Středisko Slunečnice a jejich význam

JABOK – VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A TEOLOGICKÁ

Absolventská práce

Klára Peřinová

Aktivizační činnosti v domově pro seniory Ďáblice – Středisko Slunečnice a jejich význam

Vedoucí: Mgr. Hana Čížková

2015

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem absolventskou práci Aktivizační činnosti v domově pro seniory

Slunečnice a jejich význam zpracovala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším

osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. Datum: 30. 4. 2015

Klára Peřinová

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autoraNeužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí.

Pro

zobrazení

kopie

této

licence,

navštivte

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

2

Anotace v českém jazyce Práce se zabývá Aktivizačními činnostmi a jejich významem v Domově pro seniory Ďáblice - Středisko Slunečnice, které se nachází v Praze 8. Práce popisuje jednotlivé terapie jako je například zooterapie, dramaterapie, muzikoterapie či ergoterapie, které se využívají při práci se seniory v rámci aktivizačních činností. Dále popisuje průběh aktivit jako jsou například pohybové aktivity, aktivity v rámci ergoterapie, duchovní programy a další aktivity, které se konají ve středisku Slunečnice a jejich pozitivní vliv na seniory. Práce využívá metody dotazníkového šetření, ve kterém zjišťuje, zda jsou během aktivit naplňovány základní lidské potřeby podle Maslowovy pyramidy potřeb a v jaké míře.

3

Anotace v anglickém jazyce Graduate work deals with the activating activities and their importance in the home for the elderly Ďáblice – centre Slunečnice, which is situated in Prague 8. Graduate work describes particular therapies such as for example an Annimal assisted therapy, Drama therapy, Music therapy, Occupational therapy, which use, when we working with the seniors in the activating activities. After that, it describes the process the activities such as for example the active sports, the activies in the frame Occupational activity, spiritual programmes and stuff, which it is také place in the centre Slunečnice and their positive influence on the seniors. Graduate work uses method of questionnaire survey, where it finds out, if it is fail primary human needs among Maslow´s pyramid of needs during activities and if, it is fail in some degree.

4

Klíčová slova •

Aktivizační činnosti, Alzheimerova nemoc, Demence, Domov pro seniory, Maslow, Stáří

•

Arteterapie, Bohoslužba, Dramaterapie, Ergoterapie, Kondiční cvičení, Muzikoterapie, Reminiscence, Trénink paměti, Zahradní terapie, Zooterapie

5

Poděkování Děkuji Mgr. Haně Čížkové za odborné vedení a uživatelům domova pro seniory Ďáblice – ve středisku Slunečnice, kteří se zapojili do tvorby dotazníkového šetření.

6

Obsah Úvod…………………………………..……......………………………….................9 1 Senioři žijící v domovech pro seniory……..…...........................….....................10 1. 1 Alzheimerova nemoc, lidé s demencí..................................................................11 demencí 1. 1. 1 Demence......... ..........................................................................................................11 1. 1. 2 Alzheimerova nemoc.......................................................................................13 1. 2 Další důvody potřeby zvýšené péče ve stáří........................................................14 stáří 2 Aktivizační činnosti pro seniory........…...............................................................15 2. 1 Přehled aktivizačních činností.............................................................................18 činností 2. 1. 1 Aktivizační činnosti využívající konkrétní prostředek....................................19 2. 1. 1. 1 Reminiscence................................................................................................19 2. 1. 1. 2 Zahradní terapie..........................................................................................22 2. 1. 1. 3 Keramika......................................................................................................23 2. 1. 1. 4 Zooterapie....................................................................................................24 2. 1. 1. 4. 1 Canisterapie................................................................................................25 2. 1. 1. 5 Muzikoterapie..............................................................................................26 2. 1. 1. 6 Pohybové aktivity.........................................................................................27 2. 1. 1. 6. 1 Kuželky......................................................................................................28 2. 1. 1. 7 Arteterapie...................................................................................................29 2. 1. 1. 8 Dramaterapie...............................................................................................31 2. 1. 2 Aktivizační činnosti zaměřené na určitý cíl.....................................................32 2. 1. 2. 1 Trénink paměti.............................................................................................32 2. 1. 2. 1. 1 Kimova hra...............................................................................................33 2. 1. 2. 2 Ergoterapie..................................................................................................34 2. 1. 2 . 3 Práce s počítačem pro seniory....................................................................35 2. 1. 3 Aktivizační činnosti založené na teoretickém konceptu..................................37 2. 1. 3. 1 Validace........................................................................................................37 2. 1. 3. 2 Smyslová aktivizace Lore Wehner................................................................38 2. 1. 4 Příklady dalších aktivit pro seniory..................................................................39 2. 1. 4. 1 Spirituálně zaměřené aktivity.......................................................................39 3 Domov pro seniory Ďáblice – Středisko Slunečnice............................................40 4 Aktivizační činnosti v domově pro seniory Ďáblice – Středisko Slunečnice.....41 7

5 Dotazníkové šetření................................................................................................45 5. 1 Abraham Maslow.................................................................................................47 Maslow 5. 1. 1 Maslowova pyramida potřeb............................................................................47 5. 2 Vyhodnocení dotazníků........................................................................................49 dotazníků 5. 2. 1 Kimova hra.......................................................................................................49 5. 2. 2 Hrátky s pamětí................................................................................................51 5. 2. 3 Setkání na hale.................................................................................................53 5. 2. 4 Pánský klub......................................................................................................55 5. 2. 5 Klub společenských her...................................................................................57 5. 2. 6 Internetový koutek...........................................................................................59 5. 2. 7 Hudební internet..............................................................................................61 5. 2. 8 Poslech mluveného slova.................................................................................63 5. 2. 9 Kondiční cvičení..............................................................................................65 5. 2. 10 Šipky..............................................................................................................67 5. 2. 11 Klub šikulek...................................................................................................69 5. 2. 12 Celkové vyhodnocení dotazníků....................................................................71 5. 3 Návrh volnočasových aktivit pro seniory v domově Slunečnice na základě........... vyhodnocení dotazníků...............................................................................................75 dotazníků Závěr……...……....…………………….....……......................................................77 Seznam použité literatury…...…….........................................................................79 Elektronické zdroje.....................................................................................................82 zdroje Zákony.........................................................................................................................82 Zákony Ostatní zdroje..............................................................................................................83 zdroje Seznamy zkratek.......................................................................................................84 Seznam příloh............................................................................................................85 Přílohy........................................................................................................................86

8

Úvod V této absolventské práci se budu zabývat tématem Aktivizační programy v domově pro seniory. Toto téma jsem si vybrala na základě mojí praxe ve druhém ročníku v Domově pro seniory Slunečnice (domov se přejmenoval na Středisko Slunečnice od 1. 1. 2015, v době mé praxe se tento domov pro seniory jmenoval takto), protože mě zaujala tématika těchto programů, kterých jsem se během praxe zúčastnila (například aktivita trénink paměti, hraní šipek, keramika, reminiscence apod.). Mým cílem práce je zjistit, jaké aktivity pro klienty nabízí domovy pro seniory a ukázat tyto aktivity na konkrétním příkladu Domova pro seniory Ďáblice - ve středisku Slunečnice a především zjistit, jaký význam mají pro klienty tyto aktivity a jaké aktivity jim v nabídce chybí. V teoretické části budu popisovat jednotlivé druhy aktivizačních programů pro seniory a představím Domov pro seniory Ďáblice – ve středisku Slunečnice a aktivity tohoto domova s tím, že představím i průběh těchto aktivit. V této části se také budu zabývat významem jednotlivých aktivit pro seniory na základě odborné literatury. V praktické části budu zjišťovat, jaký význam mají aktivity v domově pro samotné uživatele. Budu vycházet z toho, že aktivity naplňují určité potřeby klientů (demonstrované pomocí Maslowovy pyramidy potřeb). Data budu získávat na základě dotazníkového šetření (kvantitativního výzkumu). Budu zjišťovat i to, jaké aktivity uživatelé navštěvují nejčastěji a co jim tyto aktivity osobně přináší. Na základě šetření se pokusím zjistit, jaké aktivity v domově pro seniory chybí a navrhnout zde další volnočasové aktivity na základě potřeb klientů.

9

1 Senioři žijící v domovech pro seniory Moje práce se týká seniorů a proto bych nejprve ráda tuto skupinu definovala. Podle Heleny Haškovcové lze stařecký neboli pokročilý věk vymezit na 75-89 let. V tomto období mají lidé snížené psychické a fyzické síly. 1 Mluvíme o něm jako o období vlastního stáří. Období od 90 – ti let se již považuje za dlouhověkost podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Dále podle WHO je věk od 60 do74 let senescence neboli počínající časné stáří. 2 V období stáří může dojít k polymorbiditě, což znamená, že senior trpí více nemocemi najednou. Se změnami způsobenými stářím se senioři vyrovnávají různými způsoby. Při konstruktivním způsobu jde o pozitivní postoj k životu. Senioři si tak udržují duševní i tělesnou svěžest a také aktivně tráví svůj volný čas. Dalším způsobem je obranný postoj. Ten zastávají často lidé, kteří byli dříve aktivní a nemohou se smířit s vlastním úbytkem sil. Dále mohou být závislí na jiné osobě, mohou mít nepřátelský postoj k ostatním či k sobě samému a zdá se jim, že jejich život nebyl dostatečně naplněn. 3 Mohou mít také deprese. K určování míry deprese u seniorů slouží Škála deprese pro geriatrické pacienty ( viz.příloha č. 1). Je třeba si také uvědomit, že samotná Sociální práce je zaměřená na seniory v mimořádných situacích z důvodu zdravotních či sociálních faktorů. Zvýšený věk nutně není důvodem zvýšené potřeby péče. 4

1

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-152-2.

2

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3.

3

MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7.

4

MATOUŠEK, Oldřich. KOLÁČOVÁ, Jana. KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce v praxi: Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0.

10

Senioři, kteří potřebují zvýšenou péči, mohou kromě dalších služeb využít sociální službu domovů pro seniory. Podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 sb. je Domov pro seniory pobytová služba, která je poskytovaná lidem se sníženou soběstačností především z důvodu věku. Domov pro seniory patří do služeb sociální péče, což je jeden ze základních druhů sociálních služeb. Uživatelé domovů pro seniory většinou potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Domov jim poskytuje například ubytování, stravu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a další. Mezi tyto služby patří také poskytování aktivizačních činností, kterými se budeme zabývat. 5 V dalších podkapitolách bych ráda přiblížila některé důvody, proč zvýšenou péči senioři v domovech pro seniory potřebují.

1. 1 Alzheimerova nemoc, lidé s demencí Domov pro seniory není primárně učený pro osoby s demencí, rovněž tak Středisko Slunečnice. Přesto zde mohou být uživatelé s demencí, která se může například rozvinout v době, kdy uživatelé v domově již nějakou dobu žijí. Proto se nyní budeme krátce zabývat také tímto tématem i z toho důvodu, že aktivizační činnosti podporují také především tyto osoby. 1. 1. 1 Demence Pojem ´´demence´´ pochází z latiny a znamená to ´´bez mysli´´. Předpona de znamená v překladu odstranit a mens slovo mysl. V konečné fázi je člověk s demencí plně závislý na pomoci jiné fyzické osoby. Demence bývá souhrnné označení pro mnoho druhů onemocnění. Patří sem například Alzheimerova nemoc, vaskulární demence, demence u Parkinsonovy choroby, metabolické demence, posttraumatické a další demence. 6

5

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 sb.

6

BUIJSSEN, Huub. Demence: Průvodce pro rodinné příslušníky a pečovatele. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-081-X.

11

Přesná příčina demence není známá, avšak určitou roli zde hrají genetické faktory. Člověk s demencí má problém například s ukládáním si informací do paměti, s orientací v čase a prostoru, těžko poznává nové lidi, dochází k častým změnám nálad či k postupné destrukci dlouhodobé paměti. Pro tyto osoby jsou také důležité různé aktivity například na posílení paměti. 7 Nyní si uvedeme kazuistiku z knihy Demence v kazuistikách od Heleny Kučerové: ,, 86 letý muž, ženatý, otec dvou dětí. Vzdělání vysokoškolské, působil jako učitel. Do starobního důchodu odešel v 60 letech. Poté se ještě věnoval svému koníčku – malování. Rodinná anamnéza je pozitivní, jeho otec zemřel ve svých 50 letech v psychiatrickém zařízení... Nemocný byl přiveden manželkou a synem. Nevěděl, jak se jmenuje, nevěděl, kdy se narodil ani kde bydlí... Pacient několikrát za noc chodil na malou, ale netrefil na wc, takže manželka musela jít s ním. Také se stalo, že se vymočil v pokoji. Nebo si šel umýt ruce do wc – mísy, a když ho někdo upozornil, že koupelna je vedle, tak se rozčílil. Jídlo se mu muselo připravit, jedl sám lžící. Sám se neoholil, musel být holen.´´ 8 Tato kazuistika je příkladem demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem v 80 letech. Pacient přišel k léčení pozdě, když už byla nemoc pokročilá. 9

7

BUIJSSEN, Huub, ref. 6

8

KUČEROVÁ, Helena. Demence v kazuistikách. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1491-4, str. 41.

9

KUČEROVÁ, Helena, ref. 8

12

1. 1. 2 Alzheimerova nemoc Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence, proto se nyní o ní zmíním

podrobněji.

Je

pojmenovaná

po

německém

neurologovi

Aloisu

Alzheimerovi, který tuto nemoc popsal v roce 1906. Alzheimerova nemoc je onemocnění šedé kůry mozkové. Onemocnění trvá v průměru okolo 9 let. 10 Dělí se na tři stadia: časné, mírné a těžké. Při onemocnění dochází k postižení osobnostních rysů. Lidé mohou ztrácet své původní zájmy a stávat se podezíravými. Také přestávají zvládat péči o sebe sama. Začátek nemoci je pomalý a nenápadný. Prvními příznaky jsou drobné změny v osobnosti, chování, ve zvycích a návycích. Začínají se objevovat poruchy afázie

11

, agnózie

12

a apraxie.

13

Mohou se objevit

i bludy a v terminálních stádiích halucinace. Dále se snižuje slovní zásoba. Velmi brzy se mění osobnost, což je jeden z příznaků, který se odlišuje od vaskulární demence. Vladimír Pidrman v knize Demence popisuje základní kritéria pro klinickou diagnózu Alzheimerovy nemoci: 14 •,,Atypický začátek, přítomnost, nebo klinický průběh demence při nepřítomnosti jiných neurologických, psychiatrických nebo systémových příčin. •Přítomnost sekundárních systémových nebo mozkových poruch dostačujících k tomu, aby produkovaly demenci, ale nepovažují se za příčinu demence. •Jednotlivý,

postupně

progredující

deficit

při

nepřítomnosti

jiných

identifikovatelných příčin.´´ 15 10

BUIJSSEN, Huub, ref. 6

11

Progresivní deteriorace (zhoršení) kognitivnícch (poznávacích) funkcí

12

Selhání rozpoznávacích funkcí

13

Neschopnost provádět účelné pohyby

14

PIDRMAN, Vladimír. Demence. Praha: Grada Publishing, a. s. 1. vyd., 2007. ISBN 978-80-2471490-5.

15

PIDRMAN, Vladimír, ref. 14, str. 38.

