Střední škola zahradnická, Kopidlno,

Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 1. Identifikační údaje název a adresa školy:

Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 507 32 Kopidlno IZO 000 087 629 IČ 64 812 201

zřizovatel: adresa:

Královéhradecký kraj Pivovarské náměstí 1245 Hradec Králové 500 03 IČ 70 889 546

název školního vzdělávacího programu:

Zahradník

kód a název oboru vzdělání:

41- 52-H/01 Zahradník

stupeň poskytovaného vzdělání:

střední vzdělání se závěrečnou zkouškou

délka a forma vzdělávání:

3 roky, denní studium

verze č. 4:

Habr

platnost školního vzdělávacího programu:

od 1. 9. 2012

ředitelka školy:

Ing. Lenka Nosková

kontakty pro komunikaci se školou:

tel.

493 552 121

mail [email protected] [email protected] [email protected]

……………………………………………………………. razítko a podpis ředitelky

1 | Habr od září 2012

Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 2. Obsah školního vzdělávacího programu 1. Úvodní identifikační údaje 2. Obsah školního vzdělávacího programu 3. Profil absolventa 3.1. Uplatnění absolventa v praxi 3.2. Výsledky vzdělávání 3.3. Způsob ukončení vzdělávání, certifikace, stupeň dosaženého vzdělání 4. Charakteristika školy 4.1. Materiální podmínky a vybavení školy 4.2. Charakteristika pedagogického sboru 4.3. Charakteristika žáků 4.4. Spolupráce s rodiči 4.5. Nadační fond školy 4.6. Spolupráce se sociálními partnery 4.7. Prezentace školy na veřejnosti 5. Charakteristika školního vzdělávacího programu 5.1. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání 5.2. Celkové pojetí vzdělávání 5.2.1 Cesty učitele k rozvoji osobnosti žáka 5.2.2. Začlenění průřezových témat do výuky 5.3. Organizace výuky 5.3.1. Organizace teoretické výuky 5.3.2. Organizace praktické výuky 5.4. Způsob hodnocení žáků 5.4.1. Popis hodnocení 5.4.2. Informace o výsledcích vzdělávání 5.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 5.5.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami 5.5.2. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 5.5.3. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných 5.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence 5.7. Způsob ukončení vzdělávání 6. Učební plán 7. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP 8. Učební osnovy předmětů  Český jazyk a literatura  Anglický jazyk  Německý jazyk

1 2 4 4 4 6 7 8 10 10 10 11 11 12 13 13 13 14 18 24 24 25 25 26 27 27 27 28 29 29 29 30 32 34 35 42 48


                   

Výchova k občanství Přírodovědný seminář Biologie Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika a právo Základy zahradnictví Ovocnictví Školkařství Zelinářství Květinářství Sadovnictví Sadovnické kreslení a projektování Základy floristiky Zahradnická mechanizace Odborný výcvik Sadovnická tvorba Floristika Motorová vozidla

54 60 66 72 78 83 89 95 103 109 115 122 128 134 137 142 148 157 161 167


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 3. Profil absolventa Obor vzdělání:

41 – 52 – H/01 Zahradník

Název ŠVP:

Zahradník

Délka a forma studia:


Platnost:

od 1. září 2012

3.1. Uplatnění absolventa v praxi Absolvent školního vzdělávacího programu může pracovat jako zahradník v oblasti zahradnické výroby, popř. i rostlinné výroby. Je schopen množit ovocné i okrasné rostliny, pěstovat květiny, ovoce i zeleninu, vybírat a upravovat pro jejich pěstování vhodné podmínky, ošetřovat je a sklízet. Uplatní se i v obchodech jako květinář – florista, kdy umí vázat květiny k nejrůznějším příležitostem, nebo v realizačních zahradnických firmách při zakládání a ošetřování nových a stávajících sadovnických a krajinářských úpravách. Po úspěšném ukončení vzdělávacího programu a složení závěrečné zkoušky může žák pokračovat v dalším studiu na studijních oborech středních škol určených pro absolventy tříletých oborů vzdělání (nástavbové studium) a připravit se ke složení maturitní zkoušky. 3.2. Výsledky vzdělávání Absolvent školního vzdělávacího programu získává studiem souhrn kompetencí, které mu umožní uplatnění ve své profesi, ale i v občanském a osobním životě. Tuto „základní výbavu kompetencemi“ bude žák novými poznatky, zkušenostmi, popřípadě dalším studiem rozvíjet celý život. Absolvent při výkonu povolání      

připravuje optimální podmínky pro růst a vývoj rostlin ve volné půdě i ve sklenících množí rostliny a pěstuje mladý ovocný a okrasný materiál předpěstovává sadbu zeleniny a květin seje nebo vysazuje rostliny na trvalé stanoviště a ošetřuje je sklízí, třídí, balí a expeduje rostlinný materiál samostatně vykonává odborné zahradnické práce (řez, hnojení, ochrana proti chorobám a škůdcům)  uplatňuje zásady střídání plodin v polním i skleníkovém pěstování 4 | Habr od září 2012

 používá a udržuje zahradnické nářadí a mechanizaci  realizuje sadovnické úpravy podle plánu, zakládá trávníky, buduje drobné sadovnické stavby  provádí údržbu sadovnických a krajinářských úprav (řez dřevin a živých plotů, sekání a ošetřování trávníků, přihnojování…)  váže a aranžuje květiny a zahradnické produkty k různým příležitostem  jedná se zákazníkem, připravuje květinové vazby na přání zákazníka Absolvent je veden k tomu, aby              

dodržoval zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci znal zásady a dovedl poskytnout první pomoc při náhlém onemocnění či úrazu chápal význam a svou prací přispíval k udržení dobrého jména podniku měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval pečlivě, svědomitě a samostatně, šetrně nakládal s majetkem podniku dokázal pracovat v týmu spolupracovníků a adekvátně s nimi jednal přispíval k dobrým vztahům v pracovním kolektivu znal obecná práva a povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů přispíval k dodržování zásad ochrany životního prostředí měl přehled o možnostech uplatnění ve své profesi a o možnostech dalšího vzdělávání reálně hodnotil své odborné znalosti a schopnosti a osobnostní kvality vzhledem k dalším možnostem uplatnění ve své profesi nebo dalším studiu pracoval s informacemi a informačními zdroji a dovedl je využívat v pracovním i osobním životě uměl prezentovat výsledky své práce adaptoval se na měnící se životní a pracovní podmínky byl schopen a ochoten se celoživotně vzdělávat

Kompetence absolventa pro další rozvoj profesního, občanského a osobního života  ovládá práci s textem i mluveným slovem, je schopen vyhledávat si informace, dělat si poznámky a zpracovávat je  umí počítat, aplikuje matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích  pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, komunikuje elektronickou poštou, získává informace z otevřených zdrojů, především sítě Internet  vytváří si vhodné podmínky k práci a učení podle toho, jaký je studijní typ  z poznaných skutečností si vytváří vlastní názor, který je schopen si obhájit a diskutovat o něm  dovede se správně, srozumitelně a souvisle vyjadřovat v mateřském jazyce, dodržuje jazykové normy a odbornou terminologii  píše přehledně a jazykově správně, dodržuje stylistické normy českého jazyka


 částečně se domluví alespoň jedním cizím jazykem jako prostředkem komunikace v běžném životě  zná možnosti svého dalšího vzdělávání v oboru potřebného pro výkon povolání  chápe důležitost celoživotního vzdělávání V oblasti citů, postojů, preferencí a hodnot směřuje vzdělávání k tomu, aby absolvent  jednal odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním zájmu i v zájmu společnosti  uznával principy fungování multikulturní demokratické společnosti, dodržoval zákony, respektoval liská práva, svobodu a osobnost jiných lidí  rozeznával a upřednostňoval hodnotné umění před konzumním stylem společnosti  jednal hospodárně  cítil odpovědnost za své zdraví, usiloval o zdravý životní styl  uznával hodnotu života jako nejvyšší dar  pomáhal podle svých možností všem potřebným  chápal význam životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, aktivním přístupem ve svém životě byl příkladem pro druhé 3.3. Způsob ukončení vzdělávání, certifikace, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou, která se připravuje a organizuje podle platných předpisů. Absolvent získá střední odborné vzdělání a jako certifikát vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 4. Charakteristika školy Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Platnost:

od 1. září 2012

Škola sídlí v Kopidlně od roku 1948, kdy sem byla přemístěna jedna z nejstarších zahradnických škol v českých zemích, samostatná mistrovská zahradnická škola v Chrudimi, a zahradnický obor se zde vyučuje dodnes. Škola se nachází ve velmi krásném prostředí zámeckého areálu, který poskytuje škole kvalitní zázemí pro výchovu a vzdělávání budoucích zahradníků. Působnost školy má nadregionální charakter. Ve škole se vzdělávají i žáci ze sousedních krajů. V současné době škola nabízí následující obory vzdělání: 

41-44-M/01 Zahradnictví

čtyřletý obor vzdělání ukončený maturitní zkouškou vyučovaný podle ŠVP Zahradnictví



41-52-H/01 Zahradník

tříletý obor vzdělání ukončený závěrečnou zkouškou vyučovaný podle ŠVP Zahradník



41-44-L/501 Zahradnictví

dvouletý obor vzdělání ukončený maturitní zkouškou, je určený pro absolventy středního vzdělání ukončeného závěrečnou zkouškou



41-44-L/501 Zahradnictví

tříletý dálkový obor vzdělání ukončený maturitní zkouškou, je určený pro absolventy středního vzdělání ukončeného závěrečnou zkouškou



41-52-E/01 Zahradnické práce tříletý obor vzdělání ukončený závěrečnou zkouškou, je určený především pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami


4.1.

Materiální podmínky a vybavení školy

Teoretická výuka probíhá v budově zámku, v níž se kloubí původní historické jádro s potřebami moderní školy. V některých třídách tak vedle standardního vybavení učebny naleznete původní dřevěné parkety, kazetové stropy nebo ozdobné dřevěné portály dveří. Pro výuku odborných předmětů - květinářství, zelinářství, ekonomika, ovocnictví, rostlinolékařství, obecné zahradnictví, sadovnictví, sadovnická tvorba - jsou určeny specializované učebny. Své učebny mají i některé předměty všeobecné - český, anglický a německý jazyk, biologie, chemie, informační a komunikační technologie, matematika. Třídy jsou podle potřeby vybaveny výpočení technikou, zpětnými projektory, dataprojektory, vizualizéry, audio, video a další technikou. Pro výuku odborných zahradnických předmětů je potřebná celá řada speciálních názorných pomůcek. Jedná se o mikroskopy, refraktometry, názorné herbáře, atlasy a klíče rostlin a živočichů, atlas podnebí, sbírky semen, hnojiv, ukázky zahradnických zemin, floristické materiály, modely různých strojních mechanizmů, součásti strojů, plány sadovnických úprav popř. jejich modely. Využívají se také zpracované atlasy na CD např. Coniferia, Acer, atlas skalniček, choroby a škůdci rostlin, pro návrhy sadovnických úprav se používá počítačový program Zahrada 3D. Samozřejmostí ve výuce jsou živé rostliny nebo jejich orgány v různých fázích vývoje, ukázky chorob a škůdců, plody sortimentu ovocných dřevin. Hlavním zdrojem živého materiálu jsou především sbírkový palmový skleník, květinárna, dendrologicky velmi cenný zámecký park, zelinárna nebo školní ovocný sad a školka. Součástí výuky jazyků je poslech prózy, poezie, písní, mluveného slova v cizím jazyku z CD nebo audiokazet a videoukázky filmů na DVD či videokazetách. Pro výuku tělesné výchovy má škola k dispozici moderní sportovní halu s tělocvičnou a posilovnou. Škola se snaží o neustálou modernizaci učebních pomůcek a vybavení teoretické i praktické výuky didaktickou technikou v závislosti na finančních možnostech. Odborný výcvik je velmi důležitou součástí přípravy žáka zahradnického oboru. Škola má vynikající zázemí pro praktické vyučování, jehož základem je školní hospodářství a prostředí zámeckého parku. Školní hospodářství zajišťuje svým provozem tzv. produkční zahradnictví. Jeho součástí jsou skleníky, fóliovníky, pařeniště a venkovní pěstební plochy zeleniny a květin, ovocná školka a sad štíhlých vřeten jabloní, zákrsků peckovin a drobného ovoce. Skleníky jsou vytápěné, část má stolové vybavení pro pěstování hrnkových kultur, část je záhonová, součástí skleníku je také množárna rostlin. Fóliovníky nejsou vytápěné, jsou záhonové, určené pro pěstování zeleniny na produkci a na semeno. Skleníkové hospodářství má potřebné vybavení k množení a pěstování rostlin – pracovní stoly, truhlíky, přepichovací kolíčky, sadbovače, květináče, běžné nářadí, hadice k zalévání apod. Pro pěstování rostlin na venkovních pěstebních plochách se používá malá a velká mechanizace – traktory a malotraktory, pluh, brány, plečka, postřikovač, valník a další technika. Na venkovních plochách se vedle produkce ovoce a zeleniny pěstuje také rostlinný materiál využívaný při dalších praxích – květiny k sušení, květiny k vazbě, ozdobné tykvičky, vrbičky k nácviku roubování a řízkování apod. Vedle pěstebních prostor je potřeba také kvalitní zázemí – garáže pro techniku, dílna, nářaďovna pro uskladnění nejrůznějšího nářadí (rýče, motyky, hrábě, lopaty, košťata, kolečka na odvoz materiálu…). Pro výuku sadovnické praxe a sadovnického projektování je velmi důležitý dendrologicky velmi cenný zámecký park o rozloze 8 ha. Nachází se v něm řada nádherných vzrostlých dřevin. Bylo založeno vřesoviště, čítající cca 200 taxonů, vysazen sortiment okrasných trav a moderních kultivarů rodů Berberis, Spirea, Pinus, Abies…. 8 | Habr od září 2012

Žáci se tak učí poznávat dřeviny v přirozeném prostředí, což nelze nahradit žádnými vzorky v učebně. K udržování parku jsou k dispozici motorové travní sekačky, malotraktory s vleky, rotavátory, mulčovače, křovinořezy, motorové pily, plotové nůžky, vysavače listí, drtiče. Parku vévodí nově zrekonstruovaný palmový skleník, který slouží jako sbírkový především pro výuku květinářství nebo ochrany rostlin. V prostorách okolí palmového skleníku je vybudována skalka s ukázkami využití materiálů a rostlinami vhodnými k osázení. Odborný výcvik probíhá také v pracovnách školy pro tyto účely speciálně vybavené k výuce aranžování a vazby, roubování, řízkování a k nácvičným pracím. Vizitkou každého žáka je dobře udržované zahradnické nářadí - nože, nůžky popř. pilka. Žáci si je kupují již v 1. ročníku a využívají je nejen po celou dobu studia, ale i po jeho ukončení v budoucím zaměstnání. Žáci mají možnost díky předmětu motorová vozidla získat řidičský průkaz skupiny T (traktor). Součástí školy jsou všeobecná a odborná knihovna, každoročně doplňované o nové tituly. Slouží žákům školy i pedagogům k dalšímu vzdělávání, získávání informací a moderních poznatků. Ve všeobecné části knihovny žáci najdou celou řadu titulů k doplnění mimočítankové četby. Škola také odebírá řadu odborných časopisů, ve kterých lze nalézt poslední trendy zahradnického oboru. Pro žáky je zajištěno ubytování v domově mládeže s kapacitou 105 míst i možnost celodenního stravování ve školní jídelně. Žáci ubytovaní na domově mládeže mají možnost využít studovnu. Školní budova - zámek a celý areál školy obklopený zámeckým parkem a rozlehlým rybníkem poskytují velmi pěkné pracovní i mimopracovní prostředí jak pro žáky, tak pro pedagogy. Na jejich údržbě a zvelebování se neustále pracuje. Ve škole jsou nově rekonstruovaná sociální zařízení, podlahy, žákovský nábytek, pravidelně dochází k malování tříd a chodeb. Na jejich výzdobě se podílejí žáci svými pracemi. Domov mládeže je vybaven moderním nábytkem. Modernizace a vybavování učeben i domova mládeže průběžně probíhá, je však odvislá od finančních možností školy. Vzhledem k tomu, že budova zámku, některé další budovy a park jsou státem chráněnou kulturní památkou, je škola při modernizaci a některých úpravách omezena předpisy týkající se ochrany památek v ČR. Volný čas mohou žáci trávit ve sportovní hale, která je jim denně přístupná v doprovodu vychovatelky nebo vedoucího zájmového činnosti. Je možno navštěvovat posilovnu, zahrát si stolní tenis, nejrůznější míčové hry nebo cíleně pracovat v oddílech florbalu, basketbalu, dovedných rukou, vaření, společensko-sportovní a další dle zájmu žáků. Nepravidelně vychází i časopis domova mládeže. Domov mládeže dlouhodobě spolupracuje s Kojeneckým ústavem a dětským domovem ve Dvoře Králové nad Labem. Práce na počítači je žákům umožněna každý den do večerních hodin v budově školy. Pro vylepšení kulturního a společenského vyžití našich žáků ve městě samotném jedná vedení školy s představiteli města.


4.2.

Charakteristika pedagogického sboru

Ve škole v současné době pracuje 16 učitelů a 7 učitelů odborného výcviku. Všichni jsou interními zaměstnanci. Výuku předmětu motorová vozidla zajišťuje 1 externí učitel. Počet pedagogů se mění rok od roku podle počtu vyučovaných oborů. Na domově mládeže pracuje 5 pedagogických pracovníků. Způsobilost pedagogického sboru je na dobré úrovni – většina pedagogů splňuje odbornou i pedagogickou způsobilost. Pedagogický sbor je dle potřeby doplňován o mladé pedagogy - odborníky, i bývalé absolventy naší školy, z nichž někteří si ještě doplňují pedagogické vzdělání. Učitelé se mohou dle možností dále vzdělávat na krátkodobých i dlouhodobých kurzech a seminářích. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se řídí potřebami školy, využívá se aktuálních nabídek pedagogických center, dalších vzdělávacích institucí a profesních svazů. V uplynulých letech prošli pedagogové školením práce s počítačem. Cílem bylo získání uživatelských dovedností práce s počítačem, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní a prezentační techniky. Při přípravě a plánování výuky (postup, metody, formy) učitelé spolupracují v předmětových komisích – pro všeobecné předměty, odborné předměty a praktické vyučování. Předsedové těchto komisí se pravidelně scházejí na koordinačních schůzkách společně s ředitelkou školy a její zástupkyní. Ve škole pracuje jedna výchovná poradkyně a koordinátor prevence sociálně-patologických jevů. 4.3.

Charakteristika žáků

Střední škola zahradnická v Kopidlně je státní, školné se neplatí. Ve škole studuje přibližně 250 žáků v 12 třídách a pěti oborech vzdělávání. Do studijního oboru přicházejí nejen žáci z blízkého okolí, ale i ze vzdálenějších míst. Proto škola poskytuje části žáků ubytování v domově mládeže a celodenní stravu. Žáci vyšších ročníků využívají také možností podnájmů v městě samotném, žáci z blízkého okolí dojíždějí. Do Kopidlna je velmi dobré autobusové spojení z Jičína, Libáně a Poděbrad, vlakové spojení z Jičína a Nymburka. 4.4.

Spolupráce s rodiči

K předávání základních informací o škole rodičům slouží webové stránky, kde jsou umístěny kontakty na vedení školy, rozvrhy hodin včetně suplování, aktuální zprávy o akcích školy, podmínky pro přijímání žáků a základní popis jednotlivých oborů vzdělávání. Díky těmto stránkám mají též možnost žáci a zákonní zástupci žáků průběžně sledovat studijní výsledky, výchovná opatření a absenci svých dětí v jednotlivých předmětech. Pomocí komunikačního systému se lze kdykoli spojit se školou nebo příslušným pedagogem, z domova je možno omlouvat absenci žáka, aktualizovat změny v osobních údajích žáka a zákonného zástupce, zjišťovat potřebné informace k organizaci výuky, hodnocení žáka apod. Také žák sám může sledovat své průběžné hodnocení a docházku. Dvakrát za rok škola organizuje třídní schůzky, na kterých individuálně informuje zákonné zástupce žáků o prospěchu, seznámí s organizací výuky školního roku, se školním řádem, funkcí infosystému apod. Konzultace s učiteli jsou možné kdykoliv během školního roku po předchozí domluvě. Pro rodiče a veřejnost škola každoročně pořádá dny otevřených dveří (říjen, listopad, prosinec, leden). Uchazeči o studium, jejich rodiče a další zájemci mají možnost navštívit budovu školy, zhlédnout její vybavení, park, palmový skleník i školní hospodářství, mohou se 10 | Habr od září 2012

podívat na průběh vyučování. Rozhovorem se žáky, vyučujícími a ostatními zaměstnanci školy získají všechny potřebné informace o škole. O dění ve škole a při mimoškolní činnosti podáváme zprávy a dokumentační materiál regionálnímu nebo odbornému tisku (Jičínský deník, Nové noviny, Zahradnictví, Zahrádkář) a případně i dalším médiím. Veřejnost je pravidelně informována na webových stránkách školy. Na základě zákona č. 561/2004Sb. zřizovatel školy (Královéhradecký kraj) zřizuje školskou radu. Do školské rady jsou vedle 1/3 zástupců zřizovatele voleni 2 zástupci pedagogů školy a dále 1 zletilý žák školy nebo zákonný zástupce nezletilých žáků. Rada je vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech a dalším rozvoji školy. 4.5.

Nadační fond školy

Tento účelový fond byl zřízen při zahradnické škole v roce 1992. Jeho posláním je shromáždit a využít finanční prostředky především pro zabezpečení dalšího rozvoje školy, propagaci, kulturu a sportovní aktivity organizované pro žáky školy. Finanční prostředky získává prostřednictvím darů rodičů, soukromých firem a podniků, s nimiž škola spolupracuje z výnosů výstavy Kopidlenský kvítek. Nadační fond spravuje fond učebnic, které jsou půjčovány žákům, podílí se na financování soutěží Kopidlenský kvítek, Kopidlenský kvíteček a Kopidlenské poupě. Nadační fond dotuje sportovní a kulturní akce pořádané školou a výměnné pobyty studentů. Díky příspěvkům nadačního fondu mohou žáci častěji navštěvovat kulturní představení v Kopidlně, Mladé Boleslavi, v Jičíně, Hradci Králové a jinde. Zároveň finančně přispívá na odborné exkurze pořádané školou a projekty žáků. 4.6.

Spolupráce se sociálními partnery

Zahradnická škola je garantem odbornosti mladých zahradníků, proto je členem profesních zahradnických svazů – Východočeské ovocnářské unie, Svazu květinářů a floristů, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Zároveň působí jako cvičná škola Institutu vzdělávání a poradenství při České zemědělské univerzitě v Praze, jejíž studenti, budoucí odborní učitelé, zde vykonávají pedagogickou praxi. Aby žáci získali potřebné praktické znalosti a dovednosti, vykonávají odbornou, individuální nebo prázdninovou praxi v zahradnických firmách různého zaměření. Našimi nejvýznamnějšími partnery jsou: Obora - okrasné a ovocné školky Valdice, Zahradní centrum Flora v Jičíně, prodejna Květiny – Yveta Horáková v Jičíně, zahradnické oddělení obchodního domu Baumax v Mladé Boleslavi, firma Parkon v Libici nad Cidlinou, Moravoseed Svijanský Újezd. Každoročně se žáci podílejí na výsadbě ornamentálních záhonů ve městech Kopidlno, Lázně Bělohrad, Poděbrad a zámku v Dětenicích. V oblasti poradenství spolupracujeme s řadou výzkumných pracovišť – VÚKOZ Průhonice, Botanická zahrada Praha – Troja, Botanická zahrada Liberec, VŠUO Holovousy. Tyto firmy mimo jiné pomáhají škole s rozšiřováním sortimentu pěstovaných rostlin. Prostřednictvím odborných exkurzí navštěvují žáci významné zahradnické firmy, výstavy, zahrady a parky např.: Arboeko v Obříství u Mělníka, ovocné sady ZD Dolany v České Skalici, šlechtitelská stanice v Jaroměři – firma p. Černého, Agro Česká Skalice – výrobce zahradnických substrátů, ovocné sady Pomona v Těšeticích, ÚEB ve Střížovicích u Turnova, DIKÉ v Turnově, výstava Flora Olomouc, zahrady Pražského hradu, parky v Průhonicích, Opočně, Novém Městě na Metují a další. 11 | Habr od září 2012

Škola úzce spolupracuje s Úřadem práce v Jičíně a Pedagogicko - psychologickou poradnou tamtéž. Úřad práce pořádá školení pro žáky končících ročníků a poskytuje informace o zaměstnanosti v regionu a požadavcích trhu práce. Poradí žákům, jak se připravit na přijímací pohovor nebo konkurz, jaké doklady budou potřebovat a další důležité informace ze světa práce. Každoročně přicházejí nabídky volných pracovních míst od různých podnikatelských subjektů. 4.7.

Prezentace školy na veřejnosti

Své znalosti a dovednosti si žáci mohou poměřit se studenty jiných zahradnických škol. Vedle domácí soutěže Kopidlenský kvítek se žáci pravidelně účastní soutěží Děčínská kotva, Soběslavská růže, Polabský motýl v Lysé nad Labem a Iuvensis Hortulanus v Piešťanech na Slovensku. S cílem přiblížit zahradnický obor mladým organizujeme soutěže Kopidlenský kvíteček, Kopidlenské poupě a spoluorganizujeme soutěž „Já už to znám, umím…“ v Hlušicích, která je určena žákům 8. a 9. tříd základních škol. Pro širokou veřejnost pořádají žáci školy se svými pedagogy již tradiční prodejní výstavu Kopidlenský kvítek. Výstava je přehlídkou zahradnického umění, zahradnického řemesla. Její přípravou získávají žáci cenné zkušenosti do budoucího profesního i osobního života. S prací našich žáků se lze setkat na různých výstavách v republice, pravidelně se účastníme např. výstav: Dům a zahrada v Hradci Králové, Flora Olomouc, Polabský motýl v Lysé nad Labem, výstavy betlémů v Nové Pace a Lomnici nad Popelkou, prodejní výstavy „Vánoce na bráně v Jičíně“, vánočních „Novopackých trhů“, dožínkových slavností v Hradci Králové, v Mladé Boleslavi, v Dobrovicích, v Lázních Bělohradě. Úspěšně spolupracujeme i s činnými zahrádkářskými svazy. Pomáháme připravovat jejich výstavy např. Svátek jablka v Pěnčíně u Turnova nebo tradiční výstavu mečíků v Nemyčevsi. Svými aranžérskými výrobky získávají žáci stále větší obdiv veřejnosti. Výrobky žáků lze průběžně během roku zakoupit ve školní prodejně Flora v Kopidlně. Domov mládeže již několik let spolupracuje s Kojeneckým dětským domovem ve Dvoře Králové nad Labem. V rámci akce Jičín – město pohádky žáci pravidelně vymýšlejí a realizují pracovní dílnu se zahradnickou tématikou, která je určena dětem všech věkových kategorií. Učitelé školy pořádají během školního roku několik floristických seminářů na aktuální téma. Jsou určeny pedagogům základních a mateřských škol i ostatní veřejnosti pro rozšíření znalostí a dovedností v oblasti aranžování.


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 5. Charakteristika školního vzdělávacího programu Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Platnost:

od 1. září 2012

5.1.

Podmínky pro přijímání ke vzdělávání

Přijímací řízení probíhá podle platného školského zákona a dalších souvisejících předpisů. Koná se v termínu stanoveném ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Ke studiu jsou přijímáni uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělání před splněním povinné školní docházky. Zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu posuzuje ošetřující lékař. Součástí přijímacího řízení jsou pouze všeobecné podmínky, není nutná žádná specifická (talentová) zkouška. Pro přijetí se uchazečům o studium doporučuje, aby dosáhli v posledních dvou klasifikačních obdobích na základní škole co nejlepší průměrný prospěch a z žádného předmětu nebyli hodnoceni nedostatečně. Kritéria přijímacího řízení vyhlašuje ředitelka školy do 31. ledna příslušného roku způsobem stanoveným školským zákonem a příslušnými vyhláškami. 5.2.

Celkové pojetí vzdělávání Motto naší školy: „ Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. “

Základy výchovy a vzdělávání mladých lidí položil již Jan Ámos Komenský v 17. století. Nejen z díla tohoto znamenitého a osvíceného pedagoga vychází dnešní moderní pojetí výchovy a vzdělávání současného mladého člověka. Komenského pojetí výuky – tvořivost, názornost, vzdělání pro všechny bez rozdílu, vzdělání pro různé věkové skupiny dětí atd. jsou notoricky známé. On sám tvrdil, že „vzdělávání je poznávání světa okolo nás“, a to platí stále. Poznání současného světa však je daleko širší a není v moci každého z nás umět a znát všechno. Je ale důležité umět se v dnešním multikulturním světě plném informací dobře orientovat. Umět využívat dostupných prostředků techniky, utvářet si vlastní názory a


obhajovat je, vytvářet kvalitní mezilidské vztahy a spolupracovat s kolegy, žít v souladu s přírodou a jejím bohatstvím, znát svoje práva, ale také povinnosti. Jeden dnes už neznámý autor kdysi řekl: „Učitel je jako zahradník s konvicí v ruce a plechovkou hnojiva v druhé. Občas vytrhne nějaký plevel, ale většinu času věnuje jen péči o rostliny.“ A o výchovu a vzdělávání mladých zahradníků nám především jde! Cílem vzdělávání v naší škole není pouze získávání nových poznatků, „biflování“ pouček a definic, ale především široká uplatnitelnost nabytých vědomostí a dovedností v nejrůznějších situacích v osobním i profesním životě. Správné návyky by se měly stát nedílnou součástí žákovy osobnosti. Samotné učivo tak není chápáno jako cíl, ale pouze jako prostředek k dosažení kompetencí potřebných pro budoucí život. Rozvoj osobnosti žáka vychází z cílů středního odborného vzdělávání. Záměrem je připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Cíle středního odborného vzdělávání: 1. Učit se poznávat - osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat. 2. Učit se pracovat a jednat - naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které je žák připravován. 3. Učit se být - rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností. 4. Učit se žít společně - učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo. K tomu, abychom tyto obecné cíle naplnili a dali jim konkrétní podobu a konkrétní obsah, vytvořil kolektiv pedagogů naší školy společné cesty, kterými se budou rozvíjet jednotlivé kompetence žáků. Tyto zásady, při uplatňování v jednotlivých předmětech různými učiteli, sestaví mozaiku nabídky možností, ze které si žák může vybrat ty pracovní postupy, které mu budou při studiu nejlépe vyhovovat. 5.2.1. Cesty učitele k rozvoji osobnosti žáka A. Kompetence k učení Žák si osvojí souhrn vědomostí, dovedností a návyků v přímé návaznosti na potřeby praxe, dokáže se efektivně učit a stanovovat si přiměřené studijní cíle. Učitel při práci:  využívá pozitivní motivace k učení s důrazem na univerzálnost a obecnou použitelnost v budoucím životě, na praktických příkladech vysvětluje smysl a cíl učení 14 | Habr od září 2012

 používá různých vyučovacích metod s upřednostněním metod dialogických (řízený rozhovor, diskuse), skupinového vyučování, práce s textem, mluveným slovem apod.


