Strategické aplikace podnikové informatiky

Strategické aplikace podnikové informatiky Jan Pour, st. Katedra informačních technologií, Vysoká škola ekonomická v Praze [email protected]

Jan Pour, ml. ITS, a.s. [email protected] Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na identifikaci, klasifikaci a řešení aplikací podnikové informatiky, které mají z pohledu podniku strategický význam. Zabývá se takovými atributy strategických aplikací, které jsou pro jejich vymezení a odlišení podstatné. V praxi existuje vzhledem k podmínkám prostředí vždy několik aplikací tohoto charakteru a je proto účelné je alespoň na hrubé úrovni klasifikovat a posuzovat je podle toho, jak např. přispívají ke konkurenceschopnosti podniku, jeho pozici na trhu apod. Další otázkou pak je, jak lze tyto aplikace efektivně realizovat a jaké informační a komunikační technologie k jejich řešení využívat. Příspěvek se opírá, kromě vlastních praktických zkušeností autorů i o výsledky průzkumů, které byly v poslední době realizovány ve světě i v české praxi. Hlavním smyslem příspěvku je upozornit na promítání a respektování různého významu a pozice aplikací podnikové informatiky do plánování informatických projektů a způsobu řízení celé podnikové informatiky. Abstract: Paper is focused at the identification, classification and solutions of business informatics applications that have a strategic importance from the point of view business needs. It refers to such attributes of strategic applications that are for their specification and distinction most substantial. There are already several significant applications related to the specific business conditions. Therefore it is useful to classify and estimate them according to criteria such as their impact on the enterprise competitiveness or on the enterprise position in the market segment. The next issue is how to effectively implement strategic applications based on the adequate information and communication technologies. The paper is outgoing both from the authors own practical experience and the results of worldwide and Czech surveys. The papers´s main goal is to point out the needed respect of business applications various importance and to include this approach into the project portfolio planning and into the ICT management at all. Klíčová slova: Aplikace podnikové informatiky, strategické řízení podniků, elektronické podnikání, EDI, XML, mobilní podnikání, business intelligence, řízení podnikové výkonnosti. Key Words: Business informatics applications, strategic enterprise management, e-business, EDI, XML, m-business, business intelligence, corporate performance management. Podniková informatika je stále silněji spojována s řešením takových otázek, jako např. do jaké míry přináší očekávané efekty, jak přispívá k posilování konkurenceschopnosti podniku, případně jaké mu přináší konkurenční výhody. Současně s těmito otázkami je ale v řízení podnikové informatiky nutné řešit úlohy zaměřené na určování a výběr těch jejích součástí, které právě takové konkurenční výhody nebo konkurenceschopnost přinášejí. Je zřejmé, ţe hlavní roli v tomto kontextu budou hrát především aplikace podnikové informatiky, ale vţdy s respektováním a uplatněním jejich nejlepších moţných technologických řešení. 112

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

Strategické aplikace podnikové informatiky

Aplikace, které mají pro podnik takové přínosy, které ovlivňují jeho pozici na trhu, případně jeho samotnou existenci povaţujeme zde za aplikace strategického významu, resp. strategické aplikace. Jejich podstatnými atributy a vyuţitím se chceme zabývat v dalších částech tohoto příspěvku.

1. Podstatné atributy strategických aplikací Otázkami hodnocení aplikací a s nimi spojených investic do informatiky se v současnosti zabývá jiţ celá řada dalších metod (viz Mizera, 2010), které pouţívají různé klasifikace charakteristik a významu investic a různé přístupy k jejich hodnocení. Např. Glen Peters (viz Schniederjans a další, 2008) vidí jako nejdůleţitější faktory úspěchu IT investic jako řízení přínosů investic a jejich přidanou hodnotu vzhledem ke strategii podniku. To znamená, ţe nejprve je třeba ocenit aplikaci a investice do ní v podobě jejího přínosu a dělí je do tří kategorií: investice, které zlepšují produktivitu (Enhancing productivity), investice, které minimalizují riziko (Risk Minimization), tj. investice pro běţný provoz podniku, které mají ideálně fungovat tak, aby zamezily zbytečným ztrátám, investice, vytvářející konkurenční výhodu (Business expansion), tj. investice strategického významu, kde lze obtíţně kvantifikovat přínosy, ale ty mají pro podnik zásadní význam. Tuto představu dokumentuje Obrázek 1. Enhancing productivity

Risk minimazation

Business expansion Consolidate existing markets

Loss of market share

Personnel reductions

Working cap. Improv.

