STŘEDA, 7. KVĚTNA 2008

07-05-2008

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

STŘEDA, 7. KVĚTNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda (Zasedání bylo zahájeno v 15:00)

1. Pokračování zasedání Předseda. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu, které bylo přerušeno ve čtvrtek 24. dubna 2008, za obnovené.

2. Prohlášení předsednictví Předseda. − Dámy a pánové, všichni víme, že Barmu/Myanmar minulou sobotu zpustošil hrozivý tropický cyklon Nargis. Při této tragédii přišly o život desetitisíce lidí, stovky tisíc ztratily domovy a ve většině hustě obydlených oblastí byla zničena infrastruktura. Jde o největší pohromu, jaká kdy tuto zemi postihla, a dosud není znám celkový počet obětí a rozsah škod. Vojenská junta, která v zemi vládne, se zjevně nedokázala se situací náležitě vyrovnat. Nebyla přijata žádná preventivní opatření a obyvatelstvu nebyla poskytnuta odpovídající podpora. Ačkoli vítáme zprávu, že bylo referendum o ústavě v regionech, jež byly cyklonem postiženy nejhůře (tedy v Rangúnu a v oblastech ústí řeky Iravádí), odloženo na 24. května, je třeba toto odložení rozšířit na celou zemi, má-li se zájem vlády o vlastní občany projevit důrazem na naléhavou humanitární pomoc a okamžitou akci. Orgány daly najevo, že by uvítaly mezinárodní podporu. To bychom měli považovat za pozitivní znamení a očekáváme, že vláda usnadní provádění opatření mezinárodní pomoci. Evropská unie již zahájila opatření pro mimořádnou pomoc. Na dalším plenárním zasedání ve Štrasburku si vyslechneme zprávu Evropské komise o poskytnuté humanitární pomoci a podmínkách poskytování pomoci v Barmě. Lidé v Barmě/Myanmaru si zasluhují upřímnou solidaritu. Proto bych rád dal tuto solidaritu jménem Evropského parlamentu najevo a se vší upřímností chci dodat, že rovněž vzpomínáme na vítězku Sacharovovy ceny, Aung San Suu Kyi. Solidárně stojíme při ní a požadujeme, aby byla propuštěna a mohla znovu usilovat o svobodu svých spoluobčanů a o demokracii ve své zemi.

3. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 4. Složení Parlamentu: viz zápis 5. Mikroúčet (písemné prohlášení): viz zápis 6. Oprava (článek 204a jednacího řádu): viz zápis 7. Následný postup na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis 8. Předložení dokumentů: viz zápis 9. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis

1

2

CS


10. Plán práce Předseda. − Vzhledem k tomu, že se otázkami k ústnímu zodpovězení určenými Radě, které se týkají podvodných „katalogových společností“, nemůžeme zabývat dříve než ve 20:00 a zástupci Rady v tu dobu již nebudou moci být přítomni, což je samozřejmě politováníhodné – to zde není napsané, ale dovolil jsem si to doplnit sám – byli jsme požádáni, abychom otázku k ústnímu zodpovězení odložili na pozdější dílčí zasedání. Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, nemáme jinou možnost než souhlasit. Řekl jste však, že zástupci Rady „nebudou moci být“ přítomni. Pochybuji o tom, že nejsou schopni být zde. Nechci se tím nijak dotknout slovinského předsednictví, které je vždy velmi ochotné. Jak jsem již několikrát zmínil dříve, jelikož politický život neplyne podle harmonogramu Rady, mělo by být možné ihned poté, co je stanoven pořad jednání, Radě říci, že je požadována určitá pružnost, aby bylo možné o nově nastolených tématech diskutovat i s Radou. O to bych tedy chtěl požádat. Zadruhé, pane předsedo, chtěl bych požádat, abychom tuto problematiku zařadili do pořadu jednání pro příští zasedání, protože jde o naléhavou záležitost. Budou-li splněny tyto základní předpoklady, pak se dohodneme. Simon Busuttil, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedo, souhlasím s předešlým řečníkem, že tato otázka k ústnímu zodpovězení je velice důležitá. Jsem velice zklamán, že Rada nebude při diskusi přítomna. Jde o záležitost týkající se tisíců, ne-li statisíců, podniků v celé Evropě, které jsou uváděny v omyl a v podstatě okrádány. Proto je velice politováníhodné, že se Rada diskuse nezúčastní. Domnívám se, že by Rada měla podnikům, a zejména malým podnikům a také této sněmovně přikládat větší význam. Předseda. − Oceňuji vaše slova. Slovinské předsednictví bývá obvykle velice ochotné, ale dnešní situace bohužel zcela oprávněně zavdává příčinu ke stížnostem. Všichni jsme tedy souhlasili, že se touto otázkou budeme zabývat na dalším zasedání. (Plán práce byl přijat v takto pozměněném znění)(1)

11. (sdělení Komise) (rozprava) Předseda. − Dalším bodem je sdělení Komise o prvních deseti letech hospodářské a měnové unie. Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Děkuji vám, pane předsedo. Dámy a pánové, slavíme desáté výročí historického rozhodnutí zavést euro, tedy zahájit třetí stupeň hospodářské a měnové unie, rozhodnutí, které Evropská rada přijala na zasedání ve dnech 1. až 3. května 1998. Toto rozhodnutí mělo rozhodující vliv na vývoj Evropské unie během posledních deseti let. Dnes je euro jak v Unii, tak za jejími hranicemi symbolem evropské integrace, který každodenně používá 320 milionů evropských občanů. Komise se domnívala, že konec prvního desetiletí důležité politické iniciativy a konec celého ekonomického cyklu je dobrou příležitostí k tomu, abychom vyhodnotili dosavadní vývoj a zamysleli se nad výzvami, jimž bude hospodářská a měnová unie čelit v nadcházejících letech. To je cílem sdělení, které Komise přijala teprve dnes ráno a které mám tu čest vám nyní představit. Sdělení vychází z obsáhlé zprávy, kterou vypracovalo generální ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti a která obsahuje podrobný rozbor fungování hospodářské a měnové unie a dopadu eura za posledních deset let, jakož i rozbor výhledů do budoucna. Závěry hodnocení, co euro během prvního desetiletí své existence znamenalo, by nemohly být jasnější: euro je nepopiratelným hospodářským a politickým úspěchem. Díky euru zažívají Evropané větší makroekonomickou stabilitu, mohou využívat nižší úrokové sazby a čelí mnohem mírnějšímu růstu cen než v předcházejících desetiletích, a to navzdory nedávnému zvýšení inflace. (1)

Další změny plánu práce: viz zápis.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Díky euru je Evropská unie, a zejména 15 zemí v eurozóně, mnohem více hospodářsky integrovanou oblastí s živějším obchodem, více příležitostmi, vyšší zaměstnaností a s trhy, které fungují účinněji. Díky euru jsou naše ekonomiky lépe chráněny před vnějšími otřesy a na světových trzích získaly větší význam a vliv. To vše se promítá do hmatatelných výhod, ale rád bych uvedl zejména tu nejvýznamnější, tedy že během posledních deseti let vzniklo v eurozóně 16 milionů nových pracovních míst. Díky euru je dnes Evropa silnější. Je v lepším postavení, aby mohla odolat poryvům a krizím, jaké jsme zažili během posledních několika měsíců, a díky euru máme pevnější základy, abychom mohli v budoucnosti podporovat náš růst a náš model sociální ochrany. Jakkoli je však výrok poroty pozitivní, neznamená to, že se naplnily všechny naděje, které jsme do jednotné měny před deseti lety vkládali. Zaprvé, hospodářský růst byl během posledních deseti let pomalejší, než jsme čekali. Zadruhé, mezi ekonomikami v eurozóně stále existují rozdíly, které jsou mimo jiné způsobeny nedostatkem dostatečných pobídek k provedení všech nezbytných strukturálních reforem. Zatřetí, dosud jsme v eurozóně nezformovali pevné a jednotné vnější vystupování, díky němuž bychom mohli na světové úrovni uplatnit vliv, který odpovídá velikosti a významu naší ekonomiky a naší měny. A na závěr, představy veřejnosti o euru – tedy měně, která je ve velké míře ztotožňována s obrazem Evropské unie – neodrážení všechny objektivní přínosy, které euro občanům přináší. Tato diagnóza nám poskytuje dostatek materiálu k úvahám o tom, co je třeba učinit, a naše závěry zní, že je stále třeba učinit velmi mnoho. Je také třeba, abychom vzali v úvahu nové výzvy, jimž v současnosti čelíme v souvislosti s rozšířenou Evropou, zrychlováním sociálních, ekonomických a technologických změn a se skrytými vývojovými proudy, které mají nesmírný význam, tedy např. s globalizací, stárnutím obyvatelstva a změnou klimatu; je třeba aktualizovat zásady a vize, které jsou inspirací hospodářské a měnové unie. Je zřejmé, že před 20 lety, kdy se rozhodovalo o tom, co bude součástí Maastrichtské smlouvy, nebylo snadné předvídat nové souvislosti, v nichž se dnes nacházíme, , a nebylo to jednoduché ani před 10 lety, kdy jsme se rozhodli, že zahájíme třetí etapu hospodářské a měnové unie. Z těchto parametrů musíme vycházet, máme-li vytvořit pevnější hospodářskou a měnovou unii, která je vnitřně účinnější a jednotněji se projevuje ve vnějším světě. Proto hodlá Komise ve sdělení, které jsme dnes ráno přijali, nejen hodnotit minulost, ale také navrhuje, abychom zahájili diskusi o tom, co je třeba v budoucnosti zlepšit. Jako počáteční příspěvek k této diskusi navrhujeme, aby byla agenda postavena na třech pilířích. První pilíř se týká vnitřního fungování Unie. Ekonomiky v eurozóně jsou dnes vzájemně provázány více než kdy předtím. To je třeba mít na paměti a v zájmu hospodářské a měnové unie jako celku a v zájmu každého jednotlivého členské státu odhodlaně pokračovat v rozvoji skutečné koordinace hospodářské politiky. Jak toho lze dosáhnout? Je třeba, abychom zesílili rozpočtový dohled, stanovený v Paktu o stabilitě a růstu, prohloubili jej ve vztahu ke kvalitě veřejných finančních prostředků a jejich dlouhodobé udržitelnosti, rozšířili rozsah dohledu za hranici čistě rozpočtových aspektů na aspekty makroekonomické a vytvořili užší vazbu mezi rozpočtovým dohledem a rozvojem strukturálních reforem. Druhým pilířem jsou vnější akce. Z eura se k naší spokojenosti v krátké době stala druhá nejsilnější referenční měna na světě. Nemá však smysl, abychom s uspokojením poukazovali na dominantní postavení eura na globálních trzích a zároveň odmítali společně jednat způsobem, který by tomuto novému postavení odpovídal. Pozice, jíž euro na mezinárodních trzích dosáhlo, s sebou přináší nepochybné výhody, např. lepší ochranu před vnějšími otřesy. Během posledních deseti let jsme prošli kritickými obdobími, v nichž byla tato ochranná úloha podrobena zkoušce. S postavením eura jsou však také spojeny povinnosti a rizika. Evropa se musí plně ujmout odpovědnosti za nastolení pevnější globální hospodářské stability. Za tím účelem musí v souladu se zájmy eurozóny vypracovat strategii a důsledně ji ve světě zastávat, a není pochyb o tom, že nejlepším způsobem, jak tuto důslednost zaručit, je jednotná vnější reprezentace eura. Ačkoli vím, že je vzhledem

3

4

CS


k zájmům všech zúčastněných stran obtížné dosáhnout tohoto cíle v krátké době, chtěl bych Parlamentu sdělit – a jsem přesvědčen, že se mnou bude souhlasit – že tento cíl je naprosto nezbytný. Závěrem, třetí pilíř naší agendy pro budoucnost spočívá ve zlepšené správě hospodářské a měnové unie. Orgány a nástroje, které této Unii vládnou, jsou odpovídající, zejména vezmeme-li v úvahu zlepšení zavedené Lisabonskou smlouvou. Nyní nejde o to, abychom tyto nástroje změnili, ale abychom je využívali, a to maximálně. Lepšího vládnutí v eurozóně dosáhneme, zapojí-li se do otázek hospodářské a měnové unie v plném rozsahu také Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci, zesílíme-li agendu a diskuse o Euroskupině, zejména v souvislosti s koordinací hospodářské politiky, o které jsem se již zmínil, a bude-li dialog mezi Komisí a Parlamentem a mezi Euroskupinou a Parlamentem ještě užší. Kromě toho se bude složení Euroskupiny v nadcházejících letech stále více podobat složení Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci. Dnes ráno přijala Komise konvergenční zprávu, která je důležitým krokem k tomu, aby Slovensko 1. ledna 2009 přistoupilo k eurozóně. V nadcházejících týdnech budu mít příležitost s vámi o této zprávě a o návrzích, které s ní souvisejí, diskutovat. Věcí společného zájmu našich institucí by měla být také komunikace s veřejností v otázkách hospodářské a měnové unie, aby občané vnímali euro způsobem, který odpovídá objektivnímu přínosu eura pro občany, kteří touto měnou platí. Brzy skončím, pane předsedo. Zabýváme se nyní problematikou, která je nanejvýš důležitá a pro kterou má tato dnešní počáteční rozprava velký význam. Samozřejmě nejsem schopen vysvětlit všechny podrobnosti rozboru obsaženého v našem sdělení a ve zprávě, ale můžete se spolehnout, že budu v nadcházejících měsících plně k dispozici, abych s vámi mohl diskutovat. Jak jsem již řekl, cílem Komise je dosáhnout pevné politické shody o krocích, které je třeba učinit, abychom zaručili, že se hospodářská a měnová unie dokáže vyrovnat s obrovskými výzvami, jimž čelíme. Domníváme se, že si tato problematika v rozpravě, kterou dnes zahajujeme, zasluhuje naši nejvyšší pozornost. Ti, kdo připravili Maastrichtskou smlouvu a před 10 lety rozhodli o zahájení činnosti hospodářské a měnové unie, se úkolu ujali odhodlaně a vytvořili nástroj, který nás chrání a přináší nám řadu výhod. Nejtěžší část je již hotova: euro je skutečností a je úspěšné. Proto můžeme nyní vstoupit do této nové etapy s důvěrou a optimismem, měli bychom do ní však také vstoupit se stejným odhodláním a pochopením, že co je dobré pro hospodářskou a měnovou unii, je dobré i pro Evropskou unii jako celek, pro všechny členské státy i pro všechny evropské občany. Velmi vám děkuji, pane předsedo. Předseda. − Děkuji vám, pane komisaři, chci vám poděkovat za odpovědnou a intenzivní účast. Werner Langen, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedo, rád bych panu komisaři Almuniovi pogratuloval za to, že má odvahu k tomu, aby nám při desátém výročí eurozóny předložil návrhy na zlepšení. Tyto návrhy důkladně prostudujeme, ale podle toho, co jsme dosud viděli, mohu prohlásit, že naše skupina bude co možná nejvíce vyjadřovat souhlas. Chceme zlepšit podmínky, nechceme ale to, po čem volají členové skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, tedy zavést určitý druh řízení ekonomiky. V této otázce máte naši plnou podporu. Deset let eura znamená, že je na čase vyhodnotit, k čemu během posledního desetiletí došlo. Přesvědčili jsme se o tom, že euro bylo krajně úspěšné. Nikdo by nepředvídal, že 10 let po politickém rozhodnutí bude euro druhou nejdůležitější rezervní měnou na světě. Zmínil jste se o pracovních místech, nízké míře inflace, sbližování ekonomik a o úspěších, díky nimž se z eura stala kotva stability Evropy ve věku globalizace. Zamyslíme-li se nad tím, proč se potýkáme s tak vysokými cenami zboží a energie, pak jde o další otázku, na kterou euro poskytuje vynikající odpověď. Navzdory skeptickému postoji mnoha občanů v Evropské unii a v eurozóně jsem naprosto přesvědčen, že zavedení eura bylo v daném okamžiku a za daných přísných podmínek správné. Nyní se snažíme upravit podmínky a jsme na vaší straně, pane komisaři, a při pohledu do minulosti mohu jen říci, že jste učinil mnoho odvážných rozhodnutí. Vzpomenu-li si na Litvu a podívám-li se na dnešní Slovensko, pak se ptám, zda jste byl stejně odvážný, protože ačkoli Slovensko možná kritéria splňuje na papíře, zůstává otázkou, zda je tato země schopna tento stav vzhledem ke stávající míře konvergence a stabilní míře inflace udržet. O této problematice je třeba diskutovat; Evropská centrální banka vyjádřila ve svých předběžných poznámkách určité pochybnosti. O těch se však dnešní rozhodnutí Komise nezmiňuje. Možná je opravdu nutné o této věci diskutovat.

07-05-2008

07-05-2008

CS


V současnosti funguje postup následujícím způsobem: navrhnete přistoupení k eurozóně, s námi a s Radou složenou z vedoucích představitelů států nebo vlád jsou vedeny konzultace a poté musí rozhodnout Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci. V současnosti tedy nemůžeme přistoupení žádným způsobem zpomalit či odmítnout. Zajímalo by mě však, zda jsou v současné době vytvářeny také podmínky pro přijetí středně velkých zemí s výrazně průmyslovou infrastrukturou a zda tato skutečnost později, až budou chtít k eurozóně přistoupiti větší státy, nepovede ke slevám, které již nedokážeme zdůvodnit. Tuto obavu sdílíme, když vyjadřujeme pochybnosti o tomto bezpodmínečném přistoupení, a dokonce i o obavách, které vyjádřila Evropská centrální banka. Nesmíme zapomínat, že současná síla eura jakožto světové měny je také výsledkem slabého dolaru, nejde tedy pouze o sílu samotného eura. Když si vzpomenu, jak jsme diskutovali o reformě Paktu stability a růstu, mohou pouze říci, že pro členské státy představuje výzvu. Zmínil jste se o agendě složené ze tří bodů: členské státy jen s obtížemi dodržují podmínky, k jejichž respektování se zavázaly. S určitými obavami podotýkám, že jste nyní ukončili řízení při nadměrném schodku, která byla vedena proti Itálii a dalším zemím. Ačkoli údaje hovoří ve prospěch tohoto ukončení, sleduji vývoj ve Francii, Itálii a během několika let i ve Španělsku se značnými obavami. Na počátku tohoto desetiletí bylo hlavní porušovatelem Německo. Němci však již mají věci znovu pod kontrolou, stabilita eura však bude záviset na solidaritě a důvěryhodnosti větších členských států. Proto vás, pane komisaři, žádám: neustupujte těmto zvláštním žádostem. Dbejte na to, aby při žádné z reforem nešlo o vnější reprezentaci, o to „kdo reprezentuje koho a kde“, ale o vnitřní stabilitu eurozóny. Záleží na tom, aby byly splněny podmínky a byl kladen důraz na stabilitu cen. Pak budeme moci za dvacet let prohlásit, že je euro kotvou stability Evropy ve světě a základem prosperity a pokroku Evropy. Pervenche Berès, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedo, pane komisaři, děkuji vám za toto sdělení, neboť je příležitostí ke zhodnocení dosavadního vývoje a k tomu, abychom se zamysleli, co je třeba udělat v budoucnu. Euro je úspěchem, o tom není pochyb. Euro nás chrání. V jakém stavu by se v poryvech dnešního světa nacházely naše finanční trhy a naše měny, kdybychom neměli euro? S tímto úspěchem však souvisí řada dalších věcí. Znamená to, že musíme být ještě odvážnější, protože nejsme pouze měnová oblast; neseme obzvláštní odpovědnost. Ano, euro je úspěchem, ale odhaluje také některá naše vnitřní selhání. Často jsme lepší v obraně než v útoku. Často jsme úspěšní, jde-li o sčítání bodů, což nám umožňuje Pakt stability, ale dojde-li na to, abychom hru zorganizovali co nejlépe, abychom optimalizovali potenciál, který nám jednotná měna nabízí, často končíme pod průměrem. To platí v rámci EU. Proč naši měnu nevyužijeme k tomu, abychom zvýšili naši schopnost provádět Lisabonskou strategii? Proč naši měnu nevyužijeme, abychom naplnili cíle, které jsme si stanovili v oblasti energetiky a životního prostředí? Pokud jde o oblast mimo EU, o této problematice jste se zmínil a s vaší diagnózou souhlasím. Navrhujete mechanismus, který má zlepšit vícestranný dohled, a máte nepochybně pravdu, tento mechanismus však vychází ze dvou předpokladů. Prvním je, že se během dlouhodobého předsednictví pana Junckera v Euroskupině zlepšilo fungování této skupiny. Druhým je, že nezávislost Evropské centrální banky je zřejmá a nikdo ji nemůže zpochybnit. Vyjdeme-li z těchto předpokladů, máme stále ještě hodně práce a spoléhám na vás, pane komisaři, že v hospodářské a měnové unii obnovíte rovnováhu, která v ní dosud chybí. Jak víme, vyžadovala její hospodářská část reformu hned od počátku, a musíme přijít na to, jak by měla být během svého vývoje reformována. Na dalších deset let tedy máme práce víc než dost. Dnes je třeba, byť ve zcela odlišném kontextu, začít řešit otázky, které si klademe od začátku. Je třeba soustředit se na tento kontext ve světle dvou hlavních jevů. Prvním je zjevně současná krize, která se šíří ze Spojených států a odráží skutečnost, že jsme ve druhé etapě globalizace, kdy znovu dochází k inflaci, a která je charakteristická směnným kurzem eura vůči dolaru, jenž nepříznivě ovlivňuje naše vývozy – byť má i určité výhody – a který je provázen neuvěřitelným nárůstem cen zboží, ropy a potravin. Druhým jevem, který musíme vzít v tomto kontextu v potaz, je Lisabonská smlouva, jež znamená řadu změn pro Euroskupinu a ukládá jí nové povinnosti v oblasti vnějšího zastoupení a koordinace. Na to nesmíme zapomínat a potenciál této smlouvy musíme využít co nejvíce. Pane komisaři, žádáte nás, abychom přispěli k dosažení shody. Bude-li shoda prospěšná, podpoříme ji. Domníváme se však také, že je třeba jít ještě dále a předložit konkrétní návrhy. Pokud vám rozumím správně,

5

6

CS


uvítal byste, kdyby vám Rada předložila plán. To je zcela správné! Musíte nám nicméně sdělit, za jakých podmínek se bude moci Evropský parlament vyjádřit k návrhům, jejichž cílem je zlepšit správu eura, aby mohl být potenciál této měny plně využit ku prospěchu občanů a aby se Evropské centrální bance v budoucnosti dostalo od našich spoluobčanů příznivějšího přijetí. Skutečnost, že se tato banka stala institucí, nám snad umožní znovu přezkoumat, jak jsou jmenováni její členové. Víte, že Parlament je na vaší straně, že je spojencem Komise, usiluje-li Komise o pokrok, ale i my budeme požadovat spojence. Nenaslouchejte pouze Radě; bez ohledu na to, co je napsáno ve Smlouvách, berte v potaz také všechny vynikající návrhy, které předloží Evropský parlament. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, politicky svrchované státy se v minulosti několikrát pokusily zorganizovat společné měnové unie. Tyto pokusy měly různou dobu trvání, nakonec ale všechny skončily neúspěchem. Proto není divu, že byl zbytek světa v sedmdesátých letech dvacátého století velice kritický k náznakům, že se do takového podniku hodlá pustit i Evropa. Pierre Werner, bývalý ministerský předseda Lucemburska, a Valéry Giscard d’Estaing a Helmut Schmidt v době, kdy ještě byli ministry financí, předložili návrhy, v nichž vytyčili první kroky tímto směrem. Dokonce i v raných devadesátých letech byly snahy o vytvoření hospodářské a měnové unie vnímány velice kriticky. Řada odborníků včetně nositele Nobelovy ceny ze Spojených států ji zavrhla jako nerealistickou. Navzdory všem očekáváním však euro nakonec zavedeno bylo – a bylo úspěšné. Evropská měnová unie je doopravdy malý politický zázrak, jediný příklad svého druhu. Do té míry se znovu potvrdila pravdivost prohlášení bývalého předsedy Komise, pana Hallsteina, který řekl, že nikdo, kdo v souvislosti s Evropou nevěří na zázraky, nemůže být realista. Zavedení eura nicméně mnoho lidí v mnoha zemích přivítalo velice skepticky. Kdyby bylo bývalo ve 12 členských státech eurozóny v té době uspořádáno referendum, dnes bychom euro neměli, alespoň ne v žádné z těchto zemí. Od této doby však občané zaujaly k euru kladnější postoj. Možná tuto měnu nepodporuje celých 100 %, ale většina pravděpodobně ano. Většina mnohdy nostalgických vzpomínek na staré měny, ať již na marku, gulden, šilink, nebo frank, ustoupila přesvědčení, že zavedení eura je prospěšné nejen pro ekonomiku jako celek, ale také pro jednotlivé občany. To je přirozeně nejvíce zjevné, když lidé cestují. Pasové kontroly jsou v schengenském prostoru minulostí a už není třeba si nákladně a zdlouhavě měnit peníze. Většina občanů také chápe, že bychom se s finanční krizí, kterou nyní procházíme, zdaleka nedokázali vyrovnat tak dobře, kdybychom neměli Evropskou centrální banku a jednotnou měnu. Kromě toho byl silnou měnou poněkud zpomalen nárůst cen zboží. Vzdor všem těmto skutečnostem mají někteří občané s eurem negativní zkušenosti. Teuro, tedy „drahé euro“, bývá často viněno zejména z nárůstu cen. Faktem nicméně je, že euro je stabilní. Prokázalo, že je stabilní měnou. Míra inflace byla během posledních deseti let nižší než o desetiletí dříve, a to i v zemích, které na stabilitu velice dbají, např. v Německu. Nejen díky této stabilitě roste mezinárodní význam eura a nyní je euro po dolaru druhou nejdůležitější mezinárodní rezervní měnou. Za stabilitu eura vděčíme nezávislosti Centrální banky, a proto je obtížné pochopit, proč neustále dochází k pokusům o oslabení její nezávislosti. První předsedové, Wim Duisenberg a Jean-Claude Trichet, odvedli v bance mimořádný kus práce. Nic se nezměnilo: společná měna bez společné měnové a hospodářské politiky je i nadále riskantní podnik. EU čelí důležitým výzvám: současné vysoké nezaměstnanosti, demografické změně, tlaku migrace, rostoucí chudobě některých skupin ve společnosti a tvrdší hospodářské soutěži zapříčiněné globalizací. Eurozóna se může s těmito výzvami vyrovnat pouze tehdy, budou-li hospodářské politiky členských států ještě více provázány. Jmenování předsedy eurozóny bylo prvním krokem tímto směrem, ale zatím také posledním. Je třeba v tomto úsilí pokračovat. A co je nejdůležitější, svět a organizace jako Mezinárodní měnový fond a OECD musejí eurozónu vnímat jako jednotnou linii.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Alain Lipietz, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, doufám, že nepřekročím čas, jenž je mi přidělen, více než pan Klinz. Chtěl bych znovu hovořit o velkém úspěchu eura, a to jak coby instituce, tak coby nástroje ke stabilizaci inflace. Nicméně bych chtěl vám, pan komisaři, i Komise poděkovat, že jste konečně odkryli tabu. Po deseti letech je nejvyšší čas, abychom se začali zabývat aspekty, které dosud nefungují. Aspektem, jenž, jak jste řekl, nefunguje, je fakt, že se růst, který euro slibovalo, nezhmotnil. A co je horší, členské státy Evropské unie, které v eurozóně nejsou, byly svědky rychlejšího hospodářského růstu než státy v eurozóně. Je zjevné, že způsob, jakým bylo euro vytvořeno Maastrichtskou smlouvou, je skutečně problematický a je třeba jej řešit. Podle mého názoru existují tři body. První, který jste vyzdvihl, spočívá v nutnosti reformovat řízení eura a koordinovat rozpočtovou a měnovou politiku. Je zřejmé – a v tomto bodě se s paní Berèsovou rozcházíme – že nemůžeme požadovat, aby byly tyto dvě politiky více koordinovány, a zároveň tvrdit, že Evropská centrální banka musí zůstat zcela nezávislá. To by mohlo vést k tomu, že se samotná rozpočtová politika, a to znamená Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci, stane nezávislou institucí, která již není demokraticky odpovědná. To by bylo zcela nepřípustné. Proto je třeba, abychom definovali pojem „nezávislost“. Nezávislost na čem? Na soukromých zájmech, to ano; na národních zájmech, ano; ale nikoli na rozpočtové a obecné hospodářské politice EU. Druhý problém spočívá v tom, že Maastrichtská smlouva uložila Radě odpovědnost za politiku směnných kurzů, ačkoli hlavní zbraní této politiky je úroková sazba a ta je kontrolována Evropskou centrální bankou. Z toho důvodu je nutné zcela jednoznačně prohlásit, že jde-li o směnné kurzy, musí Evropská centrální banka podřídit své úrokové sazby politice směnných kurzů definované Radou. Třetím bodem je, že jsme se z krize hypoték subprime (tj. hypoték s vysokým rizikem) poučili, že je třeba rozlišovat různé typy půjček. To však Maastrichtská smlouva neobsahovala. Jsem přesvědčen, že je třeba dát jasně najevo, že půjčky nutné k udržitelnému rozvoji a ke skutečnému boji proti změně klimatu musejí být poskytovány s velice nízkými úrokovými sazbami. Mario Borghezio, jménem skupiny UEN. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že mnoho rozvážných slov této zdlouhavé zprávy, která nám dnes byla předložena, nám skýtá útěchu, ale jen do určité míry: faktem zůstává, že stačí, abychom si poslechli, co si o této technické zprávě, jejíž seznam použité literatury čítá 32 stran, myslí naši občané. Stačí, abychom si pohovořili s lidmi, se ženami v domácnosti a důchodci kdekoli v Evropě, v Itálii, Francii nebo jinde, a zjistíme, že lidé se se situací vyrovnávají obtížně. Musíme se začít soustředit na problémy skutečné ekonomiky a na dopad eura a politik Evropské centrální banky na zaměstnance a výrobce a musíme začít u malých a středních podniků, které se ohýbají pod tíhou politik, jež si zaslouží konkrétní, konstruktivní kritiku, a takováto kritika je nezbytná jak v zájmu našich občanů, tak v zájmu ekonomik členských států. Mám například dva návrhy: první se týká bank a spočívá ve výběrové politice půjček, která by vycházela vstříc produktivitě a kapitálu, ale i pracovníkům a výrobcům. Druhým návrhem je, abychom zachovali a zaručili nezávislost družstevních a regionálních bank, které jsou díky systému „jedna osoba, jeden hlas“ a maximálním akciovým portfoliem ochrannou hrází každé skutečné ekonomiky. Bohužel, Evropská centrální banka, které Maastrichtská smlouva udělila měnovou svrchovanost, a tudíž i svrchovanost nad členskými státy, se ne vždy rozhoduje tak, aby její rozhodnutí – např. zachování vysokých či nízkých úrokových sazeb – odrážela širší zájmy, tedy skutečnou produkci a produktivitu našich zemích. Proto jsme znepokojeni tím, že se základní úroková sazba od zavedení eura zdvojnásobila. V důsledku toho se výrazně zvýšily bankovní poplatky, především v Itálii. Jsme také znepokojeni skutečností, že nadále pokračuje politika snižování dodávek finančních prostředků na vnitřním trhu, a to za pomoci všech dostupných prostředků, např. Basileje II, což dusí spotřebu i vnitřní obchod v celé Evropě. Vyzýváme k tomu, aby hlavním cílem Evropy bylo podřídit Evropskou centrální banku kontrole politických institucí. Evropská centrální banka a její činnosti musejí být podrobeny politické kontrole, protože otázka, kterou evropští občané kladou svým bankám a kterou neustále opakujeme, zní: komu politika Evropská centrální banky pomáhá? Odpověď ponechám na vás. Adamos Adamou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, aby podtrhla úspěch prováděných politik, klade zpráva Komise o novém kole Lisabonské strategie nepatřičný důraz na skutečnost,

7

8

CS


že hospodářský růst Evropy vzrost z 1,8 % v roce 2005 na 2,9 % v roce 2007 a podle odhadů se má v roce 2008 pohybovat kolem hodnoty 2,4 %. Nyní však byly tyto údaje upraveny, jak jsme se před nedávnem dozvěděli od pana Almunii: hospodářský růst letos klesne na 2 % a v roce 2009 na 1,8 %. Tento fakt zdůrazňujeme, protože jasně dokládá, k čemu dochází v liberalizovaných tržních podmínkách. Hospodářská a měnová unie a přirozeně i neoliberální globalizace nevyhnutelně způsobí, že nejen celkový, ale ani sporadický růst nebude v žádném případě jistý, protože použité mechanismy jsou ovládány výlučně zkostnatělými tržními silami. Ačkoli je údajně nejvyšší prioritou Evropské centrální banky omezení inflace, dosáhne letos její míra 3,6 %. Co se to děje? Je to snad tím, že volné působení tržních sil neplní ani svůj omezený účel? Hospodářská a měnová unie funguje již 10 let a řadu věcí můžeme nyní oprávněně zpochybnit. Co můžeme získat od nepružného konzervativismu Paktu stability? Tento pakt předpokládá, že všechny členské státy začínaly ve stejném postavení, že rozpočty jsou vyvážené a že je schodek rozpočtu ročně snižován bez ohledu na životní úroveň či na skutečnost, že schodek již klesl pod 3 %. Jaké sociální výhody získají mladí lidé a pracovníci z toho, že Pakt trvá na tom, že se ani v období prosperity nesmějí zvýšit sociální výdaje? Jaký rámec a jaké politiky jsou zaváděny pro pracovníky, jejichž minimální příjem činí ve většině členských států 62-668 eur, a to v době, kdy se dlouhodobě zvyšují ceny a dochází k inflaci? Nezaměstnanost možná oproti roku 1999 klesla. Došlo však k ještě většímu nárůstu počtu nepojištěných, nejistých pracovních míst, což nejen že nijak nezvyšuje životní úroveň obyvatel, ale naopak ji podrývá. Nyní je třeba zcela změnit kurs a oprostit se od dnešních rámců a politik. Přesně to požaduje většina obyvatel EU v době, kdy společnosti Shell a BP vykazují díky tzv. volnému trhu hodinové zisky ve výši 4,2 milionů eur, zatímco pracovníci čelí stále větší pracovní nejistotě a poklesu reálné hodnoty mezd. Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – (DA) Paní předsedající, kdybychom měli vyloučit všechny země, které porušily pravidla měnové unie, brzy by v ní mnoho států nezbylo. Inflace se nyní pohybuje kolem 3,6 %, ačkoli by podle slibu měla být 2%. Měnová unie vychází z chybného návrhu. Inflační cíl byl převzat z německého modelu, ačkoli Německo tento požadavek splnilo pouze během 6 ze 30 let, které předcházely vytvoření Evropské měnové unie. Jak šílené! Jak můžeme brát takovýto cíl vážně a posvětit jej bez ohledu na ostatní cíle? Hodnota peněz je prostředek, nikoli účel. Ekonomická politika musí usilovat o plnou zaměstnanost a o to, aby zaručila, že všichni dostávají plat, nikoli dávky. Měnová a kurzová politika musí lidem pomáhat, ne je uvrhnout do chudoby. Roční míra růstu v letech 1990 až 2007, tedy během 17 let, činí ve Spojených státech 2,9 %, v EU pouze 2 %. Každý občan měnové unie by mohl mít díky jiné politice o 38 000 EUR více, kdyby se tempo růstu Evropy vyrovnalo tempu Spojených států před poslední krizí. To je příliš vysoká cena za ideologický projekt, který má odstranit národní měny. Buď musíme vytvořit společný stát s jedinou vládou a jediným parlamentem, které ponesou odpovědnost za celkovou hospodářskou politiku, nebo musíme jednotlivým zemím umožnit, aby si své národní měny spravovaly samy, a spokojit se se společnou měnou, kterou budeme financovat přeshraniční obchod. Takové poučení plyne z naprostého nezdaru měnové unie. Bez reforem není obtížné předvídat rozpad měnové unie. Možná že právě Berlusconiho Itálie jako první spadne přes palubu a bude se muset znovu vrátit k liře. Jsem rád, že v Dánsku stále máme starou dobrou dánskou korunu! Všechna prohlášení našich politiků o hospodářských potížích, k nimž by podle nich došlo, pokud bychom euro odmítli, se ukázala jako podvod. Dánsko řeklo v referendu 2. června 1992 „ne“. Tento postoj jsme potvrdili v referendu 28. září 2000. Zajímalo by mě, jestli si od nás v případě, že po třetí již naše „ne“ nezopakujeme, politici budou ochotni vzít peníze. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, oslavy zavedení společné evropské měny a jejího úspěchu jsou zcela oprávněné. Ačkoli byly již některé body zmíněny, stále zůstává několik otazníků a na dva z nich bych se rád soustředil. Zaprvé, jedna země v Evropské unii se na rozdíl od mnoha kandidátských zemí té doby záměrně rozhodla, že zůstane mimo, na což má podle ustanovení stávající Smlouvy právo. Ať si Britové zůstanou na svém ostrově. Existuje však ještě jedna země – Švédsko –, která si tuto možnost v podmínkách přistoupení nevyhradila, která se však neustále chová, jako kdyby měla stejně jako Spojené království právo samostatně

07-05-2008

07-05-2008

CS


rozhodovat o tom, zda euro přijme a vstoupí do eurozóny. To je v rozporu se závazkem, který tato země tehdy učinila. Možná by si tato země měla ve svých postojích udělat pořádek. Monika Beňová (PSE). – (SK) Chtěla bych Komisi a panu komisaři poděkovat za sebe, ale i jménem vlády Slovenské republiky za dnešní oficiální příznivé stanovisko Komise vůči Slovensku. Vláda Slovenské republiky svědomitě a odpovědně přistupovala nejen k plnění povinných kritérií, ale také k zabezpečení plynulého průběhu celého procesu přechodu na euro do 1. ledna 2009, a to včetně zaručení trvalé udržitelnosti kritérií. V této souvislosti nemohu nereagovat na připomínky pana Langena. Pane poslanče, kdyby jiné země v eurozóně měly takovou rozpočtovou disciplínu a alespoň poloviční hospodářský růst jako Slovenská republika, možná by dnes euro bylo ještě mnohem silnější měnou, a to ani nezmiňuji opatření, která některé země dosud vůči novým členským státům Evropské unie uplatňují, pokud jde o omezení přístupu na pracovní trhy. Máme-li tato omezení co nejdříve odstranit, měli bychom spíše obecně diskutovat o lepším hospodářskému růstu Evropské unie. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Paní předsedající, pane komisaři, bez problému se připojím k těm, kdo opěvují euro a prvních deset let jeho existence. Jen málo lidí, pokud vůbec někdo, tehdy věřilo, že bude euro přijato v takové míře, jaké jsme dnes svědky. Pan Bonde je vynikající muž. Je vlídný a schopný kolega, ale ve většině věcí se mýlí a v tomto případě nemá pravdu vůbec. Paní předsedající, pane komisaři, ti, kteří věštili katastrofu, se mýlili. Euro je jednoznačný úspěch. Hned na začátku finanční krize Evropská centrální banka ukázala, co znamená schopnost jednat rychle a společně, dokonce rychleji než federální rezerva ve Washingtonu. Za to jí patří uznání. Svému německému kolegovi, který se zmínil o Švédsku, mohu říci pouze to, že souhlasím, že je to špatné. Doufám, že se Švédsko během pěti let stane plnohodnotným členem hospodářské a měnové unie. Osobně bych velice ocenil, kdy se ve Švédsku uspořádalo referendum již na podzim 2010 nebo na jaře 2011. Pana komisaře a ostatní členy ujišťuji, že učiním, co bude v mých silách, aby Švédsko euro přijalo. Bylo by to dobré pro Švédsko i pro EU. Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, počáteční mandát eura byl více než splněn. Euro a vnitřní trh jsou nejúspěšnějšími odpověďmi na globalizaci. Euro činí z vnitřního trhu trh domácí a euro, vlajka a hymna jsou třemi symboly, které utvářejí naši identitu. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu daly podnět k nezbytným reformám ve členských státech a přispěly k dnešnímu úspěchu eura, a tím jej vlastně umožnily. Rád bych však na závěr zmínil dva body: kritéria mají být dodržována a se Slovenskem se musí jednat stejně jako s Litvou. Nesmíme vzbudit dojem, že si při každém rozhodnutí vykládáme kritéria jinak. To, co zde tvrdíme, není ve vědomí veřejnosti pevně zakotveno. Uvítal bych, kdyby byla uspořádána propagační kampaň s názvem Deset let eura, která by vyzdvihla výhody eura pro občany členských států, a vyzývám Komisi, Evropskou centrální banku a členské státy, aby letos občany konkrétními kroky informovaly o přidané hodnotě eura. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Dnes si připomínáme 10. výročí zavedení eura jako společné měny a dnešek je také důležitým dnem pro Slovenskou republiku, v níž se bude od 1. ledna 2009 s největším pravděpodobností platit eurem. V konvergenční zprávě Evropská komise konstatovala, že Slovensko plní maastrichtská kritéria udržitelně a doporučilo, aby se Slovenská republika stala od ledna 2009 16. členem eurozóny. Při této příležitosti bych chtěla zdůraznit, že Slovensko dostalo šanci stát se členem eurozóny na základě významných reforem, které přijala bývalá slovenská vláda Mikuláše Dzurindy. Věřím, že i současná slovenská vláda bere doporučení Evropské komise s plnou vážností a poučí se ze slovinských zkušeností. Věřím, že se Slovensku podaří zbavit pana Langena skeptických obav, které v dnešní diskusi přednesl. Jsem přesvědčena, že úspěchy, které popsal pan komisař Almunia, vnesou optimismus i mezi slovenskou veřejnost. Slovensko se může poučit ze zkušeností Malty a Kypru, kde jsou zatím údaje o inflaci stabilní. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Deset let je dostatečně dlouhá doba k tomu, abychom mohli posoudit přínos – nebo nedostatky – Hospodářské a měnové unie. Dnes je již možné určit její výhody, nevýhody a selhání.

9

10

CS


Ráda bych vás upozornila na maastrichtská kritéria, jejichž teoretický rámec byl vytvořen dříve než rámec hospodářské a měnové unie. Dnes jsou tato kritéria skutečně zastaralá. Faktor stability a růstu byl revidován, jelikož se žádné zemi nepodařilo jej splnit. Během období provádění těchto kritérií ve skutečnosti ani jedna země v eurozóně neprovedla jediné maastrichtské kritérium. Ráda bych také podotkla, že se na nové členské státy vztahují přísné požadavky ve finanční oblasti. Pokud jde o inflaci, byly míry určeny čistě teoreticky a neodpovídají dnešní skutečnosti. Způsob určení míry inflace, který vychází z údajů zemí mimo eurozónu, ve skutečnosti není správný a měl by být přepracován. Gerard Batten (IND/DEM). – Paní předsedající, základní ekonomické problémy eura jsou neřešitelné. Dlouhodobě není možné uplatňovat jednu společnou úrokovou sazbu na velké množství různě výkonných národních ekonomik. Stejně tak není možné, aby velký počet různě výkonných národních ekonomik uplatňoval společný směnný kurz. To je možné pouze v krátkodobém či střednědobém výhledu, ale nakonec tyto nesmiřitelné ekonomické rozpory evropskou jednotnou měnu rozervou. Tento odhad ani nebere v potaz nedemokratické a nezodpovědné rozhodování Evropské centrální banky. Na obzoru se rýsuje hospodářská krize a až bude dostatečně silná, evropskou jednotnou měnu zničí. Zsolt László Becsey (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Nejprve bych chtěl poblahopřát k desátému výročí hospodářské a měnové unie. Euro je úspěšné: stabilní měna s nízkou úrokovou sazbou se stala skutečností, je účinným nástrojem k boji proti spekulaci a od zavedení eura se nám podařilo vytvořit více pracovních míst než kdy předtím. To víme. Proto je euro přitažlivé pro země, které přistoupily k Evropské unie, ale dosud nejsou členy eurozóny. Zásadní význam má disciplína a souhlasím, že krajně důležitá je také nezávislost Evropské centrální banky. Eurozóna by však neměla být elitním klubem, elitním politickým klubem, a neměli bychom tvrdit, že členství je otevřené pouze zemím, které již do určité míry skutečně dosáhly konvergence. Euro je ve skutečnosti nástrojem, který by mohl být obzvláště přínosný pro země, které zoufale potřebují stabilitu, soudržnost a opatření na boj proti spekulaci a nezaměstnanosti, aby se staly zeměmi skutečně evropskými. Z toho důvodu bychom měli být obezřetní, jde-li o ortodoxní zásady, a to i v souvislosti s kritériem inflace. Je naprosto jednoznačné, že by kritéria měla být stanovena podle jednotných zásad. Velmi vám děkuji, paní předsedající. Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Paní předsedající, rád bych se připojil k oslavám eura, jednoho z nejmimořádnějších úspěchů evropské integrace. Trvalo 40 let, než jsme vytvořili Centrální banku, ale neměli bychom zapomínat, že Spojeným státům to trvalo 140 let od okamžiku, kdy dosáhly nezávislosti. Jak řekl pan komisař, výsledky jsou velice pozitivní z hlediska makroekonomické stability, pracovních míst, kupní síly, evropské soudržnosti a dokonce i přínosu pro státy, které nejsou členy eurozóny, a euro zvýšilo naše politické schopnosti. Při pohledu do budoucnosti souhlasím s panem komisařem: abychom se mohli vyrovnat s globalizací, stárnoucím obyvatelstvem a změnou klimatu, budeme muset přibrat nové země, zlepšit koordinaci, abychom z Lisabonské smlouvy učinili skutečnost, a provést změny, abychom mohli sledovat stabilitu kapitálových trhů. Co se vnějších vztahů týče, budeme muset přijmout odpovědnost jakožto nový světový hráč. Eurozóna je rovněž předurčena k tomu, aby byla hnací silou nové etapy integrace Společenství. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, je-li zavedení eura tak významným úspěchem a přineslo-li nám tolik praktických a ekonomických výhod, pak by mě zajímalo, a nyní se obracím na pana komisaře Almuniu, zda by nestálo za to investovat pár eur také do vzdělání, do toho, abychom nové členské státy ještě více motivovali k tomu, aby se staly členy společné eurozóny co nejdříve. Jak praví jedno latinské přísloví, bona pecunia non olet, neboli mírně řečeno, dobré peníze jsou cítit, ale nesmrdí, takže kdo ví, možná i Britové jednou přijdou na to, že by možná stálo za to zavést euro, vzhledem k tomu, nakolik je ověnčeno výhodami. Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Paní předsedající, velice vám děkuji a děkuji upřímně i všem členům, kteří se této rozpravy účastnili. Jsem vám velmi vděčný za vaše připomínky ohledně iniciativy a práce Komise, které jsem vám dnes přiblížil a o nichž budeme v nadcházejících měsících nepochybně nadále diskutovat.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Euro, Hospodářská a měnová unie, jak řada z vás v projevech zmínila, jsou snem, který se stal skutečností, a to během 10 let. Podle mého názoru je to důvod k tomu, abychom poděkovali těm, kdo tuto iniciativu v prvních několika desetiletích evropské integrace zahájili: panu Wernerovi za první zprávu o hospodářské a měnové unii z roku 1970; panu Valérymu Giscardu d'Estaingovi a Helmutu Schmidtovi v 70. a 80. letech; samozřejmě i Jacquesovi Delorsovi a všem, kteří spolu s ním usilovali o to, aby byla Maastrichtská smlouva a samotná myšlenka Hospodářské a měnové unie, kterou rozvíjíme, vůbec možná. Důvodem ke spokojenosti je nejen skutečnost, že jsme jejich sny proměnili ve skutečnost, ale také fakt, že díky této skutečnosti dosahujeme výsledků, které mohou běžní občané ocenit. Někteří z vás hovořili o výsledcích pro občany a výsledcích reálné ekonomiky: jak je budou vnímat lidé mimo tuto sněmovnu? Veřejnost chápe více, než si mnozí z nás dokážou představit, že díky euru a díky evropské integraci máme nyní v eurozóně o šestnáct milionů nových pracovních míst více než před deseti lety. Šestnáct milionů nových pracovních míst. V eurozóně vzniklo mnohem více pracovních míst než ve Spojených státech. Od doby, kdy vzniklo euro, vzniklo v eurozóně pětkrát více pracovních míst než v desetiletí před eurem. To veřejnost chápe velice dobře. Občané to chápou velice dobře a stejně tak chápou a žádají nás, abychom tváří v tvář současnému stavu, který s sebou přináší důležité výzvy a napjaté a obtížné situace na trzích a v hospodářském prostředí, nezůstali nečinní a nadále vytvářeli nové iniciativy. Nástroje pro hospodářskou integraci již k dispozici máme, a měli bychom je využít: nástroje, které jsou stanoveny Smlouvou, nástroje, které byly vytvořeny před deseti lety na základě tehdejších výsledků a zkušeností s tím, jak obtížné je určitých cílů dosáhnout. Je třeba, abychom lépe koordinovali ekonomické politiky, nikoli pouze politiky rozpočtové. Právě to máme na mysli, když hovoříme o Lisabonské strategii; ale nejdůležitější je, abychom, když hovoříme o eurozóně, diskutovali o jejích konkrétních potřebách jak z hlediska koordinace rozpočtových politik, tak z hlediska koordinace strukturálních reforem, jejichž provádění má naprosto zásadní význam, má-li eurozóna řádně fungovat a dosahovat dobrých výsledků v oblasti zaměstnanosti, růstu, nízkých nárůstů cen a větších příležitostí pro občany, pro ty, které zastupujeme. Nepochybně jsme dosáhli určitých úspěchů, a ty bychom neměli skrývat. Jedním z nich je například fakt, že byly opraveny všechny nadměrné schodky rozpočtu v eurozóně. Komise dnes také schválila zrušení řízení při nadměrném schodku rozpočtu, která vedla proti Portugalsku a Itálii. Schodek žádné ze zemí eurozóny nepřesahuje mezní hranici stanovenou Smlouvou a Paktem stability a růstu. Jen před několika málo lety, když jsme v této sněmovně diskutovali o reformě Paktu stability a růstu, si to mnozí z vás nedokázali představit, ale úspěch Paktu stability a závazky, které přijaly vlády členských států eurozóny, dokázaly všechny nadměrné schodky odstranit. Stále však je řada důležitých věcí, které je třeba provést, a na ty se musíme soustředit. Právě o tom je tato iniciativa: měla by nás znovu rozhýbat a přinesu vám seznam otázek, které je třeba v Parlamentu a Euroskupině projednat, a souhlasím s těmi z vás, kdo tvrdí, že práce skupiny je nesmírně důležitá a že práce, kterou tato skupina odvedla během předsednictví pana Jeana-Claudea Junckera, je velmi pozitivní. Je třeba o tom diskutovat v národních parlamentech, s národním veřejným míněním, s vládami členských států, potřebujeme také navázat dialog s Evropskou centrální bankou, který by měl být vzhledem k tomu, jak Evropská centrální banka dbá na nezávislost, veden bez strachu, s respektem a uspokojením. Tato banka je neuvěřitelně efektivní, přestože je ve srovnání s Bank of England, centrální bankou USA či Japonskou centrální bankou nebo jakoukoli jinou centrální bankou neuvěřitelně mladá. Dvě poznámky na závěr. První se týká zemí, které nejsou členy eurozóny a nezdá se, že by se jim do ní chtělo. Nemám na mysli kandidátské země, které do eurozóny vstoupí v nadcházejících letech, pokud splní dané podmínky, ale země, které se rozhodly buď využít doložku o neúčasti, nebo dát prostřednictvím referenda najevo, že částí eurozóny být nechtějí. Někteří z vás jste prohlásili, že se eurozóna bude v budoucnosti potýkat s řadou problémů. Předpovídám, že problémy budou mít právě ti z vás, kdo do eurozóny nechtějí.

