Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze ozna it jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup p i zpracování komplexních aktuálních poznatk o ešeném prostoru, jejichž cílem je trvalý udržitelný rozvoj spole nosti. Strategické prostorové plánování je integrovanou metodou plánování využívající územní plánování a strategické plánování rozvoje v prost edí GIS. Aby bylo území využíváno nejvhodn jším zp sobem, je t eba zohled ovat jak ekonomické a sociální, tak i p írodní možnosti, p edpoklady a požadavky území. V rámci strategického prostorového plánování je nutné plánovat lidské aktivity do míst, kde nebudou narušovat životní prost edí a kde p írodní podmínky nebudou svými vlivy ohrožovat lov ka Strategické prostorové plánování je metodou, která propojuje klasické strategické plánování rozvoje s územním plánováním v prost edí geografického informa ního systému (GIS). Strategický plán rozvoje lze vypracovat pro kraj, region, m sto, firmu, organizaci apod. Ve všech p ípadech p edstavuje v první ad formulaci vize budoucnosti, tzn. spole nou p edstavu o tom, jak vypadá ideální budoucnost územního i organiza ního objektu. Tuto vizi lze na rtnout po definování priorit, klí ových oblastí, tedy aktivit a inností, které mají zásadní a klí ový význam pro napln ní vize. Klí ové oblasti jsou vymezeny na základ SWOT analýzy - hodnocení silných a slabých stránek, vn jších podmínek a možného ohrožení pro dané území nebo organizaci. Na základ zjišt ného reálného stavu jsou stanoveny hlavní reálné strategické cíle, jimž jsou následn pod ízeny dlouhodobé vývojové tendence rozvoje v jednotlivých klí ových oblastech, formulovaných ve vizi a SWOT analýze. Pro úsp šnou cestu k realizaci vizí musí být sou asn up esn ny a specifikovány jednotlivé díl í, postupné cíle a také pr b h cesty k nim. Tento postup je zachycen v realiza ním projektu, nazývaném ak ní plán, který stanovuje konkrétní kroky, úkoly a postupy nutné pro realizaci díl ích cíl , v etn podmínek realizace, dodavatel , provozovatel , dob a termín dokon ení apod. Sou asn se stanovuje a zajiš uje kontrola a zp tná vazba prost ednictvím zvolených ukazatel a kritérií pro hodnocení pr b hu realizace díl ích i strategických cíl . Zm ny a reakce, vznikající v pr b hu realizace, mohou vyvolávat odchylky a následnou aktualizaci strategického plánu rozvoje s ohledem na pr b h a výsledky zm n vnit ních i vn jších faktor , které mají vliv na dlouhodobý rozvoj. Územní plánování je zákonem definováno jako soustavné a kompletní ešení funk ního využití území, stanovení zásad jeho organizace, v etn v cné a asové koordinace výstavby a jiných inností ovliv ujících rozvoj území. Územní plánování má vytvá et p edpoklady k zabezpe ení trvalého souladu všech p írodních, civiliza ních a kulturních hodnot v území, zejména se z etelem na pé i o životní prost edí a ochranu jeho hlavních složek – p dy, vody, ovzduší a biota. Sou asn má respektovat vliv geografické polohy a dostupnosti, sociální a ekonomické vlivy, a v neposlední ad by m lo prosazovat ve ejný zájem v souladu s p sobením t chto vliv a v praxi hledat cesty, jak co nejmenším zasahováním do proces ve ejný zájem prosadit. Územní plánování je innost, v jejímž rámci je nutno sladit zájmy místních samospráv, zájmy dot ených orgán a v neposlední ad zájmy jednotlivých vlastník nemovitostí na rozvoji obcí i kraj . P i hledání kompromis nelze pln vyhov t všem subjekt m, ale vždy je t eba sledovat princip rovnováhy t í aspekt – ekonomického, ekologického a sociálního. Dne 1. ledna 2007 nabyl ú innosti nový stavební zákon, tj. zákon . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Jde o koncep n novou právní normu obsahující nejen nové instituty, ale i nové postupy a procesy v územním plánování a stavebním ádu.
Cílem územního plánování podle zákonu je vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, tj. rozvoj, který uspokojuje pot eby sou asné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích, spo ívající ve vyváženém vztahu podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území. Územní plánování ve ve ejném zájmu chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn urbanistického, architektonického a archeologického d dictví. P itom chrání krajinu jako podstatnou složku prost edí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to ur uje podmínky pro hospodárné využívání zastav ného území a zajiš uje ochranu nezastav ného území a nezastavitelných pozemk . Geografický informa ní systém (GIS) v tomto p ípad p edstavuje vhodné prost edí pro shromaž ování a správu prostorových dat a informací, jejich vizualizaci a zejména prostorové analýzy, které jsou v strategickém prostorovém plánování nezbytné. GIS je nástrojem, který umožní prostorov vyjád it myšlenky a vize plánování rozvoje, tedy p i adit prostorový atribut plánovaným jev m a aktivitám, tyto plánované aktivity prostorov vizualizovat a zhodnotit. Vizualizace a následné prostorové analýzy jsou nezbytnou sou ástí metody, nebo jejich prost ednictvím budou odhaleny jevy negativní a nep ijatelné.
