mládeže. HC Viridium Police nad Metují - hokejový tým HC Police nad Metují vznikl v roce 1984 a je pravidelným účastníkem ligy neregistrovaných hokejistů Hronov. Hokejový tým se podílí na uspořádání Předvánoční besídky, pořádají reprezentační ples. Horolezecký klub Ostaš má v současné době přibližně 50 členů. Klub organizuje lezecký kroužek, který je určen pro začátečníky i pokročilé, k dispozici je členům klubu a účastníkům kroužku lezecká stěna, která je k dispozici v HK v sokolovně nebo je využito místních skal. Skautské středisko Skaláci Police nad Metují vzniklo v roce 1968, ale počátky skautingu v Polici se datují již k roku 1919. Děti jsou rozděleny do 6 skupin podle věku, je zde pořádán i klub deskových her. MC MaMiNa, o.s. je mateřské centrum, které pořádá akce, programy přednášky, kroužky a kurzy, jež jsou zaměřené především na rodiny s malými dětmi. V území funguje Sbor dobrovolných hasičů Hlavňov, Velká Ledhuje, Pěkov a Radešov. Například SDH Hlavňov byl založen v roce 1883 a členové, kterých je v současné době přibližně 48 (z toho 3 ženy) se aktivně účastní pohárových soutěží v okrsku a okolí. Senior klub Ostaš je sdružení seniorů, které se pravidelně schází a také pořádá výlety, které jsou určeny právě starším obyvatelům Police nad Metují. Dalšími spolky registrovanými na území Police nad Metují jsou: Český svaz chovatelů, FBC Buldoci, Klub filatelistů, Fotoklub, Ostrostřelecká garda Václava hraběte Radeckého, Pítrs bikes cycling team, Římskokatolická farnost, Spolek vojenské historie T-S Pláň, Sportovní klub - Žumpa team, TJ Sokol Hlavňov, Trosky Police nad Metují, Základní organizace českého zahrádkářského svazu, Astronomický klub Police nad Metují atd.


65


7.6. Dílčí SWOT analýza – občanská vybavenost

Tab. 37: SWOT analýza – občanská vybavenost Silné stránky

Slabé stránky



Dostatečná kapacita ZŠ a MŠ ve městě



Nepřítomnost vyšších stupňů vzdělávání (např. SŠ, SOU, VOŠ)



Velmi dobrá úroveň školství



Chybí vybrané typy sportovní infrastruktury



Přítomnost ZUŠ ve městě a její tradice a kvalita



Dobrá vybavenost zdravotní infrastrukturou a dobrá dostupnost zdravotní péče



Zajištění sociálních služeb (pobytových, ambulantních a terénních), mateřské centrum



Dobrá úroveň vybavenosti města kulturní infrastrukturou



Množství kulturních akcí



Dobrá vybavenost volnočasovými a sportovními zařízeními (vč. např. koupaliště apod.)



Bohatý spolkový život Příležitosti

Hrozby



Dotační příležitosti v oblasti školství (opřené o Místní akční plán rozvoje vzdělávání) a sociálních služeb



Změny vytížení kapacit ve školství v návaznosti na demografické trendy



Realizace školních praxí u významných místních podniků



Stárnutí populace a nárůst (příp. i změna struktury) potřeb v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb


66


8. Životní prostředí 8.1. Složky životního prostředí 8.1.1. Geomorfologické poměry Dle geomorfologického členění spadá Police nad Metují do Polické pánve (viz následující tabulka). Pro území je charakteristické osazení horninami svrchní třídy v okrajových částech se stupňovitým reliéfem se strmými, ale i skalnatými svahy. Ve střední části Polické pánve jsou umístěny pískovcové tabulové plošiny, které tvoří například i Adršpašsko-teplické skály. Tab. 38: Geomorfologické členění Police n. M. Geomorfologické členění Systém Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek Zdroj: http://geoportal.gov.cz/

Název Hercynský Česká vysočina Krkonošsko - jesenická soustava Orlická oblast Broumovská vrchovina Polická vrchovina Polická pánev

8.1.2. Pedologické poměry Na území Police nad Metují se nejčastěji vyskytují následující půdní typy: kambizemě, luvizemě a fluvizemě (viz následující obrázek), jednotlivé půdní typy jsou popsány dále v textu. V území se vyskytuje skupina půdních typů: Kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly - jedná se o skupinu silně kyselých půdních typů v mírně chladných až chladných oblastech. Tento druh půdních typů se vyvinul ve vyšších polohách vrchovin a v horách a typickým znakem je vyšší obsah méně kvalitního humusu. Kambizemě – jedná se o skupinu půd vyskytujících se převážně na pevných horninách. Pro kambizemě jsou typické půdy pahorkatin a nižších či středních poloh vrchovin. Luvizemě - jsou půdy s výrazným procesem illimerizace, které mají pod ornicí plavý eluviální horizont, který sahá do hloubky 0,3‒0,4 m. Přechodný horizont je s poprašky, často jazykovitě proniká do iluviálního horizontu. Fluvizemě – patří do skupiny půd nivních poloh vyskytující se v rovinatém území na nevápnitých i vápnitých usazeninách podél vodních toků.


67


Obrázek 13: Půdní typy v území

Zdroj: geoportal.gov.cz

Hloubka půdy je jednou z důležitých charakteristik půdního profilu a je definována jako mocnost půdního profilu. Na území Police nad Metují převládá půda hluboká (hloubka půdy více než 60 cm) až středně hluboká (hloubka půdy 30 – 60 cm), (viz následující obrázek). Obrázek 14: Kategorie hloubky půdy v území

Zdroj: http://geoportal.vumop.cz/

Erozní ohrožení značí narušení a odnos půdy vlivem vody, větru či jiných činitelů. Eroze způsobuje výrazné a ve většině případů i nevratné škody na půdě, a proto je důležité realizovat v ohrožených místech vhodná a účinná protierozní opatření. Mezi erozí nejohroženější katastrální území, která jsou zobrazena na níže uvedené mapě, patří zejména střední část katastrálního území (jedná se především o Analytická část – Profil města

68


Hlavňov a Pěkov). Erozně ohrožená místa mají ve většině případů větší sklon a délku svahu. Zásadní vliv na míru eroze má způsob, jakým jsou takovéto pozemky pokryty vegetací. Pokud se jedná např. o nevhodně obhospodařovanou ornou půdu, riziko eroze se značně zvyšuje. Obrázek 15: Potenciální ohroženost katastrů


Jednou z nejvhodnějších možností ochrany půdy proti erozi jsou pozemkové úpravy, které se dají rozdělit na komplexní a jednoduché pozemkové úpravy. KPÚ (komplexní pozemkové úpravy) jsou prováděny na žádost a podle plánu a řeší nové uspořádání vlastnických vztahů k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy. Do obvodu jsou zahrnuty pozemky týkající se jednoho katastrálního území – extravilánu, který nezahrnuje zastavěné území. Cílem KPÚ je vytvořit nové funkční a prostorové uspořádání, zajistit přístupnost pozemků a celých částí území (lesa, nivy apod.) a vyrovnání hranic pozemků tak, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro obhospodařování. Současně jsou řešena opatření pro stabilizaci a zlepšování stavu životního prostředí a vodního režimu v krajině. V rámci KPÚ je řešena například výstavba polních cest. Jednoduché pozemkové úpravy se týkají pozemků, např. pouze dvou vlastníků, neřeší tedy širší územní vztahy a veřejné zájmy. Jedná se o pozemkové úpravy, které mají jen jeden nebo jen několik cílů pozemkových úprav a neřeší širší územní vztahy a veřejné zájmy. V tuto chvíli probíhají komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) v k. ú. Pěkov a k. ú. Hony s tím, že v rámci KPÚ dojde nejen k ujasnění a narovnání vlastnických vztahů, ale též k zajištění přístupnosti pozemků v území a konečně k realizaci společných opatření (přístupové komunikace, zařízení k zachytávání vody v krajině, krajinotvorné prvky, výsadba zeleně).

8.1.3. Klima Území města spadá dle VÚMOP do mírně chladného a vlhkého klimatického regionu a mírně teplého značně vlhkého až vlhkého. Tento region je charakteristický průměrnou teplotou 5–6 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 700–800 mm/rok a s 0 – 5% pravděpodobností suchých vegetačních období. Tento klimatický region se vyskytuje v podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m. n. m.


69


Mírně teplý, mírně vlhký klimatický region (MT2) je charakteristický prům. roční teplotou 7 – 8 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 550 ‒ 650 mm a pravděpodobností suchých vegetačních období je 15 ‒ 30 %. Tento klimatický region tvoří v ČR např. také Sokolovskou a Budějovickou pánev. Další klimatický region, který se na území Police nad Metují vyskytuje, je mírně chladný vlhký (MCH), kdy činí jeho průměrná roční teplota 5 – 6 °C, průměrný roční úhrn srážek 700 – 800 mm a pravděpodobnost suchých vegetačních období je 0 – 5 % a vyskytuje se zejména v podhůří v nadmořské výšce 550 metrů a více. Obrázek 16: Klimatické regiony


8.1.4. Hydrogeologie Územím prochází vodní tok Metuje (hydrologické pořadí 1-01-03-001), která je levostranným přítokem Labe. Její celková délka je 77,2 km a průměrný průtok je 6,08 m³/s. Metuje pramení v Broumovské vrchovině, západně od Adršpašských skal. Policí nad Metují protéká pouze v jižní části města u hranic s katastrálním územím obce Velké Petrovice. Dalším vodním tokem je Ledhujka (hydrologické pořadí 1-01-03-018), která je levostranným přítokem Metuje. Její celková délka činí přibližně 7 km a průměrný průtok je 0,29 m³/s, protéká centrem města, kde je z velké části zatrubněna. Ledhujka pramení na západním úbočí Broumovských stěn v nadmořské výšce 638 m n. m. ZSJ Hlavňov protéká Hlavňovský potok (hydrologické pořadí 1-01-03-150), který je dlouhý přibližně 6 km a pramení v Kovářově rokli v Broumovských stěnách. V Bukovici se tento vodní tok stýká s Pěkovským potokem a vzniká vodní tok Dunajka. V území se podle Digitální báze vodohospodářských dat nenachází žádná evidovaná záplavová území (5 leté,20 leté a 100 leté vody).