11

12

CS


V globální ekonomice budou následky izolace trpět ti, kdo si přejí zůstat izolováni. Ti, kdo se integrují, kdo jsou připraveni dělit se a rozhodovat o ekonomické politice společně, budou přijímat správná rozhodnutí, rozhodnutí vhodná a svým občanům budou moci zprostředkovat výhody plynoucí z integrace. Předsedající. – (EL) Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Předpovědi hospodářského růstu EU v několika nadcházejících letech poukazují na znepokojivé zpomalení našeho systému produkce. Ze 2,8 % v roce 2007 klesne hospodářský růst EU o jeden bod během dvou let na 2,0 % v roce 2008 a na 1,8 % v roce 2009. Tento propad není zjevně zapříčiněn pouze vnitřním trhem, ale také rozsáhlejším zpomalením globální ekonomické činnosti, která je ovlivněna obtížnou situací ve Spojených státech a rostoucími cenami zboží. Komise očekává, že v důsledku prudce rostoucích cen potravin, energie a zboží dosáhne v blízké budoucnosti vrcholu i inflace. Tento jev je obzvláště znepokojivý, jelikož má přímý dopad na životy našich občanů a snižuje kupní sílu. Rovněž zbytečně zatěžuje naše podniky, které postupně ztrácejí schopnost konkurovat nově vznikajícím ekonomikám. Navzdory tomu však můžeme zahlédnout i pozitivní znamení, pokud jde o cíl Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti, jelikož byly v Evropě vytvořeny 4 miliony nových pracovních míst. Naším úkolem je určit, zda není tato „nová“ dynamika trhu práce ve skutečnosti způsobena vratkou zaměstnaností, protože tato informace má příznivý účinek na ekonomiku pouze tehdy, povzbuzuje-li naděje na stabilitu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je vskutku působivé, když hlavní osobnosti Komise a Evropské unie stále hovoří o úspěchu eurozóny, ačkoli skutečné statistiky tvrdí pravý opak, ať jde o hospodářský růst, nebo o životní úroveň evropských občanů. Je jasné, že se tyto úspěchy týkají nárůstu zisků a obrovských příjmů, které ekonomické a finanční skupiny získaly během prvních 10 let hospodářské a měnové unie. Je však nepřijatelné, aby nadále systematicky zapomínaly na rostoucí sociální nerovnosti, nárůst nejisté a špatně placené práce, která více než kdy dříve uvrhá miliony pracovníků do chudoby, a v důsledku toho jsou tito pracovníci dále zneužívání a jsou jim upírány podmínky, v nichž by mohli svým dětem zaručit důstojný život. Není tudíž překvapivé, že plán, který nám Evropská komise předkládá, opakuje více méně totéž: více hospodářských kontrol, aby se zaručila větší konkurenceschopnost a finanční stabilita ekonomických skupin, intenzivnější rozpočtový dohled, aby se podpořila liberalizace veřejných služeb, a silnější nátlak a kontroly, aby se zabránilo nárůstu mezd. Tento vývoj zvýší společenské napětí a bude podnětem k většímu úsilí o ochranu sociálních a pracovních práv a o zabránění stále silnějšímu zneužívání. Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Euro a hospodářská a měnová unie byly vytvořeny na základě cílů Maastrichtské smlouvy zaměřených proti občanům a pracujícím, aby připravily půdu pro reakční Lisabonskou smlouvu a vystupňovaly útok na práva a svobody pracovníků. Pravý i levý střed tato rozhodnutí EU a vlád ratifikoval. V Řecku hlasovaly pro Maastrichtskou smlouvu strany Nová demokracie, PASOK a levicová koalice. Referendum bylo odmítnuto. Tento fakt obdivuhodně slouží kapitalistickým zájmům a poukazuje na to, jak moc se kapitalisté obávají reakce lidu. Převedení klíčových mechanismů hospodářské politiky členských států pod kontrolu Evropské centrální banky pomohlo kapitalistům snížit náklady na pracovní sílu a znásobit zisky. Zkrácení mezd, které ECB podporuje od svého vzniku, způsobilo prudký pokles kupní síly pracovníků, rychlé zhoršení životní úrovně rodin dělnické třídy a chudobu. Ve většině zemí jsou hospodářská a měnová unie a euro stále více zpochybňovány. Ukázalo se, že prohlášení o stabilitě cen, ochraně ekonomik atd. jsou podvod. Euro chrání pouze zisky monopolů; usnadňuje privatizaci a fúze a připravuje cestu k ještě hlubšímu vykořisťování. Cătălin-Ioan Nechifor (PSE), písemně. – (RO) Vznik hospodářské a měnové unie byl určující nejen pro vytvoření oblasti volného obchodu na úrovni Unie, ale zvýšil také politickou sílu Unie na mezinárodní úrovni, uložil kritéria, díky nimž se kontinent znovu sjednotil, a dal podnět ke vzniku jednotné měny, eura, která je schopna konkurovat americkému dolaru.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Výhodou hospodářské a měnové unie je také to, že spotřebitelům a podnikům zaručuje nízkou míru inflace a nízké úrokové sazby a podněcuje řádnost a životaschopnost veřejných financí, zároveň vedlo zavedení jednotné měny také z odstranění nákladů spojených s výměnou na cizí měnu a ke zjednodušení obchodu a vyrovnání cen v zemích, které jsou dnes členy eurozóny. Evropa se dnes připravuje na oslavy desátého výročí přijetí jednotné měny, a přestože se jižní státy EU po jejím přijetí potýkaly s řadou potíží, žádné orgány si dosud nestěžovaly. Analytici to vysvětlují tím, že navzdory změnám na finančním trhu spojených států zůstává Evropa stabilní. Rád bych poznamenal, že úspěch eura dokazuje skutečnost, že Dánové, kteří zavedení eura původně odmítli, o něj nyní mají zájem. Pro Rumunsko zůstává zavedení eura důležitým cílem a je ještě třeba vyvinout velké úsilí, abychom splnili konvergenční kritéria a zvýšili konkurenceschopnost rumunských společností na jednotném trhu. Esko Seppänen (GUE/NGL), písemně. – (FI) Když Finsko přistoupilo k EU, bylo uspořádáno referendum. Tehdy slíbila politická elita lidem referendum o tom, zda se má Finsko vzdát své vlastní měny, marky. Tento slib byl na rozdíl od Švédska porušen a řada Finů chtěla svoji měnu zpět. Euro je úspěchem v tom smyslu, že turisté mohou ve všech zemích Hospodářské a měnové unie používat tutéž měnu a srovnávat ceny. Peníze na cestování však nejsou skutečnou podstatou hospodářské a měnové unie: tou je společná měnová politika. Ta již stejně úspěšná nebyla, a to kvůli velké rozloze eurozóny a rozdílech mezi jejími ekonomikami. Nejprve byla vůči dolaru o třetinu znehodnocena, poté následovalo dvoutřetinové zhodnocení. Účinky hospodářské a měnové unie je také třeba posuzovat z hlediska politiky společných úrokových sazeb, v jejímž důsledku v některých zemích prudce vzrostly ceny domů. Iuliu Winkler (PPE-DE), písemně. – (RO) Rok 2008 probíhá ve jménu oslav 10. výročí založení Evropské centrální banky, jednoho z nejodvážnějších projektů budování Evropy. 10 let po jejím založení představují výsledky Hospodářské a měnové unie nepochybný úspěch. Tento projekt vděčí za úspěch tomu, že jsou rozhodnutí ECB založena výlučně na ekonomických kritériích a že rozhodování této banky nepodléhá žádnému politickému vlivu, a tudíž je projekt přínosem pro ekonomiky účastnících se členských států. Jak rumunská vláda, tak Rumunská centrální banka v okamžiku přistoupení k EU odhadly, že by tato země mohla k hospodářské a měnové unii přistoupit v roce 2014. Před přijetím eura se bude Rumunsko dva roky, tedy od roku 2012, účastnit mechanismu směnných kurzů (ERM II). Aby bylo možné tyto lhůty dodržet, musíme nadále usilovat o koordinaci fiskálních politik vlády a měnových politik centrální banky, k čemuž je třeba, aby byl rozpočet plněn umírněně a zdrženlivě. Abychom inflaci udrželi v rámci parametrů navržených Rumunskou národní bankou, je třeba, abychom se vyhnuli pokušení, která jsou v letech voleb běžná. Cílená inflační politika Rumunské národní banky musí být podpořena fiskální stabilitou, odpovědnými rozhodnutími rumunského parlamentu a vyváženým a účinným plněním rozpočtu na úrovni všech státních institucí.

12. Zhoršení situace v Gruzii (rozprava) Předsedající. – (EL) Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o zhoršení situace v Gruzii. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. – (SL) Než začnu hovořit o Gruzii, chtěl bych reagovat na prohlášení, které předseda Evropského parlamentu učinil na začátku dnešního zasedání v souvislosti s Barmou/Myanmarem. Jelikož dnes hovořím poprvé, rád bych jménem předsednictví vyjádřil upřímnou soustrast všem příbuzným obětí cyklonu Nargis v Barmě/Myanmaru. Rád bych vás upozornil na prohlášení, které předsednictví včera zveřejnilo a v němž vyjádřilo ochotu Evropské unie poskytnout této zemi mimořádnou humanitární pomoc. Vážené poslankyně a poslanci, vrátíme-li se ke Gruzii, vítám rozhodnutí Evropského parlamentu zařadit situaci v Gruzii do pořadu jednání, jelikož vztahy mezi Gruzií a Ruskou federací jsou velmi nestálé. Rada situaci v této zemi velmi bedlivě sleduje. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy o Gruzii diskutovala nedávno, konkrétně 29. dubna. O této problematice včera diskutoval i Politický a bezpečnostní výbor, v němž také vystoupil místopředseda vlády, pan Baramidze. Dne 2. května předsednictví zareagovalo jménem Evropské unie zveřejněním prohlášení o stupňování napětí mezi Gruzií a Ruskem. Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, pan Javier

13

14

CS


Solana, již dříve dvakrát hovořil s prezidentem Saakašvilim a 30. dubna se setkal se zvláštním vyslancem Gruzie, panem Bakradzem. Předsednictví také o nedávných událostech diskutovalo s ruským ministrem zahraničí, panem Lavrovem, na setkání trojky Evropské unie a Ruska, které se konalo v Lucembursku. Chci zdůraznit, že Evropská unie je velmi znepokojena řadou nedávných událostí, které vystupňovaly napětí mezi Gruzií a Ruskou federací. Jsme především znepokojeni prohlášením Společenství nezávislých států, že v Abcházii hodlá zvýšit počet mírových sil a podél správní hranice vytvořit dalších patnáct kontrolních míst. Rovněž nás znepokojilo sestřelení nepilotovaného gruzínského letadla v gruzínském leteckém prostoru 20. dubna. Kromě toho jsme znepokojeni rozhodnutím Ruské federace navázat oficiální styky s institucemi v Jižní Osetii a Abcházii, které mají fakticky pravomoci a byly zřízeny bez souhlasu gruzínských orgánů. Evropská unie potvrzuje svůj závazek respektovat suverenitu a územní integritu Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic, které byly potvrzeny rezolucí č. 1808 Rady bezpečnosti OSN. Evropská unie nadále podporuje mezinárodní snahy o mírové urovnání konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii. Podporujeme především činnosti Spojených národů pod záštitou Skupiny přátel Gruzie při úřadu generálního tajemníka OSN a snahy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Evropská unie nabádá všechny strany, aby upustily od jakýchkoli akcí, které by mohla zvýšit napětí, a přijaly opatření ke znovunastolení důvěry. V této souvislosti vítá Evropská unie iniciativu gruzínského prezidenta, která má pomoci konflikt v Abcházii mírově urovnat. Doufáme, že tato iniciativa přispěje ke konstruktivnímu dialogu o této otázce. Zvláštní zástupce Evropské unie a Evropská komise budou nadále pokračovat v úsilí o nastolení důvěry, která přispěje k urovnání konfliktů v Gruzii. Evropská unie také vítá rozhodnutí Ruské federace uspořádat v některých oblastech vztahy s Gruzií. Tím by byla zrušena vízová omezení pro státní příslušníky Gruzie, obnoveny poštovní spoje a uskutečněna další pozitivní opatření. Co se vnitřní politické situace Gruzie týče, rád bych v tomto důležitém okamžiku vyjádřil přání Evropské unie, aby nadcházející parlamentní volby, které se budou konat 21. května, byly svobodné a spravedlivé. Je důležité, aby gruzínské orgány učinily veškerá opatření, aby zajistily, že veřejnost může průběhu těchto voleb důvěřovat. Proto podporujeme zahájení programu volební pomoci, který je financován nástrojem stability. Vítáme také nabídku Polska, že uvolní mluvčího polského senátu, aby usnadnil dialog mezi vládou a opozicí. Všechny politické strany v Gruzii, jak vládní, tak opoziční, musejí učinit vše, co je v jejich moci, aby zlepšily předvolební atmosféru a zavedly skutečně demokratickou politickou kulturu. Na závěr bych rád zopakoval, jaký význam mají pro tvorbu demokracie svobodné a nezávislé sdělovací prostředky. Rovný přístup zástupců vlády i opozice ke sdělovacím prostředkům je jedním ze základních předpokladů svobodných a spravedlivých voleb. Vážení poslanci a poslankyně, to je vše. Těším se na vaše názory na situaci v Gruzii. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, nejprve musím říci, že naprosto sdílím názory předsednictví EU, pokud jde o závažnost nejnovějšího vývoje v Gruzii. Zítřejší mise politických ředitelů EU bude skutečně velice užitečnou příležitostí k tomu, abychom potvrdili, že Gruzii v tomto velmi obtížném okamžiku bezvýhradně podporujeme. Napětí při neurovnaných sporech v Abcházii a Jižní Osetii se bohužel rychle stupňuje. Nedávná rozhodnutí Ruské federace o posílení vazeb se separatistickými faktickými orgány v Abcházii a Jižní Osetii znamenají narušení územní celistvosti Gruzie, tato opatření také zvýšila pravděpodobnost, že budou dva separatistické regiony v budoucnosti uznány, a tím pádem budou oslabeny snahy nalézt mírové řešení. Komise proto Ruskou federaci vyzývá, aby tato rozhodnutí stáhla, nebo je alespoň neprováděla, jak to ve svém prohlášení jednoznačně vyjádřila Evropská unie. Měli bychom se nyní soustředit na to, jak tuto šachovou partii, ve které každý tah vyvolává protitah, zastavit. Jakákoli navrhovaná akce by měla být hodnocena podle schopnosti zklidnit situaci. To říkám v neposlední řadě proto, že by další zhoršování současné krize mohlo ohrozit stabilitu nejen v Gruzii, ale na celém jižním Kavkazu. Vítáme novou mírovou iniciativu pro Abcházii, se kterou přišel pan prezident Saakašvili. Domnívám se, že je důležité, aby byla tato iniciativa rozvíjena způsobem, který by byl základem konstruktivního dialogu se všemi zúčastněnými stranami. To znamená především se samotnými Abchazany, kteří snad budou připraveni, aby se zapojili do diplomatického procesu, což jim, doufám, bude umožněno.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Chceme-li nalézt udržitelné, mírové řešení těchto sporů, zůstává Rusko důležitým hráčem. Komise již vzala v potaz žádost Gruzie, aby Evropská unie přijala opatření, která by Rusko přiměla zrevidovat svoji současnou politiku. Jsem přesvědčena, že se těmito opatřeními budeme zabývat, musíme se však vyvarovat symbolických akcí, které by k řešení krize nepřispěly, a naopak by napětí ještě zvýšily. Vzhledem k těmto skutečnostem se domnívám, že by celková revize mírových mechanismů, kterou navrhl například generální tajemník OSN v poslední zprávě o Abcházii, mohla přispět k mírovému urovnání těchto sporů, pokud bude mít podporu všech stran. Všichni bychom měli být připraveni podporovat toto úsilí aktivněji. Nesmíme zapomínat, že během posledních čtyř let odvedla Gruzie obrovský kus práce, aby se stala demokratickou a tržně orientovanou společností. Právě jsme vydali zprávu o pokroku, ze které vyplývá, že i když Gruzii čeká ještě dlouhý kus cesty, dosáhla v několika oblastech akčního plánu EPS výrazného pokroku. Tyto úspěchy potvrzují odhodlání Gruzie posílit v rámci EPS vazby s Evropskou unií. Pokud jde o nadcházející legislativní volby, zmobilizovali jsme balíček volební pomoci v hodnotě 2 milionů eur (který již byl kotován), abychom zaručili spravedlivější podmínky a transparentnější průběh voleb. Rovněž poskytujeme značnou pomoc na podporu programů rehabilitace, které bez ohledu na etnické rozdíly pomáhají obyvatelstvu v oblastech zasažených konfliktem. Komise bude tudíž i nadále podporovat Gruzii v politickém, sociálním a hospodářském vývoji, protože je přesvědčena, že je tato země dostatečně silná, aby překonala výzvy, jimž čelí. Jacek Saryusz-Wolski, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, Parlament by měl být hluboce znepokojen nedávným vystupňováním již tak napjaté situace v Gruzii. Měl by dát najevo pevné odhodlání a podpořit svrchovanost a územní celistvost Gruzie. Nedávné rozhodnutí ruské vlády navázat oficiální styky a posílit ruskou vojenskou přítomnost v Abcházii přesahuje a porušuje platné smlouvy a územní celistvost Gruzie. Kromě tohoto to přispívá ke zvýšení napětí v konfliktních oblastech a oslabuje mezinárodní mírové úsilí. Co lze učinit, aby se v celé oblasti obnovily mír a stabilita? Předložím vám několik možných doporučení k usnesení. Zaprvé, měli bychom Rusko a Gruzii vyzvat, aby se mírnily, snažily se nalézt mírové řešení sporu a umožnily EU, aby se ujala role zprostředkovatele. Zadruhé, měli bychom ruskou vládu vyzvat, aby zrušila své rozhodnutí navázat oficiální styky s Abcházií a Jižní Osetií a aby z Abcházie stáhla své vojenské síly. Zatřetí, měli bychom vyzvat Radu bezpečnosti OSN, aby zesílila mandát a zdroje hlídek UNAMIG, aby mohly vzniknout skutečně nezávislé mezinárodní mírové jednotky. Měli bychom doporučit, aby se Evropská rada a Komise ujaly aktivnější úlohy a zapojily se do řešení konfliktu, např. prostřednictvím mise v rámci EBOP. Měli bychom usilovat o to, aby Evropská unie co nejdříve vyslala misi na posouzení konfliktu. Měli bychom také vyzvat mezinárodní společenství, aby se připojilo k úsilí EU o stabilizaci situace a vyřešení konfliktu v této oblasti. Tento konflikt je výzvou pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Poskytne EU příležitost k tomu, aby jednala podle svých ambicí a v souladu s ustanoveními o společné zahraniční a bezpečnostní politice, která jsou obsažena v Lisabonské smlouvě, a aby v konfliktních situacích nebyla pouze tím, kdo platí, ale i hráčem. Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, paní komisařko, minulý týden jsem měl spolu s delegací příležitost navštívit nejen Tbilisi, ale také Abcházii a obsazenou část okresu Gali. Obzvláště mnou pohnuly dvě věci: zaprvé osudy lidí, kteří byli nuceni uprchnout, ale jen někteří z nich se mohli vrátit, aby obdělávali svá pole, a kteří samozřejmě jen s obtížemi prodávají své produkty přes hranici, jež náhle proťala jejich zemi. Rovněž mě znepokojil fakt, že zástupce faktické vlády, s nímž jsme hovořil, byl evidentně poněkud neschopný. Pane komisaři, obávám se, že, jak jste se zmínil, Rusko poskytne lidem v Abcházii velmi málo příležitostí a možností, aby se zapojili do mírového plánu. Naše sympatie tudíž přirozeně patří Gruzii, malé zemi, která čelí tlaku velkého souseda. Jsem nicméně přesvědčen, že zdrženlivost musejí prokázat obě strany, a to především dnes, a proto podporuji prohlášení Rady a Komise.

15

16

CS


Další důvod, proč tato prohlášení podporuji, spočívá v tom, že považuji včerejší projev místopředsedy gruzínské vlády v našem výboru a způsob, jakým jej přednesl, za poněkud neuspokojivý, neboť z něj zaznívalo chřestění zbraní, jemuž by se v této kritické etapě měli všichni snažit vyhnout. Volby jsou za dveřmi a některé věci, včetně řízení voleb, jsou přirozeně zneužívány. Právě do této pasti Rusko padá, a dokonce nepřímo a nevědomky podporuje ty síly v Gruzii, které by konflikt uvítaly a využily jej k vlastním politickým cílům. Znovu opakuji: Gruzie a její snahy o nezávislost a integritu plně podporujeme – o tom nelze diskutovat. Doufáme také, že nadcházející volby proběhnou svobodně a spravedlivě. Gruzii přibližují k Evropské unii především dvě věci, které jsou podle mého názoru důležité. První z nich je uvolnění vízových omezení. Je nepřípustné, aby Rusové a nepřímo i občané Abcházie a Gruzie, kteří mají ruské pasy, využívali vízových svobod, které sami Gruzínci nemají. To je nespravedlivé a je třeba to napravit. Zadruhé, v Gruzii je třeba vytvořit skutečnou vícestrannou mírovou misi. Nesmíme dopustit, aby v této oblasti působila mírová skupina, která je na jedné straně tvořena Ruskem, tedy jednou stranou konfliktu, a na druhé straně důležitou skupinou, která oblast v podstatě obsadila a nyní v ní zajišťuje mírové jednotky. Jsem přesvědčen, že záměr Gruzie zabránit tomuto vývoji je oprávněný, a je nanejvýš důležité, jak již paní komisařka výboru sdělila, abychom si udrželi schopnost vyjednávat. Přirozeně nemůžeme souhlasit se všemi podrobnostmi a formulacemi, s nimiž Gruzie přijde, vždyť jsme Evropská unie, ale tyto dva gruzínské požadavky si zasluhují obzvláštní podporu. Doufám, že Komise bude aktivně a samozřejmě i úspěšně podporovat zájmy Gruzie v této oblasti. Georgs Andrejevs, jménem skupiny ALDE. – (LV) Paní předsedající, pane ministře, paní komisařko, dámy a pánové, když jsem před týdnem jako poslanec Evropského parlamentu navštívil Tbilisi, měl jsem možnost se na vlastní oči přesvědčit, jaká situace v Gruzii panuje. Jménem své politické skupiny, tedy skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, bych chtěl mezinárodní společenství upozornit na destabilizační úlohu vojenských sil Ruské federace v konfliktní oblasti. Rada a Evropská komise by měly zvážit a podpořit výzvu Gruzie, aby mezinárodní společenství a mezinárodní organizace zvážily možnost nahrazení ruských „mírových“ sil jinou formou, a měly by také přezkoumat, zda by nebylo možné vyslat do abcházské oblasti Gruzie mírovou misi pod dozorem EU. K vyřešení konfliktu je třeba silná mezinárodní podpora a spolupráce s Gruzií, chtěl bych však také vyzvat gruzínskou vládu, aby učinila, co je v jejích silách, aby zlepšila domácí politickou atmosféru v samotné Gruzínské republice. Letošní prezidentské volby, které se konaly 5. ledna, znamenaly rozhodnutí uniknout z bezvýchodné situace, během vlastních voleb však byla zaznamenána řada přestupků a nejasností a s politováním musím uznat, že opatření příslušných gruzínských orgánů nebyla dostatečná, aby voliče a kandidáty přesvědčila, že tyto orgány mají politickou vůli k tomu, aby vyšetřily všechny volební přestupky, k nimž během těchto voleb došlo. Jsem přesvědčen, že během parlamentních voleb, které proběhnou v květnu, přijmou příslušné gruzínské orgány všechny nezbytné kroky, aby zvýšily důvěru veřejnosti v průběh voleb. V této souvislosti vítám program volební pomoci financovaný Komisí, na němž se podílejí čtyři nevládní organizace, OSN a Rada Evropy. Všechny politické skupiny, vláda a opozice musejí učinit vše, co je v jejich moci, aby zlepšily současné vysoce polarizované klima v Gruzii a nastolily skutečně demokratickou politickou kulturu. Obě strany – koalice i opozice – a samozřejmě i občanská společnost musejí pochopit, že vnitrní nestabilita zvyšuje riziko a pravděpodobnost dalších destruktivních vlivů ze sousedních států, zejména z Ruské federace. Děkuji vám za pozornost. Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, pane Lenarčiči, hovořím jménem delegace; jsem předsedkyní delegace Evropského parlamentu do tří kavkazských zemí. Zcela oprávněně tvrdíte, že je situace znepokojivá a vážná, a podle mého názoru nemůžeme stát se založenýma rukama a sledovat, jak dochází ke stále silnějším provokacím. Osobně bych řekla, že se jednalo téměř o zabrání jedné země druhou. Když Rusko v březnu zrušilo režim sankcí nařízený Společenstvím nezávislých států, otevřelo si možnost poslat Abcházii vojenskou pomoc. Dne 16. dubna Rusko legalizovalo dvoustranné vztahy a oficiální dokumenty Abcházie a Jižní Osetie. To samozřejmě znamená nepřímé uznání těchto dvou separatistických regionů. Následně Rusko 24. dubna samozřejmě jednostranně zvýšilo počet jednotek a vyslalo ozbrojené vybavení. Nevíme o kolik. Ani zástupci OSN, kteří jsou v zemi přítomni, nevědí, o kolik Rusko počet mírových sil zvýšilo. Jak se zmínili moji kolegové, minulý týden jsme navštívili Gali a nenašli jsme žádný důvod, proč by měl být počet vojáků zvýšen ze 2 000 na 3 000. Všechny poslance, kteří to možná ještě nevědí, chci informovat, že tato dohoda byla uzavřena v roce 1994, kdy se Rusko do věci vložilo jako zprostředkovatel a navrhlo, že vyšle mírové jednotky na území Abcházie, tedy mezi oblast Abcházie a oblast, kde žije gruzínské obyvatelstvo. Společenství nezávislých států dnes dbá na vlastní rozmanitost, přesto jsou v oblasti přítomny pouze jednotky Ruska. Jelikož jsme nyní sami v pozici zprostředkovatele, můžeme si položit otázku: Jakých výsledků toto zprostředkování dosáhlo?

07-05-2008

07-05-2008

CS


Rovněž se chci zeptat, v čem spočívá naše odpovědnost. Samozřejmě jsem vyslechla všechny vaše návrhy, ale podle mého názoru musíme nyní zastavit stupňování násilí. Také jsem slyšela poslední dvě prohlášení Rady. Evropská unie podporuje pouze obnovení důvěry. Pane Lenarčiči, v této oblasti dnes nelze najít ani špetku důvěry. Neexistuje už ani žádný dialog. Abcházie přerušila dialog s Gruzií v roce 2006. Pokud jde o komunikaci ze strany Evropské unie, Komise provádí určitá opatření. Tvrdí, že se Evropská unie do konfliktu zapojí pouze tehdy, požádají-li o to obě strany. Na to mohu odpovědět: K tomu nikdy nedojde. Rusko nás nikdy nepožádá, abychom mu pomohli problém vyřešit, protože Rusko vždy tvrdilo, že se tohoto konfliktu neúčastní. Z tohoto důvodu nyní vyvstává otázka odpovědnosti Evropské unie. Ačkoli jste rovněž oznámili, že je OSN ochotna poskytnout podporu, dobře víme, že se OSN dostala do mrtvého bodu a že selhala, protože když byla vyzvána, aby vydala rezoluci, Rusko neodpovědělo. Rusko tedy celý tento proces zdržuje. Jsem přesvědčena, že máme dostatek důvodů i možností, aby naše pomoc byla mnohem konkrétnější. Již nejde jen o urovnání konfliktu; jsme zjevně ve fázi, kdy musíme hrozícímu konfliktu zabránit. Proto musíme jednat, a z toho důvodu v kontextu rezoluce, pro kterou jsme minulý týden ve Tbilisi hlasovali, například zvažujeme, že Rusku navrhneme, aby se podílelo na zachování míru tím, že do této oblasti pošle civilní mírový sbor. Myslím, že bychom neměli zapomínat na Balkánský poloostrov. Domnívám se, že nám dějiny neodpustí, že jsme dvakrát nebyli schopni jednat. Válka na Balkáně by měla být válka poslední a podle mého názoru je na nás, abychom konflikt na jižním Kavkazu uhasili hned v zárodku. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane ministře, paní komisařko, na poslední chvíli jsme prolomili poněkud kompromitující mlčení o otázce Gruzie. V konfliktu, který probíhá v Abcházii a Osetii, nejde o práva ruské menšiny. I přes etnické čistky, jimiž v této oblasti po roce 1993 prošlo tři sta tisíc Gruzínců, nabízí demokratická Gruzie Abcházii již několik let autonomní svobody. I přesto učinilo Rusko v poslední době kroky k uznání loutkové administrativy v Abcházii tím, že posílilo obchodní vazby a rozšířilo působnost ruského rodinného, občanského a obchodního práva i na tuto oblast. Dnes si musíme položit jednu velmi důležitou otázku: Nepovzbudili jsme Rusko k tomu, aby tato opatření přijalo, tím, že jsme byli proti členství Gruzie v NATO? Tuto otázku by si měli klást především v Berlíně. V tomto konfliktu jde o geopolitiku. V sázce je důvěryhodnost Evropské unie a mír v této oblasti. Pokud se nám nepodaří zabránit Rusku, aby pokračovalo v akcích, které mají zlomit jednoho z našich klíčových partnerů na Kavkazu, v budoucnosti si nás nikdo příliš vážit nebude. Měli bychom se připojit ke Spojeným státům a spolu s nimi uspořádat o této problematice setkání Rady bezpečnosti a OBSE. Kromě pevné diplomatické podpory ve věci celistvosti Gruzie bychom měli požadovat, aby byly ruské ozbrojené síly nahrazeny silami, které budou jednat pod mandátem OSN nebo OBSE. Stálo by za to vyslat do Tbilisi parlamentní misi. Pokud při ní neuspějeme, mohou Rusko a jeho neoimperiální politika přivést celou oblast na pokraj války. Miloslav Ransdorf, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Gruzie měla od roku 1991 tři prezidenty: disidenta Gamsachurdiu, aparátčíka Ševarnadzeho a nyní amerického chráněnce Saakašviliho. Těžko říci, kdo z nich byl horší. Když tu byl pan Saakašvili, tak nám sdělil jedinou myšlenku a sice, že máme kupovat gruzínská vína, protože jsou to vína svobody. Nevím, zda-li třeba Čvančchara, oblíbené Stalinovo víno, je víno svobody, ale v každém případě situace v Gruzii je špatná. Čtvrtina národa emigrovala, 1 300 000 Gruzínců pracuje na území Ruské federace a sama tato skutečnost ukazuje, že je nutné spolehnout se na to, aby tyto dvě země mezi sebou problémy vyřešily, protože nastupuje nový prezident v Kremlu, pan Medveděv. Myslím si, že je mu třeba nechat čas, aby realizoval to, co slíbil, tzn. podat vstřícnou ruku Gruzii, a pomohl řešit situaci, která už teď je velice špatná. Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Chtěla bych předsednictví i paní komisařce poděkovat za odpovědi. Panují obrovské obavy z vyostření napětí v tomto regionu. Souhlasím se vznesenými připomínkami i s výzvami ke zdrženlivosti. Otázka však zní: K čemu to bude, když už závěry Rady z listopadu 2007 vyzývaly ke zdrženlivosti, přesto se však napětí stupňuje. Co teď, paní předsedající? Místopředseda gruzínské vlády, pan Baramidze, opakovaně žádal o pomoc, – a to velice nevybíravým jazykem, jazykem, který jen málo zklidní napětí, a to i na straně Gruzie. Co tedy máme dělat? Na prvním místě je mise. Na zprostředkování se musí podílet nejen Gruzie, ale i Rusko. Druhým bodem je mírová mise OSN. Je nepřípustné, aby Rusko samo určovalo, že do této oblasti budou vyslány ruské jednotky.

17

18

CS


Paní předsedající, třetí bod se týká snížení tlaku. Právě jsem na počítači v kanceláři sledovala slavnostní přísahu prezidenta Medvěděva. Poslouchala jsem, jak nový prezident, pan Medvěděv, energicky vyhlašuje svůj záměr chránit ruskou suverenitu a nezávislost. Jeho gruzínský protějšek učinil totéž. Chtěla bych všechny, kdo by dnes panu prezidentu Medvěděvovi rádi poblahopřáli, požádat, aby jej zároveň vyzvali k tomu, aby zaručil suverenitu a nezávislost gruzínského území. Paní předsedající, zásadní význam má konstruktivní spolupráce; konstruktivní spolupráce obou stran. Nový ruský prezident pro nás představuje novou příležitost, abychom se jej o tom rozhodněji pokusili přesvědčit. Velmi vám děkuji. Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Rád bych se připojil k předchozím řečníkům, včetně paní komisařky a pana úřadujícího předsedy Rady, a vyjádřil spolu s nimi obavy ze situace, která v této oblasti – zejména na Kavkazu – nastala v souvislosti s Gruzií a potížemi v Jižní Osetii a Abcházii. Zatímco jsme až donedávna hovořili o nevyřešených konfliktech, dnes je situace taková, že hrozí, že se z těchto konfliktů stanou konflikty latentní; a všichni se samozřejmě musíme snažit, aby se z nich nestaly konflikty otevřené. Evropská unie, OSN a každý, kdo je schopen hrát určitou roli, nese odpovědnost za zmírnění situace. Musíme samozřejmě odmítnout kroky, které Rusko učinilo. Jsou to – nebo se tak alespoň zdají – kroky k formalizaci a k případnému uznání nezávislosti. V tomto ohledu mají samozřejmě velký význam geostrategické zájmy. Dokážu si představit, že je Moskva frustrována z nedávné vrcholné schůzky NATO, na níž se jeho členové dohodli, že Gruzii v dlouhodobém výhledu umožní do NATO vstoupit, a přirozeně v ní také panuje nezbytná rozmrzelost nad reakcí většiny zemí EU na vyhlášení nezávislosti Kosova. Domníváme se, že takovéto záležitosti je třeba od situace v Kosovu důsledně oddělit. V minulosti byly o této problematice uzavřeny dohody v rámci OBSE a jsme přesvědčeni, že se především OSN musí snažit, aby celou problematiku, konzultace a dialog znovu dostala do správných kolejí. Dnes jsme skutečně svědky určité eskalace na obou stranách, eskalace slovní války a jakési šachové partie, jak prohlásila paní komisařka, obávám se však, že tato partie zůstane bez vítězů – což nikomu nic dobrého nepřinese. Na jedné straně je reakce Ruska, které zvyšuje počet „mírových“ jednotek. Na druhé straně dělá Gruzie potíže při jednáních v rámci WTO o členství Ruska. Jsem přesvědčen, že zřejmý nacionalistický podtón obou stran musí být z diskuse odstraněn. Jak již mnozí poznamenali, měly by všechny strany prokázat zdrženlivost, a dlouhodobě je třeba usilovat o strukturální řešení. Jsem přesvědčen, že Evropská unie může mít v tomto směru důležitou úlohu, a to i v přímém dialogu s Ruskem během nadcházející vrcholné schůzky EU a Ruska. Ta může být příležitostí k tomu, abychom se nového prezidenta zeptali, jaké má jeho země s těmito zmrazenými konflikty plány, a to nejen na Kavkazu, ale také v Podněstří; snad nám nový pan prezident nastíní své záměry, pokud jde o dohody, které byly v rámci OBSE uzavřeny myslím v roce 1999 v souvislosti se situací v těchto odtržených zemích, republikách, státech atd. Na závěr jen podotýkám, že souhlasím se všemi, kdo kritizovali ruský výklad rozhodnutí OSN – tyto „mírové“ jednotky samozřejmě mírové nejsou; je třeba je považovat spíše za jednotky, které slouží ruským strategickým vojenským zájmům, a zcela jistě ne cílům OSN. V tomto směru je třeba uzavřít nové dohody a v nich může Evropská unie hrát určitou roli. Kromě toho musí být samozřejmě zachována územní celistvost Gruzie, stejně jako respekt této země vůči menšinám a jejich potížím – o tom se zmínil pan Swoboda –, jelikož hrozí, že se obyčejní lidé dostanou mezi mlýnská kola Moskvy a Tbilisi. Je samozřejmě důležité, abychom se snažili vyřešit problém uprchlíků. Evropská unie by mohla nejlépe přispět tím, že bude investovat do opatření na vybudování důvěry, která oběma stranám pomohou obnovit dialog. Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Podle včerejšího prohlášení gruzínského ministra pro reintegraci je Gruzie velmi blízko válce. Situace mezi Gruzií a Ruskem je stále napjatější. Výnos pana Putina, v němž vyzývá státní agentury, aby zvýšily spolupráci s Abcházií a Jižní Osetií, sestřelení nepilotovaného gruzínského letadla a rozmístění dalších ruských vojenských jednotek v Abcházii jsou dostatečnými důvody k vážným obavám, která vyjádřila vláda pana Saakašviliho. Bez ohledu na územní celistvost Gruzie chce Rusko postupně dostat dvě odtržené gruzínské oblasti pod svoji kontrolu. Ruské motivy jsou typické pro ruskou politiku dominance. 80 % obyvatel Abcházie má dnes ruské občanství a Rusko tvrdí, že tudíž nese odpovědnost za jejich ochranu. Stejně typické je včerejší prohlášení

07-05-2008

07-05-2008

CS


generála Alexeje Maslova, vrchního velitele ruských pozemních sil: „Rostoucí počet jednotek v Abcházii je v zájmu zabránění ozbrojeného konfliktu a posílení stability v zakavkazské oblasti.“ Rusko jednoduše nemůže unést, že se Gruzie rozhodla pro autonomii, nezávislost a evropsko-atlantickou integraci. Gruzie je nedílnou součástí evropské politiky sousedství. Neseme odpovědnost za to, abychom co nejvíce podporovali gruzínské reformy, a za rozvoj demokracie a právního státu. To je také cílem důsledných snah Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Gruzie. Před týdnem jsme se sešli v Tbilisi a přijali jsme řadu rozhodujících doporučení. Navštívili jsme také konfliktní oblast v Abcházii, ve které v současnosti panují netolerovatelné podmínky. Jsem přesvědčen, že musíme Gruzii podporovat více energicky a jednoznačně a vyvinout silnější tlak na Rusko. Mírové síly by měly být transformovány na síly mezinárodní a neutrální. Tbilisi se k situaci staví s rozvahou a tamní vláda by problémy ráda vyřešila mírovou cestou. V Gruzii byly připraveny parlamentní volby a zanedlouho proběhnou. Tyto volby budou důležitou zkouškou mladé a křehké gruzínské demokracie a musíme této zemi poskytnout veškerou pomoc, abychom zaručili, že volby proběhnou úspěšně. Děkuji vám za pozornost. Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, Evropský parlament se při řadě příležitostí zapojil do otázky budování demokracie v Gruzii. Dosud jsme s obdivem přihlíželi, jak se lidé v Gruzii snaží budovat liberální demokracii, silnou občanskou společnost a svobodné volby. Evropský parlament i dnes stojí pevně na straně gruzínské demokracie a na straně územní celistvosti gruzínského státu. Včera jsme vyslechli projev místopředsedy gruzínské vlády, pana Giorgiho Baramidzeho. Otázky, k nimž se pan Baramidze vyjadřoval z pohledu Gruzie, odhalují závažnost situace, které dnes na Kavkazu čelíme. Samozřejmě vyzýváme všechny strany, Gruzii i Rusko, aby zachovaly rozvahu. Musí být nicméně jasné, že v Evropě v žádném případě nesouhlasíme s neoimperialistickou politikou Ruska vůči kavkazským zemím nebo vůči Gruzii. Rusko nese za zaručení míru a bezpečnosti v této oblasti obzvláštní odpovědnost. Zároveň je třeba zdůraznit, že pro mezinárodní situaci i pro samotnou Gruzii je nanejvýš důležitá gruzínská demokracie. Proto vyzýváme gruzínské orgány a občany, aby dále posilovali gruzínskou demokracii, občanskou společnost a právní stát. Prohlášení paní komisařky o účasti EU na podpoře nadcházejících gruzínských voleb je krokem Evropské unie, který by měl být pro evropskou politiku na Kavkazu typický: měli bychom bránit Gruzii, obdivovat budování demokracie a vyjádřit jasný nesouhlas s rozpadem územní celistvosti této země. Vyzýváme Rusko a Gruzii, aby podpořily stabilitu, mír a bezpečnost v této oblasti. Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, Rusko má nového prezidenta, ale Vladimír Putin se ujal funkce předsedy vlády, a to mu umožní, aby si udržel moc a mohl na svého chráněnce, Dimitrije Medvěděva, dohlížet. Výsledkem bude, že se ruská zahraniční politika vůbec nezmění. Záplava petrodolarů činí z Ruska znovuožívající velmoc, tato velmoc však bohužel vidí vše jen z hlediska vyrovnaných zisků a ztrát. Putinova zahraniční politika – kterou chce obnovit cosi, co by vypadalo přibližně jako bývalý Sovětský svaz – se soustředí na to, co Rusko shovívavě označuje za „blízkou cizinu“ – republiky bývalého Sovětského v Pobaltí, ve východní Evropě a na jižním Kavkazu, kde se Rusko rozhodlo udržet si sféru vlivu. Tyto země jsou trestány za to, že se upínají k Západu, k NATO a k EU, spíše než k Moskvě. Během funkčního období prozápadního reformního prezidenta Saakašviliho Gruzie značně trpí nadměrnou přísností Ruska. Kromě toho, že využívá obchodní a energetické dodávky jako diplomatické zbraně, Putin důsledně usiluje o oslabení územní celistvosti Gruzie prostřednictvím tiché podpory odtržený samozvaných republik Abcházie a Jižní Osetie. Příchod dalších ruských vojáků do Abcházie – údajně v zájmu zachování míru, ale nepochybně připravených k boji – a nedávné sestřelení gruzínského nepilotovaného letadla provokativně zvýšily napětí v oblasti. Ale vzhledem k tomu, jak Západ spěchá, aby bez jakékoli rezoluce OSN či mezinárodní dohody uznal nezávislost Kosova, má bohužel jednání Ruska určitou logiku. Uznání Kosova odkrylo zdroj mnoha nepředvídaných problémů a Rusku dodalo pádné morální argumenty. Neměli bychom být překvapení, že to Rusko považuje za precedens. Bylo by opravdu tragické, kdybychom svým přístupem ke Kosovu způsobili Gruzii nenapravitelné škody a vyvolali v zemi, jejíž územní celistvost by měla být rozhodně chráněna, ozbrojený konflikt. Alessandro Battilocchio (PSE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, minulý týden jsem se spolu s kolegy z meziparlamentní delegace, vedené paní Isler Béguinovou, zúčastnil setkání v Tbilisi a s připomínkami paní Isler Béguinové naprosto souhlasím: situace se skutečně zhoršuje a stupňující napětí by mohlo vyústit

19

20

CS


v otevřený ozbrojený konflikt. Během oficiálního setkání pan prezident Saakašvili potvrdil, že by to tentokrát mohla být otázka hodin spíše než dní. Bezvýchodná situace v Abcházii a Jižní Osetii se řeší a Moskva oficiálně potvrdila, že chce s oběma oblastmi navázat právní vztahy. Tím bude znovu otevřena diskuse o územní celistvosti Gruzie, která byla uznána rezolucemi OSN. Doufáme, že se Evropa nakonec sjednotí a ujme se v hledání mírových řešení výraznější úlohy dříve, než bude pozdě. Pokud se vztahy zpřetrhají, bude až příliš snadné předpovědět sérii řetězových reakcí v celé oblasti a události, jejichž důsledky by jednoho dne dosáhly i k nám. Proto doufáme, že Rada i Komise dají v této souvislosti najevo opravdové odhodlání. Buďto budeme situaci řešit a zdvojnásobíme snahy o zprostředkování, nebo bohužel poneseme obrovskou odpovědnost za to, že jsme nebyli schopni ani ochotni vynaložit dostatečné úsilí. Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Gruzie je náš přítel. Skutečné přátelství znamená umět nabídnout podporu a pomoc, a tomu musí Evropa v době, kdy jde o územní celistvost Gruzie, dostát. Skutečné přátelství ale také umožňuje vyjádřit kritiku v případech, kdy je kritika na místě. Paní předsedající, gruzínská vláda stojí před obtížným úkolem. Na základě evropských hodnot musí budovat demokracii v zemi, která má zcela odlišnou historii. Musí také budovat ekonomiku a paní komisařka správně prohlásila, že v EPS bylo dosaženo výrazného pokroku, i když je stále třeba mnoho věcí provést. V době, kdy jde o územní celistvost země a kdy Rusko tuto celistvost ohrožuje, je to pro gruzínskou vládu úkol nadmíru obtížný. Evropa musí k této problematice zaujmout jednoznačný postoj a musí podpořit strany, které jsou do tohoto konfliktu zapojeny. Návrhy prezidenta Saakašviliho si zaslouží spravedlivou šanci. Je lepším řešením než chrastění zbraní. Mise, které se má předsednictví Rady zúčastnit, je mise dobrá a pryč jsou dny, kdy jsme si mohli dovolit jen sedět a čekat, až se věci samy urovnají. Rada a Komise musejí dát najevo ochotu jednat. Fakt, že se mají 21. května konat parlamentní volby, zvyšuje napětí. Účastním se pozorovatelské mise a volby budeme sledovat pozorně. Tyto parlamentní volby budou zkouškou Saakašviliho vlády. Proto je třeba zaručit, aby to byly volby spravedlivé a demokratické. To bude pro Evropu základem k tomu, aby spojila síly a zaručila, že mohou občané celé Gruzie – jinými slovy i Abcházie a Jižní Osetie – žít ve svobodě a demokracii. Proto si Gruzie zaslouží naši podporu. Velmi vám děkuji. Robert Evans (PSE). – Paní předsedající, paní komisařka Ferrero-Waldnerová začala své připomínky prohlášením o tom, jak je situace vážná, a tento názor vyjádřil i pan Lenarčič jménem Rady. Všichni řečníci zdůraznili kritičnost současné situace. Z návštěv v Gruzii vím, že se tato země skutečně snaží posílit vazby s Evropskou unií. Vážení kolegové, domnívám se, že bychom měli Gruzii podpořit, neboť čelí krizi a tomu, co pan kolega před chvílí označil za ruský imperialismus. Rusko nikdy územní celistvost Gruzie v souvislosti s Abcházii a Jižní Osetií neuznalo. Z toho, co jsme v posledních týdnech slyšeli, víme, že byli ruští a abchazští separatisté zjevně zapojeni do incidentů s výzvědnými letadly, které zvyšují napětí, a všichni musíme uznat, že jedna věc byla příčinou další. Neznám všechna diplomatická opatření, která jsou prováděna, ale obávám se, že se Evropská unie dostatečně nesnaží, aby stupňování násilí zastavila. Paní Isler Béguinová před chvílí prohlásila, že nám dějiny neodpustí, pokud nic neučiníme. Nečiňme nic a v celé oblast se rozhoří válka – válka bez vítězů. Moje dnešní poselství – nejen pro tento Parlament, ale i pro pana Lenarčiče v Radě a samozřejmě i pro paní komisařku Ferrero-Waldnerovou – zní, učiňte, co je ve vašich silách a na nejvyšší úrovni, abyste zaručili, že všichni, a to zejména Rusové, chápou, jak je vývoj v této oblasti nebezpečný a že musíme stupňování násilí zastavit dříve, než budeme čelit další balkánské krizi. Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Paní přesedající, musíme věci říkat jasně: Zastavte válku! Ruki proch ot Gruzii – Ruce pryč od Gruzie! Žádný další mandát OSN pro toho, kdo konflikt podporuje! Jedině tak nám bude Kreml naslouchat. Pokud to EU říci nedokáže, ponese spoluodpovědnost. Můžeme to říci zde a požadovat, aby si ruští výsadkáři vrátili do Ruska. Před krveprolitím ve Vilniusu v lednu 1991, když byli již výsadkáři na místě, nikdo takové varování nevydal.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Rusko se nyní snaží vystupňovat napětí kolem Gruzie a proti Gruzii, a toto napětí stále více militarizovat, a důvody jsou pravděpodobně politické, ale nikoli pouze politické. Jaké poučení z toho plyne? Postavit prezidenta Medvěděva před hotovou věc, dojde-li k bojům mezi ruskými a gruzínskými ozbrojenými silami, což mohou ruské tajné služby snadno zorganizovat, nebo mu naopak umožnit, aby předstíral umírněnost, aby ovlivnil nadcházející volby v Gruzii, aby se EU potrestáním Gruzie pomstil za Kosovo, aby zastavil hospodářský růst Gruzie a boj proti korupci, který se rozpoutal po významném přechodu z ruského na západní způsob státní správy. Neposlušná Gruzie bohužel čelí přímé hrozbě války. V takovém případě bychom s odvoláním se na možnou vazbu mezi bukurešťským vetem mapy NATO pro Gruzii a rychle rostoucí agresivitou Ruska mohli požádat Německo, aby se ujalo úlohy zprostředkovatele v konfliktu mezi Ruskem a Gruzií a pokusilo se zabránit nejhoršímu. Již není čas zabývat se místními, etnickými či nevyřešenými malichernostmi. Tato věc je věcí Evropy. (Potlesk) Urszula Gacek (PPE-DE). – Paní předsedající, v dnešní rozpravě byla vznesena řada otázek – víza, dohody o volném obchodu a nadcházející volby. Všechny tyto věci stojí za diskusi. Klíčovou otázkou, na kterou se musíme soustředit, je však vratká bezpečnostní situace. V době, kdy se Gruzie obává dalších ruských provokací, či dokonce agrese, musíme této zemi poskytnout podporu. Neměli bychom dnešní poselství nechat rozmělnit. Zaprvé, nebudeme tolerovat ruské provokace. Zadruhé, územní celistvost Gruzie nesmí být jakkoli oslabena a zatřetí, mírové jednotky v potenciálních odtržených oblastech musejí být neutrální a musejí mít důvěru všech stran. Ruské jednotky tato kritéria zjevně nesplňují. To jsou otázky, na které musíme odpovědět a musíme na ně odpovědět teď. (Potlesk) Katrin Saks (PSE). – (ET) Na včerejším setkání s místopředsedou gruzínské vlády byl opakovaně vyjádřen názor, že příčinou vystupňování napětí v Gruzii byl postoj ke Kosovu. Je pravda, že Rusko využívá situaci, ale stejně tak je pravda, že ruské imperiální zájmy by si našly i jiné zdůvodnění, kdyby bylo třeba. Dnes nejde o to, co Gruzie učinila, a co nikoli. Jde o to, že je pod záminkou udržení míru rozněcována válka a že jsme k této válce nebezpečně blízko. Nyní je důležité, abychom situaci v Abcházii naprosto jasně posoudili a nabídli Gruzii jednoznačnou podporu. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Paní předsedající, ve jménu boje proti terorismu Rusko zavraždilo přes půl milionu obyvatel Čečenska. V současnosti Rusko rozšiřuje svůj vliv na porušování lidských práv v Bělorusku, a tento vliv je zcela jednoznačný. Vývoj v Gruzii je jen další hrozbou. Tyto záležitosti jednoduše nemůžeme považovat za vnitřní věci Ruska; nesmíme dopustit, aby ruská vojenská akce byla znovu příčinou závislosti a válčení v zemích, které byly Rusku donedávna podřízené. Rusko nedokáže respektovat svobodu jiných národů. Byla bych radši, kdyby tomu tak nebylo, ale bylo to tak po celá staletí, a to je bohužel to nejhorší. Evropská unie nemůže k takovýmto věcem přistupovat, jako by šlo pouze o choulostivou diplomacii. Tuto problematiku musíme brát velice vážně. Janusz Onyszkiewicz (ALDE). – (PL) Již poměrně dlouho se Rusko snaží podněcovat rostoucí strach v souvislosti s Gruzií. Jedním z důkazů je sestřelení nepilotovaného letadla ruskou stíhačkou, jelikož není pochyb o tom, že stíhačka nepatřila abcházským vzdušným silám. Každý si může prohlédnout videozáznam, na němž je jasně vidět, jak přibližující se MiG-29 vystřelí raketu a jak tato raketa nepilotované letadlo zasáhne. Zdá se, že abcházské bezpečnostní síly sestřelily další dvě letadla. Vyvstává jedna otázka: Jak je možné, že i přes dohodu, která byla uzavřena v Moskvě v roce 1994, mají abcházské ozbrojené síly k dispozici takovéto vybavení? Tato sněmovna musí podpořit výzvu gruzínské vlády, aby vysoký představitel OSN v Gruzii zahájil šetření této záležitosti a aby šel až k jejímu jádru. Nesmíme dopustit, aby Rusové rozněcovali strach.

