Stavebnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Stavebnictví

Praha, 2015

Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................. 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ............................................... 5 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ......................................................................................... 5 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE........................................................................................................... 7 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI .............................................................................. 8 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ........................................................................................... 9 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ..................................................... 9 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ ......................................................................................... 9 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ............................................................ 11 2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................... 20 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ..................... 22 2.10.REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................... 28

3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ........................................................................................32 3.1. VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ......................................................................................... 32 3.2. PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ .............................................................. 33 3.3. VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ ............................ 35 3.4. VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ......................................... 37 3.5. ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................ 38 3.6. VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU ....................................................................................................... 42

4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ .............................46 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ .................................................................. 46 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ....................................................................... 47 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ............................................................................................ 48 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ......... 48 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ .......................................................................................................................... 49 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE .................................................................................... 50 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .............. 52

5. SHRNUTÍ..................................................................................................54

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE sekce F – Stavebnictví (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje specializované i nespecializované stavební činnosti. Patří sem práce na novostavbách, opravy, provádění nástaveb a přestaveb budov i inženýrských děl, výstavba prefabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Jedná se o výstavbu kompletních bytových, kancelářských a obchodních budov, ostatních veřejných budov, zemědělských budov, sportovních hal a tělocvičen atd. na straně jedné a dálnic, silnic, mostů, tunelů, železničních tratí, vzletových a přistávacích drah, přístavů a jiných vodních staveb, zavlažovacích kanálů, kanalizací, průmyslových objektů, potrubí a elektrických vedení, otevřených sportovních stadionů a hřišť atd. na straně druhé. Tyto práce mohou být prováděny na vlastní účet nebo na základě smlouvy nebo dohody. Část prací, někdy také veškeré práce, mohou být zadány subdodavatelům (tzv. outsourcing). Do této sekce se zatřiďují jednotky, které nesou celkovou odpovědnost za stavební projekt. Sekce rovněž zahrnuje opravy budov a inženýrských děl. Tuto sekci tvoří výstavba budov (oddíl 41), inženýrských děl (oddíl 42) a specializované stavební činnosti v případě, kdy představují pouze část z celkového stavebního procesu (oddíl 43). Půjčování stavebních strojů a zařízení s obsluhou je klasifikováno podle stavební činnosti prováděné příslušným stavebním strojem nebo zařízením. Tato sekce také zahrnuje developerskou činnost v oblasti bytových i nebytových stavebních projektů, a to formou zajištění finančních, technických a hmotných zdrojů. Pokud tyto činnosti nejsou zaměřeny na pozdější prodej staveb, ale na jejich užívání (např. na pronájem prostor v takovýchto budovách nebo užívání těchto objektů k výrobním účelům), nejsou jednotky zařazeny do této sekce, nýbrž podle druhu provozních činností, např. do sekce L (Činnosti v oblasti nemovitostí), do sekce C (Zpracovatelský průmysl) atd.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

43

Specializované stavební činnosti

59,6%

41

Výstavba budov

29,5%

42

Inženýrské stavitelství

10,9%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

43

Specializované stavební činnosti

42,7%

41

Výstavba budov

33,5%

42

Inženýrské stavitelství

23,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

3

Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 41 - Výstavba budov (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výstavbu budov všeho druhu. Patří sem práce na nových stavbách, opravy budov, provádění nástaveb a přestaveb, výstavba prefabrikovaných objektů v rámci zařízení staveniště a staveb dočasného charakteru. Výstavba budov zahrnuje výstavbu kompletních bytových, kancelářských, obchodních a ostatních veřejných budov, zemědělských budov, sportovních hal a tělocvičen atd. CZ-NACE Oddíl 42 - Inženýrské stavitelství (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výstavbu inženýrských děl. Patří sem práce na nových stavbách, jejich opravy, provádění nástaveb a přestaveb, výstavba prefabrikovaných objektů v rámci zařízení staveniště a staveb dočasného charakteru. Jedná se o velké stavby jako dálnice, silnice, mosty, tunely, železniční trati, vzletové a přistávací dráhy, přístavy a jiné vodní stavby, zavlažovací zařízení, kanalizace, průmyslová zařízení, potrubí a elektrická vedení, otevřené sportovní stadiony a hřiště atd. Práce mohou být prováděny na vlastní účet nebo na základě smlouvy či dohody. Část prací, někdy také veškeré práce, mohou být zadány subdodavatelům (tzv. outsourcing). CZ-NACE Oddíl 43 - Specializované stavební činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje specializované stavební činnosti (řemesla), tzn. provádění dílčích prací na budovách a inženýrských dílech nebo provádění příslušných přípravných prací. Specializované činnosti jsou obvykle zaměřené pouze na jednu oblast výstavby, která je společná pro různé druhy staveb a vyžaduje zvláštní odborné znalosti, popř. zvláštní technické vybavení. Patří sem činnosti jako pilotování základů, základové práce, provádění hrubé stavby, betonování, zednické, dlaždičské, lešenářské, pokrývačské práce atd. Spadá sem rovněž montáž ocelových stavebních konstrukcí, pokud nejsou díly konstrukcí vyráběných jednou výrobní jednotkou. Specializované stavební činnosti jsou zpravidla prováděny subdodavateli (outsourcing), přímo pro vlastníka jsou většinou dělány např. opravy. Tento oddíl rovněž zahrnuje kompletační a dokončovací práce na stavbách. Do tohoto oddílu se také zatřiďují jakékoli instalační práce, díky kterým lze zajistit funkčnost stavby. Tyto činnosti jsou většinou prováděny na staveništi (i když některé přípravné práce lze provádět v dílně). Patří sem instalace plynu, vodovodů, odpadů, systémů vytápění, větrání a klimatizace, antén, bezpečnostních zařízení a ostatních elektrických zařízení, požárních sprinklerů, výtahů, pojízdných schodišť atd. Dále sem patří provádění izolací proti vodě, tepelné a protihlukové izolace, plechařské práce, instalace chladicích zařízení, instalace osvětlení a signalizačních zařízení pro komunikace, železnice, letiště, přístavy atd. Oddíl rovněž zahrnuje příslušné opravy. Dokončovací práce zahrnují činnosti potřebné pro dokončení budovy. Jsou to sklenářské práce, práce s omítkami, malířské práce, pokládání podlahových krytin (dlaždic, parket, koberců atd.) nebo obkládání stěn (kachlíky, tapetování atd.), broušení podlah, tesařské a truhlářské práce, akustické práce, vnější čištění fasády atd. Oddíl rovněž zahrnuje příslušné opravy. Půjčování stavebních strojů a zařízení s obsluhou je klasifikováno podle stavební činnosti prováděné příslušným stavebním strojem nebo zařízením.

