STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE, ŠKOLNÍ 664, 277 11 NERATOVICE
PLÁN AUTOEVALUACE A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŠKOLY ŠKOLNÍ ROK: 2012/2013
Zpracovala: Ing. Marcela Hrejsová, ředitelka školy Dne: 1. 9. 2012
1. Realizační tým: předseda: Ing. Marcela Hrejsová, ředitelka školy místopředsedkyně: RNDr. Jaroslav Tesař – SOU, Mgr. Květa Holečková – SOŠ členové: Ing. Jan Krejza – zodpovědný za hodnocení odborných dovedností a vztahů se zaměstnavateli Mgr. Ilona Habartová – zodpovědná za výzkum uplatnění absolventů a vztah k ÚP Mgr. J.Pirunčíková, PhDr. Dajčová – zodpovědné za výzkumy a hodnocení individuálního a sociálního rozvoje žáků Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření podle písmene c) obsažených v předchozím vlastním hodnocení. Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy jsou vždy: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům. Fáze vlastního hodnocení: 1. Motivační - proběhne seznámení s cíli a postupem evaluace v rámci školy (vedení školy, pedagogický sbor, zástupci SRPŠ a školské rady, zároveň proběhne oslovení zástupců firem, které zajišťují odbornou praxi školy). 2. Přípravná - obsahuje stanovení plánu, volbu kritérií a indikátorů. 3. Realizační - zahrnuje sběr dat a informací pomocí různých metod a z různých zdrojů. 4. Evaluační - v rámci ní proběhne vyhodnocení a analýza získaných dat a jejich interpretace. Součástí této fáze je shrnutí výsledků - tvorba závěrečné zprávy zejména v oblasti očekávaných zjištění a jejich porovnání se skutečností. 5. Korektivní - potvrzení správnosti dosavadních cest a postupů, popř. návrh změn a opatření. Kritéria a indikátory jsou stanoveny ve spolupráci vedení školy, zároveň budou o spolupráci požádáni i dva kolegové „vně" školy jako nestranní posuzovatelé jejich nastavení. V případě dotazníkových šetření budou použity otázky uzavřené i otevřené, popř. jejich vhodná kombinace. Škály odpovědí budou určeny převážně čtyřstupňové s cílem vyhnout se průměrnosti, ke které zpravidla nabídky s lichým počtem variant vedou. Budou zařazeny i ověřující položky s cílem eliminovat falešné odpovědi. Prioritní tlak je kladen na zachování anonymity všech zúčastněných, aby vypovídací schopnost byla co možná největší. Toho pochopitelně nejde dosáhnout u dotazníků firmám zasílaných mailem, možná i toto bude jeden z důvodů jejich nízké návratnosti.
Při autoevaluaci budou použity různé techniky, metody a nástroje. Snaha je zahrnout kvalitativní i kvantitativní přístup a využití více metod a nástrojů, obsáhnout více skupin respondentů. Z hlediska konkrétního výčtu se jedná o následující: • Analýza dokumentů - dokumentace školy, zápisy z jednání školské rady, zápisy zjednání SRPŠ, strategické dokumenty Středočeského kraje, zprávy ČŠI, zápisy z pedagogických rad, zápisy z provozních porad, prezenční listiny třídních schůzek, kronika školy. • Dotazování - rozhovory se zúčastněnými v procesu evaluace, rozhovor na toto téma s vedením navštívené školy v rámci stáže. • Dotazník - předem zpracovaný dotazník zadán skupině zákonných zástupců a zletilým žákům, dále firmám zajišťujícím odborný