          

podporuje aktivní vyhledávání informací a možnost uplatnění vlastních zkušeností podporuje aktivní používání výpočetní techniky využívá práce s chybou k další motivaci a k dalšímu rozvoji žáka zadává samostatné a skupinové práce žáků podněcuje tvořivost žáků a realizaci vlastních nápadů slovně hodnotí při klasifikaci žáka, využívá sebehodnocení popř. hodnocení žáků navzájem pomáhá žákům plánovat, organizovat a vyhodnocovat svoji činnosti vede žáky k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování motivuje žáky k celoživotnímu vzdělávání a k zodpovědnosti za kvalitu svého vzdělávání zadává vypracování projektů a prezentací žákům připravuje žáka k soutěžím, olympiádám a k veřejným prezentacím

B. Kompetence k řešení problémů Žák je schopen samostatně nebo ve skupinách řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy. Učitel při práci:  zadává problémové úkoly formou samostatné i skupinové práce  využívá k zadávání problémových úloh různých zdrojů především z reálného života, ale i jiných netradičních (testy Scio, Matematický klokan…)  podporuje samostatnost, tvořivost, rozdílné metody myšlení  podporuje různé přijatelné způsoby řešení problémů  vede žáky k aktivnímu přístupu při řešení problému ve všech fázích – plánování, přípravě, realizaci i prezentaci  podporuje týmovou spolupráci a schopnost pomoci druhému  vede žáky k vyjádření vlastního názoru, vyslechnutí názorů druhých, dodržování zásad řízené diskuze a asertivnímu jednání  nabízí při řešení konkrétních problémů pomoc výchovného poradce, metodika prevence nebo třídního učitele C. Komunikativní kompetence Žák se dokáže vyjadřovat v písemné i ústní formě při různých příležitostech. Učitel při práci:  umožňuje žákům vyjádřit svými slovy myšlenky na dané téma ústně i písemně a v logickém sledu  vede žáky k věcné argumentaci  podporuje psaní vlastních poznámek z vyučovacích hodin, ale i při jiných příležitostech (besedy, porady apod.)  vede k vhodné partnerské komunikaci mezi sebou navzájem, s učiteli a ostatními dospělými  opravuje jazykové popř. stylistické chyby v pracích žáků  vyžaduje používání správné odborné terminologie  organizuje projekty napříč školou, při kterých se setkávají a spolupracují žáci různých ročníků  vede žáky k aktivnímu používání jednoho cizího jazyka, a to jak ústně, tak písemně  motivuje žáky k jazykovému vzdělávání a k prohlubování jazykových dovedností v celoživotním vzdělávání 16 | Habr od září 2012

D. Personální a sociální kompetence Žák poznává sám sebe, svoje potřeby, rozvíjí se po stránce odborné i osobnostní, dokáže spolupracovat s ostatními a vytvářet vhodné mezilidské vztahy, které jsou předpokladem pro úspěšné začlenění do pracovního kolektivu i kvalitních partnerských vztahů. Učitel při práci:  vede žáky k vytváření a respektování pravidel vzájemného soužití  vytváří pozitivní školní a třídní klima  mění při skupinové práci navzájem skupiny a jednotlivé role ve skupinách  objektivně hodnotí práci žáků, upozorňuje na silné, ale i slabé stránky žáka a jeho práce  používá u náročnějších prací žáka (referáty, projekty, skupinové práce, řešení problémů apod.) vedle známkování i písemné zhodnocení kladů a nedostatků  dává možnost k vyjádření svého názoru žákům z různých prostředí, sociálních skupin, národnostních menšin apod. a vede žáky k toleranci mezi sebou  odmítá předsudky, vysvětluje jejich nebezpečí  upozorňuje na možné důsledky chování žáka v různých situacích ve škole i na veřejnosti  vede žáka k hodnocení svých schopností a dovedností, svého vystupování a chování, ale i k hodnocení jednání jiných lidí  pečuje o své zdraví, fyzický a duševní rozvoj, podporuje zdravý životní styl, čímž dává žákům příklad správného způsobu života, a vede žáky k aktivní ochraně svého zdraví  seznamuje žáky i zákonné zástupce se školním řádem, upravuje ho podle potřeb školy a legislativy  při vzájemném kontaktu s rodiči hodnotí i sociální dovednosti žáka E. Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák je vychováván jako svobodný a zodpovědný člověk, který dobře zná svá práva i povinnosti. Je schopen žít v demokratické společnosti, uznává hodnoty národní, evropské i světové kultury a jedná v duchu udržitelného rozvoje. Učitel při práci:  vytváří pravidla chování ve třídních kolektivech a uplatňuje je ve školním řádu  vede žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem  dodržuje zákony, respektuje práva a osobnost žáka i druhých lidí  dodržuje morální principy naší společnosti a zásady společenského chování, což vyžaduje i po žácích  netoleruje projevy šikany, rasismu, xenofobie a přijímá včas účinná opatření  zajímá se o politické a společenské dění u nás a ve světě  vede žáky k ochraně životního prostředí, především k třídění odpadů, aktivní péči o prostředí, ve kterém žijí – třída, škola, nejbližší okolí  snaží se při výletech a exkurzích, aby se žáci chovali jako zodpovědné osoby  učí žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní dědictví F. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Na základě rozvoje svých schopností, odborných znalostí a zvážení reálných možností je žák schopen uplatnit se ve světě práce. Má předpoklady pro rozvoj své profesní kariéry, ale je také připraven přizpůsobit se měnícím se pracovním podmínkám. Uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání. 17 | Habr od září 2012

Učitel při práci:  motivuje žáky ke kladnému vztahu k práci  vede žáky k dodržování daných pravidel, k plnění povinností a závazků  vede žáky k ochraně svého zdraví a zdraví druhých lidí  podporuje tvořivost, nápaditost, samostatnost i schopnost spolupracovat  učí žáky ocenit práci druhých a vážit si jí  zadává úkoly tak, aby si žáci museli práci sami zorganizovat, navrhnout pracovní postup a časový harmonogram práce  doplňuje výuku o odborné exkurze  podporuje profilaci žáků  pomáhá žákům při výběru dalšího studia nebo zaměstnání, upozorňuje na možnosti profesního uplatnění nebo podnikání G. Matematické kompetence Žák používá základní matematické dovednosti v různých životních situacích. Učitel při práci:  procvičuje základní matematické postupy v různých úlohách praktického charakteru, které žák využije v běžném životě  vede žáky k logickému myšlení, schopnosti provést reálný odhad výsledku řešené úlohy  upozorní na vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů H. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žák dokáže pracovat s osobním počítačem a jeho základním a programovým vybavením. Je schopen aktivně si vyhledávat informace, zpracovávat je a prezentovat pomocí počítačové techniky. Učitel při práci:  zajišťuje, aby každý žák měl přístup k osobnímu počítači a jeho programovému vybavení  dbá, aby každý žák při samostatné práci pracoval na zadaných úkolech  využívá samostatných i skupinových úkolů při zadávání prací  procvičuje práci s počítačem zadáváním samostatných i domácích úloh  komunikuje při práci s žáky také elektronickou poštou  reviduje zdroje informací, vede žáka ke kritickému zkoumání věrohodnosti získaných informací I. Odborné kompetence Žák při odborné přípravě získává souhrn teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků, které jsou důležité pro jeho profesní zařazení a výkon povolání. Není možné, aby po absolvování školy byl vynikajícím odborníkem v oboru, ale aby v zahradnickém oboru získal dobré základy, na kterých bude schopen postavit svoji profesní kariéru. Učitel při práci:  vyžaduje dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence  vyžaduje pracovní oděv a připravené nářadí k práci  názorně předvádí jednotlivé činnosti a pracovní postupy  využívá názorných pomůcek a živých exponátů 18 | Habr od září 2012

 opakovaně procvičuje s žáky jednotlivé pracovní činnosti, aby se vytvořilo zautomatizování základních dovedností  podporuje správné pracovní návyky  kontroluje správné dodržování pracovních postupů  učí poznávat a správně pojmenovat zahradnické rostliny  vyžaduje dochvilnost žáka na pracoviště, soustředěný pracovní výkon  připravuje žáky k práci s malou zahradnickou mechanizací  vhodně doplňuje odbornou teorii příklady z praxe, využívá k zadávání různé praktické úkoly ze školního hospodářství nebo zahradnických podniků  při odborné praxi zpětně opakuje teoretickou přípravu, aby došlo k logickému spojení mezi teorií a praxí  vede žáky k promýšlení pracovních úkolů, jejich zefektivňování při dodržení odpovídající kvality práce  vede žáky k zamyšlení nad dopady jejich práce na životní prostředí a možnostmi eliminace těchto rizik  dbá na kvalitu odvedené práce, čímž vede žáky k zodpovědnosti za dobré jméno podniku  vede žáky k hospodárnosti - šetření s energiemi, materiálem, vodou …  učí efektivně hospodařit s finančními prostředky 5.2.2. Začlenění průřezových témat do výuky Průřezová témata jsou taková témata, která mají vysoký společenský význam a jejich aplikace nezastupitelné místo v rozvoji osobnosti žáka. Mají výrazný formativní charakter, proto musí prostupovat celý vzděláváním. Chceme tyto široké okruhy aplikovat do celého systému vzdělávání v naší škole. Pod každým průřezovým tématem je možné si představit celou mozaiku rozvíjených schopností. Proto budeme průřezová témata průběžně zařazovat do všech vyučovacích předmětů ve všech ročnících, budeme je také rozvíjet v rámci praktických činností a pomocí projektového vyučování. Průřezová témata: a) Občan v demokratické společnosti (zkratka ODS) Demokratická společnost klade na člověka velké nároky, protože mu ponechává svobodu a možnost volby. Chceme pozitivně ovlivňovat „žebříček hodnot“ našich žáků, aby na nejvyšších místech byly hodnoty etické, slušnost, zdvořilost, respektování ostatních. Důležité je, aby žák jednotlivé pojmy – demokracie, lidská práva, právní stát, svoboda… nejenom znal, ale aby jejich obsah dokázal uplatňovat ve svém životě. Aby přijal díl své odpovědnosti za věci veřejné, uznával důstojnost a svobodu všech lidí bez rozdílu, byl informovaný a dovedl informace kriticky zhodnotit (byl mediálně gramotný). Žáci přichází ze základních škol již s utvořenými a fungujícími modely společenského chování a vystupování, s hodnotami, které uznávají nebo naopak neuznávají. Cílem naší školy je navázat na práci základních škol a pracovat s žáky na jejich dalším vývoji v této oblasti. To není práce pro jednoho učitele, ale naopak. Pozitivní ovlivňování hodnot a směřování žáka je společnou prací celého kolektivu pedagogů i zaměstnanců školy. Základem je vytvoření pravidel chování a jednání, které navzájem dodržujeme a vedeme i žáky k jejich dodržování. Stavíme na demokratickém prostředí, které ve škole vytváříme vzájemnou spoluprací a respektováním se navzájem. 19 | Habr od září 2012

Těžiště realizace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti bude především ve výuce předmětu výchova k občanství (1. - 3. ročník) a ekonomika a právo (3. ročník). Zde žáci získají znalosti základních pojmů a naučí se jim rozumět, vysvětlit je svými slovy a doložit příklady ze současného světa, ale i z historie. Důležité je zařazování aktualit současného dění z politiky, ekonomiky, dění ve společnosti s následujícím rozborem aktuální situace. Řešením modelových situací nebo diskusí nad probíranými tématy si žák vytváří vlastní názor na problematiku. Vhodným vedením diskuse učitel nejen směřuje k určitému cíli, ale především pozitivně ovlivňuje názory žáků. Průřezové téma se integruje i do ostatních vyučovacích předmětů všeobecných i odborných a také projektů ve škole realizovaných. Vhodné klima ve třídě a tvůrčí atmosféru při výuce lze vytvářet ve všech předmětech bez výjimky. Učivo floristiky jako celek ovlivňuje estetické cítění žáka, učivo matematiky vede k trpělivosti a odpovědnosti za dosažený výsledek své práce. Učivo jiných předmětů přímo vybízí učitele k řešení zajímavých etických problémových situací (např. odborný výcvik, školkařství, zahradnická mechanizace), které se velmi dobře dají aktualizovat příklady z praxe. Společnou prací na projektech ať ročníkových, oborových nebo mezioborových se žáci učí společné práci v kolektivu třídy nebo skupiny. Učí se aktivně zapojit do společné práce, odpovědnosti za vypracování svěřené části úkolu, toleranci k názorům a práci ostatních. b) Člověk a životní prostředí (zkratka ČŽP) Zahradnická škola je už z podstaty oboru nositelem hodnot environmentální výchovy. Vždyť posláním zahradníka je nejen životní prostředí chránit, on ho často i vytváří. Proto pochopení významu přírody, ekologických zákonitostí a negativních dopadů působení člověka na přírodu a životní prostředí je základem výchovy našeho žáka. Její přirozenou součástí je také třídění odpadu ve škole a zpracování bioodpadu kompostováním. Realizace průřezového tématu je postavena především na předmětech biologie a základy zahradnictví. V těchto předmětech je ekologie součástí učiva, žák se učí pracovat s ekologickými pojmy, poznává propojení jednotlivých ekosystémů, přemýšlí a diskutuje nad zásahy, které v nich porušují rovnováhu. Zvláštní kapitolou jsou globální ekologické problémy současného světa. K nim se žák dostává v průběhu studia nejen v těchto předmětech. Týkají se také výchovy k občanství nebo odborných předmětů. Žáci rádi na toto téma diskutují, problematických otázek je v odborných časopisech, ale i aktuálním dění dostatek. Zahradník jako tvůrce životního prostředí ve městech a na vesnicích vychází při své práci z přírodních podmínek dané lokality. Každá krajina má svou strukturu, svou harmonii, rostou v ní typické byliny a dřeviny, které jsou v ní původní. Práce zahradníka zasahuje do krajiny konkrétní oblasti. Proto žáky vedeme k pozorování a sledování přírody kolem sebe, přírodních podmínek, přirozených ekosystémů, složení flóry a fauny, aby byli připraveni a schopni posoudit, jaké zásahy jsou naprosto nevhodné a naopak, které do stávající krajiny zapadnou. Produkční velkovýroba ovoce, zeleniny, vinné révy, která je součástí krajinných ekosystémů, má na ochranu přírody pak specifické požadavky. Z obou úhlů pohledu jsou odborné předměty s životním prostředím, jeho tvorbou a ochranou úzce propojeny. Významným doplněním učiva odborných předmětů jsou exkurze do zahradnických firem a zajímavých přírodních lokalit. Žáci se zde seznámí nejen s pěstovaným sortimentem rostlin nebo technologickými postupy, ale i s jakými problémy se daná firma nebo oblast potýká a jaké otázky řeší z pohledu životního prostředí. Otázka životního prostředí je také řešena v ročníkových i celoškolních projektech nebo některých závěrečných pracích žáků. 20 | Habr od září 2012

c) Člověk a svět práce (zkratka ČSP) Každý žák chce po absolvování naší školy uspět ve své profesi, ať už se dále vzdělává nebo odchází do zaměstnání. Trh práce není konstantní, je dynamický, rozvíjí se a mění. Žák se musí umět přizpůsobit jeho požadavkům, rozhodovat o svojí profesní kariéře, nést odpovědnost za vlastní život. Škola žáka nemůže naučit vše. Chceme vést žáky k samostatnosti, schopnosti se rozhodovat a flexibilitě, jejíž podmínkou bude i potřeba se dále vzdělávat. Základem pro realizaci tohoto průřezového tématu bude učivo předmětu ekonomika a právo, dále odborné předměty a odborný výcvik. V ekonomice a právu žák získá teoretické znalosti o fungování tržní ekonomiky, pracovním procesu, právech a povinnostech zaměstnavatele i zaměstnance, podnikatelských aktivitách… Učivo je pravidelně aktualizováno o změny v zákonech a nařízeních, žák se velkou měrou učí na modelových příkladech nebo skutečných aktuálních případech současnosti. Učivo odborných předmětů a praxe je základem získání profesní odbornosti žáka, aby byl připraven vykonávat zvolené povolání. Interakce odbornosti s poznáním ekonomických zákonitostí je předpokladem pro dobrou orientaci na trhu práce v daném povolání. Zároveň je ale potřeba vést žáka k jisté univerzálnosti, schopnosti rekvalifikovat se, přizpůsobit se jiným podmínkám (třeba na pracovním trhu EU). Žák si musí uvědomovat potřebu celoživotního učení, pokud bude chtít na trhu práce uspět. Nezastupitelné místo v tomto směru mají všeobecné předměty. Vyzdvihnout bychom měli především výuku cizího a českého jazyka. V každém ročníku navštíví žáci na odborných praxích nebo při odborných exkurzích reálné zahradnické podniky nebo jiná zajímavá pracoviště. Seznámí se zde s pěstovaným sortimentem rostlin, technologickými postupy při pěstování, ale i s ekonomikou podniku a možnostmi pracovního uplatnění. d) Informační a komunikační technologie (zkratka IKT) Informační a komunikační technologie pronikají v dnešní době do všech oborů a činností člověka. Práce s nimi je nezbytnou podmínkou pro úspěšný vstup mladého člověka do života. Absolvent naší školy by měl umět využívat tyto technologie pro pracovní potřeby a také v osobním životě. Realizace průřezového tématu bude probíhat především ve vyučovacím předmětu informační a komunikační technologie. Získané znalosti práce s textovým editorem, tabulkovým procesorem, při tvorbě powerpointových prezentací, grafikou… žák využije ve všech ostatních předmětech při zpracovávání protokolů a seminárních prací pomocí výpočetní techniky, nebo vyhledávání informací na internetu. Také zpracování projektů a závěrečných prací přispěje k procvičování základních počítačových dovedností. Ve výuce některých předmětů jsou používány aplikační programy např. sadovnické projektování.


Přehled začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

Začlenění průřezových témat ODS

ČŽP

ČSP

IKT

Český jazyk a literatura Cizí jazyk Výchova k občanství Přírodovědný seminář Biologie Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Základy zahradnictví Ovocnictví Školkařství Zelinářství Květinářství Sadovnictví Sadovnické kreslení a projektování Základy floristiky Zahradnická mechanizace Odborný výcvik Sadovnická tvorba Floristika

x x

x x x x x

x

x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Motorová vozidla

x

x

x

x

x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

Projekty rozvíjející průřezová témata Průřezová témata jsou dále rozvíjena také formou dlouhodobých a krátkodobých projektů. Ve škole probíhají celoškolní projekty, na kterých se podílí žáci nejen tříletého oboru vzdělání, ale i všechny ostatní obory. Vedle nich se realizují i projekty menšího rozsahu v rámci jednotlivých předmětů a s mezipředmětovými vazbami. Celoškolní projekty: a) Kopidlenský kvítek – prodejní výstava Prodejní výstava se koná pravidelně každoročně vždy v druhém říjnovém víkendu. Na přípravě akce se podílí všichni žáci naší školy ze všech oborů a ročníků. Místnosti na zámku se rukama žáků promění z učeben na slavnostně vyzdobené sály, zahrady a květinová zákoutí. Žáci vyrábí na přání zákazníků a pro prodej nejrůznější aranžmá, zároveň prodávají své výpěstky z ovocné i okrasné školky, pokojové květiny, ovoce a zeleninu ze školní produkce. Ve sportovní hale probíhá doprovodný program, který připravují žáci školy ve spolupráci s odborníky. Je možné například zhlédnout módní přehlídky šatů doplněné zajímavými kyticemi nebo květinovými doplňky, žáci předvádějí ukázky aranžování s odborným výkladem, probíhá dražba kytic.


Cíle projektu: - představení zahradnického umu žáků ve výzdobě školy - prodej výrobků a výpěstků žáků školy - společná práce třídních a mezitřídních kolektivů - získání zkušeností s organizací skutečné akce většího rozsahu - propojení teorie a praxe zahradnické produkce se skutečným prodejem výrobků Uplatnění průřezových témat: ODS: podpora kolegiality a tolerance mezi žáky při společné práci získání pocitu odpovědnosti za kvalitně odvedené dílo poznávání žáků se navzájem, vznik nových vztahů ČŽP: třídění odpadu vzniklého při práci šetření s materiálem při aranžování sběr odpadu po sobotní prodejní výstavě ČSP: rozvoj tvořivosti a fantazie při zpracování návrhů a jejich uvedení do praxe aranžování většího prostoru konkrétní odborné práce před veřejností – aranžování, prodej výpěstků příprava a předvedení „módní přehlídky“ na přehlídkovém molu IKT: příprava letáků, informativních cedulí a dalších tiskovin na PC zpracování výsledků soutěží na PC zpracování prezentace projektu vhodným způsobem na PC b) Školní projekt na aktuálně zadávané téma Projekt je určený pro všechny ročníky všech oborů studia. Téma projektu bude aktuálně zadávané v daném roce z různých politických, historických, literárních a společenských událostí a výročí, může být zařazeno i téma odborné. Učitelé a žáci vyšších ročníků připraví pro nižší ročníky dílny, ve kterých se budou zabývat danou tematikou. Projekt bude zakončen prezentačním odpolednem s pedagogy, kdy budou jednotlivé dílny svou práci předvádět popř. učit zájemce z řad ostatních žáků. Cíle projektu: - týmová spolupráce mezi žáky školy, vytváření správné komunikace - realizace zájmové dílny, motivace mladších žáků - uplatnění demokratických principů při skupinové práci - vytváření pozitivních vztahů mezi učiteli a žáky Uplatnění průřezových témat: ODS: podpora kolegiality a tolerance mezi žáky při společné práci získání pocitu odpovědnosti za kvalitně odvedené dílo poznávání žáků se navzájem, vznik mezitřídních vztahů vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a učiteli ČŽP: třídění odpadu vzniklého při práci ČSP: předvedení práce vedoucím dílny uplatnění motivace mladších žáků prezentace svojí práce před ostatními žáky školy IKT: zapojení práce na PC v dílnách, kde je to účelné


c) Planeta Země je tu pro nás? Projekt je určený pro žáky 1. – 3. ročníku, tematicky navazuje na světový Den Země. Žáci jednotlivých ročníků dostanou přidělené téma týkající se životního prostředí okolo nás. Jejich úkolem je zpracování daného tématu a představení této problematiky jakýmkoliv způsobem (powerpointové prezentace, scénky, výtvarné nástěnky, koláže…). Po určitou dobu žáci shromažďují podklady, které potom v prvním projektovém dni zpracovávají, druhý projektový den je určen k prezentaci projektu ostatním žákům, rodičům nebo přizvané veřejnosti. Každá skupina si rozdělí práci, určí role ve skupině a způsob, jakým daný úkol zpracuje. Z pedagoga se stává konzultant, který společně s žáky usměrňuje jejich nápady a koriguje řešení úkolů. Nejlepší projekt je vyhodnocen. Cíle projektu: - poznávání vztahů v přírodě a životním prostředí okolo nás - aktivní uvědomování si globalizace světa a problémů s tím spojené - spolupráce žáků v dané skupině, vyhledávání informací, výroba rekvizit, zpracování daného úkolu - práce s internetem, odbornými publikacemi a orálními prameny Uplatnění průřezových témat: ODS: podpora kolegiality a tolerance mezi žáky při společné práci získání pocitu odpovědnosti za kvalitně odvedené dílo poznávání žáků se navzájem, prohloubení vztahů v třídním kolektivu vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a učiteli ČŽP: třídění odpadu vzniklého při práci nové získané znalosti k danému tématu ČSP: uplatnění motivace mezi žáky prezentace svojí práce před ostatními žáky školy IKT: vyhledávání informací na PC, v médiích, knihách, encyklopediích… zpracování informací na nástěnku a do prezentace Předmětové projekty: V rámci jednotlivých vyučovacích předmětů probíhá řada krátkodobých nebo střednědobých projektů. Jedná se o projekty rozvíjející zájem žáků o danou problematiku, prohlubující jejich znalosti a schopnosti řešit problémy. Výstup těchto projektů se liší podle ročníku studia, náročnosti zpracovávaného tématu a konkrétního cíle projektu. Prezentace projektů probíhají v rámci výuky předmětu nebo v odpoledních hodinách tak, aby je mohli sledovat i žáci jiných ročníků.


5.3

Organizace výuky

Délka vzdělávacího programu Zahradník 41-52-H/01 je 3 roky v denní formě studia. Obsah vzdělávání je rozvržen do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen v učebním plánu a v učebních osnovách. Vzdělávání probíhá i dalšími formami: praktické vyučování, projektové dny, sportovně zaměřené kurzy, exkurze, besedy. 5.3.1

Organizace teoretické výuky

Teoretická výuka všeobecných i odborných předmětů probíhá ve vybavených učebnách. Výuka českého jazyka, cizích jazyků, informační a komunikační technologie, biologie, chemie a všech odborných předmětů je realizována v odborných učebnách. Tyto učebny jsou vybaveny k výuce konkrétního předmětu podle potřeb předmětu, ale zároveň i podle současných finančních možností školy. V učebnách jsou umístěny názorné obrazy, modely, přírodniny, sbírky plodů, herbáře, různé ukázky prací žáků, využívané ve výuce, a další sbírkové položky. Je možné využívat audio i videotechniku, mikroskopy, zpětné projektory, diaprojektory, vizualizéry i počítače s dataprojektory a další techniku. Metody a formy výuky volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, probíranému učivu a ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu. V 1. ročnících se žáci především adaptují na nové prostředí a vyšší náročnost učiva střední školy. V dalších ročnících se pak využívá náročnějších způsobů práce, které rozvíjí znalosti a dovednosti žáka, a připravují ho k budoucí profesi. Vedle klasických metod frontálního vyučování s použitím moderní techniky a názorných pomůcek se důraz klade na aktivizační metody výuky, které podporují nadání žáka, motivují žáka pro celoživotní učení a uplatnění na trhu práce. Některé předměty především odborného charakteru zahrnují vedle teoretické i praktickou část výuky. Cvičení se konají podle aktuální organizace vyučování s plným nebo děleným počtem žáků v odborných učebnách, pracovnách odborné praxe nebo na pozemcích školy. Výuka floristiky a sadovnické tvorby z větší části probíhá praktickou formou. Žáci 3. ročníku se profilují do těchto předmětů a získávají především dovednosti a návyky potřebné k aranžování květin a navrhování zahrad. Jedním z požadavků na žáky je znalost rostlin. Zkoušky z poznávání rostlin jsou pravidelnou součástí výuky odborného výcviku. Konají se minimálně 3x ročně a dosažená známka je součástí hodnocení odborného výcviku. Žáci jsou vedeni k péči o své tělo, tělesnou a psychickou hygienu. K tomu přispívá především výuka tělesné výchovy a do určité míry i odborný výcvik. Do organizace školního roku je pro první a druhé ročníky vložen týden pro zdraví, jehož náplní budou různé sportovní, branné, a zdravotní disciplíny. Pokud mají žáci zájem, mohou se zúčastnit týdenního sportovního lyžařského kurzu pořádaného každoročně školou s tradiční sjezdařskou a běžeckou náplní. Do organizace školního roku je dále zařazen 1 projektový týden určený na projekty celoškolního charakteru. Tento týden je rozdělen do jednotlivých částí (dnů) během školního roku. V rámci řešení žákovských projektům se uplatňuje princip skupinové práce třídních, mezitřídních a mezioborových kolektivů. Kolektiv učitelů zadáváním krátkodobých i dlouhodobých projektů vytváří podmínky pro samostatnější aktivní a intenzívní učební činnost žáků, při které jsou uplatňovány vhodné sociálně - integrační komponenty vyučování. Dochází k propojování učiva jednoduššího se složitějším v rámci jednoho předmětu i mezi předměty různého charakteru. Zdůrazněny jsou motivační činitele vyučování formulací 25 | Habr od září 2012

problémových situací a řešením praktických cílů výuky. Výsledky žákovských projektů se prezentují v rámci jednotlivých předmětů a projektových dnů během školního roku. 5.3.2

Organizace praktické výuky

Praktická část výuky probíhá především v předmětu odborný výcvik. Výuka odborného výcviku se ob jeden den pravidelně střídá s teoretickou výukou během celého školního roku. Do výuky je v 1. a 2. ročníku zařazen vždy 1 týden blokového výcviku a 1 týden prázdninového odborného výcviku. Ve 2. - 3. ročníku absolvují žáci individuální odborný výcvik ve školní prodejně Flora. Blokový odborný výcvik žáci absolvují v průběhu školního roku buď najednou, nebo rozložený do částí (dnů) v termínu daném organizací konkrétního školního roku. Prázdninový odborný výcvik probíhá během hlavních letních prázdnin. Je součástí výuky, žák náhradou získá týden volna v době školního vyučování od září do června podle termínů stanovených organizací v daném školním roce. Odborný výcvik je ve všech ročnících vyučován v délce 6 vyučovacích hodin denně. Protože probíhá v průběhu celého roku, žák se může seznámit a procvičit si různé práce ze všech zahradnických oborů. Odborný výcvik se koná zpravidla na pracovištích školy a školního hospodářství. K lepšímu poznávání organizace zahradnických podniků slouží také odborné exkurze. Jejich náplň každoročně konzultují předmětové komise, je sestaven plán na daný školní rok. a) Ročníkové exkurze jsou určeny třídním kolektivům. Mají náplň většinou všeobecněodbornou, kdy vedle poznávání zahradnického oboru je cílem i získání kulturněhistorického přehledu. Pro žáky jsou povinné, jsou součástí výuky, žáci z nich zpracovávají zprávu do deníku praxe b) Zájmové odborné exkurze většinou rozšiřují učivo odborných předmětů, jejich cílem jsou různé zahradnické firmy. Pro žáky nejsou povinné, účastní se jich pouze ti, kteří mají o danou problematiku zájem bez ohledu na ročník nebo obor vzdělání.

5.4

Způsob hodnocení žáků

Cílem výchovně vzdělávacího procesu je rozvoj kompetencí žáka, nikoliv známky, body nebo procenta. Přesto je hodnocení významnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je totiž důležitou zpětnou vazbou, kterou žáci i učitelé potřebují pro kontrolu své práce. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi informace o tom, jak danou problematiku zvládá, jak využívá to, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby nedostatky odstranil. Na základě zvládnutí nebo nezvládnutí učiva je možné zařadit novou učební látku nebo se k učivu znovu vrátit. Včasná zpětná vazba posiluje ještě více efektivní učení. Základem hodnocení žáků je klasifikační řád, který je součástí školního řádu. Každý učitel v jednotlivých předmětech vypracuje konkrétní podmínky pro klasifikaci daného předmětu, se kterými seznámí žáky na začátku školního roku. Formy hodnocení jsou pro každého žáka ve třídě jednotné. Učitel využívá pětibodovou klasifikační stupnici. Jakýkoli způsob dílčího hodnocení musí být objektivně a jednoznačně převoditelný na celkovou klasifikaci. Učitel uplatňuje individuální přístup k žákům, žáci jsou vedeni také k sebehodnocení. Za správnost a objektivnost klasifikace nese odpovědnost vyučující daného předmětu. Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků získávají vyučující během celého klasifikačního období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy (vstupní, výstupní, 26 | Habr od září 2012

didaktické), kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Hodnoceny jsou i skupinové práce žáků, řešení problémů, projektů, domácích úkolů. Před hodnocením dává učitel žákovi dostatek času ke zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem prověřování je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech. Důraz je kladen na motivační, informativní a výchovnou funkci hodnocení. Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost, pedagogický takt, přihlíží i k osobnosti žáka, jeho vyjadřování a zájmu o předmět. Při formulaci zpětné vazby (ústně či písemně) upřednostňuje pozitivní vyjadřování. Praktické vyučování je hodnoceno komplexní známkou, která se skládá z hodnocení postupu činnosti a manuálních dovedností, vedení písemné dokumentace a prokázání potřebných znalostí a schopností jak při individuální, tak i týmové práci. Každý vyučující je povinen vést řádnou evidenci hodnocení a klasifikace prospěchu žáků. Všechny důležité písemné práce, testy a kontrolní prověrky učitel uschovává po dobu trvání příslušného klasifikačního období. Žáci, kteří trpí specifickými poruchami učení typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie atd., jsou hodnoceni s ohledem k těmto dysfunkcím dle platných metodických pokynů.

5.4.1

Popis hodnocení

Při ústním zkoušení je hodnocena věcná znalost, vyvození správných závěrů, odborné vyjadřování, porozumění problému, plynulost, samostatný projev, porozumění textu, správné matematické vyjadřování, chápání souvislostí, správný postup, použití vzorců a jednotek, přesnost výpočtu, konstrukce, uplatnění poznatků a dovedností, samostatnost, propojení mezi jednotlivými předměty, správné vyjadřování, plynule v určitém sledu, v cizím jazyce – pravopis, slovní zásoba, gramatická správnost, logické členění výpovědi, stylistika, pohotovost, samostatný projev, zvládnutí základního učiva – s přihlédnutím k vývoji žáka. 2) V rámci cvičení je hodnocena pečlivost a správnost záznamů, zájem, snaha udělat něco navíc, znalost, připravenost (pomůcky, materiál), správnost postupů a výsledků, propojení získaných poznatků, dodržení termínu odevzdání, přesnost, logičnost, schopnost přesně postupovat dle zadání, věcná správnost zápisu, aktivita. 3) Při odborném výcviku je hodnocena připravenost na praxi – pomůcky, materiál, vhodný oděv, obuv, zájem o práci a snaha, množství, kvalita a technika práce, dodržování bezpečnosti práce, správnost pracovního postupu, množství provedené práce, pečlivost, poznávání rostlinného materiálu, dodržení termínu odevzdání deníku z odborného výcviku, obsah a úprava zápisů, u prázdninového odborného výcviku zpracování odborné zprávy o podniku a vykonávaných pracích, termín odevzdání potvrzení o absolvování prázdninového odborného výcviku. 4) V rámci projektového vyučování je hodnocena kvalita zpracování projektu – provázanost, srozumitelnost, formální a věcná správnost, schopnost úspěšné prezentace, schopnost týmové práce, dodržení stanoveného cíle projektu, formální úprava projektu, správnost a logika výpočtů, logika databáze, schopnost grafického zpracování dat, kvalita a nápaditost prezentace, estetická úroveň textů a obrázků, celistvost zpracování problému, správnost postupů, správnost vyhodnocení výsledků a jejich interpretace, spolupráce s vedoucím učitelem projektu, spolupráce ve skupině, písemné zpracování získaných poznatků, obrazová dokumentace, prezentace před spolužáky, práce s 1)


literaturou a ICT, termín odevzdání celého projektu a jeho jednotlivých části, u resumé v cizím jazyce – jazyková správnost, stylistická úroveň, způsob prezentace. 5) U exkurzí je hodnocena pečlivost a správnost záznamů, obsáhlost, zájem, aktivní účast na exkurzi – zápis z průběhu exkurze a zpracování individuálního úkolu, které žák na exkurzi plní, dodržení termínu odevzdání, dodržování BOZP.

5.4.2

Informace o výsledcích vzdělávání

Zákonní zástupci a v případě zletilých žáků jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o výsledcích vzdělávání. Tyto informace získávají na třídních schůzkách, které jsou konány nejméně dvakrát ve školním roce, nebo v průběhu školního roku na internetu na webových stránkách školy. Obrátí-li se zákonný zástupce na třídního učitele nebo vyučujícího příslušného předmětu, budou mu tyto informace poskytnuty i touto cestou. Před koncem klasifikačního období a v jeho každém čtvrtletí je prováděno hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků v pedagogické radě. Neprospívá-li žák z některého předmětu v 1. a 3. čtvrtletí, je zástupce nezletilého žáka upozorněn třídním učitelem na špatný prospěch. U zletilého žáka jsou takto upozorněni jeho rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost. Za první i druhé pololetí škola žákovi vydá výpis vysvědčení. Samotné vysvědčení pak bude žákům vydáno až po absolvování prázdninové praxe (odevzdání potvrzení o absolvování prázdninové praxe), to je první den nástupu do vyššího ročníku školy. Škola má právo vyzvat zákonného zástupce nezletilého žáka k osobní účasti na projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání. 5.5 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 5.5.1

Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami

Pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Přístup k výchově a vzdělávání žáků s určitými speciálními vzdělávacími potřebami se v posledních letech radikálně mění, je prosazována tendence k integraci těchto žáků do běžných školních kolektivů, což přispívá jak k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život, tak k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Do skupiny žáků se zdravotním postižením řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, žáky s vadami řeči, žáky s autismem, vývojovými poruchami učení nebo chování a žáky se souběžným postižením více vadami. Zdravotním znevýhodněním se rozumí dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Při vzdělávání žáků se speciálními potřebami vycházíme z dosavadních zkušeností. Snažíme se o úzkou spolupráci s rodiči a s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP), pod jejichž péči žáci spadají. Již v rámci přijímacího řízení upozorňujeme rodiče na možnost doložit doklad o poruchách učení, které zohledňujeme v průběhu i při ukončování studia. Při hodnocení a klasifikaci vycházíme z doporučení a závěrů PPP, hodnocení v jednotlivých předmětech je u těchto žáků individuální. Žáka hodnotíme s ohledem na jeho možnosti a schopnosti, 28 | Habr od září 2012

posuzujeme jeho individuální pokrok. V průběhu studia doporučujeme při eventuálních potížích další vyšetření opět ve spolupráci s rodiči. Systém dalšího postupu zajišťuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, ostatní učitelé jsou o případných doporučeních informováni průběžně během celého studia žáka. Při klasifikaci je přihlíženo ke stupni a druhu specifické poruchy učení. Členem pedagogického sboru je učitel se vzděláním speciální pedagogiky, ostatní učitelé procházejí školeními na toto téma. Tělesně postiženým žákům je nutné přizpůsobit výuku zejména při praktické výuce. Jejich postižení může být pouze lehké, protože pro těžce tělesně postižené žáky nemáme podmínky spojené s přístupností jednotlivých objektů. Škola nemá bezbariérový přístup a příprava pro zahradnické povolání vyžaduje ve velké míře jemnou motoriku, pohyb v terénu a dalších objektech. Zrakově postiženým žákům je nutné zpřístupnit obsah jednotlivých předmětů vhodnou formou a vhodnými pomůckami (učební texty přepsané do bodového písma nebo v elektronické či zvukové podobě, výukové materiály v reliéfní podobě atd.). Studium je možné pro žáky s lehkou formou postižení, ne pro těžce zrakově postižené nebo nevidomé. V komunikaci žáků s poruchami sluchu (neslyšících) je nutno respektovat právo na volbu komunikačního prostředku (znakový jazyk, mluvená řeč, odezírání) a dodržovat při výuce určitá pravidla komunikace se žáky se sluchovým postižením (mluvit směrem ke třídě, používat nákresy, grafy, komentovat neočekávané reakce na sluchové podněty, ověřovat pochopení nových pojmů atd.). Škola v současné době nemá pedagoga, který by ovládal znakový jazyk. Žáci s autismem jsou velmi specifickou skupinou osob s postižením. Zařazení žáků s autismem záleží na mentální úrovni žáka, na projevech chování, na způsobu komunikace atd. Při jejich začleňování je nutno dodržovat určité zásady (strukturu prostředí, místa a času, konkretizaci požadavků a vizualizaci maximálního možného množství informací). Studium je možné pro studenty s lehkou formou postižení. Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) jsou většinou průměrně, ale často i nadprůměrně nadaní. Počet žáků s těmito obtížemi se v posledních letech stále zvyšuje, a proto je nutné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Žáci se specifickými poruchami učení jsou významně ohroženi školní neúspěšností a dalšími riziky vzniku sociálně patologických jevů, neboť postižení je skryté. O individuálních potřebách konkrétního žáka jsou pedagogové informováni výchovným poradcem. Učitelé musí často volit pro tyto žáky jiné metody a formy výuky – testy, speciální formy zkoušení – a respektovat individuální tempo žáka. Žáci by měli přicházet ze škol poskytujících základní vzdělání s vytvořeným systémem nápravných postupů, kompenzačních postupů a pomůcek atd. Jejich respektování, rozšiřování a modifikace jim pomůže absolvovat úspěšně studia střední školy v plném rozsahu. V některých případech se mohou objevit problémy v chování, které je možné vhodnými výchovnými postupy zvládnout. 5.5.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním U žáků s rizikovým chováním se bude jednat především o volbu vhodných výchovných prostředků a úzkou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, sociálními pracovníky a jinými odborníky. Specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného sociálně kulturního prostředí se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Žáci z jiného kulturního prostředí mohou mít např. komunikační problémy (nedostatečné znalosti češtiny, problémy s osvojováním nové slovní zásoby včetně odborné terminologie, s porozuměním výkladu učitele nebo čtenému textu apod.), nebo nedostatky „polytechnického“ a psychomotorického charakteru v důsledku 29 | Habr od září 2012

jiných životních zkušeností, což může činit problémy v praktickém vyučování, zejména v odborném výcviku. Všichni pedagogičtí pracovníci, a vhodnou formou i žáci, se musí seznámit se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit vhodné vyučovací metody a společenský přístup k nim. 5.5.3

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Mimořádně nadaní žáci mají možnost využívat veškeré aktivity, které škola nabízí. Jsou to zájmové kroužky, soutěže, olympiády, kulturní a sportovní akce. Učitelé jsou schopni a ochotni věnovat těmto žákům svůj čas na jejich rozvoj. Status Nadačního fondu zahradnické školy umožňuje využít prostředky fondu na rozvoj těchto žáků. Škola je schopná vytvořit pro žáky mimořádně nadané individuální studijní plán, aby rozvoj žáků byl co nejintenzivnější. Důležitá je v této oblasti spolupráce s rodiči.