21

22

CS


Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, podle mého názoru je již dnes jasné, že pojem „nevyřešené konflikty“ je zavádějící. Ve skutečnosti bylo často zmraženo spíše naše porozumění jádru těchto konfliktů. Dnes jsme svědky postimperialistické politiky sousedství v akci: politiky, od které se ruská vláda zavázala upustit již před 12 lety, kdy se Rusko stalo členem Rady Evropy. Dnes musíme dát jasně najevo, že ruský výklad vlastní mírové úlohy v rámci OSN je zcela nepřijatelný. Stejně tak musíme dát bez váhání najevo, že se jednotnost a integrita vztahují na Gruzii stejně jako na Rusko. Je na čase jednat. Už si nemůžeme dovolit plýtvat slovy. (Potlesk) Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Posloucháme-li dnešní projevy, je zřejmé, že všichni, ať zastupujeme Radu, Komisi, nebo Evropský parlament, sdílíme názor, že pokud nezačneme okamžitě a s dostatečnou naléhavostí jednat a nevyčleníme-li na toto jednání dostatek zdrojů, ocitne se Gruzie na pokraji krize, na pokraji války. Mám málo času, proto se soustředím na jediný bod, konkrétně na ruské mírové síly, které dodnes strávily na území Gruzie v Abcházii a Jižní Osetii 14 let. Proč? Během této doby došlo k mnoha a mnoha provokacím včetně bezpilotních výzvědných letů, jednostrannému příměří a nárůstu tzv. mírových sil. Nestabilita vzrostla. V Abcházii, v níž tvoří obyvatelstvo z 80 % Abchazané, Rusko vydalo ruské pasy 90 % občanů v oblasti. Proč se vůbec bavíme o bezvízovém režimu? Dělají vše, aby situaci ještě hlouběji destabilizovali. Nakonec mám tedy jediný návrh: mírové síly, ruské mírové síly musejí být nahrazeny silami skutečně mírovými a efektivními. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie musí především napravit chybu v otázce víz, zadruhé by měla bez agresivity, ale jednoznačně uvést fakta o tom, co má Rusko v Gruzii v úmyslu, a zatřetí by měla Gruzii pomoci vyřešit její vnitřní problémy. Hovoříme-li o Gruzii, rád bych vyzval Rusko: nový ruský prezident by se mohl funkce ujmout neotřele a ve vysokém stylu, jak se sluší na důležitého hráče. Místo aby Rusko myslelo imperialisticky, mohlo by začít spolupracovat. To národní hrdost nijak nepoškodí. Zadruhé, velké, hrdé a bohaté Rusko si může dovolit respektovat územní celistvost Gruzie, stejně jako my respektujeme poněkud zvláštní ruské území v oblasti Kaliningradu. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. – (SL) Pozorně jsou poslouchal vaše příspěvky k této rozpravě a velice vám za ně děkuji. Nejprve bych chtěl reagovat na prohlášení pana Wiersmy, který zastává názor, že Evropská unie může významně přispět ke zklidnění současné situace. S tím souhlasím já i slovinské předsednictví a jsem přesvědčen, že Rada vyvine v tomto směru značné úsilí. Jak? Především v rámci Organizace Spojených národů. Shodneme se s posouzením paní Isler Béguinové, že v rámci Spojených národů došlo pouze k mírnému pokroku, s nímž dozajista nemůžeme být spokojeni, rámec Organizace Spojených národů však zůstává jedním ze základních rámců pro diskusi o této problematice. V úvodním projevu jsem se již zmínil o rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1808, která potvrzuje suverenitu a územní integritu Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic. Rezoluce Rady bezpečnosti byla přijata nedávno – 15. dubna – a v tomto kritickém okamžiku bych rád zejména v souvislosti s prohlášením pana Evanse vyzdvihl a zdůraznil fakt, že bez souhlasu Ruské federace by tato rezoluce přijata nebyla. Pro řešení tohoto problému zůstává proto Organizace spojených národů důležitým rámcem. Další důležitý rámec představuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a i v ní bude Evropská unie vyvíjet, a doufáme, že i zvyšovat, úsilí o zklidnění situace. Zklidnění situace a snížení napětí je v tomto okamžiku pro Evropskou unii naprostou prioritou. Prioritou číslo jedna. Zároveň se budeme snažit zvýšit naše snahy o nalezení trvalého a mírového řešení tohoto problému. Nejen na vícestranných fórech, o nichž jsem hovořil, ale také v rámci dvoustranných smluv s Ruskou federací i s Gruzií. Předsednictví je v tomto ohledu aktivní. Již jsem se zmínil o tom, že tato problematika byla tématem nedávných rozhovorů mezi ministry trojky Evropské unie a Ruské federace. Právě dnes se pan ministr Rupel, předseda Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, setkal místopředsedou gruzínské vlády, panem Baramidzem, a o této problematice diskutovali. Vrcholná schůzka Evropské unie a Ruské federace, která se uskuteční příští měsíc, nám poskytne řadu příležitostí, abychom v budoucnosti o tomto tématu diskutovali.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Měl bych zdůraznit, že Evropská unie je aktivní. Problematika Gruzie se často objevuje na pořadu jednání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy. Máme také zvláštního představitele Evropské unie pro Gruzii a Kavkaz. Je možné, že v krátké době, během několika dní, tuto zemi navštíví politický ředitel atd. Rád bych vyzdvihl, že Evropská unie bude nadále neochvějně podporovat snahy Gruzie nalézt mírové řešení neurovnaných konfliktů jak v Abcházii, tak v Jižní Osetii. Také podotýkám, že toto téma bude neustále přítomné v našem dialogu s Ruskou federací, v němž budeme vždy klást důraz na nutnost mírového urovnání sporu a vybízet a podporovat Ruskou federaci, aby k nabídce mírového řešení, kterou nedávno předložil pan prezident Saakašvili, zaujala konstruktivní přístup. Zvláštní představitel Evropské unie bude zcela jistě nadále vyvíjet úsilí a stejně tak své snahy zesílí i Evropská komise, zejména pokud jde o provádění balíčku opatření na budování důvěry – gruzínskou podporu tohoto balíčku velmi oceňujeme. Stručně řečeno, mohu vás jménem předsednictví ujistit, že budeme usilovat o pokračování a zvýšení úsilí, jehož cílem je zklidnit situaci a nalézt mírové a trvalé řešení tohoto problému. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE Místopředsedkyně Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, tato rozprava má v tomto důležitém a obtížném okamžiku velký význam. Než odpovím na některé vaše myšlenky, dotazy a názory, musím říci, že i já velice vítám zprávu Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Gruzie, která převážně souhlasí s analýzou Komise a sdílí východisko s naší zprávou o pokroku. Je zcela jasné, že Gruzii musíme podpořit, ale jak zmínili někteří z vás, dobří přátelé si také musejí nechat poradit, a podle mého názoru jim musíme říci především toto: Dialog je jedinou cestou vpřed. Je-li Gruzie provokována, je důležité, aby se nenechala polapit do pasti agresivní reakce. Jak mnozí z vás poznamenali, je více než kdy dříve důležité, aby Gruzie posílila demokracii a uspořádala svobodné a spravedlivé volby, o čemž se budeme moci přesvědčit 21. května. Je ale také jasné, že Evropská unie nemůže v tomto velmi obtížném okamžiku nečinně přihlížet. Zcela jistě budeme i nadále nabádat Rusko, aby odvolalo své nedávné rozhodnutí a, jak již řekl předseda Rady, právě se konalo setkání trojky ve Stálé radě pro partnerství EU-Rusko – osobně jsem se jej zúčastnila –kde se o této otázce poměrně otevřeně diskutovalo. V červnu bude samozřejmě následovat vrcholné setkání a využijeme každou příležitost, abychom tento bod zdůraznili. Budeme také nadále podporovat snahy Gruzie stát se silnější. Opakuji, že budeme také podporovat jakoukoli iniciativu, která podpoří dialog mezi všemi stranami. Jak jsem již řekla, souhlasím s návrhy revize mírových mechanismů, pokud se na tom shodnou všichni partneři: i to je samozřejmě problém. Pokud jde o zjednodušení vízového styku, začali jsme o něm v Radě jednat. Stále více členských států nyní považuje zjednodušení vízového styku a znovupřijetí za naléhavé. Dosud se nejsme schopni jednomyslně shodnout, což je zcela nezbytné, snad se ale ubíráme správným směrem. Pokud jde o uprchlíky, poskytli jsme značnou humanitární pomoc vnitřně vysídleným osobám, které musely z Abcházie a Jižní Osetie odejít. Letos navíc prostřednictvím programu, na nějž jsme vyčlenili 2 miliony EUR, podporujeme provádění nového gruzínského zákona o reintegraci vnitřně vysídlených osob, aby mohli tito lidé opustit své nuzné dočasné úkryty. Samozřejmě budeme i nadále aktivní, protože této problematice musíme věnovat neustálou pozornost. Závěrem podotýkám, že učiníme vše, co je prakticky možné, abychom v Gruzii znovu nastolili stabilitu, budeme také neochvějně podporovat suverenitu a územní celistvost Gruzie. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat 5. června. Písemná prohlášení (článek 142) Adam Bielan (UEN), písemně. – (PL) Během několika posledních dnů a týdnů provedly ruské orgány vůči Gruzii několik provokativních kroků, čímž vyvolaly konflikt a hrozbu války. Před několika dny Rusko bez souhlasu Gruzie zvětšilo svůj vojenský kontingent v Abcházii z 2 000 na 3 000 vojáků a jmenovalo vysokého

23

24

CS


ruského důstojníka do funkce velitele tzv. abcházských sil. To je jasným znamením ruských příprav na vojenskou agresi proti Gruzii. Vyzývám k podpoře suverenity a územní celistvosti Gruzie a žádám ruské orgány, aby ukončily stupňování tohoto konfliktu a uznaly provedené vojenské kroky. Konfrontační rétorika a provokace Kremlu znemožňují mírové vyřešení této situace a hrozí, že způsobí destabilizaci celé oblasti. Údajné „mírové“ ruské ozbrojené síly by měly být okamžitě nahrazeny nezávislými mírovými silami pod velením EU nebo OSN. EU by se také měla snažit tento konflikt „odzbrojit“ a zbrzdit neoimperialistické snahy Ruska vůči bývalým republikám na jižním Kavkazu. EU by měla prokázat, že Gruzii plně podporuje, a to systematickou spoluprácí a okamžitým zjednodušením vízového režimu pro Gruzii.

13. Transatlantická hospodářská rada (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o Transatlantické hospodářské radě. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropská unie a Spojené státy se dělí o 60 % světového hrubého domácího produktu a o 40 % světového obchodu. Transatlantické obchodní služby a revizní toky dosahují denně hodnoty 3 miliard USD. Transatlantické hospodářské vztahy vytvářejí pracovní příležitosti pro 14 milionů lidí. O takovémto rozsahu zde dnes hovoříme. V dubnu 2007 podepsaly Evropská unie a Spojené státy rámcovou dohodu na posílení transatlantické hospodářské integrace mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Tato dohoda vychází nejen na uznání faktu, že jsou Evropská unie a Spojené státy pro sebe navzájem nejdůležitějšími hospodářskými partnery, ale také toho, že máme společné zájmy, čelíme společným výzvám a sdílíme řadu společných hodnot, např. pokud jde o volný obchod a otevřenost investic, nenarušovanou hospodářskou soutěž, respektování vlastnických práv včetně práv duševního vlastnictví a účinnou ochranu spotřebitelů, zaměstnanců a životního prostředí. Transatlantická dohoda posílí naše společné závazky navázat užší hospodářskou spolupráci a urychlit odstranění transatlantických překážek, které brání obchodu a investicím. Byla zřízena Transatlantická hospodářská rada, aby zaručila, že tato spolupráce bude fungovat. Jejím cílem je odstranit překážky, které brání vzniku skutečného transatlantického trhu. Zároveň nás však také pojí společné výzvy v rámci našich vztahů s ostatními zeměmi. Transatlantická hospodářská rada již prokázala, že představuje cenné fórum pro strategický dialog o tom, jaký postoj zaujmout k Číně a ke státním finančním prostředkům. Bezpečnost dováženého zboží a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích jsou konkrétními příklady praktické spolupráce v konkrétních oblastech. Největší překážkou pro obchod mezi našimi vysoce rozvinutými ekonomikami jsou odlišná pravidla a přístupy k právní úpravě. Necelní překážky obchodu byly v podstatě odstraněny během posledních 60 let v rámci osmi hlavních kol obchodních jednání. Hlavními překážkami jsou nyní takové necelní překážky jako např. zbytečně přísné předpisy a správní postupy omezující obchod. Tyto překážky jsou často málo viditelné a velmi složité a mohou být velice politicky citlivé, jelikož bývají mnohdy výsledkem uvážených vnitřních politických rozhodnutí. Dobrou zprávou je, že Spojené státy, ačkoli byly v minulosti vždy velice skeptické k předpisům, které samy nepřijaly, jsou stále více otevřené mezinárodní spolupráci v otázkách právní úpravy, a to zejména s námi. Rozhodnutí Komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC) přijmout mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) bylo historickým krokem vpřed. Jakožto evropský předseda Transatlantické hospodářské rady jsem v těchto raných etapách pochopil důležitý koncept. Transatlantická spolupráce není možná bez politického vedení. Shodnout se, že je vhodné vytvořit trh bez celních překážek, je věc jedna. Ale jakmile se začneme jednotlivými překážkami zabývat, zjistíme, že hospodářská integrace vyžaduje obrovskou dávku tvrdé práce, trpělivosti, vytrvalosti a, jak jsem již zmínil, politického vedení. Mimochodem, totéž platilo, když jsme chtěli uskutečnit evropský vnitřní trh. Vzpomínám si, že projektu evropského vnitřního trhu předcházelo 30 let hospodářské a politické integrace. Změna platných předpisů a zakořeněných postupů není vždy populární: Vždy se najdou skupiny, které se díky současnému stavu nemusejí vzdát svých privilegií. Některé skupiny se na domácím hřišti vždy cítí

07-05-2008

07-05-2008

CS


ohrožené. Pokud tomuto tlaku podlehneme a ustoupíme mu a nedokážeme se soustředit na výhody pro evropskou ekonomiku jako celek, pak sami sebe izolujeme a naši kolektivní hlavu schováme do písku. Rád bych dnes vyzdvihl nejen fakt, že stávající předpisy brání hospodářské integraci a snižování regulační zátěže, ale také že cíl, o něj usilujeme, mohou oslabit nové zákonné iniciativy. Jedním příkladem je zákon Kongresu Spojených států, který navrhuje, aby byl zkontrolován veškerý náklad, který má z našich přístavů vyplout do Spojených států. To je přirozeně něco, o čem budeme v Transatlantické hospodářské radě diskutovat. Další zasedání Transatlantické hospodářské rady se bude konat příští úterý zde v Bruselu. Půjde o první zasedání na evropské půdě. Američané budou mít velké zastoupení vládních politiků. Máme rozsáhlý pořad jednání, který poukazuje na pokrok v mnoha oblastech. Stejně jako na našem prvním zasedání ve Washingtonu budeme i nyní pokračovat ve strategickém dialogu. Naplánovaná témata se týkají integrace Ruska do světové ekonomiky, otázky, jak reagovat na rostoucí nebezpečí protekcionismu, a především toho, jaká poučení můžeme získat z krize na finančních trzích. Jak vidíte, zabýváme se širokým spektrem otázek. Parlamenty na obou stranách Atlantiku hrají v tomto procesu důležitou roli. Jsem Evropskému parlamentu vděčný za to, že o tento proces projevuje živý zájem. Tomuto Parlamentu jsem vděčný také za to, že udržuje úzké vztahy s Kongresem, a musím říci, že máte jako členové Parlamentu důležitý úkol, protože většinu věcí, na nichž se chceme a můžeme politicky dohodnout, je následně třeba formalizovat prostřednictvím zákonů. Aby k tomu mohlo dojít, potřebujeme schválení Kongresu Spojených států a vaše schválení za Evropu. To je také důvodem, proč je do celého projektu začleněn i statutární dialog. Na závěr chci zdůraznit, že přístup, který jsme nedávno zvolili, se značně liší od všech předchozích pokusů, z nichž všechny více méně okázale selhaly, a že obě strany jsou přesvědčeny, že je tento přístup dosud tím nejslibnějším, co se dosažení skutečné změny týče. Je důležité neustále uplatňovat důkladnou politickou kontrolu a jasně rozdělovat odpovědnost za konkrétní iniciativy, protože iniciativy, které byly v minulosti přijaty, bohužel své cíle nenaplnily. Proto je nanejvýš důležité dát jasně najevo, že jde o spolupráci, která není nijak uspěchaná. Jde o dlouhodobý projekt. Obě strany zcela souhlasí s tím, že na středně či dlouhodobém plánování této činnosti nesmí mít žádný vliv ani délka funkčního období americké vlády, které skončí příští rok v lednu, ani délka funkčního období Evropské komise, které skončí příští rok v listopadu. Jsme zcela odhodláni zaručit, že tento projekt překročí jak legislativní hlediska, tak funkční období. Jonathan Evans, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych chtěl poděkovat panu místopředsedovi Verheugenovi. Hovořil o potřebě politického vedení, tvrdé práce a trpělivosti. Prokázal, že všemi těmito kvalitami disponuje, a musím říci, že bychom dnes nebyli tam, kde jsme, nebýt tvrdé práce a osobního odevzdání, které tomuto projektu věnoval. Společný návrh usnesení, který bude této sněmovně předložen, podle mého názoru odráží námitky, jež byly v této věci obdrženy od všech parlamentních výborů. Těmto výborům bych chtěl v první řadě poděkovat za angažovanost a v druhé řadě za jejich soustředění, protože věřte nebo nevěřte, tento dokument je omezen na 47 odstavců vypracovaných všemi parlamentními výbory. Tento proces je velmi pozitivní. Je to proces, který musí podle mého názoru v budoucnosti pokračovat. Chtěl bychom podnikům a spotřebitelům poděkovat za to, že navázali dialog se zákonodárci. Rovněž upozorňuji na poznámku pana místopředsedy Verheugena o angažovanosti Kongresu. S kolegy z Kongresu jsem se sešel minulý týden ve Washingtonu a kupodivu jsem byl požádán, abych prezentoval jejich stanovisko na setkání, které se má konat 13. května. Myslím si, že tento vztah se velice liší od vztahu, který mezi Parlamentem a Kongresem panoval před třemi či čtyřmi lety. Proč jsou tyto věci tak důležité? Protože máme v úmyslu rozvíjet regulační spolupráci, řádné posouzení rizik včetně bezpečnosti dovážených produktů a překlenout rozdíly mezi technickými normami, zabránit protekcionismu, odstranit překážky, které brání transatlantickému obchodu, a prosazovat liberalizaci kapitálových trhů. Domnívám se také, že se tváří v tvář výzvám globalizace můžeme také ujmout úlohy světového určovatele norem. Můžeme ukázat, že jsem schopni na transatlantickém základě zaručit, že nebudou normy poníženy na výzvy, s nimiž se potýkáme ve vztahu s Čínou a Indií.

25

26

CS


Nakonec bych rád řekl pár slov o jedné osobě, která k tomuto procesu významně přispěla, o předsedovi výboru Kongresu pro zahraniční vztahy, Tomu Lantosovi, který bohužel před několika týdny zemřel. Chtěl bych je říci, že tento muž přežil díky Raoulu Wallenbergovi holocaust a byl členem Kongresu Spojených států. Domnívám se, že jeho zápal pro tento proces je něčím, na co by tento Parlament neměl nikdy zapomenout, a za nás všechny mu děkuji. (Potlesk) Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) I my blahopřejeme panu komisaři Verheugenovi k jeho úsilí o spolupráci EU a Spojených států a o rozvoj a vytvoření Transatlantické hospodářské rady, jejímž cílem je posílit hospodářskou spolupráci, vytvořit jeden jediný velký společný trh, který by nejen sloužil zájmům EU a Spojených států, ale také by řešil problémy, jimž obě strany čelí a které souvisejí např. s formováním globalizace, otázkami právní úpravy záležitostí, jež je třeba regulovat, a v nezbytných případech naopak deregulovat, globálně. Pan komisař Verheugen oprávněně prohlašuje, že politické faktory mají v tomto ohledu obrovský význam stejně jako politická exekutiva – ta je kapitolou sama pro sebe. Ve Spojených státech se letos budou konat volby: letošní rok je ve znamení nejistoty, pokud jde o budoucí směřování této země. Nevíme, kdo bude novým prezidentem, ačkoli máme svá osobní přání. Hospodářský vývoj této země je zcela odlišný od našeho. My jsme na tom ještě poměrně dobře, ve Spojených státech se do mínění vkrádá pesimismus. Příliš rozvinutá ekonomika, rostoucí nezaměstnanost, hořké stížnosti na vysoké ceny energie: to vše přispívá k určité míře nejistoty, která samozřejmě ovlivní vůdčí subjekty v zemi. Ale jak řekl pan komisař Verheugen, navzájem se potřebujeme, abychom mohli naplnit rozsáhlou agendu. Nejde pouze o rozvoj společného trhu, jde také o náš závazek řešit globální problémy, které souvisejí s obchodem a obchodní politikou a s našimi vztahy s novými hospodářskými mocnostmi, Brazílii, Ruskem, Indií a Čínou. To je významný aspekt. Je také důležité zvážit, jak můžeme rozvíjet agendu společného trhu, která zahrnuje také sociální a environmentální aspekty. Body, o nichž jsem hovořil, považuje moje skupina za velmi důležité. Kromě rozvoje tohoto trhu bych se také rád zmínil o řadě krátkodobých priorit. Domnívám se, že na seznam patří také boj s potravinovou krizí stejně jako bezpečné a udržitelné dodávky energie – obě naše země jsou primárně spotřebiteli energie a závisejí na producentských zemí – a samozřejmě i stabilita finančních trhů. Jsem přesvědčen, že musíme především zabránit tomu, aby v reakci na všechny nové hospodářské vývojové trendy vznikly pevnost Evropa a pevnost Amerika; v otázkách naší hospodářské budoucnosti a budoucnosti mnoha dalších zemí, které jsou na nás závislé, musíme na mezinárodní scéně jednat společně. Děkuji. Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE. – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, pan komisař Verheugen nám v souvislosti s dnešním tématem připomněl řadu velmi důležitých bodů: zaprvé, obchod mezi Spojenými státy a Evropskou unií dosahuje denně hodnoty 3 miliard EUR. Zadruhé, připomněl nám, že vývoj jednotného trhu mezi našimi členskými státy trval přes 30 let – a jak všichni víme, dosud není dokonalý. Jinými slovy, jsme upozorňováni na fakt, že rozvoj společného trhu mezi Spojenými státy a Evropou může být pouze dlouhodobým projektem. Na závěr pan komisař vyzdvihl, jak je v tomto ohledu důležitá politika: politické kruhy a instituce. Moje skupina se podílela na přípravě tohoto usnesení, a proto podporuje podstatné body, které obsahuje. Zaprvé, musíme usilovat o co nejhlubší harmonizaci norem, ať jde o bezpečnost produktů nebo jiných finančních složek; tedy o nastolení systému jednotných, harmonizovaných norem. Víme však, jak je tento úkol obtížný, a ukáže-li se, že jej nelze provést nebo že jeho splnění zabere příliš dlouhou dobu, doporučuje usnesení, aby obě strany navzájem uznaly své normy v různých oblastech ekonomiky, a to podle zásady, že je-li dostatečně dobrá pro nás, musí být dobrá i pro naše partnery – a samozřejmě naopak. Jak všichni víme, i to se snadněji řekne, než udělá, a stále přetrvává mnoho problémů, které musíme společně vyřešit, ať v souvislosti s drůbeží, hormony, dobytkem nebo velmi citlivou otázkou, o které se pan komisař zmínil, tedy požadavkem Spojených států, aby byl každý kontejner podroben kontrole. Zaujmeme-li nezbytný kladný postoj, jsem přesvědčen, že tyto problémy jeden po druhém vyřešíme; a zapojí-li se do tohoto úsilí i náš Parlament a Kongres, můžeme dosáhnout dobrých výsledků.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Dariusz Maciej Grabowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, oceňuji angažovanost pana komisaře Verheugena v tak důležité problematice. 19. století bylo období evropské expanze, 20. století ovládly Spojené státy a zdá se, že 21. století bude érou Číny a jihovýchodní Asie. Abychom zabránili opakování konfliktů, které provázely hospodářské změny v 19. a 20. století, a vyrovnali se s rychlostí ekonomických procesů v posledních desetiletích, musíme předvídat možná bitevní pole a vytvořit metody, díky nimž bychom zabránili konfrontaci. Je třeba zmínit se o třech nejvážnějších hrozbách – o nerovném přístupu k informacím a k přenosu informací; o nerovném přístupu k surovinám; a zatřetí, o nerovném přístupu k výzkumu a technologiím. Právě v tomto kontextu jsou úloha a význam Transatlantické rady zcela zřejmé. Musíme diagnostikovat a předvídat krize a předcházet jim a hospodářská svoboda nesmí znamenat totéž co hospodářská anarchie. Postoj Evropy vůči Spojeným státům ani postoj Spojených vůči Evropě nesmí být poznamenán lhostejností či protekcionismem. Spojené Státy a Evropa mají jasnou převahu, pokud jde o přístup k informacím, a měly by jednat tak, aby se neprohlubovaly nepoměry v rozvoji a aby tyto nepoměry odstranily. Umberto Guidoni, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že je třeba více sjednotit dvoustranné dohody o obchodu a vícestranná pravidla WTO, abychom zaručili, že je mezinárodní obchod vyvážený. Bez takovéto jednotnosti hrozí, že bude Transatlantická hospodářská rada využita k nastolení zvláštních hospodářských vztahů mezi dvěma hlavními mocnostmi a k vytvoření protekcionistického trh klenoucího se přes Atlantik, který bude stát proti ostatním globálním trhům. Místo toho by Evropa a Spojené státy měly spojit své síly a vytvořit spravedlivější obchod, zařadit do svých programů uplatňování environmentálních a sociálních norem a za prioritu označit rozvoj, snižování chudoby, ochranu životního prostředí a kulturní rozmanitosti, než aby usilovaly o deregulaci, která usnadňuje rychlejší oběh kapitálu a nadnárodním společnostem přináší vyšší zisky. Potravinová krize, která se ve světě šíří, je částečně způsobena finančními spekulacemi. Komise musí do svého programu zařadit problematiku cen zboží, a zejména potravin, aby bylo možné definovat mechanismus pro stabilizaci cen a jeho prostřednictvím eliminovat spekulace na hlavních kapitálových trzích. Musíme zaručit, že ochrana práv duševního vlastnictví nevytváří překážky vědomostem, a to tím, že podpoříme a oceníme přenos vědomostí a technologií do rozvojových zemí. Řada obchodních sporů mezi EU a Spojenými státy se týká používání geneticky modifikovaných organismů a masových hormonů. Rada a Komise musejí jednat v souladu s právními předpisy ES a tyto předpisy bránit, aby bylo evropským občanům zaručeno právo na bezpečné potraviny a bezpečné životní prostředí. Musíme začít u evropského zemědělství a zjistit, zda jsou produkty kontaminované geneticky modifikovanými organismy skutečně potřeba, a přitom jako vždy vycházet ze zásady předběžné opatrnosti a vypracovat ustanovení pro zpětnou sledovatelnost a označování produktů obsahujících geneticky modifikované organismy. EU a Spojené státy se musejí ujmout vůdčí úlohy v rozvoj obnovitelných zdrojů energie a nalézt ekologicky udržitelná technická řešení. Bernard Wojciechowski, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, jsem potěšen, že na obou stranách Atlantiku existuje politická vůle k silnějšímu partnerství mezi našimi dvěma kontinenty. Rád bych Komisi poděkoval za to, jak se snaží budovat vzájemně prospěšnou strukturu. Také oceňuji, že přesto, že je mezi námi několik komunistů, tato sněmovna podporuje snahy o snížení překážek pro obchod a zvýšení investic mezi Spojenými státy a Evropskou unií a očekává, že bude do roku 2015 vytvořen transatlantický trh. Celá Evropa s napětím doufala, že nový francouzský prezident provede v zemi, která upadla do socialistického zimního spánku, hospodářskou reformu. Zdá se však, že se více než o liberalizaci ekonomiky zajímá o vysloužilou modelku. Očekávalo se, že nová kancléřka zreformuje zastaralý německý model sociálního zabezpečení a zároveň během německého předsednictví vyšle ostatním zemím Evropy čerstvý impuls. A výsledek: nulový. Co kdysi bývalo hybnou silou integrace, je dnes překážkou rozvoje liberální evropské ekonomiky. Žargon jako „sociální Evropa“ nebo „solidární Evropa“ je pro naše občany zavádějící. Je nejvyšší čas, abychom začali snižovat domácí ekonomické překážky a navázali pevné partnerství se Spojenými státy. Jedině tak bude Evropa konkurenceschopná.

27

28

CS


Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, očekávám, že nadcházející Transatlantická rada bude v první řadě hledat řešení, jak zabránit dalšímu zvyšování cen potravin. Očekávám reakci na jejich skokový růst, ale i na fakt, že letos desítky milionů lidí zemřou a dalších sto milionů se hlouběji propadne do chudoby. Stav, kdy v rozvojových zemích vznikají hladové bouře a vyspělé země potraviny přidělují, nezpůsobila totiž přírodní katastrofa. Je to výsledek hloupé politiky na obou stranách Atlantiku. Ta vypadá tak, že kvůli vysokým dotacím a dovozním clům se potraviny paradoxně nepěstují tam, kde jich lze vypěstovat nejvíc za nejnižší ceny. Na polích roste místo obilí řepka, kukuřice a třtina, které po zpracování skončí v nádržích aut. Přitom je známo, že cena pšenice by okamžitě klesla o 10 % a cena kukuřice dokonce o 20 %, kdyby státy vyhlásily na biopaliva moratorium. a to pomíjím komický fakt, že na výrobu jedno litru biopaliva se často spotřebuje více než jeden litr nafty. Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že se za týden na jednání Transatlantické rady jasně projeví, zda Evropská unie a Spojené státy cítí skutečnou globální zodpovědnost nebo zda o ní jen populisticky hovoří. V tváří tvář doslova smrtelným výsledkům dosavadní potravinové politiky by měly co nejrychleji zrušit nespravedlivé zemědělské dotace a cla, přestat propagovat nesmyslná biopaliva. Jen tak se sníží cena potravin a více lidí na planetě dostane šanci na život beze strachu z hladomoru. A jen tak dostojíme skutečné globální zodpovědnosti. Erika Mann (PSE). – (DE) Paní předsedající, musím poznamenat, že jsem vyděšena tím, co pan Wojciechowski právě řekl o Německu a o tom, jakou hrozbu tato země představuje pro uspořádání Evropy. Vždy jsem na to měla jiný názor. Podle mě je zvláštní, když někdo v Evropském parlamentu vznáší takovéto připomínky. Pane komisaři Verheugene, jsem přesvědčena, že jste se zabýval většinou důležitých bodů, ale o jedné věci jste se nezmínil, tedy o tom, jak byla jednání tentokrát obtížná. Transatlantická hospodářská rada je stále příliš mladá a očekávání jsou přirozeně velmi vysoká. Seznam úkolů je hodně dlouhý a osobně se domnívám, že na místě je zdravý realismus, protože v týmu se najdou i tací, kteří Radu zahlcují příliš mnoha tématy – včetně psychologicky náročných otázek, jako je například problematika drůbeže. Osobně doporučuji, abychom byli o něco více realističtí a možná i omezili agendu. Pan Wiersma také vyzdvihl, že letošní rok je pro Spojené státy politicky obtížný. I v Evropě procházíme náročným rokem; jsme prakticky teprve na začátku. Mnoho osob se angažuje v předvolebních kampaních a snaží se zaručit, že budou znovu zvoleni, od příštího roku budeme mít jiný Parlament a jinou Komisi, a proto by bylo pro obě strany užitečné, kdyby podporovaly realismus, aby se tak často nedostávaly do obtíží. Neměli bychom zapomínat, proč jsme Radu vytvořili. Zřídili jsme ji, abychom lépe pochopili, co integrace obou trhů znamená – ne že bychom je chtěli integrovat, ve skutečnosti však již integrované jsou. Paní Neyts-Uyttebroecková správně zdůraznila údaje. Velmi rádi bychom – a to bylo konec konců cílem – odstranili ty překážky, které odstranit můžeme. Nemůžeme je odstranit všechny. S některými z nich se budeme muset naučit žít. I na evropském trhu stále existují překážky, a ne všechny z nich lze odstranit, a svět přesto dál funguje. Je pouze třeba, abychom odstranili ty překážky, s nimiž se sžíváme obtížně, které způsobují problémy spotřebitelům a jejichž odstraněním vznikne více pracovních míst, překážky, které jsou iracionální. Některé překážky jsou směšné. Stačí, abyste navštívili malé podniky, řeknou vám, že některé překážky jsou vskutku hloupé. Samozřejmě existuje mnoho směšných překážek, a těch bychom se měli zbavit. Skutečně doufám, že Komise a Parlament budou i nadále energicky spolupracovat. V Parlamentu mnoho problému začíná nebo je třeba, aby je Parlament řešil. Proto vám velmi děkuji za úzkou spolupráci a přeji vám, aby další zasedání bylo úspěšné. Sarah Ludford (ALDE). – Paní předsedající, v roce 2000 byla uzavřena dohoda o bezpečnostních opatřeních v přístavech, která se týkající podnikatelských údajů předávaných Spojeným státům. Nikdy jsme se však nedostali k tomu, abychom vypracovali společné transatlantické normy. Stále častěji jsou veřejným orgánům předávány obchodní údaje, především údaje o cestujících, ale také bankovní a telekomunikační údaje pro bezpečnostní účely. V této souvislosti není třeba obávat se o občanské svobody, celá věc má však důležitý ekonomický rozměr. Je zřejmé, že dochází-li na služebních cestách ke zbytečným zpožděním, vznikají přitom zbytečné náklady. Ještě větší zátěž však představují značné náklady, které vznikají společnostem. Rozumím-li tomu správně, ve Spojených státech se uplatňuje systém náhrady nákladů, v EU však jednotná politika neexistuje. Např. směrnice o uchovávání údajů ponechává na členských státech, aby rozhodly o

07-05-2008

07-05-2008

CS


tom, zda poskytnou vyrovnání telekomunikačním společnostem. Bylo by zajímavé ověřit, kolik států vyrovnání opravdu poskytuje. Výsledkem nicméně je, že Evropská unie je sotva v dostatečně silném postavení, aby mohla prosazovat společný transatlantický rámec, a to nejen pro normy na zachování soukromí, což má zásadní význam, ale také pro vyrovnání se s ekonomickým dopadem shromažďování údajů v případech, kdy jsou společnosti používány jako zástupci veřejných orgánů. Karl von Wogau (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v posledních letech učinila Evropa velký pokrok k vytvoření společného trhu. I dnes však dokonce v Evropské unii existují trhy, které se otevírají jen postupně, např. v oblasti finančních služeb, kde společný evropský trh ve skutečnosti ještě neexistuje. I v případě vozidel jsme z cesty přes Atlantik urazili jen polovinu, ačkoli v rámci Evropy již společný trh existuje. Bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o nastolení společného trhu v oblasti bezpečnosti a obrany. Prvním krokem tímto směrem bylo vytvoření Evropské obranné agentury, dalším bylo rozhodnutí vyčlenit 1,4 miliardy eur na výzkum v oblasti obrany v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum. Nejdůležitějším krokem vpřed jsou však současné návrhy směrnic Komise, jednak v oblasti zadávání veřejných zakázek v odvětví bezpečnosti a obrany, jednak v oblasti vnitřní přepravy obranného zboží. Tyto návrhy představují rozhodující kroky ke společnému evropskému trhu v oblasti obrany, jak se však v této oblasti daří transatlantickému trhu? Došlo na něm ke dvěma významným změnám. Jedna se projevila v tom, že se Spojené státy nedávno rozhodly koupit letadlo na doplňování paliva od evropské firmy. Druhou změnou je, že návrh směrnice předložený Evropskou komisí, který se týká zadávání veřejných zakázek na obranné zboží, neobsahuje žádná pravidla pro „nákup evropského zboží“, která by byla srovnatelná s pravidly pro nákup zboží amerického. Nejdůležitější je, abychom pro naše ozbrojené síly získali nejlepší možné vybavení, a k tomu je třeba intenzivní dialog mezi Evropskou unií a NATO. Je však stejně důležité, aby Evropská unie a Spojené státy o těchto ekonomických otázkách hovořily přímo. Transatlantická hospodářská rada bude tudíž muset o této problematice diskutovat – buď nyní, nebo později. Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Paní předsedající, zesílení vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy má v transatlantickém kontextu i ve stále více polarizovaném světě zásadní význam. Z hospodářského hlediska mají Spojené státy a Evropská unie světově nejlepší dvoustranné vztahy v rámci hospodářské spolupráce, obchodu a investic. Odstranění překážek, které brání transatlantické hospodářské integraci, přispěje k oboustranné prosperitě. K tomu, abychom transatlantický trh dokončili do roku 2015, bude třeba politická vůle. Přijetí rámcové dohody o posílení ekonomické integrace na summitu v roce 2007 představuje významný mezník na cestě k obnovení ducha nové transatlantické agendy vytvořené v Madridu v roce 1995 a také čerstvý podnět pro transatlantické hospodářské partnerství. Musíme dát Transatlantické hospodářské radě najevo, že ji Evropský parlament v tomto úsilí podporuje. Spojené státy a Evropa jsou dva giganti světové ekonomiky, a proto nesou obzvláštní odpovědnost za to, aby globalizace měla lidskou tvář. Jejich ekonomická integrace je pozitivním referenčním bodem pro budování otevřené, spolehlivé a globálně udržitelné ekonomiky. Tento proces je slučitelný s vícestrannými závazky a měl by se dále rozvíjet a otevírat možnosti a vytvářet nové pokyny pro rozvoj transparentnějších, spolehlivějších a spravedlivějších vztahů, které by vycházely ze společných norem. Rovněž přispěje ke sjednocení úsilí v reakci na potíže spojené s finanční stabilitou, změnou klimatu a potřebami lidského rozvoje. Na programu zůstávají bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, spravedlivý obchod, ochrana pověsti, prosazování technologických objevů a inovací, pravidla účetnictví, rozvoj finančních služeb a regulační spolupráce. Pane Verheugene, doufáme a věříme, že se do Parlamentu nevrátíte s prázdnýma rukama. Sophia in ’t Veld (ALDE). – Paní předsedající, ačkoli si jsem si vědoma rizika přetížení agendy Transatlantické hospodářské rady, přesto chci vyzvat, aby do ní byla zařazena otázka ochrany údajů, protože otázka ochrany údajů – přestože si mnozí lidé myslí opak – je otázkou především ekonomickou. Ve skutečnosti kdysi spadala pod odpovědnost GŘ Komise pro vnitřní trh, to se však již změnilo.

29

30

CS


Z osobních údajů se stala velká příležitost k podnikání, a tato příležitost stále roste. V tomto odvětví například dochází k fúzím v hodnotě mnoha miliard. Stačí si připomenout fúzi Google/Double Click, o níž jsme diskutovali v lednu; fúzi Microsoftu a Yahoo!, která však byla odvolána; a také Reed Elsevier a ChoicePoint. Tyto skutečnosti dokládají, jak jsou osobní údaje důležité. Podnikání je svou povahou globální. Podniky v rostoucí míře čelí různým právním režimům na světě, ale dokonce i v Evropě nebo ve Spojených státech – například: pravidla týkající se oznamování porušení předpisů, ochrany údajů, tvorby profilů a behaviorální reklamy. Podniky i občané potřebují, aby globální pravidla zaručila vyšší právní jistotu a transparentnost. Proto bychom měli začít pracovat na globálních normách. Domnívám se, že Transatlantická hospodářská rada by pro tyto účely byla vhodnou platformou, a proto bych ráda věděla, zda se pan komisař Verheugen souhlasí s tím, že by tato otázka měla být do pořadu jednání Transatlantické hospodářské rady zařazena. Urszula Gacek (PPE-DE). – Paní předsedající, nedávná krize hypoték subprime (tj. hypoték s vysokým rizikem) ve Spojených státech ohromila největší evropské finanční instituce a všem nám ukázala, jak úzce jsou trhy Spojených států a Evropy propojené. Návazná neochota bankéřů půjčovat peníze – dokonce ani sobě navzájem – způsobila úvěrovou krizi, která nepříznivě ovlivní hospodářský růst a prosperitu podniků i domácností, ať v Texasu, nebo ve Francii. Mnoho vlád běžné občany zklamalo. Byly neefektivními regulátory finančních trhů, na nichž je v rostoucí míře povolován oběh nových finančních nástrojů, jako je tomu ve hře s názvem Pošli balíček. Když ale hudba nakonec dohrála, balíček nikdo nechtěl, protože neobsahoval nic než hromadu dluhů. Zpráva zcela správně zdůrazňuje, že je třeba zesílit spolupráci orgánů dozoru na obou stranách Atlantiku, a to zejména v době, kdy se vlády zaměří na krátkodobé záchranné operace a budou pomáhat z nesnází bankéřům a individuálním věřitelům nebo je podporovat. Vlády musejí dávat pozor, aby těm, kteří jsou bezohlední a nerozumní, nevyslaly špatný signál. Prostřednictvím orgánů regulujících finanční trh musejí požadovat, aby finanční instituce používaly transparentní metody účetnictví a prozíravá kritéria pro půjčky. Doufejme, že nám soustředěné úsilí Spojených států i Evropy umožní, abychom se propříště takovýmto krizím vyhnuli. Pervenche Berès (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane místopředsedo Komise, máte pravdu. Poté, co ostatní pokusy selhaly, se tento snaží zlepšit naše transatlantické vztahy prostřednictvím individuálního legislativního přístupu k jednotlivým případům. Okamžitě však vyvstává jeden rozměr, který jsme při zkoumání situace opominuli, tedy kontext, v němž rozprava probíhá. Případ po případu můžeme sledovat, k jakému pokroku u každého právního předpisu na obou stranách Atlantiku dochází. A co hlavní diskuse, kterou bychom měli vést s našimi americkými partnery o dané situaci, o riziku, že jejich ekonomiku zasáhne recese, o problému s oddělením hospodářského růstu od zhoršování životního prostředí na počátku této recese, a samozřejmě o problematice směnných kurzů? Smyslem tohoto usnesení není zabývat se směnným kurzem, ale dobře víme, že stav transatlantických vztahů bude ve velké míře záviset na naší schopnosti regulovat obchod na mezinárodní úrovni. Když se však podíváte na to, jak se vyvíjejí diskuse s našimi protějšky ve Spojených státech o jednotlivých souborech zákonů, máme také nárok hovořit o souborech zákonů, která možná ani nejsou součástí transatlantického dialogu v Radě, který jste pomáhal nastolit. Uvedu jeden příklad: situace na trhu s nemovitostmi. Zjevně je na zákonodárcích Spojených států, aby rozhodli, jak zlepší svoji schopnost poskytovat půjčky na nemovitosti, které by odrážely skutečné potřeby a schopnost amerických občanů splácet je a braly v potaz, co doopravdy znamená financovat sociální bydlení. V Evropě si uvědomujeme, že obnovení finančních trhů do běžných funkčních podmínek do velké míry závisí na tom, zda se americký finanční trh vrátí do normálního stavu. V dialogu s americkými partnery bychom tudíž měli tyto otázky, které závisejí na jejich schopnosti změnit své právní předpisy, zdůraznit. Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Po minulé noci se nezdá, že prezidentem Spojených států bude žena. Avšak bez ohledu na to, kdo bude zvolen, bude mít obchod ve vztazích se Spojenými státy nadále důležitou úlohu. Jsme jeden pro druhého nejdůležitějšími obchodními partnery, a proto je konstruktivní hospodářská spolupráce nadmíru důležitá. Z toho důvodu patří panu komisaři Verheugenovi za jeho přístup pochvala.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Do Transatlantické hospodářské rady vkládáme velké naděje, ačkoli si musíme uvědomit, že půjde o dlouhodobou investici. Tato rada musí mít nicméně důležitou úlohu při regulační harmonizaci, omezování byrokracie a odstraňování překážek pro obchod, aby naše společnosti mohly snadněji působit ve Spojených státech a aby do sebe naše trhy lépe zapadly. Chtěla bych vás také požádat, pane komisaři, abyste upřednostnili ona verrückten Maßnahmen, jak to krásně vyjádřila paní Mannová: v holandštině pro to nemáme ta správná slova. Tato verrückte Maßnahmen zcela jistě zahrnují 100% kontroly kontejnerů, které bychom měli smést ze stolu, protože jde o absurdní opatření, které by mělo velmi negativní dopad a bylo by velice nákladné. Paní předsedající, musíme se Spojenými státy spojit síly, co se našich zájmu v ostatních částech světa týče, zejména při boji proti nebezpečným hračkám z Číny a výrobě padělaného zboží v Asii. Jde-li o padělané hračky, jako bychom tloukli hlavou o zeď; zdá se, že nejsme schopni jakkoli skutečně omezit jejich dovoz. Chtěla bych také věnovat pozornost společné akci při probíhající finanční krizi. I při ní se musí Transatlantická hospodářská rada naléhavě ujmout pozitivní úlohy. Paní předsedající, odpovědnost za udržení dialogu s americkým Kongresem nenese pouze Transatlantická hospodářská rada a pan komisař, ale my všichni: spojíme-li síly, můžeme se navzájem podporovat, a to je náš cíl. Benoît Hamon (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, transatlantický hospodářský dialog přichází v okamžiku, který je poznamenán trojí krizí: globální bankovní a finanční krizí, jejíž konec je stále v nedohlednu, krizí cen potravin a nakonec probíhající krizí cen ropy. Ke všem těmto otřesům dochází na obecném pozadí globálního oteplování a změny klimatu, které vyzývají k tomu, aby byly obráceny cykly a zpochybněna určitá dogmata, na nichž jsme vybudovali prosperitu západní společnosti. Mohlo by tomuto cíli posloužit zesílení našich transatlantických vztahů? Myslím si, že ano, ačkoli to bude obtížné, složité a ne zcela bez konfliktů. Usnesení v hrubých rysech předkládá několik odpovědí na zmíněné výzvy spolu s požadavky a touhami evropského a amerického veřejného mínění. Zaprvé, nejde o to, abychom se snažili pouze vytvořit transatlantickou oblast volného obchodu, ale abychom zaručili, že rozvoj našeho obchodu slouží jiným, chvályhodnějším cílům, které podporují sociální a environmentální normy. Z tohoto pohledu je usnesení, o němž budeme zítra hlasovat, velmi vyvážené. Uznává, že takzvané překážky pro obchod mezi Evropskou unií a USA jsou často zákony, které mají konkrétní sociální, environmentální, kulturní či zdravotní opodstatnění, a že tyto překážky nelze odstranit bez demokratického rozhodnutí a pozitivní legislativní kroky, které tyto cíle ochrání. Text také vybízí Evropskou unii k tomu, aby čerpala inspiraci z některých dvoustranných dohod o obchodu, které USA podepsaly a které obsahují podrobná ustanovení v oblasti pracovního práva. Především proto jsem přesvědčen, že je toto usnesení pro transatlantický dialog důležité. Malcolm Harbour (PPE-DE). – Paní předsedající, Güntheru Verheugenovi, Jonathanu Evansovi a dalším, s nimiž jsme se dnes setkali, abychom pokračovali v této skutečně důležité iniciativě, skládám hlubokou poklonu. Zejména bych chtěl vyjádřit úctu panu Evansovi za jeho politické vedení, protože jsem přesvědčen, že politická a parlamentní složka měla zásadní význam. Loni jsem měl tu čest poprvé navštívit Washington s delegací Výboru pro vnitřní trh a zavítali jsme do Kongresu, v němž jsme zdůraznili fakt, že se Parlament těmito otázkami intenzivně zabývá. Rovněž bych chtěl podotknout, že byl Výbor pro vnitřní trh nedávno poctěn návštěvou paní Nancy Nordové, úřadující předsedkyně Výboru pro bezpečnost spotřebního zboží. Její návštěva vyplynula přímo z našeho pobytu ve Washingtonu a podle mého názoru dokládá, že se nám daří uchopit politický rozměr. A proč potřebujeme uchopit politický rozměr? Protože práce na technických otázkách bezpečnosti produktů a zejména otázkách harmonizace musí mít politický rozměr. Problém je na byrokratické úrovni. Vezmeme-li v úvahu motorová vozidla, o nichž se zmínil pan von Wogau, spočívá problém v podstatě v tom, že odborníci v Evropské unii a odborníci ve Spojených státech, tedy nikoli politici, se stále nejsou schopni shodnout na základních otázkách, jako jsou například emisní normy pro těžká nákladní vozidla nebo způsob, jakým zkoušíme bezpečnost vozidel.