Legal problems minimized New opportunities Failure of shutdown

Processing economies

General efficiency improv. Other prod. enhancing ideas

Loss of profitability

Other business exp. areas

Other risk areas

lépe měřitelné -15

hůře měřitelné -10

-5

0

5

10

15

Obrázek 1: Typy přínosů a jejich umístění na horizontální ose. (Zdroj: Schniederjans a další, 2008) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

113

Jan Pour, st., Jan Pour, ml.

Umisťování jednotlivých investic na osu přínosů je zde dáno jejich kvantitativním nebo kvalitativním přínosem, který je vymezen škálou od -15 do +15. Tato stupnice nevyjadřuje finanční ohodnocení investice, ale především význam přínosu. Dalším pohledem na investice (především do aplikací) je její hodnocení vzhledem k strategickému řízení podniku, podle kterého se dělí na: investice, které podporují technologickou infrastrukturu (Support technical infrastructure), např. do hardware, licencí atd., investice urychlující opakující se business procesy (Perform routine business operations), investice, které ovlivňují pozici podniku na trhu (Influence market), např. vytvářející nový prodejní kanál a směřují k vytváření konkurenční výhody. Druhý pohled dokumentuje Obrázek 2. Klasifikace na 30-ti bodové škále je zde zcela analogická, jako v předchozím případě. Business operations

Infratracture

Market influencing Corporate management

Hardware Personnel enviroment reductions

Change perceptions

Office & administration Increase repeat sales

Software enviroment

Purchasing & Inventory Improve distribution channels

Finance & accounts

Communication

Logistics

Other infrastracture

Other market influencing

Other Business operations

lépe měřitelné -15

hůře měřitelné -10

-5

0

5

10

15

Obrázek 2: Typy investic vzhledem ke strategickému řízení podniku. (Zdroj: Schniederjans a další, 2008) Často zdůrazňovanou charakteristikou současné podnikové informatiky je vysoká heterogenita jejích aplikací. Běţně je zaloţena na několika, ale u velkých podniků i několika desítkách aplikací lišících se jejich funkcionalitou, pouţitými technologiemi, způsobem implementace a často i provozu. Je evidentní, ţe tyto aplikace budou mít pro podnik různý význam, který bude ovlivňovat způsob jejich plánování, objem investic do jejich rozvoje, kompetence jejich uţivatelů, způsob provozování a vyuţití atd. Strategické aplikace je tedy nutné v rámci celé informatiky nejprve správně identifikovat, a to vzhledem k podnikovým potřebám a stavu podnikatelského prostředí. To dokazují i 114



standardní metodiky řízení informatiky, kde např. COBIT pouţívá jako jeden z klíčových ukazatelů poměr investic vynaloţených do strategických aplikací k celkovému objemu investic do informatiky. Obdobné metriky řízení informatiky je moţné nalézt i u dalších metodik. To, zda se daná aplikace nebo její typ bude povaţovat za strategickou nebo standardní, bude samozřejmě silně závislé na konkrétním podnikovém prostředí. K nejvýznamnějším faktorům, které je třeba brát v úvahu, bude zřejmě patřit velikost podniku, situace na trhu, kde podnik působí (počet a struktura zákazníků, jejich potřeby a nároky), působnost podniku (v ČR, v zahraničí, nebo jde o pobočku zahraniční firmy), personální a technologické zdroje, kterými podnik disponuje atd. To znamená, formulovat jednoznačná pravidla odlišující strategické aplikace od ostatních je v obecné rovině velmi obtíţné. Na druhé straně je ale moţné definovat alespoň podstatné atributy aplikací, které k takovému odlišení napomáhají, a které současně mohou být i základem při plánování a posuzování projektů a určování jejich priorit. Bez nároků na vyčerpávající přehled, lze hlavní atributy strategických aplikací rozdělit do následujících skupin a vymezit je následujícím způsobem.

Vazba na základní podnikové procesy Nejvýznamnějšími atributy strategických aplikací jsou ty, které podporují základní (core) podnikové procesy, tj. v procesním pojetí ty, které podniku přinášejí rozhodující hodnoty. To znamená, ţe těmito atributy je obvykle funkcionalita řízení obchodních a výrobních zakázek, funkcionalita řízení výrobních linek (jejichţ výpadky znamenají obvykle milionové ztráty), funkcionalita finančních analýz, plánování, analýz úvěrového zatíţení apod. Je tedy účelné nejprve v rámci procesního modelování identifikovat právě základní, core procesy a přiřadit jim i odpovídající priority, např. na základě metody RPZ, Reálného potenciálu zlepšení (viz Učeň, 2008). Takto definované procesy a jejich klíčové aktivity jsou pak nezbytným východiskem a jedním z hledisek pro určení strategických aplikací a vstupem pro plánování celého portfolia informatických projektů.