5.6

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence na škole se řídí příslušnými právními normami. Žáci jsou pravidelně na začátku školního roku seznámeni třídním učitelem s pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence a svým podpisem stvrzují, že těmto pravidlům rozumí a chtějí je dodržovat. Proškolením prochází žáci i v předmětech, které mají zvláštní nároky na bezpečnost a ochranu zdraví (odborná praxe a odborný výcvik, tělesná výchova, práce s počítači, cvičení z chemie a biologie apod.) nebo při zvláštních příležitostech – před odbornými exkurzemi, sportovními kurzy, výjezdy žáků mimo školu (soutěže), na pracovištích smluvních podniků při vykonávání praxe, při nástupu na delší období prázdnin (vánoční, jarní, letní) apod. Samozřejmě, že samotné proškolení žáků nestačí. Na dodržování bezpečnosti a ochranu zdraví při práci, stejně i dodržování požárních předpisů během výuky a o přestávkách dohlíží pověřený učitel. Před výkonem jakékoli činnosti jsou nejdůležitější bezpečnostní pravidla znovu žákům opakována a připomínána.

5.7

Způsob ukončení vzdělávání

Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou podle platných právních norem. Závěrečná zkouška se bude konat podle jednotného zadání v rámci systémového projektu MŠMT Kvalita I. Pokud v daném roce ukončení studia nebude státem stanovená zkouška Kvalita I. zadána, bude mít závěrečná zkouška stejné parametry, otázky schválí ředitelka školy. Závěrečná zkouška se skládá z 3 částí – písemné, praktické a ústní. a) Písemná část závěrečné zkoušky obsahuje test odborných vědomostí a písemnou práci na dané vybrané téma. Trvá celkem 240 minut. b) Praktická část obsahuje poznávání rostlin (50 položek) a individuální praktický úkol. c) V ústní části žák odpovídá na jednu losovanou dvojotázku z odborných předmětů a z orientace na trhu práce.


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 6. Učební plán Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Platnost:

od 1. září 2012

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Povinné vyučovací předměty: Český jazyk a literatura Cizí jazyk Výchova k občanství Přírodovědný seminář Biologie Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika a právo Základy zahradnictví Ovocnictví Školkařství Zelinářství Květinářství Sadovnictví Sadovnické kreslení a projektování Základy floristiky Zahradnická mechanizace Odborný výcvik Volitelné vyučovací předměty: Sadovnická tvorba Floristika Nepovinné volitelné předměty: Motorová vozidla Celkem

Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku 1. ročník 2. ročník 3. ročník Celkem 2 2 1 1 2 1 2 0 0 2 0 2 1 1 1 0 0 0 15

2 2 1 0 0 1 2 2 0 0 1 0 1 1 1 0,5 0,5 1 15

1 2 1 0 0 1 2 1 2 0 2 0 1 2 2 0 0 0 15

5 6 3 1 2 3 6 3 2 2 3 2 3 4 4 0,5 0,5 1 45

0 0

0 0

1 1

1 1

33

2 31

33

97


Poznámky k učebnímu plánu: 1. Ve vyučovacím předmětu cizí jazyk si žáci vybírají z nabídky: anglický jazyk, německý jazyk. 2. Pro výuku předmětu základy floristiky a sadovnické kreslení a projektování bude třída dělena na dvě poloviny a učivo bude rozvrženo do dvouhodinových bloků. 3. Volitelné vyučovací předměty jsou vyučovány ve 3. ročníku a jsou určeny pro profilaci žáků do příslušných oborů. 4. Vyučovací předmět odborný výcvik bude organizován formou rozvrhového, prázdninového a individuálního odborného výcviku. 5. Období prázdninového výcviku je žákům nahrazeno volnem během příslušného školního roku v období od září do června.

Přehled využití týdnů ve školním roce: Činnost Vyučování podle rozpisu učiva Odborný prázdninový výcvik Týden pro zdraví Projektový týden Závěrečná zkouška Časová rezerva Počet týdnů celkem

1.ročník 32 1 2 dny 1 0 6 40

Počet týdnů v ročníku 2. ročník 3. ročník 32 32 1 0 3 dny 0 1 1 0 2 6 5 40 40

Rozsah plánovaného odborného výcviku: Výcvik rozvrhový prázdninový

Počet týdnů v ročníku Počet ročníků 16 3 1 2 Odborný výcvik celkem

Počet týdnů za studium 48 2 50


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 7. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Platnost:

od 1. září 2012


Škola: Kód a název RVP: Název ŠVP:

Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 41-52-H/01 Zahradník Zahradník

ŠVP

RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Jazykové vzdělávání: Český jazyk Cizí jazyk Společenskovědní vzdělávání

Min.počet vyučovacích hodin za studium týdenní celkem

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hodin za studium týdenní celkem

3 6

96 192

Český jazyk a literatura Cizí jazyk

3 6

96 192

3

96

Výchova k občanství

3

96

Přírodovědné vzdělávání

3

96

Matematické vzdělávání Estetické vzdělávání

3 2

96 64

Vzdělávání pro zdraví

3

96

1 2 3 2 6 X

32 64 96 64 192

Vzdělávání v IKT Ekonomické vzdělávání

3

96

3

96

2

64

Základy zahradnické výroby

11

352

Pěstování ovoce, zeleniny a skleníkových rostlin

20

640

Přírodovědný seminář Biologie Matematika Český jazyk a literatura Tělesná výchova Týden pro zdraví Informační a komunikační technologie Ekonomika a právo Základy zahradnictví Zahradnická mechanizace Odborný výcvik Ovocnictví Zelinářství Školkařství Květinářství Odborný výcvik Sadovnictví

Sadovnictví, venkovní květinářství a vazačství

21

672

Disponibilní hodiny

16

512

Celkem

96

3072

2 2 1 10 3 3 2 2 18 4 0,5 0,5 2 17 1 2 týdny 97

64 64 32 320 96 96 64 64 576 128 16 16 64 544 32 60 3164

Sad. kreslení a projektování

Základy floristiky Květinářství Odborný výcvik Volitelný předmět Odborný výcvik


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1

Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 8. Učební osnovy Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Platnost:

od 1. září 2012



Učební osnova předmětu:

Český jazyk a literatura

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník

Délka a forma studia: Celkový počet hodin za studium: Platnost:

3 roky, denní studium 160 od 1. září 2012

Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět český jazyk a literatura je neoddělitelnou součástí všeobecného vzdělávání a základem rozvoje většiny klíčových dovedností a schopností, kterými má být žák vybaven pro osobní i profesní život. Obecným cílem jazykového a literárního vyučování je výchova přemýšlivého člověka, který má pozitivní postoj k českému jazyku, umí kultivovaně používat mateřský jazyk v různých životních situacích (v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase) a získá předpoklad k celoživotnímu vzdělávání. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá žákům chápat odlišné kultury, být tolerantní v mezilidských vztazích. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do všech tří ročníků studia. Skládá se ze tří oblastí, které se vzájemně prolínají. Jazykové vzdělávání a práce s textem stejně jako komunikační a slohové vzdělávání učí žáky aktivně užívat jazyka jako prostředku komunikace a kultivují jazykový projev žáků. Literární a estetické vzdělávání je zaměřeno na práci s uměleckým textem, pochopení, ochranu a využívání kulturního dědictví. Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je posunout jejich kvalitativní a kvantitativní úroveň a využívat je jako humanizující a socializující nástroj žákovy výchovy a sebevýchovy. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace  využívali jazykových a literárních vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory  poznávali bohatost českého jazyka, jeho slovní zásoby a v praxi používali elementární pravidla stylistiky  prakticky zvládli základy českého pravopisu a osvojili si podstatné poznatky ze systému českého jazyka  chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění  získali elementární a použitelné literárněvědné poznatky, důležité pro pochopení čteného textu, pro jeho rozbor a hodnocení  získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a dovedli je používat a předávat  chápali funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií, naučili se orientovat v jejich mnohostranné nabídce z hlediska kvality a významu pro vlastní život 36 | Habr od září 2012


Výukové strategie Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu budoucího povolání. Výuka je vedena formou výkladu s využitím audiovizuální techniky. Za teoretickým výkladem následuje procvičení formou praktických úloh, které jsou zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě. Žáci při řešení úloh pracují pod vedením učitele samostatně vlastním tempem, do cvičení jsou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde žáci využijí znalostí a dovedností z různých tematických celků. Jednotlivé tematické celky jsou časově zařazeny tak, aby na sebe vhodně navazovaly a současně podporovaly výuku v ostatních předmětech. Důraz je kladen na metody a formy práce založené na spolupráci žáků ve dvojicích a ve skupinách, při kterých se žáci vzájemně učí, prezentují se, řeší problémové úkoly. Zvýšená pozornost je věnována komunikačním dovednostem žáků, vhodné interpretaci přečteného textu, jednoduchému popisu struktury a jazyka literárního díla, ústnímu i písemnému formulování dojmů z četby, návštěvy kulturních akcí apod. Hodnocení výsledků žáků Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace založená na ústním nebo písemném zkoušení, řešení samostatných úkolů, vypracování slohových prací, záznamy z četby. Při hodnocení učitel sleduje, v jaké míře si žák osvojuje poznatky, jak dovede získané vědomosti a dovednosti používat, jak ovládá základní komunikační prostředky, jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení, jak ovládá důležité učební postupy, jak žák chápe a s jakým porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty, jak se projevuje. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět český jazyk a literatura rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:  stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek  komunikaci mluveným slovem i písemným projevem  kulturní projev a chování žáka Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  čtenářskou gramotnost – různé práce s textem  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  různé techniky učení – podle svých schopností a stylu práce  uplatnění tvořivosti a fantazie při řešení problémů  týmovou spolupráci při řešení problémů  respektování názorů a práce jiných lidí  pozitivní vztah k hodnotám kulturního dědictví (českého, evropského i světového)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  mediální gramotnost – kritický přístup k informacím a informačním zdrojům  motivaci k celoživotnímu vzdělávání



Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Při výuce českého jazyka se uplatňuje tzv. mediální výchova. Žák se učí rozlišovat různá jazyková sdělení a správně vnímat napsaný text, interpretovat ho podle významu a komunikační situace, zaujímat k němu kritický postoj. Měl by umět vyhledat nové informace k textu a porovnávat různé zdroje. Při výuce slohu se pozornost věnuje jednotlivým slohovým útvarům, žák se učí komunikovat ústně i písemně – vypracovat úřední dopis, žádost, životopis, napsat a vysvětlit odborný text nebo pronést jednoduchý projev. V literární výuce jsou zařazeni významní spisovatelé a novináři, kteří svým dílem, často i životním postojem, ovlivnili myšlení a postoje lidí dané doby a jejich dílo je inspirativní i pro dnešní generace – K. Čapek, J. Seifert, osobnosti Osvobozeného divadla, K. Kryl…). 2) Člověk a životní prostředí Při slohové výuce žáci zpracovávají ve svých pracích různou tematiku. Při možnosti výběru je problematika životního prostředí oblíbeným tématem žáků při psaní slohových prací. 3) Člověk a svět práce V souvislosti s uplatněním ve světě práce procvičují žáci základní útvary administrativního stylu – píší úřední dopis, žádost, sestavují pracovní smlouvu, strukturovaný a běžný životopis, inzerát. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo jiných slohových útvarů dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá kontrolu pravopisu. Příklady vyhledávaných informací:  umělecké směry v různých historických obdobích a její představitelé  divadla, jejich programová nabídka  život a dílo spisovatelů



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  zařadí češtinu v rámci indoevropských jazyků  rozlišuje spisovné a nespisovné útvary národního jazyka, uvede různé příklady, v písemném projevu používá znalosti českého pravopisu  vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny  řídí se zásadami správné výslovnosti

Lingvistika  čeština v rámci evropských jazyků  národní jazyk a jeho útvary  principy českého pravopisu a jeho vývoj  zvukové prostředky

Žák:  rozeznává slova stylově příznaková v textu a zařazuje je do příslušné vrstvy slovní zásoby  používá adekvátní slovní zásobu  nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak  objasní význam slov, pracuje se slovníky, objasní rozdíl mezi homonymy, synonymy a antonymy  rozdělí slovo na nejmenší slovotvorné části, odvozuje nová slova, vytváří složeniny, objasňuje zkratky

Lexikologie  slovo a slovní zásoba  rozvrstvení slovní zásoby  význam slov  obohacování slovní zásoby  způsoby tvoření slov

8

Žák:  rozlišuje jednotlivé slovní druhy  vytváří správné tvary slov ohebnýchtyto poznatky uplatňuje v psaném i mluveném projevu  určuje mluvnické kategorie

Morfologie  tvarosloví-morfologické členění tvaru slova  jednotlivé slovní druhy

10

Žák: Syntax  rozlišuje druhy vět podle postoje  věta, výpověď, souvětí mluvčího ke sdělované skutečnosti,  druhy vět rozpozná větu oznamovací, tázací i  větné členy žádací v textu i v mluveném projevu,  souvětí souřadné větu jednočlennou a dvojčlennou,  souvětí podřadné souvětí  orientuje se ve výstavbě textu  rozebere větu - rozpozná jednotlivé větné členy, zakreslí graf věty  rozpozná souvětí souřadné a podřadné, znázorní graf souvětí  určí poměry mezi větami hlavními a

Počet hodin 15

12



druhy vět vedlejších Žák:  charakterizuje jednotlivé slohové postupy a funkční styl  vystihne charakteristické znaky a rozdíly mezi jednotlivými druhy textů, zařadí je do správné oblasti, rozpozná užitý slohový postup

Úvod do slohu  slohotvorní činitelé  slohové postupy a útvary  funkční styly a jejich vymezení

7

Žák:  charakterizuje slohový útvar  posoudí kompozici ukázek, užité jazykové prostředky  rozpozná pásmo vypravěče a postav, rozlišuje různé formy promluv postav (řeč přímá, nepřímá...)  objasní rozdíl mezi vypravováním a dějovým popisem  je schopen krátce vyprávět prožitou příhodu  tvoří text na zadané nebo volné téma

Vypravování  charakteristika a využití útvaru  kompozice  jazykové prostředky  rozbory ukázek  vlastní tvorba textu

6

Žák:  charakterizuje slohový útvar  rozlišuje různé druhy výkladu  odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru, užívá správnou terminologii  využívá grafických prostředků pro zpřehlednění textu  posoudí kompozici ukázek a užité jazykové prostředky  na základě informací abstrahovaných z odborné literatury vytváří odborný text

Výklad  charakteristika a využití útvaru  druhy výkladu  kompozice  jazykové prostředky  rozbory ukázek  vlastní tvorba textu

4

Žák:  zná základní náležitosti projevů administrativního stylu  sestaví základní útvary tohoto styluzejm. žádost, plnou moc, objednávku  vytvoří strukturovaný životopis

Vybrané útvary administrativního stylu  úřední dopis  objednávka  žádost  plná moc  životopis  struktura útvarů, podstatné náležitosti  ukázky jednotlivých útvarů  tvorba textů

5



Žák:  vystihne zásadní rozdíly mezi mluveným a psaným projevem  je schopen přednést krátký projev  vyjadřuje se věcně, správně a jasně  umí argumentovat, obhajovat své postoje, vyjádřit kritiku pozitivní i negativní  využívá znalostí o správné výslovnosti

Mluvený a psaný projev  základní znaky mluveného a psaného projevu  kultura mluveného projevu  monolog, dialog  druhy řečnických projevů  mluvní cvičení

Žák: Získávání a zpracování informací  orientuje se v informačních pramenech  informační prameny a práce s nimi  vyhledává potřebné informace z různých zdrojů  techniky a druhy čtení  má přehled o knihovnách a jejich  výpisky, osnova, konspekt službách  knihovna-její služby, návštěva  rozumí obsahu textu i jeho části knihovny  samostatně zpracovává informace, pořizuje z odborného textu výpisky a konspekty Žák:  rozumí hlavním literárním směrům, zná jejich představitele české a světové literatury  vyjádří vlastní zážitky v oblasti umění, diskutuje o něm, text interpretuje, postihne sémantický význam  pozná typické znaky kultur hlavních národností na našem území, chápe význam umění pro člověka, rozlišuje hodnotnou a brakovou literaturu, váží si kulturních hodnot a je tolerantní k odlišným kulturám  vystihne charakteristické znaky různých literárních textů, rozliší literární díla podle základních druhů a žánrů  orientuje se v nabídce kulturních institucí

Literární a estetické vzdělávání  základy teorie literatury  literární druhy a žánry ve vybraných dílech naší i světové literatury  hlavní literární směry a jejich představitelé v kontextu doby  jejich tradiční i mediální podání: starověké a orientální kultury, středověké umění, humanismus a renesance, barokní umění, české národní obrození, romantismus, realismus, moderní směry 20. století, válka v literatuře  četba a interpretace literárních textů  ochrana a využívání kulturních hodnot  umění jako specifická výpověď o skutečnosti  kulturní, historické a jiné zajímavosti v umělecké tvorbě:  regionální a etnografické zvláštnosti  aktuální literární a kulturní podněty  mediální podoba literární tvorby

7

7 průběžně

79



 mytologie, biblické příběhy, výklad světa  lidová slovesnost  literatura pro děti - pohádka, ilustrace  lidské vztahy v literatuře  láska k rodné zemi  intolerance a rasismus  životní prostředí, láska ke zvířatům  cestopisy  literatura faktu  písňová tvorba, divadlo  kořeny detektivní literatury, horor, sci-fi  ochrana a využití kulturních hodnot




Anglický jazyk

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Cílem vzdělávání v předmětu anglický jazyk je rozvíjet základní receptivní, produktivní, interaktivní a mediační řečové dovednosti žáků a poskytnout stručný přehled geografického, politického a kulturního rozvoje anglofonních zemí. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce. Charakteristika učiva Učivo je rozloženo do tří ročníků, má komplexní charakter, doplňuje systém znalostí z dalších všeobecných i odborných předmětů. Žák si systematicky rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na učivo základní školy. Učí se základní gramatické struktury, tvarosloví a stavbu anglické věty. Procvičuje výslovnost a intonaci celých vět. Žák se pomocí jazykových prostředků a na základě různých tematických okruhů naučí základním řečovým dovednostem receptivním (poslech a čtení s porozuměním), produktivním (ústní projev, hlasité čtení, písemný projev) a interaktivním (komunikace). Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci  znali základní anglickou gramatiku, osvojili si její pravidla a byli je schopni aplikovat  získali a upevňovali si slovní zásobu odpovídající minimálně úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce  procvičovali základní jazykové funkce v různých receptivních aktivitách, především pomocí poslechů audio – nahrávek rodilých mluvčích a čtením autentických textů  prohlubovali produktivní řečové dovednosti: vyjádření názoru či přání, popis, vyprávění, srovnání, formulování hlavní myšlenky textu, kladení otázek, odpovídání na otázky, vyhledávání konkrétních informací v populárně – naučném textu, vyplňování formulářů  procvičovali interaktivní řečové dovednosti při simulaci reálných situací, kde uplatní nejen znalosti anglického jazyka, ale i osobní kreativní přístup  uměli využívat studijní i tematické slovníky a multimediální programy  byli schopni vytvořit samostatnou krátkou písemnou práci, kde vyjádří své názory a postoje pomocí různých slohových útvarů  byli schopni vyhledat informace v médiích (např. Internet) a zpracovat jednoduchý projekt v angličtině na zadané téma  dokázali sami zhodnotit svůj pokrok v jednotlivých dovednostech 43 | Habr od září 2012


   

získali pozitivní postoj k tradicím, zvykům a odlišným hodnotám anglofonních zemí byli motivováni k aktivnímu využití anglického jazyka znali základní odbornou terminologii, která se vztahuje k jejich oboru získali zdravou sebedůvěru ve vlastní schopnosti.

Výukové strategie Jednotlivé výukové strategie povedou k rozvíjení buď jedné klíčové kompetence či více klíčových kompetencí najednou: čtení textů s porozuměním, poslech s porozuměním, vedení rozhovoru, písemný projev. Výuka probíhá v učebně vybavené televizí s DVD přehrávačem, audiopřehrávačem, počítačem a nástěnnými gramatickými a jinými mapami. Výuka je vedena s využitím těchto pomůcek buď frontálně formou výkladu, nebo žáci pracují samostatně, ve dvojicích či ve skupinách. Pravidelně se využívá počítačová učebna pro individuální práci s multimediálními výukovými programy a vytváření společných projektů. V posledním ročníku je výuka zaměřena na jednotlivá konverzační témata, která se týkají běžných každodenních situací. Dále jsou zařazovány hodiny s odbornou terminologií týkající se daného studijního oboru. Hodnocení výsledků žáků Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace. Všechny klíčové dovednosti žáka – receptivní, produktivní a interaktivní - jsou hodnoceny zvlášť, takže žák je schopen posoudit, ve které oblasti by měl usilovat o pokrok. Tyto dovednosti jsou ověřovány dílčím ústním nebo písemným zkoušením a poslechovými subtesty. Na závěr každého tematického celku jsou žáci podrobeni komplexním testům. Při klasifikaci se vychází nejen z dosažených výsledků, ale i z celkového přístupu žáka k práci na společných projektech a k vyučovacímu procesu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět anglický jazyk rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:  volně komunikovat v cizím jazyce v různých základních životních situacích  stručně se vyjádřit písemně i ústně k všeobecným i odborným tématům  efektivně pracovat s anglickým textem včetně odborného  pracovat se slovníky a zdroji informací v anglickém jazyce  zpracovat informace v anglickém jazyce  využívat získané informace při komunikaci  chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty anglicky mluvících zemí  přizpůsobit se prostředí anglicky mluvící společnosti. Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Cílem výuky cizího jazyka není pouze komunikace s odlišně mluvícími lidmi, ale také poznávání života v jiných zemích. Žák se tak učí nejenom se dorozumět, ale také poznat jinou kulturu, jiné tradice a zvyky. Formou rozhovoru nebo diskuse je veden k pochopení a respektování těchto hodnot. Žák poznává vzdělávací systémy v anglicky mluvících zemích. V současné době, kdy jsou velké možnosti v cestování, ale i ve studiu a při hledání zaměstnání v cizině, se mu tak otvírají další životní možnosti.



2) Člověk a životní prostředí Ve výuce anglického jazyka se zařazuje i slovní zásoba související s ekologií a životním prostředím - počasí, roční období, život v přírodě nebo ve městě. 3) Člověk a svět práce Výukou anglického jazyka získává žák komunikační dovednosti pro práci nebo studium v zahraničí, ale i lepší předpoklady pro získání pracovního uplatnění v ČR. Většina firem dnes dává při přijímání zaměstnanců přednost lidem se znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Žák vedle běžných komunikačních témat rozvíjí navíc i odbornou zahradnickou terminologii potřebnou pro zaměstnání v oboru. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo prezentací dle zadání. Učí se vyplňovat formuláře na PC, psát e-maily, používat elektronické slovníky. Při zpracovávání informací žák používá anglickou klávesnici a kontrolu anglického pravopisu. Příklady vyhledávaných informací:  kulturní památky anglicky mluvících zemí



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  pozdraví a představí se  časuje sloveso „be“  správně přiřadí neurčitý člen a/an  tvoří množné číslo podstatných jmen  vysloví i napíše číslovky 1-100  správně klade otázky  pojmenuje profesi  zeptá se na zaměstnání, adresu, věk, rodinný stav a telefonní číslo  umí na stejné otázky odpovědět  správně volí společenské obraty  ptá se na příbuzenské vztahy  pojmenuje členy rodiny  přivlastňuje věci osobám s použitím „´s“  popíše svého nejlepšího přítele  zná a používá konverzační obraty při telefonování  pojmenuje sporty, druhy jídla a pití  vyjádří, které z těchto věcí má/nemá rád  zeptá se, zda někdo něco má/nemá rád  pojmenuje zemi a odpovídající národnost  tvoří zápor, otázku a krátkou odpověď v přítomném prostém čase  zeptá se na cenu zboží a vyjádří cenu zboží v anglických librách  zeptá se na přesný čas  vyjádří, kolik je hodin  popíše svůj denní režim a denní režim jiné osoby  klade otázky ohledně každodenních činností  správně používá ve větě příslovce  jmenuje dny v týdnu  správně přiřadí předložky ve vyjádřeních času  správně používá ukazovací zájmena this/that  zná a používá v popisech protiklady přídavných jmen

Učivo

Počet hodin

Slovní zásoba, tematické okruhy:  abeceda  věci každodenní potřeby  čísla, státy, města  zaměstnání, osobní informace – adresa, věk, rodinný stav  společenské obraty, rodina  popis přítele  telefonování  sport, jídlo, pití  jazyky a národnosti  ceny  ustálená slovní spojení  životní styl  dny v týdnu  protikladná přídavná jména  popisná přídavná jména  místnosti a zařízení v domě  život a místa ve městě  pokyny k udání směru  lidé a práce  měsíce v roce, data  víkendové aktivity  sport a oddechové činnosti  vyplňování formulářů

64

Gramatika:  be - zápory, otázky a krátké odpovědi  kolokace - přídavné jméno s podstatným jménem  osobní a přivlastňovací zájmena, přivlastňovací „´s“  otázky s „where, what“  množné číslo podstatných jmen  vazba „this is...“  sloveso „have/has“ - otázky a odpovědi  slovesa „come, live, work, eat, speak“  přítomný prostý čas (1. a 2. osoba j.č. a 3. os. mn.č.) - tvorba záporu a otázky, krátká odpověď 46 | Habr od září 2012


 napíše jednoduchý pohled z dovolené obsahující popis místa, lidí, jídla, ubytování a počasí  vyjádří žádost pomocí „Can I..?“  demonstruje jednoduchý rozhovor v obchodu/ bance/ kavárně/ na vlakovém nádraží  ústně i písemně popíše místo, kde bydlí  pojmenuje místnosti a zařízení v domě  vyjádří kde co je pomocí vazby „there is/are“  správně používá předložky „in, on, under, next to“  zeptá se na cestu  popíše cestu  zeptá se a popíše, co dělal o víkendu  vyjmenuje sporty a aktivity, kterým se věnuje (play, go+ing)  napíše krátkou esej o tom, kde byl a co dělal o prázdninách  vyplní formulář

 slovesa „get up, go, have“ a jejich kolokace  vyjádření času  přítomný prostý čas (3.osoba j.č.) – zápor, otázka a krátká odpověď  časové předložky  příslovce „never, sometimes, usually, always“  předmětná zájmena  ukazovací zájmena this/that  tázací slova „how, what, who, where, why, how much, when, how many“  there is/are  předložky „in, on, under, next to“  was/were born  řadové číslovky  minulý prostý čas

Žák:  zeptá se, zda někdo něco umí/neumí  sám popíše, co umí/neumí  vyjádří, s čím si neví rady a požádá o pomoc  správně rozlišuje a používá výrazy „want“ a „would like“  vyjádří, co by rád dostal k narozeninám nebo co by rád dělal  rozumí a orientuje se v anglickém jídelním lístku  umí si objednat jídlo a pití  požádá o časopis / knihu v knihkupectví  pojmenuje různé barvy  popíše, co má kdo na sobě  správně používá prostý a průběhový čas v přítomnosti  představí se, představí svého přítele  zeptá se a odpovídá na otázky s použitím slovesa „be“  popíše vzhled a charakter člověka  zeptá se na čas  vyjmenuje a napíše dny v týdnu, měsíce a roční období

Slovní zásoba, tematické okruhy:  slovesa a příslovce  kolokace sloves a podstatných jmen  jídlo, v restauraci  nákupy v různých obchodech  barvy, oblečení  popis osobnosti  doprava a cestování  kulturní památky  popis osoby, rodina a přátelé, představování  volný čas – koníčky, sport  škola a školní předměty

64

Gramatika:  can/can´t, nabídka a žádost  slovesa „want“, „like“ a „would like“  přítomný prostý a průběhový čas  rozdíl v tvorbě otázky a záporu  přítomný průběhový čas pro vyjádření budoucnosti



 pohovoří o své rodině a přátelích  vyjádří ústně i písemně, co kdo dělá/nedělá  vede rozhovor/vypráví a svých každodenních aktivitách  napíše neformální dopis kamarádovi, kde píše o sobě, své rodině a místě, kde bydlí  ústně i písemně popíše své oblíbené sporty a koníčky  zeptá se na něčí koníčky a zájmy  pohovoří o oblíbených sportech v ČR  vyjádří, co má/nemá rád  vyjádří, jaké předměty ve škole ho baví/nebaví a proč  popíše místnost  rozumí pokynům a dokáže podle těchto pokynů nalézt cílový bod  popíše někomu cestu  Žák:  popíše některé svátky a zvyky typické pro různé země  reaguje vhodnou společenskou frází v dané situaci  pojmenuje své zdravotní problémy, požádá lékaře o pomoc  objedná si jídlo a pití  vede rozhovor s číšníkem  pojmenuje jednotlivé kroky, jak se postupuje na letišti  pojmenuje jednotlivé části/budovy letiště  osobně či po telefonu si objedná letenku  interpretuje, co vidí na informační tabuli  ústně i písemně popíše město, ve kterém bydlí  pojmenuje druhy historických památek  pojmenuje druhy obchodů  vede rozhovor s prodavačem  zeptá se na cenu zboží  pojmenuje stromy, rostliny  ústně i písemně popíše svou činnost na zahradě

Slovní zásoba, tematické okruhy:  společenské obraty, chování  zvyky v různých zemích  zvláštní společenské události  v nemocnici  pojmenování zdravotních obtíží, nemocí  návštěva u lékaře  v restauraci, jídlo, pití  domluva s číšníkem  na letišti, oddělení pasové kontroly  zakoupení letenky, informační tabule  ve městě, památky, pokyny, nakupování  různé druhy obchodů  zahradnická terminologie – názvy stromů, rostlin, práce na zahradě

64




Německý jazyk

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního života s příslušníky jiných národů. Rozvíjí a zdokonaluje praktické řečové dovednosti německého jazyka. Poskytuje ucelený přehled německé gramatiky, geografického a kulturního rozvoje německy mluvících zemí. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni A 2 Společného evropského referenčního rámce. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do třech ročníků studia, má komplexní charakter, doplňuje systém znalostí z dalších vyučovacích předmětů. Žák si v tomto předmětu systematicky rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na učivo základní školy. Žáci se učí základní gramatické struktury, tvarosloví a stavbu německé věty. Procvičují výslovnost a intonaci celých vět. Žák se pomocí jazykových prostředků a na základě různých tematických okruhů naučí základním řečovým dovednostem receptivním (poslech a čtení s porozuměním), produktivním (ústní projev, hlasité čtení, písemný projev) a interaktivním (komunikace). Zároveň si rozšíří své znalosti o německy mluvících zemích. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby si žáci:  osvojili německou gramatiku, její pravidla a následnou aplikaci.  zdokonalili výslovnost a intonaci vět.  procvičili poslech s porozuměním. Po absolvování celého vyučovacího programu se žáci budou schopni vyjádřit k následujícím tématům:  osobní údaje, rodina, přátelé, společenský styk  bydlení, popis domu, bytu a okolí  město, místo, ve kterém žijeme, orientace ve městě  obchody a nákupy, móda a oblékání  jídlo a stravování  cestování, turistika, počasí  lidské tělo, návštěva u lékaře  škola a budoucí povolání  volný čas a záliby  roční období a práce na zahradě 49 | Habr od září 2012


  

tradice a svátky Česká republika, Praha německy mluvící země a jejich hlavní města

Výukové strategie Učivo je rozloženo do tří ročníků. Výuka probíhá v jazykové učebně německého jazyka, která je vybavena audio a videotechnikou, nástěnnými gramatickými a zeměpisnými mapami. Frontální forma výuky se střídá se skupinovou a individuální. K motivaci žáků jsou do výuky zařazovány didaktické hry. Jednotlivé výukové strategie vedou k rozvíjení jedné či více klíčových kompetencí najednou: čtení textů s porozuměním, poslech s porozuměním, konverzace, písemný projev, geografický a kulturní přehled německy mluvících zemí. Dobrou motivací žáků k učení německého jazyka a pro jejich osobní zkušenost jsou odborné exkurze v cizojazyčných zemích popř. absolvování odborné stáže v zahraničí. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení žáků je postupováno v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz je kladen na hloubku porozumění učiva, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit. Žáci jsou hodnoceni z ústního a písemného projevu, ze zadaných projektových prací. Zároveň je při celkovém hodnocení přihlíženo k aktivitě při výuce. Zohledňováni jsou žáci se specifickými poruchami učení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět německý jazyk rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:  stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek v cizím jazyce  komunikaci mluveným slovem i písemným projevem v cizím jazyce  kulturní projev a chování žáka Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  pozitivní vztah k učení cizím jazykům  čtenářskou gramotnost – různé práce s textem  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  techniky učení podle schopností žáka a stylu práce  stanovení přiměřených cílů  týmovou spolupráci při řešení problémů  uplatnění tvořivosti a fantazie při řešení problémů  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  pochopení a respektování tradice, zvyků a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Cílem výuky cizího jazyka není pouze komunikace s odlišně mluvícími lidmi, ale také poznávání života v jiných zemích. Žák se tak učí nejenom se dorozumět, ale také poznat jinou kulturu, jiné tradice a zvyky. Formou rozhovoru nebo diskuse je veden k pochopení a respektování těchto hodnot. Žák poznává vzdělávací systémy v německy mluvících zemích. 50 | Habr od září 2012