31

32

CS


Tyto otázky nejsou politické. Jsou to otázky, na nichž se byrokraté nejsou schopni shodnout. Podle mého názoru je třeba tuto problematiku vyřešit, protože nás všechny stojí obrovské a zbytečné částky, které bychom měli vynakládat a investovat tak, abychom spotřební zboží učinili bezpečnější a ekologičtější. To je přesně to, o co nakonec jde. Pane komisaři, vím, že se mohu spolehnout, že se svými politickými vůdčími schopnosti se s touto problematikou vyrovnáte, ale myslím si, že se do tohoto procesu musíme zapojit všichni, nikoli abychom činili podrobná rozhodnutí, ale abychom lidem, kteří se procesu účastní, řekli: spojte a zvyšte své úsilí, protože všichni chceme, abyste uspěli. Małgorzata Handzlik (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Transatlantická hospodářská rada byla zřízena před rokem a představuje dobrý způsob, jak posílit transatlantickou ekonomickou spolupráci. Nesmíme zapomínat, že Spojené státy jsou naším největším obchodním partnerem. Jsem přesvědčena, že účinné určení stávajících překážek a jejich následné odstranění budou velkou stimulací hospodářského růstu. Doufám, že obě strany brzy vypracují podrobný plán, v němž budou zdůrazněna opatření, která mají být v jednotlivých odvětvích přijata, aby mohl vzniknout úspěšný transatlantický trh. Dámy a pánové, spolupráce v rámci Transatlantické hospodářské rady zahrnuje problémy, které jsou pro fungování společného trh velmi důležité. Jsem obzvláště potěšena, že mezi priority této spolupráce patří otázky související s ochranou práv duševního vlastnictví. Ráda bych vám připomněla, že Evropská komise loni zveřejnila sdělení o zesílení evropského patentového systému, v němž se pokusila oživit rozpravu o patentu Společenství. Letos netrpělivě očekávám sdělení o strategii v oblasti práv duševního vlastnictví. Transatlantická spolupráce je v této oblasti velice důležitá. Naše ekonomiky jsou ve velkém rozsahu znalostní. Z toho důvodu má ochrana a uplatňování práv duševního vlastnictví tak velký význam. Je však v zájmu našich ekonomik, aby třetí strany respektovaly řešení, která prosazujeme. Bez jejich porozumění a účasti nebudou mít naše snahy očekávaný účinek. Z toho důvodu je třeba do transatlantické spolupráce začlenit uplatňování vlivu s cílem zlepšit ochranu práv duševního vlastnictví ve třetích zemích. Spoléhám na to, že Transatlantická hospodářská rada v blízké budoucnosti zveřejní zprávu o pokroku při spolupráci v oblasti zavádění práv duševního vlastnictví, která bude obsahovat opatření, jež mají být v budoucnu přijata na posílení spolupráce při boji proti padělání zboží a pirátství. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, pane komisaři, Transatlantická hospodářská rada je institucí, jejímž účelem je hledat lepší řešení pro ekonomickou spolupráci a zvýšit obrat v rámci obchodu mezi EU a Spojenými státy. Tato rada je také místem, kde jsou připravovány základy konsolidovaného společného trhu. Nezapomínejme, že se blíží k doba, kdy budeme muset jiným oblastem ve světě společně navrhnout, aby změnily právní předpisy a zásady fungování světové ekonomiky a globálního obchodu. Jednou z důležitých oblastí naší spolupráce je sledování finančních trhů a přijetí transparentních zásad v této oblasti, abychom se vyhnuli nebezpečím, jimž čelíme v důsledku krize trhu s hypotékami, která otřásla také světovými trhy potravin. Corina Creţu (PSE). – (RO) Jak zmínili pan komisař i předseda naší delegace, pan Evans, naše rozprava probíhá před setkáním evropských a amerických zákonodárců v Lublani, a jsem přesvědčena, že na tomto zasedání bude znovu zdůrazněna nutnost konsolidovat transatlantický dialog. Vytvoření Transatlantické hospodářské rady odráží nutnost harmonizovat postoje obou stran při řízení krizí, s nimiž se na globální úrovni potýkáme, a to zejména v odvětví potravin a energie, ale i v dalších oblastech. Chudoba bohužel je a zůstává hlavním nepřítelem lidstva a nelze ji zmírnit bez skutečné spolupráce mezinárodních subjektů a jednotlivých států, ale především bez spolupráce Evropské unie a Spojených států amerických. Na závěr bych chtěla tuto příležitost využít a znovu požádat Evropskou komisi o podporu při řešení otázky víz, která je znamením solidarity s novými členskými státy Evropské unie a dosud nebyla vyřešena. Peter Skinner (PSE). – Paní předsedající, řada kolegů hovořila o velice důležitých otázkách. Samozřejmě je značně důležité, abychom si uvědomili, že dialog mezi Spojenými státy a Evropskou unií probíhá bez přestání, v Transatlantické hospodářské radě však jde o věcné výsledky. Jde o prosazení určité rétoriky a eliminaci některých hanebných výmluv na obou stranách Atlantiku v souvislosti s věcmi, které je třeba

07-05-2008

07-05-2008

CS


provést, abychom mohli pozvednout naše ekonomiky a odměnit lidi v těchto ekonomikách růstem, a to zejména v době, kdy jsme zasažení finanční krizí. Proto jsem tak potěšen, že bylo opravdu dosaženo pokroku. Oceňuji, že pan Jonathan Evans, pan komisař Verheugen a mnozí další kolegové v této sněmovně na této věci usilovně pracovali, aby se věci pohnuly vpřed. Byly zmíněny mezinárodní standardy účetního výkaznictví a také dohody mezi zprostředkovateli a prodejci. Všechny tyto kroky jsou přínosem k řešení velmi důležitých otázek, k nimž však nesmíme přistupovat jako k nákupnímu seznamu. Transatlantická hospodářská komise má sedm priorit, které je třeba rozvíjet, a musíme zaručit, aby se projevily v naší rétorice. Pojištění je jednou z nich a v tomto odvětví by bylo možné dosáhnout věcných výsledků, možná ne dnes, ale zcela jistě zítra. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych vám rád upřímně poděkoval za širokou podporu projektu transatlantické ekonomické spolupráce, která je z této rozpravy zřejmá, a znovu bych zdůraznil, že tento projekt bude úspěšný pouze tehdy, budou-li se na něm podílet všechny instituce. Rada má svoji úlohu, Parlament má svoji úlohu a také Komise se snaží zhostit se své role. Dovolil bych si nesouhlasit s těmi, kdo se obávají, že jde o určitý druh transatlantického protekcionismu nebo že se dvě největší a nejsilnější ekonomické oblasti světa snaží zabarikádovat. Chtěl bych vás znovu ujistit, že transatlantická ekonomická spolupráce není namířena proti nikomu. Je velice zajímavé zjistit, že ekonomické oblasti, o nichž se v této rozpravě hovořilo, již o tuto činnost projevují silný zájem a více méně jednoznačně se nás zeptaly, zda bychom si dokázaly představit, že bychom něco podobného vytvořili i s jinými entitami. Moje odpověď je stále stejná: měli bychom počkat, abychom zjistili, zda model, který jsme vytvořili, opravdu funguje, protože jsme dosud v rané fázi. Znovu bych se chtěl pokusit ukázat, že tato problematika má řadu rozměrů. Hlavním úkolem je odstranit překážky pro obchod. Přesně jak řekl pan Harbour: tyto překážky brání obchodu. Podíváte-li se na celou věc pozorněji, je nepochopitelné, neuvěřitelné, že jsme takto mohli fungovat tolik let. Má naprostou pravdu. Je to způsobeno tím, že se byrokraté nejsou schopni dohodnout. Snažíme se byrokraty pobídnout k jednání, přinutit je, aby spolu začali jednat, vymezit jim referenční podmínky. Paní předsedající, dovolte mi, abych nyní na chvíli odbočil. Ačkoli se na tomto poli pohybuji již dlouho, při účasti v tomto procesu jsem se naučil jednu novou věc. Vždy jsem se domníval, že je-li politický proces ve Spojených státech kontrolován z Bílého domu, stačí zmáčknout knoflík a celá administrativa a výkonná moc skáče, jak prezident píská. Ale to ani ve Spojených státech neplatí. Evropa není jediná, kdo má potíže přimět byrokracii k akci – Američané mají stejný problém. To je tedy náš hlavní úkol. Hovoříme o věcech, které osvobodí ekonomiku na obou stranách od mnohamiliardových zbytečných výdajů, tedy od ztrát prostředků, které by mohly být investovány či využity k tvorbě pracovních míst a k prosazování inteligentních inovací. To je náš hlavní úkol. Druhý rozměr se týká pohledu do daleké budoucnosti, při němž je třeba zvážit, zda by nebylo možné, abychom pracovali se společnými normami. Například s panem místopředsedou ze Spojených států souhlasíme v tom, že nemá smysl, aby Spojené státy a Evropa vyvíjely normy a navzájem spolu s těmito normami soutěžily na trzích třetích zemí. Pokus o to, abychom společně vyvinuli větší úsilí a zabránili potížím s budoucími právními předpisy, je jedním z důvodů, proč úzce diskutujeme o nanotechnologii a o normách pro biopaliva. To vše děláme, aby nebylo nutné to v budoucnosti opakovat a aby se v budoucnosti věci nerozcházely. Chtěl bych se s vámi podělit o jednu osobní vizi. Domnívám se, že vzhledem k velice odlišným filozofiím na obou stranách Atlantiku, například v oblasti zajištění bezpečnosti produktů, můžeme těchto cílů nakonec dosáhnout jen tehdy, budeme-li připraveni své filozofie a metody regulace navzájem uznat, tedy pokud například uznáme, že Američané jsou stejně jako my neochotní otrávit své občany, a pokud Američané uznají, že jsme stejně jako oni neochotní vystavit naše občany nebezpečí spojenému s používáním elektrických spotřebičů. Tak by vznikl pevný základ založený na vzájemném uznání rozumných právních předpisů. A nyní ke třetímu rozměru. Jde o oblast, která je téměř jediným tématem naší dnešní odpolední diskuse – o významné otázky s dalekosáhlým dopadem, které souvisejí s globální politikou, která zde již byla zmíněna. Souhlasím s paní Erikou Mannovou a chtěl bych vás požádat, abyste radu nepřetěžovali, nehledě na to, že jsme uzavřeli rámcovou dohodu, která předepisuje, kterými tématy se můžeme zabývat, a kterými nikoli. Byla zmíněna řada témat, o nichž se rámcová dohoda rozhodně nezmiňuje a pro která existují jiná fóra. Nicméně zkušenosti ukazují, že praktická spolupráce vyžaduje, abychom spolu diskutovali o významných

33

34

CS


strategických otázkách, např. o budoucnosti světového obchodního systému, o otázce protekcionismu, o tom, jak nakládat s investicemi ze státních fondů, o otázce cen potravin a energie a o možné nutnosti regulovat finanční služby. A právě tím se nyní zabýváme. Nalezli jsme způsob, jak reagovat velice rychle a velice pružně. Proto nemohu vyloučit, že časem nebudeme diskutovat o tématech, která přesahují hranice, jež byly stanoveny rámcovou dohodou. Znovu opakuji: tato rozprava mě povzbudila, abych se nadále ubíral po vyšlapané cestě a zaručil, že tentokrát budeme úspěšní. Společně máme obrovský potenciál, který zdaleka plně nevyužíváme. Odstraníme-li překážky, které nám brání využít náš plný ekonomický potenciál, budeme moci mnohem snadněji dosáhnout našich politických, sociálních a ekonomických cílů. A o to nám jde. PŘEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS Místopředseda Předsedající. – V souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu jsem obdržel šest návrhů usnesení(2). Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Nad dnešní debatou ční globální výzvy. Místo abychom se dohadovali o minulých potížích a podrobnostech vzájemných vztahů, měli bychom si uvědomit, že v EU žije 7 % světové populace. Existuje pouze jediné řešení, jak těmto rostoucím výzvám skutečně čelit: dvě největší demokratické oblasti volného obchodu musejí spojit své síly. Neexistuje naprosto žádná jiná možnost než co nejužší transatlantická spolupráce. A nemůžeme si dovolit dlouho roztouženě vyčkávat. Evropský parlament a americký Kongres loni slibně začaly. Byl stanoven ambiciózní cíl dokončit transatlantický trh do roku 2015. Abychom tohoto cíle dosáhli, potřebujeme v plném rozsahu spolupracovat s Radou i Komisí. Prvním úkolem je vymezit a odstranit všechny stávající překážky – politické i technické. Druhým úkolem je vytvořit ucelený dokument, který široké veřejnosti vysvětlí základní důvody k vytvoření tohoto trhu a jeho výhody. Na závěr chci poznamenat, že nesmíme zapomínat, že cíle Lisabonské strategie budou nejefektivněji naplněny skutečnou a účinnou transatlantickou integrací.

14. Revize směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o revizi směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců. Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Děkuji vám za podnět k diskusi o dvou úzce souvisejících otázkách, Evropských radách zaměstnanců a odpovědném provádění restrukturalizací, které Komise považuje za obzvláště důležité a v nichž jsme za poslední rok značně pokročili. Pokud jde o Evropskou radu zaměstnanců, Komise usoudila, že pro zlepšení právního rámce Evropských rad zaměstnanců je nutná akce Společenství, neboť Evropské rady zaměstnanců nejsou v případě restrukturalizací řádně konzultovány, existuje právní nejistota při provádění směrnice, je třeba dosáhnout lepšího propojení mezi informováním a konzultacemi pracovníků na národní a nadnárodní úrovni i mezi příslušnými směrnicemi. Je vám známo, že Komise zahájila 20. února druhou konzultaci se sociálními partnery týkající se revize směrnice, přičemž navrhla několik směrů, jimiž by se tato směrnice měla ubírat s cílem vyřešit výše uvedené problémy. Jedná se především o změnu definic, posílení ustanovení, která se použijí v případě nedosažení

(2)

viz zápis.

07-05-2008

07-05-2008

CS


dohody, školení zaměstnanců, úpravu dohod v případě významných změn, jako například sloučení podniků, zavedení dohodnutého systému pro vzájemné propojení mezi dialogem na národní a nadnárodní úrovni. Tato konzultace je krokem, který předchází předložení legislativního návrhu Komise, avšak poskytla rovněž sociálním partnerům možnost jednat o dané otázce. Sociální partneři jsou jistě v nejlepší pozici pro zajištění významného pozitivního dopadu revize směrnice. Komise je proto vyzvala k jednání o Evropských radách zaměstnanců. Evropská konfederace odborových svazů nakonec prohlásila, že nebyla schopna s organizacemi zaměstnavatelů zahájit negociační jednání o Evropských radách. Jménem Komise jsem se však na sociální partnery obrátil s novou výzvou, aby plně přispěli ke zlepšení rámce, jimž se tyto subjekty řídí. Komise v současné době dokončuje hodnocení dopadů možností, které se otevírají pro akci Společenství s ohledem na odpovědi a příspěvky sociálních partnerů. Pokud závěry tohoto hodnocení potvrdí, že nejvýhodnější možností pro vyřešení stávajících problémů je revize směrnice a pokud sociální partneři nebudou reagovat na poslední výzvu, jež jim byla určena, navrhnu v létě členům Komise, abychom přijali vyrovnaný legislativní návrh, který zohlední všechny vyjádřené názory a zájmy různých stran. Evropské rady zaměstnanců totiž musí dostat nový impulz, rozvíjet skutečný nadnárodní dialog a mít možnost plně zastávat svou úlohu při předjímání a uskutečňování změn. Musí být efektivnější, silnější a účinnější. Komise bude v této otázce, která je jednou z jejich priorit pro rok 2008, usilovat o úzkou spolupráci s Parlamentem i Radou. Druhé téma – restrukturalizace: restrukturalizace představují nezbytnou reakci na proces významných hospodářských a sociálních změn v Evropě souvisejících s technologickým pokrokem, globalizací a stárnutím populace jakož i nezbytné kroky umožňující čelit globálnímu oteplování a hrozbám pro životní prostředí. Je jisté, že hlavní odpovědnost při procesu přizpůsobování mají podniky, neboť jsou obeznámeny s podmínkami na trhu a s technologiemi a berou na sebe rizika související s rozhodnutím o restrukturalizaci. Sociální, hospodářský a regionální dopad těchto restrukturalizací, zvláště těch nejrozsáhlejších, je však takový, že nelze opomíjet úlohu, kterou mohou v jednotlivých fázích procesu přizpůsobování hrát též subdodavatelé, podniky a zaměstnanci a jejich zástupci. Ze stejných důvodů vyžaduje přizpůsobení hospodářským změnám rovněž veřejná opatření zaměřená nejen na vytvoření celkového rámce příznivého pro hospodářskou konkurenceschopnost, ale také na cílenou podporu předjímání přípravy a sociálně odpovědného řízení restrukturalizací. Podnik je spolu s územím první úrovní, na níž se proces restrukturalizace odehrává, a je tedy nezbytné na jedné straně vytvořit podmínky, jež umožní podnikům rychle se rozvíjet a zachovat si konkurenceschopnost, na druhé straně zařídit, aby podniky projevovaly svou sociální, společenskou a územní odpovědnost prostřednictvím předjímání změn, efektivního a včasného sdílení důležitých informací se všemi zúčastněnými stranami, a zejména prostřednictvím zavedení mechanismů pro přípravu zaměstnanců a území na předvídatelné restrukturalizaci. Sociální partneři se v roce 2003 dohodli na orientačním rámci, který odpovídá těmto požadavkům. Na základě tohoto rámce vypracovali operativní směrnice. Směrnice jsou ovšem v současné době jen málo využívány. Z tohoto důvodu Komise brzy představí zprávu za účelem podpořit sociální partnery v dalších krocích v této oblasti, například efektivnější implementací těchto orientací a také přes rozšíření záběrů zásad a definování způsobu provádění více méně závažných realizací. Rád bych zdůraznil, že Komise je ochotna s Parlamentem co nejvíce spolupracovat, pokud jde o obě prioritní otázky, tedy Evropské rady zaměstnanců a restrukturalizace, a rovněž sociální agendu a to v míře přesahující rámec tohoto dnešního prohlášení. Philip Bushill-Matthews, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, mám mnoho funkcí, nejsem pouze koordinátorem největší politické skupiny v Parlamentu, ale také někdo, kdo měl během minulého volebního období hlavní roli při diskusích o tomto souboru zákonů, a především někdo, kdo během předchozí podnikatelské kariéry rady zaměstnanců v mnoha různých podnicích skutečně zavedl: někdo, kdo zásadně věří v rozvoj informací a konzultace a kdo ví, které věci fungují, a které nikoli – zcela jistě skutečný znalec této filozofie. Pane komisaři, je vskutku vrcholnou ironií, že by tato otázka, v níž jde především o sociální dialog a o to, aby se dvě strany výrobního odvětví spojily, měla klopýtnout na prvním schodě jenom proto, že se o ní Evropská konfederace odborových svazů odmítá bavit. Chválím vás za to, že jste se snažil a stále snažíte zahájit dialog. Ale pokud tvrdíte, že právní předpisy zavedete i tehdy, nedojde-li k dialogu, jak to má obě

35

36

CS


strany k dialogu přimět? Jak bude potrestána strana, která nebyla ochotná diskutovat? Navrhuji vám – a říkám to s těžkým srdcem – že pro vás je, pane komisaři, řešením, abyste při „zkoumání možností“ ve všech návrzích vzal v úvahu fakt, že jedna strana byla k diskusím připravena, a druhá nikoli. Na závěr chci podotknout, že ve světě, který je čím dál více globalizován, a vzhledem k samozřejmé potřebě restrukturalizovat společnosti, aby udržely krok, mají otázky informací a konzultací se zaměstnanci kritický význam. K čemu však dochází? K selhání sociálního dialogu, k selhání sociálního partnerství a k selhání právě těch, kteří by měli jít příkladem. Tím, že odmítají vyjednávat, evropské odbory nejenže nedostály svému poslání, ale nenaplnily očekávání zaměstnanců, které údajně zastupují. Až se tato problematika nakonec dostane do Parlamentu, musíme jako poslanci zaručit, abychom neselhali i my. Harlem Désir, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, směrnice o evropských radách zaměstnanců byla v době svého přijetí v roce 1994 naprostou novinkou. Ačkoli stanovila pouze minimální požadavky, udělila zaměstnancům podniků, které působí ve Společenství, právo na to, aby byli informování a konzultování, a byla jednou ze základních složek evropského pracovního práva. Dnes však pokulhává za změnami podnikové reality a za důrazem, který je při řízení společností kladen na finance, a dokonce za ostatními směrnicemi o informování a konzultování zaměstnanců, které byly od té doby přijaty. Je proto zcela nezbytné podrobit ji revizi, zaručit, že v podnicích, které působí ve Společenství, povede včasné obdržení informací a zaručení vysoké úrovně konzultací k tomu, že bude možné nalézt alternativní možnosti v případech, kdy se zaměstnanci musejí vyrovnat s rozhodnutím o restrukturalizaci, uzavřením pracoviště a rozsáhlým snižování počtu pracovních míst. Až příliš často jsme byli během posledních několika let svědky unáhlených rozhodnutí o kolektivním propouštění, aniž by zaměstnanci byli řádně konzultování a aniž by jejich zástupcům bylo umožněno, aby se k danému problému vyjádřili. Stává se, že se zaměstnanci o svém nadcházejícím propuštění dozvědí z rozhlasu. Jejich zástupci jsou informování pouze několik minut před zveřejněním rozhodnutí, zpravidla v době, kdy se otevírají burzy. To vše jen zdůrazňuje naléhavou nutnost revize. Kromě toho byla tato revize stanovena v textu původní směrnice a v roce 2000 měly být její mechanismy aktualizovány. Od té doby dělá sdružení BusinessEurope – tehdejší unie UNICE – všechno, aby této revizi zabránilo a aby zaručilo, že konzultace k ničemu nevedou. Právě proto, dámy a pánové, pane Bushill-Matthewsi, nemohu jako zpravodaj Evropského parlamentu z roku 2001 spolu s dalšími, kdo pomohli prosadit, aby byla žádost o ambiciózní revizi této směrnice převážnou většinou v Parlamentu přijata, což se znovu opakovalo v roce 2007, s touto kritikou Evropské odborové konfederace souhlasit. Tato konfederace je upřímná a je ochotná vyjednávat. Pokud budou tyto konzultace, tato vyjednávání, bezvýsledné, je na Komisi, aby využila právo iniciativy. Komise má na toto právo monopol. To respektujeme. To jí však také ukládá povinnost chránit obecné zájmy Evropy, nedopustit, aby byla rukojmím soukromých zájmů, zaručit, že se zaměstnanci na našem kontinentu mohou spolehnout na to, že bude Evropská komise bránit jejich právo na konzultace a včasné informace, aby mohl v hlavních podnicích působících ve Společenství probíhat skutečně evropský sociální dialog. Siiri Oviir, jménem skupiny ALDE. – (ET) Dámy a pánové, je velice pozitivní, že se Komise snaží zvýšit povědomí o problémech, které se týkají evropské rady zaměstnanců, nutnosti konzultovat zaměstnance a informovat je, dojde-li k tomu, že je v důsledku globálních podmínek nevyhnutelně nutné uskutečnit určitý stupeň skutečné ekonomické restrukturalizace. Zcela souhlasím s předchozím řečníkem po mé levici, že konzultace jsou velmi důležité. Nejsou však jedinou důležitou věcí: velký význam má také konstruktivní a pozitivní sdílení informací. V této souvislosti je kladen velký důraz na potřebu sociálního dialogu. Dnešní Evropskou unii však již netvoří 15 starých demokratických zemí; je nás 27. A například v mé zemi je členy odborů, které jsou přirozenou součástí jedné strany sociálního dialogu, zhruba 5 % zaměstnanců. Zaměstnanci nejsou členy odborů z vlastní vůle. Mají k tomu své důvody, a jedním z nich nepochybně je, že odbory považují za neschopné bránit jejich zájmy. Komise nyní připravuje právní rámec a předpisy a měla by si být vědoma, že v této situaci se nachází řada zemí. Nabádám k tomu, aby byla tomuto bodu věnována pozornost, jinak budeme tvořit předpisy, které v mnoha členských státech nefungují a nelze je uplatnit.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Jako členka nezávislých autonomních odborů Solidarita hovořím nyní také za své odborové kolegy. Zaměstnavatelé si s otevřením dialogu dávají opravdu načas. Dialog je v zájmu odborářů a pracovišť. Směrnice 94/45 již dávno pozbyla aktuálnosti a není harmonizovaná s ostatními směrnicemi EU, zejména směrnicí 2001/86, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců a směrnicí 2002/14, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství. Neexistuje žádná řádná definice úlohy odborů v uspořádání a fungování evropských rad zaměstnanců. Postup jejich zřízení je složitý, a proto existuje pouze třetina z těch, které by existovat mohly. Chybí přesná definice informování a projednávání, což zaměstnancům působí vážné potíže, chtějí-li získat přístup k informacím, a to především během privatizace a převzetí podniku. Očekáváme, že bude tento právní předpis urychleně změněn. Elisabeth Schroedter, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, mohu jen říci, že jsem velice šťastná, že jste, pane komisaři, konečně dodal evropské sociální politice čerstvý podnět. Již bylo načase. Bylo koneckonců zřejmé, že jednání mezi odbory a Svazem evropských zaměstnavatelů byla odsouzena k neúspěchu, jakmile jedna ze stran kategoricky odmítla jakoukoli revizi. Fakt, že Komise tento klíčový zákonný projekt oddaluje, v lidech zanechává dojem, že se Komise snaží prosadit výlučně liberální model vnitřního trhu, a nijak se nestará o evropský model sociální. O sociální Evropě nestačí pouze mluvit; lidé chtějí vidět, že jednáme v praxi. Již dlouho je jasné, že minimální počet 1 000 zaměstnanců je příliš vysoký na to, aby mohli být zaměstnanci v neustále se měnící situaci ve vedení v celé Evropě dostatečným způsobem zastoupeni. Je také jasné, že evropské rady zaměstnanců nemohou plnit svoji reprezentativní úlohu řádně, jsou-li o fúzích nebo prodeji či částečném prodeji podniků informovány příliš pozdě. Pokud je na druhé straně Komise přesvědčena, že dánský model založený na pružné bezpečnosti se tak neobyčejně hodí k evropské strategii zaměstnanosti, pak musí také přirozeně zaručit, že jsou na evropské úrovni vytvořeny předpoklady, který by dánsky model trhu pracovních míst podporovaly, čímž mám na mysli účinné zastupování zaměstnanců. V rámci revidované směrnice o radě zaměstnanců musí Komise také posílit práva odborů. Kromě toho by Komise měla v návaznosti na Evropskou iniciativu pro transparentnost a Kodex pro řízení podniků zaručit, aby ve všech podnicích, na které se směrnice o radě zaměstnanců vztahuje, také evropské rady zaměstnanců vznikly. Mohu hovořit pouze o své vlastní zemi: Ze společností, které mají sídlo v Německu a které by měly rady zaměstnanců zřídit, tak učinilo pouze 30 %. Praktické obcházení evropského pracovního práva nelze opomíjet bez následků! To je pro Komisi skutečnou výzvou. Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, před osmi lety Komise zveřejnila zprávu, která je stanovena směrnicí o evropské radě zaměstnanců z roku 1994, a v ní uznala, že se zdá, že uplatňování tohoto textu v některých případech, a nyní cituji, „zaručuje velmi nízkou úroveň nadnárodních konzultací a informovanosti“. Zpráva uzavírá, znovu cituji, že v „daném okamžiku rozhodne o možné revizi směrnice“. To bylo před osmi lety. Uplynuly čtyři roky a nic se nestalo. V roce 2004 Komise konečně zahájila první etapu konzultací sociálních partnerů. Pak byly promarněny další čtyři roky, ačkoli byly postoje všech stran dobře známé a nijak se nezměnily. Podle organizací zaměstnavatelů je jakákoli revize směrnice bezvýznamná, odbory jsou naopak přesvědčeny, že je zcela nezbytná. Jen doplním, že i sama Komise uznala, že v roce 2006 vytvořilo takovouto radu pouze 20 % společností, že 20 % evropských rad zaměstnanců, které byly vytvořeny, bylo konzultováno až poté, co byla rozhodnutí vedení zveřejněna, až že se 30 % z nich nebyly konzultace vedeny vůbec. V té době došlo k obrovskému nárůstu případů fúzí, restrukturalizace a přemístění podniků. Dnes se z tohoto nevysvětlitelného spánku konečně probouzíme. Byly předloženy určité návrhy. Jsou ovšem natolik bázlivé, že sdružení BusinessEurope, které bylo proti revizi, je potěšeno, že jsou, řečeno jeho slovy, méně normativní než inspirativní, debata však alespoň může začít. Nyní je na řadě Parlament a nemusí začínat od úplného počátku. Chtěl bych připomenout, že v roce 2001 byla na toto téma přijata zpráva našeho tehdejší kolegy z PPE, pana Menarda. Mezi jinými požadavky na prosazování směrnice zmiňovala, cituji, „odpovídající sankce na vnitrostátní a evropské úrovni za nedodržení směrnice“ – konkrétní a těžké sankce, právo pozastavit na žádost zástupců zaměstnanců rozhodnutí vedení a výraznější úlohu odborů.

37

38

CS


Naše skupina podpoří zařazení návrhů do staré zprávy PPE, která v roce 2001 získala většinu, a navrhuje, abychom v těchto návrzích byli konkrétnější, a to zejména u dvou bodů. Zaprvé, evropské rady zaměstnanců musejí mít přístup ke strategickým informacím o podniku, aby konzultace nebyly pouhou formalitou, a především musejí mít právo pozastavit jakékoli restrukturalizační plány: nejen odsunout lhůtu, ale také provádět oponentské posudky, předkládat protinávrhy a účastnit se opravdového jednání. Času máme málo. Konec funkčního období tohoto Parlamentu se blíží. Myslím, že nastal okamžik pravdy. Ria Oomen-Ruijten (PPE-DE). – (NL) Volím přístup, který se poněkud liší od přístupu mého kolegy pana Bushill-Matthewse. V mnoha bodech s ním souhlasím, například v tom, že v důsledku fúzí, přemístění a restrukturalizace – a to vše přes hranice jednotlivých států – jsou ve stále více globalizovaném světě v rostoucí míře nutné lepší informace a konzultace. V současnosti existuje přibližně 800 a 820 evropských rad zaměstnanců, které zastupují zhruba 145 milionů zaměstnanců. V sociálně orientované ekonomice musí být podle mého názoru možné co nejvíce prosazovat zájmy pracovníků, jelikož mohou mimo jiné zaručit klid a stabilitu trhu práce. Pane předsedající, právě proto přikládám evropským radám zaměstnanců takový význam. Zaměstnavatelé a zaměstnanci se dosud nedohodli a vyzývám zaměstnance, aby o tuto dohodu nadále usilovali. Mají-li se však vrátit k jednacímu stolu, musejí zaměstnavatelé předložit nabídku, ze které by jednání mohla vycházet. Zcela souhlasím s tím, pro co jsme v roce 2001 hlasovali v rámci zprávy pana kolegy Menarda. Co jsme tím tehdy dali najevo? Že je třeba zavést nové právní předpisy, abychom zaručili, že jsou informace poskytovány dříve a včas, a zlepšili konzultace, snížili omezení počtu zaměstnanců v evropské radě zaměstnanců, zavedli větší počet různých a lépe fungujících sankcí pro případ, že právní předpisy nefungují řádně a zlepšili okolnosti, v nichž musejí evropské rady zaměstnanců fungovat. Pane předsedající, vyzývám všechny, aby zasedli k jednacímu stolu. Pokud se tak nestane, je na vás, pane komisaři Špidlo, abyste zaručil, že bude letos předložen nový text. Velmi vám děkuji. Předsedající. – Máme potíže s časem, jelikož během příští rozpravy má hovořit Rada a zástupce Rady bude muset v určitou dobu odejít, proto se omlouvám, dámy a pánové, ale budu muset být poměrně přísný, pokud jde o dodržení řečnické doby. Jan Andersson (PSE). – (SV) Pane předsedající, zdá se, že ne všichni považují tuto směrnici za důležitou. Je důležité, a to zejména v době rostoucí restrukturalizace, aby poskytování informací a konzultace řádně fungovaly. Rovněž sdílím názor Komise a pana komisaře Špidly, že způsob, jakým dnes směrnice funguje, není dostatečně uspokojivý. Je třeba provést určitá zlepšení. Víme, že k hlavním případům restrukturalizace dochází, aniž by byly poskytovány jakékoli informaci či proběhly konzultace. Rovněž se ztotožňuji s názorem, že bylo zcela správné ponechat tuto otázku na sociálních partnerech. Jak se však věci v současnosti mají, je nepravděpodobné, že během tohoto funkčního období Parlamentu vůbec nějaká směrnice vznikne. Je-li tomu tak, že jedna strana využívá jednání výhradně k tomu, aby proces protáhla, a po devíti měsících nebylo dosaženo shody, pak žádná směrnice nevznikne, a tím pádem nedojde ani k žádné změně. Zcela zjevně hrozí, že tomu tak v tomto případě bude. To je důvodem, proč jedna ze stran od jednání ustoupila. Jak vidíte, existuje jasné riziko, že jde o pouhé odkládání. V takovéto situaci se tedy dnes nacházíme. A proto je Komise povinna jednat. Do této situace jsme se dostali, protože jednání selhala. Proto musí Komise předložit návrh, který bude vycházet ze zásad, o nichž se zmínil pan komisař Špidla, a z analýzy, kterou provedl. Za těchto okolností v Parlamentu slibujeme, jak jsme o tom již diskutovali na zasedání koordinátorů ve Výboru pro zaměstnanost a trh práce, že učiníme, co je v našich silách, abychom umožnili vznik nové směrnice, která by byla hotova během tohoto funkčního období. To je v tomto okamžiku důležité. Komise musí jednat. José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych rád Komisi poblahopřál k práci, kterou se sociálními partnery odvedla na revizi směrnice o evropské radě zaměstnanců. Domnívám se však, že propast mezi evropskou rétorikou a praktickou realitou každodenního života je hlavní příčinou oslabené důvěry mezi vedením a zaměstnanci. Je stále více důležité, abychom posílili důvěru mezi oběma stranami výrobního odvětví, máme-li v Evropské unii zvýšit konkurenceschopnost a solidaritu. Důvěra poroste zároveň s intenzitou sociálního dialogu a čím bude sociální dialog intenzivnější, tím transparentnější budou rozhodnutí o úpravě či restrukturalizaci.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Zlepšíme-li informační toky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, přispějeme k lepšímu pochopení dopadu mezinárodního jevu a oběma stranám pomůžeme, aby se shodly při hledání řešení restrukturalizace. Proto je třeba, abychom přezkoumali a modernizovali právní mechanismy týkající se konzultací zaměstnanců a jejich účasti, což nám umožní vytvořit právní rámec, který bude prosazovat jasný sociální dialog. Proto vyzývám Evropskou odborovou konfederaci, aby znovu zvážila svůj postoj a usedla k jednacímu stolu, aby bylo možné spolu se zástupci zaměstnavatelů tento návrh směrnice přezkoumat. Pokud se ukáže, že to není možné, bude to škoda, ale musím také říci, že se Komise musí ujmout odpovědnosti a bylo by dobré, kdyby byla revize této směrnice dokončena během funkčního období tohoto Parlamentu a této Komise. Harald Ettl (PSE). – (DE) Pane předsedající, když Komise tvrdí evropským sociálním partnerům, že by se měli „znovu pokusit“ spolu vyjít, dává najevo určitou ignoranci politické reality. Výrobní odvětví není ochotné se angažovat a Komise nemůže přijít na to, proč mechanismus sociálních partnerů funguje tak špatně. V rychle se měnícím světě výrobního odvětví, v němž je nutné umět se rychle přizpůsobit, je rozhodování, k němuž je nutná jednomyslnost, jako tomu bylo v případě BUSINESSEUROPE, nepraktické. I Mezinárodní konfederace odborových svazů koneckonců rozhoduje kvalifikovanou většinou, což umožňuje pružnost a změny. Právě kvůli tomuto rozhodovacímu mechanismu začali politici jako Helmut Kohl a Evropský parlament v roce 1994 jednat a prosadili směrnici o evropské radě zaměstnanců, ale i tehdy bylo do směrnice zařazeno ustanovení o revizi a další úpravě po pěti letech. Nyní je rok 2008 a Komise chce znovu zahájit jednání, která budou nevyhnutelně delší než je toto funkční období, ačkoli výrobní odvětví není ochotné či schopné se jednání vzhledem ke svému vnitřnímu rozhodovacímu mechanismu zúčastnit. Pro vaší informaci připomínám, že jde o stejnou situaci jako v roce 1994. Chceme zlepšit nástroje tak významné jako evropská rada zaměstnanců, jak zde na plenárním zasedání vysvětloval pan Barroso, nebo jen chceme předstírat, že nám šlo o revizi, ale že k ní kvůli daným okolnostem nedošlo, jak tomu často bylo u jiných sociálních otázek? Jde-li nám o předstírání, pak do celé problematiky nevkládáme dostatek energie, abychom byli schopni nalézt lepší řešení, a výsledek všech našich snah v souvislosti se sociálními otázkami a otázkami zaměstnanosti během tohoto funkčního období bude ještě horší! To nesmíme dopustit! Alejandro Cercas (PSE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám. Rozumím-li tomu správně – a doufám, že jsem vás správně pochopil a že si nepletu přání se skutečností – myslím, že chcete tuto bitvu vybojovat, že se nevzdáte své možnosti iniciativy, že se pokusíte zaručit, abychom dříve, než tento Parlament a tato Komise ukončí svoji činnost, konečně po osmiletém čekání spatřili přepracovanou směrnici o radě zaměstnanců. Je zřejmé, že ve své době byla směrnice velice přínosná, ale postupem času zastarala. Ukáže-li se, že je to pravda, pane komisaři, pak máte naši plnou podporu, moji plnou podporu, jelikož se domnívám, že máte právo a povinnost tuto iniciativu Komise udržet, pokud jedna ze stran nechce, aby byla směrnice podrobena revizi, a to vzdor skutečnosti, že revizi zjevně potřebuje. Je nezbytná, protože jde o obecný zájem. Evropští zaměstnanci jsou velmi rozhněvaní, a to zcela oprávněně. Pane komisaři, dnes ráno jsem přijal delegaci zaměstnanců z továrny Smurfit Kappa ve Valladolidu, která má být příští měsíc zavřena; dočetli se o tom v novinách a nechápou, proč má být zavřena, když jde o výdělečný podnik. Ani nevědí, kdo jsou jejich vedoucí, protože tento podnik je součástí konsorcia podniků a nikdo už neví, kdo jsou akcionáři. Pane komisaři, zaměstnanci žádají o bezpečnost a Evropa jim ji musí poskytnout; musí jim poskytnout srozumitelnost a právo na to, aby byli informováni a konzultováni. Restrukturalizaci nelze provádět bez sociálního dialogu. Sociální dialog je rozhodně důležitý a potíže je rozhodně třeba překonat. Vím, že to pro vás není snadné. Nebude to snadné ve sboru komisařů ani v Radě. Pokud však, pane komisaři, nadále půjdete touto cestou, budete mít naši plnou podporu; ne všechny bitvy lze vyhrát, ale všech důležitých bitev je třeba se zúčastnit, a tak je tomu i v tomto případě. Karin Jöns (PSE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, zdá se, že Komise o myšlence sociální Evropě opět pouze hovoří. Nesete odpovědnost za fakt, že dosud nemáme k dispozici návrhy reformy rad zaměstnanců, protože Komise a nikdo jiný neustále opomíjí prohlášení zástupců Evropské konfederace odborových svazů, že nemají o jednání s BUSINESSEUROPE zájem, pokud nebudou opravdová. Vytváříte zcela nová pravidla hry, protože článek 138 Smlouvy žádnou třetí etapu konzultací nestanoví. Taková etapa nikdy neexistovala. Taktika Komise je jednoznačná – hraje o čas.

39

40

CS


Je Komise opravdu znovu na straně zaměstnavatelů? V podstatě nikdo nechce, aby došlo k zásadní reformě rad zaměstnanců, zcela jistě ne před dalšími evropskými volbami. Ráda bych vám připomněla, že Jacques Delors nám předložil návrh již dva týdny poté, co zaměstnavatelé odmítli vyjednávat. Mohl jste učinit totéž. Na konci června bude už příliš pozdě, nehledě na to, že „vyvážený návrh“ vypadá úplně jinak. Proinsias De Rossa (PSE). – Pane předsedající, chtěl bych panu Špidlovi poděkovat za prohlášení a za to, že hodlá provést reformu směrnice o evropské radě zaměstnanců. Naléhavě však potřebujeme termíny a akci, máme-li s úspěchem občanům Evropy, pracujícím občanům Evropy, zaručit, že je Evropa více než pouhý jednotný trh. Musím prohlásit, že obviňují-li členové PPE Evropskou konfederaci odborových svazů z toho, že ukončila jednání, postrádá toto jejich prohlášení jakoukoli logiku. Evropská konfederace odborových svazů, odbory a zaměstnanci jsou ti, kdo by z opravdové revize směrnice o evropské radě zaměstnanců měli prospěch. Je to celé nesmysl. Pokud by byli přesvědčeni, že je možné dosáhnout při jednání pokroku, pak by zcela jistě vyjednávali. Nejsou však ochotni projít šarádou devítiměsíčního vyjednávání jen proto, aby nakonec zaměstnavatelé od jednání upustili. Domnívám se proto, že je zcela nezbytné, aby nám Komise neprodleně předložila svůj návrh. Pier Antonio Panzeri (PSE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že i vy, pane komisaři, chápete, že existuje objektivní rozpor mezi tvrzením, že revize směrnice patří mezi priority Komise, a neschopností tento úkol provést: musíte být odvážnější a odhodlanější a nenechat s ovlivnit jednáními, která nepřinášejí žádné výsledky, a to nikoli kvůli Evropské odborové konfederaci, ale kvůli lidem, kteří předstírají, že chtějí jednat, přitom však chtějí jen marnit čas! Existují dva důvody, proč byste se měl ujmout větší odpovědnosti. Prvním z nich je metoda. Teď nemůžeme skončit a Komise musí obhájit své rozhodovací pravomoci. Druhý důvod je politický: jste si dobře vědom, že současné právní předpisy brání radám zaměstnanců, aby byly účinné. Revize této směrnice je nutná nejen proto, abychom reagovali na původní cíle, ale abychom zaručili, že jsme lépe vybaveni, abychom se postavili současným výzvám. Z toho důvodu vás nabádám, pane komisaři, abyste vyslal jasný signál a dal najevo, že máte odvahu rozhodnout! Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, směrnice o evropské radě zaměstnanců vznikla v roce 1994. Od té doby se v globalizované ekonomice objevily nové výzvy a k EU přistoupily nové členské státy včetně mé země, Polska. Proto směrnice naléhavě potřebuje změnu. Změnu rovněž požaduje Lisabonská smlouva, která sociálnímu dialogu přikládá velký význam. Tato směrnice musí být změněna, protože to požaduje i Listina základních práv, která v článku 27 jasně stanoví: „Pracovníci nebo jejich zástupci musí mít (...) zaručeno právo na včasné informování a projednávání (...).“ Nová směrnice by tedy měla zlepšit současné mechanismy a zavést nové důležité mechanismy, díky nimž bude možné snadněji rozptýlit stres spojený s organizačními změnami, např. při rozdělení či fúzi podniků, hromadném propouštění a především při přemístění podniků a zařízení v rámci EU. Jsem si jistá, že včasnější informace o takovýchto neoblíbených opatřeních umožní, aby se rozptýlila nervozita na trhu práce a sjednotilo evropské odborové hnutí. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, k restrukturalizaci, fúzím a částečnému či naprostému přemístění nadnárodních společností dochází v různých zemích EU včetně mé země, Portugalska, bez jakéhokoli ohledu na práva zaměstnanců a bez jakýchkoli diskusí s odbory – jak již bylo zmíněno – a dokonce bez jakýchkoli přímých informací. Revize této směrnice má dlouhé zpoždění a je základním předpokladem zlepšení ochrany práv zaměstnanců. Při revizi je třeba do směrnice začlenit nejen pouhé záruky, pokud jde o informace, ale také záruky ohledně účasti zaměstnanců, zástupců zaměstnanců a odborů v celém procesu a také záruky, které zaměstnancům zajišťují právo na to, aby ve vhodných případech demonstrovali či se proti určitému rozhodnutí postavili, včetně práva vetovat restrukturalizaci nebo přemístění, při nichž nejsou respektována práva zaměstnanců, regionální zákony a zákony jednotlivých zemí. K tomu mělo dojít už dávno, a největší výzvou tedy je, pane komisaři, aby se zpoždění ještě více neprotahovalo. Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Bohužel není příliš času na to, abych reagoval podrobně, ale přesto mi dovolte, abych se dotkl některých nejdůležitějších otázek. První otázka je postavení sociálních partnerů:

07-05-2008

07-05-2008

CS


musím konstatovat s plnou vážností a zastávám pevně názor, že sociální partneři jsou v nejlepším postavení, aby se podíleli přímo na takovéto změně. Na druhé straně Komise má svoje právo, iniciativní právo, a pochopitelně návrh na směrnici nebyl předložen jako hra, byl předložen na základě vyhodnocení současné situace, současných zkušeností. A proto Komise samozřejmě nebude blokována jednáním sociálních partnerů. Přesto ale jsem toho názoru, že je správné a bylo správné v každém případě se ještě jednou na sociální partnery obrátit. V debatě padla myšlenka, že je možné nebo resp. že předložením návrhu je některý ze sociálních partnerů trestán. Musím říct, že obecně v právním státě a v základní koncepci právního přístupu je, že pokud někdo využívá své právo, nesmí být za to trestán. Tzn. že jestliže jeden sociální partner využil své právo a nejednal, nesmí to mít žádný vliv na další vývoj projednávaného případu. Stejně tak musím konstatovat, že v minulém období to byli zaměstnavatelé, kteří přerušili jednání a nevyjednávali. Čili z tohoto hlediska, myslím si, využívání práva sociálních partnerů je fakt, který je třeba vzít v úvahu, je třeba vzít v úvahu důsledky, které z toho plynou, ale nelze z toho vzít v úvahu jakýkoliv hodnotový postoj k projednávání daného textu. Cílem Komise je zlepšit směrnici o podnikové radě, zlepšit ji ještě v tomto období Parlamentu, z toho pochopitelně vyplývají všechny lhůty a naším cílem je směřovat k tomu, aby směrnice byla efektivnější, účinnější a jakkoliv byl pojem rovnováha kritizován, přesto jsem pevně přesvědčen o tom, že rovnovážný přístup je zásadní podmínkou pro zvládnutí takto složitého textu. Debata, kterou jsem zde vyslechl, prokázala angažovanost všech politických sil zastoupených v Parlamentu, prokázala i v tomto malém formátu komplikovanost směrnice a její významné důsledky, a proto se těším na další spolupráci s Parlamentem, s Evropskou radou a se sociálními partnery na přípravě dalšího procesu pro zlepšení této směrnice. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. – Je třeba, aby se Komise při revizi směrnice o evropské radě zaměstnanců plně soustředila na ochranu práv zaměstnanců. Zaměstnanci by měli mít přístup ke všem informacím o restrukturalizaci a také možnost rozhodně do tohoto procesu zasáhnout. Až příliš často se zaměstnanci se zaměstnanci dozvědí o plánech restrukturalizace, při které má dojít k výraznému omezení počtu pracovních míst či zhoršení mezd a pracovních podmínek, až poté, co byla rozhodnutí učiněna. Zaměstnanci si zaslouží mít právo na to, aby se mohli účastnit všech etap restrukturalizace a měli možnost ji ovlivnit tak, aby byla chráněna pracovní místa a pracovní podmínky. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Při rozpravě o evropské radě zaměstnanců byly k jednání předloženy návrhy, které jsou plné těch nejlepších záměrů: posílení myšlenky účasti, spolupráce a partnerství různých zúčastněných stran. V této rozpravě je také zřejmý neustálý důraz na neekonomickou vizi, která má štědré úmysly, ale často z ní vyplyne soubor návrhů, které nepřispívají k ekonomickému úspěchu ani k ochraně pracovních míst. Tak je tomu u opatření, která se pokoušejí zachránit pracovní místa i tehdy, když daný podnik nebo výrobní odvětví nejsou životaschopné. Nikoho by samozřejmě ani nenapadlo zakazovat používání digitálních fotoaparátů nebo na tyto fotoaparáty uložit sociální příplatek. Rozšířené používání digitálních fotoaparátů však bylo přímou příčinou ztráty pracovních míst v odvětví, které vyrábí filmy a „staromódní“ fotoaparáty. Široká účast zaměstnanců musí vycházet z konceptu zaměstnatelnosti, ochrany jednotlivce a překonání ekonomické krize, nikoli z vize, v níž je ekonomická realita pouhou drobností. Technologický rozvoj a otevření trhu musí být považováno za příležitost, a dialog s podnikateli by se tudíž měl ubírat tímto směrem.