4

Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 626 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2005 a 2008 vzrostla a dostala na hodnotu 824 mld. Kč, od té doby však postupně klesala až pod hodnotu v roce 2005. V porovnání s rokem 2005 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému přibližně 5% poklesu.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 950 850 750 650

2005

550

2008

450

2011

350

2013

250 150 50 14 Stavebnictví (NACE 41-43)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně rostla. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například z hodnoty pro Německo ve srovnání s ČR. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko.

5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 300

2005 250

2008 2011

200

2013

150

100

50

0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 5,6 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá. Celkově je váha odvětví v ekonomice jen o málo vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 5,3 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Rakousku, Polsku a také na Slovensku. Srovnatelnou váhu má analyzované odvětví ve Slovinsku. Nižší váhu má pak odvětví v Německu a Maďarsku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 12%

2005 10%

2008 2011

8%

2013 6%

4%

2%

0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU25


6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) téměř 19 tisíc EUR. Produktivita práce byla o něco nižší než v Polsku (22 tisíc) a Slovensku (24 tisíc). Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Slovinsku (31 tisíc), více než dvojnásobná byla v Německu a více než dvou a půl násobná byla v Rakousku. Naopak v Maďarsku byla produktivita práce o přibližně ¼ nižší než v ČR.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 60 000 49 948 50 000 43 383 40 000 30 593 30 000 24 489

22 034 20 000

18 713 13 605

10 000

0 ČR

Německo

Madarsko

Polsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že po poklesu mezi lety 2008 a 2009 produktivita práce v tomto odvětví v roce 2010 znovu vzrostla až k téměř 15 tisícům EUR a nad touto hodnotou se udržela i v dalším roce. V roce 2012 došlo k jejímu mírnému snížení na přibližně 14,6 tisíc EUR (stálé ceny) a na této hladině produktivita práce v odvětví setrvala i v roce 2013.

7

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 16 000 14 373

14 915

15 013

2010

2011

14 654

14 691

2012

2013

13 425

14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2008

2009


2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a z přibližně čtvrtiny další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 70 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 1,4 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 1 %. To znamená, že se u nás naprostá většina odvětvové produkce vyrobí a mnohem méně doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ostatní odvětví

Zdroje odvětví 45,9%

Celkem (v miliardách Kč)

848,7

20,7%

Vstupy z odvětví

69,6%

7,0%

Přidaná hodnota odvětví

29,0%

3,8% 22,6%

Dovoz do odvětví

1,4%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 55 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti

8

nemovitostí, Doprava, skladování a poštovní činnosti, Veřejná správa a obrana a z přibližně pětiny ostatní odvětví. Pouze 1,5 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Více než 2 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 42 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

54,5%

Spotřeba domácností

1,4%

Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Vlastní odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Doprava, skladování a poštovní činnosti

58,0%

41,7%

Veřejná správa a obrana

4,1%

2,3%

Ostatní odvětví

19,3%

0,1%

13,9% 4,7%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

2.4. Přeshraniční toky produkce Odvětví neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Komerční služby produkované odvětvím jsou zcela minimálně poskytovány přes hranice a neexistuje k nim ani podrobná statistika.

