MASARYKOVA UNIVERSITA Fakulta sociálních studií Katedra psychologie
PhDr. Alena Lubasová
Stínová stránka životního úspěchu z pohledu systémového myšlení
Disertační práce
Školitel: Doc. PhDr. Lubomír Kostroň, M.A. CSc.
Brno 2007
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a s využitím uvedených pramenů.
V Brně, 24. září 2007
....................................................
2
Poděkování
Ráda bych na úvod této práce poděkovala všem, kteří mě inspirovali k jejímu napsání. Jmenovitě děkuji doc. PhDr. Lubomíru Kostroňovi, CSc. za podnětné připomínky a vedení práce ve směru systémového myšlení. Dále děkuji prof. PhDr.Vladimíru Smékalovi,CSc. za poskytnuté cenné rady a informační zdroje, které mě obohatily o řadu nových poznatků. Velký dík patří všem účastníkům výzkumu, za jejich otevřenost a upřímnost, se kterou mi sdělovali své životní příběhy. Jsou pro mě výrazným přínosem v osobní i pracovní rovině. JUDr. Zdeňku Vaněčkovi děkuji za pomoc při technickém zpracování empirické části práce, za trpělivost a podporu, kterou po celou dobu projevoval. Mgr. Pavlu Doležalovi děkuji za umělecké fotografie, zobrazující stínovou stránku života účastníků výzkumu. Velké poděkování patří rovněž mému nejbližšímu okolí za toleranci zejména v období dokončování práce. Závěrem bych chtěla tuto práci věnovat svému otci, který svým aktivním životem vzbudil ve mně zájem o zvolené téma úspěch.
3
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 10 1 PŘEDSTAVENÍ ZKOUMANÉHO PROBLÉMU .................................................... 10 1.1
Vymezení pojmů úspěch a neúspěch.........................................................................................................11
1.2
Ideový záměr výzkumu..............................................................................................................................15
1.3 Vymezení teoretických zdrojů ...................................................................................................................16 1.4
Metodologický rámec výzkumu ................................................................................................................20
Souhrn kapitoly:................................................................................................................................................25
2
POHLED VYBRANÝCH AUTORŮ .................................................................... 26
2.1 Filosofické myšlenky o úspěchu ....................................................................................................................27 2.2 Motivační teorie Johna W. Atkinsona.........................................................................................................28 Závěr : ..............................................................................................................................................................30 2.3 Přínos díla Carla Gustava Junga.................................................................................................................30 2.3.1 Model psyché, stín a persona ...................................................................................................................31 Závěr : ..............................................................................................................................................................36 2.3.2 Typologie osobnosti.................................................................................................................................38 Závěr : ...............................................................................................................................................................52 2.3.3 Kvaternita................................................................................................................................................52 Závěr : ..............................................................................................................................................................55 2.4 Konfrontace názorů rozdílných autorů .....................................................................................................55 2.4.1 Téma úspěch v pojetí O. S . Mardena ...................................................................................................56 Závěr: ................................................................................................................................................................58 2.4.2 D. L. Dotlich a P. C. Cairo.....................................................................................................................59 Závěr: ................................................................................................................................................................61 2.5 Systémové myšlení a systémová dynamika v pojetí úspěchu .................................................................61
4
2.5.1 Mentální modely ......................................................................................................................................63 2.5.2 Systémové archetypy ..............................................................................................................................66 Shrnutí kapitoly :...............................................................................................................................................74
3 VNÍMÁNÍ ÚSPĚCHU Z HLEDISKA ONTOGENEZE ........................................... 75 3.1 Mládí – prozatímní dospělost......................................................................................................................77 3.2 Dospělost.......................................................................................................................................................79 3.3 Zralost – věk mistrovství .............................................................................................................................80 3.4 Věk zmoudření – věk celistvosti..................................................................................................................83 3.5 Muži a ženy v jednotlivých životních etapách ...........................................................................................85 Shrnutí kapitoly :.............................................................................................................................................88
4 TYPOLOGIE MANAŽERSKÉHO PROSTŘEDÍ.................................................... 89 4.1 Význam charakteristiky prostředí ...............................................................................................................89 4.2 Bridgesova typologie organizací ...................................................................................................................91 4.3 Hodnocení oblastí a odvětví výzkumného vzorku......................................................................................94 4.3.1 Manažerské prostředí na bázi zaměstnaneckého vztahu .........................................................................95 4.3.2 Podnikatelské prostředí ............................................................................................................................96 4.3.3 Manažerské prostředí ve státních službách ..............................................................................................97 4.3.4 Vědecké manažerské prostředí................................................................................................................99 4.3.5 Manažeři ve sféře umění .........................................................................................................................99 4.3.6 Manažerské prostředí v lékařských oborech .........................................................................................100 4.3.7 Manažerské prostředí v oblasti sportu...................................................................................................101 4.3.8 Politické prostředí ..................................................................................................................................101 4.3.9 Souhrnná rekapitulace manažerského prostředí .....................................................................................102 Shrnutí kapitoly :............................................................................................................................................103
5 POZNATKY Z VÝZKUMŮ OBDOBNÉHO ZAMĚŘENÍ ..................................... 105 Shrnutí kapitoly:..............................................................................................................................................106
6 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI ....................................................................... 107 EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................. 109
5
7 VÝZKUMNÝ PROJEKT ..................................................................................... 109 7.1 Rekapitulace prvotních kroků ...................................................................................................................109 7.2 Sestavení výzkumného souboru..................................................................................................................111 7.3 Metody získávání dat...................................................................................................................................113 7.3.1 Narativní interview ...............................................................................................................................114 7.3.2 Strukturované pozorování .....................................................................................................................117 7.3.3 Modifikovaná metoda životní křivky...................................................................................................119 7.4 Data management ......................................................................................................................................120 7.5 Analýza dat a interpretace výsledků ........................................................................................................122 7.6 Etika výzkumu a kontrola validity .........................................................................................................126 Shrnutí kapitoly:..............................................................................................................................................129
8 VÝSLEDKY VÝZKUMU ..................................................................................... 130 8.1 Souhrnné zpracování výsledků ...................................................................................................................130 8.2 Individuální zpracování výsledků...............................................................................................................170 Kód účastníka: M/86/4.C ................................................................................................................................170 Kód účastníka: M/75/5.C ................................................................................................................................173 Kód účastníka: M/72/1.B ................................................................................................................................176 Kód účastníka: M/72/4.B ................................................................................................................................179 Kód účastníka: F/71/6.A .................................................................................................................................182 Kód účastníka: M/70/4.A ................................................................................................................................185 Kód účastníka: F/70/8.A .................................................................................................................................188 Kód účastníka: M/68/5.B ................................................................................................................................192 Kód účastníka: M/66/2.B ................................................................................................................................194 Kód účastníka: M/64/8.C ................................................................................................................................198 Kód účastníka: M/59/2.A ................................................................................................................................202 Kód účastníka: M/59/2.C ................................................................................................................................205 Kód účastníka: M/59/3.D ................................................................................................................................209 Kód účastníka: M/59/6.B ................................................................................................................................211 Kód účastníka: M/58/3.B ................................................................................................................................214 Kód účastníka: M/57/8.B ................................................................................................................................217 Kód účastníka: F/53/2.B .................................................................................................................................220 Kód účastníka: M/53/5.A ................................................................................................................................224 Kód účastníka: M/45/1.A ................................................................................................................................227
6
Kód účastníka: M/37/3.A ................................................................................................................................230 Kód účastníka: M/30/7.A ................................................................................................................................233 Kód účastníka: M/25/1.C ................................................................................................................................235
9 SOUHRN HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ ....................................................................... 238 9.1 Oblast představ ...........................................................................................................................................238 9.2 Zdroje...........................................................................................................................................................239 9.3 Retardéry.....................................................................................................................................................240 9.4 Oběti..............................................................................................................................................................242 9.5 Management života.....................................................................................................................................243 9.6 Vztahy protipólů ..........................................................................................................................................244 9.7 Možnost predikce........................................................................................................................................244 9.8 Odpověď na hlavní výzkumný problém ..................................................................................................245
10 SYSTÉMOVÉ MODELY.................................................................................. 247 11 ZÁVĚREČNÁ DISKUSE ................................................................................... 252 Výhledy...........................................................................................................................................................254 Literatura ...........................................................................................................................................................255 Zdroje pro inspiraci...........................................................................................................................................258 Seznam obrázků.................................................................................................................................................260 Seznam tabulek ..................................................................................................................................................265 Seznam příloh.....................................................................................................................................................266 Autorský rejstřík ...............................................................................................................................................267
7
ÚVOD Neúspěch není porážka, je to výzva. Ba víc – je to příležitost! Anonym Téma úspěch stojí v popředí zájmu snad každého člověka. Těžko bychom hledali někoho, kdo by nechtěl být úspěšný jak v profesním, tak osobním životě. Řada autorů se zabývala hledáním znaků úspěšnosti z různých úhlů pohledu. Většinou se shodují na tom, že úspěch je subjektivní pocit a tímto pojmem lze označit cokoli, co činí člověka šťastným. Úspěšnými se stáváme tehdy, dosáhneme-li něčeho, co opravdu sami chceme, o čem intuitivně víme, že je pro nás v danou chvíli to správné. Postačuje nám však tento závěr proto, abychom odhalili nejen příčiny úspěchu, ale současně dokázali nalézt i faktory, které leží v jeho protipólu, tj. faktory neúspěchu? Dlouhodobý zájem o pojetí úspěchu je ovlivněn mým dřívějším postavením na pozici personální ředitelky velké průmyslové firmy, kde jsem měla možnost poznat různé typy manažerů, kteří dosáhli svých cílů v profesním i osobním životě. V řadě případů jsem také musela řešit selhání lidí na manažerských pozicích, přestože zjevně splňovali všechny odborné i psychologické předpoklady. Otázka „ …proč někteří uspějí a jiní ne …?“ mi byla kladena stále častěji. Najít uspokojivou odpověď se mi tehdy nepodařilo. Podle Smékala (2004) dokážeme rozpoznat jak jev probíhá, co ho vyvolalo, ale neznamená to, že mu rozumíme, protože porozumět můžeme jen tomu, co sami prožíváme. Zkušenosti, které jsem postupně získala v pozici manažera, lektora a certifikovaného poradce, mi umožňují přistoupit ke zvolenému tématu disertační práce nejen z hlediska poznání, ale i porozumění. V souladu s Jungovou psychologickou teorií, která tvoří jeden ze
základních
teoretických rámců, je nutné pro opravdové vědění nalézt pochopení zkoumaného problému ve všech souvislostech. Hlavním záměrem předkládané práce je nalézt prostřednictvím různých manažerských pohledů odpověď na základní otázku: Proč jsou někteří lidé považováni za úspěšné a jiní ne? Jak si stanovují cíle, kde berou zdroje pro jejich naplnění, které překážky musí překonat a jakou cenu za svůj úspěch v životě zaplatí? Stranou nezůstane ani zaměření pozornosti na vnímání neúspěchu, jeho příčin a navazujících souvislostí . Práce je rozčleněna do dvou hlavních částí – teoretické a empirické. Teoretická část představuje v první kapitole výchozí definice pojmů, ideový záměr výzkumného projektu, teoretické zdroje a metodologický rámec. V druhé kapitole jsou obsaženy rozpracované teoretické přístupy k úspěchu z pohledu vybraných autorů, doplněné o vlastní poznatky a 8
zkušenosti v dané oblasti. Třetí kapitola se zabývá úspěchem z hlediska ontogeneze a pohlaví. Následná-čtvrtá kapitola je zaměřena na popis a charakteristiku obklopujícího prostředí. Poslední-pátá kapitola teoretické části přináší přehled dosavadních výzkumů s obdobným zaměřením. Empirická
část
začíná
představením
výzkumného
projektu
a
podrobným
rozpracováním metodologie zvoleného explanačního výzkumu. Výsledky výzkumu v osmé kapitole jsou zpracovány jak v souhrnné, tabulkové formě, tak individuálně po jednotlivých účastnících. Spolu s větším množstvím obrázků a vysvětlivek se tím zvětšil rozsah disertační práce nad obvyklý rámec. Devátá kapitola je věnována zodpovězení výzkumných otázek v sedmi výzkumných oblastech. Zpracování výsledků výzkumu do podoby systémových modelů v závěru práce přispívá k názornému vysvětlení současného pojetí
životního
úspěchu a neúspěchu, které stejně jako dobro a zlo nelze chápat jako metafyzické veličiny. Přínos práce spatřuji ve změně pohledu na zkoumaný problém a to vyvrácením zjednodušené představy, že úspěch v profesním i osobním životě můžeme dosáhnout na základě zvládnutí
jednotlivých, odděleně působících faktorů, které je možno jednoduše
identifikovat i charakterizovat a tím člověka předem „naprogramovat“ k dosažení úspěchu tak, jak se tohoto problému zhostila řada různých manažerských teorií. Proto není smyslem práce zabývat se pouze identifikací jednotlivých proměnných, ale především tím, jak se jednotlivé proměnné ovlivňují ve sledovaném časovém horizontu navzájem a jak dynamicky přispívají k vytvoření mentálního schématu, na základě kterého vznikají v našem podvědomí scénáře úspěšného člověka. Zvolené téma považuji za zajímavé a užitečné nejen pro vlastní poradenskou a výukovou praxi, ale i pro aktivní řízení vlastního života manažerů prostřednictvím lifemanagementu, o které projevují stále větší zájem. Prezentaci zjištěných výsledků a závěrů předpokládám v článcích, určených pro různé úrovně čtenářů, neboť téma, zaměřené na dosahování úspěchu, má široký záběr možných příjemců. Na základě předběžné dohody s nakladatelem, zabývajícím se vydáváním odborné literatury, lze předpokládat bezprostřední vyústění disertační práce do samostatné publikace. V neposlední řadě spatřuji přínos práce v obohacení propojení
oboru
sociální psychologie o nové zkušenosti, spočívající v netradičním
metodologie
kvalitativního výzkumu, na
kterém
manažerů postaveno, se systémovým myšlením a modelem důležitý, resp. hlavní výstup z této disertační práce.
9
bude empirické šetření
úspěchu,
jenž považuji za
TEORETICKÁ ČÁST Teorie v psychologii jsou velmi démonické C.G.Jung
1 Představení zkoumaného problému Potřeba stát se úspěšným je fenoménem dnešní doby, který na nás útočí ze všech stran. Zájem autorů různých žánrů o téma úspěch je nesporný, přesto nelze říci, že je zpracováno vyčerpávajícím způsobem. Definice úspěšnosti není jednoduchá, neboť pod tímto pojmem si každý představuje své vlastní, subjektivní názory, kterými označuje to, co on sám za úspěch považuje. Tím má na mysli především dosažení stanoveného cíle v daném čase, tzn. dosažení aktuálního úspěchu, který je třeba striktně odlišit od dosažení životního úspěchu, jenž tvoří hlavní výzkumný problém této práce. Ani nalezený encyklopedický výklad nereflektuje časové rozlišení a popisuje úspěch jako „objektivní důsledek kladného hodnocení dosaženého cíle, jež v sociální odezvě překročilo míru očekávání a jež je v subjektivní rovině prožíváno jako libé uspokojení; v přeneseném smyslu takové ohodnocení určité činnosti, které svou příznivostí předčí jakýkoliv předpoklad k bezprostřednímu dosažení stanovených cílů“ (Ottův slovník naučný nové doby, 1930-1943) . Tato definice otevírá
dostatečný
prostor pro
další vědecká
poznání,
s akcentem na různé aspekty tohoto fenoménu. Je-li hlavním cílem této práce popis a porozumění současnému manažerskému pojetí pojmu životní úspěch, pak prvotním krokem musí být pregnantní vymezení termínů tak, jak jsou chápány v celém kontextu této práce, aby se zabránilo případným terminologickým potížím v dalším textu. V teoretických pramenech nebyla nalezena přesná definice pojmu úspěch v explicitní podobě, která by odpovídala záměrům této práce, což vedlo autorku k tomu, aby sama formulovala definici úspěchu jako problém ke zkoumání a v souladu s touto vlastní definicí postavila i výzkumný projekt.
10
1.1 Vymezení pojmů úspěch a neúspěch „Úspěch je nikdy nekončící cesta k dosažení pro nás hodnotných cílů“ (Rheinwaldová, 1997, s. 9). Podle navyklého způsobu uvažování současné společnosti lze dosažení úspěchu měřit materiálními statky či částkou peněz, které člověk v průběhu života nashromáždil. Dalším z možných ukazatelů může být titul, funkce nebo dosažená pozice. Společným jmenovatelem jsou vnější faktory, jimiž se jedinec prezentuje navenek vůči společnosti, která ho obklopuje. Tyto vnější faktory musí být uznávány a respektovány společenskou vrstvou nebo skupinou, do které jedinec patří. Dosažené vnější faktory však zhola nic nevypovídají o snech, přáních, touze či spokojenosti, to znamená o subjektivním pocitu uspokojení z dosažení úspěchu. Lze předpokládat, že mnoho navenek úspěšných lidí, dosahujících vnější kriteria úspěchu, zažívá i jeho stínovou stránku, tzn., že dělají práci, která je ve skutečnosti nebaví, nemají k ní vztah nebo nenaplňuje jejich očekávání, protože přijali kritéria
úspěchu od svého okolí, tj.
především rodičů, životních partnerů či sdělovacích prostředků, jež předváděním různých podob úspěchu v současné době rozhodně nešetří. První část výkladu pojmu úspěch by mohla znít následovně: Za úspěšného lze považovat člověka, který naplňuje očekávání dané společnosti z hlediska vnějších faktorů
a současně dosahuje pocitu vnitřního naplnění, díky němuž
se cítí
spokojený. - viz. výchozí bod (1) na obrázku 1. Hovoříme-li o pojmu úspěchu z různých variant pohledu a zdrojů, nesmíme opomenout pohled na úspěch z hlediska času, který nám zkoumaný jev ještě více komplikuje. Vynecháme-li v definici časové hledisko, transformujeme pojem úspěch pouze do podoby úspěchu klíčového, z něhož lze jen obtížně predikovat dosažení úspěchu i do budoucna. Je-li cílem této práce pochopit současné manažerské pojetí úspěchu, pak se nejedná pouze o výše uvedenou definici dílčího úspěchu, ale především o rozpoznání jednotlivých cest, vedoucích k dosažení životního úspěchu, který je chápán jako vyvrcholení lidského života. Z pohledu ontogeneze pak za úspěšného lze označit člověka, jenž v určitém časovém období dosáhl obou výše definovaných znaků, tj. vnějších faktorů úspěchu i vnitřního uspokojení a v obdobném rozsahu oba tyto podstatné znaky dokázal přenést i na svého zvoleného nástupce, který bude schopen v jím započatém úspěchu pokračovat i v budoucnu.
11
V tomto kontextu lze zformulovat druhou část definice: Za úspěšného lze považovat člověka, jehož zvolený nástupce jako pokračovatel dosáhl v dané oblasti obdobných znaků úspěchu, jako on sám. viz. bod „předání žezla“ (3) obrázku 1. Tento fakt není a priori spojen s první částí definice, protože řada lidí touží po dosažení úspěchu zcela egoisticky, bez ohledu na to, jaké dopady mohou mít tyto snahy na jeho rodinu či okolí. V této souvislosti nás zcela jistě napadnou otázky: „Je úspěch fenomén, přenositelný na další generaci? Existují návody, jak lze zejména subjektivní úspěch, který nás činí šťastným přenést i do budoucnosti, kterou představují naši nástupci?“ Pokud nalezneme kladné odpovědi na výše uvedené otázky, pak bychom mohli dospět k definování pojmu v celém kontextu: Za životní úspěch lze považovat stav, ve kterém jedinec i jeho nejbližší pokračovatel tj. nástupce, dosáhl jak vnějších faktorů úspěchu, které jsou respektovány skupinou, do níž se jedinec řadí, tak subjektivních faktorů, které ho činí šťastným a spokojeným. - viz. bod dosažení životního úspěchu (4) obrázku 1. Obr. 1 Kroky vedoucí k dosažení životního úspěchu v kontextu této práce
Dosažení životního úspěchu (4)
Předání „žezla“ (3)
3) Naplnění vnějších znaků pokračovatele
1a) Naplnění vnějších znaků Výchozí bod (1)
Následný krok (2)
12
V souladu s tímto způsobem chápání lze za životní úspěch označit naplnění životního poslání, kterého jedinec v daném odvětví činnosti dosáhl. To ovšem neznamená, že nedosáhne-li jedinec životního úspěchu v kontextu výše uvedené definice, že automaticky patří do kategorie neúspěšných 1. Nenaplnění životního poslání v pojetí této práce nejblíže vystihuje výraz defétizmus 2, který lze charakterizovat
výčtem
klíčových
událostí,
v nichž zkoumaná osoba zažila pocit
poraženectví, vzdala se okolnostem z nedostatku sebedůvěry k dosažení cíle nebo nabyla pesimistické přesvědčení o zbytečnosti jakéhokoliv úsilí v některé ze stran životního úspěchu. Přehled jednotlivých pojmů tak, jak budou chápány v kontextu této práce, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 1 Rekapitulace použitých pojmů z časového i obsahového hlediska Časové hledisko
Popis
Dopady
Protipól
Okamžitý/aktuální úspěch Krátkodobý/dílčí úspěch
Každodenní drobná vítězství nad denními událostmi Splnění stanoveného úkolu v rámci time-managementu
Přispívá k vnitřnímu uspokojení Posiluje vnější znaky i vnitřní uspokojení
Drobné „porážky“ bez většího významu Nedosažení cíle v daném čase nebo kvalitě – „prohra“
Dlouhodobý /klíčový úspěch
Dosažení konkrétních záměrů – promyšlených či intuitivních na základě self-managementu Smysluplně činěné kroky k naplnění života na základě life-managementu
Směřuje do stran trianglu úspěchu – viz obrázek č.2 Naplnění životního poslání
Životní úspěch
Pojmy time-management,
Neúspěch
Defétizmus
self-management a life-management se používají v oblasti
managementu, přičemž u time-managementu dochází k dosažení aktuálních cílů v daném čase
prostřednictvím efektivního využití času; zdrojem self-managementu
je oblast
sebepoznání a při dosahování cílů využívá jedinec silných stránek a eliminaci vlastních slabin. Při aktivním life-managementu dochází k systémovému řízení strategie vlastního života, počínaje formulací osobní vize, stanovení dlouhodobých cílů, formulace variant, cest a změn, které musí být v daném čase učiněny. Oporou pro life-management je znalost timemanagementu i aktivní self-management. S výchozím výkladem zkoumaného problému budou dále konfrontovány vybrané teoretické poznatky, determinující formulaci výzkumných otázek pro empirickou část, jejíž závěry by měly přispět k ověření a doplnění výchozí definice. Přechod mezi dvěma krajními
1 2
Pojem životní neúspěch bude v této práci nahrazen pojmem „nenaplnění životního poslání“ Pojem z francouzštiny užívaný pro nevíru v dosažení úspěchu
13
kategoriemi, tj. mezi životním úspěchem a neúspěchem je velmi plastický a vytváří množství nejrůznějších variant, kterých mohou lidé v průběhu života dosáhnout. Názorné vysvětlení, objasňující bližší specifikaci jednotlivých pojmů v trianglu životního úspěchu tak, jak jsou chápány na počátku výzkumu autorkou, přináší obrázek 2. Obr. 2 Ideální a reálný obraz životního úspěchu Předání „žezla“ (3)
Množina dílčích úspěchů
Překážky úspěchu
Naplnění vnějších znaků
Výchozí bod (1)
Následný krok (2)
Cena za dosažení úspěchu
Množina neúspěchů
Uzavřený triangl znázorňuje ideální stav v dosažení životního úspěchu. Ve výchozím bodě (1) zahájí jedinec rozvoj vnějších znaků úspěchu a nezávisle na tom usiluje o vnitřní uspokojení. Po naplnění vnějších znaků úspěchů dochází následným krokem (2) k výběru pokračovatele. Uzavřením volby pokračovatele dochází k předání žezla a uzavírá se v bodě 3 triangl životního úspěchu. Každý jedinec si stanovuje ve svém životě hlavní cíle, směřující do některé ze stran trianglu životního úspěchu. Z časového hlediska se jedná o cíle s dlouhodobým efektem. Jejich dosažení vytváří množinu dílčích úspěchů jedince (vyjádřeno čárkovanými šipkami ) a nedosažení množinu neúspěchů (vyjádřeno množinou černých bodů). Ne vždy dokážeme splnit stanovené cíle beze zbytku, protože nám v tom brání řada překážek. Tím dochází k deformování trianglu životního úspěchu a vytváření reálného obrazu životního úspěchu jedince, který je determinován velikostí jednotlivých dílčích úspěchů (modrý obrazec). Prostor vzniklý mezi ideálním a skutečným stavem vzniká jako důsledek různých retardérů dílčích úspěchů.
14
1.2
Ideový záměr výzkumu
Výzkumný záměr směřuje k rozpoznání a pochopení současného manažerského pojetí životního úspěchu v celé jeho složitosti, na pozadí vlastních životních příběhů účastníků. Lze předpokládat, že právě prostřednictvím myšlenek a názorů uznávaných manažerů z různých oborů dosáhneme správné identifikace jednotlivých aspektů úspěchu i formulace závěrů o jeho protikladu, tj. neúspěchu a dynamických souvislostech obojího, neboť manažerská činnost má eklektický charakter zohledňující celou řadu různých aspektů. Díky tomu není manažerské nazírání vyhraněno pouze jedním směrem, ale zahrnuje v sobě celé názorové spektrum, které je rozvíjeno trvalým kontaktem manažerů s lidmi. Tento fakt determinoval celý výzkumný projekt, neboť výsledky poznání naleznou uplatnění v poradenské praxi, ve které se dlouhodobě zaměřuji právě na oblast managementu v různých oborech činnosti. Volba výzkumného problému je závislá na nástrojích, které máme k dispozici. Proto jsem formulovala výzkumný problém do podoby, která bude vyžadovat explanační přístup: „Proč je úspěch nezaručeným fenoménem lidského života ?“ Při definování výzkumných otázek jsem přihlédla k možnostem,
které nám skýtá
metodologie kvalitativního výzkumu, tzn. že výzkumnou otázku můžeme nebo mnohdy musíme změnit, tj. zpřesnit, reformulovat, zavrhnout
či doplnit o novou až v průběhu
výzkumu (Miovský, 2006, s.88). I formulace výzkumných otázek je však podmíněna volbou a použitím adekvátních výzkumných nástrojů, které jsou pro jejich zodpovězení k dispozici. Výchozí výzkumné otázky jsou sumarizovány do sedmi výzkumných oblastí: 1. Představy: Jaké jsou současné mentální modely manažerského pojetí úspěchu a neúspěchu? Co si manažeři pod pojmem úspěch a neúspěch představují? Čím se tyto představy liší z hlediska věku a oboru činnosti, ve které manažer působí? 2. Zdroje: Jakým způsobem dosahují úspěchu? O jaké zdroje se při
dosahování
úspěchu manažeři opírají ? 3. Retardéry: Které překážky stojí při dosahování úspěchu v cestě a jaká je jejich podoba? 4. Oběti : Na jaké oběti za úspěch jsou ve svém životě připraveni? Jaká je jejich podoba a cena ? 5. Management : Nakolik řídí svůj život manažeři v pojetí life-managementu, tj. cíleně a systémově? Jedná se o uvědomělou nebo spontánní činnost?
15
6. Vztahy protipólů: Jak se vzájemně ovlivňují různé podoby individuálních úspěchů a neúspěchů v životě člověka ? 7. Možnost predikce: Je možno využít model úspěchu v poradenské praxi jako nástroj k předvídání dosažení úspěchu a vyhnutí se neúspěchu a s jakou pravděpodobností? Lze předpokládat, že každá výzkumná oblast bude generovat vedle výchozích otázek i řadu podotázek, jejichž významnost pro zodpovězení výzkumného problému bude individuálně posuzována a poté bude otázka akceptována, tj. doplněna nebo eliminována. Podle Pavlici a kol. (2000, s. 14) má výzkum, zabývající se názory managementu svá specifika a zvláštnosti, spočívající ve vytvoření atmosféry vzájemné spolupráce a důvěry na základě obeznámení s podstatou a praktickými možnostmi použitých metod. S ohledem na tyto závěry jsem nabyla přesvědčení, že nejvíce vyhovuje výzkumnému problému kvalitativní výzkum, neboť se bude jednat o poměrně malý počet zkoumaných případů s řadou různých proměnných, které se ke zkoumanému problému vztahují. Současně zvolené téma úspěchu splňuje i další požadavky na kvalitativní výzkum kladené (Miovský , 2006, s. 25-26): a) Na zkoumanou realitu lze nazírat z nekonečně mnoha perspektiv. Proces poznání je současně procesem neustálé interpretace zkoumaného jevu. b) Respektuje holistický pohled, má větší hodnotu jako celek, není sumářem jednotlivých částí. c)
Nelze se omezit pouze na vybrané proměnné, pole zůstává velmi otevřené a až v průběhu výzkumu se zjišťuje, jak se proměnné vzájemně ovlivňují.
d) S ohledem na osobní a profesní zkušenosti nebude problém v navázání osobního vztahu s účastníky výzkumu, neboť autentičnost vztahu patří mezi základní kritéria validity.
1.3
Vymezení teoretických zdrojů
Nepřeberné množství titulů, vztahujících se k tématu úspěch, lze nalézt v každé knihovně i na pultech knihkupectví. Většina pochází z oblasti beletrie nebo manažerské literatury a jen málo děl, vztahujících se k tomuto tématu, nalezneme z oblasti filozofie či vědeckého pojednání. Při bližším seznámení se s manažerskými autory zahraničními, mezi něž patří zejména Hill, Napoleon; Canterucci, Jim; Geffroy, Edgard K.; i českými – např. Hůla, Jan; Čechová , Alena; Koch, Richard;3 aj., je snadné nabýt přesvědčení, že dosažení životního úspěchu je ve skutečnosti docela jednoduchá věc. Chce to jen zvládnout řadu manažerských pouček a pak se jimi začít ve svém životě důsledně řídit. Přesto není pochyb, že nikdo z nás nemá úspěch
3
Seznam děl uvedených autorů lze nalézt spolu s ostatními v odkazu na literární zdroje pro inspiraci
16
v podobě naplnění životního poslání zajištěn. Hledáním a nalezením odpovědi na základní výzkumnou otázku: „Proč…?“ bude naplněna smysluplnost této disertační práce, neboť téměř všichni lidé touží po dosažení úspěchu v té podobě, která je přímo úměrná velikosti jejich osobnosti. Z množství možných přístupů a směrů byla nosná teoretická východiska, o které se práce opírá, vybrána s ohledem na naplnění stanoveného záměru výzkumné části. Umožňují hlubší analýzu a pochopení zkoumaného problému, vytýčení základního směru zkoumání a zpracování získaných výsledků do podoby modelu úspěchu. Celkové pojetí výzkumného projektu nejvíce ovlivnila díla tří významných autorů – J.W. Atkinsona, C.G. Junga, P.M. Sengeho. Každý z těchto autorů přispěl svým zcela odlišným pojetím k vytvoření nosných postulátů výzkumné práce. John W. Atkinson zaujímá vedoucí místo v teorii motivace díky moderní interpretaci kauzálního determinismu. Jeho teorie, vycházející z McClellandova zkoumání potřeby „úspěšného výkonu“, je specifickou teorií „motivace dosažení úspěšného výkonu“ , která je aplikovatelná pro všechny druhy lidské motivace (Madsen, 1979, s. 266). Hlavní problém motivace spatřuje ve vysvětlení změn aktivity. Není pochyb, že bez potřebné motivace není člověk schopen dosáhnout vytýčených cílů, které hrají v definici úspěchu důležitou roli. Atkinsonova teorie motivace tvoří stěžejní základ této práce, který významně přispěl k volbě metod výzkumu a vytvoření schématu vedených rozhovorů. Za druhý pilíř lze označit vybranou část díla Carla Gustava Junga – zakladatele analytické a komplexní
psychologie,
který významně přispěl k utvoření východiskové
představy o zkoumaném problému z hlediska definování dat a faktů, které jsou pro poznání úspěchu důležité. Jungovo
dílo bylo názornou
inspirací, jak přistoupit ke zkoumání a
pochopení osobnosti zevnitř a ne pomocí měření, byť sebelépe definovaných vlastností. Jeho pojetí osobního a kolektivního nevědomí, definice archetypů, odhalování vztahů mezi personou a jástvím, vymezení stínu jako temné-odvrácené strany člověka byly základem úvah, vedoucích ke zpracování této práce a napomohly při formulaci výzkumného problému. Typologie osobnosti, rozdělující individuální postoje a vzorce chování do jednotlivých kategorií, se stala jedním z důležitých metodických návodů pro získávání a interpretaci dat. Jungovo pojetí kvaternity jako logického
předpokladu pro celostní soud bylo využito ve
fázi projektování výzkumu. Třetím významným teoretickým konceptem této práce je dílo Petera M. Sengeho, jednoho z autorů systémového myšlení, které charakterizuje jako citlivost pro rozeznávání příčin procesů změn, vidění vzájemných vztahů a holistického vidění kontextu života. Jeho 17
myšlenky, obsažené v díle „Pátá disciplína – umění a fungování učících se organizací“ (Senge, 1995), tvoří základní aplikační rámec pro přístup k úspěchu jednotlivých zkoumaných osob. V pojetí Sengeho rozhoduje o úspěchu organizace pět důležitých kroků, které, dle mého názoru, musí lidé zakomponovat i do svého přístupu k životu. Pouze úsilí o osobní mistrovství zajistí dokonalé zvládnutí mých záměrů, schopnost vytvářet si vnitřní představy o věcech kolem nás v podobě přiměřených mentálních modelů, které mají vliv na naše jednání; schopnost vytvářet si osobní mobilizující vize podporuje potřebné zapálení pro věc. Čtvrtým důležitým prvkem úspěchu podle Sengeho je schopnost vést otevřený dialog nebo diskusi, ve kterém nejde ani tak o vlastní vítězství a přesvědčení ostatních, ale o porozumění jiným názorům. Pátou a nejdůležitější disciplínou je systémové myšlení, které nás nutí chápat věci kolem nás celostně, iniciuje naši „mentanoiu“ 4, vedoucí nás k rozvoji vnitřního potenciálu a přetváření sebe sama.
Prostřednictvím systémového myšlení se snažíme překonat
zjednodušení reality, produktu našich vlastních mentálních modelů, díky nimž jsme schopni se orientovat a nalézat v realitě smysl. Senge tak rozvíjí dílo svého učitele J.W. Forrestera, který jako autor systémové dynamiky, spolu s dalšími,
významně přispívá k této práci formulováním systémových
archetypů, se kterými budou porovnávány výstupy, získané z provedeného výzkumu. Když Kostroň představuje Hammondovu teorii kognitivního kontinua (Kostroň, 1997, s. 4) říká, že „….. čím lze považovat problém za složitější co do podrobnosti i dynamických vztahů, tím více je při jeho analýze oslovována intuice a méně racionální vědecké uvažování, schopné přinášet důkazy. S přibývajícím pronikáním do složitostí je mnohem více souvislostí jen implicitních, tušených, těžko pojmenovatelných a neprokazatelných, obtížně vědecky uchopitelných a zatím na ně teoreticky ani metodologicky nemáme.“ Nástrojem na řešení komplexnosti je právě zmíněná teorie systémového myšlení. Doplňujícím teoretickými zdrojem jsou myšlenky vybraných
filozofů, v jejichž
pojednání o hledání smyslu a naplnění života jsou ukryty nejhlubší základy důležité pro definování jednotlivých kroků úspěchu a neúspěchu, které z filozofického pohledu jsou chápány jako dílčí kategorie lidského života. Posledním pramenem z oblasti manažerské literatury jsou nejnovější výsledky dlouholetého psychologického výzkumu, zabývající se modely manažerského chování, vedoucí k neúspěchu, které budou využity při odhalování příčin a souvislostí neúspěchu zkoumaných osob v jednotlivých klíčových událostech. Konfrontace hlavních myšlenek o 4
Význam používán řeckými klasiky pro základní změnu, transcendenci , proměnu naší mysli , sdílení intuice a nazření nejvyššího poznání
18
úspěchu, pocházející z filozofických zdrojů a závěrů z výzkumu „odvrácených stránek“ manažerů ze současné manažerské praxe, doplňuje pohled na zkoumaný problém v širším historickém kontextu. Souhrnný přehled použitých teoretických zdrojů je uveden v následující tabulce 2. Tab. 2 Využití teoretických zdrojů pro naplnění výzkumného záměru Autor T. Akvinský N. Machiavelli
Přínosné myšlenky Název a rok vydání díla 1. Filozofické základy zkoumaného problému Úspěch v kontextu etiky a morálky Prostředky vedoucí k úspěchu
Summa theologica (1265-1273) Vladař (1513)
E. Kant
Zásady úspěšného jednání
Kritika čistého rozumu (1781) Základy metafyziky mravů(1785)
O.S. Marden
Komplexní pojetí životního úspěchu
Divotvorná moc správného myšlení (1937)
Využití v práci Základní kořeny pro definici pojmu životní úspěch.
Orientace na požadované vlastnosti úspěšného individua.
2. Klasické psychologické teorie J.W.Atkinson
C.G. Jung
Teorie motivace k dosažení úspěchu a vyhnutí se neúspěchu Stín a persona
Typologie osobnosti
Pojetí kvaternity
An Introduction to Motivation (1964) CW 6 – Psychological Typology – (1921) CW 9/I. - The Archetypes and the Collective Unconscious (1936/1954) CW 6 – Psychological Typology – (1921)
CW9/II – Aion (1936/1954)
Metodika výzkumu, základní struktura rozhovorů Formulace výzkumných otázek. Zdroje a retardéry úspěchů . Způsob vedení rozhovoru, porozumění sdělení, interpretace závěrů Základní teoretický postulát úspěchu, analýza dat.
3. Poznatky současné psychologie v manažerské praxi D.L.Dotlich, P.C.Cairo
Modely chování, vedoucí k neúspěchu
Proč ředitelé selhávají (2006)
Interpretace příčin a souvislostí neúspěchu
4. Systémové myšlení P. Senge
Systém dynamického myšlení
The Fifth Discipline (1995)
J.W.Forrester
Systémové archetypy Mentální modely
World Dynamics (1971)
Způsob interpretace výsledků. Vysvětlení zjištěných závěrů. Tvorba modelu úspěchu.
Téma této disertační práce svojí komplexností a složitostí vyžaduje širší rámec úvah, ovlivňující výběr teoretických východisek. Jejich přínos k celkovému uchopení zkoumaného problému je podrobně rozebrán v kapitole 2 .
19
1.4 Metodologický rámec výzkumu Zvolené kvalitativní výzkumné metodologii, která je podrobně rozpracována ve formě výzkumného projektu v kapitole 7 této práce musí odpovídat i velikost a způsob stanovení výzkumného vzorku. Charvát (2004) došel k následujícím závěrům: • Metoda výběru výzkumného souboru při aplikaci kvalitativního přístupu není většinou pevně dána předem a mění se v průběhu studie. Žádná metoda výběru při tom není exkluzivní. Prakticky vždy se jedná o kombinaci více různých metod výběru. • Metoda výzkumného souboru by měla být podřízena cílům výzkumu tak, aby bylo ve vztahu ke zkoumanému problému dosaženo saturace dat, popř. alespoň dobrého pokrytí relevantních charakteristik cílové populace (princip účelového výběru). • Metoda výběru výzkumného vzorku a její modifikace v průběhu realizace studie by měly být detailně popsány a zdůvodněny (Miovský, 2006, s.128).
S ohledem na závěry Charváta je výzkumný vzorek vybrán metodou strategického záměrného výběru 5 podle tří kriterií, seřazených sestupně : 1. Účastník naplňuje vnější znaky úspěchu, tzn., že je uznávanou odbornou autoritou ve svém oboru činnosti, dosáhl významného postavení, má manažerské zkušenosti a je dostatečně zviditelněn ve svém okolí. I když jsou dosažené ekonomické aspekty (bohatství) důležitým faktorem vnějších znaků úspěchu, nejsou pro zařazení do výběrového vzorku rozhodující. Záměrně nejsou do souboru zařazeny všeobecně známé osobnosti 6, aby se eliminoval vliv možného stereotypu vnímání osobnosti účastníka, vyplývající z medializace. 2. Ve výzkumném vzorku jsou zastoupeni manažeři, zastávající pracovní pozice v osmi různých oblastech činností, dále diferencovaných podle konkrétních oborů v daném odvětví. Tím je zajištěna jistá spolehlivost názorového
spektra
průřezově celou
současnou společností. 3.
Z hlediska ontogeneze účastníků je zajištěno zastoupení čtyřech sledovaných věkových kategorií i obou pohlaví ve výzkumném vzorku. Větší počet účastníků je ze starších věkových kategorií , neboť z jejich názorů lze očekávat vyšší saturaci zjišťovaných dat.
5
Metoda je považována za sofistikovanější formu účelového výběru
6
Které by se zahrnovaly pod dnes užívaný pojem celebrity
20
Celkem bylo vybráno a formou osobního kontaktu osloveno 35 potenciálních účastníků, kteří splňují stanovená kritéria výběru. Předpokládaný rozsah 20-25 účastníků výzkumného vzorku bude modifikován podle skutečných potřeb výzkumu. Detailní postup metody stanovení výběrového vzorku je uveden ve vlastním výzkumném projektu (kap.7, str. 123 ) Velikost stanoveného výzkumného vzorku koresponduje i se zvolenými metodami získávání dat, které při manažerském výzkumu, jak již bylo výše uvedeno, hrají významnou roli, neboť je na jejich transparentnosti postavena důvěra účastníků-manažerů a celková atmosféra prováděného výzkumu. Proto při výběru metod sběru dat byla brána v úvahu následující stanoviska: 1. Podle Pavlici a kol. (2000, s. 15) manažeři preferují jednoduchá a časově nenáročná schémata, orientovaná prakticky a vedoucí ke konkrétním návodům na jednání. 2. Použití nástrojů kvantitativní metodologie-testů, dotazníků, projektivních metod, byť sebelepší kvality z hlediska reliability a validity, naráží v dnešní době na velký odpor manažerů, díky mnohdy nedobrým zkušenostem z řady manažerských výcviků, hodnotících či rozvojových center apod., což je má vlastní zkušenost. 3. Nedostatek času je jedním z aspektů pracovního vytížení manažerské pozice, proto je třeba předem nabídnout účastníkovi kompenzaci v podobě jím akceptovaného užitku, který získá výměnou za 2 až 3 hodiny svého věnovaného času. 4. Samotná formulace výzkumného problému, orientace na úspěch a neúspěch může narazit na senzitivní práh manažera, proto je třeba postupovat s velkou dávkou trpělivosti a diplomacie. 5. Přirozená snaha manažerů k přebírání vůdčí role v interakci, touha po uplatnění svého vlivu a vlastních řešení situací musí být dopředu eliminována vhodným výběrem metod, které nebudou zbytečně vyvolávat takovéto tendence. 6. Ničemu není člověk ochoten po překonání prvotních bariér věnovat tolik času jako vyprávění svých vlastních příběhů, což
je potvrzené zkušenostmi z vlastní
poradenské praxe.
S ohledem na uvedená stanoviska, rozsah, hloubku a intimitu požadovaných informací, je hlavní metodou získávání dat narativní interview, které podněcuje účastníka k vyprávění autentického životního příběhu ke zvolenému tématu, strukturovaného do jednotlivých životních etap. V analýze životních příběhů navenek úspěšných manažerů jsou hledány společné body definované teoretickým rámcem, prostřednictvím kterých je možno odpovědět 21
na položené výzkumné otázky. Se souhlasem účastníků je životní příběh zaznamenáván prostřednictvím nahrávacího zařízení, které umožní zpětnou analýzu příběhu, zabrání ztrátě informací a dovolí přesné citace bez zkreslení významu 7 . Získaný narativní materiál z životních příběhů úspěšných manažerů může být podle Čermáka (2000) mj. prostředkem ke studiu sociálního fenoménu, tedy lze ho využít pro deskripci i explanaci zkoumaného problému. Bližší rozpracování výzkumných postupů a jejich exaktní formulace je provedena v souladu se závěry teoreticko-kritické analýzy poznání ve výzkumném projektu – viz. kapitola 7. Závěry získané analýzou narativních rozhovorů tvoří hlavní zdroj odpovědí na položené výzkumné otázky.
Druhou metodou získávání dat je reduktivní deskripce, nebo-li strukturované pozorování chování účastníka, zaměřené na rozpoznání jeho preferovaných duševních funkcí, definované Jungovou typologií osobnosti. K zařazení této metody do výzkumu mě vedly následující důvody : 1. Moje dlouholetá zkušenost jako autorky a realizátorky různých typů zejména manažerských
Assessment center – výběrových, rozvojových, talentových apod.,
v nichž běžně využívám hodnocení podle Jungovy typologie osobnosti na principu pozorování „v akci“. 2. Výstupy získané pozorováním nepůsobí rušivě a nenarušují intimitu osobního vztahu s účastníkem při narativním rozhovoru. Záznamy hodnocení jsou prováděny do připravených záznamových archů, které poskytují „komfort“ při získávání informací i jejich vyhodnocení. 3. Provedenou analýzou výsledků pozorování získáme cenný zdroj informací, který bude daty saturovat výzkumné otázky týkající se zdrojů úspěchu a překážek stojících v cestě, včetně jejich podob. Podrobné představení kategoriálního systému je rovněž součástí výzkumného projektu8- viz. kap. 7.
7
8
„Vyprávění je způsob, kterým spojujeme události do smysluplných sekvencí (Vogel 1994) a tím vnášíme jistý řád do zkoumaného problému. Příběhy artikulují změny ve zkušenosti (Novak,1975). Příběh je podle Novaka metodou, nikoli však snadno zvládnutelnou.….Narativní přístup obhajuje pluralismus, relativismus a subjektivitu. Aby však bylo možné mluvit o výzkumu, pak je třeba mít jasně promyšlená koherentní východiska týkající se volby metody a také zřetelnou představu o výzkumných postupech, které vedou ke srozumitelným výsledkům…. Existuje-li něco, co bychom mohli nazvat narativním přístupem ve výzkumu, pak jde o zaměření na dílčí, živou, osobní, jedinečnou a subjektivní zkušenost participanta….. (Čermák, 2000) Podle Ferjenčíka (2000, s. 158) „ … je nejlepší kategoriální systém „ušitý na míru“- tedy připravený tak , aby
22
K dokončení získání dat je využito modifikované metody životní křivky, nazvané pro tyto účely křivkou úspěchu, prostřednictvím které vyjadřuje účastník graficky míru svého pocitu úspěšnosti v jednotlivých časových obdobích svého života. Vzhledem k tomu, že se jedná o manažerský výzkum, důraz musí být kladen na exaktní formulaci zadání a jednoduchou, srozumitelnou předlohu, do které budou účastníci vyznačovat své odpovědi. Tímto jistým omezením oproti metodě životní křivky tak, jak ji popisují různí autoři např. Čermák (2004) Miovský (2006) apod. , bude zajištěna dostatečná transparentnost, neboť cíl metody je jasně, stručně a srozumitelně definován a tím je předcházeno případným nedorozuměním nebo odmítnutím, která by mohla vyplynout z vágního požadavku. Smyslem vřazení této metody je rozpoznat prostřednictvím introspekce schopnost účastníka k hlubší a komplexnější rekapitulaci svých úspěchů v průběhu života, vytvořit si otevřený a jasně označený diskusní prostor o příčinách nenaplnění či poklesu pocitu úspěchu a v neposlední řadě i o systémovém přístupu k vlastnímu life-managementu. Diskuse, která je meritem použití této metody, zvyšuje její validitu. 9 Volba strategie analýzy a interpretace dat je výrazně ovlivněna získaným obsahem, který lze při sestavování výzkumného projektu pouze aproximativně odhadnout.
Podle
Hendla (2005, s. 223) nastává organizace dat a jejich analýza již ve fázi sběru dat. Proces sběru dat a jejich analýza by v kvalitativním výzkumu měly být souběžným aktem, neboť dokončení sběru dat může nastat až ve chvíli, kdy jsme prostřednictvím analýzy dospěli k řešení výzkumného problému. Proces provázanosti sběru a analýzy dat je vyjádřen v následujícím obrázku. Obr.3 Vývoj rozsahu činností při sběru dat a jejich analýze v kvalitativním výzkumu – upraveno podle Hendla (2005) Množství dat
sběr dat analýza dat
Zahájení výzkum
Čas
zohlednil specifické cíle ……a zohledňující konkrétní požadavky a konkrétní situaci, v níž bude pozorování probíhat“. 9 Miovský (2006, s.191) uvádí: „Bez inquiry je však zdrojový materiál málo hodnotný a jakékoliv jeho použití je spíše spekulativní. Autor…je vždy základním zdrojem interpretačního rámce a samotné interpretace a bez jeho přispění lze s křivkou pracovat jen velmi obtížně a výsledek bez něj nemůže nikdy dosáhnout potřebné validity.“
23
Podle Robsona (1993) je důležité počítat s řadou faktorů, které mohou analytický proces negativně ovlivnit a tím změnit naše původní záměry. Základním východiskem pro analýzu dat musí být stanovený výzkumný problém, který je formulován explicitně a tím determinuje proces vyhodnocování a interpretace. Proto již v této fázi výzkumu musí být sledován systémový přístup, tj. rozpoznání proměnných, jejich atributů a vztahů mezi nimi a to vůči každé výzkumné otázce. Analýza dat, orientovaná na proměnné, lépe umožní zpracování výsledku výzkumu
do podoby modelů. Tyto modely, vzniklé z individuálních pojetí
úspěchu/neúspěchu pak nabízejí možnost přece jen většího zobecnění vhledu, než je u kvalitativní metodologie běžné. Lze předpokládat, že větší rozdíly v mentálních modelech úspěchu/neúspěchu účastníků vyplynou spíše z ontogeneze než z etablování v konkrétní oblasti činnosti. Závěrečná interpretace výsledků výzkumu bude zohledňovat velikost zjištěných rozdílů jednotlivých skupin účastníků a výrazná diferenciace názorů bude právě jedním z rozhodujících kritérií jeho podoby modelu. Pro plánované vydání samostatné publikace budou data analyzována odlišným způsobem, užívaným při analýze případových situací, který je orientován na konkrétní případ jako celistvou entitu. V rámci této analýzy budou hledány konfigurace, asociace, příčiny a následky úspěchu v životním příběhu každého účastníka. (Hendl, 2005). Každý z těchto životních příběhů bude doplněn uměleckou fotografií Pavla Doležala, který je dle článku zveřejněném ve FotoVideo, 9/2006 nejprofesionálnějším amatérem-fotografem u nás. Netradičním způsobem bude provedena vizualizace stínové stránky úspěchu každého účastníka tak, jak byla „vydestilována“ z jeho životního příběhu. Míra zachování anonymity účastníka na této fotografii bude respektována dle jeho exaktně vyjádřených potřeb. Obr. 4 Ukázka typu fotografie stínové stránky úspěchu
24
Tab.3
Rekapitulace metodologického rámce a návaznost jednotlivých kroků
Krok Kritéria výzkumného vzorku
Základní (1) Vnější aspekty úspěchu
Doplňující (2) Obor a specifikace činnosti Strukturované pozorování /reduktivní deskripce
Narativní interview Metody sběru dat Metody analýzy dat Způsob interpretace dat 10
Zpracování závěrů
Orientace na proměnné (pro potřeby disertace) Podle věkových kategorií /event.pohlaví
Podle profesní orientace
Souhrnná analýza v tabulkové formě
Stručný popis a závěry k jednotlivým účastníkům
Uzavírající (3) Věková struktura /pohlaví Modifikovaná životní křivka/křivka úspěchu Orientace na konkrétní případy (pro potřeby publikace) Jednotlivé životní příběhy (pro potřeby publikace) Systémové modely
Souhrn kapitoly: První kapitola této práce je věnována představení výzkumného záměru a navazuje na zdůvodnění volby tématu, uvedené v úvodu. Předkládá vlastní pojetí zkoumaného problému tak, jak je chápán v kontextu této práce a to nejen z hlediska obsahového, ale i časového. Nejedná se o konečnou definici, ale spíše o vymezení pojmů úspěch-neúspěch-životní úspěchživotní poslání pro jejich další možné obohacení a zpřesnění, které vyplyne z manažerských představ. Ideový záměr výzkumu představuje formulaci explanačního
výzkumného
problému a dalších výzkumných otázek, tvořících východisko kvalitativního výzkumu. V teoretických zdrojích jsou představeny základní opory, které determinovaly koncepci práce a vymezily prostor, ve kterém budou zjištěné závěry konfrontovány se zvolenou teorií. Vymezením metodologického rámce jsou rozpracovány základní metodologické úvahy o povaze výzkumného vzorku, metodách sběru, analýzy a interpretaci dat, které detailně rozpracovává výzkumný projekt v empirické části této práce. představeny publikační záměry a jejich podoba.
10
Bude upřesněno podle největších zjištěných disproporcí
25
Krátce jsou zde
Nikdy nedosáhnete svého cíle, aniž byste vstoupili na cestu, po níž již někdo kráčel. Abba Eban
2
Pohled vybraných autorů
Kde jinde hledat základní kořeny poznání o naplnění životního poslání než v dějinách filosofie, která se v celém svém rozsahu zaměřuje především na vyrovnávání se jedince se životem a smrtí?
Téma životního úspěchu je jednou z dílčích kategorií lidského života,
kterou se filosofové různých směrů zabývali ve svých dílech již odedávna, i když spíše v latentní podobě. Ukrývají prameny poznání , které nás mohou navigovat k dosažení životní spokojenosti, získání duševní rovnováhy i uznání ve společnosti. Podle Rádla (1998) v řadě různých filozofických směrů nalezneme myšlenky a názory především o štěstí, které může být chápáno jako naplnění životního poslání člověka. Již Sokrates tvrdil, že člověk na světě hledá „štěstí“, abstraktum nazývané „eudaimonia“, pod kterým lze skrýt touhu po dosažení konkrétních cílů. Platón formuloval štěstí jako duchovní vlastnosti, které člověka dovedou k dosažení uvědomělé ctnosti. Moudrost, statečnost, umírněnost, spravedlnost - názory Platóna na ctnost, které mají zcela blízko i k současném pojetí úspěchu. Sv. Augustin vidí problém štěstí v jeho nalezení, udržení a blaženosti z jeho nalezení. Každá z prací antických filosofů Sokrata, Demokrita, Epikura, Platóna aj., hledajících životní naplnění, by svým obsahem jistě stály za hlubší analýzu. Meritem této práce jsou však jiné cíle a tudíž zde uvádím jen zlomek získaných poznatků z děl těch autorů, které pro tvorbu koncepce a dosažení záměrů této práce považuji za nejinspirativnější a proto i za rozhodující. Toto „teoretické násilí“ na jedné straně vede k zúžení pohledu na zkoumaný problém, na straně druhé nám umožní jeho smysluplnou deskripci a vysvětlení, aniž bychom se v problému zcela ztratili. Jistě existuje i mnoho jiných úhlů pohledu na úspěch, prostřednictvím kterých bychom jinak formulovali výzkumný projekt a pravděpodobně dospěli i k odlišným závěrům. O to více je nutné blíže vyložit zkoumaný problém tak, jak ho vidí vybraní autoři a zdůraznit jejich přínos pro konkrétní část výzkumné práce.
26
2.1 Filosofické myšlenky o úspěchu Již ve 13. století – v období scholastiky Tomáš Akvinský ve svém pojednání o etice říká: „ Trojího je člověku třeba ke spáse: vědět v co má věřit, vědět co má žádat a vědět co má činit“. (Störig, 2000, s.198). Provedeme-li záměnu tehdejšího výrazu „spása“ za současný pojem „úspěch“
lze výrok Tomáše Akvinského
přijmout za jistý návod k naplnění životního
poslání. Stejně tak jeho označení ctností 11, kterými jsou: rozumnost, statečnost, uměřenost a spravedlivost, je možno považovat za vlastnosti charakterizující úspěšné jednání. Dílo autora přispělo k důležitým úvahám o úspěchu v kontextu etiky a morálky. Na přelomu 15.-16. století se dosažením úspěchu zabýval Niccolo Machiavelli ve svém díle Vladař. Jako historik citlivě vnímal zkušenosti všech dob a všech národů, z nichž pravděpodobně vyplynul Machiavelliho přístup k definici úspěchu a prostředkům, kterými ho může dosáhnout: “Všechny prostředky, které slouží k dosažení cíle jsou oprávněné, ať jsou morální či nikoliv. Úspěch zaručují často prostředky nemorální: klam, lest, zrada, křivá přísaha, úplatek, porušení smlouvy a násilí. Lidem je nutno buď lichotit
anebo je
zničit…Lépe se vyplácí jednat rázně než ohleduplně, protože Štěstěna je žena. Chceme-li mít nad ní navrch, musíme ji bít a zacházet s ní neurvale.“ (Störig, 2000, s.223). Ačkoliv myšlenky pocházejí z období renesance, konfrontací se zkušenostmi každodenní reality je vidět, že nachází uplatnění i v současném manažerském pojetí úspěchu. Vrchol západní filosofie 18. století představuje
Immanuel Kant, který celý svůj
život, své chování - železné dodržování sám sebou stanovených zásad,
podřídil
cílevědomému směřování k naplnění životního poslání. Svým celoživotním dílem, za které mu byly uděleny četné pocty, hledal mimo jiné i odpovědi na řadu otázek spojených s úspěšným jednáním člověka: „Jak mám vést svůj život? O co mohu rozumně usilovat a o co usilovat mám? Jak se mám chovat ke svým bližním a jak k celé společnosti ?“ (Störig, 2000, s.22). Své závěry nalezených odpovědí formuloval ve dvou dílech -Základy metafyziky mravů a Kritika čistého rozumu. Metafyziku mravů dělí do dvou hlavních částí, z nichž vyplývá,
že jednání
člověka, má-li být chápáno jako úspěšné,
musí být v souladu
s vnějškově formulovanými zákony a současně vycházet z vnitřních
mravních zásad,
formovaných na základě naší vůle. Formulací mravních zásad podle Kanta definuje člověk povinnosti, které se vztahují k němu samotnému a povinnosti, které má vůči druhým lidem. 11
Akvinský přejímá dřívější řecké označení
27
Mezi povinnosti, které má člověk k sobě, patří sebezachování v pojetí udržování si fyzické a morální síly, pravdivost a sebeúcta, tj. nepodlézání druhým a nezanedbávání svých přirozených potřeb. Poslední povinností je
mravní sebepoznání , v němž prostřednictvím
vlastního svědomí rozpoznáváme to, co považujeme za dobré nebo zlé. Povinnosti člověka k druhým lidem jsou láska a úcta, které lze vyjádřit pojmem přátelství, charakterizované přístupností, hovorností , zdvořilostí a pohostinností. (Störig, 2000) . Citovaný zlomek z Kantova díla výrazně ovlivnil pohled na jednání, vedoucí k úspěchu i definování subjektivních pocitů, které se s dosaženým úspěchem pojí.
2.2 Motivační teorie Johna W. Atkinsona Atkinsonova motivační teorie vznikla teoretickým rozpracováním studie The Achievement Motive, vydané v roce 1953 jako společné dílo Atkinsona a McClellanda. Ve své několikrát přepracované teorii
o dosažení úspěšného výkonu (Atkinson,1964)
integruje cenné
teoretické trendy McClellanda, Lewina, Tolmana a teorii o rozhodování. Teorie opřená o vlastní
výzkum
spojuje
obecnou
psychologii
opřenou
o
experimentální
metody
s diferenciální psychologií, s jejími testy a klinickými metodami (Madsen, 1979, s. 265) . Své závěry opírá o základní pojmy motiv - pravděpodobnost – pobídka. Na rozdíl od teorie Hullovy, kde motivace byla stanovena jako „ pud versus návyk“, vychází Atkinsonova teorie z prací Lewina a Tolmana, kteří charakterizují
motivaci jako „očekávání versus
hodnota“. Úspěch není determinován biologickými potřebami a pudy, ale vnějšími pobídkami, tj. příležitostmi, očekáváním výsledků a osobní dispozicí, tj. motivem. Dalším propracováním teorie nahradil Atkinson
pojem „očekávání“ termínem „pravděpodobnost
(P)“ a provedl rozdělení „hodnoty“ na „motiv (M) “ a „pobídku“12 (I) . Termínem motivace je označován vztah stavu aktivace (nabuzení) k dosažení nějakého cíle. Studium motivace spočívá v analýze faktorů, které vzbuzují a cíleně zaměřují činnost jedince. Jedná se tedy o tendence jednat určitým způsobem, aby se dosáhlo vytýčeného cíle, proto ve své teorii pro aktuální stav motivace používá Atkinson termínu „tendence (T)“. Formulace hlavní hypotézy úspěchu v Atkinsonově teorii, vyjádřena matematicky zní 13
následovně :
TS = MS x PS x IS
12
Označení (I) vychází z anglického pojmu Incentive- pobídka
13
Symbol s označuje úspěch (succes)
28
Tendence individua k dosažení úspěchu (TS) charakterizuje prostřednictvím tří činitelů: motivu (MS); pravděpodobnosti (PS) tj.očekávání a pobídky (IS) tj.příležitostí. Motiv je determinován dispozicemi získanými v důsledku výchovy jedince a podmínek v dětství, tj. produktem učení se a má relativně obecný a stálý charakter. Pravděpodobnost vyplývá z úkolové situace – stupně obtížnosti
úkolu
a je závislá na
předchozích zkušenostech osoby v podobných situacích. Četnost dřívějších úspěchů vytváří paměťovou stopu
našich zkušeností, která společně s vnímáním současné situace
determinuje očekávání úspěchu nebo našeho selhání. Hodnota pobídky (příležitosti) je závislá na pravděpodobnosti úspěchu. Pobídka a pravděpodobnost jsou determinovány kvalitou cílového objektu (co chci dosáhnout) a mění se podle životních situací, kterými jedinec prochází. Ve své teorii Atkinson, podobně jako McClelland, dále odlišuje tendence dosáhnout úspěchu (pro které používá zkratku nAch)14 a tendence vyhnutí se neúspěchu, (vyjádřené zkratkou f-Fall15) , resp. strach ze selhání jako dva protipóly pro dosažení spokojenosti člověka (Madsen, 1965, s. 266). Matematicky lze tendenci vyhnutí se neúspěchu vyjádřit analogicky 16: Tf = Mf x Pf x If Obojí tendence Ts + Tf jsou ve vzájemném vztahu i s dalšími tendencemi vnějšími (Text) , které vytváří výslednici dosaženého úspěchu (Tres) Tres = (Ts + Tf ) + Text Z těchto tří základních vzorců lze odvodit, že výsledná tendence člověka k dosažení daného cíle je závislá na jeho motivaci, tj. tendenci dosáhnout úspěchu a tendenci vyhnout se selhání, které jsou ve vzájemném vztahu i s některými dalšími tendencemi. Aplikace těchto závěrů je patrna na konkrétním příkladu z každodenní praxe: Na dosažení konkrétního cíle (např. zajištění požadované míry zisku z podnikání) působí manažer spolu se svým nástupcem, kterému chce dopřát stejný pocit v dosažení cíle jako zakouší on sám. Tím, že je motivován k dosažení úspěchu (tj. má potřebný motiv, s pravděpodobností na základě dlouhodobých zkušeností vzrůstá i hodnota pobídky), současně je motivován tendencí vyhnout se neúspěchu (má k tomu jasný motiv, na základě svých zkušeností i vysokou pravděpodobnost, se kterou vzrůstá i příležitost vyhnout se selhání). Jeho 14
Zkratka vyjadřující „ need of achievemnet“
15
Zkratka, používaná pro „fear of Failure“
16
Symbol f označuje neúspěch (failure)
29
souhrnné vlastní buzení k aktivitě se ještě dále zvyšuje tím, že současně je motivován i další tendencí, např. potřebou zviditelnění a dosažení uznání svého nástupce ve svém okolí. Tím se jeho celková aktivita k dosažení daného cíle zvyšuje o popsanou externí motivaci.
Podle Atkinsona a Bircha (1970), je každý živý organismus vždy aktivní. Hlavní problém psychologie motivace není vysvětlit, proč jsme aktivní, ale dokázat objasnit změny v naší aktivitě, tzn. co je iniciuje, jak vytrvale a s jakou silou se změny v aktivitě projevují a jak se mění
současně s těmito změnami i preference
aktivity (Madsen, 1965, s.273). Pro
vytvoření mentálního modelu úspěchu bude odhalení změn, vedoucích ke změně aktivity jedním z důležitých bodů poznání, proto jejich analýze musí být věnována zasloužená pozornost.
Závěr : Základní hypotéza Atkinsonovy teorie motivace z roku 1964 poskytla důležitý návod pro strukturu rozhovorů vedených se zkoumanými osobami a současně vytváří rámec pro tvorbu základních zpětnovazebních smyček, definujících pojetí úspěchu i neúspěchu. Dalším přínosem této teorie je především rozšíření pohledu na „moveo“ v životě úspěšnými, na tendence
projevující se
17
lidí stát se
v jejich chování a příležitosti, kterých
dokázali ve svém životě využít. V neposlední řadě je dobré si uvědomit i hodnotu pobídky spočívající v pravděpodobnosti, která je ovlivněna tím, nakolik je pobídka pro nás specifická a jaké zkušenosti máme s obdobnou událostí.
2.3 Přínos díla Carla Gustava Junga Bohatství Jungových originálních myšlenek nelze v práci využít v celém rozsahu, přesto lze jeho dílo považovat za důležitý pilíř této disertační práce. Hlavním přínosem pro vytvoření vztahového rámce výzkumu a formulaci základních výzkumných otázek je teorie stínu, pojetí persony a typologie osobnosti. Na rozdíl od kvantitativní psychologie, jejíž pojetí je vyjádřeno citátem: „Měř co je měřitelné a snaž se učinit měřitelným co měřitelné není“, jehož autorství připisuje Miovský (2006, s. 20) G. Galileiovi, byl právě zorný úhel C. G. Junga návodem a inspirací pro použití přístupu, opírajícího se o model vnitřního světa jednotlivých zkoumaných osobností, který umožnil hlubší pochopení zkoumaného problému.
17
Popud, hnací síla /lat./
30
2.3.1 Model psyché, stín a persona Model psyché
18
každé lidské osobnosti je podle Junga funkční komplex tvořený dvěma
částmi - vědomím a nevědomím, strukturovanými do různých úrovní, které se vzájemně proměňují, prolínají a ovlivňují vědomé i nevědomé chování člověka. Téměř jedna polovina lidského života je prožívána ve stavu nevědomí, které k nám přichází jako první; je nekonečné, nevyčerpatelné a stále souvislé. (Jung, 1993, s.18) Z pohledu ontogeneze trávíme v tomto stavu rané dětství i pozdní stáří. Nevědomí je strukturováno do dvou úrovní: kolektivní a osobní, z nichž každá hraje pro přístup ke zkoumanému problému a jeho vysvětlení jinou roli, proto je dále podrobněji rozebrána. Vědomí vytváří omezené pole poznání zúžené intermitentním, přerušovaným vnímáním vnějšího světa. Díky vědomí se můžeme orientovat ve faktech a datech přicházejících z vnějšího prostředí, stejně tak jako v procesech přicházejících z nevědomí. První funkci vědomí nazývá Jung ektopsýché, druhou funkci endopsýché . Základní orientace v pojetí psyché, v jeho třech oddělených
a navzájem spolupracujících
strukturách je uvedena v následujícím obrázku. Obr. 5 Znázornění Jungova pojetí psyché
Za nejhlubší vrstvu je považováno kolektivní nevědomí, rezervoár zkušeností společný všemu lidstvu, který si nelze uvědomit a ani jej není možno zkoumat. Obsahem kolektivního nevědomí jsou archetypy, vzorce psychické percepce, které lze chápat jako vrozené tendence prožívat věci určitým způsobem na základě lidské zkušenosti, jejichž počet nemůže být
18
Ekvivalentem pojmu Psyché je v Jungově teorii pojem duše. Psyché chápal v mnohem širším kontextu než
pouhou mysl.
31
přesně stanoven 19. „Obsahy kolektivního nevědomí nejsou předmětem nějakého libovolného úmyslu a nejsou ovladatelné vůlí. Chovají se skutečně, jakoby v nás neexistovaly, vidíme je v sousedství, nikoliv v sobě.“ (Jung, 1993, s. 56). Archetypy usměrňují lidský život,
protože slouží jako předloha pro naplnění
modelu osobnosti a vzorců chování. Prostřednictvím vytvářených archetypických obrazů jsou produkovány lidské představy. Na úrovni kolektivní vytvářejí archetypické obrazy celé kultury společnosti, na úrovni osobní vznikají z archetypických motivů normy myšlení a chování společné lidstvu všech dob a na celé zemi.
Přispívají k rozšiřování vědomí a
individuálnímu růstu tehdy, jestliže se člověk snaží začlenit obsah archetypu do reflektujícího vědomí a ustavit vztah mezi svým vědomým
životem a archetypickou úrovní lidské
existence. (Hopcke, 1989, s. 19). Zážitky z minulosti ovlivňují osobnost člověka stejně jako jeho aspirace do budoucna, proto při pátrání po zdrojích úspěchu individua musíme hledat nejen v cílech, které si stanovuje, ale i v jeho minulosti. Manifestací archetypů na úrovni osobní vznikají komplexy, které lze chápat jako představy se silně emočním nábojem, soustředěné kolem jednotlivých archetypů.
Jung (1921, CW 6,
odst.925) uvádí, že komplexy jsou zdrojem veškeré lidské emotivity, neboť z existence komplexu vyvozujeme to, že něco nebylo uvedeno v soulad, zůstalo nezpracováno a je zde jako jistá překážka, která podněcuje k většímu úsilí a snad i k dosažení nových možností. Komplexy se rozprostírají od našeho vědomí
po sféru nevědomí a svoji sílu čerpají
z jednotlivých archetypů, funkčních jednotek kolektivního nevědomí. Narušují záměry naší vůle a brzdí naše vědomé jednání. Místo zdravého úsudku zareagujeme podle toho, co nám diktuje komplex. Pod vlivem komplexů zůstává jedinec po celou dobu, kdy si jich není vědom. Podle Mikšíka (2003, s.46) se však komponenty komplexu či celý komplex mohou stát vědomými a získat tak nepřiměřený vliv na život osobnosti. Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že komplexy jsou retardérem našeho úspěchu, jejich hlavní roli lze spatřit především v tom, že způsobují změny v naší aktivitě, stávají se jejím iniciátorem, působí dostatečně vytrvale a intenzivně.
Můžeme tedy, podle výše uvedených závěrů Atkinsona a Bircha, komplexy
označit za zdroj motivů individua. Představují důležité činitele našeho psychického života, bez nichž bychom nebyli schopni cokoliv si přát nebo uskutečnit (Sharp, 2005, s.77). Otázkou
19
Archetypy uvedené v obr. 5 jsou pouze demonstrací některých z archetypů v kolektivním nevědomí
32
zůstává, jakou roli sehrají komplexy v mentálním modelu úspěchu, na což pravděpodobně ani provedený výzkum nenalezne odpověď. Dalším aspektem nevědomí je stín, který je vysvětlením pro skryté nebo nevědomé aspekty nás samotných
ať dobré či špatné, které naše já buď vytěsnilo nebo nikdy
nerozpoznalo. Současně s formováním vlastní identity v průběhu dětství vzniká stín jako protireakce na negativně hodnocené aktivity a impulsy sdružující se do obrazu druhého já (alter ego). Toto druhé já tvoří tedy temnou, odvrácenou, inferiorní stranu každé lidské osobnosti, která významně determinuje zejména dosažení vnitřní spokojenosti člověka. Vyřkneme-li jakýkoliv soud o svém já, současně s tímto soudem vytváříme stín. Převážnou část stínu tvoří vytěsněné tužby a necivilizované pudy, tedy morálně méněcenné motivy, dětinské fantazie a nejrůznější resentimenty, na které není jedinec nikterak pyšný. „Postava stínu personifikuje vše, co subjekt neuznává a co se mu přece jen stále a znovu nepřímo vnucuje, tedy například méněcenné charakterové rysy a ostatní neslučitelné tendence.“ (Jung, 1976, s. 302). Vůči vědomí se stín chová kompenzačně, proto může být jeho působení nejen negativní, ale v některých případech
může
stín sehrát i pozitivní roli při dosahování
úspěchu, neboť není jen temnou odvrácenou stranou naší osobnosti, ale skládá se i z pudů, schopností, účelových reakcí, tvůrčích impulzů a morálních kvalit, které se zatím nestaly nikdy vědomými (Jung, Sebrané spisy, 9/II, „Doslov“, odst. 423). Stejně tak jako komplexy může být i stín zdrojem našich nevědomých motivů. Obrázek 5, na str. 32, znázorňuje podoby osobního stínu, které „vrhá“ naše ego. Podle Junga je třeba odlišit stín osobní od kolektivního čili archetypického, aspektu kolektivního nevědomí, v němž stín může nabývat podoby archetypu temnoty, tj. absolutního zla, které existuje v podobě kolektivního nevědomí jako protějšek absolutního dobra. Tento stín „an sich“ tvoří druhé pojetí Jungova stínu (Hopcke, 1994, s. 78). Stín osobní povahy lze s určitou dávkou sebekritiky snadno rozpoznat. Integrace stínu do vědomí se vzhledem k jeho vztahu k egu usnadňuje, jeho poznání však není nikdy bezezbytku splněno. Nejsme schopni definovat svůj stín bez značného vynaložení morální odhodlanosti. K asimilaci stínu neexistuje žádná obecně použitelná technika. Člověk si nejdříve musí být vůbec schopen uvědomit existenci svého stínu. Další krok by měl směřovat k důkladnému rozpoznání svých kvalit a tendencí tím, že soustředíme vědomou pozornost na své nálady, fantazie a impulsy. Není-li stín rozpoznán, nedojde-li k jeho reflexi, dochází k jeho projekci do okolí.