Podpora konkurenceschopnosti a konkurenčních výhod podniku Informatika jako významný zdroj konkurenceschopnosti podniků se stala uţ jakýmsi klišé a často uţívaným marketingovým sloganem. Dopady aplikací informatiky na konkurenceschopnost a konkurenční výhody podniků však evidentně patří k těm atributům, které znamenají potvrzení jejich strategického charakteru. Při těchto úvahách je však nutné respektovat posuny v čase, neboť nejen informatika se velmi rychle vyvíjí, ale vyvíjí se i konkurence na trhu, jak ukazuje např. (Veber, 2000), nebo (Ţák a kol., 2010). Na konkurenci a konkurenceschopnost jsou různé pohledy a názory (Veber, 2000), (Kadeřábková a kol., 2007), (Ţák a kol., 2010). V kontextu tohoto příspěvku chápeme souhrnně konkurenceschopností dosaţení takových kvalitativních a cenových charakteristik produktů a sluţeb podniku, včetně informatických, které jsou srovnatelné s konkurencí. Je zřejmé, ţe na jedné straně dosaţení jejich lepších hodnot, neţ konkurence by znamenalo konkurenční výhody (viz dále), na druhé straně ale dále uvedené atributy znamenají jiţ v praxi určitý standard a proto je jiţ do konkurenčních výhod nezahrnujeme. Z pohledu informatiky mezi atributy aplikací podporující konkurenceschopnost podniku, dle našeho názoru, patří: nabídka srovnatelných informatických sluţeb s konkurencí, a to v rozsahu, kvalitě, dostupnosti, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

obchodním

partnerům

115


kvalita komunikace s obchodními partnery zahrnující komunikaci on-line, uplatnění dohodnutých komunikačních standardů, trvalou dostupnost (24x7), poţadovanou bezpečnost komunikace apod., poskytování a vyuţívání obchodních informací (nabídek, katalogů produktů a sluţeb, obchodních dokumentů) bez ohledu na teritoriální hranice, nebo jazyk komunikace, průběţné poskytování informací o probíhajících zakázkách zákazníkům podle jejich poţadavků, např. stav rozpracovanosti zakázky, dodrţení sortimentu, místo, kde se zakázka nachází v průběhu přepravy apod., funkcionalita aplikací pro podporu sniţování reklamací, výpadků, podvodů a sniţování finančních i zákaznických ztrát, které jsou s nimi spojeny, např. na bázi průběţného vyhodnocování úspěšnosti zakázek, závad, specifických poţadavků zákazníků. Konkurenčními výhodami se rovněţ zabývá celá řada publikací. (Veber a kol., 2000) definuje konkurenční výhodu jako “vyuţití takových faktorů ve fungování organizace, které jí umoţní vytvořit a udrţet úspěšnou existenci“. Na tomto místě chápeme konkurenční výhodou jako takové vlastnosti produktů a sluţeb, včetně informatických, které podniku přinášejí lepší pozici na trhu a větší obchodní příleţitosti oproti konkurenci. Sem patří z hlediska vymezení strategických podnikových aplikací např. tyto atributy: kvalitnější a komplexnější informace a postupy pro rozhodování s respektováním různých pohledů na data (dimenzí), úrovní granularity informací apod., např. informace pro průběţné vyhodnocování situace na trhu, pro hodnocení disponibility vlastních výrobních, personálních a finančních zdrojů při vyhodnocování poptávek, resp. objednávek zákazníků apod., disponování kvalitnějšími informacemi o zákaznících a jejich aktuálních i perspektivních potřebách neţ má konkurence, vytváření předpokladů pro rychlejší a flexibilnjěší marketingové a promo akce cílené na jasně definované skupiny zákazníků, vyšší integrace poskytovaných produktů a sluţeb s vyuţitím sdílených informačních zdrojů, resp. efektivního předávání informací (např. v bankách při poskytování různých bankovních produktů na jednom místě, obdobně v utilitách poskytováním dodávek a sluţeb u různých druhů energií apod.), nezávislost poskytovaných informatických a dalších sluţeb na místě ţadatele (mohou být poskytovány odkudkoli) a různými typy komunikačních kanálů, vyšší rychlost a flexibilita poskytovaných produktů a sluţeb vzhledem k objemovým, sortimentním a kvalitativním změnám poţadavků a schopnost jednotlivé zakázky pruţně a rychle upravovat a přeplánovávat.

Podpora strategického řízení Třetí skupinu atributů strategických aplikací lze vyjádřit jako jejich funkcionalitu podporující činnosti strategického řízení podniků. Tou mohou být specializované úlohy strategického plánování, úlohy pro vyhodnocování nejrůznějších informačních zdrojů, především nestrukturovaných (textových), úlohy pro podporu vyuţití různých metod strategického řízení, jako je Balanced Scorecard, Six Sigma, Value Based Management a dalších.