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Podstatné pro chápání těchto indikátorů ovšem je, že produkce analyzovaného odvětví je téměř výhradně určena pro domácí trh a nestřetává se s produkcí stejných odvětví z jiných zemí, které mají své trhy obdobně uzavřené. Produkce služeb v odvětví tedy není ovlivněna zahraniční konkurencí a ani na zaměstnanost v odvětví nemá prakticky žádný vliv. Z tohoto důvodu nejsou pro odvětví Stavebnictví tato srovnání uváděna.

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Stavebnictví je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Převažující produkcí odvětví jsou komerční služby. Odvětví je mezinárodně otevřené jen velmi málo (podíl produkce na vývozu).

9

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná


Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části.

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví Legislativní rámec a regulace Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1.2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti a sklenářské práce patří mezi živnosti volné. K řemeslným živnostem se řadí truhlářství, podlahářství, zednictví, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích zařízení, montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel, izolatérství, malířství, lakýrnictví, natěračství, pokrývačství a tesařství. Do kategorie vázaných živností spadá provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležité je také Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (č. 591/2006 Sb.). Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní právní předpisy týkající se sektoru stavebnictví si změnou ekonomického a politického systému po roce 1989 vyžádaly řadu zásadních úprav. Účelem změn provedených v oblasti výstavby a stavebnictví bylo zejména:   

posílení ochrany vlastnických práv, včetně zákonné úpravy možnosti vyvlastnění, harmonizace právních norem s právem Evropských společenství (později Evropské unie), zjednodušení řízení výstavby.

Základním právním předpisem ve stavebnictví je Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, který nahradil Zákon č. 50/1976 Sb. Jeho záměrem je vytvoření systému nástrojů územního plánování a stavebního řádu, který bude zajišťovat jeho udržitelný rozvoj a umožňovat přípravu a realizaci potřebných změn v území a prohloubení kontrolních mechanismů k hájení oprávněných veřejných zájmů. Zákon obsahuje především změny vedoucí ke zjednodušení a zrychlení procesů ve fázi přípravy stavby a jejího povolování. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 350/2012 Sb. Tato rozsáhlá novela si klade za cíl především snížení regulace v případech, o nichž z hlediska veřejného zájmu není nutno rozhodovat v územním řízení (např. doplňkové stavby na pozemcích rodinných a bytových domů), sjednocení postupů při ohlašování a kolaudování jednoduchých staveb, při povolování změny účelu nebo při odstraňování staveb (rozšiřuje se výčet případů, kdy nebude vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu) a dále urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování staveb. Mezi prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu mj. patří:  Vyhláška o autorizovaných inspektorech (č. 498/2006 Sb.),  Vyhláška o dokumentaci staveb (č. 499/2006 Sb.),  Vyhláška o technických požadavcích na stavby (č. 268/2009 Sb.),  Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb  (č. 398/2009 Sb.),  Vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence  územně plánovací činnosti (č. 500/2006 Sb.),

11

  

Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.), Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (č. 503/2006 Sb.).

Dalšími významnými právními předpisy, které se týkají sektoru stavebnictví, jsou: 

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který ovlivňuje investiční výstavbu. Uvedený zákon byl přijat v souvislosti s vydáním nové evropské legislativy v oblasti zadávání veřejných zakázek (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES). Tento zákon upravuje především: o postupy při zadávání veřejných zakázek (tzn. okruh osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky, lhůty, průběh, podmínky, zadávací dokumentace, druhy zadávacího řízení apod.), o soutěž o návrh, o dohled nad dodržováním tohoto zákona, o podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů.

 



Zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje právní rámec pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP) formou koncesní smlouvy (zákon byl přijat v návaznosti na Směrnici Evropského parlamentu 2004/18/ES). Zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá povinnost stavebníka, resp. vlastníka budovy, zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy (zákon navazuje na Směrnici Evropského parlamentu č. 2002/91/ES). Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, který odráží harmonizaci české a evropské legislativy v oblasti technické normalizace. Uvedená právní norma např. zavedla důslednější dozor nad systémem uvádění výrobků na trh, upravila způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, definovala státní zkušebnictví, certifikaci, autorizaci, notifikaci a akreditaci apod. Technické požadavky na vybrané stavební výrobky stanovuje Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Výrobky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení jsou tzv. stanovenými výrobky, které ve smyslu zákona o technických požadavcích na výrobky představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů, a výrobky musí být předepsaným způsobem označeny. V nařízení se uvádějí následující postupy posouzení shody (příslušný postup je pro každý výrobek uveden v příloze č. 2) – certifikace, posouzení systému řízení výroby, ověření shody a posouzení shody výrobcem. Dále jsou stanoveny náležitosti prohlášení o shodě, další technické a procedurální záležitosti. Na závěr obsahuje nařízení přechodná ustanovení, která oddalují některé povinnosti plynoucí z tohoto nařízení a umožňují po přechodnou dobu používání dosavadních předpisů.

