STŘÍPKY Z NAŠEHO DOMOVA LISTOPAD 2016
Domov Velvary, poskytovatel sociálních služeb Petra Bezruče 484 273 24 Velvary ZPRACOVAL: Aneta Hýblerová, DiS.
Historie a význam Vánoc ...pro člověka dávných dob, obklopeného neznámým, často drsným a krutým světem, měly vánoce kouzelný význam v plném slova smyslu. Člověk si v nich různými symbolickými způsoby, pocházejícími až z pravěku lidstva, vyprošoval pro sebe a svou rodinu celoroční štěstí a zdraví ... Vůně Vánoc Mezi vzpomínkami z dětství, které se každému vybavují, jsou vzpomínky na Vánoce. Jsou milé sluchu i zraku, plné vůně a chutí, které nás provázejí po celý život. Rodinné teplo vánoc milujeme všichni. Pro člověka dávných dob, obklopeného neznámým, často drsným a krutým světem, měly vánoce kouzelný význam v plném slova smyslu. Člověk si v nich různými symbolickými způsoby, pocházejícími až z pravěku lidstva, vyprošoval pro sebe a svou rodinu celoroční štěstí a zdraví. Kuchyně všedních dnů bývala v dřívějších dobách chudá, protože pšeničná mouka byla drahá, stejně jako ostatní suroviny. O to bohatší ale býval vánoční stůl. Podávala se oblíbená hrachová polévka, hrách, čočka, jáhly, kroupy, ovocné omáčky a různé jiné omáčky. Všude pekli vánočku, záviny a koláče. Na Ostravsku končívala večeře oplatkou s medem, jinde se podávaly chlupaté knedlíky a nesměla také samozřejmě chybět ryba upravená na nejrůznější způsoby.
Atmosféru štědrovečerní večeře můžeme vykouzlit vedle podávání tradičních jídel také slavnostním prostřením, drobnými stylovými vánočními předměty, purpurou, vůní františků, prskavkami, stylovými svícny, naleštěným nejrůznějším ovocem, jablky, hroznovým vínem, sušenými jablky a švestkami, pomeranči, mandarinkami, banány a různými druhy ořechů. Nejen dospělí, ale především děti velice citově vnímají tuto slavnostní vánoční chvíli, kterou si ve svých dětských dušičkách odnášejí do svého dalšího života a tím ji potom napodobují a znovu objevují ve svých budoucích rodinách. Pojmenování Vánoc Český název „vánoce“ vznikl zkomolením německého výrazu „Weihnachten“ sloveso „weihwn“ značí „světiti“ a „die Nacht“ noc. Německé značení Vánoc Weihnachten je odvozeno ze středohornoměmeckého ze den wihen nahten (v posvátných nocích, ve svatých nocích). Znalec vánoční tématiky Václav Frolec udává, že šlo zřejmě o předkřesťanské sváteční dny, patrně spjaté s velkou událostí zimního slunovratu, s časem tajemných změn. Označení Weihnachten se zřejmě udržovalo v lidovém prostředí. Zobecnělo až v druhé polovině 12. století. V Rusku se tomuto svátku říkalo „rozděsto“ a v Polsku „Božie narodzenie“. Z latinských slov „natalis dies“ – narozeniny, vzniklo francouzské pojmenování „noël“, španělské „la navidad“ a italské „natale“. Angličané říkají „Christmas“, čili Kristova oslava, v Holandsku“ kerstmist“ nebo „kerstdag“. A konečně v Srbsku „božič“.
