Střední průmyslová škola chemická, Brno, Vranovská 65, Vranovská 65, 614 00 Brno Číslo dokumentu: SEK1_03/29.08.2014
Počet stran: 12
Počet příloh: 3
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA CHEMICKÁ BRNO
Pravidla pro organizaci, hodnocení a psaní dlouhodobých maturitních prací školní rok 2014/2015 I. ORGANIZACE DMP
Studenti 4. ročníků budou obhajovat dlouhodobou maturitní práci jako součást školní části maturitní zkoušky.
Studenti budou práci zpracovávat jako dvouletou, témata musí být zadána vždy nejpozději do konce října předcházejícího, tj. 3. ročníku.
Studenti mají možnost sami si zajistit vhodné téma práce i externího konzultanta. V případě, že tuto možnost mít nebudou, budou vždy nabídnuta témata ze strany SPŠCH, případně vedení školy zprostředkuje možnost zpracovávání prací na externím pracovišti, např. na chemické fakultě VUT, na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity apod.
Studenti mohou zpracovávat práci jako jednotlivci nebo ve dvojicích.
Společně mohou zpracovávat jedno téma dva žáci z jiných tříd, v rámci maturitní zkoušky však musí proběhnout obhajoba v obou třídách.
Student musí mít vedoucího práce z řad vyučujících SPŠCH, i když práci zpracovává na externím pracovišti.
Průběžné hodnocení práce bude prováděno příslušným konzultujícím vyučujícím, který hodnocení může započítat do výsledné známky ve svém předmětu.
Studenti musí absolvovat průběžnou prezentaci práce ve 2. pololetí 3. ročníku (březen - duben) a v 1. pololetí 4. ročníku (říjen - listopad).
1
Koncem školního roku (v červnu) bude vyčleněn týden, v němž mají studenti možnost provádět měření v laboratořích SPŠCH.
Žák je povinen minimálně 2x za pololetí absolvovat konzultace se svým odborným konzultantem a vedoucím práce. Tyto konzultace potvrdí podpisem odborný konzultant eventuálně vedoucí práce žákovi do jeho konzultačního formuláře SOČ. Absolvování konzultací bude zohledněno v maturitním hodnocení vedoucího práce.
Žák je povinen si zavést sešit na poznámky a výsledky měření SOČ.
Všichni studenti 4. ročníku musí práci obhajovat v rámci školního kola SOČ (březen). Práce musí být odevzdána ve dvou výtiscích + elektronicky do 13. února. V případě, že obhajoba nebude úspěšná, nebo bude doporučeno práci dopracovat či opravit, pak je tato možnost do 27. března, což je poslední termín odevzdání před maturitní obhajobou.
Práce musí být prezentována i mimo SPŠCH v rámci propagace školy, např. na chemické fakultě VUT, v rámci AMAVETu apod. Za takovouto úspěšnou prezentaci je možno získat až 10 bodů (5 + 5) do celkového hodnocení (viz kapitola týkající se hodnocení).
Práce musí být odevzdána ve 4. ročníku v definitivní podobě nejpozději: -
pro jarní termín MZ do 28. března příslušného roku
-
pro podzimní termín MZ elektronicky do 15. srpna vedoucímu a oponentovi práce a v tištěné podobě do 31. 8. příslušného školního roku.
-
V tištěné podobě musí být práce vyvázána v kroužkové vazbě, v předu musí být opatřena pevnou průhlednou fólií a vzadu pevnými papírovými „zády“.
Studenti 3. ročníku mohou páci ohajovat v rámci SOČ již ve třetím ročníku. V takovém případě se musí k obhajobě přihlásit do konce listopadu příslušného školního roku.
2
II. ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ
Práce musí být napsána v rozsahu minimálně 35 stran. Tento rozsah zahrnuje kromě vlastního textu i titulní stranu, prohlášení o samostatném zpracování, anotaci, obsah a seznam literatury.