13

1. 2 Další důvody potřeby zvýšené péče ve stáří V období stáří dochází k dalším tělesným, psychickým a sociálním změnám, které mohou být důvodem pro stěhování seniora do domova pro seniory. K tělesným změnám řadíme například úbytek svalové hmoty, atrofie, problémy s hybností. Nezanedbatelné pro schopnost samostatného života jsou také změny v oblasti smyslů (převážně zrak, sluch). Psychické změny zahrnují například zhoršení paměti, nedůvěřivost, sníženou sebedůvěru, emoční labilitu, obtížnější vybavování nebo změny vnímání. Také se snižují fatické funkce, kde dochází ke snížení funkce řeči, poklesu schopnosti cokoliv pojmenovat a porozumět řeči. Dochází též ke změnám potřeb seniora a ke změně preference jejich pořadí. Senioři se tak orientují více na uspokojení potřeby lásky, sounáležitosti, duchovních potřeb a spirituality. Senioři mají také sníženou schopnost adaptace na změny, nové a náročné situace. Seniory v sociální oblasti negativně ovlivňuje například zhoršení jejich ekonomické situace, úmrtí partnera, sociální izolace (omezení rodinných kontaktů, úbytek přátel) či fyzická závislost na druhé osobě z důvodu nemoci, pohybového nebo smyslového omezení. Naopak seniory může pozitivně ovlivnit funkční rodina, dobré rodinné vztahy, možnost uspokojení jejich potřeb, plánovaná ekonomická příprava na zabezpečení ve stáří a na vyplnění volného času. S tím mohou pomoci i aktivizační činnosti pro seniory. 16

16

MALÍKOVÁ, Eva, ref. 2

14

2 Aktivizační činnosti pro seniory V následující kapitole si představíme v podkapitolách některé aktivizační programy pro seniory, které se mohou využít při práci se seniory v domovech pro seniory. Zaměříme se na některé aktivizační programy a terapie, které jsou i ve Středisku Slunečnice. Více se jim však budeme věnovat až v praktické části. Nejdříve si uvedeme, co jsou aktivizační činnosti a jaký mají smysl a význam. Aktivizační činnosti popisuje v rámci jednotlivých sociálních služeb zákon č. 108/2006 sb. o sociálních službách. Podle vyhlášky zákona o sociálních službách č. 505/2006 sb. slouží sociálně terapeutické činnosti k udržení nebo rozvoji osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, v čemž také spočívá význam a smysl sociálně terapeutických aktivit v domovech pro seniory. V domově pro seniory se podle zákona o sociálních službách poskytují kromě ubytovaní, stravy, péče o vlastní osobu, pomoci při osobní hygieně, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a dalších činností také aktivizační činnosti. Sem patří podle vyhlášky zákona o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu se společenským přirozeným prostředím a nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností. 17 Cílem aktivizačních činností je zlepšit a udržet kvalitu života. Aktivizaci pak můžeme charakterizovat jako soubor činností vedoucí k nastartování aktivity, která povede k sociálnímu začleňování osob a ke strategiím pro zvládání těžkostí.

18

Podle

Dity Vojířové je aktivizace proces, kde jsou lidé vedeni k činorodosti. Zde má poté člověk dobrý pocit z toho, že něco dělá pro sebe nebo pro druhé. U klienta by se měla podporovat nezávislost na službě či rozvoj samostatnosti. Zvolené aktivizační činnosti by měly být v souladu se stanovenými cíli služby, vymezenými okruhem osob a druhem sociální služby (v našem případě domov pro seniory). 19

17

Vyhláška zákona o sociálních službách č. 505/2006 sb.

18

MEDLÍKOVÁ, Jana. (srpen-září/2011). Aktivizace všedního dne: Několik myšlenek k aktivizaci. Sociální služby. ISSN 1803-7348.

15

Nyní se zaměříme na to, jaký je smysl aktivizačních činností pro seniory. Na úvod si uvedeme ukázku z knihy Cesta do stáří, kterou napsal Jaroslav Hovorka: ,, Život je hra. Nejde o to, jak je dlouhá, ale jak byla zahrána.´´

20

Tento citát z knihy

mluví za vše a i ve stáří můžeme žít naplno a můžeme naplňovat svůj život například s pomocí aktivizačních činností pro seniory. Existují také další přísloví o stáří a o významu aktivit pro seniory (viz. příloha č. 2). I ve vysokém věku lze posilovat jednotlivé oblasti, jak duševní, tak tělesnou složku člověka. Pohybové aktivity pro seniory také pomáhají. Pohybová činnost podporuje obranné pochody těla, obnovuje a udržuje důležité tělesné a duševní pochody. Je důležité vědět, že duševní stav člověka ovlivňuje ten tělesný (psychosomatika), a proto je dobré podporovat pozitivní duševní stav člověka. 21 Podle výzkumu, který se popisuje v knize Miroslava Štilce "Program aktivního stylu života pro seniory" se u seniorů po 16 týdnech posilování zlepšila motorická výkonnost a zvýšila se rychlost chůze. Tělesné aktivity tedy pozitivně ovlivňují zdraví i emoce. To byl jen jeden z mnoha případů, jak mohou aktivizační činnosti pozitivně působit na seniory. 22 Obecně aktivní styl života a pozitivní myšlení může působit na člověka pozitivně po psychické stránce jako v případě paní Anny (75 let) z knihy Aktivita jako projekt: ,, Tudíž jsem si říkala: jsem v důchodu, tak teď už tedy opravdu budu žít naplno, protože život je krásný. No a to, že život je krásný, tak to je pravda, protože v důchodu všechno můžete a nic nemusíte, tak to prostě je.´´ 23 19

VOJÍŘOVÁ, Dita. (říjen/2012). Aktivizace – proces, kterým jsou lidé vedeni k činorodosti. Sociální služby. ISSN 1803-7348.

20

HOVORKA, Jaroslav. Cesta do stáří. 3. vyd. Praha: ROH, 1986.

21

HOVORKA, Jaroslav, ref. 20

22

ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-920-8.

23

HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Aktivita jako projekt: Diskurz aktivního stárnutí a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2013. ISBN 978-807419-152-7, str. 65.

16

Duševní aktivity snižují riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Tělesná aktivita dále cvičí naše klouby a svaly a rovněž náš mozek. Trénink schopností udržuje dosud nabyté dovednosti. 24 Cílem

aktivizačních

činností

je

nalezení

vhodných

aktivizujících

a stimulačních podnětů, které pomohou klientovi k tomu, aby si uvědomil sám sebe a své potřeby, zmobilizoval své síly a zapojil se do péče o sebe sama. Tak by se mělo zabránit vzniku a rozvoji závislosti. Tak si člověk zachová vlastní důstojnost a spokojenost. 25 V praktické části budeme popisovat Maslovowu pyramidu potřeb, protože aktivizační činnosti mohou také sloužit k naplňování základních potřeb klientů. Avšak každá aktivizační činnost má svá specifika, každá naplňuje v menší či větší míře jiné potřeby a každá má o něco odlišnější smysl a význam podle toho, o kterou aktivitu se jedná.

24

GRUSS, Peter. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie a celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-605-6.

25


17

2. 1 Přehled aktivizačních činností Aktivizačních činností pro seniory je celá řada. Například Středisko Slunečnice nabízí svým uživatelům hudební a poslechové pořady, duchovní programy (např. bohoslužba), sportovní aktivity (např. kondiční cvičení, šipky, petanque, Tao cvičení), reminiscenci, ergoterapii (např. keramika, klub šikulek), zooterapii a další. Konkrétní aktivizační techniku nabízíme klientům podle toho, k jakému cíli má být určena a v čem chceme klienta podpořit. Aktivizační činnosti můžeme dělit podle různých kritérií. My zde budeme rozlišovat aktivizační činnosti na činnosti, které využívají konkrétní prostředek, na aktivizační činnosti zaměřené na určitý cíl a na

aktivizační

činnosti

založené

na

teoretickém

konceptu.

Konkrétním

prostředkem, který se využívá u aktivizačních činností může být například pohyb (fyzioterapie), tanec (taneční terapie), drama (dramaterapie) či zvířata (zooterapie). Do aktivizačních činností zaměřených na určitý cíl patří například pracovní terapie (ergoterapie), udržení tělesné kondice, aktivity zaměřené na sociální vztahy či trénink paměti. Do aktivizačních činností vycházejících z určitého teoretického přístupu patří například validace. 26

26

ČÍŽKOVÁ, Hana. Výukové materiály.

18

2. 1. 1 Aktivizační činnosti využívající konkrétní prostředek

2. 1. 1. 1 Reminiscence Ve Středisku Slunečnice probíhá reminiscence v reminiscenční místnosti, která je pro tuto aktivitu přímo určená. Pojem reminiscence pochází z latinského slova reminiscere, což znamená vzpomenout si či vybavit si v paměti. Reminiscence se často definuje jako hlasité nebo tiché vybavování si událostí ze života člověka ve skupině či jen s jednou osobou ve dvojici. Reminiscenční terapie je často označována jako rozhovor pracovníka se starším člověkem, nebo skupinou seniorů o jejich životě, dřívějších aktivitách a zkušenostech pomocí vhodných pomůcek jako jsou například staré fotografie, předměty, kresby, obrazy, články z novin a časopisů, promítání filmů, nahrávky z běžného života (například ruch ulice) a hudba. Během reminiscence se tedy využívá řada pomůcek. Pomůcky slouží ke stimulaci vzpomínání a konverzace. Reminiscence dále využívá komunitních zdrojů. To jsou místa, která lze se seniory navštívit. V neposlední řadě využíváme při reminiscenci lidské zdroje, což jsou osoby, které s námi během reminiscence spolupracují. Mezi konkrétní aktivity, které lze využívat při reminiscenci patří například uspořádání vzpomínkové výstavy, kniha vzpomínek (příběhy, vzpomínky, básně či recepty seniora), kniha života (zaznamenává skutečné příběhy daného člověka) či reminiscenční krabice (senioři si ukládají do krabiček předměty, které pro ně mají osobní hodnotu, prostřednictvím těchto předmětů může informovat ostatní o svém životě). Reminiscenční terapie se dělí na obecnou a specifickou. Obecná reminiscenční terapie je předem naplánovaná aktivita při které se používají reminiscenční pomůcky pro stimulaci vzpomínek. Specifická reminiscenční terapie zahrnuje cíleně vybrané a přesné užití specifických pomůcek pro konkrétní osoby. Využívají se materiály, které klient přímo vlastní, nebo které se týkají účastníků skupiny. 27

27

HOLCZEROVÁ, Vladimíra. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Volnočasové aktivity pro seniory. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4697-5.

19

Mezi další metody reminiscenční terapie patří reminiscenční výlety a vycházky (což jsou již zmíněné komunitní zdroje). Jako příklad si podrobněji tuto metodu popíšeme. Vzpomínky seniorů se vztahují k místům, která hrála během jejich života důležitou roli. Může to být například škola, kterou navštěvovali, či jejich rodiště. Pokud jsou tato místa v blízkosti domova pro seniory, mohou se stát základním stavebním kamenem pro naplánování této reminiscenční vycházky. Tato aktivita znamená pro seniory příjemnou změnu stereotypního pobytu a dochází ke spontánnímu vzpomínání na minulé zkušenosti a zážitky. Přestože navštívená místa mohou vypadat zcela jinak, než si je senior pamatuje, tak to pro něj má přínos, protože srovnávání minulosti se současností vede k propojení a nastolení pocitu kontinuity vlastního života. 28 V reminiscenci můžeme zaznamenat různé přístupy. Mezi tyto přístupy patří narativní přístup. Narro znamená z latiny vyprávět. To znamená, že se pracuje s vyprávěnými vzpomínkami, nejčastěji s příběhy ze života. Dalším přístupem je reflektující přístup. Patří sem především životní rekapitulace. Jedná se o vybavení si vzpomínek v rozhovoru mezi terapeutem a klientem či malou skupinou osob za účelem reflexe a porozumění životu i se všemi obtížemi a traumaty. Dále existuje expresivní přístup. Tento přístup je spojený s vyjádřením emocí. Jedná se o práci s těžkými vzpomínkami seniora. Tím, že člověk s ostatními mluví či píše o své obtížné životní situaci, nebo o svém traumatu, tak může od ostatních získat porozumění a cenné rady a může to způsobit zmizení úzkosti, stresu či jiných potíží. Posledním přístupem je informační přístup. Ten využívá autobiografickou metodu. Lidé vyprávějí svůj životní příběh v kontextu historických událostí a podávají na ně svůj vlastní pohled. Tento přístup má interpersonální a mezigenerační funkci. Tím, že senior předá mladší generaci své zkušenosti, může nalézt nový smysl života a vlastní pocit hodnoty. 29

28

ŠPATENKOVÁ, Naděžda. BOLOMSKÁ, Barbora. Reminiscenční terapie. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-711-0.

29

HOLCZEROVÁ, Vladimíra. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar, ref. 27

20

Využívání vzpomínek při práci se seniory v institucích pomáhá zlepšit jejich zdravotní, funkční i psychický stav. Prostřednictvím vzpomínek senioři také lépe zvládají adaptaci z původního prostředí do nového prostředí instituce. Dokonce i ve Středisku

Slunečnice si senioři mohou vybavit svůj pokoj (i vymalovat) podle svých vlastních potřeb a zájmů i se svými fotografiemi či oblíbenými předměty (např. i nábytek). Prostřednictvím vzpomínek si senior dále může udržet vlastní identitu. Také si procvičují paměť, usnadňuje se jim vzájemná komunikace či jim vzpomínky pomáhají zvládat nové životní změny. Je zřejmé, že využití reminiscence ovlivňuje seniory v pozitivním smyslu v mnoha oblastech.

30

Reminiscence se zaměřuje na

všechny důležité životní události jako je například rodinný život, manželství či výchova dětí. Ke vzpomínání slouží také vzpomínkové předměty a osobní věci klienta. Ten si může vybrat jednu z věcí, a tak může o této věci hovořit v souvislosti se svými vzpomínkami. 31

30

JANEČKOVÁ, Hana. VACKOVÁ, Marie. Reminiscence: Využití vzpomínek při práci se seniory. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-581-3.

31


21

2. 1. 1. 2 Zahradní terapie Mezi další terapeutické činnosti patří Zahradní terapie neboli také terapie přírodou, aktivním staráním se o zahradu či pouze jejím pasivním užíváním. Ve Středisku Slunečnice jsou též malé zahrádky pro uživatele. Zahrady odjakživa přinášejí lidem radost a naplnění. U seniorů je třeba zahradu přizpůsobit jejich potřebám. Při zahradní terapii se využívají dvě základní metody. První metodou je to, že klient může přímo pracovat na zahradě a u druhé metody je terapií samotný pobyt seniora v zahradě. Když člověk pozoruje rostliny, jak rostou, tak mu to může pomoci v tom, aby si uvědomil svoje vlastní potřeby. Pokud se senior o rostlinu sám stará, může mu to pomoci zvládat každodenní starosti. Samotný pohled na zeleň má pozitivní účinky na psychiku člověka. Díky pozitivním vlivům na seniory je možné vybudovat pro ně vhodnou zahradu. Senioři si mohou dopřát užitkovou zahradu s vyvýšenými záhony. Také by zde mělo být nějaké posezení nejlépe ve stínu. Pro bezpečnost je dobré naplánovat v zahradě zábradlí a pokud seniora doprovází druhý člověk, který mu pomáhá při chůzi, je třeba udělat širší cesty. V zahradě jsou důležitá pro seniory různá místa k odpočinku jako je například již zmíněná lavička ve stínu. Je důležité se podle možností vyvarovat schodům a různým povrchovým nerovnostem. Důležité je též dobré osvětlení cest. Vhodné jsou nízké lampy s horním stínítkem, které cestu osvětlují, ale neoslňují. Cesta by měla mít protiskluzovou úpravu. Existují také stolní záhony, které seniorům usnadňují práci na zahradě. Do zahrady je možné zabudovat i hry jako jsou například zahradní šachy, dáma či zahradní kuželky. 32

32

KLEINOD, Brigitte. Zahrady pro seniory: Zapomeňte na bolavá záda. 1. vyd. Praha: Břázda, 2004. ISBN 80-209-0329-1:

22

2. 1. 1. 3 Keramika Jelikož v minulých letech mohli senioři navštěvovat keramiku v domově pro seniory Slunečnice (dnes Domov pro seniory ďáblice – Středisko Slunečnice) v keramické dílně, právě proto budeme tomuto tématu věnovat samostatnou podkapitolu o tvůrčích technikách keramiky. Slovo keramika pochází z řeckého slova, které odkazuje k pojmu hlíny. Člověk se kromě mnoha dalších jiných tvůrčích způsobů

může

vyjadřovat

nejen

verbálními

projevy,

ale

také

například

i prostřednictvím tvoření z keramiky. Po vytvoření keramického díla může člověk prožívat silné emoce, když vidí, co se mu povedlo vytvořit. Práce s hlínou pomáhá při obnovení soběstačnosti a zapojení klienta do společnosti. Mezi základní výrobní techniky při práci s hlínou patří modelování, vytáčení na hrnčířském kruhu a výroba z formy. Pokud bychom chtěli vyrobit například nádobu, můžeme ji vytvořit z počáteční hroudy, z které ručně tuto nádobu vytvoříme. Kromě tohoto postupu lze modelovat válečky a z nich poté poskládat nádobu či hrnek. Práce s hrnčířským kruhem je oproti ruční výrobě složitější. Pro vytáčení na kruhu je potřeba, aby hlína neobsahovala vzduchové bubliny, tvrdé hrudky a aby nebyla příliš měkká, nebo příliš tvrdá. Musí být plastická. Abychom hlínu zbavili vzduchových bublin je třeba ji správně prohníst. Hlínu hněteme svrchu směrem dopředu. Postupně jí stáčíme až získá válcový tvar. Z prohnětené hlíny se vytvoří koule, které se zabalí do igelitové folie. Hrouda hlíny se umístí na kovový disk kruhu a její střední část stlačíme. Poté se spustí kruh proti směru hodinových ručiček. Hlínu stlačujeme, abychom vytvořili dno misky. Poté se podle postupu dělají ohyby. Dále se do hlíny mohou nástroji rýt různé tvary, zdobit ji reliéfem či malovat glazurou. Existuje velké množství technik. Nakonec je samozřejmě potřeba vyrobenou věc vypálit v peci. Existují elektrické, plynové pece a pece na dřevo. 33

33

ROSOVÁ, Dolors. Keramika. 1. vyd. Praha: Euromedia group, 2003. ISBN 80-249-0261-3.