V současné době, kdy jsou velké možnosti v cestování, ale i ve studiu a při hledání zaměstnání v cizině, se mu tak otvírají další životní možnosti. 2) Člověk a životní prostředí Ve výuce německého jazyka se zařazuje i slovní zásoba související s ekologií a životním prostředím - počasí, roční období, příroda nebo práce na zahradě. 3) Člověk a svět práce Výukou německého jazyka získává žák komunikační dovednosti pro práci nebo studium v zahraničí, ale i lepší předpoklady pro získání pracovního uplatnění v ČR. Většina firem dnes dává při přijímání zaměstnanců přednost lidem se znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Žák vedle běžných komunikačních témat rozvíjí navíc i odbornou zahradnickou terminologii potřebnou pro zaměstnání v oboru. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo prezentací dle zadání. Učí se vyplňovat formuláře na PC, psát e-maily, používat elektronické slovníky. Při zpracovávání informací žák používá německou klávesnici a kontrolu německého pravopisu. Příklady vyhledávaných informací:  zajímavosti z německy mluvících zemí




Učivo

Počet hodin

Žák:  rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření  rozumí školním pokynům  čte s porozuměním (globálním, selektivním i lokálním) věcně i jazykově přiměřené texty  sdělí obsah či hlavní myšlenky poslechového textu  vypráví jednoduché příběhy a zážitky  vede dialog, klade otázky a reaguje na odpovědi partnera  vyjadřuje se v běžných situacích  zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu  zformuluje a zaznamená vlastní myšlenky  vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis  vyhledá, zformuluje a zaznamená informace týkající se studovaného oboru  přeloží text a používá slovníky i elektronické  zaznamená vzkazy volajících  vyplní jednoduchý formulář

Řečové dovednosti  receptivní řečová dovednost sluchová – poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů  receptivní řečová dovednost zraková – čtení a práce s textem včetně odborného  produktivní řečová dovednost ústní – mluvení zaměřené situačně i tematicky  produktivní řečová dovednost  jednoduchý překlad  interaktivní řečové dovednosti  interakce ústní a písemná

32

Žák:  vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti  skládá základními způsoby slova v německém jazyce  uvede zkratky a zkratková slova v textu se správným významem  přiřadí k jednotlivým slovům ve větě slovní druhy  přiřazuje k slovním druhům rod, číslo, pád, případně čas…  skloňuje nebo časuje příslušné slovní

Jazykové prostředky  výslovnost (zvukové prostředky jazyka) Slovní zásoba a její tvoření  odvozování slov  skládání slov  zkratky a zkratková slova  slovní spojení Gramatika a větná skladba  podstatná jména- rod, číslo, skloňování  přídavná jména – skloňování,

96



     

 

druhy stupňuje přídavná jména a příslovce určuje druhy zájmen vyjmenuje a ve větě správně používá jednotlivé druhy předložek tvoří věty jednoduché i souvětí rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu včetně frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu opravuje chyby

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oblasti zaměření studijního oboru  řeší vhodně standardní řečové situace  domluví se v běžných situacích, získá i poskytne informace  používá stylisticky vhodné obraty  prokazuje faktické znalosti o německy mluvících zemích  popisuje správně zeměpisnou mapu  uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

  

     

stupňování zájmena – osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná a neurčitá číslovky – určité, základní, řadové, násobné, skloňování číslovek sloveso a slovesné tvary – infinitiv, čas přítomný, préteritum, perfektum, budoucí čas, rozkazovací způsob příslovce – stupňování, zájmenná příslovce předložky – se 3. pádem, se 4. pádem, se3. a 4. pádem spojky- souřadicí, podřadicí citoslovce souvětí souřadné a podřadné grafická podoba jazyka a pravopis

Tematické okruhy  osobní údaje  životopis  dům a bydlení  denní program  volný čas, záliby  jídlo a nápoje, restaurace  cestování, cestovní kancelář  lidské tělo, zdraví, lékař  nakupování, obchody  škola a vzdělávání  móda a oblékání  počasí a roční období  sport  práce na zahradě  Česká republika, Praha  Německo, Berlín  Rakousko, Vídeň Komunikační situace  získávání a předávání informací  sjednání schůzky  objednávka služby  vyřízení vzkazu Jazykové funkce  obraty při zahájení a ukončení rozhovoru  vyjádření žádosti a prosby  pozvání, odmítnutí

64



Poznatky o zemích  popis mapy  zeměpisné a politické údaje  kultura dané země  školní systém Německa  hlavní města a jejich památky




Výchova k občanství

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Výchova k občanství směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět společnosti a světu, v němž žijí. Charakteristika učiva Učivo je rozděleno do tří ročníků podle určeného schématu tematických celků. Navazuje na znalosti získané na základní škole ve společenskovědních předmětech, úzce souvisí s učivem českého jazyka a ekonomiky. Předmět zahrnuje výběr nejdůležitějších vědomostí a dovedností z oblastí zeměpisu, dějepisu, práva, filosofie, etiky, sociologie, psychologie a politiky. Spojením poznatků s aktuálním děním, využíváním zkušeností žáků a jejich zájmů se dosáhne vhodné motivace žáků a zároveň formativního účinku na žáky. Učivo předmětu výchova k občanství rozvíjí funkční gramotnost žáků a tím přispívá k rozvoji mediální gramotnosti. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  realisticky vnímali skutečnost a orientovali se ve společenských jevech každodenního života  využívali svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě, ve styku s jinými lidmi, institucemi  dokázali vhodně jednat při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru  srozumitelně, výstižně a terminologicky správně formulovali své názory, uměli je podložit argumenty a byli schopni o nich diskutovat  jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za své rozhodnutí a jednání  vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování  jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím  respektovali lidská práva a chápali meze lidské svobody a tolerance  vážili si hodnot lidské práce, jednali hospodárně, neničili hodnoty, ale pečovali o ně  cílevědomě chránili a zlepšovali životní prostředí, jednali v duchu udržitelného rozvoje 55 | Habr od září 2012


  

rozvíjeli způsobilost zajímat se o příčiny rozdílů a hledali mezi nimi vzájemné souvislosti pochopili význam a výhody evropské integrace pro svůj budoucí život osvojili si zásady samostatné i týmové práce, získávali a analyzovali informace, pracovali a svoji práci dokázali ohodnotit

Výukové strategie Výuka předmětu je vedena pro žáky co nejzajímavěji, aby rozvíjela přirozenou cestou jeho intelektové a komunikační schopnosti a ovlivňovala jeho hodnotovou orientaci. Vedle tradiční metody frontálního vyučování jsou používány metody dialogu a diskuse a různé skupinové formy práce žáků. Učitel žáka motivuje ke sledování tisku a jiných sdělovacích prostředků, žák zpracovává aktuality k současnému dění a na zadaná aktuální témata. Žáci se podílejí na výuce vlastní přípravou a prezentací seminárních prací a aktualit. Při výuce učitel vhodně využívá didaktickou techniku (dataprojektory, PC prezentace). Žáci podle možností vyhledávají informace na internetu. Hodnocení výsledků žáků Předmět klade důraz na rozvoj komunikativních schopností žáka, a proto je při hodnocení stěžejním ukazatelem ústní zkoušení minimálně jednou za pololetí. Každý tematický celek je ukončen písemným testem. Důležitou součástí žákova hodnocení je zpracování a prezentace vybraného tématu v rámci seminární práce. Při hodnocení učitel přihlíží k žákově samostatnosti a komunikační aktivitě při diskusi a řešení problémů, k jeho schopnosti se rychle orientovat v literatuře a na internetu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět výchova k občanství rozvíjí u žáků především občanské, sociální a personální kompetence:  odpovědnost, samostatnost a iniciativu ve vlastní a veřejném zájmu  dodržování zákonů  respektování práv a osobnosti druhých lidí  aktivní přístup k politice a společenskému dění u nás  hrdost za vytvořené hodnoty a tradice národa i světové kultury  odpovědnost za vztah ke svému zdraví a zdraví druhých lidí  odpovědnost za životní prostředí trvale udržitelný rozvoj  vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů, předcházení konfliktům  odstraňování předsudků a stereotypů ve vztahu k životu a k druhým lidem Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  finanční gramotnost  techniky učení podle schopností žáka a stylu práce  stanovení přiměřených cílů  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  kulturní projev a chování žáka  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti



 

využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání

Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Výchova k občanství je předmět, jehož učivo je základem pro získání občanských, sociálních a personálních kompetencí žáka. Znalosti, získané v tomto předmětu, vytváří občanské povědomí žáka, jeho hodnotovou orientaci. Žák tyto znalosti bude aplikovat v běžném životě každodenně v různých životních situacích – v zaměstnání, při jednání na úřadech i v osobním životě. Žebříček hodnot, který si v mládí vytvoří, bude významně ovlivňovat jeho budoucí život. Výkladem získá žák vysvětlení důležitých pojmů, důraz ale bude kladen především na jejich aplikaci formou diskusí, řešením problémových situací, rozborem aktuálního politického a společenského dění. Součástí výuky je i poznávání sama sebe, k čemuž slouží různé psychologické hry, testy osobnosti apod. 2) Člověk a životní prostředí Při zpracovávání aktualit daného období nebo seminárních prací se žáci rádi zabývají aktuální problematikou životního prostředí. Ve svém věku již dobře rozumí významu ochrany životního prostředí, jsou schopni diskutovat na téma jeho zlepšování, čehož se dá dobře ve výuce využívat k rozboru aktuálních zveřejňovaných problémů. Žáci zvládnou danou problematiku pojmenovat, popsat, zhodnotit a navrhnout řešení. 3) Člověk a svět práce Jednou z hodnot v pomyslném hodnotovém žebříčku žáka je vždy na důležitém místě v popředí práce – zaměstnání. Uplatnění ve světě práce není po skončení studia vždy jednoduché. Žák ve škole získává znalosti o sociálním systému státu, který mu pomáhá v těžkých obdobích jeho života. Ví, na jaké instituce se obrátit, kde hledat pomoc v pracovně právních záležitostech nebo sociálních problémech. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  politický extremismus, terorismus  současné etické problémy  finanční záležitosti jedince a rodiny




Učivo

Počet hodin

Žák:  charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy  objasní význam práv a svobod a popíše způsoby, jak lze lidská práva obhajovat  dovede kriticky přistupovat k médiím a pozitivně využívat jejich nabídku  charakterizuje současný český politický systém  objasní funkci politických stran a svobodných voleb  uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy  vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem a extremismem  vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí  uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu  vysvětlí, co se rozumí občanskou společností  debatuje o vlastnostech, které by měl mít občan demokratického státu

Člověk a společnost – člověk jako občan  základní hodnoty a principy demokracie  lidská práva  masová média a jejich funkce, svobodný přístup k informacím  český stát ve 21. století, státní občanství  Ústava ČR, politický systém v ČR, veřejná správa, obecní a krajská samospráva  politika, politické ideologie  politické strany, volební systémy  politický radikalismus a extremismus  teror a terorismus  občanská společnost  občanské ctnosti potřebné pro demokracii a multikulturní soužití

32

Žák:  charakterizuje současnou českou společnost, její sociální a etnické složení  vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty národa  popíše sociální nerovnost a chudobu ve vyspělých demokraciích  uvede postupy, jimiž lze do jisté míry řešit sociální problémy  popíše, kam se obrátit, když se dostane do složité sociální situace  rozliší příjmy a výdaje rodiny a domácnosti a sestaví rozpočet  navrhne řešení schodkového popř. přebytkového rozpočtu

Člověk a společnost – člověk v lidském společenství  společnost tradiční a moderní  hmotná a duchovní kultura  současná česká společnost, společenské vrstvy  sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti  majetek a jeho nabývání, finanční záležitosti jedince a rodiny, rozpočet domácnosti  úvěr, stavební spoření, pojištění, cenné papíry  sociální zajištění občanů, řešení krizových finančních situací  multikulturní soužití, rasy, etnika

32



 navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky  porovná výhody a nevýhody investičních nabídek a vybere vhodný produkt podle své potřeby  vysvětlí princip úvěru, posoudí jeho zajištění  uvede možnosti pojištění občanů  vybere druh pojištění podle svých potřeb  porovnává výhody a nevýhody pojistných produktů  objasní způsoby ovlivňování veřejnosti  objasní význam solidarity a dobrých vztahů v komunitě  diskutuje o pozitivech a problémech multikulturního soužití, objasní příčiny migrace lidí  posoudí, kdy je porušována rovnost pohlaví  objasní a charakterizuje základní světová náboženství  objasní postavení církví a věřících v ČR  vysvětlí nebezpečí náboženského fundamentalismu a sekt  uvede a rozliší příklady sociálně – patologických jevů a diskutuje o nich

a národnosti, migrace, migranti a azylanti  postavení mužů a žen  víra a ateismus, náboženství a církve, náboženská hnutí a sekty  sociálně – patologické jevy

Žák:  vysvětlí pojem právo, právní stát, uvede příklady právní ochrany a právních vztahů  popíše soustavu a činnost soudů, advokacie, notářství a policie v ČR  vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má trestní odpovědnost  popíše, jaké závazky vyplývají z běžných smluv, a na příkladu ukáže možné důsledky vyplývající z neznalosti smlouvy  dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např. podáním reklamace  popíše práva a povinnosti mezi rodiči a dětmi, mezi manželi, popíše, kde může v této oblasti hledat informace

Člověk a společnost – člověk a právo  právo a spravedlnost, právní stát  právní řád, právní ochrana občanů, právní vztahy  soustava soudů v ČR  vlastnictví, smlouvy  rodinné právo  trestní právo – trestní odpovědnost, druhy trestů, orgány činné v trestním řízení  kriminalita mladistvých  právnické služby

32



nebo získat pomoc při řešení svých problémů  objasní postupy vhodného jednání, stane-li se svědkem nebo obětí jednání, jako je šikana, lichva, korupce, násilí, vydírání, apod.




Přírodovědný seminář

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět přírodovědný seminář rozvíjí technické myšlení a pomáhá k poznávání uceleného základu fyzikálních jevů a základních chemických zákonitostí v přírodě. Snahou je, aby žák pochopil základy aplikovaných vědních oborů fyziky i chemie a dokázal je využít v běžném životě a ve své profesi. Předmět rozvíjí abstraktní, analytické myšlení a logické myšlení a přesné jednoznačné vyjadřování. Je základem pro další odborné předměty. Charakteristika učiva Učivo přírodovědného semináře je zařazeno do 1. ročníku, skládá se z tematických celků fyzikálních a chemických. Úzce navazuje na učivo biologie, ekologie, základů zahradnictví a tvoří teoretický základ pro všechny odborné zahradnické předměty. Žáci pochopí nejdůležitější základní fyzikální pojmy, vztahy a zákonitosti mezi jevy v přírodě, porozumí základním chemickým pojmům, naučí se základní vztahy a zákonitosti v oblasti chemie. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  četli s porozuměním jednodušší fyzikální nebo chemické texty, schémata a informace z různých zdrojů (grafy, diagramy, tabulky) a zaujímali k nim stanovisko  řešili některé fyzikální problémy včetně diskuse o výsledcích  využívali fyzikální a chemické vědomosti a dovednosti v praktickém životě při řešení běžných situací  aplikovali získané vědomosti i v dalších odborných předmětech  používali správně jednotky fyzikálních veličin  používali odbornou literaturu, texty, propagační a nabídkové materiály firem Výukové strategie Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu budoucího povolání. Výuka je vedena formou výkladu s využíváním kreslení schémat, diagramů, používání dataprjektoru. Jednotlivé tematické celky jsou řazeny tak, aby na sebe navazovaly a současně podporovaly výuku v ostatních předmětech.



Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků musí mít motivační charakter. Hodnocení se řídí klasifikačním řádem, který je součástí vnitřního řádu školy. Ke každému tématu je zařazen kontrolní test. Ústní zkoušení probíhá průběžně a má charakter opakování. Při pololetní klasifikaci vyučující vychází z výsledků ústního a písemného projevu a z přístupu žáka k vyučování. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět přírodovědný seminář rozvíjí u žáků především kompetence k učení, matematické kompetence a kompetence k řešení problémů:  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  techniky učení podle schopností žáka a stylu práce  metody myšlení a myšlenkové operace k řešení problémů  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  stanovení přiměřených cílů  stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů v běžných situacích Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  pozitivní postoj k technice a technickým informacím  důvěru ve vlastní schopnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Fyzikální a chemické jevy jsou běžnou součástí přírody. Člověk se s nimi potkává na každém kroku – přeměna skupenství látek, magnetismus země, elektřina, gravitace, přenos energie, chemické změny v půdě, ve vodě, biochemie… Často si ani neuvědomuje jejich souvislost s životním prostředím. V předmětu žák získává vědomosti, které jsou teoretickým základem pro poznávání jevů souvisejících se zahradnickou výrobou – kapilarita půdy, vznik krup, odpařování vody, albedo, metody zjišťování obsahu živin v půdě nebo rostlinách, hnojiva… 2) Člověk a svět práce Při vykonávání jakékoli práce se má žák učit přemýšlet nad vykonávanou činností a podle svých možností pracovní proces zjednodušovat, zlevňovat, zkvalitňovat. Znalost fyzikálních a chemických jevů je jednou z cest jak usnadnit pracovní činnost člověka. Žák se na příkladech z praxe o takových možnostech dovídá a řeší podobné problematické úlohy. Vytváří si vlastní názory a obhajuje svá tvrzení. Získané znalosti základů fyziky a chemie jsou tak podstatné pro výkon jeho povolání. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Na internetu řeší chemické 62 | Habr od září 2012


rovnice. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  chemické sloučeniny – složení, výroba, využití  přírodní látky, hnojiva  energetické zdroje a obnovitelné zdroje energie  Slunce, vesmír, planety a hvězdy




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí obsah předmětu fyzika, základní fyzikální pojmy  vysvětlí význam soustavy fyzikálních veličin a jednotek SI  rozdělí veličiny a jednotky soustavy SI  pracuje s násobky a díly jednotek

Úvod do učiva  význam předmětu  soustava veličin a jednotek SI

1

Žák:  rozdělí pohyb podle tvaru dráhy a podle rychlosti, uvede příklady  uvede Newtonovy pohybové zákony a jejich praktické využití  uvede vztah pro výpočet mechanické práce, energie, výkon  na jednoduchých příkladech vysvětlí skládání sil  uvede vztah pro výpočet tlaku v tekutinách

Mechanika  druhy pohybů  pohyb rovnoměrný  pohyb rovnoměrně zrychlený  Newtonovy pohybové zákony, gravitace  mechanická práce, energie  skládání sil  tlakové síly, tlak v tekutinách

2

Žák:  vysvětlí pojem teplota  vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek  vysvětlí pojem vnitřní energie látky  popíše princip nejdůležitějších tepelných motorů  popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi

Termika  teplota, teplotní roztažnost látek  teplo a práce, přeměny vnitřní energie  tepelné motory  struktura pevných látek a kapalin, přeměny skupenství

2

Žák:  vysvětlí pojem elektrického náboje  vysvětlí a znázorní elektrické pole  vysvětlí základní elektrické veličiny a vztahy mezi nimi  vysvětlí princip vedení elektrického proudu ve vodičích a polovodičích  znázorní na schematickém obrázku magnetické pole elektrického vodiče  vysvětlí na schematickém obrázku vznik střídavého proudu  znázorní schematicky přenos

Elektřina a magnetismus  elektrický náboj tělesa  elektrická síla, elektrické pole  kapacita vodiče  elektrické veličiny  elektrický proud v látkách, polovodiče  magnetické pole elektrického vodiče  vznik střídavého proudu  přenos elektrické energie střídavým proudem

3



elektrické energie střídavým proudem Žák:  vysvětlí pojem mechanického kmitání a vlnění  charakterizuje zvukové vlnění a jeho vlastnosti  vysvětlí negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany sluchu  charakterizuje světlo a záření jako elektromagnetické vlnění  uvede druhy čoček a jejich použití  popíše oko jako optickou soustavu, uvede oční vady

Vlnění a optika  mechanické kmitání a vlnění  zvukové vlnění  světlo a jeho šíření  odraz světla, lom světla  čočky  oko jako optická soustava

2

Žák:  popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu  popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony  vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před jaderným zářením  popíše princip činnosti jaderného reaktoru

Fyzika atomu  model atomu, laser  nukleony, radioaktivita, jaderné záření  jaderná energie a její využití

2

Žák:  charakterizuje Slunce jako hvězdu  popíše objekty ve sluneční soustavě  zná příklady základních typů hvězd

6 Vesmír  Slunce, planety a jejich pohyb, komety  hvězdy a galaxie

1

Žák:  charakterizuje chemii a uvede význam chemie  popíše částicové složení látek  rozlišuje pojmy prvek, sloučenina a používá je ve správných souvislostech  napíše názvy a značky chemických prvků  zapíše vzorce a názvy jednoduchých sloučenin  využívá oxidační číslo atomu prvku při odvozování vzorců a názvů sloučenin  popíše metody oddělování složek ze směsí a uvede příklady využití těchto metod v praxi

Obecná chemie  chemické látky, jejich vlastnosti  směsi homogenní, heterogenní, roztoky  částicové složení látek - atom, molekula  chemické prvky, sloučeniny,  chemická symbolika, značky a názvy prvků, oxidační číslo, vzorce a názvy jednoduchých sloučenin  periodická soustava prvků  chemické reakce

5



Žák:  vysvětlí vlastnosti anorganických látek  tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin  zhodnotí využití anorganických látek v odborné praxi a v běžném životě  posoudí anorganické látky z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí

Anorganická chemie  názvosloví anorganických sloučenin  anorganické látky - oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli  vybrané prvky a jejich anorganické

Žák:  zhodnotí postavení atomu uhlíku v periodické soustavě prvků z hlediska počtu a vlastností organických sloučenin  uvede významné zástupce organických sloučenin a zhodnotí jejich využití  používá názvosloví organických sloučenin  vysvětlí strukturu organických sloučenin  uvádí příklady a produkty zpracování paliv jako zdrojů energie

Organická chemie  vazbové vlastnosti uhlíku  základ názvosloví organických sloučenin  organické sloučeniny v běžném životě a v praxi

5

Žák:  vysvětlí pojem biochemie a rozdělí ji  charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny  popíše a zhodnotí význam fotosyntézy a chemosyntézy  vyjmenuje a charakterizuje jednotlivé skupiny přírodních látek

Biochemie  předmět a význam biochemie  látkové složení živých organismů  fotosyntéza a chemosyntéza  přírodní látky

4

5

sloučeniny v běžném životě a praxi




Biologie

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník


3 roky denní studium 64 od 1. září 2012

Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět biologie je koncipován jako předmět, který má žáky především motivovat k zájmu o přírodu a zároveň jim poskytnout základní informace o rozmanitosti přírody, organismů a složitosti vzájemných vztahů. Vede žáky ke kladnému vztahu k přírodnímu prostředí. Poznávání stavby orgánů a organismů a jejich funkce v přirozeném prostředí vede k rozvíjení logického myšlení. Žáci jsou vedeni k propojení získaných biologických poznatků s jinými vědními disciplínami a praktickou aplikací v životě. Učivo biologie se tak podílí na formování morálních hodnot člověka. Charakteristika učiva Předmět biologie je zařazen do 1. ročníku studia. Učivo úzce souvisí se všemi odbornými zahradnickými předměty – základy zahradnictví, květinářství, zelinářství, ovocnictví, sadovnictví, ochrana rostlin a odborný výcvik, které ze znalostí biologických základů vychází. Učivo biologie vede žáky k poznání přírodních zákonů a vytvoření představy o bohatství druhové rozmanitosti. Žák pochopí biologické podstaty dějů v živých soustavách, přirozený systém rostlin a živočichů, získá základy biologie člověka, pochopí vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím, což vše společně vede k hlubšímu a širšímu poznání života. Důraz bude kladen především na učivo rostlinné říše, potřebné při zahradnické práci. Žák je veden k pochopení trvale udržitelného rozvoje přírody a krajiny, k ekologickému myšlení a ochraně přírody. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  získané informace aplikovali, třídili, propojovali tak, aby je efektivně využívali v procesu učení, tvůrčí činnosti a v praktickém životě  znalosti a dovednosti propojovali s vědomostmi z ostatních předmětů  na biologických vycházkách a exkurzích prakticky využívali teoretické poznatky a ověřovali si jejich pravdivost  jasně a srozumitelně formulovali myšlenky a postupy v ústním i psaném projevu  otevřeně komunikovali a reagovali na dotazy učitele popřípadě ostatních žáků  řešili úlohy za pomoci moderních informačních technologií (prezentace) při práci v hodině nebo při samostudiu  pracovali ve skupinách a týmech  o výsledcích práce diskutovali a hodnotili sebe i tým 67 | Habr od září 2012




samostatně pozorovali a experimentovali, získané poznatky porovnávali, hodnotili a vyvozovali z nich závěry pro využití v budoucnosti

Výukové strategie Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a při výkonu budoucího povolání. Základní formou výuky je výklad s názornými ukázkami – živými přírodními materiály nebo modely. K výkladu dobře slouží i nástěnné mapy, je doplněn prezentacemi v PC a videonahrávkami. Výklad je zaměřen na zajímavosti způsobu života jednotlivých druhů respektive skupin organismů, jejich nároků na přírodní prostředí a rozšíření na Zemi. Dalšími metodami je řízený rozhovor, skupinové vyučování, diskuse, žáci vytvářejí jednoduché projekty a prezentační práce. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáka je objektivní s tím, že prioritou je motivační charakter hodnocení. Hodnocení se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Ke každému tématu je zařazen ověřovací kontrolní test a žákům, kteří v této práci dosáhli špatných výsledků, je umožněno ústní přezkoušení průběžně zařazované po celý školní rok. Při pololetní klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět biologie rozvíjí u žáků především kompetence komunikativní, kompetence k učení a kompetence k řešení problémů:  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  techniky učení podle schopností žáka a stylu práce  metody myšlení a myšlenkové operace k řešení problémů  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  stanovení přiměřených cílů  stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  důvěru ve vlastní schopnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Znalosti získané v předmětu biologie, především tematické okruhy ekologie a životní prostředí, jsou základem pro získání komplexního přehledu žáka v této problematice. 68 | Habr od září 2012


2) Člověk a svět práce Zahradnická výroba vychází z biologického, chemického a biochemického základu. Poznání biologických a fyziologických zákonitostí rostlin a živočichů je základem, podle kterého se žák rozhoduje v praxi při ošetřování rostlin – závlaze, hnojení a přihnojování, zaštipováni, vyštipování, době sklizně… Získané znalosti jsou tak podstatné pro výkon jeho povolání. Žák se učí na praktických příkladech a je veden tak, aby si uvědomoval potřebu dalšího vzdělávání v této oblasti. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Určuje rostliny a živočichy podle internetových botanických klíčů, řeší jednoduché úkoly z genetiky. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  chráněné krajinné oblasti  genetika – mutace, novinky




Učivo

Počet hodin

Žák:  objasní pojem a význam biologie  diskutuje o vzniku a vývoji života na Zemi  vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti živých soustav  popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku života  vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou  charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede rozdíly  uvede základní skupiny organismů a porovná je  třídí organismy podle počtu buněk a zařazuje organismy do systému podle taxonomických jednotek  aplikuje získané poznatky ze života živočichů k jejich ochraně v přirozeném prostředí

Základy biologie a cytologie  pojem, význam a rozdělení biologie  vznik a vývoj života na Zemi  vlastnosti živých soustav  základní struktura života – rostlinná a živočišná buňka  anatomická stavba buňky  fyziologie buňky  organismy nebuněčné, jednobuněčné a mnohobuněčné  rozmanitost organismů a jejich charakteristika  taxonomické jednotky

13

Žák:  rozdělí rostlinná pletiva  popíše funkci jednotlivých pletiv  namaluje schéma a popíše vnitřní a vnější stavbu jednotlivých orgánů rostlin  vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů  napíše a vyčíslí rovnici fotosyntézy  aplikuje poznatky z fyziologie rostlin při jejich pěstování  rozdělí listy podle tvaru a členitosti čepele  vysvětlí princip oplození květů a tvorby plodu  namaluje a uvede příklady typů květenství  rozdělí druhy plodů s uvedením příkladů  uvede s příklady nejvýznamnější metamorfózy orgánů rostlin  vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rostlin

Biologie rostlin  rostlinná pletiva  anatomie a morfologie rostlin (kořen, stonek, pupen, list, květ, plod, semeno)  fyziologie rostlin - základní princip fotosyntézy, dýchání, růst a vývin rostlin  taxonomie rostlin  nižší rostliny  vyšší rostliny  nahosemenné a krytosemenné rostliny  poznávání rostlin  příprava a zpracování herbáře

35


Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1 

     

určuje typy kořene stonků, listů, květů, plodů na živých rostlinách v přírodě uvede charakteristické znaky jednotlivých taxonomických skupin rostlin rozpozná a zařadí vybrané druhy rostlin podle charakteristických znaků do základních taxonomických skupin používá k určení druhů rostlin klíče a atlasy rostlin aplikuje získané poznatky o rostlinách k jejich ochraně v jejich přirozeném prostředí určí rostliny v přírodě zpracuje herbář lučních rostlin

Žák:  popíše kosti a svaly jako součásti opěrné a pohybové soustavy  vysvětlí význam jednotlivých složek krve  popíše jednotlivé části oběhové soustavy a vysvětlí jejich funkci  nakreslí a popíše stavbu a činnost srdce  popíše orgány dýchací soustavy  vysvětlí princip dýchání  popíše a vysvětlí funkci orgánů trávící soustavy  vysvětlí proces trávení  popíše orgány vylučovací soustavy  vysvětlí funkci ledvin  vysvětlí funkci centrální nervové soustavy  popíše a vysvětlí stavbu a funkci smyslových orgánů  popíše a vysvětlí funkci rozmnožovací soustavy  vysvětlí funkci nervové soustavy  vysvětlí význam zdravé výživy a uvede principy zdravého životního stylu

Biologie člověka  anatomie a fyziologie člověka  opěrná soustava  pohybová soustava  oběhová soustava  dýchací soustava  trávící soustava  vylučovací soustava  kožní soustava  rozmnožovací soustava  nervová soustava  látková výměna  smysly  zdraví a nemoc

10

Žák:  vysvětlí význam genetiky  vysvětlí význam chromozómů pro přenos genetické informace  popíše monohybridní a dihybridní

Genetika  základy genetiky  dědičnost a proměnlivost  chromozomy  monohybridní a dihybridní

6



křížení  uvádí praktické příklady využití genetiky v zahradnické výrobě při šlechtění a semenářství

křížení




Matematika

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, v budoucím zaměstnání, ve volném čase apod.). Studium matematiky vybavuje žáka schopností orientovat se v přírodních, technických a ekonomických jevech, vnímat souvislosti mezi nimi a řešit úlohy z praxe. Matematika umožňuje přechod od kvalitativního ke kvantitativnímu pozorování buď přímo udáním číselné hodnoty, nebo určením vztahu vyjadřujícího závislost mezi veličinami. Matematika se významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především v jejich logickém myšlení, vytváření úsudků a schopnosti abstrakce. Charakteristika učiva Vyučovací předmět matematika je zařazen do všech tří ročníků studia. Úzce zasahuje do všech technických i odborných vyučovacích předmětů a odborného výcviku. Na výuku matematiky navazují zejména vyučovací předměty fyzika, chemie (početní řešení fyzikálních úloh, převody jednotek, dosazování do výrazů, chemické výpočty, procentový počet), informační a komunikační technologie (práce v tabulkovém kalkulátoru), odborné předměty (výpočty dávek hnojiv, výpočet čistoty osiva, klíčivosti, výsevku a výnosů, průměry teplot a srážek, průměry výnosů jednotlivých plodin, převody jednotek), ochrana rostlin (hodnocení výskytu plevelů, posuzování škodlivosti chorob s ohledem na snížení výnosu), ekonomika (výpočty výsledku hospodaření, finanční analýza, kalkulace, úrokování, výpočty mezd, výše zdravotního a sociálního pojištění, výpočet DPH, statistika). Učivo navazuje a rozvíjí základy matematiky získané na základní škole, zobecňuje je a systematizuje. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  četli s porozuměním matematický text, užívali správné matematické terminologie a symboliky  porozuměli obsahu potřebných matematických pojmů a vztahů mezi nimi, použili je při řešení úloh a problémů  používali běžné metody a algoritmické početní postupy, pro řešení konkrétní situace dokázali vybrat vhodný a optimální z nich  prováděli v praktických úlohách jednoduché výpočty zpaměti, náročnější za použití kalkulátoru



 používali běžných rýsovacích a jiných matematických pomůcek  rozvíjeli prostorovou představivost  analyzovali zadanou úlohu, postihli v ní matematický problém, vytvořili algebraický nebo geometrický model situace a úlohu vyřešili  prováděli odhad a kontrolu správnosti výsledků  formulovali matematické myšlenky slovně a písemně  získávali informace z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek, odborné literatury a internetu), třídili je, analyzovali, při řešení problému postupovali přehledně a systematicky  vyjádřili vztah mezi dvěma nebo více proměnnými, správně jej interpretovali a prakticky použili, zachytili jej tabulkou, grafem, případně rovnicí V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:  pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace  motivaci k celoživotnímu vzdělávání  důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci  vztah k matematice jako součásti kultury (připomínáním významných osobností a mezníků historie vědy) Výukové strategie Výuka matematiky má být pro žáky zajímavá, vzbuzovat v nich touhu po poznávání, rozvíjet jejich myšlení, dovednosti a návyky potřebné k řešení problémů. Výukové strategie jsou postaveny na výkladu s vysvětlováním na konkrétních příkladech. S výhodou se při výkladu uplatňují problémové metody výuky. Pro vytvoření správných postupů uvažování a vytvoření správných návyků se učivo procvičuje na početních a praktických úlohách. Důraz je kladen na aktivní a samostatnou práci žáků. Hodnocení výsledků žáků K hodnocení žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní zkoušení, písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, čtvrtletní písemné práce, opakovací testy). Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému, eventuelně procentuálního vyjádření, pozornost by měla být věnována sebehodnocení žáků. Hodnotí se především:  správnost, přesnost, pečlivost při řešení matematických úloh  schopnost samostatného úsudku  schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět matematika rozvíjí u žáků především matematické kompetence a kompetence k řešení problémů:  reálný matematický odhad řešení dané úlohy  čtení a tvorba grafických znázornění a schémat  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů v běžných situacích  techniky učení podle schopností žáka a stylu práce  metody myšlení a myšlenkové operace k řešení problémů  vytváření nových postupů při řešení problémů  týmovou spolupráci při řešení problémů





schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  sebehodnocení žáka, důvěru ve vlastní schopnosti  využívání různých informačních zdrojů k učení  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Logické a analytické myšlení, které matematika rozvíjí, učí žáka dodržování daných pravidel a postupů při řešení problémů. Žák si tyto postupy procvičuje na konkrétních matematických příkladech. Učí se trpělivosti, vytrvalosti při řešení problémů a odpovědnosti za svoji práci. 2) Člověk a svět práce Do učiva matematiky jsou průběžně zařazovány matematické příklady a problémové úlohy z praxe i běžného osobního života, se kterými se žák běžně v životě setkává a bude je muset řešit – výpočet počtu rostlin na plochu, délky přepony trojúhelníku, řešení obecného trojúhelníku apod. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák využívá tabulkový procesor pro výpočty a tvorbu grafů.