70


8.1.5. Využití půdního fondu Půda v území je ovlivněna lidskou činností, kdy v průběhu doby došlo k přeměně krajiny přírodní na krajinu kulturní, která se v různém podílu skládá z polí, luk, sídel a ostatních krajinných prvků. Jedním z cílů udržitelného rozvoje krajiny je ochrana zemědělského a lesnického půdního fondu. Půdní fond je možné rozdělit do dvou základních skupin, a to na zemědělský půdní fond (orná půda, chmelnice, zahrady, sady a trvalé travní porosty) a nezemědělský půdní fond (lesní půda, vodní plochy, zastavěné ploch a ostatní plochy). V následující tabulce je porovnáno složení půdního fondu v Polici nad Metují s vyššími územními celky. V tomto srovnání je nadprůměrně hodnocen podíl trvalých travních porostů a to téměř dvojnásobně než je průměr České republiky, dále podíl zastavěných ploch (což je dáno velikostí zájmového území), podíl zahradních ploch a celkový podíl zemědělské půdy. Naopak podprůměrně je hodnocen podíl orné půdy, její nedostatek je způsoben polohou města ve vyšší nadmořské výšce a malým počtem podniků působících v zemědělství. Podprůměrných hodnot dosahuje také v případě ovocných sadů, vodních ploch, ostatních ploch a podílu nezemědělské půdy. Podíl lesní půdy je podprůměrný ve srovnání s většími územními celky, nicméně je výrazně nadprůměrně zhodnocen, což má pozitivní vliv na stav životního prostředí v území, zejména co se týče ovzduší atd. Odráží se také ve vysoké hodnotě koeficientu ekologické stability (KES), který je níže popsán. Nadprůměrný je, vlivem absence většího množství zemědělských ploch, také podíl trvale travních porostů. Tab. 39: Využití půdního fondu v roce 2013 (%) Police n. M.


Česká republika

Orná půda

35,19

40,11

37,86

Chmelnice

0,00

0,00

0,13

Vinice

0,00

0,00

0,25

Zahrady

2,53

2,44

2,07

Ovocné sady

0,25

0,91

0,58

Trvalé travní porosty

24,83

14,85

12,61

Lesní půda

27,70

31,10

33,77

Vodní plocha

0,36

1,58

2,08

Zastavěné plochy

2,34

1,95

1,67

Ostatní plochy

6,81

7,10

8,96

KES

1,26

1,04

1,06

Procento zornění

35,19

40,11

37,86



71


Graf 18: Využití půdního fondu v Polici nad Metují v roce 2013 (%) 0,36

2,34

6,81 2,53

27,70

Orná půda Zahrady

35,19 0,25 24,83

62,79

Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plocha


Dále je z hlediska využití půdního fondu hodnocen koeficient ekologické stability, který lze spočítat jako podíl ploch ekologicky příznivých (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy) a ploch zatěžujících životní prostředí (orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy). V území je tento koeficient ve srovnání s Královéhradeckým krajem a ČR hodnocen nadprůměrně. V následujícím obrázku je zobrazen podíl zalesněných ploch ve srovnání s okolními obcemi. Jak již bylo zmíněno výše, podíl zalesněných ploch na území Police nad Metují je spíše podprůměrný, je ale srovnatelný s okolními obcemi (Jetřichov, Křinice, Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice). Ještě hůře je hodnocena Bukovice, což je ale způsobeno zejména velikostí území a umístěním mezi dvěma většími obcemi. V rámci rozvoje lesního hospodářství je důležité brát v potaz to, že v minulosti v území převažovaly listnaté druhy stromů, přesto v současné době vznikají v území spíše smrkové monokultury, které snižují druhovou biodiverzitu a mají další negativní vlivy na životní prostředí. Obrázek 17: Podíl zalesněných ploch (%) Polici nad Metují a okolí v roce 2013

Zdroj: Janitor, Veřejná databáze ČSÚ


72


Dalším sledovaným ukazatelem je podíl orné půdy na celkové výměře území, který je zobrazen v následujícím obrázku včetně okolních obcí. Ve srovnání je na tom Police nad Metují podobně jako okolní obce. Obrázek 18: Podíl orné půdy v Polici nad Metují a okolí (%) v roce 2013

Zdroj: Janitor, Veřejná databáze ČSÚ

8.2. Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody a krajiny zasahuje katastr Police nad Metují do několika území se zvýšenou ochranou životního prostředí. Jedná se o Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Broumovsko, Ptačí oblast Broumovsko, Národní přírodní rezervaci (NPR) Broumovské stěny, Evropsky významnou lokalitu (EVL) Broumovské stěny, EVL Metuje a Dřevíč a Národní přírodní památku (NPP) Polické stěny. Chráněná krajinná oblast Broumovsko o celkové rozloze 41 000 ha leží na území okresu Náchod a Trutnov. Zasahuje do celého území města a jeho předmětem je ochrana a obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích pro území typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti. Tato oblast byla vyhlášena za chráněnou již v roce 1991. Ptačí oblast Broumovsko má za cíl ochranu sokola stěhovavého Falco peregrinus, výra velkého Bubo bubo a jejich biotopy. Její celková rozloha je 9121,71 ha a v okrese Náchod zasahuje na území třinácti obcí. K vyhlášení chráněného území došlo 13. 1. 2005 a orgánem ochrany přírody je Správa CHKO Broumovsko.


73


Národní přírodní rezervace Broumovské stěny má celkovou rozlohu 557 ha a leží na území 5 obcí v okresu Náchod (Police nad Metují, Božanov, Křinice, Martínkovice, Suchý Důl). Předmětem ochrany jsou především přirozené lesní porosty na severních a východních svazích Broumovských stěn. Oblast byla vyhlášena za chráněnou již 5. 3. 1956 a orgánem ochrany přírody je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) – regionální pracoviště Východní Čechy. Evropsky významná lokalita Broumovské stěny o rozloze 1357 ha leží na území 6 obcí: Police nad Metují, Božanov, Křinice, Machov, Martínkovice, Suchý Důl. Předmětem ochrany jsou především evropská suchá vřesoviště, skalnaté svahy, jeskyně a bučiny. Lokalita byla vyhlášena jako chráněná 22. 12. 2004, stejně tak lokalita následující. Evropsky významná lokalita Metuje a Dřevíč má celkovou rozlohu 46,2 ha, přičemž 42,7 ha zasahuje do okresu Náchod na území deseti obcí. Předmětem ochrany je lokalita mihule potoční Lampetra planeri, která se zde vyskytuje. Národní přírodní památka Polické stěny má za cíl ochránit geomorfologické útvary Polických stěn, které jsou značně ojedinělé. Jsou tvořeny pseudokrasovým reliéfem v kvádrových pískovcích svrchní křídy, které se zde vyskytují v podobě skalních plošin a měst, členěných hřbetů a skalních věží, kaňonů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými druhy, včetně zbytků přirozených lesních ekosystémů a typů přírodních stanovišť. NPP byla poprvé vyhlášena 1. 10. 2009 a jeho současným orgánem ochrany je AOPK ČR – regionální pracoviště Východní Čechy. Leží na území obcí: Machov, Police n. Met., Suchý Důl. Výčet jednotlivých území ochrany přírody a krajiny je uveden v následujícím obrázku. Obrázek 19: Chráněná území na území Police nad Metují a jeho okolí

Zdroj: http://drusop.nature.cz/


74


8.3. Ovzduší Respondenti v dotazníkovém šetření uvedli, že největším problémem v oblasti životní prostředí je znečištění ovzduší z vytápění domácností (více než polovina respondentů) a poté opuštěné a nevyužívané areály a budovy. Podprůměrná úroveň plynofikace města a dokonce návrat některých domácností k vytápění uhlím či jinými neekologickými palivy (z důvody nižší ceny ve srovnání s plynem) jsou příčinou lokálních problémů s kvalitou ovzduší ve městě zejména v zimních měsících. Jinak město netrpí výraznými problémy s kvalitou ovzduší, způsobovanou tak, jak je tomu v okolních městech (Náchod, Hronov), lokalizací větších průmyslových areálů. Problémy s prašností ve městě, vázanou zejména na znečištění komunikací ve městě, se podařilo v roce 2014 do značné míry eliminovat pořízením čistícího stroje a pravidelným, prakticky celoročním, čištěním komunikací.

8.4. Ekologické zátěže Město by se podle respondentů mělo v oblasti životního prostředí zaměřit především na zlepšení kvality ovzduší (viz výše ve vazbě na lokální topeniště v domech), zvýšení povědomí obyvatel, obnovu a údržbu veřejné zeleně. Jinak je ale životní prostředí vnímáno pozitivně a respondenty je chápáno jako výhoda města a také možný stimul pro budoucí rozvoj. V území se nachází několik starých ekologických zátěží: ČEZ Distribuce, a. s. Police nad Metují, skládka Hony, skládka Radešov. Rozvodna ČEZ Distribuce a. s. má evidované nízké riziko nebezpečí, bývalá skládka Radešov není evidovaná v evidenci kontaminovaných míst, stejně jako bývalá skládka, která se nachází jižním směrem od rybníka Hony. Zvláštní druh zátěže představují nevyužívané objekty, které ztratily svoji původní funkci, a nepodařilo se přivést do nich nové aktivity. Ať už se jedná o budovu bývalého špýcharu nebo zejména areál bývalého podniku MILPO. Probíhá proces odkoupení areálu městem, s cílem řešení lokality v blízkosti centra města. Vedle objektivních důvodů, kdy je potřeba nalezení řešení klíčová pro celkový rozvoj města se ukazuje, že i subjektivní vnímání této zátěže obyvateli města je velmi intenzívní. V dotazníkovém šetření ji označilo jednoznačně nejvíce obyvatel jako lokalitu s nejvyšší prioritou řešení. Existující lokality však nevykazují (na rozdíl od lokalit a existujících zátěží v některých okolních městech – Červený Kostelec, Nové Město nad Metují apod.) vysoká rizika kontaminace půdy či vody.

8.5. Odpadové hospodářství Sběr směsného odpadu je v Polici nad Metují zajišťován pomocí sběrných nádob, které si každá domácnost zajišťuje sama. Svoz směsného odpadu z domácností zajišťuje firma Marius Pedersen a.s. Pro účely třídění komunálního odpadu se ve městě nachází množství míst (kontejnerových stání). Jedná se o volně přístupné kontejnery na využitelný odpad (plast, nápojové kartony, papír, sklo, kovy, textil) a biologicky rozložitelný odpad (povinnost třídění tohoto druhu odpadu vznikla na základě novely zákona o odpadech od 1. 4. 2015).


