STÍNOVÁ ZPRÁVA ENAR 2008

STÍNOVÁ ZPRÁVA ENAR 2008 Rasismus v České republice Gwendolyn Albert Pavla Redlová

I. Shrnutí V roce 2008 se prohlubovaly negativní trendy, které jsme zaznamenali ve Stínových zprávách z let 2006 a 2007. Mnoho Romů je nadále vyloučeno z pracovního trhu, obzvláště ti z vyloučených lokalit. Přetrvávají nedostatky v bydlení pro sociálně slabé osoby a žadatele o azyl, stejně tak jako segregace romských dětí ve školství, kterou v roce 2007 zavrhl Evropský soud pro lidská práva. Široká veřejnost tuto segregaci Romů většinou podporuje. Demonstrace extrémních ultra-pravicových nacionalistů a násilí z jejich strany během roku 2008 vzrostlo, obzvláště v návaznosti na konající se volby. Současnou strategií extremistů je ovládnout veřejný prostor, ať již pomocí veřejných akcí, internetu, médií, či skrze politiku. Neonacisté zorganizovali v různých českých městech řadu demonstrací a výtržností, které byly převážně zaměřeny proti Romům a cizincům. Pokus o neonacistický pogrom v romské komunitě 17 listopadu 2008 v Litvínově byl největší policejní akcí na území ČR od demonstrací proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. V reakci na rostoucí aktivity neonacistů a volání nevládních organizací předložil tehdejší ministr vnitra Ivan Langer Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení Dělnické strany, což byl první legislativní počin tohoto druhu v dějinách ČR. Z důvodu nedostatku důkazů byl tento návrh v březnu 2009 zamítnut. Přes výzvy nevládních a jiných organizací v roce 2008 český prezident Václav Klaus vetoval antidiskriminační zákon, kterým měla být do vnitrostátní legislativy implementována směrnice Rady 43/2000. Nicméně Parlament ČR toto veto 17. června 2009 přehlasoval, a ČR se tak stala poslední zemí EU, která tento zákon přijala. Jedny z nejzávažnějších problémů v oblasti pracovní migrace, proti nimž nebyla česká státní správa schopna účinně intervenovat, představují korupce ve vydávání víz do CŘ (obzvláště na Ukrajině a ve Vietnamu) a vykořisťující praktiky některých zprostředkovatelských agentur (podezřelý dovoz cizinců za prací a jejich udržování v nerovných podmínkách s českými občany). Je třeba zřídit fungující monitorovací mechanismus a strategii prevence. Začlenění migrantů do české společnosti brání komplikované a často se měnící zákony, které udržují cizince v neustálé nejistotě. Novela zákona o pobytu cizinců z roku 2008 měla negativní dopad na práva žadatelů p azyl a osoby v manželském svazku s občany třetích zemí. .

II. Obsah I. Shrnutí .............................................................................................................................. 2 II. Obsah.............................................................................................................................. 3 III. Úvod .............................................................................................................................. 4 IV. Komunity vystavené rasismu .......................................................................................... 5 V. Projevy rasismu a náboženské diskriminace ..................................................................... 7 V.i Zaměstnanost..............................................................................................................7 V.ii Bydlení .....................................................................................................................9 V.iii Vzdělání...................................................................................................................12 V.iv Zdravotnictví...........................................................................................................14 V.v Policejní ochrana a rasové profilování ....................................................................... 16 V.vi Rasistické násilí a trestná činnost.............................................................................. 16 V.vii Přístup ke zboží a službám ve veřejném a soukromém sektoru ............................... 22 V.viii Média včetně internetu ........................................................................................... 23 VI. Politický a právní kontext ............................................................................................. 25 VI.i Boj proti diskriminaci ................................................................................. 27 VI.ii Migrace a integrace..................................................................................... 29 VI.iii Trestní soudnictví ...................................................................................... 31 VI.iv Sociální začlenění ....................................................................................... 32 VII. Doporučení na národní úrovni ................................................................................... 33 VII.i Všeobecná doporučení ............................................................................... 33 VII.ii Antidiskriminace ........................................................................................ 33 VII.iii Migrace a integrace..................................................................................... 33 VII.iv Trestní soudnictví ...................................................................................... 34 VII.iv.i Rasismus a trestné činy............................................................................... 34 VII.v Sociální začlenění ....................................................................................... 34 VIII. Závěr......................................................................................................................... 35 IX. Bibliografie................................................................................................................... 36

III. Úvod Co se týče rasismu, bude rok 2008 pravděpodobně zapsán do naší paměti jako rok pokusu o romský pogrom ze strany neonacistů, který se odehrál 17. listopadu 2008 v Litvínově. Souhrnný popis těchto událostí je pod názvem „Listopad“ umístěn v sekci týkající se Rasistického násilí a trestných činů. V návaznosti na toto násilí se zvýšila míra emigrace českých Romů do Kanady. Další klíčovou událostí tohoto roku bylo znovuzvolení Václava Klause Poslaneckou sněmovnou ČR na další pětileté období ve funkci prezidenta, po němž následovalo jeho veto antidiskriminačního zákona. České nevládní organizace a další instituce včetně Evropské komise se velmi zasazují o vstup tohoto zákona v platnost, neboť má do českého právního řádu implementovat směrnici EU o rasové rovnosti1. ČR zůstává jedinou zemí EU, která doposud tuto směrnici neimplementovala. Koncem roku 2008 do České republiky dorazila ekonomická krize. Jako první byli propouštěni pracovní migranti zaměstnaní skrze zprostředkovatelské agentury. Podle oficiálních odhadů mělo do poloviny roku 2009 přijít o práci v ČR až 68 000 cizinců2. V těchto podmínkách se jasně projevilo, jak moc škody způsobuje netransparentní vydávání víz, praktiky zprostředkovatelských agentur, špatná koordinace aktivit mezi vládními složkami a vydávání povolení k pobytu vázaná na konkrétní zaměstnání3. Média a zástupci státní správy také zvěčnili kriminalizaci migrantů tvrzeními, že se tito lidé v případě ztráty povolení k pobytu ihned zapojí do aktivit kriminálních skupin. Policejní razie v asijské tržnici 22. listopadu 2008 a další masové akce cizinecké policie pouze podpořily tyto obavy.4 Tato zpráva se zabývá situací v ČR v oblasti rasismu a diskriminace ve vztahu k zaměstnání, bydlení, vzdělání, lékařské péči a dalším službám. Pokrývá období od ledna do prosince 2008 a obsahuje též část zabývající se doporučeními nevládních organizací české vládě ve výše zmíněných otázkách: 1. Úzká spolupráce vlády, krajských úřadů a místí samosprávy v otázce zamezení etnické segregaci ve vzdělávání a v otázce bydlení. 2. Přijetí antidiskriminačního zákona před předčasnými volbami v říjnu 2009. 3. Zajištění transparentnějšího postupu vydávání víz, boji proti korupci a nestandardním praktikám na českých zastupitelských úřadech.

1

Směrnice ER o rasové rovnosti 43/2000. Ministerstvo vnitra ČR, Hospodářská krize a propouštění zahraničních pracovníků, http://www.mvcr.cz/clanek/zpravodajstvi-hospodarska-krize-a-propousteni-zahranicnich-pracovniku.aspx, 26.5.2009. 3 Více naleznete v sekcích Migrace a integrace a Právní vývoj 4 Pro více informací čtěte kapitolu Migrace a integrace. Článek časopisu Respekt k tomuto tématu přispívá zajímavým popisem těchto kontrol a strachu, který vyvolávají: Komárek, Michal, “Kdo nezmizí včas, zažije saigon“, Respekt, 16 (2009), str.18-21 2

IV. Komunity vystavené rasismu Komunitou nejvíce vystavenou rasismu, a to především násilnému rasismu, byli i v roce 2008 Romové. Reálná čísla o velikosti romské populace v ČR nejsou známa, ale neziskové organizace nejčastěji odhadují počty mezi 250 000 a 350 000 osobami (tj. 2,4 – 3,3 % všech obyvatel)5. Na druhou stranu, v cenzu z roku 2001 deklarovalo pouhých 11 746 osob svou národnost jako romskou a 23 211 osob uvedlo jako rodný jazyk romštinu6. Etnicky rozdělené statistiky nejsou v ČR vedeny. Nárůst emigrace českých Romů do Kanady a počet jejich žádostí o azyl přivedl zástupce obou vlád k jednacímu stolu, obzvláště ke konci roku. Čeští neonacisté byli dokonce v sousedním Slovensku stíháni za páchání trestných činů proti Romům.7 Netolerance a xenofobie rostla v tomto roce také vůči členům mnoha dalších menšin. Obzvláště špatné postavení romské menšiny se promítlo do pokusu české vlády založit počátkem roku Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách. Nicméně se tato instituce již od počátku potýkala s organizačními problémy (viz. sekce Bydlení). Jiné vládní návrhy týkající se celkového postavení Romů, jako například návrh bývalého předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka (viz. předchozí stínové zprávy), navrhovaly „kategorizovat“ Romy a podrobovat je různým druhům kontrol ze strany státu. Čunkův „koncept“ nebyl sice vládou schválen, nicméně jeho návrhy poskytují dobrý vhled do strukturního rasismu a diskriminace, jež by mnozí po příchodu k moci uskutečňovali. Jiří Čunek se ze své politicky vlivné pozice nadále dopouštěl rasistických poznámek na účet Romů a opakovaně tvrdil, že „romská otázka“ je součástí jeho mandátu ministra pro místní rozvoj.8 V některých případech se romské rodiny rozhodly pro emigraci z jiných důvodů než je násilí, například z důvodu špatného zacházení ze strany úředníků a místních obyvatel. Po vleklém sporu s místním úřadem Prahy 6 ohledně prodloužení smlouvy na obecní byt se jedna romská rodina rozhodla přestěhovat i se svými třemi dětmi do Irska. Členové Strany zelených, kteří stáli na straně romské rodiny, prohlásili, že je tento případ „ostudou sociální politiky Prahy 6“.9 Některé z romských rodin, které v roce 2006 vystěhoval bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek, se také rozhodly pro emigraci do Velké Británie.10 Obyvatelé vesnice Ostravice v roce 2008 sepsali petici proti plánu soukromé firmy postavit v této lokalitě

5

Romové v České Republice, Současná romská komunita v Evropě, http://romove.radio.cz/cz/clanek/18884, 14.7.2009; Vláda ČR, Česká Republika: přístup vlády k integraci Romů, http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dokumenty/Zprava_2008_11_pristupvlady-k-integraci-Romu.pdf, 14.7.2009 6 Tamtéž 7 Romea, Slovenská policie obvinila další dva Čechy z propagace fašismu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3578, 14.4.2009 8 Romea, Čunek: Není pravda, že romská otázka není v mé gesci, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4941, 29.4.2009. 9 Romea, Rodina Badžových po vleklém sporu s Prahou 6 emigrovala do Irska, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5065, 15.4.2009. 10 Romea, Romové, které Jiří Čunek vystěhoval, odešli do Anglie, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5275, 20.4.2009

„romské ghetto“.11 Tato akce byla jen jednou z mnoha iniciativ neromských občanů proti snahám soukromých developerských firem postavit koncentrované bydlení pro Romy nebo je vystěhovat do oblastí s nízkými nájmy. Pojem “nepřizpůsobivý” se v roce 2008 začal používat poněkud četněji, a to v souvislosti se sociálním vyloučením a kroky, které v této otázce podnikají jednotliví starostové. Tento pojem se stal skrytým jménem pro romskou menšinu a umožnil neromským občanům útočně si stěžovat, aniž by překročili hranici politické korektnosti vůči jiné etnicitě. V roce 2008 značně stoupl počet veřejných akcí s cílem antisemitismu či popírání Holocaustu. Tyto akce byly svolány jak jednotlivci, ultrapravicovými skupinami či politickými stranami a jejich cílem bylo připomenout si památku důležitých událostí v historii nacismu a míst, kde za druhé světové války umírali nacističtí vojáci, nebo se tyto akce konaly poblíž židovských pomníků a míst se vztahem k holocaustu. Cíle těchto demonstrací byly často definovány velmi neutrálně nebo tak, aby byly chráněny před kritikou (např. „Protestní pochod za svobodu slova“ ohlášený v Plzni v lednu 2008).12 Některé skupiny se dokonce pokouší oživit události z 19. století, a to např. shromážděním u hrobu ženy, kterou údajně zabil v roce 1899 Židovský muž (tato událost je známa pod pojmem Hilsneriáda).13 Mnoho z účastníků těchto shromáždění, kteří jsou zadrženi, jsou podle policie ozbrojeni různými typy zbraní (většinou ne střelnými). Na tato shromáždění také přijíždějí zástupci ultrapravice a neonacisté ze zahraniční. Pouze několik měst se pokusilo tato shromáždění zakázat, přičemž soudy tato jejich nařízení ve většině případů zrušily. Někteří členové ultrapravice byli dokonce zváni do škol, aby zde mluvili o holocaustu.14 Ani české celebrity se neubránily nacistické nostalgii, kdy např. Daniel Landa pro své turné roku 2008 zvolil design připomínající vlajku Protektorátu Čechy a Morava.15 Co se týče cizinců legálně pobývajících v České republice, stoupl jejich počet v roce 2008 na 430 000 osob (tj. 4,1% celé populace)16, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u pracovních migrantů. Odhady neregulérních migrantů se pohybují mezi 50 000 a 300 000 osobami17. Migranti představují další zranitelnou skupinu zejména z hlediska podvodného jednání na pracovním trhu. Dalším jevem je nepřipravenost lokálních samospráv a služeb v průmyslových zónách, kde se nově koncentrují zahraniční dělníci. Roste také xenofobie, a to především ve vztahu k občanům zemí východní Evropy a Asie. Způsobuje to nejen

11

Romea, Romy v Ostravici odmítla v petici většina obyvatel, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5100, 10.4.2009 12 Romea, Ohlašovatel pochodu Plzní podal trestní oznámení na primátora, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3668, 14.4.2009 13 Romea, Kraj Vysočina podal trestní oznámení proti extremistům, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3609, 14.4.2009 14 Romea, Magistrát chce vědět o všech přednáškách o holokaustu na školách, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3699, 14.4.2009 15 Romea, LN: Na plakátu zpěváka Landy je protektorátní trikolora, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3835, 14.4.2009 16 MPSV, Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008 a návrh dalšího postupu, http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf, 14.7.2009 17 Drbohlav, Dušan, Ekonomické dopady migrace, http://migration4media.net/node/7, 14.4.2009

pravicově extremistická nálada18, ale také bezohledná prohlášení politiků a médií, která vyvolávají v lidech strach. Čeští muslimové oznámili, že se stále častěji stávají cílem nesnášenlivých projevů, obzvláště od Národní strany. Národní strana má vazby na britskou Národní stranu, což je ultrapravicová skupina, která se pokouší pěstovat antisemitskou náladu, podporuje řada podobných extremistických skupin v západní Evropě.19 Co se týče mnohostranné diskriminace, nevládní organizace La Strada poskytující služby obětem obchodování s lidmi zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterých jsou romské dívky ze státních dětských domovů vystaveny většímu riziku obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování nežli neromské dívky.20 Zpráva sítě nevládních organizací Social Watch potvrzuje, že ženy z etnických minorit jsou považovány za znevýhodněnou skupinu a jsou diskriminovány.21 V této souvislosti je také třeba zmínit první český průvod gayů a lesbiček, který byl v červnu násilně napaden neonacisty, kteří vhodili do jedné kavárny poblíž průvodu slzný plyn, zranili několik kolemjdoucích a zaměřili se také na Romy. Policie nezajistila tomuto průvodu dostatečnou bezpečnost.22

V. Projevy rasismu a náboženské diskriminace V.i Zaměstnanost Antidiskriminační zákon byl zamítnut prezidentem Václavem Klausem v květnu 2008 (nakonec byl v červnu 2009 schválen Parlamentem ČR). V novele zákona o zaměstnanosti proto zůstalo (oproti původním návrhům) vyjmenováno široké spektrum důvodů, relevantních pro hodnocení diskriminace v přístupu ke zaměstnání23. Zatímco po stránce legislativní nevykazuje oblast zaměstnávání velkých nedostatků, nelze toto tvrdit o reálném uskutečňování těchto norem a o možnostech efektivní obrany v případě diskriminace.