Koleda Název koleda je odvozen z latinského „calendae“, jímž se ve starém Římě označoval každý první den v měsíci, později první svátky po slunovratu. Koleda patří k pojmenováním všeslovanským. Ve staroslověnštině slovo koleda označovalo novoroční den, bulharské slovo koleda nese význam vánoce i koleda, dolnolužické kóloda označuje novoroční dar. V ostatních slovanských jazycích má toto slovo významy víceméně obdobné. U nás se slovo „koleda“ stalo lidovým označením pro období od 24. prosince do Nového roku, případně až do Tří králů. Koledovat nebo chodit koledou znamenalo obcházet známé a přát jim zdraví a pohodu do Nového roku. Zprávy o tomto zvyku sahají v Čechách až do konce 14. století. Koledy známe již z doby předhusitské. Koledovalo nejen duchovenstvo, správci farních škol, žáci, městští buřiči, ale i příslušníci opovržených profesí. Koledou se nazývala také obchůzka dětí, žáků, učitele, kněze, kostelníka a jiných školních a farních zaměstnanců, při nichž se zpívaly veselé písničky, recitovala přání a předváděly vánoční hry a vykuřoval dům i chlévy. Za všechny tyto úkony byli koledníci obdarování obvykle v naturáliích. Pro chudé děti i nijak zvlášť hmotně zabezpečené žáky a učitele se tak koleda stala zdrojem vítaného přilepšení. Koledování je staročeský zvyk, kdy koledníci hromadně obcházeli domy, často přestrojeni za maškary, a v každém domě opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou
koledování je období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem. Nejčastěji se chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok. Dalším koledním obdobím byly velikonoční svátky. Obě tyto doby souvisí s původním posláním koled, pozdravit každý dům na počátku nového roku - ať již kalendářního, tak hospodářského - při zahájení zemědělských prací. Půst Postem zdaleka není myšleno jen odepření si jídla. Půst je zřeknutí se čehokoliv, co je v našem životě postradatelné, zbytečné nebo překážející, co nás spoutává. Skrze něj dáváme ve svém životě větší prostor Bohu a máme možnost více poznat sami sebe... S oslavami narození Ježíše Krista byl od pradávných dob spojen zpěv při slavnostních bohoslužbách. Z něho pak vycházela tvorba populárních lidových koled, které se zpívají dodnes. Mnoho koled se zachovalo v barokních kancionálech – jejich autory či uspořadateli byli např. Adam Michna z Otradovic, Bedřich Bridel nebo Matěj Václav Štajer. Nepřehlédnutelnou součástí atmosféry předvánoční Prahy byl mikulášský trh, který se tradičně již od počátku prosince konal na Staroměstském náměstí. Vánoční období končilo svátkem Tří králů, kdy v pražských chrámech zněly slavné tříkrálové mše a pražské domácnosti znovu navštěvovali koledníci, převlečení za legendární mudrce z Východu. Od konce 19. stol. se začal
okázaleji připomínat svátek Nového roku příležitostně vytištěnými kalendáři; spolu s gratulací je rozdávali pražští kominíci a brzy i popeláři – pro ty se tak stal 1. leden příležitostí vykoledovat si příspěvek na přilepšenou. Na přelomu 19. a 20. stol. se začala objevovat tištěná novoroční přání, která se však v podobě grafických listů zachovala ojediněle již z 18. stol. S rozšířením obrazových pohlednic je spojeno posílání vánočních přání s různými zimními a vánočními motivy. Neodmyslitelnou kapitolou vánočních svátků se stala vánoční kuchyně se zvláštními pokrmy a samozřejmě také cukrovím. Silvestr 31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra. Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala. Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v
očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce. Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce. Nový rok Kdysi v římských dobách začínal nový rok prvním březnem, dnem, kdy přebírali úřad konzulové. Počátek roku souvisí se zavedeným kalendářem. Od r. 46 př. n. l. až do r. 1582 platil juliánský kalendář, upravený císařem G. J. Caesarem. Juliánský kalendář se od Gregoriánského lišil
tím, že za přestupný rok počítal všechny roky, které byly dělitelné čtyřmi. Aby se zabránilo odchylce, která vznikala, počítá gregoriánský kalendář za přestupné jen ty roky na počátku století, které jsou dělitelné 400. Již podle juliánského kalendáře byl prvním dnem roku 1. leden. V církevní liturgii se ale zpočátku 1. leden nesvětil, počátkem liturgického roku byl advent. Teprve od 17. st. se prosazovalo sjednocování církevního a občanského počátku roku na 1. leden. V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem. V obcích chodila ulicemi koledující mládež. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Chodili pekařští koledníci a peroutkami ometali za drobné pohoštění nebo odměnu prach, někde chodily na koledu i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku. Většina těchto zvyků byla zapomenuta. Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zvaná milionová (aby se člověka držely
peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Po obědě se rodina jde projít, navštěvují se výstavy, kulturní představení či přátelé. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Často se přání krásného prožití vánoc a novoročního blahopřání spojuje. Na novoročenkách někdy bývá francouzská zkratka P.F. (pour féliciter - pro štěstí). První novoročenku, vlastně omluvenku s obrázkem, poslal v r. 1827 hrabě Chotek, který pro své významné funkce nestačil odpovídat na stále se zvyšující množství blahopřání. Zdroj: http://www.receptyonline.cz/historie-vanoc—408.html.