15. Dodržování lidských práv ve světě (2007) a politika EU - Mise EU ke sledování průběhu voleb: cíle, praktiky a budoucí výzvy (rozprava) PŘEDSEDAJÍCÍ: MAREK SIWIEC Místopředseda Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava k následujícím zprávám:

41

42

CS


– výroční zpráva (A6-0153/2008) o lidských právech ve světě v roce 2007 a politice EU v této otázce, kterou předložil pan Cappato jménem Výboru pro zahraniční věci (2007/2274(INI)), – zpráva (A6-0138/2008) o volebních pozorovacích misích EU: jejich cílích, postupech a budoucích výzvách (2007/2217(INI)), kterou předložili pan Salafranca Sánchez-Neyra a paní De Keyserová jménem Výboru pro zahraniční věci. Marco Cappato, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, politika, která prosazuje lidská práva, vyžaduje především účinné mezinárodní pravomoci k tvorbě politiky a EU tyto pravomoci má. Bohužel až příliš často je evropská politika ve skutečnosti politikou členských států, a tak je tomu i u zprávy, kterou jsme ve výboru jednomyslně schválili. Je obtížné vytvořit evropskou politiku pro lidská práva, když se členské státy v takovéto míře snaží prosadit vlastní zájmy. Pokud však jde o politickou vůli, dosáhli jsme výrazného pokroku, a to také díky Evropskému parlamentu, který nemá žádné pravomoci k tvorbě mezinárodní politiky. Podívejme se například na trest smrti: tři usnesení tohoto Paramentu nakonec zajistily důležitý evropský postoj k moratoriu na výkon trestu smrti, o němž se v prosinci hlasovalo v OSN v New Yorku. Vzpomeňme si, jak Parlament usnesením, které jsme ratifikovali na posledním zasedání, navrhl evropskou politiku v otázce Tibetu. Existují rovněž nástroje pro lidská práva, Evropská unie však až příliš často neuznává jejich zákonnost. Součástí dohod o spolupráci jsou doložky o lidských právech, přesto ale nemáme účinné mechanismy pro monitorování a dočasné pozastavení, protože by nám tyto doložky umožnily skutečně zaručit respektování demokracie ve třetích zemích. V posledních letech jsme byli velmi často jako Evropa kritičtí k USA, protože se ukázalo, že prosazování demokracie ozbrojenými prostředky je neúčinné. O tom není pochyb. Musíme však ale také nalézt alternativní nástroje. Nemůžeme jednoduše prohlásit, že se zbraněmi to nejde, protože jinak bychom podlehli pokušení pacifismu a neutrality. Měli bychom si uvědomit, že existuje riziko, že tato cesta bude objektivně užitečná pro diktátory. Proto je zbraní, která je podle nás vhodná a kterou tato zprávy výslovně zmiňuje – a opravdu lituji, že se pozměňovací návrh skupiny sociálních demokratů snaží tuto část z textu odstranit –, nenásilí: ghándíovské nenásilí, abych byl přesný, jako politický nástroj spíše než folklorní odkaz, nenásilí založené na znalostech, na právech – na tvorbě práv, nenásilí zaručující přežití práv a chránící právo na život. Nenásilí chápeme jako technologii, a proto navrhujeme, aby byl rok 2010 označen za evropský rok nenásilí a aby Evropská unie, Komise a Rada vytvořily aktivní politiku, která by nástroje nenásilí prosazovala, pomáhala disidentům a demokratické opozici. Máme-li překročit pouhé formální obhajování dokumentů a textů o lidských právech a v diktaturách a nedemokratických režimech lidská práva skutečně prosadit, má tento nástroj zásadní význam. Véronique De Keyser, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, jaké závěry můžeme patnáct let poté, co byla do Ruska vyslána první volební pozorovatelská mise, a osm let po prvním sdělení Komise k této problematice vyvodit z volebního pozorování? Velmi pozitivní. Cílem této zprávy, která byla sepsána ve spolupráci a v naprosté harmonii s panem Salafrancou, bylo vyzdvihnout dosažené úspěchy: rostoucí profesionalitu volebních pozorovacích misí, vytvoření skupiny zkušených pozorovatelů v EU – úspěchy, které způsobily, že se rozpočet Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva nyní blíží 25 %, a především šťastnou kombinaci dvou misí, z nichž obě byly vedeny členy Evropského parlamentu: mise EU, která je více technická a dlouhodobá, a mise Parlamentu, která je kratší a více politická. Musíme nicméně neustále pokračovat. Zpráva především doporučuje, aby byly vylány mise do zemí AKT a členů evropsko-latinskoamerického a evropsko-středomořského parlamentního shromáždění. Je třeba dbát na to, abychom nepoškodili profesionalitu a zachovali evropský charakter misí. Zadruhé, je třeba udržet rozpočet Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na 25 %, vypracovat výroční zprávy, které vyhodnotí mise v daném roce – to je samozřejmě nanejvýš důležité –, zaměřit se na bezpečnost elektronických voleb, což je pro volební pozorovatele novou výzvou, a především se mnohem více soustředit na navazující kroky. Právě ty jsou obtížné a volby se jen těžko mohou stát takovou hybnou silou demokracie, jakou by být měly. Zpráva popisuje řadu možných navazujících kroků, nyní se však zmíním jen o těch politických a budu se obracet především na Radu. Je nepřijatelné, aby v případech, kdy jsou představitelé či prezidenti zvoleni podvodem, Evropská unie vůči nim nadále uplatňovala stejnou politiku, jako by se nic nestalo. Aby předstírala, že nejde o nic neobvyklého. Je rovněž nemyslitelné – a ničivé –, aby v případě, kdy jsou představitelé zvoleni demokraticky, neměli právo na respekt a legitimitu, kterou jim volby udělily. V minulosti

07-05-2008

07-05-2008

CS


jsme byli svědky mnoha nešťastných příkladů, které vyústily v tragické situace. Nechci z této zprávy dělat učebnicový příklad. Zpráva je založena na shodě, nikoli na polemice, a Evropa v ní má k dispozici vynikající nástroj. To by neměla opomíjet. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, historie volebních pozorovatelských misí je historie úspěšná a domnívám se, že v tomto případě by měla být vnější politika EU, která byla tak často terčem kritiky, náležitě uznána, protože zvyšuje viditelnost Evropské unie a prestiž evropských institucí a posiluje pověst Evropské unie v zahraničí. Podle mého názoru je správné uznat, že během funkčního období paní komisařky Ferrero-Waldnerové zaujala Evropská unie čelní postavení při volebních pozorovatelských misí, a to díky metodám a důvěryhodnosti práce, kterou odvádí. Jak řekla paní De Keyserová, tato zpráva byla přijata 60 hlasy, nikdo ve Výboru pro zahraniční věci nebyl proti, a je tudíž jasným důkazem vynikající spolupráce. Myslím si, že je třeba, abychom začali u pozitivních zkušeností, neměli bychom však usnout na vavřínech, byť by i byly zasloužené, protože je stále třeba odvést velký kus práce. Proto se domnívám, že je důležité zdůraznit doporučení a návrhy obsažené v závěrečné zprávě, kterou volební pozorovatelské mise předkládají, a nezapomínat, že jde o doporučení a návrhy a že si svrchované státy mohou vybrat, zda je provedou, či nikoli, jsem však přesvědčen, že je důležité, aby byly začleněny do programů a do politického dialogu s našimi partnery. Dalším velice důležitým aspektem je nezávislost misí a prestiž, kterou tyto mise získaly díky objektivitě, nestrannosti a nezávislosti. Tato nezávislost se však musí projevit v tom, že mise budou moci sjednotit svůj postoj s postojem členských států a Komise, aby Evropská unie mluvila jednotným a neroztříštěným hlasem, jak poznamenala paní De Keyserová při zmínce o určitých problémech s Radou ministrů. Evropská unie a její mise musejí spolupracovat s jinými misemi a také s místními organizacemi. Pane předsedající, na závěr bych chtěl říci, že je nanejvýš důležité, aby Komise, která odvádí v tomto ohledu velmi dobrou práci, byla dostatečně pružná a nebyla svázána svěrací kazajkou rozpočtu, která nám brání v tom, abychom tuto vynikající misi uskutečnili. Stručně řečeno, podporuji dosavadní práci a jsem s ní spokojen, zároveň podporuji i budoucnost. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. – (SL) Než začnu s úvodními poznámkami, dovolte mi jednu poznámku procedurální. Na počátku dnešního zasedání bylo řečeno, že jeden z bodů programu byl odložen, protože Rada nemůže být přítomna. Vzhledem k tomu, jak pozdě jsme o tomto bodu začali diskutovat, by bylo rozumné přesunout jej na jiný den, a to zejména s ohledem na fakt, že je pořad jednání dnešního zasedání tak naplněný. Předsednictví mělo v úmyslu zúčastnit se diskusí o všech naplánovaných bodech a celé diskuse o tomto bodu se zúčastní, přestože začíná tak pozdě, a to především z toho důvodu, že chceme prokázat, jaký význam Rada a předsednictví této problematice přikládají. Moje úvodní poznámky budou o něco delší než plánovaných pět minut. Žádám vás o pochopení a pokusím se závěrečné prohlášení na konci rozpravy zkrátit. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vítám zprávu pana Cappata, konkrétně zprávu Evropské unie o lidských právech ve světě. Chci zdůraznit, že úlohu Parlamentu při prosazování mezinárodního respektu k lidským právům považujeme za zcela základní a váš kritický názor za důležitý přínos k úsilí Evropské unie v této důležité oblasti. Rada tuto zprávu pozorně prostuduje. Nicméně bych dnes rád zareagoval na některé klíčové body vaší zprávy, pane Cappato. Zaprvé, nelze pochybovat o tom, že se vaše zpráva zabývá těmi nejzákladnějšími výzvami v oblasti lidských práv, jimž dnes Evropská unie čelí. Jsem především potěšen, že byly do zprávy o lidských právech začleněny také činnosti Evropského parlamentu. Kapitola zprávy o této tematice uznává důležitou roli tohoto váženého shromáždění při prosazování respektu k lidským právům. Rada se bude i v budoucnosti zasazovat o úzkou spolupráci s Parlamentem, zejména s Výborem pro zahraniční věci a podvýborem pro lidská práva. Jsme přesvědčeni, že výroční zprávy budou nadále odrážet snahy, jež Evropský parlament v tomto ohledu vyvíjí. Pokud jde o výzvu zprávy k posílení spolupráce mezi Radou Evropy a Evropskou unií, musím říci, že souhlasíme s tím, že v této oblasti lze mnoho věcí zlepšit a že podpis memoranda o porozumění mezi Radou

43

44

CS


Evropy a Evropskou unii je samozřejmě důležitý. Evropská unie respektuje snahy Rady Evropy prosazovat a chránit lidská práva. Evropská unie také zůstává neochvějným obhájcem systému OSN pro ochranu lidských práv. Aktivně podporujeme nezávislost Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva a snažíme se zaručit, aby se z Rady pro lidská práva stal účinný subjekt, který by řešil případy závažného porušení lidských práv po celém světě. Nedávné sedmé zasedání Rady pro lidská práva, které se konalo v Ženevě, bylo pro Evropskou unii úspěšné. Byly přijaty dvě naše hlavní iniciativy – obnovení mandátu zvláštních zpravodajů pro lidská práva v Barmě/Myanmaru a Severní Koreji. Byly přijaty také všechny iniciativy jednotlivých členských států Evropské unie. Snažili jsme se také zaručit, aby byl obnoven mandát nezávislého odborníka pro Konžskou demokratickou republiku, naše úsilí však bohužel bylo neúspěšné. Mezi pozitivní výsledky tohoto zasedání je třeba zařadit také obnovení mandátů ochránců lidských práv a práv žen na to, aby nebyly vystavovány násilí. V rámci Rady pro lidská práva byl v dubnu spuštěn nový mechanismus, tedy všeobecný pravidelný přezkum. Evropská unie jej považuje za klíčový pro ochranu a prosazování lidských práv. Je stále ještě příliš brzy na to, abychom mohli fungování tohoto nového mechanismu řádně posoudit, ale počáteční dojem naznačuje, že jej členské státy berou vážně a jednají zodpovědně. Určité pokusy některých členů Rady pro lidská práva o roztříštění tohoto mechanismu nicméně vzbuzují obavy. Kromě intenzivní práce v OSN byla v posledních letech také věnována pozornost snaze o začlenění lidských práv do jiných oblastí zahraniční politiky. Potvrzují, že tyto snahy považuje slovinské předsednictví za jednu z velice důležitých priorit. V tomto ohledu předsednictví podporuje také veškeré úsilí osobní zástupkyně pana Solany pro lidská práva, paní Riiny Kionkaové. V tomto důležitém okamžiku bych se chtěl soustředit na část zprávy, která vyzývá k aktualizaci obecných zásad týkajících se lidských práv. Během našeho předsednictví budou aktualizovány tři z pěti tematických obecných zásad. Minulý týden přijala Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy aktualizované obecné zásady v otázce mučení. Očekáváme rovněž, že příští měsíc dokončíme aktualizaci obecných zásad v otázce trestu smrti, přičemž tato aktualizace připadá na desáté výročí vytvoření obecných zásad. Předsednictví také dokončuje aktualizaci obecných zásad týkajících se dětí v ozbrojených konfliktech. V této souvislosti je třeba poznamenat, že očekáváme, že Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy tento měsíc také schválí dvouletý přezkum provádění kontrolního seznamu pro začlenění ochrany dětí v ozbrojených konfliktech do evropské bezpečnostní a obranné politiky. Pokud jde o obecné zásady o ochráncích lidských práv, ve zprávě žádáte členské státy, aby zvážily možnost vydávat těmto skupinám víza. V rámci pracovní skupiny Evropské rady pro lidská práva (COHOM) uspořádalo předsednictví v dubnu diskusi, jejímž účelem byla výměna informací o postupech vydávání víz. Zdá se, že tato diskuse podnítila mnoho členských států k tomu, aby spolu s příslušnými konzulárními úřady prozkoumaly možnost pomáhat ochráncům lidských práv tím, že jim budou vydávat krátkodobá víza. Zároveň členské státy podpořily začlenění odkazu na tuto problematiku do nového společného kodexu pro víza. Důležitým aspektem obecných zásad je samozřejmě jejich praktické provádění, tedy monitorování stavu lidských práv a reakce na jejich porušování prostřednictvím demarší a prohlášení v rámci dialogu. Respektování lidských práv na celém světě je samozřejmě jedním z hlavních cílů evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Pomocí nástrojů, jako jsou společná opatření a strategie, demarše a operace zaměřené na zvládání krizí, se EU snaží posílit v řadě zemí demokratický proces a zlepšit stav lidských práv. V tomto ohledu má velký význam dialog o lidských právech. EU vede rozhovory s Íránem, Uzbekistánem, Ruskou federací, Africkou unií a Čínou. V rámci dohod o spolupráci, které obsahují ustanovení o lidských právech, je takovýto dialog veden také s dalšími třetími zeměmi. V této souvislosti bych rád podotkl, že další příležitost k diskusi o situaci v Číně se naskytne již příští týden, 15. května, během dalšího kola dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou v Lublani. Také je třeba zmínit nedávné konzultace s Ruskou federací, které se konaly v dubnu. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych říci pár slov také o tom, jak při ochraně a prosazování lidských práv spolupracují jednotlivé instituce Evropské unie. Očekává se, že Rada v několika příštích dnech připraví návrh odpovědi na dopis od předsedy Evropského parlamentu, pana Pötteringa, který se týká spolupráce jednotlivých institucí v rámci dialogu o lidských právech. Mohu vás ujistit, že existuje velká politická vůle k posílení těchto vztahů, přinejmenším na straně předsednictví.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Na závěr bych chtěl podotknout, že vítám zprávu paní De Keyserové a pana Salafrancy Sáncheze-Neyry o volebních pozorovacích misích. Volební pozorovací mise jsou velice důležitou součástí politiky Evropské unie na podporu demokracie. Přispívají k posílení demokratického dialogu a demokratických voleb a pomáhají budovat demokratické instituce. Letos se v mnoha zemích konaly a ještě budou konat volby. Rada je bedlivě sleduje a bude tak činit i nadále. V rámci našich snah o posílení vazeb mezi Evropským parlamentem a Radou, pokud jde o volební pozorovací mise, jsme si již vyměnili názory s poslanci, kteří tyto mise v minulosti vedli. Jejich zprávy jsou významným přínosem k formování politiky v této oblasti a jsem přesvědčen, že dnešní diskuse bude v tomto ohledu rovněž užitečná. Předsedající. − Pan ministr vyjádřil údiv nad tím, že rozpravy začínají pozdě, a rád bych jej na něco upozornil. Právě to se stane, když řečník hovoří déle, než se očekávalo. Podle dohody měl pan ministr na projev 5 minut. Jeho projev však trval celých 10 minut a zpoždění tedy o 5 minut narostlo. Právě takhle zpoždění narůstá, 5 minut tu a 5 tam, měli bychom proto za harmonogram nést společnou odpovědnost. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, jsem samozřejmě velice potěšena, že se dnes opět mohu zúčastnit společné rozpravy na plenárním zasedání o dvou klíčových zprávách v oblasti lidských práv a demokracie: o zprávě pana Cappata o výroční zprávě EU o lidských právech a zprávě pana Salafrancy a paní De Keyserové o volebních pozorovacích misích. Chci těmto třem zpravodajům poblahopřát k vynikající zprávě. Vítám také skutečnost, že jsou tyto dvě zprávy o lidských právech a volebních pozorovacích misích projednávány společně, protože jsou podle mého názoru živých důkazem našeho společného přesvědčení, že lidská práva a demokracie jsou neoddělitelně spjaté a nelze o nich diskutovat odděleně. Lidská práva jsou základem demokracie a demokracie je nezbytná k ochraně a prosazování lidských práv. Ráda bych se zaměřila na dvě otázky na našem dnešním pořadu na jednu po druhé. Nevyhnutelně mohu nyní poskytnout pouze obecný přehled, ale jsem samozřejmě připravena diskutovat po rozpravě i o podrobnostech. Volební pozorování je úspěchem zahraniční politiky Evropské unie a děkuji paní De Keyserové za to, že tento úspěch vyzdvihla. Myslím si, že díky důsledné a nekompromisní metodologii a nezávislému, nestrannému dlouhodobému pozorování patří EU mezi nejdůvěryhodnější mezinárodní pozorovatelské organizace. To se potvrdilo při nedávných misích EU, které pozorovaly citlivé volby např. v Keni (pan Lambsdorff), v Pákistánu (pan Gahler) a v Nepálu (pan Mulder). Mezi nadcházející mise patří Kambodža a Rwanda, přičemž obě tyto země se zotavují z velmi bolestivé minulosti. Stejně jako v roce 2007 budou tyto mise financovány za naprostého dodržování sjednaného rozpočtového rámce. Zavedená spolupráce mezi volebními pozorovacími misemi EU a Evropským parlamentem kombinuje technické odborné znalosti s politickou citlivostí a zaručuje, že EU hovoří jedním hlasem. Proto bych ještě jednou chtěla poblahopřát všem hlavním pozorovatelům za mimořádnou práci, jakou odvedli. Ve skutečnosti byla pro mě profesionalita volebních pozorovacích misí EU od počátku funkčního období, během kterého byli hlavní pozorovatelé vyslání do 36 zemí, jednou z nejvyšších priorit. Souhlasím s tím, že pozorovací mise EU nemohou být samostatnou politikou, ale že musejí tvořit součást širší strategie pro lidská práva a podporu demokracie. Je třeba posílit politická a technická opatření, která na volební pozorovací mise navazují. Všichni se budeme muset angažovat a Komise využije nadcházející přezkum vnitrostátních strategických dokumentů k tomu, aby na vnitrostátní úrovni navrhla ucelenější politické přístupy, jak navrhuje zpráva, které zaručí, že se naše opatření v oblasti ochrany a prosazování lidských práv, podpory demokracie, volební podpory a rozvojové pomoci, která jsou zaměřená na zlepšení demokratického vládnutí a právního státu, navzájem posilují. Na této politice je zcela jistě ještě nutné mnoho věcí zlepšit. O to budu v úzké spolupráci s Parlamentem nadále usilovat. V této souvislosti navrhuji, abychom na podzim uspořádali druhý společný seminář o volebním pozorování, který naváže na naše loňské úspěšné setkání, na němž byla zdůrazněna důležitá otázka navazujících opatření jakož i udržení kvality práce pozorovatelů. V těchto oblastech jsme již učinili důležité kroky: volební pozorovací mise EU jsou nyní systematicky začleněny do volebního cyklu a strany se stále silněji přiklánějí k tomu, aby byla doporučení těchto misí začleněna do dialogu s partnerskými zeměmi. Dvě zrevidované metodické příručky, které byly právě vydány, a neutuchající podpora programů odborné přípravy pozorovatelů nám pomohou udržet vysokou kvalitu práce hlavních pozorovatelů i jejich týmů

45

46

CS


v terénu. Druhý seminář by se mohl zaměřit na zvýšení viditelnosti pozorovacích misí EU a na politický rozměr volební podpory. Můžeme samozřejmě diskutovat o větší otevřenosti našich misí, jak podotkla paní De Keyserová. Zatím jsme do našich misí přizvali například Švýcarsko, Kanadu a Norsko. Ve druhé části se pokusím být stručná, protože o mnoha věcech již hovořil pan předseda Rady. Letošní rok je pro lidská práva důležitý, protože slavíme šedesáté výročí Všeobecné deklarace lidských práv a patnácté výročí Světové konference o lidských právech. Domnívám se, že bychom měli říci, že v minulém roce jsme byli svědky zásadních změn v systému OSN pro lidská práva, při nichž byla dokončena institucionální struktura Rady pro lidská práva. Nyní bylo dokončeno první kolo všeobecných pravidelných přezkumů a druhé kolo začalo 5. května. Jsem přesvědčena, že bude u některých členských států EU i ve třetích zemích, které jsou podrobeny kontrole, velice užitečné podrobně analyzovat, zda tato klíčová inovace zvyšuje efektivitu Rady pro lidská práva. Příslušná skupina Rady EU (COHOM) – se sídlem v Ženevě – začala zlepšovat koordinaci, aby se sjednotil postoj EU v Radě pro lidská práva, a bude podrobně diskutovat o závěrech, které budou vyvozeny z prvních dvou kol. Nebudu nyní zacházet do podrobností. Domnívám se, že na zbývající témata dojde v rozpravě a budu připravena odpovědět na všechny dotazy. Thijs Berman, autor stanoviska Výboru pro rozvoj. − (NL) Pane předsedající, paní komisařko, Barma je na pokraji katastrofy: rýžová pole jsou poseta mrtvolami, ti, kdo přežili, nemají střechu nad hlavou, a organizace poskytující úlevu nemohou do země vstoupit. Z vývozu plynu má Barma každoročně zisk 3 miliardy EUR, ale režim přesto vynaložil na mimořádnou pomoc pouze 5 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že junta o cyklonu věděla, ale obyvatelstvo nijak nevarovala, je to skandální almužna. Barma je pro politiku EU v oblasti lidských práv obrovskou výzvou. Jediným řešením jsou tvrdší sankce. Je třeba zesílit vízová omezení, pochytat podniky, které tamní režim podporují, a zavřít EU pro všechny bankovní transakce, které by chtěl režim provést. Rada měla tato opatření provést minulý týden. Ale neučinila tak. Obchodní úvahy byly důležitější. Tento druh kritické analýzy ve výroční zprávě EU o lidských právech ve světě v roce 2007 zcela chybí. Nové sankce vůči Barmě však budou muset počkat. EU bude muset nejprve přimět země sdružení ASEAN, aby poskytly pomoc. Zapojit se musejí také členské státy. Rada bezpečnosti musí do Barmy vyslat generálního tajemníka, pana Pan Ki-muna. Hranice Barmy se musejí otevřít. Giusto Catania, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropská unie se až příliš často zabývá porušováním lidských práv mimo své území a neuvědomuje si, že naše politiky k systematickému porušování práv mimo území EU přispívají. Proto jsme přesvědčeni, že by se měl mandát Agentury EU pro základní práva vztahovat také na země, které uzavřely dohody o stabilizaci či přidružení, či dokonce na země, které s EU uzavřely dohody o opětovném přijímání. Věříme, že je to pro migrující osoby a žadatele o azyl důležité, neboť bývají často z našich zemí vyhoštěni a poslání zpět do míst, kde nejsou zaručeny svobody jednotlivce ani základní práva. Měli bychom také zmínit zemi, která v současné době předsedá EU, tedy Slovinsko, odkud jsou občané bez dokladů, a tudíž bez občanství, posíláni zpět do zemí jako Kosovo a Srbsko, aniž by byla zaručena jejich bezpečnost. Jsme také znepokojeni tím, že mezinárodní spolupráce při boji proti terorismu snižuje míru ochrany základních svobod. Právě z tohoto důvodu požadujeme ve stanovisku Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k této zprávě, aby byla všechna opatření, na nichž se Parlament shodne, přijata, a to zejména pokud jde o lety CIA a nezákonné zadržování osob podezřelých z terorismu. Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – (LT) Ráda bych nejprve poděkovala kolegům, jejichž společné úsilí usnadnilo přípravu výroční zprávy o lidských právech v roce 2007 a politice EU. Panu Cappatovi mnohokrát děkuji. Naše spolupráce byla produktivní a příjemná. Naše usnesení vyzdvihuje lidská práva jako hlavní prioritu a hodnotu. Moje politická rodina, skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, vždy považovala lidská práva za nanejvýš důležitou problematiku. Nejdůležitějšími body naší agendy jsou zrušení trestu smrti, nepřijatelnost mučení, práva žen a dětí a boj proti diskriminaci. Skupina PPE-DE vždy věnovala velkou pozornost lidským právům

07-05-2008

07-05-2008

CS


v zemích, jako je Čína, Rusko a Írán, a to nikoli bezdůvodně, jelikož stav lidských práv v těchto zemích je důvodem k hlubokému znepokojení. Je obecně známo, že EU vyvinula a provedla mnoho opatření na ochranu lidských práv a šíření demokracie. Tato opatření zahrnují politický dialog, demarše a finanční nástroje – evropské nástroje na ochranu demokracie a lidských práv, rámec, činnost mezinárodních fór. Jedním z hlavních cílů tohoto usnesení je proto posoudit účinnost politiky EU a opatření, která jsou v současnosti prováděna, a také jejich výsledky a navrhnout způsoby, jak tato opatření zlepšit a zároveň je sjednotit a zaručit, že jsou transparentní a viditelná. Je důležité vyzdvihnout, že vztahy mezi institucemi EU a OSN v oblasti ochrany lidských práv byly dosud vynikající a plodné, a tudíž jsou i budoucí snahy v této oblasti velice důležité. Upřímně řečeno, protože máme v Parlamentu různá přesvědčení, zkušenosti a kulturu, často se při posuzování některých otázek rozcházíme, např. pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví. Při řešení těchto rozporuplných otázek jsou tou nejpřesnější normou lidská práva, zejména práva dětí a žen. Proto by pedofilie (došlo k pokusům zamaskovat ji po pojmem „sexuální zdraví“) neměla být tolerována, ať ji nazveme jakkoli. Nemohu opominout význam úlohy občanské společnosti, jelikož bez ní, bez aktivní účasti nevládních organizací, jsou snahy politiků často bezvýsledné. Ochránci lidských práv, ať jsou odkudkoli – Oswaldo Payá a Ladies in White z Kuby, Jurij Bandaževskij z Běloruska, Salih Mahmoud Osman ze Súdánu a stovky dalších – si zaslouží náš respekt a zvýšenou podporu. Csaba Sándor Tabajdi, jménem skupiny PSE. – (HU) Pane předsedající, jménem Evropské socialistické strany bych chtěl panu zpravodaji Marcu Cappatovi poděkovat za vyváženou a důkladnou zprávu a za otevřenost a ochotu ke spolupráci. Je obzvláště důležité, že byla na doporučení socialistů věnována v této zprávě větší pozornost ekonomickým a sociálním právům. Jsme-li bez ohledu na politiku naší strany, ať jde o Evropskou lidovou stranu, liberály, Zelené nebo socialisty, hrdí na sociální Evropu, pak je velice důležité, abychom od ostatních – zcela oprávněně – vyžadovali, aby respektovali sociální práva. Například v případě Číny a Ruska nemají stovky milionů obyvatel vesnic žádné sociální pojištění, přístup k základní lékařské zdravotní péči ani důchod. Jsem přesvědčen, že tyto věci patří mezi základní lidská práva a že by této problematice měla být v budoucnosti věnována větší pozornost. Jsme velmi hrdí na to, že vaše zpráva vyzývá k zesílené spolupráci mezi Evropskou unií a Radou Evropy v oblasti práv menšin. Podle kodaňských kritérií jsou Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků konec konců klíčovými dokumenty jak pro Evropskou unii, tak Evropskou radu. Zároveň je však podle nás velký problém, že neexistuje žádná samostatná zpráva nebo alespoň samostatný odstavec o národnostních menšinách, protože budeme – s paní komisařkou Ferrero-Waldnerovou – dohlížet na Kosovo a budeme rozhodovat o dalším osudu národnostních menšin. Naše zpráva se však nezabývá ničím jiným než Čínou a Ruskem. Bylo by tudíž vhodné, aby příští zpráva o lidských právech obsahovala samostatný oddíl o etnických menšinách, o Romech a přistěhovalcích, jinými slovy o nových menšinách. Děkuji vám za pozornost. Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Chtěl bych věnovat pár slov vazbě mezi lidskými právy a demokracií. Panuje obecné přesvědčení, že tato práva lze plně respektovat pouze v demokracii. Demokracie je naopak ztotožňována s většinovými vládami, které jsou ustanovovány prostřednictvím volebních mechanismů. Tak tomu bylo v řecké demokracii, v níž o všem rozhodovala většina. Tento systém většinového hlasování ale například odsoudil k smrti Sokrata. Z toho důvodu nemůže být vůle většiny vždy zárukou občanských práv. Z toho důvodu bylo v 19. století zakaleno politické myšlení strachem – který je dnes špatně chápán – strachem s rozšíření volebních práv na rozsáhlejší sociální skupiny, který souvisí s předpokladem, že pouze osvícená menšina je schopna respektovat lidská práva a svobody. Dnes se často setkáváme se situacemi, kdy z korektních voleb vzejdou diktátorské vlády nebo jsou takovéto vlády těmito volbami podpořeny. Stačí se vzpomenout na země jako Bělorusko nebo na vládu Hamásu v pásmu Gazy. Také stojí za to připomenout si věhlasnou reakci egyptského prezidenta Mubaraka, který na výzvu k uspořádání spravedlivých voleb odvětil, že by se jejich prostřednictvím dostaly k vládě v Egyptě radikální fundamentalistické islámské skupiny. Volby zjevně mají nevyslovitelnou hodnotu, a proto je třeba je sledovat. Kdo však ví, zda dnes nemá právní stát a skutečně nezávislá soudní moc v mnoha zemích větší význam než volby. Jinak bychom mohli žít

47

48

CS


v demokracii, která není nic víc než diktatura opírající se o volební mandát – diktatura, v níž neexistují žádné nezávislé instituce, které by utvářely složitý systém rovnováhy a bezpečnosti, jenž by občany chránil před svévolnou akcí orgánů. Demokracie musí být liberální demokracií, nikoli diktaturou většiny. Proto bychom měli volby nadále sledovat, nesmíme se však při úsilí o nastolení skutečné liberální demokracie omezit pouze na takováto opatření. To znamená, že je třeba věnovat větší pozornost vytvoření demokratické kultury a institucí občanské společnosti. Takováto opatření nemohou počítat s podporou autokratických orgánů. Proto je třeba vyvinout lepší mechanismy pomoci, mechanismy, které jsou ještě pružnější než ty, které už máme, a musíme rozšířit rozsah podpory a poskytnout ji také těm odvážným jednotlivcům, kteří kvůli své činnosti čelí různým represím. Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, jsem přesvědčen, že jediným vysvětlením, proč ve zprávě o lidských právech chybí odpovídající slova o problematické náboženské svobody, mohou být předsudky levice a snad i pana zpravodaje. Svoboda náboženského vyznání je jednou z nejdůležitějších součástí lidských práv. To potvrzuje článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 16 závěrečného dokumentu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a článek 9 Evropské úmluvy. Tato svoboda byla a je rozsáhle porušována. Křesťané jsou nejvíce pronásledovanou skupinou na světě a nesmějí svoji víru svobodně vyznávat např. v Číně, Saudské Arábii nebo v Iránu. Z Iráku museli asyrští křesťané, kteří tuto zemi obývali po staletí, uprchnout. Činnost ruských náboženských komunit, které nepatří do ruské ortodoxní církve, je stále obtížnější. O tom se bohužel ve zprávě pana Cappata nedočteme. Takováto cenzura je přímou cestou ke ztrátě toho, co v systému ochrany lidských práv představuje jedinou sílu: ke ztrátě důvěryhodnosti. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, předložené zprávy jsou velmi přesné a řádně doložené. Domnívám se, že přesvědčivě dokládají, že je Parlament v současné době schopen vyhodnotit politiku EU v oblasti lidských práv. Obecné zásady, dialogy a konzultace, akční plány a doložky o lidských právech, volební pozorovací mise: tyto nástroje jsou důkladně hodnoceny a rovněž je jasně vymezeno, čeho je ještě třeba dosáhnout, ať prostřednictvím vytvoření strategií pro lidská práva pro jednotlivé země či přesných ukazatelů k vyhodnocení různých situací, nebo požádáním Parlamentu, aby zahájil odpovídající opatření na provedení doložky o lidských právech. Jsem přesvědčena, že tyto cíle jsou Komisi i Radě dobře známy a budou i nadále součástí pořadu jednání. Konkrétní požadavky jsou kladeny i na členské státy. Zejména odsuzujeme skutečnost, že mnoho z nich dosud neratifikovalo vysoký počet mezinárodních úmluv a doplňkových protokolů: úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin; opční protokol k úmluvě proti mučení; mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením a další nástroje, např. úmluvu MOP č. 169. Jejich ratifikace by přispěla ke cti členských států i EU jako celku. Existují i další, ještě složitější a neustále se opakující problémy, které mezinárodní situace neomylně klade do středu našeho zájmu: problémy spojené s jednoznačným a integrovaným přístupem k lidským právům v rámci všech politik EU. V důsledku azylové a imigrační politiky EU a členských států jsou rozsáhle porušována lidská práva, a to zejména na našich vnějších hranicích. Ano, velké evropské společnosti předstírají, že nevidí přímé útoky na pracovní právo nebo na právo na zdravé životní prostředí, a dokonce ani příčiny těchto útoků. EU by se měla snažit vytvořit legislativní rámec, který by přispíval ke slučitelnosti jejích činností a respektoval lidská práva. Ano, potravinová krize zpochybňuje naši zemědělskou a energetickou politiku. Ano, znovu se zjevně projevil dopad změny klimatu na lidská práva. Na vrcholu seznamu práv, která jsou porušována, je právo na život, zdraví, bydlení a potraviny. Naší ambicí je vytvořit ucelenou, integrovanou politiku. Začaly práce na uplatňování Lisabonské smlouvy. Budou dalším krokem v našem odhodlání chránit lidská práva. Toto odhodlání je třeba podpořit výraznější a ucelenější organizací a zdroji vyčleněnými na lidská práva. Součástí Evropské služby pro vnější činnost by například mělo být středisko, které by se zabývalo průřezovou povahou lidských práv. Do celé problematiky by se měl zapojit Evropský parlament. Za tímto účelem je vhodné, aby byl Parlament plně funkční. Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, v současné době hrozí, že se z obhajoby o ochrany lidských práv stanou prázdná gesta, zejména nenavazují-li na prohlášení o zásadách konkrétní akce. Evropská unie již nějakou dobu předstírá, že je bezmocná proti režimům, které porušují lidská práva, a že jejím zájmem je pouze rozvoj obchodu a ekonomických vztahů.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Komise je při provádění strategií na prosazování lidských práv na celém světě stále více oslabována Radou a členskými státy. Již delší dobu jsme svědky toho, jak jsou pravomoci v oblasti prosazování základních práv vědomě převáděny na vnitrostátní úroveň. Komise nikdy nebyla tak slabá, co se návrhů týkajících se lidských práv a demokracie na celém světě týče, což dokládá například její odmítnutí využít demokratickou doložku, o které Parlament hlasoval před dvěma roky. Lidská práva jsou znovu vydána na pospas ekonomické či vojenské kontrole, o čemž se lze přesvědčit na „válce proti teroru“ vedené Bushovou administrativou. Proto je důležité, aby byl Evropský parlament v této oblasti nadále podnětný, např. prostřednictvím zpráv jako je ta, kterou předložil pan Cappato. Tato zpráva se samozřejmě soustředí výlučně na jeden aspekt lidských práv, na aspekt, který bych nazval „individualistický“. I pan Cappato hlasoval proti našim pozměňovacím návrhům, jimiž jsme se snažili doložit, že prosazování lidského rozvoje a sociálních, ekonomických a kulturních práv, jak jsou definována OSN, je základním předpokladem pro výkon práv jednotlivce. Tato myšlenka je definována právě těmito koncepty vzájemné provázanosti a neodlučitelnosti práv. Ale přesto se pan zpravodaj znovu rozhodl vypracovat černou listinu zemí, na němž útočí na obvyklé podezřelé, zatímco ti nejmocnější kritice unikají. Těmito pozměňovacími návrhy jsme se například snažili obrátit pozornost na fakt, že se Turecko provinilo politikou, která vyhlazuje kulturní, politickou a sociální identitu Kurdů. Tato represe zasáhla miliony lidí, ale nikdo proti tomu nic nedělá. Podle mého názoru je kurdská otázka klíčem k budoucnosti demokratické Evropy, a to zejména vezmeme-li v potaz obecná a generická prohlášení o lidských právech, která zavánějí dvojími normami. Proto se naše skupina rozhodla, že se konečného hlasování zdrží. Předsedající. − Pokud někdo čeká na projev pana Georgioua ze skupiny IND/DEM, bude zklamán, jelikož pan Georgiou není přítomen. Frank Vanhecke (NI). − (NL) Děkuji vám, pane předsedající. Domnívám se, že ačkoli je mnoho aspektů objemné zprávy pana Cappata otevřených kritice, zpráva ke své cti výslovně řadí do své agendy diskriminaci menšinových náboženství v řadě třetích zemí, což bylo již vskutku nutné. Měli bychom najít odvahu k tomu, abychom některé věci dávali jasněji najevo a nechodili kolem horké kaše a abychom především odsoudili fanatickou totalitu islámských států. Faktem je, že v Evropě je islám uznáván a považován za rovnocenné náboženství a muslimové jsou samozřejmě uznáváni za rovnocenné občany, a tak je s nimi také jednáno, a v mé zemi je islám uznán a dotován vládou, zatímco v islámském světě jsou křesťané a nevěřící otevřeně považováni za druhořadé občany, a tím pádem jsou vystaveni diskriminaci. Abych uvedl příklad, v domněle moderním Alžírsku čeká na každého, kdo by se pokusil obrátit muslima na jinou víru, pětileté vězení a obrovské pokuty. I v jiných islámských zemích je diskriminace a útlak neislámských menšin jednoduše oficiální politikou. Proto je na čase, aby Evropa začala rozhodně jednat. Podotýkám, že zatímco Organizace islámské konference ustavičně hovoří o diskriminaci muslimů, k níž údajně tu a tam dochází, Evropská unie hrobově mlčí o většině bezdůvodných, systematických a oficiálně organizovaných případech pronásledování osob jiného vyznání, k nimž dochází v muslimských zemích. Tak vzniká dojem, že oficiální dialogy a doložky o lidských právech jsou jen jakýsi morální balicí papír. Ptám se vás, jak může být Evropská unie důvěryhodná, když dokořán otevře dveře zemi, jako je Turecko, o němž je známo, že se tamní policie v rozsáhlém měřítku uchyluje k mučení? Jak může jít Evropská unie příkladem v otázce svobody projevu a tisku, když sama celé roky tajně a otevřeně vede přístupová jednání se zemí, jako je Turecko, o němž Reportéři bez hranic tvrdí, že patří mezi země, které nejvíce porušují svobodu projevu? A jak chce jít Unie příkladem v otázce svobody vyznání, když přijme zemi jako Turecko, které zmasakrovalo či vyhnalo všechna bývalá menšinová náboženství a otevřeně diskriminuje těch několik málo náboženství, která v zemi ještě zůstala? Pokud se však podíváme na dosavadní oficiální rétoriku a oficiální prohlášení a doložky, je zřejmé, že evropská politika pro lidská práva často uplatňuje dvojí normy a že mezi slovy a skutky zeje obrovská propast. Mimochodem, dokonalým symbolem této dvojsmyslné evropské politiky je současný evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc, Louis Michel. Když byl ještě belgickým ministrem zahraničí, vystupoval se svým evropským cordon sanitaire proti Rakousku jako jakési globální svědomí, zároveň však lichotil podlému diktátorovi Fidelu Castrovi. Před několika měsíci tento evropský komisař znovu obhajoval masivní zlepšení vztahů s Kubou, ačkoli všechny organizace pro lidská práva potvrzují, že kubánský státní aparát trvale omezuje práva a svobody Kubánců.

49

50

CS


Lidé jako pan komisař se nehodí k tomu, aby prováděli politiku v oblasti lidských práv. Další úvahou, která ve zprávě zcela chybí, je naléhavě nutná výzva k obnovení práva na svobodu projevu v řadě našich evropských zemí včetně Belgie. Opoziční strana je v Belgii až podezřele často terčem různých tvrzení a řízení a bylo zpřísněno mnoho zákonů, aby znemožňovaly svobodu projevu v otázce přistěhovalectví. Je načase, abychom sebrali odvahu a začali si všímat vlastních nedostatků. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, skutečnost, že jsou volby pozorovány uznávanými institucemi, zlepšuje volební ovzduší a někdy dokonce přispívá k formování důležitých změn, jak tomu bylo například během Oranžové revoluce v Kyjevě. Pozorování je evidentně nákladný podnik, ale oprávněně, neboť na jedné straně vychovává k demokracii, na druhé straně nám pomáhá ocenit politické uvědomění a ducha daného národa. Mám několik návrhů, jak bez zbytečných nákladů zvýšit efektivitu misí. Zaprvé bychom měli do zemí posílat lidi, kteří znají tamní jazyk. Není-li to možné, měla by být sestavena skupina pozorovatelů, která by hovořila jediným jazykem (francouzsky nebo anglicky), do něhož by se tlumočilo, což by znamenalo, že je třeba přizvat na misi tlumočníky do tohoto konkrétního jazyka. Bylo by vhodné, aby se misí v co největší míře účastnili dobrovolníci z jiných zemí, např. studenti nebo členové nevládních a studentských organizací. Proč? Čím více pozorovatelů se míse účastní, tím bude pozorování kvalitnější. Ačkoli občas slýcháváme ironické připomínky, např. v Africe, že země již nepotřebují další kolonizátory, ukazuje se, že kontakt a interakce s voliči přispívá k tomu, aby lidé misi a takovouto formu demokratické podpory uznali. Co se lidských práv týče, snaží se skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů zaručit, že lidé, kteří žijí v obzvláště zranitelných oblastech světa znají svá práva a jsou schopni za ně bojovat. K tomu je třeba neustálého vzdělávání. Žádná jiná cesta neexistuje. Na závěr bych chtěl říci, že bez základních lidských hodnot a práv může být demokracie nedokonalým řešení, ne-li karikaturou správného vládnutí. Józef Pinior (PSE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, dnešní rozprava se týká jedné z nejdůležitějších otázek, kterou se Evropská unie a zcela jistě Evropský parlament zabývají: dodržování lidských práv ve světě a monitorování současného stavu demokracie ve světě. Podle mého názoru dokládají tyto dvě zprávy dva velmi důležité úspěchy Evropského parlamentu. Nejprve bych chtěl poblahopřát panu Cappatovi, paní De Keyserové a panu Salafrancovi za to, že tyto zprávy připravili. V takovýchto situacích vždy stojíme před následujícím dilematem: jak můžeme bránit lidská práva, hovořit o právních zásadách, které chceme demonstrovat v jiných částech světa, a zároveň efektivně provádět politiku EU? Toto dilema je podstatou umění dnešní politiky EU: musíme tyto dvě zásady vyvažovat, dokazovat možnosti lidských práv a zároveň efektivitu naší politiky. Této neúprosné výzvě dnes čelíme v Barmě, Číně, na Kavkaze a v mnoha dalších oblastech na celém světě. Domnívám se, že se těmto dvěma zprávám velmi dobře daří tyto dvě výzvy, před nimiž Evropská unie stojí, vyvážit. A ještě jedna věc: rád bych tuto příležitost využil k tomu, abych paní komisařce Ferrero-Waldnerové poděkoval za odpověď na otázku týkající se respektování lidských práv v Mongolsku. Ukázalo se, že mé informace jsou správné. Mongolsko může být příkladem země, ve které se opravdu začíná stav lidských práv zlepšovat. Mongolsko může být příkladem, jak lze situaci v tomto směru zlepšit. Je to velmi důležitá asijská země, na kterou může Evropská unie v budoucnosti poukázat jako na příklad pro ostatní středoasijské země. Fiona Hall (ALDE). – Pane předsedající, volební pozorovací mise jsou ústřední a významnou složkou podpory, kterou EU poskytuje lidským právům, demokratizaci a dobrému vládnutí. Chtěla bych hovořit konkrétně o pozorovacích misích v Africe, protože existuje zvláštní partnerství mezi EU a zeměmi AKT. Pozorovací mise se často konají v rámci rozvojové pomoci na základě dohody z Cotonou. Při volbách v Konžské demokratické republice v roce 2006 byla například poskytnuta značná technická podpora procesu registrace voličů a jak zdůrazňuje zpráva paní De Keyserové, pozorovatelské mise by se také měly konat v rámci povolební podpory. Po volbách je naléhavě nutná praktická, technická pomoc, např. při odborné přípravě úředníků státní správy a výměně informací se členy jiných parlamentů. Nově zvolené parlamenty potřebují podporu, aby mohly posílit vlastní schopnost dohlížet na zástupce výkonné moci. Rovněž je třeba provést opatření navazující na volby, především na doporučení pozorovací mise, která by měla být provedena před dalším kolem voleb.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Chci se zmínit o několika dalších bodech. Ano, volební pozorovací mise má velmi zvláštní postavení, neboť je nezávislá a je od zbylého procesu oddělena. Nevysílá ji Komise; nespadá do vnějších vztahů; a i když je pravda, že by pozorovací mise měla jednat s místním zastoupením Komise, vyslanci členských států a také s jinými pozorovacími misemi, nikomu z nich se nemusí zodpovídat, a právě v této nezávislosti je její síla. Přestože souhlasím s navazováním styků a koordinací, nedomnívám se, že bychom měli pozorovací mise pořádat společně s jinými subjekty, protože by tak mohla být ohrožena velmi důležitá nezávislost pozorovacích misí EU. Jsem si vědoma přání, aby byly pozorovací mise rozšířeny a byly aktivnější v oblasti jižního Středomoří. Tomu rozumím, nemělo by to však být na úkor misí do nově vznikajících demokracií v Asii, Latinské Americe a zejména v Africe. Jak již bylo několikrát zmíněno, mise nejsou levné a máme-li vysílat další mise, budeme potřebovat dodatečný rozpočet. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat panu Cappatovi za práci, kterou odvedl, i za výsledky. Toto poděkování vlastně patří i celému podvýboru pro lidská práva, protože si myslím, že tato zpráva dokládá, že nový podvýbor již před nějakou dobou dozrál, a to se vším, co to znamená. Pokud jde o zprávu, existuje nicméně několik aspektů, o nichž bychom rádi znovu diskutovali, a žádáme, abychom se všichni naposledy pokusili o jejich uznání. Zaprvé, mělo by být znovu uznáno a připomenuto, že lidská práva jsou všeobecná a nerozdělitelná, což zpráva výslovně neuvádí, a byli bychom rádi, aby tomu tak bylo, a proto jsme v tomto směru předložili pozměňovací návrh. Zadruhé, bylo by také dobré, kdybychom se shodli, že v budoucnosti bude mít každý zvláštní vyslanec EU jasný mandát, pokud jde o lidská práva a zejména o zaručení, že jsou dodržovány obecné zásady týkající se lidských práv. Zatřetí, co se těchto zásad týče, domnívám se, že je důležité mít na paměti něco jiného: ačkoli jsou práva žen z definice práva lidská, jsme si vědomi, že existují určité jejich složky, s nimiž porušení těchto práv mnohdy souvisí, a proto je nanejvýš vhodné, aby byly co nejdříve přijaty určité nové obecné zásady, které by se týkaly konkrétně práv žen. Na závěr bych podotkl, že ačkoli je pravda, že existuje mnoho konkrétních případů, o nichž bychom se zde měli zmínit, což ale bohužel vzhledem k časové tísni není možné, chtěl bych tuto rozpravu alespoň využít k tomu, abych ještě jednou obrátil pozornost na porušování lidských práv, k němuž dochází v Západní Sahaře, která je v rukou marockých orgánů, neboť jde zcela zjevně o případ nedokončené či špatně dokončené dekolonizace. Proto je Španělsko, a tím i Evropská unie, povinno v této otázce neustupovat, zejména když Rada OSN pro lidská práva znovu vyzvala ke spravedlivému a trvalému urovnání konfliktu, které by bylo v souladu s mezinárodním právem, a všichni víme, že to především znamená, že by mělo být uplatněno právo na sebeurčení. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda Luisa Morgantini (GUE/NGL). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, panu Cappatovi a podvýboru pro lidská práva děkuji. O této zprávě však hovořit nebudu. Doufám, že se z podvýboru pro lidská práva stane plnohodnotný výbor spíše než podvýbor. Ráda bych také poděkovala paní De Keyserové a panu Salafrancovi za podrobnou a podnětnou zprávu. Lituji však, že zpráva nebyla připravena společně s Výborem pro zahraniční věci a Výborem pro rozvoj vzhledem k tomu, že předsedové těchto dvou výborů společně předsedají volební pozorovací skupině Evropského parlamentu. Ráda bych také poděkovala Komisi a zejména paní komisařce Ferrero-Waldnerové za angažovanost a odhodlání, které prokázaly při vývoji Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, jenž má pomoci prosazovat lidská práva prostřednictvím volebního pozorování, a to s vědomím, že demokracie a lidská práva nepotřebují pouze svobodné a spravedlivé volby, ale také rozvoj a strategii pro boj proti chudobě. Zbývá mi už jen minuta, chtěla bych tedy vyzdvihnout potřebu vyšší soudržnosti v povolebním období. Podívejme se například na Palestinu. Jsem přesvědčena, že tato soudržnost, jakož i kontinuita v návaznosti

51

52

CS


na zprávy a politiky, které podporují vnitrostátní parlamenty, mají zásadní význam, má-li být Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva důvěryhodný. Důležitý je také návrh paní Ferrero-Waldnerové uspořádat druhý společný seminář o volebním pozorování, zejména pokud se nám podaří angažovat občanskou společnost a místní volební pozorovatele, kteří by pro nás mohli být důležitým zprostředkovatelem komunikace. Hélène Goudin (IND/DEM). – (SV) Paní předsedající, EU je unie hodnot, která vychází ze společné dohody, že budeme respektovat lidská práva. Nejsou-li tato práva v Unii nebo v jejím blízkém okolí respektována, měla by EU jednat. Je však politováníhodné, že se tento Parlament snaží využít lidská práva k tomu, aby posílil své postavení v oblasti zahraniční politiky na úkor pravomocí členských států. Když se však v přesvědčení o vlastní pravdě bijeme do hrudi a kritizujeme politiky třetích zemí, nesmíme zapomínat, že řada našich členských států ne vždy lidská práva respektuje, například práva homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů. Jim Allister (NI). – Pane předsedající, musím se zeptat – je tato rozprava jen výroční rituál, abychom se vyrovnali se naším svědomím ohledně lidských práv, nebo skutečně chceme, aby EU donutila země, které opakovaně porušují lidská práva, k opravdové změně? Ano, EU protestuje, ale nejsou naše akce nepřímo úměrné obchodnímu významu zemí, na něž se zaměřujeme? Vezměme například Indii a Čínu. Obě země lákají obchodníky. Jak důrazně se snažíme v těchto zemích prosazovat lidská práva? Proč nekladou naše obchodní dohody skutečný důraz na lidská práva? Je snad pravda, že obchod je pro EU důležitější než represe? Při pohledu na Indii vidím její kastovní diskriminaci, šokující záznamy o práci při odpracovávání dluhu a obchodování s lidmi za sexuálními účely a rozšířené zneužívání náboženských svobod. A pak zjistím, že jediné, čeho jsme dosáhli, je nahodilý dialog s Indií a neexistence jakékoli smysluplné účasti v otázkách lidských práv. Není divu, že se věci nezlepšují. Musím také říci, že často klademe důraz na nesprávné věci. V rámci rozvojové pomoci EU tvrdě prosazuje lidská práva včetně potratů, a to i přesto, že se tím často prohřešuje proti místní kultuře – jako například v Keni, kde nevládní organizace financované EU využívají prostředky k financování potratů, a porušují tak místní zvyky a zákon. Neměli bychom se spíše soustředit na základní práva a využít prostředky na rozvoj raději k pomoci při zajišťování potravin a vody, než abychom propagovali vlastní program, a to i pod závojem zdravotní politiky? Ari Vatanen (PPE-DE). – Pane předsedající, domnívám se, že dnešek je vhodný k tomu, abychom se zamysleli nad významem voleb a pozorovacích misí. Dnes ráno jsme se dozvěděli další výsledky z USA. Mám dojem, že tamní volby trvají už celou věčnost, a stále nevíme, kdo je demokratickým kandidátem pro prezidentské volby. Podle mého názoru to bude pan Obama, ale mě se nikdo neptá. Zatímco volby v USA probíhají již celé měsíce, proběhly volby i v Rusku a dnes pan Putin předal, abych tak řekl, prezidentskou funkci panu Medvěděvovi. Měl bych říci, že pan Medvěděv byl inaugurován, ale to by nebylo to správné slovo, protože když pan Medvěděv vedl kampaň, trvalo mu to jeden jediný den – tak to alespoň tvrdí tisková zpráva Kremlu. Dokonce upřesňuje, že tento den byl neplacený. Jak můžete volební kampaň uspořádat za jediný den? Může se vám to podařit pouze tedy, dostanete-li sedmnáctkrát více prostoru v televizi než všichni tři ostatní kandidáti dohromady. To jsou pro Rusko smutné výsledky. Ruští občané si zaslouží více. Teď nejde o kritiku Kremlu. Musíme se postavit za ruské občany a za lidi ve všech ostatních zemích, kde dosud nebyla nastolena demokracie, jak ji chápeme my. Jsou tyto pozorovací mise důležité? Ano, jsou, protože přispívají k budování demokracie, a to je pro nás v této sněmovně misí ze všech nejdůležitější. Pan Salafranca a paní De Keyserová připravili velmi dobrou zprávu, a touto problematikou se jednoduše musíme zabývat. EU musí být ještě mnohem silnější. Nesmíme mlčet, protože to dlužíme lidem, kteří demokracii dosud nemají. Richard Howitt (PSE). – Pane předsedající, blahopřeji panu Cappatovi k výroční zprávě o lidských právech. Chtěl bych vysvětlit naše dva socialistické pozměňovací návrhy: zaprvé, respektuji jeho i váš postoj ke Ghándímu a nenásilí a domnívám se, že tato tradice, na kterou zde v Parlamentu obracíte pozornost, je velice důležitá. Přesto bychom tento odstavec ze zprávy chtěli vypustit, protože nenásilí nemůže být jedinou rozhodující zásadou evropské společné zahraniční a bezpečnostní politiky. K nastolení a udržení míru jsou někdy potřeba vojenské prostředky, tyto cíle jsou přesto úctyhodnou a důstojnou součástí toho, co můžeme a musíme jako Evropa učinit, aby byl svět míruplnější a úspěšnější.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Zadruhé, pokud jde o náš pozměňovací návrh k Radě OSN pro lidská práva, jako někdo, kdo s kolegy z podvýboru pravidelně cestuje do Ženevy, sdílím vaše obavy. Je zklamáním sledovat, jak jsou názory na okupovaná palestinská území stále polarizované, jak převládá bloková mentalita, zejména v africké skupině, a na tuto mentalitu bychom si měli dávat pozor i my v Evropě. Domnívám se nicméně, že je velice důležité, abychom letos nadále podporovali duch reformy OSN, abychom uznali pozitivní úlohu členských států EU v Radě pro lidská práva a také to, že proces vzájemného hodnocení teprve začíná a že tuto instituci nejlépe podpoříme, budeme-li je provádět otevřeně, srozumitelně a účinně. Na závěr, v bodu odůvodnění P a odstavci 4 žádáme Komisi, aby společně s Radou podpořily návrh konsensu o prosazování demokracie v rámci politiky sousedství, v rámci kodaňských kritérií a v našich regionálních strategiích po celém světě. Hovoříme o podpoře demokracie, ale Evropa dosud tuto podporu jednotně nedefinovala. Myšlenka, aby Komise, členské státy a Parlament stejně jako při konsensu o rozvoji definovaly podporu demokracie společně a společně se k jejímu prosazování zavázaly, je myšlenka velmi silná. Pan Solana ji podpořil a doufám, že se dnes večer k podpoře této myšlenky přihlásí Rada, ale především Komise. Ona Juknevičienė (ALDE). – (LT) Loňskou zpráva EU tvořilo 104 stran a 4 z nich byly věnovány problematice lidských práv. Letos má zpráva stran 216, lidským právům je věnováno 10 stran. Byla znovu zopakována fakta uvedená v loňské zprávě, např. o rozvoji Agentury EU pro základní práva a o práci Parlamentu v této oblasti. Zpráva podrobně popisuje, jak my Evropané hájíme práva lidé po celém světě. Ani ve zprávě, ani v usnesení však není jediné slovo o ochraně lidských práv či o případech jejich porušování v Unii. Copak v EU vůbec nejsou porušována lidská práva, a pokud jsou, řešíme snad tyto případy spravedlivě a neprodleně? Ani v jednom případě tomu tak podle mě není. Vypadá to, jako by bylo snadnější hovořit o tom, jak hřeší jiní, než uznat vlastní hříchy. Copak si nejsme vědomi, že nelegální agentury pro nábor pracovníků v Londýně dělají z přistěhovalců z Litvy a Polska otroky? Copak nevíme, že v Paříži jsou na příkaz prezidenta Sarkozyho hromadně zatýkány „nelegální“ osoby? A co nezákonné akce proti Rumunům v Římě? Samozřejmě že se ukřivděné osoby mohou odvolat k soudnímu dvoru ve Štrasburku. Za řadu let, až bude tento soud řešit takovýchto případů tisíce, by spravedlnost mohla být obnovena. Pro lidi, jichž se to týká, je však velice důležitý každý den a každá hodina. Byli jsme zvoleni, abychom pracovali pro naše lidi, zastupovali je a chránili jejich práva. Na ně bychom se měli soustředit. Všichni v Evropě by se měli cítit bezpečně. Pak bychom byli silnější a lépe bychom mohli pomáhat jiným. Předsedající. − Děkuji vám, paní Juknevičienėová. Jde zjevně o jeden z případů, kdy hledáme chyby u ostatních a nejsme schopni vidět chyby vlastní. Margrete Auken (Verts/ALE). – (DA) Pane předsedající, děkuji vám za jedinečnou zprávu o lidských právech. Má nicméně jeden velmi závažný nedostatek. Největší světový problém v oblasti lidských práv – diskriminace 260 milionů dalitů, kteří nepatří k žádné kastě – je zmíněn jen stručně, a to pouze v souvislosti se seznamem věcí, které by mohly být podnětem k diskriminaci. Loni v únoru jsme schválili dalekosáhlé rozhodnutí o této problematice, a proto je znepokojivé, že byl pozměňovací návrh předložený skupinou Verts/ALE Výborem pro zahraniční věci zamítnut. Navrhovali jsme, aby EU společně s OSN připravila obecné zásady na boj proti kastovní diskriminaci a aby tento problém přednesla na vrcholných zasedáních s příslušnými zeměmi. Postavily se Indie a britská vláda proti, stejně jako byly proti loňskému rozhodnutí, a byly tentokrát úspěšné? Tento problém existuje v mnoha jihoasijských zemích, ale poukazuji na Indii, protože je demokratická, což je fakt, který byl v souvislosti s lidskými právy vyzdvihován jako nejdůležitější faktor. Je demokratická a dokonce přijala dobré zákony proti kastovní diskriminaci. Tyto zákony jsou však neustále porušovány. Indická demokracie si zaslouží, aby byly tyto zákony dodržovány, a Indie by měla být příkladem pro ostatní země. Je však také znepokojivé, že se EU k utrpení dalitů otáčí zády – a stejně jedná i Parlament! Loni jsme tyto věci říci mohli. Co se stalo, že je letos říci nedokážeme? Zlepšilo se snad postavení dalitů? Je diskriminace na ústupu? Nikoli, všichni víme, že tomu tak není. Proč tedy EU nevěnuje zoufalé situaci těchto lidí dostatečnou pozornost? Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). – (ES) Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, 13. dubna byl v Marakéši zatčen Ennaama Asfari, ochránce lidských práv v Západní Sahaře. To znamená další zatčení v Maroku.