23

2. 1. 1. 4 Zooterapie Zooterapie je založena na vzájemném pozitivním účinku mezi člověkem a zvířetem. Existuje mnoho druhů zooterapie, která se dělí podle toho, se kterým zvířetem se pracuje. Patří sem například canisterapie, která využívá pro zooterapii psa, hipoterapie koně, felinoterapie kočku či insektoterapie hmyz.

34

Středisko

Slunečnice též využívá canisterapii i felinoterapii, jelikož tento domov pro seniory umožňuje na oddělení zvýšené péče chovat terapeutické kočky. Obecně v domovech pro seniory většinou není problém vzít si s sebou například kočku nebo andulku. U psů záleží na domluvě s vedením, avšak větší počet zvířat není obvykle možný. 35 Zvířata obohacují život v domově pro seniory. Pro mobilní obyvatele nabízí zvířata podněty k pohybu, pozorování a k aktivitě. Pro imobilní uživatele jsou vhodná zvířata nacházející se uvnitř domova jako jsou například kočky nebo morčata. 36 Při felinoterapii se preferují zvířata s mírnou a vyrovnanou povahou a ta, která jsou přátelská k lidem a vyhledávají s nimi kontakt. Preferovaným plemenem je Ragdoll (jedno z největších plemen na světě), kočky sibiřské (přátelské, vyrovnané, pocházející z Ruska) a perské (přátelské k lidem). Zooterapie zaměřená na ptáky se nazývá ornitoterapií. Papoušci se osvědčili u seniorů, kteří ztratili blízkého člověka. Měli deprese, ale s papouškem problémy ustaly. Senioři se tak mohou opět o někoho starat. Papoušci jsou navíc věrní a dokáží projevit svou náklonnost k člověku. Křečci nejsou příliš vhodní pro zooterapii, jelikož to jsou samotařská noční zvířata, avšak zlatý křeček dokáže individuálně navazovat kontakt s lidmi a je více zdomácnělý.

34


35

KALVACH, Zdeněk, HRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já... Dakonie ČCE: Společnost přátelská všem generacím, 2005.

36

LESER, Marcus. Vztah člověka a zvířat: Využití zvířat ve švýcarských pobytových zařízeních sociálních služeb. 1. vyd. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2012. ISBN 978-80-904668-4-5.

24

Kontakt s živým tvorem poskytuje seniorům zpestření především pro ty, kteří nemají dostatek sociálních kontaktů či jim schází kontakt se zvířetem. Ve středisku Slunečnice se chovají nejen kočky, ale i papoušci či zlatý křeček. 37

2. 1. 1. 4. 1 Canisterapie Stejně jako zooterapie využívá canisterapie pozitivního působení zvířete na člověka, v našem případě psa. Canisterapie pomáhá při rozvoji jemné a hrubé motoriky, podněcuje v komunikaci, orientaci a v prostoru. Canisterapie se snaží zaměřovat na řešení psychologických a sociálně integračních problémů. Canisterapie probíhá pod dohledem canisterapeuta. Senioři při tomto setkání mohou vzpomínat na své vlastní psy, které kdysi měli. Pes dává pocit bezpečí a získává roli společníka a přítele. Canisterapie má hlavní pozitivní účinky na seniory především v těchto oblastech: je zde velký efekt psa jako společníka především pro seniory, kteří přišli o přátele či nemají vlastní děti, pes může být smyslem života a také v neposlední řadě snižuje stres. 38 Canisterapie se začala využívat v České republice v 90. letech 20. století. Při canisterapii je důležitý dobrý zdravotní stav psa. Canisterapie v některých případech není vhodná (např. když má klient alergii na srst psa). Stejně tak jako mnoho dalších aktivit pro seniory může být canisterapie skupinová a individuální. Pro zlepšení motorických dovedností může uživatel například hladit psa. Dále může uživatel psa odměňovat za určitý úkon.

39

V instituci není příliš vhodné chovat psa pobytově

vzhledem k tomu, že pes má potřebu náležet jednomu pánovi. Proto se také využívá návštěv psa v instituci. 40

37

VELEMÍNSKÝ, Miloš a kol. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007. ISBN 978-80-7322-109-6.

38


39

Journal of Health Sciences Management and Public Health, [online] Medportal, 2006 [cit. 201409-27] Dostupný z .

40

VELEMÍNSKÝ, Miloš a kol., ref. 37

25

2. 1. 1. 5 Muzikoterapie Pojem muzikoterapie má řecko-latinský původ. Latinsky musica a řecky moisika znamená slovo hudba. Další řecké slovo therapeia a latinské slovo iatreia mají svůj význam jako léčit, ošetřovat či starat se. Muzikoterapie je pomoc člověku pomocí hudby. Středisko Slunečnice využívá muzikoterapii vzhledem k velké nabídce kulturních programů, které úzce souvisí s hudbou (například zpívání, orchestr).Při muzikoterapii se využívají různé metody. Mezi ně patří například tvorba a poslech hudby, zpěv, hudební cvičení či pohyby na hudbu. Hudbu je možné při terapii poslouchat či hovořit o ní. Dále sem patří zpěv, a hra na hudební nástroj. Můžeme jí také použít k relaxaci a navození příjemné atmosféry. 41 Terapie hudbou je účinná například při chronické bolesti. Hudba dává životu smysl a odvádí pozornost od dosavadních potíží. Existuje muzikoterapie individuální a párová. U individuální muzikoterapie pracuje muzikoterapeut pouze s jedním klientem, především s klientem, který potřebuje mít individuální přístup. U párové muzikoterapie se pracuje se dvěma klienty. Dalším druhem muzikoterapie je muzikoterapie skupinová.

42

Existuje

mnoho aktivit muzikoterapie, které mohou být určeny nejen pro seniory, ale také pro děti, mládež a pro dospělé, tedy pro všechny věkové skupiny podle toho, o jakou aktivitu se jedná, a proto si uvedeme ukázku. Uvedeme si aktivitu s názvem Společná meditace se zpěvem z knihy Hry s hudbou a techniky muzikoterapie, kterou napsal Zdeněk Šimanovský. Tato aktivita je určená pro dospělé a zároveň se jedná o skupinovou aktivitu s hudbou. Hra slouží k uvolnění, k získání pocitu sounáležitosti a k souznění se skupinou. Zde je ukázka z toho, jak tato aktivita probíhá: ,, Skupina sedí v kruhu a drží se za ruce. Ty mají položeny na kolenou a společně zpívají předem zvolené čtyřverší, např. sloku některé lidové písně. Klidně a polohlasem ve společném rytmu, opakovaně. Například: ,, Zaspievalo vtáča na kosodrevině. Ej, čo komu súděné, nikoho nemine.´´ (viz. příloha č. 3) 43

41

ŠPATENKOVÁ, Naděžda. BOLOMSKÁ, Barbora, ref. 28

42


26

2. 1. 1. 6 Pohybové aktivity Pohybové aktivity nám umožňují příjemně trávit svůj volný čas. Pohybové aktivity mají kromě toho i funkci společenskou umožňující vzájemné setkávání lidí při této aktivitě. Kromě rekreačního sportu jako je plavání a turistika existuje například léčebná tělesná výchova. Je určená pro osoby se změněným zdravotním stavem. Často probíhá pod lékařským dohledem v lázeňských, rekondičních nebo zdravotnických zařízeních. Patří sem například kondiční cvičení, které mohou navštěvovat uživatelé i ve Středisku Slunečnice. Dále existuje habituální pohybová aktivita. Ta zahrnuje všechny pohybové činnosti běžného života. I ve starším věku je možné dělat aktivity, které jsou spojené s pohybem, pokud jsou pohybové aktivity přizpůsobeny pohybovému ústrojí a pohybovým možnostem seniorů. Přiměřená pohybová aktivita také napomáhá k udržení si soběstačnosti. 44 Nyní si uvedeme příklady některých cvičení, které je možné dělat například se seniory, ale kromě toho i s dalšími cílovými skupinami například během kondičního cvičení, kterého se mohou senioři ve Středisku Slunečnice také zúčastnit. Prvním cvičením může být například brániční dýchání v lehu na zádech. Uživatel leží na zádech, nohy má mírně pokrčené a chodidla má položené směrem k zemi. Při výdechu břicho klesá a při nádechu se zvedá. Toto je tedy dechové cvičení. Může sloužit i ke zvládání stresu. 45

43

ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-928-6, str. 228

44

ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-928-6, str. 228

45

ŠTILEC, Miroslav. Pohybově – relaxační programy pro starší občany. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0788-3.

27

Nyní si uvedeme příklad dalšího cvičení (cvičení s názvem Ryba) s jeho přesným popisem: ,, V lehu na zádech s nádechem napětí. Horní a dolní končetiny jsou mírně pokrčené a nad podložkou. Hrudní páteř prohnutá tak, že podložky se dotýkají pouze hýždě a hlava v týlu. S výdechem tělo uvolnit, hlavu volně přetočit na libovolnou stranu. Procítit kontrast napětí a uvolnění (roztávání) svalů. Opakovat dle subjektivních pocitů, u starších osob stačí pouze jedno opakování.´´ 46

2. 1. 1. 6. 1 Kuželky Středisko Slunečnice nabízí pro uživatele aktivitu kuželky, a proto se budeme věnovat tomuto tématu. Ukážeme si některé pojmy z oblasti kuželek pro úplnost, přestože uživatelé domova pro seniory Slunečnice s těmito pojmy během kuželek nemusí nutně pracovat. Na území České republiky byla tato hra rozšířena již v 19. století a ve 20. století začaly vznikat první kuželkářské spolky. Již ve 14. století se hrála tato hra, která měla především soutěžní charakter. Existuje několik typů her kuželek. Mezi ně patří hra plné. To znamená, že všechny hody koulí se uskutečňují do plného stavu kuželek, kterých je devět. Při hře dorážka se poprvé hází koule do všech devíti kuželek. Poté se hází do zbytku kuželek, které ještě nebyly poražené. Když hrajeme kuželky, tak se používá i další termín, který se nazývá figurou. To je sestava kuželek, které zůstaly neporažené předchozím hodem. Kromě hry plná a dorážková existuje i hra sdružená. Hráč hází polovinu hodů do plných a polovinu v dorážkové. Před samotnou hrou je dobré vzít si pohodlné oblečení a rozcvičit se. Mezi jeden z mnoha cviků patří například protažení krku. Dotyčný sedí na židli, dlaň je položena na uchu a ruka se pomalu přitahuje k rameni. Senioři mohou soutěžit sami za sebe, nebo v rámci družstev. 47

46

ŠTILEC, Miroslav, ref. 45

47

JOHN, Jiří. NOSEK, Antonín. Bowling a kuželky. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-90-48-3.

28

2. 1. 1. 7 Arteterapie Arteterapie využívá výtvarné umění jako prostředek k osobnímu vyjádření, přitom člověk využívající arteterapii nemusí nutně disponovat výtvarným nadáním. Cílem arteterapie je dosáhnout uvolnění, dojít k sebeprožívání, sebevnímání, poznání vlastních možností, sebehodnocení a dosažení osobní svobody a motivace. Dalším cílem je přijetí druhých lidí, ocenění druhých lidí a navázání kontaktu. Tvůrčí práce dále pomáhá v překonávání psychických obtíží. Seniorům může tato činnost zlepšit jejich pohybové schopnosti, díky této činnosti mohou mít pocit uznání za vytvořené dílo a také mají dostatečný prostor pro vlastní vzpomínky. Arteterapie posiluje vědomí vlastní hodnoty a slouží jako rehabilitace jemné motoriky. Má tedy mnoho druhů využití a velký význam pro život seniorů.

48

Středisko Slunečnice v rámci

aktivizačních činností nemá konkrétní aktivitu, která by se přímo zaměřovala na arteterapii, ale v rámci například setkání na halách se využívají tvořivé činnosti, které mohou využívat prvky arteterapie. Výtvarné umění je rovněž důležitým způsobem komunikace a vyjádření. Výtvarné umění dále podporuje tvořivost. Stejně tak jako u muzikoterapie se u arteterapie využívá terapie skupinová a individuální. Pokud se arteterapie používá ve skupinách, její počet se pohybuje okolo 6 – 12 členů. Při arteterapii existuje velmi mnoho způsobů a nápadů, jak pracovat s klienty za použití výtvarné metody. Příkladem mohou být skupinové obrazy, jejichž tvoření může vznikat dalšími různými způsoby. Např. při posouvané se skupina seskupí okolo velkého listu papíru na který každý něco namaluje a list papíru posune dalšímu člověku, který také něco namaluje a takto vznikne celý obraz. Nyní si uvedeme ukázku skupinové arteterapie z knihy Skupinová arteterapie od Marian Liebmann o tom, jak klientka při skupinové arteterapii malbou znázornila svojí minulost: ,, Sheena se vždy ráda do tvoření zapojovala, poněvadž cítila, že skupina s její aktivní účastí probíhá lépe. Její minulost ukazovala těžké panelové dveře s mosazným knoflíkem. Dveře byly zavřené, protože cítila, že se člověk nikdy nemůže vrátit´´ 49 48


49

LIEBMANN, Marian. Skupinová arteterapie: Nápady, témata a cvičení pro skupinovou výtvarnou práci. 2. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-729-9, str. 88.

29

V rámci arteterapie můžeme používat další aktivity, které souvisí s výtvarným uměním, a proto si na závěr kapitoly ukážeme příklad dalších aktivit pro seniory. V jednom cvičení je možné si například připravit několik listů papírů, kde budou nakreslené abstraktní obrazce. Jeden ze skupiny dostane tento nakreslený obrazec a ostatním ho popíše. Ostatní členové skupiny obrazec nakreslí podle popisu. Kresby se od sebe budou navzájem lišit, protože každý člověk vnímá jinak stejnou skutečnost. (viz. příloha č. 4) Nakonec si uvedeme poslední cvičení s výtvarnou činností. Při tomto cvičení se procvičuje pohyb prstů. Proplétá se kus vlny vidličkou dokud nebude plná. Poté se vlákna na vidličce stáhnou uprosřed drátkem. Vidlička se vytáhne a vznikne květ. (viz. příloha č. 5) 50

50

WALSH, Danny. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 1993. ISBN 80-178970-4. str. 159 – 160

30

1. 1. 1. 8 Dramaterapie Dramaterapie využívá dramatických postupů pro vyjádření sebe sama, sebepoznání a pochopení mezilidských vztahů. Této činnosti se věnuje dramaterapeut. Mezi cíle dramaterapie, která se zaměřuje na seniory patří posílení ega seniorů a vyrovnání se s pohledem zpět do své vlastní minulosti. Prostřednictvím dramaterapie lze řešit konflikty. Prostřednictvím dramaterapie mohou senioři vyjádřit svoje přání a pocity, pokud to nelze verbálním způsobem. Při této terapii lze například hrát různé role prostřednictvím loutek. Obsah děje si mohou vymyslet sami uživatelé, nebo mohou převyprávět již známý příběh. Je třeba děj nacvičovat průběžně, aby si ho senioři zapamatovali a nezapomněli své role. Důležitý je také termín psychodrama. Uživatel během psychodramatu dramatizuje svoje zážitky, postoje, přání a fantazii. Psychodrama pomáhá pochopit vlastní reakce a umožňuje korigovat emoce. Touto formou se může proniknout do traumatických zážitků uživatele v jeho minulosti. Zde se tedy řeší osobní problémy uživatele. Dále kromě samotné dramaterapie existuje sociodrama. Na rozdíl od sociodramatu je psychodrama více zaměřeno na osobní problémy uživatele, kdežto sociodrama je více zaměřeno na hraní rolí v situacích, kde hrají roli sociologické normy a hodnoty. Na rozdíl od psychodramatu je dramaterapie více aktivitou skupinovou, která se nezaměřuje jen na osobní problémy uživatele a více pracuje s divadelními prostředky, přestože má k psychodramatu blízko. 51

51

LIEBMANN, Marian, ref. 50

31

2. 1. 2 Aktivizační činnosti zaměřené na určitý cíl 2. 1. 2. 1 Trénink paměti Ve Středisku Slunečnice probíhá na jednotlivých halách, kde bydlí uživatelé, trénink paměti a jednou týdně aktivita Hrátky s pamětí, a proto se nyní budeme zabývat tímto tématem. Aktivní procvičování paměti, učení se novým věcem a zájem o okolní dění je prevencí demence. Pro zlepšení duševního zdraví je také důležitý pitný režim, stravování, pohyb a sociální kontakty. 52 V praxi se používá pojem kognitivní trénink. Ten vyjadřuje procvičování kognitivních schopností u zdravých osob, které se tímto aktivizují a pomáhá jim to k prevenci involučních změn. 53 Jde zde o posilování stávajících schopností. Nápravou poškozených kognitivních funkcí se zabývá kognitivní rehabilitace. Základem kognitivního tréninku je odlehčenost a zábavnost. Tato aktivita probíhá formou hry a přirozeného soutěžení. Během této aktivity se používají pracovní listy, kde uživatelé například zapisují opak zapsaných slov či vyplňují tajenku. (viz. příloha č. 6). 54 Paměť lze tedy formovat prostřednictvím vhodně zvolených her jako jsou kimovy hry, kterými se budeme zabývat v následující podkapitole, pexeso, kvarteto či karty. Lze používat různé slovní hry jako je doplňování chybějících slov ve známých písních nebo pranostikách, slovní hříčky, slovní kopaná, poznávání zvuků, promítání starých filmů či vědomostní kvízy. Kromě těchto řízených aktivit lze posilovat paměť při každodenním kontaktu s uživatelem, kde se uživatel například snaží zapamatovat si určité úkony jako je vaření kávy, ustlání lůžka a další. 55 52

MOSER, Ines. 110 her pro rozvoj myšlení, lepší koncentraci a paměť. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3560-3.