Vánoční křížovka
Tajenka: ECONÁV ÉLESEV
DŮLEŽITÁ SDĚLENÍ ➢
Žádáme klienty, případně příbuzné a známé, aby hlásili pobyty mimo zařízení na vánoční svátky s dostatečným časovým předstihem, nejpozději do 15. 12. 2016.
➢
Touto cestou bychom také rádi poděkovali za spolupráci paní Mgr. Černíkové, která nás pravidelně navštěvuje a trénuje naši paměť. Dále bychom také poděkovali fence Píďalce a její paničce, které nám také každý měsíc přijdou potěšit srdíčka.
Děkujeme. Poděkování ➢ V průběhu roku 2016 Domov Velvary, poskytovatel sociálních služeb obdržel sponzorské dary v těchto formách. Sedací soupravu od paní Lamačové Pavly, čtyři stolky k lůžku SOLIDO od pana Ing. Jiřího Mareše, dále mechanický invalidní vozík od Mudr. Jana Flídra a také čtyři toaletní židle od paní Laštůvkové Dany. Touto cestou Domov Velvary, poskytovatel sociálních služeb uvedeným sponzorům mnohokrát děkuje!
USKUTEČNĚNÉ AKCE V MĚSÍCI LISTOPADU 2016 ✗ Ve filmové kavárně bylo možno shlédnout Řád saténových mašlí, Na samotě u lesa, Diamantový pejsek, Jak vykrást banku a také Smolíkovi. ✗ 2. listopadu proběhla přednáška na téma: „Mobilní telefony a internet.“ Obsahem besedy bylo zneužití mobilních telefonů, základní pravidla bezpečného používání internetu či ochrana osobních údajů a soukromí. ✗ 3. listopadu jsme navštívili Rodný dům Vítězslava Hálka v Odolené vodě s přednáškou o celém životě tohoto českého slavného spisovatele. Vítězslav Hálek - zřídka i Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek byl českým básníkem, prozaikem, dramatikem, literárním kritikem a publicistou. Spolu s Janem Nerudou bývá označován za zakladatele moderní české poezie. Narodil se 5. dubna 1835 v Dolínku
u
Prahy
(u
Odoleny
Vody),
v
rodině
hostinského. Měl se stát knězem, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil
roku
1855.
Rodiče
s
jeho
přestupem
nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se tedy
psaním básní a udělováním kondicí (tj. doučováním). Poměrně hodně cestoval - navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest pak zpracovával ve fejetonech. Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydával v almanachu Máj, který redigoval. Byl vůdčí osobností časopisu Ruch. Roku 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také redigoval časopis Květy. Mezi jeho díla patří Alfred, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice nebo Krásná Leila. ✗
Také jsme se v průběhu listopadu věnovali tvoření vánočních výrobků. 30. listopadu proběhla výstava a značná část těchto výrobků se podařilo prodat. Získané finanční prostředky využijeme do dalšího společného tvoření v následujícím roce.
✗ Využít také bylo možno aktivitu trénovaní paměti s pí. Černíkovou.
✗ Navštívila nás také Píďalka se svou paničkou a opět nám ukázala, jak je šikovná a co se všechno naučila.