75


V příloze 1 jsou uvedena stanoviště kontejnerů, určených pro odkládání vytříděných plastů (PL), nápojových kartonů (NK), papíru (PAP), skla, a to skla barevného (SK) nebo skla čirého a barevného (SK Č/B) a biologicky rozložitelného odpadu (BIO). V dotazníkovém šetření uvedlo 92 % respondentů, že odpad třídí. Pouze 0,4 % respondentů uvedlo, že netřídí kvůli přílišné vzdálenosti kontejnerů. Nicméně často byl zmiňován problém s přeplněností kontejnerů na tříděný odpad. Odpadová vyhláška města stanovuje povinnost třídit komunální odpad na tyto druhy: 

využitelný odpad, tedy plasty, nápojové kartony, papír, čiré a barevné sklo, kovy a biologicky rozložitelný odpad z kuchyní, textil (není stanoven vyhláškou),



biologicky rozložitelný odpad z domácností, zahrad a ostatní zeleně,



vyřazená elektrozařízení, tedy veškerá malá i velká vyřazená elektrická a elektronická zařízení, včetně komponentů, které jsou jejich součástí,



nebezpečný odpad, tedy odpad s obsahem škodlivin nebo vykazující alespoň jednu nebezpečnou vlastnost podle zákona o odpadech (např. rozpouštědla, kyseliny, pesticidy a jiné chemikálie, barvy a ředidla, oleje, léky, baterie a akumulátory, výbojky a zářivky, některý elektroodpad jako televizory a chladničky, apod.),



objemný odpad, tedy odpad, který pro své rozměry nelze odkládat do sběrných nádob na zbytkový odpad (např. vyřazený nábytek a podobná zařízení, podlahové krytiny apod.),



zbytkový odpad, tedy odpad, který zůstává po vytřídění všech výše uvedených druhů.

U podnikatelů, ve firmách, v obchodech a organizacích vzniká odpad podobný. Jeho původci mají povinnost nakládat s tímto odpadem podle zákona o odpadech a především mají tento odpad třídit na jednotlivé druhy. Sběrný dvůr mohou využívat pouze fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt nebo které mají na území města Police n. M. ve vlastnictví objekt sloužící pro individuální rekreaci. Sběrný dvůr má otevírací dobu rozdělenou na sezónní (duben-srpen) a mimosezónní (září-březen). Sběrný dvůr provozuje společnost Marius Pedersen, a.s. Odpad z veřejně přístupných odpadkových košů ve městě mají na starosti Technické služby Police nad Metují s. r. o., které sídlí ulici V Domkách 80. Mimo to také zajišťují svoz odpadu ze hřbitova, odvoz uličních smetků a odvoz objemného odpadu. Město Police nad Metují je smluvně zapojeno do kolektivního systému EKO-KOM, který sdružuje producenty obalových materiálů a pomáhá jim zajistit jejich zákonnou povinnost zpětného odběru a využití obalů uvedených na trh, a to prostřednictvím měst a obcí, které svými odpadovými systémy tyto obaly shromažďují a předávají ke znovuvyužití. Podle množství jednotlivých vytříděných druhů odpadů (obalových materiálů) pak společnost Eko-kom, a.s. rozděluje městům a obcím čtvrtletně finanční odměnu. Čím více odpadů obec vytřídí, tím vyšší odměnu dostane. Tato odměna každoročně snižuje náklady na odpadové služby a občanům městě to přináší zlevnění odpadového poplatku. V rámci tohoto kolektivního systému a projektu "Čistá obec, čisté město, čistý kraj" také probíhá mezi jednotlivými zapojenými obcemi a městy Královéhradeckého kraje soutěž v množství výše uvedených vytříděných odpadů. Za rok 2013 se město Police nad Metují umístilo na 11. místě ze 43 měst a obcí ve skupině nad 2000 obyvatel a na 52. místě ze všech 448 zapojených měst a obcí. Analytická část – Profil města

76


8.6. Energetika V území je elektrická energie distribuována elektrickým vedením všem obyvatelům. Mimo to se v území nachází značné množství subjektů s udělenou licencí, které jsou producenty elektřiny. Jedná se např. o Technické služby města Police nad Metují s. r. o. (viz tabulka v příloze). Součástí tepelného hospodářství města je centrální výtopna na sídlišti a dále několik plynových kotelen, nacházejících se na území města, jejichž vlastníkem je město, ale provozovatelem Technické služby Police nad Metují s.r.o. V současnosti město zvažuje přípravu energetické koncepce, jako základního koncepčního dokumentu nakládání s energiemi na území města.

8.7. Dílčí SWOT analýza – životní prostředí Tab. 40: SWOT analýza – životní prostředí Silné stránky     





Slabé stránky

Obecně kvalitní životní prostředí ve městě a jeho okolí Koncentrace cenných přírodních lokalit ve městě a jeho okolí Nízké riziko ohrožení povodněmi



Kvalitní odpadové hospodářství Omezený rozsah půd ohrožených erozí Příležitosti Využití brownfields pro veřejné či podnikatelské aktivity



Dotační podpora na výměnu lokálních neekologických zdrojů vytápění



 





Znečištění ovzduší lokálními topeništi (zejména objekty k bydlení) v zimních měsících Nedokončené odkanalizování města Přítomnost zátěží (brownfieldů) ve městě, vč. jeho centra Nedotažený systém likvidace BRO

Hrozby Zvyšování požadavků legislativy na čistění odpadních vod a potřeba plnit přísnější normy (investice do infrastruktury) Další znečištění ovzduší související s rostoucí automobilovou dopravou Omezení (zejména ekonomických aktivit či v oblasti bydlení) plynoucí z umístění v CHKO Broumovsko


77


9. Správa města 9.1. Městský úřad a kompetence města Město Police nad Metují je samosprávní územní jednotkou. Jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem, která má v kompetenci správu svých základních sídelních jednotek (Hlavňov, Hony, Pěkov, Police nad Metují, Radešov, Velká Ledhuje). Městský úřad je rozdělen na 5 odborů, které mají rozděleny své pravomoci. Každý odbor má svého vedoucího, který je jmenován a odvoláván tajemníkem. Jedná se o odbor kanceláře starosty, finančně správní odbor, odbor investic, majetku a životního prostředí, odbor výstavby a sociální odbor. Ve vedení města stojí starostka (v současné době Mgr. Ida Jenková) a místostarosta (Mgr. Jiří Škop). Zastupitelstvo města má 21 členů a pět výborů. Jedná se o finanční výbor, kontrolní výbor a osadní výbory v Pěkově, Hlavňově a Radešově (tyto výbory předkládají návrhy týkající se rozvoje části města). Rada města má 7 členů a je výkonným orgánem města. V současnosti existuje 6 komisí rady města: bytová komise, stavební komise, komise pro obřady a slavnosti, letopisecká komise a povodňová komise. Zvláštním orgánem města je přestupková komise, která řeší přestupky v souladu se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

9.2. Zřizované organizace Město Police n. Met. je zřizovatelem několika organizací na území města:      

městské knihovny, mateřské školy, Základní a mateřské školy Police nad Metují, základní umělecké školy, městské Policie Centra kultury, vzdělávání a sportu.

Městská Policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku, přičemž přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, kontroluje dodržování pravidel občanského soužití, upozorňuje na porušování obecně závazných předpisů atd. Městská policie zajišťuje dohled na větších kulturních akcích a v různých lokalitách města, jako je místní koupaliště, parky, hřiště apod. Ostatní výše uvedené organizace jsou popsané v kapitole 6.2 Školství a vzdělávání a 6.5 Kultura a volný čas. V tabulce níže je přehled příspěvkových organizací zřizovaných městem, včetně výsledků jejich hospodaření v roce 2014. Kromě Základní a Mateřské školy Police nad Metují nemají tyto organizace záporný výsledek hospodaření a nejvyšší zisk vykazuje Mateřská škola Police n. Metují (zisk 99 tis. Kč). Tab. 41: Ekonomické výsledky příspěvkových organizací zřizovaných městem v tis. Kč (2014) Náklady celVýsledek Výnosy celkem kem hospodaření Knihovna města Police nad Metují 1947 1947 0 Mateřská škola Police nad Metují 5654 5754 100 Základní a Mateřská škola Police nad Me28371 28342 -29 tují Základní umělecká škola Police nad Metují 13070 13086 16 49042 49129 87 Celkem Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/ Analytická část – Profil města

78


Město Police nad Metují vydává každý měsíc obyvateli oblíbený Polický měsíčník, v současné době v měsíčním nákladu 930 ks. Zpravodaj je dostupný v .pdf formátu na webových stránkách města www.meu-police.cz, kde se obyvatelé mohou dozvědět informace o městě, městském úřadu, trávení volného času, aktualitách apod. Polický měsíčník je de facto hlavní platformou komunikace města vůči obyvatelům. Dalšími kanály jsou kromě obvyklých nástrojů jako možnost účasti na veřejných zasedáních ZM, fungování městského rozhlasu či informací poskytovaných na webových stránkách města, také tzv. Diskusím fórum jako zvláštní část městského webu. To je však příspěvky ať již ze strany města, úřadu a volených představitelů nebo ze strany občanů, plněno minimálně. Další pravidelné specifické informační kanály, cílené ať již na občany nebo na klíčové aktéry (podnikatelé, NNO apod.), nejsou v současnosti zavedeny, byť se v dotaznících objevila poměrně velká poptávka po jejich realizaci. Přestože představitelé města zcela běžně komunikují v případě potřeby a pokud je zájem konkrétního občana či skupiny, bylo by vhodné uvažovat i o zavedení víceméně pravidelného, očekávatelného nástroje (možnosti) přímé komunikace s představiteli města či úřadu.

9.3. Bezpečnost Otázku bezpečnosti řeší v Polici nad Metují městská policie, která je samostatným orgánem města a sídlí na Masarykově náměstí. Dále je ve městě i obvodní oddělení Policie České republiky se sídlem v ulici U Opatrovny. Bezpečnost zajišťuje také sbor dobrovolných hasičů města Police nad Metují, který vznikl již roku 1868. Předmětem jejich činnosti jsou zejména požární zásahy, provádí také záchranné práce při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech, při řešení těchto událostí spolupracuje s dalšími útvary, jako je Policie ČR atd. Sbor je zařazen do kategorie JPO II, což znamená, že jednotka zabezpečuje výjezd družstva v menším početním stavu, doba výjezdu jednotky je do 5 minut. Nicméně vybavení a zázemí sboru dobrovolných hasičů by bylo vhodné do budoucna modernizovat, protože jeho současná úroveň není dostačující. Pro případ mimořádných přírodních událostí je zřízena povodňová komise Rady města.

9.3.1. Míra kriminality Podle webu mapakriminality.cz bylo na území, které má na starosti obvodní oddělení Policie ČR v Polici nad Metují, spácháno v roce 2014 celkem 158 trestných činů, z čehož bylo 101 případů (64 %) objasněno. Index kriminality je 153,6 (počet trestných činů na 10 000 obyvatel řešeného území). Pro srovnání na území, které má na starosti obvodní oddělení Policie ČR Broumov, je index kriminality 259,4. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 96,1 % považuje město za bezpečné. Přesto by téměř 45 % respondentů bylo pro to, aby policie prováděla pravidelné pochůzky především na potenciálně nebezpečných místech (okolí autobusového nádraží, ulice Tomkova nebo 17. listopadu).