Díky
mechanismům projekce nacházíme náš stín často na druhých a neuvědomujeme si ho sami 33
u sebe. Logicky se pak stín pojí s možnou příčinou našeho neúspěchu. Proto svůj stín a jeho vlastnosti často přesouváme do nevědomí, které však stín nepřipraví o jeho negativní sílu, stín působí dál a způsobuje všemožné problémy. Pouze stín přivedený do vědomí je zbaven své síly. Kromě stínu se do nevědomí dostávají naše vzpomínky, vše co víme, ale momentálně na to nemyslíme, vše co bylo zapomenuto, vše co zaznamenávají naše smysly nikoliv naše vědomí, vše co děláme bezděčně, nevědomě. Souhrn všech těchto obsahů včetně stínu označuje Jung za osobní nevědomí. Sociálním archetypem konformity je persona, která nám brání v otevřeném uvědomění si jednotlivých stránek našeho stínu. Jedná se o systém vztahů mezi individuálním vědomím a společností, tj. mezi egem a vnějším světem. Je to maska, kterou nosíme, abychom udělali na ostatní dojem a která skrývá naši skutečnou povahu. Vytváří tak jakýsi ochranný štít, který nám usnadňuje styk s ostatními lidmi. „Persona je to, čím někdo vlastně není, ale o čem se on i ostatní domnívají, že tím je.“
20
Podle Smékala (2005) je Jungovo pojetí persony to, jak se člověk jeví druhým a přes názory druhých sobě samému. „Persona – to je obal, slupky masek, zdánlivé osobnosti, které zakrývají mnohdy i nám samotným, kdo vlastně skutečně jsme a slouží k našim sebeprezentacím v různých oblastech života“ (Smékal, 2005, s. 18). Je to naše maska sebeprezentace v různých oblastech života. Adekvátní persona jako sociálně adaptovaná tvář napomáhá normální sociální interakci. Zdravé já může využívat různé persony. Na rozdíl od stínu, který je osobní a náleží pouze jedinci, mohou být persony společné řadě jedinců v dané společenské skupině. Personu, kterou jsme dosud neoddělili od svého já, prožíváme jako vlastní individualitu. Ve skutečnosti však obsahuje jen velmi málo individuálního, protože je jen sociální identitou na straně jedné a ideálním obrazem, který jsme si o sobě vytvořili, na straně druhé. Tím se může stát persona užitečnou konvencí, ale i pastí do níž můžeme upadnout, neboť zanedbáváme svůj vlastní vnitřní život. Naprostá identifikace s vlastní personou není bez následků, přestože ji okolní svět vítá a kladně hodnotí. Ztrácíme představu o tom, čím skutečně jsme, myslíme, jednáme a cítíme tak, jak by osoba v naší roli měla jednat, protože reakce jsou předurčovány kolektivním očekáváním. Tím můžeme ztratit svoji vlastní individualitu a nedokážeme si svůj život bez své persony představit. Je-li naše persona nepřiměřená, vyumělkovaná, stáváme se mnohem více zranitelní. Každý z účastníků výzkumu bude pravděpodobně ukazovat personu úspěšného člověka, neboť byl takto označen a do výzkumu vybrán. Odložení této 20
C.G.Jung : Psychological types , CW 6 , 1921
34
„masky“ bude základní podmínkou pro získání skutečně validních dat. V opačném případě by byly interpretovány názory persony nikoliv zkoumaného jedince. O tom, zda a kdy je persona zdrojem nebo retardérem úspěchu mohou rozhodnout právě závěry výzkumu. Vědomí je další úrovní psyché, jehož regulujícím centrem je Já (ego), utvářené v průběhu raného dětství. V Já se zobrazuje oblast sebeuvědomění individua, vědomé i nevědomé aspekty, pocházející z obsahů nevědomí i z dojmů zvnějška.
„Proto můžeme
definovat vědomí jako vztah psychických aktů k Já. (Jung, 1993, str. 21). Prostřednictvím vědomí
se
orientujeme
ve faktech
ektopsychických,
pocházejících
z vědomí
i
endopsychických, pocházejících z nevědomí. Snahou komplexu Já je diferencovat se v procesu individuace od komplexů osobního nevědomí, zbavit se stínu, persony, archetypů anima21 či animy22, uvědomit si své silné a slabé stránky a dosáhnout identifikace s archetypem celistvosti - bytostným Já.
Proces
individuace se tak stává diferenciačním procesem vývoje osobnosti k nalezení sebe sama. Bytostné Já je tvořeno součtem vědomých i nevědomých komponent osobnosti, stojí v centru celé psyché a je vzorem pro Já, které formuje, diferencuje ho a tím se rozvíjí individuální osobnost. V první polovině života se vytváří vnější skutečnosti našeho „Já“, diferencují se naše hlavní funkce a zaměření vůči světu. Ukončení této fáze individuace končívá vývojem persony, tj. přijetím „masky“, o které jedinec ví, že odpovídá jeho úmyslům a současně názorům a požadavkům okolí. Z hlediska pojetí úspěchu dochází v první části života k naplnění atributů jeho vnějších znaků. Pokračujícím cílem individuace v druhé polovině
života
je dosažení celosti
osobnosti, prohlubování sebenáhledu, zdravý a fungující vztah ke svému Já, který Jung staví do protikladu konfliktní touhy po dokonalosti. V pojetí trianglu životního úspěchu se jedná o dosažení vnitřního uspokojení. Mikšík (2003, s. 50) uvádí: „Naplnění individuace ústí do seberealizace. Jen široce a dobře vzdělané osobnosti s dostatkem času jsou však s to dosáhnout tohoto finálního stavu vývoje osobnosti - pro ohromnou většinu lidstva je to vyloučeno“. Znamená to, že v souladu s tímto stanoviskem je dosažení životního úspěchu pouze pro „vyvolené“? Pak by dobré vzdělání a dostatek času byly hledaným zdrojem našeho úspěchu.
21
Animus – nevědomý faktor, vnitřní mužská část ženy, její osobní komplex i archetypický obraz
22
Anima – nevědomý faktor, vnitřní ženská stránka muže, jeho osobní komplex i archetypický obraz
35
Hall
(2005, s.9-10) definoval
Jungovu
teorii prostřednictvím topografického modelu,
v němž vymezil čtyři úrovně psyché a rozlišil obecné a speciální struktury. Za obecné struktury označil archetypické obrazy a komplexy, za specifické struktury individuálního psyché vědomé i nevědomé označil Já, personu, stín, párové uskupení animus/anima, a bytostné Já. Obr.6
Topografický model psyché z hlediska uspořádání a začlenění jednotlivých struktur
Kolektivní Kolektivní vědomí domí
Osobní Osobní vědomí domí
Osobní Osobní nevě nevědomí domí
Persona
Já (ego)
Bytostné Bytostné já (self) self)
Stí Stín
Kolektivní Kolektivní nevě nevědomí domí
Archetypy
Objektivní psyché – kolektivní nevědomí mající v rámci lidského druhu universální strukturu v podobě archetypů Osobní nevědomí, které v sobě zahrnuje stín jako speciální strukturu individuálního psyché a bytostné Já, stojící v centru a regulující celou psyché Osobní vědomí, v jehož centru se nachází Já Kolektivní vědomí – vnější kulturní svět sdílených hodnot a forem, s nímž spojuje personu, vyjadřující normativně určený způsob chování, vyladěný na společenská očekávání Hallův
topografický
model významně přispěl k představám o přístupu
ke zkoumání
úspěchu z hlediska konfrontace stínu, nacházejícího se v pásmu osobního nevědomí a persony, která je odrazem kolektivního vědomí v chování individua a tím determinoval formulaci výzkumných otázek, zaměřené na zdroje, překážky a cenu úspěchu v životě individua.
Závěr : Při hlubší analýze úspěchu, sledování příčin a jejich vzájemných souvislostí na základě rozpoznávání vztahu mezi stínem a personou bude nutno neustále sledovat základní principy 36
přístupu zkoumaného jedince k identifikaci
stínu
a persony, které vyplynuly za studia
příslušné části Jungova díla:
1. Komplexy jsou možným zdrojem našich motivů, protože přispívají ke změnám v naší aktivitě. 2. Abychom porozuměli sami sobě, musí nám rozumět i někdo jiný. Proto je naše persona totožná v řadě případů s kolektivním očekáváním. 3. Možným retardérem úspěchu je stín a psychická dynamika, kterou zvládání stínu vyžaduje. Cítíme blízkost stínu jako hrozbu, která je nám neustále v patách, straší nás, dráždí , provokuje a zahanbuje a proto se na něj více soustředíme než na stanovený cíl. 4. Stín má velmi blízko k instinktům, proto je ho nutno brát nepřetržitě v úvahu. 5. Stín se chová kompenzačně vůči vědění a tvoří odvrácenou stranu naší povahy. 6. Přehlížení a potlačování stínu nebo ztotožnění se s ním může vést k nebezpečným disociacím. Nevědomí nepřipraví stín o jeho existenci a sílu, působí dál a způsobuje všechny nutkavé projevy. 7. Jak vysoko je naše vědomí, tak hluboko je náš stín. 8. Čím vznešenější jsou naše cíle, kterých chceme dosáhnout, tím hlubší je náš stín. 9. Čím skrývanější je stín, tím rychleji se ho chce člověk zbavit. Rozpoznání vlastního stínu, jeho nepříjemných vlastností je důležitým krokem na cestě k duševnímu zdraví. Stín přiveden do vědomí je zbaven své síly a připraven o svou moc nad námi. 10. Pokud nedojde k reflexi, dojde k projekci . Pokud svůj stín trvale odmítáme reflektovat, promítáme ho na jiné lidi a připisujeme jim své negativní vlastnosti. Tím se výrazně stáváme narušiteli mezilidských vztahů. 11. Úspěšný rozvoj osobnosti je podmíněn diferenciací od kolektivních hodnot, zejména hodnot vtělených v personě. Chápeme-li pojetí Jungova stínu jako fyzikální metaforu, tak dosažení životního úspěchu v kontextu této práce je jasným světlem, které musí někam vrhnout svůj stín. Stín to je cena, kterou musí každý jednotlivec za svůj životní úspěch zaplatit; stín, to jsou naše překážky, které
nám brání
v dosažení úspěchu; stín je i zdrojem našich cílů, kterými úspěchu
dosahujeme. Stín lze tedy považovat za nezbytnou součást každého úspěchu.
37
2.3.2 Typologie osobnosti Analýza účastníků výzkumu podle Jungovy typologie osobnosti je jednou z metod použitou při sběru dat. Proto je tato podkapitola věnována bližšímu vysvětlení přínosu části díla, zabývající se typologickou teorií. Snaha o začlenění lidí do různých skupin podle společných vlastností, jejich klasifikace i hodnocení se historicky datuje do dob antiky, kdy vznikly první zárodky typologie osobnosti. Hippokratovo rozlišování čtyř základních temperamentů lze považovat za prapůvod první typologie řeckého lékaře a logika Galéna z Pergamu. Základním rysem Galénovy vědecké metodologie, postavené na logickém základě, byla kategoriálnost, která každého jedince začlenila k určitému typu na základě přítomnosti či nepřítomnosti určitých rysů.
Od této doby vznikla řada nejrůznějších typologií
empirických, spekulativních či analytických, díky nimž lze v psychologii lépe strukturovat, interpretovat a vysvětlovat empirická data. C. Kluckhohn a
A.H. Murray (1953) často
používají rčení: Každý člověk je v určitých ohledech jako všichni ostatní, jako někteří lidé, jako žádný jiný člověk (Smékal, 2004, s. 25). Je-li smyslem práce porozumět pojmu úspěch z hlediska manažerského nazírání, nelze tedy opomenout bližší identifikaci zkoumaných osob jako jednu z vnitřních proměnných modelu úspěchu.
Výběr Jungovy typologie pro tento účel není náhodný.
Umožňuje plynule navázat klasifikaci zkoumaných osob na celkové pojetí zkoumaného problému. Způsob, jakým bude začlenění osob do jednotlivých kategorií prováděn, je blíže popsán v projektu výzkumu. Typologii osobnosti tak lze považovat za druhý významný přínos Jungova díla, který si zasluhuje širší rozpracování. Základy analytické typologie C.G. Jung formuloval ve dvacátých letech minulého století na principu teorie, která zachovává každému pohledu svoji jedinečnost a přitom popisuje jeden a tentýž jev (Čakrt 2004, s. 15). Osobnost neboli individualitu chápal jako kvalitu nebo charakteristiku odlišující „Já-ego“ jedné osoby od jiné. Jsou to aspekty duše, jímž se člověk projevuje ve vnějším světě, který je složen z protikladů, dávajícím pojmům vnějšího světa význam. Podobně i psychiku chápe v protikladech: vědomí/nevědomí, já/stín, rozum/emoce. Díky protikladům vnáší do posuzování osobnosti jistý systém, kterým rozděluje jedince na základě postojů k vnějšímu světu a způsobu, jimiž se individua projevují vůči vnějšímu světu. Došel k závěru, že se rodíme se čtyřmi základními psychickými rysy, z nichž
38
některé preferujeme a jiným přisuzujeme funkci inferiorní23. Třebaže jsou nám preference vrozeny, působí zpočátku pouze jako předpoklady a trvá až do dospělosti, než se naše preference plně rozvine. Tak lze třídit jedince do svébytných osobnostních skupin podle postojových a funkčních typů, které předurčují schopnosti a možnosti individua v jednotlivých oblastech, pokud je aktivuje vlastním životem. Dosažení úspěchu je ovlivněno nejen samotnou osobností jedince, ale i preferencemi osobnostních typů společnosti
či
kulturou, ke které jedinec náleží. I tento aspekt pravděpodobně rozhoduje o tom, zda bude či nebude jedinec považován za úspěšného. Jung rozlišuje osm typologických skupin na základě dvou párů
postojových dimenzí a
čtyřech funkčních stylů. 1. Postojové dimenze rozlišil podle výrazně odlišného způsobu zaměření, které definují kam, na co a jak zaměřujeme pozornost, tj. jak bereme věci na vědomí. U extravertovaných jedinců proudí psychická energie24 směrem od sebe k objektům ve vnějším světě, u introvertovaných jedinců proudí psychická energie dovnitř, do světa vnitřního. Druhou postojovou dimenzí je způsob rozhodování, tj. podle jakých měřítek získané informace vyhodnocujeme. Důležitým ukazatelem je, zda při rozhodování používáme percepci či opačnou dimenzi usuzování. Díky percepci zaujímáme bezprostřední postoje, díky usuzování postoje diskursivní, vznikající na základě logicko-deduktivního vyvozování souvislostí. 2. Funkční typy definoval na základě psychologických funkcí, podle toho, zda se týkají bezprostředního
nebo
zprostředkovaného
vztahu
k sobě
a
světu.
(Smékal:
Selfmanagement pro pracovníky veřejné správy, 2005) . •
vnímání - informuje nás, že něco existuje; tlumočí nám konkrétní realitu prostřednictvím vidění, slyšení a dalších smyslů
•
myšlení - usnadňuje poznání a úsudek a vypovídá o realitě, co to je , odlišuje pravdu a lež
•
cítění - sděluje nám, jakou to má hodnotu, jak a co je pro nás důležité nebo nedůležité, nalézají co je dobré a co zlé, přijatelné či nepřijatelné
•
intuice- umožňuje nám vytušit skryté možnosti a dospět bleskově k názoru o celkovém obrazu dané situace
23
Za inferiorní funkci je označován protiklad k dominantní funkci osobnosti . Podle Smékala (neidentifikováno): „ Obvykle není příliš uvědomována. Je branou , skrze níž přichází pokušení a může ovládnout člověka v době stresu .“ 24
Jung používá pojem libido v odlišném smyslu od Freudova pojetí
39
Každá z těchto funkcí
může pracovat introvertním nebo extravertním způsobem.
Dva
funkční typy jsou charakterizovány jako racionální - hodnotící a dva iracionální-vnímající. Racionální jsou typy myšlenkové a citové, které používají kritéria pro pořádání a rozhodování a ústí do dílčího úsudku. Myšlenková funkce pořádá a rozhoduje podle pravidel analýzy a logiky, citová funkce pořádá a rozhoduje na základě hodnot a individuální ceny. Iracionální funkce
jsou
vnímání a intuice, protože tyto funkční typy primárně nerozhodují,
ale
především prožívají a jsou nezávislé na rozumové činnosti. Smyslový typ funguje primárně skrze zkušenost s konkrétním fyzickým světem, má reálný smysl pro sebe a svou existenci ve světě. Intuitivní typ užívá jako základnu pro své jednání a prožívání své nevědomé zkušenosti a vnímání různých symbolů a obrazů, jichž si mnozí lidé nejsou vůbec vědomi. (Jung, 1921, CW 6, str. 958-959) . Souhrnné představení Jungovy typologie osobnosti je graficky vyjádřeno následujícím obrázkem. Obr.7 Schéma osobnosti v pojetí Jungovy typologie 25
EXTROVERT (E)
Zpracování informací
MYŠLENÍ – rozum (T)
VNÍMÁNÍ – smysly (S)
Poznání
Poznání
Přijímání informací ze zkušeností
Otevřený úsudek
(P)
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Jasný úsudek
(J)
INTUICE – tušení (N) Přijímání informací ze symbolů
HODNOCENÍ – cit (F) Zpracování informací
INTROVERT (I)
Žádná z funkcí není lepší než druhá. K plnému prožití života potřebujeme všechny a to podle okolností, ve kterých se nacházíme. Ve skutečnosti nejsou u jedince vyvinuty všechny funkce
25
Pro názornou identifikaci jednotlivých funkcí jsou v závorkách uvedeny zkratky, „vypůjčené“ z dotazníku
Isabel Mayersové a Kathryn Cook Briggsové, o nichž se pojednává dále.
40
stejnou měrou a nastává mezi nimi výrazná diferenciace na základě jeho preferencí. Dva páry protikladů na společné ose se nemohou plně mísit, mohou se však vzájemně vyrovnávat. Každá preference je silnější a časem se prosadí, zatímco odvrácená strana ustoupí do pozadí a pokud se v nás na čas prosadí, bývá neotesaná, nekultivovaná a nerozvinutá. (Čakrt, 2004, s. 94). Kombinace dominantní a nedominantní orientace umožňuje rozlišitelné a předvídatelné vzorce chování . Jedinečnost každého typu nespočívá v jednoduché deskripci jednotlivých funkcí a orientací, ale v jejich vzájemném působení. Proto pro rozpoznávání osobnosti zkoumaných osob na základě pozorování bylo přistoupeno k vytvoření šestikrokového nástroje, prostřednictvím kterého postupujeme od nejjednoduššího poznání ke složitějšímu, poté k následnému usuzování, opírajícímu se o Jungovu teorii typologie osobnosti. Za výchozí premisu tohoto postupu lze označit fakt, že osobnost má mnoho vrstev a projevuje se v ní společné působení vlastností, proto chování jedince nelze přičíst pouze jediné, byť sebevýraznější preferenci, ale vždy souladu všech, které je nutno správně interpretovat
(Čakrt, 2004, s. 119).
rozpoznat a
Vytvořené vlastní schéma pozorování a jeho
vyhodnocení přináší následující tabulka. 26
Tab. 4 Jednotlivé kroky hodnocení osobnosti na základě pozorování
Krok /preference
Charakteristika typů
1. Zaměření osobnosti 2. Základní funkce
Extroverze E
Percepce P (iracionální)
Introverze I
Úsudek J (racionální)
Úsudek J (racionální)
3. Dominantní funkce
Smysly SE
Intuice NE
Myšlení TE
Cítění FE
Smysly SI
Intuice NI
Myšlení TI
Cítění FI
4. Inferiorní funkce
Intuice NI
Smysly SI
Cítění FI
Myšlení TI
Intuice NE
Smysly SE
Cítění FE
Myšlení TE
5. Temperament
Smysly S Percepce P Dionýsovský
6. Celkové chápání světa
Intuice N Úsudek J Epimétheovský
Myšlení T Prométheovský
Percepce P
Cítění F Apollónský Úsudek J
Smysly S
Myšlení T Intuice N Intuice N
26
Percepce P (iracionální)
Myšlení T Cítění F
Pro názornou orientaci jsou zkratky opět vypůjčeny z dotazníku Isabel Mayersové a Kathryn Cook Briggsové
41
Hodnocení osobnosti účastníka, tak jak vyplynulo z vlastních zkušeností, je provedeno v šesti krocích. První tři kroky vyžadují soustředěné pozorování reakcí a posouzení míry intenzity jednotlivých sledovaných funkcí, následující tři kroky jsou již od typologie odvozeny. Krok 1: Stanovení zaměření osobnosti na základě preferované orientace, tj. přístupu ke světu (E – I) Krok 2: Určení základní funkce na základě zaznamenané preference percepce nebo diskursivního postoje (P –J) Krok 3:
Označení funkce dominantní na základě preferované kognitivní funkce (S-N-T-F)
Krok 4: Definice inferiorní funkce, která je protichůdnou k dominantní funkci, ale s opačnou orientací Krok 5:
Definování temperamentu pro určení dominantních povahových vlastností
Krok 6: Definice způsobu
celkového chápání světa a řešení problémů
na základě
kognitivních prostředků Ačkoliv lze stanovený postup určování typologie osobnosti zkoumaných osob považovat za méně exaktní než použití standardního dotazníku27, o
metodě pozorování rozhodly
tři
nejdůležitější aspekty: a) zachování slíbeného komfortu účastníkům výzkumu b) dlouholetá zkušenost s hodnocením postojů , chování a výpovědí c) vlastní pomůcka v podobě pozorovacího schématu, která analytickým způsobem umožňuje uspořádat základní dimenze typologie osobnosti.28
Jak je patrno z tabulky 4,
prvním krokem
k definování osobnosti musí být
označení
preference v dimenzi extroverze –introverze, která je zpravidla dostatečně nápadná. Pro správné rozlišení je důležité uvědomit si, zda v dané situaci posuzujeme personu či stínovou stránku těchto projevů vlastností. Zvláště u introvertů mohou být přechody mezi personou a stínem méně čitelné, neboť podle zkušených analytiků se introverti především na manažerských pozicích dokáží přinutit chovat se velmi extrovertně, neboť naše vnějšková kultura preferuje právě extrovertní chování (Čakrt, 2004, s. 32). Základní přehled vyjadřující
27
Současné možnosti testů, vyplývajících z Jungova typologického modelu , např. MBTI (Mayers-Briggs Type Indicator) či SLLP (Singer-Loomis Personality Profil) nebylo s ohledem na zvolenou metodiku výzkumu využito 28 Viz příloha č. 1 této práce
42
vztah mezi charakteristickými komponentami posuzovaných funkcí a projevem persony a stínu je uveden v následující tabulce 29. Tab.5
Přehled charakteristických komponent sledované funkce, projevu persony a stínové stránky (volně zpracováno podle Čakrta, 2004 a Smékala, neidentifikováno) Přístup ke světu – směr mentální energie EXTROVERZE (vnější)
INTROVERZE (vnitřní)
Charakteristické komponenty:
Charakteristické komponenty:
Iniciativa k podnětům -Expresivnost –VstřícnostParticipativnost – Energičnost – Společenskost
Reaktivnost na podněty -Rezervovanost-IntimitaUvážlivost-Klidné vystupování –Nezávislost
Projev persony ⇒ Sebeprosazení se v realitě života-v události, v kolektivu, v prostoru ⇒ Necenzurované vyjádření svých postojů Stínová stránka ⇒ Vyhýbání se záležitostem, které vyžadují rozvažování a klidné soustředěné úsilí ⇒ Touha po vlastním teritoriu, kde bychom mohli zpracovat vnější podněty ⇒ Uzavřenost, zamlklost ve vypjatých situacích
Projev persony ⇒ Odstup od reality ⇒ Krátkodobé přijímání rolí nebo jiných, požadovaných identit 30 Stínová stránka ⇒ Odsouvání úkonů, ke kterým je nutná interakce s ostatními ⇒ Nutkání ventilovat emočně vypjaté situace
Sledujeme charakteristické komponenty chování, reakce na podněty a projevy non-verbální komunikace, které jsou v rozpoznávání této dimenze dostatečně spolehlivé. Jung (1925) upozorňuje na výrazně odlišné projevy extroverze a introverze podle pohlaví. Druhým krokem je rozpoznání základní funkce na základě toho, zda vztah k sobě a k okolnímu světu vnímá individuum bezprostředně, s otevřenou myslí tj. percepcí nebo zprostředkovaně, na základě rychle vytvářených názorů , tj. usuzováním. Usuzování považuje
Jung za racionální funkci, protože hodnotí zkušenosti a vede
k vytvoření úsudku na základě zpracování informací buď myšlením nebo cítěním. Za iracionální funkce označuje percepci, která nemá hodnotící aspekty, opírá se jen o vnímání reality buď smysly nebo intuicí. Na základě druhého kroku dochází k definování typu do čtyř hlavních skupin: 1. Extrovertní racionální typ , jehož
chování
je podřízeno rozumovému úsudku.
Vědomě vylučuje vše, co je nahodilé a neodpovídá rozumu. Preferuje to, co se za rozumné pokládá obecně, nikoliv subjektivně .
29
Není totožná s pozorovacím schématem sledovaných směrů a chování, uvedené v příloze č.1
30
Čakrt (2004, s. 31) definuje personu introverů: „Jejich veřejná podoba se odehrává ve vypůjčeném čase a
prostoru“
43
2. Extrovertní iracionální typ preferuje absolutní sílu vjemu, který objektivně existuje a nepodléhá žádnému úsudku. Opírá se výrazně o zkušenost a řídí se podle objektivních faktorů vnějších podmínek. 3. Introvertní racionální typ se řídí rozumovým
úsudkem, vytvořeným na základě
subjektivního faktoru, který má pro osobnost tohoto typu větší hodnotu než faktor objektivní. Subjektivní faktor
však bývá pro svoji neviditelnost individuem
podceňován a znehodnocován. Podceněním vlastního principu vzniká nevyhnutelný sklon k egoismu a pocitu utlačování, čímž si zasluhuje předsudky extrovertů. 4. Introvertní iracionální typ je téměř nepřístupný jakémukoliv vnějšímu posouzení . Projevy navenek jsou rezervované, skryté, lhostejné, nejistota s neodůvodněnými rozpaky. Bývá považován za nejneužitečnější z typů, neboť mu chybí rozum a etika rozumu, protože život bohatý a mnohostranně vyvinutý se odehrává v nitru jedince. Základní funkce
rozhoduje o tom, jak jedinec žije svůj život. V případě bezprostřední
percepce svůj život prožívá , v případě preferovaného usuzování jedinec svůj život spíše řídí. V rozpoznání základní funkce můžeme hledat odpověď na jednu z položených výzkumných otázek. Třetím krokem stanovujeme funkci dominantní na základě preference komponent kognitivního stylu. Stejně jako u dimenze extroverze-introverze je třeba rozpoznat a odlišit, zda se jedná o projev persony či stínové stránky osobnosti. Souhrnný přehled základních údajů je uveden v následující tabulce 6. Tab.6
Přehled charakteristických komponent , projev persony a stínové stránky jednotlivých kognitivních funkcí (volně zpracováno podle Čakrta, 2004 a Smékala, neidentifikováno) Shromažďování dat a informací SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ
INTUICE
Charakteristické komponenty: Konkrétnost -Realističnost –Praktičnost -Empiričnost – Tradicionalismus Projev persony
Charakteristické komponenty: Abstraktnost – Nápaditost- Teoretizování –Formulace hypotéz – Originalita Projev persony
⇒ Punc spolehlivosti na základě zdůrazňované věcnosti, rozumnosti , exaktnosti v detailech ⇒ Člověk, „stojící oběma nohama pevně na zemi“ , za kterým jsou vidět výsledky
⇒ „Hráč, zůstávající nad věcí “, kterého zajímá podstata budoucnosti ⇒ Komunikace v metaforách, s barvitým líčením své výjimečnosti ⇒ Zřetelná potřeba odlišit se od ostatních ⇒ „Hnací motor budoucnosti“ - nositel vizí, podnětů a námětů, jejichž zdroj neumí přesně identifikovat
44
Stínová stránka ⇒ Odmítání pohledu do budoucna, formulací koncepcí a vizí ⇒ Katastrofické scénáře neúspěchu v nových či nejasných situacích ⇒ Strach z vlastních fantazií a vizí , kterým a priori nevěří a považují je za katastrofické možnosti
Stínová stránka ⇒ Přehlížení „přízemních“ realit života a podružných detailů ⇒ Nevysvětlitelný pocit nespokojenosti a netrpělivosti při dosažení dílčích cílů ⇒ Koncentrace na vnitřní pocity a potěšení , s ignorací reálných tělesných potřeb ⇒ Pohlcení světem, hromadění majetku, nenasytnost , chtivost , připoutanost k vlastnění prostoru i času Zpracování dat a informací
MYŠLENÍ
CÍTĚNÍ
Charakteristické komponenty:
Charakteristické komponenty:
Logičnost -Racionalita –Dotazování se -Kritičnost – Neústupnost Projev persony ⇒ Člověk mající „tvrdé, chladné srdce“, skrývající své emoce, které označuje za slabost ⇒ Zásadovost jednání, dovolávající se logiky věci a opírající se o intelektovou analýzu situace ⇒ Prezentace úspěchu na základě výkonů a konkrétních výsledků
Empatie – Soucítění - Přizpůsobivost –Tolerance – Citlivost Projev persony ⇒ Člověk s „měkkým srdcem“, preferující přátelské vztahy před osobním úspěchem a výkonem ⇒ „Ulamovač hrotů“, zabraňující vzniku konfliktů, preferující vyjednávání před vyhrocením situace ⇒ Vřelá prezentace hlubších citů , stavěná na odiv
Stínová stránka ⇒ Odmítavý, necitlivý přístup k problémům ostatních lidí ⇒ Rušivé, prudce se projevující nebo destruktivní city ⇒ Rigidní sympatie či antipatie v podobě předsudků ⇒ Černobílé vidění, dvouhodnotový svět , tendence k přehnaně vyhraněným vztahům ⇒ Depresivní stavy, spočívající ve strachu ze samoty a odmítnutí
Stínová stránka ⇒ Obcházení problémů, vyžadujících negativní hodnocení nebo souvisejících se špatnou zprávou ⇒ Dominantní a dogmatické názory, spojené s hyperkritickými a cynickými postoji ⇒ Tendence k rigidnímu „zatřídění“ostatních lidí ⇒ Zjednodušování sociální reality na základě zavalení mnoha myšlenkami a vnějšími podněty, které nedokáže uspořádat
Rozpoznání preferované funkce kognitivního stylu v oblasti vnímání reality, tzn. zda více využívá smyslů či intuice, je důležité pro posouzení zkoumané osoby, jak dokázala rozpoznat příležitosti ve svém životě a na jakou podobu těchto podnětů dokázala zareagovat. V případě preferování smyslového vnímání pravděpodobně reagoval jedinec pouze na skutečně zřejmé a viditelné příležitosti, kdežto v případě preferované intuice reagoval i na příležitosti, které jen tušil. Způsob zpracování informací napovídá o přístupu a vyhodnocení pravděpodobnosti, se kterou přistupuje člověk k jednotlivým příležitostem v průběhu svého života. V případě preference myšlení posuzoval zejména obsah a přínos příležitosti, kdežto při preferované funkci cítění vkládal do hodnocení emocionální prvky a posuzoval přijatelnost či nepřijatelnost příležitosti. 45
Třetím hodnotícím krokem získáme hodnocení osobnosti zahrnující individuální preferované postoje a vzorce chování v osmi odlišných typových skupinách - osm mentálních nástrojů k určení osobnosti. Zatímco extrovert svoji hlavní-dominantní funkci preferuje vůči světu, v případě introverta se dominantní proces obrací dovnitř osobnosti a světu se prezentuje jen funkce pomocná-doplňková, zatímco odvrácená-inferiorní funkce nabývá na významu v případě zvládání stresové situace. 1. Extrovertní myslící typ (TE) 31 se orientuje na dodržování pevných pravidel a principů, které vyžaduje i od druhých. Zajímá se o skutečnost, řád a hmatatelná fakta. 2. Extrovertní citový typ (FE) dodržuje konvence a dobře se přizpůsobuje době a prostředí. Projevuje se jeho nadšení a verva, které však nemají dlouhé trvání. Rád se zabývá svým osobním a společenským úspěchem. 3. Extrovertní smyslový typ (SE) se chová prakticky a věcně, zaměřuje se převážně na vnější události. Je přívětivý, rád zdůrazňuje smyslnost a popisuje svá nutkání. 4. Extrovertní intuitivní typ (NE) vyniká zpravidla jako charismatický vůdce, který dokáže riskovat zejména v nových věcech, ke kterým ho táhne jeho nevědomé porozumění. 5. Introvertní myslící typ (TI)se zabývá svými vlastními myšlenkami a zanedbává okolní svět. Prostřednictvím kladených otázek hledá porozumění sám v sobě. 6. Introvertní citový typ (FI) působí vyrovnaně, soběstačně a nepřístupně. Své záliby nachází často ve vážných věcech – hudbě, poezii a umění. 7. Introvertní smyslový typ (SI) potřebuje smyslové dojmy, které vnitřně zpracovává. Působí skromně a nápadný je zejména svým klidem a rozumovým sebeovládáním. Zdůrazňuje smysl pro krásu. 8. Introvertní intuitivní typ(NI) působí jako denní snílek , opírající se o své vlastní vnitřní vidění, které působí jako jasnovidectví. Zdůrazňuje své nepochopení v okolním světě, které však nedokládá přesvědčivými argumenty. (Zdroj http://jung.sneznik.cz/typy.htm)
Zatímco závěry prvních tří kroků byly získány pozorováním zkoumané osoby, následující tři kroky vyplývají z Jungovy teorie a jsou tedy usuzovány resp. z dané teorie odvozeny.
31
Zkratky se používají v dotaznících MBTI a zde jsou uvedeny pro lepší orientaci v označení funkcí
46
Stanovení inferiorní funkce je podle Junga důležité proto, že tato funkce stojí mimo naše vědomí a jejím prostřednictvím můžeme být ve styku s naším nevědomím.
Je spojena
s archaickou osobností v nás a probouzí naše primitivní chování obrácené do nepreferovaného prostředí. U extrovertů působí inferiorní funkce dovnitř a u introvertů navenek.
Zatímco
z hlediska vědomí považujeme inferiorní funkci za slabou, není tomu tak z hlediska její síly, která
působí nezacíleně a eruptivně.
Spouštěcím mechanismem inferiorní funkce jsou
situace, v nichž je snížena naše úroveň vědomí32 jako např. v důsledku únavy, stresu, nemoci, požití alkoholu či drog, ale také při náhlém dílčím neúspěchu, na který jsme nebyli dostatečně připraveni. V této situaci přestáváme věnovat pozornost svým spolehlivým funkcím, které přestávají fungovat tak, jak jsme na ně zvyklí. Inferiorní funkce přebírá vlastnosti a chování stínu, včetně projekce do okolí. Jedinec zastává absolutistické postoje, v jeho řeči se zvyšuje výskyt slov
„nikdy“, „vždycky“, „pokaždé“, „v životě“ a jiné, které mají expresivní
charakter. Místo obvyklého nadhledu je „postižen“ tunelovým viděním, soustřeďuje se na výsek reality, který zveličuje a interpretuje mimo skutečné proporce. Ztrácí smysl pro humor, bere věci „smrtelně vážně“ a nesnese jejich zlehčování. Inferiorní funkce dokáže napáchat značné škody tím, že odhalí naše „temné – stínové stránky“, jejichž prapůvod má své historické kořeny v produktech kolektivního nevědomí tj., v archetypech. (Čakrt 2004, s. 94-96) . Pátým, stejně neopomenutelným krokem, jako všechny předcházející, je i poznání co nejvýstižnějších charakteristik chování jedince, jeho temperamentu, které rovněž využití Jungovy typologie umožňuje. Prostřednictvím temperamentu jsou vytvářeny maximalisticky diferencované skupiny lidí na základě podobných vlastností, i když mezi nimi existují velké rozdíly. Podle studia Kerseye a Batese (1978), kteří se dlouhodobě studiem temperamentů zabývali a jejichž dílo Please Understend Me je základní prací v tomto oboru , můžeme temperament považovat za základní ukazatel určující naše chování. „Je tomu tak proto, že chování je nástrojem toho, co v životě chceme, co musíme mít, abychom uspokojili svou touhu po něčem, pro co žijeme. Temperament, se kterým jsme se narodili,
v nás zanechává
neukojitelný hlad, který je denně nutno nasytit. ( Kersey, Bates , 1978, s.30 : v Čakrt, 2004, s.121,). Je-li v souladu s těmito závěry temperament
zdrojem našich motivů, pak lze
předpokládat, že motivy jako jedna z definovaných složek úspěchu člověka jsou víceméně konstantní a jejich zdroje nalézáme právě v temperamentu jedince, proto je ho třeba identifikovat. 32
Jung používá francouzský termín „abaissment du niveau mental“
47
Ke stanovení temperamentu je důležitým klíčem preferovaný způsob příjmu informací, tj. způsob percepce. Prostřednictvím vjemů je vytvářena prvotní realita a ta se výrazně liší podle toho, zda upřednostňujeme vnímání smyslové či intuitivní. Vnímáme-li svět smysly, pak vnímáme všechno skutečné a konkrétní. Z hlediska temperamentu je důležité, jak tyto informacemi individuum využije. Zda se bude snažit je uzavřít, organizovat a systematicky z nich odvodit konečný úsudek nebo zda je pouze vezme na vědomí, bude vyhledávat další a ponechá je v otevřené rovině. V prvním případě, při němž dochází ke spojení smyslů a usuzování, pojmenoval Jung temperament Epimétheovský33.
Spojení smyslů a vnímání
nazývá temperamentem Dionýsovským. (Jung, 1925, s.193-239). Je-li preferovaná intuice, která se zaobírá abstraktními daty, různými možnostmi a kombinacemi, věcmi, které ve skutečnosti vůbec nenastaly, pak je pro temperament důležité, jak jedinec dále tyto informace v mysli zpracuje . Bude-li preferovat objektivní myšlení, pak jeho temperament nazývá Jung Prométheovským, zpracuje –li je subjektivním cítěním, pak tento temperament nazval Apollonským. Podíváme-li se na jednotlivé temperamenty v kontextu motivů, pak je lze kategorizovat následovně: Průvodním znakem Dionýsose v římské mytologii je volnost a nevázanost, která se vzpírá jakýmkoliv poutům, vazbám a závazkům (SP). Život žije v současnosti , netouží po hromadění majetku a bohatství. Jen v průběhu a procesu činnosti nachází smysl, stejně tak jako v nástrojích, které mu slouží bez ohledu na dosažení cílů. Zvláštní druh sebedůvěry mu dodává odvahu k situacím, kde je třeba rychlého rozhodování a bohatých akcí. Nejlépe se tomuto typu daří pod tlakem událostí, v nebezpečných a rizikových situacích, zvláště je-li u toho obecenstvo. Motivem se pro něj stává každá situace, kterou prožívá. Svůj úspěch spojuje se životními zážitky, kterými během života doslova proletěl, odvahou, nasazením, chytrostí a perfektním načasováním jednotlivých kroků. Neúspěch prožívá lépe než ostatní, protože ho vnímá pouze v daném okamžiku a již zítra je pro něj dávnou minulostí. Epimétheovský typ (SJ) je povolán k tomu, aby sloužil a byl užitečný v té skupině, ke které náleží . Jeho hlavním motivem je čisté svědomí, že udělal vše, co se od něj očekávalo a bylo v jeho silách. Potřebuje pevná a spolehlivá pravidla, jasnou vizi a nedvojznačná očekávání.
Motivem je uspět i v běžných situacích, neboť je stále jakoby prostoupen
nádechem pesimismu a opatrnosti. Proto se jeho záliby a koníčky budou soustředit do oblasti, kde svoje potřeby sloužit ostatním bude uspokojovat. Potrpí si na všechny vnější formální
33
V pojmech MBTI je temperament Epimétheovský označován
Prométheovský NT a Apollonský NF.
48
zkratkou
SJ, Dionýsovský zkratkou SP,
znaky, tituly, statusové symboly, privilegia, ceremoniály a nejrůznější oficiality, při kterých se jakýmkoliv způsobem ocení jeho zásluhy, v nichž hledá naplnění svého poslání. Za neúspěch chápe situace, ve kterých z jakýchkoliv důvodů selhal, protože jeho posláním je absolutní spolehlivost a každodenní, nikdy nekončící plnění povinností. Při neúspěchu má tento
typ
tendence
ke
katastrofizujícím
sklonům
a
nikdy
nekončícím
obavám
z nepravděpodobných kalamit, které se stávají novým hnacím motorem jeho oddaného života druhým. Pojetí Prométheovského temperamentu (NT) je založeno na zřetelné touze po moci, spojené s využíváním svých intelektových nástrojů, dovedností a zručností. Všechny kroky, vedoucí k vyšší schopnosti a způsobilosti jsou pro něj hlavními vnitřními motivy. „Hungry eyes“ po poznání mu činí z učení celoživotní úvazek 24 hodin denně. Nestačí mu chtít být kompetentní, musí kompetentní být, ať vykonává jakoukoliv pozici . Zde nachází podněty a sílu zvládat trvalé puzení k dosahování výkonu. Touha dosáhnout dokonalosti v tom co dělá je jeho největším hnacím motorem. Za neúspěch považuje zjištění svých nedostatků a chyb, za které se dokáže vnitřně potrestat . Kritiku přijímá pouze od těch, které sám uznává, i tak má tendenci nepřijímat bezvýhradně jejich názory. Za atribut úspěchu považuje práci a povolání, které si vybral, uznání a ocenění jeho výkonu, který i přes aplaus okolí sám nepovažuje za dostatečně perfektní. V procesu zdokonalování nikdy neskončí, neboť výšku své laťky si sám nastavuje tak vysoko, jak mu to obklopující prostor dovoluje. Díky silné orientaci na budoucnost je stále otevřený změnám, novým myšlenkám a nápadům, které jsou pro něj další inspirací. Charakteristické rysy Apollónského typu vycházejí z intuice a cítění, které mu dávají nádech zvláštnosti a výjimečnosti . Jeho motivy jsou obtížně specifikovatelné, protože hledá především sám sebe, své já a svůj smysl života. Dosažení cíle není pro něj hnacím motorem. Být sám sebou , mít svůj svět je to, co jej udržuje v činnosti, jeho nejsilnější motivační silou. Sliby, kterým bylo dostáno,
považuje za svůj úspěch, každý nesplněný slib bere za svoji
porážku a vůbec mu nezáleží na tom, zda se jedná o sliby jeho či sliby okolí. Touží po jedinečnosti, výjimečnosti a pozornosti, kterou mu okolí věnuje
ne pro jeho výsledky,
výkony, ale pro něj samotného . Všemu co dělá, přikládá nějaký symbolický význam, touží být oceněn, obdivován nebo alespoň vzat na vědomí díky svým myšlenkám a formování postojů druhých. Za svůj neúspěch označuje nezájem okolí, který dokáže díky citlivosti definovat z verbálního i neverbálního projevu. Opomenutí nějakých zaběhnutých rituálů a ceremoniálů těžce nese, obrací se do své introspekce a hledá zdroj své prohry sám v sobě. Podoba jeho úspěchu se pojí s prožitky za hranicí pouhé události, spojené s romantickými 49
mezilidskými vztahy a aktivací svého potenciálu, které nikdy neoznačí za maximální. Tím si udržuje neustálé vnitřní pobídky k sebeaktualizaci, zdokonalování sebe sama a to nikoliv prostřednictvím akce, ale interakce, nikoliv vědomostí , ale mezilidských vztahů. (Čakrt, 2006, s. 88-130)
Šestým, závěrečným krokem je stanovení dispozic pro chápání světa a řešení problémů vyplývajících z poznatků Junga, že každý člověk inklinuje k jedné z možných kombinací typů na osách percepce a usuzování. (Smékal, neidentifikováno). Jestliže temperament (identifikovaný v pátém
kroku)
je pro nás zdrojem
motivů,
celkové chápání světa
(identifikované šestým krokem ) je důležité z hlediska toho, jak přistupujeme k jednotlivým příležitostem, s kterými se ve svém životě setkáváme a jak na ně reagujeme. Opět získáme čtyři
odlišující
se
typy
jedinců,
které
budou
charakterizovány
podle
Smékala
(neidentifikováno), jenž vychází z poznatků Myersové a Briggsové. 1. Typ praktický, neosobní , přízemní (ST) přistupuje k řešení problémů analytickým způsobem, prostřednictvím smyslového vnímání spojeného s myšlením, tj. použitím logických prostředků. Zajímá se o fakta, data, čísla, která interpretuje přesně, uspořádaně a jednoznačně. Cení si
efektivity a produktivity své práce, proto se
zaměřuje na krátkodobé problémy, na které mu postačují standardní metody k řešení. (podle Hellriegel, Slocum, 1975) 2. Typ praktický , společenský, družný (SF) opírá své chápání světa o preferované smyslové
vnímání, které prostřednictvím cítění hodnotí. Jeho praktické zájmy se
dotýkají ostatních lidí. Oceňuje otevřené a vlídné prostředí, bez jakékoliv nejednoznačnosti, kde lidé mezi sebou mají dobré vztahy a dobře spolu komunikují (Killman, 1975). Těmto jedincům chybí čas i sklon k vytváření globálních reflexí problémů, proto se spíše zaměřují na rozpoznání drobných aspektů problémů , které se pokoušejí řešit. ( Hellriegel , Slocum, 1975). 3. Typ neosobní, invenční, koncepční (NT) má zdroj nových nápadů ve své intuici kombinované s logickým myšlením. Tím směřuje ke koncepčnosti za pomoci využití neosobních analýz, v nichž spatřuje nové možnosti a příležitosti. I když své nápady často šíří mezi ostatní, v řadě případů zůstává nepochopen, zejména když při řešení problémů spoléhá díky své intuici na náznaky a skryté možnosti, které ostatním lidem zůstávají utajeny. 4. Typ vřelý, entuziastický, s hlubokým vhledem (NF) využívá tvůrčího přístupu, vyplývajícího z intuice a vztahové orientace, ke které dochází díky hodnocení reality 50
prostřednictvím cítění. Tím získává značný vhled do jádra věci, zejména hrdých a všeobecných problémů, o které se aktivně zajímá. Při řešení problémů mnohdy tyto typy působí jako „snílci“, jsou však vytrvalí a angažovaní zejména tam, kde jejich řešení přináší užitek i ostatním . (Kilmann, 1975). Zcela záměrně byl vynechán popis 16 osobnostních typů, které jsou logickým vyústěním poznatků, využívaných v technice MBTI. Tento „moderní“ nástroj zkoumání osobnosti je připomínán pouze
jako vyústění Jungovy typologie do teorie Myersové a Briggsové,
nacházející v současné době
uplatnění nejen v psychologii, ale i v personalistice. Díky
svému deskriptivnímu , nikoliv hodnotícímu charakteru je lépe přijímán než jiné osobnostní testy34. Respektování komunikace a usnadní
typologie zkoumaných účastníků celkově umožní lepší průběh interpretaci získaných výstupů. Celkem je možno použít popis
osobnosti na základě 26 různých variantních hodnocení uvedených v této práci. Tím získáváme bohatou datovou základnu vypovídající o výzkumném vzorku, jejichž správnou analýzou můžeme saturovat oblasti, které se výzkumného problému bezprostředně dotýkají , tj. orientace a postoje, vnímání příležitostí, usuzování pravděpodobnosti, způsob prožívání života, preferované vzorce chování , motivy, přístup k řešení problému. Tab.7 Uspořádání výsledků hodnocení na základě šesti provedených kroků v posuzování osobnosti Posuzované kritérium Směr životní energie Zdroje percepce a zdroje úsudku
Přínos hodnocení v jednotlivých oblastech na základě preferencí Orientace, postoje EXTROVERZE I INTROVERZE I Iracionální percepce příležitostí Racionální usuzování pravděpodobností SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ S
Základní funkce
Extrovertní racionální typ E-J
Dominantní funkce
Extrovert myslící typ (TE)
Extrovert citový typ (FE)
Temperament
Dionýsovský typ S-P
Chápání světa
Typ praktický, neosobní , přízemní S-T
34
INTUICE MYŠLENÍ N T Způsob prožívání života Extrovertní Introvertní racionální iracionální typ typ E-P I-J Preferované postoje a vzorce chování Extrovert Extrovert Introvert introvert smyslový intuitivní myslící citový typ typ(SE) typ(NE) typ (TI ) (FI) Motivy Epimétheovský typ Prométheovský typ S-J N-T Přístup k řešení problémů Typ praktický , Typ neosobní, společenský, družný invenční, koncepční S-F N-T
Soudím tak na základě vlastní zkušenosti s technikou MBTI
51
CÍTĚNÍ F Introvertní iracionální typ I-P Introvert smyslový typ(SI)
Introvert intuitivní typ(NI)
Apollónský typ N-F Typ vřelý, entuziastický, s hlubokým vhledem N-F
Závěr : Znalost typologie osobnosti, rozpoznání základních, dominantních a zejména inferiorních funkcí, tj. méně vyvinuté či nevědomé stránky osobnosti, kterou označuje Jung za „shadow side35“, výrazně přispívá k detekování zkoumaného problému v celém kontextu. Získané poznatky naleznou praktické uplatnění při
zařazení
účastníka výzkumu
do
některého z typů osobnosti podle toho, jak bude reagovat zejména v následujících oblastech: ⇒ Preferované postoje k vlastnímu životnímu příběhu – proaktivní
nebo reaktivní
přístup vypovídá o extroverzi či introverzi ⇒ Fixace na přítomnost nebo orientace na vidění věcí do budoucna
identifikuje
iracionální vnímání příležitostí prostřednictvím smyslů či intuice ⇒ Reakce na zjištěné rozpory ve vyprávění životního příběhu
definuje schopnost
diskursivního usuzování myšlením či cítěním ⇒ Schopnost vést dialog, snaha porozumět druhým vypovídá o preferovaných postojích a vzorcích chování a přímo detekuje extrovertní citový typ ⇒ Aplikace syndromu vařené žáby – schopnost předvídání situací v průběhu života a rychlost reakce na klíčové události, které se vyskytly, identifikuje iracionální percepci příležitostí prostřednictvím smyslového vnímání či intuice ⇒ Přístup ke zkušenosti – uchování v paměti či přesouvání duševní energie /vytěsnění , sublimace, označuje schopnost racionálního usuzování pravděpodobnosti ⇒ Prokázaná schopnost vidět nově – flexibilita nebo zjevná rigidita, přijímání nových pravidel jednání nebo stereotyp myšlení a přístupů identifikuje přístup k řešení problémů ⇒ Nacházení svého „satana“ jako retardér úspěchu – hledání viníka v sobě i vně , umění označit neschopnost, vidět věci v souvislosti, touha po dokonalosti jako priorita motivace vypovídá o temperamentu zkoumaného účastníka
2.3.3 Kvaternita Kvaternita v pojetí Junga je jedním z nejuniversálnějších archetypů a osvědčuje se jako jedno z nejužitečnějších strukturálních schémat pro orientační funkci vědomí. Symbolizuje celostnost – symetrický obraz rozčleněný na čtyři části. Chceme-li vyřknout jakýkoliv celostní soud, musí mít alespoň čtverý aspekt. Vše co můžeme identifikovat čtyřmi pojmy
35
Stínová strana
52
symbolizuje myšlenku celistvosti. Město se čtyřmi branami; jedinec, který vlastní čtyři brány k světu ve formě čtyř psychických funkcí; čtyři jsou světové strany i ramena křesťanského kříže. (Jung, 1993, s. 132-133) . Tvoří-li vybraná část Jungova díla jeden z teoretických pilířů této práce, nabízí se i možnost využít dodržování principu kvaternity zejména v těch pasážích, kde je kladen důraz na komplexnost přístupu36. To však neznamená, že tím nemůže dojít k rozšíření pohledu o další významné znaky či oblasti příslušné pasáže. Kvaternita v pojetí této práce slouží jako výchozí princip pro hledání opěrných bodů k jednotlivým názorům a podpoře stanovisek. V prvním případě byla kvaternita dodržena při vymezení vlastního pojmu životní úspěch, jehož dosažení je postaveno na čtyřech základních prvcích (vnější faktory, vnitřní uspokojení, výběr následníka, uznání následníka). Obdobně lze chápat, identifikovat a uspořádat obraz zdrojů , které míru dosaženého úspěchu přímo úměrně determinují. Při jejich definici vycházím z výše popsané Atkinsonovy motivační teorie, která matematicky vyjadřuje úspěch jako součin tří významných znaků závislých jak na samotném jedinci, tak na cílovém objektu jeho zaměření. Pro dodržení přístupu kvaternity (alespoň čtverý aspekt) byla Atkinsonova teorie motivace doplněna o čtvrtý znak, tj. o strukturu osobnosti v pojetí Jungovy typologie, která je individuální charakteristikou a při dosahování úspěchu hraje také svoji roli. Tím můžeme znázornit symetrický obraz zdrojů životního úspěchu, respektující pojetí kvaternity, který však nemusí být konečný. Umožňuje však stanovit základní směr, kterým se bude prováděný výzkum ubírat. Pro dosažení a udržení potřebné rovnováhy života by měly být tyto zdroje vyváženě využívány. Výzkumné otázky se netýkají jen zdrojů úspěchu, ale i jeho překážek. Nerovnováha mezi jednotlivými zdroji může být právě jedním z retardérů úspěchu, což lze vysvětlit na následujícím příkladu: Jestliže se v životě jedince objeví řada příležitostí, u kterých je však malá pravděpodobnost, že je bude umět úspěšně zrealizovat, pak dosažení úspěchu je stejně nepravděpodobné jako v situacích, o nichž s vysokou pravděpodobností ví, že by ho k úspěchu dovedly, ale život mu tyto příležitosti nedopřeje nebo na ně nedokázal včas zareagovat. Reagování na příležitosti, tj. zdroj, kde je jen malá pravděpodobnost, vede zpravidla k neúspěchu. Vedle vlivu vnějších podmínek se uplatňuje i vliv individuálních podmínek, které musí být také v rovnováze, neboť sebelépe strukturované postojové a kognitivní funkce nevedou k úspěchu, nemá-li jedinec své schopnosti podepřeny adekvátními motivy.
36
Uplatněním kvaternity při vytyčování opěrných bodů není dotčena metodologická triangulace, na které je postaven metodologický rámec výzkumu a zajišťována jeho validizace
53
Dosažení úspěchu je tedy závislé minimálně na vyváženosti čtyř základních aspektů: umění reagovat jen na ty příležitosti, u kterých dokážeme odhadnout pravděpodobnost zdaru na základě rozpoznání svých osobnostních předpokladů a motivů, které nás k nim vedou. Obr. 8 Grafické znázornění symetrického obrazu zvažovaných zdrojů životního úspěchu
STRUKTURA OSOBNOSTI,
Vliv individuálních podmínek
postojové a kognitivní dimenze
PŘÍLEŽITOSTI, které život přináší a na který jedinec reaguje
Vliv vnějších podmínek
PRAVDĚPODOBNOST, kterou vyhodnotí jedinec na základě zkušeností
MOTIVY, zdroje aktivity, determinovány temperamentem
Další z oblastí, kde bylo využito celostního přístupu v podobě kvaternity jsou motivy, které tvoří jeden z důležitých, ale nejobtížněji sledovatelných ukazatelů v dosahování úspěchu, protože v řadě případů jsou řízeny spíše podvědomím jednotlivce než aktivně a cíleně zaměřeným chováním . Hledání motivů , které lze definovat prostřednictvím „hladových úst37“, které musíme trvale sytit
při dosahování úspěchu,
považuji pro stanovení směru výzkumu za stejně
důležité jako definování zdrojů. Vytváří základní osnovu pro analýzu dat a stejně jako zdroje nemusí být čtyři „hladová ústa“ konečná. Podmínka kvaternity jako celostního soudu je však naplněna. • Práce, nutná aktivita, která zajišťuje přežití jedince ve vnějším světě, vytváří zdroj bohatství, lze ji objektivně hodnotit v závislosti na očekávání okolí. • Uznání
je zdroj prestiže naplňující vnější znaky úspěchu a současně přispívá
k vnitřnímu uspokojení, lze je objektivně hodnotit v závislosti na očekávání okolí. • Zájem jako zdroj spokojenosti je smyslem života, který vyvolává pocit radosti a štěstí – záležitost subjektivních pocitů jedince. • Nepoznání je zdrojem frustrace, která subjektivních pocitů jedince.
37
Metafora, dokreslující snahu o zachování Jungova přístupu
54
ponechává
sny a touhy – záležitost
Obr. 9 Grafické znázornění výchozích – zvažovaných zdrojů motivů
pocit
ZÁJEM: zdroj zábavy smysl života, který vyvolává pocit radosti
PRÁCE: zdroj bohatství Objektivní stav Subjektivní
nutná aktivita, která zajišťuje přežití
UZNÁNÍ:
zdroj prestiže to, co přispívá
k vnitřnímu uspokojení
NEPOZNÁNÍ: zdroj frustrace to,co ponechává sny
Žádný z motivů by neměl v životě nabývat výrazné převahy. Přílišná zaměřenost na motivy naplňující očekávání skupiny, do které jedinec náleží a nezvyk hledat motivy i ve svém vnitřním světě, může vést k pocitům nenaplnění smysluplnosti života. Naopak výraznou preferencí motivů vycházejících ze subjektivních pocitů získává jedinec „nálepku“ podivína či outsidera nenaplňujícího očekávání jeho okolí. Při posuzování osobnosti jedince podle Jungovy typologie je princip kvaternity zajištěn v plném rozsahu, neboť je jejím výchozím atributem.
Závěr : C.G.Jung je, nikoliv nadneseně, nazýván psychologem 21. století . Smékal (1991) uvádí, že jeho dílo má charakter moderního a na konkrétní zkušenosti s lidmi založeného průvodce duchovním vesmírem. O tom, že lze jeho myšlenek využít jako teoretického rámce manažerského výzkumu zcela reálného fenoménu jako je úspěch, svědčí jeho nadčasovost zejména v objevování, zkoumání a pochopení osobnosti zevnitř. Respektování pojetí kvaternity v těch částech, kde chceme dosáhnout komplexnosti přístupu, poskytne deskripci zkoumaného problému v adekvátním rozsahu a umožní lépe rozpoznat jeho příčiny.
2.4 Konfrontace názorů rozdílných autorů Vybrané oblasti Atkinsonova a Jungova díla staví teoretický rámec této práce na pilířích klasické psychologie. Hledala jsem však i jiné podněty, které by mohly přispět a obohatit zkoumané téma o rozdílné pohledy a to nejen z časového, ale i interdisciplinárního hlediska. 55
Z množství prostudované literatury jsem vybrala dva tituly, které pro mne znamenaly další posun v uvažování o výzkumném problému, přestože každý se ubírá zcela jiným směrem. Dílo „Divotvorná moc správného myšlení“ O.S. Mardena vyšlo již v roce 1937. Zabývá se filosofickými aspekty životního úspěchu a opírá se o veskrze duchovní hodnoty. D.L.Dotlich a P.C. Cairo se ve své publikaci „Proč ředitelé selhávají“, vydané závěrem roku 2006 zabývají různými modely manažerského chování, které vedou lidi k neúspěchu. Kniha pojednává o „…novodobých ikarech, kteří padli z výšky. Je o lidech, kteří nepostřehli , že se kdysi úspěšný způsob chování stal pastí.“
38
Obě tato díla od sebe dělí téměř 70 let,
přesto lze z jejich obsahů čerpat inspiraci a podněty, týkající se položených výzkumných otázek.
2.4.1 Téma úspěch v pojetí O. S . Mardena O.S. Marden se zabýval novými směry v dosahování úspěchu na přelomu 19.a 20. století.39 Přemostil historicky omezené vnímání úspěchu o populární, nové a komplexnější pojetí, které později převzali významní autoři – Napoleon Hill, Clement Stone, Dale Carnegie, Anthony Robbins, Stephen R. Covey a Brian Tracy. Své dílo „Divotvorná moc správného myšlení“ uvedl následujícím citátem na předloze knihy: Každý člověk je stavitel vlastního života. Cokoliv uvádíme v život, odehrávalo se nejdříve v naší mysli. Jsme výslednicí své mysli , lidského ducha“ (Marden, 1937). Úspěch závislý na stavu naší mysli chápe jako nezadatelné právo každého člověka.
Kdo chce
dosáhnout úspěchu, musí na úspěch stále myslet. Myšlenky jsou magnetem, který přitahuje věci jim odpovídající. Myslíme-li pozitivně, přitahujeme úspěch, myslíme-li negativisticky, úspěchu nikdy nedosáhneme. Nelze vytvořit opak toho, čeho je plná mysl – naše rozpoložení je vzor, podle kterého utváříme svůj život. Optimismus je tvůrčí, pesimismus záporný a bořivý. Člověk kladných schopností je silný. Kladné myšlenky působí tvořivě, naopak vše co vyvolává nelad, porušuje základní podmínky dosažení úspěchu. Mnozí lidé kráčí životem někde uprostřed mezi úspěchem a neúspěchem, mezi bohatstvím a chudobou. Časem jsou produktivní a tvořiví, časem negativní a neplodní, proto je tak obtížné úspěšného člověka identifikovat. Zvyk očekávat od sebe sama jen velké věci
38
R. Bahbouh – zadní strana knihy
39
V roce 1897 založil v USA časopis Úspěch, v němž prezentoval řadu svých originálních myšlenek. Časopis zanikl po jeho smrti.
56
vyzařuje z našeho nitra – sebepodceňování je zločin, protože každý náš úspěch má svůj původ v naší mysli. Analyzujeme-li velikost úspěchů a individuí, která jich dosáhla, vždy se objeví jejich nejvýraznější vlastnost = sebedůvěra, tj. vyhýbání se pochybnostem o sobě samém. Je třeba si dodávat odvahu autosugescí, která má ohromující účinky. Rozhodnost a vytrvalost, kterou pro dosažení úspěchu potřebujeme, náleží jen vítězům. Soulad a harmonie je naší vnitřní silou. Bázeň a strach přitahuje právě to, čemu se chceme nejvíce vyhnout. Závěrem první části uvedl následující výrok (Marden, 1937, s.14): „Pokud má člověk toliko ideál hadrníka, hadrníkem zůstane. Touha musí vykrystalizovat v naše odhodlání. Všechen proud myšlenek musí téci k našim stanoveným cílům.“ Druhou část svého díla zahajuje
slovy (Marden,1937, titulní strana ): „Cokoliv
podnikáš, konej dokonale“ . Nedbalost chápe jako zločin, spolehlivost jako věc našeho svědomí. Každá nedokonalá práce činí člověka neschopnějším. Děláme-li svoji jedinou práci dokonale, je to pro svět více, než když děláme tisíc nedokončených věcí. Nedbale vykonaná práce snižuje naše sebevědomí a sebeuvědomění. Ctižádost a ideály jsou zdrojem našeho úspěchu, naopak nedbalost a nevědomost jsou zdrojem našich neúspěchů. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že provádíme zcela obyčejné věci neobyčejně. Důležitou značkou úspěchu je naše vřelá touha vyhovět svým povinnostem, být dokonalým ve všech maličkostech, stejně jako ve velkých věcech. Slova „skoro“ a „dokonale“ dělí nepřekonatelná propast. Neúspěchu se vyhneme tím, že nebudeme dělat skoro všechno, protože právě to, že dělali věci skoro správně, přivedlo řadu lidí k úpadku. Každý odklon od správného jednání nás činí nešťastnými, nespokojenými a neúspěšnými. Druhá část díla je zakončena myšlenkou, že úspěch nám zajistí to, že cokoliv děláme, děláme zdvořileji, přístupněji, taktněji, veseleji, důvěřivěji a energičtěji, to znamená lépe než ostatní. Ve třetí části se Marden zaměřil na hospodárnost jako podmínku životního úspěchu a základ veškeré velikosti člověka. Hospodárnost chápe jako racionální umění řídit svoji osobnost, čas, záležitosti, peníze, tzn. nejmoudřejší vydávání všech životních zdrojů, které máme. Hospodárnost je uplatňování zdravého rozumu v každodenní práci. Nehospodaříme-li se svým časem a se svými penězi, nemáme naději dosáhnout úspěchu. Kletba závodit s jinými nás zbavuje vnitřní spokojenosti a ruší náš duševní klid. Spořivost je chápána jako počátek úspěchu, nesmíme však šetřit na základech, protože kdo málo zasévá, málo sklidí. Strategie lidského úspěchu spočívá v tom, že neplýtváme vhodnými příležitostmi, časem ani životními silami. Nevykonáváme nevýznamné věci, můžeme-li vykonávat věci vyšší významnosti. Neztrácíme čas s věcmi, které se nás netýkají. Maření času je největší 57
chyba a nejničivější síla v našem životě. Závěrečné motto kapitoly, věnované hospodárnosti zní (Marden, 1937, s.74): „Zasévej čin – sklidíš zvyk, zasévej zvyk – sklidíš charakter, zasévej charakter – sklidíš osud.“ Poslední kapitola Mardenova díla je věnována ctižádosti. „Ctižádost je vzpruhou, jež působí, že dokážeme bojovat s osudem. Je to povzbuzení samých nebes, jímž se cíl činí velkým a dosažení jeho větším.“ (Marden, 1937, s. 75). Nepřítelem zdravé ctižádosti je lenost. Naše úspěchy se musí stupňovat. Kdokoliv je spokojen s tím, co již dosáhl a soudí, že už dosáhl nejvyššího bodu, nebude více pokračovat. Svůj úpadek začínáme tím, že jsme spokojeni s životem, který žijeme, dílem, které konáme, myšlenkami, kterými se zaobíráme a sny, které sníme. Ctižádost nezná hranici věků, je nutné jí věnovat péči a ošetřování, potřebuje být krmena, abychom udrželi při síle svůj zájem. Spokojíme-li se s malým úspěchem, kterého jsme dosáhli , zmizí naše ctižádost a nastává letargie, která nás uspí. Opravdu velcí lidé nikdy nedosáhnou svého cíle, protože neustále rozšiřují svůj obzor, nabývají širšího rozhledu a s jejich činy roste i jejich ctižádost dosáhnout větších úspěchů. Nikdo nemůže říct, že dosáhl životního úspěchu, když před ním leží řada dalších skutečných příležitostí. Pozor musíme dát na to, aby naše ctižádost nepřerostla ve ctižádost chorobnou. Chorobná ctižádost je podobná ptáku, jehož žravost je neukojitelná. Čím více žere, tím je jeho žravost větší. Lidé s chorobnou ctižádostí žijí nereálný život. Všechno co dělají je klam, cítí jen chmurnou chamtivou náladu, která je kletbou jejich štěstí a spokojenosti. K dosažení úspěchu nestačí jen schopnosti, vzdělání a zdraví. Statisíce lidí mají toto všechno a přece se jejich životní úspěch nedostaví. Chybí jim pevný cíl, kterého chtějí ve svém životě dosáhnout. Své, na tehdejší dobu originální myšlenky, zakončil závěrečným poselstvím: „Chcete-li uskutečnit své sny , musíte vykonat 3 věci: Představit si své sny jako vidinu, soustředit se na tuto vidinu, pracovat na tom, abychom udělali z vidiny skutečnost“ (Marden, 1937, závěrečná strana). Tyto myšlenky plně odpovídají v současné době užívanému pojmu life-management, který je jednou z výzkumných oblastí této práce.
Závěr: Ve svém díle Marden označil zdroje, které musí člověk toužící po dosažení úspěchu v sobě nalézt a trvale rozvíjet. Nejsou to jen vlastnosti, ale i příležitosti, se kterými se musí naučit hospodařit. Proti těmto zdrojům si vytváří vlastní zábrany, jejichž překonávání musí být vědomým a cíleně směřovaným aktem. Jeho myšlenky o zdrojích úspěchu korespondují se zvolenou Atkinsonovou teorií
motivace, kterou doplnil
osobnosti, jimiž lze dosáhnout životního úspěchu. 58
o výčet vlastností ve struktuře
2.4.2 D. L. Dotlich a P. C. Cairo Téma díla „Proč ředitelé selhávají“, (Dotlich a Cairo, 2006) se bezprostředně dotýká výzkumného problému. Spadá do oblasti manažerské literatury popisující behaviorální fenomén - selhání člověka v určitých situacích. Zvláště pod vlivem stresu se u lidí projevuje chování, které může zničit jejich kariéru i osobní život. Svoje závěry opírají Dotlich a Cairo o výzkum
amerického psychologa
R. Hogana (2003) v oblasti „nástrah“ vedení lidí,
založený na poznatcích o struktuře osobnosti. Zabýval se „odvrácenou stránkou“ manažerů, která je poškodila nejen v kariéře , ale měla negativní dopad i na jejich firmy. Za prospěšné vlastnosti, společné všem úspěšným vůdcům, autoři označili: ⇒ Vnitřní integrita – dokázat dodržet slovo, nedělat rozdíly mezi lidmi a mluvit pravdu ⇒ Rozhodnost – činit rozumná, obhajitelná rozhodnutí ve správný čas ⇒ Kompetentnost – bezpečně rozumět aspektům svého oboru ⇒ Vizionářství – dokázat sdělit své představy týmu a vysvětlit, jak tato vize týmu v budoucnu prospěje ⇒ Skromnost ⇒ Fenomenální vytrvalost Vycházeli ze závěrů Kauzese a Posnera (2002) a Collinse (2002), obohacené o poznatky z rozsáhlého studia emoční inteligence D. Golemana (1995-2001), které
podporují
stanovisko, že selhání častěji souvisí s tím, jací lidé jsou, než s tím, co vědí a jak jsou chytří. Ve zvládání negativních impulzů, překonávání nástrah sebereflexí a kvalitní zpětné vazbě spatřuje Goleman (2000, s. 69) klíč k úspěchu. Nalézáme-li odpověď na to, v jakých vlastnostech jsou skryty zdroje úspěchu, lze obdobně označit ty vlastnosti, které jsou jeho překážkou? Zkoumáním temných stránek osobností se zabývali různí autoři - od Aristotela přes Shakespeara až k současným psychologům. Jejich poznatky vykazují zjevné rozpory, protože osobnost člověka je ve své komplexnosti často rozporuplná. U různých lidí různé situace vyvolávají různé chování. Čím více je toto chování vnímáno jako negativní, tím větší „tabu“ může u individua, ve skupině i v dané společnosti vyvolávat. S ohledem na tyto závěry je prezentace výsledků výzkumu R. Hogana o kritických vlastnostech manažerů teoretickým východiskem, se kterým budou konfrontována empirická data získaná z výzkumu. Zda se výsledky potvrdí či nikoliv, bude záviset na sebereflexi a míře sebekritiky zkoumaných osob. Bude-li persona úspěšných lidí silnější než jejich stín, pravděpodobně nedojde k potvrzení Hoganových závěrů přímou výpovědí účastníků. Pak
59
bude nutno hledat v jednotlivých životních příbězích latentní podobu kritických vlastností a to prostřednictvím možných
ničivých důsledků, které za sebou zanechaly. Každá
z označených kritických vlastností
může být kompenzována vlastností pro dosahování
úspěchu prospěšnou, která vyplynula z Madsenova díla či z výzkumu Hogana. Oba zdroje mají společnou základnu poznatků amerických osobností. Za nástrahy úspěchu lze označit 11 následujících vlastností, jejichž níže uvedená specifikace je inspirována Hoganovým výzkumen : 1.
Arogance - slepá víra ve vlastní názor bez ohledu na názory ostatních
2.
Teatrálnost - přehnané emoce, jednání, proslovy, které vedou ke ztrátě důvěryhodnosti
3.
Náladovost - pulsování energie, které je doprovázeno výbuchem zlosti, kritizováním, nepřátelským vystupováním
4.
Přílišná opatrnost- odkládání rozhodnutí pod strachem ze špatného rozhodnutí, řešení problému se vymyká kontrole, unikání příležitostí
5.
Vrozená nedůvěra - nepřiměřené a přehnané podezřívání
6.
Rezervovanost - neschopnost vytvářet osobní vztahy s ostatními (mimo omezený okruh lidí, kterým důvěřují) a tím únik zdrojů nápadů a informací
7.
Rebelantství – impulzivní jednání , nezvažující důsledky, postrádající širší souvislosti. Nezdráhání se porušit jakákoliv pravidla, zavedené postupy a bořit tradice
8.
Výstřednost - žonglování s myšlenkami, vyvolávající v okolí zmatek zejména v krizových situacích, protože chybí schopnost stanovit priority, do kterých je třeba investovat čas, energii a prostředky
9.
Pasivní odpor- taktizování, veřejný souhlas s názory, se kterými nedošlo k vnitřnímu ztotožnění, vydávání neupřímných slibů místo sdělení osobní výhrady
10. Perfekcionalismus- posedlost maličkostmi, ztráta nadhledu tím, že se člověk noří do detailů a nevidí veškerý vývoj kolem sebe, opomíjení
skutečného cíle, kterého má
dosáhnout 11. Snaha zalíbit se - vyhýbání se komplikovaným rozhodnutím, dotýkajících se interpersonálních
vztahů, snaha odkládat řešení na neurčito, hledat kompromisy a
vyhýbat se ostrým řezům
Podrobnější rozpracování kritických vlastností je uvedeno v příloze 2 (volně zpracováno podle Dotlicha a Caira, 2006).
60
Závěr: Rekapitulace Hoganových překážek bránících lidem v úspěchu není pravděpodobně konečná. V každém z nás se mohou tyto vlastnosti objevit a nezáleží na tom, zda jsou dvě, tři nebo všechny. Důležité pro dosažení úspěchu je umět využívat jen pozitivních stránek kritických vlastností
a nenechat
je přerůst do negativních aspektů bez kompenzace vlastnostmi
prospěšnými. Analýzou závěrů práce dvou nezávislých autorů, které jsou výrazně rozdílné z časového i profesního hlediska bylo možno provést souhrnnou rekapitulaci vlastností a přístupů, které jsou zdrojem i překážkou v dosahování životního úspěchu. Přesto lze jejich výsledky považovat za komplementární
zdroj
pro získávání a analýzu dat současného
manažerského pojetí úspěchu i v rovině českého uvažování, neboť výše uvedené charakteristiky vlastností prospěšných i kritických pro dosahování úspěchu se české mentalitě nikterak nevymykají .