výcvik žáků školy. • Portfolio - rozhovor zainteresovaných respondentů nad dokumenty širšího rozsahu včetně jejich komentářů • Pozorování - zejména členů pedagogického sboru, žáků a ostatních zúčastněných v evaluačním procesu - zejména s cílem získat názor na přístup zúčastněných k procesu evaluace. • Rozhovor - s konkrétními účastníky evaluace. Přesné statistické údaje budou získány zadáním a vyhodnocením připravených dotazníků pro dvě cílové skupiny, další metody ale přispěly k erudovaným komentářům a podpořily správnou interpretaci výsledků. Oblasti vlastního hodnocení: Evaluační oblast bude rozdělena do čtyř dílčích podoblastí: a) Vztah školy k rodičům, zákonným zástupcům a zletilým žákům V rámci podoblasti budou položeny následující otázky a stanoveny evaluační cíle: 1. Účinnost výchovně vzdělávacího procesu Připravuje škola žáky dostatečně pro budoucí uplatnění? Připravuje škola žáky dostatečně pro praxi z hlediska odborných kompetencí? 2. Žákovské knížky Jak se s nimi pracuje, jak častá je kontrola (rodiče x vyučující x třídní)? Sledují rodiče známky a ostatní sdělení v žákovské knížce nebo je to přežitek (x internet)? Nestačily by jenom pro omluvu absencí, sdělení rodičům a doklad o studiu pro žáky? V případě, že by se nepsala žákům klasifikaci do žákovských knížek, by došlo k úbytku administrativy i zefektivnění vyučovacích hodin. Finančním přínosem by byl i nákup levnějších ŽK (bez klasifikace). 3. Bakaláři - klasifikace, internet, maily, předběžná omluvenka Jak se s nimi pracuje, jak častá je kontrola (rodiče x vyučující x třídní)? Sledují rodiče známky na internetu? Mají rodiče přístup k internetu? Nestačil by internet pro veškerou komunikaci (klasifikace, pro omluvu absencí, sdělení rodičům, pro kontrolu docházky ze strany rodičů)? V případě zintenzívnění práce s PC a internetem a zavedení elektronické třídní knihy by se výrazně zefektivnila komunikace ve škole i ve vztahu k veřejnosti. 4. Třídní schůzky Účast je podprůměrná - i při změně hodiny zahájení. Vyhovuje rodičům začátek schůzek? 5. Vztahy zákonní zástupci x učitel/třídní učitel/vedení školy Jaké jsou vztahové otázky výše uvedených skupin? Jsou někde zásadní problémy? 6. Aktivity školy, její prezentace na veřejnosti Mají rodiče povědomost o činnosti školy? Zajímají se o dění ve škole? 7. Pomoc rodičů škole, jejich vztah ke škole jako instituci Jaký mají rodiče vztah ke škole jako instituci? Jsou schopni vzájemné spolupráce? b.) Vztah školy a firem zajišťujících odborný výcvik žáků V rámci podoblasti byly položeny následující otázky a stanoveny evaluační cíle: 1. Kontakt firem se školou, vzájemná spolupráce Je současný stav vyhovující, je třeba změn vzhledem k budoucí spolupráci?
Úroveň žáků školy ve vztahu k potřebám praxe Připravuje škola žáky dostatečně pro praxi z hlediska odborných kompetencí? Je zájem žáků o zvolený obor dostatečný? Jsou žáci školy schopni zvládnout moderní technologie? 3. Možnosti firem ve vztahu k odbornému výcviku Jsou firmy schopny žáky seznámit s moderními technologiemi? Změnily firmy průběh a metody praxe (např. vzhledem k vytvoření ŠVP)? Dokáží firmy poskytnout žákům motivaci?
2.