18

Romea, Neonacisté zaútočili na čínské bistro, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3779, 5.5.2009 19 Romea, Podle českých muslimů stoupá netolerance, vyzývají ke smíření, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4007, 14.4.2009 20 Romea, La Strada zveřejnila výsledky výzkumu dětské prostituce, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3951, 14.4.2009 21 Social Watch, Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblasti vymýcení chudoby a genderové spravedlnosti. Zpráva 2008, http://www.socialwatch.org/en/informeImpreso/pdfs/2008-SW-Czech-Report.pdf, str.80, 5.5.2009 22 Romea, Gay pochod prošel Brnem, neonacisté útočili i na Romy, policie selhala, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4525, 20.4.2009 23 Zakazuje diskriminaci v přístupu k zaměstnání z následujících důvodů: pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, rod, jazyk, zdravotní stav, věk náboženství či víra, majetek, manželský a rodinný stav, povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích, členství a činnost v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.

Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 – 200824 poukazuje na omezení v přístupu k pracovnímu trhu zejména pro lidi s kumulovaným znevýhodněním (mladí či zdravotně postižení s nízkou úrovní kvalifikace). „Problém se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením přetrvává i přes opatření přijímána na podporu jejich zaměstnávání. V ČR čelí ženy dlouhodobému znevýhodnění a vyšší nezaměstnanosti (10,5% v roce 2005 oproti mužům 7,6%).“25 K další ohrožené skupině se řadí Romové potýkající se s dlouhodobou nezaměstnaností. Podle výzkumu veřejného mínění agentury STEM je pouze pět procent české veřejnosti přesvědčeno o absenci pracovní diskriminace. Většina lidí se domnívá, že k diskriminaci dochází z následujících důvodů: věk, mateřství, zdravotní stav, rasový či etnický původ a pohlaví26. Ještě větší vypovídající hodnotu mají výzkumy týkající se vlastních zkušeností s diskriminací. Výzkum Fakulty sociálních studií v Brně v podstatě potvrzuje pořadí zmiňovaných skupin v diskriminaci v práci27, nicméně zprávy FRA z výzkumu mezi 500 českými Romy vykazují, že 32% Romů má zkušenost s diskriminací na trhu práce28. Podle této studie i poznatků řady neziskových organizací obecně platí, , že si lidé poškození diskriminací nechtějí stěžovat a formálně věc řešit. Často neznají možnosti, jak situaci řešit, ovšem při poznání těchto možností shledávají, že stávající prostředky (zejm. podnět ke kontrolnímu orgánu, žaloba) nemají odpovídající efekt a že situaci nezmění. Během roku 2008 byla diskriminace před soudem prokázána a odškodněna v jednom případě29. Zejména romská menšina je v Česku postižena vysokou mírou nezaměstnanosti, která ve většině sociálně vyloučených oblastech (identifikovaných a zkoumaných společností GAC) pohybuje mezi 90-100%30. Světová banka v květnu 2008 upozornila na nedostatečné zapojení Romů na pracovní trh a na podceňování této dimenze v oficiálních statistických datech, které nezohledňují etnické rozdělení obyvatelstva ČR. 56% dospělých Romů v marginalizovaných oblastech není vůbec zapojeno do pracovního trhu, přičemž důvod nečinnosti představuje nedostatek příležitostí pravděpodobně vlivem faktorů nedostatečné poptávky po nekvalifikované pracovní síle, nízkého vzdělání a existence diskriminace. Přibližně 40% je zaměstnaných, z toho ovšem 12% v příležitostných pracích, a 5% je nezaměstnaných (aktivně hledajících).31

24

Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 – 2008, http://www.mpsv.cz/files/clanky/3002/Narodni_zprava_2006-8.pdf, 5.5. 2009 25 Tamtéž 26 Konkrétní procenta jsou: věk (87%), mateřství (75%), zdravotní stav (72%), rasový či etnický původ (59%) a pohlaví (55%), viz http://www.stem.cz/clanek/1531, též na http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4219, 5.5.2009 27 Byly zjištěny zkušenosti s diskriminací v oblasti zaměstnání na základě věku (18,3%), pohlaví (10,5%), zdravotního stavu (6,1%), náboženského vyznání (2,2%), etnického či rasového původu (1,8%) a sexuální orientace (0,7%). Viz http://www.dzamilastehlikova.cz/8353/13/clanek/nejcastejsi-formou-diskriminace-vceske-republice-je-diskriminace-na-zaklade-veku-pravni-norma-ktera-lidi-na-trhu-prace-chranila-neexistuje/, 5.5. 2009 28 http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/EU-MIDIS_ROMA_EN.pdf, 5.5.2009 29 http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3664, 5.5.2009 30 http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, 5.5.2009 31 http://siteresources.worldbank.org/ECAEXT/Resources/2585981224622402506/CZ_Roma_Employment_Ch2.pdf, str. 42, 5.5.2009

Situace cizinců pracujících v České republice, zejména jejich pracovní podmínky a případná nezaměstnanost, není na oficiální úrovni průběžně monitorována. V současnosti probíhá výzkum ohledně postavení migrantů na trhu práce a jejich sociální začlenění (www.migrujici.cz) v rámci Výzkumného úřadu práce a sociálních věcí. Získávání pracovních povolení (např. na konzulátech ve Vietnamu, Rusku či na Ukrajině) je spojováno s korupcí a zneužíváním pravomocí tamních úředníků a zprostředkovatelů. O tomto fenoménu i o zkušenostech nerovných (až otrokářských) podmínek zaměstnávání migrantů se píše více v sekci o migraci. Debatu o rovných příležitostech z hlediska genderu se snaží vyvolat řada neziskových organizací. Konkrétní data přináší celosvětová výzkumná zpráva Social Watch, vyzdvihující nedostatky zejména v oblasti pracovních podmínek žen v ČR (činnost v nižších pozicích či o 25% menší výdělek oproti mužům) a v přístupu k moci32. Nejpostiženější skupinu představují ženy z etnických a národnostních menšin, které tak mohou čelit mnohostranné diskriminaci. Příklady dobré praxe NNO 1. 2.

3.

4.

V roce 2008 se řada neziskových organizací zaměřila na zlepšení možností znevýhodněných skupin k přístupu na trh práce. Sdružení Český Západ uspořádalo semináře pro Romy Jak si hledat práci33. Obdobný cíl, avšak ve větším měřítku, sledovala iniciativa Společenství Equal, která zrealizovala mimo jiné internetovou burzu práce, rekvalifikační a kvalifikační kurzy, školení a zaměstnávání terénních zprostředkovatelů práce, kurzy na dokončení základního vzdělání pro dospělé apod. O výsledcích tohoto projektu (konkrétně zlepšení kvalifikace Romů v Praze) informují veřejnost nápadité webové stránky www.skinfashion.cz. IQ Roma Servis volí vedle právního poradenství i měkký nástroj pozitivního charakteru: rozhodli se pro komunikaci se zaměstnavateli, jejich informování o diskriminaci a o zajišťování rovného zacházení, provádění šetření a udělování značky Ethnic Friendly zaměstnavatel34. Nezisková organizace Gender Studies spustila antidiskriminační kampaň v podobě mediálních spotů, které jsou variací na běžný pracovní rozhovor: před dvojicí personalistů se postupně vystřídá mladá uchazečka o práci, muž žádající mateřskou dovolenou a starší žena. Rozhovor se stočí k nevybíravému ponižování dotyčného pracovníka či uchazeče o zaměstnání, které zvýrazňuje použití triku, pomoci kterého se dotyčný pod palbou otázek personalistů stále více zmenšuje.

V.ii Bydlení Vzhledem k velmi omezeným možnostem sociálně slabších obyvatel ke koupi vlastního bytu, jsou odkázáni na nájemní bydlení. Podle vyjádření relevantních neziskových organizací zde čelí diskriminačnímu jednání, a to ze strany soukromníků, ale i státní správy. Zásadní 32 33 34

http://www.socialwatch.org/en/informeImpreso/pdfs/2008-SW-Czech-Report.pdf, str. 80, 5.5.2009 http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3732, 5.5.2009 Více viz www.ethnic-friendly.eu

negativní tendenci představují praktiky sestěhovávání romského obyvatelstva do sociálně vyloučených oblastí, ghett, která dále prohlubují propast mezi majoritní společností a touto menšinou. Zanedbávání a neřešení této situace a aktivity extremistických skupin vedly na konci roku 2008 k vypuknutí otevřených konfliktů v několika českých městech. Ze strany soukromých pronajimatelů dochází dlouhodobě k diskriminačnímu jednání na základě předsudků, zejména v případě romského obyvatelstva. „Nejsou výjimkou případy, kdy se zástupci realitních kanceláří (RK) zájemce, který telefonicky reaguje na inzerát a jehož jméno zní romsky, přímo zeptají na jeho původ. V některých inzerátech zveřejňovaných realitními kancelářemi se lze dokonce setkat s textem „cizí národnost ne“ nebo „nevhodné pro cizince, Romy, …“, uvádí IQ Roma Servis. Nejefektivnějším a nejrychlejším prostředkem obrany by byla kontrola České obchodní inspekce, leč její praktická činnost v oblasti diskriminace spotřebitele v oblasti služeb bydlení nehraje významnější roli. Palčivější je, že dochází k takovým praktikám přímo ve státní správě. Na systémové nedostatky a opakování negativních vzorců v jednání s nájemci upozorňuje řada českých neziskových organizací. Přidělování bytů ve vlastnictví obcí do nájmu je často vedeno netransparentně a na základě některých protiprávních kritérií, která již kritizoval v předchozím roce i veřejný ochránce práv35. Jedná se například o ustanovení, kdy do evidence žádostí není zařazen občan v případě, že jemu nebo jinému členu domácnosti zanikl v minulosti nájem bytu z důvodu neplacení nájemného (bez ohledu na to zda ne/bylo zaplaceno). Tato trvalá stigmatizace či přenášení viny na ostatní členy domácnosti má i negativní a demotivující následky na danou osobu. Namísto poskytnutí podpory sociálně slabým tak obec působí opačným směrem. Jednu z forem ubytování sociálně slabých a nemajetných (velmi často romských) rodin představují ubytovny, jejichž smluvní režim je nicméně neadekvátním řešením. Status přechodného pobytu neumožňuje získat náhradní bydlení jako v případě trvalého bydliště a zároveň znemožňuje získat příspěvek na bydlení. Za ubytování nízké kvality a s přísnými podmínkami přitom platí obdobné sumy jako v bytech v jiných oblastech, ke kterým však nemají na základě výše zmíněných omezení přístup. V ubytovnách se aplikují pravidla, jež zasahují do soukromých a rodinných práv či odporují pravidlům ochrany osobních dat (kontrola a omezování návštěv, přítomnost bezpečnostních kamer – navíc bez vědomí ubytovaných o způsobech zacházení s nahrávkami, povinnost úklidů a dalších služeb, nepsaný systém sankcí a nutnost povolit kdykoliv kontrolu ubytovací jednotky policií či ubytovatelem atd.)36. Množství a kvalita bytů, spolu se způsobem přidělování významně ovlivňuje vznik a vývoj sociálně vyloučených oblastí. Navíc podle organizace Z§vůle práva „[z] analyzovaných případových studií zřetelně vystupoval základní zájem měst a obcí jako pronajímatelů, aby se sociálně slabých nájemců, u nichž existuje riziko vzniku dluhů (ať již reálné nebo obcí pouze presumované), mohly „v případě potřeby zbavit“ co nejsnazším postupem.