2.5 Systémové myšlení a systémová dynamika v pojetí úspěchu Naplnění výzkumného cíle je možné dosáhnout dvěma způsoby. Obvyklým analytickým přístupem lze provést
analýzu
jednotlivých životních příběhů vybraných úspěšných
osobností a domnívat se, že pokud pochopíme jednotlivé kroky, které ve svém životě učinili, pak porozumíme i životnímu příběhu a v něm úspěchu jako celku. Nalezneme-li příčinu úspěchu, dokážeme označit také faktor, který k tomuto úspěchu přispěl. Stejně tak, nalezneme-li příčinu neúspěchu, dokážeme poměrně jednoduše označit „viníka“, který tento neúspěch způsobil. Pojetí úspěchu v lineárním myšlení, zdroj: Sterman, 2000 , upraveno Stanovení cíle
Zdroje
problém
Schopnosti
příčina
Životní úspěch následek
Klíčová událost
Prostřednictvím tohoto „lineárního myšlení“ v podobě příčina – následek nalézáme snadný a mnohdy zjednodušený popis problému. Lze však předpokládat, že nastanou případy, kdy se podaří v životním příběhu identifikovat jednotlivé příčiny úspěchu či neúspěchu, nikoliv však míru vzájemného vlivu jak na sebe navzájem, tak na konečný úspěch či neúspěch. Bude
61
tedy nutné volit druhou možnou alternativu, systémově-dynamický (zpětnovazebně cyklický) pohled na strukturu zkoumaného problému. Zkoumání systému jako celku, prostřednictvím cílů a zpětné vazby, odkrývá dynamiku systému a umožňuje jeho vysvětlení v širších souvislostech. Je přístupem méně častým, nikoliv však úplně novým. Systémové myšlení vzniklo ve dvacátých letech minulého století, kdy vědci z různých disciplín si začali všímat toho, že se některé vzorce chování v mnoha oborech vyskytují současně . Zvládnout tento systémový přístup vyžaduje změnu pohledu na problém, tj. změnu paradigmatu, jak říkali staří Řekové „mentanoiu“ neboli změnu myšlení. (Šusta, Kostroň, 2005). Jedním z propagátorů systémově-dynamického myšlení je Peter Senge. Ve svém dílem The Fifth Discipline, (Senge,1995) charakterizuje toto myšlení jako citlivost pro rozeznávání příčin procesů změn, vidění vzájemných vztahů v procesu změn a holistického vidění kontextu života v sociálních systémech. Prostřednictvím systémového myšlení vidíme své vlastní mentální modely. Je to náš úhel pohledu, který nezměníme a nezáleží na důkazech, které ho vyvracejí. Kritické systémové myšlení nám dává schopnosti aktivně a korektně porozumět věcem kolem nás. Šusta (2006, dostupné z www:http: //www.proverbs.cz/media/art/sys_think.pdf , vybráno březen 2007 ) uvádí: „Systémové myšlení je paradigma, protože představuje určitý sdílený světonázor a soubor metod , modelů, dovedností, přístupů a hodnot. Ty ve svém celku poskytují pro toho, kdo je zvládne, důležitou výhodu, schopnost kvalitativně lépe rozvíjet své znalosti a být schopen vidět stromy i les, tj. události i za nimi stojící struktury a vzory chování. Důležitou součástí tvorby, pochopení a kvalifikovaného používání systémově dynamických modelů je zejména důraz na zvládnutí mentálních schopností .“
Chceme-li přiřadit důsledky příčinám, chceme-li
předvídat spolehlivě výsledek i té
nejjednodušší situace s nejjednoduššími příčinami, pak je systémová dynamika spolehlivým nástrojem, jehož nejužitečnější dovedností je schopnost vidět nejen jednotlivé události, které nastaly, ale i vzory chování v čase. Za autora systémového myšlení i systémové dynamiky je považován J.W. Forrester, který formuloval své závěry v padesátých létech minulého století a významně formoval názory svých žáků a spolupracovníků , např. P. Sengeho, Ch.Roberta, R.B.Rosse, B.J.Smitha, A.Kleinera, J. Stermana a dalších, kteří systémové myšlení dále rozpracovávali. Uvádí, že principy systémové dynamiky jsou použitelné pro řešení problémů jakéhokoliv systému, kde vzájemné působení jednotlivých příčin mění stav zkoumaného problému podle toho, jak probíhá přechod od současnosti do budoucnosti, tj. jak se jeho stav mění v čase. Tyto příčiny nelze studovat odděleně, protože samostatně se chovají zcela jinak, než když tvoří
62
jeden celek. Za nejdůležitější podstatu systému byly označeny informační spoje jednotlivých komponent systému. Podle Forrestera (1961) vznikají v naší mysli mentální modely jako obraz světa definovaný prostřednictvím vybraných pojmů a vztahů mezi nimi, které používáme pro reprezentaci reálného systému. Mentální modely, které se mění v průběhu času, jsou nepřesné, neúplné a nemusí být nezbytně správně. Reprezentují však naše představy o zkoumaném fenoménu v daném čase – o jeho struktuře a vazbách. Prostřednictvím systémového myšlení nám mentální modely umožňují formulovat myšlenky, názory i rozhodnutí, tj. prostředky, kterými bychom mohli dosáhnout dalšího zlepšení pozitivních změn.
2.5.1 Mentální modely Pojem mentální model pochází od skotského psychologa K.J.W.Craika, který poprvé použil ve své monografii The Nautre of Explanation (1943) pojem interní model. Vyjádřil jím skutečnost, že lidé konstruují modely, prostřednictvím kterých poznávají vnější svět a zpracovávají své vlastní představy o světě. Pojem mentální model převzala klasická kognitivní psychologie v roce 1983 (Gentnerová, Stvens, 1983) od inženýrské psychologie v sedmdesátých letech dvacátého století a v podstatě v něm zachovává Craikovo pojetí v rozpracovanější podobě, zobrazující jednu ze smíšených forem mentální reprezentace. (Sedláková, 2004, s. 58, s.123). Vymezení mentálních modelů není v kognitivní psychologii jednotné a proto jsou předmětem vedených diskusí mezi psychology a filosofy. Patří k frekventovaným tématům psychologického výzkumu posledních dvaceti let a získávají stále nové formy. Různí teoretikové popisují mentální modely jako generovaná schémata, která se uplatňují v percepci objektů, v jejich mentální rotaci a operování s nimi (Jagacinski, Miller, 1978). Jiní autoři je vnímají
jako soubory postupů a standardních operačních pravidel, scénářů pro výběr
možných jednání, kognitivní mapy zkoumaného problému, typologii pro organizování zkušeností apod. (Axelrod, 1976; Bower a Morrow, 1990, Cheby a Nisbett, 1985, Doyle a Ford, 1998, Center a Stevens,1983….zdroj: Sterman, 2000)40 . 40
Mentální model je zamlžený (fuzzy). Není úplný. Je nepřesně formulovaný. Navíc v případě jednotlivce se mentální model mění v čase, dokonce v průběhu jediného rozhovoru. Lidská mysl sestaví několik vztahů tak, aby vyhovovaly kontextu situace. A jak se subjekt posunuje a mění , tak se mění i model…Každý diskutér při interpretaci tématu aplikuje různé mentální modely .Základní předpoklady se různí , ale nikdy je nevyneseme explicitně napovrch. (Forrester, 1971) .
63
Obecně lze tedy mentální modely
chápat jako vymezené hypotetické konstrukty, jenž
Hutchens ( 2006, s. 61) definoval slovy, která se nejvíce přibližují ke zkoumanému problému: „Mentální modely jsou ony hluboce zakořeněné názory, obrazy a předpoklady, které máme o sobě, okolním světě, našich podnicích a našich rolích v nich.“ Hutchensova definice přesně vystihuje smysl a cíl položené výzkumné otázky, která směřuje do objasnění manažerského pojetí úspěchu. Nelze však opomenout fakt, že mentální modely jsou omezené neúplností vnímané reality způsobené ohromným množství informací, z nich vyplývajících vnitřních rozporů, neboť dynamické důsledky struktury a přístupů ke všem informacím není mentální kapacita lidského mozku schopna sledovat. Přesto pro použití mentálních modelů v interpretaci výzkumných závěrů hovoří některé jejich vlastnosti, jež pro naplnění záměrů této práce považuji za přínosné (volně zpracováno podle Sedlákové, 2004, s. 131-132): 1. Mentální model může být vymezen ve vztahu k předmětu a povaze obsahu, který nese, tzn., že mentální model úspěchu a neúspěchu je možno vytvořit. 2. Mentální modely nejsou vědeckými modely, vytváří se v závislosti na prostých, někdy až naivních vědomostech, mohou však zahrnovat části
slučitelné s vědeckým
poznáním. 3. Mentální modely nejsou úplné. Jsou vytvářeny v závislosti na subjektivním výběru informace, v důsledku toho některé informace mohou být respondentem opomenuty, jiné naopak zvýrazněny. 4. Mentální modely se v průběhu času mění, jsou obohacovány o nové zkušenosti a ovlivňovány dalšími uvědomělými i neuvědomělými procesy. Lidé naopak zapomínají detaily, pokud je delší dobu neužívají nebo když pro ně přestanou být citově atraktivní. 5. Obsahy mentálních modelů jsou často založeny na iracionálním zpracování skutečnosti, např. na mýtech, stereotypech skupiny, pověrách apod. 6. Mentální modely se vytvářejí pod vlivem intuitivních znalostí, tušených souvislostí, působení každodenní zkušenosti, v důsledku informací zprostředkovaných výukou, výchovou, hromadnými sdělovacími prostředky. 7. Obsah mentálního modelu je ovlivňován a obohacován prvky, které jsou uznávány v prostředí, kde jedinec působí – rodinou, profesí, národní kulturou apod. 8. Mentální modely jsou teoretickými konstrukty, které nesou predikční a explanační sílu pro porozumění mj. interpersonálnímu chování.
64
9. Jako celek je mentální model subjektu neuvědomitelný – člověk si uvědomuje jen jeho část, proces vzniku a rozvoje mentálního modelu je vědomí nositele prakticky nedostupný. 10. U jednotlivých subjektů jsou mentální modely nezávislé na vědeckých modelech, mohou
se od nich značně odlišovat, někteří autoři je však považují za jejich
prekoncepci.
V odborné literatuře lze nalézt i bezpočet dalších vlastností, které je třeba brát v úvahu, pro mé potřeby je však považuji za méně relevantní. Principy, na kterých mentální modely podle Hutchense (2006, s.63-70) fungují, znamenají, že mentální modely má každý; určují, co a jak vidíme; řídí naše myšlení a jednání; nutí nás považovat naše závěry za fakta; jsou vždy neúplné; mají sebeposilovací účinky; často přežijí období své užitečnosti; umožňují jejich využití jako jednoho z nástrojů interpretace výsledků provedeného výzkumu a současně zdůvodňují i na ně navazující kroky. Důležité je trvale počítat při jejich vymezování s aspekty snižujícími jejich validitu a preventivně těmto aspektům čelit. Detailnější popis opatření je uveden ve výzkumném projektu, kapitole 7. V systémové dynamice mají koncepty mentálních modelů ústřední význam od samého začátku této disciplíny. Vyjadřují přesvědčení a víru individua v síť příčin a důsledků, kterými chápe, jak systém funguje. Předpoklady, na základě kterých mentální model vzniká, nejsou jak vyplývá z výše uvedeného odrazem skutečné reality, ale našeho zjednodušeného vnímání světa přes filtr, který si vytváříme proto, abychom byli schopni se ve složitosti systému vyznat a nalézt jeho smysl. Prostřednictvím všudypřítomných a neviditelných mentálních modelů jsou řízena téměř všechna rozhodnutí, zejména v sociálních a ekonomických aktivitách. Je v nich obsaženo značné množství informací o jednotlivých prvcích systému, vazbách mezi nimi i přístupech41, které řídí tvorbu rozhodování prostřednictvím ovlivňujících faktorů a přímých cílů. (Sterman, 2000, s. 17 ) Mapování mentálních modelů úspěchu a neúspěchu jednotlivých zkoumaných osob je prvním nezbytným krokem prováděného výzkumu. Aby však bylo možno odpovědět na položenou výzkumnou otázku, bude třeba ve druhém kroku vytvořit jednotný model mentálního modelu zkoumaného problému tak, jak jej vnímají účastníci výzkumu. Zda budou diferencovány podle pohlaví, věkové či profesní struktury, rozdílech. 41
Ekvivalentním názvem pro přístup je používán výraz politika nebo policy
65
bude závislé na zjištěných
Modely mentálního modelu42 „… psycholog vytváří na základě výzkumu mentálních modelů jednotlivých subjektů, aby vystihl konstruktivní proces člověka při vytváření mentálního modelu, charakterizoval jeho vývojové fáze a vystihl strukturu jeho konečné podoby.“ (Sedláková, 2004, s.125). Ověřit platnost jakéhokoliv vytvořeného modelu lze pouze jeho používáním. Vykonávaná poradenská praxe v oblasti personální a manažerské skýtá nespočet možností model úspěchu i neúspěchu ověřit, konfrontovat jej s novými fakty a postupně modifikovat. Podle Stermana (2000) někteří lidé zpochybňují možnost vyvinout modely týkající se lidského chování, protože pro ně neexistují spolehlivé zákony resp. zákonitosti jako např. u přírodních a technických systémů. Vyžaduje to však hlubší znalosti o mentálních modelech, rozvinutou
intuici a rozpoznávání „systémových archetypů“ (Senge, 1995),
které nám
umožní intuitivní chápání komplexní dynamiky, kvalitativní systémové nástroje pro vyvíjení formálních modelů a chápání jejich chování pomocí simulací.
Blíže o systémových
archetypech pojednává následující kapitola.
2.5.2 Systémové archetypy Systémová dynamika převzala pojem archetyp od C.G. Junga, protože archetypy (praobrazy, pravzory, první svého druhu) reprezentují stále se opakující obecné vzory lidského chování, prostřednictvím kterých lze porozumět příčinám zkoumaných problémů. Jsou nástrojem systémového myšlení a urychlují naše poznání v pavučině komplexních systémů o příčinných souvislostech jeho chování. Prostřednictvím typických seskupení příčinných zpětnovazebních smyček získáváme „pravzory“ návodů pro uchopení a zvládání vybraných problémů, aplikovatelných do různých oblastí životní reality, kde je třeba vysvětlit jednotlivé příčiny chování či postojů.
Systémové archetypy napomáhají k vytváření našich představ o
zkoumaném problému. Empirickým doložením zobecnitelnosti některého ze systémových archetypů při řešení výzkumného problému bychom dokázali označit typický syndrom úspěchu, resp. neúspěchu (obdobně jako typický syndrom nemoci v lékařství) a tím dosáhli i zobecnění závěrů kvalitativního výzkumu. Proto je třeba blíže identifikovat jednotlivé systémové archetypy, prostřednictvím kterých lze dospět k
vysvětlení zkoumaného
problému. Systémové archetypy popisují všeobecné vzory chování založené na konkrétních, úmyslných akcích, neúmyslných reakcích a definovaném zpoždění prostřednictvím 42
Jejich počet nelze předem určit
66
samostatných příčinných smyček. Systémoví modeláři např. Senge 1990; Wolstenholme and Coyle,1983; Wolstenholme 1990; Kim,1992, vytvořili
prostřednictvím systémových
archetypů výkonný mechanismus, urychlující proces učení v nových oblastech stále se zrychlujícího turbulentního světa, který nás obklopuje. Díky systémovým archetypům mohou lidé při plánování změn předvídat důsledky z nich vyplývající. Současné zkušenosti z využívání archetypů ukazují, že tyto nástroje hrají dvě role při modelování procesů. Na počátku napomáhají při konceptualizaci vytvářených modelů tím, že do nich vnáší vhled i ostatních modelů chování
a v závěru práce napomáhají k identifikaci příčiny selhání
(Wolstenholme, 1999). Podle Wolstenholma (2003), který provádí výzkumy na poli aplikovaného systémového myšlení a systémové dynamiky, existuje pro každý problém řešení pomocí archetypu. Pokud ho nelze aktuálně nalézt, je to způsobeno tím, že archetypy často problémy slučují a jejich řešení spojuje jeden možný diagram. Proto je důležité rozpoznat důležité charakteristiky jednotlivých archetypů, které jsou zásadní pro pochopení role, kterou archetyp sehrává v našem myšlení. Jejich prostřednictvím se nám rozšiřuje pohled na mentální model zkoumaného problému. Systémové archetypy tak lze považovat za první komunikační vynález umožňující sdílet dynamické pohledy na zkoumaný problém.
Požadavky přímé
simulace, kladené některými autory na archetypy, vidí Wolstenholme jako neopodstatněné, neboť každý abstraktní model, chceme-li jej používat jako nástroj poznání, musí být vždy kompromisem mezi jednoduchostí komunikace a jeho validitou. Všechny dosud rozpoznané , popsané a nalezené systémové archetypy v dostupných zdrojích
budou
konfrontovány se zjištěnými závěry výzkumu.
Tím se stanou jedním
z dalších nástrojů pro interpretaci dat a hledání odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky. Stejně tak se jeví jako velmi užitečné zdroje poznání pro explanaci výzkumného problému a proto nesmí být v diskusi opomenuty. Za nejpřínosnější z hlediska zkoumání úspěchu a neúspěchu lze považovat následujících osm níže popsaných systémových archetypů, jejichž případný výskyt, působnost a dopady budou v jednotlivých životních příbězích zkoumaných účastníků empiricky doloženy. Použité příklady jsou vybrány tak, aby se dotýkaly výzkumného problému. Vysvětlivky k obrázkům : R143, R2 atd. je značení kladných smyček; znázorňují zvyšující se efekt procesu (urychlující smyčka)
43
Číslo označuje pořadí smyčky v daném obrázku (použito pro vyšší názornost v rozporu se zaužívaným způsobem značením, který jednotlivými čísly označuje zvlášť pořadí smyček urychlujících a brzdících
67
B1, B2, je značení záporných smyček; působí proti možnému růstu systému (brzdící smyčka) a zabraňují tak možným změnám + nebo – s indexem vyjadřuje číslo kroku ve smyčce a jeho polaritu vazeb Zpoždění způsobuje, že se systém chová v jisté chvíli inertně44 a tím dochází k oddělení příčin zkoumaného problému od projevů těchto problémů v čase
a) Systémový archetyp : Vyvažující proces s prodlevou Při dosahování nějakého cíle přizpůsobujeme své chování zpětné vazbě, která se k nám dostává se zpožděním. Lidé mnohdy vzdávají své úsilí, protože si prodlevu zpětné vazby neuvědomují a aktuálně nevidí, že by dosáhli nějakého pokroku. (Senge, 2007) Obr. 10 Znázornění systémového archetypu Vyvažující proces s prodlevou (podle zdroje : Senge, 2007) Uvolnění pozice
-2
B1
1
1
+
Uznání nástupce
b) Systémový archetyp: Zásahy, které se nevyplácí (fixes that fail ) Člověk má tendence aktivně řešit příznaky problému, nikoliv jeho příčiny. Je to dáno tím, že příčina a důsledek jsou si blízké v čase a prostoru pouze v jednoduchých systémech. V komplexnějších systémech, složených z mnoha integrujících zpětných vazeb, může příčina problému ležet v dávné minulosti nebo pocházet ze zcela jiné části systému, tj může být časově i prostorově vzdálena od pozorovaných symptomů. Pak přijímáme a realizujeme neefektivní rozhodnutí, které může být v řadě případů i nežádoucí. Důvody, které nás nutí činit pouze krátkodobě úspěšné nápravy, spočívají ve špatné formulaci problému a nedostatečně zajištěné zpětné vazbě. Důsledky, vyplývající z tohoto systémového archetypu mohou být nepředvídatelné a mohou vyžadovat ještě více stejné nápravy. (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994, uvedené v Kostroň, 2004, dostupné z www http://www.fss.muni.cz/~kos/texty.htm , vybráno v dubnu 2005).
44
Chápáno jako nečinně či netečně
68
Obr. 11
Znázornění systémového archetypu Zásahy, které se nevyplácí (podle zdroje : Kim, Goodman,
Roberts, Kemeny, 1997) +1 Symptom problému : Nespokojenost s kariérou
-2
Zásah : Přijetí manažerské pozice
B1
+4 +3 R2 Důsledek : Ztráta odborné praxe
c) Systémový archetyp : Meze růstu (limits to growth) Čím vyšší cíle si stanovujeme, tím pomaleji jich dosahujeme. Zpočátku je růstová frekvence vyvolána kladnou zpětnou vazbou. Postupně se náš růst začne zpomalovat působením vyrovnávací smyčky, kterou se začneme bránit, pocítíme-li nějakou nerovnováhu. Navíc působí i další vnější omezení našich možností, např. změnou zákonných podmínek, které zhoršují naše možnosti úspěchu . Obr.12 Znázornění systémového archetypu Meze růstu
(podle zdroje : Kim, Goodman, Roberts, Kemeny,
1997)
Omezení: Změna podmínek
2
Posilující jednání: Znalost oboru
+
-4 Brzdící efekt : Neznalost managementu
Přání: Pozice …
+1
3
+
R1
B2
Hlavní příčinou tohoto archetypu je, že lidé v úspěchu nemyslí na zadní kolečka a neuvědomují si, že při každému procesu růstu je důležité počítat alespoň s jedním brzdícím elementem. Toto brzdění není možno eliminovat, proto je nutno s ním počítat již při stanovování cílů. To, co nám stačilo pro dosažení úspěchu dnes, nemusí stačit zítra, proto je důležité neustále vyhledávat nové potenciální faktory svého růstu , které budou postupně zahrnovány do hry. (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994, v Kostroň, 2004).
69
d) Systémový archetyp : Přesouvání břemena (shifting the burden) Člověk přijme rychlé řešení a svůj problém vyřešil nebo odstranil tím, že jeho příčinu přesune jinam, kde není okamžitě vidět. Náprava je okamžitá a zjevná, což u lidí posílí přesvědčení, že není lepší řešení. Závislost na snadném řešení je často horší, než původní problém, protože ničí základní schopnost se skutečnému problému postavit. Ještě horší nastane situace, když se při řešení problému snaží pomoci „vnější zasahující“. Vnější zásah často bývá tak úspěšný, že se člověk nacházející se uvnitř systému nikdy nenaučí vyrovnávat s problémem sám. Obr.13
Znázornění systémových archetypů Přesouvání břemene (podle zdroje : Kim, Goodman, Roberts,
Kemeny, 1997) a Přesouvání břemena na zasahujícího (podle zdroje : Senge, 2007) Symptomatické řešení : Krátkodobá opatření
+1 -2
Vnější pomoc : Najmutí externí firmy
+5
+1
Vedlejší účinek : Pokles autority
B1
Symptom problému: Nutnost řešení krize
-2
+5 Vedlejší účinek : Nezískání důvěry
B1
Symptom problému: Sestavení týmu
R1
4-
4-
B
3
+
+6
B2
3
+
+6
Vnitřní řešení : Výchova vlastního týmu
Zásadní řešení : Krizový management
e) Systémový archetyp: Snižování laťky (drifting goals) Dostaneme-li se do tlaku událostí, snadno vzdáváme své vize a dlouhodobé cíle, což vede k naší frustraci a vnitřní nespokojenosti, i když vnější znaky úspěchu nám díky tomuto archetypu mohou zůstat zachovány. Důležité je přehodnotit postupy, které by nás dovedly k původní vizi nebo svoji vizi nově, přitažlivě naformulovat a vytvořit si jasný realistický plán přeměny (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994 v Kostroň, 2004).
70
Obr. 14
Znázornění systémového archetypu Snižování laťky (podle zdroje : Kim, Pannin,1997) 5
-
Cíl : Nesplnění kvalifikace
Tlak : Změna režimu studia
B2 +6
+4
Rozdíl : Úspěch na pozici 1
-
3
B1
Podmínka : Nespokojenost rodiny 2
+
Akce ke zlepšení: Investice do vzdělání
+
S archetypem snižování laťky se často setkávají manažeři, kteří potřebují pro zastávanou pozici dlouhodobé doplnění vzdělání. Díky zpoždění postupně nastávají problémy v rodinném životě, neboť téměř všechen čas věnuje práci nebo studiu. V zájmu zachování rodiny přehodnotí postupně situaci, rozvolní režim studia a nakonec nesplní očekávání v dosažení potřebné kvalifikace v určitém čase, což může být dostatečným důvodem pro odvolání z funkce. Nápravu vzniklého problému lze hledat v jiných příčinách , např. ve zlepšení time-managemetu, nikoliv v ustupovaní od stanovených cílů.
f)
Systémový archetyp : Rozpad spolupráce (Accidental adversaries)
Tento archetyp se pravděpodobně v životních příbězích bude projevovat jako jeden z hlavních důvodů vedoucích k nedosažení stanovených cílů. Jestliže jsme při dosahování úspěchu závislí na druhých lidech (a to jsme téměř vždy), pak lze předpokládat, že chceme-li získat jednostrannou výhodu, narazíme na odpor partnera, který se bude díky vyrovnávací zpětnovazební smyčce neustále zesilovat. Partner bude vyvíjet různá opatření na svoji obranu, která neúmyslně budou bránit našemu úspěchu. Pokud nedojde k včasnému rozpoznání tohoto chování, pochopení potřeb druhého partnera a k obnově vzájemné dohody a podpory, dojde k rozpadu i sebelepších perspektivních projektů či vztahů. (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994 v Kostroň, 2004).
71
Obr. 15 Znázornění systémového archetypu Rozpad spolupráce (podle zdroje : Kemeny, 1997)
4
1. Zafinancování A společného projektu s B
+
10 4a
8.Důvěra B ke spolupráci s A
+
-6
-
9
2. Profit B na projektu
6. Změna postoje B ke společ. cílům
R2 8+
-
7
B2
+
7. Nespokojenost A s projektem
2+
R1 3. Sjednocení cílů B s požadavkem A
g)
11
+
B1 5
+
+
5. Porušení sjednaných pravidel A
4.Zhodnocení investice A
3
-
1
2
Systémový archetyp : Eskalace a zvládání soupeření (Escalation)
Jednodušší podoba systémového archetypu než „rozpad spolupráce“ popisuje „eskalaci“ jako obecné chování lidí postavené na tvrdém soupeření v konkurenčním prostředí. Např. chcemeli se vyhnout neúspěchu tím, že začneme konkurovat někomu jinému, kdo nás ohrožuje na pomyslném firemním „žebříčku“. Vzájemná agresivita narůstá až za mez, za kterou žádná ze zúčastněných stran původně nechtěla dojít, emoce vítězí nad rozumem.
Důležité pro
zvládnutí tohoto archetypu je přesné rozpoznání o co soupeříme z hlediska dlouhodobého časového horizontu, k jakému skutečnému cíli směřujeme a s jakým časovém zpožděním se mohou důsledky našeho soupeření projevit. (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994 v Kostroň, 2004). Obr. 16 Znázornění systémového archetypu Eskalace a zvládání soupeření (podle zdroje : Kim, Colleen, 1997) Poškozování zájmů firmy A 3+
Ztráta uznání B
+4
Ztráta pracovní motivace A
1.
++ + Nespokojenost A s pozicí
1
+7
Boj A a B o vedení firmy
++
B1 +2
-8
B2 +6
+5 Boj B o prestiž
72
Vytvoření nepřátelského prostředí vůči A
h) Systémový archetyp: Úspěch úspěšným nebo také „čert snáší na větší hromadu( Success to the successful) Úspěch či neúspěch je připisován spíše počátečním podmínkám, ze kterých jedinec vzešel než jeho skutečným schopnostem. Podle tohoto archetypu být úspěšným je některým lidem souzeno a je to od nich očekáváno. Stejně tak je očekáván případný neúspěch jedince, který nevzešel z příznivých podmínek. Změnit toto mínění je spíše nerealistické. O to více je nutné s důsledky tohoto archetypu při dosahování úspěchu počítat (Senge, Robert, Ross, Smith, Kleiner, 1994 v Kostroň, 2004). Obr.17 Znázornění systémového archetypu Úspěch úspěšným, zdroj : Kim, Pannin,1997)
Jasně orientovaná motivace
6
+3
Nejasně formulovaná motivace
Ambice A a B na dosažení pozice
+2
5-
R1
R2
-4
1+
B- rodiče pracující mimo obor
A-úspěšní rodiče v oboru pozice
Obr. 18 Souhrnné zapojení systémových archetypů do výzkumu úspěchu (podle zdroje : Kostroň, 2004)
Strategie naplnění životního poslání
DOSAŽENÍ ÚSPĚCHU
VYHNUTÍ SE NEÚSPĚCHU
Špatné rozhodnutí, které se vymstilo …
Odstranění tlaku událostí snížením nároků …
Příležitosti, které Za svůj úspěch vděčí skončily ostatním
„Úspěch úspěšným“
Partnerský vztah, který skončil rozchodem
„Zásahy, které se
…protože bylo učiněno předčasně
„Meze růstu“
„Rozpad spolupráce“
Vedení konkurenčního souboje
nevyplácí“
„Snižování laťky“
…protože neřešilo zásadní příčiny problému …, které podkopalo dlouhodobý růst
„Vyvažující proces
s prodlevou“ „Přesun problému“
„Růst a nedostatečné
investice“
73
„Eskalace “
Shrnutí kapitoly : Jaké nejdůležitější závěry vyplynuly z díla autorů systémové dynamiky pro potřeby zkoumání úspěchu a jeho stínových stránek? 1.
Úspěch nespočívá pouze na jednotlivých proměnných, ale na tom, jak se proměnné ovlivňují
navzájem a tím ovlivňují i určité chování člověka. Důležité je vidět
vzájemnou provázanost jednotlivých činů v kontextu života prostřednictvím holistického vidění, které upřednostňuje vidění celku před jednotlivými částmi. 2.
Na hrozby v podobě náhlých a dramatických událostí umíme zpravidla reagovat – na pozvolné plížení neúspěchu ne, protože se u většiny lidí projevuje absence systémového myšlení. Člověk má tendenci chovat se podle „fenoménu vařené žáby“ a nereaguje na podněty v čase, ale tehdy, kdy je donucen okolnostmi. Brání mu v tom i jeho persona – maska, kterou úspěšní lidé neradi odkládají.
3.
Podle teorie mentálního modelu veškeré vnímané podněty a pozorování ukládáme do paměti ve formě modelu. Model je vytvářen na základě smyslových informací a je kombinován s dosud uloženými informacemi. Strnulý mentální model brání správnému úhlu pohledu a je zdrojem naší neschopnosti včas čelit blížícímu se neúspěchu.
4.
Aplikace systémových archetypů přispívá k interpretaci zjištěných závěrů , umožní vysvětlení příčin a důsledků neúspěchu člověka. Učiněné závěry vůči zkoumaným osobám budou tvořit jednu z východiskových základen pro formu zpracování získaných informací.
Na rozdíl od všech předcházejících teoretických zdrojů, které přispěly vybranými částmi svých
děl
k formulaci
výzkumných
oblastí
a
výzkumných
otázek,
formování
metodologického rámce v oblasti získávání dat, autoři systémové dynamiky ovlivnili způsob jakým budou data analyzována a interpretována. Vzhledem k mému dlouhodobě přetrvávajícímu zájmu o téma úspěch a možnostem dále na tomto zkoumaném problému pracovat, je naplnění výzkumného záměru formou vytvoření systémových
modelů
přínosem nejen pro vlastní poznání , ale současně využitelné i ve vlastní poradenské praxi. Využitím představených systémových archetypů v interpretaci závěrů kvalitativního výzkumu
dojde k propojení dvou odlišných metodologických přístupů – narativního
interview a systémové dynamiky, čím může přispět tato disertační práce také k možné metodologické diskusi z hlediska získaných závěrů.
74
Všechno má svůj čas...je čas bořit i čas budovat . Bible
3 Vnímání úspěchu z hlediska ontogeneze Následující kapitola představuje pojetí úspěchu v kontextu psychického vývoje a časových horizontů, kterými jedinec v průběhu života prochází. Vzhledem k zaměření této práce není pozornost věnována celému vývojovému období jedince, ale soustředí se podrobně na čtyři životní etapy, počínaje mladou dospělostí a končící pozdním věkem. Vedle rozhodujících charakteristik životního období z pohledu zkoumaného problému představují jednotlivé podkapitoly i oblasti, na které bude kladen důraz při provádění výzkumu. Závěr je věnován objasnění rozdílů mezi mužským a ženským vnímání životního úspěchu, aby byl naplněn celostný pohled na zkoumanou problematiku. V ontogenezi má každý individuální život svůj osobitý útvar, svou délku, svou náplň, která je určena mj. pohlavím, společenským prostředím, sociálně-ekonomickým postavením, rodinným stavem a zejména psychickým založením ( inteligencí, temperamentem, snahami, zájmy, osobnostními vlastnostmi a stupněm i povahou vzdělání). Každý z nás svůj život nějak prožívá, racionálně či bezděčně plánuje a zákonité vývojové stupně determinují průběh našeho života. (Příhoda, 1974, s. 161).
Hledání nějakého řádu a jistoty v různorodosti
životních cyklů inspirovalo filosofy, básníky i dramatiky od starého Řecka, po Shakespeara, 45
od psychoanalytiků Junga a Eriksona , až po americké hnutí New Age. Už od osmnáctého století slouží chronologický věk jako všeobecné kriterium pro stanovení rolí a úkolů, které na sebe jednotlivci během svého života berou. Důležité je rozpoznat přechody v našem životě, které neustále mění náš životní cyklus, na který jsme dosud byli zvyklí . Je to dáno nejen prodlužující se délkou života, ale i rychlostí a složitostí změn kolem nás. Všechno probíhá rychleji, situace okolo nás vyžadují stále rychlejší akce a reakce,
zatímco rozsah naší pozornosti se zužuje. Zřídkakdy si najdeme čas, abychom
zpracovali dokonce i ty nejzávažnější životní zážitky (Sheehyová, 1999). V Jungově pojetí je život člověka charakterizován jako 180° životní oblouk , kterým se ubírá naše nevědomé duševno směrem
od východu tj. od dětství, k západu tj.
k pokročilému stáří. Za vrchol života považuje věk v rozmezí mezi 30. až 40. rokem života,
45
Erik Erikson změnil pohled na vývoj člověka teorií, že každé období života , od dětství až do pokročilého
věku, je spojeno s určitým psychologickým úsilím, které formuje hlavní rysy naší osobnosti .
75
kdy dosahuje člověk duševna vědomého a tento vrchol nazývá zrozením smrti. Každé životní období má své sny, vlastní překážky a vyžaduje stanovení nových cílů. Za psychologickou zrůdu označuje třicetiletého nebojujícího jedince, stejně jako sedmdesátiletého mladíka (Jung, 1997). Obr. 19 Ontogeneze lidského života v Jungově pojetí zrození smrti dospělost
zralost
západ
pokročilé stáří nevědomé duševno
východ
vrchol života (30-40 let) vědomé duševno
dětství nevědomé duševno
Přechod z jednoho životního období do druhého v pojetí úspěchu není dán pouze životními milníky, tj. konkrétními událostmi, které se odehrají v našem životě – např. sňatek, narození dítěte, první zaměstnání, atd. Z hlediska úspěchu je změna životního období definována podnětem ke změně, která je nám signalizována zevnitř – z oblasti ducha či mysli. Nutnost změny a přechodu do dalšího vývojového období je nám signalizována, jakmile nás napadají otázky typu : „Jakým způsobem jsou naše hodnoty, cíle, očekávání posilovány či narušovány současným životním stylem? Kolik ze své osobnosti a invence dokážeme zrealizovat a co zůstává ladem ? Jak prožíváme svoji práci , rodinné a sociální role ?“. Podle Eriksonovy teorie vývoje ega (1950) každá etapa přechodu je tvořena vývojovým úkolem, který před jedincem stojí v podobě krize či výzvy . Krize není katastrofou ale bodem zvratu , kdy je člověk zranitelnější, ale má i vyšší potenciál (Sheehy, 2004, s. 64) Autorka G.Sheehyová se ve svém díle Passages (1976) a New Passages (1999) zabývá výzkumem jednotlivých životních etap v dospělosti člověka. Dospělost člení do čtyř časových pásem, v nichž je možné sledovat životní úspěch. S ohledem na záměry práce a potřebnou analýzu zkoumaného problému považuji toto detailnější členění jednotlivých vývojových etap46 než je Eriksonovo za přínosnější, proto jsou blíže představeny samostatných podkapitolách.
46
Koresponduje s členěním dospělosti podle českých psychologů Švancary i Příhody
76
v
3.1 Mládí – prozatímní dospělost Prvním údobím je věk od 18 do 30 let, které se nazývá prozatímní47 dospělostí. Všechny základní psychické funkce jsou plně rozvinuty, ale osobnost
není plně stabilizována
v charakterových a temperamentových projevech. V tomto období dochází ke střetu vlastních sil a aspirací s reálnými možnostmi, nejčastěji metodou pokus-omyl. Netýká se jen nahodilých překážek, ale i směru v životě. Vitalita, aktivita, nadměrná impulsivita , myšlenková dynamická expanze, optimistická orientace na budoucnost a silné
tendence
k sebeprosazování , zvláště u mužů, jsou doprovodnými procesy. Roste ctižádostivost po profesionálním úspěchu a vzestupu. (Švancara, 1981, s. 189) Osamostatnění jedince předchází „vytahování kořenů“, kterým se odpoutává od rodiny a začne hledat svoji vlastní identitu. Před tímto posunem nejsou lidé schopni jasného rozhodnutí nebo poradit si s životem, aniž by čekali nějakou pomoc od rodičů. Během „vytahování kořenů48“ člověk řeší hned několik úkolů zaměřených na vytvoření nových vztahů. Hledá svou roli ve skupině vrstevníků, musí si zvolit svoji životní orientaci, potencionální povolání, ideologii nebo světový názor a stanovit prvotní cíle, kterých chce ve svém životě dosáhnout. Sbírá sílu opustit nejprve fyzicky, později i emocionálně svůj dosavadní domov a primární rodinu. Věří svým hodnotám a svým schopnostem natolik, že si stanoví sám směr , i když je tento směr v rozporu s přáním rodičů. Je to základní stavební kámen dospělosti. V tomto údobí pro pocit úspěchu potřebujeme zejména ocenění a abychom je získali, zásadně se obracíme k vnějším hodnotám, prostřednictvím kterých předvádíme svoji cenu, kterou považujeme za úspěch - prestižní studium, výhody pracovního místa, klubová příslušnost,
značka automobilu, perfektní vzhled, koníčky a záliby, ve kterých jsme
považováni za experty, to vše jsou pro tuto životní etapu znaky úspěšnosti. Zdokonalujeme své falešné veřejné „já“, stavíme na odiv své dovednosti a nadání, které nám, jak doufáme zajistí přízeň a úspěch. Prozatímní dospělost končí v okamžiku, kdy se už nebojíme své rodiče zklamat. Z hlediska výzkumu je období první dospělosti nejvýznamněji ovlivněno předcházející životní etapou – dětstvím, tj. obdobím prožívaném v primární rodině do věku cca 18 let. Pohled do dětství je důležitý z hlediska analýzy motivů, které v souladu s Atkinsonovou
47
Erikson používá název „ranná dospělost“, Švancara „mladá dospělost“, Příhoda používá pojem „mecítma“
48
Pojem „vytahování kořenů“ používá Sheehyová (1995, s.58)
77
teorií motivace jsou jedním z činitelů životního úspěchu, neboť nás od dětství provázejí po celý život. Dispozice k motivům jsou produktem učení se a podmínky v dětství včetně výchovy je výrazně determinují. Postojové a kognitivní dimenze v období dětství budou posuzovány na základě dosaženého školního hodnocení, které je pro potřeby výzkumu dostatečným orientačním indikátorem. Motivy budou analyzovány jednak prostřednictvím zájmů a koníčků a jednak prostřednictvím tužeb, přání, snů , uznávaných hodnot , které napovídají informace o hledání vlastní identity. Hodnocení příležitostí a jejich pravděpodobností hraje v této životní etapě pouze marginální roli, přesto nebudou opomenuty klíčové události, které si jedinec z období svého dětství vybaví ve vztahu k dalšímu průběhu života. Přechodem do období mládí se pozornost výzkumu přesouvá na dva nosné body této životní etapy:profesní orientaci analýzu
a rozvoj partnerských vztahů. Důležitým indikátorem pro
struktury osobnosti zkoumaného účastníka
je
zvolený druh studia, doplněný
vlastním sebeobrazem předností a slabin, zejména označených vlastností zdůvodňujících vybranou profesní orientaci.
Hodnocení studijního prospěchu lze považovat za
první
indikátor vnějšího faktoru úspěchu tohoto životního období. Motivy jsou zjišťovány stejně jako v období dětství prostřednictvím zálib a koníčků, v nichž se jedinec stabilizoval a dosáhl konkrétních cílů. Větší důraz je kladen na rozpoznání snů, tužeb, uznávaných hodnot a oblastí, do kterých jedinec investoval svoji psychickou energii. S tímto zdrojem motivace souvisí rovněž hodnocení kvality prožitých partnerských vztahů i hodnota a přesvědčení o vlastní identitě. Na významu nabývají pobídky, resp. příležitosti, se kterými se zkoumaná osoba setkala, tj. množství a kvalita vnímaných klíčových událostí, přístup k uchopení příležitostí (aktivníreaktivní) a způsob reagování na ně. Nedílnou součástí je i zhodnocení pravděpodobnosti úspěchu každé označené příležitosti. Ta je dána odhadem míry nahodilosti a posouzením stupně obtížnosti na základě zkušeností zkoumaného jedince. Konec etapy mládí označila K. Malleyová, která provedla široký výzkum procesu zrání v rané dospělosti, slovy : „Zlom nastává někde kolem dvaceti devíti let a třiceti let. Lidé vidí, jak se k nim přikutálela další nula“
49
49
(Sheehyová, 1999, s. 65).
Boston University, listopad 1993
78
3.2 Dospělost Druhé údobí je nazýváno Sheehyovou první50 dospělostí, které dosahujeme ve věku 30 až 45 let. Život v této etapě nese znaky úplné biologické i psychologické zralosti, větší emoční stability, vrcholu výkonnosti, narůstajícího sebevědomí a sebejistoty. Jedinec se soustředí především na přítomnost, období je časem pro vytyčování vlastních cílů, získávání vyššího sociálního postavení a budování vlastní rodiny. Současně trpí pocitem, že je třeba neustále pospíchat, protože chce co nejvíce využít své nejlepší kondice, jejíž optimum se začíná postupně vytrácet .
Čas běží čím dál rychleji
a proto se stává pro člověka mnohem
cennějším. Psychologický tlak je v této životní etapě největší, protože jsou na jedince kladeny největší nároky. Podle Sheehyové (1999, s.83) musí zdokonalovat schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky tím, že překonává své postupně se vyvíjející stereotypy, které však nejsou ještě strnulé. Snaží se co nejvíce zavděčit a imponovat těm, kteří ho chrání a odměňují a tím o něm
také rozhodují.
Jedna neměnná identita, na které staví zpravidla
své
sebevědomí, se však jeví jako jeho slabina51. Chce-li jedinec těžit z možností a výhod této životní etapy, je třeba vytvořit si novou dospělou identitu a dosud získané zkušenosti využít ve svém novém sebeobrazu. Vnější znaky úspěchu, tolik předváděné v období mládí, jsou nyní již považovány za samozřejmé. Vedle přitažlivého, mladistvého a zdravě vypadajícího fyzického vzhledu hraje pro pocit úspěchu stejnou roli i vnitřní spokojenost a pohoda. Proto se i znaky úspěchu v této etapě více přesouvají ze společenského a profesionálního uplatnění na rodinu. Považuje-li se jedinec za úspěšného, zcela oprávněně očekává, že stejně úspěšné budou i jeho děti. Být dobrým rodičem považuje za velmi důležité pro vnitřní spokojenost. Hodnoty, které vyznával v mládí, se hroutí pod náporem požadavku rodiny i dalších rolí. (Sheehyová, 1999, s.91). Musí přijmout větší odpovědnost za organizaci svého života a nastolení správné rovnováhy mezi prací a životem. Nespokojenost se svojí rodinnou rolí vyvolává ochotu udělat jakoukoliv změnu právě ve svém osobním, resp. rodinném životě pro dosažení pocitu úspěchu.
Vážně brané
manželství se spolehlivým člověkem a nejlepším přítelem je u žen i mužů jedním z největších
50
Čeští autoři Příhoda, Švancara používají pojmenování střední dospělost nebo adultium
51
Z výzkumu „Multiple Roles and Happiness“ (Gove, 1987 podle Sheehyová, 1999) vyplynulo, že několikanásobná identita , kterou průběžně udržují ti nejúspěšnější a nejzdravější jedinci, je jednou z nejlepších obranných zdí proti duševním a tělesným nemocem.
79
předpokladů vysoké spokojenosti. Chybí-li tato emoční podpora, kterou pro svoji existenci potřebují , jsou pro to ochotni udělat cokoliv. Právě období první dospělosti se vyznačuje dlouhodobě nejvyšší rozvodovostí, která může být chápána jako daň zaplacená za touhu po úspěchu, tzn. jedna ze stínových stránek úspěchu. Může za to raná krize, kterou v tomto životním období člověk prochází, vyplývající z počátku druhé poloviny dospělosti? Přestává lpět na nešťastném manželství, protože dosáhl ekonomické jistoty a tím i pocitu nezávislosti? Je workoholismem zakrývána samota a nevydařený život do té chvíle, než se podaří navázat vztah nový? Při výzkumu období dospělosti je třeba vycházet z toho, že dochází k výrazné diferenciaci mezi vnějšími a vnitřními faktory úspěchu. Vnější faktory budou posuzovány ve dvou rovinách – perspektivou dosažené pozice a hodnotou jejího statusu z pohledu jedince a skupiny, do které zkoumaná osoba náleží. Druhá oblast bude zaměřena na hodnocení vybudování rodiny, která v této životní etapě rovněž patří k vnějším faktorům úspěchu, stejně jako k faktorům
vnitřním
přinášejícím vnitřní spokojenost.
Důraz bude kladen na
rozpoznání důležitých postojových a kognitivních vlastností, které vykazují v tomto období nejvyšší stabilitu.
Motivy budou
analyzovány vedle zálib zejména
prostřednictvím
nenaplněných snů
jako zdrojů frustrace, které nabývají podobu stínu, tj. motivátoru i
retardéru úspěchu. Oba tyto ukazatele vypovídají o vnitřních faktorech úspěchu – tj. o spokojenosti dotazované osoby . Hodnocení příležitostí a pravděpodobností zůstává v nezměněné podobě, shodné s obdobím mládí. V tomto životním období bude mít za sebou zkoumaný jedinec jisté životní „prohry“ v podobě nedosažení cílů v daném čase či kvalitě a pravděpodobně i nějaký neúspěch, který může být pro dospělého člověka tou nejužitečnější zkušeností, ale pouze tehdy, pokud se z něho dokáže náležitě poučit. Pokud je dost silný a chytrý, to nejcennější co může člověk od života dostat k dosažení úspěchu je neúspěch a překážky, prostřednictvím kterých může odhalit svůj stín, rozpoznat další perspektivy a nově zformulovat smysluplné cíle. Analýzu neúspěchu v období dospělosti lze proto považovat za jeden z nejcennějších informačních zdrojů, přispívajících k naplnění záměrů této práce.
3.3 Zralost – věk mistrovství Ve třetím údobí dospělosti , tj. od 45 do 65 let dosahuje jedinec věku mistrovství . Stojí na pokraji života. „Právě tak nejistě se často cítí, když vyšplhá na vrchol hory a dívá se dolů. Rozhled je široký a úchvatný i když má obavy z následujícího sestupu.“ Touto metaforou 80
popisuje Sheehyová (1999) období charakteristické realizací vlastních cílů a vytyčováním cílů svých pokračovatelů. Tvoří vrchol v naplnění života, protože v této životní etapě maximalizuje jedinec svoji moc nad svým okolím. Místo, aby jen naučeně reagoval na to, co mu život předkládá , často tyto věci sám ovlivňuje . Cokoliv mu proto chybí, je jen jeho vina a nemůže to svádět na okolnosti ani na druhé lidi . Charakterizovat období zralosti52 je velmi obtížné, neboť dochází k výrazné diferenciaci jedinců na základě rozdílných posunů mezi chronologickým a biologickým věkem. Společné pro všechny jedince zůstává, že involuční pochody převládají nad evolučními a to jak v úrovni fyzického, tak psychického výkonu. Zpomalují se veškeré činnosti v obou oblastech, v intelektové kapacitě nabývá převahy to, co je méně tvořivé, usazené a zkušenostní, což vede k poklesu dřívější bystrosti a energické průbojnosti. Intelektuální projevy jsou poklidné, uvážlivé, pronikavé, hlubší , opřené o zkušenosti a velký přehled životních událostí , konkrétně domyšlené , vyhýbající se krajnostem a ukvapenostem. (Příhoda, 1974. s. 138-140). Jedinec za úspěch považuje to, že unikne před katastrofickými nemocemi, doprovázející střední věk. Vykonává práci, která mu přináší vnitřní uspokojení, je společensky přínosná a přispívá k jeho naplnění. Životodárným zdrojem energie jsou záliby, kterým se může věnovat celým svým srdcem a myslí. Vytvořil si další vlastní zralou identitu, v níž musí daleko méně někomu něco dokazovat, která přispívá k vnitřnímu uspokojení. O své zkušenosti se nebojí podělit se svými nástupci, které si vybírá tak, aby se mohli stát jeho pokračovateli. Předává jim své poznatky, které se soustředí především na dosažení vnějších aspektů úspěchu, tj. bohatství, statusu , uznání. Má nesrovnatelně větší porozumění pro lidi
a pro to, jak funguje život.
Získal takové dovednosti
a stupeň
sebepoznání , že zvládá i složité situace a dokáže svým vlivem měnit okolí. S tělesnou i mentální přezrálostí se mění celkové životní pocity. Život nabývá jiných dimenzí, jedinec žije z toho co nashromáždil, čeho v životě dosáhl a tento stav, který v sobě nese důsledky schopností, zkušeností, náhod i chyb, kterých se v životě dopustil, přijímá staticky a nesnaží se o jeho další změny. To se projevuje i na hodnocení úspěšnosti v této životní etapě. V praktických povoláních, souvisejících s řemeslnou či průmyslovou výrobou, obchodem a službami, vyžadujících rychlý pohyb, flexibilitu a reaktivnost na situaci, je dosahování úspěchu značně oslabeno. Vědci ve věku mistrovství neútočí na nové a zcela speciální problémy, v 52
nichž by hledali dosud nepoznané. Spíše než analytické a
Alternativními názvy jsou „zralá dospělost“ (Švancara,1994) , „interevium“ (Příhoda, 1974)
81
monografické studie volí systémová pojednání o širokém okruhu problematiky. Literární tvořivost zralých géniů je zbavena siláctví, obnažování konfliktů či detailů lidského chování, ale jejich díla se vyznačují především hlubokými katarzními účinky. Výtvarné umění je poznamenáno silou vlastního rukopisu, ke kterému malíř, sochař, fotograf dospěl prostřednictvím různých experimentů v předcházejících životních etapách. Hudební virtuosové také nepřináší zpravidla nic nového, objevného, či formálně jiného, ale vyjadřují zažité dojmy, radosti i bolesti svých životních zkušeností (Příhoda, 1974, s. 213). Sportovci, jejichž úspěch fakticky skončil již v předchozí životní etapě, se ztrátou svých fyzických sil ve věku zralosti přestávají vychutnávat napětí, soutěživost a brát sport jako zábavu. Vnímají spíše napětí z nebezpečí a strach ze své zranitelnosti, která může přijít ve zlomku sekundy. Přecházejí zpravidla k jinému typu sportu (golf, petangue, stolním a karetním hrám, apod.), které jim zachovávají pocity soutěživosti a přináší nové sportovní uspokojení. Charakteristickým rysem chování objevujícím se ve věku zralosti je generativita, tj. pocit dobrovolné povinnosti pečovat o druhé v tom nejširším smyslu, kterou se jedinec brání stagnaci svého života. Často se objevuje v souvislosti s krizí středního věku, která dnes postihuje stejnou měrou muže i ženy, zatímco dříve bývala výsadou pouze mužů. Doprovází „syndrom opuštěného hnízda“, kdy je nutno hledat novou životní náplň a orientaci poté , co se děti postaví na vlastní nohy a nevyžadují další pomoc. Chceme-li naplnit definici úspěchu, pak v této životní etapě je nutné být připraveni na zvládnutí další krize, která je spojena s existencí úspěšného stárnutí. Ztrácíme sice některé ze svých předností, stáváme se pomalejšími, roztěkanými, nesoustředěnými a vrtošivými, ale současně máme možnost rozšiřovat svoji nezávislost, získávat další dovednosti a naslouchat konečně svým potřebám. Přestáváme všechnu svoji energii věnovat udržování „falešného já“, masky , kterou jsme si v mládí vybudovali, abychom udělali dojem a ovládli ostatní. Snaha vynaložená na budování a obranu persony je vysilující a my se persony v této životní etapě rádi vzdáváme. Odkrýváme svou pravou identitu a stáváme se skutečně sami sebou, což posiluje naše duševní zdraví. Hlavní závěr dlouhodobých výzkumů, prováděných v devadesátých létech na Kalifornské universitě v Berkley Eichornem, Clausenem Haanem, Honzikem a Massenem uvádí, že lidé v období kolem padesátého roku jsou duševně nejzdravější. To, co si z této životní etapy odnášíme, není postavení a tituly. Je to prohlubující se vnitřní spokojenost, uspokojení z nalezení a vedení svých nástupců, citová
a společenská
nezávislost. Vyrovnat se úspěšně se stárnutím vyžaduje dobře zvolit směr této i následující
82
etapy, ztotožnit se s identitou a prostřednictvím stabilního psychického stavu zvládnout to, před co nás život člověka na pokraji stáří postaví. Pro výzkum bude důležitým ukazatelem struktury osobnosti dosažená prestiž a uznání na pozicích, které jedinec v průběhu profesní kariéry zastával. Vedle pozitivních vlastností si díky širokému životního rozhledu uvědomuje jedinec i vlastní retardéry, které brzdily naplnění vytýčených cílů. Motivy budou i nadále sledovány prostřednictvím zálib a koníčků přinášejících radost a obohacení života. Hlavní zdroj informací o této životní etapě bude postaven na výběru nástupce a stanovení jeho cílů v souladu s očekáváním zkoumaného jedince. I nadále hrají významnou roli příležitosti a jejich pravděpodobnost, proto i v období zralosti budou sledovány zavedeným způsobem. C. G. Jung (1969) k této životní etapě říká: „ Zcela nepřipraveni vstupujeme do druhé poloviny života.(…) A co je horší, činíme tak s falešnou představou , že naše pravdy a ideály nám budou sloužit tak, jako nám sloužily dosud. Avšak odpoledne života nemůžeme žít podle ranního programu, neboť to co bylo ráno skvělé , bude večer znamenat jen málo a co bylo ráno pravdou, stane se večer lží.“.
3.4 Věk zmoudření – věk celistvosti Po 65. roce života se ocitá člověk ve věku celistvosti53. Podle Eriksona ( 2002, s. 269) se dá toto období jen těžko definovat. Považuje ho za poslední stupeň vývoje dospělého člověka, spočívající v boji mezi integritou a zoufalstvím. Kvalitu a délku života určuje především duševní postoj a chování jedince. Podle Golemana (1994) současné výzkumy dokazují, že duševní vlastnosti lidí starších sedmdesáti let jsou větší, než si oni sami myslí. Přijímají však zastaralé kulturní předsudky, podceňují své duševní schopnosti, které jsou vysoké zejména v oblasti logického uvažování a verbálního vyjadřování a snaží se vyhýbat všem intelektuálním úkonům, které potřebují proto, aby zůstali i nadále bystří. Jejich pesimismus pak často ústí do předčasné a zbytečné závislosti na druhých – partnerech, dětech nebo lékařích. (Sheehyová, 1999, s. 395). Překonáním nástrah v podobě nemocí středního věku dosáhli období integrity a životní rovnováhy , bilancování a „předávání žezla“ v rodinném i pracovním životě. Je to období největšího duchovního růstu, v němž přijímáme vlastní minulost a uvádíme do souladu různé
53
Příhoda používá název „senium“ , Erikson „pozdní dospělost“
83
role a identity našeho života , které nám sloužily v době dospívání a dospělosti. Přestáváme maximalizovat svou moc nad okolím a více si vážíme toho, co již ovládat nemůžeme. Vnitřní spokojenost jedince v tomto životním období není postavena na vyrovnaném dětství ani závratné kariéře, které v průběhu života dosáhl , ale na schopnosti zvládat životní neshody a konflikty bez pasivity, obviňování a zatrpklosti. Pocit uspokojení dosáhne tehdy, získá-li pocit dokončenosti svého životního konání. Choval-li se člověk většinu z předchozích etap negativně, pohled zpět vyvolává pochybnosti, stísněnost, pocit nedokončenosti a beznaděje. Vztah mezi tělesným a duševním zdravím je nejtěsnější ze všech životních etap. Lidé s pozitivními názory, kteří se nepřestali spojovat s budoucností, sbírají energii pro boj se vtírajícími se nemocemi , tak dosáhnou spokojeného pozdního života. Zárukou emočního zdraví
je vypěstovaná schopnost zvládat životní nehody bez pasivity, obviňování a
zahořklosti. Životní neúspěchy je naučily přijímat rány a zaměřit se na to, co dál. Svoji strategii založili na tom,
co ještě mohou a nikoliv na tom, co již nemohou . To vyžaduje
opravdové nasazení, víru , odvahu a disciplínu. Věk celistvosti lze charakterizovat jako moudření – proces , v němž lidé akumulují moudrost a stávají se mudrci kultury té společnosti, ve které prožili svůj život. Moudrost jako kolektivní praktické vědomosti kultury, nazývána též „selským rozumem,“ je od pradávna spojována se staršími ženami54. Pojem „moudré ženy“ dnes ožívá ve všech podobách. Roste zájem o „Matku Zemi“ jako archetyp uváděný v Bibli a ve všech náboženstvích a kulturách, bohyně moudrosti Sofie , která se rovněž vyskytuje v mnoha náboženstvích. Setkání s moudrou osobou dokáže každého obohatit a přinést mu něco nového. Tyto osoby umějí skloubit vše co prožily i co se naučily a toto poznání štědře předávat svým nástupcům. Žijí přítomností, se současným pohledem do budoucna. „odpoutat“ se
Ovládají umění
s nadhledem od svého „já“ , aby se mohly soustředit na několik dobře
zvolených důležitých bodů. Ty nejúspěšnější doprovází společná vlastnost – směřování. Říkají bez zábran co si myslí a dělají nejrůznější věci, na které by si dříve netroufly, protože nemají co ztratit. Stávají se velkorysejšími a dokáží odpustit i bývalým nepřátelům. Moudrosti ve věku celistvosti dosáhnou lidé, kteří se s přibývajícím věkem zajímají více o potravu duše než o udržování ega, i když je sužují stařecké choroby – artritida, ztráta sluchu, špatný zrak. Nezaměřují se na krátící se čas, ale neustále prožívají každý přítomný okamžik, proto mají 54
stále
pro co žít. Svým již dávno předtím
Spojeno s obdobím dávných lidových léčitelek
84
vybraným nástupcům
přístupem a chováním osvětlují cestu poznání, jak získat vnitřní spokojenost, která je druhou podmínkou úspěšných lidí. Tak dosáhnou svého následování a jejich nástupci se stávají pokračovateli a nositeli jejich životního poslání. V rámci výzkumu bude věnována pozornost struktuře osobnosti z pohledu postojových a kognitivních vlastností, které dle názoru zkoumaného jedince i signálů lidí v jeho okolí přispěly k získání životní rovnováhy a moudrosti. Motivy budou analyzovány prostřednictvím rolí, které v této životní etapě jedinec zastává a míře, kterými jednotlivé role přispívají k vnitřní spokojenosti. Důležitým ukazatelem vnitřní spokojenosti je i forma bilancování dosavadního života, včetně způsobu „předání žezla“ svému nástupci . Příležitosti a jejich pravděpodobnosti hrají v této závěrečné životní etapě pouze okrajovou úlohu a proto jim nebude věnována taková pozornost jako v předchozích životních obdobích. To, co je nevyhnutelné v lidském životě, je smrt, nikoliv však způsob stárnutí. Úspěšní lidé, kteří zůstávají i ve věku celistvosti aktivní, se od života neizolují, projevují zájem o současné dění a udržují si určitou míru optimismu a smyslu pro humor. Žijí přítomností s pohledem do budoucnosti. Stejnou pozornost věnují svému zdraví fyzickému i duševnímu. Každý den si stanoví alespoň jeden malý cíl a tím, že ho dosáhnou, potvrzují, že tato metoda aktivního života ve stáří spolehlivě funguje.
3.5 Muži a ženy v jednotlivých životních etapách Výše uvedené kapitoly nastínily , jakou roli v definovaném pojetí úspěchu hraje věk člověka. Logicky se nabízí otázka , jakou roli na dosahování úspěchu má jeho pohlaví. Bezpochyby nalezneme rozdíly ve struktuře osobnosti mužů a žen, stejně tak jako mezi jejich motivy . Odlišné jsou i příležitosti a pravděpodobnosti - druhé dva atributy úspěchu podle toho , zda se jedná o muže či ženu. Jsou však rozdílné příležitosti stínem úspěchu žen? Liší se podle pohlaví i cena, kterou je třeba za úspěch zaplatit? Liší se podoby stínu úspěchu? Položené otázky zdůvodňují i krátkou rekapitulaci získaných poznatků z kapitoly ontogeneze muže a ženy. Vývojové změny, kterými prochází v jednotlivých životních etapách muži a ženy nejsou náhodné
a objevují se v pevné posloupnosti v nejrůznějších kulturách. V období
dětství , po dobu prvních deseti let, jsou si obě pohlaví dětí velmi podobná. K radikálnímu rozchodu dochází během puberty a největších protikladů dosahují ženy a muži před čtyřicátým rokem věku. Kolem padesáti se muži a ženy začínají k sobě opět přibližovat a 85
postupně získávají mnoho vlastností opačného pohlaví. Okolo šedesáti let se jejich role vzájemně proměňují. Pravidla mužů a žen ztrácejí na síle a odlišné role se vytrácejí. Obr. 20 Vliv věku na velikost rozdílů mezi pohlavím podle Sheehyové
Mládí ženy je doprovázeno touhou být milována a této touze podřizují i své chování. Jsou pozorné k ostatním, expresivní a empatické. Aby dosáhly svých snů, rády se v tomto věku staví do role „obětních beránků“. Díky androgenům, především testosteronu se u mladých mužů projevuje asertivní sexuální chování, agresivita, vyplývající z nadřazeného postavení, prostorové uvažování, tolerance bolesti, vytrvalost, nezávaznost sociálních vazeb, vyhledávání podnětů a dravost. Díky produkci hormonů se rozdílnost obou pohlaví stává dramaticky odlišnou. V období první dospělosti55 jsou postoje mužů osamocené, emočně nezakotvené a neuspořádané. Rozvíjena je především ta část potenciálu osobnosti, která jim umožní naplnit mužskou roli. Potlačují své city a v důsledku toho vytvářejí slabší vazby k lidem. Propojení mezi emocionální a intelektovou hemisférou je slabší než u žen. Persona úspěšného dospělého muže bude mít pravděpodobně podobu „vítězného nekompromisního bojovníka, opírajícího se o racionální přístupy k realitě.“ Ženy v období první dospělosti, díky zvýšené citlivosti k vlastním i cizím pocitům, přirozeným způsobem navazují hustou síť mezilidských vztahů. Vytvářejí rodinné rituály, ve kterých vychovávají své potomky. Díky rodičovským rolím dokážou připoutat k rodině i 55
Za dospělost je považováno věkové rozpětí 30-45 let
86
muže. Jejich emoční zaměření na mezilidské vztahy je znevýhodňuje v situacích, kde je zapotřebí racionální, objektivní analýzy, respektování pravidel a abstraktní myšlení. Personu úspěšné dospělé ženy lze ztotožnit s „ochránkyní rodinného krbu, která zachování dobrých mezilidských
vztahů považuje za nejvyšší prioritu“. Tato maska pravděpodobně nebude
odkládána ani na pozici pracovní. Lze tedy předpokládat , že úspěch mužů v období první dospělosti bude postaven na aspektech logiky, racionality a vítězství nad svými soky-tzn. na hvězdném výkonu jejich intelektové hemisféry. Naopak úspěšné mladé ženy nalezneme pravděpodobně v oblastech, kterým dominují mezilidské vztahy a empatie tj. tam, kde jednoznačně umožní zvítězit své inteligenci emoční. Období zralosti doprovází velké posuny mezi pohlavím. Muži se začínají více zajímat o své okolí, poskytování i příjímání péče. Seberealizaci nacházejí obvykle
v některém
z uměleckých směrů. Ženy stárnou směrem opačným – stávají se dravějšími, ovládajícími a politickými, i když svoji ženskost neztrácejí. Duševní zdatnost žen s přibývajícím věkem roste. Více se soustředí na plnění náročných cílů a úkolů, které by je dovedly k úspěchu. Pečovatelské činnosti, které doposud ve svém životě vykonávaly, rády přenechávají mužům. Využívají naplno svůj intelektový potenciál, zatímco u mužů v období zralosti nachází uplatnění dosud méně využívaná hemisféra emocionální. Determinovány jsou i jejich vlastnosti – ženy se stávají více nezávislejšími a asertivními, muži naopak expresivnější a citovější. Muži se nestávají zženštilejšími , pouze se vytrácí jejich potřeba agresivního prosazování. Jejich persona bude mít podobu „chápajícího, laskavého vůdce, který nepostrádá rozum ani cit. “ S přibývajícím věkem se persona ženy mění v „ ambiciozního podnikatele56“, přičemž pojem podnikatel je použit jako metafora pro označení přístupu , ve kterém člověk usiluje o trvalé vítězství, zisk ze své činnosti, na jehož účet a s jehož režií se „věci“ uskutečňují. Integrace obou rolí v tomto životním období nastává opět díky hormonům. Ženy nachází svoji individualitu, seberealizují se , jsou méně tolerantní a tvrdší , protože cítí spoustu uvolněné energie. Muži mění své hodnoty, práce přestává být prioritou a také oni procházejí reorganizací své osobnosti. Krize „křížení rolí“ si může vyžádat oběti, které tvoří další možnou stínovou stránku dosaženého úspěchu. Průvodce dospělostí, Sheehyová, 1999).
56
Podnikatel je název pro životní přístup
87
(Volně zpracováno podle zdroje:
Shrnutí kapitoly : Význam jednotlivých životních etap a jejich časový horizont je výrazně determinovaný sociální skupinou, do které jedinec náleží.
Proto je nutno hodnoty věku,
uváděné
v
představení jednotlivých životních údobí, brát pouze aproximativně a počítat s tím, že se budou u zkoumaných osob lišit. Pohled na zkoumaný problém z hlediska ontogeneze je důležitý nejen pro fázi sběru dat, ale i pro jejich zpracování a interpretaci. Etapu dětství lze z hlediska úspěchu považovat za předpolí, ve kterém jsou formovány naše předpoklady, mládí za přípravnou fázi života, dospělost za období, ve kterém činíme první kroky k dosažení životního úspěchu. Období zralosti je rozhodujícím mezníkem pro naplnění definice úspěchu a věk celistvosti – stáří vede k naplnění životního poslání člověka v plném rozsahu.
88
Prvním krokem k získání či ovládnutí něčeho je nabýt schopnosti hledět na to zpříma. L.Ron Hubbard
4 Typologie manažerského prostředí Kapitola přináší pohled na jednotlivé typy organizací zahrnuté do manažerského výzkumu, které reprezentují jednotlivé oblasti v současné struktuře české společnosti. Jejich odlišnost z hlediska velikosti, struktury, cílů a charakteru je natolik výrazná, že vytváří jednu z důležitých vnějších proměnných při stanovení diagramu modelu úspěchu. Proto je třeba vymezit jejich charakteristiku tak, jak je chápána v kontextu této práce. Z různých možných přístupů, které provádí klasifikaci organizací
byla vybrána
typologie Williama Bridgese (2000) a to nikoliv náhodně. Jeho systém charakterových typů organizace je postaven na seskupení shodných znaků do šestnácti základních kategorií, vycházejících z Jungovy typologie osobnosti a korespondující s užívanými názvy v rámci MBTI57. Využití shodných, resp. na stejném principu postavených nástrojů pro deskripci jedné z vnějších proměnných i pro sběr a interpretaci dat získaných od manažerů působících v různých organizacích, považuji za přínosné především tím, že se na úspěch zkoumaného jedince bude možno dívat dvojím pohledem komunikovaným jedním-společným jazykem. Jednak z pohledu jeho osobnostní struktury, tj. postojových a kognitivních vlastností, podrobně vyloženému v kapitole 2.2.2 této práce a jednak z pohledu prostředí, ve kterém působí na manažerské pozici, jehož výkladu je věnována tato kapitola.
4.1 Význam charakteristiky prostředí Prostředí, okolí, sociální skupina, organizace atd., ke které člověk náleží, má na jeho životní úspěch nezpochybnitelný vliv. Ne nadarmo se užívá rčení: „Mezi slepými jednooký králem“, pro ty, kteří dosahují svého úspěchu jednoduše tím, že nestaví „svoji laťku“ příliš vysoko a spokojí se s efektem, který rozhodně nepřispívá k nárůstu jeho sebevědomí. Stejně tak je známo mnoho případů, kdy profesionálně připravený absolvent zahraničního manažerského studia, s bohatými manažerskými zkušenostmi nenaplnil cíle a očekávání na něho kladené58.
57
Myersové-Briggsové Type Indicator- nástroj k určení osobnostního typu jedince, blíže rozpracován v kapitole
2.2.2 58
Příkladů lze nalézt celou řadu zejména sledováním medií a v manažerské literatuře
89
Vyloučíme-li selhání lidského faktoru, pak druhým „viníkem“ je nezvládnutí prostředí, především charakteru organizace. Ten je determinován řadou různých vlivů, z nichž nejvýznamnější roli sehrává organizační kultura, jejíž podstata a působení může být podle jedné z teorií59 orientována třemi různými směry - na důvěrné vztahy se zákazníky, na funkční efektivitu, na inovaci produktů.
Každý z těchto směrů dává organizaci svůj specifický
charakter, na kterém závisí jak organizace komunikuje, jedná, cítí, řeší problémy, rozhoduje. Bridges (2006) uvádí, že rozdíly v charakteru organizací jsou obdobné jako v charakteru lidí, protože organizace se lidem podobají . Svoje tvrzení staví na analogiích, že lidé jsou biologická stvoření, organizace jsou sociální útvary. Lidé mají svá očekávání, stejně jako organizace, lidé mají svůj biologický rytmus a tím vyměřený čas k naplnění svých cílů, což však organizace postrádají. Ty se mohou se rozdělovat, zvětšovat, spojovat s jinými, zaniknout přirozeně po pár letech stejně tak, jako působit na trhu celé století. Dokážeme-li určit charakter jedince, pak lze se značnou mírou objektivity určit i charakter organizace, seskupíme-li nekonečné rozdíly do užitečných kategorií. Do výzkumného vzorku budou zařazeni manažeři z rozdílných oborů a jejich odvětví ve struktuře společnosti, z rozdílných organizací a rozdílných osobnostních typů. Všechny tyto diferenciace ovlivňují názory manažerů na zkoumaný problém tak, jak znázorňuje obrázek 21. Proto použití jednoho typu hodnotícího nástroje pro analýzu prostředí i pro rozpoznání osobnosti, vycházejícího z Jungovy typologie, se jeví jako přínosné a užitečné. Obr. 21 Determinace názoru manažera na zkoumaný problém úspěchu
59
Teorie vyplývá z práce Florent-Treacy , Elisabeth – The Discipline of Market Leaders, 2001
90
4.2 Bridgesova typologie organizací Obdobně jako Jungova typologie osobnosti je Bridgesova typologie organizací založena na čtyřech párech funkcí opačných sklonů. Rozdíly v organizačním charakteru jsou vytvářeny způsobem, jak organizace poznávají svět . Pro některé organizace je svět složen ze spousty detailů a efektivně se jimi zabývat, znamená mít vše na svém místě a neudělat chybu . Pro jiný typ organizace je svět velký ohromný projekt , skládající se z nekonečných sil . Úspěch této organizace je postaven na zachycení signálu, dochází-li k jakýmkoliv změnám v těchto silách. (Bridges, 2006, s. 21)
Obr. 22
Charakteristika organizace v pojetí Bridgesovy typologie
Neosobní zpracování informací, rozhodování na základě následku, schopnosti, výkonnosti Orientace organizace navenek směrem k trhům a konkurenci
MYSLÍCÍ - rozum
EXTROVERTNÍ En erg ie, pro ud ící
SMYSLOVĚ VNÍMAJÍCÍ
Realizace firemních rozhodnutí, jasné definice věcí, řešení problémů
Přijímání informací zaměřených na budoucnost , celkový obraz a možnosti
vn ě
Poznání
Poznání
INTUITIVNÍ
En erg ie ,pr ou díc í
VNÍMAJÍCÍ
Úsudek
Úsudek
USUZUJÍCÍ
Přijímání informací, zaměřených na současnost, detaily, realitu Hledání více vstupů, věcem nechává volný průběh, nechává věci otevřené
Rozhodnutí
CÍTÍCÍ – vztahy
Zpracování informací závislé na Rozhodnutí osobním přístupu , hodnotách , tvořivosti
do vn it
ř
INTROVERTNÍ Orientace organizace dovnitř na vlastní technologie , sny šéfů a vlastní kulturu
Hlavním znakem odlišnosti charakteru organizace je obor a jeho odvětví, ve kterém působí. Za neméně důležité determinanty lze pokládat osobnost zakladatelů, kteří jí vtiskli své sny; její historii, tj. události a typy vůdců, kteří je řídili; hlavní profesní skupiny , jejichž činnost je totožná s podnikatelským záměrem ; trhy , na kterých organizace působí a její
91
zákazníci. Zatímco hlavní znaky mohou být společné pro více organizací, ostatní determinanty jsou výlučně individuální záležitostí. Stejně jako charakter lidské osobnosti prochází svým vývojem, prochází i organizace jednotlivými životními cykly, které její charakter mění. Experimentálním
nástrojem
k určení aktuálního charakteru organizace je Bridgesův dotazník, který označuje jako Index charakteru organizace (Organization Charakter Index–OCI). Zahrnuje obdobné čtyři preferenční páry, jako používá dotazník MBTI, shodných názvů upravených na potřeby organizací. S ohledem na záměry této práce nepovažuji za podstatné představení samotného dotazníku OCI , ale porozumění jednotlivým analytickým krokům, které umožní bližší identifikaci manažerského prostředí výzkumného vzorku .
Krok 1 : Orientace organizace a směr proudící
energie rozlišuje charakter organizací na
Introvertní a Extrovertní. Zatímco extrovertní organizace investují energii do vnějšího prostředí - soustředí pozornost na rozpoznání podmínek trhu, zájem zákazníků a sledování konkurence, introvertní organizace spotřebovávají energii uvnitř organizace - jejich strategie je určována vlastními
technickými schopnostmi, myšlenkami a hodnotami. Extrovertní
organizace jsou netrpělivé, reagují rychle a často experimentují několika směry. Introvertní organizace se zaměřují na pečlivé shromažďování a zpracovávání informací a prozkoumávání svých možností. Volí styl „pochopit a jednat“, který leckdy sklouzává do stylu „pochopit místo jednat“. Rozhodování v extrovertních organizacích je dostatečně transparentní , opřené o spolupráci a konsensus různého spektra zaměstnanců. Za normu je považována ústní komunikace a pravidelný systém porad, kde se diskutuje. Průběh rozhodování v introvertní organizaci probíhá bez diskuse s ostatními, za zavřenými dveřmi. Spoléhají na psanou komunikaci, která je přesnější a dává prostor k promyšlení, porady neplní svůj základní účel a slouží spíše pro získání konsensu v tom, co již bylo rozhodnuto. Týmová spolupráce na projektech týkajících se nových problémů u extrovertní organizace je v protikladu s vysoce specializovanou dělbou práce introvertních organizací, kde každý plní samostatně své přidělené úkoly. Klasické označení pojmem „otevřenost“ se u extrovertní organizace projevuje při hledání podnětů zvenčí v těžkých časech i při různých firemních oslavách, kdy do firemní „rodiny“ zahrnují široké spektrum svých obchodních partnerů. „Uzavřenost“ introvertních společností „zavírá brány“ před jinými než vlastními zdroji inspirace při řešení problémových situací.