c) Školská rada SOŠ a SOU Neratovice Při evaluaci vztahu školy k veřejnosti bude využito i hodnocení a materiálů Školské rady při SOŠ a SOU Neratovice s cílem vyhodnotit efektivitu práce tohoto orgánu. Z evaluačních metod bude v této oblasti použito zejména analýzy dokumentů, rozhovor a dotazování - ve vztahu ke členům školské rady, vedení školy, k zaměstnancům školy. Školská rada při SOŠ a SOU Neratovice byla zřízena usnesením Rady Středočeského kraje. Zasedání školské rady se konají dle jednacího řádu a její činnost vychází ze školského zákona, z podnětů a návrhů zákonných zástupců žáků, z podnětů a návrhů členů školské rady, ředitele a zřizovatele školy. AE opatření: volební i jednací řád Školské rady SOŠ a SOU Neratovice se v současnosti mění podle novelizace školského zákona. Na podkladě vyjádření členů školské rady lze konstatovat, že tento orgán plní svoji funkci a četnost schůzek a informovanost členů rady o dění ve škole je dostačující. d) Sdružení rodičů a přátel školy při SOŠ a SOU Neratovice Při evaluaci vztahu školy k veřejnosti bude zároveň využito hodnocení a materiálů Sdružení rodičů a přátel školy (dále SRPŠ), které je založeno při SOŠ a SOU Neratovice. K zodpovězení se nabízejí zajímavé otázky, zejména z důvodu, že SRPŠ školy prošlo v posledních dvou letech výraznými změnami. Z evaluačních metod bude použito zejména analýzy dokumentů, rozhovor a dotazování - ve vztahu ke členům SRPŠ, představenstvu, vedení školy i k žákům, prostřednictvím nichž je vybírán příspěvek sdružení, kteří ale zároveň využívají finanční podporu na různé akce a aktivity. 2. Formy autoevaluace -
-
-
Testování prostřednictvím cizích organizací: CERMAT – pro SOŠ SCIO – pro SOŠ i SOU vlastní testování: na základě výsledků odborných dovedností dotazník „Kultura školy“ testování v oblasti všeobecně vzdělávacích předmětů pozorování sledování DVPP
3. Časový harmonogram SOŠ a SOU Neratovice: zodpovídá: Ing. Hrejsová Období - termín září
říjen listopad leden červen
Aktivita Schválení plánu na schůzce Opravné maturity – spádová škola Testování na úrovní školy Seznámení s plánem a odpovědností Testování KULTURA ŠKOLY Podklady
Účastníci Realizační tým
Poznámka
Realizační tým Realizační tým Vybrané třídy vyučující Realizační tým
a
ŘŠ
autoevaluace pro zhodnocení školního roku a plánování dalšího rozvoje školy Střední odborné učiliště Teoretická výuka: zodpovídá: RNDr. Tesař, Mgr. Habartová Období - termín Září
Říjen
Listopad-prosinec
Leden-únor
Duben
Květen - červen
Aktivita Screening 1. ročníků PT1 Adaptační kurz Vyhodnocení jednotlivých hledisek screeningu Tříleté obory sledování a vyhodnocení přístupu a schopností k odborným předmětům Maturitní obory – sledování a vyhodnocení přístupu a schopností k předmětům MZ
Účastníci Třídní učitelé a žáci 1. ročníků Výchovný poradce Metodik prevence Třídní učitelé a vyučující 1. ročníků
Hodnocení výsledků vzdělávání v 1. pololetí šk. roku Posouzení úspěšnosti ve výuce podle ŚVP Monitoring bud. prac. uplatnění absolventů 3. ročníků Výsledky vzdělávání za 3. čtvrtletí Hodnocení výsledků vzdělávání Vyhodnocení výchovně vzdělávacího procesu Závěrečné zkoušky DS2, PT1 – příprava na maturitní zkoušky Projektové vyučování Hodnocení plnění ŠVP, návrhy změn
Poznámka Hodnocení adaptace v novém prostředí
Učitelé odborných předmětů
Výchovný poradce Metodik prevence Všichni vyučující Výsledky za 1. čtvrtletí
Učitelé maturitních předmětů
Výsledky za 1. čtvrtletí
Všichni vyučující Rodiče žáků
Pedagogická rada
Všichni vyučující Všichni pedagogové, třídní 3. ročníků
Zájemci studium
o
další
Všichni vyučující Zákonní zástupci Sociální partneři
Pedagogická rada Výsledky ZZ
Účastníci Žáci 1.ročníků, UOV
Poznámka Sledovat vytváření
Úsek: Odborný výcvik Období - termín Září - říjen
Aktivita Adaptace
žáků
1.