116



Vzhledem k uvedeným atributům nebo k přístupům presentovaným předchozími schématy je pak účelné vymezit jednotlivé typy aplikací, kterým se věnujeme v další části tohoto příspěvku.

2. Typy strategických aplikací Pokud budeme hodnotit dnes běţně známé typy aplikací z pohledu uvedených atributů, pak dojdeme k závěru, ţe často budou mít strategický charakter pouze jejich části, nebo na druhé straně jejich provázání s dalšími aplikacemi. V dalším textu uvádíme typy aplikací, s určením těch jejich částí, které lze obvykle charakterizovat jako aplikace strategického charakteru.

Aplikace strategického řízení Aplikace strategického řízení podniků představují komplexní aplikace podporující všechny hlavní funkce strategického řízení nebo jednotlivé nástroje vesměs orientované na určitou metodu nebo činnost strategického řízení, jako je podpora řešení strategických map, metody BSC apod. Jak jiţ název napovídá, prakticky celé tyto aplikace nebo nástroje mají strategický charakter.

Competitive intelligence, CI Competitive intelligence jsou aplikace zaměřené na získávání informací pro strategická rozhodnutí, a to většinou s vyuţitím především externích informačních zdrojů, přičemţ tyto zdroje, resp. dílčí informace mají převáţně nestrukturovaný, textový charakter. CI je často charakterizována jako proces systematického sběru, vyhodnocování, uchovávání a interpretace informací. Aplikace a nástroje CI poskytují manaţerům a podnikovým specialistům potřebnou funkcionalitu pro analýzy uvedených typů dat, pro přípravu rozhodnutí, vesměs strategického charakteru. Lze je tedy také komplexně povaţovat za strategické aplikace.

Business intelligence, BI Aplikace, nástroje a technologie business intelligence jsou jiţ většinou dobře známou oblastí, neboť se v naší praxi nasazují jiţ od první poloviny devadesátých let minulého století. Za tu dobu se vyvinuly v komplexní řešení, které zahrnují celou řadu komponent a které v celém procesu přípravy a zpracování mají své místo. Lze konstatovat, ţe i tato řešení mají strategický charakter, avšak z pohledu výše specifikovaných atributů jsou nejvýznamnější aplikace plánovací a analytické aplikace s vyuţitím nástrojů data miningu, které poskytují nejen analytickou funkcionalitu, ale zejména prediktivní určování vývoje sledovaných ukazatelů, s respektováním sezónních, teritoriálních a dalších vlivů. Vedle základního řešení aplikací BI se v současné době stále silněji uplatňuje celý koncept podnikového řízení zaloţený na BI, a to řízení podnikové výkonnosti (CPM, Corporate Performance Management) a jeho jednotlivé modifikace. Je postaven na provázanosti manaţerských metod, procesů, metrik a aplikací (BI) a jako celek ho lze povaţovat za strategické řešení informatiky.

Elektronické a mobilní podnikání, eBusiness, mBusiness Do oblasti elektronického podnikání lze zařadit, celou škálu různých typů aplikací, např. eShopy, elektronická trţiště atd. (viz Gála a další, 2009). Kaţdý z těchto typů aplikací lze povaţovat za strategický, ale svoji povahou a dle specifikovaných atributů je moţné za nejvýznamnější povaţovat v tomto smyslu aplikace elektronického zásobování (eProcurement). Je to dáno jednak prokazatelnými efekty (zvýšením rychlosti obchodních SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

117


transakcí, sníţením chybovosti, vysokou transparentností realizovaných případů atd.) a jednak vysokým objemem takto realizovaných obchodů. V této souvislosti je ale nutné zdůraznit, ţe zde hraje velkou roli momentální stav daného odvětví. Např. v odvětví automobilového průmyslu lze tyto aplikace pokládat, nejen za startegické, ale zcela klíčové, v jiných odvětvích (těţební průmysl, těţké strojírenství, zemědělství) hrají spíše okrajovou roli.

Řízení vztahů k zákazníkům, CRM Aplikace CRM (Customer Relationship Management) jsou svojí orientací na zákazníky od počátku povaţovány za ty, které znamenají pro podnik významné přínosy. Obdobně jako aplikace BI nebo elektronického podnikání ale zahrnují řadu dílčích nástrojů a komponent různého významu, např. pro operativní záznamy a poskytování informací o kontaktech se zákazníky, přes zajištění efektivní komunikace se zákazníky (call centra) aţ po analýzy informací o zákaznících. Právě poslední uvedená součást CRM, označovaná jako Customer Intelligence má pro podnik většinou největší strategický význam. V jejím rámci se hodnotí zákazníci podle různých kritérií, vytvářejí se jejich segmenty a na tomto základě se pak připravují obchodní plány, marketingové a promo akce atd. Je to oblast, kde se prolínají přístupy a technologie CRM a business intelligence, zejména nástrojů data mining.