Obr. 1: Schéma strategického prostorového plánování
Cílem strategického prostorového plánování je optimalizace a maximální efektivita využití prostoru, veškerého jeho potenciálu p írodního, ekonomického i lidského, za sou asného zachování všech pozitivních vlastností a jev . D ležitou podmínkou je respektování t í pilí udržitelnosti rozvoje spole nosti, kterými jsou ekonomický r st, kvalitní environmentální politika a sociální vývoj. Strategické prostorové plánování v tomto pojetí znamená komplexní zohledn ní interních a externích vliv , možností, limit a podmínek území (obr.1). V prost edí GIS lze standardním zp sobem z prostorových dat jednoduchými prostorovými analýzami odhalit prostorové nesrovnalosti, disfunkce a disproporce, které vyplývají z strategického plánování rozvoje bez respektování prostorového aspektu. Nerespektování potenciálu krajiny se v praxi projeví porušením p írodní rovnováhy, jehož d sledky jsou již všeobecn známy. Projeví se také vysokými materiálovými a finan ními škodami v p ípad nap . povodní, p dní eroze, sesuv apod., tedy jev , které, jsou-li zakomponovány a zohledn ny v prostorovém plánování, mohou být vhodným zp sobem p edvídány, zhodnoceny, a eliminovány jejich dopady. Tento postup teprve sm uje k trvale udržitelnému rozvoji spole nosti, k dosažení rovnováhy mezi rozvojem ekonomickým, sociálním a kvalitou životního prost edí. Plánování rozvoje musí proto zákonit vycházet ze souhrnného pohledu na všechny faktory a podmínky území, možnosti ekonomické (ve smyslu reálné dosažitelnosti) a lidského potenciálu. Zvláštní d raz p i plánování je t eba klást na zachování, resp. zvýšení kvality životního prost edí, na udržení a podporu autoregula ních funkcí krajiny a ochranu p írodních zdroj . P írodní, fyzickogeografické podmínky území mohou pozitivn ovlivnit hospodá ský a spole enský rozvoj, rizika a limity dané stavem území však mohou rozvoj utlumit.
Postup strategického prostorového plánování Strategické prostorové plánování je postaveno na dvou základních vstupech. Prvním je územní plán pro dané území (obec, sídelní útvar apod.). V n m jsou vymezeny aktivity, které na území probíhají a aktivity, které jsou pro území navrženy. Druhým vstupem je strategický plán rozvoje daného území, ve kterém jsou pojmenovány a popsány aktivity, které vycházejí z vizí obyvatel. Jedná se aktuální dokument, jehož napln ním by se m la spole nost i území rozvíjet k všeobecné spokojenosti za sou asného ekonomického r stu. Metoda strategického prostorového plánování spo ívá v rozší ení d vod zpracování postupu rozvoje spole nosti i území, zohledn ním hlavních aktuálních zám r a cíl rozvoje, maximálním využitím p írodního, ekonomického a kulturního potenciálu území, využitím ekonomického a sociálního potenciálu spole nosti v oblasti strategického plánování a efektivním využitím dostupných prost edk P i strategickém prostorovém plánování rozvoje je nutné posuzovat rozmíst ní, intenzitu, vztahy a prostorové vazby jednotlivých aktivit. Prvním hlediskem, které do rozhodovacích proces vstupuje jsou fyzickogeografické podmínky území. Z nich se významn uplat uje zejména geologická stavba území a reliéf terénu, které mají vliv na rozmíst ní aktivit a jejich intenzitu. P i posuzování vhodnosti umíst ní i provozování aktivity je nutné za ít vyšet ovat vhodnost podmínek - vlastnosti reliéfu – tvar spádnice, sklon, orientace, expozice - geologických – ložiska nerostných surovin, svahové pochody, eroze, poklesy po hlubinné t žb - vodní zdroje – vodní toky, nádrže, povodn , záplavy - p dy – produk ní schopnosti, úrodnost
- klimatické faktory – extrémní projevy – p ívalové srážky, krupobití, nárazové v try, p ísušek, sucho - typ krajiny, krajinná struktura, stabilita krajiny, biodiverzita, chrán ná území, krajinný ráz Uvedené faktory pozitivn i negativn ovliv ují možnost rozvoje ve sledovaném území. Pozitivní je nap . p ítomnost ložisek nerostných surovin, vhodných k t žb . T žba podnítí rozvoj t žebního a následného zpracovatelského pr myslu, vytvo í pracovní místa apod., zárove se však projeví další faktory, které mohou p sobit proti a rozvoj utlumit. Nap . ochrana životního prost edí. Z dlouhodobého hlediska, utlumením t žby a podporou ochrany životního prost edí dojde k zachování kvalitního životního prost edí, které pozitivn ovlivní specifický typ cestovního ruchu a tím bude p ízniv p sobit na rozvoj území. P edpokládá to ovšem, p eorientování ásti hospodá ství na jiný typ výroby a produkce, zm nu struktury nabízených a poskytovaných služeb apod. Pro úsp šné zahájení realizace strategického prostorového plánování je nutné naplnit následující cíle: • používat strategické prostorové plánování jako systémový nástroj k vytvá ení p edpoklad pro realizaci st edn dobých priorit • využívat strategické prostorové plánování rozvoje a jeho mechanismy k hodnocení probíhajících a navrhovaných aktivit • intenzívn využívat mechanismy strategického prostorového plánování k získání prost edk na realizaci projekt , zejména z fond EU • p esto, že realizace projekt nejsou p ímo sou ástí strategického plánování, je nutné zachovávat kontrolní mechanismy, jež sledují pr b h realizace a výstupy jednotlivých projekt , jejich ú inky, dopady a p edevším hodnotit p ínos pro rozvoj Strategický plán rozvoje nezohled uje potenciál krajiny a území, nev nuje pozornost prostorovému rozší ení jednotlivých plánovaných aktivit a proto asto dochází k disproporcím a následn k negativním jev m a dokonce územním st et m mezí možnostmi a schopnostmi území a navrhovaným aktivitám. Z tohoto pohledu je p ínosn jší využívat metodu strategického prostorového plánování, jež zahrnuje také potenciál území a jako analytického nástroje pro posouzení a vizualizaci následn využívá prost edí geografického informa ního systému.
