STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

3.1.2013

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE

Úvodní informace

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA  Od počátku našeho letopočtu do r. 1453 (popř. 1492)  Vnitřní charakteristika:  Filosofie je úzce spjata s teologií = křesťanská filosofie.  Vychází z Platona a Aristotela (radikální chápání filosofie antiky).  Charakteristické je pojetí Boha:  osobní,  milosrdný,  vedoucí člověka ke konečnému spasení skrze lásky k bližnímu.

 Nové chápání lidské existence ve vztahu ke konečnému možnému spasení – lineární pojetí času.

CYKLICKÉ POJETÍ ČASU  Pravděpodobně založeno na pozorování cykličnosti přírodních dějů, biologických rytmů…  To je vztaženo na čas individuální a dějinný – vše se periodicky opakuje.  Důsledky:  Historie jako sled jedinečných událostí neexistuje.  Cykličnost implikuje racionalitu událostí.

Událost

Událost

Událost

Událost

Událost

1

3.1.2013

LINEÁRNÍ POJETÍ ČASU  Přímočaré pojetí času má původ v židovské kultuře a odtud v křesťanství.  Existuje jeden směr a smysl plynutí času, který začíná stvořením světa a realizuje se v historii.  Důsledky:  Historie je sledem neopakovatelných událostí.  Vzniká pojem pokroku – realizace kvalitativně vyšších skutečností.

Stvoření světa

Období SZ

Příchod mesiáše

Období křesťanské

Poslední soud

OBDOBÍ STŘEDOVĚKÉ FILOSOFIE 1. patristika - do 8. století  prvnímu období se říká APOLOGETIKA – obranné období  Quintus Septimus Tertullianus

 zrovnoprávnění křesťanského náboženství s ostatními  edikt milánský (313)

 stanovení základní křesťanských dogmat –  koncil v Nikaji (325)

 Augustinus Aurelius

2. scholastika  raná - 9 - 12 st.  vrcholná - 13. století  pozdní - 14. - 15 st.

ZÁKLADNÍ FILOSOFICKÉ PROBLÉMY 1. 2. 3. 4.

Ontologie Důkazy existence Boha Spor o univerzálie Vztah víry a filosofie (vědy)

2

3.1.2013

1. STŘEDOVĚKÁ ONTOLOGIE

Základní problematika

ONTOLOGIE  V centru všech ontologických úvah je problematika Boha jako zcela výjimečného jsoucna.  Bůh je transcendentní (svět překračující) jsoucno, z něhož jediného je vysvětlitelné vše ostatní, z něhož má vše ostatní smysl.  Nejvýznamnějším systematikem je v dlouhém období středověké filosofie sv. Tomáš Akvinský.

JSOUCNO DLE TOMÁŠE AKVINSKÉHO Bytí

PROPRIUM LÁTKA

FORMA

AKCIDENT VNĚJŠÍ PROJEV

SUBSTANCE

Esence

KONKRÉTUM

3

3.1.2013

2. DŮKAZY EXISTENCE BOHA

Základní charakteristika

DŮKAZY EXISTENCE BOHA V průběhu středověku se otázka důkazů existence Boha  stává součástí vymezování křesťanství vůči jiným římským náboženským systémům (patristika)  později jde o vyrovnání se s filosofií Aristotela (scholastika).

DŮKAZY EXISTENCE BOHA

Přímé  Patristika  Sv. Augustin  paměť má mnoho schopností, které jsme si tam sami nevložili.

 Scholastika  Anselm z Canterbury (11. st.)  v mysli máme pojem něčeho, nad co není možno myslet nic většího (Bůh),  kdyby neexistovalo, nebylo by dokonalé.

Nepřímé  Spoléhají na práci rozumu – dílo Stvořitele poznáváme, až docházíme k Bohu.  Důkazy Tomáše Akvinského:  první hybatel  první příčina  důkaz z nutnosti – neexistence nahodilosti  nejvyšší stupeň dokonalosti  poslední cíl v systému přírody

4

3.1.2013

3. SPOR O UNIVERZÁLIE

Obecné pojmy

SPOR O UNIVERZÁLIE  Problém, který se výrazně projevuje v období scholastiky.  Souvisí s problémy nastolenými v antice – Aristoteles x Platon.  Ve scholastice výrazně zasahuje problematiku ontologie a gnoseologie.

SPOR O UNIVERZÁLIE

Realisté

Nominalisté

Umírnění realisté

• obecné pojmy existují reálně před věcmi a po nich • Jan Scotus Eriugena Anselm z Canterbury

• obecné pojmy jsou pouze zvuky sloužící k označení věcí (existují až po věcech) • William Ockham

• obecné pojmy existují před věcmi, ve věcech a po nich • Tomáš Akvinský

5

3.1.2013

4. VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ (FILOSOFIE)

VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ Patristika  Augustina chápe víru jako prožitek, rozum není prvořadý.

Scholastika  Počátek scholastiky  víra a rozum nejsou v rozporu (Anselm, Eriugena)

 Tomáš Akvinský  svět je rozumově uspořádán a my ho můžeme poznat  nad světem poznání je říše nadpřirozené pravdy – přináší tajemství víry  mimo oblast poznání – trojjedinost Boha, vtělení Pána Ježíše, vzkříšení

 v případě konfliktu mezi vírou a věděním rozhoduje víra (dána každému)

VZTAH VÍRY A VĚDĚNÍ William Ockham  ockhamova břitva – vědění a víra mají každá svou pravdu  teologie jako věda není možná – nejde o oblast zkušenosti, ale víry  nejde dokázat existenci Boha z věcí, Bůh je mimo oblast zkušenosti  dogmata víry – musí být přijata, nejsou předmětem důkazů z oblasti vědy

6