Řízení dodavatelských řetězců, APS/SCM Strategický význam aplikací APS/SCM (Advanced Planning and Scheduling / Supply Chain Management) spočívá především v tom, ţe pokrývá několik kooperujících subjektů na trhu a nabízí řízení jejich společných aktivit z jednoho místa. Lze konstatovat, ţe v tomto případě jde o technologickou realizaci podnikových clusterů, které současná teorie managementu pokládá ze jeden z nejvýznamnějších faktorů konkurenceschopnosti. V tomto případě jde o aplikaci, která je strategická ne jen pro jeden podniku, ale pro celou skupinu. Nezbytným předpokladem je tu ale společné pochopení jejího významu všemi zúčastněnými subjekty, včetně dohody na organizačních i technických aspektech řešení.

Řízení podnikového obsahu, ECM Aplikace ECM (Enterprise Content Management) zahrnují rovněţ celou řadu dílčí aplikací a nástrojů, jako nař. aplikace groupware, správy webového obsahu, správy dokumentů, řízení pracovních toků, správy multimediálního obsahu atd. Jiţ z výčtu uvedených příkladů je zřejmé, ţe jejich vazba na konkurenceschopnost a další atributy nebudy stejná. Samozřejmě i zde hrají rozhodující vliv podmínky a potřeby konkrétního podnikového prostředí. Ze strategického hlediska se však za nejvýznamnější obvykle uvádějí aplikace pro řízení pracovních toků, workflow, které vedou spolu s nezbytným reegineeringem podnikových procesů k jejich urychlování, sniţování chybovosti a monitorování, coţ jsou vzhledem ke specifikovaným atributům nejdůleţitější vlastnosti.

Celopodnikové aplikace, ERP Aplikace ERP (Enterprise Resource Planning) mají vesměs provozní charakter, neboť pokrývají standardní podnikové funkce účetnictví, lidské zdroje, správu majetku apod. Jejich strategický charakter se tak váţe k té funkcionalitě, která podporuje základní, core podnikové procesy, např. u řízení obchodních zakázek.

118



Specifické strategické aplikace Specifickými strategickými aplikacemi zde rozumíme ty, které jsou vlastní danému typu nebo odvětví podniku, např. řízení výrobních linek u výrobních podniků, rezervační aplikace v dopravě, cestovním ruchu apod. Jejich strategický charakter pro dané podniky je pak zcela evidentní. Z přehledu vyplývá, ţe portfolio aplikací současné podnikové informatiky je velmi rozsáhlé a jeho řízení představuje značný počet poměrně komplikovaných manaţerských úloh. Jak uvádí (Dohnal, Příklenk, 2011) aplikační portfolio představuje pro podniky bezesporu velkou nákladovou poloţku. Jak aplikační portfolio postupně narůstá, rostou i náklady a podle průzkumu Gartner údrţba aplikací dosahuje 92% TCO celého projektu. Často se udrţují aplikace s redundantními podporami byznysu. To pak dále přináší zbytečný nárůst nákladů na údrţbu a narůstající náklady na integraci aplikací do jednotlivých vzájemně oddělených podnikových aplikačních okruhů. Podle predikcí společnosti Gartner bude v r. 2011 řízení portfolia aplikací ICT doprovázeno vyhodnocováním moţností Cloud Computingu a samozřejmě souvisejícími úvahami týkajícími se modernizace a konsolidace datových center. V této situaci je tedy účelné rozlišovat tyto aplikace a jejich součásti podle strategického významu ne ve smyslu rozhodování řešit / neřešit (aplikace se musí obvykle řešit jako celek), ale pro způsob řízení jejich implementace a provozu. To znamená, kam alokovat jaké personální a technické zdroje, jak připravovat a motivovat uţivatele, jak plánovat a hodnotit náklady a efekty těchto aplikací atd. Pak je účelné specifikovat atributy strategických aplikací odpovídajících podmínkám podniku a jim pak přiřazovat adekvátní aplikace, jejich varianty a kombinace, coţ lze povaţovat za jeden podstatných vstupů pro plánování a řízení projektů.