92
Krok 2 : Způsob nazírání na svět a přijímání informací dělí organizace na Smyslově vnímající a
Intuitivní. Smyslově vnímající organizace se precizně soustředí na detaily,
udržování řádu a systému, plánují formou „tady a teď,“ žijí přítomností . Reagují na problémy až když nastanou a jejich inovace se týkají spíše detailů než celku. Svůj obraz budoucnosti vytváří na podkladu minulých zkušeností, plány rozpracovávají do malých kroků, cílů a úkolů, které lze kvantifikovat. Jejich víra v úspěch je opřena o zkušenosti a vyzkoušené postupy , dovednosti a způsobilosti jsou dány praxí a organizačním uspořádáním do funkčních skupin lidí s obdobnými zkušenostmi. Důvěřují svým plánům, datům, zaběhnutým postupům a předpisům. Úspěch dosáhne ten, který se naučí dělat věci tak, jak se tady dělají osvědčeným způsobem. Intuitivní organizace uvolněně sledují spíše celkový obraz než detaily. To, co by se mělo dělat, stanoví odhadem, orientují se na možnosti, které odhadují bez potřebných údajů. Přitahují je nové technologie, trendy, megatrendy, v nichž spatřují svoji budoucnost. Vytváří vize budoucnosti, které považují za své a podle nich postupují. Zkušenosti považují za užitečné, nikoliv nezbytné. Pro úspěch člověka nejsou rozhodující znalosti, ale jeho motivace, sdílení hodnot a schopnost pracovat v týmu. Plány svazují se svoji vizí a důvěrou v systém organizace než s minulostí a prověřenými postupy. Důležité je dělat věci ve správném duchu podle toho „čemu věříme“. Krok 3: Rozděluje organizace podle posuzování situací, zpracování informací a způsobu rozhodování. Tím vznikají organizace „Myslící“ nebo „Cítící.“ V myslící organizaci se řeší problémy prostřednictvím arzenálu neosobních zásad, které neberou příliš v potaz mimořádné okolnosti. Hodnocení idejí a principů je postaveno na racionalitě, „odlidštění problémů“ , zobecnění , neosobním přístupu , dostatečně kritickém klimatu jednoznačně označujícím situaci pojmy dobře-špatně, úspěšně-neúspěšně, dělá-nedělá svoji práci, tj. na výsledcích a výstupech bez osobních aspektů. Úspěch je posuzován podle dosažené výkonnosti. V cítící organizaci jsou vytvářeny hodnoty mající silný osobní charakter. Respektují se potřeby , hodnoty, osobností rysy, sny a touhy lidí jako bytostí. V rozhodování nebo při řešení problémů se berou v úvahu osobní hlediska. Za dobré je označeno to, co je dobré pro lidi, jichž se to týká a současně naplňuje strategický záměr organizace. Z každého jedince se snaží dostat to nejlepší v harmonické spolupráci. Kritika není způsobem, který by přiměl lidi k lepším výsledkům, proto je třeba ji brát jako obranou reakci před frustrací nebo v rozrušení. Úspěšným nebude označen ten, který dosahuje nejvyšší výkonnosti, ale ten, který přispívá k nejvyšší harmonii a vnitřní spokojenosti lidí. 93
Krok 4: Odlišné preference způsobů, prostřednictvím kterých jednají organizace s okolním světem, vytváří typ organizace „Usuzující“ a „Vnímající“ . Usuzující organizace preferuje v řešení problému myšlení nebo cítění, které se promítá do rozhodování hlavou nebo srdcem. Mnohdy se rozhoduje na základě nedostatečných podkladů , neboť shromažďování informací není pro usuzující organizace prioritou. Za důležité považují řešení,
nikoliv
analyzování situací. Domněnky mnohdy nahrazují fakta, což vede k nesprávným rozhodnutím. Za důležité v usuzující organizaci je
stanovit standardní
postupy pro
rozhodování - v případě myslící organizace, v případě cítící organizace - označit očekávání a zájem. Znalost těchto aspektů je předpokladem k tomu být úspěšný, což znamená umět správně rozhodovat a řešit problémy. Ve vnímající organizaci, neustále vyhledávající nové a otevřené možnosti, tlak na rozhodnutí
mnohdy vyvolává frustraci lidí, protože jejich prioritou je hledat pravdu a
vytvářet atmosféru pro hodnocení výsledků. Do potíží se dostávají tím, že se rozhodování vyhýbají nebo je činí instinktivně, není-li zbytí. To považují za omezení svobody a potlačení tvořivosti. Vyhýbají se definování a tím i moralizování. Pro vnímající organizace platí manažerské rčení: „definuj nebo budeš definován“ v plném rozsahu. Bez naplnění tohoto doporučení se vnímající organizace ocitají napospas osudu i přes svůj sklon k přizpůsobivosti. Za úspěšného v tomto typu organizace je považován ten, kdo dokáže nalézt značné množství příležitostí, aniž by se zabýval jejich pravděpodobností, neboť toto definování zde není obvykle žádoucí. Provedením analýzy organizace ve čtyřech krocích vytváříme možnost 16 odlišných typů charakterů organizace, které determinují jednotlivé etapy životní cyklu, taktiku jejího rozvoje a cestu, kterou lze co nejefektivněji dosáhnout změn při krocení organizačního stínu. Hlavním přínosem pro tuto práci je však rozpoznání důsledků, vyplývajících z míry typologické shody osobnosti zkoumaného jedince s charakterem oblasti a odvětví jeho manažerského působení, na vnímání úspěchu. Porozumění charakteru organizace umožní nalézt odpověď na otázku, kde hledat zdroje i překážky úspěchu jedince v mnohem širším kontextu (Bridges, 2006, volné zpracování).
4.3 Hodnocení oblastí a odvětví výzkumného vzorku Použití výše popsané metodiky hodnocení podle OCI bude využito v rozsahu hlavních znaků, způsobujících odlišnost v charakteru organizace jednotlivých zkoumaných osob, tj. v hodnocení oboru a odvětví. Pro bližší specifikaci byly použité kódy prostředí označeny 94
indexem 1 až 3, který vystihuje intenzitu posuzované charakteristiky. Čím je index vyšší, tím je posuzovaná charakteristika daného prostředí intenzivnější60. Identifikace konkrétní organizace nebude prováděna, i s vědomím snížení komplexnosti výsledků v hodnocení manažerského prostředí a to z následujících důvodů, které považuji za dostatečně relevantní : 1. Neumožnění dostatečného
hlubšího
poznání
všech vytypovaných konkrétních
organizací přináší jen málo spolehlivé výsledky 2. Zachování slíbené anonymity zkoumaných jedinců nejen osobní, ale i ve vztahu k organizaci, ve které působí 3. Malý přínos hodnocení konkrétních organizací pro naplnění záměrů této práce
4.3.1 Manažerské prostředí na bázi zaměstnaneckého vztahu Manažer v zaměstnaneckém poměru je nejčastější podobou manažerské pozice u nás. Proto lze charakteristiku tohoto manažerského prostředí definovat pouze v obecné rovině, neboť do sebe zahrnuje nejširší spektrum specializací jednotlivých odvětví. Současně však lze označit společné jmenovatele, které jsou pro manažery na pozicích zaměstnanců shodné: 1. Hlavním motivem je dosažení jistoty na dané pozici 2. Touha po uplatnění moci a vlivu vůči podřízeným osobám 3. Trvalé zaměření na rozvoj vlastních kompetencí, prostřednictvím kterých obstojí před konkurencí, dosáhnou stability své pozice a zajištění práce jako hlavního zdroje příjmu 4. Orientace na dosahování výkonu Do výzkumného vzorku manažerů-zaměstnanců byla zahrnuta tři odvětví: ⇒ Manažeři působící v odvětví průmyslu (I1S2T3J2)61 ⇒ Manažeři ve finančnictví (E2N2T3J3) ⇒ Manažeři působící ve službách (I2S2T2P2) V hodnocení manažerského prostředí v odvětví průmyslu z hlediska orientace převažuje v českých podmínkách zaměření na vlastní schopnosti organizace a technologické možnosti, vyplývající z malé zkušenosti orientace na požadavky trhu, tzn. spíše introverze (I1). Malá orientace na budoucnost, snahy o přežití v přítomnosti, převažující inovace soustředěné na jednotlivé detaily organizace, zaběhnuté stereotypy řízení ať původní české nebo
60
Obdobné značení indexem je použito i pro stanovení typologie osobnosti zkoumaného jedince
61
Kód funkce označuje její charakteristiku, jejíž zdůvodnění je provedeno v následujícím textu
95
implementované ze zahraničí ji charakterizují jako smyslově vnímající (S2). I přes snahy o zavedení projektového či týmového řízení, převažuje v průmyslových organizacích díky jejich velikosti tendence ke stanovení jasné identity pravidel, nezájem o individuálně-osobní přístup , což dotváří charakteristiku organizace myslící (T3). Preferují se konkrétní rozhodnutí, jasné řešení problémů , což z ní činí organizaci usuzující (J2). Charakteristika organizací v oboru finančnictví v českých podmínkách se díky vstupu zahraničního kapitálu vyvíjí odlišným směrem. Pozornost je zaměřena na sledování trhu, zákaznických skupin a konkurence, což ji charakterizuje jako extrovertní (E2). Management je vybírán s ohledem na schopnosti intuitivního zaměření na budoucnost, zahrnující vnímání celkové situace (N2). Shodně s průmyslovými organizacemi převažuje jasná definice pravidel (T3) a orientace na řešení problémů (J3). V oboru
služeb přetrvávají požadavky na zaměstnance-manažera, který se orientuje
především dovnitř organizace, aby dokázal lépe využívat vlastních zdrojů, jejichž prostřednictvím bude realizovat záměry svých zakladatelů, proto jsou tyto organizace převážně orientovány introvertně (I2). Zaměřenost ve službách na přítomnost z nich vytváří organizace smyslově-vnímající (S2), tendence k proorganizování, v nichž spatřují zdroje pro rozvoj výkonnosti ji řadí do kategorie myslících (T2). V řadě případů nejsou věci u těchto organizací řešeny, priorita je stavěna na získávání dalších informací, které posouvají kritéria hodnocení a proto ji lze začlenit jako organizaci vnímající (P2).
4.3.2 Podnikatelské prostředí Organizace, v jejichž čele stojí manažer
současně s
rolí podnikatele-vlastníka jsou
orientovány především na hlavní prioritu – rozvoj vlastnictví a košatění bohatství. Společná platforma motivů těchto manažerů jsou jejich sny, touhy a představy o využití sektorového know-how62 organizace, které zpravidla velmi dobře ovládají. V mnohých případech se sektorové know-how vyčlenilo z jejich zálib a koníčků a tuto podobu si ponechává často i nadále.
To, co je těmto manažerům-vlastníkům dále společné, je aktivní vyhledávání
příležitostí, které se jim v daném oboru nabízejí, což je spojeno s jejich extroverzí. Výzkumný vzorek je tvořen manažery-podnikateli v následujících třech odvětvích, charakterizujících jejich hlavní činnost : ⇒ Obchodní organizace, zabývající se zprostředkováním obchodních činností pro jiné subjekty (E3S3F2J3)
62
Pojem sektorové know-how označuje vysokou odbornost v daném předmětu podnikání
96
⇒ Organizace, poskytující služby jiným subjektům (E3N2F2P2) ⇒ Organizace, vytvářející vlastní produkci dodávanou na trh (E2N2T2J2) Manažerské prostředí obchodních společností má již ve své podstatě založeno sledování možností trhu, zákazníků a konkurence a proto vyžaduje extrémní orientaci navenek , tj extroverzi (E3). Důležitým prvkem jejich úspěchu je schopnost soustředit se na přítomnost a detaily, což ji řadí do kategorie smyslově-vnímajících (S3). Flexibilita a přizpůsobení se hlavní profesní skupině této organizace tj. obchodníkům vyžaduje její preferování oblasti cítění (F2). Bez potřebného tahu na bránu v podobě jasného označení věcí, schopnosti rychlého rozhodování by nedosahovala požadovaného výkonu, proto musí být organizací usuzující (J3). Manažer-vlastník v organizaci poskytující služby je zpravidla orientován na konkrétní řemeslnou oblast. Vedle extroverze (E3) využívá tento typ organizace intuitivních schopností, které ji zajistí další budoucnost (N2). S ohledem na velikost organizací tohoto typu převažuje spíše cítění (F2), prostřednictvím kterého si chrání své zaměstnance vůči konkurenci. Prioritou není jasné řešení problémů, ale schopnost získávat další a další podněty, hledání dalších možných vstupů, proto je převážná charakteristika těchto společností v kategorii vnímajících (P2). Produkční společnosti, dodávající samostatně své produkty na trh, musí být rovněž orientovány extrovertně (E2), opírat se o intuice jejich manažerů-vlastníků v pohledu do budoucna (N2), organizovány musí být podle jasně stanovených pravidel (T2) a se schopností pojmenovat správně věci, o kterých je třeba rozhodnout a řešit je v daném čase (J2).
4.3.3 Manažerské prostředí ve státních službách Charakteristika organizací v resortu státních služeb vykazuje rovněž dostatečné diferenciace, jejichž společným jmenovatelem je uplatnění výkonné moci vůči občanům. Toto prostředí preferuje u svých manažerů spolehlivost, loajalitu a sdílení společných hodnot definovaných zakladatelem, tj.
státem. V řadě případů to vyžaduje především akceptaci politického
názorového spektra, poplatného dané době. Úspěch manažerů je postaven na jejich vysokých kompetencích, tj. znalostech, dovednostech a zkušenostech, prostřednictvím kterých získávají potřebné uznání a respekt ve své specializaci. Bez potřebných vlastností blíže definovaných v kapitole 2.3.2 , které jim umožní jistou názorovou flexibilitu, se pravděpodobně manažeři na pozici státních zaměstnanců rovněž neobejdou. Do výzkumného vzorku budou zařazeni manažeři, vykonávající řídící činnost v oborech : ⇒ Justice, zahrnující soudy a státní zastupitelství na úrovni kraje (I3S3T3J3) 97
⇒ Policie na úrovni krajské správy (I3S2T3P2) ⇒ Státních úředníků na úrovni města a městské části (E2S2F2J3) ⇒ Státní instituce zajišťující obchodní rozvoj firem na úrovni kraje (E2S2T2J2) Základem prostředí justice je vysoká introverze (I3), umožňující obranu proti vnějším intervencím a jejich nezávislost. Smyslové vnímání (S3) soustřeďuje pozornost na problémy přítomnosti s využitím zkušeností minulých. Případy jsou řešeny detailním způsobem vyžadujícím postupovat krok za krokem. Rozhodování justice probíhá podle zcela exaktních pravidel povýšených do role zákona (T3). Důraz a priorita je kladena na řešení problémů v čase a přijetí rozhodnutí, což tvoří rovněž samotnou podstatu justice (J3). Manažerské prostředí policie je determinováno obdobnými znaky jako justice - tj. introverzí (I3) , smyslovým vnímáním (S2) a pevně stanovenými pravidly chování (T3). Není však vázána nutností rozhodovat, preferuje hledání více vstupů, v řadě případů nechává věci otevřené nebo je uzavírá pouze formálně. Za prioritu je považováno získávání stále nových informací, které posouvají kritéria hodnocení, proto lze
policii
charakterizovat
jako
organizaci vnímající (P2) . Manažeři státních úřadů jsou na rozdíl od justice a policie orientováni navenek. Organizace musí výrazně monitorovat svůj trh, tj. vyčleněné teritorium, své zákazníky, tj. občany svěřeného teritoria i činnost své konkurence, která je vytvářena dalšími zřízenými orgány státní správy. To jim předurčuje charakteristiku organizace extrovertní (E2), což je v řadě případů hlavní příčinnou nespokojenosti občanů, neboť tendence úřadů jsou v převážné míře orientovány introvertně. Zaměření na přítomnost a řešení jednotlivých detailů v životě občana jim vtiskává charakter smyslově-vnímající (S2). I přes jasně definovaná pravidla v podobě zákonů, kterými se úřady jsou povinny řídit, vyžadují hlubší zaměření pohledu na skutečně lidské potřeby a proto by preferencí tohoto typu organizace mělo být cítění (F2). Konkrétní vyřešení problémů, činění rozhodnutí vyžadují preferenci usuzování (J3) . Manažeři státních nebo polostátních institucí, zajišťujících služby pro cílové skupiny musí být orientovány na využití vlastního potenciálu organizace, proto mají charakter introvertní (E2). Důležité je věnovat pozornost současným problémům a jejich jednotlivým detailům (S2), které musí umět racionálně zpracovat do potřebného spektra informací (T2). Protože subjekty jejich cílové skupiny vyžadují od instituce konkrétní řešení, musí být její charakteristiky typu J2 – usuzující.
98
4.3.4 Vědecké manažerské prostředí Společným znakem manažerů působících v tomto typu prostředí je touha po poznání a po dosažení uznání. Převažují introspektivní postoje umožňující jim využívat a rozvíjet své vlastní kvality. Diferenciace jednotlivců působících ve vědeckém prostředí spočívá v rozdílném zaměření z hlediska orientace na poznatky minulosti, přítomnosti a budoucnosti . Na základě tohoto členění jsou do výzkumného vzorku zařazeni manažeři působící v oborech: ⇒ Výzkumu, který se opírá především o poznatky z minulosti (I2S3T3P2) ⇒ Vědy, zastoupené vysokoškolskými pedagogy na úrovni docentů a profesorů technického i humanitního směru (I2S3F2J3) ⇒ Vývoje, orientujícího se výhradně na budoucnost (I2N3T3P2) Manažerské
prostředí v oblasti výzkumu je
introspektivní (I2) , zaměření na hledání
zkušeností v minulosti, analýzu jednotlivých detailů a postup krok za krokem kategorizuje výzkum jako smyslově-vnímající organizaci (S3). Dodržování exaktně popsaných pravidel, odosobněný přístup je typický pro myslící organizaci (T3), volný prostor bez nutnosti činit okamžité závěry , ale soustředit široké spektrum informací pro hodnocení výsledků jí dává charakteristiku vnímající (P2) . Věda zastoupená
pedagogickými pracovníky
extrovertovaná, ale v našich podmínkách
je
může působit na první pohled jako
pravdou spíše opak (I2). Soustředí se na
poznatky, které se týkají přítomnosti, využívá k tomu i poznatky minulé a zpravidla řeší problémy osvědčeným způsobem, proto má charakter smyslově-vnímající (S3). Na rozdíl od výzkumu však věda, zvláště pedagogická, akceptuje lidskou stránku, respektuje potřeby, hodnoty , osobnostní rysy , proto jí přísluší pojem cítící (F2). Konkrétní rozhodnutí, řešení problémů spíše prostřednictvím srdce ji charakterizuje jako typ usuzující (J3). Prostředí vývoje umožňuje především využití vlastních snů a představ zkoumaného problému při současném využití vlastních možností, proto je prostředí výrazně introvertní (I2). Orientace vývoje je výhradně na budoucno prostřednictvím intuice (N3), užívané postupy jsou vysoce racionalizované, prioritní jsou schopnosti a dosažené výsledky, proto je typickým charakterem myšlení (T3). Obdobně jako výzkum i vývoj si nechává otevřené možnosti, variantně uvažuje o více alternativách , proto má charakter organizace vnímající (P2).
4.3.5 Manažeři ve sféře umění Obor umění zahrnuje široké spektrum odvětví a specializací. Společným znakem manažerůumělců je vedle kreativních schopností i jejich detailní znalost specializace, kterou řídí a
99
mnohdy současně alespoň částečně stále vykonává. Dalšími shodnými prvky umělců jsou jejich sny, představy, fantazie, které ve své práci neustále aktivují. Jen těžko si lze představit kterékoliv odvětví umění, kde by manažer nesledoval své „zákazníky“ nebo svoji konkurenci. Uspokojení zákazníků – diváků, posluchačů, čtenářů je základním předpokladem úspěšného umění . Proto společným znakem veškerého uměleckého prostředí je výrazná extroverze (E), smyslové vnímání (S) , protože úspěch v umění je nutno realizovat v přítomnosti . Extrémní cítění zobrazuje vysoce individuální přístup, hodnoty a tvořivost každého umělce (F). Volný průběh věcem, „netlačení na pilu“, čas jako nepodstatný fenomén
definuje umělecké
prostředí jako vnímající (P) . I když uměleckému prostředí byla přisouzena shodná charakteristika ESFP , bez ohledu na obor a specializaci, do výzkumného vzorku budou zařazeni manažeři- umělci , zastupující tři rozdílné oblasti : ⇒ Film, divadlo, televize (E3S2F3P3) ⇒ Výtvarnictví (E3S3F3P3) ⇒ Hudba (E2S2F3P2) Manažerská role
v oblasti
filmu, divadla, televize je totožná s rolí režiséra. V oblasti
výtvarnictví zastupuje manažerskou činnost majitel obrazové galerie, sám současně akademický
malíř, manažer hudebního směru je současným sbormistrem a dirigentem
rozsáhlého hudební tělesa.
4.3.6 Manažerské prostředí v lékařských oborech To, co je společné všem úspěšným manažerům-lékařům, je zajištění kvalitní péče o lidské zdraví, což klade důraz především na nejdůležitější potřebné vlastnosti – kompetentnost, rozhodnost, dokonalost,
sebedůvěra. Schopnost odhadnout pravděpodobnosti úspěchu
v příležitostech, se kterými přichází do styku, jsou dalším ze zdrojů poznání. Zdrojem motivů je především získání respektu a uznání, tj. vnější znaky úspěchu, které jsou garancí kvality a profesionality pro získání
širokého
spektra „zajímavých“ pacientů, přinášejícího nové
příležitosti. Výzkumný vzorek tvoří manažeři působící v odvětví : ⇒ Všeobecného lékařství , který je zastoupen ředitelkou polikliniky (E2S2F2J2) ⇒ Odborného lékařství, zastoupeného přednostou vysoce specializovaného oboru neurochirurgie (I2N3T3J3)
100
Charakteristikou prostředí všeobecného lékařství je zaměřenost na vnější okolí, potřeby „zákazníků-pacientů“, rozpoznání kroků konkurenčních zařízení, mapování farmaceutického trhu , tzn. převažující extroverze (E2). Všeobecné lékařství vychází ze zkušeností, minule osvědčených postupů a zabývá se detailně jednotlivými aktuálními problémy pacienta, proto je
typem smyslově-vnímajícím (S2). Postupy, které volí,
jsou orientovány na potřeby
konkrétní osoby, je respektována její osobnost, požadavky , emociální stav a proto je toto prostředí převážně cítící (F2).
Jasná definice věcí, bezodkladné řešení problémů,
vyžadujících rozhodování v čase, začleňuje charakter prostředí jako usuzující (J2). Odborné lékařství, zvláště vybraná specializace neurochirurgie, která se zabývá operativním léčením onemocnění nervového systému, vyžaduje vysoce erudovaný přístup, který je podložen vlastními schopnostmi, vyprecizovanými postupy a specifickou kulturou, proto je její charakter spíše introvertní (I2). Pro úspěšnost zákroku je důležitá především budoucnost pacienta, která klade vysoké nároky na intuici (N3). Postupy vykazují vysokou míru organizace, odosobnění , důsledky operace jsou mnohdy předem počítačově simulovány (T3). Rozhodování musí být jednoznačné, učiněné na základě jasné definice skutečně viděných příčin obtíží, proto má charakter usuzující (J3) .
4.3.7 Manažerské prostředí v oblasti sportu Sportovní prostředí klade velký důraz vedle fyzické a psychické výkonnosti i na sledování konkurence, protože je ze všeho
nejvíce postaveno na soupeření a touze po vítězství.
Zdrojem motivů se stává frustrace z dosud nesplněných limitů, které zvedají
laťku
výkonnosti stále výše. Sportovcem –manažerem se stává jedinec po naplnění svých osobních cílů a to v pozici trenéra či kouče. Na rozdíl od všech ostatních je sportovní manažerské prostředí výhradně orientováno na dosažení úspěchu svých následníků. I přes
značnou
diferenciaci odvětví i množství specializací sportu vykazuje tento typ organizace shodné znaky, které přispívají k dosažení úspěchu . Je vysoce extrovertované (E3) , důležitou roli hraje odhad možností pro budoucí úspěch jedince, proto má charakter intuitivní (N2), informace jsou vyhodnocovány v souladu s osobností , hodnotami a touhami člověka tak, aby bylo dosaženo zvolené strategie (F2), výsledkům se nechává volný průběh, nejsou řízeny časem, ale výkonem, proto se jedná o typ vnímající (P2).
4.3.8 Politické prostředí Základním zdrojem motivů, shodným pro politické manažery je touha po uplatnění osobního vlivu, prostřednictvím kterého získává nebo ztrácí uznání a respekt. Druhým společným 101
bodem politiků jsou vybrané vlastnosti, ať již v podobě negativní či pozitivní. Rozdílnost manažerského prostředí je vytvářena úrovní, na které politik působí. S ohledem na tyto rozdíly jsou do výzkumného vzorku zahrnuti : ⇒ Politik na republikové úrovni , zastoupený senátorkou (I2N3T3P2) ⇒ Politik na komunální či regionální úrovni, který je současně hlavním představitelem místního, městského či krajského úřadu (E3S3F2J3) ⇒ Manažer působící v diplomatických službách (E2S2F2P2) Politické prostředí na republikové úrovni se vyznačuje spíše introvertním charakterem, který umožní politikům spoléhat na své schopnosti, sny , představy a vytvářet vlastní kulturu (I2). Rozhoduje se za zavřenými dveřmi jednotlivých politických klubů . Vysoká orientace na budoucnost vyžaduje vysokou míru
intuice (N3) . Informace jsou zpracovávány spíše
neosobně, rozhodování je na základě vyhodnocení následků pro danou politickou stranu, proto je charakterem myslícím (T3). Pro definitivní rozhodnutí je hledána řada dalších informačních vstupů, věcem se nechává volný průběh , některé věci zůstávají otevřené i po dobu několika let , což definuje vnímající charakter (P2) Politici komunálního i regionálního charakteru jsou orientováni spíše extrovertně, neboť musí sledovat požadavky svého teritoria, zákazníků-občanů i konkurence z jiného politického spektra (E3). Zabývají se jednotlivými detailními problémy, které vznikají v daném čase, mnohdy bez ohledu na budoucnost, neboť mandát jedince má pouze omezený charakter. Proto lze toto prostředí charakterizovat jako smyslově-vnímající (S3). Při vyhodnocení informací
jsou brány v úvahu lidské aspekty, které vyžadují spíše individuální přístup
k jednotlivcům (F2). Hlavní náplní regionálních a komunálních politiků je především jasná definice problému, přijmutí včasného rozhodnutí, které přispěje k jeho řešení, proto lze toto prostředí označit jako usuzující (J3). Diplomatické služby vyžadují dostatečnou extroverzi (E2), zaměřenost na konkrétní problémy(S2) , individuální přístup k jednotlivcům (F2) a možnost ponechání více variant řešení, což dává diplomatickému prostředí charakteristiku vnímající (P2).
4.3.9 Souhrnná rekapitulace manažerského prostředí Jsem si vědoma, že tato krátká sociologická sonda do manažerského prostředí není zpracována zcela vyčerpávajícím způsobem, kterým by byly pokryty veškeré činnosti ve struktuře společnosti. Lze však říci, že převážná většina odvětví a oborů je do této analýzy manažerského prostředí zahrnuta.
102
Výsledky, získané definováním typologie jednotlivých oborů a odvětví podle Brigsova Indexu jsou provedeny pouze na základě mých vlastních znalostí manažerského prostředí, ve kterém se dlouhodobě pohybuji. V dostupné literatuře jsem obdobnou analýzu prostředí nenalezla, proto jsem byla nucena vycházet při tvorbě analýzy ze dvou zdrojů, které jsem neustále vzájemně konfrontovala, tj. Čakrta (2004, 2006), rozebírajícího typologii osobnosti a Brigse (2006), zabývajícího se typologií organizací. Výsledky analýzy manažerského prostředí výzkumného vzorku je možno zařadit do 16-ti obdobných typologií, používané v MBTI – ne všechny jsou však v případě výzkumného vzorku zastoupeny. S ohledem na vzájemnou podobnost jsou v následující tabulce uvedeny v závorce i krátké výstižné názvy, používané pro danou kategorii testem MBTI , včetně procentního zastoupení dané kategorie v populaci lidí (Zpracováno podle Čakrt, 2004) . Tab.8 Jednotlivé kategorie analýzy manažerského prostředí výzkumného vzorku ISTJ (Voják 6%) Zaměstnanec v průmyslu Justice Instituce ISTP (Dobrodruh 7%) Zaměstnanec ve službách Policista Výzkumník ESTP (Praktik 13%)
ISFJ (Obětavec 5%) Pedagogický vědec
INFJ (Tajemný vlivný 1%)
INTJ ( Stratég 1%) Odborný lékař
ISFP (Idealista 5%)
INFP (Misionář 1%)
INTP(Architekt myšlenek 1%) Vývojář Republikový politik
ESFP (Vrba 13%) Umělci Diplomacie
ENFP (Bojovník za dokonalost ENTP(Inovátor s pomníčky5%) a svobodu 5%)
Podnikatel ve službách Sportovec ESTJ(Loajální realista 13%) ESFJ (Laskavý harmonizátor 13%) ENFJ (Charismatický vůdce 5%) ENTJ (Maršál - méně než 5%) Podnikatel v obchodě Zaměstnanec ve financích Státní úředník Podnikatel s produkcí Všeobecný lékař Komunální politik
Shrnutí kapitoly : Představení manažerského prostředí je důležitým prvkem poznání z pohledu na zkoumaný problém očima jednotlivých manažerů, neboť jejich názory pravděpodobně budou významně determinovány podobností a rozdílností mezi ním a organizací, ve které působí a tak formují jeho vztah k úspěchu. V případě, že je situace jedince i organizace stabilizovaná, pak za úspěšného bude považován ten, kdo je jejím reprezentačním vůdcem, tzn., že jeho osobnostní typologie respektuje přirozený charakter organizace. Shoda mezi osobnostním typem a charakterem organizace není nezbytná a dokonce nemusí být ani výhodná v době, kdy jeden nebo druhý přechází z jednoho vývojového stádia do druhého a potřebuje nový směr i podněty pro svůj další rozvoj. Výrazná odlišnost mezi
103
osobnostním typem a charakterem organizace může být předpokladem pro tzv. kompenzační vůdce, jejichž činnost bude považována za úspěšnou tehdy, dokážou -li zrealizovat díky svým silným stránkám, zcela odlišným od dosavadního charakteru organizace, požadované změny v organizaci. To vyžaduje ujasnit si vzájemná očekávání a na tomto poznání vytvořit celkovou strategii změny, v zájmu které budou překonávány retardéry úspěchu vytvářené prostředím, se kterými je třeba v období realizace změn počítat. Tak se i prostředí, ve kterém jedinec působí, může stát stínovou stránkou jeho úspěchu.
104
DE OMNIBUS EST DUBITANDUM (O všem je třeba pochybovat) Aristoteles
5 Poznatky z výzkumů obdobného zaměření Kapitola se zaměřuje na zmapování poznatků současných výzkumů, souvisejících se zkoumaným problémem úspěchu a neúspěchu. I přes veškerou snahu nebyly v dostupných zdrojích nalezeny výzkumy zabývající se zkoumaným problémem v celém rozsahu této práce. Nicméně, některé z následně představených výzkumných studií se zabývaly různými aspekty úspěchu a jejich závěry lze považovat za další obohacení teoretických východisek . Rheinwaldová, Eva, Ph.D. se jako klinický psycholog v USA zabývala úspěchem z pohledu zdravého životního stylu a plnohodnotné lidské existence. Své závěry publikovala v tisku , odborných časopisech a zejména po svém návratu do České republiky po roce 1990 i v knižní podobě. Sledováním „odvrácených stránek“ manažerů se zabýval Hogan, Robert v Centru pro tvůrčí management v Amelia Island na Floridě a své výsledky publikoval v roce 2003 ve zprávě The CDR International Derailment Report . Úzce s tématem této disertační práce souvisí, proto jsou jeho závěry blíže rozpracovány v kapitole 2.4.2. Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti z rozdílného pohledu pohlaví byly sledovány ve studii Blatný, Marek, publikované v Československé psychologii, 45, 5, 385-392 v roce 2001. Životní spokojenost je dle této studie spojena s extroverzí, emoční stabilitou, svědomitostí a otevřeností novým zkušenostem. U dívek je navíc spojena i s přívětivostí. V roce 2003 byly v Československé psychologii publikovány závěry studie Kožený , Jiří a Tišanská, Lýdie - „Vztah kognitivních a nonkognitivních komponent akademického úspěchu“, která se zabývala propojením schopností a osobnostních charakteristik, s důrazem na integrující funkci kognitivního stylu. 63 Břicháček, Václav se ve svých studiích „Homo in futurum cognitas I.a II.“, uveřejněných v roce 2005 , zabýval realizací budoucích záměrů , vytyčováním životních cílů, plánů či projektů na základě propojení řady kognitivních , emočních a sociálních faktorů,
63
Československá psychologie, 47, 1,8-18
105
které vytvářejí dynamický a hierarchizovaný systém. Své závěry první části studie publikoval v Československé psychologii 49,1, 74-80. Významným příspěvkem k teoretickým východiskům byla přehledová studie Mareše, Jiřího, „Kvalita života a její proměny v čase u téhož jedince“ z roku 2005. V ní na základě dvou teorií – implicitní teorie stability a změny (implicite theory of stability and change, Ross, 1989) a teorii posunu v jedincově odezvě (response shift theory- Spranges, Swartz, 1999, 2000) vysvětluje a zdůvodňuje posuny jedince vlivem změny jeho preference nebo standardů hodnocení, které jsou ovlivněny různými životními událostmi a cílenými intervencemi (Československá psychologie, 49, 1, 19-33) . Za nejpřínosnější pro tuto práci lze označit přehled studií a jejich výsledků, zabývajících se otázkami smysluplnosti našeho rozhodování, jednání a žití , kterou ve své publikaci Psychologie smysluplnosti existencí (Grada Publishing, a.s. Praha, 2006) uvedl prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. Jsou zde vedle vysvětlujících pojmů popsány metody kvalitativní i kvantitativní pro studium smysluplnosti života, včetně způsobu diagnostikování. Současně je v publikaci uveden i přehled významných teorií a filosofických pojetí smyslu života, které vytváří názorovou platformu pro vedení závěrečné diskuse .
Shrnutí kapitoly: Zcela jistě existuje řada výzkumů, uskutečněných na téma úspěch z pohledu manažerského, sociologického či ekonomického. Tento krátký přehled si kladl za cíl přinést rekapitulaci studií vybraných současných psychologů, kteří svým přístupem k některému z aspektů úspěchu inspirativně přispěli k této práci.
106
6 Shrnutí teoretické části Přirozená a přiměřená touha po úspěchu a naplnění svého života je základním prvkem ve výbavě každé nepatologické lidské psychiky, která se v lidském životě objevuje od nepaměti. Je jeho přirozenou součástí, neboť jen díky touze po úspěchu lidí v různých oblastech života nastává posun a vývoj celé společnosti. Dosahování úspěchu v jakékoliv podobě, formě či rozsahu, nezůstává bez následků na lidskou psychiku. Vyžaduje překonávání překážek, které nám klade stínová stránka naší osobnosti. Ne všechny životní prohry, porážky či neúspěchy dokážeme skrýt pod svoji personu a proto lze v životním příběhu každého jedince nalézt klíčové události, kdy jeho stínová stránka nabývá na intenzitě. Každý z citovaných autorů různých teoretických škol posuzoval faktory úspěchu nebo příčiny neúspěchu jedince ze svého úhlu pohledu. V některých případech budou fungovat popsané indicie úspěchu či neúspěchu odděleně a samostatně. V řadě případů mohou být zaměňovány za obdobné pojmy nebo ekvivalenty. Cesta systémového přístupu, kterou jsem se v této disertační práci vydala, však vyžaduje propojení zjištěných závěrů do vzájemných souvislostí vyjádřených ve formě zpětnovazebních smyček. Jen tak lze dospět k závěrům, vysvětlením a důkazům, které odpovídají na základní otázku – „Proč je dosažení životního úspěchu nezaručeným fenoménem lidského života“. Vytvořením mentálního modelu manažerského úspěchu dojdeme k naplnění záměrů této práce i přes jeho předem známou omezenost a trvale se vyvíjející tendenci, která je přímo úměrná vývoji poznání zkoumaného problému. Odlišný akcent musí být věnován vedle zdrojů a retardérů úspěchu i druhé podobě stínové stránky, která má podobu oběti přinášené dosaženým cílům. Přirozeným způsobem se člověk snaží, díky svým signálním a obranným funkcím, těmto obětem zabránit. Lze předpokládat, že oběti jednotlivých účastníků budou vykazovat celou řadu shodných znaků. V mnohých případech se pravděpodobně budou překrývat se zdroji či retardéry, které se před započetím výzkumu výrazně projevují ve třech základních rovinách: V osobnosti jedince – jeho kognitivních, charakterových a tělesných vlastnostech, ve zdrojích jeho motivace a
107
v prostředí, které ho obklopuje. Tyto tři základní roviny vytváří svým vzájemným působením a ovlivňováním dynamické životní charakteristiky, které se navíc mění podle dosaženého ontogenetického vývoje zkoumaného jedince. Sledováním úspěchu a úspěšnosti se zabývá řada vědeckých disciplín, díky jejichž vědeckému a výzkumnému zájmu se v poslední době vyvíjí nová kritéria, nástroje či zcela nové disciplíny, zvláště v oblasti ekonomické.64 Z hlediska sociologického posuzování úspěšnosti se nabízí zejména možnost využití kvantitativních metod, např. cíleně zaměřených dotazníkových šetření. Obdobné možnosti lze nalézt i v psychologii, která disponuje řadou nástrojů pro kvantitativní i kvalitativní výzkum úspěšnosti individua. O jejich využití rozhoduje především rozsah nároků výzkumníka na proniknutí do zkoumaného problému, tj. šíře65 nebo hloubka, kdy je úspěch zpravidla zjišťován různými formami interview.
64 65
Např. nový studijní obor ekonometrie staví míru úspěšnosti managementu na matematickém modelování. Pak zpravidla volí metody kvantitativní, např. různé typy dotazníků
108
EMPIRICKÁ ČÁST Co je důležité, je očím neviditelné. Antonie de Saint –Exupéry Hlavním výzkumným záměrem této práce je vytvořit modely úspěchu a neúspěchu, prostřednictvím kterých bude možné nalézt odpověď na základní výzkumný problém. V teoretické části jsou objasněny teoretické zdroje, ze kterých vychází konceptuální rámec této práce vymezující její rozsah a představující teoreticko-kritickou analýzu poznání, která se ke zkoumanému problému v rozsahu stanoveném teoretickým rámcem vztahuje. Empirická část je věnována detailnímu zdokumentování provedeného výzkumu počínaje výzkumným projektem, prezentací zjištěných výsledků s následující diskusí.
7 Výzkumný projekt Obecně lze za každý dobrý projekt považovat ten, který úspěšně naplní magický trojúhelník projektu spočívající v dosažení rozsahu projektových cílů v časovém limitu, při dodržení stanovených nákladů a kvalitativních požadavků na projekt kladených. (Chvalovský, 2005)66 . Projekt výzkumu, zaměřený na současné manažerské pojetí úspěchu a neúspěchu, vychází z představeného ideového záměru v kapitole 1.2 až 1.5 této práce. Smyslem projektu je přesné zdokumentování jednotlivých provedených kroků, které umožní vést závěrečnou diskusi nejen o získaných závěrech, ale i diskusi z pohledu metodologického.
7.1 Rekapitulace prvotních kroků Vytvoření ideového záměru výzkumu předcházelo mapování zkoumaného problému, které probíhalo v několika liniích : 1. Dlouhodobé
působení v managementu mi
umožnilo získání základních představ
týkajících se formulace výzkumného problému a to především s ohledem na praktické
66
R. Thomsett (2002) hovoří o účinném řízení projektu jako o „using the road“ na rozdíl od neúčinného řízení
projektu, o kterém hovoří jako o „driving on the road“
109
využití závěrů výzkumu nejen pro vlastní poradenskou praxi, ale i pro možné směry publikační činnosti. 2. Získávání teoretických poznatků z literárního spektra našich i zahraničních autorů – historické i současné beletrie, literatury faktu, odborných manažerských publikací, filosofických děl a v neposlední řadě i autorů, kteří jsou citováni v této práci . Seznam všech autorů a jejich děl jsou uvedeny v rozděleném rejstříku informačních zdrojů, tj. v seznamu citovaných autorů a v seznamu u těch , kteří byli „pouze“ inspirací pro tvorbu výzkumného záměru. 3. Provedení pilotních narativních interview s pěti prokazatelně úspěšnými manažery, na základě kterých byly formulovány jednotlivé výzkumné otázky a vytvořen metodologický záměr výzkumu.
Na základě provedeného mapování bylo možno přistoupit k formulaci výzkumného problému, rozpracovaného do jednotlivých výzkumných otázek. Přestože jsou uvedeny v kapitole 1.2,
dovolím si je pro zachování kontinuity informací zopakovat i v této části
práce. Výzkumný problém zní:
„Proč je úspěch nezaručeným fenoménem lidského života?“
Výchozí výzkumné otázky jsou sumarizovány do sedmi výzkumných oblastí : 1. Představy: Jaké jsou současné mentální modely manažerského pojetí úspěchu a neúspěchu? Co si manažeři pod pojmem úspěch a neúspěch představují? Jak se liší představy z hlediska věkových kategorií a oboru činnosti, ve které manažer působí? 2. Zdroje: Čím lze dosáhnout úspěchu? O jaké
zdroje se při dosahování úspěchu
opíráme? 3. Retardéry: Které překážky stojí při dosahování úspěchu v cestě a jaká je jejich podoba? 4. Oběti : Přinášíme oběti za dosažení životního úspěchu ? Jaká je jejich cena? Na jaké oběti za úspěch jsme ve svém životě připraveni? 5. Management : Řídí svůj život manažeři systémově ? 6. Vztahy protipólů: Jak se vzájemně ovlivňují různé podoby individuálních úspěchů a neúspěchů v životě člověka ? 7. Možnost predikce : Je možno využít model v poradenské praxi jako nástroj k předvídání dosažení úspěchu a vyhnutí se neúspěchu a s jakou pravděpodobností? 110
Lze předpokládat, že výčet výzkumných otázek není konečný. Jejich dopřesnění bude provedeno až na základě analýzy dat, jejichž přínos pro zodpovězení výzkumného problému nelze předem exaktně stanovit. Za naplnění cílů výzkumu lze tedy považovat vytvoření systémového modelu úspěchu a neúspěchu, prostřednictvím kterého je možno provádět simulaci jednotlivých činěných kroků v čase a formulovat důsledky z těchto kroků vyplývající. O podobě modelu rozhodnou získaná data a závěry z nich odvozené. S jeho vytvořením souvisí i nalezení odpovědi na výzkumný problém a jeho explanace. Metodologický rámec výzkumu tvoří fenomenologické zkoumání, prostřednictvím kterého lze popsat a analyzovat prožité zkušenosti manažerů se zkoumaným fenoménem úspěchu a neúspěchu. Výsledkem fenomenologického zkoumání je popis zkušeností, který „zní pravdivě“ pro zkoumaného jedince a poskytuje vhled do zkoumaného problému tomu, kdo tyto zkušenosti neměl. (Hendl, 2005, s. 128). Základ fenomenologického zkoumání je postaven na kvalitativních rozhovorech o životních příbězích, na základě jejichž obsahové analýzy (kódování, kategorizace a definování pojmů) dojde k vytvoření mentálního modelu úspěchu a neúspěchu, na který navážou dále popsané kroky v kapitole 7.4 zpracování získaných dat.
7.2 Sestavení výzkumného souboru Výzkumný vzorek z hlediska požadavků kvality je popsán v kapitole 1.4 a při jeho sestavení bude brán zřetel na teoreticko-kritické analýzy uvedené v kapitole 3 a 4 této práce. Zvolená metoda strategického záměrného výběru respektuje požadavek na zajištění širokého názorového spektra na zkoumaný fenomén, vznik rozdílné názorové platformy, umožňující interpretaci z různých úhlů pohledu a případné vytvoření diametrálně odlišných modelů mentálních modelů úspěchu a neúspěchu. Creswell (1998, podle Hendla, 2005, s. 129) doporučuje provádět fenomenologické studie rozhovory s 10-15 jedinci, zatímco podle jiných autorů
je třeba pokračovat ve sběru dat tak dlouho, dokud nedojde k jejich saturaci a
nepřestanou přinášet nové poznatky. Oslovení účastníků bylo provedeno osobním kontaktem, při kterém došlo k představení a zdůvodnění cílů, záměrů, výstupů výzkumu. Respektováním požadavku na zajištění názorů z různého manažerského prostředí je požadovaný minimální rozsah 20 účastníků z definovaných oborů a odvětví v kapitole 4 oslovených manažerů účast na výzkumu předem neodmítl. 111
této práce.
Žádný z osobně
V následující tabulce je uvedena struktura výzkumného vzorku manažerů. Skutečný věk účastníka je vypsán v příslušném sloupci věkové kategorie pod následujícím kódem, zobrazujících pohlaví (M-F), věk(k datu výzkumu), oblast (1-8) a obor činnosti (A-D) . Například M/45/2. C je kódem pro muže, ve věku 45 let, působící jako manažer-podnikatel ve službách. Tab.9 Sestavení výzkumného vzorku Manažerské prostředí podle oboru a prostředí
Věková kategorie
Mládí Dospělost 18-30 let 31 – 45 let 1. Zaměstnanecké prostředí A. Průmysl
Zralost 45-65 let M/47/1.A
B. Finančnictví C. Služby
Celistvost nad 65 let
M/72/1.B M/25/1.C 2. Podnikatelské prostředí
A. Obchodní činnost
M/59/2.A
B. Služby
F/53/2. B
C. Výroba-produkce
M/59/2.C
M/66/2.B
3. Prostředí státních zaměstnanců A. Justice
M/37/3.A
B. Policie
M/58/3. B
C. Městské a místní úřady
Neobsazeno
D. Instituce
M/59/3.D 4. Vědecké prostředí
A. Výzkum
M/70/4.A
B. Věda
M/72/4.B
C. Vývoj
M/86/4.C 5. Prostředí kultury
A. Divadlo, film, televize
M/53/5.A
B. Výtvarnictví
M/68/5.B
C. Hudba
M/75/5.C 6. Lékařské prostředí
A. Všeobecné lékařství
F/71/6.A
B. Odborné lékařství
M/59/6.B 7. Sportovní prostředí
A. Výkonnostní
M/30/7.A 8. Politické prostředí
A. Republikový politik
F/70/8.A
B. Komunální-regionální politik
M/57/8. A
C. Diplomacie
M/64/8.C
112
Stanovený výzkumný vzorek umožňuje provést analytické zobecnění nikoliv směrem k populaci, ale směrem k odlišnostem v hledaných mentálních modelech. Účast na výzkumu byla nakonec odmítnuta třemi oslovenými manažery, kteří původně účast přislíbili. Všichni tři pocházeli z prostředí státních úředníků a to na úrovni města i městské části, proto zůstala nakonec tato oblast činnosti neobsazena .
7.3 Metody získávání dat Hlavním prostředkem k získávání dat v kvalitativním výzkumu je podle Hendla (2005, s. 158)67 osobnost výzkumníka, jeho hodnoty, vztah k oblasti výzkumu, navazování interpersonálních vztahů a jeho pojímání reciprocity. Tyto aspekty rozhodují o volbě procedur sběru dat, neboť chceme-li dosáhnout dostatečné validity závěrů, musíme používat metody, se kterými máme buď dostatečné zkušenosti nebo které jsou nám blízké. Důležitá je i teoretická citlivost, která umožňuje rozpoznat důležitost sdělení a dát jim ten správný smysl. Patřím mezi jedince, pohybující se na poli managementu více než 15 let. Z hlediska ontogeneze patřím do věkové kategorie zralosti, která mi umožňuje dělit se o své zkušenosti s ostatními. Díky svému věku, vzdělání i kariéře jsem získala porozumění pro různé typy lidí a pro to jak život funguje v celém kontextu. Podle typologie osobnosti patřím k Prométheovskému temperamentu, který si z učení činí celoživotní závazek 24 hodin denně. Mým hlavním zdrojem motivace je frustrace z nepoznání dalších možných poznatků a oborů, souvisejících s mojí prací a zábavou v jednom. Základ mé pracovní činnosti je trvale zaměřen na navazování interpersonálních vztahů především s lidmi z manažerského prostředí, znalost jejich způsobu komunikace i schopnost „zahrát na potřebnou strunu motivace“ k získání spolupráce a podpory stanovených cílů. Dokážu označit i své stínové stránky, které lze považovat za možný retardér při dosahování dílčích úspěchů. Můj zájem o zvolené téma je dlouhodobý, jsem autorkou projektu rádiové stanice Úspěch, jehož realizace se po schválení u příslušných institucí v roce 1997 neuskutečnila pouze z důvodu jiných příležitostí, které se mi v mém životě naskytly. Provedené sebehodnocení je použito jako zdůvodnění pro výběr metod sběru dat v rámci tohoto výzkumu, blíže popsané v této kapitole.
67
Hendl doporučuje hodnocení výzkumníka do výzkumného projektu zařadit .
113
7.3.1 Narativní interview Řešení výzkumného problému prostřednictvím paradigmatu životního příběhu není v současné době neobvyklé68. K volbě metody autobiografického vyprávění vybraných osobností jsem přistoupila s vědomím, že každý z dotázaných účastníků má své individuální zkušenosti se zkoumaným problémem. Chrz (2004) uvádí, že v narativním výzkumu předpokládáme, že lidská zkušenost je přirozeně strukturovaná prostřednictvím životních příběhů.
Důležitým momentem je rozpoznat, jaký význam přisuzují těmto jednotlivým
zkušenostem v kontextu svého života. Proto lze, v souladu s Chrzem (2004), část výzkumu založenou na narativním interview považovat za interpetaci interpretace zjištěných významů, které jim zkoumaná osoba ve svém příběhu přisuzuje. Podle Brunera (1990) existuje příběh jako způsob nazírání na skutečnost, narativní modus či narativní racionalita, který svoji spolehlivost potvrzuje pomocí podobnosti se životem. Pomocí narativní konstrukce (interpretace, výkladu, explikace, pojetí, atd.) se svět (tj. jakákoli část myslitelného universa, kterého se lidé svým jednáním „zmocňují“ ) vytváří na základě a prostřednictvím narativního diskurzu . Vyprávění životních příběhů lze chápat jako způsob, kterým lidé transformují vědění do vyprávění a jednak jako strategii či modus vyprávění. Odráží se v nich individualita a kulturní kontext zkoumaného jedince. Události, které účastníci
chronologicky i
nechronologicky popisují , vyprávějí o tom jak dosahují svých cílů, jak se vyrovnávají s potížemi, když na ně narazí a zobrazují tak lidské jednání v jeho intencionalitě. (Čermák, 2003). Přestože bude strukturující aktivita při prováděných rozhovorech omezena, je důležité si uvědomit svoji odpovědnost za spolukonstrukci a spoluinterpetaci jednotlivých životních příběhů, tak jak na to upozorňuje Chrz (2004), neboť podle Čermáka (2002) má narativní rozhovor participační a dialogickou povahu. Pro naplnění záměrů, kterých má být prostřednictvím narativních rozhovorů dosaženo, bude všem účastníkům shodně označena kategorie tématu příběhu ve formě otázky : „Které prvky a momenty Vašeho života vedly k dosažení úspěchu?“ , okolo které by se měly životní příběhy rozvinout. Důraz je kladen na nevynechání žádné z vývojových etap z hlediska ontogeneze, tj. počínaje dětstvím a konče poslední vývojovou etapou, ve které se jedinec nachází. Lze předpokládat jistou
68
Spoustu inspirace lze nalézt ve sbornících z konferencí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku IIII.
114
nechronologičnost ve vyprávění, proto doplňující otázky jsou vedeny k začlenění událostí do časové vývojové osy. V množství získaných informací by snadno mohlo dojít k vynechání těch momentů, které z hlediska vymezených teoretických konceptů lze považovat pro vytvoření modelu úspěchu za směrodatné. Proto jsem předem sestavila schéma opěrných bodů, které považuji v jednotlivých životních etapách za důležité a neměly by být v životním příběhu zkoumaného jedince opomenuty. Tím současně vznikl „kontrolní rastr“ sloužící nejen ve fázi sběru dat, ale i pro jejich další zpracování . V případě, že bude některý z těchto opěrných bodů v příběhu upozaděn nebo zcela vynechán, považuji za nejdůležitější identifikovat, zda se jednalo o běžné opomenutí či záměr a tento fakt zahrnout do interpretace výsledků . Při sestavování schématu opěrných bodů vycházím z metody analýzy životního příběhu, rozpracované americkým psychologem Danem P. Mc Adamsem (1988)69 . Své životní příběhy lidé kategorizují do 4 hlavních komponent, prostřednictvím kterých svůj příběh rozčleňují, analyzují a poté opět spojují ve smysluplný celek : 1. Klíčové události zahrnují významné zážitky pozitivního i negativního charakteru , určující směr v životě. 2. Hodnoty a přesvědčení
jsou v životních příbězích často vyjádřeny v implicitní
podobě. 3. Perspektivy a cíle zdůrazňují kontinuitu života ve formě plánů do budoucna. 4. Sebeobrazy mají nejspekulativnější charakter, vyplývající ze zidealizované a zjednodušené představy o sobě samém. Tyto komponenty tvoří různou podobu výstupů z jednotlivých sledovaných kategorií v dané životní etapě, které jsou utvářeny na základě stanovených
pojmů, jenž vyplynuly
z teoretických podkladů ke zkoumanému problému . Zvolená metoda opěrných bodů ke sledování životních příběhů je v protikladu s postupem formou zakotvené teorie, tak jak ji popisuje Strauss a Corbinová (1999). Nejprve byly stanoveny sledované kategorie, poté doplněny o pojmy a nakonec zformulována podoba výstupů odpovídající
McAdamsovým
komponentám.
Zavedení
kontroly rozhovoru
považuji s ohledem na sledovaný záměr výzkumu za důležité, neboť mi umožní korigovat průběh rozhovoru vhodně pokládanými otázkami v případě, že se účastník odchýlí od tématu nebo se neúměrně dlouho bude zabývat jen některým, z jeho pohledu důležitým aspektem.
69
Podrobný výklad McAdamsovy metody provedla Daněčková (2004) při vytváření modelu identity na
základě životních příběhů
115
Schematické znázornění opěrných bodů narativních rozhovorů je uvedeno na obrázku 23. Obr. 23
Schéma opěrných bodů narativních rozhovorů
Dětství
Mládí Sebeobrazy
Rodina, výchova Budování identity
Sny, přání, touhy
Záliby , koníčky Osobní vzor
Sny, přání,touhy
Vlastnosti, reakce
Klíčové události Profesní orientace
Druh studia
Školní výsledky
Studijní výsledky
Příležitosti
Pravděpodobnosti
Záliby, koníčky
Perspektivy, plány
Partnerské vztahy
Zralost
Dospělost
Klíčové události
Klíčové události
Dosažená pozice Prostředí
Status pozice
Profesní kariéra
Prostředí
Pravděpodobnost
Definice cílů
Prestiž,uznání, ocenění
Příležitosti
Perspektivy, plány
Hodnoty, přesvědčení
Osobní život-rodina Záliby, koníčky
Sny, touhy, přání
Nástupce Stanovení cílů
Děti
Výběr
Sebeobrazy Způsob reakce
Sebeobrazy Neúspěchy
Příležitosti Pravděpodobnost
Sebehodnocení Záliby , koníčky
Silné a slabé stránky
Důležité vlastnosti
Retardéry
Celistvost Sebeobrazy
Bilancování Životní rovnováha
Moudrost
Nesplněné sny
Hodnoty, přesvědčení
„Předání žezla“ Zastávaná role
Naplnění životního poslání
Uznání nástupce
116
Jednotlivé životní etapy jsou znázorněny modrou vlnovkou, sledované kategorie jsou vyznačeny v šedé elipse, stanovené pojmy jsou uvedeny v bílé elipse a očekávané výstupy ve formě komponent jsou znázorněny žlutě. Celkem bude sledováno 15 kategorií prostřednictvím 33 pojmů. Předpokládám, že potřebnou teoretickou citlivost pro stanovení opěrných bodů a rozpoznání důležitých informací, které vyplynou z jednotlivých životních příběhů,
jsem
získala studiem širokého spektra literatury i profesní a osobní zkušeností s výzkumným problémem. Veškeré rozhovory budou zaznamenávány se souhlasem účastníků na kvalitní záznamové zařízení, které umožní přesné zpracování získaných dat. Záznamy rozhovorů budou archivovány pod přiděleným kódem do doby, než bude provedena autorizace životního příběhu účastníkem pro účely publikace. Představená procedura sběru dat tvoří hlavní zdroj informací pro explanaci výzkumného problému, proto současně se sběrem dat bude probíhat i jejich analýza, na základě které může být schéma opěrných bodů doplněno či pozměněno tak, jak to pravidla kvalitativního výzkumu připouští.
7.3.2 Strukturované pozorování Zdůvodnění zařazení této metody do výzkumu je uvedeno v kapitole 1.4. Použitím Jungovy typologie osobnosti pro získání hodnocení jednotlivých účastníků jsou naplněny požadavky na pravidla tvorby kategoriálního systému tak, jak jsou definovány Ferjenčíkem (2000, s.156), tzn. že splňují kritéria komplexnosti, nezávislosti, jasnosti a konkrétnosti. Navíc porovnáním typologie osobnosti
zkoumaného jedince
s charakterem manažerského
prostředí, ve kterém působí, získáme další zdroj informací, které přispějí k poznatkům o zdrojích i retardérech úspěchu. Pozorovací schéma jednotlivých postojových a kognitivních komponent mi umožňuje na základě praxe assessora v různých typech manažerských assessment center určit typologii osobnosti s vysokou pravděpodobností. Konečná podoba pozorovací schéma je uvedena v příloze 1. Tabulka 10 je pouze rekapitulací vybraných sledovaných znaků jednotlivých typů, umožňujících stanovení typologie účastníka, jejichž teoretický výklad a zdůvodnění jsou blíže rozpracovány v kapitole 2.2.2 (viz. str. 38 a násl.)
117
Tab. 10 Vybrané znaky pozorovacího schématu pro stanovení typologie osobnosti (zpracováno podle Čakrta, 2004 a Smékala- neidentifikováno) Přístup ke světu – směr mentální energie EXTROVERZE
INTROVERZE
Charakteristické komponenty:
Charakteristické komponenty:
Iniciativa k podnětům -Expresivnost –Vstřícnost-Participativnost – Energičnost – Společenskost
Reaktivnost na podněty -Rezervovanost-Intimita-Uvážlivost-Klidné vystupování –Nezávislost
⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒
Sledované směry a chování: Pohotové i hlasité reakce na podněty Připravenost a vůle k přijímání informací Ctižádostivost k ovlivňování dění Ochota nechat se ovlivnit událostmi Nalézání záliby ve vzrušujících podnětech Povrchní zaznamenání více klíčových událostí Množství přátelských vztahů a známostí bez výběru Sebepředvádění a dělání dojmu Pohotovost k reakcím, jednání bez dlouhého přemýšlení Dobrá úroveň komunikace Projevy netrpělivosti u dlouhotrvající činnosti Výrazná neverbální komunikace
Sledované směry a chování: ⇒ Zachovávání odstupu , zdrženlivost ⇒ Introspektivní pohledy , stažení do sebe, zabývání se vlastními úvahami ⇒ Nedůvěřivost , podezřívavé pozorování ⇒ Obraný postoj, nenápadnost ⇒ Neobratnost , utlumenost projevů verbálních i neverbálních ⇒ Umíněnost ⇒ Soustředění, věnování se podrobnostem ⇒ Zdůraznění touhy po samostatnosti bez závislosti na ostatních
Shromažďování dat a informací SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ
⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒
INTUICE
Charakteristické komponenty:
Charakteristické komponenty:
Konkrétnost -Realističnost –Praktičnost -Empiričnost – Tradicionalismus
Abstraktnost – Nápaditost- Teoretizování –Formulace hypotéz – Originalita
Sledované směry a chování: Výrazná orientace na současnost Zdůrazňování praktických záležitostí Upřednostňování řádu, přesnosti , jednoznačnosti a věcnosti Odpovědi v duchu“viděl jsem, slyšel jsem..“ Jasně označená fakta v klíčových událostech a konkrétních dosažených výsledcích Čerpání ze zkušeností Exaktní označování svých dovedností Jasně strukturovaná výpověď krok za krokem
Sledované směry a chování: Častý únik od tématu -ztracení se v rozhovoru Předjímání budoucnosti Zdůrazňování toho, co se mohlo stát Odklon od detailů, tendence činit závěry bez jasného zdůvodnění ⇒ Vzrušivější intonace hlasu , nadšení ⇒ Zdůrazňování slov jako „pocit, tušení, vnitřní cítění, intuice“ ⇒ Hodnocení života v celkovém obraze, ve vzájemných souvislostech ⇒ Nerespektování schémat rozhovoru, vytvoření vlastní koncepce ⇒ Obecné odpovědi bez konkretizace detailů , jazyk pokulhávající za myšlenkami Zpracování dat a informací ⇒ ⇒ ⇒ ⇒
MYŠLENÍ
CÍTĚNÍ
Charakteristické komponenty:
Charakteristické komponenty:
Logičnost -Racionalita –Dotazování se -Kritičnost – Neústupnost
Empatie – Soucítění - Přizpůsobivost –Tolerance – Citlivost
⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒
⇒
Sledované směry a chování : Schopnost odlišení správného od chybného, jasné definování nedostatků Používání objektivních hodnotících kritérií pro posouzení událostí Zdůrazňování zásadovosti a spravedlivosti v jednání bez ohledu na dopady do mezilidských vztahů Řazení klíčových událostí do logických souvislostí Definice omezení , souvisejících s problémem Pokládání exaktních otázek k upřesnění požadavků V popisech třetích osob zdůrazňování fakt, číselných charakteristik, konkrétních rolí společenských či profesních Převaha intelektuálních procesů nad emocionálními
Sledované směry a chování: ⇒ Rozlišování dobrého od špatného ⇒ Emocionálně zabarvené výrazy „mám-nemám rád“ ⇒ Používání hodnotových systémů osobních nebo společenských při tvorbě úsudku ⇒ Vyjadřování smyslu a důležitosti věci nebo události ⇒ Vnější emocionální hodnocení zážitků, vyhýbání se negativním situacím ⇒ Ohleduplnost , tolerance k odlišným názorům ⇒ Schopnost změnit názor v souvislosti s vyhodnocením situace ⇒ V popisech třetích osob zdůrazňování jmen a lidských kvalit
118
7.3.3 Modifikovaná metoda životní křivky Jedna z výzkumných otázek směřuje do oblasti managementu vlastního úspěchu ze strany jedince. I přes bohatý zdroj informací získaných z narativních rozhovorů je obtížné nalézt v nich explicitní odpověď, týkající se systémového přístupu účastníků k life-managementu. Mnohem průkaznější informace lze získat z diskuse , kterou lze otevřít zařazením metody životní křivky do fáze sběru dat. K její modifikaci do podoby „Křivka
úspěchu“ jsem přistoupila s vědomím, že se
metoda životní křivky v obvyklé podobě užívá spíše v rámci diagnostiky či psychoterapie. Pro potřeby manažerského výzkumu je třeba především vytvořit jednoduchou, jasnou a srozumitelnou předlohu a exaktně specifikovat zadání k jejímu vytvoření. Pak lze počítat s možností diskuse k tématu , bez zbytečné ztráty času s vyjasňováním a upřesňováním její vágně zadané podoby. Křivka úspěchu je účastníkům zadávána po skončení narativního rozhovoru . Při zadání zpracování jsem se držela shodného postupu, jaký popisuje Čermák ve svém článku „Genres“ of Life-Stories (2004, s. 215). Nejprve si účastník vyznačí na vertikální ose bod , jak se cítí úspěšný právě v této době a pak postupně na časové ose zpětně vyznačuje míru své úspěšnosti v jednotlivých časových periodách (modrá) . Po vyznačení míry úspěšnosti je požádán o obdobné vyjádření míry spokojenosti (červená ). Pro účastníky do věku dospělosti, tj. do 45 let je časová osa členěna ve dvouletém období , pro účastníky vyšších věkových kategorií je časová osa členěna do pětiletých intervalů. Obr. 24 Ukázka Křivky úspěchu na připravené předloze
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
kód účastníka :
Úspěch
Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
119
55
60
65
70
75
80
85
Diskuse je vedena ohledně bodů vykazujících disproporci mezi pocitem úspěšnosti a spokojenosti a ohledně bodů, vykazující výrazné vychýlení v obou směrech. Poznatky z diskuse jsou zahrnuty do výsledné interpretace. Aplikací Křivky úspěchu je ukončen sběr dat a lze přistoupit k jejich zpracování a analýze .
7.4 Data management Množství získaných dat je třeba prostřednictvím data managementu připravit pro následnou analýzu a interpretaci závěrů. Data management v pojetí této práce odpovídá jednotlivým technickým úkonům umožňujícím interakci mezi jednotlivými fázemi výzkumu70. Obr. 26 Interakce mezi jednotlivými fázemi výzkumu (Podle zdroje : Miovský, 2006, s.196)
Získávání dat
Fixace dat
Redukce dat
Analýza dat
Zobrazení dat
Interpretace závěrů
Vytvoření modelů
Zdrojová data jsou s ohledem na použité metody získávání dat fixována třemi způsoby – ve zvukové podobě jako záznam narativního interview, jako textový materiál ve formě poznámek z pozorování a jako grafický dokument v podobě Křivky úspěchu. Redukce dat je provedena vyselektováním informací, vztahujících se ke zkoumanému problému. Kritéria výběru typu informací vychází z teoretických pohledů vybraných autorů uvedených v kapitole 2, jenž definovaly výzkumný rámec této práce a téměř se shodují se schématem opěrných bodů narativních rozhovorů, uvedeným na obr. 23. Pro potřeby výzkumu jsou redukovaná data jednotlivých účastníků zpracována ve formě selektivnícho protokolů71, ve kterém jsou informace uspořádány podle saturace jednotlivých výzkumných oblastí, tak jak vyplynuly z provedeného rozhovoru. Soubory selektivních rozhovorů jsou uloženy na CD nosiči a mohou být dle potřeby k výzkumu doloženy. S ohledem na citlivost údajů však netvoří přílohu této práce. 70
Úkony data managementu jsou znázorněny na obr. 26 v podobě bílých oválů
71
Pojem selektivní protokol pro zpracování informací užívá Hendl (2005, s.210)
120
Oblast primárních představ jedince o pojmu úspěch a neúspěch inklinuje
spíše k
filosofických úvahám, proto je třeba rozpoznat v co zkoumaná osobnost věří, jaká je jeho životní filozofie, po čem touží a jaká pravidla jednání vyznává72. Obr. 26 Data , vztahující se k výzkumné oblasti představ o úspěchu a neúspěchu Víra, životní filozofie
Touha
Jednání
Data saturující oblast zdrojů úspěchu i jeho retardérů lze nalézt především v informacích přispívajících k deskripci 15 kategorií, vyznačených na schématu opěrných bodů – viz. obr. 23 v šedé elipse. Pro každého jedince mají jednotlivé kategorie rozdílný vliv, tzn. že pro někoho mohou být
např. jeho sny, přání a touhy zdrojem úspěchu, pro jiného jeho
retardérem. Další ze zdrojů možných informací poskytne rozpoznání persony a podoby stínu zkoumané osoby. Opomenuty při zpracování nezůstanou sebeobrazem označené vlastnosti ať pozitivní či negativní , analyzovány podle kap. 2.4. Lze předpokládat, že i závěry z diskuse nad Křivkou úspěchů, zobrazující vnímání úspěchu a spokojenosti v časovém kontextu korespondují s individuálním hodnocením jednotlivých kategorií. Dalším zdroje informací, saturující oblast zdrojů a retardérů úspěchu je typologie osobnosti účastníka, konfrontována s charakteristikou prostředí, ve kterém jedinec působí. Informace týkající se oběti a ceny za úspěch jsou získány buď přímým vyjádřením účastníka v kontextu vyprávění jeho životního příběhu
nebo dedukcí,
která musí být
ověřena zpětným dotazem. Oblast managementu života je rovněž saturována daty z rozhovoru ať exaktním vyjádřením či dedukcí, opírající se především o rozpoznanou typologii osobnosti, která musí být také ověřena zpětným dotazem. Dalším zdrojem informací je prvotní reakce účastníka na metodu Křivky úspěchu, vyžadující retrospektivní pohledy a odhady, které by účastníkům s aktivním life-managementem neměly činit větší potíže.
72
Shodné s filozofickým pojetím Akvinského i Kanta – viz str. 27
121
Zdroje dat pro oblast vnímání protipólů úspěchů a neúspěchů jsou soustředěny do samostatné kategorie, popisující názor na neúspěchy v období dospělosti a v kategorii bilancování v období celistvosti. Konfrontace individuálních neúspěchů se systémovými archetypy – viz kap. 2.5.2 umožní bližší vysvětlení jejich příčin. Pro potřeby publikace jednotlivých životních příběhů zkoumaných osob jsou získaná data volně interpretována za pomoci kvalitativní obsahové analýzy. Takto zpracované pojetí v podobě životního příběhu jednoho účastníka je uvedeno v příloze 3.
7.5 Analýza dat a interpretace výsledků „Kvalitativní analýza je uměním zpracovat data smysluplným a užitečným způsobem a nalézt odpověď na položenou výzkumnou otázku“ (Hendl, 2005,s.223) . Prostřednictvím selektivních protokolů jednotlivých účastníků výzkumu je provedena příprava dat pro analýzu a interpretaci tak, jak znázorňuje obrázek 25. Analýza dat musí směřovat k naplnění cílů této práce, včetně vytvoření modelu úspěchu, pro jehož vstup je třeba vytvořit model mentálního modelu zkoumaných osob po provedeném sběru informací. Prvním krokem je tedy vytvoření vlastního výchozího modelu , který umožní smysluplnou analýzu a interpretaci dat vedoucí k jejich sekundárnímu zpracování do podoby manažerského modelu mentálního modelu – viz obrázek 27 . Tento vlastní výchozí mentální model slouží jako pomůcka, umožňující data získaná z výzkumu
analyzovat
jasnou
cestou
vedoucí
k explanaci
výzkumného
problému
prostřednictvím jednotlivých výzkumných otázek. Je pravděpodobné, že výsledný manažerský model mentálního modelu úspěchu se může od tohoto mého vlastního modelu výrazně lišit. Stejně tak může vzniknout výrazná názorová diferenciace mezi mentálními modely úspěchu manažerů různých věkových kategorií či manažerů z různých oborů či odvětví, důležitou úlohu sehrává i pohlaví zkoumaného jedince. Pokud se jejich modely nebudou výrazně odlišovat, bude vytvořen pouze jeden manažerský model mentálního modelu. Budeli zjištěna výrazná názorová diferenciace v některé z oblastí, může vzniknout modelů mentálního modelu více.
122
Obr. 27 Vlastní mentální model úspěchu vycházející z výzkumných otázek, použitý pro analýzu dat73
PRIMÁRNÍ PŘEDSTAVY
Životní vzor
MANAGEMENT ŽIVOTA
Víra
Touha
Jednání
ZDROJE ÚSPĚCHU
Prostředí
Uspořádání
Struktura osobnosti
Motivy
Persona
Pravděpodobnost Uznání
Autorita Příležitosti
Radost
Fyzický stav
VLIVY NEÚSPĚCHŮ
Stín Zdraví
Sny
Vzhled
Kondice
Majetek Intelekt Postojové vlastnosti
Charakter. vlastnosti
Kognitivní vlastnosti vlastnosti CENA OBĚTI
RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Vychází z předpokladů, že čím jasnější jsou představy o životním úspěchu, tím více se člověk snaží svůj život řídit (management) výběrem ovlivňujícího vzoru a prostřednictvím zdrojů , které má pro dosahování
úspěchu k dispozici. Tyto zdroje determinují jeho primární
představy o životním úspěchu (první část modelu). Čím lépe jsou řízeny zdroje úspěchu, tím nižší jsou překážky pro dosahování úspěchu kladeny, tím nižší oběti musíme přinášet a tím nižší je dopad dílčího neúspěchu do našich zdrojů a tím i do našich představ o životním úspěchu (druhá část modelu ).
73
Body vyznačené šedou barvou nejsou v této práci komplexnost pohledu
123
blíže rozpracovány a jsou zde uvedeny pouze pro
Z hlediska metodologického odpovídá zvolená metoda analýzy dat metodě zachycení vzorců („gestaltů“), v obdobě, kterou popisuje Miovský (2006, s. 222). Koherentní příběh, resp. vzorec úspěchu je nahrazen při sběru dat schématem opěrných bodů narativních rozhovorů tak, jak je popsáno na obrázku 23, str. 116 . Získanými daty z výzkumu se „příběh“ saturuje, rozvíjí a tak konstruuje představu o zkoumaném fenoménu. Následná analýza prochází obdobným procesem , kde „příběh“ či vzorec úspěchu je nahrazen výchozím mentálním modelem – viz. obrázek 27, str. 123. O tom, zda dojde k potvrzení či vyvrácení takto popsaných „příběhů“, resp. vzorců úspěchu rozhodne až provedený výzkum. Oběma alternativám, tj. potvrzení i vyvrácení je věnována při interpretaci závěrů stejná pozornost Druhou z cestou, kterou budou data analyzována a interpretována je porovnání typologie osobnosti zkoumaného jedince s charakterem prostředí , ve kterém v současné době působí – viz kapitola 4. Získané informace jsou cenné především z hlediska poradenské praxe, neboť umožňují predikovat úspěch jedince v závislosti na charakteristice prostředí, ve kterém působí. Stejně tak ukazuje na možnosti lepšího využití svých postojových a kognitivních vlastností ve spojení se záměry dané organizace. Obr. 28 Příklad komparace osobnostní typologie účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém působí N3 N2 N1 S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Pro bližší specifikaci byly použité kódy prostředí i typologie osobnosti označeny dolním indexem 1 až 3, který vystihuje intenzitu posuzované charakteristiky. Čím je dolní index vyšší, tím je posuzovaná charakteristika daného prostředí nebo osobnosti intenzivnější.