53

Involuční: zhoršující se

54

VOLFOVÁ, Pavla. KLUCKÁ, Jana. Kognitivní trénink v praxi. Praha: Grada, 2009. ISBN 97880-247-2608-3.

55


32

2. 1. 2. 1. 1 Kimova hra Ve Středisku Slunečnice mohou uživatelé hrát kimovu hru, a proto si ji popíšeme, neboť je to činnost, která patří do aktivizačních činností pro seniory. Kimova hra je paměťovou hrou, která slouží k rozvoji kognitivních schopností a paměti. Tato hra spočívá v tom, že se na stůl či na podnos rozloží přibližně deset rozpoznatelných předmětů. Uživatelé se na chvíli dívají na předměty a snaží si jich zapamatovat co nejvíce. Poté se předměty zakryjí prostěradlem či ručníkem. Poté mají klienti sdělit, jaké předměty si zapamatovali. Názvy zapamatovaných věcí se mohou napsat na tabuli. 15 – 30 minut se klienti mohou věnovat jiné činnosti a poté se jich opět zeptáme, co bylo na podnosu. Další variantou této hry je, že po zakrytí předmětů můžeme jeden předmět schovat a ostatní mají hádat, který předmět chybí. 56

Kromě základního pojetí kimovy hry existují další různé druhy této hry. V domově pro seniory Slunečnice se hraje jen základní druh kimovy hry, ale mohou se při této aktivitě používat i jiné druhy, které si nyní uvedeme. Jedním z druhů této hry je hra s názvem Tajemný sáček. Vedoucí hry vloží do sáčku menší předměty jako je například zátka, tužka či klíč. Hráči sedí v kruhu a snaží se hmatem poznat obsah sáčku. Další kimovou hrou je hra Bar ovocných šťáv. Při této hře se naplní 5 až 10 sklenic či hrnků různými druhy šťáv či jinými nápoji. Poté hráči se zavázanýma očima ochutnávají šťávy. Poté každý hráč napíše, co cítil. Nakonec se hráči mohou na sklenice podívat, aby mohli porovnat, zda uhodli o jaký nápoj se jedná. Kimovy hry můžeme hrát i v přírodě. Vedoucí hry při kimově hře v přírodě provede několik změn a položí tam předměty, které tam nepatří. Například se umělá květina může upevnit mezi živé květiny či se může dát pampeliška na jabloň. Hráči tak hledají, které předměty nepatří do volné přírody, nebo které neodpovídají volné přírodě. 57 56

WALSH, Danny, ref. 50

57

PORTMANOVÁ, R. SCHNEIDEROVÁ, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Portál: Praha, 1993. ISBN 80-85282-67-4.

33

2. 1. 2. 2 Ergoterapie Cílem ergoterapie je dosáhnout maximální nezávislosti a soběstačnosti uživatelů. Středisko Slunečnice má řadu aktivit, které souvisí s ergoterapií, a proto si ji zde popíšeme. Ergoterapeutické aktivity jsou založeny na testu základních všedních znalostí Barthelové (ADL) a testu instrumentálních všedních činností (IADL). Právě proto se zde uskutečňuje nácvik všedních činností, patří sem aktivity zaměřené na pohybovou koordinaci a jemnou motoriku. Dále sem patří mnoho aktivit jako je například vaření a pečení, pletení, hačkování apod.

58

Samotný výraz

ergoterapie vznikl složením dvou řeckých slov ergon (práce) a therapia (léčení, terapia). Ergoterapie se nezaměřuje jen na zaměstnávání prací (ergoterapie se často zaměňuje s pracovní terapií, nebo pracovní rehabilitací), ale také se aktivity v rámci ergoterapie zaměřují na vyplnění času člověka a dávají mu smysl života. Dále přispívá ke zdraví a celkovému pocitu pohody. Ergoterapie může stejně tak jako jiné aktivizační činnosti probíhat jak ve skupině, tak i individuálně. Podle světové federace ergoterapeutů je ergoterapie ,, profese, která se zabývá podporou zdraví a celkové pohody jedince prostřednictvím zaměstnávání či činnosti.´´Výsledkem ergoterapeutického působení je naučení se nové nebo zapomenuté činnosti či doporučení technických nebo kompenzačních pomůcek, které umožní zvýšit soběstačnost klienta v běžných denních aktivitách.

59

Toto jsou

základní informace o ergoterapii a tak si na závěr uvedeme ukázku, jak může ergoterapie pomoci v konkrétním případě: ,,Osmdesátiletá paní Jana v poslední době doma už poněkolikáté upadla. Má problémy s rovnováhou při chůzi, při přesunech do vany, při činnostech ve stoje. Horní i dolní končetiny jsou oslabené. Špatně vidí. Její praktický lékař ji odeslal na ergoterapii.´´ 60

58


59

KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie.1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2472699-1.

60

KRIVOŠÍKOVÁ, Mária, ref. 59 str. 64

34

Během této konkrétní ergoterapie probere ergoterapeutka problémy paní Jany. Ergoterapeutka jí doporučí úpravy uvnitř domu, aby se omezilo riziko pádu. Dále jí ukáže cvičení, jak posílit své svaly. Nakonec se společně domluví na dalších návštěvách. 61

2. 1. 2. 3 Práce s počítačem pro seniory Středisko Slunečnice má aktivitu Internetový kroužek. V rámci této aktivity mohou senioři podle zájmu vyhledávat různé informace na internetu. K tomu především slouží tato aktivita. Zároveň se však senioři mohou naučit i pracovat s počítačem, nejen s internetem. Právě proto jsme tuto kapitolu zařadili do naší práce. Při práci s počítačem pro začátečníky je možné seznámit seniory se základními teoretickými znalostmi o počítačích obecně, kde můžeme popisovat jednotlivé části počítače. Poté se může přejít k praktickým dovednostem, kterým se senioři mohou učit přímo během práce na počítači. Existují také knihy pro seniory o tom, jak pracovat s počítačem. Právě tyto knihy můžeme použít pro inspiraci během aktivity. Sem patří například kniha od Michala Lalíka s názvem Práce s počítačem pro seniory. Z této knihy si uvedeme ukázku, jak kniha popisuje seniorům postup zapnutí počítače. Části počítače by se měly zapínat postupně od nejlevnější část po nejdražší. To znamená, že se nejdříve zapnou reproduktory, monitor a počítačová skříň. Počítač se takto zapíná z bezpečnostních důvodů. V případě, že se vyskytne problém s elektřinou, rozbije se jen nejlevnější část počítače. Také se zde přesně popisuje, kde najít tlačítko pro zapnutí počítače. 62 Nyní si ukážeme příklad toho, jak se v této knize seniorům představuje externí disk, kde je i jeho obrazová příloha: ,, Pokud nám pevný disk počítače již nestačí, můžeme použít třeba tzv. Externí disk. Externí disk je ve své podstatě totéž jako disk pevný. Jediné, v čem se od něj odlišuje, je to, že si ho můžete vzít s sebou a připojit ho i k jinému počítači. Kapacita externích disků je srovnatelná s kapacitou disků pevných.´´ 63 61

KRIVOŠÍKOVÁ, Mária, ref. 59

62

LALÍK, Michal. Práce s počítačem pro seniory. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4136-9.

63

LALÍK, Michal, ref. 62

35

Michal Lalík napsal další knihu, která navazuje na první s názvem Práce s počítačem pro seniory 2. Zde se senioři mohou dozvědět rozšířené informace o tom, jak komunikovat na internetu, jak prohlížet fotografie či jak pouštět hudbu. 64 I nyní si uvedeme ukázku z knihy o tom, jaké existují prohlížeče na internetových stránkách: ,, Nejznámějšími internetovými prohlížeči jsou Microsoft explorer, Mozilla Firerox, Google Chrome nebo internetový prohlížeč od firmy Apple, který nese jméno Safari.´´

65

Pokud je v domově pro seniory notebook, tak se

senioři v rámci aktivity mohou učit práci i na notebooku. Pokud v domově pro seniory není notebook, stačí běžný stolní počítač. Při práci s notebookem pro seniory je možné jim nejprve vysvětlit rozdíl mezi notebookem a běžným stolním počítačem. Jak jistě víme, rozdíl je především v tom, že je v celku a že je možné ho přenášet na rozdíl od stolního počítače. Jinak je práce s notebookem podobná. 66 Nyní si uvedeme ukázku z knihy o původu pojmu notebook: ,, Slovo notebook [noutbuk] je, jak jistě uhodnete, slovo anglické. Znamená v překladu poznámkový blok. Na rozdíl od jazykových puristů z konce 19. století si dnes nikdo s jazykovou čistotou starosti nedělá, proto dosud nemáme – a asi mít už ani nebudeme – k označení notebook odpovídající český ekvivalent. ´´ 67

64

LALÍK, Michal. Práce s počítačem pro seniory. 2. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4594-7:

65

LALÍK, Michal. ref. 64, str. 17

66

LAPÁČEK, Jiří. Notebook pro seniory. 1. vyd. Brno: Computer press. ISBN 978-80-251-3827-4.

67

LAPÁČEK, Jiří, ref. 66, str. 7

36

Když již senior umí pracovat s počítačem, může se učit i vyhledávat informace na internetu. Senioři se tak mohou učit například základní informace o internetové adrese, o tom z čeho se skládá a k čemu slouží. Poté se senior může učit, jak vyhledávat samotné informace. 68 Nakonec si uvedeme další ukázku z knihy Jak najít na internetu o tom k čemu je adresa a z čeho se skládá: ,, Chcete – li se dostat na internetu na nějakou stránku, musíte znát její adresu URL (Uniform recource locator). Například: htttp://www.cpress.cz. Tato adresa obsahuje informaci o tom, kde se požadovaná stránka na internetu nachází.´´ 69

2. 1. 3 Aktivizační činnosti založené na teoretickém konceptu 2. 1. 3. 1 Validace Validace znamená hodnocení či potvrzení platnosti. Validační terapie se používá pro přístup k osobám s demencí. Tuto metodu vypracovala sociální pracovnice Naomi Feilová. Validace je metodou sociální práce, která je spojená s komunikačními technikami na základě empatie. Validační terapie vychází z teorie, že každé chování člověka s demencí má svou příčinu z nezpracovaných a nevyřešených emočních prožitků a situací z minulosti. Každé chování dezorientovaných starších lidí má podle Naomi Feilové svůj smysl a význam. Smyslem validační terapie je objevit prožitá traumata a uvědomit si dřívější události v životě klienta, a tak hledat jeho vzpomínky. Záměrem této metody je doprovázet dezorientovanou osobu, která však není dezorientovaná kvůli duševnímu onemocnění. Takto se klient může vyjádřit k tomu, co potřebuje a co cítí. Tato metoda dále slouží například ke snížení stresu, ke zlepšení kvality života, k řešení konfliktů z minulosti či k odůvodnění prožitého života. Je možné uskutečnit validaci skupinově i individuálně. Vedoucí terapie pomáhá klientům s řešením jejich vnitřních problémů a tím jim napomáhá k navrácení jejich pocitu vlastní hodnoty.

68

LAPÁČEK, Jiří. KLÍMA, Miroslav. Jak najít na internetu. Praha: Computer press, 2002. ISBN 80-7226-507-5.

69

LAPÁČEK, Jiří. KLÍMA, Miroslav, ref. 68.

37

Touto terapií se též předchází zhoršování demence. Pracovník by měl při terapii s klientem udržovat oční kontakt, dostatečnou blízkost a ve zvolených případech používat haptiku (citlivě volené doteky). 70

2. 1. 3. 2 Smyslová aktivizace Lore Wehner Jedná se o koncept se kterým přišla Lore Wehner, která pochází z Rakouska. Metoda se používá u osob s demencí, ale i u starších lidí. Cílem aktivizace je udržet v co největší míře samostatnost a soběstačnost člověka. Společně s klientem pracovník hledá jeho vzpomínky. Lidé s demencí si nevybavují nedávno prožité události, ale na základě určitého stimulu (například fotografie) si dokáží vybavit danou vzpomínku. Důležité je se klientovi přizpůsobit v komunikaci, aby pracovníkovi porozuměl a mohl tak s ním komunikovat. Některá sezení mohou využívat

vzpomínky stimulované předměty, které senior kdysi používal. Ve

smyslové aktivizaci se tedy používají pomůcky z každodenního života. Tato aktivizace je skupinová i individuální. U skupinové aktivizace je však vhodné mít menší skupinu (3-5 osob, podle stupně demence). 71 Smyslová aktivizace pomáhá seniorům si dlouho udržet vlastní kompetence (například sebevědomí, sebehodnocení, sebeurčení či samostatnost), sociální kompetence (vytváření kontaktu s ostatními lidmi) a věcné kompetence (aby senior zůstal co nejdéle samostatný a mohl se například sám oblékat či najíst). Součástí aktivizace je dále například integrovaný tanec, rytmika a hudba, smysly podpořený trénink paměti či umělecká terapie a práce s biografií, která též využívá výše zmíněné vzpomínky.

72

Středisko Slunečnice ve svých aktivitách nenabízí přímo

smyslovou aktivizaci Lore Wehner, ale můžeme prvky této aktivizace najít u některých aktivit (například práce se vzpomínkami, trénink paměti).

70


71

Sama doma (smyslová aktivizace Hana Vojtová) [Publicistický pořad] Ivana Křenová. ČR, 27. 2. 2013.

72

VOJTOVÁ, Hana. (prosinec/2011). Smyslová aktivizace pro seniory. Sociální služby. ISSN 18037348.