3. Řešení strategických aplikací Řešení strategických aplikací je samozřejmě zaloţeno na obrovské škále informačních a komunikačních technologií. Nebylo by moţné ani smysluplné zde uvádět jejich ucelený přehled. Na druhé straně pro dokreslení předchozích poznámek uvádíme alespoň několik příkladů a jejich stručnou charakteristiku. Řešení strategických aplikací podnikové informatiky a jejich kvalita závisí na mnoha faktorech, ale zejména na pouţití adekvátních technologií dostupných na trhu, jejich vhodnosti a zralosti. Je zřejmé, jak se za posledních 10 let moţnosti tvorby podnikových aplikací výrazně rozšířily. Tyto změny mají většinou pozitivní dopad jak na koncové uţivatele, vývojáře aplikací, tak i na podnik jako celek. Nejprve v této části uvedeme několik poznámek k vybraným technologickým trendům, které se zejména týkají vývoje aplikací, a poté příklady jejich vyuţití v některých aplikačních oblastech.

Web 2.0 Aplikace jsou čím dál častěji navrhovány tak, aby se mezi klientem a serverem posílaly pouze relevantní informace bez zbytečných redundantních nebo nerelevantních informací. V předchozích řešeních se při kaţdém kliknutí na tlačítko či poloţku menu posílala ze serveru na klienta celá webová stránka. To samozřejmě zpomalovalo a ztěţovalo práci uţivatele se systémem. Dnes probíhají přenosy dat na pozadí pomocí javascriptového objektu XMLHttpRequest, který zajišťuje komunikaci se serverem, aniţ by si toho uţivatel všiml. Uţivatel např. vyplní do pole formuláře faktury datum splatnosti a v momentě, kdy přejde na další pole, proběhne validace hodnoty na serveru a


119


v případě chyby se dané pole zvýrazní s popisem chyby. Taková interaktivita samozřejmě zvyšuje uţivatelský komfort a výrazně přispívá ke kvalitě dat. Objekt XMLHttpRequest je sice v prohlíţečích uţ delší dobu, nicméně aţ příchod aplikačních frameworků jako je Google web toolkit, Ext JS, různých javascriptových knihoven typu jQuery, aj. udělal z Web 2.0 masovou záleţitost.

Servisně orientovaná architektura Aplikace si do nedávné doby musely vystačit s informacemi dostupnými v prostředí, ve kterém byly provozovány. Informace uloţené na jiných místech se daly sice také vyuţít, ale velice sloţitě a nákladně. Dnes je vyuţitelnost distribuovaných informací daleko jednodušší, a to přes webové sluţby nebo pomocí architektury REST. Není proto problém zakomponovat do aplikace překladatelské funkce Googlu nebo dotaţení informace o knize podle ISBN kódu, a to pomocí několika řádek kódu. Mnoţství aplikací vyuţívající programové rozhraní např. Google maps či YouTube svědčí o výhodách, které takové sluţby aplikacím a jejich uţivatelům přinášejí.

Formáty dat a rozšíření formátu XML Je zajímavé sledovat vyuţití různých datových formátů v ICT za poslední dobu. Obecně lze pozorovat čím dál tím větší vyuţití XML formátu, a to pro různé účely a v různých podobách. Formát prostého textu (např. v EDI, flat filech) ale bez problému koexistuje, protoţe má bezesporu své výhody. Vedle toho samozřejmě existují různé binární formáty - obrázky, videa, apod. Formát XML se prosazuje čím dál tím více. Je to dané mimo jiné i vyspělostí nástrojů, které s tímto formátem pracují. Databáze softwarových gigantů (DB2, Oracle, MSSQL,..) podporují uţ i nativní ukládání XML dokumentů, a to ve sloupci speciálního typu, takţe jde o tzv. databáze hybridní. Kromě toho existují i výkonné databáze orientované čistě na XML jako je MarkLogic nebo eXist. Práce s XML daty pak zajišťuje jazyk XQuery, pomocí něhoţ lze psát dokonce celé aplikace. A výhody? Mnohem kratší vývojový cyklus, méně kódu, méně chyb. Na tomto místě je důleţité zmínit i mocný jazyk XSLT, který transformuje XML struktury (ale i text!) do různých výstupů, coţ v nynější době různých koncových zařízení a potřeb prezentace má o to větší význam.

Možnosti využití ve strategických aplikacích V ECM aplikacích se budou čím dál tím více vyuţívat moţnosti vyšší interaktivity aplikací. Moţnost efektivní práce více uţivatelů nad jedním dokumentem či tabulkou v mnoha případech nahradí desítky či stovky mailů, které by jinak kolovaly mezi uţivateli (např. google docs, office web apps). V jiných případech můţe být logika sloţitější (např. řízení přístupů ke sloupcům tabulky pro uţivatelskou skupinu např. podle stavu promo akce; úprava centrálně zadané hodnoty Specifikace výrobku pro konkrétní obchod, nebo skupinu obchodů). U aplikací, jejichţ data mají široké vyuţití, lze vyuţít síly jazyka XML a jeho slovníků. Mnoho známých aplikací má svůj XML formát, např. Excel (xlsx), Word (docx), InDesign (inx), Google Earth (kmz,kml) a tak není problém data z vlastní aplikace transformovat do příslušných formátů pomocí jazyka XSLT. Není ani problém generovat různé reporty, grafy a letáky, a to za pomoci SVG formátu zaloţeného na XML. Rostoucí význam nativního ukládání informací v XML lze očekávat v systémech orientovaných na práci s textem (zpravodajské portály apod.). Informace tak budou mít větší sémantickou hodnotu, budou lépe analyzovatelné a přinesou větší moţnosti pro další zpracování.