53

54

CS


Říkám to, dámy a pánové, abych vás upozornil, že nesmíme zapomínat, že Evropská unie nese odpovědnost za dekolonizaci podporovanou OSN. Neseme odpovědnost, a proto musí zpráva o lidských právech říkat, že by Evropská unie měla být náročná a bdělá a že musí dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Zadruhé, dámy a pánové, žijeme v civilizaci 21. století, jejíž obyvatelstvo je stále chudší a hladovější, objevuje se stále více nemocí a nerovností. Podle OSN Afrika během posledních let ještě více zchudla. Proto bych chtěl požádat, navrhnout a vyzvat, aby bylo uznáno, že lidskými právy míníme práva všechna: práva ekonomická, sociální, kulturní a politická. Kdybychom měli měřítko, byli bychom velmi překvapení postavením zemí, které lidská práva nerespektují. Proto se domnívám, že bychom se celé problematice měli mnohem více věnovat a zabývat se všemi otázkami dodržování lidských práv. Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, je důležité, abychom se při diskusi o volbách a pozorovacích misích zamysleli v rámci Lisabonské smlouvy také nad sebou. Kolik z půl miliardy evropských občanů mimo vnitřní politický kruh Rady bude volit evropského prezidenta? Ani jeden. Kolik lidí ze všeobecné veřejnosti bude volit evropského ministerského předsedu, tedy předsedu Komise? Opět ani jeden. Možná že dosáhneme většího pokroku při prosazování demokracie ve světě, když se i EU začne chovat demokraticky. Jak dnes večer poznamenal pan Bonde, kdyby se čínský prezident zeptal během diskuse o demokracii budoucího prezidenta Evropy, kolika hlasy byl zvolen, byl by to velice nepříjemný okamžik. Urszula Gacek (PPE-DE). – Pane předsedající, vítám vynikající zprávu a úloze Evropského parlamentu při volebním pozorování. Pozorování voleb v nových a rozvíjejících se demokraciích je oprávněně považováno za prioritu EU a za důkaz věrnosti k těmto národům. Další úloha našich členských států, takzvaných „vyspělých demokracií“ by podlé mého názoru měla spočívat v tom, aby šly tyto země příkladem. Vzpomínám si na vášnivou diskusi v Polsku, která předcházela všeobecným volbám v říjnu 2007. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě chtěla do Polska vyslat malou skupinu pozorovatelů. Na tuto žádost zpočátku mnoho politiků reagovalo negativně, neboť to považovali za potupné a urážející. Tak to ale není. Pozorovací mise byly vyslány do mnoha starých evropských demokracií. Jedním z příkladů jsou prezidentské volby ve Francii. Nakonec byli pozorovatelé v Polsku vítáni. Při přesvědčování neochotných vznikajících či nových demokracií, aby do země vpustily mezinárodní pozorovatele, musíme dát najevo, že i my jsme ochotni podrobit se kontrole. Naše volby nejsou bezproblémové. Britové zaznamenali případy volebních podvodů při hlasování poštou a všichni čelíme nových výzvám, např. budoucímu hlasování prostřednictvím internetu. Měli bychom tedy být otevření kontrole, protože takováto otevřenost naší důvěryhodnost jen zvýší. Libor Rouček (PSE). – (CS) Dnes zde projednáváme dvě zprávy, které spolu úzce souvisí, výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě a také zprávu o volebních pozorovatelských misích Evropské unie. Svobodné volby, právo na demokraci je základní všeobecné lidské právo uznávané mimo jiné Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a také Deklarací tisíciletí Organizace spojených národů. I z tohoto důvodu je podpora demokracie hlavním cílem zahraniční politiky Evropské unie. Aby však byla tato podpora účinná, je zapotřebí upevnit naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a také zefektivnit volební pozorovatelské mise Evropské unie. Podporuji proto doporučení vyjádřená našimi zpravodaji. Jsem též názoru, že například volební proces, a to včetně fáze již předvolební a také povolební, by měl být začleněn do politického dialogu s dotčenými třetími zeměmi. Cílem volebního procesu, nejen samotného volebního aktu, ale zvláště té předvolební i povolební fáze by mělo být také posílení a upevnění demokratických institucí, tzn. právního státu, nezávislosti médií a soudů, občanské společnosti apod. Jsem přesvědčen, a to i na základě osobní zkušenosti z pozorovatelských misí, že Evropský parlament by měl a může v tomto procesu hrát mnohem efektivnější a důležitější roli než doposud. Na závěr mně dovolte jako zástupci České republiky, abych se vyjádřil také k otázce ratifikace Římského statutu. Chtěl bych vyzvat poslance a senátory českého parlamentu, jako jsem to koneckonců učinil již loni, aby urychleně Římský statut ratifikovali. To, že Česká republika, stát, který má v prvním pololetí příštího roku předsedat Evropské unii, jako jediný stát z celé Evropské unie tak ještě neučinil, si myslím, že je docela velkou ostudou této, bohužel, mojí mateřské země.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, nejprve musím říci – přímo Komisi a Radě –, že EU musí poskytnout rozhodnou podporu žalobci Mezinárodního trestního soudu, aby mohl obvinit dvě osoby, které se údajně dopustily porušování lidských práv v Dárfúru, jednou z nich je současný ministr súdánské vlády. Reakce EU byla dosud slabá, což je vzhledem k tomu, že si přičítáme zásluhy – nebo velkou část zásluh – za zřízení Mezinárodního trestního soudu, značně hanebné. Dokonce hrozí, že nás převezou Spojené státy. John Bellinger, hlavní právník ministerstva zahraničí USA, v zajímavém projevu před čtrnácti dny prohlásil, že jsou Spojené státy ochotné, aniž by změnily svůj ideologický postoj k Mezinárodnímu trestnímu soudu, prakticky podpořit jeho činnost, a zmínil se konkrétně o Dárfúru. Myslím si tedy, že bychom si měli s podporou Mezinárodního trestního soudu v Dárfúru pospíšit. Když hovoříme o Spojených státech, můžeme očekávat, že bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby, bude učiněna přítrž porušování práv – alespoň v těm nejtěžších případech – při válce proti teroru. Všichni kandidáti jsou odhodlaní zavřít Guantánamo, ale EU by měla pomoci tím, že bude na své výzvě k jeho zavření trvat a ujme se vedoucí úlohy v rámci mezinárodní iniciativy k přemístění zadržovaných osob, kterým nebude umožněn spravedlivý soud. Ale kromě toho – a souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že má-li být EU pro svět důvěryhodná, musí sama uvnitř svých hranic lidská práva respektovat – se musíme ujmout odpovědnosti, což jsme dosud neučinili, za tajné dohody evropských vlád s mimořádnými výkladem – což přeloženo znamená únosy a mučení. Maria da Assunção Esteves (PPE-DE). – (PT) Takhle se věci mají. Trest smrti, mučení a hlad jsou barbarské jevy, k nimž ve světě, jemuž zčásti vládneme, neustále dochází. K těmto jevům však bude nadále docházet pouze tehdy, budeme-li chtít. Evropa osvícená, Evropa hodnot a Evropa důstojná je politicky nesoudržná. Postoje Evropského parlamentu a Rady se v této oblasti ne vždy zcela shodují, ale existuje pouze jediná cesta, což znamená, že evropské instituce musejí v rámci všech vnitřních i vnějších politik jednat soudržně. Doufáme, že nová Evropská služba pro vnější činnost zřízená Lisabonskou smlouvou bude v oblasti lidských práv účinná. Při pohledu na svět však vidíme řadu případů, které v nás vzbuzují obavy. Spojené státy uplatňují trest smrti, a stejně tak Afrika; jediným problémem Číny není Tibet, ale také nucená práce, mučení a hromadné popravy. Takovéto případy by nás měly přimět, abychom se nedostatečnou soudržností začali zabývat. Evropa potřebuje aktivní politiku pro lidská práva. Je důležité zmobilizovat občanskou společnost, nesmíme však zapomínat, že boj za práva je především bojem států a jejich diplomacií. Francouzský prezident správně prohlásil, že se Olympijských her v Pekingu nezúčastní. Těchto her by se neměly zúčastnit ani hlavy států EU. Unie je jednota založená na hodnotách. Nestačí, aby Evropa činila prohlášení a rezoluce. Evropská unie nesmí zaprodat svoji duši. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane komisaři, blahopřeji třem zpravodajům a chtěla by především zdůraznit, že je třeba brát absolutní a nezpochybnitelný ohled na práva žen ve všech oblastech veřejného života, v sociálních vztazích i čistě lidských soukromích vztazích – nejen teoreticky, ale také v praxi. K tomu je především nutné odstranit všechny formy diskriminace a násilí proti ženám a dívkám. To však nestačí. Podívejme se na Evropu. Evropská unie připravuje řadu usnesení, které vyzvou členské státy, aby s ženami a muži jednaly rovnocenně, a poté bude kontrolovat, zda a jak jsou tyto zásady uplatňovány. Jsem nicméně velice zvědavá, paní komisařko, zda zásada rovného postavení mužů a žen ovlivní vnitřní struktury Evropské unie. Například až budou zřizovány nové instituce EU a obsazovány čtyři nejvyšší pozice – prezident Unie, předsedové Komise a Parlamentu a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku – bude vytvořeno ustanovení, které by tuto zásadu odráželo? Dámy a pánové, tehdy nastane okamžik pravdy, který doloží, zda je náš přístup k ženským právům skutečně takový, jaký tvrdíme, že je. Maria-Eleni Koppa (PSE). – (EL) Pane předsedající, zpráva, kterou se dnes zabýváme, je nejdůležitějším vyjádřením Evropského parlamentu ohledně politiky v oblasti lidských práv na celém světě. Výzvy jsou obrovské; Evropský parlament může a musí jednat jako garant demokracie a lidské důstojnosti. Je důležité, aby EU k těmto otázkám zaujala rozhodný a jednotný postoj. Jedině tak může EU pomoci zvýšit a zlepšit efektivitu společné akce. Neměli bychom uplatňovat dvojí normy podle toho, jaké zájmy jsou v sázce. Mezi základní cíle naší politiky musíme zařadit zrušení trestu smrti a mučení a také ochranu dětí v ozbrojených konfliktech. Ochrana

55

56

CS


lidských práv musí být součástí všech vztahů a dohod se třetími zeměmi. V tomto ohledu nelze tolerovat žádnou výjimku ani osobní prospěch. Lidská práva musejí být rozhodujícím faktorem v každém politické rozhodnutí, které učiníme. Na závěr chci panu zpravodajovi poděkovat za vynikající a podrobnou zprávu. Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, hovoří-li EU o porušování lidských práv ve třetích zemích, měly by i členské státy EU tato práva neochvějně a důsledně respektovat, aby byla EU dostatečně přesvědčivá. Jak již zmínili jiní, bohužel tomu tak není. Uvedu pouze jeden příklad, který se týká Británie. Spojené království v rozporu s mezinárodními úmluvami stále udržuje dvě kolonie v jiném členském státě – Kypru. V těchto dvou koloniích, konkrétně v Akrotiri a Dhekelii, žije přibližně 10 000 kyperských občanů, kteří jsou zároveň občany EU, ačkoli se jejich domovy nacházejí na půdě, kterou Británie ze zjevných důvodů z EU vyloučila. Tito lidé nemají základní lidské právo zvolit si vlastní výkonné orgány. Vládne jim místodržící, generál britské armády jmenovány anglickou královnou, a nemají právo na volený parlament. Zákony platné v těchto koloniích zcela spadají pod jurisdikci místodržitele. Výsledkem je, že občané EU žijí pod britskou vojenskou diktaturou. Je skutečně hanebné, že Evropský parlament, Komise a Rada před touto situací zavírají oči. Možná že ostatní členské státy mají své vlastní problémy, které chtějí skrýt, nebo snad tyto instituce skutečně nevěří v zásady demokracie a spravedlnosti, o nichž tvrdí, že je zastávají, nebo se možná EU stará o lidská práva pouze tehdy, netýká-li se to jejích vlastních členů. Ať je to jakkoli, jedno je jisté: pokračování britské kolonizace Kypru znevažuje a snižuje důvěryhodnost jakékoli zprávy EU o lidských právech ve světě. Corina Creţu (PSE). – (RO) Pane předsedající, paní komisařko, vážení kolegové, chci pogratulovat paní De Keyserové a připojit se k těm, kdo zde dnes hovořili o vazbě mezi lidskými právy, volbami a demokracií. Pocházím z Rumunska, které celá léta žilo v totalitním režimu, a možná že by ti z nás, kdo si na tuto éru dosud pamatují, měli více zdůraznit význam, jaký má uspořádání demokratických, svobodných a korektních voleb. Věhlasný americký profesor, pan Larry Diamond, nedávno upozornil na znepokojivý jev, který nazývá „demokratickou recesí“. Jak vyplývá z nedávné zprávy organizace Freedom House, rok 2007 byl pro světovou svobodu tím nejhorším od konce studené války. Za těchto okolností souhlasím s tím, že nejdůležitějším úkolem Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států Unie před volbami, během nich a po nich je vytvořit společnou a globální strategii pro prosazování demokracie. Podporuji myšlenku, že je třeba nově zvoleným parlamentům pomáhat, aby zvýšily a prováděly legislativní činnost, která by se co nejvíce blížila zavedeným demokratickým normám. Chtěla bych však zdůraznit, že ne každý organizační nedostatek je pokusem o podvod, je však důležité určit, do jaké míry zajišťuje právní rámec spravedlnost a transparentnost voleb. Předsedající. − Nyní začíná doba, kdy řečníci, kteří žádají o slovo, upozorní předsedajícího zvednutím ruky. Chci podotknout, že na dnešním zasedání skupiny na vysoké úrovni pro rovnost mužů a žen a rozmanitost byl místopředseda silně kritizován, protože se říká, že jeho pozornost upoutají pouze poslanci, nikoli poslankyně. Rád bych poznamenal, že v tomto případě to pro mě bude velice snadné, protože všichni, kdo požádali o slovo, jsou ženy. Proto nebudeme terčem kritiky, které jsme byli podrobení sotva před hodinou. Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, zpráva pana Marca Cappata o lidských právech si zaslouží skutečnou chválu. Souhlasím s tím, že Evropská unie musí vyvinout značné úsilí, aby uplatňovala skutečně jednotnou, razantní politiku prosazování lidských práv ve světě. Je pravda, že monitorování ochrany lidských práv je třeba zefektivnit. Podporuji společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie. Budeme-li hovořit jedním hlasem, budeme moci účinně reagovat na jakékoli porušení lidských práv ve světě. Díky tomu můžeme zachránit tisíce lidských životů. Podporuji návrh, aby byla v roce 2009 svolána evropská konference o nenásilí. Účast členů Evropského parlamentu ve volebním procesu je nanejvýš důležitá. Členové však musejí jednat nestranně, jak zdůrazňují zpravodajové paní De Keyserová a pan Salafranca. Jak lze zvýšit efektivitu skupin

07-05-2008

07-05-2008

CS


Evropského parlamentu při pozorování voleb a práci evropských pozorovacích delegací, aniž bychom kterékoli z nich stranili? Řešení musíme nalézt společně. Evropská unie se lidskými právy zabývá stále více. A svět si všímá, že solidarita a ochrana základních práv představují jednu z naši hlavních zásad, bez níž nemůže žádná země dosáhnout prosperity. Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, děkuji vám, že jste podpořil rovnost pohlaví. Osobně bych také chtěla poblahopřát zpravodajům ke třem zprávám, rovněž bych však chtěla vyzdvihnout význam pozorovacích misí, které ve světě provádíme. Jsem přesvědčena, že je třeba opakovat, že mise jsou obzvláště pozitivní akce, které by měly být u našich spoluobčanů propagovány, a to zejména v období před volbami. Ráda bych také složila poklonu všem pozorovatelům, protože ačkoli jsme jako hlavní pozorovatelé při volbách přítomni, ačkoli se také účastníme pozorovacích misí, máme po celém světě stovky odborníků, mladých i starších, kteří ušlechtile podporují demokracii v jiných zemích. Nemyslím si, že bychom se o této skutečnosti zmiňovali dostatečně často. Bez této sítě pozorovatelů bychom nemohli tyto vynikající pozorovací mise organizovat. Ráda bych také poukázala na nadšení, se kterým obyvatelstvo tyto pozorovatele vítá, zejména jde-li o dlouhodobé pozorovatele, kteří v zemi zůstávají delší dobu. Jsem však zklamána, že moji kolegové nepodpořili můj pozměňovací návrh, jehož cílem je navýšit rozpočet, protože si myslím, že čím více odborníků se našich volebních misí zúčastní, tím více bude Evropská unie žádaná. Bylo by opravdu hanebné, kdyby nám nedostatek zdrojů bránil v tom, abych na tyto žádosti různých zemí reagovali. Katrin Saks (PSE). – (ET) Požádala jsem o slovo, abych vyzvala k většímu důrazu na lidská práva v Afghánistánu, tedy v zemi, k jejímuž rozvoji členské státy a Evropská unie jako celek výrazně přispěly. Afghánistán jsem navštívila minulý týden jako členka delegace Evropského parlamentu a ráda bych vás seznámila se dvěma jmény. Perwiz Kambakhsh, mladý novinář, který byl odsouzen k trestu smrti, protože si z internetu stáhl materiály o postavení žen v islámu. Jeho osud je nyní v rukou prezidenta Karzaího. Druhou osobou je Malalai Joyaová, mladá poslankyně parlamentu, která byla po kritice vojenských diktátorů ve vládě a v parlamentu jednoduše z parlamentu vyloučena. Byla nezákonně připravena o svá práva. Zákon žádné ustanovení v tomto ohledu neobsahuje. Dnes nejde pouze o to, že neměla možnost obhájit svá práva či svůj mandát před soudem, ale také o fakt, že je v ohrožení života. Setkali jsme se s ní a skutečně potřebuje, abychom jí pomohli a urychleně zasáhli. Evropská unie by se měla hlouběji zamyslet nad tím, jaký Afghánistán budujeme, a to zejména před mezinárodní konferencí v Paříži, na níž se bude diskutovat o zvýšení pomoci pro Afghánistán. Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. – (SL) Doba vyhrazená v této rozpravě pro zástupce Rady již bohužel vypršela, a proto budu ukázněný a velmi stručný. Chtěl bych pouze pogratulovat všem zpravodajům k jejich mimořádně kvalitním a užitečným zprávám. Rád bych také poděkoval za názory všem, kdo se této rozpravy zúčastnili. Jménem předsednictví vás mohu ujistit, že se je budeme snažit při budoucích činnostech Rady co nejvíce zohlednit. Předsedající. − Děkuji vám, pane ministře. Ve skutečnosti nemá Rada ani Komise v této rozpravě pevně stanovený čas, jakkoli se to může zdát divné. Proto jste byl až příliš ohleduplný, pokud jde o čas, který jste měl k dispozici. V každém případě vám děkuji, že jste jej během tohoto druhého projevu využil tak skromně. A nyní má slovo naše vážená komisařka paní Ferrero-Waldnerová. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, protože jsem se o lidských právech nezmínila dříve, nadnesla bych nyní několik myšlenek. Ráda bych k této problematice něco doplnila. Dialog o lidských právech je stále důležitější součástí činností EU v oblasti prosazování lidských práv po celém světě. V souladu s obecnými zásadami pro dialog o lidských právech z roku 2001 navázala Evropská unie 30 dialogů a uvažuje o dalších, například se střední Asií, jižním Kavkazem, jižní Afrikou a možná také s některými důležitými partnery v Latinské Americe. Do přípravy těchto setkání je obvykle zapojena občanská společnost, zejména nevládní organizace, které se v příslušné zemi lidskými právy zabývají. Dosáhli jsme také velmi dobrých a konstruktivních výsledků s některými z našich sousedních partnerů a o něco více poněkud smíšených výsledků, jako při nedávném dialogu s Ruskem. Mimochodem, Rusko bylo první zemí,

57

58

CS


kde Komise a sekretariát Rady uspořádaly v návaznosti na zprávu pana Valenciana instruktážní setkání s omezeným počtem členů Evropského parlamentu, aby rozptýlily vaše obavy, pokud jde o lepší koordinaci a informovanost. Doufám, že to všechny zúčastněné strany považují za přínosné. Provádění nového Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva je nyní v plném tempu a Komise vyhodnocuje dvě výzvy k předložení návrhů pro cíl 1 – země, s nimiž jsou potíže – a jednu výzvu týkající se ochránců lidských práv. Byla zveřejněna většina režimů podpory v jednotlivých zemích a naše delegace je nyní na vnitrostátní úrovni hodnotí, doufám tedy, že většina projektů bude zahájena do léta. Také aktivně začleňujeme lidská práva a lidskou bezpečnost do všech příslušných otázek a politik. V budoucnosti samozřejmě vznikne nová evropská bezpečnostní strategie a doufám, že dokážeme k bezpečnosti zaujmout rozhodný přístup, v jehož středu bude člověk, protože lidská bezpečnost zahrnuje lidská práva, bezpečnost a rozvoj. A to znamená jak osvobození od strachu, tak od chudoby. Ráda bych obrátila vaši pozornost na několik konkrétních věcí. Několik řečníků se zmínilo o lidských právech v Evropské unii. Evropský parlament nepředložil k této problematice zprávu od roku 2004. Ano, samozřejmě že je důležité tyto problémy řešit a k tomu máme k dispozici dva klíčové nástroje. Jedním z nich je Rada Evropy a druhým je agentura pro lidská práva, která byla nedávno zřízena ve Vídni a jejímž cílem je sledovat situace ve členských státech a připravovat výroční zprávy. Chtěla bych také říci pár slov k tématu, o němž se zmínil pan kolega, který již bohužel odešel, tedy k ochraně křesťanů ve třetích zemích. Evropská unie rozhodně nesouhlasí s diskriminací jakýchkoli náboženských skupin a to při našem dialogu se třetími zeměmi ve vhodných okamžicích zdůrazňujeme a samozřejmě se snažíme dát náš nesouhlas zřetelně najevo. Rád bych se také zmínila o volebních pozorovacích misích. Slyšeli jsme mnoho řečníků, kteří byli vynikajícími vedoucími misí. Chci znovu vyzdvihnout nezávislost volebních pozorovacích misí, soudržnost jejich politik a zúčastněných subjektů a především jejich profesionalitu. Tímto směrem bychom se chtěli ubírat i nadále. Pokud jde o práva žen – jsem žena, a proto beru otázky rovnosti mužů a žen vždy velmi vážně. Nedávno, 6. března, jsem uspořádala konferenci žen a na ní budeme samozřejmě chtít navázat. Při všech akcích usilujeme o rovnost mužů a žen a tuto otázku neustále posuzujeme. Obecné zásady týkající se volebního pozorování obsahují konkrétní oddíl o ženách. Existuje také rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách v konfliktech, která prosazuje monitorování. Brzy také zveřejníme projekty, které se zabývají rozvojem žen. Ráda bych také podotkla, že Komise pana Barrosa, jejímž jsem členem, je z jedné třetiny tvořena ženami. Myslím si, že by neměly být vždy důležité pouze kvóty, ale také kvalita. V této souvislosti bych ráda prohlásila, že Komise obecně podporuje zdravý a reproduktivní život. To je pro životy žen a dětí důležité. To je také cílem zmíněných projektů v Keni, ale samozřejmě jde o celý svět a to je podle mého názoru třeba zmínit. Dalším velmi specifickým bodem je Mezinárodní trestní soud, který Evropská komise rozhodně podporuje. V rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva pro rok 2008 jsme poskytli 4 miliony EUR. Do našich dohod je zařazena doložka o Mezinárodním trestním soudu. Vydali jsme demarše, aby byl tento trestní soud přijat partnery, a existují také mezinárodní soudy – např. pro Kambodžu a mnoho jiných zemí, v tomto směru tedy vyvíjíme pečlivé úsilí. Na závěr bych ráda odpověděla na výzvu pana Howitta, abychom se zavázali k prosazování demokracie stejně, jako to již činí jiní. To je samozřejmě náš denní chléb. Komise je uznávána jako hlavní instituce prosazující demokracii prostřednictvím volebních pozorovacích misí a jiných volebních podpůrných opatření a prostřednictvím značné podpory demokratických snah třetích zemí a mezinárodních organizací jako OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy. Buďte si jisti, že podporu demokracii bereme stejně vážně jako všichni občané Evropské unie. Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, ráda bych paní komisařce, než skončí, položila jeden dotaz: hovořila o Mezinárodním trestním soudu a podpoře, kterou mu Komise poskytuje, mohla by však konkrétně odpovědět na můj dotaz a podrobně popsat, co EU, a konkrétně Komise, hodlá učinit, aby prosadila obžaloby proti Súdáncům? Na tuto otázku neodpověděla a uvítala bych… (Předsedající řečníka přerušil.)

07-05-2008

07-05-2008

CS


Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, jak jsem již řekla, obecně samozřejmě Mezinárodní trestní soud podporujeme, ale je na tomto trestním soudu, aby rozhodl, koho bude chránit a jakým směrem se bude ubírat. Tyto otázky patří do programu trestního soudu. Nikoli do našeho. Marco Cappato, zpravodaj. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tato odpověď je určena členům, kteří již nejsou přítomni, rád bych však jednu věc ujasnil: zpráva se zmiňuje o právech menšin a náboženských svobodách. Nezmiňuje se o dodržování lidských práv v EU, protože tato otázka jednoduše nespadá do rozsahu této zprávy. Jsme však přesvědčen, že jsme se touto problematikou ve skutečnosti určitým způsobem zabývali, protože jsme nejen naslouchali tomu, jak jsme ze všech stran kritizováni, ale také jsme o nás diskutovali a hovořili jsme o tom, jak lépe či hůře využíváme nástroje, které máme k dispozici, a jak respektujeme zákony EU. Když tvrdíme, že nejsou doložky o lidských právech řádně uplatňovány, máme přece na mysli i nás samotné! Proto se nemyslím, že lze zprávu v tomto ohledu kritizovat. Pan Lenarčič dlouze hovořil o tom, jaké nástroje by měly být použity. Rád bych vyzdvihl jednu radu, která je obsažená ve zprávě, tedy že bychom měli klást větší důraz na posuzování výsledků než na jednotlivé nástroje, které máme k dispozici. Pan Agnoletto nás kritizoval za to, že jsme se dostatečně nevěnovali kolektivnímu rozměru lidských práv. Jsem však hluboce přesvědčen, že základní lidská práva vycházejí především z práv jednotlivců. I v případě genocidy, nejkolektivnějšího a nejstrašnějšího ze všech zločinů, mohou jednotlivci předkládat případy Mezinárodnímu trestnímu soudu, a tak chránit svá práva. Základním lidským právem je dnes právo na demokracii a ta je důležitým nástrojem, který je třeba použít. Jsem přesvědčen, že bychom se při prosazování rovných příležitostí měli více soustředit na lidská práva v oblasti přistěhovalectví a na politiky drogové prevence. Na závěr chci odpovědět panu Howittovi. Zpráva netvrdí, že nenásilí je jediným prostředkem k prosazování lidských práv, ale že je prostředkem nejvhodnějším. Obhajuje nenásilí nejen jako absenci násilí, jako pacifismus, ale také jako aktivní kampaň neposlušnosti a sabotáže autoritářských režimů a diktatur. V tomto smyslu navrhujeme, aby EU v oblasti lidských práv a prosazování demokracie podporovala technologie a metody nenásilí. Doufám, že tento paragraf bude ve zprávě při zítřejším hlasování zachován. Véronique De Keyser, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, chci poděkovat všem kolegům, kteří se této rozpravy zúčastnili, a podotknout, v jak velké míře laskavá slova například paní Isler Béguinové odrážejí nadšení těch, kdo se zúčastnili volebních misí. Ačkoli se může zdát, že tato zpráva až příliš vychází z konsensu a, jak jsem se dočetla v některých zprávách, přitahuje jen malý zájem sdělovacích prostředků a že se jen málo zabývá vnitřním konfliktem, vnějším konfliktem a vůbec vším, zcela jistě je velmi přínosná pro země, v nichž je demokracie mladá a které musejí uspořádat volby. Ráda bych zejména odpověděla dvěma kolegům: Nejprve panu Onyszkiewiczovi, který se zmínil o velice důležité otázce: o otázce menšin. Ráda bych mu sdělila, že i když mu rozumím a velice dobře chápu i to, že pozorování voleb ještě není demokracie, nemohu se s touto jeho filosofií ztotožnit, neboť jde v podstatě o osvícený despotismus nebo revolucionářskou avantgardu, kdy o menšinách může hovořit i Condorcet. V tom s ním nemůžeme souhlasit. Demokracie samozřejmě není dokonalá. Bylo by fantastické, kdyby byla. Právě díky demokracii mohl dnes pan Vanhecke přednést vulgární, islamofobní rasistický projev. Pan Vanhecke zastupuje v mé zemi ve Flandrech 30 % voličů. Stranu pana Vanheckeho ani 30 % Flander bohužel vymazat nemůžeme. Pane Onyszkiewiczi – možná tu již není – nemůžeme vymazat 50 % Palestinců, kteří volili hnutí Hamás. Demokracie klade otázky a na tyto otázky musíme hledat odpovědi. Právě na tyto věci se musíme soustředit, když hovoříme o politických navazujících krocích, o otázkách, které vyplývají z pozorování voleb, a o různých výzvách. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, i já bych chtěl poděkovat svým kolegům za vřelá slova o zprávě, kterou jsme s paní De Keyserovou vypracovali o volebních pozorovacích misích, které se nesoustředí pouze na den voleb, ale na volební systém, právní rámec, rovné příležitosti a spravedlivý přístup ke sdělovacím prostředkům, na financování politických stran, systém urovnávání sporů atd. atd. Domnívám se, pane předsedající, že nejdůležitější je vyzdvihnout, že tato zpráva o volebním pozorování, stejně jako zpráva o lidských právech ve světě, kterou připravil pan Cappato, nenaplňují jakýsi abstraktní

59

60

CS


účel, ale mají konkrétní příčinu, a tou je na věrnost, věrnost Evropské unie a především Parlamentu, určitým hodnotám: demokracii, svobodě, právnímu státu a především respektu k lidským právům. Pane předsedající, tato sněmovna je demokratickým pulsem Evropské unie, a proto bychom se vždy měli vyjadřovat nanejvýš jasně a rozhodně a dát zřetelně a jednoznačně najevo, že naprosto a neustále odhodláni bojovat za lidská práva, která, jak jsme dnes v této sněmovně slyšeli, se nevztahují pouze na jednu oblast či kontinent, stejně jako nejsou pouze jednou oblastí či kontinentem hlásána, ale mají všeobecnou, světovou povahu, a tento fakt musíme začít zde v našem vlastním Parlamentu příkladně respektovat. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:00. Písemná prohlášení (Článek 142) Slavi Binev (NI), písemně. – (BG) Pane předsedající, vážení kolegové, pane Cappato, Hovoříme-li o výroční zprávě o lidských právech ve světě, měli bychom rovněž brát v potaz následující skutečnost: na konci dubna se orgány ve Skopje rozhodly zatknout uprostřed noci novináře Viktora Kanzurova, aniž by proti němu existovalo obvinění. Jeho jediným hříchem je, že po mnoho let bojoval naprosto legitimními prostředky za svá práva a práva celé řady krajanů, aby se mohli nazývat Bulhary. Kanzurov byl zadržen na 24 hodin a poté se mohl vrátit domů, nicméně mu odebrali pas. Vzhledem ke všem praktickým důvodům je stále v domácím vězení, aniž by proti němu bylo vzneseno obvinění. Jsem přesvědčen, že tyto činy makedonských orgánů jsou naprosto nepřípustné a že porušují základní lidské právo, tj. svobodu projevu, zejména vezmeme-li v potaz moderní dynamický rozvoj našeho společného evropského domova. Jsem si také jist, že k této svévolnosti, jež nás vleče desítky let zpět do dob temné totalitní společnosti, která měla být už navždy věcí minulosti, nezůstaneme lhostejní. Děkuji vám. Titus Corlăţean (PSE), písemně. – (RO) V roce 2009 se budou konat legislativní volby v Moldavské republice, během nichž zvolí parlament prezidenta tohoto státu. Moldavská republika leží na východní hranici Evropské unie a z hlediska demokratických reforem je nezbytné, aby se tato země přiblížila demokratickým hodnotám specifickým pro členské státy EU. Toho by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím rámce definovaného v politice sousedství EU. Mise pozorovatelů voleb v Moldavské republice je nezbytná a vhodná, avšak sledování by se mělo nejprve zaměřit na období předcházející nastávajícím volbám a brát přitom v potaz potřebu nápravy závažného porušování svobody tisku kišiněvským komunistickým režimem, opakovaného narušení nezávislosti soudů a nedávných změn volebního práva, které provedl parlament Moldavské republiky, jejž ovládá komunistická strana. 10. dubna 2008 došlo k řadě změn volebního práva, jež závažně porušují evropské demokratické předpisy a praxi. K těmto změnám se řadí zákaz volebních bloků, posun volebního prahu ze 4 % na 6 %, což je ve vztahu k reálné politické situaci v Moldavské republice nereálný a nedemokratický práh, zákaz lidem s dvojím občanstvím, aby zastávali pozici ve veřejné správě, včetně práva stát se poslancem parlamentu atd. Hanna Foltyn-Kubicka (UEN), písemně. – (PL) V souvislosti s nedávno podepsanou Lisabonskou smlouvou členské státy EU přijaly závazek podporovat lidská práva a svobody a demokratické uspořádání ve světě. To je nepochybně hlavním cílem zahraniční politiky EU. Naproti tomu chování předsedy Barrosa a dalších komisařů při návštěvě Čínské lidové republiky a jejich prohlášení, že otázka Tibetu je vnitřní záležitostí Číny, jde ostře proti myšlence, která je nejen obsažena v Lisabonské smlouvě, ale kterou se rovněž snažíme každým dnem vnášet do praxe, zejména zde v Evropském parlamentu, a tou je myšlenka stavět lidská práva na první místo. Vzhledem k tomu je obtížné smířit se se skutečností, že Evropa jedná s Ruskem jako s demokratickým partnerem a zapomíná přitom, že orgány této země nejenom nečinně přihlížejí četnému porušování našich základních myšlenek, ale dokonce se jim otevřeně vysmívají. Proč zavíráme oči před nekončícím vyhlazováním Čečenců a umlčování tisku v této zemi?

07-05-2008

07-05-2008

CS


Možná je to proto, že EU samotná není podobným přehlížením, co se týče lidských práv, nedotčena. Je mi líto, že ve Spolkové demokratické republice Německo není respektováno právo rodičů a dětí mluvit spolu v jazyce, který si zvolí, jak je vidět ve stávající praxi soudů a úřadů pro záležitosti mladistvých. Musíme nalézt odpověď na to, co je naším cílem. Mají naše usnesení a nekončící diskuse skutečně vést k tomu, aby byla ve světě zajištěna práva, nebo jen slouží k zakrývání pokrytectví, aby si evropští politici připadali dobře? Anneli Jäätteenmäki (ALDE), písemně. – (FI) Lidská práva jsou významnou složkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. Problémy lidských práv jsou rovněž problémy bezpečnostní politiky. Podporujeme-li lidská práva, podporujeme bezpečnost. Podporujeme-li lidská práva ve světě, podporujeme také bezpečnost Evropy. Nově vyvstalé problémy jako změny klimatu, přeměňování krajiny v poušť a nedostatek potravin s tím související ohrožují bezpečnost lidí a lidská práva. Lidská práva nesouvisí pouze s politickými právy, ale také s právem na čisté potraviny a vodu, což je priorita každodenního života lidí. Jsou-li základní podmínky lidí přijatelné, v tom případě s největší pravděpodobností také hlasují pro mírné politické vůdce a trvají na politických právech. Trvalý základ lidských práv tvoří ideály demokracie a svobody, ale i sociální a hospodářská spravedlnost. Ve zprávě o lidských právech se zmiňuje Gándhí a politika nenásilného odporu, kterou představoval. Lidská práva a svobodu nelze prosazovat válkou a násilím. Cesta kupředu musí být v souladu s hodnotami, jež lidská práva představují. Budeme-li prosazovat lidská práva, budeme prosazovat bezpečnost. Lidská práva nejsou pouhým nástrojem k dosažení jiných politických cílů. Představují hodnotu jako taková. Lidská práva jsou všeobecné hodnoty. Z tohoto důvodu EU musí podporovat svou politiku pro lidská práva. Lidská práva nejsou ostrovem odříznutým od dalších oblastí politiky, jak se ve zprávě o lidských právech, k její zásluze, ukazuje. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Ráda bych poděkovala panu Cappatovi za jeho rozsáhlou a vyčerpávající zprávu, prostřednictvím níž se po EU právem požaduje soudržnější politika lidských práv a účinnější nástroje ke sledování jejího vlivu. Unie má před sebou k vytvoření jasné, srozumitelné politiky s širším vlivem v této oblasti, ještě dlouhou cestu. Neměli bychom pouze podporovat dodržování lidských práv v rámci EU, ale i co se týče jejích vztahů s ostatními zeměmi, ale měli bychom na něm důrazně trvat. Jak je zdůrazněno ve zprávě pana Cappata, práva žen například by měla být nedílnou součástí veškerých dialogů EU o lidských právech. Ve zprávě se velmi uspokojivě pojednává o klíčové úloze Parlamentu v rámci politiky lidských práv EU, například pokud jde o pravidelně konané diskuse na naléhavé téma. V usneseních spojených s naléhavým tématem, které z nich vyplývají, se poukazuje na závažné nedostatky politiky týkající se jednotlivých a širších krizí, jimiž je hrubé porušování lidské důstojnosti. Ke standardizaci diskusí a zlepšení sledování by nicméně měly parlamentní delegace v budoucnu zařadit systematičtěji na pořad dne návštěv v těchto zemích následná jednání o lidských právech. A pokud má být politika lidských práv EU dostatečně účinná a má přinášet výsledky, je zásadně důležité náležitě zaměřené financování. Silnou stránkou Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) jakožto finančního nástroje je to, že může být používán k přímému a rychlému určení prostředků v kritických situacích za obtížných okolností. Důležité je také to, že tyto prostředky jsou přímo dostupné pro práci místních organizací pro lidská práva v co nejefektivnější podobě. V zemích, kde je práce nevládních organizací nezákonná, by měly být zmapovány nové způsoby využívání tohoto finančního nástroje. Katalin Lévai (PSE), písemně. – (HU) Je šokující, že v rozvojových zemích stále žije 82 % postižených lidí pod prahem chudoby a nadále trpí zneužíváním lidských práv v té nejhorší podobě, nevyjímaje odmítnutí práva na život, špatného zacházení a ponižování. V tomto ohledu je obzvláště znepokojivá situace postižených dětí. Evropská unie je stále vzdálena uplatňování jednotné a účinné politiky k ochraně a prosazování lidských práv po celém světě. K tomu, aby byla účinnější, musíme učinit výrazný pokrok k zajištění přísného souladu se stávajícími ustanoveními EU o lidských právech. Kvůli stávajícím nedostatkům v tomto ohledu celá řada žen dokonce i dnes může narazit na negativní diskriminaci na pracovišti. Situace romských žen je ještě složitější, neboť trpí diskriminací ve dvou rovinách. V této souvislosti by byla významným krokem kupředu strategie Evropské unie pro Romy a úloha Komise spojená s koordinací.

61

62

CS


Lituji, že se ve zprávě neodkazuje na reformu práva na svobodu shromažďování na evropské úrovni, a proto navrhuji následující. Je potřeba vytvořit přesná ustanovení k zamezení právním mezerám, jichž by mohly využít stále rozšířenější extremistické politické skupiny, a umožnit zároveň menšinám, aby mohly uplatňovat svá práva bez zásahů, takovým způsobem, aby nenarušovaly klid mlčící většiny. Díky přesným formulacím se zajistí, že ti, kteří se chtějí shromažďovat, a složky veřejného pořádku budou přesně vědět, které činnosti jsou v rozporu se zákonem. Jsem toho názoru, že usměrňování mimo jiné spontánních a klidných demonstrací, na něž orgány nebyly předem upozorněny, je velmi příhodné a nezbytné. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Ve zprávě se cynicky ustavuje imperialistická politika EU. EU je v ní oslavována jako „obránce“ lidských práv a „velvyslanec“ demokracie ve světě. „Dodržování“ lidských práv a demokracie ze strany EU má tragické důsledky pro národy bývalé Jugoslávie, Afghánistánu, Iráku a Palestiny, které imperialistická EU, Spojené státy a NATO ve jménu lidských práv proměnily v jatka. EU využívá lidských práv selektivně jako záminku k nátlaku na země, jež z různých důvodů vzdorují jejímu imperialistickému úsilí, jako je Kuba, Vietnam, Severní Korea, Bělorusko a Írán, a k jejich vydírání. EU, která se prezentuje jako světový arbitr lidských práv, neřekne ani slovo o izraelské zločinné genocidě palestinského národa nebo o masakru Iráčanů okupujícími složkami imperialistických Spojených států a jejich spojenci, členskými státy EU. Ve zprávě se odkazuje na chudobu, životní prostředí, práva pracujících, zdravotnictví a podobně, což je urážka národů, které jsou sužovány nadvládou imperialistů a kapitalistickým vykořisťováním. Řecká komunistická strana (KKE) hlasuje proti této zprávě. Odsuzuje provokativní pokrytectví EU i její selektivní využívání lidských práv jako záminky pro vyvíjení imperialistického nátlaku, a dokonce pro vedení války proti národům. Toomas Savi (ALDE), písemně. – Blahopřeji kolegovi Marcu Cappatovi k vyčerpávající zprávě, v niž poukazuje na nejpalčivější problémy spojené s lidskými právy v uplynulém roce. Plně s ním souhlasím, co se týče potřeby radikálního prohloubení dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, zejména v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami v Pekingu. Je politováníhodné, že Čína významnějším způsobem nezlepšila stav lidských práv poté, co bylo Pekingu v roce 2001 uděleno právo pořádat olympijské hry. To by však rozhodně nemělo být důvodem k tomu, abychom se Číny zříkali. Jak se ve zprávě uvádí, olympijské hry „představují důležitou historickou příležitost ke zlepšení stavu lidských práv v Číně“, a proto bychom měli čínským orgánům neúnavně připomínat sliby, které učinily. Měli bychom ale zamezit vyhrožování, jež by mohlo vést k výrazně větší izolaci a nervozitě Číny, jako tomu bylo nedávno, což způsobilo řadu demonstrací v zemi proti Západu. Musíme dávat pozor, abychom se nestali opozicí demokratickým reformám čínského národa. Namísto toho bychom se měli soustředit na ustavení dialogu, díky němuž bychom měli příležitost představit svůj postoj, aniž bychom s druhou stranou jednali pohrdavě.

16. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám Předsedající. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, jak víte, v Irsku probíhá diskuse o Lisabonské smlouvě, neboť máme výsadu o této smlouvě jako voliči hlasovat. Rovněž však mezi zemědělsko-podnikatelským odvětvím a naším komisařem pro obchod, Peterem Mandelsonem, probíhá – a dnes zesiluje – válka slov, která se nyní ke značnému politování ještě prohloubila a je už téměř nezvladatelné oddělit obavy o světové obchodní jednání od hlasování o Lisabonské smlouvě. Osobně mám za to, že z tohoto bodu můžeme ustoupit, ovšem pouze v případě, dozvědí-li se lidé fakta. Ráda bych zde tento večer zdůraznila – a říká se, že tato sněmovna je tepem demokracie a tepem Evropské unie – že my, jakožto volení zástupci, musíme znát fakta, která nám dá Komise. Napsala jsem panu komisaři. Na odpověď čekám šest týdnů. Tolik k tomuto bodu. Lisabonská smlouva je však důležitá a je ostuda, že jsou tyto dva problémy spolu spojovány. Marianne Mikko (PSE). – (ET) dámy a pánové, svoboda slova je nejvýznamnějším prvkem demokracie. Nemůže podléhat žádným kompromisům.