Říjen - listopad
ročníků na podmínky pracovišť OV Schopnosti žáků plnit praktické činnosti podle odborností
Adaptace pracoviště OV ve ŠJ na pozměněné podmínky a novou organizaci práce
Žáci 1.ročníků, UOV a VUOV
UOV, žáci KČ
pracovních skupin a vztahů ve skupinách jak rychle jsou schopni získávat a dále rozvíjet prakt. návyky a dovednosti Důraz na obor karosář, operátor skladování Práce s novým personálním obsazením a organizací přípravy jídel
Prosinec - leden
Pololetní prověrky odborných dovedností hodnocení výsledků
1.ročníky všichni, 2.-3.ročník kadeřnic a prodavačů 1. ročník zedníků
Únor - duben
Další rozvíjení odb. dovedností a prakt. návyků Pololetní prověrky odborných dovedností
Všichni žáci, UOV, VUOV
PR 3.ročníků
UOV
Celkové hodnocení
ZZ 3. ročníků
Žáci a zkušeb. komise UOV a VUOV.
Celkové hodnocení výsledků vzdělání.
Květen
Červen
PR 1. a 2.ročníků, Celkové hodnocení OV za školní rok Červenec
Ověření uplatnění absolventů školy na trhu práce
UOV, žáci
Posoudit úroveň dosud získaných dovedností, způsoby jejich prohlubování Na PR vyjádření zda je žák schopen daný obor zvládnout Ověření stupně praktických dovedností
VUOV a UOV
Hodnocení OV, návrhy na zlepšení
ZŘ OV, ÚP Mělník
Portál MPSV
Střední odborná škola: zodpovídá: Mgr. Holečková Období - termín Říjen
Březen Duben
Květen
Červen
Aktivita Testování VEKTOR
Scio
–
Účastníci VS1
Testování Scio VEKTOR Soutěž v psaní na klávesnici Praktická část Mzk (profilová část)
VS4
Maturitní zkoušky – písemná část Maturitní zkoušky – ústní část Státní zkoušky v psaní na klávesnici
VS4
VS2,3,4 VS4
VS4 VS4
Poznámka
PC Hodnocení Domov mládeže: zodpovídá: Krejčová Období termín
-
Aktivita
Účastníci
Poznámka
Zvolení zástupců do SK a DR Drogy kolem nás Činnost kadeř.koružku Činnost výtvarného kroužku
Zástupci všech roč.
Schůzky SK a DR jednou měsíčně Zajistí pí Tesnerová,Krejčová
1.r
Anketa
1.r. + 2.r. Všechny ročníky
Zajistí pí Čepičková Zaj. Krejčová
Listopad
Výroba dárků k Vánocům.
Všechny ročníky
Zaj.Krejčová
Prosinec
Vánoč.výzdoba ložnic
1.roč.
Vyhodnocení
Leden
Vyhodnocení péče o prostředí ložnic
Všechny ročníky
Vyhodnocení skupiny
Měsíčně
Schůzka DR
1.+2.r. +3.r
Zaj.Krejčová
Září
Říjen
Říjen
3
nejlepších
ložnic
z každé
4. Profil sebehodnocení ( oblasti, které chceme zkoumat ) Výsledky 1/ Znalosti žáků - dosáhli všichni žáci za stanovený úsek ( pololetí, školní rok ) uspokojivého standardu ve většině předmětů ? - dosáhli všichni žáci standardu v odborných dovednostech ? - je pokrok proti předchozím výsledkům „ nad očekávání dobrý „, „odpovídající očekávání“ nebo „ zůstávající za očekáváním „ ? - výkonnostní rozdíly mezi nadanými žáky a méně nadanými se prohlubují nebo vyrovnávají ? Výkonnostní rozdíly lze hodnotit i mezi jinými skupinami ( chlapci a dívkami atd.) 2/ Individuální a sociální rozvoj žáků jak je úspěšná škola při podpoře takových kvalit žáků jako je společenská odpovědnost, ochota ke spolupráci , občanské postoje, respekt k druhým, solidarita, čestné jednání, hrdost na svou školu či podnik kde pracuji - jak úspěšná je škola při rozvoji žáků jako individualit, které hledí pozitivně a tvůrčím způsobem do budoucnosti a jsou morálně silné ? - v jakém rozsahu rozvíjí škola takové dovednosti a schopnosti , jakými jsou týmová práce, účinná komunikace,otevřenost inovativnímu jednání ? - do jaké míry je rozvoj těchto kvalit stejnoměrný ? -
-
v jakém rozsahu se mezi vyučujícími hovoří o hodnotách a cílech osobního a sociálního rozvoje a do jaké míry panuje mezi nimi v této věci shoda ?