120



Na tomto místě jsme chtěli upozornit pouze na některé technologie, které dnes významně ovlivňují tvorbu a do značné míry i provoz strategických aplikací. S významem aplikace tak stoupá i význam u ní vyuţitých technologií.

4. Poptávka po strategických aplikacích a technologiích Současná praxe věnuje strategickým aplikacím a technologiím značnou pozornost, coţ dokumentují i tuzemské a celosvětové průzkumy. Např. podle průzkumu společnosti Gartner, kterého se účastní kaţdoročně více neţ 1000 podnikových manaţerů z celého světa, bylo v ţebříčku priorit, pokud jde o investice do informatiky, v létech 2006, 2007, 2008 a 2009 vţdy na prvním místě business intelligence. V roce 2010 se pořadí změnilo (viz Tabulka 1) a na první místo v investicích se dostaly technologie a provozní modely cloud computingu a virtualizace technických zdrojů, business intelligence se dostala na páté místo v ţebříčku, ale stále jako nejvyšší ze všech typů aplikací. Top 10 Business Priorities Increasing enterprise growth Attracting and retaining new customers Reducing enterprise costs Creating new products and services (innovation) Improving business processes Implementing and updating business applications Improving technical infrastructure Improving enterprise efficiency Improve operations Improving business continuity, risk and security

Ranking

Top 10 Technology Priorities

Ranking

1 2

Cloud computing Virtualization

1 2

3 4

Mobile technologies IT management

3 4

5 6

5 6

7

Business intelligence Networking, voice and data communications Enterprise applications

8 9 10

Collaboration technologies Infrastructure Web 2.0

8 9 10

7

Tabulka 1: Priority investic do rozvoje podnikového řízení a do podnikové informatiky v roce 2010. (Zdroj: Gartner, Inc., 2011) V České republice realizoval tým katedry informačních technolgií VŠE Praha obdobný průzkum mezi 600 představiteli českých podniků a institucí. I v tomto případě směřovala jedna z otázek na priority investic do podnikové informatiky. Výsledky dokumentuje Obrázek 3. Z grafu je na první pohled zřejmé, ţe největší investiční pozornost mají obecně informační a komunikační technologie (275 kladných odpovědí) a investice do zajištění nebo zvyšování bezpečnosti informačních systémů (212 odpovědí). Z aplikací podnikové informatiky mají nejvyšší prioritu celopodnikové informační systémy ERP (Enterprise Resource Planning), s celkovým počtem 192 odpovědí a specifické podnikové aplikace, jako jsou např. pro utility zákaznické systémy, pro dopravu reservační aplikace apod. (152 odpovědí). Na druhé straně aplikace, které mají výrazně strategický charakter, obvykle zvyšují konkurenceschopnost podnikků, jsou z pohledu investic zatím spíše na okraji zájmu. Aplikace pro řízení vztahů se zákazníky, CRM jsou se 108 odpověďmi na tom ještě relativně nejlépe, ale aplikace business intelligence, správy podnikového obsahu, ale SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2 - PŘÍLOHA/2011

121


zejména elektronického podnikání (s 35 kladnými odpověďmi) představují souhrnně jedno z nejvíce problematických zjištění v celém uvedeném průzkumu. Pokud bychom ale tyto výsledky porovnali s průzkumy realizovanými autory v minulých létech v různých skupinách respondentů, pak pouze potvrzují uvedený trend (např. Kunstová, 2007). Navíc, výsledky v případě elektronického podnikání (pouze 35 kladných odpovědí) do značné míry korespondují i se statistikami EUROSTATu (EU Report, 2009 a EUROSTAT, 2008), které sledují mimo jiné podíly online přijatých nebo vydaných objednávek a dalších dokumentů, sdílení informací mezi podniky a další charakteristiky. Ve většině těchto statistik figuruje Česká republika pod evropským průměrem a rozdíly oproti vyspělým, především skandinávským zemím, jsou často diametrální.