35http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/cinnost/zpravy.php&doc=1239#_Toc1925761 36

99 Zpracováno na základě materiálů sdružení Z§vůle práva

Tvorba segregovaných, sociálně vyloučených oblastí (ať již úmyslně, nebo například jako důsledek situace na trhu s byty) sebou nese reprodukci negativních fenoménů a často i vzrůstající napětí v celkovém soužití občanů (v případě Romů navíc podpořené společenskými předsudky). To se nejmarkantněji projevilo v posledních třech měsících roku 2008 v souvislosti se zvýšenou aktivitou extremistických skupin v daných oblastech. 17.listopadu uspořádala Dělnická strana a další organizace extrémní pravice povolenou demonstraci proti pozitivní diskriminaci, přičemž později extremisté zaútočili na převážně romské sídliště Janov v Litvínově. Při této akci měli velkou podporu i ostatních obyvatel Litvínova, nespokojených s dosavadním opomíjením tamní sociální situace. Neziskové organizace na tento a další střety a obecně na rasistické výroky a aktivity prosazované Dělnickou stranou zareagovaly žádostí ministru vnitra Ivanu Langerovi, aby tuto stranu navrhl zakázat. Vláda nakonec rozhodla, že o její zrušení Nejvyšší správní soud požádá. Ministryně pro lidské práva a národnostní menšiny, Džamila Stehlíková, navrhla zařadit Janov mezi seznam sociálně vyloučených oblastí, zapojených do projektu Agentury pro sociální začleňování. Ta zahájila činnost 1.února 2008 a jejím cílem mělo být zkvalitnění života ve vyloučených lokalitách a zastavení rozrůstání romských ghett. Vzhledem k omezeným kompetencím (v podstatě v roli poradního sboru) však prozatím nepřinesla slibované pozitivní dopady. V případě cizinců se vyskytují obdobné praktiky ze strany soukromníků, zejména odmítání ubytování či zvýšení kauce a nájmu. Vládní podpora v této oblasti neexistuje, s výjimkou Státního integračního programu pro azylanty. I v tomto případě však dochází podle Poradny pro uprchlíky k nedostatkům v jeho fungování: zejména v podobě nevyplácení vládních příspěvků ze strany města jednotlivým pronajimatelům, pomalého projednávání žádostí37, absence lhůt a metodiky pro tento proces a k demotivujícímu působení na azylanty i města. Klára Holíková z Poradny pro uprchlíky upozorňuje na nezvyklé praktiky měst, které si státní peníze na tyto dotované byty ponechávají, místo aby je vyplatili pronajimatelům. Příklady dobré praxe NNO 1.

2.

Nevládní organizace Český západ navrhla, aby v místě bydliště romské komunity v Dobré Vodě vznikla bytová rada, která by měla za úkol vyřešit místní problémy v oblasti bydlení.38 Členové této rady získávali znalosti a dovednosti potřebné k vlastnímu správcovství budovy. Toto je příklad aktivního a funkčního zapojení, česko-romské spolupráce a řešení problémů týkajících se bydlení. Další příklad dobré praxe pochází ze Znojma, jehož radnice se rozhodla řešit problém zadlužování Romů a nezaměstnanosti nikoli „nulovou tolerancí“ neplatičů nájemného jako jiná česká města, ale naopak schůzkami s romskými občany, poskytováním možností veřejných prací a bytů mimo ghetto, včetně splátkových kalendářů na splácení jejich dluhů.39 Toto je důležitý příklad účinné komunikační strategie, která by se měla stát standardem pro celou republiku.

37 38 39

V roce 2008 byl navíc o půl roku zpožděn vlivem jeho pozdního schválení. Informace dodala Eva Haunerová z organizace Český západ, emailová komunikace, 5.4.2009. Brabec, Jan, “Zkusíme to jinak”, Respekt, 14 (2009), 23-25.

V.iii Vzdělání Rok po rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D.H. a ostatní v. Česká republika40 přetrvává problém nezákonné segregace romských dětí. Na tomto závěru se shodnou jak neziskové organizace, tak i někteří představitelé ministerstev a školských úřadů. V poslední době bylo provedeno neziskovými organizacemi (Z§vůle práva, Člověk v tísni) několik výzkumů s cílem odhalit konkrétní rozměr problému a poskytnout dříve nedostupná, etnicky zaměřená data, výsledky jsou nicméně různorodé: romských dětí se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává 28%41 až 50%42. Šance romského dítěte, že setrvá se svou původní třídou, do které nastoupil, je poloviční oproti majoritním. Řadu dětí pak rodiče raději už od začátku zapíše do speciální školy. Ukazuje se dále, že škola přenáší sociální vyloučení z rodičů na generaci dětí.43 Přístup škol se přesto výrazně liší: zatímco prointegračních je 38%, segregačních nadále zůstává 26%44. Systémová podpora chybí, záleží především na vůli a možnostech samotných škol o zavedení inklusivního vzdělávání. Mechanismus segregačních praktik probíhá skrz zmíněnou diagnózu mentálního postižení, která sama o sobě vytváří dojem legálnosti – je podpořena například diagnózou psychologů a tzv. informovaným souhlasem rodičů. Za tímto procesem se skrývá několik problematických fenoménů: otázka opravdového pochopení okolností a důsledků přestupu dítěte, dopady takové identifikace na budoucnost či posuzování segregačních podmínek společností jako normálních a prospěšných (a to většinou stran – školou, poradci, psychology i jednotlivými rodiči). Příčina nadreprezentace romských dětí ve školách pro děti s lehkým mentálním postižením zůstává rozporuplnou otázkou. Zatímco někteří zástupci NNO a státní správy poukazují spíše na sociální faktory, zejména na okolnost sociálního vyloučení a chudoby, pro jiné je stěžejní etnický důvod a vysoká míra stigmatizace Romů ve společnosti. Nedostatky jsou častěji spatřovány v dětech a rodinách než v přístupu škol a učitelů. Zrušení zvláštních škol znamenalo ve většině případů pouze formalitu: změnily se cedule na zdech škol, ale jejich osnovy a složení žactva zůstaly stejné. Zmiňovaná studie společnosti Člověk v tísni potvrdila předpoklad, že se ve školách vyučujících dle osnovy pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením vzdělává určitý segment žáků, schopných při adekvátní míře podpůrných opatření zvládnout běžnou základní školu. Reintegrace do hlavního 40 41

42

43

44

Evropský soud pro lidská práva, referenční číslo 57325/00. Tento údaj přinesl kvantitativní, reprezentativní výzkum společnosti GAC mezi dětmi z 99 škol; Ivan Gabal Analysis & Consulting, Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_Vzdelanostni_drahy_a_sance_romskych_deti.p df, 11.5.2008 Tento údaj vychází z kvalitativního výzkumu NNO Člověk v tísni mezi vedením škol a poradci; Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, http://www.msmt.cz/uploads/soubory/tiskove_zpravy/Analyza_individualniho_pristupu_pedagogu_k_za kum_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_PLNE_ZNENI.pdf, 11.5. 2008 Ivan Gabal Analysis & Consulting, Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_Vzdelanostni_drahy_a_sance_romskych_deti.p df, 11.5.2008 Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, http://www.msmt.cz/uploads/soubory/tiskove_zpravy/Analyza_individualniho_pristupu_pedagogu_k_za kum_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_PLNE_ZNENI.pdf, 11.5.2008

proudu vzdělávání nastává velmi výjimečně, diagnostické pobyty ve speciální škole neslouží k posouzení dítěte a jeho reálných potřeb, ale spíše k jeho adaptaci na školu. Z těchto důvodů se jeví přípravné třídy na speciálních školách jako prosegregační. Pozitivním krokem v kontrole transformace základních škol je nová pravomoc české školní inspekce vyloučit ze systému poskytovatelů vzdělávání školu, která nedodržuje stanovenou osnovu výuky. Další sociokulturně znevýhodněnou skupinu představují cizinci, i když kvalitní a detailní výzkumy v tomto směru prozatím chybí. Nutnost doložení oprávněného pobytu v ČR jako další z tehdy stanovených podmínek pro přístup ke vzdělání, která omezovala možnost vzdělání dětí neregulérních migrantů, byla odstraněna novelou školského zákona s platností od ledna 2008. Poradna pro uprchlíky přesto zaznamenala praktiky škol nerespektující toto nové nařízení a odmítající děti bez doložení oprávněnosti pobytu45. Česká školní inspekce ve své kontrolní zprávě46 uvádí, že podstatná část žáků-cizinců prokazuje dobrou znalost češtiny a jsou integrováni do celkového vzdělávacího systému, přesto i oni upozorňují na další z nedostatků systému. Tím je omezení v poskytování bezplatné přípravy k začlenění do základního vzdělávání zajišťované krajskými úřady, neboť ta je bezplatně poskytována pouze cizincům z členských států EU, ačkoliv poptávka pochází zejména od cizinců z mimounijních zemí. Toto šetření zároveň poukázalo na nedostatek pedagogických pracovníků, kteří by byli schopni se s dětmi cizinců v počátečních fázích vzdělávání domluvit. Co se týče zdravotních omezení, v podstatě pouze žáci se specifickými poruchami učení a chování jsou integrováni do škol hlavního výchovně vzdělávacího proudu, naopak integrace žáků s mentálním, tělesným či smyslovým postižením, vadami řeči, poruchami autistického spektra či dokonce kombinovaným postižením je záležitostí omezeného počtu jednotlivců. Nadále převažuje tendence o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve specializovaných institucích. Až třetina základních škol navíc není připravena na vzdělávání dětí s tělesným handicapem pouze v důsledku technických bariér.47

45

Poradna pro uprchlíky, Některé školy odmítají děti cizinců, http://uprchlici.cz/cs/aktualne/clanky/nektereskoly-odmitaji-deti-cizincu_0143.html, 11.5.2008 46 Česká školská inspekce, Rovnost příležitostí pro vzdělávání cizinců v České republice, http://www.csicr.cz/upload/tematicka_zprava_-_rovnost_prilezitosti_pro_vzdelavani_cizincu_v_CR.pdf, dostupné 11.května 2008 47 Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, http://www.msmt.cz/uploads/soubory/tiskove_zpravy/Analyza_individualniho_pristupu_pedagogu_k_zak um_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_PLNE_ZNENI.pdf, dostupné 11.května 2008

Příklady dobré praxe NNO 1.

Koalice 13ti českých a mezinárodních NNO, včetně romských organizací, byla založena v roce 2007 v reakci na rozsudek ESLP odsuzující segregaci v českých školách. Aktuálně je koordinována organizací Z§vůle práva. Koalice nesoucí název “Jekhetane andre škola” (Společně do školy) organizuje debaty a setkání týkající se revize pokroku vlády ve vytváření nestranného vzdělávacího systému. Aby dosáhla svého cíle, spolupracuje koalice s řadou partnerů (ministerstvy, českou školní inspekcí, psychology atd.) a navrhuje a diskutuje o reformních opatřeních.48

V.iv Zdravotnictví Hlavní problematické oblasti: V roce 2008 se členky Spolku žen poškozených nucenou sterilizací účastnily výjezdů do romských komunit jako součást jejich vytrvalého boje za odškodnění (viz. Stínové zprávy ENAR z let 2006 a 2007). Koncem roku 2008 odhalily dalších 20 žen, jež byly sterilizovány, ale nikdy to nenahlásily. Spolek jim pomohl podat stížnosti ke Krajskému úřadu zdravotnictví Jedna z těchto žen byla údajně sterilizována v roce 2008 druhá v roce 2007. Případ z roku 2007 se týká ženy, jíž sociální pracovnice sdělila, že pokud nepodstoupí sterilizaci, přijde o bydlení a dvě z jejích čtyř dětí budou umístěny do ústavní péče. Sociální pracovnice této ženě neposkytla informace o příspěvcích na orální antikoncepci, kterou si nemohla z finančních důvodů dovolit. Ke sterilizaci svolila pouze aby udržela rodinu pohromadě.49 Česká vláda stále nevydala oficiální reakci na „Závěrečnou zprávu“ ombudsmana z prosince 2005 k této záležitosti.50 Na základě této zprávy vydaly organizace Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) (2006), Výbor pro odstranění rasové diskriminace (CERD) (2007), Výbor pro lidská práva (HRC) (2007) a Všeobecný periodický přezkum OSN (VPP) (2008) doporučení české vládě, aby v této záležitosti podnikla „okamžité“ kroky. Obzvláště CERD zdůraznila, že česká vláda nese odpovědnost za všechny případy nucených sterilizací bez ohledu na to, kdy k nim došlo (např. nucené sterilizace provedené po roce 1991). Česká vláda na tato doporučení nereagovala.51 48

Z§vůle práva, Koordinace koalice českých NNO v procesu prosazování dopadu rozsudku ESLP ve věci D.H. a další proti ČR, http://www.zvuleprava.cz/koordinace-koalice-ceskych-nno-v-procesu-prosazovani-dopadu-rozsudkueslp-ve-veci-dh-a-dalsi-proti-cr, 3. května 2009. 49 Informace poskytnuté Spolkem žen poškozených nucenou sterilizací, rozhovor s obětí nucené sterilizace vedla Gwendolyn Albert, únor 2009. 50 Veřejný ochránce práv, Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem a návrhy opatření k nápravě http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/cinnost/stanoviska.php&doc=329, 11.5.2009 51 Nově došlo ke změně – Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb navrhl vládě, aby se omluvila a kompenzovala oběti.. ” Přestože Kocáb trvá na tom, že otázku sterilizací je nutné znovu otevřít, vláda Jana Fischera, stejně jako vlády předešlé, nehodlá podle zjištění Deníku poškozeným ženám přiznat odškodnění, ani se jim omluvit. ... ”Není tam nic o odškodnění ani omluva. Vláda akorát odmítne praxi

Co se týče občanskoprávních sporů ve vztahu k těmto obviněním, v českém právním prostředí se vedlo mnoho debat o tom, zda má být peněžitá náhrada škody za morální újmu zákonem limitována. Ani česká právní teorie ani judikatura se v tomto názoru neshodují. V listopadu 2007 se uskutečnilo setkání členů občanskoprávního a obchodního kolegia, na kterém 31 soudců Nejvyššího soudu ČR rozhodlo zveřejnit ve své „zelené sbírce“ nejvýznamnějších soudních verdiktů nikoli verdikt nevyššího soudu, nýbrž verdikt olomouckého vrchního soudu, který potvrdil, že se na práva na ochranu osobnosti zákonná omezení vztahují. Toto rozhodnutí bylo vydáno v roce 2008 pod číslem R 4/2008. Od zveřejnění tohoto rozsudku upravil nejvyšší soud svou judikaturu tak, aby byla v souladu s touto interpretací. Tyto právní záležitosti mají dalekosáhlý dopad na schopnost obětí nucených sterilizací dosáhnout spravedlnosti za své utrpení.52 České soudy obětem, kterým bylo hrubě ublíženo, nezaručují dostatečný přístup ke spravedlnosti. Jak zmiňuje veřejný ochránce práv ve svém závěrečném vyjádření, Česká republika by měla zvážit možnost následovat švédský příklad a vytvořit kompenzační mechanismus, který by fungoval na všeobecném předpokladu způsobené újmy. Téma zdraví je hlavním indikátorem v Dekádě romské inkluze, proto Odbor pro záležitosti romské komunity Úřadu vlády spolu s občanským sdružením Vzájemné soužití zahájili celonárodní výzkumný projekt týkající se zdraví v romských komunitách, který byl součástí velké komparativní studie financované EU koncem roku 2008. V době publikace této zprávy nebyly známy výsledky tohoto výzkumu.53 Na počátku roku 2008 zavedla česká vláda svou „reformou“ veřejného zdraví poplatky za zdravotní péči a předpisy v lékárnách, což mělo vliv na přístup chudých lidí ke zdravotní péči. Doposud se s tímto problémem potýkali obzvláště žadatelé o azyl, jejichž finanční příjmy jsou omezeny zákonem. Drobné zvýšení jejich kapesného, které vešlo v platnost, je pouze částečným řešením.54 Většina těchto zásadních nedostatků v přístupu ke zdravotní péči ublíží občanům třetích zemí během prvních pěti let jejich pobytu na území (tedy než mají možnost žádat o povolení k trvalému pobytu), jelikož jsou vyloučeni z veřejného zdravotnictví. Jsou tedy buďto závislí na soukromém zdravotním pojištění, nebo musí za veškeré zdravotnické úkony hotově platit. Jelikož soukromé zdravotní pojišťovny nejsou povinny tyto osoby pojistit, staří občané třetích zemí, hendikepované děti nebo závažně nemocní jsou často odmítnuti.55

52

53

54 55

před rokem 1991,“ upozornil Walek.” Korbel, Jiří, "Sterilizace Romek pokračuje, vláda se neomluví", Pelhřimovský deník, 30.7.2009, p. 7 Toto shrnutí se zakládá na písemných materiálech Davida Zahumenského pro potřeby kulatého stolu NNO, Liga lidských práv, Ostrava, březen 2008. Fundación Secretariado Gitano, Health and Roma Community, Analysis of the Situation in Europe, http://www.gitanos.org/european_programmes/health/czech_republic/index.html, 20.4.2009. Informace poskytla Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky, emailová komunikace, 23.3.2009. Informace dodala Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky, emailová komunikace, 23.3.2009.