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  uvádí vztahy mezi číselnými obory  provádí aritmetické operace v množině reálných čísel  používá různé zápisy reálného čísla  řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu

Počet hodin

Učivo Shrnutí a prohloubení učiva ze ZŠ  číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti  užití procentového počtu  operace s intervaly

12

Žák: Mocniny a odmocniny  provádí operace s mocninami a  mocniny s celočíselným odmocninami exponentem  uvede vztah mezi mocninou s  zápis čísla ve tvaru a.10n racionálním exponentem a  n-tá odmocnina, početní výkony s odmocninou odmocninami  kombinuje pravidla pro počítání  mocnina s racionálním s mocninami a odmocninami při exponentem řešení úloh  částečně odmocňuje  interpretuje zápis čísla ve tvaru a.10n pro vyjádření velkých a malých čísel a demonstruje jeho použití v jiných oborech  využívá kalkulačku k výpočtu

10

Žák:  vysvětlí matematické poznatky jako abstraktní nástroj pro zjednodušení formálních zápisů  navrhne matematizaci reálných situací pomocí výrazů  rozlišuje typy výrazů  vypočítá číselnou hodnotu výrazu  vyjádří neznámou z výrazu  vysvětlí pojem mnohočlen  provádí operace s mnohočleny (sčítání, násobení, dělení, rozklad na součin)  odvodí a zná základní vzorce, rozhodne o jejich využití při úpravách lomených výrazů  provádí operace s lomenými výrazy (sčítání, odčítání, násobení, dělení, rozšiřování, krácení)  využívá znalostí o mocninách a

10

Algebraické výrazy  výrazy s proměnnými  počítání s mnohočleny  úpravy výrazů s využitím vzorců  lomené výrazy



odmocninách při úpravách výrazů  usměrní zlomek Žák: Nejčastější funkční závislosti  objasní pojem funkce  pojem funkce, definiční obor a obor hodnot funkce, graf funkce  popíše funkční závislosti a demonstruje jejich využití v praxi  konstantní funkce  určí definiční obor, obor hodnot  lineární funkce, přímá úměrnost  sestrojí graf funkce v kartézské  funkce s absolutními hodnotami soustavě souřadnic  kvadratická funkce, definiční obor, obor hodnot, graf funkce  rozliší konstantní a lineární funkci  specifikuje kvadratickou funkci, určí  nepřímá úměrnost její definiční obor, obor hodnot  sestrojí graf kvadratické funkce, určí vrchol paraboly, průsečíky grafu funkce se souřadnými osami  sestrojí graf nepřímé úměrnosti  aplikuje znalosti o absolutní hodnotě u funkcí s absolutními hodnotami

15

Žák: Lineární rovnice a nerovnice  řeší lineární rovnice, nerovnice a  řešení lineární rovnice jejich soustavy s využitím  soustavy lineárních rovnic o dvou ekvivalentních úprav a třech neznámých  vysvětlí souvislosti mezi lineární  slovní úlohy funkcí a lineární rovnicí  řešení lineární nerovnice  ovládá grafické řešení lineárních  soustavy lineárních nerovnic rovnic a nerovnic s jednou neznámou  vybere vhodné metody při řešení  lineární rovnice a nerovnice soustav lineárních rovnic s absolutní hodnotou  provede rozbor o počtu řešení rovnice,  řešení rovnice a nerovnice nerovnice, soustavy rovnic s neznámou ve jmenovateli  aplikuje znalosti o absolutní hodnotě  grafické řešení soustavy dvou výrazu při řešení lineárních rovnic, lineárních rovnic nerovnic

14

Žák: Kvadratické rovnice a nerovnice  popíše souvislosti mezi kvadratickou  řešení neúplné a úplné funkcí a kvadratickou rovnicí kvadratické rovnice  rozliší úplnou a neúplnou  rozklad kvadratického trojčlenu kvadratickou rovnici, rozhodne  kvadratické nerovnice a jejich o metodě řešení početní a grafické řešení  zná vzorec pro řešení úplné  slovní úlohy kvadratické rovnice, umí rozhodnout o počtu řešení na základě hodnoty diskriminantu  převede kvadratický trojčlen na součin lineárních činitelů

15



 aplikuje poznatky o kvadratických rovnicích, rozkladu kvadratického trojčlenu a kvadratických funkcí při řešení kvadratických nerovnic Žák:  řeší úlohy na polohové a metrické vlastnosti rovinných útvarů  využívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních úlohách  řeší pravoúhlý trojúhelník s využitím Euklidových vět a Pythagorovy věty  rozlišuje základní druhy rovinných obrazců  určí jejich obvod a obsah  aplikuje získané dovednosti při řešení úloh z praxe  umí nalézt množiny bodů daných vlastností  využívá vlastností shodných a podobných zobrazení při řešení konstrukčních úloh

Planimetrie  základní planimetrické pojmy  polohové a metrické vztahy mezi nimi  shodnost a podobnost trojúhelníků  Pythagorova věta a Euklidovy věty  rovinné obrazce  množiny bodů dané vlastnosti  shodná zobrazení  podobnost a stejnolehlost  konstrukční úlohy

10

Žák:  určuje povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů a trigonometrie

Stereometrie  základní stereometrické pojmy  povrch a objem těles (hranol, válec, kužel, jehlan, komolý kužel, komolý jehlan, koule a její části)

10




Tělesná výchova

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Tělesná výchova je součástí povinného vzdělávání a je vytvářena pro žáky s cílem vytvořit prostor pro jejich další pohybové návyky, zlepšení celkové kondice a upevnění zdraví. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, k pozitivnímu prožívání pohybu a sportovního výkonu, k zájmu kompenzovat negativní vlivy způsobu života, ke spolupráci při společných aktivitách a soutěžích. Orientuje se na doplnění a praktické ověření uceleného systému informací, dovedností, návyků a postojů v životě moderního člověka. Výjimku tvoří žáci s osvobozením od tělesné výchovy, které na základě doporučení lékaře schvaluje a povoluje ředitelka školy. Žákům se zdravotním omezením škola alternativně nabízí možnost zdravotní tělesné výchovy s využitím kompenzačních cvičení doporučených jejich ošetřujícím lékařem. Charakteristika učiva Učivo tělesné výchovy je zařazeno do všech tří ročníků studia. Pohybové aktivity je vhodné zařazovat i v průběhu týdne do jiných vyučovacích předmětů. Ve svých kompetencích obsahu a metodách bezprostředně navazuje na tělesnou výchovu realizovaných podle učebních osnov vzdělávacích programů pro druhý stupeň základní školy. Při výuce se respektují pohybové a výkonnostní rozdíly dané vývojovými a pohlavními odlišnostmi, dosavadními pohybovými zkušenostmi a zájmy žáků. Učivo umožňuje diferencovat žáky podle pohlaví, ale i podle výkonnosti a zájmu v rámci dané třídy či skupiny. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  získali pozitivní postoj k tělesné výchově a sportu  preferovali pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu.  pociťovali radost a uspokojení z prováděné tělesné činnosti a sportovního výkonu.  chápali tělesnou zdatnost a zdraví jako hodnoty potřebné ke kvalitnímu prožívání života a znali prostředky sloužící ke zvyšování tělesné zdatnosti, kultivaci pohybového projevu a k ochraně zdraví  dovedli aktivně spolupracovat při organizaci tělovýchovných činností a sportovních soutěží  orientovali se v pravidlech, základních technikách a herních činnostech jednotlivých sportovních odvětví  dbali na bezpečnost a znali principy úrazové prevence, ovládali zásady první pomoci 79 | Habr od září 2012


 

dbali na dodržování osobní hygieny dokázali kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně při pohybových činnostech a sportu podle zásad fair play.

Výukové strategie Osnova nestaví na přesném členění učiva do ročníků, ale na jeho relativně volném výběru podle konkrétní úrovně žáků s ohledem na profil absolventa a podmínek školy. Efektivita výuky vychází z diagnostiky a všestranného poznávání žáků, od něhož se odvíjí rozvahy o obsahu, didaktických metodách a formách uplatněných ve výuce. Do výuky je vnášena teorie a praxe didaktických stylů, záměrně jsou uplatňovány činnosti, při nichž žáci vstupují do různých kompetencí. Vyučovací a učební proces jsou založeny na úzké vzájemné spolupráci učitele a žáka, na jejich vzájemném respektu. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům uspokojení a radost z pohybové činnosti. Tělesná výchova je prováděna ve specifických podmínkách tělovýchovných zařízení a přírody, důraz je kladen na bezpečnost žáků. O průběhu a cílech tělesné výchovy, mimoškolních sportovních aktivitách, včetně realizace sportovních kurzů, je důležitá včasná informovanost žáků a jejich rodičů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení a vytváření vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je zásadně hodnocen za změnu vlastního výkonu, za zvládnutí konkrétního splnitelného cíle, za zájem o tělesnou výchovu a sport, za aktivitu a celkový vztah k pohybu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět tělesná výchova rozvíjí u žáků především kompetence personální, sociální a občanské:  respektování osobnosti a odlišností druhých lidí  hrdost za dosažené výsledky ve sportu v národním i světovém měřítku  odpovědnost za vztah ke svému zdraví a zdraví druhých lidí  odpovědnost za svůj fyzický a duševní vývoj, zdravý životní styl  vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů, předcházení konfliktům  vhodné adekvátní reakce žáka v daných situacích  odstraňování předsudků a stereotypů ve vztahu k životu a k druhým lidem  stanovení přiměřených cílů Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  kulturní projev a chování žáka  zásady fair play  kolektivní vědomí cítit odpovědnost za výsledek kolektivu  odpovědný postoj k vlastní profesní a osobní budoucnosti Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Ve výuce tělesné výchovy se žáci učí nejenom poznávat sami sebe a své fyzické možnosti, ale především vytvářet kolektiv, pocit kolektivní odpovědnosti za společný výsledek – výhru i prohru. Vznikají mezilidské vztahy s uplatněním cílevědomosti, kolegiálnosti, soutěživosti, zásad fair – play… Učitel svým působením pozitivně ovlivňuje tyto vztahy např. záměnou žáků v soupeřících družstvech (ze soupeřů se stávají spoluhráči), 80 | Habr od září 2012


motivací k výkonu, upozorňováním na chyby apod. Součástí výuky je také rozvíjení odpovědnosti za své zdraví i zdraví lidí okolo sebe. Bezpečnost žáků je základem výuky. 2) Člověk a životní prostředí Žák při sportování v přírodě sleduje okolí, všímá si nejen projevů přírody, ale i jeho problémů. Je schopen na ně poukázat, a pokud je to v jeho silách, zjednat nápravu. 3) Člověk a svět práce Pro budoucí vykonávání svého zaměstnání, ale i osobní život, žák získává správné návyky pro zdravý životní styl a rozvoj celkové tělesné zdatnosti. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Příklady vyhledávaných informací:  pravidla her a soutěží  sportovní události ve světě a v ČR


Učivo

Počet hodin

Žák: Základní a sportovní gymnastika Pohybové hry  využívá a chápe význam rozcvičení Fitness před hlavní pohybovou činností  rozcvičení – různé formy  využívá pohybové činnosti pro svoji všestrannost a zvýšení tělesné  cvičení pro rozvoj obratnosti a zdatnosti kloubní pohyblivosti, rychlosti a síly  rozvíjí kloubní pohyblivost, obratnost a svalovou sílu  cvičení se švihadly, medicinbaly  zvládá cvičení se základním  cvičení na tělocvičném nářadí tělocvičným náčiním a na tělocvičném (lavičky, žebřiny žíněnky) nářadí  akrobacie – kotouly, stoje  zvládá techniku a estetiku  přeskoky přes kozu a švédskou gymnastického cvičení bednu  sladí pohyb s hudbou  hrazda – výmyk  orientuje se v zásadách techniky,  kruhy – cvičení ve svisu, principech a bezpečnosti posilovacích komíhání cvičení  šplh na laně  sestaví kondiční posilovací trénink  aerobic, nácvik pohybové skladby  dodržuje a respektuje základní  kondiční posilování bezpečnostní pravidla a hygienické návyky, pitný režim

48



Žák:  rozvíjí celkovou zdatnost  rozvíjí svalovou sílu, rychlost, obratnost a vytrvalost  uplatňuje zásady sportovního tréninku  orientuje se v disciplínách a pravidlech lehké atletiky  dodržuje zásady bezpečnosti

Lehká atletika  teorie a pravidla lehké atletiky  běh – sprinty  běh – střední a dlouhé tratě  štafetový běh  skok daleký  vrh koulí  hod granátem

42

Žák:  ovládá základní herní činnosti sportovních her  vysvětlí význam sportovních her, popíše techniku hry  zná svoji roli a orientuje se ve hře  má radost ze hry, respektuje kolektivní pojetí her  vzájemně si pomáhá, používá pravidla  uplatňuje zásady sportovního tréninku  vysvětluje specifiku hygieny a bezpečnosti při hře

Sportovní hry

48

BASKETBAL  průpravné hry s  pravidla hry

míčem

 opakování a rozvoj základních herních činností – dribling, přihrávka, střelba, uvolnění s míčem a bez míče  základní herní systémy a kombinace  řízená hra ODBÍJENÁ

 průpravné hry s míčem  pravidla hry  opakování a rozvoj základních herních činností – odbití obouruč vrchem a spodem, spodní a vrchní podání, příjem podání, nahrávka, útočný úder, jednoblok  postavení hráčů v poli  základní herní systémy a kombinace  řízená hra FLORBAL

 principy, taktika a pravidla hry  nácvik základních herních činností – vedení a ovládání florbalového míčku, různé typy přihrávek, střelba na branku  základní herní systémy  řízená hra Žák:  orientuje se v terénu pomocí mapy a buzoly  získá informace o pravidlech a taktice orientačních závodů  zvládá bezpečný pohyb a běh v terénu

Sporty v přírodě  orientační běh  střelba ze vzduchovky

10



   

ovládá manipulaci se vzduchovkou zvládá techniku míření a střelby dbá na bezpečnost při střelbě orientuje se v základní údržbě vzduchovky

Žák:  se seberealizuje  získá informace o pravidlech softbalu  rozumí smyslu a taktice softbalu  zvládá základní herní dovednosti softbalu  orientuje se v dalších sportovních odvětvích  dbá na bezpečnost při specifických požadavcích netradičních sportů

Výběrové učivo  softbal  minifotbal  badminton  stolní tenis  netradiční sporty – frisbee, ringo

20

Žák:  objasní význam motorických testů  pro průběžné sledování zdatnosti, pohyblivosti a stavu pohybového aparátu  rozpozná chybně a správně prováděné činnosti

Testování tělesné zdatnosti  motorické testy – základní soubor testů pro běžné použití ve školních i domácích podmínkách  testy silových schopností

24



Učební osnova předmětu: Informační a komunikační technologie Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Cílem vzdělávání v předmětu informační a komunikační technologie je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi tak, aby byli schopni je využívat nejen v průběhu celého studia, ale i v jejich profesním, soukromém i občanském životě. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 2. a 3. ročníku studia, kde žáci získají základy práce s počítačem. Poznatky z tohoto předmětu žáci využijí ve většině ostatních vyučovacích předmětů při vyhledávání informací na internetu, zpracovávání seminárních prací, protokolů ze cvičení, vyhodnocování výsledků cvičení a při projektových dnech. Žáci se naučí pracovat se standardním programovým vybavením počítače a vyhledávat informace v síti internet. Cíle vzdělávání Výuka předmětu informační a komunikační technologie směřuje k tomu, aby žáci:  využívali prostředky informačních a komunikačních technologií nejen v průběhu vzdělávání, ale dále i v praktickém životě  dokázali využívat celosvětovou síť internet pro komunikaci a vyhledávání věrohodných informací  aktivně používali prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zneužitím  komunikovali elektronickou poštou  dodržovali autorská práva Výukové strategie Výuka probíhá v odborné učebně vybavené dataprojektorem a osobními počítači propojenými do počítačové sítě a připojenými k internetu. Pro výuku předmětu je třída dělena na skupiny tak, aby na každém počítači pracoval pouze jeden žák. Výuka je vedena formou názorného výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných ukázkových příkladů. Na výklad navazují praktické úlohy, které žáci zpracovávají individuálně. Vybrané úlohy jsou řešeny jako týmová práce. Na závěr každého tematického celku žák zpracovává komplexní úlohu.



Hodnocení výsledků žáků Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace praktických úkolů a hodnocení komplexních úloh, které zpracovávají žáci jednotlivě. Znalost některých tematických okruhů se ověřuje ústním nebo písemným zkoušením nebo formou vytvořené prezentace. U skupinových prací se při klasifikaci úloh zohledňuje přístup žáka k týmové práci. Hodnocení má mít motivační charakter. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět informační a komunikační technologie rozvíjí u žáků především kompetence k využívání informačních a komunikačních technologií:  práci s osobním počítačem a jeho základním programovým vybavením  získávání, zpracování a vyhodnocování informací s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií  mediální gramotnost – kritický přístup k informacím a informačním zdrojům Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace, uvádět věci do souvislostí  stanovení přiměřených cílů  zdokonalování vlastního učení  týmovou spolupráci při řešení problémů  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií vede zároveň k rozvoji počítačové kriminality. Žáci jsou vedeni nejen k využívání internetu při získávání informací, ale zároveň k dodržování autorských práv při jejich zpracovávání z různých zdrojů. Osobní údaje jsou velmi citlivými daty každého člověka, žák se učí svá osobní data chránit a neposkytovat je nedůvěryhodným serverům v internetu. 2) Člověk a životní prostředí Při práci s PC učitel motivuje žáky k úsporám spotřebního materiálu – papír, toner, i úsporám energie, upozorňuje na počítač jako zdroj nebezpečného odpadu a pravidla s jeho nakládáním při likvidaci. 3) Člověk a svět práce Počítačová gramotnost je a bude základní dovedností, kterou žáci uplatní jak v budoucím zaměstnání, tak v osobním životě. Získané odborné znalosti a dovednosti nebudou ale při tempu vývoje tohoto odvětví brzy dostatečné. Žáci, aby udrželi „krok se světem“, je budou muset stále doplňovat a celoživotně se v tomto oboru vzdělávat. Při výuce jsou vedeni k získávání a ověřování informací z různých zdrojů, jejich zpracovávání a vytváření si svého názoru. 4) Informační a komunikační technologie Počítač se pomalu stává základním vybavením každé domácnosti a stále více zasahuje do běžného života – nákupy přes internet, internetové bankovnictví, e-mailová pošta… Předmět informační a komunikační technologie připravuje žáka využívat prostředky 85 | Habr od září 2012


IKT v běžném životě i pro výkon povolání. Žák získá základní znalosti o funkcích počítače, naučí se pracovat se základním vybavením, na počítači vytváří dokumenty, tabulky, prezentace, pracuje s grafikou, vyhledává informace na internetu, posílá e-maily, vytváří webové stránky. Je schopen zpracovávat na počítači zadané úkoly z ostatních předmětů nebo pracovat samostatně podle svého zájmu.


Počet hodin

Učivo

Žák:  zná základní pojmy z oboru informačních technologií  rozlišuje kategorie HW a SW  umí vysvětlit základní princip činnosti osobního počítače  uvědomuje si důsledky neodborných zásahů do počítače

Základy informačních technologií  BOZP, řád učebny

Žák:  umí pojmenovat základní elementy počítačové sestavy a zvládá jejich propojení  samostatně používá počítač a jeho periferní zařízení v základních činnostech  dokáže porovnat vlastnosti různých periferních zařízení  má představu o funkci počítačových sítí

Hardware  procesor, paměti ROM a RAM, disky, mechaniky  periferní zařízení  počítačové sítě – pasivní a aktivní prvky  počítačové sítě LAN, MAN, WAN, topologie sítí

5

Žák:  chápe význam operačních systémů  chápe strukturu ukládaných dat a možností jejich uložení  ovládá základní operace se soubory  umí definovat rizika spojená se zabezpečením a zneužitím dat  je schopen učinit opatření k minimalizaci těchto rizik

Software  operační systémy  pojmy soubor, složka  stromová struktura, jednotky A:, B:, C:, …  kancelářský a grafický software  viry a antivirové programy  legální software: trial, demo, freeware, open source, shareware, multilicence, … Operační systém  nastavení prostředí  práce s cestovním profilem  data, soubor, složka, souborový manažer  komprimace souborů, složek

5

Žák:  dokáže konfigurovat prostředí operačního systému  chápe strukturu ukládaných dat a možností jejich uložení  ovládá základní operace se soubory

6

 historie, vývoj a rozdělení počítačů  principy činnosti PC  kategorie HW a SW

 jednotky bit, byte, dvojková a šestnáctková soustava

10



 zvládá činnosti spojené s použitím souborového manažeru Žák:  nastaví prostředí textového editoru pro své potřeby  provádí základní editaci textu, zná strukturu dokumentu, pravidla při psaní textu a pohyb po dokumentu  provádí základní formátování textu (typ, velikost, řez písma a zarovnání odstavce)  uloží a otevře soubor  nastaví vzhled stránky, okraje, formát papíru  nastaví odsazení pomocí pravítek  používá přednastavené tabulátory  vytváří jednoduché tabulky  používá odrážky a číslování  vkládá grafické objekty do textu a edituje je  zadá tisk dokumentu s požadovanými vlastnostmi, vytiskne dokument  řídí se pravidly pro úpravu dokumentů, typografickými a estetickými pravidly

Textový editor  základní editace textu  základní formátování textu  práce se soubory – dokumenty  nastavení stránky  pravítka  tabulátory  tabulky  odrážky a číslování  grafika v dokumentu  příprava tisku, tisk  základní typografická pravidla

15

Žák:  objasní principy a uvede oblasti použití tabulkových kalkulátorů  specifikuje strukturu tabulek (sešit, list, buňka a její obsah)  ovládá adresaci buněk  používá různé způsoby formátování buněk (grafické formátování, formátování obsahu)  ovládá kopírování a přesun buněk pomocí schránky

Tabulkový kalkulátor  základní operace s buňkami  formát buňky  kopírování a přesun buněk pomocí schránky  operace s řádky a sloupci  práce s listy  grafy  grafické objekty  práce se souborem  příprava tisku, tisk  vzorce  formát buňky  propojení tabulky Excelu

15



 umí vkládat a odstraňovat řádky a sloupce  umí pracovat s listy, umí využít i vytvořit řady  vytváří a edituje grafy  vkládá grafické objekty do tabulkového kalkulátoru  uloží a otevře soubor  nastaví dokument pro tisk a vytiskne  tvoří vzorce napsáním, užívá základní funkce suma a průměr  tvoří vzorce pomocí průvodce, zná základní funkce, správně používá relativní a absolutní adresování  umí propojit tabulku vytvořenou v Excelu s dokumentem ve Wordu

s Wordem

Žák:  zná funkce programu Power Point pro tvorbu prezentace  připraví si podklady pro prezentaci  vytvoří prezentaci na dané téma a nastaví její vlastnosti  řídí se principy vytvoření úspěšné prezentace  obhájí svoji prezentaci

Prezentace  prezentační program Power Point

10

Žák:  charakterizuje základní pojmy a principy počítačové grafiky (rastrová a vektorová grafika, 3D grafika, barevné modely RGB a CMYK, rozlišení DPI, barevná hloubka)  tvoří vizitky a pozvánky v Publisheru  upravuje obrázky a fotografie v MS Photo Draw a v programu Zoner Photo Studio  skenuje fotografie, využívá

Počítačová grafika  rastrová grafika, vektorová grafika  programy pro zpracování grafiky (Publisher, MS Photo Draw, Corel, Zoner Photo Studio)

10



digitální fotoaparát  vytváří základní vektorové kresby v Corelu Žák:  popíše strukturu internetu a související pojmy, specifikuje princip www, možnosti připojení do internetu  pracuje s internetovým prohlížečem  nastaví domovskou stránku, zabezpečení pro internet, intranet, bezpečné servery  povoluje a zakazuje doplňky v internetovém prohlížeči  vyhledává informace na internetu  hodnotí, třídí a zpracovává informace  kriticky posuzuje relevanci a kvalitu informačních zdrojů  ukládá data z internetu do počítače  respektuje při práci s informacemi platné etické a právní normy (zásady ochrany autorských práv)  používá další služby internetu (email, FTP)  umí používat chat, internetové obchody apod.

Internet  jak internet funguje  internetový prohlížeč  vyhledávání v internetu  e-mail  další možnosti internetu

10

Žák:  řeší, vypracovává a předkládá (prezentuje, tiskne, publikuje) komplexní úlohy s využitím balíku kancelářského softwaru

Komplexní úlohy

10




Ekonomika a právo

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět ekonomika doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti hospodářství, zákonodárství a podnikání. Žák se seznámí s ekonomickými zákonitostmi tak, aby byl schopen pochopit moderní trendy v hospodářství státu, fungování tržní ekonomiky a také prakticky zvládl práci s platnými právními normami. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 3. ročníku studia. Představuje souhrn informací potřebných k rozvoji studenta v oblasti ekonomiky a práva. Úzce navazuje na poznatky všeobecných předmětů vyučovaných v předchozích ročnících a zároveň rozšiřuje učivo odborných předmětů vyučovaných souběžně o právní rámec daného oboru. Připravuje žáky ke správnému hospodaření s výrobními a finančními prostředky a samostatnému podnikání v oboru. Cíle vzdělávání Výuka ekonomiky směřuje k tomu, aby žáci:  dokázali rozdělit a charakterizovat ekonomické pojmy a rozuměli jim  používali ekonomickou literaturu  využívali daňové zákony  vymezili práva a povinnosti zaměstnanců  orientovali se v ekonomice podniku, mzdových předpisech, daňových předpisech  získávali nové poznatky v oblasti ekonomiky s využitím výpočetní techniky – internetu a dále se v ekonomické oblasti vzdělávali  orientovali se v situaci na trhu práce a v pracovněprávních vztazích  byli schopni využít poznatky v praktickém životě Výukové strategie Učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky. Aktivita žáků je rozvíjena zadáváním samostatných prací, pomocí skupinového a problémového vyučování. Důraz je kladen především na zadávání takových úkolů a úloh, které vychází ze skutečné praxe a žáci je mohou využít v ostatních předmětech a později v profesním a osobním životě. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických 90 | Habr od září 2012


celků ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět ekonomika rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění, personální a sociální kompetence:  dodržování zákonů a právních předpisů  efektivní hospodaření s finančními prostředky  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  uvědomování si práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů  komunikaci se zaměstnavateli  schopnosti a znalosti potřebné k podnikání  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky  finanční gramotnost Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů, předcházení konfliktům  respektování práv a osobnosti druhých lidí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Pochopení ekonomických zákonitostí vede žáky k jejich využití v občanském životě, k rozvoji spolupráce. Žák je veden k zamyšlení se a stanovení si priorit - žebříčku hodnot s ohledem na potřeby své a potřeby společnosti. Učivo je aktualizováno příklady z praxe, žáci nad nimi diskutují a hledají vhodná řešení problémových úkolů. 2) Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni k respektování ochrany životního prostředí a v ekonomickém rozhodování k volbě metod, které životní prostředí zohledňují. 3) Člověk a svět práce Výuka ekonomiky a práva je velice úzce spjata s tímto průřezovým tématem. Žáci získávají a rozvíjí své znalosti, které využijí v pracovním procesu jako zaměstnanci nebo podnikatelé. Učivo je průběžně doplňováno o příklady z praxe a stále aktualizováno o nové zákonné úpravy. Práva a povinnosti, které jsou součástí pracovněprávních vztahů, žáci 91 | Habr od září 2012


rozebírají na konkrétních příkladech z praxe nebo na aktuálních případech z médií, v zákonech nebo odborné literatuře vyhledávají řešení situací. Žáci jsou vedeni k porozumění a orientování se v legislativě. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Vyhledávají a pracují se zákony, poznávají práci médií a učí se je kriticky zhodnotit. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  výpočty ekonomických ukazatelů  zpracování účetnictví  ekonomické a statistické informace




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí ekonomické pojmy  používá odbornou terminologii  aplikuje zákonitosti při řešení úloh  používá různé způsoby platebního styku  smění peníze podle kurzovního lístku  vysvětlí vztahy mezi nabídkou a poptávkou  vysvětlí vliv reklamy na poptávku a nabídku  pozná obchodní triky (cena bez DPH, klamavá nabídka)  uvádí příklady Žák:  zhodnotí význam výrobních faktorů  vysvětlí vliv a návaznost jednotlivých výrobních faktorů

Základní ekonomické pojmy  potřeby  statky a služby  dělba práce a specializace  peníze  trh  poptávka a nabídka

6

Výrobní faktory  půda  práce  kapitál

3

Žák:  orientuje se v zákoníku práce  aplikuje poznatky v příkladech  vyhledá informace pro řešení problému  vysvětlí pojmy pracovněprávních vztahů

Zaměstnanci  zákoník práce  pracovní poměr  pracovní smlouva  dovolená  pracovní podmínky zaměstnanců

5

Žák:  orientuje se v obchodním zákoníku  využívá výpočetní techniky pro získání informací  charakterizuje jednotlivé druhy podniků  uvádí příklady

Podnik, majetek podniku, hospodaření podniku  podnik jako systém  druhy podniků  vznik podniku  živnostenský zákon  obchodní společnosti  obchodní zákoník

6

Žák:  charakterizuje pojem majetek podniku  vyjmenuje položky tvořící majetek podniku  stanoví náklady na výrobu výrobku  stanoví cenu výrobku jako součet nákladů, zisku a DPH

Majetek podniku  majetek podniku  pořízení majetku  odpisy majetku  kalkulace vlastních nákladů  výkazy majetku

5



 objasní, jaké faktory mají vliv na stanovení ceny výrobku Žák:  charakterizuje pojem výroba  roztřídí způsoby financování podniku  popíše možnosti úvěrování  vysvětlí pojem podnikatelský záměr, uvede možnosti sestavení  zhodnotí rizika podnikání  uvede možnosti průzkumu trhu

Podnikové činnosti  výroba  financování podniku  úvěrování podniku  podnikatelský záměr  rizika podnikání  průzkum trhu  personalistika, hledání práce

7

Žák:  charakterizuje pojem a jeho význam  roztřídí jednotlivé funkce a provede charakteristiku  vysvětlí pojem komunikace, uvede rozdělení a příklady

Management  vymezení pojmu  funkce managementu  komunikace

3

Žák:  vymezí pojem marketing  vysvětlí marketingové strategie  uvede pojmy marketingového mixu

Marketing  vymezení pojmu  strategie marketingu  funkce marketingu

3

Žák:  stanoví výpočet výrobní kapacity  popíše zásobovací činnost podniku  roztřídí způsoby odměňování  vymezí další složky mzdy  charakterizuje zdravotní a sociální pojištění

Hlavní činnosti podniku  výrobní kapacita  zásobovací činnost podniku  odměňování a mzdy

3

Žák:  uvede rozdělení daní, význam, použití daní  popíše jednotlivé daně daňové soustavy  využije výpočetní techniky při výpočtu daní

Daňová soustava  rozdělení daní  přímé daně  nepřímé daně  účetní evidence

4

Žák:  charakterizuje národní hospodářství  vysvětlí pojmy inflace, nezaměstnanost  vysvětlí důsledky inflace na příjem obyvatelstva, vklady, úvěry  uvede příklady, jak se inflaci bránit  zhodnotí možnosti řešení

Národní hospodářství  subjekty NH  národní důchod  inflace  nezaměstnanost  hospodářská politika státu  zadluženost, hospodářská nerovnováha

7



nezaměstnanosti  vymezí pojem státní rozpočet  vyhodnotí možnosti využití státního rozpočtu

 státní rozpočet

Žák:  charakterizuje pojem a význam zahraničního obchodu  zhodnotí obchodní politiku státu  vyhodnotí význam evropské unie

Mezinárodní ekonomika  význam  cla  měnové kurzy  evropská unie

4

Žák:  definuje pojem burza  uvede druhy burz

Burza  definice  druhy burz

2

Žák:  charakterizuje pojem právo  orientuje se v zákonech  aplikuje právo na jednoduché příklady (např. právo spotřebitele, reklamace…)

Právo  pojem právo  druhy právních norem  sbírka zákonů

6




Základy zahradnictví

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět základy zahradnictví je koncipován jako přípravný předmět pro studium dalších odborných zahradnických předmětů. Má výrazný ekologický podklad, umožňuje žákům pochopení přirozených vztahů v přírodě. Na jejich základě je pak schopen posoudit vliv jednotlivých složek prostředí na růst a vývoj rostlin a dokáže prostředí cíleně ovlivňovat ve prospěch pěstovaných rostlin. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 1. ročníku studia. Navazuje na učivo přírodopisu a chemie ze základní školy a přímo souvisí se studiem těchto předmětů i na škole střední. Znalosti základů zahradnictví žáci využijí ve všech odborných předmětech – zelinářství, květinářství, ovocnictví, sadovnictví a při odborném výcviku. Žák se seznámí s jednotlivými složkami prostředí, které mají vliv na růst a vývoj rostlin. Naučí se je charakterizovat, pochopí jednotlivé vztahy mezi složkami prostředí navzájem a také mezi prostředím a rostlinami. Pozná, jak může prostředí ovlivňovat a jak dané prostředí co nejefektivněji využít při pěstování rostlin. Také se naučí rostliny ošetřovat během vegetace a podrobněji se seznámí s problematikou ekologie a životního prostředí. Žák je průběžně veden k pochopení trvale udržitelného rozvoje přírody a krajiny, k ekologickému myšlení a ochraně přírody. Cíle vzdělávání Výuka základů zahradnictví směřuje k tomu, aby žáci:  používali odborné termíny ve správných souvislostech  chápali význam jednotlivých složek prostředí na růst a vývoj rostlin  dokázali posoudit meteorologické i klimatické údaje  chápali půdu s jejími vlastnostmi jako základní výrobní prostředek, se kterým se musí citlivě hospodařit  znali druhy a vlastnosti základních zahradnických substrátů  ovládali způsoby zpracování půdy  znali funkci rostlinných živin  používali základní druhy organických i průmyslových hnojiv  znali způsoby ošetřování rostlin během vegetace a dokázali je použít  chápali zahradnickou výrobu jako součást životního prostředí a cítili v tomto ohledu svoji odpovědnost za jeho ochranu  přispívali svým postojem a uznáváním hodnot k ochraně životního prostředí a k zásadám udržitelného rozvoje krajiny 96 | Habr od září 2012


  

dokázali využívat a zpracovávat informace z různých odborných zdrojů získali pozitivní postoj k zahradnické profesi a ochraně životního prostředí získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání

Výukové strategie Předmět se vyučuje v 1. ročníku. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě a je doplněna o cvičení na pozemcích školy a v přírodě. Nové učivo je probíráno především metodou výkladu nebo řízeného rozhovoru. Procvičení učiva je voleno tak, aby žáci pracovali samostatně nebo ve skupinách, zadávané úlohy co nejvíce odpovídají problémům, se kterými se žáci budou setkávat v dalších odborných předmětech nebo v běžném životě. Učivo je aktuálně doplňováno o novinky z oblasti zahradnictví a zahradnických technologií. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Důraz při hodnocení je kladen hlavně na pochopení učiva a na schopnost využití učiva při řešení problémů v praktickém životě. Do pololetní klasifikace jsou zahrnuty známky nejen z ústního a písemného zkoušení, ale také ze samostatných prací a celkového přístupu žáka k výuce. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili vysokou využitelnost znalostí a dovedností, které získají, v odborných předmětech ve vyšších ročnících a v profesním životě. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět základy zahradnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Žák získává základní znalosti k pochopení nejdůležitějších zákonitostí v přírodě (počasí a jeho vývoj, půda, její vlastnosti a chemismus, zákonitosti výživy rostlin), aby byl schopen domyslet účinky zásahů člověka do přírody (kladné i záporné) a reagovat na ně. Žáci 97 | Habr od září 2012


porovnávají klimatické charakteristiky dané oblasti v průběhu posledních desetiletí, diskutují o možnostech minimalizace zpracování půdy z pohledu dopadu na vznik půdní eroze, posuzují vhodnost hnojiv do jednotlivých půd z hlediska udržení půdní úrodnosti… Zvláštní kapitolou jsou hnojiva. Žák se musí naučit zásady aplikace hnojiv do půdy, aby nedošlo k ekologickým haváriím přehnojením půdy. 2) Člověk a svět práce Studiem základů zahradnictví žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplněno názornými ukázkami, žák zpracovává jednoduché úkoly, které prohlubují jejich znalosti v meteorologii, půdoznalství i výživě rostlin. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  předpovědi počasí  klimatická charakteristika bydliště  poznatky a novinky technologie z oblasti zahradnické prvovýroby