38

2. 1. 4 Příklady dalších aktivit pro seniory 2. 1. 4. 1 Spirituálně zaměřené aktivity Jelikož má Středisko Slunečnice vlastní kapli, kde se konají bohoslužby, tak se v této podkapitole budeme věnovat tématu bohoslužby, což je spitituálně zaměřená aktivita. Bohoslužba je liturgií. Liturgie vychází z řeckého slova leitúrgiá, které se dělí na slovo ergon (dílo) a leitos (patřící k lidu). Léitúrgia je tedy v překladu dílo lidu. Jsou to služby vykonané pro blaho lidí. V této práci popíši liturgii, tak jak je slavena v rámci římskokatolické církve. Při liturgii se děje tajemství spásy a realizují se zde mezilidské vztahy. V tajemství spásy se Bůh obrací s láskou v Kristu k obci a dává se jí. Během bohoslužby dochází k setkání Boha s člověkem. Součástí bohoslužby je i hudba takzvaná ,,musica sacra´´ (posvátná hudba). Hudba přibližuje Kristovo tajemství a podporuje vědomí společenství a komunikaci věřících. Jednou ze sedmi svátostí je eucharistie se slavením mše. Mše má dvě části: Bohoslužbu slova a eucharistickou slavnost. Při mši začínají úvodní obřady (enarxe) například se zpěvem či pozdravením oltáře políbením. Dále následuje Bohoslužba slova s biblickým čtením, mezizpěvy, evangelium či vyznání víry a přímluvy věřících (modlitby věřících). Poté následuje eucharistická slavnost s dary, eucharistickou modlitbou a přijímáním (s modlitbou Páně). Nakonec jsou závěrečné obřady. Senioři mohou chodit na bohoslužbu do kostela jako ostatní věřící, ale v domově pro seniory Slunečnice je jim k dispozici dostupnější kaple. Slovo kaple je zdrobnělinou latinského slova cappa, což znamená plášť. Pod tímto názvem se označují všechny bohoslužebné prostory, které mají rovné postavení farního kostela. 73

Nakonec si uvedeme ukázku modlitby Páně: ,, Otče náš, kterýž jsi v nebesích. Posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům. I neuveď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého.´´ 74 73

ADAM, Adolf. Liturgika: Křesťanská bohoslužba a její vývoj. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-420-1.

39

3 Domov pro seniory Ďáblice – Středisko Slunečnice Středisko Slunečnice se nachází v Praze 8 na adrese Na Hranicích 674/18. Domov pro seniory Slunečnice je pobytovou službou. Toto středisko Domova pro seniory Ďáblice se dělí na dvě základní oddělení – na oddělení zvýšené ošetřovatelské péče a relativně zdravých. Oddělení zvýšené ošetřovatelské péče je určené pro klienty, kteří potřebují zvýšenou péči. Oddělení relativně zdravých je určeno pro klienty, kteří jsou plně, nebo částečně mobilní. Oddělení zvýšené péče má k dispozici 68 míst a druhé oddělení 190 míst. Středisko má jednolůžkové, dvoulůžkové a třílůžkové pokoje. Cílem Střediska Slunečnice je podporovat samostatný a soběstačný způsob života klientů. Domov je určený pro osoby starší 60 let se sníženou soběstačností z důvodu věku, nebo trvalých změn zdravotního stavu, které vyžadují péči jiné fyzické osoby. Domov kromě různých aktivit nabízí také společenské akce a oslavy, kam patří například oslavy narozenin klientů, Velikonoc či zahradní slavnosti. 75 Na oddělení zvýšené péče mají uživatelé terapeutické kočky, v ergodílně mají křečka a na oddělení relativně zdravých králíka. Ve Středisku Slunečnice se nachází ambulance praktických lékařů, kaple, administrativní zázemí, zasedací místnost, knihovna, jídelna, zahrada, ergodílna, bufet, kosmetické, kadeřnické a pedikérské služby a v neposlední řadě také společenský sál určený pro konání různých akcí jako jsou například koncerty či výstavy. 76

74

LUTHER, Martin. O dobrých skutcích. Praha: Kalich, 1987, str. 155 – 158.

75

Slunečnice domov pro seniory [online] Praha, 2014 - [cit. 2014-10-05]. Dostupný z .

76

Slunečnice domov pro seniory [online] Praha, 2014 - [cit. 2014-10-05]. Dostupný z

40

4 Aktivizační činnosti v domově pro seniory Ďáblice - Středisko Slunečnice V teoretické části práce jsme si uvedli základní rozdělení aktivit, které jsou ve Středisku Slunečnice, jako jsou hudební a poslechové pořady, reminiscence, sportovní aktivity, duchovní programy, ergoterapie a další aktivity (viz. příloha 7). 77 Nyní si popíšeme některé aktivity Střediska Slunečnice, kterých jsem se zúčastnila na praxi. Byla jsem na sportovní aktivitě kondiční cvičení. Kondiční cvičení se koná třikrát týdně po dobu 30 minut.

78

Zde se cvičí několik cviků ve stoje

a více jich je v sedě. Například uživatel při jednom ze cviků stojí a opírá se o židli, střídavě pohybuje levou a pravou nohou dopředu a dozadu. Z rozhovoru s uživateli jsem se dozvěděla, že toto cvičení jim pomáhá zlepšit jejich zdravotní stav (například jednomu z klientů to pomohlo chodit samostatně bez pomoci holí). Jednou z dalších sportovních aktivit, které se zde konají, jsou Kuželky, které si zde uživatelé mohou zahrát podle zájmu jako soutěž a nebo i bez bodového hodnocení. Dále si uživatelé mohou zahrát šipky či vědomostní, karetní a deskové hry. Další programy jsou duchovní. Během praxe jsem byla na evangelické bohoslužbě, která se koná v kapličce domova. Bohoslužba se koná jednou za 14 dní. 79

Na začátku bohoslužby se rozdají zpěvníky a uživatelé si tak mohou během

bohoslužby i zazpívat. Je zde příjemná atmosféra s farářem, který zná klienty, a tak může s uživateli domova navázat dialog. Uživatelé mohou navštěvovat jak bohoslužbu evangelickou, tak katolickou. Dalším duchovním programem je aktivita nazvaná Kavárna.

77


78

Slunečnice domov pro seniory, ref.75

79

Slunečnice domov pro seniory, ref. 76

41

Další kategorií je ergoterapie. Z té jsem se zúčastnila klubu šikulek či keramiky. Keramika byla však ve Středisku Slunečnice zrušena. S touto činností jinak uživatelům pomáhá arteterapeut.

80

Když jsem byla na keramice, tak každý

uživatel vyráběl předměty podle vlastního zájmu. Například klientka L. vyráběla mačkanou mísu z hliněných kuliček ze kterých se vyrobí celá mísa. Paní T. zase malovala již na vyrobený hrnek. Dále jsem se zúčastnila kognitivního tréninku. Kognitivní trénink se koná jedenkrát týdně pro dvanáctičlennou až patnáctičlennou skupinku uživatelů. Kognitivní trénink procvičuje paměť a myšlení. Během jednoho setkání měly uživatelky najít cestu bludištěm, poté se losovala písmena a každý měl ve skupině říct slovo, které začínalo na vylosované písmeno. Tato slova měla být z určité kategorie - například jméno. To znamená, že když si uživatelka vylosovala například písmeno m a byla zde kategorie jména, tak měla říct jméno začínající na písmeno m. Pokud někdo ze skupiny nevěděl, uživatelky si mohly navzájem radit. To je jen ukázka toho, jak může kognitivní trénink vypadat. Může se využívat mnoho technik z niž jsme si některé popsali již v teoretické části kognitivního tréninku (např. tajenky, doplňování chybějících slov do textu, hledání opačných slov a slov stejného významu apod.). Během klubu šikulek si senioři mohou vybrat tvořivou činnost podle vlastního zájmu za pomoci ergoterapeuta. Zde se pracuje s rozmanitým množstvím materiálů. Například, když jsem byla zde na praxi, tak jedna z uživatelek pletla plyšovou hračku žirafy. Z ostatních aktivit jsem měla možnost se seznámit v praxi s aktivitou setkání na halách a kimovou hrou, kterou jsme si podrobně popsali v kapitole aktivizačních činností. Kimova hra se koná jednou týdně v knihovně Střediska Slunečníce.

81

Tato

aktivita probíhá stejně, tak jak se popisuje v literatuře a tak, jak jsme si jí již popsali s tím rozdílem, že si klienti zapamatované věci nepíšou na tabuli, ale vedoucí skupiny si odškrtává zapamatované věci na papíře u sebe.

80


81


42

Dále se také některé předměty navíc přidávají. Kimova hra je v domově pro seniory zpestřena dalšími činnostmi zaměřenými na rozvoj paměti jako je například aktivita při které jeden uživatel ostatním popisuje zadané slovo a ostatní hádají o jaké slovo či slovní spojení jde. Setkání na halách se konají jednou týdně na jednotlivých halách. Během tohoto setkáni mohou uživatelé sdělit svoje připomínky, problémy a dotazy. Uživatelé se na každém patře setkávají jednou za měsíc. Během tohoto setkání si uživatelé mohou navzájem něco vyprávět či vítají nové obyvatele domova.

82

Na

začátku každého setkání se klientům nabídne káva, nebo čaj a sednou si ke stolu na jednotlivých patrech. Nyní si uvedeme ukázku z mé praxe, jak takovéto setkání může probíhat. Nejprve se uživatelé usadili a připravila se jim káva. Poté diskutovali o svých připomínkách, konkrétně rozebírali kvalitu stravy v domově. Jelikož se blížili Velikonoce, tak klienti plánovali, jak budou probíhat a co by si chtěli uvařit. Například jedna uživatelka chtěla mít kachnu. Tak se o jídle hlasovalo. Poté se klientka S. zmínila, že by jí zajímala současná móda, a tak si pracovnice a senioři vyprávěli o módě. Během setkání na halách, která se konají na oddělení relativně zdravých i na oddělení zvýšené péče, se uživatelé věnují činnostem, které si předem naplánují (např. společné pečení, vyrábění přání před Vánoci apod.). Mezi další aktivity, které se řadí do druhů terapie patří muzikoterapie. Zde jsem navštívila aktivitu Zpívání, která se koná na oddělení zvýšené péče. Tady mohou klienti hodinu a třičtvrtě zpívat známé písně z mládí, především dechovky za doprovodu hudebního nástroje (např. klávesy). Konají se zde i hudební a poslechové pořady jako byla například jednorázová akce, kde vystoupil taneční soubor seniorek. Na tuto akci byli pozvaní nejen uživatelé z domova pro seniory Slunečnice, ale také senioři, kteří bydlí v penzionu naproti domovu. Mezi další z mnoha pravidelných aktivit patří Poslech mluveného slova, kdy si uživatelé mohou sami vybrat knihu, kterou by si chtěli přečíst a ta se jim přehrává na této aktivitě s pomocí zvukového záznamu. Tato aktivita pomáhá především uživatelům, kteří mají zhoršený zrak, a tak se mohou nadále věnovat četbě knih.

82


43

Další aktivitou je Hudební internet a Internetový koutek. Během Hudebního internetu mohou uživatelé poslouchat hudbu podle vlastního přání a zájmu. Internetový koutek slouží k rozvoji dovedností při práci s internetem a nabízí možnost vyhledávat si potřebné informace v místní knihovně domova pro seniory. Dále je zde nabídka Pánského klubu, který se koná jednou týdně v reminiscenční místnosti. Během pánského klubu mohou uživatelé diskutovat o libovolných tématech jako je například politika, sport či úroda. Uživatelé mají k dispozici během setkání občerstvení a alkohol. 83 Senioři mohou také jednou za 14 dní navštěvovat odborné přednášky na psychologická témata (např. o náladě, štěstí apod.). Nejedná se pouze o přednášky, ale během setkání mohou uživatelé o daném tématu i diskutovat. Součástí přednášek je kognitivní trénink, kdy si uživatelé mohou procvičovat paměť prostřednictvím různých druhů cvičení (např. říkat slova na určité začínající písmeno apod.). Některé aktivity jsou pravidelné a senioři se o nich dozví z nástěnky umístěné ve vstupní hale Střediska Slunečnice. Jsou však aktivity, které nejsou na nástěnce. Jedná se o aktivity, které se konají samostatně na jednotlivých odděleních jako je například Setkání na hale či Kognitivní trénink paměti. Jsou zde také početné kulturní programy zahrnující koncerty, filmový klub a další kulturní akce. Konají se zde další nepravidelné aktivity jako je například kulinaření a aktivity spojené s oslavami a svátky. Například před Vánoci se koná Vánoční tvoření, kde si uživatelé mohou vytvořit vánoční věnec a mohou si upéct perníky. Dále jsou zde oslavy narozenin, které se konají v kulturním sále nebo na oddělení, kde daný senior bydlí podle jeho vlastního přání. Například jsem se účastnila 102. letého výročí uživatelky, která si pozvala na oslavu ostatní uživatele z oddělení a svou rodinu. Na nepravidelné a další výjimečné aktivity se rozdávají letáky, aby se o nich uživatelé včas dozvěděli. V neposlední řadě je zde Tao cvičení, které je podobné jako Kondiční cvičení, ale zaměřuje se také na posilování vnitřních orgánů.

83

Informace o Pánském klubu vycházejí z rozhovoru s uživateli a pozorování během této aktivity.

44

5 Dotazníkové šetření Cílem praktické části je zjistit, jaký je smysl a význam aktivizačních činností ve Středisku Slunečnice. V rámci hypotézy předpokládáme, že se pomocí aktivizačních činností ve Středisku Slunečnice naplňují potřeby klientů. Teorii potřeb jsme zvolili dle psychologa Abrahama Maslowa. V rámci hypotézy také předpokládáme, že se naplňují více potřeby vyšší (seberealizace, sebetranscendence, potřeba lásky přijetí, sounáležitosti) oproti nižším (fyziologické potřeby, potřeba bezpečí, úcty), jelikož ty mohou být zajištěny v domově jinak (např. stravování, kontakty mimo aktivity). U sportovních aktivit předpokládáme, že se budou naplňovat více potřeby fyziologické oproti ostatním lidským potřebám. U tvořivých, odpočinkových a vědomostních aktivit (Klub šikulek, Hudební internet, Internetový koutek, Hrátky s pamětí, Poslech mluveného slova, Kimova hra) předpokládáme, že se bude naplňovat potřeba seberealizace více než ostatní potřeby. U společenských aktivit jako je Klub společenských her, Pánský klub, Setkání na hale předpokládáme, že se bude naplňovat potřeba přijetí a sounáležitosti a lásky více než ostatní potřeby. Pro dosažení cíle práce jsme zvolili metodu dotazníkového šetření. Dotazník se skládá ze tří otázek, z nichž první je zaměřená na četnost navštěvování aktivity, druhá na naplňování potřeb a ve třetí otázce se respondenti mohli vyjádřit k tomu, jaké aktivity jim ve Středisku Slunečnice chybí. Dotazník má tedy uzavřené otázky a jednu otevřenou. U druhé otázky zaměřené na naplňování potřeb se liší možné odpovědi podle jednotlivých aktivit vzhledem k tomu, že každá aktivita probíhá jiným způsobem. Možnosti volitelných odpovědí jsme volili podle předchozí zkušenosti s navštívenou aktivitou. Jednotlivé odpovědi zahrnují všechny potřeby. (viz. ukázka dotazníku, příloha. č. 8) Dotazníkové šetření bylo uskutečněno na některých aktivitách, které mohou senioři v tomto domově navštěvovat. Konkrétně se jednalo o tyto aktivity: Kimova hra, Setkání na hale, Pánský klub, Hrátky s pamětí, Internetový koutek, Poslech mluveného slova, Kondiční cvičení, Šipky, Klub šikulek, Hudební internet a Klub společenských her. Dotazníkové šetření probíhalo v období lisopadu 2014, a proto mělo dnešní Středisko Slunečnice název Domov pro seniory Slunečnice. 45

Do

dotazníkového

šetření

jsme

nezařadili

Reminiscenci

navštěvovanou keramiku, jelikož v době dotazníkového šetření

a

dříve

Reminiscence

neprobíhala a Keramika byla zrušena. Dále se zde koná aktivita Kulinaření, která byla dříve pravidelnou aktivitou, ale nyní se koná nepravidelně. Právě proto jsme do dotazníkového šetření nezahrnuli aktivity, které se konají výjimečně, nebo nepravidelně a aktivity, které jsou určeny nejen pro uživatele Střediska Slunečnice, ale i pro obyvatele místního penzionu (např. hudební a poslechové pořady, koncerty apod.). Nejsou zde zahrnuty duchovní programy vzhledem k nevhodnosti použití této metody výzkumu. To znamená, že jsme do výzkumu zahrnuli především pravidelně se konající aktivity určené pro obyvatele domova pro seniory. Dotazníky jsme dávali seniorům na jednotlivých aktivitách. V případě, že se jednalo o aktivitu s menším počtem uživatelů (3-5), tak jsme dotazníky vyplňovali s uživateli individuálně. Ve větším počtu jsme se dotazovali jednotlivých seniorů ve skupině. Respondenty tedy byli uživatelé Střediska Slunečnice, kteří navštěvují aktivity v tomto domově ve věku od 65 do 96 let. Počet respondentů na jednotlivých aktivitách se pohyboval od 3 do 11 účastníků aktivity. Celkem se jednalo o 71 dotazníků , které vyplnilo 16 mužů a 55 žen.