Hádanka Jako ježek dřímá s očičkama zavřenýma. Když však pod ní sirka vzplane, začne prskat rozhněvaně na tmu skrytou ve stínu. Ta ji sevře do své dlaně, spolkne ji jak malinu. (AKVAKSRP)
Plánované akce na měsíc PROSINEC 2016 ✔
1. prosince 2016 Nás čeká cestovatelská přednáška A. P. Kabele o zemi Skotsko, kterou tato dáma procestovala a ráda se s námi podělí o své získané poznatky a zkušenosti ve společenské místnosti od 14:00 hodin.
✔
2. prosince 2016 Společně si upečeme vánoční linecké slepované cukroví, které v průběhu vánočních svátků společně spořádáme. Po obědě je také příležitost koupit si ve společenské místnosti obuv či oblečení ve výprodeji.
✔
5. prosince 2016 Nás navštíví Mikuláš s čerty ze ZŠ Velvary.
✔
6. prosince a 12. prosince 2016 Nás navštíví pí. Černíková a potrápí naši paměť v rámci aktivity Trénování paměti.
✔
6. prosince, 13. prosince, 20. prosince a 27. prosince 2016 Ve filmové kavárně nás v těchto termínech čekají tyto filmy, Tři mušketýři, Rychlý Stripes, Stvoření světa, a Zázrační pejsci.
✔
Skupinové cvičení bude probíhat každou středu ve
společenské místnosti od 9:00 – 11:00 hodin. ✔
9. prosince 2016 Nám přijdou zpříjemnit dopoledne žáci ze ZŠ Černuce představením.
✔
13. prosince 2016 nám nabídne své služby paní kadeřnice. Navštíví nás také sbor nazvaný Senior minichor, který představí své připravené hudební vystoupení. V tento den nás také navštíví pracovníci z MěÚ Slaný a budou předávat vánoční balíčky bývalým obyvatelům města Slaného.
✔
14. prosince 2016 Se koná Superstar v Domově seniorů v Novém Strašecí, kde nás v kategorii recitace bude zastupovat paní Jordáková, paní Rousová a pan Průša. Držíme palce! Také nás navštíví děti z MŠ Velvary a to v 10:00 hodin ve společenské místnosti a ukáží nám, co si pro nás připravily.
✔
16. prosince 2016 Poslechneme si hudební vystoupení pana Ježka na harmoniku ve 14.00 hodin ve společenské místnosti. V
dopoledních
hodinách
navštívíme
Technické
muzeum ve Velvarech, kde je připravena expozice betlémů. Budou zde také k dispozici pedikérské služby. ✔
19. prosince 2016 Navštíví nás pracovníci z MěÚ Kladno a budou předávat vánoční balíčky bývalým obyvatelům města Kladna. Společně také podnikneme předvánoční posezení v 09:30 hodin ve společenské místnosti.
✔
21. prosince 2016 Pracovníci firmy BRALEP budou každému předávat osobní vánoční dárečky.
✔
23. prosince 2016 Společně podnikneme VEČERNÍ VÁNOČNÍ POSEZENÍ a zavzpomínáme na prožité vánoční svátky, tradice a také si zazpíváme vánoční koledy.
✔
28. prosince 2016 V tento den nás navštíví fenka Píďalka a její panička a ukáže nám další kousky, kterým se postupně, zapáleně a s velkým zájmem učí.
✔
30. prosince 2016 Rok 2016 ukončíme Silvestrovským posezením a přivítáme tak Nový rok 2017.
Narozeniny v měsíci prosinec SLAVÍ… Kiselicová Johana
–
14. prosince
Krumpholcová Milena –
17. prosince
Resová Irena
–
14. prosince
Stachová Marie
–
14. prosince
Stehlík Jaroslav
–
7. prosince
GRATULUJEME!
Na závěr trochu poezie.. Hvězdička stříbrná dopadla na zem a všechno kolem nás mění se rázem.
Hvězdička stříbrná na okno zaťuká jaká má tajemství pro holku, pro kluka?
Hvězdička stříbrná jehličím zavoní, v zavřeném pokoji zvoneček zazvoní.
Hvězdička stříbrná nám zase po roce přináší stromeček, přináší Vánoce