Učivo

Počet hodin

Žák:  rozdělí zahradnickou výrobu na jednotlivé oblasti  uvede příklady pěstování rostlin v jednotlivých oblastech zahradnické výroby  zhodnotí význam jednotlivých faktorů pro rostliny

Zahradnická výroba, členění a význam  životní prostředí rostlin

2

Žák:  rozlišuje meteorologické a klimatologické údaje  popíše sluneční spektrum  vysvětlí význam světla pro rostliny  rozdělí rostliny dle nároků na délku dne  vysvětlí proces fotosyntézy u rostlin  vysvětlí vznik tepla  uvede příklady nároků rostlin na teplo  vysvětlí teplotní jevy – inverze, skleníkový efekt  vysvětlí meteorologické charakteristiky vzduchu – tlak, proudění, cirkulace a jejich vliv na rostliny  vysvětlí vznik srážek  zhodnotí druhy srážek z hlediska využitelnosti pro rostliny  změří a vyhodnotí meteorologické údaje  charakterizuje podnebí Evropy a ČR  vytvoří klimatickou charakteristiku svého bydliště  vysvětlí výhody a nevýhody mikroklimatu v zahradnické výrobě

Meteorologie a klimatologie  základní pojmy  světlo  teplo  vzduch  voda  předpověď počasí  podnebí  fenologie  mikroklima

8

Žák:  definuje pojem půda a půdní úrodnost  uvede příklady zlepšování a zhoršování půdní úrodnosti  vysvětlí postup při vzniku půdy

Půda a půdní činitelé  půdní úrodnost  vznik půdy  složení půdy  půdní druhy a půdní typy

14



 popíše půdní profil  zhodnotí druhy půdní vody z hlediska využitelnosti pro rostliny  rozdělí půdy podle zrnitosti a struktury  charakterizuje jednotlivé půdní druhy a typy, zhodnotí je z hlediska půdní úrodnosti a využití v zahradnické výrobě  definuje fyzikální vlastnosti půdy  definuje pojem půdní reakce  přiřazuje stupně pH k druhu reakce půdy  navrhne možné úpravy půdní reakce  definuje pojem půdní sorpce  vysvětlí princip půdní sorpce  vysvětlí vznik humusu v půdě a jeho význam  navrhne možnosti zvyšování množství humusu v půdě  definuje pojem edafon a jeho význam pro půdní úrodnost  popíše činnost různých druhů bakterií v půdě a vysvětlí jejich význam  vysvětlí vznik různých druhů zahradnických zemin  popíše vlastnosti zahradnických zemin a doplňkových substrátů  navrhne správná použití zahradnických zemin a substrátů

 vlastnosti půdy  zahradnické půdy, zeminy a substráty

Žák: Úprava prostředí pro rostliny  vyjmenuje způsoby zpracování půdy  zpracování půdy  charakterizuje jednotlivé způsoby zpracování půdy  vysvětlí vliv způsobů zpracování půdy na tvorbu požadované půdní struktury  seřadí chronologicky způsoby zpracování půdy podle termínů provedení

8

Žák:  uvede faktory ovlivňující příjem živin  popíše prvkové a látkové složení

12

Výživa a hnojení rostlin  prvkové a látkové složení rostlin  funkce rostlinných živin



rostlin rozdělí a popíše jednotlivé skupiny živin s uvedením příkladů vysvětlí funkci živin v rostlinném těle vysvětlí jednoduše příjem živin kořeny i listy rostlin popíše způsoby hnojení a přihnojování rostlin s uvedením příkladů hnojiv vysvětlí výhody organického hnojení půdy definuje jednotlivá organická hnojiva, vysvětlí proces zrání a aplikace chlévského hnoje do půdy, uvede vhodné a nevhodné kombinace s minerálními hnojivy navrhne způsoby vypěstování zeleného hnojení a způsob zapravení do půdy rozdělí minerální hnojiva do skupin u jednosložkových hnojiv uvede formy a jejich působení v půdě včetně příkladů konkrétních hnojiv uvede použití u jednotlivých minerálních hnojiv vysvětlí možnosti použití kapalných hnojiv a vícesložkových hnojiv uvede použití nejdůležitějších vícesložkových hnojiv vysvětlí princip působení hnojiv s řízeným uvolňováním živin a uvede zástupce hnojiv zhodnotí vliv použití hnojiv na životní prostředí

 příjem živin rostlinou  způsoby a technika hnojení a přihnojování  organická hnojiva  minerální hnojiva

Žák:  zdůvodní provádění ošetřování rostlin během vegetace  vyjmenuje hlavní agrotechnická opatření během vegetace  vysvětlí význam osevních postupů z různých hledisek  vysvětlí zásady sestavování osevních postupů a osevních sledů  navrhne příklady osevních postupů  vytvoří ze zadaných druhů rostlin

Základní agrotechnika rostlin během vegetace  význam, cíl agrotechniky  osevní postupy  odplevelování, práce s půdou  přihnojování  zálivka, závlaha  speciální agrotechnické práce  ochrana proti chorobám a škůdcům  sklizeň

     

       

10



                    

osevní postupy určí nejvýznamnější zástupce plevelů popíše jednotlivé způsoby odplevelování rostlin uvede význam plečkování pro rostliny a kvalitu půdy rozdělí herbicidy podle působení v půdě do skupin, uvede příklady herbicidů vysvětlí vliv použití herbicidů na životní prostředí vysvětlí správné zásady přihnojování rostlin uvede příklady hnojiv vhodných k přihnojování vypočítá dávky hnojiv pro přihnojování dle doporučené koncentrace objasní význam vody pro rostliny rozebere vlastnosti vody z hlediska vhodnosti pro zalévání rostlin zhodnotí vodu z různých zdrojů z hlediska vhodnosti pro zalévání vysvětlí správné zásady při zalévání rostlin popíše jednotlivé druhy závlah zhodnotí výhody a nevýhody jednotlivých druhů závlah a doporučí pro konkrétní pěstované kultury uvede význam ochrany rostlin proti chorobám a škůdcům popíše speciální agrotechnické práce s uvedením příkladů rostlin, u kterých se používají definuje základní pojmy ochrany rostlin popíše principy jednotlivých způsobů přímé a nepřímé ochrany rostlin rozdělí pesticidy do skupin podle jejich účinku popíše základní skupiny chorob a škůdců s uvedením skupiny přípravků proti nim používaných uvede zvláštnosti v agrotechnice rostlin v uzavřených prostorách (pařeniště, fóliovník, skleník)

 zásady pěstování rostlin pod sklem, úprava vegetačních podmínek



Žák Člověk a životní prostředí  definuje základní pojmy ekologie a  základní ekologické pojmy používá je v textu ve správném  ekologické faktory prostředí významu  potravní řetězce  uvede a rozdělí faktory prostředí na  koloběh látek a tok energie živé a neživé  typy krajiny  posoudí dopady faktorů prostředí  vztah člověk a životní prostředí (kladné i záporné) na největší  přírodní zdroje energie a surovin ekosystémy – přírodní i umělé  dopady lidské činnosti na životní  uvede příklad potravního řetězce prostředí  charakterizuje základní vztahy mezi  odpady organismy ve společenstvu  ochrana přírody a krajiny  popíše koloběh látek v přírodě  zásady udržitelného rozvoje z hlediska látkového a energetického  nástroje společnosti na ochranu  uvede základní typy krajiny a její životního prostředí využívání a ovlivnění člověkem  odpovědnost každého z nás  zhodnotí různé typy činností člověka  globální problémy vzhledem k životnímu prostředí  zhodnotí vliv životního prostředí na člověka  uvede nejdůležitější znečišťující látky pro jednotlivé složky prostředí dnes, vyhledá aktuální stav  rozdělí a třídí odpad  uvede základní možnosti ochrany přírody  uvede příklady chráněných území v ČR, v regionu, najde je na mapě  vysvětlí princip udržitelného rozvoje a nejdůležitější zásady, které k němu přispívají  vysvětlí, jak zahradník svou činností přispívá k udržitelnému rozvoji nebo naopak  diskutuje o možnostech jedince a společnosti k otázkám životního prostředí  navrhuje opatření k řešení konkrétních situací z praxe nebo života v duchu zásad ochrany přírody a udržitelného rozvoje

10




Ovocnictví

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět ovocnictví doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti pěstování ovoce. Žák se seznámí s biologickými zvláštnostmi ovocných druhů tak, aby byl schopen pochopit moderní trendy velkovýrobního pěstování ovoce a také prakticky zvládl výrobu ovoce v sadech i na malých soukromých zahrádkách. Charakteristika učiva Učivo je rozloženo do dvou ročníků. Navazuje na učivo přírodopisu na základní škole a je ve vzájemném vztahu s předměty biologie, chemie a základů zahradnictví na střední škole. Velmi úzce je propojeno s učivem předmětu školkařství a odborná praxe. Žák porozumí základním pojmům ovocnictví, dokáže správně vyhodnotit pěstitelské podmínky stanoviště, naučí se technologické postupy při pěstování jednotlivých ovocných druhů, zásady správné sklizně a skladování ovoce. Cíle vzdělávání Výuka ovocnictví směřuje k tomu, aby žáci:  dovedli používat odborné termíny ve správných souvislostech  dokázali číst odborné ovocnické texty s porozuměním a jejich vyhodnocením  dovedli vysadit ovocný stromek, ošetřovat ho – řez, hnojení, zálivka, ochrana proti chorobám a škůdcům – a sklízet kvalitní ovoce  vnímali pěstování ovoce jako součást přírodního bohatství Země, rozvíjeli estetické cítění a uplatňovali ekologické principy pěstování  získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání Výukové strategie Předmět se vyučuje v 2. a 3. ročníku. Nové učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky a živých exponátů. Aktivita žáků je rozvíjena zadáváním samostatných prací, pomocí skupinového a problémového vyučování. Ve cvičeních si žáci probrané učivo prakticky vyzkouší v podmínkách školy a školního hospodářství. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických celků ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah



učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět ovocnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Ovocný sad je součástí české krajiny. Z pohledu životního prostředí plní své specifické funkce, které žáci odhalují a diskutují nad nimi. Dnes je propagována tzv. integrovaná produkce ovoce, která je z pohledu životního prostředí šetrnější. Její součástí je zavádění biologické ochrany proti chorobám a škůdcům do sadů. Tyto současné přístupy v produkci ovoce jsou součástí učiva. 2) Člověk a svět práce Studiem ovocnictví žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. 105 | Habr od září 2012


Příklady vyhledávaných informací:  odrůdy ovoce  metodika ochrany proti chorobám a škůdcům  webové stránky odborných ovocnických firem a profesních svazů – ovocnářská unie, SISPO…




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí význam ovocnictví  popíše strukturu pěstování ovocných druhů v ČR a ve světě  charakterizuje základní ovocnářské oblasti u jednotlivých druhů v ČR  rozdělí ovocné dřeviny do skupin  používá latinské názvy dřevin  navrhne pro jednotlivé dřeviny stanoviště (lokalitu) pro pěstování  užívá pojmy odborné terminologie  popíše orgány ovocných dřevin  určí na živé dřevině jednotlivé orgány  vysvětlí funkci orgánů ovocných dřevin  definuje životní období a fenologické fáze ovocných dřevin  seřadí fenologické fáze chronologicky  vysvětlí proces diferenciace květních pupenů

Základy ovocnické výroby  ovocnická výroba v ČR a ve světě  rozdělení ovocných druhů  nároky na prostředí při pěstování  podzemní orgány ovocných rostlin  nadzemní orgány ovocných rostlin  životní období  fenologické fáze

16

Žák: Zakládání ovocných sadů  charakterizuje části projektu ovocného  projekt ovocného sadu sadu  pracovní operace při založení ovocného sadu  vysvětlí význam včel pro opylování v sadu  navrhne vhodné odrůdy pro vytvoření správných opylovacích poměrů do sadu  vysvětlí postup při založení sadu a výsadbě ovocného stromku  seřadí chronologicky práce při výsadbě ovocného stromku  zhodnotí klady a zápory možných způsobů založení výsadby  vypočítá potřebu rostlin do sadu

16

Žák: Rozdělení ovocných druhů,  popíše popř. i nakreslí základní znaky pomologie ovocných druhů  biologický popis jednotlivých druhů  pozná podle znaků živé ukázky dřevin v různých fenologických fázích  pomologické dělení  vysvětlí pomologické dělení ovocných  odrůdy

14



   

dřevin popíše hlavní pomologické znaky plodů vyjmenuje nejdůležitější odrůdy sortimentu jednotlivých ovocných dřevin pozná základní odrůdy sortimentu jablek zhodnotí vzorky některých odrůd dle vnějších i vnitřních znaků

Žák:  popíše koruny ovocných dřevin a uvede příklady  pozná typy korun na živých exponátech dřevin v praxi  vysvětlí význam řezu z jednotlivých hledisek  popíše jednotlivé druhy řezu  vysvětlí postupy při řezu v jednotlivých životních obdobích  používá správné zásady při řezu z hlediska techniky provedení  zhodnotí provedení řezu na konkrétních případech v praxi  vysvětlí vztahy mezi růstem a plodností  popíše možné způsoby obdělávání půdy v sadě  uvede příklady použití způsobů obdělávání půdy u ovocných dřevin  navrhne vhodné herbicidy pro ničení plevelů v sadech  vysvětlí vliv živin na růst a plodnost ovocných dřevin  vysvětlí zásady hnojení jednotlivými živinami v sadě  navrhne vhodná hnojiva pro hnojení daného sadu  charakterizuje možné způsoby závlah v sadech  zhodnotí výhody a nevýhody jednotlivých způsobů závlah  vysvětlí základní pojmy ochrany rostlin  určí nejdůležitější choroby a škůdce ovocných dřevin  navrhne vhodné způsoby ochrany

Agrotechnika pěstování ovocných dřevin v sadech  řez ovocných dřevin  obdělávání půdy v sadech  výživa ovocných dřevin  závlaha ovocných dřevin  ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům v sadě  obnova výsadeb  přeštěpování ovocných dřevin  sklizeň a skladování ovoce

30



    

proti chorobám a škůdcům zdůvodní potřebu obnovy výsadeb vysvětlí pracovní postup při přeštěpování ovocných dřevin navrhne vhodné popř. nevhodné odrůdy pro přeštěpování vysvětlí způsoby určování sklizňové zralosti ovoce objasní principy třídění a skladování ovoce

Žák:  popíše technologie pěstování jednotlivých ovocných dřevin  uvede zvláštnosti při pěstování a řezu ovocných druhů  navrhne vhodné podnože pro pěstování ovocných druhů  diskutuje o současném vývoji na trhu u jednotlivých ovocných druhů

Intenzivní pěstování jednotlivých ovocných druhů

20




Školkařství

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět školkařství poskytuje žákům teoretické poznatky z oblasti pěstování mladých ovocných a okrasných dřevin, trvalek, travin a dalších rostlin vhodných do sadovnických úprav a pro výsadbu na trvalé stanoviště. Produkce školkařské výroby v posledních letech významně vzrostla spolu s kvalitou pěstovaných rostlin a zaváděním nových technologií pěstování. Jedná se o prosperující zahradnické odvětví. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 1. ročníku studia, je vyučováno souběžně s učivem sadovnictví, s nímž velmi úzce souvisí, a navazuje na něho ve 2. ročníku učivo ovocnictví. Doplňuje strukturu ostatních odborných zahradnických předmětů - květinářství, zelinářství, základy zahradnictví, odborný výcvik a souvisí i s učivem biologie a chemie. Žák porozumí základním pojmům školkařství, používá školkařskou terminologii, správné postupy při množení ovocných a okrasných dřevin, je schopen vypěstovat ovocný a okrasný strom, keř či jinou formu různými technologickými postupy. Je schopen připravit školkařské výpěstky k expedici, oceňovat je a prodávat. Cíle vzdělávání Výuka školkařství směřuje k tomu, aby žáci:  používali odborné školkařské termíny ve správných souvislostech  množili podnože, ovocné i okrasné dřeviny, trvalky, traviny a další rostliny  vypěstovali mladý školkařský materiál v odpovídající kvalitě, množství a ceně  četli odborné texty s porozuměním  dodržovali etiku prodeje školkařských výpěstků, vhodně komunikovali se zákazníkem  získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání Výukové strategie Předmět se vyučuje v 1. ročníku studia. Nové učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky a živých exponátů. Ve cvičeních si žáci probrané učivo prakticky vyzkouší v podmínkách školy a školního hospodářství.



Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických celků ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět školkařství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Kvalita školkařských výpěstků může být různá. Žák je zadáním problémových úkolů veden ke správnému jednání se zákazníkem, k pravdivosti při propagaci a prodeji zboží. Důraz je kladen na morální vlastnosti pěstitele i prodejce. 2) Člověk a životní prostředí Ovocné a okrasné školky jako producenti rostlinného materiálu při své výrobě používají hnojiva a chemické látky proti chorobám a škůdcům. Při jejich používání musí podniky dodržovat pravidla pro zacházení s těmito látkami. Žák tato pravidla zná a učitel ho motivuje k jejich dodržování a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů např. biologických.



3) Člověk a svět práce Studiem školkařství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  nové typy podnoží  nové kultivary okrasných dřevin  sortiment ovocných a okrasných školek v republice




Učivo

Počet hodin

Žák:  přiřadí technologii pěstování k příslušnému zahradnickému oboru  vysvětlí význam školkařské produkce pro národní hospodářství  vyjmenuje rostliny pěstované ve školkách

Historie a význam školkařství  postavení školkařství mezi zahradnickými obory  význam školkařství  přehled pěstovaných rostlin ve školkách

3

Žák:  rozdělí druhy školek, popíše, co se v nich pěstuje  navrhne lokalitu pro založení školky a zhodnotí ji  popíše postup při založení školky  uvede stavby a potřebné vybavení školky

Založení školky  druhy školek  výběr lokality pro založení školky  založení školky  stavby a vybavení školky

3

Žák:  zhodnotí výhody a nevýhody generativních a vegetativních metod množení, porovná je  sbírá a upravuje osivo před setím  vysvětlí vhodné způsoby úpravy osiva před setím  popíše stratifikaci a zdůvodní ji  provede správným způsobem výsev osiva, porovná podzimní a jarní výsevy  vysvětlí postup dopěstování semenáčků do sklizňové velikosti a sklizeň  uvede příklady použití množení semenem u jednotlivých dřevin a jehličin  vysvětlí postupy při množení jednotlivými metodami vegetativního množení  uvede příklady použití vegetativního množení u jednotlivých dřevin a jehličin  popíše ošetřování řízkovanců  popíše založení a ošetřování matečnice roubů a řízků  uvede možnosti dopěstování

Množení rostlin pěstovaných ve školce  generativní množení  vegetativní množení přímé  vegetativní množení nepřímé

16



školkařského materiálu do prodejní velikosti  popíše jednotlivé způsoby roubování a očkování  odebírá správným způsobem rouby k roubování a očkování, uchovává je až do doby roubování  uvede příklady použití roubování a očkování u jednotlivých dřevin Žák:  vysvětlí základní školkařské pojmy  zhodnotí vliv podnože na růst a plodnost naštěpované odrůdy  charakterizuje nejdůležitější podnože pro ovocné a okrasné dřeviny a jehličiny  vysvětlí možnosti množení podnoží

Podnože pro ovocné a okrasné dřeviny a jehličiny  charakteristika podnoží  vliv podnože na naštěpované odrůdy  podnože pro jádroviny  podnože pro peckoviny  podnože pro okrasné stromy  podnože pro jehličiny

12

Žák: Pěstování školkařského materiálu  používá školkařskou terminologii  pěstování keřů ve volné půdě  vysvětlí technologické postupy  pěstování keřů v kontejnerech pěstování stromů a keřů ve volné půdě  vypěstování stromku ve školce a kontejnerech  pěstování alejových stromů  popíše základní technologické  pěstování azalek a rododendronů postupy (školkování, řez na ostro a na  pěstování popínavých dřevin čípek, na korunku, možné způsoby  pěstování trvalek pěstování kmene, ošetřování obrostu,  pěstování travin odlisťování, dobývání, třídění a zakládání)  popíše množení a pěstování trvalek a travin  přiřadí k jednotlivým rostlinám technologické postupy dopěstování školkařského materiálu  vysvětlí stupně množení a zdravotní kategorie školkařských výpěstků  vysvětlí, co je rostlinolékařský pas  popíše jmenovku  uvede požadavky na kvalitu školkařských výpěstků

22

Žák:  vysvětlí základní způsoby ošetřování výpěstků ve volné půdě a v kontejnerech

4

Ošetřování školkařského materiálu během vegetace  odplevelování  hnojení  závlaha



 ochrana proti chorobám a škůdcům Žák:  vysvětlí postupy kontroly a evidence ve školce  vysvětlí princip uznávacího řízení ve školce, uvede důvody pro neuznání porostu

Evidence a kontrola ve školce uznávací řízení  školkařská kniha  evidenční list matečního porostu  uznávací řízení

4




Zelinářství

Obor vzdělání:

41-52-H /01 Zahradník

Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět zelinářství rozvíjí znalosti a dovednosti v oblasti pěstování zeleniny. Cílem předmětu je naučit žáky využít teoretické poznatky v provozu zelinářské výroby na poli i ve vegetačních krytech, skloubit vědomosti z jiných oborů s vědomostmi ze zelinářství. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do všech třech ročníků studia. Velmi úzce navazuje na poznatky předmětů základy zahradnictví, biologie a odborná praxe, rozšiřuje poznatky získávané ve všech odborných předmětech vyučovaných souběžně. Učivo představuje souhrn informací potřebných k rozvoji studenta v oblasti pěstování zeleniny, zaměřuje se především na základní a perspektivní druhy zelenin. Žák se naučí pěstitelské technologie zelenin, jejich organizaci, dokáže spočítat základní ekonomické parametry při pěstování zeleniny. Výuka bude průběžně doplňována o nové poznatky a moderní trendy v pěstování zeleniny. Cíle vzdělávání Výuka zelinářství směřuje k tomu, aby žáci:  dokázali rozdělit zeleninu do skupin  charakterizovali jednotlivé skupiny zelenin  vyjmenovali názvy zelenin česky i latinsky a poznali je v různých stádiích vývoje  vymezili požadavky na pěstování jednotlivých zelenin  znali základní technologie při pěstování zelenin  používali odbornou terminologii  získávali nové poznatky v oblasti pěstování, rychlení i semenářství zelenin s využitím výpočetní techniky – internetu  byli schopni využít poznatky v praktickém životě Výukové strategie Výuka probíhá v odborné učebně vybavené diaprojektorem, zpětným projektorem, vizualizérem a dataprojektorem. V případě vyhledávání informací na internetu je k dispozici učebna výpočetní techniky. Výuka je vedena formou názorného výkladu s využitím didaktické techniky, odborné literatury, živých exponátů a dalších názorných pomůcek. V zařazovaných cvičeních do výuky si žáci učivo zopakují a upevní. Na závěr každého tematického celku se ověří, jak žák učivo zvládl.



Hodnocení výsledků žáků Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, hodnocení zadaných úkolů a poznávání zeleniny. Znalost je prověřována ústním a písemným zkoušením. Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických celků ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Součástí hodnocení také je poznávání druhů zelenin a jejich semen. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět zelinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni k používání takových metod pěstování zeleniny, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí. Poznávají a porovnávají různé možnosti alternativního pěstování zeleniny (integrované, ekologické). Žák dokáže navrhnout využití rostlin pro ochranu půdy i krajiny. Učitel ho motivuje k dodržování pravidel pro zacházení s hnojivy a pesticidy a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů např. biologických. 2) Člověk a svět práce Studiem zelinářství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí tvořit a obhajovat svůj názor. 117 | Habr od září 2012


3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  novinky z oblasti vědy a výzkumu  integrovaná ochrana zeleniny  webové stránky odborných zelinářských firem a profesních svazů



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  vysvětlí pojem zelinářství  vyjmenuje druhy zeleniny  uvede obsahové látky a konzumní části zeleniny  zhodnotí využití zeleniny ve společnosti  zhodnotí podmínky zelinářských oblastí pro jednotlivé druhy zelenin

Učivo Význam, charakteristika a stav zelinářství  obsahové látky  konzumní části  zelinářské oblasti

Počet hodin 4

Žák: Výrobní podmínky v zelinářství  posoudí kvalitu zelinářských půd  zelinářské půdy  navrhne opatření pro zlepšení kvality  příprava půdy pro pěstování zelinářských půd zeleniny  popíše postupy při přípravě půdy pro  hnojení zeleniny výsev a výsadbu zeleniny  závlaha zeleniny  zařadí zeleniny do správných tratí  výsevy zeleniny  vysvětlí zásady hnojení zeleniny  předpěstování sadby  porovná zdroje vody pro závlahu  sklizeň a skladování zeleniny  porovná druhy zeleniny dle nároku na  zpracování zeleniny vodu  vysvětlí zásady zavlažování a zalévání zeleniny  popíše způsoby výsevů s uvedením příkladů zelenin  popíše způsoby předpěstování sadby s uvedením příkladů zelenin  porovná náročnost mezi ošetřováním výsevů a předpěstovanou zeleninou  vyjmenuje způsoby sklizně a vyhodnotí jejich klady a zápory  stanoví možnosti skladování a srovná výhody a nevýhody  vysvětlí způsoby zpracování a zhodnotí jejich vhodnost pro jednotlivé druhy zelenin

18

Žák:  charakterizuje vlastnosti jednotlivých druhů zelenin  uvede latinské názvy  zhodnotí význam a využití zelenin  navrhne vhodné odrůdy zelenin  vysvětlí technologii pěstování

36

Pěstování konzumní zeleniny košťáloviny  zelí hlávkové  kapusta hlávková  kedlubna  květák  brokolice



jednotlivých druhů zelenin  uvede nejdůležitější choroby a škůdce jednotlivých skupin zelenin a navrhne proti nim vhodné způsoby ochrany

 kapusta růžičková  kapusta kadeřavá  pekinské zelí plodová zelenina  rajče  paprika  okurka  tykev  lilek  meloun vodní  meloun cukrový cibuloviny  cibule kuchyňská  česnek setý  pažitka  pór  méně známé cibuloviny (šalotka, cibule zimní) kořenová zelenina  mrkev obecná  petržel zahradní  celer bulvový  ředkvička  ředkev  řepa salátová  méně známá kořenová zelenina (křen selský, černý kořen) listová zelenina  salát hlávkový  čekanka salátová  špenát  méně známé listové zeleniny (řeřicha, endivie) luskoviny  hrách setý  fazol zahradní kořeninová zelenina

lahůdková zelenina brambory 120 | Habr od září 2012


Žák:  vysvětlí biologii hub  uvede význam pěstování a použití hub  vymezí způsoby pěstování

Pěstování hub  žampiony  hlíva ústřičná  ostatní druhy hub

6

Žák:  stanoví podmínky rychlení zeleniny v zahradnických stavbách  charakterizuje způsoby ošetřování rychlené zeleniny  využívá znalostí z polního pěstování zeleniny ve skleníkových podmínkách  popíše rychlení jednotlivých druhů zelenin  srovná polní zelinářství a rychlení  zhodnotí ekonomiku rychlení jednotlivých druhů zelenin

Rychlení zeleniny  podmínky rychlení  košťáloviny  plodová zelenina  kořenová zelenina  listová zelenina  cibulová zelenina

12

Žák:  vymezí cíle a úkoly šlechtění a semenářství  vysvětlí šlechtitelské pojmy  uvede a popíše šlechtitelské metody  charakterizuje podmínky šlechtění  popíše způsob uznávání osiva pro komerční využití

Základy šlechtění zeleniny  úkoly a směry šlechtění  novošlechtění, výchozí materiál  šlechtitelské metody  podmínky šlechtění  výběry, přezimování  zrání, sklizeň, čištění  uznávací řízení

6

Žák:  charakterizuje způsob pěstování jednotlivých druhů zelenin na semeno  vysvětlí potřebné podmínky pro pěstování zelenin na semeno  uvede zásady úpravy semen pro prodej a skladování semen  zpracuje sbírku semen zelenin

Pěstování zeleniny na semeno  košťáloviny  listová zelenina  plodová zelenina  kořenová zelenina  cibulová zelenina  luskoviny  zhotovení sbírky semen zelenin

8

Žák:  charakterizuje význam a využití osevních postupů  samostatně vytvoří a zhodnotí osevní postup  při sestavení využije znalosti o pěstování zeleniny  vysvětlí řazení rostlin v osevním postupu  vypočítá potřebu osiva a sadby na plochu  vypočítá dávku pesticidů potřebnou

Sestavování osevních postupů  rozdělení osevních postupů a jejich význam  zásady sestavování osevních postupů  sestavování osevních postupů  výpočet potřeby osiv a sadby  výpočet koncentrací ochranných prostředků

6



pro ochranu rostlin




Květinářství

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět květinářství je jedním ze základních vyučovacích předmětů oboru zahradník. Jeho zvláštností je, že v uměle vytvořených skleníkových podmínkách během celého pěstitelského období, nebo v jeho části, se pěstují rostliny z rozličných klimatických pásem. Cílem předmětu je poznání nároků květin a jejich začlenění do pěstitelských skupin s podobnými požadavky. Žáci se seznámí s pěstebním prostředím pro květiny, pěstitelskými technologiemi, sklizní a expedicí květin. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do všech ročníků studia. Předmět čerpá a navazuje na poznatky odborných a všeobecných předmětů, např. chemie, biologie, základů zahradnictví a dalších předmětů. Zároveň rozšiřuje poznatky získávané v dalších odborných předmětech a na odborném výcviku. Žák se naučí popsat a prakticky poznat sortiment skleníkových a venkovních květin a jejich základní pěstitelské technologie. Dokáže upravovat pěstební prostředí květin, provádět ošetřování květin a úpravy při expedici. Výuka bude průběžně doplňována o novinky a moderní trendy v pěstování květin. Cíle vzdělávání Výuka květinářství směřuje k tomu, aby žáci:  zařazovali květiny do skupin se stejnými nároky na prostředí  používali různé metody množení květin  vytvořili vhodné pěstební prostředí daných květin  znali pěstitelské technologie při pěstování jednotlivých květin, jejich rychlení nebo pěstování na semeno  respektovali při pěstování květin zásady ochrany životního prostředí  prakticky poznali daný sortiment skleníkových a venkovních květin  používali platné botanické české a latinské názvy květin  orientovali se v nabídkových katalogách firem, cenících a odborných metodikách  používali odbornou terminologii v souladu s ostatními odbornými zahradnickými předměty  aplikovali obecné poznatky z výuky na danou kulturu nebo pěstitelskou skupinu rostlin  využili získané poznatky v praktickém životě



Výukové strategie Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu a při výkonu budoucího povolání. Výuka probíhá v odborné učebně vybavené počítačem a dataprojektorem, k dispozici jsou i nástěnné obrazy, herbáře a suché přírodniny. Výuka je vedena formou názorného výkladu s využitím zmíněné techniky a přírodnin především živého rostlinného materiálu. Tematické celky jsou proto časově řazeny do vhodných ročních období. Pro procvičení a upevnění znalosti rostlin slouží sbírky květin v palmovém skleníku a květinárně. S problematikou pěstování květin se žáci prakticky seznámí také na některých odborných exkurzích. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků je objektivní s tím, že prioritou je motivační charakter hodnocení. Hodnocení se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Ke každému tématu je zařazen ověřovací kontrolní test a žákům, kteří v této práci dosáhli špatných výsledků, bude umožněno ústní přezkoušení průběžně zařazované po celý školní rok. Další částí klasifikace je poznávání květin. Při pololetní klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět květinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání



Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Pěstování květin na zahradách, ve veřejné zeleni měst a vesnic, v exteriérech a interiérech bytů, hal i v aranžování má vliv na estetické cítění každého člověka. Žák se učí dodržování estetických pravidel při použití květiny v sadovnické úpravě i v interiéru, které aplikuje např. při návrhu výsadby květinového záhonu. 1) Člověk a životní prostředí Květinářské podniky, především tedy skleníkové, jako producenti rostlinného materiálu při své výrobě používají hnojiva a chemické látky proti chorobám a škůdcům. V uzavřených budovách nehrozí velká kontaminace půdy, vody apod., ale je vyšší nebezpečí otravy při nedodržování zásad bezpečnosti práce. Při používání pesticidů musí podniky dodržovat pravidla pro zacházení s těmito látkami. Žák tato pravidla zná a učitel ho motivuje k jejich dodržování a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů např. biologických. 2) Člověk a svět práce Studiem květinářství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí tvořit a obhajovat svůj názor. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Používá počítačovou databázi skalniček. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  ceníky a katalogy odborných firem  nové odrůdy květin



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  je seznámen s historií a současností květinářské výroby  je seznámen s významem květinářské výroby

Učivo

Počet hodin

Úvod do květinářství  historie a současnost květinářské výroby  význam a úlohy květinářské výroby

1

Žák: Techniky rozmnožování  vysvětlí rozdíl mezi generativním a  generativní množení vegetativním způsobem rozmnožování  vegetativní množení  popíše jednotlivé způsoby rozmnožování  aplikuje způsoby množení v praxi

2

Žák:  charakterizuje letničky  rozpozná základní sortiment letniček  rozdělí letničky do skupin  popíše jednotlivé části květin  vyjmenuje příklady použití letniček

Letničky  charakteristika, množení a pěstování dané skupiny  druhy vysévané na stanoviště  druhy vysévané do pařeniště  druhy vysévané do skleníku  druhy vhodné k sušení  druhy vhodné na balkony a terasy

15

Žák:  charakterizuje cibuloviny  vyjmenuje a popíše jednotlivé druhy  popíše pěstování a ošetřování druhů  rozezná jednotlivé druhy  je seznámen s rozmnožováním

Cibuloviny  charakteristika skupiny  druhy cibulovin  nároky a pěstování jednotlivých druhů

7

Žák:  charakterizuje hlíznaté květiny  vysvětlí význam hlíznatých květin  vyjmenuje a popíše jednotlivé druhy  popíše pěstování a ošetřování druhů  rozezná jednotlivé druhy  je seznámen s rozmnožováním

Hlíznaté květiny  charakteristika skupiny  význam hlíznatých květin  nároky a pěstování hlíznatých květin  druhy hlíznatých květin

4

Žák:  charakterizuje skupinu  vyjmenuje a popíše jednotlivé druhy  popíše pěstování a ošetřování druhů  rozezná jednotlivé druhy

Dvouletky  charakteristika skupiny  popis, pěstování a množení dvouletek

3



 popíše rozmnožování dvouletek Žák:  vysvětlí význam skleníkových květin k řezu  popíše jednotlivé druhy a jejich pěstování