46

5. 1 Abraham Maslow Pro praktickou část budeme používat Maslowovu pyramidu potřeb, a proto si nyní popíšeme, co je Maslowova pyramida potřeb a kdo byl Abraham Maslow, abychom tuto problematiku pochopili v širším kontextu. Abraham Harold Maslow pocházel ze sedmi dětí. Jeho rodiče byli ruští imigranti. Maslow se oženil se svou sestřenicí Berthou Goodmanovou. Spolu s ní se odstěhoval do Wisconsinu, kde získal psychologické vzdělání. Maslow se stal jedním ze zakladatelů humanistické psychologie. Zabýval se zkoumáním lidské motivace a popsal svoji pyramidu potřeb, kdy si nejdříve na zvířatech uvědomoval, že uspokojují svoje potřeby podle pořadí. Tak definoval 5 úrovní potřeb, které si popíšeme v další kapitole. Neuspokojení potřeb se podle něj spojuje s nízkým sebevědomím a s pocity méněcennosti. S naplňováním potřeb se mění dynamika hodnot. Máme tendenci bagatelizovat potřeby, které jsou již uspokojené. Podle něj je psychologie příliš pesimistická. Charakteristikou Maslowovy psychologie je zájem o blaho člověka a realizaci jeho možností. 84

5. 1. 1 Maslowova pyramida potřeb a další potřeby Nyní si popíšeme Maslowovu pyramidu potřeb, což je důležité, protože se bude v dotazníkovém šetření o smyslu a významu aktivizačních činnostech vycházet právě z této teorie. Abraham Maslow popsal základní lidské potřeby. Tyto potřeby rozdělil na nižší a vyšší. Nižší potřeby zahrnují potřeby fyziologické a potřeby bezpečí. Tyto potřeby zajišťují fyziologické přežití jedince. Mezi vyšší potřeby patří potřeba lásky a úcty, které zajišťují duševní pohodu a rozvoj osobnosti. Dále je zde potřeba sebeaktualizace. Vyšší potřeby můžeme naplnit jen tehdy, pokud uspokojíme nižší potřeby. To znamená, že například potřebu bezpečí můžeme naplnit teprve tehdy, když naplníme fyziologické potřeby (např. když máme co jíst a pít). Tyto potřeby však nutně nemusíme naplnit zcela, přestože je musíme naplnit alespoň do určité míry.

84

SHEEHY, Noel. Encyklopedie nejvýznamnějších psychologů. Brno: Barristel & Principal: 2005. ISBN 80-86598-82-9.

47

Fyziologické potřeby zahrnují potřebu výživy, spánku, přiměřeného tepla atd. Poté je potřeba bezpečí, kterou vyžaduje každý jedinec. Třetím stupněm je potřeba náležení a lásky. Poté, co člověk naplní předchozí stupně, touží po citovém vztahu a chce, aby někam patřil. Poté nastává potřeba úcty, kam patří sebeúcta a úcta od druhých lidí. Nakonec je zde již zmíněná sebeaktualizace. Sebeaktualizující jedinec může být sám aniž by se přitom cítil osamělý, záleží mu více na vlastních soudech než na kulturních normách a také má bohatou představivost. Všechny tyto potřeby se tedy znázorňují graficky v Maslowově pyramidě potřeb. (viz. příloha č. 9) 85 Nakonec je si třeba uvědomit, že potřeby seniorů mohou být jiné než u jiných cílových skupin jako jsou například děti, nebo mládež. V popředí jsou potřeby zdraví, klidu, bezpečí, jistoty, lásky a spokojenosti. Důležité jsou pro ně i duchovní potřeby, kdy si senioři kladou otázky o smyslu života. Se svými myšlenkami se potřebují někomu svěřit. 86 Také si kladou otázku, proč žijí. Pro kvalitu života člověka je nezbytné, aby prožíval smysluplné události. Tento smysl života lze nalézt v tom, co nás přesahuje. Smysl života u seniorů je podporovaný vzpomínkami, angažovaností v aktivitách, hodnotách či optimismu. Ke smysluplnému životu dále patří tvořivost, sebepřesah, potěšení v životě, vztahy k druhým a naděje do budoucna. Důležitým smyslem života je pro seniory být také potřebný a užitečný druhým lidem.

87

Samozřejmě, že také senioři potřebují

naplňovat všechny své potřeby jako ostatní. 88

85

DRAPELA, J. Victor. Přehled teorií osobnosti. 6. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-2620040-6.

86

MLÝNKOVÁ, Jana, ref. 4

87

ONDRUŠOVÁ, Jiřina. Stáří a smysl života.1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1997-2.

88

DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3.

48

5. 2 Vyhodnocení dotazníků V rámci dotazníkového šetření jsme vyhodnocovali jednotlivé aktivity a poté jsme ze všech dotazníků vyhodnotili, jaké potřeby tyto aktivity naplňují a v jaké míře. Nyní si představíme výsledky dotazníkového šetření.

5. 2. 1. Kimova hra Dotazník vyplňovalo 5 žen. V následujícím grafu je vidět, že uživatelky Střediska Slunečnice navštěvují tuto aktivitu pravidelně, kromě jedné respondentky, která tuto aktivit navštěvuje jen občas. 1. Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

20%

20% a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas d) výjimečně

60% Druhá otázka byla zaměřená na naplňování potřeb aktivity Kimova hra podle Maslowovy pyramidy potřeb. U této otázky mohly respondentky zaškrtnout více odpovědí, a proto počet vybraných odpovědí neodpovídá počtu respondentek. Právě proto jsou zde výsledky v procentech. Je zajímavé, že pouze 13% respondentek odpovědělo, že aktivitu navštěvuje, protože se cítí dobře, když je někdo pochválí za práci během aktivity, přitom během setkání respondentky byly rády za to, že je vedoucí pochválila, přestože předtím odpovídaly jiným způsobem. Mezi další odpovědi, proč uživatelky navštěvují aktivitu patřilo to, že se jim kimova hra líbí, aktivita je podle nich zábavná a mohou se při ní rozptýlit.

49

2.) Proč navštěvujete tuto aktivitu?

18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

c) mohu aktivně trávit svůj volný čas

f ) pomáhá mi to lépe si vybavovat předměty a vzpomínky

g) chci si vyzkoušet něco nového

b) cítím se lépe po f yzické stránce

ch) aktivita mi připadá smysluplná

a) protože je během této aktivity k dispozici občerstvení

j) rád (a) trávím čas s vedoucím skupiny a dalšími lidmi

h) protože se cítím dobře, když mě někdo pochválí za práci během aktivity

d) protože se cítím dobře a v bezpečí

i) chci si ověřit, zda zvládnu něco hezkého a zajímavého dělat

e) mohu se setkat s dalšími lidmi

Jednotlivé odpovědi jsme rozdělili do kategorií podle Maslowa a sečetli je a takto jsme vytvořili následující graf zaměřený na konkrétní naplňování potřeb. Kimova hra podle respondentek nejvíce naplňuje pořebu lásky, bezpečí a jistoty.

4%

21%

fyziologické potřeby potřeba bezpečí, jistoty

29%

potřeba úcty, uznání potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti

17%

seberealizace sebetranscendence

29%

50

5. 2. 2. Hrátky s pamětí Aktivity Hrátky s pamětí se zúčastnily pouze 4 respondentky. Tuto aktivitu běžně navštěvuje okolo 12 uživatelů. Vzhledem k tomu, že na aktivity chodí uživatelé dobrovolně, kdy chtějí, tak je počet členů proměnlivý. Respondentky tuto aktivitu navštěvují pravidelně, je však třeba brát v úvahu, že jsme do dotazníkového šetření nezahrnuli uživatele, kteří se aktivity nezúčastnili, ale někdy zde mohly být. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

a) pokaždé, když se koná

50%

50%

b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas d) výjimečně

Všem respondentkám tato aktivita pomáhá v procvičování paměti. To vidíme na našem grafu, protože tato odpověď zahrnuje nejvíce procent. Dále se respondentky cítí lépe po fyzické stránce a rády zde tráví čas s vedoucím skupiny a s dalšími lidmi a tuto aktivitu navštěvují, protože si chtějí také vyzkoušet něco nového (12% - 3 respondentky). Respondentky tuto aktivitu navštěvují, protože je to zajímá a protože si tak mohou trénovat paměť, k čemuž také tato aktivita slouží.

51

2.) Proč tuto aktivitu navštěvujete?

16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

f) pomáhá mi to procvičovat paměť






i) chci si ověřit, zda zvládnu něco hezkého a zajímavého tvořit a dělat

a) jsem díky zlepšení paměti soběstačnější


b) cítím se lépe po fyzické stránce

c) mohu aktivně trávit volný čas

Hrátky

s pamětí stejně

tak jako Kimova hra naplňuje potřebu lásky a přijetí a ve větší míře na rozdíl od Kimovy hry také potřebu seberealizace (29%).

4% 17%

21%

fyziologické potřeby potřeba bezpečí, jistoty potřeba úcty, uznání

8%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti

25% 25%

seberealizace sebetranscenden ce

52

5. 2. 3 Setkání na hale Dotazník vyplňovali respondenti na 4. oddělení v přízemí Střediska Slunečnice, kteří se zúčastnili této aktivity. Jednalo se o uživatele domova, kteří bydlí na oddělení relativně zdravých. Dotazník vyplňovalo 6 žen a 1 muž. Někteří tuto aktivitu navštěvují pravidelně (4 respondenti), ostatní jen občas (3 respondenti). 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

a) pokaždé, když se koná

14% 29%

b) vynechám ji jen ze závažných důvodů

29%

c) občas d) výjimečně

29%

V následujícím grafu 16% označuje, že všichni respondenti zaškrtli danou odpověď. To znamená, že všichni respondenti tuto aktivitu navštěvují, protože rádi tráví čas s vedoucím skupiny a dalšími lidmi, setkání na hale jim připadá smysluplné, při setkání mohou vyjádřit svůj názor na organizaci domova a poukázat na to, co je trápí a také se dozví nové aktuální informace, což dokazuje i fakt, že se během setkání na hale také předčítají zprávy ze světa i z domova. Naopak žádný z respondentů tuto aktivitu nenavštěvuje, protože by se cítil dobře, když ho někdo během setkání pochválí.

53


16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

c) dozvím se nové aktuální inf ormace


f) během setkání mohu vyjádřit svůj názor na organizaci domova pro seniory a poukázat na to, co mě trápí



a) protože je během této aktivity k dispozici občerstvení (např. káva, čaj)






Z předchozího grafu jsme opět sestavili graf, který ukazuje, jakým způsobem a v jaké míře se zde podle názoru respondentů naplňují jejich potřeby. Nejvíce se naplňuje potřeba sebetranscendence z 34%, dále pak potřeba lásky, přijetí a sounáležitosti (24%). Nejméně se naplňuje potřeba seberealizace (12%). Respondenti také navštěvují aktivitu, protože se něco dozví a uteče jim čas. 15% 34% 15%

fyziologické potřeby potřeba bezpečí, jistoty potřeba úcty, uznání potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace

24%

12%

sebetranscende nce

54

5. 2. 4 Pánský klub Pánský klub z logického hlediska zahrnoval pouze muže v počtu 10 respondentů. Z následujícího grafu je vidět, že Pánský klub je velmi oblíbený, jelikož všichni respondenti tuto aktivitu navštěvují pokaždé, když se koná. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas d) výjimečně

100%

Respondeti tuto aktivitu nejvíce navštěvují, protože se zde cítí lépe po fyzické stránce (v grafu 13%), mohou se zde setkat s dalšími lidmi, pánský klub jim připadá smysluplný a cítí se zde dobře a v bezpečí.

55

2. ) Proč navštěvujete tuto aktivitu?

14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%






f ) mohu ostatním předat svoje zkušenosti a vzpomínky

k) cítím se lépe po psychické stránce

a) mohu si odpočinout





Celkem z 50% odpovědí se zde naplňuje potřeba sebetranscendence a přijetí, lásky a sounáležitosti. Dále pak potřeba bezpečí a jistoty, fyziologické potřeby a nejméně potřeba úcty a uznání (10%).

17%

23%

fyziologické potřeby potřeba bezpečí, jistoty potřeba úcty, uznání potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti

23% 27% 10%

seberealizace sebetranscende nce

56

5. 2. 5 Klub společenských her Klub společenských her se dělí na vědomostní hry a na karty a další deskové hry, které uživatelé domova hrají. Do dotazníkového šetření jsme zahrnuli skupinu respondentů, kteří navštěvují vědomostní hry. Dotazník vyplňovalo 8 žen a 1 muž, celkem 9 respondentů. Z následujícího grafu vyplývá, že všichni respondenti tuto aktivitu navštěvují pokaždé, když se koná. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?


100% Respondenti navštěvují Klub společenských her především proto, že zde rádi tráví čas s vedoucím skupiny a dalšími lidmi, což také zahrnuje potřebu lásky, přijetí a sounáležitosti. Z následujících dvou grafů můžeme vyčíst, že při této aktivitě se potřeby naplňují přibližně rovnoměrně. To znamená, že se rovnoměrně naplňují všechny potřeby podle Maslowa a jeho pyramidy potřeb.

57


16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%



a) protože si zde mohu aktivně odpočinout







f) během aktivity mohu vyjádřit svůj názor na organizaci a poukázat na to, co mě trápí


12%

fyziologické potřeby

12% 12%

potřeba bezpečí, jistoty potřeba úcty, uznání

24%


12%

28%

seberealizace sebetranscende nce

58

5. 2. 6 Internetový koutek Během dotazníkového šetření byl Internetový koutek zrušen vzhledem k technickým problémům. Přesto jsme před konáním aktivity oslovili 2 respondenty (1 muž, 1 žena), kteří Internetový koutek navštěvují. Ne všichni obyvatelé Střediska Slunečnice navštěvují nabízené aktivity, na některých aktivitách je poměrně hodně uživatelů, na jiných je jejich účast menší podle jejich zájmu. Respondenti Inernetový koutek navštěvují občas. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas

100%

d) výjimečně

Respondenti tuto aktivitu nenavštěvují, protože by si zde chtěli odpočinout, protože by se cítili lépe po fyzické stránce a mohli se setkat s dalšími lidmi. Aktivitu navštěvují spíše, protože zde získají nové informace, cítí se dobře, když je někdo pochválí za práci během aktivity a aktivita jim také připadá smysluplná a v neposlední řadě mohou aktivně trávit svůj volný čas. Následující grafy jsou pouze ilustrační vzhledem k tomu, že se jedná pouze o 2 respondenty.

59


18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%



f ) získám nové informace

a) protože si zde mohu odpočinout








Internetový koutek podle respondentů nenaplňuje fyziologické potřeby a potřebu přijetí, lásky a sounáležitosti. Naopak naplňuje především potřebu sebetranscendence, seberealizace a potřebu bezpečí, jistoty a úcty a uznání.


27% 36%

potřeba bezpečí, jistoty potřeba úcty, uznání potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti

18% 18%

seberealizace sebetranscend ence

60

5. 2. 7 Hudební internet Podle sociální pracovnice navštěvovalo aktivitu Hudební internet okolo 12 uživatelů domova pro seniory Slunečnice (před rokem 2015, dnes Středisko Slunečnice). Nyní tuto aktivitu navštěvuje pravidelně okolo 3 – 4 uživatelů. Právě proto jsme do dotazníkového šetření zahrnuli jen 3 uživatelky (ženy). 2 respondentky navštěvují aktivitu pokaždé, když se koná a 1 občas. V grafu je tento výsledek zobrazen v procentech. Následující grafy vzhledem k nízkému počtu respondentů musíme vzít s rezervou stejně tak jako Internetový koutek. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

33%

a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů

67%


V následujícím grafu 14% znamená, že všechny 3 respondentky Hudební internet navštěvují, protože si zde mohou odpočinout, chtějí si ověřit, zda zvládnou něco zajímavého dělat, při poslechu zapomenou na své problémy a trápení, cítí se zde dobře a v bezpečí. Poslech hudby jim dále dává pocit naplnění a staré vzpomínky. 2 respondentky odpověděly (9%), že aktivitu navštěvují, protože se zde chtějí setkat s dalšími lidmi a že jim aktivita připadá smysluplná. Respondentky navštěvují Hudební internet především proto, že mají rády hudbu.