07-05-2008

07-05-2008

CS


2. května, pouhý den po Světovém dni svobody tisku, byl soudním příkazem zmrazen bankovní účet moldavských novin Jurnal de Chisnau. Došlo k tomu na základě toho, že tyto noviny informovaly o obvinění státního veřejného žalobce ze znásilnění. Opakuji: informovaly a uvedly přehled, tedy učinily to, co mají sdělovací prostředky dělat. Jako novinářka s dvacetiletou zkušeností a stávající předsedkyně moldavské delegace tento čin otevřeně odsuzuji. Své obavy rovněž vyjádřilo několik mezinárodních novinářských organizací. Tento soudní příkaz není ničím jiným než novým prostředkem porušování svobody slova v Moldavsku. Evropská unie musí Moldavsku nadále poskytovat rozsáhlou podporu. Evropa jedenadvacátého století je Evropa svobody slova. Cokoli jiného by znamenalo, že je demokracie v ohrožení. Neměli bychom jen tak čekat, až to bude opravdu špatné. Naopak, ve jménu demokracie bychom měli každého, kdo pošlapává naše nejcennější hodnoty, podrobit tvrdé slovní kritice. Demokracie a svoboda slova jsou nenahraditelné. Danutë Budreikaitë (ALDE). – (LT) Dosud si pamatuji, když jsem četla průvodce Evropskou unií, že se v něm uvádí, že solidarita členských států je jednou z nejvýznamnějších hodnot Evropy, přičemž skutečnou hnací silou vnitřního trhu EU jsou malé země, tj. země Beneluxu. Jako stejně významné se v něm považují zájmy každé země. Dnes však zájmy největších zemí spojené s energetikou zastínily veškeré hodnoty EU do takové míry, že zde hrozí, že budou energetickými ostrovy navždy. Přeruší-li Rusko dodávky zemního plynu do Litvy, obviní velké členské státy společně s Ruskem Litvu, že kvůli ní Evropa zcela závisí na zájmech postsovětských zemí spojených s energetikou. Jinými slovy, postsovětské země zavádějí program, který nepředstavuje vztahy mezi Ruskem a EU, čímž se zároveň zabraňuje strategické spolupráci. Jako by EU nezaznamenala, že rozvodná síť zemního plynu společnosti Gazprom již prakticky pokrývá celou EU, a my velmi brzy zjistíme, kdo ovládá dodávky energie v Evropě. Chtěla bych přesvědčit Evropskou komisi a členské státy, aby nezahajovaly jednání s Ruskem, dokud nebude dosaženo konsenzu se všemi členskými státy, jak velkými, tak malými. Dvojí standardy EU jsou dlouholetou ostudou. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, včera Evropská komise zveřejnila zprávu, v níž uvádí, že zvláštní daň označovaná jako „zvláštní daň na maloobchodní slevy na určitá paliva“ není v souladu s právními předpisy Společenství. Komise má kromě jiného za to, že hlavním účelem této daně je posílit autonomii regionů a dát jim tak prostředky k získání příjmů z daní. Zítra, 8. května, generální advokát předloží v Lucemburku ohledně tohoto případu své stanovisko, v němž bude stanoveno, zda mají baskické provinciální rady nebo území možnost vydávat zákony. Vzhledem k tomu, že Komise považuje jakékoli narušení daňových sazeb za státní podporu, dalo by se říci, že je Komise proti jakékoli jiné entitě, která může stanovit vlastní daňovou sazbu, než je stát. Proto vyzývám Parlament, aby tuto věc zvážil a požádal Komisi, aby změnila svůj politický směr, protože by tak mohla omezit autonomii, již má zaručenu řada území, která nejsou státy. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – Pane předsedající, jsem rád, že dochází k přezkumu společné zemědělské politiky a že jsou prováděny první protikrizové kroky v oblasti šetření potravinami. Navržené závěry a přijatá rozhodnutí jsou však naneštěstí zmatené a nepřiměřené. Je třeba zcela jasně říci, že společná zemědělská politika ve stávající podobě vede ke ztrátám biologické bezpečnosti v Evropské unii a k prohloubení potravinové krize. Důsledkem omezování zemědělské výroby, příkazů, zákazů, kvót a kontingentů je další zmenšování zásob potravin, zejména v nově přistoupivších zemích. Před zahájením integračního procesu EU například Polsko vyrábělo dvakrát tolik potravin co dnes. Nyní by jich vyrábělo mnohem více, kdyby mu to bylo umožněno. Závěr je velmi jednoduchý: máme-li nedostatek potravin, umožněme těm, kteří mají potenciál je vyrábět, aby je vyráběli, a tím myslím nové členské státy. Diamanto Manolakou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, v ulicích kolem istanbulského náměstí Taksim a v ústředí konfederace pracujících DISK začalo více než 30 tisíc policistů se zvláštními vojenskými jednotkami,

63

64

CS


vodními děly a slzným plynem mlátit a masakrovat pracující. V důsledku toho bylo zatčeno a zraněno více než 500 demonstrantů. Chceme vyjádřit svou solidaritu s pracující třídou a obecně se všemi tureckými pracujícími. Žádáme, aby bylo ukončeno stíhání za politickou a odborovou činnost. Pracující třída má nezcizitelné právo na prvomájovou stávku a demonstrace. V tento den si připomínáme pracující, kteří padli v třídním boji, bránili a budovali svůj úspěch a likvidovali veškeré vykořisťování lidí. Rádi bychom odsoudili nepřípustný zákaz a brutální potlačování ze strany turecké vlády. Zároveň podporujeme právo odborů a politických stran, aby pořádaly své prvomájové shromáždění na istanbulském historickém náměstí Taksim, kde bylo dne 1. května 1977 zavražděno 34 pracujících. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, blahopřeju s upřímnou vřelostí a v nejvyšší úctě kancléřce Angele Merkelové k letošnímu udělení ceny Karla Velikého. Přispěla mimořádnou měrou k prosazování Lisabonské smlouvy a k usnadnění integrace nových členských států. Rovněž vítám skutečnost, že byly letos poprvé uděleny ceny Karla Velikého pro mládež. Mám zvláště velkou radost a jsem hrdý na to, že tato první cena Karla Velikého pro mládež byla udělena v Maďarsku, skvělé skupině mladých Maďarů, Nadaci Ference Rákócziho, za její projekt Studenti bez hranic. Maďarské skupině vřele blahopřeji, stejně jako držitelům stříbrné medaile z Velké Británie a oceněným bronzovou medailí z Řecka. Maďarský projekt Studenti bez hranic je jedinečný v tom, že přináší příležitost mladým z maďarských etnických menšinových společenství v zúčastněných zemích, Slovensku, Rumunsku, na Ukrajině a v Srbsku, aby si předávali myšlenky spojené se vzděláváním a kulturními otázkami v Evropě. V souvislosti s touto význačnou evropskou cenou se jedná o milník, neboť v rámci jejího udělení byla oceněna podpora vztahů mezi částmi etnické skupiny, které žijí v zemi původu a v zahraničí. Předsedající. − Velmi vám děkuji, pane Tabadji. Jistě vás potěší, když vám řeknu, že jsem měl tu čest zasedat v porotě, která cenu Karla Velikého pro mládež udělila. Chci, abyste věděl, že jsme učinili toto správné rozhodnutí. Marco Pannella (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, věřící by to měli vědět lépe než já, bezvěrec, ale od 13. do 17. května ve Vietnamu slaví významný svátek dle buddhistického kalendáře: Wesak, den narození Buddhy. Zdá se tak, že dnes ve Vietnamu nejvyšší patriarcha Sjednocené buddhistické církve Vietnamu, Thich Huyen Quang, který byl 26 let v domácím vězení ve svém chrámu, a jeho zástupce Thich Quang Do, kandidát, jehož řada z nás nominovala, nebude moci tento obřad svobodně sloužit. Pane předsedající, během uplynulých 26 let jsme jakožto Parlament žádali patnáctkrát o jejich propuštění. Domnívám se, že čas vypršel, ale Evropě bohužel čas nevypršel, vrátil se. Takže se, dámy a pánové, mějte na pozoru. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Skutečná krizová situace, která má dopad na rozsáhlé oblasti severního Portugalska jako důsledek zavření řady malých a středních podniků nebo přemístění nadnárodních společností nebo také kvůli velmi nízkým mzdám, byla příčinou toho, že se více než 100 000 pracujících přesunulo do Španělska a dalších zemí EU, ve většině případech za prací na stavbách. Tito pracující často skončili v nejisté situaci, v mnoha případech jim skončila práce, jiní zjistili, že jejich smlouva není splněna a sliby nebyly dodrženy, mzda nedosahuje zákonného minima nebo je jejich pracovní doba přehnaně dlouhá; firmy, které je najímají, zkrátka obecně nesplnily své povinnosti. Proto zdůrazňujeme, že v zemích, kde k těmto situacím dochází, je naléhavě nutné účinné sledování a že je třeba naléhavě podniknout opatření proti takovým nezákonným praktikám. Odbory například navrhly, aby stavebním firmám, jež nedodržují práva pracujících nebo neplní požadavek poskytovat každý měsíc informace s úplným seznamem pracujících na výplatní listině, včetně těch, které se přemístily nebo neplní své povinnosti, bylo odebráno povolení. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Pane předsedající, dne 9. května 2008 oslavíme padesáté výročí založení Evropské unie. Je to pro všechny občany dobrá příležitost dívat se s důvěrou a oddaností do budoucnosti. Nyní na evropské úrovni jednáme o reformě zemědělské politiky, budoucí společné energetické politice, rozšíření transevropské sítě v odvětví dopravních struktur, telekomunikací a energetiky, změnách klimatu a rozpočtové reformě Unie.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Lisabonská smlouva již byla ratifikována parlamenty 11 členských států jako Rumunsko. V nové smlouvě se zdůrazňuje význam sociální tržní ekonomiky s vysokým stupněm konkurenceschopnosti k udržitelnému rozvoji Evropy. Fungování jednotného trhu rovněž podporuje sladění sociálních systémů v členských státech. V Listině základních lidských práv, která má právní způsobilost, se potvrzují základní práva. Evropští socialisté mají za cíl vybudovat počínaje společnými hodnotami – sociální spravedlnost, rovnost a prosperita pro každého – sociální demokracii, společnost, jež nikoho nevylučuje a jejíž občané mají rovné příležitosti. Podstatou sociálnědemokratického přístupu je budování sociální Evropy. Marco Cappato, (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, stejně jako kolega pan Pannella bych rád upozornil poslance na to, co se odehrává ve Vietnamu, a netýká se to jen vůdce Sjednocené buddhistické církve, jemuž je přes 80 let a jenž je více než 20 let v domácím vězení, ale také pronásledování obyvatel žijících ve vysočině středního Vietnamu. Dostáváme nové informace od Kok Ksora a Montagnardské nadace, například 28. dubna zabila vietnamská policie a bezpečnostní složky Y-Tao Ebana a 15. dubna zabili čtyři vietnamští policisté dvě děti z etnické skupiny Degar. Chci tím požádat o podporu dopisů, které kolují mezi všemi poslanci, jež jsou určené vietnamskému režimu a vyzývá se jimi mezinárodní společenství a Evropské orgány, aby na situaci ve Vietnamu reagovali. Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Vzhledem k ustavičným odsouzeníhodným pokusům Maroka o zablokování jednání probíhajících pod záštitou OSN, jejichž cílem je uplatnění nezcizitelného práva obyvatel Sahrawi na sebeurčení, a jejich zavedení do slepé uličky, rád bych využil této příležitosti a vyzdvihnul potřebu plného dodržování práva obyvatel Sahrawi na sebeurčení, které je jediným realistickým, spravedlivým a trvalým řešením konfliktu, to jest ukončení hanebné kolonizace. Dále musíme trvat na tom, aby bylo dodržováno mezinárodní právo a rezoluce OSN, pranýřovat a odsuzovat marocké brutální potlačování vlastenců Sahrawi na okupovaných územích, kteří vzdorují kolonizaci a bojují za legitimní právo svého národa na sebeurčení, odsuzovat skutečně dramatickou humanitární situaci, v níž se obyvatelé Sahrawi nacházejí, kdy musí žít mimo svou zemi v uprchlických táborech, a musíme požadovat bezodkladnou náležitou mezinárodní humanitární pomoc. Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, cyklon, který v sobotu zasáhl Barmu, zpustošil tuto zemi a přinesl utrpení jejím obyvatelům. V aktualizovaných zprávách se hovoří o 22 000 mrtvých, 40 000 pohřešovaných, stovkách tisících raněných a jednom milionu lidí, kteří přišli o domov. Navzdory tomu, jak nelogické a kruté se to zdá být, mezinárodní snahy o pomoc byly narušeny barmským vojenským diktátorským režimem. Jedním příkladem je skutečnost, že čtyři dny poté, co ke katastrofě došlo, nejsou dosud víza pro zahraniční pomocníky vydávána včas a barmští generálové předvádějí směšně naivní výmluvy, které žádný inteligentní člověk nebere vážně. Mohl by předseda této sněmovny, kromě své soustrasti, kterou dnes vyjádřil, zaslat velmi ostré varování barmské juntě a nepřímo i jejím poručníkům v Pekingu, aby přestali mařit úsilí mezinárodní pomoci a začali se ke svým vlastním lidem chovat, ne-li demokraticky, alespoň lidsky? Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, lidé v Evropské unii stárnou. Z demografických prognóz máme znepokojivý obraz poklesu produktivní populace do roku 2030 až o 20 milionů. Takováto situace pro nás není dobrá, a proto musíme podporovat nárůst, včetně přirozeného nárůstu. Potýkáme se s problémem neplodnosti a sterility. Světová zdravotnická organizace uznala neplodnost jako nemoc, kterou lze léčit mimo jiné metodou in vitro. S přibývajícími lety se zvyšuje počet párů, pro něž je oplodnění touto metodou jediná možnost mít potomky. Tato cesta je však drahá a ne všechny země náklady s ní spojené hradí. Pro mnoho párů jsou tyto náklady překážkou, kvůli které tuto léčbu nemohou podstoupit. Je paradoxní, že alkoholismus, rakovina plic a AIDS se v Evropě léčí, zatímco neplodnost se neléčí ve všech zemích. Proto poukazuji na tuto skutečnost a chtěla bych, aby měli občané EU rovné příležitosti a byla jim zajištěna příležitost léčby in vitro za rovných podmínek a na základě rovného přístupu ke zdravotnickým službám. Csaba Sógor (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, tento týden v Evropském parlamentu jednáme o záležitostech spojených mimo jiné se sportem. Tato otázka aktuálně nabrala v Rumunsku zvláštního rázu. S blížícím se finále letošního mistrovství ve fotbale byli v několika posledních týdnech vystaveni ohromnému tlaku mužstva a hráči, kteří by mohli ovlivnit konečný výsledek šampionátu.

65

66

CS


V televizi byly odvysílány hádky, intriky, rvačky, přerušené zápasy, a to všechno protože pro některé lidi bylo nepředstavitelné, že by se mohl stát vítězem někdo jiný než mužstvo hlavního města. V rozhodujícím zápase udrželo vedení mužstvo města Kluž. Doufejme, že hlavním problémem není to, že v mužstvu Kluže je jen několik etnických rumunských hráčů nebo že je vlastní jeden Maďar. Ke střetu policie a fanoušků došlo v témže městě, kde byli v posledních dvou měsících s téměř předvídatelnou pravidelností zmláceni Maďaři za to, že používají svůj mateřský jazyk. To vše se pojí s náladami zaměřenými proti menšinám, jež rozdmýchávají extremističtí politici. Jak ve sportu, tak v politice si musíme zvyknout na to, že jeden či dva vlivní nebo ústřední politici se mohou snažit ovládat rozhodnutí a výsledky, avšak o skutečných výsledcích rozhoduje sladěná spolupráce, oddanost a fair play. Děkuji vám. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, na posledním plenárním zasedání Parlamentu jsme jednali o problému rostoucích cen potravin. Ten se kryl se závažnou diskusí týkající se přezkumu společné zemědělské politiky. Nyní, když máme čelit celosvětovému problému potravinové krize, musíme si položit otázku, kde jsou příčiny tohoto stavu a kde jsme se dopustili chyb. Po více než 30 let byl trh EU s potravinami poměrně stabilní a tím se do jisté míry otupila naše bdělost. V tomto období neprobíhalo příslušné sledování existujících procesů a nebyla zanalyzována spojitost mezi nárůstem výroby potravin a celkovým vývojem hospodářství, mezi rostoucím blahobytem některých společností a zvyšující se poptávkou. Tak rychlý hospodářský rozvoj, k jakému došlo v Číně a Indii, ve skutečnosti vyústil s ohledem na počet obyvatel v rostoucí spotřebu s následným výrazným zvýšením požadavků potravin. V nedávné době jsme také zaznamenali nárůst výrobních nákladů, zejména spojených s cenami paliv a energie. Předsedající. − Tím je tento bod uzavřen.

17. Obchodní a hospodářské vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie (ASEAN) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0151/2008) Glyna Forda, za Výbor pro mezinárodní obchod, o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (2007/2265(INI)). Glyn Ford, zpravodaj. − Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval panu komisaři a jeho pracovníkům, pracovníkům výboru, své skupiny a svým pracovníkům, kteří se podíleli na práci vložené do této zprávy. Chtěl bych také poděkovat stínovým zpravodajům za hlavní politické skupiny, kteří tuto zprávu v duchu spolupráce přivedli do této podoby. Za zprávu přebírám plnou zodpovědnost, nicméně všichni zmínění na její stránkách zanechali politické stopy. V určitém smyslu si přejeme, aby toto jednání EU a ASEAN nebylo nutné. Priorita mého výboru je jasná: přejeme si úspěšné uzavření kola rozvojového jednání v Dohá, které se nyní bohužel zdá být vtaženo do černé díry výběru a voleb amerického prezidenta. Doufejme, že se z ní do šesti nebo dvanácti měsíců od uvedení prezidentky Clintonové, prezidenta McCaina nebo Obamy do úřadu vynoří víceméně bez šrámů a Spojené státy budou mít konečně nového mluvčího pro otázky obchodu, aby dialog mohl pokračovat. Prozatím se však zdá, že budou probíhat jednání s Koreou, v rámci nichž byl zpravodajem můj kolega David Martin, s ASEAN a Indií v souvislosti s dvoustrannými dohodami nebo dohodami EU o volném obchodu. Pověření Rady zahájit jednání s ASEAN, pátým největším obchodním partnerem EU, se týkalo pouze sedmi z deseti členů ASEAN, protože tyto státy tvoří velmi rozmanitý region, od ekonomik, jejichž HDP odpovídá HDP některých národních států Evropské unie, až po tři nejméně rozvinuté země, z nichž dvě těží z ustanovení „vše kromě zbraní“ a jednou z nich je vyděděný stát Barma, o němž jsme dnes již tolik slyšeli. Je jasné, že dohoda o volném obchodu bude teoreticky ku prospěchu obou stran, díky ní se zvětší tok zboží a služeb a podpoří se inovace a povzbudí se hospodářský růst. Vítáme podepsání listiny ASEAN, k němuž došlo 20. listopadu loňského roku na 13. vrcholné schůzce ASEAN v Singapuru, a těšíme se na její rychlou ratifikaci. Díky tomu by se měla prohloubit hospodářská integrace se zeměmi ASEAN a v mé zprávě žádáme Komisi, aby k usnadnění tohoto procesu poskytla technickou a jinou pomoc.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Jednání musí být transparentní, co se týče veřejných zakázek, konkurence a investic, práv duševního vlastnictví a státní podpory. Musíme hovořit o odstranění necelních i celních překážek, zejména s ohledem na bankovní, pojistné a právní služby. Z našeho pohledu je důležité zjednodušit předpisy o původu. Měli bychom usilovat o sladění standardů, nevyjímaje bezpečnost výrobků, ochranu dětí a dobré životní podmínky zvířat. Musíme se chránit před paděláním léčiv, ale zároveň je výbor znepokojen tím, že neopouštíme pružnost dohody TRIPS. Výbor pro obchod má za to, že zásadní součástí každé dohody musí být kapitola o udržitelném rozvoji, včetně dopadové studie udržitelnosti. Kromě toho je třeba souběžná dohoda o politické spolupráci se závaznými doložkami spojenými se sociálními věcmi a životním prostředí, jež zavazují obě strany k ratifikaci stěžejních úmluv MOP, ale i standardních doložek o partnerství a spolupráci ve věcech lidských práv a demokracie. Měla by být zavedena fóra týkající se obchodu a udržitelného rozvoje, do nichž se zapojí zaměstnavatelé, zaměstnanci a občanské společnosti, kteří mohou přispívat nejen v rámci jednání, ale co je důležitější, mohou mít také poté vliv na to, jak dohoda probíhá. Ve zprávě se navrhuje, že bychom měli zvážit výrobky šetrné k životnímu prostředí a výrobky v rámci spravedlivého obchodu, jež mají přednostní přístup do EU, a že by měly být celní překážky odstraněny rychleji. Ovšem samozřejmě, že pokud by k provedení tohoto bodu mělo dojít, požadovali bychom po Komisi, aby k umožnění realizace změnila svou celní nomenklaturu. Zmiňujeme rovněž některé problémy specifické pro jednotlivé země. Co se týče Singapuru, máme obavy z bankovního tajemství, které se objasnily při návštěvě výboru, kdy zde jeho členové hovořili s poslanci parlamentu této země. Vítáme obnovení demokracie v Thajsku. A samozřejmě jsme se shodli na tom, že by se Barma měla účastnit jednání, nebo na nich být alespoň přítomná, přestože je z našeho pohledu naprosto jasné, že dokud stávající režim nebude nahrazen, není zde šance, že by došlo k podepsání jakékoli dohody s Barmou. Naší představou je rámcová dohoda týkající se všeho, díky čemu mohou jednotlivé země ASEAN jednat na základě vlastní aktuální situace a otevřít určitá odvětví tak rychle, jak je pro ně vhodné. Takže nakonec – a zdůrazňuji, že nakonec – budeme mít společnou a úplnou dohodu se všemi. Zatímco bychom tedy mohly jedině uvítat vietnamské vedení procesu, v rámci institucionální architektury, znásobeno nedostatkem úsilí a vůle na straně některých států ASEAN, došlo k pomalejšímu postupu, než jsme očekávali nebo jsme si přáli. Rád bych řekl jasně, že by Evropská unie neměla umožnit protahování jednotlivých členských států ASEAN k odmítnutí pokroku. Neexistuje-li zde alternativa, Rada, Komise a Parlament by alespoň mohly nakonec zvážit možnost dvoustranných dohod namísto mnohostranných. Doufám, že vlády a občanská společnost v rámci ASEAN chápou tento postoj Parlamentu jako povzbuzení k dalšímu pokročení, a to k rychlému. Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, jsem Glynu Fordovi velmi vděčný za jeho zprávu a za všeobecnou podporu přístupu Komise k jednáním o dohodách o volném obchodu se zeměmi ASEAN, kterou vyjadřuje. Jihovýchodní Asie si zaslouží naši plnou pozornost. V Asii se, pochopitelně, zaměřujeme znovu a znovu na Čínu, avšak našemu partnerství s ASEAN bychom se neměli věnovat o nic méně, ať už jednáme o otázkách udržitelného rozvoje, společnosti či obchodu. Z tohoto důvodu bylo ASEAN vybráno jako partner pro jedno z našich jednání o volném obchodu nové generace v rámci Globální Evropy. Dynamičnost ekonomik ASEAN jistě představuje příležitost pro Evropu. Tato příležitost je však do značné míry spíše potenciální než reálná. Podniky EU, jež se snaží obchodovat či investovat v jihovýchodní Asii, stále naráží na celní a necelní překážky a trhy namířené proti zahraničním poskytovatelům služeb, což se týká zejména trhů veřejných zakázek. Totéž obecně platí i pro přímé zahraniční investice. Tyto podniky také zjišťují, že jsou jejich práva duševního vlastnictví stále špatně chráněna a že je celková transparentnost některých trhů dosti malá. To je nejsilnější možný argument hovořící pro dohodu o volném obchodu, která by byla prohloubená spíše než rychlá a odlehčená. Nevěřím v to, že dohody o volném obchodu mají být rychlými politickými řešeními. Obchodní strategie Globální Evropa je spojena s novými obchodními příležitostmi, novým vývozem a

67

68

CS


nových pracovních příležitostech. Toto jednání bylo zahájeno na základě důkazů, že těchto věcí můžeme dosáhnout, budeme-li ochotní mít ambice. To, že odmítáme myšlenku, že by dohoda o volném obchodu pokrývala jen některé celní tarify, je správné. Bezvýhradně proto souhlasím s tím, že se ve zprávě požadují v souvislosti s tímto jednáním ambice. Úmyslně jsme se rozhodli založit svůj přístup na meziregionálním jednání. Domnívám se, že to byla správná volba. Myslím si, že dvoustranné dohody mohou fungovat jako stavební kameny mnohostranného systému, v němž se podporuje regionální integrace a růst regionálních trhů. Mám za to, že toto jednání můžeme chápat jako příspěvek k plánu hospodářského společenství ASEAN. Jak se však ve zprávě správně zdůrazňuje, jednání o tak ambiciózním programu na meziregionálním základě není tou nejsnazší, nejrychlejší cestou. Pokaždé, když některý z členských států ASEAN nemůže splnit nějaký zvláštní bod, střetáváme se s výsledkem v podobě nejmenšího společného jmenovatele. To není z hlediska ostatních spravedlivé. Čelíme rovněž problémům spojeným s prostředky, protože schopnost států ASEAN se zvětšuje o celou řadu dohod o volném obchodu, o nichž v současné době jednají. V důsledku toho je obtížné zajistit časový rámec pro plnou meziregionální dohodu kratší než tři až čtyři roky a je těžké dosáhnout odpovídající vysoké úrovně ambicí. Zároveň samozřejmě naši hlavní konkurenti postupně upevňují vztahy s jednotlivými zeměmi v tomto regionu. Japonsko, Austrálie a Spojené státy americké jsou aktivní. Ve zprávě jsem si všimnul odstavce, v němž se hovoří o možnosti přechodu na dvoustrannou dohodu, ukáže-li se regionální přístup obtížný. V tomto stadiu se nechci regionálního přístupu zříkat, ale v současné době zavádíme do tohoto regionálního rámce určitou pružnost – trochu proměnlivé geometrie, v rámci níž se zohledňují různé úrovně rozvoje ve státech ASEAN a díky níž bychom mohli postupovat s jednotlivými zeměmi ASEAN rychleji. To by bylo z hospodářského hlediska rozumné a mohla by se tak připravit cesta pro další, kteří se připojí později. Naše pokyny k jednání ve skutečnosti stanoví uzavření s méně než 10 členy, protože po méně rozvinutých zemích v rámci ASEAN – Laos, Kambodža a Barma/Myanmar – se nepožaduje, aby v dohodě o volném obchodě přijímaly závazky, ale budou sledovat proces jednání. Laos a Kambodža nyní pracují na přístupových otázkách WTO a v každém případě již využívají prostřednictvím programu „vše kromě zbraní“ širokého přednostního přístupu na trh EU. V rámci dlouhodobé dohody však mají z mého pohledu logické místo. Co se týče Barmy, ve zprávě se odráží postoj EU spojený s tím, že přestože je Barma součástí ASEAN, nejednáme s ní o závazcích dohody o volném obchodu jako takových. Moje poslední poznámka se týká udržitelného rozvoje. Do našich jednání s ASEAN bychom chtěli začlenit sociální hlediska a hlediska životního prostředí a učiníme tak v duchu spolupráce. Kromě toho jsme najali externího poradce, jenž povede studii o dopadu na udržitelnost a zanalyzuje tak pravděpodobný vliv plánované dohody na různá hlediska, včetně environmentálních a sociálních věcí. Tato studie by měla v příštích 18 měsících doprovázet proces jednání. Minulý týden jsme také přizvali členy občanské společnosti, aby přispěli k našim úvahám týkajícím se našich tří jednání o dohodách o volném obchodu s ASEAN. Nesetkali jsme se u nich vůbec s tím, že by s námi v něčem skutečně nesouhlasili. Tím, že tyto body do dohod začleníme už od počátku, můžeme zaručit, že se problémy řeší včas, ne-li předtím, než nastanou. Těším se na práci s Parlamentem v rámci dalších jednání. Samozřejmě budu výbor INTA o dalším pokroku průběžně informovat. Za tuto zprávu jsem velmi vděčný. Její standard odpovídá tomu, co jsem si zvykl od výboru INTA očekávat, a mohu se spoléhat na jeho znalosti a úsudky spojené s otázkami obchodní politiky. Francisco José Millán Mon, navrhovatel stanoviska Výboru pro zahraniční věci. − (ES) Pane předsedající, díky norimberskému akčnímu plánu a první vrcholné schůzce EU a ASEAN v loňském roce byly znovu navázány vztahy. Například jsou v současné době, i když pomalu, jak jsme slyšeli, projednávány dohoda o volném obchodu a dvoustranná dohoda o přidružení a spolupráci. Ve Výboru pro zahraniční věci jsme toto prohloubení vztahů podporovali, mimo jiné na obchodní a hospodářské rovině. ASEAN je v procesu regionální integrace, kterou schvalujeme, a postupně nabývá na významu. Sdružuje více než 500 milionů obyvatel deseti zemí, jež jsou velmi rozmanité – jak pan Ford uvedl – a obecně mají velký potenciál růstu.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Evropská unie je druhým největším obchodním partnerem ASEAN. Měli bychom zvýšit prodej, ale také investice našich podniků a k tomu je ideálním nástrojem dohoda o volném obchodu. Něco podobného chtějí jiné země na kontinentu i mimo něj, jak pan komisař řekl. Dohoda by měla být velmi široká a neměla by se omezovat pouze na obchodní otázky. Měly by ji rovněž doprovázet dvoustranné dohody o přidružení a spolupráci, do nichž je začleněna otázka dodržování lidských práv. Tyto dvoustranné smlouvy lze logicky podepsat pouze se zeměmi ASEAN, jež splňují potřebné politické a hospodářské podmínky, a samozřejmě je všechny tyto země nesplňují, což platí zejména pro Barmu/Myanmar, jejíž vláda podléhá omezujícím opatřením, která přijala Rada a která mají podporu Parlamentu. Pokud se tam politické podmínky nezmění, je jasné, že s Barmou nemůže být dvoustranná dohoda uzavřena, a Barma se ani nemůže podílet na dohodě o volném obchodu. V dubnu Parlament znovu vyjádřil své odmítnutí místní politické situace a požadoval propuštění politických vězňů. S ohledem na Barmu musím využít této příležitosti a vyjádřit svou soustrast s mnoha oběťmi cyklonu. Souhlasím s poznámkami předsedy Parlamentu, které jsme slyšeli na začátku odpoledne. Na závěr bych, dámy a pánové, chtěl říci, že Evropská unie musí nadále postupovat ve svých vztazích s ASEAN. Nabízíme silnější politické přidružení, úzké hospodářské vztahy spojené s oboustranným zájmem a spolupráci v mnoha oblastech. Samozřejmě podporujeme krok, k němuž došlo v rámci integračního procesu v roce 2007, „Listinu ASEAN“. Chceme, aby se závazky spojené s lidskými právy a demokracií, obsažené v této Listině, staly skutečností, zejména v Barmě, ale i dalších zemích tohoto regionu. Na základě toho se naše vztahy prohloubí. Velmi vám děkuji. John Purvis, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − Pane předsedající, zpráva pana Forda představuje jako celek to, čeho bychom v mém výboru byli rádi svědky. Jsme obzvláště rádi, že do ní byly začleněny všechny naše hlavní body. Poukazujeme na to, že budoucí průmyslový růst Evropské unie závisí na naší otevřenosti zahraničnímu obchodu a investicím podléhajícím spravedlivým pravidlům, ale že naše konkurenceschopnost vůči zemím ASEAN je na nás a spočívá ve zlepšení úrovně našeho vzdělávání, odborné přípravy, výzkumu, podnikání a inovací. Jako zásadní prvky úspěšného vztahu chápeme vědeckou a technickou spolupráci a ochranu práv duševního vlastnictví. Zejména očekáváme spolupráci na boji proti padělání. Chceme zdokonalení předpisů o původu; sladění standardů, bezpečnosti výrobků, ochrany dětí a životních podmínek zvířat; jejich byrokratických postupů; průhlednosti státní podpory a necelních překážek a odstranění diskriminačních daní. Očekáváme, že zde bude zajištěno zamezení škodám na životním prostředí v důsledku odlesňování a získávání palmového oleje, a velmi rádi bychom upřednostnili, kdyby se vyhnuly preemptivním zásahům a jednáním a uznaly přitom potřebu, aby nám zůstaly k dispozici antidumpingové mechanismy. Žádáme sladěnou činnost s ASEAN, co se týče energetiky, a to, aby Komise prosazovala společné výzkumné projekty s institucemi tohoto regionu. V tomto duchu se těšíme na vzájemně prospěšné a úspěšné obchodní a hospodářské vztahy se zeměmi ASEAN. Peter Šťastný, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, nejdříve bych rád blahopřál svému kolegovi, panu Fordovi a zpravodaji této zprávy. Navrhovaná obchodní dohoda s ASEAN je součástí širší strategie dvoustranných a meziregionálních jednání s obchodními partnery EU. Kdybychom považovali ASEAN za jednu entitu, bylo by pátým největším obchodním partnerem EU, před Japonskem. ASEAN je velice rozmanitý region, jehož tři členové jsou méně rozvinuté země a zároveň jeho ostatní členové mají vyšší příjem na osobu než řada členských států EU. Já a mí kolegové z výboru INTA velmi podporujeme první možnost Komise: jednat s tímto regionem jako celkem, prohloubit regionální hospodářskou integraci zemí ASEAN. Ve zprávě se zdůrazňuje význam meziregionálních obchodních dohod, jež mohou obvykle nahrazovat multikulturní systém – v případě, že jsou dalekosáhlé, ambiciózní a do velké míry přesahují celní omezení – a mohou se jimi zavádět standardy spojené se sociální oblastí a životním prostředím. Ve zprávě se naléhá na strany, aby postupně omezovaly nebo rušily všechny překážky obchodu zbožím a službami a dodržovaly

69

70

CS


přitom odchylné hospodářské postoje v rámci regionu ASEAN. Zprávou se rovněž vybízí Komise, aby zajistila průhlednost a účinné předpisy spojené s veřejnými zakázkami – práva duševního vlastnictví, státní podpora a jiné dotace. Na závěr bych rád poděkoval zpravodaji za jeho konstruktivní spolupráci, což se odráží v některých kompromisních pozměňovacích návrzích, jimiž se ve zprávě klade hlavní důraz na obchod a otázky s obchodem spojené, společně s problémy lidských práv a udržitelného rozvoje. Díky přijetí těchto pozměňovacích návrhů a jiných pozměňovacích návrhů je tato zpráva vyvážená. David Martin, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, nejdříve bych se rád přidal se svým blahopřáním svému příteli a kolegovi Glynu Fordovi ke zprávě, kterou považuji za vynikající. Rád bych také sdělil Komisi, že se domnívám, že pan komisař udělal před několika lety naprosto správnou věc, že zahájil studie týkající se vyhlídek dohody o volném trhu s ASEAN a že podle nich jednal. Zatímco, jak už řekli jiní, je pro nás ASEAN již významným regionem z hlediska hospodářství, je to jeden z regionů, kde je největší potenciál růstu, budeme-li moci dosáhnout svých cílů spojených s volným obchodem. Stejně jako pan Šťastný souhlasím s tím, že to byla naprosto správná strategie provést to na regionální úrovni, navzdory všem komplikacím, k nimž v souvislosti se snahou to tímto způsobem zrealizovat dochází. Zpráva pana Forda Komisi předává jasné a pevné poselství: Parlament si přeje, aby ve všech dohodách o volném obchodu nové generace byla obsažena výrazná kapitola o udržitelném rozvoji. Ve zprávě se často odkazuje na neobchodní doložky, jež jsou k mé radosti v souladu s myšlenkami mé zprávy o Koreji, a zejména jsem rád, že se ve zprávě zdůrazňují výrazné doložky o sociálních věcech a životním prostředí. Myslím si, že je důležité nejen to, aby členové ASEAN ratifikovali osm stěžejních úmluv MOP, jak dosud učinila pouze Kambodža, Indonésie a Filipíny, ale také to, abychom zajistili zavedení mechanismů, díky nimž budou náležitě uplatňovány. Měla by být formálněji schválena úloha odborů a organizací pracujících a jsem rád, že zpravodaj navrhuje vytvoření fóra pro obchod a udržitelný rozvoj, které bude moci sledovat standardy a oznamovat veškeré porušování. Co se týče environmentálních standardů, výbor pro obchod poukazuje v mnoha svých nedávných zprávách – například v Lipietzově zprávě o změnách klimatu nebo v mé zprávě o Koreji – na to, že by měl mezinárodní obchod usnadnit rozšiřování technologií šetrných k životnímu prostředí, a já znovu uznávám skutečnost, že komisař Mandelson při mnoha příležitostech projevil svůj závazek snížit cla na technologie šetrné k životnímu prostředí, a doufám, že pan komisař tedy může přistoupit na zpravodajův návrh, aby se to stalo součástí jednání s ASEAN. Veškeré porušování sociálních a environmentálních standardů musí podléhat běžnému mechanismu urovnávání sporů. Vzhledem k tomu, že jsou Spojené státy americké tento postoj odhodlány prosazovat v souvislosti se všemi dohodami o volném obchodu, musí i Evropa dosáhnout podobně přísných donucovacích opatření. Dovolte mi, abych na závěr řekl, že sice vím, že s Barmou nepodepíšeme dohodu o volném obchodu, nicméně doufám, že Barma z této dohody nebude nepřímo těžit, neboť jakékoli rozšíření obchodů s ostatními zeměmi ASEAN potenciálně znamená, že by Barma mohla rozšířit svůj obchod v rámci této skupiny a mohla by nepřímo těžit z dohody EU o volném obchodu. Doufám tedy, že se zaměříme na způsob, jak zajistit, že jsou přísně uplatňovány obchodní sankce proti stávajícímu barmskému režimu. Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, v době, kdy hodně hovoříme o Asii kvůli Číně a problémům v této zemi, o nichž víme, a na jiné úrovni o smrtelné katastrofě v Barmě, představuje zpráva, o níž zde tento večer diskutujeme, reakci občanů EU, zastoupených Parlamentem, na sdělení Komise o nové strategii pro dvoustranná a meziregionální obchodní jednání EU. Je evidentní, že Sdružení národů jihovýchodní Asie je souborem deseti zemí s obzvláště rozdílnou úrovní rozvoje, ať už z politického či hospodářského hlediska, jak právě uvedl náš zpravodaj. Současně projednávaná obchodní dohoda se týká trhu v hodnotě 57 miliard EUR s ročním růstem odpovídajícím 4,9 %, což představuje velmi významný potenciál pro rozvoj. Přestože se obchodní politika EU, tvořená obchodními dohodami mezi našimi dvěma regiony, zdá být přímočará, musíme společně podněcovat růst a vytváření pracovních míst a nadále být realističtí, co se týče obtíží.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Přestože by však globalizace hospodářství měla být chápána jako příležitost, naši spoluobčané mívají o hospodářství našeho kontinentu velké obavy, tak jako jiní mají obavy o to své. Negativní, okrajové účinky globalizace – kterých je pro ty, kteří s nimi skutečně musí žít, příliš mnoho – často zastiňují výhody, jež by měly po inteligentně ujednaných obchodních dohodách následovat. Cílem této zprávy je proto vyslat silný signál Evropské komisi, aby brala při jednání s ASEAN obavy občanů náležitě v potaz. Proto je třeba, abychom dospěli k rovnováze – takové, která našim partnerům umožní dosáhnout uspokojivé úrovně hospodářského, sociálního a politického rozvoje, aniž by se tak podporovalo narušení hospodářské soutěže a dumping. Ráda bych zde jen poukázala na tři body, jež chápu jako priority. Zaprvé, ze striktně obchodního hlediska by se mělo zdůraznit, že každé obchodní dohody musí být dosaženo v rámci vzájemného dodržování předpisů mezinárodního obchodu, tedy dodržování právních předpisů o hospodářské soutěži a dodržování autorského práva. Jedním z mnoha příkladů je to, že naše jednání musí zejména vést například k nalezení řešení v boji proti padělaným léčivům, přičemž je zajištěn přístup všech občanů ke zdravotní péči v přísném souladu s duchem a postupy dohody z Dohá. Zadruhé, z hlediska zaměstnaneckých práv se v souvislosti s dohodami samozřejmě nemohou přehlížet rozdíly v úrovni zaměstnaneckých práv. Naši partneři musí souhlasit s tím, že budou splňovat minimální standardy MOP, zejména že budou bojovat proti dětské práci a zlepší pracovní podmínky a platy. Zatřetí, je samozřejmě také velmi důležité zdůraznit, jak bylo tento večer učiněno v různých proslovech, že veškeré obchodní dohody musí obsahovat potřebné požadavky týkající se hospodářství a udržitelného rozvoje. Jihovýchodní Asie je jedním z klenotů naší planety a je třeba, abychom společně chránili její faunu a flóru. Komise má povinnost zajistit záruky spojené s nezákonnou lesnickou činností a řízením rybářských kvót, na což pan komisař před minutkou poukázal. Leopold Józef Rutowicz, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, ve zprávě pana Forda se zdůrazňuje význam spolupráce Evropské unie a národů jihovýchodní Asie, co se týče obchodních a hospodářských vztahů. Co se týče jejich rozlohy a počtu obyvatel, podobají se tyto státy Evropské unii. Tyto země představují pro Evropskou unii významný obchodní trh a dovážejí na náš trh celou řadu důležitých výrobků. Tyto země mají širokou škálu politických struktur a hospodářský potenciál, o čemž svědčí podíl HDP na osobu, jenž činí v Barmě 211 USD a v Singapuru 31 400 USD. To znamená pro spolupráci EU a ASEAN určité problémy, jak zpravodaj zdůrazňuje. Rozvinutí trhu se státy v této oblasti vyžaduje sladění standardů, zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví. Hospodářské a duševní vztahy se zeměmi ASEAN by mohly vést k větší prosperitě a míru v tomto regionu. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Zpráva pana Forda dokládá těžkopádnost jednání mezi EU a ASEAN – což není vzhledem k obzvláště různorodé povaze tohoto regionu překvapivé. Zájem evropského průmyslu – s ohledem například na přístup na trh – je ohromný a v souvislosti s ním je požadován rychlejší časový plán. Otázkou proto je, zda by měla EU v těchto mnohostranných jednáních pokračovat nebo zda by nebylo lepší zvolit dvoustranná jednání. Tento návrh je již do jisté míry obsažen v pozměňovacím návrhu 5 pana Forda a paní Mannové. Rád bych proto vyzval Komisi, aby se co nejvíce zavázala na mnohostranné úrovni k úspěšnému uzavření kola jednání v Dohá. Ukáže-li se, že by mnohostranná jednání trvala příliš dlouho, jednání poté mohou pokračovat na dvoustranné úrovni s jednotlivými zeměmi ASEAN. To samozřejmě neznamená, že se zde hlásím k opozici další regionální integraci jihovýchodní Asie. Tato integrace je záležitostí velkého významu. Teď mám na mysli významnou úlohu, kterou může ASEAN a ASEAN+3 hrát v další integraci Myanmaru do tohoto regionu. Tato země, jež byla minulý víkend tak těžce zasažena cyklonem Nargis, naléhavě potřebuje pomoc regionu. Zejména ASEAN+3, které také zahrnuje sousední Čínu, musí aktivně působit a přimět juntu, aby otevřela dveře této země venkovnímu světu a byla zde tak lépe chráněna lidská práva a opozice získala větší manévrovací prostor. Děkuji vám. Daniel Varela Suanzes-Carpegna (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych rád blahopřál zpravodaji, panu Fordovi, k dobré práci na jeho zprávě a k její konečné podobě, jež představuje díky přispění výboru pro mezinárodní obchod a ostatních výborů velmi vyváženou zprávu.

71

72

CS


Nejdříve bych rád řekl, že se ve zprávě zdůrazňuje velká příležitost k prohloubení našich obchodních a hospodářských vztahů v této oblasti potenciálního hospodářského rozvoje a nárůstu populace, a také bych rád zmínil, že zohledňuje ohromné rozdílnosti mezi členskými státy bloku ASEAN. Rád bych zdůraznil význam otevření sektoru služeb, a to pro obě strany: je to zásadní pro Unii, ale i pro ASEAN, které obě musí požadovat účinnější služby vyšší kvality za lepší ceny a využívat přitom konkurenčních výhod a zkušeností EU. S ohledem na průmysl jsme v pozměňovacích návrzích, jež byly začleněny do zprávy, poukázali na dvojí potřebu splňovat minimální požadavky kvality, hygieny a zdravotnictví. To se požaduje po našem evropském průmyslu a mělo by to být rovněž vyžadováno od druhé strany, aby se tak omezila nespravedlivá hospodářská soutěž. Mimo to zde jde také o soulad s mezinárodními dohodami spojenými se sociálními věcmi, otázkami zaměstnání a životního prostředí; a především, a to bychom chtěli zdůraznit, o boj proti dětské práci. Upozornili jsme na citlivý průmysl zpracování ryb, protože se zde projevují oba problémy. Proto upřímně nechápeme pozměňovací návrhy socialistů 11 a 12, které rozmělňují a omezují to, co již výbor přijal, odstraňují se jimi ze stávajících odstavců 16 a 17 zvláštní zmínky o odvětví tuňáka, které je skutečně zasaženo, o nespravedlivé hospodářské soutěži z toho vyplývající a o zprávě samotného Evropského parlamentu o tomto odvětví, jež byla a je podporována Evropskou komisí. Proto, v zájmu konsenzu, jenž je s celou touto zprávou spojen, žádáme zpravodaje a skupinu socialistů v Evropském parlamentu, aby to vzali v potaz a zvážili stažení pozměňovacích návrhů 11 a 12, které naše skupina nepodpoří. Stručně řešeno, domnívám se, že pokud k tomu dojde, budou tak zachovány ty stávající, jež jsou ucelenější a lepší než ty, které by chtěli zavést. Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Pane předsedající, nejdříve bych chtěl, v reakci na tragédii, kterou Barma kvůli cyklonu zažívá, vyjádřit svůj zármutek nad jeho oběťmi a požádat orgány této země, aby umožnily přistup mezinárodní pomoci a zahájily důvěryhodný demokratizační proces, díky čemuž se ukončí izolace země a otevřou se nové vyhlídky pro obyvatele této země. ASEAN je region s velkým hospodářským potenciálem a počet jeho obyvatel je podobný jako v Evropské unii. Zahrnuje 10 velmi odlišných zemí, avšak tato rozmanitost, navzdory tomu, že je kvůli ní jednání spojená s dohodou o volném obchodu komplikovanější, by nám neměla zabránit v dosažení nástrojů, které přinesou vzájemné výhody a doplní mnohostranný systém WTO, mimo jiné z hlediska uspokojivého uzavření rozvojové agendy z Dohá, jež obě strany považují za prioritu. Méně rozvinuté země tohoto regionu by měly mít možnost zachovat si své preference, ale i příležitost být v budoucnu do dohody také zahrnuty. Obchodní a hospodářské vztahy jsou součástí širší strategie upevnění celkových vztahů mezi těmito dvěma regiony. Je třeba, abychom podpořili další postup v politické a bezpečnostní spolupráci. Zejména se klade důraz na řízení zaměřené proti terorismu a na řízení krizí/katastrof. Rovněž je třeba prosazovat spolupráci v odvětví energetiky, výzkumu a vývoje, životního prostředí, změn klimatu a udržitelného rozvoje, ale i v kulturně-sociální oblasti a rozvojové spolupráci. Obzvláště důležitá je spolupráci v oblasti veřejného zdraví, protože by měla přispět k zajištění podmínek hygieny potravin a zdravotnictví, jež jsou zásadní pro spotřebu a rozvíjející se obchod. V celém tomto procesu je zásadní účast a podpora občanské společnosti. Chtěl bych blahopřát zpravodaji, panu Fordovi, za jeho zprávu, v níž se prohlašuje, že stěžejními hodnotami EU jsou lidská práva a demokracie, a požaduje se, aby byly součástí jednání a byly do zahrnuty do dohod o partnerství a spolupráci, které by měly jít ruku v ruce s obchodními dohodami. Vzhledem k tomu, že tato jednání budou představovat zásadní krok pro vztahy mezi EU a ASEAN, doufáme, že budou úspěšná. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, v této diskusi bych rád upozornil na následující otázky. Zaprvé, ASEAN, jež sdružuje 10 zemí, které mají velmi rozdílný stupeň rozvoje – od bohatého Singapuru po velmi chudou Barmu, Kambodžu a Laos – a které mají téměř 500 milionů obyvatel, je pátým největším obchodním partnerem EU a nabízí vyhlídky dalšího rozvoje ekonomických a obchodních vztahů s Evropskou unií.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Zadruhé, dohoda o volném obchodu se zeměmi ASEAN těmto zemím jistě přinese větší prospěch než EU. Proto je nezbytné uzavřít s těmito zeměmi dohody přesahující obchodní dohodu, v rámci níž tyto země souhlasí s tím, že budou dodržovat sociální standardy a standardy spojené s životním prostředím, ale i ochranou spotřebitelů. Třetím a posledním bodem je to, že tento přístup nám jako jediný dává příležitost dospět ke spravedlivé hospodářské soutěži mezi společnostmi ze zemí ASEAN a evropských zemí. Jen tehdy tyto společnosti začnou zahrnovat své výrobní náklady do celkových nákladů na práci, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitelů, čímž se zajistí, že jejich ceny výrobků budou odrážet plné náklady na výrobu. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, blahopřeji panu komisaři k vedení těchto jednání a zpravodaji panu Fordovi k jeho zprávě. Přemýšlíme o tom, jak překročit překážky a sjednat se zeměmi ASEAN dobrou dohodu o volném obchodu. Poukazujeme na rozdíly mezi těmito zeměmi. Chtěl bych jen upozornit na jedno hledisko těchto jednání, o němž jsme před čtyřmi lety nevěděli. Boj s globálním oteplováním se stal prioritou EU a samotná EU se stala čelným světovým představitelem v této oblasti. Na toto hledisko musíme v jednáních klást mnohem větší důraz. I v tomto aspektu zde budou patrné rozdíly: nejchudší země nemůžeme o nic žádat, ale v případě ekonomik bohatých zemí, jež se rychle rozvíjejí, musíme dosáhnout společných zájmů, co se týče boje proti změnám klimatu. Dvě země EU, Polsko a Dánsko, mají zodpovědnost za jednání o dohodě následující po Kjótském protokolu. K tomu dojde tento rok v Poznani a příští rok v Kodani. I tento bod bude v zodpovědnosti EU. Nebudeme-li schopni dojednat společnou dohodu do konce roku 2009, budeme tak nuceni změnit svou ambiciózní politiku týkající se boje se změnami klimatu. Nechceme, aby k tomu došlo, protože tyto změny a tuto světovou hrozbu očividně neumíme řešit úplně sami. Proto je důležité, abychom využili všech jednání EU se třetími zeměmi a zdůraznili v rámci nich toto hledisko – společná dohoda o boji proti změnám klimatu ve světovém měřítku. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane Komisaři, dámy a pánové, jako navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku chci blahopřát zpravodaji panu Fordovi nejprve k jeho... (text není slyšet) o dvou hlediskách, která by dle mého názoru měla být zdůrazněna. Prvním je padělání, zejména padělání léčiv, jež je skutečně nebezpečné, skutečně nebezpečné pro pokrok a klidnou atmosféru hospodářských a obchodních vztahů se zeměmi jihovýchodní Asie, ale především pro spotřebitele, ať už jednoduše z hlediska bezpečnosti či kvality výrobků. Proto je nezbytné zdůraznit, vyzdvihnout potřebu zabránit všem podobám padělání prostřednictvím omezujících nástrojů obsažených v těchto dohodách. Znovu bych rád poukázal na to, jak potřebné je bojovat s paděláním léčiv, a to z těchto dvou důvodů: abychom chránili bezpečnost spotřebitelů a bránili odvětví léčiv před jakoukoli nespravedlivou hospodářskou soutěží, v rámci níž se nedodržují předpisy spojené s životním prostředím či zdravím. Ochranu spotřebitelů po celém světě, a zvláště v Evropě zajistí pouze účinná spolupráce všech zúčastněných. Druhé hledisko souvisí s vytvářením právních předpisů podporujících snížení emisí CO2 ve společnostech, zejména vzájemných dohod týkajících se obchodování s emisemi. Je třeba mít na paměti, že se Evropská unie musí vyhnout trestání společností ukládáním náležitých a logických ustanovení spojených s novými environmentálními standardy jakožto součást klimatického plánu, aniž by se na oplátku požadovalo přijetí podobných předpisů v jiných zemích. Začleněním těchto dvou bodů do našich vztahů – co se týče formy i ducha – bychom mohli zachovat konkurenceschopnost evropských společností a zároveň přitom chránit spotřebitele, aniž bychom samozřejmě zapomínali na ochranu klimatu. Stručně řečeno, jde zde o nalezení dokonalé rovnováhy v našich vztazích. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem ráda za tuto příležitost účastnit se této diskuse, přestože se nejedná o mé oblíbené téma. Spěchala jsem však z kanceláře, když jsem zaslechla poznámky týkající se standardů, a domnívám se, že velmi významnou částí tohoto usnesení je odstavec 10, který by měl být přečten a možná i připojen. Možná bychom měli připojit standardy týkající se bezpečnosti potravin a vysledovatelnosti. Podporuji poznámky spojené s paděláním léčivých přípravků, což je závažný problém. Právě jsem se vrátila z Brazílie, kde jsem v továrně na zpracování masa hledala jakékoli výstražné upozornění. Žádné tam nebylo: jinými slovy, nebyly tam uznány žádné body spojené s bezpečností na pracovišti. V továrnách na bioetanol, kterou jsme navštívili, jsem byla poněkud nervózní, protože tam opět nebyl kladen důraz na bezpečnost pracovníků.

73

74

CS


Nejde mi o pomlouvání jiných zemí. Jde o to, že my Evropané máme vysoké standardy a musíme se snažit trvat na tom, abychom všechny pozvedli, jinými slovy, na náš standard. Mohla bych poznamenat, že vím, že o mně komisař Mandelson již slyšel a že je v dnešních irských novinách? Pokud by chtěl tyto zprávy komentovat, ráda bych si to vyslechla. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, pane komisaři, Evropská unie i ASEAN mají významný potenciál, který umožní přijmout opatření k tomu, abychom čelili světovým problémům jako změny klimatu, zabezpečení energie, boj proti terorismu a boj proti chudobě a podvýživě milionů obyvatel Asie. Zástupci těchto dvou organizací by proto měli prohloubit dialog a společně hledat řešení těchto složitých problémů. Rovněž by měli vytvořit nové podoby hospodářské spolupráce a podniknout kroky ke zvýšení vzájemně prospěšného obchodu. Evropská unie by se měla podělit o své zkušenosti a úspěchy spojené s procesem regionální integrace. Nezapomínejme však, že by EU měla přesáhnout hospodářské záležitosti a měla by nadále požadovat dodržování lidských práv a demokracie. Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Pane předsedající, díky obchodním dohodám se mohou stabilizovat vztahy obou stran. Zároveň je však třeba brát v rámci jednání o dohodě o volném obchodu v potaz určité zásadní požadavky a hodnoty. Dovolte mi, abych navrhnul následující: dodržování lidských práv, hospodářské schopnosti každé země, ochrana práv duševního vlastnictví a zeměpisného vymezení; sladění standardů bezpečnosti výrobků; a spolupráce v rámci boje proti nemocem a epidemiím a ve věcech spojených s životním prostředím. Jean-Pierre Audy (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, nejprve bych se chtěl přidat k pochvalám svého výborného kolegy poslance pana Forda a většinu přiděleného času věnuji přivítání pana Hartmuta Nassauera, který je předsedou naší delegace pro vztahy se zeměmi jihovýchodní Asie. Vzpomínám si, dámy a pánové, na svou návštěvu Filipínské republiky. Zdá se mi, že možná proto opomíjíme práci na těchto otázkách. Vzpomínám si na výlet do Kidapawanu v provincii Cotabato na ostrově Mindanao, kde jsme se setkali s 500 zemědělci na přibližně 1,5 hektaru půdy, kteří díky zásahu Evropské unie přežívali z plodin získaných v podmínkách samozásobitelského hospodaření. Byli jsme tam svědky nadšení a vděčnosti a já se domnívám, pane komisaři, že rozvoj musí být brán v potaz ve všech politikách Evropské unie. Glyn Ford, zpravodaj. − Pane předsedající, rád bych poděkoval všem poslancům, kteří se účastnili dnešní večerní diskuse. Jsem si vědom toho, jak pan Audy zrovna zdůraznil, že je třeba, abychom zajistili, že zde nejsou opomíjeny otázky rozvoje s ohledem na řadu zemí, a nikoli pouze Filipíny. Jako člověk, jenž zná mnohem lépe Indonésii než Filipíny, jsem si vědom, že v mnoha částech této země to není jako v Jakartě, jedná se o rozvojovou zemi a na tyto části se musíme zaměřit. Děkuji panu Mandelsonovi za jeho připomínky a chtěl bych poznamenat, že v duchu spolupráce a konsenzu jsem zrovna hovořil s panem Varelou Suanzes-Carpegnou a souhlasil jsem se stažením pozměňovacího návrhu 11 – to budeme řešit zítra – výměnou za jeho dodatečnou podporu nových částí mého pozměňovacího návrhu 12. Takže jsme nyní dosáhli ještě většího konsenzu, než jak to vypadalo na začátku této diskuse. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (Článek 142) Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Vzhledem k tomu, že Evropské společenství by mělo ve svých jednáních se Sdružením národů jihovýchodní Asie s cílem uzavřít dohodu o volném obchodu druhé generace označit jako prioritu vícestranný obchodní systém založený Světovou obchodní organizací, je zde důležité, že ASEAN představuje velmi rozmanitou oblast: jedna z jeho zemí patří mezi nejméně rozvinuté státy, zatímco ostatní jsou velmi rozvinuté. To je hlavní příčina toho, proč tyto nerovnosti hrají významnou roli v dokončování dohody o volném obchodu. V průběhu procesu uzavírání dohod o volném obchodu je jednou prioritou podpis dohody o partnerství a spolupráci obsahující vymahatelné doložky o lidských právech, protože lidská práva a demokracie jsou základními hodnotami EU. Musíme věnovat pozornost důsledkům této dohody pro malé zemědělce tohoto regionu a sledování a zajištění toho, že je podporováno rodinné a udržitelné zemědělství.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Místní orgány by rovněž měly být podporovány v boji proti změnám klimatu prostřednictvím boje proti odlesňování a zvětšování tropických lesů. Obchod s biopalivy by tedy měl být omezen výhradně na ta biopaliva, která nenarušují rovnováhu životního prostředí. Rovněž by se měl zdůraznit význam trvalé spolupráce v boji proti terorismu a řízení krizí/katastrof. Rámcová dohoda mezi EU a ASEAN by mohla přispět k podpoře dalšího průmyslového růstu EU, avšak měla by být založena na zásadě transparentnosti a předpisech týkajících se hospodářské soutěže a investicí, práv duševního vlastnictví a státní podpory. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, řada ekonomů poukazuje na to, že jihoasijský region má potenciál stát se v budoucnu hospodářským centrem světa. To je nebezpečný trend, zejména pro Evropu, jež by mohla ztratit významný podíl světového obchodu. V Evropě zatím nadále zpřísňujeme podmínky pro společnosti, zemědělství a obchod se zeměmi, které ani nerespektují autorská práva. Lze v této souvislosti hovořit o volné a spravedlivé hospodářské soutěži? Samozřejmě musíme usilovat o podporu dodržování lidských práv v asijských zemích, ale nesmíme zároveň s tím vydávat evropské trhy výrobkům vyráběným za podmínek, jež nesplňují evropské standardy hospodářské soutěže. Nyní se výrazně soustředíme na hospodářskou soutěž v rámci EU. To je naše chyba a pošetilost. Mezitím nás Asie hospodářsky předhání, stejně jako si v minulosti Evropa podmanila Asii z vojenského a politického hlediska.