Příklady dobré praxe NNO 1.

2.

V roce 2005 identifikovalo české ministerstvo zdravotnictví jako hlavní problémové oblasti romské menšiny prevenci onemocnění, očkování a způsob života dětí. V sedmi regionech započalo projekt financovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem nazvaný “Sastipen” (romsky “zdraví”). Skrze tento projekt bylo do sociálně vyloučených lokalit vysláno 20 zdravotně-sociálních pracovníků, kteří měli jejich obyvatele informovat o prevenci a zprostředkovat jim lékařskou péči. Tento projekt zahrnoval spolupráci Rady vlády pro záležitosti romské komunity, ministerstva zdravotnictví a nevládní organizace Drom – Romské centrum Brno. Projekt skončil v srpnu 2007 a jeho výsledky byly zveřejněny vládou v létě 2008.56 Romští obyvatelé Chánova v severních Čechách se nechali zapsat do českého národního registru dárců kostní dřeně jako potenciální dárci. Tento registr vyhledával především ojedinělé typy kostní dřeně spojené s rozdílnými etniky, aby tak zvýšil pravděpodobnost nalézt v budoucnu dárce kostní dřeně pro členy menšin, a to převážně Romů, jichž desítky každoročně bezdůvodně umírají, protože je pro ně těžké nalézt vhodného dárce. Romská kapela Gipsy.cz pomohla s propagací dárcovského registru.57

V.v Policejní ochrana a rasové profilování Hlavní problematické oblasti: Vyhodnocení trestné činnosti ze strany policie se liší od hodnocení ze strany obětí. Jako příklad lze uvést žhářský útok neznámých pachatelů na karavan zaparkovaný poblíž rodinného domku v Kozolupech na Berounsku, který byl policií vyšetřován jako přestupek, přestože jej okolní obyvatelé vyhodnotili jako ohrožení na životě pro nejméně 30 osob. Kdyby došlo k výbuchu propanbutanové bomby v karavanu, požár by zachvátil i rodinný domek. Oběti udaly, že byl tento útok směřován proti Romům, kteří zde žijí, nicméně jelikož soused požár včas uhasil, odmítla policie tento útok vyšetřovat jako rasově motivovaný trestný čin a řešila ho pouze jako přestupek. Aktivisté za práva Romů tento přístup policie kritizovali a sdělili, že vyšetřování žhářství jako přestupek pouze podněcuje jiné pachatele k této činnosti..58

V.vi Rasistické násilí a trestná činnost Klíčové problematické oblasti:

56

57

58

Romea, Vláda vyhodnotí projekt zaměřený na zdraví romské komunity, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4537, 26.4.2009 Romea, Romové z Chanova podpořili dárcovství kostní dřeně, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5398, 26.4.2009 Romea, Další útok na Romy, podle policie opět nejde o rasismus, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4900, 26.4.2009

Během předmětného roku docházelo k stálému růstu rasisticky motivovaného násilí a veřejných shromáždění neonacistických a neofašistických politických skupin a neformálních uskupení jim podobných, jejichž aktivity byly obsáhle monitorovány médii. Nekonzistentní reakce odpovědných orgánů dosáhly vrcholu v Litvínově 17. Listopadu 2008. Romové byli nadále hlavními cíli. Vzhledem ke zvýšenému podílu registrovaných politických stran na těchto incidentech, a stejně tak k jejich vztahu k české volební politice, je většina z nich detailněji popsána v kapitole Politická situace. V květnu 2008 vydalo ministerstvo vnitra zprávu o vnitřní bezpečnosti a veřejném pořádku v České republice, ve které byla porovnána situace v letech 2007 a 2006. V této správě ministerstvo uvedlo, že situace v oblasti extremismu je „konstantní“, a není tedy důvod ji vnímat jako bezpečnostní hrozbu. Toto vyhodnocení se vzhledem k následujícím událostem prokázalo jako nešťastně mylné.59 Leden: Dne 18. Ledna pobodal dvacetiletý neonacista JF osmnáctiletého antifašistu JK, k čemuž došlo během hádky v restauraci. Tento incident byl zachycen kamerovým systémem. Incidentu předcházelo salutování skupiny mladých místních neonacistů a provokování. JF byl odsouzen ke 12,5 letům ve vězení za politicky motivovanou vraždu.60 Únor: Vrchní soud v Olomouci odsoudil ke 13,5 letům vězení slovenského občana, a to za vraždu 26-ti letého Roma, ke které došlo v květnu 2007 v Hodoníně.61 Když se třem neonacistům, kteří v baru v Českých Budějovicích salutovali, postavil jiný mladý muž, napadli ho a kopali do obličeje. Policie je obvinila z napadení, výtržnictví a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.62 Pražská policie zatkla v centru města 30 neonacistů, kteří rozbili výlohu čínské restaurace. Řada z nich byla ozbrojena. Odborníci na extremismus varovali, že tento incident byl prvním otevřeným útokem neonacistů na občany jiné barvy pleti v České republice od vlny protiromského násilí v polovině 90. let.63 Tři mladí neonacisté salutovali v restauraci Pohoda v Liberci a napadli barmanku a několik hostů. Jeden z napadených utrpěl opakované údery do hlavy. Násilníci byli stíháni za podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a za výtržnictví. Mohou skončit až na 3 roky ve vězení.64 Březen: Policii se podařilo odhalit totožnost neonacistických útočníku na čínské bistro z února a považuje útok za rasisticky motivovaný. Někteří z útočníků již za podobné zločiny byli v minulosti stíháni. Policie stíhala dva fotbalové fanoušky, které zadržela v Olomouci, za 59

60

61

62

63

64

Romea, Podle vnitra se situace v extremismu v Česku nemění, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4268, 30.4.2009 Romea, Neonacista zavraždil svého odpůrce, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3697, 27.4.2009, Romea, Za smrt mladíka v Příbrami půjde muž na 12,5 roku do vězení, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4639, 4.5.2009. Romea, Soud potrestal mladíka za upálení narkomana 13,5 lety vězen, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3801, 27.4.2009 Romea, Tři muži v Českých Budějovicích hajlovali a zbili mladíka, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3783, 27.4.2009 Romea, Neonacisté zaútočili na čínské bistro, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3779, 27.4.2009 Romea, Muži čelí obvinění za hajlování a útoky v liberecké restauraci, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3754, 27.4.2009

napadení policisty a propagaci rasismu během zápasu Sigmy a Sparty 4. března..65 Dne 31. března pochodovalo kolem izraelského velvyslanectví v Praze 700 fanoušků Sparty, kteří provolávali rasistické slogany včetně antisemitských.66 Duben: Policie oznámila, že v mosteckém kraji žije více jak 400 členů nebo sympatizantů levicového i pravicového extremismu, což jsou počty srovnatelné s oblastmi s větší hustotou obyvatel, přičemž většina z nich si na živobytí přivydělává různou formou trestné činnosti.67 V Brně se objevily protiromské a rasistické grafiti, včetně nálepek, které zakazovaly Romům používat konkrétní linku tramvaje.68 Večer 11. dubna byla do bytu romských obyvatel Přerova údajně vhozena dýmovnice, nicméně policii se nepodařilo nalézt po ní stopy. Hasiči v témže městě byli za dvacet minut po prvním incidentu přivoláni k jinému. Policie se událostmi dále nezabývala, jelikož nedošlo k požáru a nikdo nebyl zraněn.69 Květen: Pražští policisté začali s vyšetřováním českého překladu Turnerových deníků pro podezření z propagace hnutí omezujících lidská práva.70 V Brně byl zatčen 27-letý muž a obviněn z propagace hnutí omezující lidská práva, když pochodoval centrem města, hajloval a provolával nacistické slogany.71 Vojenská policie ČR vyšetřovala 13 členů ozbrojených složek pro podezření ze sympatizace s ultrapravicí. Pět z nich opustilo armádu, pět bylo zproštěno obvinění a ostatní byli koncem dubna stále vyšetřováni.72 Ve Strakonicích byl 10. května skinheady pobodán 22-letý muž, který je napomenul za hajlování. Při útoku mu byla vážně poškozena mícha.73 Oba útočníci již byli hledáni policií za podporu a propagaci nacismu.74 Červen: První pochod homosexuálů v České republice, který se konal v Brně, byl napaden neonacisty slzným plynem. Policie nezajistila účastníkům ani kolemjdoucím ochranu a

65

66

67 68

69

70

71

72

73

74

Romea, Olomoučtí policisté obvinili dva fanoušky z útoku a rasismu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3841, 27.4.2009 Romea, Sparťané křičeli po Praze rasistická hesla, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4023, 30.4. 2009 Romea, Policie: Pozor na radikály!, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4127, 29.4.2009 Romea, Nápisy v Brně urážejí Romy, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4114, 29.4. 2009 Romea, Do domu, kde žijí Romové, hodil někdo dýmovnici, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4097, 30.4. 2009 Romea, Obsah Turnerových deníků zkoumá pražská policie, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4348, 30.4. 2009 Romea, Mladík se třemi promile hajloval v centru Brna i na policii, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4338, 30.4. 2009 Romea, V kauze extremistů v armádě bylo 13 podezřelých lidí, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4329, 30.4. 2009 Romea, Neonacista pobodal mladíka, který ho okřikl, aby nehajloval, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4323, 30.4. 2009 Romea, Muži, již bodli muže ve Strakonicích, jsou stíháni i za hajlování, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4747, 10.4. 2009

útočníci nebyli nikdy dopadeni.75 Neznámý útočník podpálil v Přerově dřevěnou boudu, ve které místní obyvatel romského ghetta choval psy a zapálil i jednoho z psů.76 Červenec: Ministerstvo vnitra odmítlo registrovat občanské sdružení vystupující pod názvem Národní domobrana. Zakladatelé se chtějí vůči tomuto rozhodnutí odvolat.77 Jak je obvyklé, zhruba 200 neonacistů a dalších osob pochodovalo centrem Svitav na podporu tvrzení, že Vlastimil Pechanec, odsouzený v roce 2003 k 17ti letům vězení za rasově motivovanou vraždu Roma, byl odsouzen neprávem.78 Srpen: Rokycanská policie se chystala obvinit 5 pravděpodobných neonacistů v souvislosti s útokem na non-stop vedený Romy. Tato událost způsobila vlnu protestů místních Romů proti rasistickým náladám ve městě.79 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vydal svou zprávu pro rok 2007, která uvedla, že extremisté propagují „bílou sílu“ především skrze koncerty, demonstrace a protestní pochody. České extremistické hnutí se inspiruje taktikami podobných zahraničních skupin, včetně registrace politické strany, která svolává jednotlivé události tak, aby se jich mohly účastnit i nelegální skupiny.80 Tato zpráva též udává, že trestná činnost „romských klanů“ stoupá. Tuto informaci přebral jeden webový portál, který text opatřil momentkou neznámé romské rodiny v obývacím pokoji svého domu.81 Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých (SOPVP) oznámilo tisku, že policie nezasáhla proti neohlášené demonstraci pravicových extremistů, kterou svolala Dělnická strana v Hradci Králové a na níž byla propagována nacionalistická a neonacistická ideologie. Aktivista Ondřej Cakl, který se již více jak deset let zabývá monitoringem neonacistického hnutí, byl neonacisty fyzicky napaden, stejně tak jako novináři. Policie žádný incident neoznámila.82 Září: Od 6. září došlo každý víkend k samostatnému žhářskému útoku na jinou romskou rodinu v různých částech ČR. K prvnímu útoku došlo v Moravském Berouně na Olomoucku, kde byly do oken romské rodiny vhozeny dvě zápalné lahve. O týden později byl v Koželupech na Berounsku zapálen karavan patřící romské rodině.83 Třetí útok se odehrál okolo třetí hodiny ráno následující víkend, když byla do přízemního bytu romské rodiny vhozena zápalná láhev. Rodina obývala bývalé kasárna a láhev způsobila požár 75