79


9.4. Hospodaření města Hospodaření města Police nad Metují je vedeno v účetnictví a účetních výkazech, které jsou městské samosprávy povinny projednat v nejvyšších orgánech (zastupitelstvu) a předkládat ústředním orgánům státní správy. Z těchto údajů se vytváří stručný přehled o stavu a vývoji majetku města a jeho závazků, přehled o jeho příjmech a výdajích ve sledovaném období. Hospodaření města je významně ovlivněno celkovým objemem rozpočtu, který je dán především počtem obyvatel, prosperitou soukromých ekonomických subjektů, objemem poskytovaných veřejných služeb apod. Hospodaření města ovlivňují i výchozí socioekonomické, historické, environmentální a další podmínky. Skutečností ovlivňující stabilitu hospodaření města a jeho rozvojový potenciál je také hodnota a struktura jeho majetku i míra zadluženosti (zatížení úvěry a jinými cizími zdroji) založená zpravidla ve vazbě na pořízení nebo obnovu infrastruktury v minulých letech. V neposlední řadě je důležitým faktorem, majícím zásadní vliv na výsledky hospodaření městské samosprávy, i kvalita rozhodování jejich volených orgánů, ale i výkon správy města na úrovni úřednického aparátu.

9.4.1. Majetek města a zdroje jeho krytí Rozvaha je jedním z výkazů účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech města k určitému datu (zpravidla konci roku). Z rozvahy, která je městem sestavována každoročně, lze vyčíst stav majetku a zdroje jeho krytí, strukturu majetku a zdrojů, vazby mezi jednotlivými složkami, vývoj majetkové nebo finanční pozice města v daném období. Rozvaha je sledována a zde uváděna v období 2010 až 2014. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů bilance je dlouhodobý hmotný majetek a vývoj aktiv a pasiv (tyto dva ukazatele jsou vždy vyrovnané). Do dlouhodobého hmotného majetku patří zejména budovy, pozemky, stroje a zařízení sloužící pro poskytování veřejných služeb a statků. Do krátkodobého finančního majetku města spadá jeho majetek, který je snadno a rychle převoditelný na peněžní hotovost, ceniny, finance na bankovním účtu, ale také cenné papíry. Stálá aktiva tvoří cca 90% celkových aktiv (viz tabulka níže, počítáno je období po r. 2011, kdy účetní hodnota stálých aktiv klesla, viz dále) a zahrnují kromě dlouhodobého hmotného majetku také ostatní součásti, do kterých patří zejména software, majetkové účasti a akcie. Oběžná aktiva jsou tvořena zejména různými pohledávkami, zásobami a finančním majetkem. V posledním sledovaném roce (2014) došlo jejich nárůstu, kdy tvoří až 11,58 % z celkových aktiv. Nárůst tvořil zejména krátkodobý finanční majetek a krátkodobé pohledávky. K poklesu aktiv došlo pouze v roce 2011, což bylo způsobeno změnou v účtování (odepisování majetku municipalit, což se do té doby dle platné legislativy nedělalo). V tomto roce došlo ke skokovému snížení hodnoty dlouhodobého městského majetku o bezmála 130 mil. Kč. Od roku 2012 do roku 2014 již k poklesu hodnoty aktiv nedošlo, naopak dochází k pozvolnému navyšování jejich hodnoty zejména o zhodnocování městského majetku a tak, jak jsou jednotlivé akce ukončovány a účetně předávány do majetku města. Značnou část majetku města lze označit z hlediska rozhodování o následném využití jako neprodejný nebo velmi obtížně prodejný, to se týká zejména budov, v nichž sídlí organizace poskytující veřejné služby (školy atd.), veřejná prostranství a další. Obdobně lze za obtížně prodejnou část majetku města označit i např. bytový fond vlastněný městem, resp. přinejmenším jeho část, jež si město musí se strategických důvodů vždy ponechat.


80


Tab. 42: Bilance Police nad Metují (v tis. Kč) 2010

2011

2012

2013

2014

Aktiva - celkem

647984

534329

534949

541289

578495

Stálá aktiva

609501

479550

482533

491948

511484

1124

678

601

930

1068

Dlouhodobý hmotný majetek

601988

472483

475526

484611

504010

Dlouhodobý finanční majetek

6389

6389

6389

6389

6389

Dlouhodobé pohledávky

0

0

17

17

17

38483

54779

52416

49341

67011

43

29

288

355

349

Krátkodobé pohledávky

35850

46089

47113

45751

57564

Krátkodobý finanční majetek

2590

8661

5014

3234

9098

Pasiva – celkem

647984

534329

534949

541289

578495

Vlastní kapitál

593877

466233

470351

477637

495350

Jmění účetní jednotky a upravující položky

577478

442426

444936

444702

454357

Fondy účetní jednotky

9

15

33

19

27

Výsledek hospodaření

16390

23792

25381

32915

40966

54107

68097

64598

63652

83145*

Dlouhodobé závazky

36148

20150**

58970

56847

65137

Krátkodobé závazky Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/

17959

47947***

5628

6805

18008

Dlouhodobý nehmotný majetek

Oběžná aktiva Zásoby

Cizí zdroje

Pozn.:

Cizí zdroje z velké části ovlivňují nevyúčtované dotace, které mají do doby schválení závěrečného vyúčtování akce charakter záloh.

* cizí zdroje r.2014 – úvěr na akci „Soubor opatření ke snížení energetické náročnosti ZŠ Police nad Metují“ 10.4 mil. Kč. Dlouhodobé závazky - přijaté zálohy na transfery – do doby ukončení dotačních projektů (OP ŽP) má dotace charakter dlouhodobé zálohy – (Intenzifikace ČOV 39,8 mil. Kč, zateplení MŠ 2,7 mil. Kč) ** dlouhodobé závazky r.2011 – úvěr + půjčka Intenzifikace ČOV, r. 2012 – dlouhodobé přijaté zálohy na transfery (přeúčtování z krátkodobých z roku 2011 – intenzifikace ČOV, zateplení MŠ) *** krátkodobé závazky r. 2011 – přijaté zálohy na transfery – projekty OP ŽP Intenzifikace ČOV 39,8 mil. Kč, zateplení MŠ 2,7 mil. Kč, r. 2012 – převod záloh na transfery na dlouhodobé zálohy (do doby ukončení projektů, resp. schválení Závěrečného vyhodnocení akce)


81


Pasiva města jsou tvořena vlastním kapitálem a cizími zdroji, které ve sledovaném období tvořily až bezmála 15 % celkových pasiv (v r. 2012 a 2014). Cizí zdroje jsou představovány dlouhodobými a krátkodobými závazky. K nejvyššímu nárůstu došlo mezi lety 2010 a 2011 u krátkodobých závazků. Z vlastního kapitálu tvoří největší část jmění účetní jednotky. Vývoj jednotlivých hlavních položek bilance města je významné sledovat zejména z pohledu vývoje aktiv a pasiv jako celku a dále z hlediska dlouhodobého hmotného majetku představující nevýznamnější položku aktiv. Ostatní aktiva jsou víceméně stabilní, nebo nepředstavují rozhodující položku rozvahy. Na straně pasiv je z hlediska hospodaření a potenciálu dalšího rozvoje města samozřejmě významné sledovat zejména vývoj dlouhodobých (příp. i krátkodobých) závazků představujících cizí zdroje. Ty určují zadluženost města a náklady spojené s obsluhou dluhu, mají vliv na bonitu města jako žadatele o návratné zdroje (úvěry bank apod.) a celkově naznačují, do jaké míry mohou být rozvojové potřeby a záměry města ovlivněny minulými závazky. Vývoj a poměr celkových aktiv a dlouhodobého hmotného majetku je zobrazen v následujícím grafu, tento poměr se pohybuje ve sledovaných letech 2010–2014 až okolo 92,90 % (rok 2010), poté jsou již jejich rozestupy větší. Po propadu účetní hodnoty majetku města v r. 2011 již v následujícím období docházelo k celkovému nárůstu aktiv i dlouhodobého hmotného majetku. Graf 19: Vývoj aktiv a dlouhodobého hmotného majetku v letech 2010 – 2014 (v tis. Kč)

647984 601988 472483

2010

2011 Aktiva - celkem

578495

541289

534949

534329

475526

2012

504010

484611

2013

2014

Dlouhodobý hmotný majetek

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz

9.4.2. Rozpočet města Rozpočet města, podle kterého hospodaří v průběhu kalendářního roku, je povinně každoročně sestavován na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tvorbu, postavení, funkce a obsah rozpočtů upravuje uvedený zákon, kterým se Police nad Metují při svém hospodaření musí řídit. V analýze je pracováno s finančními ukazateli po konsolidaci (tj. s očištěnými ukazateli o takové částky peněžních prostředků, kdy město převádí peněžní prostředky mezi vlastními bankovními účty a položkami rozpočtu). V příjmech a výdajích nejsou zahrnuty ani příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti. Celkový přehled příjmů a výdajů města v období let 2000‒2014 je uveden v následující tabulce a grafu. Ve třetím sloupci tabulky je uvedeno výsledné saldo, které představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji městského rozpočtu. Pokud výsledné saldo udává kladnou hodnotu, jedná se o přebytek a pokud zápornou Analytická část – Profil města

82


hodnotu, jedná se o schodek rozpočtu. Ve sledovaném období byl rozpočet častěji přebytkový, což bývá spíše pozitivní zjištění v hodnocení hospodaření města (samozřejmě celkové hodnocení takového údaje je třeba vidět i v kontextu realizace rozvojových potřeb, kdy obecně platí, že zadlužení samo o sobě nemusí být problém a naopak přebytkové rozpočty ne vždy musí znamenat dobré hospodaření a správu města). Výkyvy v saldu rozpočtu ve sledovaném období jsou vázány zejména vetší dotační akce a vyplývají i z mechanismů a lhůt proplácení dotací na způsobilé výdaje. Na konci roku 2005 byla zahájena rekonstrukce Pellyho domů ve vlastnictví města. Díky zpětnému proplácení výdajů dochází v roce 2006 k zvýšení výdajů města, avšak v příjmech se zatím toto zvýšení neprojevuje a schodek je tak účetně největší za sledované období. V roce 2007 pak v souvislosti s akcí skokově narůstají jak příjmy, tak výdaje (stavba byla dokončena v první polovině r. 2007). Takto jsou způsobeny vlastně největší výkyvy salda i objemu rozpočtu. V roce nejvyššího přebytku (2008) došlo k nejnižším výdajům ve sledovaném období, kdy byly výrazně sníženy výdaje v oblasti: -

vzdělávání: pokles o 32,2 mil. Kč oproti předešlému roku (byla dokončena stavba Pellyho domů jako centra celoživotního vzdělávání), bydlení - pokles o 7,8 mil. Kč oproti roku 2007 (v r. 2007 se realizovala bytová výstavba – oprava a vestavba nových bytů v objektu Pellyho domů) a sociálních věcí - pokles o více než 1 mil. Kč ve srovnání s rokem 2007 (v roce 2008 vyplaceno více sociálních dávek, které město získávalo dotací od státu a vyplácelo konečným příjemcům).