Obrázek 3: Priority investic do podnikové informatiky v ČR v počtu odpovědí respondentů. (Zdroj: Průzkum KIT, VŠE, 2010). Pro detailnější dokreslení situace v prirottách investic do informatiky ukazuje Obrázek 4, jak se liší priority investic ve firmách s různým počtem zaměstnanců (v daném případě v průměrném počtu kladných odpovědí podle skupin respondentů). Z grafu vyplývá, ţe podíly jsou většinou vyrovnané, zejména u aplikací CRM a ECM. Dominantní podíl velkých firem u aplikací business intelligence lze předpokládat, u ERP je to poněkud překvapující. Jiţ zmiňované elektronické podnikání je u všech typů podniků s nízkým počtem priorit, ale vůbec nejniţší je u velkých firem, coţ je u těchto organizací zvláště překvapující.

122



Obrázek 4: Priority investic do informatiky podle velikosti firem v průměrném počtu kladných odpovědí za skupiny respondentů Pokud se vrátíme k našim vstupním úvahám o strategických aplikacích, konkurenceschopnosti a konkurenčních výhodách, pak je, podle našeho názoru, právě tento aspekt v relaci k podnikové informatice jeden z nejváţnějších. Tím netvrdíme, ţe by se aplikace strategického typu v našich podnicích neimplementovaly nebo nevyuţívaly. Otázkou ale zůstává míra pozornosti, která se jim ze strany managementu firem věnuje a samozřejmě s tím i míra jejich vyuţití v porovnání s ostatními státy. To ale většinou není otázkou podstaty nebo kvality těchto aplikací, ale otázkou způsobu řízení informatiky i celé firmy, otázkou identifikace strategických aplikací, jejich výběru a plánování.

5. Závěr Orientace podnikové informatiky na strategické aplikace a s tím související i adekvátní způsoby jejich plánování a řízení znamenají jeden z předpokladů zvyšování její celkové výkonnosti a kvality. Je nezbytné vycházet z toho, ţe určování takových strategických aplikací, jejich výběr a řešení musí respektovat dané podnikové podmínky a nelze zde přijmout zcela obecně pouţitelný postup. Lze však vycházet z určitých osvědčených principů a zkušeností a podle toho formulovat vlastní představy v této oblasti. Nezbytným předpokladem tu však je existence potřeby takového přístupu a ochota analyzovat a posuzovat moţnosti nových aplikací a technologií. Upozornit na takovou potřebu bylo i cílem tohoto příspěvku.


123


6. Literatura DOHNAL, J., PŘÍKLENK, O.: CIO a podpora byznysu. Praha, Grada, v tisku. GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z..: Podniková informatika. Praha, Grada, 2009. ISBN 987-80-247-2615-1. Gartner, Inc. 2011. Gartner Executive Programs Worldwide Survey of More Than 2,000 CIOs Identifies Cloud Computing as Top Technology Priority for CIOs in 2011. [Online] 21. leden 2011. [Citace: 23. leden 2011.] http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1526414. Gartner, Inc. 2010. Gartner EXP Worldwide Survey of Nearly 1,600 CIOs Shows IT Budgets in 2010 to be at 2005 Levels. [Online] 19. leden 2010. [Citace: 23. leden 2011.] http://www.gartner.com/it/page.jsp?id=1283413. KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol.: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2006-2007. Praha, Linde 2007. KUNSTOVÁ, R.: Barriers and Benefits of Investments into Enterprise Content Management Systems. Organizacija, 2010, roč. 43, č. 5, s. 205–213. ISSN 1318-5454. KUNSTOVÁ, R.: Use of ECM technologies in Czech enterprises. Praha 10.06.2007 – 12.06.2007. In: Systems Integration 2007. Praha : Authors, 2007, s. 90–98. ISBN 978-80-245-1196-2. MIZERA, J.: Metody ocenění a hodnocení IT investic. Praha, DP VŠE, 2010 POUR, J., VOŘÍŠEK, J.: K výsledkům průzkumu české informatiky. Praha, Systémová integrace, 1/2011. SCHNIEDERJANS, M. J., HAMAKER, J., L., SCHNIEDERJANS, A., M.: Information Technology Investment, Decision- Making Methodology. London : World Scientific Publishing Co., 2008. ISBN 13 978-238-696-3. UČEŇ, P.: Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha, Grada 2008. VEBER, J. a kol.: Management – základy, prosperita, globalizace. Praha, Management Press 2000. VOŘÍŠEK, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha, Oeconomia 2008. ŢÁK, M. a kol.: Konkurenční schopnost České republiky 2008-2009. Praha, Linde 2010, ISBN 978-80-86131-87-0.

Příspěvek byl zpracování s vyuţitím výstupů a výsledků výzkumných grantů GA ČR č. P403-10-0092 Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management a CVKS MŠMT 2005 – 2009, 1M0524 – Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky,

124


Strategické aplikace podnikové informatiky

Recommend Documents