Formální stránka práce
-
bílé nelinkované listy formátu A4 (210x297 mm)
-
jednostranný tisk
-
okraje: nahoře, dole a vpravo 2,5 cm, vlevo 3,5 cm
-
zarovnání souvislého textu do bloku
-
písmo typu Arial
-
text pouze černě
-
řádkování 1,5
-
v textu velikost písma 12
-
v nadpisech velikost písma následovně: úroveň 1 - vel. 16, úroveň 2 - vel. 14 (např. 1.1.), úroveň 3 – vel. 12 (např. 1.1.1)
-
Všechny nadpisy musí být tučně.
-
Nadpisy kapitol a podkapitol se od textu oddělují jedním prázdným řádkem.
-
Text musí být členěn na odstavce.
-
Důležité pojmy v textu lze zvýraznit (tučně, ne barevně).
-
Neužívá se podtrhávání.
-
Předložky nesmí stát na konci řádku.
-
Kurzíva se používá pouze pro doslovnou citaci textu, který pak musí být uveden v uvozovkách.
-
Tabulky, grafy a obrázky se číslují průběžně v celém dokumentu, u čísla musí být uveden název (popis). Tabulky se číslují a popisují „nad“, grafy a obrázky „pod“.
-
Stránky se číslují arabskými číslicemi v zápatí stránky (zpravidla dole uprostřed).
-
V textu musí být uvedeny zdroje, které byly pro zpracování práce použity. Více viz kap. Citace zdrojů.
Struktura práce
-
vnější titulní strana (vnější desky, přebal): název školy (pokud je práce předkládána v rámci SOČ, bude v horní části stránky místo školy uvedeno: Středoškolská odborná činnost), název práce, jméno autora (autorů), Brno a rok – viz příloha 1
3
-
vnitřní titulní strana: název školy (pokud je práce předkládána v rámci SOČ, bude v horní části stránky místo školy uvedeno: Středoškolská odborná činnost), třída, kód a obor studia (pokud je práce předkládána v rámci SOČ bude uveden obor SOČ), název práce (v českém a anglickém jazyce), jméno autora (autorů), pokud je práce předkládána v rámci SOČ: škola, vedoucí práce, případně externí konzultant, Brno a rok - od této stránky se začíná počítat číslování stran - viz příloha 2
-
prohlášení o samostatném zpracování práce + podpis(y) – viz příloha 3
-
poděkování – není nutné, ale pokládá se víceméně za samozřejmost
-
anotace (neměla by přesáhnout 200 slov), klíčová slova (abecedně řazená) – česky + ve zkrácené formě anotace anglicky a německy, klíčová slova přeložit v obou jazycích všechna
-
obsah – max. do 3. úrovně (tj. např. 1.1.1)
-
úvod
-
teoretická část včetně metodiky práce
-
praktická část
-
výsledky
-
diskuse
-
závěr
-
seznam použitých zdrojů
-
přílohy (nezapočítávají se do celkového rozsahu práce)
-
Všechny vyjmenované části práce musí být ve výše uvedeném pořadí!!!
V úvodu přesně vymezíme problematiku, kterou se práce zabývá, vysvětlíme, k čemu má práce dospět, proč je napsána. Upřesníme, proč jsme si dané téma vybrali, vymezíme cíl práce případně a uvedeme, jak hodláme výsledky získané danou prací využít. Stručně popíšeme strukturu práce. Teoretická část zahrnuje teoretické vymezení práce, základní pojmy vztahující se k danému tématu a přehled doposud zkoumané problematiky, tzn. souhrn toho, co již bylo na dané téma zjištěno a publikováno. Metodika popisuje stručně, přehledně a výstižně způsob a postup práce, techniku, použité materiály, pracovní prostředí apod. V této kapitole je možné vysvětlit a odůvodnit výběr materiálu, prostředí a použité techniky.