Postup tvorby strategického prostorového plánu Strategický prostorový plán zahrnuje a zohled uje následující informace: - p írodní (fyzickogeografické) podmínky území (geologické a geomorfologické podmínky, hydrologické, klimatické, p dní a biotické podmínky) - socio-ekonomické podmínky území (ekonomický potenciál pr myslu, zem d lství a služeb, doprava, sociální a kulturní potenciál obyvatel, tradice apod.) - prostorové vyjád ení cíl strategického rozvoje v prost edí GIS - prostorové analýzy území (územní konflikty, rozmíst ní aktivit, sféry zájmu, dopady vlivu apod.) - vizualizaci - posouzení, zhodnocení a vyslovení hypotéz vývoje - vytý ení oblastí konflikt (územních i mezi aktivitami)
Nástrahy fyzickogeografického prost edí, ozna ované jako „geohazardy“, lze rozd lit do dvou skupin - p írodní rizika - lov kem podmín ná i zp sobená Za p írodní rizika je možné považovat extrémní projevy p írody, p írodních sil a jev , které ohrožují zdraví a životy obyvatelstva, jejich nemovitosti a majetek. Jsou to nap . extrémní klimatické a meteorologické jevy, povodn , svahové pochody apod. P edpokládá se, že výskyt p írodních rizik je spojen se zm nami životního prost edí. Dochází tak k navýšení etnosti a intenzity projev extrémních jev , zv tšení prostoru výskytu – vyskytují se i v oblastech, kde se v minulosti nevyskytovaly. lov kem podmín ná rizika jsou zp sobená lidskými aktivitami i jako reakce na n . Výsledkem jsou nep edpokládané stavy prost edí, nap . kontaminace, výskyt nevhodných chemických i dokonce jedovatých látek v p dách nebo vod , rozší ení organism v nevhodném prost edí, kde nemají p irozeného nep ítele a jejich následné p emnožení, epidemie, rozší ení nemocí. V krajin se negativn projevuje vodní a v trná eroze jako reakce na nevhodnou pé i o krajinu – a už ve smyslu jejího obd lávání (využívání vhodných plodin a agrotechniky ) i zm ny krajinné struktury (velikost pozemk , rozptýlená d evinná zele ) nebo složení krajiny (p vodní p írodní spole enstva nahrazena zem d lskými a lesnickými monokulturami s vyšší náchylností k chorobám a nižší stabilitou). Krajina reaguje i na technické objety, budovy a p edevším na pr myslovou innost, které vyvolávají nep edpokládané negativní jevy. Faktor , které zp sobují rizika p i lidské innosti, je velké množství. Jejich odhalení vyžaduje vyhodnocení mnoha prostorových dat z r zných zdroj , analýzy, zpracování a interpretaci výsledk . Základním nástrojem v tomto procesu je geografický informa ní systém, jenž umožní prostorové analýzy a jejich následnou vizualizaci a interpretaci. Strategické prostorové plánování je pokrokovou metodou organizace krajiny, p írodních zdroj a lidské spole nosti a jejích aktivit, které vychází z pot eb a p ání spole nosti, vyslovených a definovaných v strategických plánech rozvoje, z potenciálu krajiny, danou aktuálními podmínkami všech krajinných sfér a vyjád enou datovými vrstvami v prost edí GIS, lidskými zdroji a jejich finan ními podmínkami. Metoda strategického prostorového plánování byla vypracována v rámci ešení projektu INOREF - Stra.S.S.E. INSP03 (Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment) na Kated e geoinformatiky P írodov decké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v letech 2005 – 2007.