Skleníkové květiny k řezu  význam skleníkových květin k řezu  charakteristika nejvýznamnějších druhů  zásady pěstování a použití

12

Žák:  vysvětlí význam rychlení květin  popíše pěstování rychlených květin

Rychlení květin  význam rychlení  rychlení cibulovin, hlíznatých květin, letniček a trvalek  popis jednotlivých druhů  nároky a pěstování

10

Žák:  charakterizuje trvalky  vysvětlí význam trvalek  rozdělí trvalky do skupin  charakterizuje jednotlivé skupiny  vyjmenuje zástupce jednotlivých skupin  rozpozná jednotlivé druhy  popíše jednotlivé druhy  navrhne vhodné způsoby možení pro jednotlivé druhy

Trvalky  charakteristika trvalek  trvalky pěstované z jarních výsevů  trvalky pěstované z podzimních výsevů  trvalky množené dělením trsů  trvalky množené stonkovými řízky  trvalky množené kořenovými řízky  okrasné trávy  vodní a bahenní rostliny

20

Žák:  popíše jednotlivé druhy, jejich nároky na pěstování  zařadí druhy do jednotlivých skupin  rozpozná jednotlivé druhy

Hrnkové květiny ozdobné listem  druhy pěstované v teplém skleníku  druhy poloteplého skleníku  druhy studeného skleníku  dekorační nádobové rostliny

22

Žák:  charakterizuje skupinu květin  zařadí jednotlivé druhy do skupin  popíše jednotlivé druhy, jejich nároky na pěstování  rozpozná jednotlivé druhy

Hrnkové květiny ozdobné květem  studený skleník  poloteplý skleník  teplý skleník

20

Žák:  charakterizuje skupiny rostlin  zařadí rostliny do jednotlivých skupin  navrhne vhodné podmínky pro pěstování

Speciální kultury  palmy  kapradiny  kaktusy  sukulenty

12



 rozpozná jednotlivé druhy  popíše jednotlivé druhy, jejich podmínky pro pěstování

 citrusy  bromélie




Sadovnictví

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník


3 roky denní studium 128 od 1. září 2012

Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět sadovnictví má úzkou spojitost s životním prostředím a trvale udržitelným rozvojem krajiny. Žák bude veden k pochopení zeleně jako nedílné součásti životního prostředí kolem nás. Žák se naučí poznávat sortiment rostlin používaný při realizaci a tvorbě zahrad, parků a jiné veřejné či neveřejné zeleně. Bude schopen využít teoretické znalosti o dřevinách, jejich množení, pěstování a použití, při vlastní realizaci zahrad, v prodeji sadovnického materiálu a dokáže je skloubit s vědomosti z ostatních oborů zahradnictví. Charakteristika učiva Učivo je rozloženo do všech třech ročníků studia, využívá získané poznatky z učiva základů zahradnictví a biologie a rozšiřuje znalosti žáků získávané v odborných předmětech vyučovaných souběžně. Velmi úzce je propojeno s učivem předmětu sadovnického kreslení, sadovnické tvorby a odborného výcviku. Žáci se naučí poznávat a charakterizovat sortiment listnatých a jehličnatých stromů a keřů včetně některých kultivarů, trvalek a květin vhodných do sadovnických úprav. Seznámí se s historickým vývojem a se základními stavbami používaných v sadovnických úpravách. Všechny tyto znalosti žák použije při realizaci sadovnických úprav. Cíle vzdělávání Výuka sadovnictví směřuje k tomu, aby žáci:  rozdělili sadovnické dřeviny do skupin  charakterizovali jednotlivé skupiny a nejdůležitější čeledi okrasných dřevin  aktivně používali české i latinské názvy okrasných dřevin  vymezili požadavky na pěstování a nároky jednotlivých okrasných dřevin  určili a charakterizovali rozlišovací znaky mezi dřevinami  poznali jednotlivé druhy dřevin dle charakteristických znaků  navrhovali vhodné okrasné dřeviny dle jejich nároků do sadovnických úprav  využili poznatky v praktickém životě  získávali nové poznatky v oblasti dendrologie a základů sadovnické tvorby, sledovali moderní trendy a dále se v této oblasti vzdělávali  využívali výpočetní techniky, internetu k získávání informací Výukové strategie Výuka probíhá v učebně vybavené nástěnnými obrazy, didaktickou a počítačovou technikou. Lze využívat názorné herbářové položky, odbornou literaturu, počítačové 129 | Habr od září 2012


programy i živé přírodniny. Procvičování sortimentu okrasných dřevin probíhá v dendrologicky bohatém parku okolo budovy zámku. Metoda výkladu je průběžně doplňována ukázkami živých rostlin, obrázků na nástěnných mapách, v odborné literatuře nebo pomocí počítačových programů a dataprojektoru. Hodnocení výsledků žáků Klasifikace vychází z klasifikačního řádu školy, jež je součástí školního řádu. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, hodnocení zadaných úkolů a poznávání dřevin. Znalosti jsou prověřovány ústním a písemným zkoušením. Zvládnutí učiva větších tematických celků se prověřuje formou souhrnného testu, jehož cílem mimo jiné je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah učiva. Součástí hodnocení je také vyhotovení herbáře dřevin. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět sadovnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Zahradník – sadovník – krajinář je jedním z tvůrců krajiny okolo nás, navrhuje do sadovnických úprav dřeviny, které do životního prostředí dané krajiny vstupují. Žák je veden k citlivému přístupu při navrhování konkrétních dřevin, ale i staveb do sadovnické úpravy, aby se zachoval přirozený ráz krajiny. K tomu se žák musí naučit rozpoznávat a popsat základní sortiment jehličnatých a listnatých dřevin, popínavých rostlin, trav i trvalek.



2) Člověk a svět práce Studiem sadovnictví a dendrologie žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák používá dendrologické počítačové programy Coniferia, Acer. Příklady vyhledávaných informací:  ceny rostlinného materiálu – dřevin, travin, trvalek  kultivary dřevin  webové stránky odborných firem




Učivo

Počet hodin

Žák:  vymezí jednotlivé funkce zeleně, její význam a charakteristiku  charakterizuje jednotlivé zahradnické slohy  jmenuje charakteristické znaky slohů  vymezí použití dřevin  jmenuje nejvhodnější druhy dřevin  uvede nejvýznamnější zahrady vysázené v daném slohu

Funkce zeleně Historické zahradní slohy  slohy architektonické  slohy přírodně krajinářské

3

Žák:  vyjmenuje základní materiál na stavbu jednotlivých prvků  popíše stavbu cest, hřišť, zídek a skalek  umístí účelně zahradní stavby na zahradu  vymezí základní sortiment, uvede jeho výhody a nevýhody, popř. cenu  vyjmenuje a popíše použití dřevin  rozdělí trávníky do skupin  popíše postupy založení trávníku  uvede výhody a nevýhody  charakterizuje jednotlivé druhy travin

Zakládání a údržba zeleně  zakládání sadovnické úpravy  základní pomůcky  stavební materiál  vyznačení míst pro výsadbu  cesty, odvodňování  hřiště  zídky  skalky  vodní stavby  drobné zahradní stavby a pergoly  osvětlení, oplocení  trávníky  rodinné zahrady

29

Žák:  zhodnotí význam zeleně z různých hledisek  rozdělí okrasné dřeviny do skupin  charakterizuje jednotlivé skupiny dřevin

Sadovnická dendrologie  význam dendrologie, základní rozdělení.  význam zeleně, hodnota okrasných dřevin

2

Žák:  charakterizuje opadavé keře obecně  rozdělí opadavé keře do skupin  navrhne způsoby rozmnožování  zhodnotí funkci a využití opadavých keřů v sadovnických a krajinářských úpravách  jmenuje rody a druhy česky a latinsky  uvede charakteristiku rodů a jejich zástupců

Listnaté keře opadavé  charakteristika skupiny, rozmnožování, možnosti využití, funkce  Acer, Aesculus, Amorpha, Alnus, Aralia, Aronia,Amelanchier, Berberis, Budleia, Caragana, Chaenomeles, Cornus, Swida, Colutea, Corylus, Cotoneaster, Daphne, Deutzia, Euonymus, Forsythia, Exochorda,

30



 popíše botanicky jednotlivé zástupce listnatých keřů  rozpozná jednotlivé zástupce  vymezí nároky a použití jednotlivých zástupců  jmenuje kultivary k jednotlivým druhům  uvede rozdíl kultivarů oproti původním druhům  zhotoví sbírku dřevin opadavých keřů

Hamamelis, Hydrangea, Kerria, Kolkwitzia, Laburnum, Ligustrum, Lonicera, Magnolia, Paeonia, Philadelphus, Physocarpus, Potentila, Prunus, Rhododendron, Rhus, Ribes, Rosa, Salix, Sambucus, Spiraea, Syringa, Tamarix, Viburnum, Weigela  zhotovení sbírky dřevin

Žák:  charakterizuje skupinu popínavých dřevin  navrhne způsoby rozmnožování  zhodnotí funkci a využití stálezelených keřů v sadovnických a krajinářských úpravách  jmenuje rody a druhy česky a latinsky  uvede jejich charakteristiku rodů a jejich zástupců  popíše botanicky jednotlivé zástupce  rozpozná jednotlivé zástupce  vymezí nároky a použití jednotlivých zástupců  jmenuje kultivary k jednotlivým druhům  uvede rozdíl kultivarů oproti původním druhům

Popínavé dřeviny  Actinidia, Akebia, Aristolochia, Campsis, Celastrus, Clematis, Hedera, Lonicera, Partenocissus, Rosa, Polygonum, Vitis

10

Žák:  charakterizuje skupinu stálezelených dřevin  navrhne způsoby rozmnožování  zhodnotí funkci a využití stálezelených keřů v sadovnických a krajinářských úpravách  jmenuje rody a druhy česky a latinsky  uvede jejich charakteristiku rodů a jejich zástupců  popíše botanicky jednotlivé zástupce  rozpozná jednotlivé zástupce  vymezí nároky a použití jednotlivých zástupců  jmenuje kultivary k jednotlivým druhům  uvede rozdíl kultivarů oproti původním druhům

Listnaté keře stálezelené  čeleď: Ericaceae (Andromeda, Pieris, Calluna, Erica, Rhododendron)  čeleď: Berberidaceae (Berberis, Mahonia)  čeleď: Rosaceae (Cotoneaster, Prunus, Pyracantha)  čeleď: Caprifoliaceae (Lonicera, Viburnum)  čeleď: Aquifoliaceae (Ilex)  čeleď: Buxaceae (Buxus)  čeleď: Thymelaceae (Daphne)  čeleď: Celastraceae (Euonymus)  čeleď: Lamiaceae (Lavandula)  čeleď: Apocynaceae (Vinca)

15



Žák:  charakterizuje skupinu listnatých stromů  navrhne způsoby rozmnožování  zhodnotí funkci a využití listnatých stromů v sadovnických a krajinářských úpravách  jmenuje rody a druhy česky a latinsky  uvede charakteristiku rodů jejich zástupců  popíše botanicky jednotlivé zástupce  rozpozná jednotlivé zástupce  vymezí nároky a použití jednotlivých zástupců  jmenuje kultivary k jednotlivým druhům  uvede rozdíl kultivarů oproti základnímu druhu

Listnaté stromy  Acer, Aesculus, Ailanthus, Alnus, Betula, Carpinus, Castanea, Catalpa, Celtis, Corylus, Crataegus, Elaegnus, Fagus, Fraxinus, Gleditsia, Gymnocladus, Juglans, Liriodendron, Magnolia, Morus, Pawlovnia, Platanus, Populus, Prunus, Pyrus, Quercus, Robinia, Salix, Sophora, Sorbus, Tilia, Ulmus

15

Žák:  charakterizuje skupinu jehličnatých dřevin  přiřadí dřeviny do správných čeledí  charakterizuje jednotlivé čeledi a uvede zástupce  navrhne způsoby rozmnožování  zhodnotí funkci a využití jehličnatých dřevin v sadovnických a krajinářských úpravách  jmenuje rody a druhy česky a latinsky  uvede jejich charakteristiku rodů a jejich zástupců  popíše botanicky jednotlivé zástupce  rozpozná jednotlivé zástupce  vymezí nároky a použití jednotlivých zástupců  jmenuje kultivary k jednotlivým druhům  uvede rozdíl kultivarů oproti původním druhům

Jehličnaté dřeviny  charakteristika dřevin  přehled čeledí  čeleď: Taxaceae (Taxus)  čeleď: Taxodiaceae (Taxodium, Metasequoia, Cryptomeria)  čeleď: Cephalotaxaceae (Cephalotaxus)  čeleď: Pinaceae (Pinus, Picea, Larix, Pseudolarix, Abies, Cedrus, Pseudotsuga, Tsuga)  čeleď: Cupressaceae (Thuja, Thujopsis, Chamaecyparis, Cupressocyparis, Juniperus, Microbiota)  čeleď: Ginkgoaceae (Ginkgo)

24




Sadovnické kreslení a projektování

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět sadovnické kreslení a projektování má úzkou spojitost s trvale udržitelným rozvojem krajiny. Žák bude veden k pochopení zeleně jako nedílné součásti životního prostředí kolem nás. Naučí se základy kreslení sadovnických plánů, bude schopen orientovat se v plánu sadovnické úpravy a zaměřit ji podle daného plánu. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 2. ročníku studia, využívá poznatky získané z učiva předmětů sadovnictví, základů zahradnictví, matematiky a biologie vyučovaných v 1. ročníku. Získané poznatky žák vhodně uplatní při odborném výcviku. Ve 3. ročníku si může rozšířit znalosti sadovnické tvorby ve volitelném předmětu. Žáci se naučí základy kreslení sadovnických plánů, především pohledů a detailů. Spolu s poznatky ze sadovnictví a dendrologie je žák využije při plánování a realizaci sadovnických úprav. Cíle vzdělávání Výuka sadovnického kreslení a projektování směřuje k tomu, aby žáci:  používali správné zásady při kreslení sadovnických plánů  kreslili jednoduché pohledy, detaily popř. řezy sadovnické úpravy  využili získané poznatky v profesním životě  získávali nové poznatky z oblasti základů sadovnické tvorby, sledovali moderní trendy a dále se v této oblasti vzdělávali  využívali výpočetní techniky, internetu k získávání informací Výukové strategie Výuka probíhá v učebně vybavené didaktickou nebo počítačovou technikou. Metoda výkladu se střídá s praktickými názornými ukázkami a procvičováním konkrétních dovedností – kreslení. Důraz je kladen především na samostatnou práci žáků. Hodnocení výsledků žáků Klasifikace vychází z klasifikačního řádu školy, jež je součástí školního řádu. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, především hodnocení zadaných úkolů a aktivita při výuce.



Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět sadovnické kreslení rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty, respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Zahradník – sadovník – krajinář je jedním z tvůrců krajiny okolo nás, navrhuje do sadovnických úprav dřeviny, které do životního prostředí dané krajiny vstupují. Žák je veden k citlivému přístupu při navrhování konkrétních dřevin, ale i staveb do sadovnické úpravy, aby se zachoval přirozený ráz krajiny. 2) Člověk a svět práce Studiem sadovnického kreslení žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Žák navrhuje vhodné použití rostlin do sadovnických kompozic, učí se obhájit svůj názor, ale i přijmout návrhy svých kolegů. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Příklady vyhledávaných informací:  ceny a velikosti rostlinného materiálu  ceníky materiálů potřebných k realizaci zahrady  kultivary dřevin  webové stránky odborných firem



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  používá vhodné kreslící potřeby a pomůcky  převádí skutečné rozměry do určitého měřítka a naopak  uvede formáty výkresů  používá různé způsoby písma a čar  vysvětlí význam jednotlivých půdorysných a technických značek  kreslí správné půdorysné a technické značky  vysvětlí pojmy axonometrie  kreslí pohledy v axonometrii  kreslí sadovnické a technické detaily

Učivo

Počet hodin

Základy sadovnického kreslení  kreslící potřeby a pomůcky  formáty výkresů  měřítka, rozdělení ploch  písmo  druhy čar  půdorysné značky rostlin  technické značky  axonometrie  kreslení dřevin  kreslení sadovnického detailu  kreslení technického detailu

16




Základy floristiky

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Vyučovací předmět základy vazačství rozšiřuje teoretické znalosti z oblasti pěstování květin o praktické dovednosti. Žák se seznámí s moderními trendy ve vazačství a aranžování. Je schopen vytvářet kytice a květinová aranžmá, kombinovat barvy, tvary a materiály. Je schopen navrhovat jednoduché výzdoby, prakticky dokáže tvořit dekorace. Získá základy pro vedení květinové prodejny. Je jeho rozvíjeno estetické cítění, smysl pro krásu a harmonii. Charakteristika učiva Učivo je probíráno ve 2. ročníku studia jako předmět povinný. Je úzce propojeno s předmětem květinářství, sadovnictví a odborný výcvik. Žák porozumí základům estetiky, podle kterých je schopen tvořit květinové dekorace. Ovládá základní floristické disciplíny, techniky aranžování, vytváří základní aranžmá na zadaná témata. Je jednoduše seznámen s vedením prodeje, marketingem a základními pravidly a chováním ve vztahu se zákazníky. Cíle vzdělávání Výuka floristiky směřuje k tomu, aby žáci:  pochopili základní estetické zákonitosti  vnímali květiny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, dokázali kombinovat barvy materiály a struktury  zvládli vytvářet dekorace na stanovená témata  dokázali vybírat a rozdělovat rostlinný materiál  zvládli základní floristické disciplíny  znali moderní trendy ve floristice a dále sledovali jejich vývoj  získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání Výukové strategie Učivo předmětu základy vazačství je probíráno metodou výkladu spojeného s názornými ukázkami a nákresy, je věnováno praktickým základům vazačství a aranžování. Pro názornost budou používány ukázky pomocí didaktické a počítačové techniky nebo živého materiálu. Vazačské práce si žáci vyzkouší při odborných cvičeních. Většina vazačských prací se dále procvičuje nejen v hodinách předmětu základy vazačství, ale i při odborném výcviku. Žáci tvoří květinové dekorace na prodej ve školní prodejně i na akce, které jsou pořádány školou a jinými organizacemi. 138 | Habr od září 2012


Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Písemné opakování je využíváno zejména při pochopení základních floristických disciplín. Důraz je kladen především na schopnosti žáků a jejich dovednost při řešení konkrétních zadání vazeb a výrobě dekorací. Při hodnocení je bráno v potaz i nadšení žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti, originalita, tvořivost, cit a schopnost vnímat přírodu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět floristika rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  vnímání estetična a krásna  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Ve vyspělé společnosti, v jaké dnes žijeme, je květina součástí běžného života. Žáci z květin vytváří aranžmá – kytice, vypichované misky, věnce…, učí se navrhovat vhodná aranžmá k různým příležitostem a do různých prostředí. 2) Člověk a životní prostředí Přírodní materiály jsou zdrojem inspirace všech floristů. Při vytváření dekorací je důležité vnímání přírody, ročních období, barev, tvarů a linií. Žákovi se tak vštěpuje kladný vztah k přírodě, jejího pochopení a odpovědnosti za její ochranu. 3) Člověk a svět práce Studiem floristiky žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplněno o praktické nacvičování vazby. Žák se učí svoji práci navrhnout a také ji před ostatními žáky popsat, vyzdvihnout přednosti, ukázat nedostatky a zhodnotit ji. 139 | Habr od září 2012


Žák tímto způsobem procvičuje potřebnou komunikaci a zásady slušného chování při jednání se zákazníkem. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák využívá multimediálně zpracovanou učebnici, jako zdroj inspirace používá fotodokumentaci z různých akcí – soutěží, plesů apod. Výzdoby plesů a společenských akcí navrhuje pomocí PC. Příklady vyhledávaných informací:  termíny floristických seminářů  inspirativní fotky aranžování rostlin




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí základní pojmy odborné terminologie  definuje základní estetické prvky a zákonitosti  popíše rozdělení barev  kombinuje materiály podle jejich vlastností  ladí barvy v souvislosti s principy barevného kontrastu  definuje a vysvětlí pojmy harmonie a kontrastu  uvědomuje si principy proporcionality, zlatého řezu

Základy estetiky  estetické prvky (bod, linie, plocha, tvar)  estetické zákonitosti (harmonie, kontrast, rovnováha, proporce)

4

Žák:  používá nářadí, pomůcky a dekorační materiál  určí vhodné materiály pro výrobu dekorací

Nářadí, pomůcky, technické a dekorační materiály

2

Žák:  rozdělí materiál podle jeho způsobu pěstování  využívá vlastností materiálů, barvy, tvaru, struktury  pozná podle základních principů estetiky vhodnost kombinování rostlinných materiálů mezi sebou

Rostlinný materiál  skladování a ošetření řezaných květin  dělení rostlinného materiálu

2

Žák:  ohýbá a tvaruje stonky  přetáčí rostlinný materiál okolo své osy  navazuje, prodlužuje přirozené stonky  vyztužuje rostlinný materiál  používá techniky vatičkování, voskování, lepení  volně vkládá květiny do nádob

Techniky aranžování  přípravné, hlavní a vedlejší

2



 vypichuje jednoduché aranžmá Žák:  charakterizuje základní vlastnosti prodejních a skladovacích prostor

Provozní prostory  sklady, chladírny, provozní prostory

1

Žák: Základní floristické disciplíny, kytice  používá principy zlatého řezu mezi jednotlivými částmi kytice  tvary  navrhuje kytice dle uspořádání  konstrukce a podložky rostlin  styly, rozdělení podle příležitostí  určí vhodnost nádoby pro danou kytici věnce  dokáže přizdobit jeden květ  proporce věnce  navrhne vhodnou kompozici věnce  rozdělení podle stylů  dokáže věnce rozdělit dle ročních  techniky zpracování období a příležitostí (jarní, dušičkové...)  vnímá proporce věnce a dodržuje její pravidla  používá správné zásady při dělení věnců podle stylů  ovládá jednoduché techniky používané při tvorbě věnců

3

Žák:  rozdělí tematickou floristiku  charakterizuje a vysvětlí význam jednotlivých typů floristiky  dokáže vyjmenovat a charakterizovat výrobky jednotlivých typů floristiky 

2

Tematická floristika  základní rozdělení, charakteristika a význam tematické floristiky  svatební vazba  dušičková vazba  smuteční vazba  adventní a vánoční vazba  jarní a velikonoční vazba




Zahradnická mechanizace

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět zahradnická mechanizace rozvíjí technické vzdělání v zahradnickém oboru, utváří přehled o konstrukci a použití nářadí, strojů a zařízení používaných v zahradnictví. Cílem je naučit žáky využívat mechanizační prostředky v podmínkách zahradnického podniku, rozumět jejich chodu a obsluze, provádět jejich údržbu, seznámit žáky s principy bezpečnosti práce. Žák by měl být schopen dle možností se v této oblasti dále vzdělávat, zavádět moderní techniku do zahradnické praxe. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 2. ročníku studia. Obsahem navazuje na znalosti z fyziky, a doplňuje předmět základy zahradnické výroby. Zahradnická mechanizace je ve vyšších ročnících součástí všech odborných předmětů – ovocnictví, zelinářství, sadovnictví, květinářství, školkařství a odborné praxe. Žáci pochopí základní pojmy používané v souvislosti s technikou, naučí se kreslit a číst jednoduchá technická schémata. Pochopí principy řešení jednotlivých skupin nářadí, strojů a zařízení, seznámí se s jejich výhodami, nevýhodami a použitím, obsluhou a údržbou. Získají schopnost hodnocení strojů nebo zařízení při nákupu, zavedení ve výrobě, obsluze a provozu. Seznámí se s konstrukcí a technickým vybavením výrobních a nevýrobních objektů v zahradnictví. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  kreslili a četli jednoduchá technická schémata  kreslili a četli schémata mechanismů, strojů a zařízení  chápali funkce částí strojů a mechanismů  hodnotili použití konstrukčních materiálů s ohledem na funkci, životnost, použití a údržbu  hodnotili technické prostředky na základě principu jejich řešení  využívali možnosti technického vybavení výrobních objektů k úpravě pěstebního prostředí v nich  využívali technické znalosti k návrhu technologie pro výrobu jednotlivých skupin zahradnických produktů  hodnotili technické prostředky z hlediska bezpečnosti a hygieny práce a ochrany zdraví  získali pozitivní vztah k technice a důvěru ve vlastní schopnosti 143 | Habr od září 2012




přesně se vyjadřovali

Výukové strategie Výuka probíhá v učebně vybavené tabulí pro kreslení. Je vedena formou výkladu, který je doplněn kreslením schémat a vhodným použitím obrázků z odborné literatury a časopisů. K některým tematickým celkům jsou žákům zadávány referáty, ve kterých zpracovávají probíranou tématiku. Hodnocení výsledků žáků Průběžné hodnocení výsledků práce žáků musí mít motivační charakter. K jednotlivým probraným tematickým celkům je zařazen kontrolní test nebo písemná práce. Ústní zkoušení je zařazováno průběžně, má charakter opakování probraného učiva. Hodnocení vědomostí žáků se řídí klasifikačním řádem školy. Do celkového hodnocení se započítává ústní zkoušení, výsledky písemného projevu a aktivní práce žáka při výuce. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat: Předmět zahradnická mechanizace rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Používání mechanizace v zahradnické výrobě má vliv na životní prostředí – především ochranu půdního fondu, ale i bezpečné manipulace s hnojivy a pesticidy. Žák s učitelem diskutuje na téma minimalizace zpracování půdy, moderní stroje pro hnojení a chemickou ochranu s přesným dávkováním nebo porovnává energetické zdroje.



2) Člověk a svět práce Studiem zahradnické mechanizace žák získává odborné znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  hodnocení nabídky firem – vybavení zahradnických objektů, strojní vybavení  zajištění servisu mechanizačních prostředků



Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Výsledky vzdělávání Žák:  vysvětlí význam předmětu pro zahradnický obor  uvede základní technické pojmy a vysvětlí jejich obsah

Učivo

Počet hodin

Úvod do studia  základní pojmy

1

Žák: Zahradnické stavby a jejich zařízení  vyjmenuje a charakterizuje hlavní a pomocné výrobní objekty  pařeniště, fóliové kryty v zahradnictví  skleníky  popíše na schematickém obrázku  prostředky pro ohřev půdy jednotlivé výrobní objekty, uvede  stínění možnosti jejich použití, výhody a  topení nevýhody  pomocné výrobní objekty  vysvětlí na schematickém obrázku činnost jednotlivých zařízení vnitřního vybavení  zhodnotí význam jednotlivých objektů pro moderní zahradnictví  uvede moderní trendy ve stavbách a jejich zařízení

5

Žák:  popíše a vysvětlí způsoby zpracování půdy  uvede požadavky na kvalitu zpracování půdy  provede rozdělení prostředků pro základní zpracování půdy a na schematických obrázcích vysvětlí jejich činnost  provede rozdělení prostředků pro předseťové zpracování půdy a na schematických obrázcích vysvětlí jejich činnost  zhodnotí současný stav v používání prostředků pro zpracování půdy, uvede jednotlivé druhy ručního nářadí pro zpracování a přípravu půdy

Mechanizační prostředky pro zpracování půdy  způsoby, požadavky na zpracování půdy  radličné orební těleso  radličné pluhy, radličné podmítače  kotoučové, radličkové podmítače  smyky  brány – hřebové, kotoučové, ostatní  válce, kypřiče  značkovače, jamkovače  ruční nářadí

5

Žák:  vyjmenuje prostředky pro přípravu substrátů  na schematických obrázcích vysvětlí

Mechanizační prostředky pro přípravu substrátu  drtiče, prosévače, balíčkovače  hrnkovače, stroje pro zemní práce

2



princip činnosti jednotlivých strojů pro přípravu substrátů  zhodnotí význam strojů pro přípravu substrátů pro moderní zahradnický provoz Žák:  rozdělí stroje pro setí a sázení podle principu činnosti a v jednotlivých skupinách uvede zástupce podle konstrukce pracovního ústrojí  vysvětlí rozdíly mezi normálním a přesným setím  obecně posoudí jednotlivé secí stroje podle vhodnosti použití v současných pěstebních technologiích  na schematických obrázcích vysvětlí princip činnosti sázecích strojů

Mechanizační prostředky pro setí a sázení  agrotechnické požadavky, způsoby setí  výsevní ústrojí pro normální a přesné setí  secí stroje  sázecí stroje

4

Žák:  provede rozdělení strojů pro hnojení podle druhu hnojiva  na schematických obrázcích vysvětlí princip činnosti zástupců jednotlivých strojů pro hnojení  uvede vhodnost použití jednotlivých strojů pro hnojení

Mechanizační prostředky pro hnojení  rozmetadla tuhých statkových hnojiv  aplikátory tekutých statkových hnojiv  aplikátory tekutých průmyslových hnojiv

2

Žák:  rozdělí a charakterizuje jednotlivé skupiny strojů pro ochranu rostlin  na schematických obrázcích vysvětlí konstrukci a činnost jednotlivých strojů  posoudí význam této skupiny strojů z hlediska ochrany životního prostředí  zhodnotí stroje pro ochranu z hlediska BOZP

Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin  postřikovače  postřikovací trysky, rámy  rosiče  zmlžovače  ostatní prostředky

3

Žák:  rozdělí prostředky pro závlahu  charakterizuje a popíše prostředky pro slaboproudou závlahu  charakterizuje a popíše prostředky pro silnoproudou závlahu

Mechanizační prostředky pro závlahu  podpovrchová závlaha  povrchová závlaha slaboproudá  povrchová závlaha silnoproudá

2

Žák:  uvede prostředky pro meziřádkovou kultivaci rostlin

Mechanizační prostředky pro ošetřování rostlin během vegetace  radličkové plečky

3



 na schematických obrázcích vysvětlí a popíše činnost radličkových pleček  vysvětlí použití speciálních prostředků pro ošetřování rostlin v zahradnictví  provede rozdělení žacích strojů podle principu činnosti žacího ústrojí  nakreslí schéma a popíše činnost jednotlivých žacích ústrojí  vysvětlí zásady bezpečnosti práce se žacím strojem  popíše údržbu a zajištění provozuschopnosti žacích strojů  vysvětlí zásady organizace práce při sečení trávníku

 ostatní prostředky pro ošetřování rostlin  žací stroje s lištou prstovou  žací stroje vřetenové  žací stroje srpové a cepové  ostatní stroje pro ošetřování trávníků

Žák:  provede rozdělení mechanizačních prostředků pro sklizeň  na schematických obrázcích vysvětlí konstrukci a činnost jednotlivých sklizňových strojů  uvede vhodnost použití sklizňových strojů, zhodnotí kvalitu práce, velikost ztrát při sklizni  zhodnotí využití sklizňových strojů v současné zahradnické výrobě

Mechanizační prostředky pro sklizeň  sklízecí plošiny, dopravníky  vyorávače, vyorávací řádkovače  jednoduché, kombinované sklízeče  sklízeče drobného ovoce  stroje pro sklizeň ovoce

2

Žák:  charakterizuje posklizňovou úpravu jednotlivých skupin výpěstů  provede rozdělení prostředků pro posklizňovou úpravu  nakreslí schéma a vysvětlí princip činnosti jednotlivých prostředků  zhodnotí význam posklizňové úpravy pro ekonomiku výroby zahradnických produktů Žák:  vysvětlí podstatu péče o mechanizační prostředky v současné době  uvede obsah činnosti jednotlivých stupňů systému péče o mechanizační prostředky  vyhodnotí a posoudí souvislost mezi péčí o mechanizační prostředky a ekonomikou provozu mechanizačních prostředků

Mechanizační prostředky pro posklizňovou úpravu  pračky, předtřídičky, třídičky  stroje pro úpravu ovoce a zeleniny

1

Zásady péče o mechanizační prostředky  opotřebení strojních součástí  systém péče o mechanizační prostředky  péče o stavby, nářadí, pomůcky

2




Odborný výcvik

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle V předmětu odborný výcvik získává žák schopnosti, dovednosti a návyky, které mu umožňují vykonávat práce na úrovni kvalifikovaného pracovníka v zahradnické výrobě a ve službách. Komplexní pojetí předmětu úzce navazuje na teoretické vyučování a umožňuje důkladnější osvojení a ověření teoretických odborných poznatků. Předmět zahrnuje všechna odvětví zahradnické činnosti. Charakteristika učiva Předmět je zařazen ve všech třech ročnících studia. Úzce souvisí se všemi odbornými předměty, využívá i znalostí z biologie, chemie, matematiky a ostatních všeobecně vzdělávacích předmětů. Učivo zahrnuje všechny činnosti zahradnického oboru – školkařství, ovocnictví, sadovnictví, květinářství, vazačství i zelinářství. Žáci se naučí praktickým dovednostem, které jsou v zahradnické praxi obvyklé. Výuka postupuje od jednodušších prací ke složitějším, některé dovednosti musí žáci nacvičovat postupně po částech tak, aby došlo ke zautomatizování činnosti a vytvoření správných návyků. Po posledním roce výuky jsou žáci školy schopni vykonávat kvalifikovanou manuální práci na úrovni absolventa vzdělávacího oboru zahradník. Žák musí zvládnout činnosti tak, aby mohl samostatně pracovat v zahradnickém provozu nebo ve službách, dokázal posoudit kvalitu své práce a stanovit si za ni přiměřenou odměnu. Cíle vzdělávání Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:  rozmnožovali rostlinný materiál generativně a vegetativně, organizovali si práci a hodnotili její kvalitu  ovládali technologii a běžné ruční práce při pěstování a ošetřování skleníkových, venkovních zelinářských a květinářských kultur  prováděli sklizeň, třídění a expedici zeleniny, květin k řezu, expedici hrnkových květin, jejich prodej  zhotovovali běžné vazačské práce z řezaných i suchých květin, smuteční, dušičkovou, vánoční vazbu, prováděli kalkulaci cen výrobků  ovládali technologii a běžné ruční práce při dopěstování dřevin v ovocné a okrasné školce, prováděli expedici rostlin a jejich prodej  prováděli a posuzovali řez a tvarování ovocných dřevin v mladších i starších výsadbách 149 | Habr od září 2012


     

ovládali běžné ruční i mechanizované práce při zakládáni a údržbě sadovnických úprav organizovali, vykonávali a hodnotili kvalitu běžných strojových prací ve školce, ovocných sadech, při pěstování zeleniny a květinářských kultur prováděli závlahu ve sklenících i na venkovních plochách, hodnotili kvalitu závlahy prováděli ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům pracovali v kolektivu žáků nebo zaměstnanců podniku, vhodně se chovali dodržovali zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární předpisy a vnitřní předpisy podniku