3/ Uplatnění žáků po ukončení školy -
nacházejí žáci po ukončení školy dostatek pracovních a studijních míst ? do jaké míry odpovídají jejich dosazené výsledky kvalitě místa, které získali ? jak úspěšná byla škola při přípravě žáků ? daří se žákům, kteří ve škole dosahovali stejné výkonnostní úrovně bez ohledu na pohlaví, společenskou třídu,etnickou příslušnost apod. obdobně i v práci nebo při dalším studiu ?
Procesy na úrovni třídy 4/ Čas pro učení -
je vlastnímu učení věnován dostatek vyučovací doby- oproti času věnovanému na administrativním úkolům, zájezdům, disciplinárním zásahům, přípravě apod. ? odpadá z nejrůznějších důvodů mnoho vyučovacích hodin ? je rozdílný čas potřebný k učení mezi nejnadanějšími a méně nadanými žáky ? kolik času věnují žáci domácím úkolům ? Je to produktivně strávený čas ? kolik času věnují žáci domácí přípravě na vyučování ?
5/ Kvalita výuky jsou výkonnostní standardy a učební cíle jasné a rozumí jim žáci i učitelé správně ? je výuka dostatečně efektivní ? jaká opatření se ve škole uplatňují pro zajištění požadované kvality vyučování ? jaká opatření se veš kole uplatňují pro zajištění zlepšení podmínek vyučování a k podpoře učitelů, kteří narážejí na obtíže ? - jsou všem žákům nabízeny stejné kvalitní podmínky k učení ? 6/ Podpora žáků při učebních obtížích -
-
jsou učební obtíže žáků rychle a účinně rozpoznávány? Jak efektivní je podpora žákům s učebními obtížemi ? jsou žáci, kterým je pomáháno skutečně ti, kteří podporu potřebují ? jak nabízenou pomoc přijímají žáci ? do jaké míry jsou obtíže záležitostí jednotlivého žáka ? nejde spíše o následek nekvalitní výuky nebo neefektivní organizace školy ?
Procesy na úrovni školy 7/ Škola jako místo učení -
-
jsou žáci organizováni do skupin / tříd atd. / tak, že mohou maximálně využít možnosti k učení ? snaží se učitelé o prověřování a zajišťování pokroku u všech žáků ? pracuje škola se systémy a postupy pro zajištění kvality ? pracuje škola se systémy a postupy na podporu účinného vyučování ? jsou žáci toho názoru, že je jejich učitelé podporují ? odpovídá adaptace kurikula potřebám žáků ?
8/ Škola jako společenské místo -
existuje mezi žáky a mezi žáky a učiteli klima vyznačující se vzájemným respektem či spíše agresí ? jako kvalitu má vztah dětí a dospělých ve škole ? dává škola žákům možnost samostatného rozhodování a přebírání odpovědnosti ? platí jasná pravidla, která všichni respektují ?
- odměňuje se a trestá nestranně a spravedlivě ? - přispívá život školy obecně k učení a rozvoji žáků - jaké jsou vzájemné vztahy mezi učiteli ? Táhnou všichni za jeden provaz ? - jak efektivní vztahy jsou mezi učiteli a vedením školy ? 9/ Škola jako pracoviště -
-
jak reaguje škola na změny, k nimž dochází v okolním prostředí ? je škola schopna cílevědomého a plánovitého fungování ? v čem spočívá kvalita odborných diskusí a rozhodovacích procesů, které jsou ve škole vedeny ? jsou při rozhodovacích procesech všichni aktéři optimálně zastoupeni ? odpovídají opatření k dalšímu vzdělávání požadavkům zaměstnanců a potřebám školy ? dostává se zaměstnancům školy při obtížích dostatečné a účinné pomoci ?