76

77

78

79

80

81

82

83

Romea, Policie zatím nezjistila, kdo v Brně útočil slzným plynem, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4531, 4.4. 2009 Romea, Přerovským Romům polili psa benzínem a zapálili, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4434, 4.4. 2009 Romea, Vnitro odmítlo registrovat Národní domobranu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4693, 4.4. 2009 Romea, Zhruba 200 neonacistů prošlo Svitavami, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4675, 4.4. 2009 Romea, Policie: Rasový podtext útoku v Rokycanech zatím zjištěn nebyl, obviněno pět lidí, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4847, 4.4. 2009 Romea, ÚOOZ: Pravicoví extremisté čím dál víc prosazují neonacismus, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4807, 10.4. 2009 Romea, Exkluzivní fotografie: Romské zločinecké gangy v akci, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4803, 10.4. 2009 Romea, Vězni nacismu kritizují policii za skandální nečinnost na srazu extremistů, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4789, 10.4. 2009 Romea, Další útok na Romy, podle policie opět nejde o rasismus, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4900, 14.4. 2009

v jejich kuchyni. V té době spalo v bytě pět osob, nicméně nikdo nebyl zraněn. Tento třetí útok vyšetřovala policie jako pravděpodobně rasově motivovaný, zatímco první dva útoky nikoli. Tato vlna útoků na Romy byla podobná té z let 1996-1998.84 Vrchní soud v Praze nařídil dvěma bývalým policistům, aby se omluvili romské rodině, kterou v roce 2003 napadli. Jeden z pachatelů je také povinen zaplatit rodině odškodné ve výši 110 000 Kč.85 Policie odložila vyšetřování únorového útoku na čínské bistro v Praze (viz. výše), jelikož nebylo možno určit osobu ke stíhání. Přestože policie ihned po útoku zadržela skupinu podezřelých zajistila u nich při prohlídce zbraně, shromážděné důkazy nebyly dostatečně přesvědčivé.86 Dne 27. září napadlo 10 mladých neromů šest romských mužů před pardubickou restaurací, kde provolávali rasistické nadávky.87 Říjen: v tomto měsíci napadla Dělnická strana Romy obývající litvínovské sídliště Janov. Strana oznámila, že obdržela řadu stížností od místních obyvatel na chování jejich „nepřizpůsobivých“ sousedů a rozhodla se vyslat své „ochranné sbory“, aby „monitorovaly“ situaci. Dne 4. října se 12 členů těchto „ochranných sborů“ oblečených v černém s bílými páskami na rukávech setkalo s odporem asi 70 romských obyvatel s klacky v ruce, aby zabránili tomuto pochodu. Policii se na poslední chvíli podařilo obě skupiny oddělit a později obvinila jednoho z romských odpůrců z rasismu.88 Dne 12. října policie vyšetřovala, kdo nastříkal na dvě budovy grafiti, které vyhrožovalo litvínovským Romům smrtí.89 Dne 20. října muselo být přivoláno na 500 policistů včetně vrtulníku, aby ochránili litvínovské Romy před pogromem ze strany agresivních neonacistů, kteří neváhali postavit se policii.90 Výsledkem byli čtyři zranění, tři policisté a jeden radikál. Policie zatkla čtyři radikály, kteří napadli policisty a dalších šest odvedla k výslechu kvůli zbraním nalezeným v jejich autech. Jednoho muže obvinila z výtržnictví.91 Dělnická strana následně zorganizovala na 28. října sjezd v Praze, aby v tento národní svátek připomněla vznik Československa. Na akci se dostavilo 200 jejích příznivců, z nichž bylo následně 13 zadrženo. Deset z nich bylo ozbrojeno. Těsně před začátkem akce napadli tři mladíci v metru kolemjdoucího muže a způsobili mu vážná zranění hlavy.92 Při demonstraci v Hodoníně byli pěti neonacisty

84

85

86

87

88

89

90

91

92

Romea, Další žhářský útok na Romy, tentokrát v Bruntále, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4938, 10.4. 2009 Romea, Bývalí policisté se musí Romům omluvit, jeden zaplatit i odškodné, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4912, 14.4. 2009 Romea, Největší rasistický útok posledních let zůstane bez trestu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4862, 14.5. 2009 Romea, Napadení Romů v Pardubicích, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5004, 11.5.2009 Romea, VIDEO: Romové vyhnali ze sídliště Janov Dělnickou stranu, místopředseda vyhrožuje odvetou, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5009, 10.5.2009, Romea, Policie obvinila z rasismu muže, který nadával provokujícím neonacistům, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5200, 19.4.2009 Romea, Dva nápisy v Litvínově vyhrožují Romům smrtí, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5044, 10.5.2009 Romea, Neonacistická akce v Janově stála daňové poplatníky 15 miliónů korun, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5139, 9.5.2009 Romea, Pokus o neonacistický pogrom na janovské Romy, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5074, 9.5.20099 Romea, Na shromáždění Dělnické strany přišli neonacisté ozbrojeni, policie 13 zadržela, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5128, 9.5.2009

napadeni dva Romové. Jednomu se podařilo uprchnout, druhý skončil se zlomeným nosem.93 Listopad: Bezpečnostní informační služba ČR vydala varování, že česká extrémní pravice se bude snažit získat volební hlasy skrze existující sociální problémy v zemi. BIS předpokládala, že se ultrapravice sjednotí na společném tématu „sociálně nepřizpůsobivých občanů“, což je termín, který se dá aplikovat podle potřeby na Romy, přistěhovalce či bezdomovce.94 Dne 8. listopadu byli v Havířově brutálně napadeni neonacisty dva mladí Romové. Jeden utrpěl závažná zranění. Policie tento útok prošetřovala jako rasově motivovaný.95 Dne 17. listopadu se konala největší akce neonacistů předmětného roku co do rasistického násilí. Této akci předcházely diskuse na neonacistických internetových fórech, jak se nejlépe ozbrojit před policií. Nakonec bylo zapotřebí 1000 policistů, aby ochránili romské obyvatele sídliště Janov před stovkami českých i zahraničních neonacistů. O útok na Romy se pokusili těsně po sjezdu Dělnické strany v Litvínově. Po dvou hodinách pouličních bojů s radikály, kteří házeli dlažebními kostkami a zápalnými lahvemi, zapalovali policejní auta a ničili technické vybavení novinářů se policii podařilo zamezit jim v pogromu. Dlouho do noci poté policie hlídkovala pro případ útoků ze strany jednotlivců. Tyto boje si vyžádaly 17 zraněných, polovina z nich policistů, tři novináři a jeden lidskoprávní pozorovatel. Romové a jejich sympatizanti po skončení bojů uspořádali vlastní poklidnou demonstraci v Janově a poděkovali policii. Místní obyvatelé podporující neonacisty byli zachyceni na kameru jak násilníkům aplaudují, vyzývají policii, aby „je [neonacisty] pustila dovnitř“ a vykřikují rasistické nadávky na Romy. Z původních 12ti obviněných z narušování veřejného pořádku zastavil státní zástupce stíhání 11ti z nich. Nakonec vznesl obvinění pouze proti jedné 37-leté ženě. Odborníci na extremismus uvedli, že úřady měly demonstraci a pochod již v počátku zakázat. Tato potyčka byla dokonce snímána zahraničními televizemi. Ten den byly po celé zemi vyhlášeny podobné neonacistické pochody a sjezdy.96 Na počátku měsíce vznesla policie obvinění proti třem neonacistům pro podezření z útoku na 52letého německy mluvícího muže, který byl napaden pro svůj židovský původ. Policie později zjistila, že dva z útočníků dříve ten den napadli v metru jiného muže, příslušníka punkového hnutí. 97 Prosinec: Pravicoví extremisté se 13. prosince vrátili do Litvínova, kde za svitu svíček demonstrovali na místě, kde 17. listopadu zahájili svůj předchozí pochod na janovské sídliště. Jejich místní sympatizanti vykřikovali hlasitě nadávky na policii a zástupce města, kteří demonstraci monitorovali.98 Celkem 70 maskovaných neonacistů v Brně zdemolovalo policejní automobil a následně napadlo hlídkovou jednotku, která se na místo dostavila. 93

94

95

96

97

98

Romea, Neonacisté útočili v Hodoníně, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5027, 10.5.2009 Romea, BIS:Extrémní pravice se chce zviditelnit na sociálních problémech, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5240, 11.5.2009 Romea, Policie vyšetřuje rasově motivovaný útok v Havířově, část útočníků je ve vazbě, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5388, 31.3. 2009 Romea, Policisté Janov ubránili, neonacisté házeli dlažební kostky a zápalné láhve, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5215, 19.4. 2009 Romea, Neonacisté napadli německého turistu, protože je Žid, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5182, 2.4.2009; Romea, Údajným útočníkům na člena židovské obce přibylo obvinění, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5392, 12.4. 2009 Romea, Akce extremistů v Litvínově skončila, "slušní" občané vulgárně nadávali policistům a zástupci radnice, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5363, 30.3.2009

Policii se podařilo zadržet devět výtržníků.99 Armáda ČR oznámila, že propustí ze svých služeb Martina Hracha. Odhalila, že byl nejen vůdcem gangu fotbalových výtržníků, ale také podezřelý z úniku informací o policejní strategii v oblasti extremismu před událostmi 17. listopadu v Janově.100 VT, 31letý otec pěti dětí, který byl jedním z Romů, kteří byli v roce 2006 vysídleni ze Vsetína, byl v Třebíči brutálně napaden útočníky, kteří mu vyhrožovali smrtí. VT byl pracovník bezpečnostní ochrany supermarketu firmy Briston. Byl však manažerem supermarketu propuštěn kvůli tomu, že údajně nezabránil romským dětem v krádežích. V den jeho propuštění jej jeho kolegové pod záminkou odvozu domů odvezli na okraj města, spoutali, brutálně zbili a vyhrožovali zastřelením, když nepřizná, že viděl romské děti při krádeži. Jeho „vynucené“ přiznání si nahráli na mobilní telefon. Než odjeli, vyhrožovali mu, že pokud kontaktuje policii, připoutají ho k autu a uvláčí k smrti. Odcizili mu jeho osobní věci. VT se podařilo dostat se k nejbližšímu domu, odkud mu místní obyvatelé zavolali sanitku. Nemocnice následně vyrozuměla o jeho zdravotním stavu policii, která o celé záležitosti sepsala prohlášení a vznesla obvinění.101 V Rokycanech napadl 19-letý mladík policejní hlídku poté, co se účastnil soukromé akce více než 80ti extremistů v Plzni. Policie jej obvinila z útoku na veřejného činitele.102

Příklady dobré praxe NNO Příklady dobrého zapojení občanské společnosti jsou veřejné demonstrace romských aktivistů proti neonacistům v Rokycanech a Litvínově a dále dvě větší protirasistické demonstrace v Praze v návaznosti na útoky v Litvínově.

V.vii Přístup ke zboží a službám ve veřejném a soukromém sektoru V červenci 2008 bylo romské rodině pana S. v obchodním domě Terno v Českých Budějovicích pracovníkem bezpečnostní ochrany oznámeno, že „Romové mají vstup do obchodu zakázán“. Rodina se zakrátko na to do obchodního domu vrátila, tentokráte v doprovodu reportéra MF DNES. Pracovník ostrahy nebyl ten den ve službě a manažer obchodu Milan Kuda se rodině i romské komunitě za tento incident omluvil a vysvětlil, že žádná takováto praxe u nich zavedena není. Rodina obdržela jako odškodné dárkový koš.103 Mnoho záležitostí ve spojitosti se zbožím a službami bylo již popsáno v sekcích Bydlení a Migrace. Příkladem dopadů zamítnutí přístupu ke službám je rodina pana DP z Karlových 99

100

101

102

103

Romea, Sedmdesát neonacistů zaútočilo na policejní hlídku, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5391, 19.4.2009 Romea, Armáda se zbaví vojáka pro jeho neonacistické activity, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5393, 10.4.2009 Romea, V Třebíči byl brutálně napaden vsetínský Rom, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5390, 10.4.2009 Romea, Extremista napadl po koncertě v Plzni policejní hlídku, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5331, 28.4.2009 Romea, Romové nesměli vejít do obchodu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4643, 30.4.2009

Varů. Poté, co majitel jejich bytu nezaplatil poplatky za vodu, jim byla odpojena, a rodina musela denně do bytu dovážet 40 litrů balené vody. Když se s tímto problémem rodina obrátila na městský úřad, bylo jim sděleno, že by jim z důvodu odpojené vody mohly být odebrány děti. Tato rodina je posledním obyvatelem této soukromé budovy. Vodárenská společnost nakonec souhlasila s obnovením dodávky vody, a to jednou až dvakrát týdně a o víkendech. Majitel podal trestní oznámení na vodárenskou společnost s tím, že jeho platby měla obdržet skrze správcovskou firmu.104

V.viii Média včetně internetu Cyber hate (neboli šíření rasové, náboženské, ideové a jiné nesnášenlivosti prostřednictvím internetu) představuje aktuálně nejméně kontrolovatelnou metodu šíření neonacistické propagandy vzhledem k internetové anonymitě autorů či k publikování na serverech v liberálnějších zemích (USA). Podle Kláry Kalibové (Tolerance a občanská společnost) spravují čeští neonacisté a pravicoví extremisté pravidelně přibližně dvacet webových stránek.105 Na internetu se objevila například rasistická kampaň útočící na přistěhovalce, „Imigranti: Chcete je?“. Fotografie zobrazují cizince často v souvislosti s kriminální činností a doplňují je hanlivé popisky s údajnými nemocemi a negativními hrozbami. Česko-vietnamská společnost podala trestní oznámení, policie i Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se tímto případem zabývají, leč webové stránky jsou rok po spuštění stále přístupné. Dalším z projektů Národní strany je zveřejnění protiislámského dokumentu Fitna nizozemského krajně pravicového politika Geerta Wilderse. V reakci na tyto aktivity se začínají odvíjet i debaty veřejných činitelů ohledně možnosti omezení trestné činnosti nabádající k nesnášenlivému jednání. Český helsinský výbor uspořádal 22.května 2008 kulatý stůl na téma „Internetová nesnášenlivost a meze svobody projevu“ a také v této souvislosti oslovil ministryni zahraničí USA Dr. Condoleezzu Rice s upozorněním na internetové domény českých a jiných evropských neonacistických skupin registrovaných v USA, zejména na povahu a nebezpečnost těchto zdrojů, respektive jejich zásahů do práv osob. Případy šíření neonacistických a rasistických myšlenek přes internet se vlivem zmíněné anonymity dostávají před soud zřídka. V roce 2008 byli nicméně odsouzeni dva šéfredaktoři takového internetového časopisu106 a jinému byla stanovena podmínka 3,5 roku za provozování neonacistického webu107. Policie také šetřila případ, kdy na internetových stránkách Národního odporu byla zveřejněna soukromá emailová korespondence mezi 104