Mezi základní právní normy ve sféře výstavby dále patří: 

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších přepisů,



Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů,



Vyhláška o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně (č. 225/2002 Sb.),



Vyhláška, kterou se stanoví obecně technické požadavky zabezpečující užívaní staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (č. 369/2001 Sb.),



Vyhláška, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa (č. 433/2001 Sb.),



Vyhláška o technických požadavcích pro vodní díla (č. 590/2002 Sb.),

12



Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (č. 6/2003 Sb.).

Průřezovým předpisem, týkajícím se také oblasti přípravy a realizace staveb, je rovněž Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. 1. 2006 nahradil dosavadní právní úpravu (Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ve vztahu k právním předpisům stavebního práva má správní řád význam např. v případě ustanovení týkajících se komunikace v průběhu řízení, opatřování podkladů pro rozhodnutí, vydávání rozhodnutí a jeho náležitostí, řízení s velkým počtem účastníků, uzavírání veřejnoprávních smluv a další. Na odvětví má rovněž vliv Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který mj. novelizoval Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zvýšil od 1. 1. 2008 sníženou sazbu DPH z 5 % na 9 %. To vedlo ke zvýšené poptávce po stavební práci v roce 2007, kdy snahou investorů, stavitelů a zadavatelů bylo dokončit tyto stavby ve zmíněném roce, tedy při nižší sazbě DPH. Tento zákon rovněž přesunul výstavbu domů a bytů ze snížené sazby DPH do základní sazby, tedy z 9 % na 19 % (od 1. 1. 2010 došlo na základě Zákona č. 362/2009 Sb. o změně zákonů v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ke zvýšení sazeb DPH na 10 %, resp. 20 % a od 1. 1.2012 ke zvýšení snížené sazby DPH na 14 % na základě Zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) vyjma bytové výstavby určené pro sociální bydlení. Nejzávažnějším veřejnoprávním zásahem do majetkových práv je vyvlastnění. Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 11, odst. 4, že "vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu". Předmět vyvlastnění zde není definován, vyvlastnit lze tedy jak věc nemovitou, tak movitou. Vždy však musí být splněny tři výše zmíněné podmínky – veřejný zájem, opora v zákoně a náhrada škody vzniklá vyvlastněním. Problematikou vyvlastnění se zabývá Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), a Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. „změnový zákon“), který byl přijat s cílem dosáhnout souladu mezi novým stavební zákonem a zvláštními právními předpisy. Tyto státní zásahy mohou významně ovlivnit vlastníky i investory při jejich rozhodování o nákupu a prodeji nemovitostí nebo při zvažování investičních záměrů. Vyvlastnění se provádí za náhradu, která se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady. O náhradě za vyvlastnění (stejně jako o vyvlastnění samotném) rozhodují správní orgány. Další důležitou právní normou týkající se této oblasti je Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu urychlení výstavby dopravní infrastruktury upravuje tento zákon územní řízení a stavební řád, odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo nájemního práva k pozemku nebo ke stavbě a související soudní řízení. Tento zákon byl novelizován Zákonem č. 209/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který rozšířil okruh rozsahu působnosti o vodní a energetickou infrastrukturu, a Zákonem č. 405/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje dosud neexistující řešení situací, kdy vznikají dodatečné požadavky na vybudování staveb, jejichž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru. Dohoda o získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě musí obsahovat nárok vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření dohody a zavádí se zákonná možnost zvýšit navrhovanou výkupní cenu pozemku a stavby oproti ceně stanovené znaleckým posudkem o "bonus" (výslovné stanovení pevné meze, o kolik víc oproti ceně takto stanovené znaleckým posudkem lze nabídnout). V srpnu 2014 pak prezident podepsal další novelu zákona, jež zvedá rozmezí bonusu, kterým může stát motivovat majitele k prodeji zemědělského nebo lesního pozemku, na 120 až 525 Kč za m 2 – oproti aktuálním 8 až 35 Kč. Kvůli této novele stát zastavil zhruba stovku vyvlastňovacích řízení – pokud se totiž stát s majiteli dohodne na prodeji, může si ušetřit léta trvající soudní řízení. Dalšími zákony, prostřednictvím jejichž přijetí chce současná vláda nastartovat stavební odvětví, je např. zákon o liniových stavbách (dálnice, ropovody), kde by se měly zkrátit také lhůty pro vydání územních a stavebních povolení. Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se zabývá problematikou Státního fondu rozvoje bydlení. Hlavním důvodem pro založení tohoto fondu je zajištění průběžného zdroje financování vybraných

13

vládních programů v oblasti bytové politiky. Související právní normou je Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), ve znění pozdějších předpisů. Dne 13. července 2011 schválila vláda ČR na svém jednání návrh koncepce bydlení ČR do roku 2020 (Usnesení vlády č. 524). Jejím úkolem je zejména vytvářet vhodné právní, institucionální a ekonomické prostředí pro rozvoj bydlení, pro hladké fungování trhu s byty a uspokojování bytové potřeby obyvatel v přiměřeném standardu bydlení. Hlavním cílem je dosáhnout dostatečné míry dostupnosti bydlení pro všechny skupiny obyvatel. Jelikož stavební sektor zasahuje velkou měrou do životní prostředí, mají na toto odvětví dopad rovněž zákony z oblasti životního prostředí. Jedná se především o: 