61


14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%





c) zapomenu na své problémy a trápení




f ) dává mi to pocit naplnění a staré vzpomínky



Aktivita naplňuje nejvíce fyziologické potřeby vzhledem k tomu, že si zde uživatelky mohou odpočinout. Dále nejvíce naplňuje potřebu bezpečí a jistoty a také sebetranscendence. Nejméně naplňuje potřebu úcty a uznání a seberealizace (5%). Potřeba přijetí, lásky a sounáležitosti se naplňuje ze 14%. Výsledný graf odpovídá Maslowově pyramidě potřeb, že když jsou naplněny nižší potřeby mohou se naplňovat ty vyšší. V tomto případě to znamená, že nižší potřeby jsou naplňované více než vyšší. 23%

27%

f yziologické potřeby potřeba bezpečí, jistoty

5%

14% 27%

5%

potřeba úcty, uznání potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace sebetranscenden ce

62

5. 2. 8 Poslech mluveného slova Dotazník u poslechu mluveného slova vyplňovalo 8 žen. Polovina respondentek (4 ženy) navštěvuje Poslech mluveného slova pravidelně, tedy ho vynechají jen ze závažných důvodů. Další 2 respondentky sem chodí pokaždé a další 2 občas. Z toho vyplývá, že tuto aktivitu obvykle navštěvují. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

25%

25%


50%

Poslech mluveného slova navštěvují respondenti nejvíce, protože se zde cítí dobře a v bezpečí (18%) a protože jim to připadá smysluplné (17%). Dále ji navštěvují, protože si mohou odpočinout a naplňuje je to (11%). Zajímavým výsledkem je, že pouze 2 respondentkám (5%) vyhovuje poslech knihy více než její četba. Aktivita je určena zvláště pro uživatele se zhoršeným zrakem, aby i nadále mohli číst knihy. Právě proto tuto aktivitu mohou navštěvovat, aby se i nadále mohli věnovat svému zájmu, ne protože by jim to takto vyhovovalo lépe.

63


18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%






h) protože se cítím dobře


k) poslech knihy mi vyhovuje více než její četba

f) naplňuje mě to




Nejvíce se zde uspokojují potřeby jistoty z 31%, sebetranscendence z 28% a fyziologické potřeby ze 17%. Přesto se uspokojují v určité míře všechny potřeby.


17% 28%


31%

8% 6%

11%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace sebetranscend ence

64

5. 2. 9 Kondiční cvičení Dotazník zaměřený na Kondiční cvičení vyplňovalo 11 respondentů – 2 muži a 9 žen. V našem grafu vidíme, že je tato aktivita hojně navštěvovaná, respondenti ji navštěvují pravidelně, případně ji vynechají jen ze závažných důvodů. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu? 9% a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas d) výjimečně

91%

Důvodem účasti na Kondičním cvičení je nejčastěji to, že všem respondentům připadá aktivita smysluplná (v grafu 24%) a všichni se zde cítí dobře a v bezpečí (24%). Dále pak, protože chtějí být stále fyzicky v kondici a cítí se tak lépe po zdravotní stránce. Respondenti navštěvují Kondiční cvičení také, protože chtějí po cvičení slyšet nový vtip, jelikož po Kondičním cvičení jim fyzioterapeut vypráví nové vtipy.

65


25,00%

20,00%

15,00%

10,00%

5,00%

0,00%





a) chci být stále f yzicky v kondici

h) protože se cítím dobře, když mě někdo pochválí, když mi cvičení jde


f) díky cvičení vím, že toho ještě hodně zvládnu



b) cítím se lépe po fyzické a zdravotní stránce

Kondiční cvičení poskytuje účastníkům nejvíce naplnění potřeby bezpečí a jistoty (33%), dále pak potřebu sebetranscendence (24%), fyziologické potřeby (18%), potřebu lásky, přijetí, sounáležitosti (11%), seberealizace (9%). Nejméně se zde naplňuje potřeba úcty a uznání (4%). Kondiční cvičení je zaměřené na fyzickou stránku člověka, a proto se zde také naplňují ve větší míře fyziologické potřeby. 18%

24%


9% 33% 11% 4%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace sebetranscende nce

66

5. 2. 10 Šipky Šipek se zúčastnilo 5 žen a 1 muž. Polovina respondentek navštěvuje Šipky pokaždé, když se konají, 2 respondentky je vynechají jen ze závažných důvodů, 1 respondentka navštěvuje aktivitu občas. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu? 2.)

17% a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů

50%

c) občas

33%

d) výjimečně

Všechny respondentky odpověděly, že se účastní hry Šipky, protože se při ní cítí dobře a v bezpečí, protože mohou aktivině trávit svůj volný čas a protože jim to připadá smysluplné. 5 respondentů (13%) odpovědělo, že tak mají více pohybu.

67


16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%


h) protože se cítím dobře, když mě někdo pochválí, když mi cvičení jde





a) mám tak více pohybu

f ) mohu ostatním předat svoje dovednosti




Při aktivitě se uspokojují všechny potřeby. Více než polovinu však zahrnuje potřeba bezpečí a jistoty a fyziologické potřeby. To, že se naplňují fyziologické potřeby je dáno tím, že se jedná o pohybovou aktivitu.

21%

16%


5%


18% 32%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace

8%

sebetranscendenc e

68

5. 2. 11 Klub šikulek U aktivity s názvem Klub šikulek vyplňovalo dotazník 6 žen. Všechny respondentky Klub šikulek navštěvují pravidelně, případně ho vynechají jen ze závažných důvodů. 1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu?

33%


67%


Všechny respondentky navštěvují aktivitu, protože se mohou setkat s dalšími lidmi, chtějí si ověřit, zda zvládnou něco hezkého a zajímavého tvořit a dělat, zůstane po nich například nějaký výrobek, cítí se dobře a v bezpečí a všem připadá Klub šikulek smysluplný. Dále sem chodí například, protože rády tráví čas s vedoucím skupiny (11%). Uživatelky sem chodí pro radost, aby si mohly povídat a během tvoření výrobků si i zazpívat.

69


14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%







f ) něco to po mně zůstane a mám z toho radost (např. výrobek, předám ostatním svoje zkušenosti, dovednosti apod.)

h) chci si vyzkoušet něco nového




Během této aktivity se nenaplňují fyziologické potřeby. Nejvíce se naplňuje potřeba sebetranscendence, lásky, přijetí a sounáležitosti. Dále pak potřeba bezpečí, jistoty, seberealizace a v menší míře z 9% potřeba úcty a uznání.

20%

27%


9%


18% 27%

seberealizace sebetranscenden ce

70

5. 2. 12 Celkové vyhodnocení dotazníků Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaký je smysl a účel aktivizačních činností ve Středisku Slunečnice. Předpokládali jsme, že aktivity budou naplňovat potřeby uživatelů podle Maslowovy pyramidy potřeb. Následující 3 grafy znázorňují celkové výsledky dotazníkového šetření, které zahrnují pouze výše uvedené aktivity. Celkem se jednalo o 71 vyplněných dotazníků, přičemž někteří z respondentů navštěvují více aktivit. Jednalo se o 16 mužů a 55 žen, což znázorňuje tento graf uvedený v procentech a ve výše uvedených počtech.

16 23%

muži ženy

55 77%

Druhý dotazník se týká četnosti návštěvnosti aktivit. V tomto grafu jsou zaznamenané počty odpovědí v číslech i v procentech. Z tohoto grafu vyplývá, že pokud uživatel chodí na jednu, nebo více aktivit, tak obvykle pravidelně, avšak sem nejsou zahrnuti respondenti, kteří aktivity nenavštěvují vůbec, ale skutečně ti, co na aktivitě byli alespoň jednou.

1 1%

8 12%


35 51% 24 35%


71

Další dotazník znázorňuje míru naplňovaných potřeb všech aktivit, které jsme zahrnuli do dotazníkového šetření. Předpokládali jsme, že aktivizační činnosti ve Středisku Slunečnice budou naplňovat potřeby seniorů, v čemž spočívá význam a smysl těchto aktivit. Podle následujícího grafu vidíme, že aktivizační činnosti skutečně naplňují v určité míře všechny potřeby seniorů.

13%


23%


25%

11%

7%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace

21%

sebetranscenden ce

Dále jsme předpokládali, že se budou naplňovat více potřeby vyšší oproti nižším, což jsme zjistili tak, že jsme si výsledky z předchozího grafu rozdělili na nižší a vyšší potřeby. Vyšší potřeby zahrnují 53% a nižší 47%, čímž se nám potvrdila hypotéza, avšak rozdíl je malý, a proto se vyšší a nižší potřeby naplňují přibližně rovnoměrně. Tento graf by odpovídal spíše pojetí Viktora Frankla, že jsou všechny potřeby naplňované rovnoměrně. To znamená, že i v koncentračních táborech lidé mohli mít naplněné vyšší potřeby, přestože neměli naplněné ty nižší.

nižší potřeby

47%

vyšší potřeby

53%

72

U sportovních aktivit jsme předpokládali, že se budou naplňovat více potřeby fyziologické oproti ostatním lidským potřebám. U tvořivých, odpočinkových a vědomostních aktivit jsme předpokládali, že se bude naplňovat potřeba seberealizace více než ostatní potřeby. U společenských aktivit jsme se domnívali, že se bude naplňovat potřeba přijetí a sounáležitosti a lásky více než ostatní potřeby. U sportovních aktivit se nejvíce naplňuje potřeba bezpečí a jistoty a sebetranscendence, až poté fyziologické potřeby. Přesto se zde oproti ostatním aktivitám naplňují fyziologické potřeby v největší míře. U ostatních aktivit také převažuje potřeba bezpečí a jistoty se sebetranscendencí. Výsledek je podobný jako u předchozí hypotézy. Při srovnávání naplňování seberealizace se tato potřeba naplňuje nejvíce u těchto aktivit. U společenských aktivit se potřeba lásky, přijetí a sounáležitosti skutečně naplňuje v největší míře oproti ostatním potřebám i aktivitám.

73

Sportovní aktivity

19%

20%

7% 14%

33% 6%

Společenské aktivity 15%


22%


18%

9%

potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti seberealizace sebetranscen dence

9% 28%

Ostatní aktivity – tvořivé, na paměť 9% 25% 25%

15%

7% 20%

74

5. 3. Návrh volnočasových aktivit pro seniory v domově Slunečnice na základě vyhodnocení dotazníků Nyní se budeme opět zabývat tím, jaké potřeby jsou naplňovány v rámci aktivizačních činností ve Středisku Slunečnice na základě dotazníkového šetření a na základě těchto informací navrhneme další možné aktivity pro seniory. Třetí otázka dotazníku zněla takto: Jaké činnosti byste chtěli dělat ve svém volném čase a v domově pro seniory vám chybí? Někteří respondenti na danou otázku neodpověděli, přesto je v následující tabulce několik navrhovaných aktivit, které by respondenti rádi dělali, ale v domově pro seniory nemohou:

Cizí jazyky

Běhání

Bazén

Výlety

Ping pong

Posilování

Diskuzní klub

Keramika

Šití

Zdravotní osvěta

Pomoc ve vzdělávání

Podle respondentů se na aktivitách naplňují fyziologické potřeby z 13%, potřeba bezpečí a jistoty z 25%, potřeba lásky přijetí a sounáležitosti z 21%, potřeba úcty a uznání ze 7%, seberealizace z 11% a sebetranscendence z 23%. Nejméně jsou tedy naplňovány fyziologické potřeby, potřeba úcty a uznání a potřeba seberealizace. Ostatní potřeby jsou naplňovány dostatečně. Musíme však vzít v úvahu, že jsme do dotazníkového šetření nezahrnuli všechny aktivity. Fyziologické potřeby se mohou naplňovat i při Kuželkách a Tao cvičení, které se během dotazníkového šetření nekonaly. Mohli bychom však tyto aktivity doplnit výlety, posilováním i stolním tenisem, které navrhovali respondenti, bazén by byl problematičtější, ale mohlo by se využít nabídek mimo domov pro seniory. Potřeba seberealizace může být dále naplňovaná na odborných přednáškách, které se zde konají, avšak mohla by být naplňována i na diskuzním klubu a keramice, což jsou aktivity, které byly ve středisku Slunečnice zrušeny. Aktivity zaměřené na cizí jazyky by byly také možné, zde by se mohla uplatňovat potřeba seberealizace. Potřeba seberealizace, úcty a uznání je v domově pro seniory již naplňovaná například v tom, že samotní senioři mohou vést vlastní přednášku, pokud mají zájem.

75

Z navrhovaných aktivit respondentů vyplývá, že to jsou aktivity, kterými mohou být naplňovány potřeby naplňované v menší míře než ostatní. Na potřebu úcty a uznání by se mohly využívat různé aktivity, které by mohli senioři vést. Mohli by vést nejen přednášky, ale i další aktivity podle jejich schopností, možností a zájmu. Dále by se mohlo pořádat více soutěží, které by byly pravidelné. Také by si v rámci seberealizace mohli uživatelé zkoušet hrát na hudební nástroje či zapojit více výtvarných aktivit (malování, kresba) podle zájmu uživatelů. Během dotazníkového šetření se nekonala aktivita Reminiscence. Avšak ta se ve Středisku Slunečnice dále bude konat. Zajímavé by bylo zařadit do aktivizačních činností Dámský klub, když je zde jen Pánský klub. Při setkání na hale na 3. oddělení Střediska Slunečnice chtěli uživatelé také více zvířat na oddělení jako jsou například psi a kočky. Terapeutické kočky jsou jen na oddělení zvýšené péče a toto je oddělení relativně zdravých, kde jsou venku jen divoké kočky o které se stará zaměstnanec Střediska Slunečnice. Canisterapie se v tomto středisku domova pro seniory konala, ale v době konání dotazníkového šetření (listopad 2014) se tato aktivita již nekoná, ale přesto se toto středisko snaží tuto činnost opět zařadit a navázat nové kontakty. Při rozhovoru s uživatelkou Střediska Slunečnice jsem se dozvěděla, že senioři mají dostatek kulturních akcí s hudbou, ale zde se jen poslouchá a netančí se. Ve středisku se však někdy konají akce zaměřené na tanec, kde mohou tančit i senioři na vozíku. Podobné aktivity by se zde mohly také zařadit častěji. Z následujících údajů vyplývá, že má domov pro seniory Slunečnice dostatek aktivit, avšak ne všichni je navštěvují. Přesto by se zde daly zařadit další aktivity podle námětů uživatelů i předchozího rozboru. Musíme však vzít v úvahu i ekonomickou náročnost realizace.

76

Závěr Mým cílem práce bylo zjistit, jaké aktivity nabízí domovy pro seniory a ukázat tyto aktivity na konkrétním příkladu domova pro seniory Ďáblice - Střediska Slunečnice a především zjistit, jaký význam mají tyto aktivity pro seniory. Cílem praktické části bylo zjistit, jaký je smysl aktivizačních činností ve Středisku Slunečnice a také si popsat, jaké aktivizační činnosti jsou nabízeny seniorům v této pobytové sociální službě. K tomu jsme využili metodu dotazníkového šetření v počtu 71 vyplněných dotazníků formou individuální a skupinové pomoci při vyplňování dotazníků. V domovech pro seniory jsou často zařazeny aktivity jako například Reminiscence (práce se vzpomínkami seniorů), Dramaterapie, Muzikoterapie, Ergoterapie, Zahradní terapie, Zooterapie, pohybové aktivity (např. šipky, kuželky), aktivity zaměřené na procvičování paměti (např. kognitivní trénink paměti), arteterapie a mnoho dalších. Ve středisku Slunečnice Slunečnice jsou nabízeny kulturní programy zahrnující koncerty, poslechové pořady a další jednorázové akce. Jsou zde pohybové aktivity jako je například Tao cvičení, Kondiční cvičení, Kuželky či Šipky. Dále to je ergoterapie (např. Klub šikulek) a další řada aktivit (Setkání na jednotlivých halách jednou za měsíc, Pánský klub apod.). Nechybí ani katolické a evangelické bohoslužby. V rámci možností nabízí domov pro seniory i reminiscenci a canisterapii. Podle literatury jsme zjistili, že aktivizační činnosti pro seniory mají svůj smysl a význam, který spočívá v tom, že tyto aktivity napomáhají ke zvýšení soběstačnosti, působí proti stresu a seniory aktivizují. Konkrétní smysl a význam však závisí na typu aktivity. Například pohybové aktivity umožňují nejen pohyb, posílení svalů, ale také společenský kontakt. Podle vyhlášky zákona o sociálních službách slouží sociálně terapeutické činnosti k udržení nebo rozvoji osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob.