105

106

107

Romea, Rodina nemá vodu, chtějí jí odebrat děti, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4640, 30.4.2009 Romea, Je vůbec možné se bránit proti Cyber Hate? www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4557, 11.5. 2009 Romea, Neonacista a kandidát Dělnické strany ve volbách dostal za internetový časopis tři roky vězení, www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4967, 11.5. 2009 Romea, Soud potvrdil podmínku za provozování neonacistických stránek, www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4739, 11.5. 2009

pojicejním prezidentem Oldřichem Martinů a poslancem Janem Vidímem. Jejich komunikace se týkala možného zablokování internetových stránek extremistů108. Vedle internetových stránek spravovaných přímo extremistickými skupinami se na internetu objevují nesnášenlivé výroky (zejména vůči romské menšině) ve formě pseudo-diskuzí pod jednotlivými zpravodajskými příspěvky či v podobě blogů a vlastních videí. Otázkou regulace internetových diskusí se zabýval i veřejný ochránce práv a prohlásil, že „ani v případě úplného zablokování diskuse například z důvodu vulgarity nebo xenofobních příspěvků se nejedná o omezení svobody projevu.“109 Zatímco se někteří provozovatelé serverů blokováním urážlivých až rasistických příspěvků chrání, jiné servery umožňují nekontrolované umísťování informací (např. Youtube). Vysoká míra veřejné přijatelnosti nesnášenlivých výroků o Romech a cizincích souvisí i s nedostatkem odpovědnosti politiků a obecně veřejně činných osob, kteří sami takové výroky pronášejí, a to navíc díky politické imunitě beztrestně. Jiří Čunek110 či Liana Janáčková111 představují takové hlasy na nejvyšší úrovni české politiky. Obraz Romů v tištěných médiích a v televizním a radiovém zpravodajství nebyl v roce 2008 analyzován, nicméně změny oproti předcházejícím zprávám a studiím nejsou patrné.112 Monitoring zobrazování migrantů pravidelně provádí nezisková organizace Člověk v tísni ve spolupráci s Multikulturním centrem, kteří v roce 2008 nechali vypracovat celkovou studii „Mediální obraz menšin v ČR“113. Její závěry vypovídají o negativním zaměření zpráv souvisejících se čtyřmi menšinami v ČR (Ukrajinci, Vietnamci, Mongolové, Bulhaři): průměrně ve 44%, oproti 5% pozitivních sdělení. I zde je třeba opatrnosti, neboť samotné pozitivní vyznění neznamená nutně oproštění od stereotypního zobrazování114. Nejčastějším negativním tématem byl nelegální pobyt a práce a různá trestná činnost. Výrazně méně se již média vyjadřovala o menšinách pozitivně (jen když vyzdvihovala jejich snahu učit se česky, 108

109

110

111

112

113 114

Romea, Neonacisté získali e-mail policejního prezidenta, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3848, 27.4.2009 iDnes, Regulace internetových diskusí je v pořádku, říká ombudsman, www.zpravy.idnes.cz/regulace-internetovychdiskusi-je-v-poradku-rika-ombudsman-p4w-/media.asp?c=A080214_135024_media_ban, 11.5.2009 Jiří Čunek (předseda KDU-ČSL, ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády) proslul populistickými projevy na adresu Romů a také vystěhováním řady romských rodin ze Vsetína. Tvrdí, že romská kultura je v rozporu s Listinou práv a svobod (www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_3603) či slovy: aby mohl mít člověk šanci na státní dávky, musí se napřed „opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom teprve se vás někteří politici zastanou“ (www.lidovky.cz/nebezpecne-hlupstvi-0lu/ln_noviny.asp?c=A080122_000042_ln_noviny_sko&klic=223532&mes=080122_0). Liana Janáčková, členka senátního výboru pro lidská práva, se sama označila za rasistku a výslovně uvedla, že by nejraději umístila romské obyvatele Ostravy za vysoký plot s ostnatými dráty (www.aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=464706) Z těch novějších studií lze zmínit následující: „Mediální obraz sociálně vyloučených lokalit“ (www.diskriminace.cz/dr-projekt_appo/medialni_analyzy.phtml), která vznikla ve spolupráci Fakulty sociálních věd a NNO Člověk v tísni a vypovídá o stereotypním negativním obrazu míst pevně spojeném s romským etnikem, nebo dizertační práci Renaty Sedlákové „Obraz Romů v televizním zpravodajství – příklad mediální konstrukce reality z roku 2007, jež upozorňuje na tzv. nový rasismus (zdůrazňování odlišnosti, vedoucí až k sociální segregaci majoritou). Vzhledem k vzrůstající činnosti extremistických stran v roce 2008 se v médiích ve větší míře otevřela debata k situaci romského obyvatelstva v ČR, jejíž konkrétní argumentace a vyznění prozatím není zmapováno. Mediainfo, Mediální obraz menšin v ČR, www.mediainfo.cz/temata/1580.html, 11.5. 2009 K tomu by bylo třeba provést ještě obsahovou analýzu sdělení.

pracovitost a vzdělanost). Markéta Kadlecová z Člověka v tísni k tomu dodává, že chybí informace o každodenním životě migrantů a vůbec celkový kontext popisovaných událostí115. O menšinách obecně (v protikladu k příběhům jednotlivců) se psalo či mluvilo v 92% zpráv. Podstatné je i minimální zapojení představitelů jednotlivých menšin do informování české veřejnosti.

Příklady dobré praxe NNO Dne 22. května pořádal Český helsinský výbor kulatý stůl na téma „Internetová nesnášenlivost a meze svobody projevu“. Výbor se při této příležitosti také obrátil na bývalou americkou státní tajemnici Condoleezu Rice, kterou informoval, že české a jiné evropské neonacistické webové stránky jsou registrované v USA a upozornil na jejich nebezpečný potenciál a porušování práv, kterého se dopouštějí.116

VI. Politický a právní kontext Politické události Rok 2008 znamenal v politické sféře roztříštěnost a s ní spojenou nestabilitu. Vyrovnané rozložení sil vládnoucí koalice a opozice často vedlo k blokování řady zákonů a reforem. Zejména reforma zdravotnictví představovala klíčový argument v kampani do říjnových krajských a senátních voleb. V únoru byl podruhé zvolen prezidentem Václav Klaus. Během roku pokračovala polemika mezi prezidentem a euro-skeptiky na jedné straně a příznivci větší evropské integrace na straně druhé mimo jiné ohledně přijetí Lisabonské smlouvy. Ačkoliv Ústavní soud jednomyslně rozhodl, že není v protikladu k českému právu a státu, prezident nadále trvá na jejím vlivu na ztrátu suverenity. V dubnu se do vlády na post vicepremiéra a ministra pro regionální rozvoj vrátil Jiří Čunek, autor xenofóbních výroků vůči Romům, jenž byl stíhán pro podezření z pobírání úplatků a zneužívání sociálních dávek. V souvislosti se zastavením jeho stíhání byly později odhaleny politické vlivy zasahující do činnosti soudců. Otevřela se debata ohledně nezávislosti soudců a praktik justiční mafie. V říjnu proběhly zmíněné volby do krajů a do Senátu. Jasně zvítězila ČSSD a v několika krajích vytvořila koalici v komunistickou stranou, do té doby nepřijatelnou pro ostatní strany vzhledem k její minulosti. Těchto voleb se zúčastnily také tři ultrapravicové strany - Sdružení pro Republiku–Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) s programem na „konečné řešení“ romské otázky a Dělnická strana (DS), která počátkem

115 116

Mediainfo, Mediální obraz menšin v ČR, www.mediainfo.cz/temata/1580.html, 11.5. 2009 Romea, Setkání u kulatého stolu s Českým helsinským výborem na téma: Internetová nesnášenlivost a meze svobody projevu, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_4279, 30.4.2009

roku 2008 založila vlastní ochranné sbory, polovojenské oddíly svých stoupenců. Do zastupitelstev se žádná z těchto radikálních stran nedostala. Během roku nicméně vzrůstalo množství aktivit těchto a dalších extremistických skupin (demonstrace, veřejné koncerty, rasistické kampaně a internetové zpravodajství). 17.listopadu eskalovaly v násilný konflikt v Litvínově mezi nimi (podporovanými často i veřejností) a Romy. Podle Karla Nováka, ředitele Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, „je vyhrocení situace v Janově logickým důsledkem celkového neřešení a podceňování problematiky sociálního vyloučení u nás, především ze strany státu“117. Neziskové organizace reagovaly požadavkem Ivanu Langerovi, ministrovi vnitra, na zrušení Dělnické strany. 24.listopadu byla předána tato žádost vládou k Nejvyššímu správnímu soudu. V květnu roku 2009 byl návrh odmítnut pro nedostatek důkazů. Právní vývoj Dne 16. května 2008 prezident vetoval antidiskriminační zákon, čímž se vrátil návrh zákona zpět do Sněmovny. Ačkoliv měl být minimálně čtyřikrát znovu projednán v následujících měsících, pokaždé byl odložen z obavy o neprosazení tohoto zákona. Český Parlament uspěl a překonal prezidentovo veto v červnu 2009. Na druhou stranu, v boji proti diskriminaci byl učiněn pozitivní krok v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti. Sporný bod o vynechání podrobných antidiskriminačních ustanovení byl vypuštěn, což znamená, že jejich výčet (širší než v plánovaném antidiskriminačním zákoně118) zůstane zachován. Tato schválená novela upravila také podmínky pro zaměstnávání cizinců: byl zaveden systém tzv. zelených karet pro usnadnění přístupu zahraničních pracovníků z konkrétních zemí na český trh práce či schváleny ochranné lhůty pro cizince přijíždějící za prací. Tato pravidla vstoupí v platnost dne 1.1.2009. Již dnes jsou patrné některé nedostatky: například ten, že systém zelených karet se odvíjí od “jakýchsi politických rozhodnutí”119 namísto zohlednění skutečné sociální a migrační situace v ČR. Na konci roku 2007 byla také přijata velmi kontroverzní novela zákona o pobytu cizinců, která v několika oblastech zásadně zasahuje do práv cizinců zde žijících. Jedna ze změn se týká pobytu žadatelů o mezinárodní ochranu, konkrétně výrazného omezení jejich svobody pohybu, a to jak v rámci tzv. letištního řízení, tak i (a to dokonce neomezeně) v případě pobytu v přijímacích střediscích na území. Platí, že žadatel je za určitých podmínek (chybějící pas) po celou dobu řízení držen v přijímacím středisku120.

117

118 119

120

Econnect, Nepokoje v Janově jsou důsledkem dlouhodobého přehlížení ghett v Česku, http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzvx8--&x=2133129, 11.5. 2008 Viz kapitola o diskriminaci v zaměstnání. Komentář pracovníka ministerstva vnitra během veřejné debaty Nebezpeční cizinci??? Ekonomická krize a její dopad na cizince v ČR. Burdová Hradečná P., Kontroverzní novela zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu, http://uprchlici.cz/cs/aktualne/clanky/kontroverzni-novela-zakona-o-pobytu-cizincu-zakona-oazylu_0127.html, 11.5.2008

Novela se dotýká i smíšených manželských párů tím, že zavádí blíže nespecifikovaný (a tudíž různě interpretovatelný) pojem účelového jednání v souvislosti s uzavíráním manželství a zároveň posunuje o dva roky možnost udělení trvalého pobytu z důvodu sloučení rodiny. Kriminalizováni a poškozeni jsou plošně všichni cizinci v manželství s příslušníkem České republiky a zároveň se ocitají v podřadném postavení (např. nemožnost přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění). Pozitivní krok podle slov Pavly Burdové (Poradna pro uprchlíky) představuje naopak rozhodnutí Ústavního soudu zrušit “ustanovení zákona o pobytu cizinců, které vylučovalo některá rozhodnutí o správním vyhoštění ze soudního přezkumu.”121 Tím se toto rozhodnutí stalo soudně přezkoumatelným a nikoliv závislým na vůli úředníků. Výše zmiňovaná reforma zdravotnictví přinesla mimo jiné zavedení poplatku za ošetření u doktora a za recept na prášky v lékárnách, což mohli pocítit zejména sociálně slabší jedinci. Vážné problémy s dostupností lékařské péče byly zaznamenány zejména u žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří mají velmi omezené možnosti získání finančních zdrojů. Menší navýšení kapesného je jen částečným řešením. VI.i

Boj proti diskriminaci

Oblast boje proti diskriminaci nedoznala během roku 2008 změny, výtky z minulé Shadow Report proto zůstávají nadále platné. Antidiskriminační zákon opětovně nebyl přijat (resp. byl schválen Parlamentem v květnu 2009, ale ještě neratifikován prezidentem V.Klausem). Přitom neziskové organizace dlouhodobě žádají přijetí tohoto zákona. Do listopadu se k této výzvě poslankyním a poslancům připojilo 61 neziskových organizací. Jeho největší přínos a potřebnost naopak vidí v jasném definování toho, co je diskriminace, ve stanovení účinných nástrojů obrany (neboť ty stávající nejsou vždy nejadekvátnější – viz níže) a úřadu, který se tímto bude zabývat122. V debatě o diskriminaci tak proti sobě stojí na jedné straně pravicově/liberálně smýšlející politici, kteří nadřazují všemu právo vlastnictví a nepřipouští problematičnost existence nerovného postavení, a na straně druhé zejména neziskové organizace, které se s diskriminací u svých klientů setkávají pravidelně a požadují proto možnosti jejího řešení. Prozatím platí, že domáhat se u soudu v ČR nápravy na základě stávajících zákonů (např. Listiny základních práv a svobod) je velmi složité. Významným prvkem v oblasti boje proti diskriminaci je i absence Národního akčního plánu, který by reagoval na Deklaraci z Durbanu (tj. ze Světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a dalším projevům intolerance)123. Tato otázka se neobjevila ani ve

121 122 123

Informace poskytnuté Pavlou Burdovou Hradečnou z Poradny pro uprchlíky. www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5092 ”... v roce 2006 zde na Úřadu vlády probíhala spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, jejímž cílem bylo se o cosi takového jako akční plán k Durbanu vytvořit. V létě 2006 byl všem resortům odeslán dopis spolu s přehledem závazků vyplývajících z Politické deklarace a Obecných závěrů Durbanu. Resorty byly požádány o vyhodnocení úkolů a výzev tam obsažených a měly identifikovat mezery ve vztahu k ČR. Lze říci, že toto vyhodnocení neposkytlo dostatečný podkladový materiál pro

veřejném diskurzu. Podle Lucie Otáhalové (vedoucí sekretariátu Rady vlády ČR pro lidská práva), “Česká republika má již dnes celou řadu akčních plánů, strategií a koncepcí, které jednotlivé dílčí otázky řeší”124 V tomto kontextu opětovně upozorňuje IQ Roma Servis na panující neznalost a neinformovanost postižených ohledně diskriminace v přístupu k službám (zejména o způsobech nápravy) a na jistou stagnaci činnosti kontrolních orgánů v tomto směru vlivem nízkého počtu stížností. Pozitivní bod představuje (vedle informačních kampaní NNO) novela zákona o ochraně spotřebitele účinná od 12.2.2008, na jejímž základě došlo ke změně v posuzování porušení zákazu diskriminace spotřebitele. Do této novelizace mohla Česká obchodní inspekce postihnout jen takové diskriminační jednání, které sama odhalila při kontrolní činnosti, nyní má sankcionovat i minulé chování125. Možnost podat žalobu k soudu nepředstavuje efektivní nástroj boje proti diskriminaci vlivem nutnosti právních znalostí a trpělivosti a vlivem rizika placení nákladů soudního řízení. Z tohoto hlediska je podle organizace IQ Roma Servis zásadním nástrojem apelovat na zlepšení práce kontrolních orgánů v oblasti poskytování zboží a služeb. Stejně jako loni (viz Shadow Report 2007) požaduje, aby Česká obchodní inspekce aktivněji informovala o svých oprávněních, aby jasně odmítla diskriminaci jako ilegální a aby navrhla řešení určitých specifických případů namísto tolerování nepovolených praktik126. Tato výzva by se neměla vztahovat pouze na soukromé subjekty. Nutnost kontroly a postihu v případě nerespektování právních ustanovení by se měla týkat samozřejmě i výkonu veřejné služby (na jejíž diskriminační praktiky v oblasti bydlení upozorňuje mimo jiné Z§vůle práva o.s.)127. Za dodržování pravidel musí být odpovědný stát. Nevládní organizace dále varují před porušováním práva extremisty. Z§vůle práva vyzvala otevřeným dopisem Ministra vnitra Ivana Langera ke zrušení Dělnické strany128. Se stejným účelem mu byla adresována i společná petice NNO129. Vládní návrh tohoto zákazu byl nicméně v březnu 2009 zamítnut Nejvyšším správním soudem kvůli nedostatkům důkazů. Tyto vážné nedostatky návrhu byly následně kritizovánmy neziskovými organizacemi i médii. Neziskové organizace zaměřené na migraci formulovaly Migrační manifest130, v němž vyjádřily společné požadavky a témata k veřejné diskusi. V manifestu žádají více práv pro migranty, rovný přístup k sociálním právům pro všechny a konec jakéhokoliv pracovního zneužívání.