124
Silná červená čára vymezuje typologii osobnosti zkoumaného manažera prostředí (I2N2T3P3), která je typickou charakteristikou prostředí republikové politiky. Charakteristika prostředí, ve kterém hodnocený manažer působí je vyjádřena modrou výplní E2S3F2J3. Lze tedy usuzovat, že zkoumaný manažer by byl úspěšnější vzhledem ke svým postojovým a kognitivním vlastnostem v politice senátní (ta má téměř shodné znaky s jeho osobnostními vlastnostmi, tj. I2N3T3P2). Komparace osobnostní typologie a charakteristiky prostředí vytváří 256 různých variant, na jejichž základě lze predikovat úspěšnost jedince v konkrétním prostředí . Smyslem realizovaného výzkumu je nalézt vysvětlení základního výzkumného problému prostřednictvím jednotlivých výzkumných otázek, soustředěných do sedmi výzkumných oblastí. Tomuto záměru je podřízen celý výzkumný projekt, metody sběru dat, jejich zpracování, analýza i následující interpretace závěrů ve dvojí podobě. Primární je souhrnná tabulková forma interpretace zjištěných poznatků o všech 22 účastnících výzkumu, doplněná o textovou část charakteristiky a závěrů k jednotlivým účastníkům. Za sekundární formu interpretace pak lze považovat model úspěchu,
který v sobě agreguje
zjištěné
poznatky ke zkoumanému problému v podobě modelů mentálních modelů. Pro potřeby publikace budou data analyzována formou fenomenologické interpretace (Hendl, 2005, s. 267) a to na základě získané osobní zkušenosti se zkoumaným fenoménem. Základem interpretace budou jednotlivé životní zkušenosti, názory a příběhy zkoumaných jedinců, jazykově popsané bez zahrnutí teoretických konstruktů. Za důležité považuji umožnit čtenářům pohled na úspěch očima těch, kteří ho ve svém oboru dosáhli a vyložit jejich stanovisko k otázce „Jaké jsou stínové stránky životního úspěchu?“, což stojí v názvu publikace. V závěru kapitoly, věnované analýze a interpretaci dat je nutno zdůraznit, že smyslem analýzy je nalézt opakující se pravidelnosti, provést kategorizaci zjištěných údajů a vztahy mezi těmito kategoriemi. Teschová (1990, uvedeno v Hendl, 2005, s. 269) k analýze dat v kvalitativním výzkumu mj. uvádí, že : „ …při analýze dat neexistuje jediná správná cesta. Postupy nemají vědecký charakter ve smyslu přírodovědy, nejsou mechanistické . Kvalitativní analýza je intelektuálním řemeslem…“. Způsob interpretace výsledků v kompaktní , přehledné a uspořádané podobě musí eliminovat možnosti spekulací u těch jevů a vztahů, které nebyly současným výzkumem vysvětleny nebo rozpoznány. Ty musí být označeny prostřednictvím nastolení nových problémů či formulací dalších otázek, prostřednictvím kterých lze zajistit kontinuitu poznání zkoumaného fenoménu.
125
7.6 Etika výzkumu a kontrola validity Plná informovanost účastníků
o výzkumných
záměrech a zkoumaném problému,
představení použitých metod a způsobu interpretace zjištěných závěrů, je jednou ze stránek zajišťující etiku prováděného
výzkumu. Základním pravidlem spolupráce je
svobodná
možnost účastníka nereflektovat na doplňující otázky s předchozím upozorněním, že i nulová odpověď má ve výzkumu svoji cenu. Prvotní informace získá účastník na základě osobního jednání, kde byly vyloženy podmínky probíhajícího rozhovoru, přibližná délka trvání a možnost volby nejvhodnějšího času i místa setkání. Anonymita účastníků pro potřeby výzkumu je zachována v rovině osobních údajů i organizace, ve které působí. Vstupní identifikující údaje pro potřebu analýzy dat
jsou
označeny prostřednictvím vytvořených kódů, blíže identifikovaných na str. 112. Interview se pravděpodobně nevyhne otevření emočně citlivých otázek, neboť podle Junga: „Čím skrývanější je stín, tím rychleji se ho chce člověk zbavit“. Jedno ze stěžejních pravidel výzkumu bude – poskytnout účastníkovi dostatek prostoru pro reflexi svého stínu a jeho zřetelné vyznačení v životním příběhu. Pro potřeby publikace mohou být názory na zachování anonymity různé. Vzhledem k odlišnosti ve vymezení a obhájení manažerské identity bude souhlas s publikací životního příběhu písemně potvrzen na připraveném formuláři74, ve kterém budou exaktně označeny požadavky účastníka v textové i obrazové rovině. Každý z účastníků má právo autorizovat svůj životní příběh i zcela publikaci odmítnout. Pro zajištění kvality výzkumu nelze opomenout jeho validitu, která zejména z pohledu kvalitativního výzkumu je pojmem „mnoha tváří“. Miovský (2006) se věnuje rozboru validity ze všech úhlů pohledu, prostřednictvím prezentace názorů různých autorů a výzkumníků. Jak tedy bude
možné
prokázat validitu plánovaného výzkumu životního
úspěchu? Podle Miovského (2006, s. 263-264), Čermák a Štěpaníková (1998) rozlišují osm různých skupin metod a technik kontroly a zvyšování validity, pokrývajících všechny části výzkumu. V každé z nich by měly být aplikovány metody co možná nejkomplexnější, schopné pokrýt maximální oblast a působící do co největší hloubky. Druhým kritériem výběru metod je jejich přiměřenost podle finančních, časových i personálních zdrojů, které
74
Formulář tvoří přílohu 4.
126
máme k dispozici pro realizaci výzkumné studie. S ohledem na tyto závěry bude validita výzkumu zabezpečena následovně : V oblasti získávání dat je zajištěna validita pomocí triangulace tří nezávislých metod, prostřednictvím kterých získáme data zcela odlišným způsobem : ⇒ „destilací75“ ze životních příběhů jednotlivých účastníků ⇒ pozorováním ⇒ introspekcí a sebehodnocením účastníka, bez kterých by nedokázal vytvořit svoji vlastní čáru úspěchů. Pro zajištění kvality získaných dat budou využity tři základní nástroje: ⇒ kvalitní nahrávací zařízení, zaznamenávající obsah sdělovaných informací v hlasové podobě, která umožní podle Merhabiovy rovnice komunikace (Smékal, nedatováno) analýzu přibližně 45 % dat verbálního i paraverbálního charakteru. ⇒ znalosti a dlouholeté zkušenosti lektora komunikačních dovedností, umožňující zaznamenávat a interpretovat doprovodné nonverbální signály, rozpoznat rozdíl mezi denotačním (reálným) a konotačním (pocitovým) významem použitých slov, odhadnout míru přímočarosti ve vyjadřování účastníka i jeho komunikační kulturu. ⇒ písemné formuláře pro záznam informací, pocházejících z pozorování i sebehodnocení účastníka (předloha pro křivku úspěchu). Použití výše uvedených nástrojů umožní v průběhu vedených rozhovorů neprovádět žádné restrikce z hlediska extenzity a intenzity získávaných údajů, tzn. získat maximální objem dat, která budou zkoumaný problém saturovat.
Ovlivnění výsledků vlastní osobou nelze zcela zabránit. Osobní i profesní zkušenosti se zkoumaným problémem , dlouhodobý zájem o zodpovězení na základní výzkumnou otázku – proč?…bude pravděpodobně ovlivňovat identifikaci dat i jejich zpracování. Podle názoru Miovského (2006, s. 267) : „…v rámci aplikace kvalitativního výzkumu pracuje s postulátem, že ke vlivu zkreslení dochází vždy, nelze mu jakoukoli cestou zabránit a předpokládáme, že aktivní podíl badatele je pro získání dat podmínkou.“ Eliminace důsledků tohoto typu zkreslení
je možno využitím znalosti vlastní osobnostní typologie, především v oblasti
kognitivních vlastností, která mi umožní spolehnout se na své přednosti a trvale zaměřit 75
Pojem destilace pravděpodobně není běžně v psychologické terminologii užíván. Z mého pohledu však tímto pojmem chci vyjádřit proces vydělování indicií úspěchu a neúspěchu při vyprávění životního příběhu. Nejbližším ekvivalentem pojmu „destilace“ je termín otevřené kódování.
127
pozornost na své slabé stránky, provádět cílenou sebereflexi a identifikovat vlivy, které by mohly být zdrojem zkreslení nebo chybné interpretace. Podle Smékala (neidentifikováno) jsem typem neosobním, invenčním a koncepčním, což může posílit především moji víru ve vlastní objektivitu. Na ostatní doporučené
způsoby (Čermák a Štěpaníková , 1998,
v
Miovský, 2006, s. 267-268) zajišťující kontrolu vlivu výzkumníka nelze z hlediska účelu a možnostem této práce reflektovat.
Kontrola validity povahy výzkumného vzorku je v případě kvalitativního výzkumu postavena na vysvětlení zdrojů jeho nekonzistence. Nenaplněním stanoveného vzorku účastníků, splňujících výběrová kritéria, by došlo k ovlivnění výsledků. Proto každá případná nekonzistentnost vzorku vytvářející různé kontradikce je interpretována a vysvětlena . Proces analýzy a interpretace dat je mimořádně citlivý na různá zkreslení a proto jeho kontrole validity je věnována pozornost, která vychází z triangulace teorií tvořících teoretický rámec výzkumu. Na výběr teoretických východisek je kladen od samého začátku formulace výzkumného záměru velký důraz.
Již citovaná
Hammondova
teorie
kognitivního kontinua (Kostroň, 1997), z níž vyplývá obtížnost nalézt při zkoumání složitých dynamických vztahů teoretické i metodologické důkazy byla inspirací pro volbu diametrálně odlišných teoretických přístupů, vymezujících prostor zkoumaného problému. Jejich rozdílnost nespočívá jen v časovém kontextu jednotlivých děl, ale i v kontextu interdisciplinárním. Analýza a interpretace dat probíhá pod zorným úhlem filozofického, psychologického, manažerského a systémového pohledu na pojetí životního úspěchu. Faktorů , které působí na validitu kvalitativního výzkumu v jeho jednotlivých částech je podle metodologů značné množství. Čermák a Štěpaníková (1998) upozorňují i na obecné zdroje zkreslení , které je nutno mít trvale na paměti. Jen tak se lze vyhnout chybám, kterých se dopouští každý, kdo usiluje o dosažení úspěchu na vědeckém poli zkoumání sociální reality, jehož důsledky se dotýkají entity člověka : ⇒ zkreslení způsobené badatelem, jenž je výše rozebráno ⇒ reaktivita badatele na prostředí nebo osoby výzkumu na základě polarity interakce ⇒ turistika jako prahnutí po zvláštnostech a jedinečnostech a přehlížení podrobností a souvislostí ⇒ romantismus , vyplývající z povýšení výhradních zkušeností na konečný cíl výzkumu, vedoucí k zanedbávání dalších souvislostí či možného zobecnění
128
⇒ holistické zkreslení, které může být důsledkem vidění vyšší shody a strukturovanosti zkoumaného jevu než je ve skutečnosti ⇒ zkreslení elitou, vyplývající z názorů „těch lepších“ respondentů , kteří v případě výzkumu úspěchu tvoří záměrně výzkumný vzorek
Všechny výše uvedené kontrolní mechanismy validity jsou v průběhu výzkumu reflektovány a trvale vřazovány do jeho jednotlivých fází tak, aby výzkumný záměr byl naplněn nejen z hlediska plánovaného rozsahu, ale také v požadované kvalitě, odpovídající obdobným výzkumným projektům.
Shrnutí kapitoly: Výzkumný projekt podrobně rozpracovává ideový záměr a metodologický rámec výzkumu, uvedený v kapitole 1.2 – 1.4 představuje a zdůvodňuje typ kvalitativního výzkumu, výběr zkoumaného vzorku, jednotlivé nástroje a procedury pro získání, zpracování, analýzu a interpretaci dat. Poslední část kapitoly je věnována etice výzkumu a rozboru metod pro kontrolu validity, uplatněné při realizaci výzkumného záměru.
129
Dosažení cíle znamená konec úsilí a počátek zklamání. Ambrose Bierce
8 Výsledky výzkumu Pro nalezení odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky je provedena souhrnná analýza dat v podobě tabulek, která přispívá k rychlejší orientaci a umožňuje názornější zobecnění získaných poznatků. Vytvořila jsem je s vědomím, že redukce životních příběhů do tabulkové podoby postrádá bohatost poznatků, vyplývající z přímých citací účastníků, nezachycuje tolik důležité paraverbální signály či projevy a neumožňuje vyjádřit bezprostřední pocity z daného rozhovoru.
Množství získaných dat však neumožňuje, s ohledem na obvyklý rozsah
disertační práce, interpretovat výsledky v podobě portrétů jednotlivých účastníků. Samostatné životní příběhy, zachycující osobnost jedince v jeho celistvosti, se všemi zjištěnými klady a zápory, včetně podrobných
analýz a závěrů jsou hlavním obsahem
samostatné publikace „Stínová stránka životního úspěchu“. Veškeré autentické rozhovory jsou digitalizovány a uloženy na CD nosičích .
8.1 Souhrnné zpracování výsledků Základní údaje o účastnících Jednotliví účastníci jsou označeni identifikačním kódem, popsaným na straně 112, který zde opakovaně uvádím pro udržení kontinuity práce : M nebo F pohlaví /86 věk /4 obor .C odvětví Představení účastníků i následná analýza dat je provedena podle jednotlivých věkových kategorií, které tvoří první třídící kritérium, aby bylo možno variantně sestavit modely úspěchu a to od nejstaršího účastníka výzkumu po nejmladšího.
Obrázek 29 vypovídá o vzájemných vztazích mezi autorkou výzkumu a účastníky výzkumu. S některými účastníky udržuje dlouhodobý osobní kontakt, s jinými získala prvotní kontakt až při samotném výzkumu. Tyto informace se mohou částečně promítat i do interpretovaných závěrů, proto je třeba s touto variantou předem počítat.
130
Obr. 29 Vztah mezi autorkou práce a jednotlivými účastníky výzkumu Legenda k obrázku:
Velmi časté a osobní kontakty
dlouhodobé
Dlouhodobé osobní kontakty
Osobní kontakty před započetím výzkumu
Prvotní výzkumu
kontakt
v rámci
M/75/5.C
F/70/8.A
M/30/7.A M/59/3.C M/25/1.C
F/71/6.A M/86/4.C
M/45/1.A
M/68/5.B
M/70/4.A M/72/1.B
Autorka práce
F/53/2.B
M/66/2.B
M/53/5.A
M/59/2.C
M/58/3.B
M/64/8.C M/59/2.A
M/59/6.B
M/72/4.B
M/37/3.A
M/57/8.B
Souhrnné výsledky výzkumu jsou interpretovány ve formě deseti tabulek s následující provázaností . Tab. 11 Provázanost jednotlivých analýz v tabulkách s uvedením stran Tabulka 12 str.132
Tabulka 13 str.134
Tabulka 14 str.136
Tabulka 15 str.145
Tabulka 16 str.146
Tabulka 17 str.151
Tabulka 18 str.157
Tabulka 19 str.158
Tabulka 20 str.161
Tabulka 21 str.168
Primární představy
Pojetí úspěchu a neúspěchu
Zdroje a retardéry úspěchu
Zdroje úspěchu z dětství a mládí
Charakteristika osobnosti
Dosažené úspěchy a neúspěchy
Systémové archetypy
Přinesené oběti
Projevy persony a stínu
Souhrn aspektů pro model
První tabulka předkládá analýzu ovlivňujících aspektů, které formovaly účastníky výzkumu především v pojetí úspěchu i přístupu k životu v období dětství a mládí, včetně dlouhodobých motivů.
131
Tab.12 Přehled aspektů ovlivňujících život účastníka v dětství a mládí v podobě primárních představ
PRIMÁRNÍ PŘEDSTAVY
Tab. 12
Kód účastníka
Vliv osoby
Životní vzor
Životní filosofie
Přání/touha
Sdílené vzorce jednání
M/86/4.C
Otec
Nemá
Dohnat a předehnat ty, kteří mají náskok. Všechno co dosáhnu už nestojí za řeč.
Letec
Šetrnost, pracovitost, odpor k nespravedlnosti
M/75/5.C
Otec
Otec
Sborový zpěv
Fenomenální vytrvalost, vlídnost, lidskost, statečnost, skromnost
M/72/1.B
Otec
Otec
Medicína a záchrana životů
M/72/4.B
Partner sestřenice + místní katecheta Otec, babička
Románové postavy z knih (Foglar,May) Nemá
Cesta za snem je velmi těžká . To na co přijdete sám, je velmi cenný poznatek . Nejvíce potěší perla, kterou jsme si sami vylovili. Cokoliv člověk dělá, musí dělat s vervou a nadšením. Zanechat po sobě dobrou stopu.
Mít vzorné chování a být nejlepší Statečnost a hrdinské činy
Všechno má řešení , jde jen o to na to přijít a nezáleží na čase.
Medicína
M/70/4.A
Nemá
Nemá
Vážím si těch, co jsou pro mě přijatelní jako lidé.
Trvalé sebevzdělávání
F/70/8.A
Nemá
Skautské vzory
Ošetřovatelka
M/68/5.B
Otec, přítel Jan
rodiče, přítel Jan
Když chcete a jste chytrý, tak máte šanci. Staří lidé jsou na nic, mají se modlit za ty mladé. Vážit si člověka za to, co dokázal a ne podle politického smyšlení .
M/66/2.B
Strýc v Americe
Děda myslivec
M/64/8.C
Nemá
Nemá
M/59/2.A
Děda velkoobchodník
Nemá
M/59/2.C
Ředitel základní školy Babička
Děda- lidový advokát
F/71/6.A
M/59/3.D
Nemá
Každý kopanec, který bolí , člověka někam posune. Buď mu otevře dveře nebo ho posadí na zem. Štěstí přeje připraveným. Prosím a děkuji s pokorou otevírá dveře. S kloboukem v ruce obejdeš celý svět. Jít nejjednodušší cestou k cíli. Mě dobře a nikomu zle . Mladý člověk musí dělat věci nemožné. Když udělá jednu nemožnou, udělá více než ti ostatní.
132
Být vědcem, vlastnit svůj svět knih a inspirací
Šetrnost, záměrně nikomu neškodit a dělat vše co je třeba . Nesnít o nedosažitelném , jít do všeho přímo a všechno pro to udělat. Řízení se podle Desatera
Malování , svoboda a volnost cestování Bloumat svobodně světem
Neubližovat lidem ani zvířatům, uctívání tradic rodiny Společensky přitažlivé a žoviální chování
Prezident nebo učitel na VŠ Jezdit s koňským spřežením
Odpovědnost , důkladnost Už můj děda měl dva kabáty, aby podvedl berňák .
Vrcholový sportovec, zpěvák Konstruktér
Vyniknout nad ostatní, ukázněný k povinnostem. Samostatnost, odpovědnost, všechno si muset vybojovat
PRIMÁRNÍ PŘEDSTAVY
Tab. 12
Kód účastníka
Vliv osoby
Životní vzor
Životní filosofie
S řadou věcí se musíme smířit, všechno chce svůj čas . Start ze suterénu je strašně náročný. Vše se musí brát s rozumem, nemá cenu se stavět na zadní, když to vyvolá neřešitelnou situaci. Jen blbec opakuje chyby a nemění své názory.
Přání/touha
M/59/6.B
Nemá
Primář nemocnice
M/58/3.B
Děda – lesník
Vzor odmítá, (chci být sám sebou)
M/57/8.B
Otec
Nemá
F/53/2.B
Nemá
Nemá
M/53/5.A
Nemá
Nemá
M/45/1.A
Nemá
Nemá
Člověk by měl být v byznyse tvrdý, ale musí se u toho lidem dívat do očí.
M/37/3.A
Starší sestra
Nemá
Sportovec
M/30/7.A
Rodiče
Spisovatelé různých žánrů
Mít kolem sebe samé profesionály znamená začít s tím sám u sebe. Nad vším co děláš, přemýšlej. Člověk se nesmí bát odzkoušet své sny.
M/25/1.C
Rodiče
Nemá vyhraněný
Být sám sebou a věřit sám v sebe.
Pilot nadzvukového letadla
Všechny problémy jsou řešitelné, i ty v mezilidských vztazích. O své sny se musím postarat sám .
Lékař
Hajný
Nemá nesplněné sny Být úspěšná
Nemá sny, které by si neuměl splnit Kosmonautika a létání
Spisovatel
Sdílené vzorce jednání
Mít životní úroveň a společenskou prestiž lékaře Svoboda uvažování , snaha vyniknout , ale nevybočit z řady Důvěra v lidi , kamarádství a aktivita Spolurozhodování, vše podřídit dosažení cíle Pracovitost
Férové jednání, spolehlivost , schopnost dotahovat věci dokonce Vytrvalost , buldočí zarputilost
Láska k přírodě, cílevědomost , nenechat se odradit od svého cíle. Jít za svým cílem
Jak je patrno z tabulky, význam životním vzorů a ovlivňujících osob klesá s věkovou kategorií účastníků. Odmítání snů u dvou účastníků lze považovat spíše za demonstraci persony než za skutečné odmítnutí snů jako zdrojů motivace.
Tabulka 13 obsahuje „vydestilované“ názory účastníka na pojetí úspěchu a neúspěchu, které vyplynuly z jeho životního příběhu. V tabulce je zachována autentičnost použitých slov a výrazů samotnými účastníky.
133
Tab.13
Pojetí úspěchu a neúspěchu slovy účastníků
Tab. 13
Kód účastníka M/86/4.C M/75/5.C
M/72/1.B
M/72/4.B F/71/6.A
M/70/4.A
F/70/8.A
MANAŽERSKÉ POJETÍ ÚSPĚCHU Vlastní pojetí úspěchu účastníka
Vlastní pojetí neúspěchu účastníka
Úspěchu lze dosáhnout jedině vzděláním. Odrazovým můstkem k úspěchu je majetek . Když všichni členové kolektivu se ponoří do jednoho srdce a všichni prožívají neskutečnou radost a štěstí. To nadřazuji nad všechna vítězství v soutěži. Dávat do své činnosti přidanou hodnotu. Úspěch vnímá jako spokojenost , dobrý pocit z toho, že po člověku něco užitečného zůstalo.
Jdeme-li životem tou nejpohodlnější cestou a nemáme před sebou žádný cíl. Všechny projevy cizoty, a nepochopení , že to myslím dobře.
Shoda mezi činností, kterou dělám a která byla vyvolána poptávkou a dosaženým výsledkem . To je problém, který nedokážu definovat. Jsou to věci, které jsem začala a dotáhla do konce. Je to i kus štěstí, které člověk v životě potřebuje . Faktory úspěšnosti vidím v tom, že vždy, když jsem se dostal do něčeho co mi nešlo , jsem uměl včas přejít někam jinam. Nemá
M/68/5.B
Po celý život si obhájit víru v Boha, kterého vidí v krásnu přírody a maličkostech života.
M/66/2.B
Postavit si správné priority, nelítat nad oblaky a toužit po dokonalosti v mezích možností. Úspěch, to je uspokojení z vlastní práce. Vnější znak úspěchu – komfort je úžasný příspěvek k životu . Vychutnání titulu, to je sentiment, prvorepubliková vzpomínka, která zůstane neopakovatelná. Mít zdravou rodinu, relativně klidné rodinné zázemí, rozumnou výši finančních prostředků. Úspěch je, když svůj odchod dokážete spojit s budoucností. To je plná důvěra lidí, která je obrovsky zavazující.
M/64/8.C
M/59/2.A M/59/2 C M/59/3.D
M/59/6.B
M/58/3.B M/57/8.B F/53/2.B M/53/5.A
Dělat 95 % věcí, které dělat nechcete, abyste mohl dělat 5 % věcí , které dělat chcete. Zvládnutí operace, to je dělnická práce s vysokou kvalifikací. Být spokojen sám se sebou a mít uznání od ostatních, že jsem byl dobrý člověk. Mít silný mandát od lidí a být respektován i svými politickými odpůrci . Změnit pohled lidí, aby chtěli vědět ještě víc . Vedle ekonomického zabezpečení, což v umění nemusí vždy být, je úspěch uznání, že má práce někoho zajímá a je ochoten za ni zaplatit.
134
Výsledek toho, že člověk udělal někde chybu ze zbrklosti, hlouposti, neopatrnosti , zakopnutí a náprava pak stojí moc úsilí . Být považován za nespolehlivého, pokud na sebe bere více závazků než dokáže splnit. To je opak úspěchu, tj. nemožnost dotáhnout do konce věci, které člověk započal.
Neúspěch = nezasloužený úspěch. Co je to za úspěch, když má někdo miliardy, o které se sám nepřičinil? Nemá Nedostatek síly dosáhnout většího poznání a rozšíření svých obzorů, aby se nespálil jako Ikarus. „Vím , že nic nevím“. Život bez vize. Vybudovat si své štěstí na neštěstí jiného. Neúspěch je, když nikdo nestojí o vaše rady, protože vás považují za starou strukturu.
Když musí člověk přecházet na druhou stranu chodníku, pak mu miliony nejsou nic platné. Neúspěch jsou promarněné příležitosti, nabídky na které člověk ze strachu nereagoval. Neúspěch je prohrávat kvůli okolnostem, na které nemáte vliv. Je to nenávist, nepřejícnost a závist lidí k práci, kterou vykonáváte. Každý kdo podvede jednou, podvede podruhé, každý kdo jednou zalže , zalže i podruhé, ale když jednou někdo selže, selže vždycky. Nebýt ostatními považován za vola . Nemá Nevnímat signály a tak nebýt připraven na věci, které vás dostanou na kolena . Je pravý opak úspěchu, to znamená, že není nikdo ochoten koupit co nabízíš nebo svázat s tebou svůj život .
MANAŽERSKÉ POJETÍ ÚSPĚCHU
Tab. 13
Kód účastníka M/45/1.A
M/37/3.A
M/30/7.A
M/25/1.C
Vlastní pojetí úspěchu účastníka
Vlastní pojetí neúspěchu účastníka
Úspěch , to je touha po změně chyb, kterých jste se dopustil v první fázi a zatím jste je neřešil.
Neúspěch je, když se problém maskuje, nehledá se jeho příčina a nebere se z něho ponaučení. Chce to jen chvíli se potrápit, zanalyzovat a pak to napravit. Je to nezvládnutí svého vlastního života, pokud se stanete v životě nadbytečným.
Úspěch má mnoho stran a mnoho faktorů: Být zdravý, mít práci která baví a naplňuje, blízké lidi, o které se můžete opřít , mít možnost , aby po vás něco zbylo. Úspěch není konečný cíl, je to cesta k sebeobjevování, je to cesta k sebezdokonalování. Důležité je nebýt závislý jen na jedné věci. Je to spokojenost s dosažením mnoha malých cílů a umění vzít si poučení z toho, co se nepodařilo, aby to příště neopakoval. Chodíme po cestách, které jdou buď přímo nebo se klikatí. Problémy jsou jen překážky, které musíme na cestě překonat.
Neúspěch není nic negativního. Je to milník na cestě za poučením a zkušeností , který nás obohacuje. Je to start k novému cíli. Neznám a nepřipouštím si slovo neúspěch, to je cesta do pekla.
Definice úspěchu a neúspěchu v pojetí manažerů má nejrůznější podoby, které jsou determinovány především předchozími primárními vlivy, uvedenými v tabulce 12. Pojetí úspěchu či neúspěchu nebylo nalezeno u dvou účastníků, kteří shodně zastupují ve výzkumu politickou reprezentaci.
Tabulka 14 provádí analýzu zdrojů a retardérů úspěchů ve třech oblastech. 1. Oblast prostředí zahrnuje ve zdrojích vnější podmínky a generované příležitosti, které ovlivňovaly úspěch účastníka. V oblasti retardérů jsou rovněž uvedeny obklopující vnější podmínky a nevyužité příležitosti, na které nereagoval a ukázaly se jako brzdící element jeho úspěchu. 2. Oblast motivů sleduje ve zdrojích jednotlivé podoby motivátorů a v retardérech důvody, které vedly k demotivaci účastníka. Tato oblast ovlivňuje především spokojenost účastníka se svým životem. 3. Oblast hodnocení osobnosti76 jako zdrojů a retardérů
úspěchu je pojímána jako
komplexní dynamický systém , ovlivňující především vnější i vnitřní nazírání na účastníka.
76
Pojem osobnosti je v této analýze chápán v systémovém pojetí . Podle Smékala (2004, s. 27) lze pod názvem osobnost ve zhušťující formulaci nalézt :“ …individualizovaný systém /integrace) psychických procesů, stavů a vlastností, které jednak vznikají socializací (působením výchovy a prostředí), jednak přetvářením vrozených vnitřních podmínek bytí člověka a determinují a řídí předmětné činnosti jedince, jeho sociální styky a duchovní vztahy.“
135
Čísla uvedená v závorce horního indexu označují konkrétní faktory v modelu úspěchu – viz tabulka 21, které popisovaný zdroj nebo retardér bezprostředně saturuje. Tab.14 Přehled zdrojů a retardérů úspěchu Tab. 14
Kód účastníka M/86/4 .C
ŽIVOT NAPLANO 77
M/75/5. C
ŽIVOT JAKO SOUHRA NÁHOD
M/72/1. B
ÚSPĚCH NA ÚKOR DRUHÝCH
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Služební zahraniční cesty (6) Motivy: Touha po užitečnosti a uznání Záliba v tvůrčích činnostech (psaní, kreslení) Osobnost : Pozitivní vlastnosti a postoje Doplnění středoškolského vzdělání Zaměřenost na problémy Praktické dovednosti a zkušenosti Prostředí/příležitosti/klíčové události : Koncerty a soutěže v zahraničí (6)
Motivy: Vyhraněná záliba od dětství (13) Naplnění slibu zemřelé matce (13) Prestižní publikum (11, 13) Návrat úspěšných odchovanců (11) Osobnost : Náhradní VŠ vzdělání (16) Poučení z neúspěchu (15) Pozitivní vlastnosti (15) Trvalý rozvoj odbornosti (16) Hledání nových přístupů (16) Prostředí/příležitosti : Nadstandardní rodinné zázemí(6) Vlivné kontakty (6) Politická angažovanost do roku 1968 (7) Dlouhodobý pobyt na studiu v Rusku (6) Motivy: Následování otce v kariéře (13) Touha vyniknout „Být nejlepším“ (11) Uzavření manželství proti konvencím (12) Přijímání výzev k seberozvoji (13) Osobnost : Kvalitní vzdělání v zahraničí (9) Pozitivní vlastnosti a postoje Jazyková průprava (16) Nadání orientovat se v různých oborech (16)
Brzdící faktory v prostředí : Chudobné poměry Nestejné výchozí podmínky (v životě i v oboru) Důvody demotivace: Strach o zabezpečení rodiny Absence perspektivy Překážky v osobnosti : Chybějící vysokoškolské vzdělání Negativní vlastnosti Chybějící politické ambice Nepreferování vztahů Brzdící faktory v prostředí : Neutěšené podmínky v dětství (6) Neumožnění uměleckého VŠ studia (7) Chybějící podpora pro politickou neangažovanost (7) Pokles zájmu o sborový zpěv (6) Důvody demotivace: Postoje rodičů dětí ve sboru (11) Chybějící podpora manželky (12) Předčasné uvolnění pozice nástupci
Překážky v osobnosti : Absence VŠ studia v uměleckém oboru (16) Nedostatečné sebezdokonalování ve zpěvu a jazyce (16)
Brzdící faktory v prostředí: Ztráta komfortního zázemí v mládí (7) Vyloučení z KSČ po roce 1968 (7) Střet kultur a generací po roce 1989(6) Zdroje demotivace: Pocit křivdy spáchané na dětech
(18)
Jedná se o nosné motivy, které z životních příběhů jednoznačně vyplývaly
136
(12)
Překážky v osobnosti : Nedostatek citu a emocí (15) Negativní vlastnosti postoje (15) Nedostatek mužnosti, problémy s osobní image Zdravotní komplikace z dětství
77
(13)
(17)
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/72/4.B
ŽIVOT NA NEČISTO
F/71/6.A
Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Kvalitní pedagogové na střední škole (6) Zázemí v politické angažovanosti otce (7) Kvalitní praxe během studia (8) Příležitost dělat na nových věcech (9) Etablování se na pedagogické půdě (9) Nalezení náhradní víry (7) Ochranná ruka odborných autorit (6) Motivy: Četba ovlivňující vnitřní svět, postoje a rozvoj poznání (13) Touha po vlivu nikoliv po moci (11) Vnější uznání vedeného ústavu (11) Sny jako touha po satisfakci za předchozí omezení činnosti (11,13 )
Brzdící faktory v prostředí : Negativní příklad likvidace věřících (7) Zablokování vědecké kariéry a publikování politickým režimem (7)
Osobnost : Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Rozvoj manažerských kompetencí (16) Jóga jako nástroj zvyšování kondice (17)
Překážky v osobnosti : Nedostatečná schopnost obhájit své priority – poslušnost vůči autoritám (15) Komplexy ze sociálních vztahů (15) Negativní vlastnosti (15) Brzdící faktory v prostředí : Tlak politické autority pro neangažovanost v mládí (7) Tlak nadřízeného orgánu na odchod z pozice (7) Zdroje demotivace: Neodpovídající finanční ocenění (10) Neuznání zásluh při odchodu z funkce (11)
Prostředí/příležitosti : Rodinné prostředí a zásady (6)
Motivy: Vyhraněný sen o zvoleném oboru (13) Spokojená rodina, výchova a budoucnost dětí(12) Z překážek si učinit zábavu a radost (12) Osobnost : Trvalá péče o odborný rozvoj Pozitivní vlastnosti a postoje (15)
Zdroje demotivace: Odklon od náboženské víry v zájmu profesní dráhy (12) Nenaplněnost představ v partnerských vztazích (12)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Stereotypy chování (15) Zaměřenost na preferované cíle (16) Podcenění rozvoje manažerských kompetencí (16)
Nevnímání varovných signálů k odchodu z funkce (15)
SPOKOJENÝ ŽIVOT
M/70/4.A
Prostředí/příležitosti : Sdílení politického směru do roku 1989 (6) Stabilní podpora manželky (6) Přechod z výrobní sféry do vědecké (6) Motivy: Záliba ve zvoleném oboru (13) Materiální zabezpečení rodiny (10) Trvalá touha po poznání a rozvoji oboru (13) Realistická očekávání - žít normální život (12) Společenský status funkce a uznání v regionu (11)
ROZHODUJÍ NÁHODY A ŠTĚSTÍ
Osobnost : Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Praktické využití teoretických znalostí (16) Autorita a charisma osobnosti (18)
137
Brzdící faktory v prostředí : Chybějící vliv rodičů v mládí (6) Sociálně-ekonomické poměry rodiny (6) Změna politického režimu po roce 1989 (7) Zdroje demotivace: Odpor k vnějším znakům úspěchu a životnímu stylu společenské „smetánky“ (11) Předčasné uvolnění pozice nástupci (11) Snížení potřebnosti v rodině z důvodu časové zaneprázdněnosti (12) Neschopnost lépe ovlivnit život svých synů (12) Překážky v osobnosti : Chybějící dlouhodobá vize (16) Podcenění lidských vlastností nástupce (16) Dlouhodobě zhoršený zdravotní stav (17)
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka F/70/8.A
Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Změna politického režimu po roce 1989 (7)
Brzdící faktory v prostředí : Vliv politické situace po roce 1948 na podmínky v rodině (7) Vyhraněná náboženská orientace (7) Nemožnost studia VŠ ve zvoleném oboru (7) Totalitní režim jako příčina rezignace (6) Obtížné sociální podmínky vlastní rodiny (6) Přechod ze senátu do komunální politiky (8)
Motivy: Kariéra v horizontálního posunu (13) Politická aktivita po roce 1989 jako satisfakce
Zdroje demotivace: Trvalé postrádání pocitu štěstí (12) Absence cílů a zájmu o kariéru v důsledku totalitního režimu (13) Zanedbání rodičovské péče (12) Vzdání se možnosti kandidovat na základě špatného odhadu (13) Nízké materiální zabezpečení na stáří (10) Strach z porušování desatera během politické kariéry (12)
(11)
Překonání finančního strádání (10) Zahraniční cesty v pozici senátorky (12) Nalezení vzorů v dospělosti (13) Možnost ovlivňovat zákony (11)
ŽIVOT BEZ ZDVOŘILOSTI
M/68/5.B
Osobnost : Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Zvládnutí studia VŠ v diametrálně odlišném nepreferovaném oboru (7) Schopnost vybrat za sebe akceptovanou politickou náhradu (16)
Překážky v osobnosti : Špatný fyzický stav, dlouhodobě odkládaná operace (17) Absence potřebného vzdělání (16) Není „běžec na dlouhou trať“- nedůslednost Úděl hrát „druhé housle“ (16) Nedostatek péče o své image (18)
Prostředí/příležitosti : Kvalitní a zámožné rodinné zázemí s množstvím vlivných kontaktů (6) Cesty do exotických zemí již za socialismu
Brzdící faktory v prostředí : Negativní vzpomínky z dětství (6) Opuštění rodiště z důvodu perzekuce za podpis Charty 77 (7) Dekadence umění-chybějící názorové autority
(9)
(6)
Motivy: Následování vzoru svého otce v podnikání (13) Záliby v přírodě, kreslení, četbě (12) Vliv přítele –malíře na uměleckou i podnikatelskou dráhu (13) Budování vlastní galerie pro zachování sbírky svých obrazů (12) Osobnost : Studium na VŠ jako zdroj poznání (16) Schopnost čerpat inspiraci a poučení z přírody, dějin zemí a náboženství (16) Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Osobní charisma (18) DEFÉTIZMUS
138
Nadměrná byrokracie (6) Zdroje demotivace: Zklamání ze „sametové“ revoluce (13) Nedostatek inspirace (13) Kariéra synů mimo umění (12) Osamocení v ideálech (11) Vnitřní pocit nedostatečného uznání
(11)
Překážky v osobnosti : Chybějící ambice k sebeprosazení (15) Neznalost principů a podmínek podnikání (16) Nedůvěra k lidem na základě zkušeností z podnikání (15) Odpor vůči podrobení se jakékoliv moci (15) Nekompromisní postoje (15) Narušení psychické kondice (17)
(15)
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/66/2.B
Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Pohodové dětství a sdílené vzorce chování (6) Pobyt u příbuzného v USA a jeho dlouhodobá podpora (6) Přístup k odborným informacím ze zahraničí před rokem 1989 (6) Odchod do podnikání se zajištěnou klientelou (6) Člen bratrstva svobodných zednářů (6) Motivy: Touha po nezávislosti a dokonalosti (13) Citové naplnění v druhém partnerském vztahu
Brzdící faktory v prostředí : Patologický vztah k autoritativnímu otci (6) Duševní porucha manželky (6) Život ve dvou partnerských vztazích a rodinách Zastavení kariéry odmítáním politiky KSČ (7) Výjimečnost a extravagance životního stylu (6) Zcizení nápadů a autorství projektů konsorciem architektů (8) Zdroje demotivace: Neplnění manželské a mateřské role nemocnou manželkou (12) Chybějící životní vize vlivem podnětů z USA
(12)
Finanční zajištění obou rodin (10) Uznávání odbornou veřejností (11) Příprava syna na budoucí život v USA (12)
(13)
Osobnost : Mimořádný talent pro sport a kreslení (16) Studium prestižního oboru architektury na VŠ (16)
PROMARNĚNÉ ŠANCE
M/64/8.C
Výrazné charisma a vystupování jako zdroj sebevědomí (18) Schopnost předstírat experta v různých oblastech (18) Vlastnosti a postoje (15) Hledání inspirace v zahraničí (16) Prostředí/příležitosti : Trvalá podpora v manželství a rodině (6) Dlouhodobý pobyt na zahraničních stavbách (9) Kariéra bez politické angažovanosti jako reagování na příležitosti (9) Pozice kouče na závěr kariéry v zahraniční firmě
Udržování mimomanželského vztahu v utajení před rodinou (12) Rozplynutí finančních rezerv (10) Malá angažovanost a aktivita i po roce 1989 z důvodu touhy po nezávislosti (11) Rozpad dlouhodobého mimomanželského vztahu (12) Překážky v osobnosti : Dosahování cílů i neetickými způsoby (15) Fatalista, který ničemu nepřikládá váhu (15) Neschopnost svou práci správně prodat (16) Pozitivní vztah k alkoholu (18)
Brzdící faktory v prostředí: Původ v majetné podnikatelské rodině omezil studijní a pracovní možnosti (7) . Nerad se spojuje s politickou mocí a se vším co by s tím souviselo (8) Omezený počet kamarádů a přátel (6)
(9)
VYHRANÝ ŽIVOT
Motivy: Výběr studijní orientace blízké zálibám (13) Vidět za sebou konkrétní výsledky a uznání práce (13) Prostor pro uplatnění nápadů (11) Pracovat a žít pro rodinu bez velkého snění (12) Vstup do diplomacie jako potřeba uznání a prestiže (11) Kariéra dětí ve zvoleném oboru (12)
Zdroje demotivace: Nerovnocenný souboj s autoritou zahraničního kapitálu o směr firmy (13) Odvolání z funkce nestandardním způsobem (11)
Osobnost Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Výrazné charisma a osobní image (18) Orientace na řešení (16) Důvěra a spoléhání na vybraný okruh lidí
Překážky v osobnosti : Nedostatek potřebných manažerských kompetencí (16) Soupeřil s neporovnatelnou sílou znalostí a zkušeností zahraničních manažerů (16)
(16)
139
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/59/2.A
Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Rodinné zázemí vysoce postaveného otce na malém městě (6) Členství v KSČ a známosti otce (7) Trvalá podpora v manželce a rodině (6) Informace o neopakovatelných příležitostech po roce 1989 (9) Kontakty pro účast v několika privatizačních projektech (9) Podpora kamarádů v nejtěžších chvílích podnikatelského života (6) Motivy: Trvalý sen být obchodníkem a cestovat (13) Pestrý a zábavný život v minulém režimu (12) Nadstandardní materiální zabezpečení rodiny (10)
Záliba v ekonomické a politické literatuře jako zdroj inspirace k bohatství Sen o vybudování obchodní sítě podložený podnikatelským záměrem (13) Syn jako nástupce v rodinné firmě (12) Osobnost Doplnění odborného středoškolského a vysokoškolského vzdělání (16) Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Podpora okolí získávána přátelským přístupem a pokorou (16)
ZTRACENÁ SVOBODA
M/59/2.C
Prostředí/příležitosti : Chudobné poměry rodiny jako impuls ke změně (6)
Velký okruh přátel (6) Start kariéry po ostaršení v pohraničí (9) Sdílení politického směru (6) Silná podpora lidí v regionu s komunistickou minulostí po roce 1989(6) Služební zahraniční cesty (6) Účast a řízení privatizačních procesů (9) Motivy: Opakované nadstandardní majetkové zajišťování rodiny v každé životní etapě (10) Společenský status a prestiž pozice v regionu (11)
Setrvání ve funkci s podporou zaměstnanců i po roce 1989 (11) Uznání zvoleného nástupce v regionu (11) Status pozice GŘ na celostátní úrovni (11) Spokojenost ve třetím manželství (12) Uznání a respekt v nové pozici poradce (11)
140
Brzdící faktory v prostředí : Negativní příklady podnikání v rodině (6) Trestní stíhání za hospodářské delikty se sazbou 8-12 let (7)
Zdroje demotivace: Rozpad spolupráce s bratrem ve společně založené firmě (10) Zastavení projektu obchodní sítě pro náhlou smrt společníka (13) Odklon části přátel po podnikatelském selhání (12)
Předčasný, vynucený odchod do ústraní (11)
Překážky v osobnosti : Výrazně převažující emoční inteligence Negativní vlastnosti a postoje (15) Slabost pro přátele z mládí (11) Intuitivní reagování na příležitosti (16) Nevnímání souvislostí a svého ohrožení v důsledku podcenění situace (16) Nedostatek předvídavosti při realizaci obchodních příležitostí (16) Narušení psychické i fyzické kondice (17) Brzdící faktory v prostředí: Chybějící vliv rodičů (6) Vlastní rodina v raném mládí (6) Rozpad dvou manželství (6) Neznalost podnikatelského prostředí na pozici GŘ (6) Rozpad spolupráce s nejbližším spolupracovníkem (6) Nestandardní způsob zcizení firmy (7)
Zdroje demotivace: Nedostatek podpory v obou manželstvích (6) Omezení kontaktu s vlastním syny (12) Ztráta pověsti a kreditu v regionu při rozpadech manželství (11) Obětování spolupracovníků po roce 1989 (12) Ohrožení osobní svobody (12) Odchod z pozice GŘ a ztráta firmy (13)
Tab. 14
Kód účastníka M/59/2.C
PŘEDBĚHNUTÝ ŽIVOT
M/59/3. D
ŽIVOTNÍ TABU
M/59/6.B
NA PLNÝ ÚVAZEK
M/58/3.B
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU Zdroje
Retardéry
Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Doplnění VŠ vzdělání (16) Rozvoj manažerských kompetencí (16) Studium nových přístupů k managementu v tržním hospodářství (16) Silné pozitivní působení na lidi (18)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Trvalý strach z autorit (15) Nedostatek kompetencí pro boj s nerovnocennými soupeři (16) Chybějící jazykové znalosti (16)
Prostředí/příležitosti : Trvalá opora v manželství (6) Pobyt na zahraničních stavbách (6) Prestižní kontakty v rámci vedené instituce (6)
Brzdící faktory v prostředí: Rodinné zázemí s absencí matky (6) Nedostatek přátel (6) Omezené možnosti vlivem politické autority
Motivy: Vzrůstající prestiž vedené instituce (11) Spokojenost v manželství a rodině (12) Častý kontakt se zahraničím (13) Úspěšná kariéra synů (12) Široký okruh známých a přátel (11) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Rozšíření VŠ technického vzdělání o management (16) Trvalý rozvoj jazyků (16) Rozvoj manažerských kompetencí (16) Nositel generačních změn (16)
Zdroje demotivace: Do roku 1989 nepatřil mezi vyvolené (11) Postrádal ocenění své práce (11)
Prostředí/příležitosti : Pobyt ve společnosti lékařů a prostředí nemocnice od raného mládí (6) Fungující druhé manželství
Brzdící faktory v prostředí: Dětství v dělnické vícegenerační rodině (6) Rozpad prvního manželství (6) Omezující styl a řízení nemocnice (7) Nemožnost sestavit vlastní kvalitní tým (6)
Motivy: Vyhraněná záliba od dětství (13) Touha po dosažení statusu a životní úrovni lékaře (13) Rodinný život není jeho prioritou (11) Možnost velkých a náročných operací (11) Dosažení uznání na mezinárodním poli (11) Vybudování špičkového neurochirurgického pracoviště (11) Pedagogická a vědecká činnost (11) Majetkové zajištění rodiny (10) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Schopnost koncentrace a odosobnění (15) Důkladná příprava a analýza neúspěchů (16) Potlačení a zvládání emocí (15) Prostředí/příležitosti : Plynulý nárůst hodnosti za odpracované roky (6) Trvalé zázemí v manželství a rodině (6) Větší příležitost k postupu po revoluci 1989 (7)
Zdroje demotivace: Omezení kontaktu s dcerami z prvního manželství (12) Chybějící finanční prostředky pro vlastní rozvoj v mládí (10) Selhání člověka v týmu (11) Krátkodobost dosažených cílů (11) Studium a kariéra syna v jiném – neuznávaném oboru (12)
(7)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Energie věnovaná k udržení své persony (15)
141
Překážky v osobnosti : Negativní působení na okolí svým osobním image (18) Postupná ztráta fyzické kondice (17) Brzdící faktory v prostředí: Sociálně-ekonomické poměry rodiny v dětství (6)
Zánik Federálního úřadu vyšetřování rozpadem federace (7) Zánik samostatných úřadů vyšetřování zákonem o Polici (7) Kariérní postup vysoce vázán na podrobení se názorové autoritě (7)
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/58/3.B
NENAPLNĚNÉ TOUHY
M/57/8.B
Zdroje
Retardéry
Motivy: Dosažení nadstandardní životní úrovně (10) Být uznávanou autoritou za své znalosti a zkušenosti (12) Náhrada snů v podobě filatelie (13) Opakované formální i neformální ocenění (11) Dosažení vyšší kariéry syna v příbuzném oboru (12)
Zdroje demotivace: Nesplněný sen lesníka (13) Zmařená příležitost účasti v privatizačních projektech (10) Opakovaná ztráta prestižních pozic (11) Nedostatek pravomocí pro samostatné jednání a rozhodování (11) Nevydařený život dcery (12) Výčitky za zdravotní problémy (17)
Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Doplnění vysokoškolského vzdělání (16) Trvalé studium a rozvoj odbornosti (16)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Nedostatek vůle i síly pro změnu (15) Omezení fyzické kondice (17)
Prostředí/příležitosti : Harmonické a šťastné dětství (6) Rodina patřila vždy ke společenské elitě města (6) Rozpad prvního manželství během studia (6) Vstup do KSČ a plynulá kariéra do r.1989 (6) Podpora v zázemí nové rodiny (6) Silný mandát a podpora občanů v regionu s komunistickou minulostí (6) Motivy: Touha následovat otce v jeho kariéře a idejích
Brzdící faktory v prostředí: Revoluce v roce 1989 (7) Dočasná ztráta prestiže rodiny (6) Odpor proti navrhovaným změnám uvnitř KSČM (7)
(13)
Manažerské ambice k řízení (11) Nalezení politické strany pro uplatnění svých ambicí (13) Největší počet preferenčních hlasů ve volbách
Zdroje demotivace: Odvolání z funkce ředitele (11) Nucený návrat k lékařské profesi (11) Nezískání poslaneckého mandátu do sněmovny (11)
(11)
Spokojenost a stabilita zaměstnanců radnice (11) Vytvoření prostoru k další politické kariéře (11) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Doplnění manažerského vzdělání (16) Vysoká flexibilita názorů (16)
(15)
MY, TO JSEM JÁ
F/53/2.B
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Špatně se vyrovnává s porážkou (15) Vyhraněné až nenávistné postoje k protivníkům
Prostředí/příležitosti : Výchova k odpovědnosti a spolurozhodování (6)
Motivy: Touha po práci s lidmi na odborné úrovni (13) Privátní podnikání ve školství (13) Získání společenské prestiže (11) Překonání životní krizové situace (12) Naplnění a spokojenost ve druhém manželství
Nezájem o výběr nástupce (15) Brzdící faktory v prostředí: Sociální podmínky v rodině (6) Rozpad prvního manželství (6) Vliv revoluce 1989 na ztrátu pozice (7) Omezení privátního školství zákonem Zdroje demotivace: Špatná volba studijního oboru (11) Nenaplněné mateřství (13) Rozpad spolupráce se společníkem (12) Zánik vybudované privátní školy (13)
(12)
JÁ JSEM TO DOKÁZALA
Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Doplnění vzdělání studiem vysokoškolského vzdělání (16)
142
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Nedostatek jazykového vybavení (16) Trvalý strach o fyzickou kondici (17)
(7)
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/53/5.A
Zdroje
Retardéry
Prostředí/příležitosti : Pohyb v uměleckém prostředí od dětství (6)
Motivy: Touha po nadstandardním hmotném zajištění (10)
Sdílený vzor chování v matce (11) Snaha vyniknout a poutat pozornost (11) Potřeba uznání a obdivu (11) Vybudování velké reklamní agentury (11) Nalezení nástupce pro uvolnění svých kapacit v agentuře (12)
JING – JANG
M/45/1.A
ŽIVOT JSOU TRVALÉ ZMĚNY
M/37/3.A
Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Kvalitní vzdělání a praxe během studia (16) Trvalý rozvoj v oblasti umění (16) Komunikační talent (16) Charisma a výrazná péče o osobní image (17) Prostředí/příležitosti : Nenáročnost rodičů a výchovného prostředí (6) Profesní kariéra u jediné firmy (6) Podpora v manželství a rodině (6) Podpora bývalých kolegů – spolupracovníků (6) Motivy: Od dětství touha po cestování do zahraničí (13) Jasné stanovení postupných cílů v kariéře zvoleného oboru (11) Velikost firmy umožňující postupnou seberealizaci v pozicích dle získávaných zkušeností (13) Nalezení zalíbení v managementu (11) Přidělení zahraničního kouče (11) Udržení priority rodiny (12) Prostor pro prestižní koníčky a společenské akce (12) Uspokojení materiálních potřeb rodiny v nadstandardní úrovni (10) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Doplnění studia MBA (16) Žádná jazyková bariéra (16) Zvládnutí multikulturního prostředí (16)
Brzdící faktory v prostředí: Výchova v rodině pouze matkou bez mužského vzoru (6) Faktický rozpad manželství (6) Zdroje demotivace: Absence snů a nevyhraněnost zálib (13) Hmotné zajištění rodiny během studia na VŠ(10) Absence měřítek srovnání v umělecké činnosti (11)
Opakované rozpady spolupráce s partnery na projektech (11) Nevyjasněný partnerský vztah (12) Nenaplněné očekávání vděčnosti za péči o ostatní (11) Přílišná preference finančních potřeb pro nerozvážné investice (10) Nedosažení uznání od rodiny (12) Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Nedostatek jazykového vybavení (16) Absence manažerských kompetencí (16) Nízká sebereflexe (15) Brzdící faktory v prostředí Nenalezeny
Zdroje demotivace: Stereotypní chování lidí v týmu (11) Špatný výběr některých spolupracovníků (11) Nedostatek času na plné využití získaných finančních zdrojů (12) Pocit odtažitosti a osamocení mezi bývalými kolegy (12) Dosažení nejvyššího vrcholu pozice ve firmě bez dalších možností (11)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Velká důvěra lidem (15) Nedostatek náročnosti a tvrdosti v porovnání s manažery jiných národností (16)
Prostředí/příležitosti : Nabídka nových aktivit ve městě (6)
Brzdící faktory v prostředí: Omezenost vesnického a rodinného prostředí (6) Dlouhodobý rozpad partnerského vztahu (6)
Motivy: Prospěchové stipendium (10) Jasná orientace na státní správu (13) Prestiž soudcovské profese (11)
Zdroje demotivace: Nenaplnění otcovství v manželství (12) Neuspokojivý charakter rutinní práce (12) Ztráta samostatnosti a nezávislosti rozhodování
143
ZDROJE A RETARDÉRY ÚSPĚCHU
Tab. 14
Kód účastníka M/37/3.A
Zdroje
Retardéry
Možnost uplatnění organizačních schopností
Chybějící perspektiva z hlediska další kariéry
(11)
(12) (11)
JÁ VÁM UKÁŽU
M/30/7.A
PŘES MRTVOLY
M/25/1.C
ADAPTACE MYŠLENEK OTCE
Přeskočení v kariéře řady kolegů Dosažení profesionálního výkonu soudců (11) Pocit zadostiučinění vůči úspěšnějším kolegům ze studií v jiné branži (11) Práce na změně zákonů v roli experta (11) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Cílený – aktivní life-management (16)
Prostředí/příležitosti : Výchovné prostředí, vliv a podpora rodičů (6) Podpora a tolerance partnerky (6) Motivy: Vyhraněné sny a záliby (12) Bez potřeby životního nadstandardu (10) Peníze pouze jako zdroj k zajištění životních potřeb (10) Trvalé posouvání hranice svých možností (11) Priorita je štěstí a spokojenost (12) Absence ambicí v profesní kariéře (12) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Cílený – aktivní life-management (16) Neúspěch je zdrojem poučení (16) Výrazné charisma a osobní image (17) Perfektní fyzická a psychická kondice (18) Prostředí/příležitosti : Vysoce pozitivní výchovné prostředí (6) Pobyt na studiu v USA (6) Skloubení studia VŠ a profesní kariéry (6) Motivy: Uznání a plná akceptace vlivu otce (11) Nadstandardní materiální zajištění jako komfort života ne cíl (10) Zvládnutí většího záběru než ostatní (11) Jasná smysluplnost konání (11) Víra ve vlastní schopnosti (12) Osobnost: Pozitivní vlastnosti a postoje (15) Cílený – aktivní life-management (16) Výkonový potenciál (16) Komunikační talent (16) Výrazné charisma a osobní image (18) Jazyková vybavenost 5-ti jazyky (16)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15) Nedostatek manažerské kompetence a zkušeností (16) Nedostatečná jazyková vybavenost (16) Brzdící faktory v prostředí: Nenalezeny Zdroje demotivace: Nedostatek času pro široký záběr aktivit (12) Chybějící trvalý přítel (12)
Překážky v osobnosti : Nenalezeny
Brzdící faktory v prostředí: Nenaplněný partnerský vztah
(6)
Zdroje demotivace: Odchod ze studia v USA kvůli partnerce (12) Nemá-li možnost ovlivňovat situaci (11)
Překážky v osobnosti : Negativní vlastnosti a postoje (15)
144
V tabulce 15 jsou uvedeny zdroje úspěchu z etapy dětství a mládí, které byly sledovány z hlediska očekávané výkonnosti (školní prospěch) a motivace (záliby) účastníků. Zcela patrná je shoda účastníků ve vyhraněné zálibě, kterou je četba.
Tab.15 Přehled zdrojů úspěchu z etapy dětství a mládí Tab. 15
Kód účastníka M/86/4.C
ZDROJE ÚSPĚCHU Z ETAPY DĚTSTVÍ A MLÁDÍ Hodnocení prospěchu
Využitelné záliby jako zdroj profesního úspěchu Četba, motorismus , kutilství
Premiant na základní škole
M/75/5.C M/72/1.B M/72/4.B F/71/6.A M/70/8.A F/70/8.A
Studium na gymnáziu s vyznamenáním, s červeným diplomem Studium na VŠ s červeným diplomem
VŠ
Premiant na gymnáziu, studium s červeným diplomem Pomocná vědecká síla v době studia
VŠ
na
Četba literatury ruských klasiků, sportodbíjená, hudba a sborový zpěv Četba dějin , zeměpis, skauting Četba historie, filozofie, náboženství Četba českých klasiků , kynologie Sport, kutilství ve slaboproudu
Premiant na základní škole, na VŠ ji červený diplom „o vlas“ minul
M/68/5.B
Etnografie, folklor, skauting Četba dějin a náboženství jednotlivých zemí, toulky přírodou, kreslení, Kreslení, aktivní sport-atletika, tenis, lyžování, košíková Četba historie, politika, astronomie sport - tenis, atletika, košíková Četba historie, ekonomie, cestování
M/66/2.B M/64/8.C
Studium na VŠ s červeným diplomem
M/59/2.A
Premiant na základní škole
M/59/2.C
Premiant na základní škole
Četba klasiků, historie, cestopisy ,aktivní sportkopaná, házená , hokej, atletika Kultura- amatérské divadlo, hudba, zpěv Sport – základní gymnastika
Premiant na gymnáziu
Zdravotnictví a práce v červeném kříži, uměnímalířství , sběratelství, Četba dobrodružné literatury, filatelie, myslivost Četba zeměpisných knih, aktivní sport
M/59/3.D M/59/6.B M/58/3.B M/57/8.B
Studium na gymnáziu i VŠ s vyznamenáním
F/53/2.B M/53/5.A
Četba , příroda a botanika Studium na VŠ s červeným diplomem
Četba dějin antiky, divadlo
M/45/1.A
Četba cestopisů a dobrodružné literatury
M/37/3.A
Četba historie vojenství a sportu
M/30/7.A
Premiant na základní škole
M/25/1.C
Premiant na gymnáziu
Četba různých autorů – F.Kafka,basketbal, bojové sporty a aktivní hudebník-kytara v kapele symfonický metall Četba- historie druhé světové války, letadla, armáda Individuální sport – squash, golf, tenis
145
Souhrnný přehled individuálního hodnocení účastníka vychází ze systémového pojetí osobnosti a zahrnuje Jungovo označení temperamentu účastníka, charakteristiku osobnosti získanou metodou pozorování, značenu kódem78 shodným s kódem prostředí, ve kterém byl účastníkem hodnocen. Dále tabulka zahrnuje vlastní názory sebehodnocení účastníka na základě sebereflexe, doplněné i o některé vlastní postřehy, vyplývající z míry jeho znalosti . Tab.16 Charakteristika osobnosti Tab. 16
CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
Kód účastníka M/86/4.C
Typologie osobnosti Prométheovský temperament
Kód prostředí: I2N3T3P2
Charakteristika osobnosti: E1N1T3J3
M/75/5.C
Dionýsovský temperament Charakteristika osobnosti: I3S2F3P2 Epimetheovský temperament
Kód prostředí: E2S2F3P2 M/72/1.B
Kód prostředí: E2N3T3J3
Charakteristika osobnosti: E2S2T3J3
M/72/4.B
Dionýsovský temperament
Kód prostředí: I2S3F2J3
Charakteristika osobnosti: I3S2F2P2
F/71/6.A
Apollonský temperament
Kód prostředí: E2S2F2J2
Charakteristika osobnosti: E2N2F2J3
78
Pozitivní sebehodnocení Pracovitost,cílevědomost, smysl pro spravedlnost, tvrdošíjnost, stání si za svým názorem , nikdy neobětoval nikoho jiného, nenechal se politicky zlomit. Zaměření na řešení problémů bez ohledu na vztahy, využití všech variant a možností k dosažení cíle, zapojování ostatních do řešení problémů. Vnitřní morálka, vytrvalost, aktivita, zaměření se na detail, nadšení, skromnost.
Rychlost, nadšení , akčnost, ctižádostivost, důkladnost, snaha o pomoc ostatním, vysoká samostatnost, optimismus , neznal strach. Pozitivní chápání i svých nepřátel, vrozená diplomacie, hledání kompromisu, umění naslouchat a slyšet falešné tóny, vidí za „kopeček“ díky svému pozorovacímu talentu. Aktivita , touha ho poznání, integrovaná osobnost , snaha o komplexitu osobnosti
Vytrvalost, uvážlivost, skromnost, smysl pro humor, sebedůvěra, pracovitost, neopouštění racionality, neukřivděnost, lidskost v přístupu k problémům , preference týmové spolupráce, neintrikaření.
Oba kódy vychází ze specifikace blíže rozebrány v kapitole 2.3.2
146
Negativní sebehodnocení Zbytečné sebepřeceňování, do problému se vrhal po hlavě, příliš kritický , otevřený, neústupný, vzteklý, netrpělivý a vybuchující. S nikým se příliš nekamarádil, nepodporoval osobní vazby, neměl ambice k většímu sebeprosazení.
Nadměrná důvěra k některým lidem, kteří si ji nezaslouží. Nedokázal udělat ústupky svému přesvědčení a tím škodil souboru. Neprůbojnost , lenost, snaživý vůči šéfům, ironický vůči těm , kteří ho nechápali, chybějící instinkt, že pro úspěch je třeba dávat prostor ostatním.
Strach, komplexy ze sociálních vztahů a začlenění, chybějící asertivita, neumí odmítnout. Nespolehlivost, nedůslednost , plachost, nesmělost, stojící bokem dění , mindráky , nedokáže se osobnostně prosadit, obava hovořit jen sám za sebe, nedostatečná schopnost obhájit své priority. Tvrdohlavost, přílišná otevřenost
Tab. 16
CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
Kód účastníka M/70/4.A
Typologie osobnosti Epimetheovský temperament
Kód prostředí: I2S3T3P2 F/70/8.A
Charakteristika osobnosti: I2S2T3J3 Dionýsovský temperament
Kód prostředí: I2N3T3P2
Charakteristika osobnosti: E2S2F2P2
M/68/5.B
Dionýsovský temperament:
Kód prostředí: E3S3F3P3 M/66/2.B
Charakteristika osobnosti: I3S2F3P3 Prométheovský temperament
Kód prostředí: E3N2F2P2 M/64/8.C
Charakteristika osobnosti: E2N2T2P2 Epimetheovský temperament
Kód prostředí: E2S2F2P2
Charakteristika osobnosti: I2S2T3J3
M/59/2.A
Dionýsovský temperament
Kód prostředí: E3S3F2J3 M/59/2.C
Charakteristika osobnosti: E3S1F3P3 Apollonský temperament
Kód prostředí: E2N2T2J2
Charakteristika osobnosti: E2N2F2J2
Pozitivní sebehodnocení Samostatnost, aktivita, pracovitost, cílevědomost a touha po proniknutí do problému, schopnost vzít šanci do svých rukou , přiznat otevřeně své slabiny, vždy se s lidmi na všem domluvit. Ctižádostivost , bojovnost,chytrost, dokázala strhnout skupinu, všímavost a vnímavost k podnětům a věcem, smysl pro humor , nadhled, přátelský přístup k lidem, komunikativnost , citlivost na situaci, lehkomyslnost , nebojsa , autorita , schopnost řešit problémy, šetrnost, hospodárnost, umí se ovládat ve svých nárocích, mentální síla. Cílevědomost , touha po poznání
Chladnokrevnost a sebeovládání, býčí povaha, která se těžko rozbíhá a pak těžko zastavuje. Autokritický, schopen sebereflexe , sebevědomý, veselá kopa, chytrý „průserář“. Přirozená autorita, nikdy nebyl nosičem „průserů“, hluboce se umí ponořit do řešení problémů, intuici podbarvuje optimismem, má sílu a schopnost přesvědčit, perfekcionalismus, důvěra k lidem, myšlenková flexibilita. Výrazně společenský typ, oblíbený zejména u žen, přátelský přístup, vždy dostál svým závazkům, přemýšlí a „vyčuchává“ příležitosti
Ukázněný, vztah k povinnostem, odpovědnost, hladový po poznání, hodně aktivní, neposedný, touha vyčnívat. Samostatnost, snadno navazoval kontakty, touha po příležitostech, dokázal vyhodnotit jejich pravděpodobnost. Samorost, spoléhající sám na sebe, kovbojství, dravost, nevyhýbal se konfrontacím , dokázal jít konfliktům naproti a pak je zvládnout svým rozhodnutím.
147
Negativní sebehodnocení Chybějící dlouhodobá vize.
Neuvádí
Odpor k násilí a podrobení se jakékoliv moci, nekompromisní postoje, nedůvěra k lidem.
Nedůslednost , snaha o dosažení cílů i neetickými způsoby , fatalismus
Nedokázal vhodně zareagovat na příležitosti, neměl rád veřejná vystoupení, nebyl skutečným vizionářem.
Velký dobrák, neměl vlastnosti svého otce, chyběla mu jeho asertivita, tvrdost, rozhodnost. Lehkovážný, hodně se opíral o kamarádské vztahy, má slabost pro přátele z mládí, nedokázal je nikdy odmítnout. Hledal kompenzace v intimním životě, trvale byl nevěrný, strach z autorit. Řadu věcí řešil jen povrchně a lehkovážně.
Tab. 16
CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
Kód účastníka M/59/3.D
Typologie osobnosti Prométheovský temperament
Kód prostředí: E2S2T2J2
Charakteristika osobnosti: I1N2T2J3
M/59/6.B
Prométheovský temperament
Kód prostředí: I2N3T3J3
Charakteristika osobnosti: I3N3T3J1
M/58/3.B
Prométheovský temperament
Kód prostředí: I3S2T3P2
Charakteristika osobnosti: I2N2T3J2
M/57/8.B
Epimetheovský temperament
Pozitivní sebehodnocení Samostatnost, vytrvalost, věci dotahuje dokonce. Vysoce ambiciózní a ctižádostivý, pracovitost, odpovědnost, rozhodování v riziku, dokázal odhadnout pravděpodobnost úspěchu. Uměl přesvědčit lidi. Vedl je k tomu, aby chtěli dělat věci dobře, ponechává jim dostatek volnosti. Naučil se více lidem naslouchat, připravovat se a nebát se rozhodnout. Nic nedělá samoúčelně, vždy jen to, co důkladně promyslel. Dosáhl, co chtěl, důkladně analyzuje a rozebírá chyby krok za krokem, spoléhá na 100 % přípravu, dost věcí si pamatuje. Dokáže se od všeho odpoutat, absolutně koncentrovat a odosobnit Tvrdost, náročnost na sebe i ostatní, cílevědomost a stabilita, zodpovědnost, pravdomluvnost. Tvrdohlavost , ale opatrnost. Snaha vyniknout je postavena na sebedůvěře ve vlastní schopnosti. Přirozená autorita, kterou se dostává neformálně do čela . Partnerská tolerance, rozumné kompromisy, pragmatické myšlení, schopnost komunikace, tolerance k okolí , umí uznat chybu a nechat se přesvědčit – není dogmatik . Všechno přehodnocuje , posuzuje a snaží se nalézt souvislosti. Pečlivost, důslednost , uznávaná kapacita za profesní znalosti. Opatrné zvažování důsledků než rozhodne.
Kamarádský, veselý, aktivní ve všech směrech, organizační předpoklady, nezná pocit frustrace ze snů, které si nemůže splnit. Přímost, upřímnost, schopnost zformulovat a věcně sdělit názor, komunikace, schopnost řešit i věci neobvyklé. V případě neúspěchu se snaží analyzovat a hledat nápravná opatření, dokáže změnit své názory. Řekne-li ano, znamená to ano, spoléhá především na sebe.
148
Negativní sebehodnocení Vyžaduje od lidí více přesnosti , přípravu a být důslednější . Prosazuje toho více než lidé považují za nutné . Nikdy se nikam necpal , ve svém životě narážel na lidi, kteří tvoří, netvoří a boří.
Ne vždy šel po příležitostech, protože si je špatně vyhodnotil. Někdy se přeceňuje, většinou mu to vyjde. Emoce ponechává „uvnitř“.
Nedokáže se podřídit autoritě, jdeli to proti jeho přesvědčení. Otevřeně hovoří o problémech, je příliš důvěřivý k lidem. Sebepodceňování – chybí více razance, snaží se vyhýbat nepříjemným důsledkům, několikrát se spálil a nemá již sílu. Vyvolává v ostatních strach a obavy ze svých znalostí. Nedůvěra k činnosti druhých, na čem mu záleží, to si udělá sám. Neuznává odborně nikoho jiného než sám sebe. Nedokázal si bezpečně vyhodnotit situace a příležitosti , které se mu nabízeli ze strachu a stereotypu pohledu. Nemá „žaludek“ jít do vyšších sfér. Prototyp bezohledného „ranaře“ moderní doby. Nerad přiznává slabiny, ne vždy má 100 % sebedůvěru v oblastech, kde není příliš kovaný. Menší odvaha řešit věci a pustit se do nich – odkládání problémů. Jen blbec opakuje chyby, ale někdy je k tomu nucen svým okolím. Špatně se vyrovnává s neúspěchem. Vyhraněné až nenávistné postoje vůči politickým konkurentům.
Tab. 16
CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
Kód účastníka
Typologie osobnosti
Kód prostředí: E3S3F2J3
Charakteristika osobnosti: E2S2T3J3
F/53/2.B
Dionýsovský temperament
Kód prostředí: E3N2F2P2
Charakteristika osobnosti: E3S2F3P2
M/53/5.A
Prométheovský temperament
Kód prostředí: E3S2F3P2
Charakteristika osobnosti: E3N3T2P3
M/45/1.A
Apollonský temperament
Kód prostředí: I1S2T3J2
Charakteristika osobnosti: E2N2F2J2
Pozitivní sebehodnocení
Negativní sebehodnocení
Dodržování pravidel slušného chování, zvládání zlých a negativních emocí , dokáže předjímat a zvažovat chování lidí. Plnění povinností , schopnost spolurozhodování od dětství. Pracovitost, zodpovědnost, zvídavost, ctižádostivost. Vždy s nadšením připravena na akci. Orientace na dobré vztahy , snaha něco dosáhnout . Extrovert a generátor nápadů , nezajímá se o detaily, udržuje si nadhled, spoléhá na své znalosti a zkušenosti. Trvalý hlad po dalších poznatcích – příležitostech . Přizpůsobivá a tolerantní . Talentovaný flink , který věděl co chce. Činorodost, aktivita, pracovitost, finanční nezávislost. Nepřehlednutelná osobnost, která vyčnívala , měl možnosti, kteří ostatní neměli a tím na sebe poutal pozornost. Věcem rozuměl, byl dravější, rychlejší než ostatní, šel vytrvale za svým cílem. Spontánní reakce na příležitosti, schopnost variantních řešení, komunikační talent. Hodně zodpovědný, nenechává věci vyhnít, není lakomý- štědrý. Není bystrý obchodník, má vysoké sociální cítění , strach ze závisti, umí delegovat . Tvrdohlavost. Umíněnost, vytrvalost, paličák, zarputilost, déle přemýšlí než něco řekne, nesouhlasné stanovisko podkládá argumenty. Příkazy ho odrazují od dosahování cílů, proto je odmítá. Nadšení pro slova jako strategie, vize, zúročení zkušeností, výsledky. Závazek je ukázat všem, že na to mám. Nové pohledy nastaveným multikulturním zrcadlem, jiná měřítka hodnocení, stal se mnohem více flexibilnější ve svém myšlení. Nebojí se nahlas zdůraznit poučení z neúspěchu . Dotahovač věcí dokonce, cení si férovosti, drží slovo, spolehlivý partner pro každého, posouvá věci dopředu. Vyhledává stále nové možnosti , trvale zažívá pocit štěstí a spokojenosti.
149
Strach ze smrti otce ji pronásledoval od dětství, nedotahuje věci dokonce , je generátorem nápadů a potřebuje někoho, kdo to za ni dotáhne.
Nemá žádné pocity malosti. Je sám se sebou spokojen. Své nedostatky vnímá jen na úrovni znalostí.
Neudává
Tab. 16
CHARAKTERISTIKA OSOBNOSTI
Kód účastníka M/37/3.A
Typologie osobnosti Epimetheovský temperament
Kód prostředí: I3S3T3J3
Charakteristika osobnosti: E1S2F2J2
M/30/7.A
Apollonský temperament
Kód prostředí: E3N2F2P2
Charakteristika osobnosti: I2N2F2J2
M/25/1.C
Epimetheovský temperament
Kód prostředí: I2S2T2P2
Charakteristika osobnosti: E2S2T3J3
Pozitivní sebehodnocení
Negativní sebehodnocení
Vytrvalost, buldočí zarputilost, dosažení světla na konci tunelu , obětavý. Workoholismus k náročné práci , systematičnost, dotahování věcí dokonce, pořádkumilovnost. Snaží se být slušný, komunikovat a oslovovat lidi.
Těžkopádnější, potřeboval se naučit jak se učit a proniknout do problému . V ničem příliš nevynikal, nebyl vůdcem . Nedokázal by se kroutit před klientem jako advokáti, není sběratel a vyhledavač známostí , chyběla mu suverenita. Vychutnává si pocit zadostiučinění. Trpí spíše trvalým strachem o někoho jiného, než že by se bál sám o sebe.
Vysoká cílevědomost, dokáže překonávat krize , jde přes mrtvoly. V zápase se dotýká své osobnosti , musí překonat sám sebe , sahá si na psychické i fyzické dno. Absolutně neagresivní, schopen ovládat své pudy. Introvert s exhibicionismem, oceňuje velmi dobré vztahy mezi soupeři. Schopnost zvyknout si na zátěž , sebeovládání , překonávání bolesti (hodně to bolí). Jde po 90 % příležitostí, které nejsou v rozporu s jeho smýšlením. Od 10 let dokáže čelit strachu. Věří, že lze ovlivnit skoro všechno. Může přijímat odpovědnost, protože není tlačen světem do nějaké role. Stanovuje si zcela vědomě své cíle. Zarputilost a dostatečný tvůrčí potenciál . Nesmí si vytvářet umělé překážky. Nesmí být pesimista a připustit si, že něco nejde, pak se to skutečně zastaví . Štěstí a spokojenost vyplývá z jeho povahy . Dokáže přijímat negativní důsledky svých rozhodnutí. Velmi cílevědomý, systematický, logické uvažování, přizpůsobivost, komunikativnost, náročnost na sebe i ostatní. Vysoké mínění o sobě, které dává trvale , sebevědomě najevo .