Tab. 43: Příjmy a výdaje městského rozpočtu Police nad Metují (v tis. Kč) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Příjmy 55646 73951 79078 98400 83840 57088 67339 87258 59105 55691 96346 82946 62057 68651 82413

Výdaje 62295 80511 78047 89066 85717 54929 88870 86279 48662 55234 93648 84459 61947 68915 84984

Saldo -6649 -6560 1030 9333 -1877 2158 -21531 978 10443 456 2698 -1512 109 -264 -2570

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz, http://www.rozpocetobce.cz/

Grafické znázornění příjmů, výdajů a jejich výsledného salda je znázorněno v grafech níže. Jsou zde dobře znázorněné výkyvy výsledného salda zejména viditelné změny v roce 2003, 2006 a 2008.


83


Graf 20: Znázornění časové řady příjmů, výdajů a výsledného salda v tis. Kč 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -20000 -40000 Příjmy

Výdaje

Saldo

Graf 21: Salda rozpočtu (2000-2014, v %, vztaženo k příjmům) 15,0

5,0

-5,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

-15,0

-25,0

-35,0

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz, http://www.rozpocetobce.cz/

9.4.3. Rozpočtové příjmy Celkové rozpočtové příjmy se rozdělují do čtyř základních skupin: daňové a nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Největší objem představují obvykle daňové příjmy, které obec získává na základě zákona č. 243/2000 Sb. (o rozpočtovém určení daní, tzv. RUD), v aktuálním znění. Tento druh příjmů rozpočtu města lze charakterizovat jako stabilní a zákonem zajištěný a opakovatelný příjem. Jeho konkrétní výše je však vždy závislá na výběru daní v konkrétním roce a dalších faktorech. Přesto představuje stabilní základ rozpočtových příjmů města. Daňové příjmy se na celkových příjmech obvykle podílejí více než 50 % s tím, že jejich podíl je ovlivněn zejména výši ostatních skupin rozpočtových příjmů. Například v obdobích vyšších transferů a přijatých investičních dotací relativně klesá podíl rozpočtových příjmů. Analytická část – Profil města

84


Z hlediska struktury jsou daňové příjmy města tvořeny výnosy (resp. jejich podíly) z5: daně z přidané hodnoty, která tvoří dlouhodobě jejich rozhodující část, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daň z příjmů právnických osoba a daň z nemovitostí, z níž město inkasuje v souladu se zákonem 100 % výnosu. Do daňových příjmů rovněž patří i další z hlediska příjmů méně významné daně a ostatní příjmy jako jsou místní a správní poplatky a další. Nové rozpočtové určení daní platné od ledna 2013 bylo pro Polici n. Metují jednoznačně pozitivní a znamenalo navýšení daňových příjmů o cca 9 mil. Kč. Další významnější skupinou příjmů města bývají nedaňové příjmy zahrnující zejména příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu městského majetku, nájemné za byty, z finančních operací, komunálních služeb a přijaté splátky půjček. Tyto příjmy tvoří v posledních pěti letech cca 10-15% celkového rozpočtu města Police nad Metují. Představují kromě jiného důležitý zdroj financování oblastí služeb, které s těmito příjmy přímo souvisejí (úprava veřejných prostranství, opravy a udržování apod.). Podíl na těchto zdrojích představují např. i výnosy z lesního hospodářství, apod. Kapitálové příjmy představují zejména příjmy z prodeje majetku města. Jejich význam v celkovém rozpočtu města v posledních letech významně klesá a v roce 2014 již představovaly pouze 1mil. Kč, což je výrazně méně ve srovnání např. s rokem 2010, kdy vlivem prodeje městského majetku (stavební parcely ulice Wihanova, objekt čp. 107 tzv. „Škvárovna“, byty) činil tento příjem 13,4 mil. Kč. Tento příjem lze označit za spíše doplňkový a ve výhledu zatím nejsou další větší prodeje obecního majetku. Naopak významným příjmem rozpočtu města, který dlouhodobě představuje desítky procent celkových příjmů rozpočtu, jsou přijaté transfery. Ve srovnání posledních pěti let se však zdá, že jejich podíl spíše klesá. Jedná se zejména o dotace z jiných veřejných zdrojů/rozpočtů, zejména neinvestiční dotace ze státního rozpočtu na přenesený výkon státní správy a další, ale i výše jednorázové dotace poskytnuté zpravidla na investiční akce realizované městem. Tab. 44: Struktura rozpočtových příjmů města, v tis. Kč Celkové příjmy 2010

2011

2012

2013

2014

Třída 1 - Daňové příjmy Třída 2 - Kapitálové příjmy

34920 12929

38815 4692

41928 1326

49230 1784

53103 864

Třída 3 - Nedaňové příjmy Třída 4 - Přijaté transfery Příjmy celkem

8918 39580 96347

11712 27728 82947

9428 9321 62057

10548 7089 68651

10612 17835 82413


5

Základem pro výpočet nároku obce je 100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých typů daní s výjimkou daně z příjmů fyzických osob (mimo daň ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kde je základem 60 % celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů právnických osob, u které je základ snížen o daň z příjmů právnických osob (mimo daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj. Od 1. 1. 2013 je obcím určeno: 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO ze závislé činnosti, 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů (kterými jsou daň z příjmů FO vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů FO, daň z příjmů PO včetně daně z příjmů PO vybírané srážkou podle zvláštní sazby), 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO ze závislé činnosti rozděleno dle přepočteného počtu zaměstnanců, 100 % výnosu daně z nemovitých věcí, které se nachází na území dané obce a konečně 30 % z výnosu záloh na daň a samotné daně z příjmů fyzických osob, které mají na území dané obce bydliště.


85


Graf 22: Struktura rozpočtových příjmů města, v tis. Kč 120000 100000 80000

Třída 4 - Přijaté transfery Třída 3 - Nedaňové příjmy

60000

Třída 2 - Kapitálové příjmy 40000

Třída 1 - Daňové příjmy

20000 0 2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz Ukazatelem dobře dokumentujícím velikost rozpočtu města a jeho rozpočtovou stránku je podíl celkových rozpočtových příjmů daného roku a počtu obyvatel (tj. výše příjmů na obyvatele). Zajímavé je pak jeho srovnání s výší vykazovanou srovnatelnými městy. V následujícím grafu tak jsou znázorněny rozpočtové příjmy Police n. Met. na jednoho obyvatele a pro srovnání jsou zde uvedena i blízká města (Náchod, Jaroměř, Broumov, Nové Město n. Met., Červený Kostelec.). Z grafu lze vyčíst, že průběh příjmů v přepočtu na obyvatele je ve všech městech v zásadě podobný (vymyká se Broumov v letech 2010-2011, což je pravděpodobně způsobeno většími dotovanými akcemi a tím navýšení příjmů rozpočtu v daném roce). Celkově vychází z tohoto srovnání Police n. Met. o něco málo hůře, než ostatní města (s výjimku Č. Kostelce). To může být způsobeno tím, že město není obcí s rozšířenou působností, ale pouze obcí s pověřeným obecním úřadem, což má vliv na výši transferů poskytovaných za výkon státní správy a dalších činností. Tab. 45: Porovnání rozpočtových příjmů na obyvatele města (v tis. Kč) se srovnatelnými obcemi N. Město Červený Rok Police n. M. Náchod Jaroměř Broumov n. Met. Kostelec 2010 22 470 25 994 24 684 24 352 14 955 29 605 2011 19 380 20 320 23 326 21 952 16 026 38 022 2012 14 420 15 619 16 973 18 343 14 975 19 337 2013 16 040 16 774 16 345 17 619 17 178 20 048 Zdroj:http://www.rozpocetobce.cz


86


Graf 23: Porovnání rozpočtových příjmů na obyvatele Police nad Metují se srovnatelnými městy 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Police n. M.


Náchod 2010

2011

Jaroměř 2012

Broumov

Červený Kostelec

2013

Zdroj:http://www.rozpocetobce.cz

9.4.4. Rozpočtové výdaje Rozpočtové výdaje lze rozdělit na běžné a kapitálové výdaje, přičemž běžné výdaje tvoří obvykle větší podíl celkových výdajů (ve sledovaném období let 2010 – 2014 tvoří až 88% podíl). Běžné výdaje jsou tvořeny z velké části výdaji, které mají mandatorní charakter, který neposkytuje příliš velkou flexibilitu rozhodování o jejich umístění. Odvětvově pak představují největší položky výdaje na služby pro obyvatelstvo (bydlení, komunální služby, vzdělávání, kultura atd.), dále výdaje na dopravu, životní prostředí (péče o městkou zeleň, odpadové hospodářství atd.), všeobecný výkon veřejné správy (vč. chodu MěÚ) a další. Mezi kapitálové výdaje patří zejména výdaje související s pořízením (resp. zhodnocením) dlouhodobého majetku města (budovy, dopravní infrastruktura vlastněná městem atd.), případně dopravních prostředků (vč. pořizované techniky) či investiční transfery neziskovým organizacím a organizacím založeným městem. Kapitálové výdaje tvoří zpravidla menší část výdajů (v roce 2012 pouze 11,6 %), avšak v letech realizace velkých investičních akcí mohou představovat výrazně větší podíl. Tak tomu bylo v roce 2010, kdy v souvislosti s realizací zateplení Mateřské školy či realizací infrastruktury nová ulice nad školkou a zejména v souvislostí s rekonstrukcí městské ČOV (zařazeno do majetku v r. 2011) dokonce kapitálové výdaje vyrovnaly, resp. mírně přesáhly výdaje běžné. Tab. 46: Rozpočtové výdaje Police nad Metují v tis. Kč (2010-2014) 2010 2011

2012

2013

2014

Třída 5 - Běžné výdaje

46561

50073

54744

50933

54198

Třída 6 - Kapitálové výdaje

47087

34386

7204

17983

30785

Výdaje celkem

93648

84459

61947

68916

84984



87


V následujícím grafu jsou znázorněny výdaje města s rozdělením na výdaje běžné a kapitálové. Z grafu je viditelný znatelnější podíl běžných výdajů, i když se tento poměr může významně měnit (např. při porovnání roku 2010 s rokem 2012). Graf 24: Výdaje města podle druhového členění v tis. Kč 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2010

2011

2012

Třída 5 - Běžné výdaje

2013

2014

Třída 6 - Kapitálové výdaje


Z porovnání kapitálových výdajů přepočtených na jednoho obyvatele je vidět, že srovnávaná města obvykle realizovala, podobně jako Police n. Met., jednu či více investičních akcí v některém ze sledovaných roků (nejčastěji 2010 a 2011, kdy naplno běžely výzvy operačních programů období 2007-2013) a po těchto akcích obvykle přišlo ochlazení investic a potřeba konsolidovat rozpočet v následujících letech. Graf 25: Porovnání kapitálových výdajů na obyvatele Police n. M. se srovnatelnými městy (tis. Kč ) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Police n. M.