124 125 126

127 128

129 130

vytvoření samostatného akčního plánu v návaznosti na Durbanskou deklaraci”, uvedla Lucie Otáhalová z Rady vlády ČR pro lidská práva v emailové korespondenci Pavle Redlové, dne 30.7.2009. Informace poskytnuté Lucií Otáhalovou Pavle Redlové v emailové komunikaci dne 30.7.2009. Informace poskytnuté organizací IQ Roma Servis. Informace poskytnuté za organizaci IQ Roma Servis pro tuto Stínovou zprávu, emailová komunikace, 5.4.2009. Informace poskytnuté organizací Z§vůle práva na základě závěrů z konkrétních kazuistik. Z§vůle práva, Otevřený dopis Z§vůle práva, o.s. ministru vnitra Ivanu Langerovi v reakci na aktivity Dělnické strany v Litvínově, http://www.zvuleprava.cz/?p=368, 11.5.2009 Romodrom, Petice za zrušení Dělnické strany, http://www.romodrom.cz/cs/news/93, 5.5.2009 Migrační manifest, http://www.migraceonline.cz/migracnimanifest/, 27.7.2009. Na tomto textu spolupracovaly následující organizace: Multikulturní centrum, Poradna pro uprchlíky, Tolerance a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva.

VI.ii

Migrace a integrace

Dokument Jedenáct společných základních principů integrace přistěhovalců v EU byl sice přeložen do češtiny a publikován, nikoliv však veřejně diskutován. Ačkoliv jsou principy reflektovány v Koncepci integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj131, ve skutečnosti nejsou plně aplikovány. Integrační politika aktivity jsou nedostatečné zejména na lokální úrovni, včetně regionů s největší koncentrací cizinců. K ilustraci této situace možno zmínit například jev, kdy za oblast integrace cizinců v hlavním městě Praze (s největším počtem cizinců, tedy 148 403 osob132) je zodpovědná jedna osoba a ta je navíc aktuálně na mateřské dovolené133. Obodbně pracuje pouze jeden koordinátor pro agendu migrace i všech národnostních menšin v celém Středočeském kraji (s 60 573 cizinci134). Strukturální aspekt integrace, čili její právní rámec, je poměrně restriktivní, nepřehledný a udržuje mnohé cizince v sociální nejistotě. Více k těmto otázkám píši výše, v části o politickém a legislativním kontextu. V každém případě dochází k značným rozdílům v postavení cizinců s dlouhodobým a s trvalým povolením k pobytu. “Cizinci s vízem nad 90 dnů mají v mnoha oblastech života jiné podmínky (například nemohou jako osoby koupit nemovitost, nemají právo, pokud nejsou zaměstnanci, být pojištěni z veřejného zdravotního pojištění, mají problém získat v bance úvěr), ale hlavně musí každý rok prodlužovat svůj pobyt. A o tomto aspektu respondenti hovořili jako o pobytové nejistotě, která je pro tuto skupinu cizinců charakteristická a která je výrazně protiintegrační. Nejistota plyne podle výpovědí respondentů z toho, že podmínky cizineckého zákona jsou nastaveny velmi přísně až restriktivně.“135 K nejdůležitějším socioekonomickým faktorům se řadí zaměstnání, bydlení, ovládání jazyka a politické zapojení. Pro mnohé cizince představuje nejvážnější hrozbu vázání povolení k pobytu na jejich zaměstnání. Vzhledem k prozatímní absenci ochranné lhůty pro zaměstnance s dlouhodobým povolením (která začne platit od roku 2009) tak ztráta zaměstnání znamená okamžitý nelegální status cizince136, což se vlivem aktuální vlny propouštění může týkat velké řady zahraničních pracovníků137. Tato nejistota omezuje možnosti jejich integrace. V souvislosti s finanční krizí, která Českou republiku zasáhla koncem roku 2008, došlo i k zdůraznění existujících (a opomíjených) problémů. Ty dva zásadní představují praktiky zprostředkovatelských agentur a okolnosti vydávání víz.

131

132

133 134 135

136

137

MPSV, Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj, http://www.cizinci.cz/files/clanky/324/KIC_aktualizovana.pdf, 11.7.2009. CSU, Počet cizinců v ČR, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001, 20.7.2009. Uvedená statistika je k datu 31.5.2009. Informace poskytnutá Martinem Rozumkem Pavle Redlové během prezentace dne 20.7.2009. Viz poznámka 133 Tollarová, Blanka: “Integrace cizinců v Česku: pluralita, nebo asimilace?”, Biograf , 39 (2006), http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v3902, odstavec 33, 11.5. 2009 Lze předpokládat, že situaci příliš nezlepší ani připravované zavedení ochranné lhůty kvůli jejímu omezení na pouhých 60 dní. Odhady ministerstva vnitra uvádí, že povolení skončí až 68.000 pracovníkům do poloviny roku 2009.

Současné zákony povolují fungování zprostředkovatelských agentur, které samy najímají cizince k práci pro další společnosti. Některé z nich138 zneužívají situace, ve které se cizinci ocitají – neznají svá práva a povinnosti, neumí česky, často jsou zadlužení kvůli své cestě za prací, jsou ochotni tvrdě pracovat, aby vše mohli splatit, a se ztrátou práce by přišli i o povolení k pobytu. Projekt neziskové organizace La Strada o situaci vietnamských dělníků a dělnic v českých továrnách popisuje konkrétní mechanismy vykořisťování pracovníků (například odebírání 30-100% výplaty za činnost agentury, nevyplácení odměn, započítávání různých položek navíc, nekvalitní a někdy až podvodné tlumočení)139 a také nejasnost kompetencí a absenci (či přesouvání) zodpovědnosti mezi jednotlivými, zapojenými, subjekty140. Netransparentnost vydávání víz představuje další z dosud nevyřešených problémů. Veřejný ochránce práv Otakar Motejl (a spolu s ním i řada neziskových organizací a médií) kritizují praktiky na konzulárních oddělení v zahraničí. “Uplácení provází jak získávání víz, tak vydávání povolení k trvalému pobytu. Neúnosná je situace především na Inspektorátu cizinecké policie v Praze a na konzulátech na Ukrajině, v Rusku a ve Vietnamu. Vyřizování víz a povolení k trvalému pobytu mají v rukou mafiánské struktury.“141 K získání povolení ve Vietnamu je prakticky nutná zprostředkovatelská agentura (účtující si až 13.000 USD)142, neboť veřejně poskytované informace jsou minimální. Navíc neexistují pravidla pro vedení vízového procesu. Pavla Hradečná ze Sdružení pro integraci a migraci upozorňuje na obtížnost přezkoumání celého procesu, neboť žadatelé neautorizují pořizovaný záznam (a v případě krátkodobých víz není ani pořizován)143. Co se týče Inspektorátu cizinecké policie v Praze, neziskové organizace dlouhodobě poukazují na neutěšenou situaci. Nejvážnější se jeví zastavení výdeje pořadových čísel brzy ráno. “Na podstatnou část čekajících se tak nedostane, ale na úřadovně se přitom pohybují osoby nabízející pořadová čísla k prodeji. Nastává tak situace, že pokud si cizinec pořadové číslo nezaplatí, není schopen svou žádost vyřídit ani při několikerých návštěvách.“144 V oblasti bydlení jsou cizinci nejčastěji vystaveni diskriminačnímu zacházení v podobě zvýšeného nájmu, případně obtížím se sehnáním bytu vůbec. Vládní podpora v této oblasti neexistuje, s výjimkou Státního integračního programu pro azylanty. I v tomto případě však dochází k nedostatkům v jeho fungování: zejména v pomalém projednávání žádostí145, absenci lhůt a metodiky pro tento proces a k demotivujícímu působení na azylanty i pronajimatele.

138

139

140 141

142

143 144

145

Marcel Winter, předseda česko-vietnamské společnosti, na zmíněné debatě o dopadu krize na cizince uvedl, že se toto zneužívání týká třetiny z 2600 agentur. Krebs M., Pechová E.: “Zpráva z projektu: vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách“, www.strada.cz/download/files/ZPVietnamstidelnici.pdf, odst. 37-42, 11.5. 2009 Tamtéž., str. 41 Doklady pro cizince ovládla v Česku mafie, tvrdí Motejl, ,http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=613562, 11.5. 2009 Člověk v tísni, Za návrat domů peníze na letenku, nabízí vláda cizincům, http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=321&idArt=1007, 11.5. 2009 Informace poskytnuté Pavlou Burdovou Hradečnou z Poradny pro uprchlíky Případ pro ombudsmana: Nedůstojné podmínky, www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=1427, 11.5. 2009 V roce 2008 byl navíc o půl roku zpožděn vlivem jeho pozdního schválení.

Český jazyk představuje klíčový prvek pro integraci, orientaci ve společnosti a možnost získání nezávislosti na různých zprostředkovatelích. Nabídka kurzů je nicméně regionálně disproporční, a tak ne všichni k ní mají přístup (nehledě na finanční dostupnost). V roce 2008 byl také schválen zákon (s platností od 1.1.2009), ukládající žadatelům o trvalý pobyt povinnost složení zkoušky z češtiny na úrovni A1. Aktivním a pasivním právem volit nedisponují žádné skupiny cizinců (nepočítaje v ně občany EU s trvalým pobytem v České republice). Poslední dimenze zahrnuje sociální situaci ve smyslu vztahu s majoritou. Zde hraje velkou roli mediální obraz, který je velmi často kritický a negativní. To je podpořeno i některými xenofobními výroky politiků (např. poslance a hejtmana Středních Čech Davida Ratha či stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka). Za nejmarkantnější příklad lze označit razii na asijskou tržnici SAPA v Praze dne 22.11.2008. Podle ministra vnitra Ivana Langera existovalo důvodné podezření na trestnou činnost a zásah byl adekvátní. Neziskové organizace, vietnamské spolky a studenti označili postup policie za nepřiměřený, neboť proti trhovcům vyrazila policie vyzbrojená těžkou technikou včetně obrněných transportérů a vrtulníku. Zadrženo bylo pět osob bez dokumentů.146

VI.iii Trestní soudnictví

Nepřiměřená reakce příslušných úřadů na neonacistické demonstrace: Co se týče demonstrace v Litvínově 17. listopadu 2008 (více viz. sekce Rasistické násilí a zločinnost), aktivisté za práva Romů vypověděli, že soudní znalec určený policí k vyhodnocení, zda je při demonstraci porušován zákon či ne, prohlásil, že by bylo složité navrhnout rozpuštění pochodu. Jako důvod uvedl, že neslyšel dost jasně proslovy neonacistů. Na dotaz, proč se nepostavil blíže, aby proslovy lépe slyšel, odvětil, že se „bál“. Z toho vyplývá, že jeho poslání nebrala policie dostatečně vážně na to, aby mu zajistila ochranu a umožnila mu vyslechnout si proslovy účastníků. Policie také nevykonala ihned po demonstraci prohlídku vozidel pro možné držení zbraní. Ani policie ani radnice se nepokusily s neonacisty vyjednat jinou trasu demonstrace, aby tak mohly lépe chránit zdraví a majetky lidí. Aktivisté také odsoudili skutečnost, že policie neukončila neonacistický pochod, jehož účastníci byli očividně ozbrojeni, v okamžiku, kdy se pohyboval na opuštěném prostranství nákupního centra, což by bylo ideální místo pro zatýkání. Naopak se zatýkáním počkala, až bude procházet hustě obydlenou částí města. Policie nakonec vytlačila neonacisty do sousední čtvrti. Jelikož její obyvatelé ten den neočekávali pouliční boje, ponechali si na ulicích zaparkovaná auta, která byla následně značně poškozena. Žádná z dvanácti osob (z celkového počtu 500 demonstrantů) obviněných z výtržnictví v Litvínově nebyla vzata do vazby. Propuštěni byli všichni a po dvou měsících byla stažena veškerá obvinění až na jedno.147 V těsné návaznosti

146

147

Vietnamci: policejní zásah byl nepřiměřený, http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-vcesku/clanek.phtml?id=623054, 11.5. 2009 Romea, Litvínov: Neonacisté se radují. A mají proč…, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5487, 26.4.2009

na události v Litvínově poděkovali jeho romští obyvatelé veřejně policii za ochranu.148 Přestože se situace policii natolik vymkla z rukou, několik policistů, kteří zde zasahovali, získalo později medaile.149

VI.iv Sociální začlenění Český Národní akční plán sociálního začleňování150 vymezuje dvě skupiny, které jsou ohroženy sociálním vyloučením: tělesně a mentálně postižené děti a děti ze „znevýhodněného sociokulturního prostředí”. Prioritou je především podpora obou těchto skupin, nicméně podle nevládních organizací je „sociokulturně znevýhodněným“ ve skutečnosti poskytováno velmi málo služeb. Pojem “sociokulturní” je navíc sám o sobě znepokojující především proto, že se snaží připsat znevýhodnění jakékoli jiné kultuře než české. Jak již bylo zmíněno v kapitole Bydlení, česká vláda vytvořila v únoru 2008 úřad s názvem „Agentura pro sociální začlenění v romských lokalitách”, ale jeho aktivity byly až do konce daného roku pozastaveny. Aktivity mířené k potírání chudoby a sociálního vyloučení obvykle spočívají v zásazích neziskových organizací či lokálních samospráv, které jsou však z důvodu financování v ročních cyklech časově velmi omezené. Fondy EU umožňují od roku 2004 překlenout tuto časovou omezenost a vytvořit dlouhodobější projekty, avšak přístup k nim je administrativně velmi náročný. K příkladům úspěšných opatření patří např. zajištění odborných asistentů v základních školách, terénní sociální práce, mapování sociálně vyloučených oblastí či podpora romských policejních a zdravotních asistentů151.