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších přepisů,



Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA), ve znění pozdějších předpisů,



Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Státní podpora podnikání

Stát podporuje sektor stavebnictví a developmentu přímo (prostřednictvím programů určených pro společnosti z analyzovaného segmentu – např. podpory ze strany agentury CzechInvest) a nepřímo prostřednictvím stimulace poptávky po produktech realitního trhu. Státní fond rozvoje bydlení a další instituce K podpoře bydlení ze strany státu byl Zákonem č. 211/2000 Sb. zřízen Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), který hospodaří s finančními prostředky určenými na podporu bydlení v České republice (v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky) a na udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů (v souladu s veřejným zájmem). SFRB je garantem plnění Koncepce bytové politiky do roku 2020. Jeho cílem je podpora bydlení pro sociálně, zdravotně či jinak znevýhodněné občany. Motivace vlastníků k péči o své bydlení a také programy na podporu obcí. Mezi hlavní úkoly fondu patří:    

podpora soukromých a obecních investic do výstavby bytů, oprav a modernizací bytů a výstavby technické infrastruktury, rozdělování příspěvků z poskytnutých prostředků příslušných fondů Evropské unie podle schválených projektů se zabezpečeným kofinancováním, poskytování poradenských služeb v oblasti realizace programů poskytování státní podpory v oblasti bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů, analyzování situace v oblasti bydlení a účinnosti státní podpory bydlení a návrhy opatření v oblasti bytové politiky směřující ministerstvu pro místní rozvoj.

K plnění těchto úkolů užívá fond své finanční zdroje v souladu s § 3 výše uvedeného zákona a v souladu s nařízením vlády, kterým jsou stanoveny podmínky poskytování státní podpory bydlení podle jednotlivých programů. Podle těchto programů fond rozděluje finanční prostředky určené na podporu bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů a sjednává za tím účelem smlouvy s bankami, obcemi i s jednotlivými příjemci podpory. Vedle SFRB poskytuje ministerstvo pro místní rozvoj i další podpůrné programy a dotační tituly na oblast bydlení. Stavební spoření a podpora hypotečního úvěrování Stavební spoření je upraveno Zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů a slouží k podpoře fyzických osob a řešení jejich bytové situace. Při splnění státem stanovených podmínek je poskytována státní podpora ve výši 10 % z vkladu, maximálně však ve výši 2 000 Kč ročně při naspořené částce 20 000 Kč. Minimální vázací doba vkladu činí šest let a patří k základní podmínce pro výplatu státní podpory v případě, že účastník nevyužije možnosti získání úvěru od stavební spořitelny. Stavební spoření

14

lze hodnotit jako nepřímý nástroj pro podporu odvětví, ať již tím, že podpora je určena pouze fyzickým osobám, tak také z důvodu, že definice „bytových potřeb“ je značně široká. Partnerství veřejného a soukromého sektoru – Public Private Partnership (PPP) Zelená kniha komise Evropských společenství definuje PPP jako formy spolupráce mezi orgány veřejné správy a podnikatelským sektorem za účelem zajištění financování, výstavby, obnovy, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Nejedná se tedy o přímou podporu sektoru nýbrž o partnerství, ze kterého profituje jak veřejný, tak soukromý sektor, nejčastěji formou budoucího zisku, či rozložením rizik. Na základě schválených projektů je zřejmé, že tato oblast představuje možnosti spolupráce pro developery na významných a finančně náročných projektech. V České republice problematiku PPP upravuje tzv. koncesní Zákon č. 139/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Typickými příklady realizace formou PPP mohou být projekty v následujících oborech:  Dopravní infrastruktura – dálnice, tunely, mosty, rychlodráhy,  Administrativní, případně ubytovací kapacity – úřady, soudy, ubytovny, administrativní prostory, věznice,  Zdravotnictví – nemocnice,  Školství – univerzitní komplexy, studentské koleje, školy,  Obrana – výzbroj, speciální infrastruktura. Státní fond dopravní infrastruktury K podpoře rozvoje, výstavby, údržby a modernizaci silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest byl zřízen Zákonem č. 104/2000 Sb. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který spadá do kompetencí ministerstva dopravy. Vedle národních finančních prostředků je předpokládáno čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie (Operační program doprava, nová finanční perspektiva EU 2014 – 2020 atd.). SFDI poskytuje dotace mj. na následující akce:  příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah,  příspěvky pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího  zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,  příspěvky na výstavbu a údržbu cyklistických stezek,  financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic,  financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah,  financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest. Fondy Evropské unie V r. 2015 ještě dobíhá finanční cyklus podpory z operačních programů pro roky 2007 – 2013. Postupně by mělo docházet k rozjíždění nových programů pro období 2014 – 2020. V minulém programovacím období společnosti z odvětví stavebnictví a developmentu participovaly zejména na Operačním programu Podnikání a inovace - Nemovitosti, kde bylo možno získat dotaci na následující aktivity: 