Červený Kostelec Nové Město nad Metují 2010

2011

Náchod 2012

Jaroměř

Broumov

2013

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/


88


9.4.5. Výdaje na investice a údržbu V následující tabulce jsou uvedeny klíčové investice (nad 500 tis. Kč) města Police nad Metují v časovém období 2008 ‒ 2014. Celkové náklady níže uvedených investic představovaly ve sledovaném období částku převyšující 100 mil. Kč. Některé investice jsou spolufinancovány z různých dotačních titulů, jedná se např. intenzifikace ČOV Police nad Metují v celkové hodnotě 62 177 073 Kč. Z této částky byla dotována částka 37,63 mil. Kč z Fondu soudržnosti a dotace ze Státního fondu životního prostředí činila 2,21 mil. Kč. Tato nákladná investice byla započata v roce 2008, kdy proběhla poradenská činnost, výběr zhotovitele a ukončena byla v roce 2011, kdy proběhl monitoring stavu projektu a zpracování závěrečného vyhodnocení akce. Tab. 47: Investice města nad 500 tis. Kč v období let 2008‒2014 Rok 2008 2009 2010

2011

Název investice Dokončení přeložky II/303 státní silnice (chodníky, rozhlas, zeleň ad.) Odvodnění poldrů zahradnictvím

Veřejné osvětlení Velká Ledhuje MŠ - Zahrada 1. etapa ŽUŠ -zahájení nezbytných rekonstrukcí-výměna střechy Koupaliště rekonstrukce 2013 Komunikace K Vodojemu Pěkov - Vyasfaltování plácku a úprava komunikace za školou Víceúčelové venkovní hřiště ZŠ - Stará budova - podlahy, osvětlení, vstupní hala MŠ - Zahrada 2. etapa ZUŠ (rekonstrukce podkroví, dokončení) Výměna oken zadní části radnice + fasáda čp. 98 Opravy komunikace průmyslová zóna Hauk, dotace KHK 2014 Komunikace na drahách v Pěkově Rekonstrukce komunikace ke sběrnému dvoru Oprava místních komunikací v Pěkově Na Drahách a za Honským rybníkem Úprava prostoru před smuteční síní Oprava chodníků v Ostašské ulici Zdroj: http://www.meu-police.cz/radnice/investice-a-udrzba/ 2012

Zahájení

Ukončení

1 592 000

-

červenec 2008

červenec 2009 červen 2010 duben 2010 červenec 2010 srpen 2010 březen 2011 září 2011

říjen 2010 listopad 2011 listopad 2011

-

září 2011 květen 2011 říjen 2012

1 670 991 2 021 000

duben 2011 srpen 2012 červenec 2012 květen 2012 srpen 2013

červen 2012 listopad 2013

635 000

září 2013

listopad 2013

6 880 000

duben 2013

září 2013

642 000

červen 2013

říjen 2013

599 000 1 980 000 528 000

srpen 2012 květen 2013 květen 2013

září 2013 červenec 2013 červenec 2013

2 723 000

září 2013

prosinec 2013

926 000 1 433 000

červenec 2014

říjen 2014 listopad 2014

688 238

Zateplení MŠ a oprava vlhkosti zdiva Infrastruktura nová ulice nad školkou Garáže za radnicí Kanalizace 8 rodinných domů Čukotka Kanalizace Záměstí - dokončení akce z roku 2010 Komunikace Záměstí Rekonstrukce městské ČOV z roku 2010

Náklady v Kč

4 700 871 4 043 316 535 681 791 312 1 607 905 1 493 355 60 785 392 (Celkové náklady činily 62 177 073) 590 164 569 938 1 682 000

926 481 528 036 718 416

září 2014 červenec 2014 září 2014 červen 2014

Pozn.: Jedná se o orientační částky dle rozpočtu, skutečnost může být mírně odlišná.


89

září 2009 srpen 2010 říjen 2010 srpen 2010

září 2012

říjen 2014 listopad 2014 červenec 2014


9.4.6. Zadluženost města Zadluženost města popisuje poměr cizích zdrojů a vlastních aktiv. V období let 2010 až 2014 činil tento ukazatel průměrnou hodnotu 11,86 %. V roce 2014 byla zaznamenána jeho nejvyšší hodnota ve výši 14,37 % a naopak nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2010 (8,35 %). Hodnota toho ukazatele je ovlivněna kromě výše cizích zdrojů (závazků) v pasivech města také výší aktiv města. To je také příčinou výrazně menší hodnoty ukazatele zadluženosti v roce 2010, kdy byl naposledy veden majetek města v neodepisované výši (viz kap. aktiva města). Je zde patrný i vliv cizích zdrojů – mezi které patří přijaté zálohy na transfery Přehled údajů o zadluženosti města je uveden v následující tabulce, přičemž přijaté půjčené prostředky charakterizují souhrn jistiny vydaných dluhopisů a jistin jiných přijatých půjčených prostředků. Celkovou dluhovou službou je myšlen součet uhrazených úroků z přijatých půjčených prostředků a uhrazených splátek vydaných dluhopisů a jiných přijatých půjčených prostředků. Dluhová služba celkem dosáhla ve sledovaném období nejvyšší hodnoty v roce 2011, kdy probíhaly či dobíhaly největší investiční akce města ve sledovaném období. Tab. 48: Údaje o zadluženosti města (v tis. Kč) Rok

2010 2011 2012 2013 2014

Přijaté půjčené prostředky

Hrazené úroky

Uhrazené splátky jistin půjčených prostředků

Dluhová služba celkem

Dluhová služba (v%)

13785 27842 0 0 16324

159 97 330 221 197

18000 20600 3450 1810 7734

18159 20697 3780 2031 7931

18,85 24,95 6,09 2,96 9,62


Pro srovnání jsou níže uvedeny hodnoty týkající se zadluženosti měst v okolí Police nad Metují. Ukazatel dluhové služby je však třeba vnímat jako doplňkový, orientační údaj, neboť využívá porovnání uhrazených splátek jistin. Pokud např. dojde k tomu, že má obec úvěr na předfinancování dotace a tento úvěr splatí obdrženou dotací, projeví se to v nárůstu tohoto ukazatele. To byl i případ Police nad Met. z roku 2010 a 2011, viz graf č. 26 níže.


90


Tab. 49: Údaje o zadluženosti – srovnání s dalšími městy (v tis. Kč, 2010-2013)

Červený Kostelec


Jaroměř

Broumov

Rok

Přijaté půjčené prostředky

Hrazené úroky

2010

5 000

567

Uhrazené splátky jistin půjčených prostředků 3 213

2011

2 000

491

2012

5 665

2013

Dluhová služba celkem

Dluhová služba (v%)

3 780

2,96

5 455

5 946

4,35

426

2 688

3 114

2,44

3 209

353

4 603

4 956

3,38

2010

66 874

659

30 000

30 659

12,06

2011

1 189

1 335

4 980

6 315

3,18

2012

0

1 138

5 214

6 352

4,16

2013

0

732

5 214

5 945

3,62

2010

7 962

752

13 674

14 425

4,69

2011

0

426

5 586

6 012

2,17

2012

0

327

4 704

5 031

2,17

2013

231

144

4 766

4 910

2,21

2010

44 613

1 793

24 041

25 835

11,21

2011

44 247

1 538

62 604

64 142

21,67

2012

129

1 202

13 525

14 727

9,79

646

12 833

13 479

8,64

2013 5 176 Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/

Zadluženost města lze v současné době zhodnotit na zvýšené úrovni (ve srovnání např. s městem Červený Kostelec, kde hodnota celkové zadluženosti města nepřesáhla 9 %) z důvodu investičních akcí v předchozích letech a takových, které jsou naplánovány pro rok 2015. Splácení půjčených prostředků města v předchozích letech probíhalo bez větších problémů, proto lze zhodnotit toto konstatování jako takové, které nemá na rozvoj města zásadní negativní vliv. Graf 26: Dluhová služba - srovnání s okolními městy (%) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Police n. Met.

Červený Kostelec 2010

Nové Město nad Metují 2011

2012

Jaroměř

Broumov

2013

Zdroj: http://monitor.statnipokladna.cz/ Analytická část – Profil města

91


Pomineme-li dotace přijaté městem, které mají do doby konečného vyúčtování charakter cizích zdrojů (ty jsou započteny v celkových závazcích města, jak ukazuje graf č. 26), byly reálnými závazky města, tedy závazky charakteru úvěru či půjček jako návratných zdroj, které má město uhradit, tyto: Přijaté úvěry, půjčky

účel

zůstatek k 31.12.2014

úvěr ČS, a. s.

Pellyho domy, centrum vzdělávání

1 803

úvěr KB, a. s.

Intenzifikace ČOV

7 000

půjčka ze SFŽP

Intenzifikace ČOV

3 076

úvěr KB, a. s.

Soubor opatření ke snížení energetické náročnosti

10 400

Celkem

22 279

Město má navíc zajištěn revolvingový úvěr na krytí časového nesouladu příjmů a výdajů - možnost čerpání v průběhu roku do max. výše 9,5 mil. Kč.

Graf 26: Závazky Police n. Met. v tis. Kč (vč. nezaúčtovaných dotací) 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2010

2011 Celkové cizí zdroje

2012 Dlouhodobé závazky

2013

2014

Krátkodobé závazky



92


9.5. Dílčí SWOT analýza – správa města

Tab. 51: SWOT analýza – správa města Silné stránky

Slabé stránky



Polický měsíčník jako oblíbený nástroj komunikace města s občany



Neexistence pravidelných informačních platforem vůči obyvatelům města a klíčovým aktérům



Nízká míra kriminality, vysoká míra bezpečnosti (jako objektivní, tak subjektivně vnímaná obyvateli)



Ne plně vyhovující zázemí pro JSDH



Zkušenost s dotačními projekty, využívání dotací městem na větší investiční akce



Rozpočtová stabilita bez výrazných kladných nebo záporných slad (s výjimkou roků realizace největších investičních akcí)



Nedochází k rozprodávání obecního majetku v posledních letech



Přijatelná míra zadluženosti Příležitosti



Pozitivní dopad nového RUD pro rozpočet města, potenciál navýšení prostředků pro investice



Využití aktuálních dotačních titulů k financování investic města

Hrozby 


Vývoj kohezní politiky – postupné omezování dotovatelných témat v rozvoji města (tj. nutnost většího zapojení vlastních zdrojů) a tím další skokové snížení disponibilních zdrojů na investiční akce města po r. 2020

93


10.