77

V praktické části jsme předpokládali, že aktivizační činnosti ve Středisku Slunečnice budou naplňovat potřeby seniorů podle Maslowovy pyramidy potřeb, v čemž také spočívá smysl aktivizačních činností v domově pro seniory. Podle dotazníkového šetření tyto aktivity skutečně naplňují všechny potřeby v určité míře. Nejméně je zde naplňována potřeba úcty a uznání, fyziologické potřeby a potřeba seberealizace. Do dotazníkového šetření jsme zahrnuli jen některé pravidelné aktivity, a proto jsme došli k závěru, že jsou fyziologické potřeby dostatečně naplňovány vzhledem k velké nabídce pohybových aktivit. V rámci ostatních potřeb jsme navrhli další možné aktivity společně s aktivitami, které navrhli sami uživatelé. Aktivizační činnosti tedy pozitivně pomáhají v mnoha dimenzích člověka ať už se jedná například o biologickou dimenzi člověka, fyziologickou, psychologickou či spirituální. Záleží však na samotných seniorech, zda tuto nabídku využijí. Otázka motivace k účasti na nabízených aktivitách by mohla být námětem některé další práce.

78

Seznam použité literatury •

ADAM, Adolf. Liturgika: Křesťanská bohoslužba a její vývoj. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2001. ISBN 80-7021-420-1.

•

BUIJSSEN, Huub. Demence: Průvodce pro rodinné příslušníky a pečovatele. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-081-X.

•

ČÍŽKOVÁ, Hana. Výukové materiály.

•

DRAPELA, J. Victor. Přehled teorií osobnosti. 6. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0040-6.

•

DUŠEK, Václav. Aforismy, bonmoty, citáty: O přítelství, o manželství a o životě. 1. vyd. Praha: Motto, 2000. ISBN 80-7246-072-2.

•

GRUSS, Peter. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie a celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-605-6.

•

HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Aktivita jako projekt: Diskurz aktivního stárnutí a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2013. ISBN 978-807419-152-7

•

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Praha: Panorama, 1990. ISBN 807038-152-2.

•

HOLCZEROVÁ, Vladimíra.

DVOŘÁČKOVÁ,

Dagmar.

Volnočasové

aktivity pro seniory. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4697-5. •

HOVORKA, Jaroslav. Cesta do stáří. 3. vyd. Praha: ROH, 1986.

•

JANEČKOVÁ, Hana. VACKOVÁ, Marie. Reminiscence: Využití vzpomínek při práci se seniory. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-581-3.

•

JOHN, Jiří. Nosek, Antonín. Bowling a kuželky. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-9048-3. 79

•

KALVACH, Zdeněk, HRABĚTOVÁ, Eva. Senior a já...Dakonie ČCE: Společnost přátelská všem generacím, 2005.

•

KLEINOD, Brigitte. Zahrady pro seniory: Zapomeňte na bolavá záda. 1. vyd. Praha: Břázda, 2004. ISBN 80-209-0329-1:

•

KRIVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie.1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2699-1.

•

KUČEROVÁ, Helena. Demence v kazuistikách. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1491-4

•

LALÍK, Michal. Práce s počítačem pro seniory. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4136-9.

•

LALÍK, Michal. Práce s počítačem pro seniory 2: fotografie, prezentace, hudba a komunikace.1. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4594-7.

•

LAPÁČEK, Jiří. KLÍMA. Miroslav. Jak najít na internetu. Praha: computer press, 2002. ISBN 80-7226-507-5.

•

LAPÁČEK, Jiří. Notebook pro seniory. 1. vyd. Praha: Albatros media, 2014. ISBN 978-80-251-3827-4.

•

LESER, Marcus. Vztah člověka a zvířat: Využití zvířat ve švýcarských pobytových zařízeních sociálních služeb. poskytovatelů

1. vyd.

Tábor: Asociace

sociálních služeb České republiky, 2012. ISBN 978-80-

904668-4-5. •

LIEBMANN, Marian. Skupinová arteterapie: Nápady, témata a cvičenípro skupinovou výtvarnou práci. 2. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367729-9.

•

LUTHER, Martin. O dobrých skutcích. Praha: Kalich, 1987.

•

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3. 80

•

MATOUŠEK, Oldřich. KOLÁČOVÁ, Jana. KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce v praxi: Specifika různých cílových skupin a práce s nimi.Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0.

•

MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7.

•

ONDRUŠOVÁ, Jiřina. Stáří a smysl života.1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1997-2.

•

PIDRMAN, Vladimír. Demence. Praha: Grada Publishing, a. s. 1. vyd., 2007. ISBN 978-80-247-1490-5.

•

PORTMANOVÁ, R. SCHNEIDEROVÁ, E. Hry zaměřené na zvýšení koncentrace a uvolnění. Praha: Portál, 1993. ISBN 80-85282-67-4.

•

ROSOVÁ, Dolors. Keramika. 1. vyd. Praha: Euromedia group, 2003. ISBN 80-249-0261-3.

•

SHEEHY, Noel. Encyklopedie nejvýznamnějších psychologů. Brno: Barristel & Principal: 2005. ISBN 80-86598-82-9.

•

ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. 4. vyd. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-928-6.

•

ŠPATENKOVÁ, Naděžda. BOLOMSKÁ, Barbora. Reminiscenční terapie. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-711-0.

•

ŠTILEC, Miroslav. Pohybově – relaxační programy pro starší občany. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0788-3.

•

ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-920-8

•

VELEMÍNSKÝ, Miloš a kol. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. České Budějovice: Dona, 2007. ISBN 978-80-7322-109-6.

81

•

VOLFOVÁ, Pavla. KLUCKÁ, Jana. Kognitivní trénink v praxi. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2608-3.

•

WALSH, Danny. Skupinové hry a činnosti pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 1993. ISBN 80-7178-970-4.

Elektronické zdroje

•

Journal of Health Sciences Management and Public Health, [online] Medportal,

2006

[cit.

2014-09-27]

Dostupný

z . •

Slunečnice domov pro seniory [online] Praha, 2014 - [cit. 2014-10-05]. Dostupný z .

•

Slunečnice domov pro seniory [online] Praha, 2014 - [cit. 2014-10-05]. Dostupný

z
stazeni/vyrocni_zprava_eszc_praha_o.p.s._2013_96pix.pdf> •


•

Žena.

cz

[online]

1999

–

2014

-

[cit.

2014-08-20]

Dostupný

z .

Zákony •

Vyhláška zákona o sociálních službách č. 505/2006 sb

•

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 sb

82

Ostatní zdroje •

MEDLÍKOVÁ, Jana. (srpen-září/2011). Aktivizace všedního dne: Několik myšlenek k aktivizaci. Sociální služby. ISSN 1803-7348.

•

Sama doma (smyslová aktivizace Hana Vojtová) [Publicistický pořad] Ivana Křenová. ČR, 27. 2. 2013.

•

VOJTOVÁ, Hana. (prosinec/2011). Smyslová aktivizace pro seniory. Sociální služby. ISSN 1803-7348.

83

Seznamy zkratek ADL Barthelův test základních všedních znalostí (activity daily living) IADL Test instrumentálních všedních znalostí (instrumental activity daily living) WHO Světová zdravotnická organizace, World Health Organization

84

Seznam příloh Příloha č. 1 – Škála deprese pro geriatrické pacienty Příloha č. 2 – Přísloví o stáří a také o významu aktivit pro seniory Příloha č. 3 – Zaspievalo vtáča – příklad cvičení pro muzikoterapii Příloha č. 4 – Příklad obrazce ke skupinové aktivitě pro seniory Příloha č. 5 - Příklad cvičení pro seniory s názvem Květy na vidličce Příloha č. 6 – Pracovní listy – kognitivní trénink Příloha č. 7 – Aktivity pro seniory podle oficiálních stránek Slunečnice Příloha č. 8 – Ukázka dotazníku na jednu z aktivit Příloha č. 9 - Maslowova pyramida potřeb podle knihy Přehled teorií osobností

85

Přílohy Příloha č. 1. - Škála deprese pro geriatrické pacienty ,,Jste v podstatě spokojený (á) se svým životem? ano/NE Vzdal (a) jste se v poslední době mnoha činností a zájmů? ANO/ne Máte pocit, že váš život je prázdný? ANO/ne Nudíte se často? ANO/ne Máte většinou dobrou náladu? Ano/NE Obáváte se, že se vám přihodí něco zlého? ANO, ne Cítíte se převážně šťastný (á)? ano/NE Cítíte se často bezmocný (á)? ANO/ne Vysedáváte raději doma, než byste šel (šla) mezi lidi a seznamoval (a) se s novými věcmi? ANO/ne Myslíte si, že máte větší potíže s pamětí než vaši vrstevníci? ANO/ne Myslíte si, že je krásné žít? ano/Ne Napadá vás někdy, že váš život nestojí za nic? ANO/ne Cítíte se plný (á) elánu a energie? ano/NE Máte pocit, že vaše situace je beznadějná? ANO/ne Myslíte si, že většina lidí je na tom lépe než vy? ANO/ne Celkové skóre................................................................................................................ Hodnocení: za každou odpověď vytištěnou velkými písmeny 1 bod 0-5 bodů......normální nálada bez deprese 6-10 bodů.......mírná deprese nad 10 bodů.......manifestní deprese vyžadující podrobné vyšetření´´ 89

89

PIDRMAN, Vladimír, ref. 14

86

Příloha č. 2 – Přísloví o stáří a také o významu aktivit pro seniory

•,,Negativní emoce způsobují nemoce´´ (V. Dušek) •,,Na lékaře nemyslí, kdo je veselé mysli´´ (České přísloví) •,,O příjemné vzpomínky se musíme předem sami postarat´´ (P. Hörbiger) •,,Mám ráda vrásky. Jsou mým vyznamenáním – dokazují, že jsem žila´´

(S. MacLaineová) 90 • „Vzpomínky jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být vyhnáni. Ve vzpomínkách

i

poupě,

rozvíjí

se

v

nejkrásnější

růži.“

(Johann Wolfgang Goethe) 91

90

DUŠEK, Václav. Aforismy, bonmoty, citáty : O přítelství, o manželství a o životě. 1. vyd. Praha: Motto, 2000. ISBN 80-7246-072-2.

91

Žena. cz [online] 1999 – 2014 - [cit. 2014-08-20] Dostupný z .

87

Příloha č. 3 Zaspievalo

vtáča – Příklad

cvičení

pro

muzikoterapiil

Příloha č. 4 Příklad obrazce ke skupinové aktivitě pro seniory

88

Příloha č. 5 Příklad cvičení pro seniory s názvem Květy na vidličce

89

Příloha č. 6 - Pracovní listy – Kognitivní trénink Rčení a přísloví – uživatelé slyší část přísloví a rčení a dokončí jejich chybějící části

•Co jste v másle nenašli, nehledejte v podmáslí. •Hlavní město je to, v němž žiješ. •Dnešní víno pij dnes, zítřejší žal zítra. •Ševcova žena a kovářova kobyla chodí bosy. •Malé ryby – taky ryby. •Mráz kopřivu nespálí. •Hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere. •Dvakrát měř, jednou řež. •Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou. •Tomu, kdo se dívá, není žádná práce zatěžko. •Co na srdci, to na jazyku. •Pamatovat na zadní kolečka. •Z bláta do louže. •Prázdný sud nejvíce duní. •Není růže bez trní. •Upřímnost velká ctnost. •Řeč je tím lepší, čím je kratší. 90

Stejná písmena Toto cvičení zlepší vaši rychlost a pružnost při přijímání informací. Naučíte se rychleji rozpoznávat podstatné v záplavě informací. Současně toto cvičení podporuje soustředění. Proškrtněte všechny dvojice stejných písmen vedle sebe. Napište pod každý sloupec počet proškrtnutých písmen. AF

GF

KH

GH

HJ

AL

GJ

ZD

FF

HG

KJ

GG

AM

LL

HN

DH

JO

OO

JJ

GK

GT

HH

HH

GT

PO

PO

UL

DL

JK

HK

KK

HH

MN

SS

VV

PO

HH

GZ

DT

BR

DE

BE

KK

KH

DO

TU

UV

EF

EE

XX

OQ

VV

UU

FF

RT

TZ

KX

JJ

UI

GT

DR

DR

UU

FH

JI

GR

LW

GG

VO

PB

GG

HO

TT

AA

HK

DH

PP

HF

LM

IZ

SR

TR

GU

LD

JG

NM

FH

DE

SA

TT

FU

DD

WM

WW

HU

FG

UU

EE

91

Skrývačka V těchto řadách písmen jsou skryta slova. Podtrhněte všechna, která objevíte.

REMECHTWPROITRLOĎVEXKOLOWQODÍTĚTÁGMOJWĚTMOZEKXKUTŮ TRÉNINKČINKI

TWQPESGTMLČOČKAAOKLASMOGGGWLPTÁKXXULOVTLAHPUDHMM LOKSKOKLIMLQT

OPLAZTRWQXYPÁVTROPYLOFGREŠLÁGRHUZWNITLPUREWPAPÍRVQTR PLNŮŽŘČŠOPLIN

RZTUŽKADRPLKSPLÍNRRRÁDIOLNOIDĚTIBBOLKVĚTYYYNQOTNOTAOP RWWWAALALKOHOL

KLOOVOCEBLILJAHODAAWOLRXTRYBÍZÍKLOZELENINAUFFRRZULITH UJPOOKURKAQULIK

LIKOROHLÍKKLOKANMULIKSDOPAKKLOKJHDRQQLOSBLKLBLOKWWY OPLKKLAUNUUIOL 92

92

Pracovní listy vypracované autorkou práce pro účely Domova pro seniory Slunečnice (dnes Středisko Slunečnice).

92

Příloha č. 7 Aktivity pro seniory podle oficiálních stránek Slunečnice Hudební a poslechové pořady Zpívání Poslechové pořady Hudební internet Pražský salónní orchestr

Reminiscence Duchovní program Bohoslužba Kavárna

Sportovní aktivity Kondiční cvičení Šipky Kuželky Petanque Cvičení Tao

Ergoterapie Klub šikulek Keramika (již zrušená) Kognitivní trénink Individuální ergoterapeutická Intervence Zooterapie

Ostatní aktivity Čtení na pokračování Pánský klub Internetový kroužek Kino Klub společenských her Kulinaření Poslech mluveného slova Kimova hra Odborné přednášky rozmanitých témat Diskusní klub (již zrušený) Přátelská setkání na halách

93

Příloha č. 8 – Ukázka dotazníku na jednu z aktivit Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Dobrý den, jmenuji se Klára Peřinová a píši absolventskou práci o aktivizačních programech v Domově pro seniory Slunečnice. Vyplněním tohoto dotazníku mi pomůžete k jejímu vypracování. Dotazník je anonymní a vyplněné informace budou sloužit pouze ke studijním účelům. Otázky jsou zaměřené na konkrétní aktivitu, která je uvedena níže. Zakroužkujte jednu, nebo více odpovědí, které se nejvíce blíží vašemu pohledu, případně vlastními slovy doplňte odpověď. Děkuji za vyplnění. Dotazník zaměřený na aktivitu Poslech mluveného slova

Pohlaví:

a) muž

b) žena

Věk:___________________________

1.) Jak často navštěvujete tuto aktivitu? (Zakroužkujte jednu odpověď) a) pokaždé, když se koná b) vynechám ji jen ze závažných důvodů c) občas d) výjimečně

94

2.) Proč tuto aktivitu navštěvujete? (Můžete zakroužkovat více odpovědí) a) protože si zde mohu odpočinout b) cítím se lépe po fyzické stránce c) mohu aktivně trávit svůj volný čas d) protože se cítím dobře a v bezpečí e) mohu se setkat s dalšími lidmi f) naplňuje mě to g) chci si vyzkoušet něco nového h) protože se cítím dobře ch) aktivita mi připadá smysluplná i) chci si ověřit, zda zvládnu něco zajímavého a hezkého dělat j) rád(a) trávím čas s vedoucím skupiny a dalšími lidmi k) poslech knihy mi vyhovuje více než její četba l) jiné (doplňte):________________________________

3.) Které činnosti byste chtěl(a) dělat ve svém volném čase a v domově pro seniory vám chybí? (doplňte 1 – 3 aktivity)

95

Otázka č. 2 – Proč navštěvujete tuto aktivitu? - zahrnuje tyto potřeby: a) fyziologické potřeby b) fyziologické potřeby c) potřeba jistoty, bezpečí d) potřeba jistoty, bezpečí e) potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti f) sebetranscendence g) seberealizace h) potřeba úcty, uznání ch) sebetranscendence i) seberealizace j) potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti

96

Příloha č. 9 Maslowova pyramida potřeb podle knihy Přehled teorií osobnosti

97

Středisko Slunečnice a jejich význam

Recommend Documents