18. Režimy podpor pro zemědělce (podpora pro bavlnu) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0166/2008) pana Ioannise Gklavakise, za Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu (KOM(2007)0701 – C6-0447/2007 – 2007/0242(CNS)). Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, než se dostanu k obsahu zprávy, chtěla bych poděkovat panu zpravodaji Gklavakisovi a členům výboru pro zemědělství za velmi dobrou práci, kterou věnovali tomuto velice citlivému problému reformy týkající se bavlny. Jak víte, Soudní dvůr v roce 2006 prohlásil reformu odvětví bavlny, kterou jsme ujednali v roce 2004, za neplatnou, přičemž rozhodl, že porušuje zásadu proporcionality. Soud také rozhodl, že by měl být v přiměřené lhůtě přijat nový režim. Komise proto na rozhodnutí okamžitě reagovala zadáním několika studií, zahájením podrobného postupu konzultací a provedením posouzení dopadu. Na základě toho Komise navrhuje nadále vázat 35 % podpory, díky čemuž se zachová výroba bavlny a dodrží se řecká, portugalská a španělská smlouva o přistoupení. Zároveň se oddělí 65 % podpory v souladu s reformním procesem SZP a závazky Evropské unie vůči zahraničním partnerům, konkrétně rozvojovým zemím. V těchto souvislostech velmi vítám podporu 35% podílu vázané podpory ve zprávě jako vyrovnaný krok kupředu. Vaše zpráva správně upozorňuje na proces restrukturalizace, jímž odvětví bavlny Evropské unie prochází. Chápu potřeby tohoto odvětví, a proto jsem v souvislosti s pozměňovacími návrhy, v nichž se navrhuje podpora tohoto procesu, například prostřednictvím snížení vnitrostátní základny, a tudíž zvýšení vázané podpory na hektar, optimistická. V tomto bodě považuji vaše návrhy za velmi rozumné. Žádáte však také vyšší podporu na hektar v případě, kdy je plocha osetá bavlnou na vnitrostátní úrovni menší než stanovená plocha, a to je problematické. Musím říci, že se jedná o proticyklický systém, kvůli němuž by podpora v rámci evropského odvětví bavlny znamenala větší narušení trhu a byla by v naprostém rozporu s naším mandátem spojeným s mnohostranným obchodním jednáním v rámci kola rozvojového jednání v Dohá. Mohu podporovat pozměňovací návrhy spojené s vnitrostátním balíčkem. Zvláště vítám opatření zaměřené na restrukturalizaci vyzrňovacího odvětví a na zlepšení kvality výroby. Všechna restrukturalizační opatření by však měla být slučitelná s green box WTO a neměla by přesahovat opatření, která již máme zavedena v rámci politiky rozvoje venkova.

75

76

CS


A zřejmě není překvapivé, že jsem proti převodu podpory bavlnářských regionů ze druhého pilíře do prvního. Domnívám se, že je jasné – a měla jsem několik příležitostí toto stanovisko zde v Parlamentu vyjádřit – že je třeba, abychom podpořili naši politiku rozvoje venkova. Chtěla bych poukázat na to, že v bavlnářských regionech Španělska a Řecka jsou programy rozvoje venkova skutečně účinně využívány, například co se týče různých agroenvironmentálních plánů. Těším se v souvislosti s tímto velmi důležitým problémem na plodnou diskusi. Ioannis Gklavakis, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, paní komisařku jsem pozorně vyslechl. V EU jsou čtyři země, které pěstují bavlnu: Řecko, Španělsko, Bulharsko a ve velmi malé míře také Portugalsko. Když jsem začal s touto zprávou, úzce jsem spolupracoval s celou řadou lidí, dostával jsem doporučení a účastnil jsem se diskusí, a tak mohu říci, že se jedná o výsledek dlouhé rozsáhlé spolupráce. Pracoval jsem se členy svého výboru, jimž chci poděkovat, se španělskými zástupci odvětví výroby bavlny a vyzrňovacího odvětví a také samozřejmě se svými řeckými krajany. Chtěl bych poukázat na to, že zprávu schválil výbor pro zemědělství 28 hlasy pro, 6 bylo proti. To dokládá vysokou míru přijetí. Dovolte mi, abych se stručně zmínil o návrhu k podpoře bavlny z roku 2004. Evropský soudní dvůr jej prohlásil za neplatný. Požadovaly se v něm 35% vázané platby a 65% oddělené. V dalších letech pak pěstování bavlny zaznamenávalo pokles a nakonec došlo k 50% snížení ve Španělsku a 20% v Řecku. Bavlnářské podniky se ve Španělsku zmenšily o 25 % a v Řecku o 11 %. Cílem této zprávy je to, aby se v Evropě nadále pěstovala bavlna: na celou EU připadají pouhá 2 % světové produkce. Proto jsme se shodli na tom, že podpora vyčleněná pro členské státy, jež pěstují bavlnu, bude zachována v plné míře. Abychom zabránili riziku, že pěstování bavlny bude upadat nebo se stane nehospodárným, požadujeme samozřejmě malé zvýšení podpory na hektar a jsem potěšen, že tento návrh přijímáte. Nutným důsledkem je to, že vzhledem k tomu, že celková částka zůstane stejná, obdělávaná plocha se zmenší. Samozřejmě se nepředpokládají žádné problémy v případě, kdyby členský stát chtěl zvětšit obdělávanou plochu dle svých představ bez vymezení horního limitu. Poměr mezi vázanou a oddělenou podporou zůstává na hodnotách 35 % – 65 %. Žádáme však, aby členské státy mohly změnit svůj podíl vázané podpory, budou-li si to přát, avšak tento podíl nesmí být nižší než dolní 35% hranice. Chtěl bych říci, že jedna věc by měla být jasná. Nová plocha půdy nebude představovat stanovenou horní mez a nebudou ukládány tresty za její překročení, jako tomu bylo dříve. Naopak se jedná o způsob, jak zaručit tomuto odvětví stávající celkovou podporu. Skutečně věříme, že navrhované zvýšení podpory bude výraznou pobídkou k tomu, aby se zachovalo pěstování této plodiny. Rovněž navrhujeme, aby byl vytvořen vnitrostátní balíček ve výši 1 % dotovaný odvodem z vázané podpory, z nevyužitých přidělených částek, a z 22 milionů EUR převedených do druhého pilíře. Čeho bude vnitrostátním balíčkem dosaženo? Zaprvé, má náročné cíle: například se bude poskytovat podpora výzkumu nových druhů, které vyžadují méně vody a pesticidů, což bude velmi prospěšné pro životní prostředí. Zadruhé, kvalita vyráběné bavlny se zvětší a zmodernizuje se vyzrňovací odvětví. Návrh zprávy je v souladu s potřebami pěstitelů bavlny v členských státech a zároveň i s cíli EU. Je zaměřen na současné financování a zároveň se jím zavádí opatření spojená s životním prostředím, jež jsou pro EU nezbytná. Dovolte mi, abych se na závěr zmínil o vynikající spolupráci a podpoře, kterou mi při sepisování zprávy poskytovali všichni kolegové poslanci a díky níž jsme do ní mohli vnést nové myšlenky a doporučení. Jsem přesvědčen o tom, že díky zavedení tohoto nového plánu bude zachováno vzkvétající odvětví výroby bavlny v EU i životaschopné vyzrňovací odvětví. Na závěr bych chtěl znovu poděkovat Komisi za konstruktivní způsob, jakým reagovala na potřeby zemí vyrábějících bavlnu. Nakonec jsme dosáhli výsledku a budeme moci Radu orientovat správným směrem.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Pane předsedající, je překvapivé, že reakcí Evropské komise na rozsudek Soudního dvora byl nový návrh pozměňující plán podpory bavlny, jenž je téměř totožný jako ten předchozí, až na to, že se podpora vztahuje na sklizenou bavlnu. Vzhledem k tomu všemu vřele vítáme vynikající zprávu, kterou navrhl pan Gklavakis a jež poukazuje na hlavní problémy spojené s výrobním a zpracovatelským odvětvím. Zaprvé, návrh Komise týkající se zachování 35% vázané podpory je, jak se v posledních letech promítlo ve snížení výroby v takové zemi jako Španělsko, zcela nepřiměřený; proto se domníváme, že řešení obsažené ve zprávě spočívající v ponechání maximální hranice na subsidiaritě je velice vhodné. Pan Gklavakis uvedl několik údajů a já vám mohu, paní komisařko, říci, že Andalusie, která je hlavním regionem výroby bavlny v mé zemi, přišla v posledních třech letech o 65 % výroby. Rovněž, navzdory tomu, co jste, paní komisařko řekla, a mrzí mě, že vám musím odporovat, se domnívám, že pozměňovací návrh 17, jejž jsem sám předložil a jenž byl do zprávy zahrnut, je velmi pozitivní, neboť se v něm správně uvádí, že podpora výrobců se může zvýšit, je-li obdělávaná plocha menší než základní plocha pro výrobu, což dle mého názoru odvětví prospěje, bude zachována finanční neutralita a v důsledku se plně využijí prostředky a samozřejmě tím odvětví získá velkou pružnost. Na závěr bych, paní komisařko, chtěl v souvislosti s vyzrňovacím odvětvím zdůraznit, že dle mého názoru bylo v reformě z roku 2004 velmi opominuto, že jeho restrukturalizace je nepopiratelný fakt a že je nezbytné vytvořit restrukturalizační fond, jak je zmíněno ve zprávě pana Gklavakise. Kromě toho si skutečně myslím, že pozměňovací návrh 39, který jsme předložili jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, skutečně pomůže k tomu, že se prostřednictvím článku 69 poskytnou větší dotace zpracujícímu odvětví. Na závěr bych, pane předsedající, chtěl vyjádřit své odmítnutí dohody uzavřené v tomto týdnu zvláštním výborem pro zemědělství, protože si myslím, že stále nepředstavuje přiměřenou reakci na problémy tohoto odvětví, a především na problémy vyzrňovacího odvětví; musím vám říci, že jsem dnes obdržel zprávu španělského vyzrňovacího odvětví, v níž se uvádí, že pokud Rada tento návrh nepozmění, bude v důsledku ukončena činnost 27 vyzrňovacích podniků. Doufám, že Rada to vše změní, a děkuji paní komisařce, že tu s námi je. María Isabel Salinas García, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, ráda bych se také připojila k dle mého názoru zaslouženým blahopřáním panu zpravodaji a děkuji mu za to, že byl vždy dostupný a spolupracoval, zejména co se týče jeho uskutečněných setkání se všemi výrobci v mém regionu, Andalusii. Chtěla bych žíci, že se zabýváme novou reformou odvětví bavlny, protože moje země, Španělsko, a zejména můj region, Andalusie, se odvolaly proti předchozí reformě u Soudního dvora, a chtěla bych poukázat na to, že to je poprvé, kdy byla reforma Komise zamítnuta. Je překvapivé, jak bylo řečeno, že Komise v reakci na tuto situaci nevysvětlitelně předložila návrh podobný tomu předchozímu, zatímco postoj Španělska se samozřejmě nezměnil. Španělští pěstitelé bavlny chtějí – my chceme – aby se bavlna nadále pěstovala. Byly zde již zmíněny závažné škody, které zasáhly můj region. Abychom toho dosáhli, potřebujeme reformu odlišnou od té předchozí, jež nám umožní i nadále pěstovat. Proto si myslím, že zpráva pana Gklavakise je vhodná a je řešením, které by mělo být bráno v potaz. Ve zprávě se navrhují rozpětí míry vázanosti rozsáhlejší podpory a větší subsidiarity pro členské státy. Mám za to, že zpravodaj pochopil odlišný stav řeckého a španělského odvětví. Proto si myslím, že díky řešení navrhovanému ve zprávě pana Gklavakise by mohlo odvětví pěstování bavlny ve dvou hlavních zemích výroby bavlny pokračovat. Je také jasné, že je zde třeba plán restrukturalizace odvětví. Minule, kdy o to Parlament žádal, to Komise nevzala v potaz. Odvětví zvažuje náhradu způsobených škod, jež jsou vyčíslitelné, a bylo by vhodné to zohlednit. Je také důležité podpořit pozměňovací návrh socialistické skupiny v Evropském parlamentu, v němž se požaduje přechodné období k přizpůsobení nové situaci. Nejedná se zde o zachování stávající situace, neboť

77

78

CS


je neudržitelná. Ráda bych vám připomněla, že se nejedná o společnou organizaci trhu. Je třeba dospět k dohodě, která nám umožní i nadále pěstovat bavlnu v Evropské unii. Přestože stále bohužel nemáme zavedeno spolurozhodování, doufám, že při této příležitosti bude provedená práce a stanovisko Parlamentu zohledněno. Bude-li tomu jinak a v návaznosti na zprávy, jež přicházejí z Rady, Španělsko nevylučuje, že v případě, kdy nebude stanovisko Parlamentu zohledněno, požádá o přezkum rozsudku. Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, odvětví bavlny v EU vykazuje 70% schodek. Toto odvětví by proto mělo mít větší podporu. Díky tomu by se také rozvíjelo celé odvětví, od pěstování bavlny po výrobu látek a oděvů. Namísto toho s kvótami a poplatky za spoluodpovědnost klesá výroba, příjmy ze zemědělství a počet pracovních míst. Od minulé reformy SZP byly důsledky tohoto poklesu citelnější, vzhledem k zavedení částečného oddělení z objemu výroby v 65% míře. V Řecku je rok po zavedení nové společné organizace trhu (SOT) s bavlnou výroba o 20 % nižší a ve Španělsku je tento pokles více než 50%. V Řecku skončilo 11 % malých a středních zemědělských pozemků, ve Španělsku je to 25 %. Velký počet vyzrňovacích podniků není životaschopný a je na pokraji zavření a lidé zde přišli o mnoho pracovních míst. Se zvýšením výrobních nákladů měla být zvýšena i podpora, která se však namísto toho snížila. Navzdory konstruktivním návrhům, které doporučení pana Gklavakise obsahuje, toto doporučení daný problém neřeší; přijímá se jím návrh Komise. Nesouhlasíme se snížením kvóty v Řecku ke zvýšení vázané podpory na hektar. Kvůli tomu zaniknou ještě další malí a střední pěstitelé bavlny. Nikdo jiný se nemůže spoléhat na nalezení konečného řešení jejich problémů. Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, pokaždé, kdy diskutujeme v této sněmovně o zemědělské politice EU, racionálním občanům je vždy připomínáno, jak nevhodná pořád je, navzdory jistým zlepšením, k nimž v posledních letech došlo. Setkáváme se s neustálými žádostmi zájmových skupin o trvalou ochranu proti zahraniční konkurenci. Tento režim je v platnosti již tak dlouho, že narušil dokonce i způsob, jakým o těchto otázkách přemýšlíme a hovoříme. Proto je zpravodaj schopen s kamennou tváří říci následující: „Je důležité, aby odvětví produkce bavlny ve Společenství i nadále prosperovalo a zároveň zachovat dostatečnou úroveň produkce zajišťující rentabilitu odvětví vyzrňování bavlny, které poskytuje 3 200 pracovních míst v Řecku a 920 ve Španělsku.“ Pokud bychom uplatňovali tutéž argumentaci i v jiných oblastech, byla by Evropa na cestě ke krachu. Skutečnost je taková, že Španělsko je velmi úspěšná průmyslová země s pracovní silou čítající přibližně 20 milionů lidí. Taková země nemůže mít potíže se směrováním 920 lidí z odvětví vyzrňování bavlny do jiných produktivnějších činností. Zpravodaj rovněž neváhá používat fráze jako „Zachování prosperujícího odvětví zemědělství ve Společenství, kterým je pěstování bavlny, je naprosto zásadní“. To je krajní příklad vzájemné negace. Selský rozum nám říká, že prosperuje-li výroba bavlny, nevyžaduje žádnou podporu. Smutná pravda je taková, že výroba bavlny v EU není výnosná, a proto by měla být ukončena. Takové přizpůsobení by mohlo být obtížné a vyžadovalo by státní podporu, ale podpora by se měla uplatnit na změnu, nikoli na ochranu výroby, jež probíhá očividně lépe v jiných zemích mimo EU. Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Pane předsedající, dovolte, abych nejprve blahopřála panu zpravodaji k jeho práci, ale i stínovým zpravodajům, kteří se zpravodajem spolupracovali na sestavení této zprávy. Zpráva, o níž zde dnes hovoříme, bohužel vznikla kvůli tlaku rozhodnutí Evropského soudního dvora spíše než v důsledku politického přání spojeného se zajištěním dlouhodobého a stabilního plánu pro odvětví bavlny do roku 2013 nebo s dosažením reformy související s podmínkami a předpisy WTO a SZP. Je obtížné přijmout, že způsobilá půda v Řecku bude zmenšena z loňských 340 000 obdělávaných hektarů na 270 000 hektarů. Ze zmenšení plochy vyplyne další omezení podpory. Rovněž je obtížné přijmout, že vyzrňovací podniky budou podporovány v rámci prvního pilíře. Mohli bychom podporovat zlepšení kvality, ale nikoli v souvislosti s opatřeními obsaženými ve druhém pilíři. Přirozeně bychom měli upřednostňovat stabilitu tak, aby oddělená i vázaná podpora a rozvoj venkova spadaly do prvního pilíře a aby spadaly do vnitrostátního balíčku, jak je o tom pojednáno v příloze VIII nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, na základě něhož by členské státy mohly jednat v prosazování tohoto nařízení pružně.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Na závěr bych chtěl zvláště blahopřát španělské vládě, že problém bavlny předložila Evropskému soudnímu dvoru, stejně jako to měla udělat řecká vláda v případě tabáku. Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, mohli byste ve své brzké odpovědi objasnit, pokud hovoříme o číslech 65 a 35, že 65 % není vypuštěno, ale že tyto peníze obdrží podniky? Jestliže se, podle tohoto 35% rozdělení, již nebude pěstovat další bavlna, vyplatí se více vzít jen 65 % a pěstovat něco jiného nebo dokonce nepěstovat vůbec nic, protože 35 % nestačí na to, aby se jimi pokryly výrobní náklady takovým způsobem, že bavlna bude přijímána za ceny, jež platí odvětví. Jedná-li se o pracovní místa ve zpracovatelské oblasti, nelze popírat, že by bylo nezbytné znovu jednat s odvětvím, zda je schopné platit pěstitelům za tuto bavlnu odpovídající ceny, aby se pěstování bavlny vyplatilo. Samozřejmě je důležité, aby daných oddělených 65 % bylo nadále výrobcům vypláceno, ať už pěstují, či nikoli. Takový je systém oddělené podpory. Zdá se mi, že to bylo v předešlých projevech poněkud zmatené. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, pozorně jsem si vyslechla různé obavy a různé myšlenky, které poslanci přednesli. Domnívám se, že si nejsme tak vzdáleni, a jsem si jistá, že na konci dne bude možné dospět k přijatelnému kompromisu. Myslím si, že bychom měli mít na paměti, že když Soudní dvůr zrušil reformu bavlny, v žádném případě nezpochybnil část spojenou s vázanou/oddělenou podporou, tedy 35/65. Důvodem tohoto postoje Soudního dvora byla skutečnost, že dospěl k závěru, že potřebujeme provést podrobnější hodnocení dopadu. Právě to jsme v současné době dělali. To však neznamená, že jsme přišli na nějaký důvod ke změně části o vázané/oddělené podpoře, a pokud zemědělci přestanou bavlnu vyrábět, samozřejmě nebudou oddělenou část uplatňovat. Mohou pokračovat s vlastními penězi, přestože už nebudou v budoucnu vyrábět žádnou bavlnu. Domnívám se, že bychom mohli skončit v situaci, protože mám za to, že některé obtíže, s nimiž se toto odvětví potýká, mají ve skutečnosti své kořeny před reformou bavlny z roku 2004. Doufám však, že výsledkem této reformy bude to, že budeme mít odvětví bavlny. Pravděpodobně bude spojeno s vývojem, který jsme zaznamenali – bude menší, ale já doufám, že bude zároveň konkurenceschopnější. Domnívám se, že lze udělat dost – o tom se zmínila paní Batzeliová – pro to, abychom zlepšili kvalitu produkce. Tím přispíváme k přidané hodnotě výrobku s označením původu. V tomto bodě by měly, myslím, členské státy vyrábějící bavlnu této možnosti využít a dosáhnout tak lepších cen svých výrobků, abychom si mohli v Evropské unii zachovat prosperující konkurenceschopné odvětví bavlny. Ioannis Gklavakis, zpravodaj. − (EL) Pane předsedající, chápu to tak, že se všichni shodneme na tom, že musí pěstování bavlny v EU pokračovat. Jak bychom také nemohli? EU má v odvětví bavlny 70% schodek. Bude-li odvětví výroby bavlny nadále na všech úrovních upadat, bude mít EU nedostatek ve všech ohledech. V EU pěstujeme pouhá 2 % světové produkce, která si musíme za každou cenu chránit. Nezapomínejme, že bavlna představuje pouhých 0,15 % zemědělské výroby EU. V této zprávě jde navíc o zvláštní úsilí; významné je to, že v zemích pěstujících bavlnu, které jsem navštívil, mě samotní výrobci ujišťovali, že velmi chtějí vyrábět kvalitní bavlnu. Veškeré předložené návrhy by měly přispívat k výrazným úspěchům. Musím však znovu zdůraznit to, co si myslím, že nebylo pochopeno. Plocha půdy byla zmenšena, aby se zvýšily dotace, a celková částka dotací jednotlivým zemím byla zachována. Není zakázáno zvětšit obdělávanou půdu, přestože by to bylo samozřejmě za cenu snížení dotací na hektar. Tak jsme se v případě Řecka posunuli ze 370 000 hektarů s dotací 594 EUR na hektar na 270 000 hektarů se 750 EUR; budeme-li však obdělávat více než 270 000 hektarů a zvolíme si 370 000 hektarů, k čemuž máme naprosté právo, nikdo už nám nebude říkat jako dříve, že je zde horní hranice nebo nějaký trest. To znamená, že zde v podstatě není žádný zákaz. (Poznámka ze zasedací místnosti) Oslovte prosím sněmovnu a vysvětlete to. Buďte tak laskav a zprávu si prosím přečtěte a uvidíte, že je to naprostá pravda, protože překročíme-li 270 000 hektarů, obdržíme místo 750 EUR menší částku. Sám se o tom prosím ve zprávě přesvědčte.

79

80

CS


předsedající: PAN ONESTA Místopředseda Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:00.

19. Řízení populací ryb v hlubokých vodách (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Rosy Migueléz Ramosové, za Výbor pro rybolov o řízení populací ryb v hlubokých vodách (2007/2110(INI)) (A6-0103/2008). Struan Stevenson (PPE-DE). – Pane předsedající, faktická poznámka, než začneme, chtěl bych říci několik slov o opoždění diskusí spojených s otázkami zemědělství a rybolovu. Je tomu tak vždy. Vždy jsme svoláni do sněmovny na poslední večerní diskuse, v Bruselu i Štrasburku. Myslím, že je to velmi nespravedlivé. Jakmile bude zavedena Lisabonská smlouva, budeme mít jak ve výboru pro zemědělství, tak ve Výboru pro rybolov spolurozhodovací pravomoci. To znamená, že budeme mít stejný status jako všechny ostatní parlamentní výbory, a přesto vždy dostává odpolední zasedání výbor pro zahraniční věci a my musíme vždy hovořit pozdě večer, kdy naši kolegové pro zahraniční věci mohou jít na brzkou večeři a být brzy v posteli. Nepovažuji to za přiměřené a žádám vás, pane předsedající, abyste naši stížnost za všechny členy výborů pro rybolov a zemědělství předal Konferenci předsedů – předsednictví tohoto Parlamentu – s tím, že proti tomu protestujeme a přejeme si do budoucna fair play. Někdy jsme ochotni hovořit v pozdních diskusích, ale jindy bychom rádi dostali přednost a hovořili brzy odpoledne. Doufám, že si to vezmete k srdci. Předsedající. – Dámy a pánové, vaši připomínku samozřejmě předám předsedovi Parlamentu, ale rovněž vás vyzývám, abyste ji předali předsedajícím vašich skupin, protože vám jistě neuniklo, že o pořadu dne a pořadí, v jakém budou projednávány zprávy, rozhoduje Konference předsedů. Já to tedy své straně oznámím; vy tuto informaci předejte té své. Rosa Miguélez Ramos, zpravodajka. − (ES) Skutečnost je taková, že to, co pan Stevenson zrovna řekl, je všeobecný pocit, který tu všichni sdílíme, protože jsme všichni zjistili, že v těchto pozdních hodinách jednáme již mnoho let. Myslím si, že i komisaři by se proti tomu měli ohradit. Naléhám na pana Borga a paní Fischer Boelovou, aby rovněž protestovali a tyto diskuse byly zařazeny na rozumnější dobu, nejen pro naše pohodlí, ale také proto, že je pro veřejnost a dotyčná odvětví mnohem jednodušší, aby o sobě něco zjistily. Tento večer zde ale hovoříme o hlubokomořských druzích a v tomto okamžiku bych vám ráda připomněla, že evropské lodě tyto zásoby začaly lovit v devadesátých letech dvacátého století, kdy byly druhy žijící u dna na ústupu a kdy se vytrácely především tresky, a že cílem sdělení Komise, s nímž je moje zpráva spojena, je zhodnotit účinnost regulací ze dvou hledisek: přiměřenost a uplatňování. Skutečnost je taková, jak uvádím ve své zprávě, že původní přidělení kvót členským státům bylo provedeno a dokonce rozšířeno dříve, než jsme měli dostatek biologických údajů, důsledkem čehož bylo následné rozdělování založené na ne zcela spolehlivých údajích; proto některé členské státy přidělené kvóty nevyužily, zatímco jiným státům tyto kvóty docházely v několika prvních měsících daného roku. Skutečnost je také taková, že nedostatek znalostí zeměpisné struktury těchto druhů a nedostatek spolehlivých vědeckých údajů znamenaly, že celkové přípustné odlovy a kvóty byly stanoveny pro nesmírně široké oblasti řízení a že byly také příliš restriktivní, a dokonce přesahovaly podmínky uložené pro druhy podléhající plánům obnovy. Skutečnost je dále taková, jak musíme uznat, že z hlediska klasifikace je ještě hodně co zlepšovat, neboť za druhy hlubokých vod jsou považovány veškeré ryby žijící v hloubce přesahující 400 metrů, čímž se slučuje široká škála druhů, jež nemají žádné společné biologické, zónové či morfologické rysy. Chtěla bych říci Komisi, že se samozřejmě zdá být nezbytné rozlišovat jasněji druhy, které potřebují ochranu – a takových je celá řada – a jiné druhy, které představují alternativu druhů žijících při dně a pro něž by měly být stanoveny dlouhodobé cíle týkající se loďstva.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Komise ve skutečnosti již měla povinnost stáhnout druhy ze seznamu a uznat, že jsou loveny v rybolovných oblastech s mělkou vodou pouze jako vedlejší úlovky a že například na základě návrhu Spojeného království byl ze seznamu hlubokomořských druhů odebrán pyskoun a že kvóta pro pilonoše se nezapočítává, loví-li se pomocí pelagických vlečných sítí. Komise by dle mého názoru měla naléhavě odstranit veškeré rozdíly v nakládání s různými druhy, jež nejsou plně oprávněné, a chtěla bych rovněž poukázat na to, že v těchto rybolovných oblastech došlo k pokroku a že loďstvo Společenství již uplatňuje mnoho opatření, která však neuplatňují jiné mimoevropské lodě lovící ve stejných oblastech. Naše loďstvo omezilo intenzitu rybolovu, a to prostřednictvím snížení celkových přípustných odlovů a omezení kapacity, ale i vytvoření chráněných oblastí. S těmito druhy se pojí i další otázky, jako je vhodnost celkových přípustných odlovů a systému kvót pro řízení těchto populací, což je velice obtížné realizovat, protože se jedná o smíšené rybolovné oblasti. Další otázkou se ukazuje být potřeba řešit problém výmětů a zlepšit tak řízení v této oblasti. Dalším problémem, který je třeba korigovat, je řízení intenzity rybolovu, protože Komise udělala tu chybu, že zahrnula všechna plavidla s povolením lovit v oblastech v hlubokých vodách do definice plavidel, jež vyžadují zvláštní povolení, čímž došlo k velkému zmatení. Na závěr, pane předsedající, dámy a pánové, bych si vás všechny, ale i Komisi poslechla a diskusi uzavřu. Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve je třeba, v reakci na to, co zde uvedl pan Stevenson a paní Miguélez Ramosová ohledně časového rozvržení, abych zdůraznil, že Komise – uctivě a odevzdaně – přijímá lhůty diskusí, které určuje Parlament. Dovolte mi, abych poděkoval paní zpravodajce Miguélez Ramosové a všem členům Výboru pro rybolov za velmi podrobnou zprávu. Jak víte, EU je důležitou stranou zainteresovanou na rybolovných oblastech hlubokých vod. Zásadními členskými státy EU, které se rybolovu účastní, jsou Estonsko, Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko a Španělsko. Jejich vykládky představují největší množství celkových hlášených úlovků. Celkově vzato hospodářský a sociální význam loďstva Společenství lovícího na volném moři se zařízeními pro lov při dně je v porovnání s celkovým odvětvím rybolovu EU poměrně malý. V některých zemích a regionech – zvláště ve Španělsku a Portugalsku – nicméně přispívá významnou měrou k úlovkům, zaměstnanosti a přidané hodnotě na místní úrovni. Hlubokomořský rybolov byl zahájen na konci 70. let 20. století a od 90. let se rychle rozvíjel v důsledku tří faktorů. Prvním z nich byl v 70. letech výrazný úbytek rybolovných příležitostí v mělčích vodách kvůli vyčerpání zásob a rozšíření vnitrostátních soudních pravomocí na základě Úmluvy OSN o mořském právu. Druhým byla vysoká hodnota některých hlubokomořských druhů a třetím pokrok v rybolovných technologiích, díky němuž se mohlo lovit ve větších hloubkách. V našem nařízení o rybolovu v hlubokých vodách se snažíme zavést zvláštní požadavky na přístup a související podmínky rybolovu populací ryb v hlubokých vodách. Ve skutečnosti bylo dosaženo určitého pokroku v porovnání s předchozím stadiem rozvoje oblasti rybolovu, kdy neexistovaly žádné předpisy. Naše nejnovější návrhy na stanovení celkových přípustných odlovů a omezení intenzity se stále více zakládají na vědeckých informacích, které jsou stále více dostupné. Můžeme si být jisti tím, že stav těchto populací se v posledních letech zhoršil. Ve vědeckých doporučeních se požadují další údaje co do kvantity, ale i kvality. Mimo jiné tyto otázky jsou zohledněny v našem novém návrhu na sběr údajů, který je v současné době projednáván v Radě. Kromě toho budou mezi povinnosti členských států patřit nové průzkumy spojené s informacemi o rybolovu v hlubokých vodách a v našem prováděcím návrhu na sběr údajů se bude požadovat další odběr biologických vzorků. Je však jasné, že je třeba přezkoumat předpisy obsažené v našem nařízení o rybolovu v hlubokých vodách. V našem sdělení se analyzují jeho nedostatky a poukazuje se v něm na problémy, které je třeba řešit. Doufáme, že s vaší cennou pomocí zahájíme provedení přezkumu tohoto nařízení a že v rámci něj budou stanoveny zvláštní požadavky na přístup a související podmínky týkající se rybolovu populací ryb v hlubokých vodách. V roce 2009 by měla proběhnout podrobná konzultace se všemi zainteresovanými stranami s cílem zvážit přísnější předpisy, jež se budou uplatňovat na tuto oblast rybolovu.

81

82

CS


Z vaší zprávy je patrné, že sdílíme tytéž obavy a cíle, a doufáme, že se můžeme zapojit do těsné spolupráce, abychom mohli podniknout naléhavá opatření k ochraně těchto populací. Marios Matsakis, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – Pane předsedající, velmi blahopřeji paní zpravodajce k její vynikající práci. Řádné řízení populací ryb v hlubokých vodách je zásadní k prosazování udržitelného využívání moří a zajištění toho, že budou zachovány mořské ekosystémy. Výbor ENVI měl tyto zásady na paměti a vypracoval stanovisko, které plně podporuje. Toto stanovisko tvoří několik návrhů, jež mají doplnit zprávu paní Ramosové a podpořit její účinnost a použitelnost. Kromě jiného se v něm zdůrazňuje potřeba snížit celkové přípustné odlovy, v souladu s příslušnými vědeckými doporučeními, a více dodržovat doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří. Kromě toho v něm byla vyjádřena obava spojená s neúčinností a špatným uplatňováním stávajících nařízení, zejména co se týče otázky sledování a kontroly postupů v členských státech. Zdůrazňují se v něm rovněž výhody vytvoření sítě chráněných mořských oblastí v rámci systému Natura 2000. V tomto stanovisku se také odkazuje na potřebu vytvoření společných pokynů, rozvinutí výměny osvědčených postupů, zlepšení využívání dostupných technologií a zapojení nezávislých výzkumných center a nevládních organizací, aby se lépe uplatňovala opatření k omezení nezákonného rybolovu a prodeje nezákonných odlovů na evropských trzích. Je v něm také zmíněna nutnost prosazování metod lovu šetrnějších k životnímu prostředí, jež neškodí životnímu prostředí a ekologické biologické rozmanitosti. Tato zpráva, v podobě doplněné o přijatá doporučení ze stanoviska, má plnou podporu mé skupiny. Nemůžeme však podpořit tři předložené pozměňovací návrhy, protože se domníváme, že jdou proti potřebě náležitě a účinně chránit naše mořské ekosystémy. Struan Stevenson, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, nejprve bych rád blahopřál paní Miguélez Ramosové k vynikající práci, kterou věnovala sepsání této zprávy. Věda spojená s populacemi ryb v hlubokých vodách dosud není plně rozvinutá. Víme však, že tyto druhy žijí ve velkých hloubkách – hovoří se o hloubkách od 400 do více než 2 000 metrů, dokonce i větších. Víme, že dospívají pomalu, někdy dosahují věku pro reprodukci až po dosažení 25 let a mají velmi malou reprodukční schopnost. Je nám známo, že v těchto ohromných hloubkách žijí miliony různých druhů, z nichž je jedlých jen velmi málo druhů. Kvůli tomu rybáři v oblastech hlubokých vod pravidelně vyhazují přibližně 55 % veškerých ulovených ryb. Jak víme, rybolov běžně prováděný v citlivých ekosystémech hlubokých vod může být strašlivě ničivý – mohou být zničeny chladnomilné korály, podmořské hory a hydrotermální vývěry. Trawlery pro lov při dně fungují takovým způsobem, který by vyžadoval v jakémkoli jiném odvětví působícím v oblastech s hlubokými vodami podrobnější posouzení dopadu na životní prostředí. Proto musíme provádět přísné kontroly typu zařízení používaných v těchto rybolovných oblastech s hlubokými vodami. Je třeba zamezit ničivým zařízením. Je třeba, abychom zajistili, že je taková rybolovná činnost povolena pouze v oblastech, kde si můžeme být jisti, že nedojde ke škodám. Je třeba zamezit situacím, kdy se sítě mohou uvolnit a dále lovit bez kontroly desítky let. Tímto uznávám povahu drobného rybolovu při portugalském pobřeží a v okolí Azor, kde rybolov probíhá udržitelným způsobem. Souhlasím, že bychom takový rybolov neměli podrobovat nadbytečným kontrolám. Tím se zabýváme v situaci se špatně fungujícími právními předpisy, špatným sledováním, špatným stavem vědy, špatnou zpětnou vazbou členských států a nedostatkem celkových důvěryhodných informací. Nezbývá mi než doufat, že tato zpráva připraví půdu pro větší zlepšení. Paulo Casaca, jménem skupiny PSE. – (PT) Rovněž bych rád blahopřál paní zpravodajce a všem, mimo jiné panu Stevensonovi, kteří pomohli k jejímu zlepšení. Především bych chtěl všechny požádat, abychom se vyhnuli opakování dramatických událostí na mořském dně, kterých jsme byli svědky v posledních desítkách let v souvislosti s lovem tresky a dalších pelagických druhů. Je nezbytné dodržovat zásadu obezřetnosti a zásadu řízení ekosystémů. Je nezbytné zachovat udržitelné rybolovné oblasti. Tato zpráva obsahuje v odstavci 8 návrh, jehož úmysl se mi zdá celkově dobrý, avšak obsahuje návrh zakázat rybolovnou činnost nad podmořskými horami, což by bylo nepraktické na Azorách, kde se téměř veškerý rybolov v hlubokých vodách uskutečňuje nad podmořskými horami. Proto tento odstavec nemůžeme v této podobě podpořit a přirozeně budeme hlasovat proti návrhu socialistické strany k jeho změně. Zásadně se však domnívám, že musíme mít všichni na paměti, že co se týče mořského dna – životního prostředí, jež je mnohem křehčí než hladina – nemůžeme opakovat chyby, ke kterým došlo v minulosti.

07-05-2008

07-05-2008

CS


Jak již bylo zmíněno, druhy žijící při mořském dně dospívají mnohem mnohem pomaleji, škody se dají mnohem obtížněji napravit, a proto už dále nemůžeme dělat totéž co dříve. Proto naléhám na Evropskou komisi, aby tomuto problému věnovala co největší pozornost. Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Gratulujeme paní zpravodajce k její práci a celkově podporujeme obsah této zprávy, s výjimkou několika bodů. Vzhledem k tomu, že cílem je zajistit udržitelné využívání zdrojů, vítáme, že je ve zprávě zahrnuta potřeba investovat do vědeckého výzkumu rybolovných oblastí, věnovat tomuto výzkumu více lidských a finančních zdrojů, potřeba přijmout náležitá hospodářsko-sociální opatření k náhradě nákladů rybářů spojených s omezením činnosti v souvislosti s plány obnovy zdrojů a potřeba zapojit rybáře do definování opatření k ochraně mořského prostředí a řízení zdrojů. Na závěr, jak jsem zdůraznil, poukazujeme na potřebu nalézt různá náležitá řešení pro různé druhy a brát přitom v potaz selektivní rybářská zařízení používaná v jednotlivých regionech. Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, já se také domnívám, že existuje dostatek důvodů pro podporu pozměňovacích návrhů předložených k této zprávě a že je tato zpráva velmi cenná. S ohledem na zákaz týkající se rybolovu v hloubkách přesahujících 1 000 metrů, jejž jsme zde projednávali, se Výbor pro rybolov již jasně vyjádřil v jiné zprávě, která byla mnohem příměji spojená se zranitelnými mořskými ekosystémy než tato a v souvislosti s níž byl vztah hloubky a citlivých ekosystémů valnou většinou odmítnut. Zranitelná stanoviště musí být chráněna všude, kde se vyskytují, bez ohledu na to, jestli je to v 1 000, 600 nebo 200 metrech, a nikoli na základě toho, zda leží na jedné či druhé straně od umělé čáry, která byla nakreslena v nějaké bruselské kanceláři. Taková je i doktrína organizace FAO, jež ve své přípravné práci k pokynům na ochranu zranitelných ekosystémů upustila od používání hloubky jakožto kritéria, přesně z toho důvodu, že je považuje za svévolné, vědecky nepodložené a nadmíru nereálné, protože, jak jsem uvedla, se tím nechrání korály či podmořské hory nacházející se v menších hloubkách, a tudíž by se tím smetly z mapy oblasti rybolovu, jež fungují nějakou dobu bez problémů, jako například oblast lovu tkaničnicovitých na Azorách nebo platýse černého v oblasti řízené Severozápadní atlantickou rybářskou organizací. To jsou jenom dva příklady. Podporou pozměňovacích návrhů bychom však vnesli do legislativních procesů větší soudržnost, neboť jsme nyní v procesu přípravy budoucích právních předpisů týkajících se výmětů, jež se budou uplatňovat v případě všech lodí Společenství. Proto si nemyslím, že by byl vhodný čas na ohrožování některých loďstev nařízeními o výmětech, která by nakonec mohla vést k nesouladu s obecnými předpisy, což by bylo proti praxi lepší tvorby právních předpisů ve prospěch veřejnosti. Zdzisław Kazimierz Chmielewski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, s ohledem na zvláštní povahu populací a mořský ekosystém představuje rybolov v hlubokých vodách jedinečné mikroklima, mikrosvět, jenž naprosto odhaluje známé přínosy rybářské politiky, ale i její trvale očividné nedostatky. Zajímavá zpráva paní Miguélez Ramosové a diskuse, jíž rozpoutala, se zdá být typickou praxí, dalším ospravedlněním k zachování pokory tváří tvář záhadám hlubin – pokory, která, rád bych dodal, vyžaduje nezbytné náhrady alespoň v podobě výzkumu nejhlubších evropských pánví, jejichž rozsah se pravidelně zvětšuje. Zatímco posloucháme dynamické parlamentní diskuse, je obtížné odolat dojmu, že řada výzkumných center nadále využívá schematických otřepaných metodologických zásad. Zdá se, že se zde rozeznávají tři hloubkové zóny: do 400 metrů, od 400 do 1 000 metrů a hloubky přesahující 1 000 metrů. Dokonce se zde objevili obhájci zavedení formálních přísných kritérií rybolovu. Například jakýsi bájný význam je přikládán hloubkám přesahujícím 1 000 metrů, aniž by zde pro to byly předloženy zcela přesvědčivé důvody. Podporuji další hledání účinnějších metod měření stavu populací přizpůsobených ekosystému dané pánve. Výsledky takto podrobného výzkumu – a nikoli pouze odhadované údaje – by se měly stát základem omezení rybolovu v hlubokých vodách; a nikoli pouze tohoto typu rybolovu. Právě v důsledku zdokonalených výzkumných metod mohou vzniknout záruky systému výměny informací a kontroly tohoto důležitého a choulostivého segmentu rybolovu, který bude přesnější než ty, jež se do nynějška používaly. Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji vám a blahopřeji paní Miguélez Ramosové k velmi dobré zprávě.

83

84

CS


Stojí za připomenutí, že 70 % povrchu Země zaujímají oceány. Více než 97 % vody na naší planetě je obsaženo v oceánech. Oceány představují 99 % prostoru Země k životu a ryby zajišťují nejvyšší podíl světových bílkovin konzumovaných lidmi; jsou na nich jako na hlavním zdroji potravy závislé 3,5 miliardy lidí. Nic se nestane, když si připomeneme, jak důležité tyto diskuse o rybolovných oblastech jsou. Proto musí být udržitelné řízení našich světových populací ryb prioritou a musíme neustále přezkoumávat, jak toto řízení provádíme. Souhlasím s Komisí, že je třeba k řízení zásob ryb v hlubokých vodách zaujmout přístup založený na ekosystémech. Tím by se dle mého názoru mělo usnadnit uplatňování různých přístupů a nástrojů, přičemž by se odstranily ničivé rybolovné postupy, a potřebu zakládat chráněných mořských oblastí v souladu s mezinárodním právem. Řízení hlubokých vod musí být rovněž založeno na té nejlepší vědě se vzájemným hodnocením odborníků, jež bude zahrnovat účinné programy vedlejších úlovků a sběru údajů. Dále musí být prioritou účinný výzkum spojený s mapováním mořského dna a přírodních zdrojů v oceánech, zejména v souvislosti s vlivy změn klimatu. Mám velké obavy v souvislosti se stávajícím nedostatkem přiměřených údajů k provedení vědeckého hodnocení stavu našich populací ryb v hlubokých vodách. Je zcela nezbytné, abychom v rybolovných oblastech hlubokých vod zavedli zákaz výmětů, protože by díky tomu mohli vědci přesněji studovat složitou rozmanitost vykládaných druhů. Nestačí jednoduše snížit výměty, protože rybolov v hlubokých vodách s vlečným zařízením pro lov při dně má poměrně velký vliv na druhy, které jsou vedlejšími úlovky a výměty. Skutečně se domnívám, že diskuse ohledně definice toho, co je „hluboké“, je neplodná a plně souhlasím s organizací FAO, která ji zavrhuje jakožto hrubé opatření a hrubé kritérium, jež je velmi svévolné, co se týče udržitelnosti druhů a populací ryb. Joe Borg, člen Komise. − Pane předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat všem váženým poslancům za jejich připomínky a návrhy, které samozřejmě vezmeme v příštím roce při provádění přezkumu našich právních předpisů v potaz. Dovolte mi, abych se nyní věnoval několika konkrétním připomínkám. Zaprvé, je velice obtížné vytvořit a nabídnout definici ryb z hlubokých vod. Nicméně jsem poznámky v tomto ohledu vzal v potaz. Je třeba, abychom se také učili ze zkušeností a využívali údaje o těchto hlubokomořských druzích, které jsme teprve v poměrně nedávné době začali sbírat. Mezitím je třeba, abychom zaujali, vzhledem ke špatné kvalitě informací o těchto druzích, obezřetný přístup. Tato situace se jistě napraví také díky nařízení o sběru údajů. Souhlasím s tím, že tyto druhy jsou mnohem zranitelnější, a proto musíme být v řízení této rybolovné oblasti nesmírně opatrní a obezřetní. Co se týče výmětů: jak jsem měl příležitost v této sněmovně uvést dříve, jedná se o problém, který bereme vážně, a postupně se snažíme obsáhnout z hlediska požadovaného snížení výmětů všechny rybolovné oblasti. Co se týče daných dvou pozměňovacích návrhů, Komise má v úmyslu odsouhlasit pozměňovací návrh 2, jehož cílem je spíše snížení objemu výmětů než zavedení úplného celoplošného zákazu od samého začátku. Co se týče prvního pozměňovacího návrhu, Komise je toho názoru, že původní znění přináší rybolovným činnostem a citlivým stanovištím více ochrany a stanoví se v něm zejména, že v hloubkách přesahujících 1 000 metrů se nesmí uskutečňovat žádný rybolov. Tato mez však bude do dvou let přezkoumána, a bude-li to třeba, také pozměněna. Rosa Miguélez Ramos, zpravodajka. − (ES) Pane předsedající, ráda bych poukázala na naléhavou potřebu více informací lepší kvality o těchto druzích, zejména v souvislosti s těmi, jež jsou uvedeny v příloze II, a více lidských a finančních zdrojů pro výzkum. Chtěla bych vám připomenout, že jsme ve Výboru pro rybolov ohledně tohoto problému uspořádali slyšení a odborníci, kteří se jej účastnili, zdůraznili potřebu, aby Mezinárodní rada pro průzkum moří v souvislosti s každým druhem označila populace, které lze využívat udržitelným způsobem, a rovněž požadovali přísnější vědecký přístup, co se týče plánů odběru vzorků, a výstižnější údaje. Pokud jde o uzavřené oblasti, v souvislosti s nimiž nejsou dostupné žádné spolehlivé údaje, odborníci doporučili, aby tyto oblasti byly znovu vymezeny a zmenšeny, protože uzavírání zón, jejichž využívání je

07-05-2008

07-05-2008

CS


realizovatelné, by v praxi vedlo k rozšířenějšímu nezákonnému rybolovu s větší beztrestností, a to vzhledem k nedostatku rybolovných zájmů stran, čímž by se také zhoršil nedostatek údajů, pomocí nichž by se určil stav populací. Chtěla bych připomenout panu Stevensonovi, že znění pozměňovacích návrhů 2 a 3 přesně odpovídá tomu, co náš výbor přijal na základě zprávy pana Schlytera o politice ke snížení nechtěných vedlejších úlovků a k eliminaci výmětů v evropských rybolovných oblastech, aniž by k tomu bylo přidáno jediné slovo nebo jen čárka. Slovo „zákaz“ mě děsí. „Zákaz“ může být matoucí a také demotivující; a samozřejmě, mohl by našim rybářům, již nyní dělají svou práci, jak nejlépe dovedou, přinést mnoho škod. Nejlepší je zákaz odstranit a poté postupně zavádět, jak Komise navrhla; pokud se nemýlím, přesně těmito slovy to řečeno. Proto bych vás chtěla požádat, abyste prosím pozměňovací návrhy v zítřejším hlasování podpořili. Děkuji vám. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra v 11:00. Písemná prohlášení (Článek 142) Marianne Mikko (PSE), písemně. – (ET) Dvacáté století nám přineslo průlom na poli vědeckého a technického pokroku, znalosti lidí o přírodě se rozšířily na dříve nedosažitelnou úroveň. V roce 1969 se Američan Neil Armstrong stal prvním člověkem na Měsíci; v roce 1977 byly vypuštěny sondy Voyager, které opustily sluneční soustavu, díky čemuž budou moci astronomové diskutovat nejen o vnějších úsecích naší galaxie, ale i o periferii celého viditelného vesmíru. V porovnání s dobýváním vesmíru se věnuje nedostatečná pozornost hlubinám oceánů, které měří jen několik kilometrů. Právní předpisy upravující obchod se zásobami hlubokomořských ryb musí být důkladně přezkoumány. Souhlasím se zpravodajkou, co se týče naléhavé potřeby věnovat více zdrojů, jak lidských, tak finančních, vědeckému zkoumání. Je nezbytné definovat, co znamená oblast rybolovu hlubokých vod. V současné době hovoříme o hloubkách a rybolovných zařízeních. Členské státy Evropské unie se však musí společně dohodnout na podstatě těchto definicí a významu dohod. Chtěla bych upozornit na bod 8 zprávy, jímž se zakazuje rybolov s vlečným zařízením pro lov při dně v hloubkách přesahujících 1 000 m. Proč musíme stanovit omezení spojené s konkrétní hloubkou? Komercionalizace populací a zachování biologické rovnováhy by měly být založeny na regionálních rysech a mezinárodních dohodách. Je-li zákaz rybolovu v dané hloubce v dané oblasti ospravedlnitelný, mělo by se omezení uplatňovat na všechna rybolovná zařízení, která se dostávají do styku s mořským dnem, nikoli pouze vlečná zařízení pro lov při dně. K řízení populací ryb a možnosti rychlé reakce potřebujeme pružný systém. Ráda bych poděkovala paní zpravodajce za to, že upozornila na neúčinnost platných právních předpisů. Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Setrvalé a rychlé vyčerpávání populací ryb z hlubokých vod a nedostatečná opatření k ochraně biologické rozmanitosti hlubokých vod vyžadují naléhavá opatření k zajištění toho, aby se zachovaly a udržitelně využívaly druhy ryb. V doporučeních z let 2002 a 2004 sice Mezinárodní rada pro průzkum moří upozorňovala na skutečnost, že většina druhů nedosahuje hodnot biologické bezpečnosti, Evropská unie však nesnížila intenzitu rybolovu dostatečně, aby zajistila udržitelný rybolov. Ve sdělení Komise týkající se přezkumu populací ryb v hlubokých vodách se potvrzuje, že stávající úroveň využívání populací hlubokých vod musí být snížena a že platná opatření jsou k tomu, aby byla účinná, uplatňována nedostatečně. Z tohoto důvodu, než přijmeme nová opatření k řízení, měli bychom určit důvody, proč stávající opatření nejsou uplatňována a proč členské státy neplní své závazky nebo je plní pozdě. EU by navíc měla vyvinout velké úsilí k plnému a účinnému uplatňování rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů 61/105 o oblastech rybolovu v hlubokých vodách na volném moři a ochraně citlivých mořských ekosystémů.

85

86

CS


20. Prohlášení o finančních zájmech: viz zápis 21. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 22. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:05.)

07-05-2008

STŘEDA, 7. KVĚTNA 2008

Recommend Documents