podnikatelské zóny: příprava zóny – realizace nové investičně připravené plochy nebo zvýšení kvality a rozvoj stávající podnikatelské zóny,



objekty (velikost min. 500 m2 podlahové plochy po realizaci projektu): rekonstrukce objektu na podnikatelský objekt,



výstavba nájemního objektu – stavba nového objektu určeného k pronájmu: příjemce podpory může být pouze územně samosprávný celek,



projektová příprava: vyhotovení projektové dokumentace – samostatný dotační titul zaměřený na vytvoření dokumentace projektu výstavby, rekonstrukce nebo regenerace podnikatelské nemovitosti.

Na operační program Podnikání a inovace (OPPI) 2007 – 2013 navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pro programové období 2014 – 2020.

15

Trendy vývoje, perspektivy odvětví Stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví a patří mezi hlavní pilíře zajišťující ekonomický rozvoj s výrazným dynamizujícím faktorem ekonomiky. Je výrazným spotřebitelem energií, materiálů a výrobků. Důsledkem jeho činnosti jsou dopady na životní prostředí, a proto má pro toto odvětví mimořádný význam dodržování zásad udržitelného rozvoje. Stavebnictví má do značné míry národní a regionální charakter. V národním měřítku je převážně soběstačné a jako odvětví je značně diverzifikované. I nadále pro něj bude dominantní práce v tuzemsku. Přesah v rámci příhraničních regionů lze předpokládat v hojném počtu akcí, nikoli však v objemu. Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a poklesu ve stavebnictví ke stabilizaci. Tržby firem by měly mírně růst. Problémem sektoru zůstává značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou. Vývoz kapacit českých stavebních firem byl orientován především na Německo, stavební trhy zemí jako Francie, Španělsko, Nizozemsko, Velká Británie byly vesměs nepřístupné. Šance pro naše dodavatele poskytují země bývalého Sovětského svazu, což však u nejnadějnějšího Ruska komplikuje nastalá politická situace. Dalším potenciálním trhem jsou země Balkánu, zejména nově vstoupivší do EU (podpora financování především infrastrukturálních projektů z evropských fondů). České stavebnictví má podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie malých, středních a velkých firem. Disponují moderní technikou kromě jiného i díky tomu, že zejména v největších z nich mají významné majetkové podíly zahraniční subjekty. V těch je vyšší produktivita práce i průměrné měsíční mzdy. Podniky se zahraniční účastí jsou nejvýznamnějším nositelem inovačních změn a progrese. Ve své produkční činnosti má stavebnictví řadu vazeb na jiná odvětví jakožto dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, služeb. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace dochází při produkci stavebnictví k významnému multiplikačnímu efektu – příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 – 3,3 (každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce vyvolávala v daných letech i celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 – 3,3 mld. Kč). Technický rozvoj Stavebnictví je konzervativní obor, v němž technický pokrok probíhá cestou pomalých a malých změn, často v průběhu několika generací. K základním dlouhodobým vývojovým trendům stavebnictví v evropském i světovém kontextu patří uplatňování a rozvíjení odlehčených konstrukcí obvodových plášťů budov a zlepšování tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí vedoucí až ke stavbám nízkoenergetických a pasivních domů. Rozšiřují se aplikace výrobků stavební chemie. Stále větší úlohu hraje konstrukční detail, kvalita stavebního díla, jeho schopnost dlouhodobě plnit požadované funkce s minimálními nároky na provoz a udržování. V oblasti výstavby inženýrských sítí se používají bezvýkopové technologie. V pozemním stavitelství se aplikují zdicí materiály s vyšším tepelným odporem (termobloky), technologie suchého a přesného zdění a suché montáže ve vnitřní části budov, vedle tradičních materiálů se používají nové stavební systémy (např. vibrolisované betonové tvárnice) využívající často odpadové materiály. Opět se používá ve větší míře dřevo hlavně v bytové výstavbě. Vzrostla kvalita vyráběných betonů. Stavební prefabrikace dává možnost velkého sortimentu typizovaných prvků i atypických dílců atd. Rozvíjejí se i způsoby kotvicí techniky, manipulace s velkorozměrovými dílci. V technickém zařízení budov se uplatňují nové systémy měření, řízení a regulace (inteligentní budovy). Aplikují se pravidla trvale udržitelné výstavby v celém cyklu od přípravy stavby až po její likvidaci po dožití. Nové technologie přinášejí snížení pracnosti, úspory času, vyšší kvality stavebního díla, lepší bezpečnosti práce, šetří životní prostředí. Výhled některých profesí Instalatér-topenář - mírný nárůst (vytápění a instalace nových zdrojů vč. OZE) Kamnář a kominík - mírný nárůst (očekávané vyšší využití biomasy a tím užití technologicky vyspělých komínů)