Nervák, hned skáče z kůže, rychle mluví, občas špatně zareaguje, nemá dostatek kreativního myšlení, drží se hranic a nevidí za limity, chybí mu vize, nesmí ustrnout na místě, musí stále dopředu.
V tabulce 17 je uveden seznam těch nejdůležitějších úspěchů a neúspěchů, které významným způsobem ovlivnily život účastníků v různých směrech.
150
Tab.17 Rekapitulace dosažených úspěchů a neúspěchů Tab. 17
Kód účastníka M/86/4.C
M/75/5.C
M/72/1.B
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Dlouhodobé úspěchy
Neúspěchy
1. Provozování prosperující živnosti v kovovýrobě do roku 1948 , v níž získal odborné a organizační předpoklady 2. Pracovní pozice na různých vývojových pracovištích až po pozici vedoucího výroby Výzkumného a vývojového ústavu 3. Za řadu patentů a vynálezů získal státní vyznamenání za vynikající práci 4. Pozice mistra odborného výcviku v důchodovém věku, jako příležitost k předávání dovedností mladé generaci 1. V rámci své pedagogické činnosti založil dětský pěvecký soubor, který dovedl do podoby profesionálního hudebního tělesa s mezinárodním uznáním 2. Cílený výběr a výchova více než 8.000 talentů pro sborový i individuální zpěv v přípravném oddělení a přes 1.000 sboristů, se kterými absolvoval 1.250 koncertů po celém světě 3. Vítězství v konkursu a působení v roli sbormistra filharmonie 4. Pedagogická činnost na JAMU v oboru dirigentství a hudební psychologie 5. Výběr a systematická příprava uznávaného nástupce, kterému předal umělecké řízení souboru po 50-ti letech své činnosti 6. Vznik smíšeného sboru z bývalých dětských sboristů s možností koncertování i po ukončení aktivní činnosti sbormistra 1. Získání kvalitního vzdělání a špičkového technického know-how studiem Uralského polytechnického institutu 2. Strmá profesní kariéra ve vývoji a výzkumu Škoda Plzeň až po vrcholovou funkci během 6 let 3. Nositel 19 patentů dodnes užívaných při konstrukci strojů 4. Využití nadání k diplomacii a jazykových znalostí k vrcholovým pozicím mimo obor až do úrovně vlády (řízení zahraničního obchodu ČSFR a řízení investiční společnosti bankovního sektoru)
1. Ztráta živnosti v důsledku únorových událostí v roce 1948 2. Opakované nevyužití nabízených příležitostí pracovat jako specialista vývoje v zahraničí z důvodu vysoké fixace na rodinu 3. Nedostatek finančního zabezpečení a komfortu života, přiměřeného výsledkům jeho celoživotní práce 4. Nenaplnění snů o zajištění pokračovatele rodu i následníka v profesní orientaci
151
1. Rozpad manželství v důsledku odlišných cílů a nepochopení partnerky pro jeho práci 2. Prvotní nesprávný výběr nástupce, který snahou o založení soukromé umělecké školy a vlastního sboru ochromil další budoucnost uměleckého tělesa
1. Vyloučení z KSČ a znemožnění profesní kariéry, včetně dopadu na rodinu a děti za emotivní veřejné vystoupení proti okupaci, na podporu své ruské manželky 2. Drogová závislost nadějného syna a jeho zmařený život v důsledku normalizačních restrikcí vůči rodině 3. Nevydařený osobní život dcery-lékařky z důvodu nedostatku rodičovské podpory 4. Zmaření kariéry, kterou si vytýčil po vzoru svého otce ve Škodě Plzeň
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY
Tab. 17
Kód účastníka M/72/4.B
F/71/6.A
M/70/4.A
Dlouhodobé úspěchy
Neúspěchy
1. Absolvování studia Filozofické fakulty 1. Rozpad vážného partnerského vztahu v mládí , ve vysněném oboru po překonání který ho poznamenal po celý život překážek komunistického režimu 2. V zájmu naplnění svého snu ve vědecké kariéře 2. Rozvoj vědecké kariéry v oblasti, která opustil na dlouhou dobu (po čas normalizace) byla za totality potlačována aktivní vyznávání své náboženské víry 3. Dosažení všech stupňů vědeckých 3. I přes téměř padesátiletou pedagogickou činnost hodností s možností rozsáhlé odborné nevychoval dosud svého nástupce, které by byl publikační činnosti uznáván jím i okolím 4. Mezinárodně uznávaný expert v dané oblasti (formálně i neformálně), s dlouhodobou pedagogickou činností na universitách 1. Studium vysněné medicíny se třemi různými atestacemi a licencí soudního znalce v oboru psychiatrie 2. Prestižní pozice ředitelky velké polikliniky 3. Vybudování rodinného zázemí, 3 děti s vysokoškolským vzděláním , z toho jeden pokračovatel v jejím oboru 1. Dosažení vědeckých hodností ve dvou oborech – kandidatura v měření a automatizaci a docentura v oboru Ekonomika a řízení strojírenské výroby 2. Kariéra na vědecké půdě – od tajemníka vědeckého ústavu a po vedoucího katedry fakulty VUT 3. Triumfální návrat v pozici generálního ředitele do firmy, v níž začínal profesní kariéru a zvládnutí krizového managementu při ozdravění a konsolidaci v devadesátých letech
F/70/8.A
1. Vítězství v senátních volbách za ODS v prvním kole na základě vlastní volby okrsku a vedené kampaně 2. Prosazení se v komunální politice po vypršení mandátu v senátu
M/68/5.B
1. 2. 3. 4.
5.
Dosažené akademické vzdělání na 2 VŠ Přijetí do svazu umělců jako nejmladší malíř Vybudování významné galerie umění Přebudování fary v Heřmani na galerii, vybudování rybníků a přírodního koutu v Železných horách jako naplnění odkazu rodu Pobyty v exotických zemích na základě cíleného studia jejich kultury , dějin a náboženství jako zdroj seberozvoje
152
1. Odvolání z funkce z důvodu trestního stíhání na pozici ředitelky jako důsledek nereagování na opakované signály k odchodu z funkce, které bylo po 1,5 roce zastaveno jako neodůvodněné (nasazení „psí hlavy“ místo poděkování – dočasná ztráta pověsti)
1. Odchod z pozice vedoucího katedry jako důsledek revolučního nátlaku po roce 1989 2. Předčasný odchod z pozice GŘ jako důsledek nedočkavosti svého nástupce, který nenaplnil očekávání a byl z funkce po 6 letech odvolán pro porušení kompetencí. 3. Nedostatek podpory syna při životní tragédii – úmrtí dítěte, v jehož důsledku perspektivní, vysokoškolsky vzdělaný syn dlouhodobě propadl alkoholu (poslední stádium)
1. Znemožnění kariéry a společenské angažovanosti v období normalizace jako důsledek jejího spontánního vstupu do KSČ na podporu nové politiky v roce 1967 a následného vyloučení za postoje proti okupaci 2. Nezvládnutí role matky při rozpadu rodinného života dcery (sebevražda jejího partnera) jako důsledek nedostatku času při výkonu funkce senátorky 1. Absence partnera, poskytující ho citové zázemí 2. Propad podnikatelského záměru s rodným domem v Železných horách (hotel s galerií) po navrácení majetku v restituci 3. Rozplynutí snu o hoteliérství po vzoru otce a nucený prodej rodinného majetku v Krkonoších 4. Na základě osobního selhání znemožnil uměleckou dráhu nadaného syna
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY
Tab. 17
Kód účastníka M/66/2.B
Dlouhodobé úspěchy 1. 2. 3.
4. 5.
6.
7.
M/64/8.C
1.
2.
3. 4.
5.
M/59/2.A
1.
2.
3.
4.
5. 6.
Neúspěchy
Absolvování výběrového studia architektury Nositel urbanistické koncepce sídlišť jednotlivých městských částí Roční poznávací pobyt v USA v předrevolučním období, který mu umožnil projektování významných zahraničních staveb Pozice hlavního architekta ve Svazu architektů Založení privátního ateliéru v porevolučním období a architektonický návrh , projekt a autorský dozor výstavby ojedinělého multifunkčního hotelového a zábavního centra v ČR Dosažení nejvyššího stupně mistra zednářské lóže (první na českém území a 33. v rámci světa) Úspěchy obou dětí, kterých dosáhly v zahraničí (USA, Finsko) jako důkaz zvládnutí a naplnění rodičovské role
1.
Vybudování pověsti špičkového odborníka v řízení zahraniční výstavby energetických celků, včetně vědecké kandidatury v oboru Vrcholová pozice generálního ředitele přední strojírenské firmy v ČR po roce 1990 a řízení její privatizace zahraničním kapitálem Dosažení pozice country presidenta pro ČR v zahraničním holdingu Zapojení do diplomatických služeb v pozici honorárního konzula sousedního státu Závěr profesní a manažerské činnosti u zahraniční firmy na pozici kouče, zabývajícím se předáváním zkušeností Strmá profesní kariéra (ve věku 26 až 30 let)v managementu velké energetické firmy až po pozici ředitele podniku Absolvování dálkového studia na VŠE v Praze, se zaměřením na obchod Pozice náměstka státního podniku v oblasti velkoobchodu – změna oborové orientace Vybudování velké rodinné firmy, zaměřené na velkoobchod a práce ve stavebnictví Získání majetkové účasti po zvládnutí privatizačního projektu nemocnice Zajištění pokračování rodinné firmy převodem podnikání na syna
1. Neprosazení původního záměru komplexního privatizačního projektu firmy (změna záměrů zahraničního vlastníka, kterým nedokázal zabránit) 2. Odvolání z funkce GŘ po pěti letech bez možnosti ovlivnění výběru svého nástupce
153
2.
3. 4.
5.
6.
7.
1.
Vznik konfliktu v kariéře pro politickou nepřijatelnost (odmítnutí vstupu do KSČ) nemohl působit ve vrcholovém managementu projektového ústavu Pozice vedoucího ateliéru projektového ústavu, který neměl potřebné personální vybavení kvalitními architekty Rozpad manželství z důvodu duševního onemocnění manželky Rozpad dlouhodobého mimomanželského vztahu, který byl pro jeho partnerku zcela bezperspektivní Vstup do konsorcia architektů pro možnost realizace velké zakázky, které mu zcizilo nápady bez uvedení jeho autorství – zlý rozchod Výrazné snížení životní úrovně v důsledku nevytvoření dostatečných finančních rezerv, protože po dobu 18 let sám finančně zabezpečoval vlastní rodinu i rodinu své dlouholeté přítelkyně Postupná ztráta prestiže z důvodu nedostatku finančních zdrojů pro své záliby
Nedobrovolné opuštění veškerých podnikatelských činností a aktivit jako nezvratitelný stav v důsledku trestního stíhání za hospodářské delikty
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY
Tab. 17
Kód účastníka M/59/2.C
Dlouhodobé úspěchy 1.
2.
3. 4.
5.
6.
7.
M/59/3.D
1.
2.
3.
4.
5. M/59/6.B
1.
2.
3.
4.
Neúspěchy
Osamostatnění se v 19-ti letech 1. odchodem do pohraničí, kde mu byl umožněn rychlý kariérový růst a nabytí zkušeností 2. Návrat do místa rodiště na pozici ředitele závodu před dovršením 30-ti let Zvládnutí dálkového studia VŠ 3. Právnické fakulty Získání plné podpory zaměstnanců na pozici ředitele závodu v devadesátých letech Uřízení privatizačního projektu přední strojírenské firmy v ČR cestou „management by out“ . Vrcholová pozice GŘ holdingu privatizované firmy Vlastní podnikatelská činnost privatizací další strojírenské firmy a zvládnutí jejího krizového managementu Uspokojení partnerských a rodičovských tužeb ve třetím manželství Umožnění profesní kariéry v podniku zabývajícím se vývozem investičních celků do zahraničí Dosažení vědecké hodnosti v oblasti Ekonomiky a řízení, externě vykonávaná pedagogická činnost Pozice ředitele polostátní instituce , zabývající se podporou a rozvojem podnikání v ČR po roce 1990 Cílená podpora v zajištění profesní kariéry obou synů podle zvolených oborů vysokoškolského vzdělání Nominace v soutěži „Osobnosti, které hýbou městem“ Jednoznačná orientace na obor 1. neurochirurgie, pro kterou získával praktické zkušenosti od raného mládí mu umožnila stát se nejmladším neurochirurgem již ve 23 letech 2. Pozice primáře a později přednosty kliniky neurochirurgie ve Fakultní nemocnici s pedagogickou činností Dosažení jednotlivých vědeckých hodností (profesor) a mezinárodního uznání odborné veřejnosti v oboru neuroendoskopie Výzkumná činnost na konkrétních projektech operačních postupů, vývoje neurochirurgických nástrojů až po projekt vybudování neurochirurgického pracoviště špičkové evropské úrovně.
154
Rozpad dvou manželství z důvodu nezvládnutí partnerských vztahů a nezvládnutí otcovské role u vlastních synů Vzdání se funkce GŘ z důvodu nezvládnutí procesu konsolidace holdingové firmy a její podnikatelské expanze na konci devadesátých let Podlehnutí uměle vyvolanému nátlaku (za pomoci orgánů činných v trestním řízení) na vzdání se majetkové účasti v privatizované firmě.
Nemá
Zánik prvního manželství z důvodu rozdílných cílů a očekávání partnerů a nezvládnutí otcovské role vůči dvěma dcerám, se kterými se nestýká Nemožnost sestavení vlastního operačního týmu, kterému bránil systém vedení nemocnice byla příčinou některých operativních neúspěchů
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY
Tab. 17
Kód účastníka M/58/3.B
Dlouhodobé úspěchy 1.
2.
3.
4.
M/57/8.B 1.
2.
F/53/2.B
1.
2. 3.
4.
5. 6.
M/53/5.A
1.
2.
3. 4. M/45/1.A
Neúspěchy
Jako profesní kapacita na trestnou činnost vyšetřoval závažné hospodářské delikty KSČ v týmu policejního prezidia - Federálního úřadu vyšetřování Pozice náměstka na Městském úřadu vyšetřování, kde prokázal své organizační schopnosti Zastupující ředitel Krajského úřadu vyšetřování po dobu dvou let (280 přímo řízených + 600 metodicky řízených policistů) Syn, vykonávající pozici státního zástupce, který je pokračovatelem jeho celoživotní činnosti Profesní kariéra v nemocnici s poliklinikou od chirurga, přes primáře, po ředitele nemocnice Opakované a drtivé vítězství v komunálních volbách za KSČM s pozicí starosty středního města Změna orientace ze zemědělského vzdělání vstupem do personální práce velké firmy a získání zkušeností v různých oblastech personální práce a vzdělávání dospělých Vystudování UK v oboru andragogika Založení a úspěšný rozjezd privátní vyšší odborné školy v oboru personalistika Získání licence k provozování soukromé vysoké školy pro vzdělávání dospělých Založení vzdělávací firmy s novým životním partnerem Zvládnutí agresivní formy onemocnění zákeřnou chorobou díky vnitřní motivaci a podpoře nového životního partnera
1. Dcera, o které odmítá hovořit 2. Neumožnění zamýšleného odchodu při odvolání z funkce náčelníka od aktivní služby do policejního školství na základě špatného posudku 3. Neztotožnění se se svojí závislostí a začleněním do vnitřní organizace mocenské složky státu 4. Dlouhodobá frustrace, vyplývající z nenaplnění očekávání v hmotném zajištění rodiny , které je vzhledem ke zvolenému oboru nepřiměřené.
Privilegované studium střední průmyslové školy filmové v oboru produkce a divadelní režie na JAMU, do něhož byli ve tříletém období přijati pouze dva studenti Umělecké vedení okresního a později městského divadla a autor vlastních divadelních her Vybudování prosperující vlastní reklamní a komunikační agentury Uznávaná osobnost v umělecké fotografii
1.
1. Pozice generálního ředitele a country presidenta zahraniční firmy v ČR, které dosáhl trpělivým profesním postupem
155
1. 2.
1.
2. 3.
4.
2.
3.
Ztroskotání prvního manželství v důsledku nezvládnutí partnerských vztahů v mládí Odvolání z pozice ředitele nemocnice v důsledku politických změn po roce 1989 i přes výraznou podporu zaměstnanců Rozpad manželství , uzavřeného v etapě raného mládí jako východisko z rodinné situace, z důvodu nenaplnění mateřství Ztráta zaměstnání v personalistice z politických důvodů po roce 1989 Rozpad spolupráce se společníkem ve vybudované privátní škole, který výrazným způsobem ohrozil její existenci Ukončení činnosti privátní školy zákonem o vysokých školách
Faktický rozpad manželského vztahu po 30 letech společného života, který nedokázal opustit z důvodu závazku vůči mentálně nemocnému synovi. Ztráta statutu rodiče u vysokoškolsky vzdělané dcery, která odmítla stát se jeho nástupcem ve firmě, i když dosáhla v oboru potřebné vzdělání. Nezvládnutí podnikatelského záměru ve výstavbě a provozování hotelového penzionu na základě rozpadu spolupráce se společníkem.
Nemá
DOSAŽENÉ ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY
Tab. 17
Kód účastníka M/45/1.A M/37/3.A
Dlouhodobé úspěchy
2. 1. 2. 3.
4.
M/30/7.A
1. 2.
3. 4. M/25/1.C
1. 2.
3.
4.
Neúspěchy
od nejnižších pozic a loajálním přístupem k jedné firmě Studium MBA, které ho obohatilo o manažerské poznatky. Jmenováním soudcem krajského soudu ve věku 28 let Vedení konkursního řízení mediálně sledovaných kauz významných firem Dosažení manažerské pozice místopředsedy Krajského soudu ve 34 letech Spoluautorství při novelizacích zákonů v oblasti obchodního a úpadkového práva 4 tituly mistra republiky v 1.lize dorostu v basketbale Vyhraněná orientace ve 25 letech dosažení titulů mistra světa v bojových sportech, K1, karate, držitel Královského poháru Thajska v Tai boxu Pozice redaktora významných novin Vlastnická účast v privátním podnikání a řízení reklamní agentury Znalost 5-ti cizích jazyků získaná cílených studiem Přijetí ke studiu VŠ, obor politologie na universitu v USA po roční zahraniční stáži během střední školy. Vybudování kariéry obchodního ředitele při současném studiu dvou VŠ – politologie a práva. Nabídnuté partnerství od renomované advokátní kanceláře, které obdržel po půl roce na pozici konspicienta.
Nemá
Nemá
Nemá
Některé z neúspěchů popsané v tabulce 17, kterých účastníci dosáhli, měly své příčiny v jednotlivých systémových archetypech, blíže specifikovaných v kapitole 2.5.2. Následující tabulka 18 přináší přehled systémových archetypů, které z narativních interview vyplynuly. Intenzita působení konkrétního systémového archetypu je vyjádřena intenzitou barvy.79
79
Světlá barva označuje nižší sílu působení systémového archetypu v životě účastníka, tmavá barva vysokou
intenzitu vlivu na jeho život .
156
Tab. 18: Nalezení systémových archetypů v životních příbězích Tab. 18
Kód účastníka
SYSTÉMOVÉ ARCHETYPY V ŽIVOTNÍCH PŘÍBĚZÍCH Typ systémového archetypu Proces s prodlevou
Zásahy, které se nevyplácí
Meze růstu
Přesun břemene
Snižování laťky
Rozpad spolupráce
Úspěch úspěšným
Eskalace
M/86/4.C M/75/5.C M/72/1.B M/72/4.B F/71/6.A M/70/4.A F/70/8.A M/68/5.B M/66/2. B M/64/8.C M/59/2.A M/59/2.C M/59/3.D M/59/6.B M/58/3.B M/57/8.B F/53/2.B M/53/5.A M/45/1.A M/37/3.A M/30/7.A M/25/1.C Součet archetypů
2
9
11
10
6
3
4
Vysvětlení působení systémových archetypů u každého účastníka je uvedeno v kapitole 8.2. Cena, kterou musel každý z účastníků za svůj úspěch v životě „zaplatit“ je uvedena v tabulce 19. Informace odráží jednak přímé vyjádření účastníka a jednak mé vlastní závěry, vyplývající z analýzy životních příběhů.
157
5
Tab.19 Oběti úspěchu, jejich podoba a cena Tab. 19
Kód účastníka M/86/4.C
M/75/5.C
M/72/1.B
M/72/4.B
F/71/6.A
M/70/4.A
F/70/8.A
M/68/5.B
PŘINESENÉ OBĚTI ÚSPĚCHU Oběť – cena za úspěch Zmařené příležitosti k dalšímu postupu z důvodu předchozího politického systému . Nenaplněné sny z důvodu nedotažení řady věcí dokonce politickým rozhodnutím . Zklamání ze svých některých dětí , které nedokázaly žít jiný život než on sám . Rozchod se zaměstnavatelem ve zlém, nemožnost vybrat si svého nástupce. Strach ze stáří a nemoci z důvodu závislosti na druhých a nedostatečného finančního nezajištění . Chybějící pocit naplnění životního poslání . Rozpad manželství z důvodu naprostého nepochopení pro každodenní nácvikovou zátěž. Snížení imunitního systému z agresivních virů dětí– podlomené zdraví. Mohl jít cestou lukrativnějšího zaměstnání – skládal hity populárního stylu a mohl si vydělat mnohem více. Chybějící majetkové a finanční zabezpečení – protože šel za svým snem . Nezvládnutí rodičovské role a poškození života dětí i manželky. Odstavení od aktivní kariéry na dobu téměř dvaceti let. Využívání porevolučních příležitostí jako touha po satisfakci evokovala další selhání v otcovské roli. Život ve strachu z vlivu politické moci – trvale se skrýval za ochranný val . Touha po rehabilitaci a satisfakci ho žene do dalších snů a příležitostí, na které chce reagovat bez ohledu na svůj věk a zdraví. I přes téměř 50 let trvající pedagogickou činnost nemá dosud svého nástupce , kterému by mohl předat žezlo. Životní úroveň neodpovídá dosaženému statusu . Zanedbání rodiny a života své ženy. Nemá pocit, že naplnil své životní poslání . Přetrvávající pocit křivdy a velkého zneuznání za odvolání z funkce. Poškození pověsti, pokles sebedůvěry a narušení psychického stavu dlouhodobým strachem v souvislosti s bezdůvodným trestním stíháním. Zcela vytěsňuje vzpomínky na svoji desetiletou manažerskou kariéru. Dlouhodobé problémy se znovu získáním licence od LOK k vykonávání privátní psychiatrické praxe. Zbavení se představ o kariéře svých dětí, zvláště u staršího syna, kterému nedokázal podat pomocnou ruku, když propadl alkoholu. Rodina na něm přestala být pro jeho trvalé časové zaneprázdnění závislá a dnes ho téměř nepotřebuje . Chce se cítit užitečný, což ho žene k dalším pracovním aktivitám i v tomto pozdním věku a nezbývá mu čas na odpočinek, který si jeho zdravotní stav vyžaduje. Život považuje za trvalé školení, spoustu času tráví získáváním informací z internetu, který si hradí ze svých úspor. Nadále omezuje své sociální aktivity, s manželkou, rodinou i svým okolím, na které však spoléhá při zvládnutí svého konce života. Dlouhodobě nevěřila ve změnu režimu , proto se stáhla a nereagovala na potenciální příležitosti v životě, čímž nenabyla potřebné zkušenosti. Aktivně, ale nepřipraveně se politických příležitostí okamžitě zmocnila po pádu režimu . Vsadila na jistotu a proto kandidovala za okrsek s dvouletou lhůtou, tím nebyla schopna zcela saturovat své potřeby především v oblasti finanční. Přechod do komunální politiky brala jako východisko z finanční nouze, které nedokázalo naplnit touhu po prestiži a uznání. Za svoji politickou činnost zaplatila zdravotními problémy, které se v důsledku dlouhodobého odkládání se přiblížily až k její fyzické likvidaci. Nedokázala pomoci svým dětem a vychovat je tak jak bylo žádoucí, vtáhla je do své ulity. Manželství i přes různé úniky a krize přežilo bez pohromy, přestože rodinný život po čas politické kariéry výrazně zanedbávala, je však trvale vystavena žárlivosti svého manžela. Z důvodu vnitřních zásad zmařil příležitosti, které se mu v životě nabízely Pocit osamocení a vydědění na okraj společnosti, které vyměnil za svoji tvůrčí svobodu a nezávislost. Své negativní pocity pravděpodobně nejraději utápí v alkoholu.
158
Tab. 19
Kód účastníka M/68/5.B
M/66/2.B
M/64/8.C
M/59/2.A
M/59/2.C
M/59/3.D
M/59/6.B
PŘINESENÉ OBĚTI ÚSPĚCHU Oběť – cena za úspěch Obranný val proti zklamání lidí v podobě, která signalizuje poruchu osobnosti. Život bez trvalé citové podpory blízké osoby, manželky a dětí . Trvalé snižování svého materiálního a finančního zázemí, od kterého očekával zabezpečení v nadcházejícím stáří. Nucený prodej rodného domu v důsledku podnikatelského fiaska. Za svoji představu úspěchu zaplatil pohodou rodinného života. Pro závažné duševní onemocnění manželky nikdy nedokázal opustit rodinu, i když žil dlouhodobě v mimomanželském vztahu, který ho sice naplňoval, ale současně připravil o dostatečné finanční zdroje na stáří. Po dosažení dospělosti nemanželské dcery se jeho druhý vztah rozpadl, neboť byl pro jeho partnerku beznadějný a tak pozbyl hlavní zdroj životní spokojenosti. Dnes trvale shání práci a peníze, aby dokázal se svojí nemocnou manželkou obstojně přežít bez podpory zvenčí. Postupně ztrácí i svoji společenskou prestiž ve chvílích , kdy má volný přístup k alkoholu. Zdánlivě spokojený a naplněný život, zabezpečený dostatečně finančně, majetkově i sociálně. Jen velké sny o přebudování firmy na východní hvězdu se přístupem zahraničního vlastníka nenaplnily a rozplynuly. Užívá si vnějších znaků svého úspěchu, prestiže , komfortu , autority, o které se přičinil hlavně sám, přesto mu chybí vnitřní splnění snu. Přerušil styky s nejbližšími spolupracovníky, se kterými se dříve denně potkával. I nadále pracuje 11 až 12 hodin denně a jen občas se setkává s těmi, kteří ho na pozici vystřídali. Přetrvává pocit hořkosti z nuceného předčasného odchodu z funkce. Působení v diplomacii bere jen jako okrajovou záležitost, protože ji zastínila manažerská pozice. Zaplatil za své sny, ke kterým byl inspirován svým dědem již v mládí. Byl donucen okolnostmi zcela se vytratit z podnikatelského prostředí, aby si zachránil skutečnou svobodu a neskončil ve vězení. Stal se dobrovolným zajatcem své rodiny, na které se stal existenčně i finančně zcela závislý. Musel omezit společenské kontakty, které měl rád a ve kterých nacházel smysl života. Potká-li pár lidí, o kterých ví, že by mu mohli ublížit, raději přechází na druhou stranu. Ztratil svoji společenskou prestiž i osobní volnost , všude ho doprovází jeho manželka. Své získané obchodní zkušenosti může uplatňovat ve firmě jen velmi omezeně, protože děti se dokázaly z jeho příběhu poučit a nechtějí jeho příklady následovat. Přišel o to hlavní - štěstí, spokojenost, široké přátelské kontakty a pocit nezávislosti. Oběti, které svému úspěchu od mládí přináší mají vysokou cenu. Musel se opakovaně konfrontovat s prostředím a jeho autoritami, ze kterých měl od dětství respekt, strach a obavy. Reagoval na ně nepřiměřeným chováním, které okolí vnímalo spíše negativně. Rozpad dvou manželství a ztrátu synů kompenzuje substitutem třetí rodiny, která jeho vnitřní pocity vnímá a občas se jim i brání. To vyvolává v jeho osobním životě další potenciální napětí a střety. Ztráta pozice generálního ředitele, násilím vynucený rozpad nadějí a snů o privatizaci významné české firmy je zdrojem jeho trvalých frustrací, i když se velmi rychle dokázal znovu zorientovat a najít své nové uplatnění. Nátlak a metody orgánů činných v trestním řízení dodnes zanechávají stopy na jeho duševním stavu a poznamenaly i jeho vnitřní hodnotová měřítka. Velmi úspěšná a na veřejnosti známá osobnost si nese svůj stín z mládí dodnes. Stud, pokoření a nenaplněnost, kterou mu v dětství a mládí rodina způsobila, ukrývá trvale pod maskou vysoce erudovaného, oblíbeného, přátelsky vystupujícího manažera, uznávaného manžela a respektovaného otce. Cenu , kterou za své vykoupení z nepřízně osudu musel zaplatit, zná jen on sám. Nejvíce patrné však je, že zatímco se zcela ztotožnil se svoji personou, se svým stínem se dosud nedokázal nevyrovnat. První manželství se díky jeho zcela jasným prioritám rozpadlo a vztahy mezi ním a dcerami jsou napjaté. Své priority nezměnil ani ve druhém manželství a to přežívá jen díky toleranci manželky, která je zdravotní sestra a má pro jeho práci pochopení.
159
Tab. 19
Kód účastníka M/59/6.B
M/58/3.B M/57/8.B
F/53/2.B
M/53/5.A
M/45/1.A
M/37/3.A
M/30/7.A
PŘINESENÉ OBĚTI ÚSPĚCHU Oběť – cena za úspěch Jeho jediný syn ho nechtěl pro negativní příklad následovat a raději vystudoval teologii, kterou nevykonává, ale pustil se do reklamní činnosti, čímž zcela nenaplňuje očekávání otce . Své emoce trvale nechává uvnitř a nedává najevo, proto navenek působí hrubým a neotesaným dojmem. S řadou věcí se musí umět předem smířit, protože ví , že všechno chce svůj čas, i dosažení úspěchu ve chvílích , kdy je v sázce lidský život. Chybí mu čas na svůj zdravotní stav, který není dobrý. Každou smrt člověka vnímá jako selhání, které mohl on sám více nebo méně ovlivnit. Nedokázal zúročit své znalosti a neformální autoritu k naplnění svých snů. Toužil po bohatství a komfortu, místo toho prožil pohodlný, ale frustrovaný život. Celý život prožívá ve „svém“ městě, kde od dětství patřila rodina mezi společenskou elitu. On v této dráze pokračoval, ať již jako lékař, primář, ředitel nemocnice a jako starosta dosáhl jejího vrcholu. Lidé znají jeho názory, ovlivněné názory otce-skutečného komunisty, proto jeho vzestupy i pády monitorují a citlivě na ně reagují. To zažívá výrazně i celá jeho rodina. Nyní , kdy dosáhl svého vrcholu se chystá k dalšímu „skoku“ , opuštění města, ve kterém dosud po celý svůj život působil a prokazoval své schopnosti. Dovolí mu lidé z města opustit jeho hranice? Za svůj úspěch platí poměrně vysokou daň- totální ztrátou nejen osobního soukromí , ale i soukromí celé rodiny. Nedostatek pozornosti ze strany rodičů způsobil její profesní zbrzdění a nutnost hledat si jiné, vlastní cesty v životě, než na jaké se středoškolským studiem připravovala. Za nenaplnění mateřské role zaplatila rozpadem dlouhodobě bezdětného manželství. Spoustu úsilí ji stálo to, aby dokázala zabránit důsledkům z rozpadu spolupráce na projektu privátní školy. Nedokázala ji však ochránit proti moci zákonné. Byrokratickou překážku zdolala až za 6 let, ve chvíli, kdy na ni udeřila další síla v podobě zákeřné nemoci, která její sny o privátní škole definitivně pohřbila. Z ambiciózní podnikatelky se stala vypomáhajícím lektorem regionální vzdělávací agentury se zcela pozměněným žebříčkem hodnot. Touha po úspěchu se stala jeho hnacím motorem, který však nabývá nebezpečných otáček, protože ho zajímá jen okamžik, který právě prožívá. Rozpolcenost v cílech a záměrech, nevyváženost v jednotlivých motivech, vede k absenci pocitu štěstí, kterou kompenzuje obdivem k sobě samému. Ve vztazích, které uzavírá spontánně, ale zcela účelově, nenachází dostatečnou oporu a proto zůstává trvale sám a je na to „náležitě“ hrdý. Totální absence sebereflexe mu neumožňuje správným způsobem reagovat na své okolí, proto se cítí trvale nespokojen s tím, jak lidé kolem neplní jeho očekávání. Extrémní touha po uznání okolí je jen další hnací silou, která ho žene k pomyslné dokonalosti. Čekání na příležitost, loajalita k jediné firmě, aktivní life-management a cílený seberozvoj mu v životě doposud přinášely možnosti v kariérním postupu. Stal se však závislý na rozhodnutí jiných lidí-majitelů firmy, kteří budoucnost a jméno firmy svými rozhodnutími ovlivňují. Jak klesá prestiž firmy, klesá i prestiž jeho pozice, ale on se nenaučil myslet i na „zadní kolečka“. Cena, kterou za svůj úspěch platí, spočívá v tom, že svůj osud nedokáže ovlivnit sám a stal se tak bezprostředně závislý na jiných lidech. Vykonává práci , která totálně nenaplnila jeho vize o nezávislém soudci. Ztratil to, co měl na soudcovství rád, samostatnost a svobodu rozhodování, která mu umožňuje být sám sebou. Finanční motivace z funkce nedokáže tuto ztrátu kompenzovat, protože ví, že jako soudce by si dokázal vydělat obdobné peníze lepším způsobem. Svoji další kariéru vidí jen velmi obtížně, protože v justici chybí kariérní řád a předčasně dosažená pozice mu zhoršuje další možnosti růstu . Stínovou stránkou úspěchu je to, že vidí, jak trpí jeho nejbližší strachem a obavou o jeho zdraví i život. Prožívá to s nimi, když ho vidí po zápase „zmláceného“, dobitého, ale nepřesvědčuje je, protože nemohou nikdy pochopit podstatu toho, proč to dělá a co mu to přináší. Jde přes mrtvoly. Je obtížné pro ostatní vydržet s ním, protože nemá z jejich pohledu na nic čas. Daň, kterou platí za svůj úspěch je štěstím a spokojeností těch, které má rád.
160
PŘINESENÉ OBĚTI ÚSPĚCHU
Tab. 19
Kód účastníka M/25/1.C
Oběť – cena za úspěch Mezi svými vrstevníky se cítí zcela osamocen, protože ho považují za „bílou vránu“. To, že neměl možnost zatím poznat neúspěch na vlastní kůži ho činí stále odvážnějším a dravějším až do doby, než se v jeho životě objeví systémový archetyp meze růstu. Na ten není životem dosud připraven a pouze tuší, že jednoho dne přijde.
Vytvoření křivky úspěchu je ukazatelem na aktivní přístup k life-managementu, protože člověk si ve svém životě vybavuje a dokáže analyzovat mnohem lépe události, které aktivně řídil, než na které pouze reagoval. Spojením pocitu úspěšnosti a životní spokojenosti do jednoho grafu klade větší důraz na retrospektivní hodnocení života a to díky dvojímu úhlu pohledu, kterým klíčové události života bylo nutno sledovat. 3 účastníci svoji křivku úspěchu nevytvořili, protože tato technika u nich narazila na značný odpor. Výsledky křivek jsou uvedeny v kapitole 8.2, zabývající se individuálním rozborem jednotlivých účastníků.
V tabulce 20
je uveden souhrn poznatků, vztahujících se k rozpoznání persony a stínu
každého účastníka. Vychází ze závěrů provedených analýz, doplněné o subjektivní názor, který jsem učinila bezprostředně po skončení rozhovoru. Poznámky o názvu příběhu v publikaci vychází z vlastních slov účastníků a jsou v této tabulce uvedeny pouze pro dokreslení a celkový přehled. Tab. 20 Projevy persony a stínu Tab. 20
Kód účastníka (Název příběhu v publikaci)
M/86/4.C
PROJEVY PERSONY A STÍNU Persona
Stín
I přes svůj pokročilý věk stále působí dojmem nekompromisního, neústupného vůdce a respektované autority, která si ví rady za každých okolností .
Strach o budoucnost ho neustále pronásleduje již od mládí, stejně tak jako pocit křivdy, které na něm napáchalo zejména prostředí, ve kterém prožil celý život. Výrazná dominance první manželky, která zemřela již před více než 30 lety ho dodnes poznamenává a to zejména nejistotou při jednání s jinými ženami. Trvale se zaměřuje na sebekontrolu a sebeovládání, což se projevuje ztrátou spontánnosti a velmi opatrným způsobem vyjadřování. Cítí se být stále ve stínu něčeho, což signalizuje dlouhotrvající vnitřní „zlomenost“ z toho, že svým nekompromisním přístupem vůči politické angažovanosti trvale škodil souboru . Potvrzuje pravidlo, že čím vznešenější jsou cíle, tím hlubší je jeho stín.
(DOHNAT A PŘEDEHNAT)
M/75/5.C
(STOJÍM VE STÍNU SVÉHO SNU)
Vystupováním vyzařuje pokornou hrdost a důstojnost, zdůrazňuje vysokou morální zásadovost, vnitřní víru a nepodlehnutí nátlaku okolí, kterému byl velmi často vystaven. Vyzdvihuje svoji oblíbenost u dětí a mládeže, kteří ho oslovují přezdívkou „Eifel“, aby se ochránil před různými invektivami rodičů dětí v souboru .
161
Tab. 20
Kód účastníka (Název příběhu v publikaci)
M/72/1.B
PROJEVY PERSONY A STÍNU Persona
Stín
Uhlazený, distingovaný „diplomat“, s vysokým stupněm odpovědnosti, zachovávající si odstup a rezervovanost , demonstrující konzervativní konstanty úspěšnosti a perfekcionalismu. Na první pohled je patrný vysoký osobní „dril“ a snaha o manažerský přístup v každé situaci.
Stojí ve stínu svého velmi úspěšného otce, kterého nikdy nedostihl. To způsobuje jeho trvalou opatrnost a neangažovanost v mezilidských vztazích, zvláště ve věcech osobních a intimních. V jeho případě se potvrdilo pravidlo, že čím skrývanější je stín, tím rychleji se ho chce člověk zbavit. Původně vymezený časový prostor 60 minut na rozhovor ztrojnásobil a využil pro svoji psychoterapii, ve které chce i nadále pokračovat. Vnitřní nejistota, vyplývající z nedostatku sebedůvěry mu nedovolila čelit nátlaku okolností a proto se nechal ve svém životě několikrát „zlomit“. Strach z vnějších autorit ho pravděpodobně doprovází po celý život. Tím, že dosud nenaplnil svá očekávání ve vztazích i materiálním zabezpečení, stává se jeho stín hnacím motorem a to bez ohledu na věk a zdravotní stav. Stínem je etapa dětství a dospívání, která formovala její svérázné názory na řešení problémů a stala se retardérem jejího manažerského úspěchu. Nezvládnuté životní situace dokáže potlačovat80 a ty, které způsobují její nejistotu se snaží ignorovat, resp. popírat. Proto občas dochází ke zvýšenému, neuvědomovanému projevu emocí zejména v hlasové intonaci . Má svůj vlastní vnitřní svět, uspořádaný podle vlastních zásad a uznávaných pravidel, ve kterých „účel světí prostředky“. Pokud je nucen dodržovat společenské konvence v rozporu s těmito vnitřními zásadami, působí strojeně a „neohrabaně“ a dává výrazně najevo nelibost v podobě předsudků. Občas dochází ke zvýšenému projevu emocí, což se projevuje zvýšenou potřebou teatrálního vyprávění až „žvanění“ a to ve chvílích, kdy se cítí sám a opuštěný. Jeho emoční rozrušení prozrazují zejména tóny a intonace hlasu. Svůj život prožila jako zlomený „bezvýznamný člověk“, čímž potlačuje svoji skutečnou neochotu k vyššímu nasazení pro dosahování jakýchkoliv cílů. Trpí pocitem křivdy a své výčitky projektuje vůči vnějšímu světu, aniž by se pokusila hledat skutečné chyby sama v sobě. Za její stín lze označit deformovaný žebříček hodnot, který
(MALÝ MUŽ, KTERÝ VRHÁ VELKÝ STÍN)
M/72/4.B
Došlo ke ztotožnění se s rolí „roztržitého profesora“. Vyzařuje z něho vnímavost, citlivost, dostatečné sebeotevření druhým , které je doprovázeno „blahosklonností“, odevzdaností a povznesením se nad svým osudem i nad věcmi normálního života.
(SOUDRUHU, MY TĚ Z TOHO DOSTANEME)
F/71/6.A
Již dávno před dosažením věku celistvosti se ztotožnila s archetypem moudré ženy, která dává na odiv svůj nadhled, životní vyrovnanost, spokojenost a dostatek sil k pokračování v aktivním pracovním životě.
(ZA HUBU, NA HUBU)
M/70/4.A
Působí jako skutečný „hráč“, ovládající „hrací pole“svým zcela pragmatickým a racionálním přístupem . Skrývá se pod maskou dobrosrdečného, vnímavého a lidského manažera či pedagoga , na kterém je na první pohled patrná síla osobnosti.
(JSEM NORMÁLNÍ CHLAP)
F/70/8.A
(BĚŽEC NA KRÁTKOU TRAŤ)
80
Nosí masku rozeného a oblíbeného politika, který je chápající, přátelský, komunikační a názorově otevřený. Její persona však není shodná s kolektivním očekáváním vysokého politika ODS, proto o sobě i říká, že „hraje trvale druhé housle“. Stále projevuje tendence k sebepodceňování a zviditelňování vlastních drobných nedostatků, což používá
Chápáno v pojetí termínu „suppression“
162
Tab. 20
Kód účastníka (Název příběhu v publikaci)
PROJEVY PERSONY A STÍNU Stín
Persona
F/70/8.A
jako obranný mechanismus v podobě racionalizace81 .
nedokázala překonat ani na nejvyšší politické pozici v roli senátorky .
M/68/5.B
Vysoce přátelský přístup a otevřená komunikace v oblasti, kde může projevit svoji kompetentnost ve znalosti výtvarného umění. Velmi rychle měnící se projev, spojený s agresivní kritikou současných společenských poměrů, doplněný o prvky teatrálnosti, kterými se snaží dát najevo své vyhraněné postoje vůči byrokracii.
Trvale ho pronásleduje stín v podobě velmi úspěšného a uznávaného otce, kterého se snaží napodobovat. Nikdy však nedosáhl jeho uznání, z čehož viní zejména prostředí a společenské poměry předrevoluční i porevoluční. Je sám a svoji samotou velmi trpí. Chybí mu skutečný a upřímný obdiv lidí k jeho dílu a proto vtiskuje zvířatům na svých obrazech svoji vlastní podobu. Kompenzaci pocitů nachází v alkoholu. Chybějící sebereflexe je doprovázena chováním, signalizujícím histrionskou a paranoidní poruchu osobnosti . Stín, který ho životem provází, má svůj původ v etapě dětství, kdy byl ponižován svým vlastním otcem a proto se snažil o únik z domova formou výhodného sňatku s krásnou, bohatou dívkou, o kterou svedl vítězný souboj s několika soky. Její dědičná duševní nemoc propukla velmi záhy a on převzal roli otce, matky a pečovatele, kterou vykonává více než 30 let. Její dlouhodobá extrémní panovačnost a dominance ho donutila k totální rezignaci a submisivitě v rodinném životě, kterou řeší alkoholem, jenž se stal nezbytnou součástí jeho života. Netrpělivost a vysoká vnitřní dynamika, která ho popohání k dosahování cílů. Na ostatní lidi pohlíží pouze prizmatem svých názorů a hodnotí je podle svých měřítek. Díky zcela pregnantním zásadám výrazně podnikatelsky orientované rodiny otce, ve které vyrůstal, je vysoce zásadový, respektuje situací dané podmínky a nesnaží se je obejít nebo výrazně změnit. Navenek je zcela oproštěn o jakýkoliv projev emocí a lidskosti, což se občas projevuje neadekvátní reakcí na zcela banální situaci, zatímco ve vyhraněných situacích dokáže udržet své emoce zcela pod kontrolou. Jeho stín leží v dětství a rodině, kde vyrůstal nejen se svými dominantními rodiči, ale především s prarodiči, kteří se stali jeho podnikatelskými vzory. Matka byla „ostrá“ dáma, která až do své nedávné smrti ovládala celou rodinu.
(MUŽ NA ÚTĚKU)
M/66/2.B
Jeho personu nejlépe vystihuje pojem „démonická “osobnost. Svými veřejně projevovanými názory se velmi blíží ke směru machiavelismu. Je rád středem pozornosti, neboť vyznává heslo „kam přijdu, tam vynikám a zdobím“. Porušuje veškeré společenské konvence hned po krátké adaptaci v jakémkoliv prostředí.
(V PASTI)
M/64/8.C
Na první pohled zaujme extrémní racionalitou, pragmatičností, vysokou mírou zodpovědnosti, kompetencí a perfekcionalismem ve všech ohledech. Svoji personu zcela oprostil o zjevné lidské chyby.
(ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM)
M/59/2.A
Žoviální „chlapec“ s dětskýma očima, pokorou v hlase a „čepicí v ruce“ v každé situaci . Vysoká srdečnost, přátelství a lidství, projevované vůči známým i neznámým osobám je vedena snahou být u všech dobře zapsán a se všemi vycházet.
81
Chápáno jako obranný mechanismus, který používáme pro zmírnění zklamání , když se nám nedaří dosáhnout cíle nebo ke zdůvodnění svého jednání. Tím si stavíme svoje chování do příznivějšího světla. (Praško, 2003, s. 41)
163
Tab. 20
Kód účastníka (Název příběhu v publikaci)
PROJEVY PERSONY A STÍNU Stín
Persona
M/59/2.A
(ZAJATEC ŽEN)
M/59/2.C
Do své persony včlenil vymanění se z chudobných poměrů, ze kterých vzešel a které od dětství nesnášel. Svoji dosaženou materiální nasycenost, prestiž, uznání a získané kontakty z bývalé pozice generálního ředitele se snaží prezentovat při každé příležitosti. Tím si trvale posiluje sebevědomí a saturuje vnitřní pocit ze své úspěšnosti před neznámými lidmi nebo v neznámém prostředí. V přítomnosti žen intenzitu těchto projevů zvyšuje a navíc ji doplňuje vysokou emoční zdvořilostí.
(KOVBOJOVÉ NEPROHRÁVAJÍ)
M/59/3.D
(UPACHTĚNÉ VÍTĚZSTVÍ)
M/59/6.B
Úspěšnost, sebevědomí přátelskost,otevřenost , veřejná prezentace současného manažerského open-stylu z jeho persony silně vyzařuje. Své úspěchy skromně zaměňuje za úspěch instituce, kterou řídí. Snaží se působit dojmem vyrovnaného člověka nad věcí, který dokázal uřídit svůj pracovní, osobní i rodinný život .
Ukrývá se pod maskou hulvátka a grobiána před těmi, kteří ho pronásledují se svými běžnými neduhy. Vulgárnost, tvrdost a emoční indiferenci, kterou trvale používá jako obranný val proti extrémně vypjatým situacím odkládá až ve chvílích , kdy ho případ z lékařského hlediska zaujme. Pak nastupuje jeho akceschopnost, odborná erudice, komplexní a vysoce profesionální přístup nikoliv k pacientovi, ale k jeho zdravotnímu problému.
(LÉKAŘEM NA PLNO)
164
Nedokázal se osvobodit od této fascinace matkou, která zůstala pro něho navždy animou - archetypem ženy, se kterými nikdy nebojoval , ale dobrovolně se jim vzdával a plnil jejich nároky. Podstatou stínu v jeho životě je komplex z chudobných poměrů , které si spojuje s nedostatkem prostoru, jídla i možností k seberozvoji , jenž měli ti ostatní kolem něho. Tím se stal tento komplex jeho hlavním hnacím motorem v životě. Nedokázal se však dosud vypořádat se strachem z autorit a to zejména tehdy, jsou-li jakkoliv formalizovány např. titulem, pozicí či vykonávanou funkcí a zcela ho zrazují všechny tři komunikační kanály- slova, intonace hlasu a zejména nonverbální projevy. Trvale trpí ztrátou svých synů, z nichž jeden již nežije a s druhým se stýká jen sporadicky. Odmítá skutečnou reflexi tohoto faktu, který si způsobil ve druhém manželství a snaží se svého stínu zbavit popřením , projekcí viny na druhé osoby či přesunutím. Jeho stínem jsou především oběti, které svému úspěchu musel obětovat zejména v mládí a dětství. Vůči ženám-podřízeným si zachovává kritické předsudky při hodnocení jejich činnosti. Na zvládnutí svého stínu soustředil od počátku rozhovoru značnou spoustu energie a psychické dynamiky, což se postupně projevilo jeho vyčerpáním, patrným z hlasového projevu. Jako záchranář lidských životů zůstává po celý život dobrovolně osamocen a nezávislý na svých rodinných vztazích, neboť priority má zcela jasné. Emoce na operačním sále musí trvale ovládat a zcela je ponechat pod vlastní kontrolou, což jeho ve skutečnosti citlivá duše zvládá jen s velkým vypětím. Kompenzaci a relax nachází jen mezi přátelimuži, s nimiž dokáže strávit dlouhý čas povídáním o běžných věcech života, umění, historii a politice. Je-li přítomna žena,zpravidla ji zcela ignoruje. Lze se domnívat, že rozhovor se ženou má mnohem emočnější akcent a tím nesplní svůj relaxační význam, proto se k ženám chová výrazně hůře i jako k pacientkám. Tím si je drží dostatečně „od těla“ a šetří tak svoji psychickou dynamiku na zvládání náročných situací. V jeho případě platí, že jak vysoko se nachází jeho vědomí, tak hluboko je jeho stín.
Tab. 20
Kód účastníka (Název příběhu v publikaci)
M/58/3.B
PROJEVY PERSONY A STÍNU Persona
Stín
Sám se nazývá, „děda Drchlík“, to je persona se kterou se ztotožnil a ke které byl inspirován seriálem „Návštěvníci“. Demonstruje tak svoji moudrost, tajemnost a vliv, které zůstávají okolím nedoceněny a opomenuty, i když přesahují běžný rámec v daném prostředí .
K rodině, ze které pochází, má zcela indiferentní vztah, protože neměla srovnatelnou prestiž a uznání jako rodina, do které se záhy přiženil. To se stalo jeho dlouhodobým stínem, který nedokázal dosud překonat. Chová se kompenzačně vůči jeho vědomí a tvoří odvrácenou stranu jeho povahy. Proto dokáže překvapit svoji statečností v situaci, kdy nazná, že se mu to vyplatí, i když je jinak velmi opatrný. Nadále zůstává zdrojem jeho frustrace z nenaplněných snů a touhy po bohatství a dosažení uznání . Tvrdost, nekompromisnost, agresivita, neloajalita, která má velmi blízko k Machiavellimu vladařovi. Velmi dobře si dokázal vyhodnotit své šance v jednotlivých stranách a proto vsadil na tu, kde měl největší šanci vzhledem k historii regionu. Proklamované sdílení komunistických ideálů svého otce použil jen jako další nástroj k dosažení svého politického cíle. Nenaplněnost tužeb od nejranějšího mládí až po dnešní dobu v ní zůstává hluboce ukrytá a stává se jejím trvalým motivátorem pro překonávání překážek. To, čeho nemůže dosáhnout, opouští bez velkých následků a vydává se dalším směrem. Extrémní egoismus, hraničící s narcisismem má své kořeny pravděpodobně v dětství. Postrádá jakoukoliv míru sebereflexe, své nedostatky zcela přehlíží nebo vytěsňuje. Následků stínu se tak nedokáže zbavit a proto se trvale zmítá v rozporuplných pocitech, vyplývajících ze strachu o uznání a obdiv okolí ke svému zcela rozporuplnému konání. Díky vysoké stabilitě osobnosti působí spíše těžkopádnějším, ale velmi spokojeným dojmem v každé situaci a jen čeká na další příležitosti. Ačkoliv stojí na prahu zralosti, není dosud připraven na neúspěch, který zatím ve svém životě skutečně nevnímal . Od mala trpí komplexem méněcennosti za svůj vzhled, nedostatečný vzrůst, pomalost v učení , nevynikání v kolektivu a nevydařený vztah k ženám. To si nyní kompenzuje tím, že si „vychutnává“ z pozice moci úspěšnější kolegy, které dokázal přeskočit .
(MUŽ, KTERÝ „VYJE“ SÁM)
M/57/8.B
Cílevědomý politik, s extrémním nasazením a lidským přístupem ke spolupracovníkům i občanům.
(JEN BLBEC NEMĚNÍ SVÉ NÁZORY A OPAKUJE CHYBY)
F/53/2.B
(JÁ JSEM TO DOKÁZALA)
M/53/5.A (ĎÁBEL NIKDY NEKUPUJE PŮLKU DUŠE)
M/45/1.A
Demonstruje dosaženou úroveň svým zjevem, chováním i prováděnými aktivitami. Obětavost, ženskost na společenské úrovni, „ladička“ problémů a potíží je personou, se kterou se zcela ztotožnila, protože je totožná s kolektivním očekáváním na její pozici. Jeho osobnost se zcela ztotožnila s personou společensky i podnikatelsky úspěšného muže, dávající na odiv pouze vnější znaky úspěchu – svůj majetek, fyzickou kondici, mládí a atraktivitu přítelkyně.
Trpělivost, pozitivní přístup, „open“ chování podle vyžadovaného trendu a očekávání dané situace, doprovází jeho personu „bodrého hocha“ , který zůstal sám sebou.
(CO BUDE DÁL?)
M/37/3.A
(JÁ VÁM UKÁŽU!)
M/30/7.A (PŘES MRTVOLY)
Nepřístupný muž s vysokým smyslem pro spravedlnost. Prezentuje svoji samostatnost, nezávislost a kompetentnost v právní oblasti a udržuje si výrazně rezervovaný odstup od lidí.
Personu ovlivňují výrazně prvky taoismu. Působí přirozeně, spontánně a ohleduplně. Vyzařuje z něj to, že je skutečně sám sebou .
165
Nerozpoznán
PROJEVY PERSONY A STÍNU
Tab. 20
Kód účastníka
M/25/1.C (JSEM BÍLÁ VRÁNA ?)
Stín
Persona
(Název příběhu v publikaci)
Sebevědomí, dravost, bezohlednost vůči pocitům druhým, sebevědomá demonstrace svých předností a neskrývaný obdiv k Machiavellimu.
Bezmezná sebejistota , nepřipravenost na neúspěch, který si nepřipouští a proto ho odmítá řešit.
Následující tabulka 21 a další předkládá souhrn všech aspektů, které byly v provedených rozhovorech zjištěny a budou vstupovat do tvorby systémového modelu úspěchu. Pro rychlou orientaci jsou jednotlivé informace 1-25, blíže specifikovány a označeny barevně dle následující legendy. V individuálním hodnocení účastníka v kapitole 8.2 je uveden shodný řádek těchto souhrnných charakteristik. Zjednodušená legenda v individuálním hodnocení je uvedena v poznámce pod čarou .
Legenda k tabulce 21 a následujícím: 1. Vliv osoby: konkrétní člověk , který jedince formoval nebo zasáhl do směru jeho života ++ sám uvedl
+ označil na dotaz
0 nenalezeno
- nemá
-- odmítá
- nemá
-- odmítá
2. Životní vzor: osoba, kterou se snažil v životě následovat ++ jasně vyhraněná
+ vzpomenutá
0 nenalezeno
3. Životní filosofie : to co ovlivňovalo výrazně jeho postoje ++ jasně formulovaná
+ převzatá např. z citátu
0 nenalezeno
- nevyhraněná
-- nemá
4. Touha/přání : formulovaná v dětství nebo raném mládí ++ jasně formulovaná
+ naivní, dětská
0 nenalezeno
- nevyhraněná
-- nemá/odmítá
- nevyhraněné
-- nemá/ odmítá
5. Sdílené vzorce jednání : přenesené do život a z raného mládí ++ jasně formulované
+ označené na výzvu
0 nenalezeno
6. Vliv obklopujícího prostředí (region, rodinné zázemí, sociálně –ekonomické nebo politické poměry) : ++ silně pozitivní
+ příznivé
0 bez vlivu/ nenalezeno
- nepříznivé
-- silně nepříznivé
7. Role autority v prostředí nebo oboru (politická , státní a zákonná moc oboru) : ++ silně pozitivní
+ příznivá
0 bez vlivu/ nenalezeno
- nepříznivá
-- silně nepříznivá
8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly : ++ vysoké (nad 8)
+ standard (5-8)
0 indiferentní
- nízký (3-5)
-- velmi nízký (do3)
9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost : ++ vysoká
+ standard
0 indiferentní
166
- nízká
-- velmi nízká
10. Bohatství (význam hmotného i nehmotného majetku - peníze, nemovitosti,apod. ) : ++
+ běžná potřeba
přiměřená potřeba
0 nevzpomněl
- jednostranně preferovaná potřeba
--
neúměrné očekávání vzhledem k oboru
11. Uznání (význam prestiže, respektu, satisfakce nebo rehabilitace): ++
+ běžná potřeba
přiměřená potřeba
0 nevzpomněl
- jednostranně preferovaná potřeba
--
neúměrné očekávání vzhledem k oboru
12. Spokojenost (význam štěstí, radosti, zábavy, rodiny, přítele, dětí ) : ++
+ běžná potřeba
přiměřená potřeba
0 nevzpomněl
- jednostranně preferovaná potřeba
--
neúměrné očekávání vzhledem k oboru
13. Seberealizace (význam splnění snů a přání- frustrace jako hnací motor nebo brzda): ++
+ běžná potřeba
přiměřená potřeba
0 nevzpomněl
- jednostranně preferovaná potřeba
--
neúměrné očekávání vzhledem k oboru
14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen : ++ zcela vyhovuje
+ vyhovuje
0 indiferentní
- nevyhovuje
-- zcela nevyhovuje
15. Vlastnosti získané sebepopisem z hlediska predikce úspěchu : ++ velmi prospěšné
+ prospěšné
0 indiferentní
- kritické
-- velmi kritické
16. Posouzení kompetencí v oboru, včetně manažerských (vzdělání , jazyková vybavenost, seberozvoj) : ++ velmi vysoké/zdůrazněné
+ standardní
0 indiferentní
- nedostačující
-- zcela nedostačující
17. Kondice a image (psychická, fyzická, vzhled, charisma ) : ++ vysoká
+ přiměřené, odpovídající
0 indiferentní
- omezené
-- výrazně omezené
18. Vliv persony ++ vysoký
+ patrný
0 indiferentní
- brzdící
-- výrazně brzdící
+ patrný
0 indiferentní
- brzdící
-- výrazně brzdící
19. Vliv stínu ++ vysoký
20. Cena za úspěch na základě zhodnocení : ++ žádná
+ přiměřená, standardní
0 indiferentní
- vysoká/zdůrazněná
-- velmi vysoká
21. Přístup k life-managementu : ++ aktivní/ zdůrazňovaný
+ patrný
0 nenalezen
označený
0 indiferentní
- pasivní /neuvědomovaný
-- odmítaný
22. Volba nástupce : ++ jasně definovaný
+
- nejasný – zvažuje z možných
-- nemá
23. Přijetí nástupce okolím : ++ zcela přijat
+ přijat
0 indiference
- nepřijat
-- odmítnut
24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti : ++ velmi vysoká
+ vysoká
0 nenalezena
167
- nízká
-- velmi nízká
25. Naplnění životního poslání : ++ patrné
+ zčásti/ přiznává
0 nenalezena
- nenaplnil
-- zcela nenaplnil
Tab. 21 Souhrn zjištěných aspektů pro vytvoření modelů
SOUHRN ASPEKTŮ PRO TVORBU MODELU
Tab.21
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Ž S P 24
M/86/4.C
+
-
+
+
+ +
-
+
+
-
+
-
--
--
-
+
+ +
+
+
--
+
+
--
0
--
--
M/75/5.C
+ + + + + + +
+ + + + +
+ + +
+ + +
--
-
+ + -
+
+
+
--
-
-
-
+
--
-
--
-
--
+
-
+
-
+ + -
+ + -
--
0
+
-
-
-
+
-
--
--
+
-
+
-
-
--
+
+
+
+
--
-
+
--
--
--
+ + + + -
+ + + + -
+
+ + -
+ + +
-
-
--
+
--
--
-
+
--
--
--
--
--
-
-
+
+
-
-
+
--
--
+
--
0
--
--
+
+
+ + +
+ + +
+
+ + + + +
--
+
+ + + + 0
+ + 0
+ + --
M/68/5.B
+ + + + --
-
+
+ + -
+
+
+ + --
-
+
+ + +
+
-
+ + + + -
+
+
+ + --
+
-
+ + --
+
F/70/8.A
+ + --
+ + +
+
-
+ + -
-
-
+ + +
+
M/70/4.A
+ + -
+ + +
+ + -
+ + -
+
+ + -
+ + +
+ + + + -
+ + + + 0
-
+
+ + +
+
--
+ + + + + + + + + + + + -
+
+ + +
+ + +
+
+ + + + +
+
+
+
-
+
+
-
+
+
+
+
+ + +
+
--
+
-
--
--
+
+
+
+
-
+
+
+
--
--
+
+ + 0
-
+
-
--
+
+
--
-
+
-
+
+
+
+
+
+
--
-
-
-
0
+
--
-
+
-
-
+
-
+
+ + +
+
-
+ + -
+
+
+ + -
+ + -
M/58/3.B
+ + +
+ + --
--
+
+ + -
+
+ + --
+ + +
-
-
+ + -
+
M/59/6.B
+ + + + -
+ + -
--
+
+ + +
+
+ + +
+ + +
--
+
+ + +
+ + + + +
+
-
+ + -
+
+ + + + +
* +
+
-
+
+
-
-
M/57/8.B
+ + -
-
-
--
0
+
--
0
+
-
-
-
+ + +
-
-
+ + +
+
-
0
+
-
M/53/5.A
--
--
+
--
--
--
0
--
--
M/45/1.A
-
-
0
+
0
0
0
0
-
0
M/30/7.A
+ + + +
0
0
+ +
+ +
0
0
+ + + +
0
M/25/1.C
+ + + +
+ + + + +
0
+
+ + + + +
0
M/37/3.A
+ + + + +
+ + -
Primární představy
M/72/1.B
M/72/4.B
F/71/6.A
M/66/2.B
M/64/8.C
M/59/2.A
M/59/2.C
M/59/3.D
F/53/2.B
+ + +
Prostředí
--
+ +
+ + + + +
Motivy
+ + +
Hodnocení jedince
+
--
-
+ + -
+ + + + -
+
+
+
+
-
+
--
+
0
+
0
+
+ + -
-
+
+
+
--
+
+
-
+
-
0
+
--
0
--
-
-
-
+
+
+
0
+
+
+
-
+
+ + 0
+ + -
+
+
+ + + +
0
+
+ +
+ + +
+
+ +
+ + + +
-
-
+ + +
+
+ +
+ + +
+ + +
+ + +
--
-
+ + -
+ + +
-
+ + + + + + + + + +
+ + -
+
--
+ + --
+
+ +
+ + -
+
+
+ + + +
+ +
--
+
-
-
+
+ + 0 -
C O
L M
Nástupce
N Ž P 25
0
Tabulka 22 je sestavena podle účastníků, kteří ve svém životě nedosáhli naplnění životního poslání. První část účastníků, uvedena před černou linkou své životní poslání nenaplnila zcela, účastníci za černou linkou ho zatím nenaplnili. Tabulka slouží jako výchozí základna pro vytvoření modelu neúspěchu.
168
Tab. 22 Souhrn zjištěných aspektů účastníků, kteří nedosáhli naplnění životního poslání
NENAPLNĚNÍ ŽIVOTNÍHO POSLÁNÍ
Tab.22
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Ž S P 24
M/86/4.C
+
-
+
+
-
+
+
-
+
-
--
--
-
+
+
--
+
+
--
0
--
--
-
+
-
+
--
--
--
+
+
--
-
--
-
+
--
--
+
+ + -
+ + +
-
-
--
+
--
--
-
+
--
--
--
--
--
-
-
+
+
-
-
+
--
--
+
--
0
--
--
0
+ +
--
+ + --
+ + +
+
+ + + + +
--
--
+ + + + -
+ + 0
--
+ + + + --
+ + --
--
+ + + + --
+ + -
+
M/68/5.B
+ + -
+ + --
+
F/70/8.A
+ + +
0
--
-
-
-
+ +
+ +
--
--
-
--
0
--
--
+ + + + + + + + -
+ + +
+
+
+
+
+
-
-
-
+
+
-
+ + -
+
--
+ + -
--
-
+ + -
+
--
+ + 0
-
--
0
+
-
-
+ + +
+
+ + +
+ + +
--
+
+
--
+
+
-
-
--
--
+
+
+
-
+
+
+
--
--
+
+ + 0
-
+
+ + -
-+
-
+
+ + -
+ + +
+ + -
-
+
--
-
-
--
-
-
0
+
-
-
+
-
-
+
-
+
+ + +
+
--
+ + -
+
-
+ + + + + + + + -
+ + +
+
--
+ + + + + + +
-
+ + +
+ + +
--
+
+ + +
+
-
+
+
-
-
+ + -
+
+
+
+
-
+
--
+
0
+
0
+
--
0
+
-
+
+
+
+ +
--
+
+
+ +
+
-
+ + +
-
-
+ + +
+
+ +
-
0
+
-
Primární představy
M/66/2.B
M/53/5.A
M/72/1.B
M/72/4.B
M/59/2.A
M/59/2.C
M/59/6.B
M/58/3.B
+
M/57/8.B
+ + -
F/53/2.B
+ + +
+
Prostředí
+ + --
+ -
+ + + + +
+
-
-
--
0
-
-
-
+
+ +
+
Motivy
+ + -
Hodnocení jedince
-
C O
L M
Nástupce
N Ž P 25
Tabulka 23 je obdobou předcházející tabulky. Je sestavena podle účastníků, kteří ve svém životě dosáhli naplnění životního poslání zcela (před černou linkou) nebo jen zčásti .
Tab. 23 Souhrn zjištěných aspektů účastníků, kteří naplnili své životní poslání
NAPLNĚNÍ ŽIVOTNÍHO POSLÁNÍ
Tab. 23 Primární představy
Prostředí
Motivy
Hodnocení jedince
C O
L M
Nástupce
Ž S P 24
N Ž P 25
+ + + + + +
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
+ + -
+ + -
+ + -
+ + -
+ + +
--
-
+ + +
+
-
+
+
--
-
-
+
-
+
+
--
+
+
+
+ +
+ +
-
+
+ + + +
+ + -
+
+ + + +
--
-
+
+ + + + +
+
+
+ + -
M/59/3.C
+ + + + +
+
+ + -
+ + + + + +
+
+ + --
+ + + + +
+
+
F/71/6.A
+
-
+
-
--
--
+
-
+
-
-
--
+
+
+
+
+
+
+
+
*
+ + +
-
0
+ + +
+
-
+ + +
-
-
+ + +
+
M/64/8.C
+ + +
-
+ +
+ +
+
+
+
+
-
+ + +
M/75/5.C
M/70/4.A
+ + + +
+
169
+
+
+ +
V poslední tabulce 24 souhrnné analýzy jsou uvedeni účastníci mladších věkových kategorií, jejichž výsledky slouží pro možnost porovnání a predikce úspěchu z hlediska naplnění sledovaných aspektů. Tab. 24 Souhrn zjištěných aspektů účastníků mladších věkových kategorií 82
PREDIKCE ÚSPĚCHU
Tab. 24
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
Ž S P 24
M/45/1.A
-
-
-
+
+
+
0
+
0
0
0
-
0
M/30/7.A
+
+
+
+ + +
+
+ + + +
+ + + +
0
0
+ +
+ +
0
0
+ + + +
0
+ +
+ + + +
-
+ +
+ + + +
+
-
+ + + +
0
+ +
+ + +
+
M/25/1.C
+ + +
+ + +
+ + + + +
0
+
+ + + + +
+
-
+ + +
0
+
+ + -
0
+
+ + 0
0
-
+ + +
+
-
+ + -
--
+
+ + -
+
M/37/3.A
+ + + + + + + +
Primární představy
Prostředí
+ +
Motivy
+ +
--
+
Hodnocení jedince
-
-
+
+ + 0 -
C O
L M
Nástupce
N Ž P 25
0
8.2 Individuální zpracování výsledků V této kapitole je uvedeno krátké představení jednotlivých účastníků výzkumu, jejich nejvyšší dosažený profesní úspěch, výsledky konfrontace charakteristiky účastníka s prostředím, ve kterém byl hodnocen, propojení nalezených systémových archetypů v jeho životním příběhu, individuální Křivka úspěchů a souhrnné individuální hodnocení 25 aspektů,
saturující
83
systémový model úspěchů .
Kód účastníka: M/86/4.C Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Vedoucí výroby vývojového ústavu, zabývající se vojenskou výrobou, s počtem 160 zaměstnanců. Základní údaje: Muž, narozený v roce 1921 jako nejmladší ze čtyř sourozenců v sociálně slabé rodině. Vyučen v oboru strojní zámečník, střední průmyslovou školu strojnickou vystudoval při
82
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání 83
Viz hodnocení v tabulce 20
170
zaměstnání v šedesátých letech. To mu znemožnilo pokračovat dále na vysoké škole, protože tehdejší podmínky přijetí ke studiu na VUT v Brně vylučovaly přijímat studenty z večerního studia. V manželství trvajícím 35 let se narodily 4 děti. Jedno z nich má vysokoškolské vzdělání, druhé středoškolské, zbývající jsou vyučeny. Ve svých 55 letech ovdověl, později se znovu oženil. Nové manželství trvá 29 let.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Problémy účastníka mohly být způsobeny přílišnou extroverzí vůči danému prostředí, ve kterém jako vývojář působil, nižším stupněm intuice než daný obor vyžadoval a zejména vysokou mírou usuzování, díky které toužil vidět skutečné výsledky své práce. To bylo pravděpodobně příčinou jeho trvalé nespokojenosti s dosaženými životními výsledky a nesplněného snu v podobě uznávaného vynálezce. Obr.30 Srovnání charakteristiky účastníka M/86/4.C a prostředí, ve kterém byl hodnocen84 Kód účastníka: M/86/4.C N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
84
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší , tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
171
Působení systémových archetypů : Obr. 31 Propojení systémových archetypů rozpoznaných v životním příběhu účastníka M/86/4.C
V životě účastníka se propojily dva systémové archetypy, které byly příčinou nenaplnění jeho snu z dětství - stát se uznávaným vynálezcem. Nejprve narazil na „meze růstu“, kdy díky omezeným investicím
a nemožnosti sledovat světové trendy vývoje oboru za bývalého
režimu si nakonec „snížil laťku“ ve chvíli, kdy musel materiálně zabezpečit svoji početnou rodinu a tak se mu vzdálila možnost vysokoškolského studia natolik, že se smířil s náhradní pozicí vedoucího výroby. Křivka úspěchu : Obr. 32 Křivka úspěchu účastníka M/86/4.C
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
17.04.2007
kód účastníka : M/86/4. C Spokojenost
Úspěch
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Z křivky úspěchu je patrný rozdíl mezi jeho spokojeností a pocitem úspěšnosti, zvláště v etapě mládí, což bylo dáno vysokým uznáváním jeho živnosti v okolí, která mu však
172
nepřinesla potřebný finanční efekt. Pokles úspěšnosti ve věku 40 let byl dán znemožněním jeho vycestování na dlouhodobý pracovní pobyt ve Švýcarsku, znemožněný tehdejší politickou mocí. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejstaršího účastníka výzkumu, má křivka úspěchu pouze orientační charakter, protože nelze vyloučit značně zkreslený pohled v retrospektivě 60 let . Souhrnná charakteristika účastníka 85 : Obr. 33 Souhrnné aspekty účastníka M/86/4.C 1 +
2 -
3 +
4 +
5 ++
6 -
7 +
8 +
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
+
-
--
--
-
+
++
+
+
--
+
+
--
0
--
--
Z výše uvedené charakteristiky vyplývá, že své životní poslání účastník zcela nenaplnil. V rozhovoru trvale zdůrazňoval svoji nespokojenost z promarněného života, nedosažení svých cílů v podobě snů a neschopnosti vychovat si svého nástupce.
(Celková délka
rozhovoru 225 minut)
Kód účastníka: M/75/5.C Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Sbormistr filharmonie, řídící až 90 sboristů Základní údaje : Narozen v roce 1932 v rodině hudebně nadaného učitele, zakladatele školství na Slovensku, později školního inspektora. Měl staršího bratra o 10 let, který zemřel na následky věznění za 2. světové války. Matka zemřela, když mu bylo 12 let, nevlastní matka, ke které měl velmi dobrý vztah zemřela v jeho 17-ti letech. Vystudoval Pedagogickou fakultu a později bohemistiku na Filozofické fakultě v Brně. První manželství, ze kterého se narodily dvě děti, se rozpadlo z důvodu naprostého nepochopení partnerky pro jeho práci. Syn má vysokoškolské vzdělání a kandidaturu v technickém oboru, dcera má vzdělání středoškolské. V novém manželství, které uzavřel ve zralém věku, žije dodnes.