Celková SWOT analýza

Tab. 52: Celková SWOT analýza

Silné stránky

Slabé stránky



Status obce s POU – mikroregionální centrum



Nevýhodná dopravní poloha v rámci kraje i ČR



Dlouhodobá zkušenost se zapojením do meziobecní spolupráce



Málo intenzivní partnerství přes hranici a na ně navazující přeshraniční řešení



Pozitivní trend zlepšování vzdělanostní struktury obyvatel





Atraktivita města pro bydlení Významná tradice průmyslové výroby



Dobrá velikostní struktura podniků ve městě (stabilita x flexibilita) Přítomnost silného zaměstnavatele v ekonomicky významném odvětví Podniky s místním kapitálem, s vazbou na region Velmi nízká úroveň nezaměstnanosti



Přírodní zajímavosti nadregionálního významu v okolí města Dostatečná obslužnost autobusovými linkami Relativně mírné zatížení intravilánu města silniční dopravou Dostatečná kapacita ZŠ a MŠ ve městě



Snižování počtu obyvatel od roku 2000, se zvýrazněním trendu v posledních třech letech Celkově starší věková struktura populace Pokles počtu obyvatel v centrálních částech města Výrazný pokles počtu dokončených bytů v posledních 5 letech Nedostatek podporovaných bytů ve městě (startovací, pečovatelské) Přítomnost lokalit vykazujících charakteristiky SVL Plochy vymezené v ÚP pro bydlení nejsou ve vlastnictví města Pro podnikání spíše nevýhodná poloha (napojení na páteřní komunikace a na železnici) Absence připravených rozvojových ploch pro podnikání Negativní saldo dojížďky za prací



Přítomnost ZUŠ ve městě a její tradice a kvalita





Dobrá vybavenost zdravotní infrastrukturou a dobrá dostupnost zdravotní péče



Absence kanalizace v některých částech města



Zajištění sociálních služeb (pobytových, ambulantních a terénních), mateřské centrum



Problémy s parkováním na určitých místech



Dobrá úroveň vybavenosti města kulturní infrastrukturou, množství kulturních akcí



Nepřítomnost vyšších stupňů vzdělávání (SŠ, SOU, VOŠ)



Dobrá vybavenost volnočasovými a sportovními zařízeními (vč. např. koupaliště)





Bohatý spolkový život





Kvalitní odpadové hospodářství



Znečištění ovzduší lokálními topeništi (zejména objekty k bydlení) v zimních měsících Přítomnost zátěží (brownfieldů) ve městě, vč. jeho centra Nedotažený systém likvidace BRO

        



  

  


Absence železniční dopravy, resp. velká vzdálenost nejbližší zastávky Absence cyklostezek do sousedních měst využitelných pro denní dojížďku

94




Nízké riziko ohrožení povodněmi



Nízká míra kriminality, vysoká míra bezpečnosti (jako objektivní, tak subjektivně vnímaná obyvateli) Zkušenost s dotačními projekty, využívání dotací městem na větší investiční akce





Rozpočtová stabilita bez výrazných kladných nebo záporných slad (s výjimkou roků realizace největších investičních akcí)



Přijatelná míra zadluženosti města



Příležitosti

Hrozby



Udržení, rozvoj a další využití mezinárodních vazeb a partnerství





Ekonomicky stabilní prostředí Královéhradeckého kraje





Dostavba R11 a tím přiblížení města TEN-T





Dostupné externí zdroje (dotace) na dobudování infrastruktury pro čištění odpadních vod (kanalizace, modernizace ČOV) Podpora rozvoje dopravních terminálů (využití autobusového nádraží pro kombinaci více druhů dopravy)



Dotační příležitosti v oblasti školství (opřené o Místní akční plán rozvoje vzdělávání) a sociálních služeb Realizace školních praxí u významných místních podniků Využití brownfields pro veřejné či podnikatelské aktivity





Dotační podpora na výměnu lokálních neekologických zdrojů vytápění





Pozitivní dopad nového RUD pro rozpočet města, potenciál navýšení prostředků pro investice





 

Neexistence pravidelných informačních platforem vůči obyvatelům města a klíčovým aktérům



 


Pokračování makrotrendu stárnutí populace a neřešení této hrozby (změna nároků na veřejné služby a infrastrukturu) Neřešení problémů se zvýšenou koncentrací sociálně slabšího obyvatelstva v některých lokalitách Konkurence kvalitních rozvojových ploch v okolí Vysoká míra orientace místní ekonomiky na průmysl Rozevírání nůžek mezi nabídkou a poptávkou na lokálním /regionálním trhu práce a nedostatek kvalifikované pracovní síly ve vybraných oborech Pokles počtu spojů veřejné dopravy a faktická autonomie kraje v rozhodování o spojích veřejné dopravy Další znečištění ovzduší související s rostoucí automobilovou dopravou Omezení (zejména ekonomických aktivit či v oblasti bydlení) plynoucí z umístění v CHKO Broumovsko Vývoj kohezní politiky – postupné omezování dotovatelných témat v rozvoji města (tj. nutnost většího zapojení vlastních zdrojů) a tím další skokové snížení disponibilních zdrojů na investiční akce města po r. 2020

95


Seznam zkratek ČOV

Čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DSO

Dobrovolný svazek obcí

EVL

Evropsky významná lokalita

ha

hektar

CHKO

Chráněná krajinná oblast

JPO

Jednotka požární ochrany

JPÚ

Jednoduché pozemkové úpravy

KES

Koeficient ekologické stability

Km

kilometr

KPÚ

Komplexní pozemkové úpravy

LAU

Local administrative unit

MAS

Místní akční skupina

m.n.m.

metrů nad mořem

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠ

Mateřská škola

NS MAS

Národní síť místních akčních skupin

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

NPP

Národní přírodní památka

NPR

Národní přírodní rezervace

ORP

Obec s rozšířenou působností

RIS

Regionální informační servis

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SVL

Sociálně vyloučené lokality

TJ

Tělovýchovná jednota

ÚAP

Územně analytické podklady

VÚMOP

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd

WGS-84

World Geodetic System 1984

ZSJ

Základní sídelní jednotka

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola Analytická část – Profil města

96


Hlavní zdroje dat Geografický informační systém Janitor Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2001, I. díl; 2011 http://apl2.czso.cz/irsw/dotaz.jsp http://drusop.nature.cz/ http://geoportal.gov.cz/ http://geoportal.vumop.cz/ http://hlavnov.cz/sdh/ http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/ http://mapy.kr-kralovehradecky.cz/vak/ http://monitor.statnipokladna.cz/ http://monumnet.npu.cz http://stredisko.skautipolice.cz/ http://www.amkpolice.cz/ http://www.domovduchodcu.policenadmetuji.cz http://www.euro-glacensis.cz http://www.hkostas.cz/ http://www.hokejpolice.cz http://www.knihovna-police.cz/ http://www.lesypolicka.cz/ http://www.mistopisy.cz/historie_police-nad-metuji---_10489.html http://www.mo-police.wz.cz http://www.mspolice.cz/ http://www.rozpocetobce.cz/ http://www.turistipolice.cz/ http://www.zspolice.cz/ http://www.zuspolice.cz/ licence.eru.cz MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí) (RES) Registr ekonomických subjektů RIS - Regionální informační systém SLDB 2011 – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Územní plán města Police nad Metují Veřejná databáze ČSÚ Analytická část – Profil města

97


Vyhláška č. 05/2014, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Vyhláška č.6/2006 o symbolech a jejich využívání webové stránky města Police n. Met. (http://www.meu-police.cz/mesto/) www.hudebniskupina.com www.mapy.cz www.policko.cz www.smocr.cz www.sskpedro.policenadmetuji.cz http://www.broumovsko.ochranaprirody.cz www.mapakriminality.cz


98


11.

Seznam tabulek, grafů a obrázků

Seznam tabulek Tab. 1: Seznam památek na území města Police nad Metují dle Národního památkového ústavu ..... 12 Tab. 2: Dílčí SWOT analýza – základní charakteristika města................................................................ 18 Tab. 3: Vývoj počtu obyvatel od roku 1971 (k 1. 1.) .............................................................................. 20 Tab. 4: Údaje o ZSJ................................................................................................................................. 21 Tab. 5: Srovnání přírůstku obyvatel v jednotlivých územních celcích ................................................... 21 Tab. 6: Porovnání přírůstku obyvatel v roce 2014 ................................................................................ 22 Tab. 7: Porovnání hustoty zalidnění v roce 2013 .................................................................................. 22 Tab. 8: Věková struktura obyvatel v Polici nad Metují v období let 2008 - 2013.................................. 23 Tab. 9: Index stáří pro rok 2013 ............................................................................................................ 24 Tab. 10: Vzdělanostní struktura obyvatel v roce 2011 (%).................................................................... 25 Tab. 11: Národnost obyvatel v % k 26. 3. 2011 ..................................................................................... 26 Tab. 12: Náboženská víra k 26. 3. 2011 v % .......................................................................................... 26 Tab. 13: Dílčí SWOT analýza – obyvatelstvo .......................................................................................... 27 Tab. 14: Vývoj počtu domů v částech obce Police nad Metují .............................................................. 28 Tab. 15: Ukazatele bydlení v Polici nad Metují v roce 2011 .................................................................. 29 Tab. 16: Období výstavby nebo rekonstrukce obydlených domů ......................................................... 31 Tab. 17: Dílčí SWOT analýza – bydlení................................................................................................... 32 Tab. 18: Přehled počtu ekonomických subjektů v Polici nad Metují v letech 2007 – 2013 .................. 33 Tab. 19: Hospodářská činnost v roce 2013............................................................................................ 34 Tab. 20: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců v roce 2013 .................................. 35 Tab. 21: Největší zaměstnavatelé v Polici nad Metují ........................................................................... 36 Tab. 22: Zastoupení odvětví v terciéru .................................................................................................. 38 Tab. 23: Ubytovací a stravovací zařízení v Polici nad Metují................................................................. 40 Tab. 24: podíl zaměstnaných podle ekonomické činnosti (k 26. 3. 2011)............................................. 43 Tab. 25: Zaměstnanost na trhu práce na území Police nad Metují (stav k 31.12.) ............................... 44 Tab. 26: Míra registrované nezaměstnanosti (%) v Polici nad Metují a okolí v roce 2011 ................... 45 Tab. 27: Nezaměstnanost v Polici nad Metují v roce 2014/2015 .......................................................... 47 Tab. 28: Porovnání nezaměstnanosti v prosinci roku 2014 .................................................................. 47 Tab. 29: Dojížďka do zaměstnání (2011) ............................................................................................... 48 Tab. 30: Vyjížďka do zaměstnání v roce 2011 ....................................................................................... 49 Tab. 31: Dílčí SWOT analýza – hospodářství.......................................................................................... 50 Tab. 32: Dopravní obslužnost ................................................................................................................ 55 Tab. 33: Dílčí SWOT analýza – infrastruktura ........................................................................................ 56 Tab. 34: Základní údaje o mateřské škole v ulici Fučíkova ve školním roce 2015/2016 ....................... 57 Tab. 35: Základní údaje o základní škole ve školním roce 2013/2014 .................................................. 58 Tab. 36: Základní údaje o Základní umělecké škole ve školním roce 2014/2015 ................................. 59 Tab. 37: SWOT analýza – občanská vybavenost .................................................................................... 66 Tab. 38: Geomorfologické členění Police n. M...................................................................................... 67 Tab. 39: Využití půdního fondu v roce 2013 (%) ................................................................................... 71 Tab. 40: SWOT analýza – životní prostředí ............................................................................................ 77 Tab. 41: Ekonomické výsledky příspěvkových organizací zřizovaných městem v tis. Kč (2014) ........... 78 Analytická část – Profil města