16

Tesař - systémové inovace zavádění nové technologie, vyšší podíl dřevostaveb Elektromechanik pro slaboproud - mírný nárůst (zvýší se podíl práce na regulaci a řídicích systémech) Elektromechanik pro silnoproud - mírný nárůst (nové typy osvětlovacích soustav, zvýšení podílu na změnách dokončených staveb) Montér hydroizolací - mírný nárůst (budovy s nízkou spotřebou tepla budou pracnější, protože vyžadují kvalitní a vzduchotěsné provedení) Revizní technik - velký nárůst (instalace většího počtu nových zdrojů a nových technologií) Vize stavebnictví Stavebnictví bude v průběhu 21. století postupně procházet značnými změnami. K naplnění výzev rozvoje společnosti je pro evropské a tedy i české stavebnictví vytyčena řada dlouhodobých cílů (do r. 2030), které povedou k podpoře a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví jako celku, a to zejména: 

zprůmyslnění stavebních procesů vedoucích k podstatnému snížení nákladů a růstu kvality (snížení nákladů na celoživotní cyklus staveb až o 30 %, zkrácení doby výstavby až o 50 %, výdajů na práci až o 50 %),



vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí ve stavebnictví pro všechny,



snížení energetické a materiálové náročnosti (až o 40 %),



vytváření reálného společného evropského trhu výrobků a služeb pro stavebnictví

Stavebnictví v horizontu 30 – 40 let čekají výrazné změny, jak po stránce technické, technologické, tak i poptávkové. Exogenní faktory, které na bod zvratu v poptávce budou působit a na které již dnes reagují strategické dokumenty EU i pro oblast stavebnictví, lze orientačně vyjádřit v následujících bodech: 

Klimatické vlivy se stávají v dlouhodobém pohledu faktorem, který bude s rostoucí intenzitou ovlivňovat činnosti související s realizací stavebního fondu. Oteplování, které sebou přináší jak výkyvy v teplotách tak především horká a suchá období zapříčiňuje nedostatek vodních zdrojů, prudké střídání suchých období přináší lokální záplavy, vzdušné turbulence. Voda se stává strategickou surovinou, ČR, která je považována za „střechu“ Evropy má možnost tomu čelit např. budováním nádrží, opatřeními na udržení vody v ČR. Rovněž z tohoto titulu se bude např. měnit i architektonické ztvárnění staveb pro bydlení, dopravu.



Nedostatek energie (elektřina, plyn, uhlí) vyvolává tlak na výstavbu energeticky soběstačných komplexů jak obytných tak objektů určených pro jiné účely. Jedná se např. o instalaci kolektorů místo střech, řešení recyklace vzduchu v budovách, speciální izolace zajišťující optimální režim klimatu v budovách. Rovněž se jedná o využití energeticky nenáročných materiálů. Z tohoto pohledu půjde i o využití dosud netradičních materiálů a surovin.



Zvyšující se důraz na ochranu životního prostředí a snižování negativního vlivu na životní prostředí vyžaduje trvalé snižování energetické náročnosti staveb a to jak ve fázi realizace tak následně jejich užívání. Poroste význam komplexního multikriteriálního hodnocení stavebních technologií usilujících o získání zejména veřejné zakázky. V hodnotících kritériích musí být zahrnuty vedle ceny i náklady na provoz a údržbu, demolici a recyklaci. Nezbytností bude snižování spotřeby tradičních přírodních zdrojů energií a zvýšení užití alternativních a obnovitelných zdrojů. Prioritu budou mít k přírodě šetrná řešení, sledující dlouhodobé efekty.



Z hlediska architektury a urbanismu lze očekávat změny v přístupu k přírodě a krajině, související jednak se zachováním kvalit přírody a krajiny, jednak s jejich obnovou tam, kde byla devastována, s poměrem volné krajiny k zastavěnému území, zejména v blízkosti velkých center osídlení. V architektuře a urbanismu se odrazí změny sociálně ekonomické a kulturně civilizační, související jednak s tradicí a péčí o kulturní bohatství a rozmanitost a zároveň s větší či menší otevřeností tohoto kulturního prostoru novým kulturně civilizačním vlivům, například v souvislosti a migrací obyvatel a pronikáním nových kulturních vzorů chování. Architektura bude hledat a vytvářet předpoklady pro technické (materiálové, technologické a podobně) změny, jejichž nedílnou součástí je omezování energetické spotřeby nejen hledáním nových zdrojů energií, ale zejména aplikací různých nových úsporných technologií a materiálů,

17

resp. inovovaným využíváním některých materiálů „tradičních“, ale zřejmě též celkovou koncepcí rozvoje urbánního a architektonického prostoru, jeho nových funkcí, forem a uživatelských standardů. 

Kvalita stávajícího stavebního fondu není na srovnatelné úrovni s průměrem vyspělých evropských zemí, její zvýšení bude nosným programem dalšího období. Poroste objem prací na opravách, rekonstrukcích a modernizaci. Prvořadým úkolem bude modernizace podzemních sítí.