4
Praktická část zahrnuje vlastní postupy při konkrétních pracovních úkonech, laboratorních měřeních, sběru materiálu apod., tzn., jde o aplikaci metodiky na konkrétně vymezený úkol. Výsledky jsou velmi důležitou částí práce. Obsahují, co bylo zjištěno, tzn. výsledky laboratorních měření, rozborů, dále výpočty apod. – zatím bez hodnotícího kritéria. Ve výsledcích se tlumočí zjištěná fakta textovou formou, vhodné je doplnění tabulkami, grafy, fotodokumentací apod. Výsledky mají být stručné, jasně srozumitelné, bez úvah a komentářů – toto je náplní diskuse. Pokud není součástí práce laboratorní měření, předkládají se jiné výsledky práce, např. herbář, sbírky materiálů, fotodokumentace apod. Takovéto výsledky lze prezentovat formou samostatné přílohy opět vyvázané v kroužkové vazbě – např. herbář rostlin. V diskusi se dosažené výsledky a zjištěná fakta zhodnotí a výsledky práce se porovnají s dosud známými fakty publikovanými v odborné literatuře. Závěr obsahuje krátké zhodnocení celé práce, uvede se, zda bylo dosaženo vytčeného cíle a jaké je možné využití v praxi. III. HODNOCENÍ PRÁCE Od hodnotitele (vedoucího práce), oponenta a v rámci obhajoby může žák získat po 50 bodech. To je celkem 150 bodů. V rámci hodnocení oponenta i vedoucího práce je možno získat od každého po pěti bodech za prezentaci práce mimo SPŠCH, tzn. 10 bodů z celkových 150. Dále musí platit, že v žádném ze tří hodnocení nesmí žák získat méně než 10 bodů. Jinak bude celkově hodnocen jako „neprospěl“. Pro doporučení práce k obhajobě je žák povinen se zúčastnit pravidelných konzultací (minimálně 2 x za pololetí) u odborného konzultanta a vedoucího práce. Tyto konzultace si žák nechá potvrdit podpisem do Konzultačním formuláře SOČ. Stupnice hodnocení: 150 – 135 bodů
známka výborná
134 – 112 bodů
známka chvalitebná
111 - 75 bodů
známka dobrá 5
74 - 45 bodů
známka dostatečná
44 - 0 bodů
známka nedostatečná
Tab. č. 1: Hodnotící kritéria písemné části DMP: Kritérium hodnocení Maximum Stanovení cíle práce a míra jeho splnění
10
Logická struktura práce, stylistická úroveň a formální úprava práce, přílohy, anotace…
10
Výběr literatury, práce s literaturou, včetně citací, informatika
10
Náročnost tématu, vlastní invence žáka, pravidelné konzultace s odborným konzultantem a vedoucím práce Přínos práce pro praxi – možnost aplikace výsledků práce v praxi
10
Prezentace práce na soutěžích a přehlídkách mimo SPŠCH
5
Přidělené body
5
Tab. č.: 2: Hodnotící kritéria ústních obhajob DMP Kritérium hodnocení Maximum Formální a obsahové náležitosti PowerPointové či jiné audiovizuální prezentace
15
Ústní obhajoba, vyjadřovací prostředky při obhajobě
20
Schopnost adekvátně odpovídat a reagovat na položené dotazy
15
Přidělené body
IV. CITACE ZDROJŮ Pokud je v práci využit text jiného autora, ať už opsaný vlastními slovy či doslova citovaný, musí se citace uvést! V opačném případě je vydáván cizí text za vlastní a jedná se o plagiátorství. Pro citaci zdrojů existuje více možných způsobů. Nejvíce používaný je způsob, kdy se uvede autor a rok, kdy byl citovaný zdroj publikován.