99


Tab. 42: Bilance Police nad Metují (v tis. Kč) ......................................................................................... 81 Tab. 43: Příjmy a výdaje městského rozpočtu Police nad Metují (v tis. Kč) .......................................... 83 Tab. 44: Struktura rozpočtových příjmů města, v tis. Kč ....................................................................... 85 Tab. 45: Porovnání rozpočtových příjmů na obyvatele města (v tis. Kč) se srovnatelnými obcemi ..... 86 Tab. 46: Rozpočtové výdaje Police nad Metují v tis. Kč (2010-2014).................................................... 87 Tab. 47: Investice města nad 500 tis. Kč v období let 2008‒2014 ........................................................ 89 Tab. 48: Údaje o zadluženosti města (v tis. Kč) ..................................................................................... 90 Tab. 49: Údaje o zadluženosti – srovnání s dalšími městy (v tis. Kč, 2010-2013) ................................. 91


100


Seznam grafů Graf 1: Demografická křivka od roku 1975 (k 1. 1. daného roku) ......................................................... 19 Graf 2: Vývoj celkového počtu obyvatel města (1991 – 2015) ............................................................. 20 Graf 3: Přirozený a migrační přírůstek v letech 1990–2014 na území Police nad Metují ..................... 22 Graf 4: Průměrný věk obyvatel v Polici nad Metují a jeho srovnání s dalšími územními celky ............ 23 Graf 5: Obyvatelstvo Police nad Metují podle nejvyššího dokončeného vzdělání v roce 2011 ............ 24 Graf 6: Vývoj počtu domů a obyvatel v Polici nad Metují ..................................................................... 29 Graf 7: Dokončené byty v Polici nad Metují .......................................................................................... 31 Graf 8: Ekonomické subjekty s rozdělením podle počtu zaměstnanců v roce 2013 ............................. 35 Graf 9: Podíl zaměstnaných v zemědělství (%) v Polici n. M. v roce 2011 ............................................ 37 Graf 10: Podíl zaměstnaných v odvětví průmyslu (%) v Polici n. M. v roce 2011.................................. 38 Graf 11: Míra nezaměstnanosti (%) v období let 2005–2011 (k 31.12.) ............................................... 44 Graf 12: Podíl nezaměstnaných uchazečů v prosinci 2014 (v %) .......................................................... 45 Graf 13: Časová řada množství odpadních vod (m³/den) ..................................................................... 51 Graf 14: Časová řada průměrné denní spotřeby vody z vodovodního řádu (m³/den).......................... 52 Graf 15: Dojížďka žáků do škol v Polici nad Metují v roce 2011 (v rámci okresu) ................................. 60 Graf 16: Vyjížďka žáků do škol v rámci okresu v roce 2011................................................................... 60 Graf 17: Vyjížďka studentů a učňů za vzděláním v roce 2011 ............................................................... 61 Graf 18: Využití půdního fondu v Polici nad Metují v roce 2013 (%) .................................................... 72 Graf 19: Vývoj aktiv a dlouhodobého hmotného majetku v letech 2010 – 2014 (v tis. Kč) .................. 82 Graf 20: Znázornění časové řady příjmů, výdajů a výsledného salda v tis. Kč ...................................... 84 Graf 21: Salda rozpočtu (2000-2014, v %, vztaženo k příjmům) ........................................................... 84 Graf 22: Struktura rozpočtových příjmů města, v tis. Kč....................................................................... 86 Graf 23: Porovnání rozpočtových příjmů na obyvatele Police nad Metují se srovnatelnými městy .... 87 Graf 24: Výdaje města podle druhového členění v tis. Kč ..................................................................... 88 Graf 25: Porovnání kapitálových výdajů na obyvatele Police n. M. se srovnatelnými městy (tis. Kč ) . 88 Graf 26: Dluhová služba - srovnání s okolními městy (%) ..................................................................... 91


101


Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha Police nad Metují na mapě ČR .................................................................................. 8 Obrázek 2: Obce sousedící s Policí nad Metují ....................................................................................... 9 Obrázek 3: Znak a prapor Police n. Met. ................................................................................................ 9 Obrázek 4: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Police nad Metují ............................ 13 Obrázek 5: Území MAS Stolové hory .................................................................................................... 14 Obrázek 6: Území Euroregionu Glacensis............................................................................................. 15 Obrázek 7: Znázornění katastrálních území města Police nad Metují ................................................. 17 Obrázek 8: Podíl zastavěné ploch (%) v Polici nad Metují a v okolních obcích v roce 2013 ................ 30 Obrázek 9: Cyklotrasy v Polici nad Metují a okolí................................................................................. 41 Obrázek 10: Turistické trasy v Polici nad Metují a okolí ....................................................................... 42 Obrázek 11: Podíl nezaměstnaných osob............................................................................................. 46 Obrázek 12: Intenzita dopravy v Polici nad Metují v roce 2010 ........................................................... 54 Obrázek 13: Půdní typy v území ........................................................................................................... 68 Obrázek 14: Kategorie hloubky půdy v území ...................................................................................... 68 Obrázek 15: Potenciální ohroženost katastrů ...................................................................................... 69 Obrázek 16: Klimatické regiony ............................................................................................................ 70 Obrázek 17: Podíl zalesněných ploch (%) Polici nad Metují a okolí v roce 2013.................................. 72 Obrázek 18: Podíl orné půdy v Polici nad Metují a okolí (%) v roce 2013 ............................................ 73 Obrázek 19: Chráněná území na území Police nad Metují a jeho okolí ............................................... 74


102


12.

Přílohy

Příloha 1 – Místa tříděného sběru komunálního odpadu ulice, nároží, místní část

sbírané složky

Smetanova

PL+NK, PAP, SK

Na Sibiři, u prodejny barev

PL+NK, PAP, SK Č/B

Ostašská, u autobusové zastávky před bývalou skládkou

PL+NK, PAP, SK, BIO

K Sídlišti, u DPS

PL+NK, SK

K Sídlišti - Horní

PL+NK, PAP, SK

sídliště, na parkovišti pod kotelnou

PL+NK, PAP, SK Č/B, BIO

Hvězdecká - Dukelská


Na Babí, u základní školy, u budovy 1. stupně

PL+NK, PAP

Jiráskova, nad základní školou

PL+NK, PAP, SK

Ke Koupališti, u bývalé sběrny STEFu

PL+NK, PAP, SK

Bělská, u parkoviště

PL+NK, PAP, SK Č/B

V Domkách, u sběrného dvůra

PL+NK, PAP, SK

U Damiánky, za Pellyho domy


17. listopadu, u zdravotního střediska


Pod Havlatkou - Tyršova

PL+NK, PAP, SK, BIO

plocha pod Havlatkou

PL+NK, PAP, SK Č/B

Soukenická - Žďárská

PL+NK, PAP, SK Č/B

ulička za firmou Pejskar a spol. - Malá Ledhuj

PL+NK, PAP, SK, BIO

Hvězdecká, u dřevěné školy


Zahradní - Na Prádle

PL+NK, PAP, SK

městský hřbitov, u kaple

PL+NK, SK

u Penny Marketu

PL+NK, PAP, SK Č/B

u základní umělecké školy

PL+NK, PAP

u Petrovic, u mostku přes Ledhujku

PL+NK, PAP, SK

Radešov, za návsí u cesty k hasičské zbrojnici

PL+NK, PAP, SK Č/B

Hlavňov, naproti bývalému parkovišti pod vlekem

PL+NK, PAP, SK

Hlavňov, u hasičské zbrojnice

PL+NK, PAP, SK Č/B

Hlavňov, u parkoviště na otočce

PL+NK, PAP, SK

Hlavňov, parkoviště na Hvězdě

PL+NK

Pěkov, u trieru

PL+NK, PAP, SK Č/B

Pěkov, u hasičské zbrojnice

PL+NK, PAP, SK

Pěkov, na rovince u pěšiny k Zítkom

PL+NK, PAP

Hony, na návsi

PL+NK, PAP, SK Č/B

Zdroj: http://www.meu-police.cz


103


Příloha 2: Přehled vytříděných odpadů a odměn druh odpadu

papír

sklo barev.

rok

sklo čiré

plast

nápoj. karton

kov

roční odměna (Kč)

elektro

roční odměna (v Kč)

vykázané množství (v tunách)

2001

13,5

18,731

2002

74,333

16,9

16,79

305,912

114.580,-

2003

84,83

24,7

17,21

337,4

223.493,-

2004

85,163

40,5

26,074

235,15

216.615,-

2005

63,953

55,55

34,635

154,73

313.352,-

2006

106,032

58,9

33,405

95,24

327.798,-

2007

96,347

66,77

40,236

0,163

117,1

297.280,-

2008

95,034

101,92

51,208

0,345

114,1

445.566,-

2009

36,995

68,859

57,415

0,591

53,5

502.216,-

2010

80,054

57,243

58,942

0,722

25,11

589.251,-

2011

82,631

65,771

65,868

2,235

20,3

670.856,-

2012

18.157, 40.216, 16.903, -

760.221,-

2013

56,549

47,086

11,312

59,725

2,116

582.843,-

2014IIQ

26,165

23,081

6,721

28,11

1,017

253.785,-

Příloha 3: Přehled energetických zdrojů v území Držitel licence Počet zdrojů Druh energie Technické služby Police nad Metují, s. r. o. Ctibor Frencl - F M C František Kollert Ing. Pavel Berka Josef Drechsel ELEKOPOL s. r. o. KOLBA, s.r.o. Zdeněk Matějka Václav Kolba Ing. Aleš Bezděk Zdeněk Kaufman Alena Pechová VACEK PĚKOV s.r.o. Technické služby Police nad Metují, s. r. o. VACEK PĚKOV s.r.o. Celkem

Celkový výkon (MW)

1

elektrický

0,005

1 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2

elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický elektrický

0,007 0,023 0,004 0,006 0,029 0,029 0,007 0,005 0,005 0,005 0,010 0,500

4

tepelný

3,500

2 23

tepelný

0,464

13 elektrický/2 tepelný

0,635 elektrický/3,964 tepelný

Zdroj: licence.eru.cz


104

Strategický plán města Police nad Metují. pro období

Recommend Documents