85
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
173
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Z obrázku 34 vyplývá, že problémy účastníka byly způsobeny vysokou introverzí, která mu znemožňovala vnímat externí požadavky a citlivě monitorovat vnější okolí, které prostředí kultury vyžaduje. To mohlo způsobit jeho zklamání ve výběru prvního nástupce, protože jeho vysoká introverze a zaujatost vlastní prací mu bránila sledovat konání svého nástupce. Obr. 34 Srovnání charakteristiky účastníka M/75/5.C a prostředí, ve kterém byl hodnocen86 Kód účastníka: M/75/5.C N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Křivka úspěchu: Nebyla účastníkem vytvořena, protože uplatnění této výzkumné techniky narazilo na jeho odpor. Působení systémových archetypů : V životním příběhu byly nalezeny dva izolované systémové archetypy. V prvním případě se jednalo o klasický rozpad spolupráce s vybraným nástupcem, který si založil vlastní
86
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší , tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
174
uměleckou školu pod shodným jménem jako soubor účastníka. Ten na to zareagoval oznámením veřejnosti a snahou uvést vše na správnou míru. Vzhledem k obtížnosti situace ji řada rodičů nepochopila a raději děti ze souboru převedla do jiného – konkurenčního souboru. V druhém případě zapůsobil archetyp „úspěch úspěšným“ , kdy konkurenčnímu souboru byly díky politické angažovanosti jeho sbormistra dávány mnohem větší příležitosti k zahraničním koncertů i větší finanční dotace, než souboru účastníka, který odmítal se politicky angažovat. To celkově omezilo možnost náležitého zviditelnění souboru, což omezilo i potenciální zdroje sboristů, protože mnoho rodičů vnímalo větší prestiž souboru konkurenčního . Obr. 35 Systémové archetypy odhaleny v životním příběhu účastníka M/75/5.C
Souhrnná charakteristika účastníka 87 : Obr. 36 Souhrnné aspekty účastníka M/75/5.C 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
++
++
++
++
--
-
++
++
+
++
+
++
+
++
-
+
+
--
-
-
++
++
+
++
87
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
175
Z obrázku je patrné, že své životní poslání účastník naplnil a přes životní potíže, vyplývající z tlaku prostředí, dosáhl nejlepších výsledků mezi všemi účastníky. Vděčí za to velmi dobrým primárním představám díky kvalitní výchově, příležitostem, kterých se dokázal úspěšně zhostit, vyváženým motivům i svým vlastnostem. Na druhý pokus se mu podařil vhodný výběr a výchova nástupce, který byl okolím přijat a stal se uznávaným pokračovatelem jeho započatého snu. Za naplnění svého životního poslání však zaplatil daň v podobě podlomeného zdraví a nedostatečného ekonomického standardu, se kterým se však dokázal velmi dobře vyrovnat. (Délka rozhovoru 90 minut)
Kód účastníka: M/72/1.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Generální ředitel a předseda představenstva investiční společnosti zahraniční banky, první náměstek ministerstva zahraničního obchodu, dlouhodobě zastupující pozici ministra v prvních porevolučních vládách ČSFR (Čalfa, Stráský) . Základní údaje : Muž, narozený v roce 1935 v rodině vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Otec dosáhl vědeckého titulu profesora a dlouhodobě působil jako rektor ČVUT. Má jednoho sourozence. Vysokoškolské vzdělání získal studiem Uralského polytechnického institutu v oboru řízení hutnických procesů. Z jediného manželství, uzavřeném během studia na Urale v roce 1959 má dvě děti. Manželka je ruské/kavkazské národnosti. Dcera vystudovala lékařskou fakultu, působí jako chirurg. Syn má pouze základní vzdělání a byl dlouhodobě drogově závislý. Za emotivní vystoupení proti okupaci ČR spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 byl vyloučen z KSČ, do které vstoupil pro skutečné přesvědčení ve svých18-ti letech.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Ve svých kognitivních vlastnostech postrádá především intuici, kterou bankovní sektor, ve kterém byl hodnocen vyžaduje v maximálním rozsahu. Tím má sníženou možnost tušení souvislostí, které pravděpodobně byly příčinou jeho největšího životního selhání, které vzniklo v době okupace republiky v roce 1968 a provází ho jeho životem dodnes.
176
Obr. 37 Srovnání charakteristiky účastníka M/72/1.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen88 Kód účastníka: M/72/1.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Z jeho životního příběhu výrazně vystupují dva systémové archetypy. „Zásah, který se mu nevyplatil“, byl spojen s preventivní ochranou rodiny v době okupace sovětskými vojsky, neboť očekával, že jeho rodina bude vystavena díky
kavkazské národnosti manželky
emotivním útokům okolí. Tím došlo k jeho vyloučení z KSČ s následky v podobě zastavení slibně se rozvíjející kariéry. Zvolil si cestu v podobě náhradní kariéry, spojené s dlouhodobým pobytem mimo domov. Tak nemohl včas zareagovat na signály neadekvátního chování syna, které vyústilo v dlouhodobou drogovou závislost a tím zmaření celého jeho života. Skutečně aktivní rodičovské role se ujal až poté, kdy se systémový archetyp „Přesun břemene“ projevil i v nevydařeném osobním životě dcery. Tehdy ukončil svoji pouť za kariérou a začal se rodině skutečně jako otec věnovat.
88
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší , tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
177
Obr. 38 Systémové archetypy v životě účastníka M/72/1.B
Křivka úspěchu: Vyjadřuje poměrně velmi optimistický přístup k životu.
Považuje se z hlediska své
profesionální dráhy za člověka úspěšného, který dokázal zvládnout překážky, které si sám způsobil.
Jeho výrazně nižší míra spokojenosti odráží pocity, spojené se
selháním
v rodičovské roli, ze kterých se rád v rámci svého životního příběhu „vyzpovídal“. Obr. 39 : Křivka úspěchu účastníka M/72/1.B
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
89
03.04.2007
kód účastníka : M/72/1.B
Úspěch
Spokojenost
věk
89
20
25
30
35
40
45
50
Forma tabulky zkrácena
178
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 90 : Obr.40 Souhrnné aspekty účastníka M/72/1.B 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
++
+
+
++
++
--
+
++
++
-
+
+
+
++
++
-
++
+
--
++
+
-
-
-
Své velmi dobré výchozí podmínky v životě nedokázal díky „znepřátelení si“ politické autority v prostředí v plném rozsahu využít. Jako jeden z mála účastníků výzkumu byl přímo předurčen k dosažení svého životního úspěchu díky rodinnému zázemí a vlivu svého otce, kterého chtěl následovat. Místo toho se snaží ve svém pozdním věku napravovat křivdy, kterých se dopustil na své rodině, dětech i manželce. Protože nenalezl svého skutečného nástupce ani nedosáhl své vnitřní spokojenosti, lze konstatovat, že svoje životní poslání v kontextu této práce nenaplnil . (Délka rozhovoru 180 minut).
Kód účastníka: M/72/4.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Vedoucí vědeckého ústavu s počtem 50 zaměstnanců (zachování anonymity na přání). Základní údaje: Narozen jako vytoužený jedináček po dlouhodobě trvajícím bezdětném manželství. Otec byl vedoucím krejčovské dílny, matka zemřela v jeho dvanácti letech. Vyrůstal v rodině příbuzných, obklopen řadou bratranců a sestřenic. Dosáhl nejvyšší vědecké hodnosti ve zvoleném oboru (jmenován profesorem). Žije v jediném manželství 47 let a má tři děti. Všichni dosáhli vysokoškolské vzdělání v jemu příbuzném oboru .
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Z obrázku 41 vyplývá, že účastník žije ve svém vlastním světě, neboť ve struktuře osobnosti postrádá především usuzování. To prostředí vědy, ve kterém po celý život působí, vyžaduje v maximální míře, neboť prostřednictvím diskursního usuzování jsou vytvářeny názory a činěny závěry. Tato vlastnost může být zdrojem jeho zdánlivé „nespolehlivosti“, kterou ve svém příběhu vzpomenul, protože řadu podnětů bezprostředně vnímá, ale nezpracovává do
90
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
179
konečných výstupů. Další disproporce v míře introverze a smyslového poznání mají jen dokreslující charakter a není třeba jim věnovat větší pozornost. Obr. 41 Srovnání charakteristiky účastníka M/72/4.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen91 Kód účastníka: M/72/4.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení
systémových
archetypů: Významnou roli sehrály v životě účastníka dva systémové archetypy. Pod vlivem politické autority se vzdal veřejně své křesťanské víry proto, aby mohl působit ve vědecké sféře, neboť po tom od mládí toužil. Jedná se o systémový archetyp „Zásah, který se nevyplácí“, protože díky veřejně učiněnému odklonu od víry pravděpodobně ztratil vlastní sebeúctu, což se projevilo snížením sebedůvěry a sebejistoty, která se stala výrazným prvkem jeho persony. Po revoluci v roce 1989 získal možnost plně rozvinout svoji vědeckou, pedagogickou a publikační činnost, která postupně narazila na další systémový archetyp „Meze růstu“. Extrémní angažovanost v různých oblastech vědecké činnosti, plně saturovaná motivací účastníka dohnat zmařené možnosti a příležitosti, mu dosud neumožnila vybrat svého nástupce, který by v jeho započatém vědeckém díle pokračoval. Současně musí čelit všem
91
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
180
potížím, které přináší jeho věk a kondice, čímž se naplnění jeho snu o dosažení plného vědeckého uznání může postupně zbrzďovat. Obr.42 : Systémové archetypy v životě účastníka M/72/4.B
Křivka úspěchu: Zobrazuje subjektivní vnímání míry úspěchu a spokojenosti účastníka, které koresponduje s výše popsanými systémovými archetypy. Přesto je z této křivky patrna vysoká míra zdravého optimismu, se kterou dokázal zvládnout všechny životní peripetie, jímž musel díky dřívější politické nesvobodě a tlaku politického prostředí čelit. Křivdy, které na něm byly spáchány nebere nijak tragicky, protože díky svému Dionýsovskému temperamentu je vnímá pouze v daném okamžiku, neboť svůj život žije především současností. Obr. 43 Křivka úspěchu účastníka M/72/4.B 92
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
03.04.2007
kód účastníka : M/72/4.B
Úspěch
Spokojenost
92
Forma tabulky zkrácena
181
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 93 : Obr. 44 Souhrnné aspekty účastníka M/72/4.B 1 ++
2 +
3 +
4 ++
5 +
6 +
7
8
9
--
++
++
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
--
-
--
+
0
-
-
-
+
-
-
--
0
+
-
Primární představy o úspěchu výrazně determinovaly jeho vnitřní motivy, které se po celý život staly jeho hnacím motorem, bez ohledu na obklopující prostředí i sebe samého. Cíl, který si díky primárním představám v životě vytýčil má na dosah. Zbývá mu k němu učinit jen poslední, zpravidla nejobtížnější krok, vychovat nástupce a předat mu žezlo svého úspěchu. (Délka rozhovoru 100 minut)
Kód účastníka: F/71/6.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Ředitelka velké polikliniky – Centrum dětských nemocí , s počtem 400 zaměstnanců Základní údaje : Žena narozená v roce 1936 jako nejmladší ze tří sourozenců starších rodičů vyrůstala v úplné rodině. Dosáhla vysokoškolského vzdělání v oboru všeobecné medicíny – pediatrická větev. Získala tři odborné atestace v oblasti pediatrie, psychiatrie a pedopsychiatrie. V jediném manželství trvajícím 42 let se narodily 3 děti , všechny mají vysokoškolské vzdělání podle vlastního výběru. Z role ředitelky byla odvolána po 10-ti letech z důvodu trestního stíhání za špatně vedené účetnictví. Po roce a půl bylo trestní stíhání odloženo jako bezdůvodné.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Poměrně vysoká intuice účastnice byla v hodnoceném manažerském prostředí
spíše na
závadu. Odváděla její pozornost od řešení důležitých detailů a nutila ji k realizaci tušených
93
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
182
příležitostí, vůči kterým dokázala, díky vysoké míře diskursivního usuzování, zaujímat jasná stanoviska. Ta chtěla současně i úspěšně realizovat, což naráželo na nepochopení okolí.
Obr. 45 Srovnání charakteristiky účastníka F/71/6.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen94 Kód účastníka: F71/6.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Její manažerskou dráhu doprovází výrazné působení tří systémových archetypů. Nejprve jako ředitelka narazila na „Meze růstu“ (vyznačen červeně), když nedostatečně rozvíjela znalosti krizového managementu, které řízení polikliniky jednoznačně vyžadovalo, a to zvláště v době, kdy docházelo ke zpřísnění obecně právních předpisů. Místo toho provedla „Přesun břemene“ (vyznačen zeleně), neboť hledala pouze symptomatické řešení situace a nevnímala další vedlejší projevy. Tím došlo k naplnění třetího systémového archetypu „Eskalace“, neboť konfrontační situaci mezi ní a magistrátem nechala dojít příliš daleko a to jen díky svým
94
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
183
záměrům dokončit rozdělaný projekt výstavby stacionáře (vyznačen modře). Za to zaplatila poměrně vysokou daň ve svém životě.
Obr. 46 Systémové archetypy v životě účastníka F/71/6.A
Křivka úspěchu Obr. 47 Křivka úspěchu účastníka F/71/6.A
KŘIVKA ÚSPĚCHU
95
datum :
22.03.2007
kód účastníka : F/71/6.B
Spokojenost
Úspěch
věk
95
20
25
30
35
40
45
50
Forma tabulky zkrácena
184
55
60
65
70
75
80
85
Zpočátku narazila tato metoda u účastnice na odpor, neboť trvale usiluje o potlačení vzpomínek na svůj manažerský neúspěch. Nakonec se s požadavkem vyrovnala tak, že si oba pojmy téměř ztotožnila. Při bilancování života dospěla k názoru, že je archetypem moudré ženy, která své životní poslání bezezbytku naplnila. Souhrnná charakteristika účastníka 96 : Obr.48 Souhrnné aspekty účastníka F/71/6.A 1 +
2 -
3
4
5
++
++
++
6 +
7 -
8 +
9 ++
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
-
--
--
+
++
-
-
+
-
-
--
+
+
++
+
Výchozí představy o úspěchu, kterými se beze zbytku do dnešního dne řídí, jí umožnily prožít hodnotný a spokojený život. Stejně tak pravděpodobně přispěly k jejímu manažerskému neúspěchu na konci své kariéry. Dokázala využít příležitosti díky svému správnému odhadu. Nepostrádá ani potřebné vlastnosti, které vedou jedince k úspěchu. Nástupcem v oboru psychiatrie se stal její syn, který jde svojí vlastní cestou. Za vysokou vnitřní spokojenost vděčí především výchozím podmínkám v dětství a mládí, které ji naučily plně spoléhat na svůj intelektový i emoční potenciál. (Délka rozhovoru 65 minut)
Kód účastníka: M/70/4.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Vedoucí katedry Ekonomie a řízení strojírenské výroby VUT, generální ředitel výrobní organizace s vlastním výzkumem v oboru letecké techniky zaměstnávající 1.200 lidí. Základní údaje: Narozen v roce 1937 v sociálně slabé, dělnické rodině. Má jednoho bratra, nyní advokáta. Získal vysokoškolské vzdělání v oboru slaboproud na VUT, vědeckou kandidaturu v oboru měření a automatizace. Ve svých 45 letech dosáhl docentury v oboru Ekonomika a řízení. Z jediného manželství trvajícím 47 let má dva syny. Jeden s vysokoškolským vzděláním se dlouhodobě léčil z těžké alkoholové závislosti. Druhý syn je vyučen v oboru s maturitou, stal se živnostníkem a podniká v maloobchodě se železářským zbožím.
96
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
185
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Prostředí výzkumu nevyžaduje diskursivní usuzování, zvláště v takové míře, jak vykazuje osobnost účastníka. To způsobovalo jeho rychlé závěry a zásadní změny v životě, které dokázal učinit ve chvíli, kdy rozpoznal blížící se nebezpečí.
Obr. 49 Srovnání charakteristiky účastníka M/70/4.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen97 Kód účastníka: M/70/4.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: V životním příběhu, sledujícím jeho profesní působení se třikrát opakoval stejný systémový archetyp „Snižování laťky“. Od svého snu již z doby mládí, kterým byla výzkumná činnost v oboru měření se opakovaně vzdaloval a přibližoval a to vždy podle toho, jak se vyvíjela situace v organizaci, ve které právě působil. Tak prožil celý život pohybem mezi dvěma subjekty odlišného charakteru – ve výrobní firmě s vlastním výzkumem nebo ve vědecké oblasti na vysoké škole. Každá změna pozice byla doprovázena počátečním snížením nároků, které si svoji cílevědomostí postupně získal zpět. 97
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
186
Obr. 50 Systémové archetypy v životě účastníka M/70/4.A
Křivka úspěchu: Obr. 51 : Křivka úspěchu účastníka M/70/4.A
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
98
29.03.2007
kód účastníka : M/70/4.A
Spokojenost Úspěch
98
Forma tabulky zkrácena
187
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Křivka úspěchu vypovídá o adekvátním vnímání pocitu úspěchu a životní spokojenosti v kontextu s událostmi, které popsal účastník ve svém životním příběhu. Jen hodnocení míry spokojenosti v závěru života je spíše odrazem projekce než skutečné sebereflexe. Souhrnná charakteristika účastníka 99 : Obr. 52 Souhrnné aspekty účastníka M/70/4.A 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
-
-
-
+
++
++
++
++
++
+
+
++
+
-
++
+
++
-
+
+
++
-
+
++
Jako jeden z mála účastníků vstupoval do života bez ovlivnění jinými osobami. To, že působil po celý život ve stejném
prostředí a jen opakovaně měnil
vědecko-výzkumnou a
podnikatelskou sféru podle toho, jak mu byly podmínky momentálně nakloněny, ho přivedlo k naplnění životního poslání. Stejně pozitivně k tomu přispěly vyvážené motivy, které si výše popsaným
způsobem
uspokojoval.
Selhání
dlouhodobě
připravovaného
nástupce
v podnikatelské sféře a jeho nepřijetí okolím, napravil tím, že si svého nástupce vybral i ve vědecko-výzkumné oblasti. Ten je vědeckým prostředím plně přijímán a akceptován. (Délka rozhovoru 70 minut)
Kód účastníka: F/70/8.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Senátorka za ODS v horní komoře parlamentu ČR. Základní údaje : Narodila se v roce 1937 a vyrůstala u svých prarodičů s vysokoškolským, pedagogickým vzděláním. Otec - původně voják z povolání byl za války vězněn v koncentračním táboře, matka pracovala jako kuchařka v nemocnici. I když toužila po studiu filosofie a etnografie , absolvovala vysokoškolské studium v oboru geologie. Byl to jediný možný směr studia, který 99
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
188
ji byl umožněn , vzhledem k antikomunistické politické orientaci otce. Její krátkou a slibnou profesní kariéru ukončil příchod okupačních vojsk v roce 1968. Své jediné manželství uzavřela spíše z rozumu a tak v něm dokázala přežít dodnes. Syn vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě a dělá firemního finančního poradce. Dcera, přestože byla výrazně umělecky nadaná, vystudovala speciální pedagogiku a působí v ústavu tělesně a mentálně postižených. V senátních volbách byla zvolena
napoprvé, protože si dokázala vybrat správný
volební okrsek . Jako členka sociálně-zdravotního výboru byla spoluzakladatelkou Nadace Olgy Havlové. Se senátní meziparlamentární unií navštívila všechny kontinenty světa. Po prvním volebním období senátní politiku opustila a přijala funkci v komunální politice, kde dodnes působí jako místopředsedkyně v jednom z brněnských obvodů. Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr. 53 Srovnání charakteristiky účastníka F/70/8.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen100 Kód účastníka: F/70/8.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Introvertní
prostředí
senátní politiky klade důraz na vysoký stupeň intuice a racionální zpracování informací. Struktura osobnosti účastnice má zcela jiné charakteristiky, které mohly být příčinou toho, že 100
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
189
se ve vysoké politice nedokázala dostatečně prosadit. Poměrně vysoká extroverze, smyslové přijímání informací ze zkušeností a preference osobního-pocitového přístupu při zpracování informací nepřispívaly v tomto prostředí k jejímu většímu
prosazení. Díky svému
Dionýsovskému temperamentu se zajímá více o současnost než budoucnost. Sama o sobě říká, že je jen „běžec na krátkou trať“ a v nejvyšší politice hrála jen „druhé housle“, proto se raději další kandidatury vzdala a po dvou letech svůj sen o rehabilitaci a satisfakci opustila. Působení systémových archetypů: Z výše popsaného vyplynuly i dva systémové archetypy, které se objevily v její politické dráze. „Snížení laťky“ se projevilo zejména jejím smířením se s působením pouze v komunální politice, přestože snila o své satisfakci v nejvyšší oblasti politiky. To jí nenaplnilo očekávání nejen z hlediska uznání a prestiže, ale především v oblasti hmotného zabezpečení rodiny. Druhým archetypem, který však byl spouštěcím mechanismem výše uvedeného archetypu byl „Vyvažovací proces s prodlevou“. Na základě působení tohoto archetypu se předem vzdala jakéhokoliv úsilí o znovuzvolení do senátu, přestože po této pozici nesmírně toužila. Rozhodovala se na základě nikoliv skutečné zpětné vazby v podobě volebních výsledků, ale pouze na základě předběžných odhadů volebních preferencí v daném regionu a to poznamenalo celou její další politickou kariéru, kterou brala jen jako východisko z nouze. Obr. 54 Systémové archetypy v životě účastníka F/70/8.A
Křivka úspěchu:
190
Obrázek dokresluje vyprávěný životní příběh účastnice. Přestože se necítila ve svém životě díky působení politické autority úspěšná, nalezla si ve svém omezeném životě zdroje radosti a zábavy a ponechala si své sny, které si dokázala okamžitě po změně politického systému splnit. Nenechala se tak pokořit autoritou moci, což se jí v závěru života vyplatilo a proto svůj úspěch v politických pozicích hodnotí jako velmi vysoký, i když se její očekávání zcela nenaplnilo. Je to však jen snaha o zachování pozitivního image o své osobě, protože ve skutečnosti se v závěru rozhovoru při bilancování života projevila sklíčenost a nenaplněnost ve všech oblastech . Obr. 55 : Křivka úspěchu účastníka F/70/8.A
KŘIVKA ÚSPĚCHU
05.04.2007
datum :
kód účastníka : F/70/8.A
Úspěch Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 101 : Obr.56 Souhrnné aspekty účastníka F/70/8.A 1 -
2 +
3 -
4 +
5 +
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
--
--
--
++
++
+
+
+
--
-
--
--
-
+
--
--
++
++
--
--
Výchozí životní podmínky produkovaly jen velmi málo příležitostí, ty však dokázala bezezbytku využít především díky své silné motivaci ve všech sledovaných oblastech. Přestože dokázala vybrat a připravit na politickou pozici svého nástupce, který se stal nejprve
101
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
191
senátorem a později ministrem zdravotnictví, tzn., že byl politickým prostředím ODS přijat a akceptován, ona sama svého životního naplnění nedosáhla. (Délka rozhovoru 130 minut)
Kód účastníka: M/68/5.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Akademický malíř, provozovatel galerií a dvou hotelů Základní údaje : Je ročník 1939. Rodinné zázemí, ve kterém společně se sestrou vyrůstal, bylo ovlivněno blízkým přátelstvím rodičů s Janem Masarykem. Otec dosáhl vysokoškolského vzdělání v ekonomické oblasti, oboru management hotelnictví, matka v domácnosti zastávala svoji roli „na plný úvazek“. Vystudoval 2 vysoké školy, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a Filozofickou fakultu na Karlově Universitě v Praze, obor dějiny umění. Manželství, které uzavřel ve svých 34 letech, nazývá jako vítězství přírody nad sebou. Přestože svazek stále trvá, pro názorovou odlišnost s manželkou dlouhodobě nežije a jen občas ji navštěvuje. Má dva syny. Oba dosáhli vysokoškolské vzdělání, jeden v oboru dějiny umění na UK v Praze, druhý v managementu hotelnictví.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr. 57 Srovnání charakteristiky účastníka M/68/5.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen102 Kód účastníka: M/68/5.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
FT1 FT22 T3
102
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
192
F3
Z předcházejícího obrázku je na první pohled patrné, že na problémech, které se v životním příběhu účastníka objevily má významný podíl jeho výrazná introverze, která ho udržuje v jeho vlastním světě a znemožňuje mu poznání skutečného světa vnějšího. Proto na podněty z vnějšího světa, které nejsou v souladu s jeho světem vnitřním, nedokáže adekvátním způsobem reagovat.
Působení systémových archetypů: Obr.58 Systémové archetypy v životě účastníka M/68/5.B
193
Z jeho životního příběhu výrazně vystupují tři systémové archetypy spočívající v „Přesunu břemene“ ve snaze dosáhnout stejného uznání v rodišti jako získal jeho otec. Místo, aby se více zaměřil na dosažení uznání v oblasti malířství, tj. uznání vlastních aktivit, volil metodu extravagance a politické nepřizpůsobivosti jakémukoliv politickému režimu. To vyvolalo tlak okolí vůči jeho osobě a donutilo ho odstěhovat se z místa rodiště, na které byl silně citově fixován. Tím došlo i k faktickému rozpadu jeho osobního a rodinného života („Zásahy které se nevyplácí“), který se snažil kompenzovat tím, že začal podnikat s restituovaným majetkem z dědictví po otci, aby se lépe zabezpečil na období stáří. Narazil však na archetyp „Meze růstu“ v podobě elementární neznalosti podnikání v oboru hotelnictví,
který byl
navíc
umocněn zesilující byrokracií v zákonných předpisech. Křivka úspěchu: Nebyla účastníkovi zadána, vzhledem k prožívaným emocím v závěru rozhovoru při bilancování života. Souhrnná charakteristika účastníka 103 : 103
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
194
Obr.59 Souhrnné aspekty účastníka M/68/5.B
1.
2
++
++
3 +
4
5
6
++
++
++
7 -
8 ++
9 -
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
--
-
--
+
--
--
++
-
+
--
--
--
0
--
--
Velmi dobré výchozí podmínky v životě pro dosažení úspěchu nedokázal správným způsobem zužitkovat ve svůj prospěch a to díky nevyváženosti motivů, vlastnostem i kompetencím zejména v podnikatelských aktivitách. Nelze vyloučit, že příčinou jeho defétismu může být některá z psychopatologických poruch osobnosti (Délka rozhovoru 140 minut) .
Kód účastníka: M/66/2.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Náměstek ředitele projekce velké stavební firmy – 35.000 zaměstnanců , hlavní architekt a urbanista města, nejvyšší mistr zednářské lóže v ČR Základní údaje : Narodil se v rodině bankéře jako jediné dítě a prožil se svými rodiči „pohodové“ dětství až do roku 1948, kdy byla rodina vystěhována do pohraničí. Na přání matky se přihlásil ke studiu na stavební fakultě, přestože toužil po lesnictví. Po prvním ročníku byl „propašován“ mezi protekční studenty na prestižní obor architektury , protože vždy velmi dobře kreslil. Jednotlivými manažerskými pozicemi procházel bez potřebné politické příslušnosti tehdejší doby. Po revoluci v roce 1989 otevřel jeden z prvních privátních ateliérů, vyprojektoval a postavil největší hotelové multifunkční centrum. Ve svých 21 letech se oženil. Manželka původně studovala vysokou školu veterinární, studium však nedokončila a během několika málo let onemocněla duševní poruchou, která trvá dodnes. Nikdy ji ani své dvě děti neopustil, přestože udržoval více než polovinu života další, mimomanželský vztah, ze kterého má třetí dítě. Syn odešel v devadesátých letech k příbuzným do Ameriky, kde mu byl nostrifikován diplom lékaře. Pracuje jako anesteziolog ve Filadelfii. Dcera vystudovala balet a působila jako sólistka baletu Národního divadla. Doplnila si vysokoškolské vzdělání a přednáší na Filozofické fakultě UK v Praze intermediální teatrologii. Třetí, nemanželské dítě dokončuje studium na gymnáziu.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Výrazná disproporce mezi podnikatelským prostředím a osobností účastníka spočívá v jeho racionalitě a tím postrádající schopnosti vcítění se do požadavků svých klientů. 195
Upřednostňování racionálních argumentů při prosazování svých záměrů ho dovedlo v etapě stáří do izolace a samoty. Obr. 60 Srovnání charakteristiky účastníka M/66/2.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen104 Kód účastníka: M/66/2.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Systémové archetypy jsou v tomto životním příběhu hojně zastoupeny a to v rovině osobního, podnikatelského i profesního selhání. V osobním životě trpěl od svého mládí vztahovou frustrací, kterou řešil zpočátku opakovanými mimomanželskými vztahy, což vedlo díky systémovému archetypyu „Zásahy, které se nevyplácí“ (vyjádřen v obrázku červeně) jen k dalšímu prohlubování manželské i rodinné krize. Proto se rozhodl situaci řešit tím, že provedl „Přesun břemene“ (vyjádřen modře) a z mimomanželského
vztahu
si založil
náhradní rodinu, o kterou se staral stejně jako o rodinu vlastní. To vedlo k poklesu jeho finančních zdrojů, neboť péčí o dvě rodiny přicházel o řadu podnikatelských příležitostí. Čím
104
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
196
více investoval do mimomanželského vztahu , tím více narůstal tlak milenky a matky nemanželského dítěte na řešení situace, čímž mu nemanželský svazek přinášel stále menší uspokojení, jeho vztahová frustrace znovu narůstala, až se mimomanželský vztah definitivně po 15-ti letech rozpadl. Díky působení systémového archetypu „Snižování laťky“ (vyjádřen zeleně ) se účastník opětně pokusil o plnohodnotnou obnovu manželského soužití. Obr.61 Systémové archetypy v osobním životě účastníka M/66/2.B
V podnikatelských aktivitách se výrazně projevil archetyp „Meze růstu“. Podmínky po roce 1989 byly pro jeho záměry vybudovat prestižní ateliér velmi příznivé, protože do podnikání vstupoval se zajištěnou prestižní klientelou. Po čase však narazil na nezvládnutí podnikatelské činnosti v tržních podmínkách, protože mu nezbýval čas na rozvoj podnikatelských znalostí (viz archetypy v osobním životě). Navíc zákonné podmínky podnikání nahrávaly smluvní nespolehlivosti odběratelů, což v konečném důsledku vedlo k rozpadu ateliéru, s navazujícími dopady do další profesní kariéry. Jako uznávaný architekt získal příležitost stát se autorem velmi prestižního projektu. Od samého začátku však narážel na konkurenci v podobě konsorcia architektů, kterému byla přízeň investora více nakloněna, neboť konsorcium disponovalo mnohem větší kapacitou zdrojů než samostatný architekt. Projevil se tak systémový archetyp „Úspěch úspěšným“. Účastník se pokusil situaci zvrátit tím, že zapojil do rozhodování o projektu všechny dostupné
197
prostředky, aby mu byl prestižní projekt svěřen. Rozhodnutí investora o nutnosti spolupráce architekta na projektu s konkurenčním konsorciem architektů nastolilo archetyp „Eskalace“, neboť došlo k soupeření obou stran v takovém rozsahu, že skončilo až použitím velmi nestandardních metod ze strany architekta k ochraně svých práv. Obr. 62 Systémové archetypy v podnikatelském a profesním životě účastníka M/66/2.B
Křivka úspěchu: Metoda nebyla vzhledem k prožívanému emočnímu napětí při otevřeném vyprávění životního příběhu použita. Souhrnná charakteristika účastníka 105 : Obr.63 Souhrnné aspekty účastníka M/66/2.B 1
2
3
++
++
++
4 -
5
6
7
8
9
+
++
+
++
--
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
++
-
+
+
-
-
+
+
--
--
+
--
0
--
--
105
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
198
Životní příběh je příkladem zmarněných příležitostí člověka, které měl pro dosažení úspěchu splněny téměř všechny výchozí podmínky. Přestože zaplatil ve svém životě vysokou cenu, vnitřní spokojenosti ani naplnění životního poslání nedosáhl. (Délka rozhovoru 160 minut)
Kód účastníka: M/64/8.C Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Country prezident pro střední Evropu v jedné z největších
zahraničních
firem v ČR,
honorární konzul (zachování anonymity na přání) Základní údaje : Otcova rodina má hluboké kořeny v podnikatelském prostředí, v důsledku něhož si jeho otec v padesátých létech prošel
tvrdou školou pracovního
tábora pomocného
technického
praporu (PTP). Zůstali s matkou a starší sestrou sami až do jeho návratu a ani poté se situace příliš nezlepšila. Na své sny o astronomii musel zapomenout, stejně jako na studium jaderné fyziky. Po dokončení VUT , fakulty strojní se věnoval energetickým stavbám. I jeho sestra později dosáhla vysokoškolského vzdělání. Vědeckou aspiranturu dokončil po dlouhých 7 letech. V roli hlavního inženýra staveb sjezdil téměř celý svět. Do čela významného strojírenského podniku , který měl 8.000 zaměstnanců se dostal v porevoluční době a pod jeho vedením se uskutečnil celý privatizační proces této firmy zahraničním kapitálem. V čele nově vzniklého zahraničního subjektu vstoupil současně i do diplomacie . Plnil funkci honorárního konzula jedné ze sousedních zemí. Oženil se z euforie ve svých 25-ti letech a partnerský vztah dodnes trvá. Manželka vystudovala s jeho pomocí dálkově fyziku a chemii na VUT. Dcera vystudovala farmacii, syn medicínu a působí jako primář na významné klinice.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Od diplomatického prostředí, ve kterém byl účastník hodnocen, se výrazně liší jeho osobnostní charakteristika, která je introvertní, vysoce racionální, s vysokou mírou diskursivního usuzování. To zcela odpovídá charakteristice zaměstnance v průmyslu, kde vykonával svoji úspěšnou, celoživotní kariéru. Důvody odlišnosti typologie prostředí diplomacie s jeho typologií osobnosti mohly být hlavní příčinou, proč ve své diplomatické kariéře nenašel uspokojení a bral ji jen jako další z prestižních aspektů své dosažené pozice. I vedený rozhovor se neustále stáčel ke vzpomínkám účastníka na plnění manažerské role u významného zahraničního subjektu a při životním bilancování se zabýval svým selháním v této pozici, se kterým se dodnes příliš vnitřně nevyrovnal. 199
Obr. 64 Srovnání charakteristiky účastníka M/64/8.C a prostředí, ve kterém byl hodnocen106 Kód účastníka: M/64/8.C N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Čtyři systémové archetypy, nalezené v životním příběhu účastníka pochází z pracovní oblasti a jejich společným jmenovatelem je řešení firemní krize, kterou se účastník rozhodl řešit prostřednictvím privatizačního projektu se zahraničním kapitálem. Tím zapůsobil první systémový archetyp „Přesun břemene“ (vyjádřen modře), který ve svém důsledku znamenal odklon od původních záměrů zahraničních vlastníků a mobilizaci vlastních firemních zdrojů. K obhájení pozice generálního ředitele ve zprivatizované firmě měl zpočátku všechny výchozí předpoklady, neboť byl realizátorem privatizačního projektu. Zapůsobil však druhý systémový archetyp „Meze růstu“, neboť nedostatečně rozvíjel požadované manažerské kompetence multikulturního managementu a navíc se dostavil vnější zásah v podobě změny filosofie zahraničních vlastníků (archetyp vyjádřen červeně). Další systémový archetyp „Úspěch úspěšným“ (vyjádřen zeleně) byl spojen s nedočkavostí označeného nástupce, jehož agresivita útoků na pozici GŘ stále narůstala. O to víc trval účastník na obhajobě svých vizí, což vedlo k poklesu důvěry vlastníků a tím se oslabila jejich podpora účastníka na pozici GŘ.
106
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
200
Soupeření s nástupcem vyvrcholilo archetypem „Eskalace“ (vyjádřen oranžově), který v konečném důsledku vedl k odvolání z funkce GŘ a instalování nástupce. Obr. 65 Systémové archetypy v životě účastníka M/64/8.C
Křivka úspěchu: Křivka úspěchu signalizuje ztotožnění pojmu spokojenost a úspěch. Propady jsou dány nejistotou, kterou si účastník spojoval s vývojem politické situace v roce 1968 a 1989, neboť trvale usiluje ve svém životě o zachování apolitického přístupu. Obr. 66 Křivka úspěchu účastníka M/64/8. C 107
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
13.04.2007
kód účastníka : M/64/8.C
Úspěch
107
Zkrácená forma tabulky
201
Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 108 : Obr.67 Souhrnné aspekty účastníka M/64/8.A 1
2
-
-
3 +
4 +
5 +
6 0
7 +
8 +
9 +
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
+
+
+
-
+
-
++
++
+
+
+
+
-
+
+
Počáteční nepříznivý vliv autority prostředí dokázal překonat svými vyváženými motivy a svým charismem. Tradici rodinného zázemí dokázal přenést i do své vlastní rodiny, na kterou se mohl za každých okolností spolehnout. Proto spadá mezi účastníky, kteří své životní poslání naplnili, i když jeho nástupce nebyl dosud okolím zcela přijat. (Délka rozhovoru 135 minut)
Kód účastníka: M/59/2.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Ekonomický a technický náměstek, ředitel velkoobchodu , majitel obchodní firmy Základní údaje : Dětství prožil na malém městečku v dobře situované rodině. Oba rodiče měli středoškolské vzdělání, otec byl technickým náměstkem v elektrárně, matka pracovala v laboratoři. Má o
108
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
202
šest let mladšího bratra a oba mají vysokoškolské vzdělání. Na výchově se více než rodiče podíleli prarodiče, kteří vlastnili velkosklad se dřevem . Po gymnáziu byl přijat ke studiu na lékařské fakultě, mechanický způsob učení nezvládl a po dvou letech studium ukončil. Na příkaz otce pracoval v provozu teplárny na fyzicky náročné vykládce uhlí. Postupně se dostával na odbornější pozice a udělal si nadstavbu na střední průmyslové škole strojní. Ve svých 28 letech získal pozici ekonomického náměstka podnikového ředitelství Energetických závodů, při které vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obchodní směr. Během pár let se stal ředitelem velkoobchodu s knihami. Po roce 1989 byl jedním z prvních podnikatelů v oblasti stavební výroby a obchodní činnosti se stavebním materiálem. Po 12 letech podnikání mu bylo sděleno obvinění a je trestně stíhán za daňové úniky velkého rozsahu. Pro zdravotní nezpůsobilost, srdeční infarkt a opakované mozkové příhody bylo jeho trestní stíhání pozastaveno, nikoliv odloženo. Oženil se ve svých 22 letech se spolužačkou z medicíny. I ona po třech letech pro náročnost studium ukončila. Mají dvě děti, dcera má středoškolské vzdělání a je zaměstnána v rodinné firmě jako účetní. Syn vystudoval vysokou školu stavební a v důsledku podnikatelských i zdravotních problémů otce se stal v rodinné firmě ředitelem a spolumajitelem.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Osobnost účastníka se s prostředím obchodní firmy příliš neslučuje. Postrádá především větší smyslovost vnímání přijímaných informací a zcela postrádá potřebné diskursní usuzování . Rovněž extrémně vysoký osobní přístup, preferující mezilidské vztahy na úkor racionálního zpracování informací mělo za následek problémy, které se v jeho životním příběhu odehrály.
Obr.68 Srovnání charakteristiky účastníka M/59/2.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen109 Kód účastníka: M/59/2.A N
109
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
203
3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Při zajišťování podnikatelského úspěchu své rodinné firmy nejprve narazil na systémový archetyp „Meze růstu“, který spočíval v tom, že počáteční známosti, kontakty a informace, na jejichž základě rozjížděl podnikání se velmi brzy jako zdroj vyčerpaly. Podcenění ekonomiky a podnikatelských zákonů v době, kdy se pravidla a zákony výrazně zpřísňovaly, lze u člověka, který vystudoval vysokou školu ekonomického zaměření přičíst pouze nedostatku smyslové vnímavosti a pravděpodobně i snížené intelektové kapacitě, která byla následným vyšetřením potvrzena.
Místo, aby své podnikatelské aktivity přizpůsobil svým finančním
možnostem, spoléhal na finanční výpomoc přátel, jenž byla hlavní příčinou daňových úniků. Tím současně naplnil dva systémové archetypy – „ Přesun břemene“ a „Zásahy, které se nevyplácí“, protože zahájením trestního stíhání za daňové podvody ztratil ve firmě vliv a pod tímto nátlakem předal firmu svému nástupci. Tím došlo k záchraně firmy, i když na úkor jeho vnitřní spokojenosti. Obr.69 : Systémové archetypy v životě účastníka M/59/2.A
204
Křivka úspěchu: Obr. 70 Křivka úspěchu účastníka M/59/2.A
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
17.04.2007
kód účastníka : M/59/2.A
Spokojenost
Úspěch
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Křivka úspěchu popisuje dosaženou míru úspěšnosti v souladu s klíčovými událostmi, které se v životním příběhu objevily. Naopak do vyjádření míry spokojenosti se promítají spíše omluvné tendence, kterými chtěl deklarovat svoji vyrovnanost s nepříznivou 205
situací,
spočívající v omezení podnikatelské i osobní svobody, které bude muset čelit až do konce života. Grafické znázornění míry spokojenosti je zcela v rozporu s verbálně vyjádřenými stanovisky a postoji při hodnocení prožité situace v kontextu životního příběhu. Souhrnná charakteristika účastníka 110 : Obr. 71 Souhrnné aspekty účastníka M59/2.A 1 ++
2 -
3 ++
4 +
5 +
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
++
++
++
--
+
+
--
+
+
-
-
++
--
--
+
++
++
--
-
Podmínky pro úspěch byly dány prostředím, které účastníka obklopovalo a přinášelo mu řadu příležitostí, kterých dokázal správně využít. Retardéry jeho úspěchu lze nalézt v nevyvážených motivech, zvláště v nepřiměřené touze po bohatství, které vyplývalo z jeho dlouhodobého snu, stát se velkoobchodníkem . Za realizaci tohoto snu zaplatil nejvyšší daň, ztrátou osobní svobody, pocitu štěstí a spokojenosti. Uznání se dočkal jen od své rodiny, které byl nucen předat svoji vybudovanou firmu a pouze přihlížet k počínání svého nástupce, který o jeho pomoc a rady příliš nestojí. (Délka rozhovoru 120 minut)
Kód účastníka: M/59/2.C Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Generální ředitel privátní strojírenské firmy holdingového typu se 3.500 zaměstnanci Základní údaje : Narodil se v roce 1948 jako nejmladší ze tří sourozenců v rodině horníka. Matka byla po celou dobu v domácnosti a zemřela ještě v době jeho mládí. Absolvoval průmyslovou školu strojní, a ve 30-ti letech se stal nejmladším ředitelem závodu průmyslového koncernu. Při výkonu funkce vystudoval současně Právnickou fakultu v Brně. První manželství uzavřel v necelých 19-ti letech a ještě před maturitou se mu narodili dva synové. Jeden má vysokoškolské vzdělání, druhý byl vyučen v oboru s maturitou a tragicky zahynul ve věku 25 let. Manželství skončilo rozpadem po šestnácti letech. V novém manželství, uzavřeném v zápětí po rozvodu, vychovával syna své partnerky do doby jeho vyučení. I toto manželství po deseti letech skončilo z důvodu rozdílné vzdělanostní i názorové úrovně partnerů. Třetí manželství následovalo opět bezprostředně po druhém rozvodu. 110
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
206
V současném manželství, které trvá již dvanáct let, se spolupodílel na zabezpečení vysokoškolského studia tří dětí své partnerky, rovněž vysokoškolsky vzdělané.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr. 72 : Srovnání charakteristiky účastníka M/59/2.C a prostředí, ve kterém byl hodnocen111 Kód účastníka: M/59/2.C N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Podnikatelské prostředí v náročné strojírenské výrobě, ve kterém byl účastník hodnocen odpovídá jeho osobnostním vlastnostem v míře extroverze , míře intuice a diskursivního usuzování. Zdrojem potíží v jeho životě se jeví to, že informace nezpracovává racionálním způsobem,
ale do
zpracování informací vkládá příliš mnoho hodnotících aspektů, které opírá o pocity, osobní přístup k jednotlivcům a tvořivost. Jak vyplývá z jeho životního příběhu, zvýšená míra pocitů způsobila nejen rozpad
jeho dvou manželství, ale vytváří trvale jeho zdroj frustrace
z nenaplnění otcovské role. Náhrady, které si hledá v dalších vztazích mu jeho otcovskou frustraci uspokojují jen částečně. Stejně tak působí zvýšená míra citovosti problémy v jeho podnikatelské činnosti, která vyžaduje mnohem více racionální přístupy, díky nimž by mohl ve svém životě zabránit mnoha nepříjemným zvratům.
111
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
207
Působení systémových archetypů: Obr. 73 Systémové archetypy v životě účastníka M/59/2.A
V životním příběhu účastníka byly patrny dva typy systémových archetypů, které působily nezávisle na sobě. První skupina je patrna v osobním životě, kde se nejprve projevil archetyp „Zásahy, které se nevyplácí“, na něž navazoval archetyp „Přesun břemene“ . Oba tyto archetypy demonstrují selhání účastníka při řešení nespokojenosti v osobním životě bez potřebné míry racionality. V pracovním životě se výrazně projevil systémový archetyp „Eskalace“, který doprovázel souboj účastníka se svým zástupcem, vedený o uznání autority ve firmě. Při řešení vzniklých závažných problémů opět upřednostnil pocitovou a osobní stránku před racionálním konáním, čímž se celá situace mnohem více vyhrotila. To vedlo v konečném důsledku téměř k zániku firmy s více než 180-letou tradicí, jejíž záchrana proběhla bez přispění obou autorů vzniklého konfliktu.
208
Křivka úspěchu: Odpovídá zcela popsanému životnímu příběhu a zcela koresponduje s označenými klíčovými událostmi. Vypovídá rovněž o poměrně optimistickém přístupu účastníka ke svému životu. Obr. 74 Křivka úspěchu účastníka M/59/2.C
KŘIVKA ÚSPĚCHU
08.04.2007
datum :
kód účastníka : M/59/2. C
Spokojenost
Úspěch
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 112 : Obr. 75 : Souhrnné aspekty účastníka M59/2.C 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
+
+
++
+
+
+
++
+
++
+
+
+
-
+
+
+
+
--
--
+
-
0
+
-
Téměř všechny sledované podmínky ho předurčovaly k tomu, aby dosáhl ve svém životě úspěchu, i když za něj musel zaplatit velkou cenu především v osobním životě. Přesto dosud své životní poslání nenaplnil. Nejen, že částečně ztratil získané prestižní postavení, ale trápí se zejména tím, že nemá dosud vybraného nástupce, kterému by postupně předal vedení své privátní firmy. I v těchto výčitkách je patrna frustrace z nenaplněné otcovské role. (Délka rozhovoru 155 minut)
112
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
209
Kód účastníka: M/59/3.D Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Ředitel státní instituce (na přání je zachována anonymita), 45 zaměstnanců Základní údaje : Na své dětství nerad vzpomíná. Od svých 10 let žil bez mámy na vesnici, kde jeden o druhém věděl. Otec měl základní vzdělání a staral se sám ještě o dva další bratry, z nichž jeden se vyučil a druhý má střední vzdělání. I on měl předurčenu dráhu hutníka, které se dokázal na poslední chvíli vyhnout. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní a nastoupil do zaměstnání.
Až po čase získal vysokoškolské vzdělání na VUT, v oboru strojírenské
technologie . Na obor ekonomiky a řízení , který ho lákal mnohem více, raději zapomněl. Se svojí první vážnou známostí žije v manželství téměř 35 let. Manželka má rovněž vysokoškolské vzdělání a velmi dobře ho dokáže na veřejnosti reprezentovat. Také oba synové absolvovali vysokoškolské studium, jeden v oboru technickém , druhý vystudoval psychologii. Jako nejvyšší představitel instituce, kterým se stal po revoluci v devadesátých letech, přežil několik primátorů a procestoval celý svět.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Osobnostní vlastnosti účastníka se s prostředím instituce shodují pouze v jednom ze čtyř ukazatelů a to v racionálním zpracování informací. Ve zvýšené míře postrádá především extroverzi, prostřednictvím které by se více zaměřil na sledování vnějšího okolí a monitorování konkurence. Toto omezení může být vysvětlením pro zvýšenou míru sebespokojenosti, která z něj při rozhovoru vyzařovala.
Stejně tak se liší od prostředí, ve
kterém byl hodnocen vyšší mírou smyslového vnímání, které by zaměřovalo jeho pozornost na řešení současných problémů v přiměřené realitě a ve všech jejich detailech. Díky své rozvinuté intuici však pravděpodobně dokáže odhadnout očekávání důležitých lidí, které o jeho setrvání na pozici
ředitele instituce rozhodují a tak opakovaně dosáhnout svého
potvrzení ve funkci.
Obr.76 Srovnání charakteristiky účastníka M/59/3D a prostředí, ve kterém byl hodnocen113
113
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje
210
Kód účastníka: M/59/3.D N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Křivka
úspěchu:
Obr.77 Křivka úspěchu účastníka M/59/3.D
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
11.04.2007
kód účastníka : M/59/3.D
Úspěch
Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Křivka úspěchu potvrzuje snahy účastníka ponechat svůj životní příběh zahalen v tajemství. Vůbec nekoresponduje s verbálně popsanými klíčovými událostmi. Díky racionálnímu charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
211
uvažování vytvořil účastník křivku, která ve skutečnosti nic o jeho životě nevypovídá a je zde uvedena jen pro dokreslení celkového pohledu na hodnoceného. Působení systémových archetypů: V životním příběhu stejně tak nebyl nalezen žádný z výrazně působících systémových archetypů. Souhrnná charakteristika účastníka 114 : Obr.78 Souhrnné aspekty účastníka M/59/3.D 1 +
2 --
3 +
4 +
5 +
6 --
7
8
-
+
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
++
++
++
+
-
+
++
+
++
--
-
+
+
+
+
++
Zdánlivě naplňuje všechny tři aspekty úspěchu, uvedené v teoretické části této práce. Sám se prohlašuje za úspěšného a vnitřně spokojeného. Svého nástupce spatřuje v synovi, kterému pomohl k dosažení pozice ředitele významné strojírenské firmy. Otázkou pouze zůstává, jak je tomu ve skutečnosti. Jediné, co lze objektivně účastníkovi přiznat, je schopnost prezentovat promyšlený pozitivní sebeobraz, v jehož podtextu však lze nalézt
řadu protichůdných
informací.
Kód účastníka: M/59/6.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Přednosta neurochirurgické kliniky Základní údaje : Pochází ze 3 sourozenců , kteří vyrůstali ve vícegenerační, dělnické rodině na venkově. Od dětství byl jednostranně vyhraněn. Už jako student gymnázia docházel na brigády do nemocnice, která se stala jeho druhým domovem. Vystudoval brněnskou lékařskou fakultu a atestoval
z chirurgie
a
neurochirurgie.
Ve
svých
48
letech
se
stal
primářem
neurochirurgického oddělení nemocnice. Je spoluautorem vývoje čtyř operačních postupů a tří neurochirurgických nástrojů v oblasti neuroendoskopie. Docenturu získal v 55 letech a stal se přednostou nejmodernější neurochirurgické kliniky u nás. K dosažení nejvyšší vědecké
114
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
212
hodnosti – profesury mu chybí jmenování presidentem republiky, jehož datum očekává každým dnem. První manželství uzavřel ještě v pátém ročníku studia medicíny. Manželství, ze kterého se narodily dvě dcery, vydrželo šest let. Vztahy s dcerami se mu nepodařilo po rozvodu již nikdy navázat. Ve třiceti letech se oženil po druhé. S manželkou, zdravotní sestrou,
mají společně jednoho syna, který vystudoval dějiny středověku na teologické
fakultě v Olomouci, ale podniká v oblasti reklamy.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr.79 Srovnání charakteristiky účastníka M/59/6.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen115 Kód účastníka: M59/6.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Typologie osobnosti účastníka a prostředí, ve kterém po celý život působí je shodná. Liší se pouze v intenzitě hodnocení introverze a diskursivního usuzování, které jsou u účastníka v nižší míře než vyžaduje prostředí.
Působení systémových archetypů:
115
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
213
Obr.80 Systémové archetypy v životě účastníka M/59/6.B
V životním příběhu byl výrazně patrný pouze jediný systémový archetyp „Přesun břemene“, který spočíval v nedosatečné pozornosti účastníka, věnované výběru personálu, kdy obsazení pozic v operačním týmu ponechal na zažitém způsobu výběru dle pravidel nemocnice. To způsobilo
několik
neúspěšně zvládnutých operací, na které se on sám dlouhodobě
připravoval. Křivka úspěchu: Metoda byla účastníkem odmítnuta jako irelevantní. Souhrnná charakteristika účastníka 116 : Obr.81 Souhrnné aspekty účastníka M/59/6.B 1 -
2 ++
3 +
4 ++
5 +
6 ++
7 +
8
9
++
++
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
-
+
--
++
+
-
-
--
++
+
-
-
0
+
-
Obklopující prostředí je úspěchu účastníka příznivě nakloněno po celou dobu a přineslo mu řadu příležitostí, na které dokázal správně zareagovat a využít je ve svém životě. Nenaplnění životního poslání může mít příčinu v nevyvážených motivech, které ho neustále ženou
116
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
214
k uskutečňování svých snů a představ v podobě nejnáročnějších operací. Tím mu nezbývá čas ani dostatek energie
na výběr a
systematickou přípravu
nástupce, který by později
pokračoval v jeho započatém díle. Dle názoru účastníka, tento čas ještě nenastal. (Délka rozhovoru 90 minut)
Kód účastníka: M/58/3.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Ředitel krajského úřadu vyšetřování Základní údaje : Pochází z malého městečka, kde vyrůstal společně se svoji sestrou, v rodině zámečníka a prodavačky. Sestra skončila jako uklízečka, přestože se vyučila v oboru, na který si nevzpomíná. Na střední lesnickou školu, která byla jeho touhou, nebyl přijat a tak se vyučil dřevorubcem. Maturitu si dodělával na
střední zemědělské škole. Ihned nastoupil
z ekonomických důvodů do služeb Policie (tehdy do Sboru národní bezpečnosti) . Také se tím vyhnul základní vojenské službě, kterou by musel 2 roky absolvovat. Postup u policie dosahoval automaticky výsluhou let a tím, že bez problémů absolvoval Právnickou fakultu v Brně na MU.
Nyní má hodnost
plukovníka a řeší nejsložitější
případy z oblasti
hospodářské i obecné kriminality. Ve dvaceti letech se oženil s kamarádkou, se kterou vyrůstal na jedné ulici. Jejich manželství, ze kterého se narodily dvě děti, trvá dodnes. Syn vystudoval také Právnickou fakultu a je státním zástupcem na Městském státním zastupitelství. Dcera je vyučena prodavačkou a dále o ni odmítá mluvit.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Z následujícího obrázku vyplývá výrazná disproporce mezi osobností účastníka a prostředím. Týká se především vysoké míry intuice a diskursivního usuzování, což by zdánlivě nemělo být v prostředí Policie na překážku. Spojené s nižší mírou introverze však může být zdrojem především vnitřní nespokojenosti účastníka, neboť na jedné straně tuší své možné příležitosti, ale na základě vlastního úsudku se těchto příležitostí předem vzdává.
215
Obr. 82 Srovnání charakteristiky účastníka M/58/3.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen117 Kód účastníka: M/58/3.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: Nalezení tří systémových archetypů v životě účastníka lze příst jeho dvěma dominujícím motivům. Po celou dobu toužil po uznání a bohatství, ale současně po zajištění životní jistoty. Proto místo, aby činil kroky pro dosažení kariérního růstu , který by mu přinesl větší finanční možnosti , věnoval se raději ve volném čase filatelii na téměř profesionální úrovni (Archetyp „Přesun břemene“). Do známek ukládal své volné finanční zdroje, což naráželo na nespokojenost především manželky, která ho nutila do dalšího kariérního růstu. Vzhledem k tomu, že od dětství toužil po klidu a samotě, rozvíjel svoji kariéru především v odborné rovině. Narazil však na archetyp „Meze růstu“, když jako vyšetřovatel dosáhl nejvyššího odborného uznání u svých kolegů, ale další zvažovaný postup v kariérním růstu mu znemožnil nový zákon o Policii, který zrušením úřadů vyšetřování výrazně snížil jeho další šance. Proto se k posílení své životní jistoty dopustil dalšího systémového archetypu – „Zásah, který se nevyplácí“. Přestože mohl být sám nominován na místo ředitele Úřadu vyšetřování,
117
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
216
doporučil na tuto pozici svého přítele, od kterého očekával, že ho jmenuje svým náměstkem. Tím by dosáhl jak kariérního růstu, tak by byl méně ohrožen ve své životní jistotě, než kdyby se stal sám ředitelem. Přítel na pozici ředitele, kterou získal především přímluvou a zásluhou účastníka,
však jeho očekávání nenaplnil a svým náměstkem ho nejmenoval. Tímto
archetypem své životní jistoty ještě více ohrozil, což vedlo rovněž k poklesu celkové životní spokojenosti. Obr. 83 Systémové archetypy v životě účastníka M/58/3.B
Křivka úspěchu: Vyjádření míry úspěšnosti přesně kopíruje kariérní růst na principu zásluhovosti a odsloužených let u Policie. Ten však nekoresponduje s mírou spokojenosti, která výrazně poklesla v souvislosti s revolučním obdobím roku 1989, kdy účastník řešil velké vnitřní dilema, zda využít příležitostí ke zbohatnutí, po kterém celý život toužil a nepřijít při tom o životní jistoty, na které po celý život spoléhal. Setrvání v řadách Policie a nevyužití nabízených příležitostí lze označit za trvalý zdroj vnitřní nespokojenosti účastníka, jehož působení se s přibývajícími léty stupňuje.
217
Obr. 84 Křivka úspěchu účastníka M/58/3.B 118
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
20.03.2007
kód účastníka : M/58/3.B
Úspěch
Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 119 : Obr. 85 : Souhrnné aspekty účastníka M/58/3.B 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
--
-
+
+
-
-
-
-
--
-
+
-
-
-
+
-
+
+
+
-
+
+
-
-
Všechny hodnocené aspekty, jako by se proti hodnocenému účastníkovi spikly tak, aby ve svém životě nemohl úspěchu dosáhnout. Přestože má nástupce ve svém synovi, necítí se vnitřně spokojený a proto jeho životní poslání nebylo naplněno. Vzhledem k podrobné analýze životního příběhu nelze očekávat, že by se tyto závěry mohly v čase jakkoliv změnit. (Délka rozhovoru 80 minut)
Kód účastníka: M/57/8.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Starosta města - kandidující za KSČM, ředitel nemocnice s 300 zaměstnanci Základní údaje : Jako jedináček, nar. v roce 1950, vyrůstal v harmonickém prostředí středoškolsky vzdělaných rodičů, kteří pracovali jako úředníci. Ještě během studia na lékařské fakultě se ve svých 118
Forma tabulky zkrácena
119
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
218
24 letech oženil a po roce se rozvedl. Se svojí dcerou, která je strojní inženýrkou, udržuje dodnes spíše kamarádský než otcovský vztah. Obě atestace dosáhl v oblasti chirurgické onkologie. Třetí atestaci získal v managementu, resp. organizačním řízení zdravotnických zařízení. V druhém manželství, uzavřeném po dvou letech od rozvodu, má dvě děti. Obě dosáhly vysokoškolského vzdělání. Své členství v KSČ, které trvalo více než 10 let ukončil v porevoluční době roku 1989, kdy vykonával funkci ředitele nemocnice. Přesto byl
KSČM nominován jako kandidát na
poslance v parlamentních volbách roku 2002. Poslanecký mandát mu unikl o pouhých 200 hlasů, proto dostal příležitost v komunální politice a byl zvolen starostou města střední velikosti, jehož městský úřad má 120 zaměstnanců. Ve volbách v roce 2006 své drtivé vítězství na kandidátce KSČM zopakoval, přestože se i po opakovaných nabídkách do řad této politické strany nevrátil.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr.86 Srovnání charakteristiky účastníka M/57/8.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen120
Kód účastníka: M/57/8.B N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2
120
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
219
F3
To, co je odlišné v osobnosti účastníka a typologii prostředí komunální politiky je především absence osobního přístupu a přemíra racionálního zpracování informací a rozhodování, což potvrzuje i následující obrázek . Působení systémových archetypů: Obr.87 Systémové archetypy v životě účastníka M/57/8.B
Boj o pozici v komunálních volbách s protikandidátem ODS postavil na ryze pragmatickém a racionálním uvažování. Místo hájení volebního programu KSČM, za kterou kandidoval využil systémového archetypu „Úspěch úspěšným“, neboť svoji volební kampaň postavil na tom, že byl uznávanou lékařskou kapacitou a pocházel z rodiny, která se těšila pověsti společenské elity v daném regionu. Hodně při tom spoléhal na komunistickou tradici volebního regionu a proto se nezdráhal opírat ve volební kampani i o ideály svého otce,
220
přesvědčeného komunisty, které po revoluci, pro udržení si pozice ředitele nemocnice bez velkých vnitřních problémů odložil spolu se stranickou legitimací KSČ. Křivka úspěchu: Obr.88 Křivka úspěchu účastníka M/57/8.B
KŘIVKA ÚSPĚCHU
121
07.04.2007
datum :
kód účastníka : M/57/8.B
Úspěch
Spokojenost
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Z křivky úspěchu je patrné, jak moc spojuje účastník pocit spokojenosti s vývojem své kariéry, která se pro něho stává nepostradatelným indikátorem dosaženého uznání. Jde pravděpodobně ve stopách svých rodinných tradic,
podle nichž
člověk bez funkce
neznamená nic. Jeho touha a politické ambice směřují mnohem výše, neboť jak správně pochopil,
politika je nejsnazší cesta k naplnění vlastních ambicí. Zda a za koho bude
v politice působit je pro něj druhořadým problémem. Souhrnná charakteristika účastníka 122 : Obr. 89 Souhrnné aspekty účastníka M/57/8.B 1 ++
2
3
-
-
4 --
5 0
6
7
++
+
8 +
9 +
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
-
+
--
+
0
+
0
++
++
-
+
--
0
+
-
Absenci správných primárních představ o úspěchu nedokázalo nahradit ani příznivé obklopující prostředí, pokud jsou navíc motivy účastníka nevyrovnané a jednostranně orientované. Nezájem o pojem nástupce nasvědčuje tomu, že své životní poslání nenaplní ani
121
Forma tabulky zkrácena
122
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
221
v dalších letech.
Pokud dosáhne svého snu v podobě uchycení se ve vysoké politice, bude se
pravděpodobně cítit ještě více spokojený, uznávaný v regionu , ale stále mu bude chybět to důležité, tj. osobní a lidský přístup ke skutečnému zhodnocení způsobu, jakým svým cílů dosáhl. (Délka rozhovoru 60 minut)
Kód účastníka: F/53/2.B Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Majitelka a ředitelka soukromé školy personalistiky MAXMAN Základní údaje : Vyrůstala do 8 let jako jedináček v rodině, v níž otec byl dlouhodobě nemocný a později zemřel na rakovinu. Dominantní roli zastávala matka, která pracovala a sama rodinu zabezpečovala. Narozením dvou sester – dvojčat skončilo její dětství, protože po návratu ze školy o ně byla nucena každodenně pečovat, což se výrazně projevilo i na jejím prospěchu. Provdala se ve věku 18 let hned za první známost proto, aby se zbavila zátěže a péče o rodinu. Manželství se pro dlouhotrvající bezdětnost rozpadlo po 28 letech. Studium střední zemědělské školy si zvolila pro svoji zálibu v přírodě, hlavně v botanice, ke které se však ve své následné praxi nikdy nedostala. Později, při zaměstnání na kádrovém odboru, vystudovala Filozofickou fakultu v Praze, obor andragogika. Dlouhotrvající pracovní problémy se nejvíce vyhrotily v porevolučním období devadesátých let. Vyřešila je tím, že v roce 1991 založila spolu s dalším kolegou střední odbornou školu personalistiky MAXMAN (maximum pro člověka) , která se úspěšně rozběhla a fungovala do roku 1997. Škola s velmi dobrou pověstí zanikla novelou zákona o vysokých školách. Licenci na provozování Vysoké školy personalistiky získala až v lednu 2003, po 3 zamítnutých žádostech. V březnu 2003 onemocněla agresivním typem rakoviny a prodělala veškerou dostupnou léčbu – operaci, chemoterapii i ozařování. V dubnu 2003 se znovu provdala za svého kolegu, se kterým i nadále úspěšně podniká. Vlastního dítěte se nikdy nedočkala.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr.90 Srovnání charakteristiky účastníka F/53/2.B a prostředí, ve kterém byl hodnocen123 Kód účastníka: F/53/2B
123
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
222
N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Podnikatelské prostředí, ve kterém byla účastnice hodnocena, vyžaduje zapojení intuice do přijímání informací, umožňující větší pohled do budoucna, poskytující celkový obraz a další možnosti. Díky smyslovému vnímání účastníka dosáhla svého snu o vybudování personalistické školy, pouze však krátkodobě.
Působení systémových archetypů: Obr.91 Systémové archetypy v životě účastníka F/53/2.B
223
Společné podnikání s kolegou na projektu privátní školy skončilo systémovým archetypem „Rozpad spolupráce“ a to především díky dalším aktivitám kolegy na jiných projektech, které vyžadovaly přesun získaných dotací pro školu do jiných subjektů. Boj o dotace skončil tak, že školu se podařilo zachránit jen dočasně, navíc se příslušné ministerstvo
mnohem více
zaměřilo na další požadavky obou účastníků, což v konečném důsledku znamenalo získání nové licence na provozování vysoké školy až za 6 let. Narazila však na „Meze růstu“, spočívající ve výrazném zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval náročnou a intenzivní léčbu. Vlastní omezení bylo navíc zvenčí podpořeno zvýšenými byrokratickými nároky na provoz školy. S tímto archetypem se vypořádala prostřednictvím dalšího systémového archetypu „Snížení laťky“, protože od svého záměru stát se uznávanou podnikatelkou ve školství upustila, uzavřela nové manželství se svým kolegou, se kterým se pustila do podnikání v oblasti pořádání vzdělávacích a školících kursů, získanou licenci na VŠ zastavila a stala se pomocnou sílou ve své malé firmě.
224
Křivka úspěchu: Obr. 92 : Křivka úspěchu účastníka F/53/2.B124
KŘIVKA ÚSPĚCHU
26.03.2007
datum :
kód účastníka : F/53/2.B
Spokojenost
Úspěch
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Křivka úspěchu vypovídá o velmi optimistickém přístupu účastnice k životu, což je dáno především jejím Dionýsovským temperamentem. Svým optimismem dokázala překonat nástrahy, před které ji agresivní forma rakoviny postavila. Souhrnná charakteristika účastníka 125 : Obr. 93 Souhrnné aspekty účastníka F/53/2.B 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
-
-
-
+
-
-
+
+
+
++
--
+
+
++
+
-
+
+
+
++
-
0
+
-
Primární představy o úspěchu nejprve postrádala, což způsobilo počáteční zbrzdění její kariéry. Extrémní důraz na to, být v životě spokojená a naplnit svou mateřskou roli, se stalo dalším retardérem jejího snu , pro jehož splnění udělala mnoho. Největší oporu získala ve svých pozitivních vlastnostech, díky nimž se dokázala s překážkami vyrovnat tak, aby cena za dosažení úspěchu nebyla příliš vysoká.
Kód účastníka: M/53/5.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : 124
Forma tabulky zkrácena
125
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
225
Režisér divadla, majitel a ředitel agentury o počtu 40 zaměstnanců Základní údaje : Vyrůstal jako jediný syn svobodné matky, narozen v roce 1954. Vedle své práce na pečovatelské službě vystudovala matka obor divadelní režie, které se však věnovala jen na úrovni ochotnického divadla. Svého otce nikdy nepoznal a nemá o něm žádné zprávy. Vystudoval střední průmyslovou školu filmovou a po té JAMU, obor divadelní režie. Oženil se ve věku 23 let s partnerkou, se kterou žil od studentských let. Narodily se jim dvě děti, dcera působí jako vysokoškolská učitelka na ESF MU a přednáší marketing. Syn, přestože trpí metabolickou a duševní poruchou, získal středoškolské vzdělání. Šest let s rodinou nežije, navázal nový vztah s přítelkyní ve věku své dcery. O rozvodu kvůli postižení syna zatím neuvažuje.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Extrémně intuitivní přístup účastníka je největší odchylkou mezi jeho osobností a typologií uměleckého prostředí, kam se stále řadí, stejně jako zpracování informací
neosobním,
racionálním způsobem bez toho, aniž by do zpracování zapojil osobní a hodnotící přístup. Pouze pod vlivem stresu se jeho osobnost stává tvořivou a empatickou, zaměřenou na vnímání detailů, tak jak to umělecké prostředí, které nikdy neopustil , skutečně vyžaduje.
Obr. 94 Srovnání charakteristiky účastníka M/53/5.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen126 Kód účastníka: M/53/5.A N 3
N
126
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
226
2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: V tomto životním příběhu lze nalézt nejvíce spojených systémových archetypů, vyplývajících právě z rozdílné typologie prostředí, ve kterém v průběhu života působil. V soupeření o vedení divadla se svým kolegou se projevil archetyp „Úspěch úspěšným“, neboť okolnosti byly od samého začátku více nakloněny kolegovi, kterého stále jen doháněl. Jeho odchod z divadla ze dne na den zle považovat za předčasný, protože díky netrpělivosti, s jakou čekal na skutečné uznání zapůsobil systémový archetyp “Vyvažující proces s prodlevou“. V reklamní agentuře, kterou po svém odchodu z divadla založil, se stále více začal spoléhat na externí poradce, místo toho, aby se věnoval systematickému doplnění manažerských znalostí a zkušeností. Tím naplnil systémový archetyp „Přesun břemene“. Díky nedostatku manažerských zkušeností narazil na své „Meze růstu“ ve chvíli, kdy se rozhodl diverzifikovat podnikatelskou strategii a společně se svým podřízeným investoval do společného projektu výstavby nového hotelu. Předem dohodnuté podmínky rovnosti účastníků na tomto projektu postupně začal porušovat, což skončilo systémovým archetypem „Rozpad spolupráce“. Z projektu nakonec zcela odešel a ztrátu z tohoto projektu nese dodnes. V osobní rovině se dopustil systémového archetypu „Zásahy, které se nevyplácí“, když nespokojenost v osobním životě řešil navázáním vztahu s mladou přítelkyní, která na něho postupem času vznášela mnohem větší nároky než manželka. Tím dosáhl toho, že se od něj 227
odklonily vlastní děti a navíc mu pokleslo finanční zajištění a životní komfort, na který byl v původní rodině zvyklý. Obr. 95 Systémové archetypy v životě účastníka M/53/5.A
Křivka úspěchu: Život jako „na houpačce“, tak znázornil svoji Křivku úspěchu po dlouhé době vysvětlování nároků a požadavků, které zpočátku nechápal, což svědčí o tom, že pojem life-management je pro něj zcela cizí. Žije svým intuitivním způsobem, hnán pouze touhou po naplnění vnějších znaků úspěchů. Pojem spokojenost, jak se opakovaně vyjádřil, nezná a proto ho zcela ztotožnil s pojmem úspěch.
Obr. 96 Křivka úspěchu účastníka M/53/5.A 127
127
Forma tabulky zkrácena
228
KŘIVKA ÚSPĚCHU
15.05.2007
datum :
kód účastníka : M/53/5.A
Spokojenost
Úspěch
věk
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
Souhrnná charakteristika účastníka 128 : Obr.97 Souhrnné aspekty účastníka M/53/5.A 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
--
--
+
--
+
-
0
+
++
--
--
0
--
-
-
-
++
++
--
--
-
--
0
--
--
Nevyváženost motivů, absence life-managementu, chybějící kompetence a nedostačující vlastnosti nedokáže trvale nahrazovat svým charismem a kondicí. Jen díky své pracovitosti dokázal využít příležitostí, které se mu v životě naskytly, protože svoji personou dává najevo, že je „hráčem velkého světa“. (Délka rozhovoru 145 minut)
Kód účastníka: M/45/1.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch: Prezident zahraniční výrobní společnosti s 2.000 zaměstnanci Základní údaje: Vyrůstal v prostředí malé vesnice na Vysočině se dvěma sourozenci. Oba rodiče pracovali jako dělníci, otec ve výrobě, matka v zemědělství. Mají pouze základní vzdělání , sourozenci jsou vyučeni v oboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou a také strojní fakultu VUT. Manažerské vzdělání si doplnil studiem MBA, kde získal poznatky z oborů, o které se jako technik dříve příliš nezajímal. V té době již měl za sebou postupnou kariéru v řadě manažerských pozicí, 128
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
229
které absolvoval od té nejnižší – liniové až po tu nejvyšší, kdy stanul v čele TOP managementu jedné z největších a nejvýznamnějších zahraničních firem u nás. Vzhledem ke svému věku ví, že se nejedná o konečnou pozici. Oženil se ve 27 letech a manželství trvá dodnes. Obě dcery se na svá budoucí povolání připravují . Jedna studuje gymnázium , druhá se učí prodavačkou. Ve své další kariéře nemají dosud jasno.
Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr.98 Srovnání charakteristiky účastníka M/45/1.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen129 Kód účastníka: M/45/1.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Shoda
typologie
prostředí
s typologií osobnosti je v tomto případě nejmenší ze všech účastníků. Shoduje se pouze v míře diskursivního usuzování. Ve všech ostatních charakteristikách se diametrálně liší. Otázkou zůstává, jak tedy mohl účastník dosáhnout takového úspěchu v prostředí, které vyžaduje manažera odlišných kvalit? Odpověď lze nalézt v pozitivně orientovaném Apollónském temperamentu, pro který je charakteristické hledání sebe samého , svého já a svého smyslu života. Respektování rituálů, hledání chyb sám v sobě, poučení z neúspěchu, to
129
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
230
vše mu umožnilo projít cestou zcela řízené kariéry ve firmě, která naštěstí pro účastníka měla kariérní systém velmi podrobně rozpracován. Nenarazil na žádnou překážku ve svém kariérním růstu a to aniž by pro to cokoliv mimořádného udělal. Jen se plně ztotožnil se záměry a vizí vlastníků a vše se díky plně respektovanému a pečlivě zpracovanému life-managementu postupně realizovalo. Loajalita k jediné firmě, ve které po celý svůj život působí a která jen měnila svoji podobu a majitele, mu přinesla jasné výhody . Působení systémových archetypů Obr. 99 Systémové archetypy v životě účastníka M/45/1.A
Na prahu středního věku se setkal se dvěma systémovými archetypy ve svém životě. Nejprve narazil na „Meze růstu“ tím, že i když zvládl multikulturní management, odmítl nabídku vlastníků odejít na další prestižní místo mimo ČR . Jeho přílišná fixace na rodinu, její rituály, rodinný dům, který si dle svých snů rodina zbudovala, mu jasně stanovila vnitřní měřítka hodnot, podle nichž se zachoval. V důsledku to znamenalo , že při změně záměrů vlastníků rozprodat firmu různým zájemcům, přijal nabídku na pozici generálního ředitele v jedné části z rozprodané firmy . Nyní stojí v čele neznámé zahraniční společnosti, ve které se nejprve snažil zlepšit její postavení a image v rámci ČR, ale narazil na omezený rozsah její podnikatelské činnosti. Tím se dokázal odklonit od svého původního life-managementu a působením systémového archetypu „Snížení laťky“ ho upravil dle potřeb, čím se smířil s méně významnou pozicí.