Pravidla citování použité literatury a odkazů v textu upravuje mezinárodně platná "citační norma": ČSN ISO 690 - ČSN ISO 690 Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura (účinnost od 1. 12. 1996)
6
ČSN ISO 690-2 Bibliografické citace. Část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části (účinnost od 1. 2. 2000) Převzato: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/citace_opora.pdf (portál Masarykovy university)
Uvádění zdrojů v textu práce – knižní zdroje a) Pokud je text převzat a popsán vlastními slovy, uvede se do kulaté závorky autor a rok vydání publikace. Tečka je ZA závorkou. Např.: Buněčný cyklus se skládá ze čtyř fází, které byly popsány v roce 1953 (Nečas a kol., 2000). o Pokud je autor jeden, dva, nebo je-li autorů více, uvádí se v závorce takto: Volf, 1988 Mareček, Honza, 2002 Rosypal a kol., 2003
b) Pokud je text doslovně opsán, musí se uvést do uvozovek a musí být napsán kurzívou. Do závorky se uvede autor, rok vydání a příslušná stránka publikace, z níž bylo citováno. Např.: „Rozdělení buněčného cyklu na čtyři základní fáze, které bylo navrženo v r. 1953 Howardem a Pelcem, je dodnes obecně přijato a je jeho základní osnovou“ (Nečas a kol., 2000, str. 256).
Uvádění knižních zdrojů v seznamu použitých zdrojů Použité zdroje se v seznamu uvádějí abecedně a musí splňovat uvedené náležitosti: autor: název. vydání. místo vydání: nakladatelství, rok vydání. počet stran. ISBN
7
Pokud není ISBN uvedeno, pak se jiný kód neuvádí. Jedná se především o publikace dříve vydané. Např.: 1. Nečas, O. a kol.: Obecná biologie pro lékařské fakulty. 3., přepracované vydání. Jinočany: H&H, 2000. 554 stran. ISBN 80-86022-46-3 2. Odstrčil, J.: Biologie: učební text pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993. 96 stran 3. Ptáček, V., Žaludová, R.: Pracovní text pro studium předmětu Bi2080 Obecná zoologie. Díl I. Chemické složení živé hmoty a cytologie. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 159 stran. ISBN 978-80-7399-528-7
Citování časopisů podle http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/citace_opora.pdf a) časopis jako celek Název. Místo vydání: Název nakladatelství, roky vydání (od-do), ročník (od-do). Standardní číslo (ISSN). CHIP: magazín informačních technologií. Praha: Vogel, 1990- . Vychází měsíčně. ISSN 1210-0684. b) článek v časopisu Autor. Název článku. Název seriálu, rok vydání, ročník, číslo, strany od-do. SMEJKAL, V. Proč nový zákon? CHIP: magazín informačních technologií, 1999, roč. 9, č. 11, s. 54-55. VAN DER VET, P. E. - MARS N. J. I. Condocet query engine : a engine for coordinated index terms. Journal of the American society for information science, May 1999, vol. 42, no. 6, p. 485-492. Norma ISO 690 doporučuje, jak citovat i další typy dokumentů. Např. sborník, příspěvek ve sborníku, výzkumná zpráva, patent, norma, firemní literatura.
8
Uvádění internetových zdrojů Při citaci internetových zdrojů se postupuje stejně, tzn., uvede se autor a rok (do závorky) nikoliv název internetové stránky – tato se uvede až v seznamu použitých zdrojů. Např.: V textu práce: Pačes, 1994 V seznamu zdrojů: Pačes, V.: Objev nové funkce RNA [online]. Vesmír, 1994, č. 5 citováno [ citováno 11. 1. 2009]. Dostupné na www :
. Pokud se nepodaří dohledat autora, uvádí se v textu práce do závorky název publikace + rok, např.: Ikaros, 1999 v seznamu zdrojů: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. Praha: Universita
Karlova,
1999
[citováno
11.
4.
2008].
Dostupné
na www: . V seznamu použitých zdrojů se pak všechny zdroje, tj. knižní publikace, časopisy, články a internetové zdroje uvedou souhrnně v abecedním pořadí, tj. nepíší se zvlášť publikace knižní a zvlášť internetové zdroje.
Schválil v Brně 30. 8. 2013
Ing. Tomáš Buriánek (vedoucí sekce 1)
9
Příloha č. 1:
10
Příloha č. 2:
11
Příloha č. 3:
12