148

149

150

151

Romea, Romové jsou spokojeni s pondělním zásahem policie v Litvínově, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5221, 26.4.2009 Romea, Čeho policie v Litvínově (ne)dosáhla, http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_5246, 26.4.2009 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 – 2008, http://www.mpsv.cz/files/clanky/3002/Narodni_zprava_2006-8.pdf, 11.5.2009 Viz nadcházející zpráva ERRC srovnávající realizaci vládních politik romského začleňování v 18 členských státech, podzim 2009.

VII. Doporučení na národní úrovni VII.i •

• •

•

•

Všeobecná doporučení

Vláda by měla úzce spolupracovat s krajskými a místními úřady na nápravě systémových pochybení, kterým je například etnická segregace ve školství a bydlení, a dále prosazovat inklusivní přístup skrze informovanou veřejnou diskusi, diskusi o možnostech změn a jejich zavedení v praxi. Vláda by měla vydat příkaz k uzavření předškolních tříd v „praktických základních školách“ a zavést na všech základních školách povinné předškolní třídy, které by vyučovaly na základě standardního kurikula. Vláda by měla školám poskytnout dostatečné prostředky, aby mohli učitelé pracovat v přijatelných podmínkách, aby byl žákům a jejich rodinám věnován individuální přístup, diverzifikovány vyučovací metody, vytvořeny adekvátní vzdělávací materiály a podporován profesní rozvoj. Vláda se musí zasadit o boj s antiromismem, antisemitismem, extremismem, homofobií, rasismem a xenofobií, a to především informováním o nebezpečí ze strany extremistických skupin, postihováním rasistických výroků veřejných činitelů a vytvořením prostoru pro rozvoj sociálních a kulturních skupin skrze média, školy a nevládní organizace. Zvláštní důraz by měl být kladen na výuku o holocaustu a utrpení všech společenství, která jimi byla postižena. V tomto ohledu je nutností uzavření vepřína na území bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech. Vláda by měla uznat odpovědnost státu za protiprávní sterilizace vykonané bez informovaného souhlasu na pacientkách a odškodnit oběti této praxe bez ohledu na to, před jakou dobou byl tento čin spáchán. Měl by být upraven právní systém tak, aby mezi žádostí pacienta o sterilizaci a samotným zákrokem byla minimální lhůta 30 dnů. Lékaři musí být vyškoleni, aby poznali, zda pacient žádá o sterilizaci ze své svobodné vůle. Nemocnice by měly poskytovat jasnou informaci o nezvratitelnosti tohoto zákroku. VII.ii Antidiskriminace

•

Všichni zaměstnanci veřejné správy, obzvláště zaměstnanci školství, zdravotnictví, policie a sociální práce, a političtí zastupitelé na všech vládních úrovních (místní, krajské i národní) musí být vzděláni ohledne svých povinností souvisejících s bojem proti diskriminaci a postihování v případě, že těmto povinnostem nedostojí. VII.iii Migrace a integrace

•

•

Vláda musí zajistit transparentnější proces vydávání víz a bojovat s korupcí a nestandardními praktikami na svých konzulárních a zastupitelských úřadech zavedením konečných pravidel pro vydávání víz a poskytováním detailních informací o celé proceduře žadatelům, aby nebyli nuceni využívat komerčních zprostředkovatelů. Vláda musí zarazit vykořisťující praktiky zaměstnavatelských agentur zavedením jejich odpovědnosti za najaté pracovníky a sankcemi za přestupky.

•

•

Vláda musí přiznat více práv a sociální ochrany občanům třetích zemí v ČR skrze povolení k zaměstnání a pobytu, která nebudou vázána na konkrétní pracovní pozici, a zároveň jim a jejich dětem zajistit přístup ke zdravotní péči a jejich dětem poskytnout bezplatnou výuku českého jazyka. Vláda by měla ve spolupráci s kraji vyvinout strategii pro integraci přistěhovalců a financovat projekty na ně zaměřené. Tyto projekty by měly informovat jako imigranty, tak osoby, jež s nimi přicházejí na regionální úrovni do styku, o vzájemných právech a povinnostech. VII.iv Trestní soudnictví VII.iv.i Rasismus a trestné činy

•

Vláda musí městským úředníkům i policistům monitorujícím extremistické demonstrace poskytnout standardizované školení jak uplatňovat své výsadní právo zamezit sdružování extremistů v zájmu veřejné bezpečnosti a jak rozpustit demonstraci, pokud se její účastníci během konání dopouštějí přestupků či trestné činnosti. Proti městským úředníkům a policistům, kteří neplní svou povinnost chránit veřejnou bezpečnost ve vztahu k extremismu a rasismu, by měly být vedeny právní kroky. Vláda musí aktivně spolupracovat s politickými zástupci na nižších úrovních na alternativních způsobech zmírnění extremistických tlaků, o něž se neonacisté pokoušejí. VII.v Sociální začlenění

•

Vládní orgány by měly striktně monitorovat fungování sociálního bydlení a Státního integračního programu zaměřeného na zprostředkování přístupu k bydlení pro nejohroženější skupiny osob. Pochybení na úrovni měst jako je například segregace či diskriminace v bydlení nebo finanční nedostatky na sociální bydlení by měly být sankcionovány.

VIII. Závěr Pravděpodobně nejdůležitější událostí roku 2008 bylo organizované sjednocení samotné romské komunity a lidskoprávních a jiných nevládních organizací proti násilí ze strany ultrapravicových extremistů. Stejně jako je tomu v jiných oblastech boje proti rasismu zůstává bohužel i zde občanská společnost bez podpory politiků. Naopak v návaznosti na podporu vyslovenou řadou průměrných občanů neonacistům se řada členů vládních politických stran začala projevovat mnohem více populističtěji a nacionalisticky. Neschopnost státních orgánů vypořádat se s chybami minulosti a zřetelně o nich komunikovat ve světle současné demokracie vytvořily prostor pro ignoranci, ve které se v současné době velmi daří extremismu. Co se týče romské menšiny, dvě konkrétní pochybení z minulosti musí být vyřešena výkonnou a legislativní složkou vlády, a to vepřín znevažující místo romského holocaustu v Letech a nucené sterilizace romských žen. Se sterilizacemi se vládní složky musí vypořádat nejen proto, že byly navrženy a vykonávány přímo vládou bývalého Československa, ale byly prováděny také v dějinách nové České republiky, a to dokonce až do roku 2007. Český soudní systém doposud nebyl navzdory těmto závažným porušením lidských práv schopen poskytnout adekvátní nápravu v občanských ani trestněprávních kauzách. Mnoho z těchto příkladů systémového rasismu a rasismu ze strany institucí popsaných v této zprávě - jako například neschopnost odvrátit nepokoje v Litvínově a jiné neonacistické akce, nedbalost vlády v prosazování zákona v souvislosti se vzděláním a bydlením, korupce v imigračním systému, tolerování vykořisťujících praktik pracovních agentur, omezená dostupnost zdravotní péče pro občany třetích zemí či prezidentovo flagrantní odmítání implementovat do vnitrostátního práva antidiskriminační legislativu EU - jsou příklady mnohem zásadnějšího problému. Otázkou zde totiž je, zda je v České republice vůbec dodržován právní řád. Přestože by se budoucímu novému politickému vedení mohlo povést tuto situaci změnit, není výhled do budoucna příliš radostný.

IX. Bibliografie •

Agentura Evropské unie pro základní práva, European Union Minorities and Discrimination Survey. The Roma, http://fra.europa.eu/fraWebsite/attachments/EUMIDIS_ROMA_EN.pdf, 5.5.2009

•

Albert, Gwendolyn, Stínová zpráva ENAR 2007. Rasismus v ČR.

•

Albert, Gwendolyn, Stínová zpráva ENAR 2008. Rasismus v ČR.

•

Burdová Hradečná P., Kontroverzní novela zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu, http://uprchlici.cz/cs/aktualne/clanky/kontroverzni-novela-zakona-o-pobytucizincu-zakona-o-azylu_0127.html, 11.5. 2009

•

Centrum empirických studií (STEM), Veřejnost je přesvědčena, že některé skupiny obyvatel jsou na trhu práce trvale znevýhodňovány, http://www.stem.cz/clanek/1531, 5.5.2009

•

Česká školní inspekce, Rovnost příležitostí pro vzdělávání cizinců v České republice, http://www.csicr.cz/upload/tematicka_zprava__rovnost_prilezitosti_pro_vzdelavani_cizincu_v_CR.pdf, 11.5. 2009

•

Člověk v tísni, Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, http://www.msmt.cz/uploads/soubory/tiskove_zpravy/Analyza_individualniho_pri stupu_pedagogu_k_zakum_se_specialnimi_vzdelavacimi_potrebami_PLNE_ZNEN I.pdf, 11.5.2009

•

Člověk v tísni, Za návrat domů peníze na letenku, nabízí vláda cizincům, http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=321&idArt=1007, 11.5.2009

•

Gabal Analysis & Consulting, Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, http://www.mpsv.cz/files/clanky/3043/Analyza_romskych_lokalit.pdf, 5.5.2009

•

Gabal Analysis & Consulting, Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených romských lokalit, http://www.gac.cz/documents/nase_prace_vystupy/GAC_Vzdelanostni_drahy_a_s ance_romskych_deti.pdf, 11.5.2009

•

Kancelář prezidenta republiky, Prezident vetoval antidiskriminační zákon, http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/vracene-zakonyparlamentu/5391.shtml, 11.5.2009

•

Korbel, Jiří, "Sterilizace Romek pokračuje, vláda se neomluví", Pelhřimovský deník, 30.7.2009, p. 7

•

Krebs M., Pechová E. (La Strada), Zpráva z projektu: vietnamští dělníci a dělnice v českých továrnách, www.strada.cz/download/files/ZPVietnamstidelnici.pdf, 11.5.2009

•

Mediainfo, Mediální obraz menšin v ČR www.mediainfo.cz/temata/1580.html, 11.5.2009

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj, http://www.cizinci.cz/files/clanky/324/KIC_aktualizovana.pdf, 11.7.2009

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 – 2008. http://www.mpsv.cz/files/clanky/3002/Narodni_zprava_2006-8.pdf., 5.5.2009

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008 a návrh dalšího postupu, http://www.cizinci.cz/files/clanky/537/usneseni16022009.pdf, 14.7.2009

•

Nejvyšší správní soud ČR, Rozsudek, http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=19052&mark, 5.5.2009

•

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Zákon o zaměstnanosti, http://diskriminace.org/dt-zakony/zz.phtml, 5.5.2009

•

Poradna pro uprchlíky, Některé školy odmítají děti cizinců, http://uprchlici.cz/cs/aktualne/clanky/nektere-skoly-odmitaji-deticizincu_0143.html, 11.5. 2009

•

Romodrom, Petice za zrušení Dělnické strany, http://www.romodrom.cz/cs/news/93, 5.5.2009

•

Social Watch, Průběžná zpráva o globálním vývoji v oblasti vymýcení chudoby a genderové spravedlnosti. Zpráva 2008, http://www.socialwatch.org/en/informeImpreso/pdfs/2008-SW-CzechReport.pdf, str.80, 5.5.2009

•

Světová banka, The Challenge: Access of Roma to Employment in the Czech Republic, http://siteresources.worldbank.org/ECAEXT/Resources/2585981224622402506/CZ_Roma_Employment_Ch2.pdf, 5.5.2009

•

Tollarová, Blanka: “Integrace cizinců v Česku: pluralita, nebo asimilace?” . Biograf , 39 (2006), http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v3902, 11.5.2009

•

Ústavní soud ČR, Abstrakt rozhodnutí ve věci Lisabonské smlouvy, http://www.concourt.cz/scripts/detail.php?id=612, accessed 5 May 5.5.2009

•

Veřejný ochránce práv, Případ pro ombudsmana: Nedůstojné podmínky, www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?doc=1427, 11.5.2009

•

Veřejný ochránce práv, Souhrná zpráva o činnosti Veřejného ochránce práv za rok 2007, http://www.ochrance.cz/dokumenty/dokument.php?back=/cinnost/zpravy.php&d oc=1239#_Toc192576199, 11.5.2009

•

Z§vůle práva, Kazuistiky z terénu za říjen 2OO8, nepublikováno

•

Z§vůle práva, Shrnutí závěrů z právních analýz případových studií z oblasti práva na rovný přístup k přiměřenému bydlení (shromážděných v období září až listopad 2008), nepublikováno

Články a zprávy byly publikovány na následujících informačních portálech, časopisech a serverech: Aktuálně (http://aktualne.centrum.cz/) Euroskop (http://www.euroskop.cz/) MF Dnes (http://www.idnes.cz/) Právo (http://www.novinky.cz/) Respekt (http://www.respekt.cz) Romea (http://www.romea.cz)

Stínovou zprávu ENAR Rasismus v České republice v roce 2008 zpracovaly: Gwendolyn Albert (kapitoly I, III, IV, V.iii – V.vii, VI.iii, VI.iv, VII.i, VII.iv, VII.v, VIII.) Pavla Redlová (kapitoly III, V.i, V.ii, V.viii, VI.i, VI.ii, VII.ii, VII.iii) Z angličtiny přeložily Tereza Němcová a Pavla Redlová.