Výukové strategie Výuka předmětu probíhá několika formami současně. Základ výuky je plánován do pravidelného rozvrhu hodin během celého školního roku. V prvním a druhém ročníku je doplněn o odborný prázdninový výcvik, ve třetím ročníku probíhá průběžně individuální praxe. Žákům je doporučováno, aby o prázdninách využili možnost pracovat na brigádách v zahradnických podnicích v místě bydliště. Poznají nová pracoviště, získají další zkušenosti s prací v oboru a při jednání se zaměstnavateli i spolupracovníky. a) Rozvrhový odborný výcvik Rozvrhový odborný výcvik je zařazen do rozvrhu hodin pravidelně během školního roku. Výuka se pravidelně střídá – 1 den výuka ve škole, 1 den odborný výcvik. Délka vyučovacího dne je šest hodin a žáci jsou rozděleni do dvou až tří skupin. Každou skupinu žáků vede jeden učitel. Odborný výcvik je vyučován v pracovnách školy a na jejich účelových zařízeních, především na školním hospodářství, a ve smluvních podnicích. V každém probíraném tématu se opakují teoretické základy učiva, na kterých se staví praktické dovednosti. Žáci jsou opakovaně upozorňováni na zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. b) Individuální odborný výcvik Individuální odborný výcvik probíhá v době pravidelného vyučování ve 2. a 3. ročníku studia. Žák absolvuje 1 pracovní týden ve školní výukové prodejně. Organizací a kontrolou jsou pověřeni učitelé odborného výcviku. Začátek a konec pracovní doby je přizpůsoben provozním podmínkám prodejny. c) Prázdninový odborný výcvik Prázdninový odborný výcvik probíhá v době hlavních prázdnin v 1. a 2. ročníku v délce jednoho týdne. Je součástí výuky, žák náhradou získá týden volna v době školního vyučování od září do června podle termínů stanovených organizací v daném školním roce. Žáci absolvují provozní praxi na školním hospodářství. Pracovní doba žáků je stejná jako u učebního odborného výcviku. Hodnocení výsledků žáků Klasifikace vychází z průběžného hodnocení, její zásady jsou dány klasifikačním řádem školy. Žák je hodnocen při každém výcviku v závislosti na probíraném tématu. Posuzuje se používání vhodného pracovního oblečení, připravenost na praxi, nářadí, zorganizování práce, čistota na pracovišti, pečlivost, spolehlivost a zodpovědnost při provádění práce nebo nácviku činnosti, dodržování zásad bezpečné práce, znalost rostlinného materiálu, kvalita i kvantita odvedené práce. Žák získává též známku z vedení deníku práce, jež je podmínkou klasifikace, a zadaných domácích úkolů. 150 | Habr od září 2012


Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět odborný výcvik rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů, personální a sociální kompetence:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci s potenciálními zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci, poskytování první pomoci  reálnou představu o práci, platových a jiných podmínkách v oboru  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky  týmovou spolupráci při řešení problémů  vytváření kvalitních pracovních kolektivů  vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů, předcházení konfliktům  přijímání a podávání vlastních návrhů na zlepšení práce nebo dílčích úkolů Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Při odborném výcviku pracují žáci nejčastěji v menší skupině nebo samostatně. Při práci v kolektivu se přirozeně vytváří mezi žáky mezilidské vztahy, učitel svým působením vhodné kolegiální vztahy podporuje, naopak na problémy mezi žáky okamžitě reaguje a vhodným způsobem je řeší. Při kolektivní práci se učitel snaží o zapojení všech žáků rovnoměrně tak, aby každý žák cítil odpovědnost za svůj díl odvedené práce, a zároveň všichni cítili uspokojení nad společnou prací. Žák má znát hodnotu svoji práce a být schopen si ji také zodpovědně reálně ohodnotit. 2) Člověk a životní prostředí Při nacvičování odborných prací i tzv. produktivní práci je kladen důraz na propojení teorie a praxe i z pohledu životního prostředí. Žák má možnost pozorovat dění v přírodě, sledovat průběh fenologických fází, růst a vývoj rostlin. Posuzuje a porovnává mezi sebou jednotlivé rostliny nebo růst a vývoj rostlin v letech následujících za sebou a navrhuje pro daná období vhodnou agrotechniku. Produkci ovoce, zeleniny a květin plánuje,



přednostně používá nepřímé a biologické metody ochrany rostlin. V pracovním procesu je veden k šetření energiemi, k zodpovědnosti za materiál, pracovní nářadí a stroje. 3) Člověk a svět práce Při odborném výcviku žák získává odborné zahradnické dovednosti a návyky potřebné k výkonu svého povolání. Praktická témata slouží k procvičení teorie odborných předmětů jednak formou nácvičných prací, ale i produktivní činností. Žák musí při práci myslet, svoji práci si organizovat i zhodnotit. Při kolektivní práci je žák veden ke spolupráci na společném řešení problémů. Dodržování BOZP a PO je samozřejmostí, v průběhu dne se na ni vícekrát upozorňuje. Žák je veden také k udržování čistoty na pracovišti. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Přestože žáci mohou ze zahradnické praxe získat na internetu spoustu informací, využívají PC v tomto předmětu málo. Hlavní náplní odborné praxe je totiž praktická manuální příprava, nácvik a procvičování odborných prací. Příklady vyhledávaných informací:  webové stránky s odborným zaměřením




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí funkci a pojetí předmětu  dodržuje pokyny pro BOZP a PO  při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy  uvede příklady bezpečnostních rizik, nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci  uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu  poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti  seznámí se s pracovišti  vhodně se obléká v závislosti na počasí  používá vhodné a nabroušené nářadí  dodržuje pracovní dobu, organizaci výuky

ÚVOD, BOZP, PP, PO

18

Žák:  používá drobné ruční nářadí  pracuje se zahradnickým nářadím  ovládá základní techniky zpracování půdy  okopává, odpleveluje a využívá drobné zahradnické stavby a popíše jejich význam a funkci  vysvětlí použití zahradnických substrátů a zemin  míchá jednotlivé složky substrátu ve správném poměru  připraví substrát k množení rostlin, setí, balíčkování a hrnkování  používá doplňkové materiály při přípravě substrátů (perlit, keramzit, bentonit, polystyrén a další)  provádí montáž a demontáž částí strojů  obsluhuje sekačky a malotraktor (je-li držitelem řidičského průkazu) 

Kultivační práce s ručním nářadím  rytí  hrabání  okopávání, pletí  plečkování ruční plečkou  zakládání a vyvážení pařenišť  příprava zemin  údržba malé mechanizace  kultivační práce s malou mechanizací

156



Žák:  určuje a charakterizuje základní druhy semen používaných v zahradnické praxi  popíše princip generativního rozmnožování  popíše a vysvětlí naplnění nádoby na výsev  zvládá různé techniky výsevu  zvládá založení trávníku  aplikuje v praxi různé způsoby předseťové úpravy semen

Určování semen, výsevy  určování semen  předseťová úprava semen  příprava truhlíků a nácvik výsevu  výsev trávníku  klíčivost, rozbor semen

78

Žák:  popíše různé technologie způsoby předpěstování sadby a sazenic  dodržuje správný pěstební postup  charakterizuje optimální podmínky pro předpěstování sadby a sazenic  ošetřuje a dopěstovává rostliny  ovládá základní zpracování půdy pro pěstování rostlin  pěstování rostlin  ovládá obsluhu balíčkovacího stroje a dodržuje zásady BOZP  ovládá základní operace při úpravě podnoží ke školkování  pěstuje a ošetřuje naškolkované podnože  pleje rostliny, okopává, porušuje půdní škraloup  zalévá konví i hadicí

Pěstování sazenic a sadby  určování sazenic a sadby  přepichování  balíčkování  hrnkování  přesazování  úprava podnoží ke školkování  školkování podnoží  ošetřování sadby

150

Žák:  používá drobné ruční nářadí  popíše základní způsoby zpracování půdy při pěstování rostlin  popíše a ovládá různé techniky výsadby a vhodně je aplikuje v praxi  osvojí si sázení sázecím strojem  vyjmenuje základní podmínky pro  pěstování rostlin a dřevin v různém prostředí  provede jednoduché parkové úpravy  vysazuje květiny do balkónových truhlíků sesazovaných misek  vysazuje květinové záhony, ošetřuje venkovní květinové záhony

Výsadba sazenic a sadby  výsadba různými způsoby  výsadba dřevin  výsadba cibulí, hlíz  výsadba ovocných a okrasných dřevin  realizace sadových úprav  sesazovaní květinových misek  výsadba sázecím strojem  výsadba zeleniny, květin  výsadba truhlíků  školkování

120



 vysazuje, ošetřuje, pěstuje základní druhy venkovních květin, zelenin, jehličnanů, listnatých dřevin, ovocných dřevin, stálezelených a popínavých dřevin Žák:  osvojí si správnou techniku broušení nožů a nůžek  používá vhodné zahradnické nože a nůžky při různých způsobech rozmnožování  učí se základním řezům s nožem  využívá principy vegetativního rozmnožování a vhodně aplikuje jednotlivé způsoby vegetativního rozmnožování v praxi  ošetřuje mladé vegetativně množené rostliny  řízkuje a píchá řízky  používá různé způsoby roubování a očkování, určí vhodný termíny pro daný způsob

Vegetativní množení  broušení nožů a nůžek  dřevité řízky  bylinné řízky  roubování  očkování  ostatní způsoby  množení květin  přeroubování  řízkování okrasných dřevin a jehličin  roubování jehličin

192

Žák:  používá vhodné zahradnické nože a nůžky  vyjmenuje zásady BOZP při práci s nožem, nůžkami a pilkou  provádí základní práce při vypěstování stromku ve školce  ošetřuje dřeviny v ovocné a okrasné školce během vegetace  popíše správnou techniku řezu  vhodně aplikuje různé druhy řezu ve správném ročním období  pěstuje a ošetřuje hlavní ovocné a zeleninové druhy  charakterizuje základy pěstování v ovocnářství a zelinářství  zaštipuje, vyštipuje

Řez a speciální ošetření rostlin  povolení oček  řez na čípek a na ostro  ošetření obrostu  průklest ovocných dřevin  zaštipování a vyštipování  řez na ostro  výchovný řez  zaštipování, vyštipování

150

Žák:  ovládá práci s pásmem a výtyčkami  využívá základní matematické vzorce pro výpočty  popíše a nakreslí náčrtky vyměřovaného pozemku

Nácvik měření, vytyčování pozemku, výpočty, vážení  měření  vážení

24



 pracuje s délkovými a hmotnostními jednotkami  orientuje se v projektové dokumentaci  vysvětlí princip vah a vysvětlí jejich použití a využití Žák:  sklízí ovoce a zeleninu a provádí posklizňovou úpravu  pěstuje, ošetřuje a připravuje k expedici nejvýznamnější zahradnické výpěstky  rozpoznává a charakterizuje hlavní tržní odrůdy ovoce a zeleniny a skleníkových květin  hodnotí jakost vypěstovaného materiálu  třídí ovoce, zeleninu, květiny a školkařské výpěstky do jakostních tříd  sklízí plody zelenin a květin na semeno  sklízí rostliny k sušení

Sklizňové práce  odlisťování  sklizeň a třídění ovoce  sklizeň a třídění zeleniny  sklizeň a třídění školkařských výpěstků  sklizeň semen a květin k sušení  sklizeň řezaných květin

162

Žák:  připraví si vhodný rostlinný, vazačský a doplňkový materiál k vazbě  využívá estetické zákonitosti při vazačských pracích  zhotoví dárkovou kytici podle správných zásad a k určité příležitosti  zhotoví různé druhy adventní a vánoční vazby tradiční i netradiční  zhotoví různé druhy dušičkové vazby  zhotoví pohřební věnec i kytici  zhotoví prostorové aranžmá  aranžuje prostor v interiéru  uplatňuje estetické zákony a principy ve vazačské a aranžérské činnosti  vytváří různé typy vazeb pro různé příležitosti  navrhuje a aranžuje různý rostlinný materiál ve volném prostoru a v interiéru

Vazačské práce  vazba slaměných podložek  navazování statice a šišek  vázání dušičkových věnečků  vypichování květináčů  vánoční vazba  smuteční vazba  dárková kytice  suchá vazba  lesní věnce  smuteční věnce  smuteční kytice  svatební kytice  miska, váza  výzdoba prostor  velikonoční vazba

222

Žák:  má přehled o nejpoužívanějších průmyslových hnojivech, charakterizuje jejich použití

Ostatní práce  přihnojování  zálivka  pletení rohoží

144



 dodržuje odpovídající pracovní postupy při aplikaci pevných i kapalných hnojiv s ohledem na životní prostředí, upřednostňuje takové zásahy, které jsou šetrné k životnímu prostředí  vhodně ošetřuje různé zahradnické kultury  vypočítá dávku hnojiva na plochu  osvojí si zásady zavlažování a umí obsluhovat závlahové zařízení  zalévá konví i hadicí  zhotovuje rohože a stínovky  vysazuje, ošetřuje, pěstuje základní sortiment venkovních květin a dřevin  aktivně využívá význam zeleně pro tvorbu zdravého životního prostředí  ošetřuje a udržuje sadovnické výsadby a trávníkové plochy  vhodně ošetřuje různé zahradnické kultury  dopěstovává okrasný materiál do požadované velikosti a stáří  pracuje s postřikovačem a bezpečně používá prostředky na ochranu rostlin a používá ochranné prostředky

     

Žák:  určuje zeleninová a květinová semena používaná v zahradnické praxi  určuje sadovnicky významné rostliny  rozpoznává základní sortiment sadby a rostlin  určuje druhy zelenin, květin, ovocných a okrasných dřevin česky a latinsky  určuje hospodářsky významné plevele  charakterizuje a poznává různé druhy květin, rozpoznává různé druhy plodů ovocných i okrasných dřevin

Poznávání plodů, rostlin a sadby

údržba sadovnické úpravy ochrana rostlin prodej školkařských výpěstků údržba sadovnických úprav poznávání semen plodů a rostlin jiné práce

24




Sadovnická tvorba

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět sadovnická tvorba má úzkou spojitost s životním prostředím a trvale udržitelným rozvojem krajiny. Předmět spojuje znalosti žáka ze sadovnického kreslení a sadovnictví. Skloubením poznatků z těchto předmětů je žák schopen navrhovat a kreslit jednoduché plány sadovnických úprav. Charakteristika učiva Učivo je zařazeno do 3. ročníku studia. Jedná se o povinný volitelný předmět, jehož studium si žák volí ze zájmu. Učivo se opírá o poznatky předmětů sadovnictví a sadovnického kreslení. Žák využije i znalosti z předmětů základy zahradnictví, matematiky, informační a komunikační technologie, ovocnictví zelinářství, květinářství, rostlinolékařství a odborné praxe. Žáci se naučí navrhovat jednoduché sadovnické úpravy s respektováním kompozičních principů, zamýšlí se nad účelností, logikou, vkusem a je schopen vytvořit plán sadovnické úpravy. Cíle vzdělávání Výuka sadovnické tvorby směřuje k tomu, aby žáci:  používali správné zásady při kreslení sadovnických plánů  vytvářeli projekty v daném měřítku  dokázali vhodně začlenit do sadovnické úpravy různé kompoziční prvky  v sadovnických úpravách využívali kompoziční principy sadovnické tvorby  navrhovali jednoduché sadovnické úpravy, kreslili plány  zvládli navrhování sadovnických úprav pomocí počítačového programu  využili poznatky v profesním životě  získávali nové poznatky z oblasti základů sadovnické tvorby, sledovali moderní trendy a dále se v této oblasti vzdělávali  využívali výpočetní techniky, internetu k získávání informací Výukové strategie Výuka probíhá v učebně vybavené didaktickou nebo počítačovou technikou, část výuky probíhá v učebně výpočetní techniky. Žáci pracují především samostatně nebo ve skupinách, základem výuky je praktické navrhování sadovnických úprav a jejich částí s řešením problémových úkolů. Závěrečná práce je komplexní a žáci ji prezentují před svými spolužáky. 158 | Habr od září 2012


Hodnocení výsledků žáků Klasifikace vychází z klasifikačního řádu školy, jež je součástí školního řádu. Základem pro hodnocení bude průběžná klasifikace, především hodnocení zadaných úkolů, vypracování návrhů sadovnických úprav a plánů. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět sadovnická tvorba rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce  komunikaci se zákazníky  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty, respektování práv a osobnosti druhých lidí)  aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Člověk a životní prostředí Zahradník – sadovník – krajinář je jedním z tvůrců krajiny okolo nás, navrhuje do sadovnických úprav dřeviny, které do životního prostředí dané krajiny vstupují. Žák je veden k citlivému přístupu při navrhování konkrétních dřevin, ale i staveb do sadovnické úpravy, aby se zachoval přirozený ráz krajiny. 2) Člověk a svět práce Studiem sadovnického tvorby žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Žák navrhuje jednoduché sadovnické projekty a do nich vhodné použití rostlin, učí se obhájit svůj názor, ale i přijmout a ohodnotit dobré nápady svých spolužáků. K práci využívá také výpočetní techniku. 3) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do návrhů sadovnických úprav dle zadání. Pro tvorbu návrhů používá speciální počítačový program 159 | Habr od září 2012


Zahrada 3D. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd. Příklady vyhledávaných informací:  ceny a velikosti rostlinného materiálu  ceníky materiálů potřebných k realizaci zahrady  kultivary dřevin  webové stránky odborných firem




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí základní pojmy sadovnické tvorby  kreslí symetrické a asymetrické prvky  uvede nejdůležitější kompoziční principy  kombinuje vhodně barvy různých sadovnických dřevin  navrhuje vhodné dominantní dřeviny  navrhuje vhodné dřeviny do skupin  používá kompoziční principy při kreslení plánů

Základy sadovnické tvorby  kompozice, logičnost, účelnost, krása, vkus, móda  kompoziční principy  symetrie, asymetrie, rovnováha  naturalismus, abstrakce, stylizace  optické měřítko  iluze, dominanty, rytmus, harmonie, kontrast  barvy v sadovnické tvorbě  světlo a stín  dřeviny v sadovnických úpravách  květiny v sadovnických úpravách

10

Žák:  provede rozbor sadovnické úpravy a navrhne vhodné změny  vypracuje projekty dle konkrétního zadání  obhajuje své návrhy a diskutuje o nich  navrhuje jiné možnosti řešení problémů

Projekty sadovnické úpravy  rozbor stávající sadovnické úpravy  návrh předzahrádky  návrh rodinné zahrady  návrh úpravy skalky  návrh dětského koutku  návrh květinového záhonu  návrh zahrady pomocí PC  závěrečný projekt

22




Floristika

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník



Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Vyučovací předmět floristika rozšiřuje teoretické znalosti z oblasti pěstování květin o praktické dovednosti. Žák se seznámí s moderními trendy ve vazačství a aranžování. Je schopen vytvářet kytice a květinová aranžmá, kombinovat barvy, tvary a materiály. Je schopen navrhovat výzdoby interiérů a exteriérů, prakticky dokáže tvořit dekorace. Získá základy pro vedení květinové prodejny. Je rozvíjeno jeho estetické cítění, smysl pro krásu a harmonii. Charakteristika učiva Ve 3. ročníku je předmět volitelný pro žáky se zájmem o vazbu květin. Navazuje na poznatky, které žáci získali již v předchozím ročníku, kde bylo učivo vyučováno jako předmět povinný, a žáci zde byli seznámeni se základy floristiky a jednoduchými postupy vázání květin. Učivo je úzce propojeno s předmětem květinářství, sadovnictví, základy vazačství a odborného výcviku. Žák si prohloubí poznatky ze základů estetiky, podle kterých je schopen tvořit květinové dekorace. Ovládá základní floristické disciplíny, techniky aranžování, vytváří základní aranžmá na zadaná témata. Je jednoduše seznámen s vedením prodeje, marketingem, základními pravidly a chováním ve vztahu se zákazníkem. Dokáže tvořit výzdoby interiérů a exteriérů. Cíle vzdělávání Výuka floristiky směřuje k tomu, aby žáci:  pochopili základní estetické zákonitosti  vnímali květiny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, dokázali kombinovat barvy materiály a struktury  zvládli vytvářet dekorace na stanovená témata  dokázali vybírat a rozdělovat rostlinný materiál  zvládli základní floristické disciplíny a dokázali vytvořit i složitější dekorace  dovedli řešit jednoduché problémy související s vedením prodeje  znali moderní trendy ve floristice a dále sledovali jejich vývoj  získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání Výukové strategie Žáci si ve 3. ročníku rozšiřují získané základy učiva, prakticky procvičují i složitější postupy floristických disciplín a detailněji se seznamují s moderními trendy. Učivo je názorně 162 | Habr od září 2012


vysvětleno s použitím ukázek pomocí didaktické a počítačové techniky nebo živého materiálu a žáci si je vyzkouší při odborných cvičeních. Většina vazačských prací se dále procvičuje nejen v hodinách floristiky, ale i při odborném výcviku. Žáci tvoří květinové dekorace nejen na prodej ve školní prodejně, ale i na akce, které jsou pořádány školou a jinými organizacemi. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Písemné opakování je využíváno zejména při pochopení základních floristických disciplín. Důraz je kladen především na schopnosti žáků a jejich dovednost při řešení konkrétních zadání vazeb a výrobě dekorací. Při hodnocení je bráno v potaz i nadšení žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti, originalita, tvořivost, cit a schopnost vnímat přírodu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět floristika rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu uplatnění:  vnímání estetična a krásna  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku  komunikaci se zaměstnavateli  etiku prodeje a zahradnické produkce obecně  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty, respektování práv a osobnosti druhých lidí)  věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a stylistických norem  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů a postojů)  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Ve vyspělé společnosti, v jaké dnes žijeme, je květina součástí běžného života. Žáci z květin vytváří aranžmá – kytice, vypichované misky, věnce…, učí se navrhovat vhodná aranžmá k různým příležitostem a do různých prostředí. 2) Člověk a životní prostředí Přírodní materiály jsou zdrojem inspirace všech floristů. Při vytváření dekorací je důležité vnímání přírody, ročních období, barev, tvarů a linií. Žákovi se tak vštěpuje kladný vztah k přírodě, jejího pochopení a odpovědnosti za její ochranu. 163 | Habr od září 2012


3) Člověk a svět práce Studiem floristiky žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplněno o praktické nacvičování vazby. Žák se učí svoji práci navrhnout a také ji před ostatními žáky popsat, vyzdvihnout přednosti, ukázat nedostatky a zhodnotit ji. Žák tímto způsobem procvičuje potřebnou komunikaci a zásady slušného chování při jednání se zákazníkem. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák využívá multimediálně zpracovanou učebnici, jako zdroj inspirace používá fotodokumentaci z různých akcí – soutěží, plesů apod. Výzdoby plesů a společenských akcí navrhuje pomocí PC. Příklady vyhledávaných informací:  termíny floristických seminářů  inspirativní fotky aranžování rostlin




Učivo

Počet hodin

Žák:  vysvětlí principy všech zákonitostí a pravidel ve vazačství a používá je při aranžérské práci

Základy estetiky  estetické prvky  estetické zákonitosti

2

Žák:  přetáčí rostlinný materiál okolo své osy  navazuje, prodlužuje přirozené stonky  vyztužuje rostlinný materiál  používá techniky vatičkování, voskování, lepení  používá speciální přípravky na ošetření květin a rostlinného materiálu  váže kytice, zná možnosti jak postupovat při vázání kytice  vypichuje a seskupuje kompozice  charakterizuje znaky dekorativních stylů  vytváří dekorace ve vegetativním stylu  vnímá přirozenost rostlin a přírodních společenstev

Techniky aranžování  přípravné, hlavní a vedlejší styly

4

Základní floristické disciplíny,  Žák:  používá principy zlatého řezu mezi kytice jednotlivými částmi kytice  proporce  zhotovuje kytice různého složení,  kompozice hustoty i rozmístění prvků  tvary  navrhuje kytice dle uspořádání rostlin  konstrukce a podložky  určí vhodnost nádoby pro danou kytici  styly, rozdělení podle příležitostí  ovládá všechny techniky potřebné k aranžování nádob věnce  vnímá proporce věnce a dodržuje její  proporce věnce pravidla  kompozice věnce  používá správné zásady při dělení  rozdělení podle stylů věnců podle stylů  techniky zpracování  ovládá všechny techniky používané při tvorbě věnců

8

Žák:  navrhne svatební kytici a zhotoví ji

8

 opakuje učivo předchozího ročníků

Tematická floristika Svatební vazba



 posoudí typ nevěsty a zvolí vhodnou kytici nebo přízdobu  rozdělí svatební kytice podle tvaru a způsobu uvázání  používá všechny techniky vázání  navrhne a nazdobí svatební tabuli, doporučí vhodné květiny a přízdoby  domluví svatební objednávku mezi zákazníkem a floristou  rozdělí typy přízdob na rakve  zhotoví složitější smuteční kytice a dokáže přizdobit rakve několika způsoby  přijímá objednávky dekorací  jedná vhodným způsobem se zákazníkem  vysvětlí význam a symboliku adventu a vánoc  rozdělí přírodní materiál a vysvětlí jejich symbolický význam  zhotoví netradiční adventní věnce na položení i k zavěšení  naaranžuje netradiční adventní výzdoby interiérů i exteriérů  používá prostředky (vůně, hudba….), které příjemně působí na psychiku zákazníka  dokáže zhotovit klasické i moderní závěsné dekorace  používá netradiční materiály a dokáže je umisťovat v interiérech i exteriérech v souladu s estetickými zákonitostmi  navrhne jednoduché a netradiční dekorace  provede výzdobu vánočního stolu  rozdělí typy dekorací vhodných do interiéru a exteriéru  používá vhodné pomocné a rostlinné materiály  prakticky zhotoví dekorace z proutí a jiných materiálů  je seznámen s historií svátku Valentýna, dokáže tvořit kytice, zdobit dárky a ostatní dekorace  zhotovuje všechny typy věnců, ovládá potřebné techniky a způsoby přízdob

      

nákres, návrh svatební kytice typy svatebních kytic dekorace pro nevěsty techniky svatební vazby květinové dekorace svatební tabule příjem objednávek

Smuteční vazba  návrhy přízdob rakví  rozdělení smutečních dekorací  jednání se zákazníkem, příjem zakázek Adventní a vánoční vazba, dušičkové věnce  adventní floristické práce  vánoční svícny a věnce  oslava silvestra a nového roku Jarní a velikonoční floristika  typy dekorací do interiéru a exteriéru  Valentýnské dekorace



Žák:  kategorizuje interiéry budov dle účelu a způsobu jejich floristického dekorování  posuzuje vliv jednotlivých estetických prvků na celkový dojem interiéru  ovládá speciální pěstební systémy (hydroponie)  tvoří florální objekty

Interiérová floristika  rozdělení interiérů  estetické prvky  rostliny v nádobách

8

Žák:  charakterizuje základní vlastnosti prodejních a skladovacích prostor  dodržuje pravidla psychologie prodeje, pracuje se zákazníkem  řídí se zásadami reklamy a využívá je pro podporu prodeje  oceňuje aranžérské výrobky

Vedení prodeje, vztahy se zákazníky  sklady, chladírny, provozní prostory  psychologie prodeje  reklama, podpora prodeje

2




Motorová vozidla

Obor vzdělání:


Název ŠVP:

Zahradník

Délka a forma studia: Celkový počet hodin za studium:

3 roky, denní studium 64

Platnost:

od 1. září 2012

Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Předmět motorová vozidla je jednou ze složek technického vzdělávání žáka. Cílem je připravit žáka ke zkoušce pro získání řidičského oprávnění skupiny T, které je nezbytnou podmínkou pro obsluhu malé zahradnické mechanizace. Současně předmět plní úlohu vzdělávání žáka v dopravní výchově.

Charakteristika učiva Učivo předmětu je zařazeno do 2. ročníku studia jako nepovinný volitelný předmět. Využívá teoretické poznatky žáka z předmětu fyzika a zahradnická mechanizace, má úzkou návaznost na vykonávání odborné praxe. Žák se seznámí s předpisy o provozu na pozemních komunikacích, s teorií zásad bezpečné jízdy a naučí se tyto zásady aplikovat v praxi. Je schopen ovládat vozidlo a provádět jeho údržbu. Naučí se základy první pomoci, je schopen je aplikovat v praxi. Na základě učiva je schopen složit zkoušku a získat řidičské oprávnění vozidla skupiny T. Cíle vzdělávání Výuka předmětu motorová vozidla směřuje k tomu, aby žáci:  znali a dodržovali pravidla silničního provozu  pochopili konstrukci vozidla a jeho údržbu  rozvíjeli motorické schopnosti a dovednosti  osvojili si zásady bezpečné jízdy  znali a dovedli aplikovat zásady zdravotnické přípravy, první pomoci  prováděli praktickou údržbu vozidla  získali smysl pro zodpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla  znali práva a povinnosti vyplývající ze zákona o provozu na pozemních komunikacích  využívali poznatky v praktickém životě Výukové strategie Jednotlivé paragrafy příslušných zákonů jsou vysvětlovány formou výkladu za použití audiovizuální techniky za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových otázek. Výuka řízení motorových vozidel probíhá v souladu s příslušnými zákony pro provoz autoškol na trenažérech, autocvičišti a v silničním provozu, a to ve cvičných motorových vozidlech příslušné skupiny T. Nácvik řízení motorového vozidla probíhá po etapách, se zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka. Výuka praktické údržby probíhá na funkčních modelech vozidel ve speciálních učebnách. Výuka zdravotní přípravy probíhá v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky, v praktické části za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci. 168 | Habr od září 2012


Hodnocení výsledků žáků Žák je hodnocen ve třech pohledech obsahově shodných se závěrečnou zkouškou v autoškole:  znalost zákonů a pravidel pro provoz vozidel je prověřována formou schválených zkušebních testů  znalost techniky údržby a oprav motorových vozidel je prověřována ústní formou v učebně na modelech za pomoci zkušebních otázek, předepsaných zákonem pro závěrečnou zkoušku v autoškole  znalost praktických dovedností je prověřována praktickou jízdou ve cvičném motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i mimoměstském provozu Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Předmět motorová vozidla rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence k řešení problémů a personální a sociální kompetence:  dodržování zákonů a právních předpisů  efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní prostředí  odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci a v silničním provozu  vhodné adekvátní reakce žáka v daných situacích, předcházení konfliktům  vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů  respektování osobnosti a názorů druhých lidí  sebepoznání a sebekontrola  schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:  vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí  odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj  týmovou spolupráci při řešení problémů  odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti  využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i osobnímu růstu  pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání Uplatnění průřezových témat: 1) Občan v demokratické společnosti Řízení motorového vozidla patří k základním dovednostem dnešního člověka. Žák získává znalosti pravidel silničního provozu a je veden při praktických jízdách k jejich dodržování. Cílem výuky je uvědomění si osobní zodpovědnosti každého za bezpečnost silničního provozu a schopnost a ochota poskytnout pomoc v nouzi. K tomu přispívá rozbor problémových situací v silničním provozu a názorné videonahrávky. 2) Člověk a životní prostředí Při používání motorových vozidel je žák seznámen se sortimentem paliv a maziv včetně tzv. ekologických a s dopady silničního provozu na životní prostředí. Žák je schopen diskutovat nad problémy silniční dopravy 3) Člověk a svět práce Studiem předmětu motorová vozidla žák získává odborné znalosti potřebné k výkonu povolání – ovládání traktoru a malotraktoru. Učivo má nadrámcový charakter, 169 | Habr od září 2012


protože ho žák využije kdykoliv v běžném životě jako účastník silničního provozu – řidič, cyklista i chodec. Učitel s žáky rozebírá problematické situace v silničním provozu, navrhuje a diskutuje o jiných variantách řešení. Při jízdách si žák osvojí vhodné dovednosti a návyky, naučí se zodpovědně posuzovat klimatické podmínky a své schopnosti k řízení motorového vozidla. 4) Informační a komunikační technologie Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák používá výukové odborné programy na bezpečnost silničního provozu, řeší modelové situace v silničním provozu, procvičuje testy, sleduje novelizace vyhlášek v oblasti dopravních předpisů. Příklady vyhledávaných informací:  webové stránky se zaměřením na dopravu a dopravní situace




Učivo

Počet hodin 2

Žák:  uvede funkci a pojetí předmětu  používá zásady BOZB a PO při výuce řízení motorového vozidla  vysvětlí formy a funkce motorizace

Úvod

Žák:  vymezí ustanovení pravidel silničního provozu  charakterizuje obsah paragrafů zákona  popíše dopravní značky a dopravní zařízení  řeší dopravní situace  rozebírá dopravní nehody a jejich příčiny  charakterizuje skupiny řidičských oprávnění a povinnosti držitele řidičského průkazu  vymezí podmínky provozu vozidel skupiny T na pozemních komunikacích  prokáže své znalosti z předpisů pro provoz vozidel při přezkoušení formou testů  analyzuje a úspěšně řeší situace v provozu na pozemních komunikacích  aplikuje dodržování pravidel silničního provozu ve vztahu k hospodárnosti provozu a ochraně životního prostředí  vysvětlí občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, zákonné pojištění  průběžně si doplňuje znalosti o nové předpisy a zákony

Pravidla silničního provozu  ustanovení pravidel silničního provozu  dopravní značky a zařízení  dopravní situace  dopravní nehody  skupiny řidičských oprávnění  podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích

18

Žák:  vysvětlí základní terminologie a

Nauka o konstrukci a údržbě  popis sestava traktoru

26



 

   

  

technické údaje používané pro skupinu T popíše sestavu traktoru charakterizuje konstrukci traktoru a činnost jednotlivých skupin a podskupin mechanizmu vyjmenuje zásady údržby vyhodnotí lhůty pro mazání a výměnu olejů vyjmenuje používané druhy maziv vysvětlí zásady správné údržby pneumatik, včetně montáže a demontáže prokáže své znalosti z údržby vozidel při ústním přezkoušení provádí praktickou údržbu vozidla za použití teoretických znalostí aplikuje postupy vyhledávání jednoduchých provozních poruch a jejich odstraňování

Žák:  popíše ovládací ústrojí traktoru, zásady rozjíždění a řazení rychlostních stupňů, brzdění, zastavování a couvání  vymezí jízdu za různých provozních poměrů a podmínek  používá vhodné oblékání z hlediska bezpečné jízdy  popíše zásady jízdy vpřed a vzad s nákladním přívěsem  charakterizuje základní fyzikální zákonitosti jízdy s motorovými vozidly  vysvětlí vliv přírodních podmínek na jízdu  vymezí předvídavost a rozpoznávání kritických situací  charakterizuje bezpečnost jízdy, předcházení a vyrovnání smyku a jízdu se sněhovými řetězy

 zásady údržby traktoru a jeho částí  jednoduché poruchy

Teorie a zásady bezpečné jízdy  ovládací ústrojí traktoru  jízda za různých provozních poměrů a podmínek  jízda s přívěsem

12



 předvede bezpečnou a samostatnou jízdu traktorem k určenému cíli Žák: Zdravotnická příprava  popíše zdravotní příčiny a následky  příčiny a následky dopravních dopravních nehod, hygienické zásady nehod při řízení a provozu vozidel  vyproštění zraněného  popíše a předvede poskytování první  první pomoc pomoci při krvácení, zástavě dýchání,  chování při dopravní nehodě ošetření ran, při zlomeninách, při šoku

6



Změny ŠVP Zahradník – Dub (platnost od 1.9.2011) do verze - ŠVP Zahradník – Habr (platnost od 1.9.2012)

str.1

verze ŠVP Dub změněno na Habr

str. 30

změna učebního plánu o změna dotace českého jazyka a literatury ve 3. ročníku o sloučení předmětů fyzika a chemie do předmětu přírodovědný seminář - snížení dotace o změna názvu předmětů ekonomika a právo, sadovnické kreslení a projektování, základy floristiky

str. 33

rozvržení RVP do ŠVP o úprava podle učebního plánu

str. 35

úprava počtu hodin tematických celků v českém jazyce a literatuře

str. 60 učební osnova fyziky a chemie zrušena, nahrazena učební osnovou předmětu přírodovědný seminář str 89

změna názvu předmětu ekonomika a právo

str 134

změna názvu předmětu sadovnické kreslení a projektování

str 137

změna názvu předmětu základy floristiky


Střední škola zahradnická, Kopidlno,

Recommend Documents