231
Křivka úspěchu: Křivka úspěchu zcela vyjadřuje míru spokojenosti a úspěšnosti v závislosti na kariérním růstu účastníka. Zcela odpovídá kontextu klíčových událostí, vyprávěných v životním příběhu. Obr. 100 Křivka úspěchu účastníka M/45/1.A 130
KŘIVKA ÚSPĚCHU
10.04.2007
datum :
kód účastníka : M/45/1.A
Úspěch
Spokojenost
věk
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
Souhrnná charakteristika účastníka 131 : Obr.101 Souhrnné aspekty účastníka M/45/1.A 1
2
3
-
-
-
4
5
6
+
+
+
7 0
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
++
++
+
++
++
--
++
++
+
++
0
++
++
0
0
+
0
Díky vyrovnaným motivům a osobnostním vlastnostem si dokázal vytvořit vlastní lifemanagement, i když primární představy o úspěchu postrádal. To mu umožnilo správně využít všech příležitostí, které se mu v životě naskytly, podle svých představ a svého měřítka hodnot. (Délka rozhovoru 90 minut)
Kód účastníka: M/37/3.A Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Zástupce předsedy krajského soudu, 280 zaměstnanců Základní údaje: Jeho dětství bylo poznamenáno životem na malé vesnici, prožité v harmonické rodině společně se starší sestrou. Otec –středoškolák pracoval často v zahraničí, maminka byla 130
Forma tabulky zkrácena
131
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
232
v domácnosti. Toužil po studiu medicíny, zajímal se hodně o chemii. Ke studiu právnické fakulty ho donutili rodiče společně se starší sestrou, která ji také v Brně vystudovala . Ve svých 28 letech byl jmenován soudcem a postupně se zviditelňoval tím, že soudil mediálně známé kauzy. V 31 letech se stal místopředsedou krajského soudu, což je srovnatelný statut s výkonným manažerem organizace. Řídí šest organizačních jednotek soudu, v nichž je zaměstnáno 40 soudců a 200 zaměstnanců v administrativě. Sní o další kariéře. Po šestiletém nevydařeném vztahu se oženil s novou partnerkou, se kterou podnikají veškeré kroky, aby se jim narodil vysněný potomek, včetně případné přípravy na adopci . Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr.102 Srovnání charakteristiky účastníka M/37/3.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen132 Kód účastníka: M/37/3.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
V konfrontaci s typologií prostředí justice vykazuje osobnost účastníka vyšší míru extroverze, i absenci racionálního zpracování informací, bez vkládání osobního a hodnotícího přístupu, která je pro něj charakteristická. Tím získal na jedné straně popularitu svým otevřeným vystupováním před médii ve sledovaných kauzách, ale současně to může být také jednou 132
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
233
z příčin jeho vnitřní nespokojenosti se sebou samým, protože se svým přístupem prostředí justice výrazně vymyká a musí to zakrývat svoji personou. Působení systémových archetypů: Obr. 103 Systémový archetyp v životě účastníka M/37/3.A
Přetrvávající nespokojenost v důsledku komplexů z dětství vyřešil tím, že přijal nabízenou pozici místopředsedy krajského soudu, i když na to nebyl dostatečně připraven. Tím získal sice mnohem větší sebedůvěru, zažíval i pocit satisfakce vůči kolegům, které předstihl, ale po čase se tato funkce stala „pastí“ jeho odborného rozvoje. V jeho životě se tak projevil systémový archetyp „Zásahy, které se nevyplácí“ se všemi jeho důsledky. Křivka úspěchu: Z křivky úspěchu vyplývá, že komplexy, kterými trpěl dětství se přijetím náročné a prestižní funkce stejně nepodařilo odstranit. Křivka odpovídá verbální výpovědi a popisu klíčových událostí v životním příběhu. (Délka rozhovoru 90 minut)
Obr.104 Křivka úspěchu účastníka M/37/3.A
KŘIVKA ÚSPĚCHU
datum :
23.03.2007
234
kód účastníka : M/37/3.A
Úspěch Spokojenost
věk
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
Souhrnná charakteristika účastníka 133 : Obr.105 Souhrnné aspekty účastníka M/37/3.A 1 +
2
3
-
-
4 +
5 +
6 -
7 +
8
9
++
++
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
-
--
-
+
-
0
-
0
+
++
++
++
0
0
-
0
Kód účastníka: M/30/7.A Nejvyšší dosažený úspěch : Mistr světa v taiboxu a WKA, ředitel reklamní agentury s 30-ti zaměstnanci Základní údaje : Je jediným synem vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Otec je psychiatrem, matka psycholožkou v psychiatrické léčebně, v níž prožil své rané dětství a odnaučil se strachu z čehokoliv nebezpečného. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou a pokračoval i studiem na vysoké škole. Po prvním ročníku studium na VŠ opustil, protože ho chemie přestala zajímat. Působil jako redaktor v novinách do té doby, než ho naplno oslovil svět reklamy. Postupně se stal spolumajitelem a statutárním zástupcem firmy. Vrcholový sport,
133
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
235
vyžadující soustředění, ovládání emocí a překonávání bolesti, dělá na poloprofesionální úrovni. Je svobodný, bezdětný, s dlouhodobým partnerským vztahem. Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Introverze a diskursivní usuzování
je v protikladu s typologií sportovního prostředí, ve
kterém byl účastník hodnocen. Tuto disproporci kompenzuje potřebou mírou intuice, díky níž informace získává a vyžadovanou míru citu, prostřednictvím kterého informace zpracovává. Tyto dvě charakteristiky hrají pro dosažení úspěchu v oblasti bojových sportů dominantní roli, proto právě v nich dosáhl světového uznání, i když prošel i jinými sporty . Obr. 106 Srovnání charakteristiky účastníka M/30/7.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen134 Kód účastníka: M/30/7.A N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Působení systémových archetypů: V životním příběhu nebyly žádné systémové archetypy nalezeny.
Křivka úspěchu: Obr. 107 Křivka úspěchu účastníka M/30/7.A
134
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
236
KŘIVKA ÚSPĚCHU
02.04.2007
datum :
kód účastníka : M/30/7.A
Úspěch
Spokojenost
věk
20
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
Disproporce mezi mírou spokojenosti a mírou úspěšnosti je dána vlastním měřítkem hodnot účastníka, který k úspěchu i neúspěchu přistupuje jako k součásti lidského života a podle toho také situaci hodnotí. Jeho cílem je dosáhnout v souladu s filosofií, kterou vyznává, především vnitřní spokojenosti. (Délka rozhovoru 50 minut) Souhrnná charakteristika účastníka 135 : Obr. 108 Souhrnné aspekty účastníka M/30/7.A 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
+
+
++
++
+
++
0
+
++
+
++
+
++
-
++
+
++
++
0
+
+
0
0
++
0
Kód účastníka: M/25/1.C Nejvyšší dosažený profesní úspěch : Obchodní ředitel , právní konspicient proslulé mezinárodní advokátní kanceláře Základní údaje : Výchovné zázemí rodiny bylo velmi harmonické. Otec, středoškolák, je ředitelem slévárny, matka vystudovala konzervatoř a je učitelkou hudby. Má tři starší sourozence, kteří všichni vystudovali vysokou školu. Od dětství byl veden ke studiu jazyků na výběrové jazykové škole. Hovoří plynně anglicky, německy, italsky, španělsky, francouzsky již od základní
135
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí ; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
237
školy. Nyní se učí ruštinu. Během studia na gymnáziu absolvoval 3. ročník na stipendijním pobytu v USA. Po maturitě byl přijat ke studiu politologie na universitě ve státě Tenessy, které z osobních důvodů po půlroce studia v USA přerušil. Poté pokračoval na FSS MU, kde vystudoval politologii a mezinárodní vztahy, započal studium Právnické fakulty v Brně a nastoupil do zaměstnání na pozici account managera. Během tří let dosáhl pozice obchodního ředitele při současném studiu dvou vysokých škol. Z pozice obchodního ředitele odešel zcela v souladu se svým plánem. Po dokončení magisterského studia práv ve svých 24 letech nastoupil do renomované advokátní kanceláře, zabývající se ochranou průmyslových práv a hospodářskými soutěžemi.
Již po půlroce na
pozici konspicienta mu bylo ze strany majitelů advokátní kanceláře nabídnuto partnerství. Je svobodný a žije ve volném partnerském svazku s přítelkyní, vicemiss ČR . Konfrontace charakteristiky účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém byl hodnocen: Obr. 109 Srovnání charakteristiky účastníka M/25/1.C a prostředí, ve kterém byl hodnocen136 Kód účastníka: M/25/1.C N 3
N 2
N 1
S3 S2 S1 E3
E2
E1
I3
I2
I1
P1
P2
P3
J1
J2
J3
T1 T2 T3 F1 F2 F3
Výrazné rozdíly mezi typologií prostředí a typologií účastníka jsou patrné na první pohled.
136
Modře vyznačená oblast v obrázku definuje charakteristiku prostředí, červeně orámovaná oblast vymezuje charakteristiku osobnosti účastníka. Čím je rozdíl mezi jednotlivými oblastmi menší, tím větší shoda nastala mezi prostředím, ve kterém byl účastník hodnocen a charakteristikou jeho osobnosti.
238
Přílišná extroverze, extrémní diskursivní usuzování a racionální zpracování informací může hrát v prostředí, ve kterém v současné době působí, roli retardérů jeho úspěchů. Chování, které se mu dosud vyplácelo v podnikatelské činnost, může se změnou pozice do jiné oblasti posléze působit jako retardér jeho úspěchu. Na ten není dosud ve svém mládí připraven, ale předpokládá, že pokud nastane, pak ho zase racionálním způsobem zvládne. Působení systémových archetypů: Žádný ze systémových archetypů nebyl v životním příběhu nalezen. Křivka úspěchu: Svoji spokojenost s novým vztahem se snažil demonstrovat maximální spokojeností, které dosáhl v posledním roce. Jeho Křivka úspěchu dokladuje jeho zcela exaktně zformulovaný life-management nikoliv samotným účastníkem, ale jeho otcem, který on však plně akceptuje. Obr. 110 Křivka úspěchu účastníka M/25/1.C
KŘIVKA ÚSPĚCHU
14.04.2007
datum :
kód účastníka : M/25/1.C
Spokojenost
Úspěch
věk
20
22
24
26
28
Souhrnná charakteristika účastníka
137
30
32
34
36
38
40
42
44
46
:
Obr.111 Souhrnné aspekty účastníka M/25/1.C 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
++
-
+
+
++
++
++
++
++
++
++
+
++
-
+
+
++
++
-
++
++
0
0
++
0
Na základě souhrnných výsledků lze předpokládat, že svůj život drží pevně v rukách a úspěch je cíl, který se stal jeho životní prioritou. Ten je připraven vyměnit za jakoukoliv vnitřní spokojenost a obětovat mu, jak sám pravil, cokoliv.
137
Legenda : 1. Vliv osoby; 2. Životní vzor; 3. Životní filosofie; 4. Touha/přání; 5. Sdílené vzorce jednání; 6. Vliv obklopujícího prostředí; 7. Role autority v prostředí nebo oboru; 8. Množství příležitostí , které jedince v životě potkaly; 9. Úspěšnost příležitostí , vyplývající ze schopnosti odhadnout pravděpodobnost; 10. Bohatství ; 11. Uznání ; 12. Spokojenost; 13. Seberealizace; 14. Porovnání typologie osobnosti dle MBTI s typologií oboru , ve kterém byl hodnocen; 15. Vlastnosti získané sebepopisem; 16. Posouzení kompetencí ; 17. Kondice a osobní image ; 18.Vliv persony ; 19. Vliv stínu ; 20. Cena za úspěch; 21. Přístup k life-managementu; 22. Volba nástupce; 23. Přijetí nástupce okolím; 24. Dosažení vnitřní-životní spokojenosti ; 25. Naplnění životního poslání
239
Člověk, který se pokouší něčeho dosáhnout a neuspěje, je mnohem lepší než ten, který se o nic nesnaží a uspěje. Loyd Jones
9 Souhrn hlavních zjištění Množství získaných a analyzovaných dat výzkumu bylo vedeno snahou nalézt odpověď na výzkumný problém: „Proč je úspěch nezaručeným fenoménem lidského života?“ V průběhu výzkumu jsem se nejčastěji setkala se zjednodušenými názory účastníků, kterými se snažili přesvědčit mě o tom, že svůj úspěch získali nezávisle na jakýchkoliv cílených záměrech, jakoby se dostavil přirozeně, sám od sebe, především proto, že si to svým chováním a přístupem ke klíčové události „nějak“ zasloužili. Ještě jednodušší odpovědi jsem získala ve chvílích, kdy jsem se snažila odhalit pozadí jimi označených
neúspěchů. Zde se účastnící odvolávali na vyšší moc, osud, okolí či
prostředí nebo se smířili s tvrzením, že si neúspěch v klíčové životní události zasloužili svým selháním. Otázka „Proč…?“ vyžaduje explanaci – vysvětlení, podložené konkrétními důkazy a závěry. Proto se k této otázce vrátím až v závěru této kapitoly, po zodpovězení výzkumných otázek v sedmi výzkumných oblastech.
9.1 Oblast představ Byla detekována prostřednictvím tří výzkumných otázek – Jaké jsou současné mentální modely manažerského pojetí úspěchu a neúspěchu? Co si manažeři pod pojmem úspěch a neúspěch představují ? Jak se liší představy z hlediska věkových kategorií a oboru činností, ve kterém manažer působí ? Souhrnný přehled názorů na oblast představ lze nalézt v tabulce 13 Manažerské pojetí úspěchu na str. 134-135. Z její analýzy vyplynuly následující zjištění : 1. Pojem úspěch často splýval účastníkům výzkumu s pojmem spokojenost nebo ho zaměňovali za své cíle, stavy nebo motivy. 2. Žádný z dotázaných účastníků nevnímal pojem úspěch jako naplnění životního poslání s potřebou či nutností, zvolit si svého nástupce a dosáhnout jeho uznání okolím.
240
3. Pokud se nástupce v jejich životním příběhu objevil, brali ho jako klíčovou událost, nebo vynucenou záležitost, nikoliv jako součást svého cíleného snažení o „předání žezla“ v kontextu života. 4.
Model neúspěchu v manažerském pojetí nebyl zjištěn. Definice pojmu neúspěch v pojetí účastníků v sobě skrývá především důsledky z neuspokojivého chování.
5. V pojetí úspěchu i neúspěchu nebyly nalezeny společné významné rozdíly mezi účastníky různých věkových kategorií ani oborů či oblastí činností, ve které manažer působí. Závěr : Z analýzy představ o manažerském úspěchu a neúspěchu lze konstatovat, že tato pojetí mají různé podoby, které však svým rozsahem neodpovídají komplexitě původně vytvořenému mentálnímu modelu v kontextu této práce .
9.2 Zdroje Výzkumné otázky v této oblasti byly formulovány následovně - Čím lze dosáhnout úspěchu? O jaké zdroje se při dosahování úspěchu opíráme? Odpovědi, týkající se zdrojů úspěchu jsou v souhrnné formě uvedeny v tabulkách č.12 Primární představy, č. 14 Zdroje a retardéry, č.15 Zdroje úspěchu z etapy dětství a mládí, č. 16 Charakteristika osobnosti, č. 20 Projevy persony a stínu. Záměrně se vyhýbám jakkoliv zjištěné údaje kvantifikovat, neboť vzhledem k velikosti výzkumného vzorku považuji tuto interpretaci za irelevantní. Pouze v ojedinělých případech, které považuji za důležité, jsou některá zjištění vyjádřena v kvantitativní podobě. Rekapitulace zjištění : 1. Prvním zdrojem úspěchu je vyváženost motivů individua, které musí být obklopujícím prostředím respektovány a na obklopující prostředí musí tyto motivy flexibilně reagovat. 2. Druhým zdrojem úspěchu jsou potřebné vlastnosti a typologie osobnosti, které musí být v souladu s charakteristikou obklopujícího prostředí 3. Primární představy o úspěchu, které si vytváří jedinec v období dětství a dospívání musí být v souladu s morálně akceptovanými (pozitivními) vzorci jednání v obklopujícím prostředí. Pak se stávají dalším, i když méně významným zdrojem úspěchu. V opačném případě působí tyto představy jako významné retardéry úspěchu jedince.
241
4. Školní prospěch je indikátorem spíše motivů v oblasti prestiže a uznání než skutečným zdrojem úspěchu v životě jedince. 5. Záliby v podobě četby umožňují jedincům vlastní stanovení cílů v různých oblastech a širším rozsahu. 6. Dosažení úspěchu není bezprostředně závislé na kondici a osobním image člověka. Tyto faktory působí na úspěch pouze podpůrně. 7. Důležitým faktorem pro dosažení úspěchu je aktivní přístup k řízení vlastního života, tj. life-management, prostřednictvím
kterého dosahuje jedinec rozvoj potřebných
kompetencí v dané pozici a systémově ovládá své vlastní motivy. 8. Označené vlastnosti jako zdroj úspěchu , které byly podrobně rozpracovány v kapitole 2.4 byly v životních příbězích nalezeny a je možno je označit za jeden ze zdrojů úspěchu. Lze je rozšířit i o další vlastnosti, které z výzkumu vyplynuly. Jedná se zejména o pracovitost, samostatnost, odpovědnost, cílevědomost, nadšení, smysl pro humor, přátelskost, statečnost a spravedlnost (férovost), které byly nejčastěji účastníky označeny jako zdroje, o které se při dosahování úspěchu opírají 9. Výzkumem nebyl prokázán vliv temperamentu na dosažení úspěchu. temperamentu jsou ve výzkumném
Z hlediska
souboru zastoupeny zcela rovnoměrně
Dionýsovský, Prometheovský a Epimetheovský temperament (po 6 účastnících) a Apollonský temperament (4 účastníci). Obdobné rozvrstvení lze nalézt mezi těmi, kteří naplnění životního posláni dosáhli i nedosáhli. 10. Mezi těmi, kteří svého naplnění životního poslání dosáhli jsou 4 introverti a 1 extrovert, 4 jsou diskursivně uvažující a 1 vnímající. 11. Ve všech případech účastníků, kteří dosáhli svého životního poslání sehrála persona pozitivní roli a zapůsobila jako zdroj jejich úspěchů, i když u každého v jiné míře. 12. Role persony jako zdroje úspěchu byla potvrzena u 16 účastníků, v 11 případech lze za zdroj úspěchu považovat to, co bylo označeno jako stín účastníka. Závěr : Všechny uvedené zdroje úspěchu budou zakomponovány do systémového modelu úspěchu.
9.3 Retardéry Otázka , spojená se zjišťováním retardérů úspěchu zněla následovně: Které překážky stojí při dosahování úspěchu v cestě a jaká je jejich podoba ?
242
V souhrnné formě lze informace, týkající retardérů úspěchů nalézt v tabulce 14 Zdroje a retardéry úspěchu, č. 16 Charakteristika osobnosti, č. 18 Systémové archetypy v životních příbězích , č. 20 Projevy persony a stínu. Za výrazné retardéry úspěchu lze na základě provedeného výzkumu považovat : 1. Všechny brzdící faktory prostředí, kterým se člověk neumí nebo nemůže bránit a to přizpůsobením nebo tím, že se jim dokáže adekvátně postavit. 2. Všechny důvody, které jsou zdrojem demotivace člověka a to podle jeho vlastních preferencí tj. chybějící zdroje pro materiální zabezpečení, zdroje uznání, radosti a spokojenosti, absence možnosti realizovat své sny. 3.
Všechny překážky, které se vyskytnout v hodnocení osobnosti jedince ať již s jeho přičiněním
(nedosažené vzdělání či kompetence) či nezávisle na něm (získané
vlastnosti, zdravotní komplikace) 4. Absenci sdílených vzorců chování, vyplývající z primárních představ o úspěchu z etapy dětství a mládí 5. Neschopnost odhadnout pravděpodobnost úspěšnosti příležitostí, na které se jedinec rozhodl reagovat 6. Systémové archetypy, které s mnohem větší intenzitou působí na úspěch jedince, pokud dojde k jejím vzájemným propojením tak, jak je patrno z kap. 8.2 Individuální hodnocení účastníků nebo, které působí v různých životních rovinách jedince. 7. V 7 případech se retardérem úspěchu stala persona účastníka a v 10 případech jejich rozpoznaný stín. 8. Kritické vlastnosti , které byly popsány v kapitole 2.4.2 v různých modifikacích se v životních příbězích prokázaly jako retardéry úspěchu. Navíc byly doplněny o další, z příběhu účastníků vyplývající vlastnosti: neústupnost, tvrdohlavost, lenost, strach, nespolehlivost a nedůslednost, lehkovážnost, povrchnost, bezohlednost, těžkopádnost, přílišná kritičnost. 9. Absence aktivního řízení vlastního života, tj. life-managementu. 10. Neschopnost výběru svého nástupce a to jak z objektivních (např. z nedostatku času či nedostatku vhodných kandidátů), tak subjektivních důvodů (nedostatek vůle) v období věku zralosti. 11. Nedostatek času a pozornosti, věnovaný zapracování nástupce a jeho přijetí okolím po dosažení věku zralosti.
243
Závěr : Retardéry úspěchu nabývají nejčastěji podob neadekvátního chování, postojů, nevyvážených motivů a reakcí individua na vzniklé situace, které pochází z roviny kolektivního i osobního vědomí i nevědomí, tak jak je znázorněn na obr. 6 Hallův topografický model psyché na str. 36. Zjištěné výsledky budou zapracovány do systémového modelu neúspěchu.
9.4 Oběti Souhrnné představení obětí a ceny za úspěch, které museli účastníci ve svém životě zaplatit jsou uvedeny v tabulce 19. Výzkumné otázky, týkající se této oblasti úspěchu jsou následující : Přinášíme oběti za dosažení úspěchu? Jaká je jejich cena? Na jaké oběti za úspěch jsme ve svém životě připraveni? Výsledky zjištění : 1. Všichni účastníci výzkumu byli nuceni přinést svému úspěchu oběti. Liší se nejen počtem těchto obětí, ale i jejich podobou a „cenou“ každé oběti. 2. Minimální počet obětí účastníků výzkumu se rovná dvěma, maximální počet obětí je osm. 3. Cena oběti se pohybuje zpravidla v následujících rovinách : ⇒ pracovní – např. ztráta příležitostí v kariérním či politickém růstu, nenaplnění pracovních vizí ⇒ osobní – např. nenaplnění snů, nezískaní potřebných zkušeností či kompetencí, ztráta svobody , propadnutí alkoholu, ztráta soukromí, závislost na rozhodnutí jiných ⇒ psychologické – např. pocit osamocenosti, strachu, ztráta sebedůvěry, křivdy, stud, pokoření, životní tabu, pod. ⇒ vztahové – např. rozpad manželství, přátelských či kolegiálních vztahů, omezení společenských kontaktů ⇒ fyziologické – např. podlomené zdraví ⇒ rodičovské – např. ztráta dětí, autority u dětí ⇒ materiální- např. omezení zdrojů, nedosažení životního standardu nebo komfortu, ztráta majetku ⇒ prestiže- např. poškození jména, chybějící nástupce
244
4. Připravenost účastníků přinášet svému úspěchu oběti je úměrná tomu, jak příznivé či nepříznivé je prostředí, které je v jejich životě obklopovalo. Čím bylo prostředí pro účastníka příznivější, tím méně byl připraven na oběť. 13 účastníků nebylo na oběť za úspěch připraveno, což vyplynulo až z hlubší analýzy, která souvisela s popisem jednotlivých životních příběhů pro účely publikace.
Závěr: Oběť je nedílnou součástí každého životního úspěchu a lidé s ní musí ve svém životním plánu počítat. Cena oběti je přímo úměrná přízni či nepřízni obklopujícího prostředí a výrazně ji ovlivňuje i samotná osobnost individua v celém svém komplexu.
9.5 Management života Výzkumná otázka, směřující do oblasti managementu života má následující podobu: Řídí svůj život manažeři systémově? Odpověď nelze nalézt v žádné z uvedených tabulek, neboť má charakter pouze implicitní, vyplývající z kontextu jednotlivých životních příběhů. Systémový přístup k řízení života je v této práci nahrazen pojmem life-management. Prezentace zjištění : 1. Prvky life-managementu byly nalezeny v nejstarší skupině účastníků, tj. ve věku celistvosti pouze u těch, kteří byli spjati s kariérou v technických profesích. 2. Účastníci středního věku řídí svůj život systémově pouze tehdy, působí-li v podnikatelské či technické sféře. 3. Účastníci ve věku mládí a středního věku všichni svůj life-management vědomě přiznávají a svůj život podle něho řídí bez ohledu na oblast činnosti, ve které působí . 4. Zcela se systémovému řízení života vyhýbají účastníci, působící ve sféře umění, zdravotnictví a policie. Závěr : Mezi aktivním life-managementem a naplněním životního poslání nebyla zjištěna žádná výrazná souvislost a to zejména s ohledem na širší zastoupení účastníků vyššího věku, na jejichž úspěch působily i jiné faktory, zvláště autorita prostředí . Life-management manažeři mladších věkových kategorií považují za nezbytný nástroj, který pro plánování a řízení svého života aktivně využívají.
245
9.6 Vztahy protipólů Výzkumná otázka, směřující do analýzy různých typů úspěchů a neúspěchů, se kterými se člověk v průběhu setkává má následující podobu : Jak se vzájemně ovlivňují různé podoby individuálních úspěchů a neúspěchů v životě člověka?
Souhrnný přehled úspěchů a neúspěchů je uveden v tabulce č. 17 Dosažené úspěchy a neúspěchy.
Jedná se o číslovaný sumář toho nejdůležitějšího, co z životních příběhů
jednotlivých účastníků vyplynulo. Výsledky zjištění jsou následující: 1. V životních příbězích účastníků se objevovalo značné množství okamžitých /aktuálních a krátkodobých /dílčích úspěchů,
na které si účastníci vzpomínali a
poměrně přesně jejich důsledky do kontextu svého života zapracovali. 2. Obdobné stanovisko zaujímali účastníci i k drobným porážkám a prohrám, které se v jejich životě objevily a o kterých neměli problémy vyprávět. 3. Významné, dlouhodobé klíčové úspěchy, jako výsledek promyšlených či intuitivních záměrů na základě systémového přístupu v životě účastníka byly vyjádřeny spíše v latentní podobě. Počet zjištěných klíčových úspěchů u jednotlivých účastníků se pohybuje od dvou do sedmi. 4. Výčet neúspěchů měl zcela latentní podobu a bylo třeba je z životních příběhů „vydestilovat“, neboť o nich účastníci hovořili pouze v náznacích. Jejich množství v životních příbězích se pohybuje v rozmezí od nuly do sedmi významných neúspěchů. Závěr: Množství drobných aktuálních a krátkodobých úspěchů či neúspěchů
nemá
přímou
souvislost s počtem dosažených dlouhodobých úspěchů nebo neúspěchů, neboť se jedná o různé kategorie zkoumaného fenoménu se zcela odlišným průběhem. Naopak lze nalézt významnou souvislost mezi počtem dlouhodobých úspěchů a neúspěchů, protože jejich rozdíl ovlivňuje celkové výsledky v hodnocení naplnění životního poslání jedince.
9.7 Možnost predikce Poslední výzkumná otázka se dotýká využití systémového modelu jako nástroje predikce úspěchu či neúspěchu v poradenské praxi. Její formulace je následující : Je možno využít
246
model v poradenské praxi jako nástroj k předvídání dosažení úspěchu a vyhnutí se neúspěchu a jakou pravděpodobností? Výsledky zjištění: 1. V současné době není k dispozici podle dostupných údajů žádný z nástrojů, prostřednictvím kterého by bylo možno spolehlivě predikovat úspěch jedince. 2. Vytvořený model není dokonalým nástrojem, lze ho však za nástroj poznání v poradenské praxi jednoznačně považovat, neboť byl vytvořen na základě dlouhodobého studia poznatků o zkoumaném problému.
Navíc je podložen
podrobnou analýzou životních příběhů 22 účastníků různého věku, vzdělání, pohlaví i profesionálního zaměření. Ne všechny získané informace mohou být v této disertační práci uvedeny a to z kapacitních důvodů, proto se zde objevují pouze v agregované podobě, jejíž nejjednodušší formou vyjádření je právě systémový model. 3. Pravděpodobnost, resp. spolehlivost nástroje bude záviset na získaní zkušeností při jeho užívání a jeho trvalém zdokonalováním na základě získávaných poznatků.
Závěr: Vytvořený model úspěchu a neúspěchu jako nástroj vstupuje do poradenské praxe ve své verzi 0. Je to výchozí forma modelu, která bude průběžně aktualizována a rozvíjena. Jen tak může nabýt potřebné spolehlivosti. Zájemců o jeho využití se již dnes hlásí dost , neboť touha po dosažení úspěchu patří mezi potřeby, jenž nemohou být nikdy dostatečně saturovány.
9.8 Odpověď na hlavní výzkumný problém Zjednodušeně lze na základě provedeného výzkumu konstatovat, že úspěch je fenomén, který se v současné úrovni mého poznání skládá z 25 opěrných bodů, z nichž každý může nabývat různých variant, v omezené či zcela neomezené formě. Čistě z matematického hlediska pak úspěch člověka závisí na 25n proměnných, které do modelu úspěchu vstupují. Proč je tedy úspěch nezaručeným fenoménem lidského života? Protože není v současné době znám mechanismus, který by umožnil s lidským úspěchem experimentovat, zkoumat jeho jednotlivé segmenty do potřebných hloubek a pak vyspecifikovat exaktní návod, jak se v kterém ze zkoumaných segmentů nejlépe etablovat. Jako důkaz budiž přijata tabulka č. 21, ze které vyplývá, že mezi 22 účastníky se nenajdou shodné řádky barevných kombinací ve
247
sledovaných 25 bodech. To znamená, že by kvalitativní výzkum úspěchu neměl být ještě dokončen, protože bychom pravděpodobně nacházeli další a další možné kombinace .
Jaké poučení z provedeného výzkumu je možno převzít? 1. Úspěch naplňuje člověka pocitem radosti, štěstí a spokojenosti v různých rovinách jeho života. Čím širší je záběr úspěchu v kontextu lidského života, tím intenzivnější jsou prožitky, které si člověk uvědomuje . 2. Nejhlubším úspěchem se stává naplnění životního poslání, které by mělo být přirozeným završením aktivní lidské činnosti. Čím později se člověk začne naplněním svého životního poslání zabývat, tím méně mu zbývá času si intenzivní pocit úspěchu a svoji životní spokojenost vychutnat. 3. Neúspěch je protipólem úspěchu, pro který platí stejná pravidla jako pro úspěch. Jen čím je neúspěch intenzivnější, tím je denunciace našeho já hlubší. 4. Nenaplnění životního poslání ve všech čtyřech rovinách odsuzuje člověka k pocitům, které doprovázely nejednoho z účastníků tohoto výzkumu – zklamání ze sebe samého a zbytečně prožitého života.
248
Ve vědě není nic jednoduššího než to, co bylo nalezeno včera, ale nic tak těžkého jako to, co bude nalezeno zítra. A.Maurois
10 Systémové modely Popis výsledků provedeného výzkumu prostřednictvím příčinné mapy zpětnovazebních procesů naznačuje podobu systémového modelu úspěchu a neúspěchu. Odráží aktuální moji dosaženou míru poznání o zkoumaném fenoménu a proto jsem je nazvala závěrečnými modely úspěchu a neúspěchu.
138
Skládá se celkem z 15 zpětnovazebních smyček jejichž
názvy vystihují funkci, kterou v modelu zastávají . Obr. 112 Závěrečný model úspěchu 139
138
Pojem závěrečný je chápán v rámci této disertační práce
139
Zvětšený model úspěchu je uveden v příloze 5 této práce
249
Popis závěrečného modelu úspěchu : 1. Výchozím předpokladem k dosažení úspěchu je vliv osoby (1), která v průběhu dětství ovlivňuje naše přání a touhy (2), jejichž prostřednictvím si vytváříme své první mentální modely úspěchu a přijímáme svoji první životní filosofii (3). 2. Díky přijaté životní filosofii (3) si vybíráme osobní vzor (4), jenž může, ale nemusí být totožný s osobou, která nás ovlivnila (1) 3. Prostřednictvím osobního vzoru (4) se ztotožňujeme a posléze sdílíme vzorce chování (5), o kterých se domníváme, že nás dovedou k vnějšímu uznání(15), díky němuž dosáhneme úspěchu (16). ⇒ Smyčky R1 a R2 jsou kladné, protože mají zvyšující efekt pro dosahování úspěchu. V modelu je nazývám jako smyčky primárních představ. 4. Na základě přijaté životní filosofie (3) formujeme své motivy (6), které hrají důležitou roli při výběru obklopujícího prostředí (7) , ve kterém chceme žít a působit . Čím větší pozornost věnujeme volbě obklopujícího prostředí (7) , tím menší vliv má autorita v tomto prostředí působící (8) na naše sdílené vzorce chování (5) . 5. Vhodný výběr obklopujícího prostředí (7) přispívá ke generování příležitostí (7a). ⇒ Vztah mezi motivy a prostředím, resp. autoritou prostředí, vytváří první brzdící smyčku našeho úspěchu označenou jako B3 a nazývanou brzdící smyčka autority prostředí. ⇒ Zesilující smyčku R4 nazývám smyčkou příležitostí. 6. Rozvojem motivů (6) si dotváříme názory na potřeby bohatství (6a) a prestiže (6b), tj. vnější objektivně vnímané znaky úspěchu. Podpůrným zdrojem pro formování a získávání potřeby prestiže se jeví školní a studijní prospěch. 7. Vyváženě s objektivně vnímanými znaky formujeme i své subjektivní potřeby v podobě zdrojů radosti, zábavy a smyslu života (6c) a nacházíme své zdroje frustrace z nesplněných snů (6d). ⇒ Smyčky R5 a R6 lze tedy považovat za zrychlující smyčky pro úspěch, pokud jsou správně vyváženy. Nazývám je smyčkami motivů. 8. Na základě sdílených vzorců chování (5) formujeme své vlastnosti (9), stanovujeme svůj life-management (10), prostřednictvím kterého provádíme cílený rozvoj kompetencí (11). Podpůrně působí na náš life- management záliba v podobě četby.
250
9. Díky aktivnímu life-managementu (10) se zvyšuje i odhad pravděpodobnosti (10a) úspěchu, který je navíc podpořen i generováním příležitostí (7a). 10. Současně s formováním vlastností si dotváříme představy o personě (9a) a rozvíjíme svůj stín (9b). 11. Při rozvoji kompetencí (11) využíváme svoji psychickou i fyzickou kondici a současně posilujeme své osobní image (11a). ⇒ Smyčka R7, která je dána formováním vlastností, stanovením life-managementu a rozvojem kompetencí má pro úspěch zrychlující efekt a společně se smyčkami R8, R10, R11 a brzdnou smyčkou B9 patří do kategorie smyček, nazývaných smyčkami hodnocení jedince. 12. Pokud výše popsané smyčky fungují, dochází k posilování sdílených vzorců chování (5), z nichž se v jedinci utváří životní spokojenost (14) v souladu s přijatou životní filosofií (3) . ⇒ Smyčka R12 je zesilující smyčkou životní spokojenosti. 13. Současně se sdílenými vzorci chování (5) dosahuje jedinec vnějšího uznání (15), které je jedním z ukazatelů dlouhodobého úspěchu (16). Čím většího vnějšího uznání (15) dosahuje, tím intenzivněji svůj úspěch (16) vnímá . 14. Každý dosažený úspěch (16) však vyžaduje od jedince oběti, které nabývají různé podoby a jsou různé ceny (17).
Oběti úspěchu snižují dosaženou míru životní
spokojenosti jedince (14). ⇒ Smyčka B13 je tedy brzdící smyčkou dosahování úspěchu, a má název smyčka ceny úspěchu. 15. Po provedení bilance životní spokojenosti jedince (14), která je snížena cenou oběti za úspěch (17), započne jedinec ve věku zralosti s výběrem a přípravou svého nástupce (18), která končí přijetím a uznáním nástupce (19) okolím jedince nejpozději počátkem věku celistvosti. ⇒ Smyčka R14 tvoří další zrychlující smyčku naplnění životního poslání. 16. Posledním, uzavírajícím krokem naplnění životního poslání (20) je předání žezla svému nástupci (21). ⇒ Zrychlující smyčka R15 uzavírá zpětnovazební procesy a jedinec dospívá ke konečnému bilancování své životní spokojenosti (14). Proto jsem nazvala smyčkou bilanční.
251
smyčku R15
Obr.113 Závěrečný model neúspěchu 140
Popis závěrečného modelu neúspěchu : 1. Absence sdílených vzorů chování (1) z etapy dětství vede k chybějící životní filosofii (2) , z níž si jedinec vytváří na prahu mladí vlastní mentální model úspěchu. 2. Nepřipraveně naráží na brzdící faktory v obklopujícím prostředí (3), díky nimž se jedinci omezují příležitosti (4) 3. Z toho vyplývá nárůst demotivace (5), jejíž příčinou jsou chybějící zdroje pro saturaci motivů (bohatství, prestiže, radosti, plnění snů) ⇒ Vzniklé smyčka R1 a R2 mají charakter zrychlujících příčin neúspěchu a nazvala jsem je jako demotivační smyčky .
140
Zvětšený model neúspěchu je uveden v příloze 6
252
4. Absence sdílených vzorců chování (1) je příčinou nárůstu kritických vlastností (6) jedince, které přispívají k nesystémovému rozvoji kompetencí (7), odmítání lifemanagementu (8) a podceňování rozvoje psychické i fyzické kondice a osobního image (9) ⇒ Vzniklá smyčka R3 má rovněž zesilující charakter pro neúspěch jedince. Nazývám ji hodnotící smyčkou osobnosti jedince. 5. Zvýšené množství kritických vlastností (6) vede ke zvýšenému vlivu persony i stínu (6a) na chování jedince . 6. Nesystémovým rozvojem kompetencí (7) se prohlubuje neschopnost jedince odhadnout příležitosti, generované prostředím (7a) 7. Tím, že jedinec odmítá řízení svého života prostřednictvím life-managementu(8) , narůstá vědomé i nevědomé vyhýbání se příležitostem (8a). ⇒ Vzniklé smyčky R4, R5, R6 přispívají ke zvyšující se pravděpodobnosti neúspěchu jedince a mají charakter zesilujících smyček, které jsou nazvány jako
poruchové
smyčky ve struktuře osobnosti . 8. Z demotivace (5) jedince pramení nevnímání systémových archetypů (10), jenž vede spolu s nedostatkem příležitostí (4)
z obklopujícího prostředí k absenci vnějšího
uznání (11). Absence vnějšího uznání (11) je navíc umocněna nesystémovým rozvojem kompetencí (7). 9. V konečném důsledku ústí nedostatek vnějšího uznání do vnitřní nespokojenosti (12) , která má za následek odmítnutí nástupce (13) jak samotným jedincem, tak jeho okolím, v případě, že se výběru nástupce jedinec sám ujme. 10. Pocit z nedostatku vnějšího uznání (11), vnitřní nespokojenosti (12) a nezískání uznávaného nástupce (13) ústí do životního neúspěchu (14), kterým se v podobě defétismu završuje nenaplnění životního poslání jedince z důvodu chybějící podpůrné filosofie. ⇒ Smyčky R7, R8, R9 přispívají svým urychlujícím efektem k naplnění modelu životního neúspěchu.
253
Úspěch tkví v tom, že bezprostředně dojdeme ke stanoveným cílům E.K. Geffroy
11 Závěrečná diskuse Naplnění životního poslání je smyslem života zdravého jedince, nacházejícího se v životní etapě zralosti. O tom, jakými cestami k dosažení takto pojatého životního úspěchu dojde, přemýšlí zpravidla mnohem dříve a to na samém začátku dospělosti. Provedeným výzkumem jsem nalezla uspokojivou odpověď na onu prvotní otázku, kterou ve svých pozicích personální ředitelky nebo personálního poradce slýchávám velmi často. Přesto na to, proč někteří lidé v životě uspějí a jiní ne, i když k tomu mají výchozí předpoklady, nelze odpovědět pouze jednoduchým způsobem. Obraz života každého jedince považuji za originál, který nikdy nenabývá ideální podoby, tak jak jsem se ji pokusila vyjádřit obrázkem 2 na str.14 v počátcích své výzkumné práce. Velkou roli hrají naše hlavní životní cíle, které si zcela vědomě či podvědomě stanovujeme. Oběti, které jsme ochotni stanoveným cílům přinášet,
zaměňujeme mnohdy za dílčí neúspěchy a selhání.
Stín v podobě ceny oběti je tím větší, čím nerovnoměrnější a nevyváženější je náš triangl úspěchu, který lze nalézt na obrázku 2, str. 14. Další z otázek, které se mi na počátku práce nabízely, se týkaly přenositelnosti úspěchu
na další generaci a existence návodů, jak lze především subjektivní pocity
z úspěchu, které nás činí šťastnými, přenést na své budoucí nástupce. Má odpověď zní: „Ano, svůj úspěch můžeme předat dalším generacím, pokud nelitujeme času a energie, kterou vyžaduje formování a ovlivňování jejich životní filosofie“. Právě v dnešní době přenecháváme tuto důležitou činnost pro dosažení úspěchu jedince na indiferentních zdrojích a téměř vždy pro tento vlastní nedostatek nalezneme pohotovou omluvu. Návody, které můžeme k dosažení zejména subjektivního pocitu úspěchu předat, jsou ve skutečnosti jednoduché: „Staňme se jejich vzory, následovat a
předávejme svým nástupcům takové
jenž
budou chtít svým životem
vzorce chování, které
jim umožní
pozitivně se etablovat v obklopujícím prostředí.“ Vnější faktory, které jedince v jednotlivých životních příbězích obklopovaly, měly na dosažení úspěchu stejný vliv jako faktory vnitřní, vyplývající z podstaty jeho osobnosti. To je jedna z možných odpovědí na otázku, proč někteří lidé v životě uspějí a jiní ne. K úspěchu jedince vede vyvážená pozornost věnovaná jak faktorům vnitřním (cíleně řízený seberozvoj a angažovanost jedince), tak faktorům vnějším (monitoring a přizpůsobení se 254
okolí). Narušení rovnováhy mezi vnitřními a vnějšími faktory vede především k vnitřní nespokojenosti jedince, která při výzkumu vyplynula při skutečném bilancování života. Persona a stín úspěšných manažerů – tuto nosnou oblast, do které jsem si přála svojí prací proniknout, se mně alespoň částečně podařilo poodhalit. Role persony a stínu v podobě zdroje či retardéru úspěchu je u každého jedince nezpochybnitelná a má svoji nezastupitelnou funkci. Zejména rozpoznávání stínu vyžadovalo značné úsilí a koncentraci pozornosti jak v přímém osobním kontaktu, tak při analýze získaných audio materiálů. Nesmírně mi k tomu napomohly mé dlouholeté zkušenosti, díky nimž jsem mohla být účastníkům výzkumu nápomocna ve chvílích, kdy rozpoznávali ve svých vyprávěných příbězích svůj stín a uvědomovali si jeho pravou roli v popisovaných klíčových situacích. Aplikaci systémově-dynamických archetypů na jednotlivé životní příběhy účastníků považuji za další posun v rozpoznávání skutečných příčin problémů v životě individua. Kostroň (2004) uvádí, že: „..podle prof.J.W.Forrestera lze porozumět příčinám 85% všech problémů, působených vzájemným působením procesů, pomocí asi patnácti různých systémových archetypů“. V rámci výzkumu jsem v životních příbězích nalezla osm typů systémových archetypů, které vzájemným propojením přes různé společné jmenovatele vytvářely originální seskupení v životě účastníků. Počet nalezených systémových archetypů v životním příběhu považuji za další možný ukazatel, kterým lze posuzovat míru úspěšnosti konkrétního individua. Úspěch a neúspěch nelze zjednodušeně považovat za protikladné veličiny, přestože tak lingvisticky znějí. Mezi těmito pojmy existuje značné množství variací a možností. Proto jsem systémový model úspěchu a neúspěchu nevyjádřila jedním obrazcem s pouhým obrácením směrů působení některých prvků modelu, i když mají převážnou část nalezených aspektů společných. Nevylučuji, že mé vlastní mentální modely úspěchu a neúspěchu nesehrály při vytváření systémových modelů svoji roli. Opakovaně jsem se snažila své mentální modely překonat a velmi často jsem narážela na různé kognitivní bariéry, o kterých hovoří kognitivní psychologové. Překonání vlastních mentálních modelů považuji za jednu z nejobtížnějších částí výzkumné práce. I když disertační práce postupně nabývala na obsahu,
nelze
výzkumné téma
považovat za zpracované vyčerpávajícím způsobem. Zvolenou interpretaci zjištěných dat v této práci nepovažuji právě z hlediska množství prezentovaných plnohodnotnou.
informací za
Proto jsem od samého začátku výzkumné práce uvažovala o jejich
variantním zpracování dvojím způsobem. Pro potřeby disertační práce, která je limitovaná svým rozsahem, považuji tabulkovou formu a zkrácené individuální hodnocení účastníků za 255
redukovaný přehled o zjištěných údajích. Jednotlivé životní příběhy zpracované pro potřeby publikace, předkládají výsledky výzkumu v mnohem hlubším a propracovanějším formátu. Skutečně kvalitní průnik do zkoumané problematiky vyžaduje studium zjištěných závěrů výzkumu, interpretovaných v obou formách. Cíle, které jsem si na počátku práce stanovila, se mi podařilo z pohledu osobního přínosu bezezbytku naplnit. Zvolená metodologie mi umožnila proniknout do života osob, kterých si nesmírně vážím a čerpat naplno z jejich poznání a zkušeností. Životní příběhy účastníků jsem s nimi opakovaně prožívala a věřím, že jsem z nich načerpala ono potřebné moudro, které plně využiji ve své poradenské i pedagogické praxi. Nutný průnik do všech tajů a záludností kvalitativního výzkumu, který jsem s ohledem na výzkumný projekt absolvovala, již dnes využívám při vedení magisterských diplomových prací studentů naší fakulty.
Výhledy Na úplný závěr si dovolím položit poslední otázku, která se v souvislosti se zpracovanou disertační prací nabízí : Jak dál naložit s tématem stínová stránka životního úspěchu? Provedený výzkum ukázal řadu příčinných souvislostí jednotlivých prvků i dějů a přinesl další nové podněty, jejichž zpracování by si dle mého názoru zasluhovalo zcela jistě pozornost. Díky poměrně širokému rozpracovanému záběru se může další výzkumná trajektorie ubírat různými směry, z nichž si dovolím některé zde představit : 1.
Podložit závěry kvalitativního výzkumu dalším kvantitativním šetřením v oblasti manažerského úspěchu. Vypracovat a standardizovat novou výzkumnou techniku pro ověření, doplnění, resp. zrevidování zjištěných aspektů, uvedených v modelu úspěchu.
2.
Provést výzkum úspěšných nebo naopak neúspěšných jedinců z jiného prostředí či sociální vrstvy a to dle aktuálních potřeb společnosti, s důrazem kladeným na typologii prostředí a osobnosti jedince v daném prostředí působícím.
3.
S využitím vhodného softwarového programu
dopracovat
funkční simulace modelů
úspěchu a neúspěchu do podoby systémově-dynamických modelů, ve kterých dynamika systému, vycházející
z působení různých
doplněna o akumulaci a toky jednotlivých prvků.
256
by
zpětnovazebních smyček byla
Literatura 1. ATKINSON John W. a BIRCH David (1970): The Dynamics of Action, New York: John Willey a Sons
2. ATKINSON John W.(1964): A theory of achievement motivation, New York: Van John Willey a Sons
3. BLANCK G. (1992): Ego-psychologie , Praha : Psychoanalytické nakladatelství 4. BLATNÝ Marek (2001) : Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti z rozdílného pohledu pohlaví studii , Československá psychologie, 45, 5
5. BRIDGES Will (2006): Typologie organizace, Praha : Management Press 6. BŘICHÁČEK Václav (2005) : Homo in futurum cognitas I.a II., Československá psychologie 49,1,
7. ČAKRT Michal (2004): Typologie osobnosti , Praha: Management Press 8. ČAKRT Michal (2006): Typologie osobnosti pro manažery , Praha: Management Press 9. ČERMÁK Ivo (2004): Genres“ of Life-Stories ,. In Robinson, D., Horrocks, Ch., Kelly, N. , Roberts B., Narrative, Memory and Identity, Huddersfield: University of Huddersfield Press
10. ČERMÁK Ivo (2002): Myslet narativně:kvalitativní výzkum „On the road“ Kvalitativní přístup ve vědách o člověku I., sborník prací , Tišnov: Scan
11. ČERMÁK Ivo (2004): Narativní myšlení a skutečnost , Československá psychologie, 48, 1, 12. ČERMÁK Ivo a ŠTĚPANÍKOVÁ Irena (1998) : Metody kontroly validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu , Československá psychologie 42, 1
13. DANĚČKOVÁ Tereza (2004): Životní příběh a osobní identita na prahu dospělosti , Kvalitativní přístup ve vědách o člověku III., sborník prací , Olomouc: Universita Palackého
14. DOTLICH David L.,CAIRO Peter C. (2006) : Proč ředitelé selhávají, Praha: Alfa Publishing 15. FERJENČÍK Ján (2000): Úvod do metodologie psychologického výzkumu, Praha: Portál 16. FORBES B.C (1997).: Úspěch – myšlenky a úvahy největších myslitelů minulosti o úspěchu, odvaze a charakteru , Praha: Pragma
17. GOLEMAN David (2000): Práce s emoční inteligencí , Praha: Columbus 18. HALL James A.(2005) : Jungiánský výklad snů, Brno : Nakladatelství Tomáše Janečka 19. HENDL Jan (2005): Kvalitativní výzkum, Praha: Portál 20. HOPCKE Robert, H. (1994) : Průvodce po sebraných spisech C.G.Junga, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka
21. HŮLA Jan (1996): Úspěch se v Čechách neodpouští , Praha: Grada 22. HUTCHENS David (2006): Neandrtálské stíny, Praha : Profess Consulting
257
23. CHRZ Vladimír (2004) , Výzkum jako narativní rekonstrukce, Kvalitativní přístup ve vědách o člověku III., sborník prací , Olomouc: Universita Palackého
24. CHVALOVSKÝ Václav( 2005): Řízení projektů aneb překážkový běh na dlouhou trať, Praha: ASPI
25. JUNG Carl Gustav (1997) : Archetypy a nevědomí, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka 26. JUNG Carl Gustav (1994): Duše moderního člověka , Brno: Atlantis 27. JUNG Carl Gustav (1995): Člověk a duše, Praha: Academia 28. JUNG Carl Gustav. (1925): Psychologische Typen , Zürrich: Rascher Verlag 29. JUNG Carl Gustav (1921) : General discreption of the types ,CW6 , Sebrané spisy C.G.Junga, Zürrich: Rascher Verlag
30. JUNG Carl Gustav (1993) : Analytická psychologie -její teorie a praxe, Praha: Academia 31. JUNG Carl Gustav (1976) : Die Archetypen und dal kolektive Unbewuste, in Gesammelte Scheme, sv.9/1 , Sebrané spisy C.G.Junga
32. JUNG Carl Gustav (1969): Sebrané spisy, 9/II, „Doslov“, odst. 423, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka
33. KOSTROŇ Lubomír (1997): Psychologie vytváření úsudků, Brno: Masarykova universita , 34. KOSTROŇ Lubomír (2004) : Systémové archetypy , studijní text http://www.fss.muni.cz/~kos/texty.htm, nalezeno duben 2005
35. KOŽENÝ Jiří a TIŠANSKÁ Lýdie (2003) : Vztah kognitivních a nonkognitivních komponent akademického úspěchu“, Československá psychologie , 47, 1
36. KŘIVOHLAVÝ Jaro (2006) : Psychologie smysluplnosti existencí, Praha: Grada Publishing 37. KUŤÁKOVÁ Eva, MAREK Václav, ZACHOVÁ Jana(1988) : Moudrost věků, Praha: Svoboda
38. LUBASOVÁ Alena (2008): Stínová stránka životního úspěchu, Praha : Maxdorf 39. MADSEN K.B. (1979) : Moderní teorie motivace , Praha: Academia 40. MARDEN Orison Swett (1937) : Divotvorná moc správného myšlení , Praha : Nakladatelství Josef R. Vilímek
41. MAREŠ Jiří (2005) : Kvalita života a její proměny v čase u téhož jedince“ Československá psychologie, 49, 1,
42. MIKŠÍK Oldřich (2003) : Psychologické teorie osobnosti, Praha: Nakladatelství Karolínum 43. MIOVSKÝ Michal (2006) : Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, Praha: Grada Publishing
44. OTTO Jan (1945): Ottův slovník naučný nové doby1930-1943, Praha: Ottovo nakladatelství, 45. PAVLICA Karel (2000) : Sociální výzkum podnik a managament, Praha: Ekopress 46. PRAŠKO Ján a kol (2003): Poruchy osobnosti , Praha: Portál
258
47. PŘÍHODA Václav (1963) : Ontogeneze lidské psychiky I, (Vývoj člověka do patnácti let), Praha : Státní pedagogické nakladatelství
48. PŘÍHODA Václav (1967) : Ontogeneze lidské psychiky II, (Vývoj člověka od patnácti do třiceti), Praha : Státní pedagogické nakladatelství
49. PŘÍHODA Václav (1970) : Ontogeneze lidské psychiky III, (Vývoj člověka od třiceti do čtyřicetipěti ), Praha : Státní pedagogické nakladatelství
50. PŘÍHODA Václav (1974) : Ontogeneze lidské psychiky IV, (Druhá polovina života) , Praha : Státní pedagogické nakladatelství
51. RÁDL Emanuel (1998) : Dějiny filosofie:Starověk a středověk, Praha : Votobia 52. RHEINWALDOVÁ Jana (1997) : Jak dosáhnout úspěchu, Praha: Ikar 53. ROBSON Colin (2002) : Real World Research, Malden : Blackwell Publishing 54. SEDLÁKOVÁ Miluše (2004) : Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie, Praha: Grada Publishing, 55. SENGE Peter M (1990) : The fifth discipline : the art and practice of the learning organization, New York: Doubleday/Currency
56. SENGE Peter M (2007): Pátá disciplína, Praha : Management Press 57. SHARP Daryl (2005) : Slovník základních pojmů psychologie C.G.Junga, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka
58. SHEEHY Noel (2005) : Encyklopedie nejvýznamnějších psychologů , Brno : Barristel a Principal
59. SHEEHYOVÁ Gail (1999): Průvodce dospělostí, Praha: Portál 60. SLÁDKOVÁ Eva(1995): S moudrými o životě, Brno: MC nakladatelství 61. SMÉKAL Vladimír (2004): Pozvání do psychologie osobnosti, Brno : Barrister a Principál 62. SMÉKAL Vladimír (2005) : O lidské povaze, Brno: Cesta 63. SMÉKAL Vladimír (2006): Víš, jak žít? , Brno: Cesta 64. STERMAN , John. D. (2000) : Business Dynamics, Boston: McGraw-Hill 65. STÖRIG Hans Joachim (2000): Malé dějiny filosofie , Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství
66. STRAUSS Anselm a CORBINOVÁ Juliet (1999) : Základy kvalitativního výzkumu, Boskovice : Albert
67. ŠVANCARA Josef (1981) : Kompendium vývojové psychologie , Praha : Státní pedagogické nakladatelství
68. ŠVANCARA Josef (1983) : Psychologie stárnutí a stáří, Praha : Státní pedagogické nakladatelství
69. ŠVANCARA Josef (1994) : Úvod do kognitivní psychologie, Brno, Masarykova Universita 70. ŠUSTA Marek. : http: www.proverbs.cz/media/art/sys think .pdf , nalezeno září 2006 259
71. ŠUSTA Marek , KOSTROŇ Lubomír (2005) : Úvod do systémové dynamiky pro společenské vědy , Brno: Masarykova Universita ,
72. http://jung.sneznik.cz/typy.htm, nalezeno září 2006 73. http://www.fss.muni.cz/~kos/texty.htm The Fifth Discipline Fieldbook – Strategies and Tools for Building a Learning Organization
Zdroje pro inspiraci 1. BASILE Joseph (1970): Kulturnost řídících pracovníků, Praha : Svoboda 2. BĚLOHLÁVEK František (2003): Desatero manažera, Brno: Computer Press 3. BENNIS Warren: Managing people is like herding cats, New York: Executive Excellence Publishing
4. BLANTON Smiley, PEALE Vincent Norman (1997): Cesta k pravému štěstí, Frýdek –Místek : Alpress
5. CANTERUCCI Jim (2006): Chci být úspěšný, Brno: Computer Press¨ 6. COVEY Stephen R.(1997): 7 návyků vůdčích osobností pro skutečně harmonický život, Praha: Pragma
7. COVEY Stephen R.(2003): Bez zásad nemůžete vést, Praha: Pragma 8. COVEY Stephen R.(2005): 8. návyk od efektivnosti k výjimečnosti, Praha: Management Press 9. COVEY Stephen R.(2006): 7 návyků skutečně efektivních lidí , Praha: Management Press 10. ČECHOVÁ Alena(1998): Úspěch není náhoda, Praha: Granit 11. DE ANGELIS Barbara (1999): Tajemství života, Praha: Eminent 12. DYTRT Zdenek a kol.(2004): Manažerské kompetence v Evropské unii, Praha: C.H.Beck 13. FELLNEROVÁ Uschi (1997): Žena 21.století, Praha: Ikar 14. GARNEGIE Dale (1991): Jak získávat přátele a působit na lidi,Bratislava : Bradlo 15. GARNEGIE Dale (1993): Jak se zbavit starostí a začít žít, Praha: TALPRESS 16. GEFFROY Edgar K.(2001) : Chci nahoru: úspěch vyžaduje systém , napřed zapomeňte na všechna pravidla, Praha: Management Press
17. GOLEMAN Daniel (1997): Emoční inteligence, Praha: Columbus 18. GOLEMAN Daniel (2001): Emoční alchymie, Praha: Columbus 19. HAASEN Gisela (2005): Sebeřízení pro ženy, Praha: Grada Publishing 20. HILL Napoleon (1993) : 52 týdnů k dosažení úspěchu, Praha: Pragma 21. HŮLA Břetislav (1998) : Klíč k úspěchu v Čechách, Praha: Grada 22. HŮLA Jan (1996): Úspěch se v Čechách neodpouští:rozhovory s úspěšnými manažery, Praha: Grada
260
23. HŮLA Jan (1999): Patnáct cest k úspěchu , Praha: Grada 24. KIRSCHNER, Josef (2000): Bible egoistů, Liberec: Dialog 25. KIRSCHNER, Josef (2003): Vítězit bez boje, Liberec: Dialog 26. KOČKA Miloš (1990): Střípky moudrosti, Praha: práce 27. KOCH Richard (1999): Pravidlo 80/20 -umění dosáhnout co nejlepších výsledků s co nejmenším úsilím, Praha: Management Press
28. NOVÁK Zdeněk (2003): Neuroendoskopie, Tišnov: Sursum 29. PAHL Raymond Edward (1995): After success: fin-de siecle anxiety and identity, UK Cambidge : Polity Press
30. PEALE Vincent Norman (1989): Šest postupů jak zvítězit, Praha: Medium 31. PLAMÍNEK Jiří (2004): Sebeřízení , Praha: Grada 32. RICHARDSON Linda (1992): strategie úspěchu, Praha: Victoria Publishing 33. ŠULEŘ Oldřich (2002) : Zvládáte své manažerské role?, Praha : Computer Press 34. TEMPLAR Richard (2005) : 100 zlatých pravidel pro úspěšnou kariéru , Praha : Grada Publishing
35. TEMPLAR Richard (2006) : 100 zlatých pravidel úspěšného manažera, Praha : Grada Publishing
36. THOMASMA David C., KUSHNEROVÁ Thomasine (2000) : Od narození do smrti, Praha: Mladá Fronta
37. YALOM , Irvin D. (2002): Lži na pohovce , Praha: Portál
261
Seznam obrázků Obr. 1:
Kroky vedoucí k dovršení úspěchu v kontextu této práce….…………….….……..12
Obr. 2 : Ideální a reálný obraz životního úspěchu….………………….………….…….......14 Obr. 3: Vývoj rozsahu činností při sběru dat a jejich analýze v kvalitativním výzkumu.......23 Obr. 4:
Ukázka typu fotografie stínové stránky úspěchu……....……………………..…….24
Obr. 5:
Znázornění Jungova pojetí psyché…….………………..………………….……….31
Obr. 6:
Topografický model psyché z hlediska uspořádání a začlenění jednotlivých struktur…..…………………………………………….……………………………36
Obr. 7:
Schéma osobnosti v pojetí Jungovy typologie…..……………….…………...........40
Obr.8:
Grafické znázornění symetrického obrazu zdrojů životního úspěchu…………...…54
Obr. 9:
Grafické znázornění výchozích zdrojů motivů……...………..……..…….…….….55
Obr. 10: Znázornění systémového archetypu Vyvažující proces s prodlevou ……..……..…68 Obr. 11: Znázornění systémového archetypu Zásahy, které se nevyplácí..…..…………..….69 Obr. 12: Znázornění systémového archetypu Meze růstu ……………..….……………....…69 Obr. 13: Znázornění systémových archetypů Přesouvání břemene …….…...………...……70 Obr. 14: Znázornění systémového archetypu Snižování laťky ……..……….…………....…71 Obr. 15: Znázornění systémového archetypu Rozpad spolupráce ………….……..…..….....72 Obr. 16: Znázornění systémového archetypu Eskalace a zvládání soupeření …....................72 Obr. 17: Znázornění systémového archetypu Úspěch úspěšným………...……...…….….….73 Obr. 18: Souhrnné zapojení systémových archetypů do výzkumu úspěchu.. ……...……......73 Obr. 19: Ontogeneze lidského života v Jungově pojetí……..…..…………………….…......76 Obr. 20: Vliv věku na velikost rozdílů mezi pohlavím…........…………………....…….....86 Obr. 21: Determinace názoru manažera na zkoumaný problém úspěchu....……..………..…90 Obr. 22: Charakteristika organizace v pojetí Bridgesovy typologie…..…….….….…….....91 Obr. 23: Schéma opěrných bodů narativních rozhovorů….……………..……….……..…116 Obr. 24: Ukázka Křivky úspěchu na připravené předloze…..………………..………….…119 Obr. 25: Interakce mezi jednotlivými fázemi výzkumu ……...…………..……...…..........120 Obr. 26: Data,vztahující se k výzkumné oblasti představ o úspěchu a neúspěchu..……......121 Obr. 27: Vlastní mentální model úspěchu vycházející z výzkumných otázek, použitý pro analýzu dat…………………………………………………………………...…...123 Obr. 28: Příklad komparace osobnostní typologie účastníka a charakteristiky prostředí, ve kterém působí…..…………………………….…………...……………………....124 Obr. 29: Vztah mezi autorkou práce a jednotlivými účastníky výzkumu……...………..….131 262
Obr. 30: Srovnání charakteristiky účastníka M/86/4.C a prostředí,ve kterém byl hodnocen….……………………..……………………..171 Obr. 31: Propojení systémových archetypů rozpoznaných v životním příběhu účastníka M/86/4.C……………..………………………………………………....172 Obr. 32: Křivka úspěchu účastníka M/86/4.C……..…………………..……………..……..172 Obr. 33: Souhrnné aspekty účastníka M/86/4.C…….….…………………………….…….173 Obr. 34: Srovnání charakteristiky účastníka M/75/5.C a prostředí,ve kterém byl hodnocen………….………………………………..….174 Obr. 35: Systémové archetypy odhaleny v životním příběhu účastníka M/75/5.C.………..175 Obr. 36: Souhrnné aspekty účastníka M/75/5.C………………………..……………..……175 Obr. 37: Srovnání charakteristiky účastníka M/72/1.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………………….………………….…..177 Obr. 38: Systémové archetypy v životě účastníka M/72/1.B…….…………………….…..178 Obr. 39: Křivka úspěchu účastníka M/72/1.B…………..……………………………….....178 Obr. 40: Souhrnné aspekty účastníka M/72/1.B………..………………………….…..…...179 Obr. 41: Srovnání charakteristiky účastníka M/72/4.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen………………………………………………180 Obr. 42: Systémové archetypy v životě účastníka M/72/4.B …………….……………......181 Obr. 43: Křivka úspěchů účastníka M/72/4.B…….……………………………..….………181 Obr. 44: Souhrnné aspekty účastníka M/72/4.B……………………………………………182 Obr. 45: Srovnání charakteristiky účastníka F/71/6.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen……...……………………………………….183 Obr. 46: Systémové archetypy v životě účastníka F/71/6.A……………………………......184 Obr. 47: Křivka úspěchu účastníka F/71/6.A……………………………………………….184 Obr. 48: Souhrnné aspekty účastníka F/71/6.A……………………………………….……185 Obr. 49: Srovnání charakteristiky účastníka M/70/4.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………………….………………………186 Obr. 50: Systémové archetypy v životě účastníka M/70/4.A……………………………....187 Obr. 51: Křivka úspěchu účastníka M/70/4.A……………..…………………………….…187 Obr. 52: Souhrnné aspekty účastníka M/70/4.A………..………………………….……….188 Obr. 53: Srovnání charakteristiky účastníka F/70/8.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen……….……...…………………...……….....189 Obr. 54: Systémové archetypy v životě účastníka F/70/8.A………………….…..…..…….190
263
Obr. 55: Křivka úspěchu účastníka F/70/8.A…………...………………………………….191 Obr. 56: Souhrnné aspekty účastníka F/70/8.A…………..………………………...…..…..191 Obr. 57: Srovnání charakteristiky účastníka M/68/5.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen…..………………………………………......192 Obr. 58: Systémové archetypy v životě účastníka M/68/5.B..…..……………………….....193 Obr. 59: Souhrnné aspekty účastníka M/68/5.B……………..………………………..........194 Obr. 60: Srovnání charakteristiky účastníka M/66/2.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen………………………………………..……..195 Obr. 61: Systémové archetypy v osobním životě účastníka M/66/2.B……………...….......196 Obr. 62: Systémové archetypy v podnikatelském a profesním životě účastníka M/66/2.B…….…………….……………………..….197 Obr. 63: Souhrnné aspekty účastníka M/66/2B…….…….…………………………...…....198 Obr. 64: Srovnání charakteristiky účastníka M/64/8.C a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………………………………………....199 Obr. 65: Systémové archetypy v životě účastníka M/64/8.C………………………….……200 Obr. 66: Křivka úspěchu účastníka M/64/8.C…………………………………….………...201 Obr. 67: Souhrnné aspekty účastníka M/64/8.A…………………………………….…...…201 Obr. 68: Srovnání charakteristiky účastníka M/59/2.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen………………………………………………203 Obr. 69: Systémové archetypy v životě účastníka M/59/2.A……………………....…........204 Obr. 70: Křivka úspěchu účastníka M/59/2.A………………………………..….….…...…204 Obr. 71: Souhrnné aspekty účastníka M/59/2.A………………………………….…...……205 Obr. 72: Srovnání charakteristiky účastníka M/59/2.C a prostředí,ve kterém byl hodnocen…………………………………………...….206 Obr. 73: Systémové archetypy v životě účastníka M/59/2.A……………………....………207 Obr. 74: Křivka úspěchu účastníka M/59/2.C………………………………………….......208 Obr. 75: Souhrnné aspekty účastníka M59/2.C………………………………………....….208 Obr. 76: Srovnání charakteristiky účastníka M/59/3.D a prostředí,ve kterém byl hodnocen….…………………………………………...210 Obr. 77: Křivka úspěchu účastníka M/59/3.D …….…………………………..…….….....210 Obr. 78: Souhrnné aspekty účastníka M/59/3.D ….……………………………......……...211 Obr. 79: Srovnání charakteristiky účastníka M/59/6.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen….……………………………………….…..212
264
Obr. 80: Systémové archetypy v životě účastníka M/59/6.B ………………………...........213 Obr. 81: Souhrnné aspekty účastníka M/59/6.B ………………..…………..................…..213 Obr. 82: Srovnání charakteristiky účastníka M/58/3.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen………………………………………………215 Obr. 83: Systémové archetypy v životě účastníka M/58/3.B …………………………...….216 Obr. 84: Křivka úspěchu účastníka M/58/3.B….…………………..………………..…...…217 Obr. 85: Souhrnné aspekty účastníka M/58/3.B………………….….….…...………..…....217 Obr. 86: Srovnání charakteristiky účastníka M/57/8.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………………………...……………….218 Obr. 87: Systémové archetypy v životě účastníka M/57/8.B…………….…………..……..219 Obr. 88: Křivka úspěchu účastníka M/57/8.B ….………………………………......……...219 Obr. 89: Souhrnné aspekty účastníka M/57/8.B .……………………….......................…...220 Obr. 90: Srovnání charakteristiky účastníka F/53/2.B a prostředí,ve kterém byl hodnocen…………………………………………........221 Obr. 91: Systémové archetypy v životě účastníka F/53/2.B…………………..…….…...…222 Obr. 92: Křivka úspěchu účastníka F/53/2.B ………………………………………………223 Obr. 93: Souhrnné aspekty účastníka F/53/2.B .………...…………….……………..……..223 Obr. 94: Srovnání charakteristiky účastníka M/53/5.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen……...……………………………………….225 Obr. 95: Systémové archetypy v životě účastníka M/53/5.A .. ….………………….….….226 Obr. 96: Křivka úspěchu účastníka M/53/5.A ... ………………………….………..….…..227 Obr. 97: Souhrnné aspekty účastníka M/53/5.A …………………………….………...….227 Obr. 98: Srovnání charakteristiky účastníka M/45/1.A a prostředí, ve kterém byl hodnocen……………………………………...………228 Obr. 99: Systémové archetypy v životě účastníka M/45/1.A ..……………….………...…..229 Obr. 100: Křivka úspěchu účastníka M/45/1.A ……………………….…………….…......230 Obr. 101: Souhrnné aspekty účastníka M/45/1.A ………………………..…………….…...230 Obr. 102: Srovnání charakteristiky účastníka M/37/3.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen………………………………………………231 Obr. 103: Systémový archetyp v životě účastníka M/37/3.A……………………………….232 Obr. 104: Křivka úspěchu účastníka M/37/3.A… ………………………….……….……...233 Obr. 105: Souhrnné aspekty účastníka M/37/3.A… …………………….…………..…..….233 Obr. 106: Srovnání charakteristiky účastníka M/30/7.A a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………..………………………………..234 265
Obr. 107: Křivka úspěchu účastníka M/30/7.A………………..……….…..……………….235 Obr. 108: Souhrnné aspekty účastníka M/37/3.A ….………..…………...……………..…..235 Obr. 109: Srovnání charakteristiky účastníka M/25/1.C a prostředí,ve kterém byl hodnocen……………..……………………………….236 Obr. 110: Křivka úspěchu účastníka M/25/1.C………..………………………………........237 Obr. 111: Souhrnné aspekty účastníka M/25/1.C….………………………..………………237 Obr. 112: Závěrečný model úspěchu ………….…………………..…….………….………247 Obr. 113: Závěrečný model neúspěchu……...……………………………………….……..250
266
Seznam tabulek Tab. 1:
Rekapitulace použitých pojmů z časového i obsahového hlediska………………...13
Tab. 2:
Využití teoretických zdrojů pro naplnění výzkumného záměru………...….………19
Tab. 3:
Rekapitulace metodického rámce a návaznost jednotlivých kroků…...….......…….25
Tab. 4:
Jednotlivé kroky hodnocení na základě pozorování………….…….……....……....41
Tab. 5:
Přehled charakteristických komponent sledované funkce, projevu persony a stínové ……………..………...…….…….........……..…..…..…43
Tab. 6:
Přehled charakteristických komponent, projevu persony a stínové stránky jednotlivých kognitivních funkcí ……....…………………………..……….……44
Tab. 7:
Uspořádání výsledků hodnocení na základě šesti provedených kroků v posuzování osobnosti …..….………..……………………...………………….... 51
Tab. 8:
Jednotlivé kategorie analýzy manažerského prostředí výzkumného vzorku….......103
Tab. 9:
Sestavení výzkumného vzorku…….…….……………………………..……...….112
Tab.10: Vybrané znaky porovnávacího schématu pro stanovení typologie ….…….…….118 Tab.11: Provázanost jednotlivých analýz v tabulkách …………..……………….……......131 Tab.12: Přehled aspektů ovlivňujících život účastníka v dětství a mládí v podobě primárních představ…………………………………….………..…...……………132 Tab.13: Pojetí úspěchu a neúspěchu slovy účastníků.……….………………..….………..134 Tab.14: Přehled zdrojů a retardérů úspěchu…………….……….……………….….…......136 Tab.15: Přehled zdrojů úspěchu z etapy dětství a mládí…….…………….…………...…..145 Tab.16: Charakteristika osobnosti…..……………….…………………….………….........146 Tab.17: Rekapitulace dosažených úspěchů a neúspěchů…….……….…………….……...151 Tab.18: Nalezení systémových archetypů v životních příbězích….…..…………………...157 Tab.19: Oběti úspěchu, jejich podoba a cena.…………………………………..……..…...158 Tab.20: Projevy persony a stínu…..…………………………………………………….....161 Tab.21: Souhrn zjištěných aspektů pro vytvoření modelů……….……………….……......168 Tab.22: Souhrn zjištěných aspektů účastníků, kteří nedosáhli naplnění životního poslání.………………………………………………………..………...169 Tab.23: Souhrn zjištěných aspektů účastníků, kteří naplnili své životní poslání…..………………………………………………………….....169 Tab.24: Souhrn zjištěných aspektů účastníků mladších věkových kategorií...……………..170
267
Seznam příloh Příloha 1 : Pozorovací schéma pro stanovení typologie osobnosti Příloha 2: Popis kritických vlastností Příloha 3: Životní příběh účastníka „Jsem normální chlap“ Příloha 4: Souhlas s výzkumem (formulář) Příloha 5: Konečný model úspěchu Příloha 6: Konečný model neúspěchu
268
Autorský rejstřík Hellriegel, 48
A
Hendl, 22, 108, 109, 117, 119, 122 Hogan, 102
Akvinský, 17, 25
Hopcke, 30, 31
Atkinson, 15, 17, 26, 27
Hutchens, 62
B
Ch
Bates, 45
Charvát, 18
Blatný, 103
Chrz, 110, 111
Bridges, 87, 88, 92
Chvalovský, 106
Briggsová, 38, 39, 48, 49, 86 Břicháček, 103
J C
Jung, 8, 17, 29, 30, 31, 32, 33, 36, 37, 38, 41, 45, 46, 50, 51, 53, 73, 81
Cairo, 3, 17, 54, 57 Corbinová, 112
K
Coyle, 65 Creswell, 108
Kant, 17, 25 Kersey, 45
Č
Kilmann, 49 Kim, 65, 67, 68, 69, 70, 244
Čakrt, 36, 39, 40, 41, 45, 48, 101
Kleiner, 67, 68, 69, 70
Čermák, 20, 21, 111, 116, 123, 124, 125
Kostroň, 1, 16, 60, 67, 68, 69, 70, 71, 125 Kožený, 103
D
Křivohlavý, 103 Dotlich, 3, 17, 54, 57
M E Madsen, 15, 26, 27, 28 Machiavelli, 17, 25
Erikson, 73, 74, 81
Malleyová, 76
F
Marden, 17, 54, 55, 56, 57 Marek, 243
Forrester, 17, 61, 62
Mareš, 103 Mikšík, 33
G
Miovský, 13, 14, 18, 21, 28, 117, 120, 123, 124, 245 Myersová, 48, 49, 86
Goleman, 57
P
H Pavlica, 13, 19
Hall, 34
269
Praško, 161
Smith, 67, 68, 69, 70
Příhoda, 72, 74, 76, 78, 79, 81
Sterman, 60, 62, 64, 244 Störig, 25, 26
R
Strauss, 112
Rheinwaldová, 9, 102
Š
Robert, 67, 68, 69, 70, 103, 241 Ross, 67, 68, 69, 70, 103
Štěpaníková, 123, 124, 125 Šusta, 60
S
Švancara, 74, 76, 78
Sedláková, 61, 64
T
Senge, 15, 16, 17, 60, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70 Sharp, 30
Tišanská, 103
Sheehy, 74
W
Sheehyová, 73, 74, 76, 77, 78, 81, 85 Smékal, 32, 36, 37, 48, 53, 124 Wolstenholme, 65, 66
270