Vazby k vnějšímu prostředí 10/ Škola a rodina odpovídají sdělované informace přáním rodičů a jejich potřebám ? mají rodiče pocit, že jsou ve škole vítáni ? je s rodiči jednáno stejně bez ohledu na jejich sociální či etnický původ ? existuje pro učitele možnost dozvídat se od rodičů informace o potřebách a problémech jejich dětí ? - je rodičům umožňováno podporovat učení dětí ? Má k tomu škola vyvinuty odpovídající postupy ? - podporuje škola zájem rodičů řešit společně problémy jejich dětí ? 11/ Škola a obec -
-
ovlivňují životní podmínky obce étos a klima školy ? co očekává obec od školy ? co nabízí škola obci ? jak přispívá škola ke kvalitě vztahů v obci ?
12/ Škola a svět práce -
-
-
pomáhá škola mladým lidem rozvíjet kvality , které je připravují na profesní dráhu nebo další vzdělávaní ? dávají zaměstnavatelé a školy k dispozici potřebné informace ? Poskytují dostatečnou podporu při výuce ? stará se škola o to, aby do povědomí jiných institucí pronikly informace o znalostech a dovednostech žáků
5. Metody sebehodnocení 1/ Dotazování -
rozhovor - zdrojem informací je mluvené slovo dotazník – písemné dotazování průzkum, anketa- sběr informací vyhledávaných v nejrůznějších sférách života deník – denně zaznamenávané informace silové pole – průzkum dynamických sil, které působí k dosažení cíle i proti tomuto směru
2/ Pozorování -
otevřené pozorování skryté pozorování stínování – pozorovatel funguje jako stín pozorovaného
3/ Stanovování priorit -
rychlé třídění –metoda řazení priorit zpravidla napsaných na kartičkách rychlé třídění s řazením priorit jednotlivci nebo skupiny řadí kartičky s určitými výroky podle priorit, které s výroky na kartičkách souvisejí
4/ Sběr dat -
rozbor dokumentů – časově náročné, zpracování starých dokumentů portfolio – sbírka dokumentů či výroků , které poskytují přehled např. o výkonech jednotlivce nebo skupiny.
5/ Diskuse -
kolegiální hodnocení – je formou zpětné vazby pro učitele, jedná se o odbornou diskusi kolegů v rámci jedné školy ohnisková skupina – sestavují se ke zjištění názoru skupiny osob na určité téma. Nastavují zrcadlo různým aspektům života školy.
6/ Dramatizace -
hraní rolí – jde o předvádění určitých rolí. Sehraná role je komplexní činnost,která spojuje myšlení, cítění, akci a reakci na podněty. vyprávění příběhu –velmi stará metoda. Pozor. Má více společného s interpretací vypravěče než s přesným tlumočením skutečnosti.
7/ Měření -
Indikátory – jsou to statistické údaje vypovídající o stavu školy Měření školních výkonů – co žáci umí a dovedou nezávisí jen na kvalitě školy. Indikátory „přidané hodnoty „ teprve umožňují srovnávat školy mezi sebou.
8/ Zobrazování -
evaluace pomocí obrazu – neverbální nástroj hodnocení.Mohou sloužit obrázky vytvořené dětmi nebo třeba obrazy v časopisech evaluace pomocí fotografie a videozáznamu
9/ Vedení diáře -
diář – písemný záznam, ve kterém jsou zachyceny profesní i osobní zkušenosti učitele nebo žáka. Prožitky, pocity, myšlenky, hodnocení atd.
10/ Zhotovení profilu -
profil – zviditelňuje vztah mezi různými faktory osobami a institucemi.Většinou existuje ve formě nákresu, redukuje složitou strukturu na graficky srozumitelnou.
V Neratovicích dne 1. 9. 2012 ………………………………………………. Ing. Marcela Hrejsová ředitelka SOŠ a SOU Neratovice