Vlivy ekonomické souvisí i s postupující globalizací spojenou se vstupem do eurozóny, což z pohledu národních ekonomik a tedy i stavebnictví povede k obtížnějšímu udržení konkurenceschopnosti, obtížnějšímu získávání zakázek a nezbytnosti efektivní specializace. Rovněž se již dnes prosazuje nový pohled na náklady stavebního díla – budou posuzovány komplexně na všechny etapy životního cyklu a tento pohled se odrazí i v cenách stavebních děl jak při nové výstavbě tak při opravách, rekonstrukcích a modernizacích. V časově omezeném rozsahu ovlivní stavebnictví i zavedení EURA.



Vliv technologických změn - inovace technické, technologické i organizační musí být zaměřeny především na nízké pořizovací náklady, rychlost výstavby, nízkou energetickou náročnost, kvalitu, spolehlivost, trvanlivost a snížení vlivu na životní prostředí. Vývoj je charakterizován požadavky na užitnou funkční jakost budov, rozvoj systému jejich inteligentního řízení. U konstrukcí bude docházet k uplatňování vysokopevnostních betonů, nových materiálových variant na bázi kovů, keramiky a uhlíku, materiálů s předem definovanými vlastnostmi, které musí splňovat funkční požadavky v konstrukci během životnosti stavebního díla. Dosažení uvedených parametrů je interakcí různých složek návrhu – materiálového, konstrukčního a environmentálního v jediném procesu.



Vliv pracovní síly - výkonová a kvalitativní kapacita stavebnictví je závislá nejen na celkovém množství pracovníků, ale především na jejich profesní struktuře. Dostupnost pracovní síly bude v budoucnu nejrizikovějším faktorem, podmiňujícím udržení konkurenceschopnosti stavebnictví. Pro jeho zabezpečení je nutné zvýšit zájem o učební obory. K tomu je zapotřebí permanentní popularizace oboru, modernizace vzdělávacích systémů a struktur včetně změn legislativy. Nezanedbatelným podílem se jako zdroj pracovníků bude stávat uznávání odborné způsobilosti mimo školskou soustavu a rekvalifikace. Současně je jisté, že se stavebnictví neobejde bez zahraniční pracovní síly. Tu je nutné získávat na základě podpory řízené státní politiky migrace a změn v legislativě. Změny v kvalitě staveb budou významně ovlivňovat kvalifikaci pracovní síly.



Rozvoj elektronických systémů a široké uplatnění ICT ve všech oblastech lidské činnosti s efektivní kombinací jejího pasivního a aktivního působení, povede k růstu informovanosti zákazníků o výstavbě, ekonomice, technologií, užitných vlastnostech, materiálech apod. Ze zákazníka se stane partner vedoucí kvalifikovaný dialog.



Infrastruktury (doprava a služby) vyžadují značné veřejné investice a na rozdíl od jiných systémů se od nich očekává poskytování spolehlivých služeb po velmi dlouhou dobu, v podstatě po několik generací. Úkolem je proto najít co nejlepší rovnováhu mezi výstavbou nových infrastruktur a údržbou stávajícího systému a reagovat tak i na zintenzivnění dopravy. Pro finanční zajištění pak bude nezbytné hledat cesty k větší účasti soukromého sektoru na financování infrastruktury



Významné jsou demografické změny, zejména stárnutí obyvatelstva, a z toho plynoucí změny v požadavcích na vytvářený stavební fond z hlediska jeho rovnocenného užívání touto početně rostoucí skupinou zákazníků (uživatelů). Stárnutí obyvatel je další významnou socio-ekonomickou výzvou pro Evropu i ČR. Demografické trendy naznačují, že v roce 2020 bude zhruba třetina evropské i „domácí“ populace starší 60 let.



Výzvou je i požadavek na snížení vlivu stavebnictví na životní prostředí. Jedná se zejména o snížení spotřeby přírodních zdrojů a energie, zvýšení užití obnovitelných zdrojů, snížení vlivu dopadů stavebních činností na životní prostředí, včetně hospodaření s odpadem, a dále o podporu a vytváření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí.



Výzvou i cílem je zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu odvětví stavebnictví a vytvořit nové pracovní příležitosti. Důležitým úkolem je přeměnit obor tak, aby se jeho základem stalo poznání. Dalším důležitým cílem je začlenit do inovačního procesu i malé a střední podniky, pro něž je flexibilita a kreativita neodmyslitelnou vlastností. Rychlá reakce na organizační a technologické změny se stává významným faktorem pro další období vývoje stavebnictví.

18

Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky 

schopnost provádět stavby nejvyšší technické náročnosti, kvality a obtížnosti, což bylo prokázáno realizací řady projektů v tuzemsku i v zahraničí



vysoká odborná kvalifikace inženýrů a architektů, opírající se o kvalitní vysokoškolské vzdělání, které má dlouholetou tradici



kvalifikovanost pracovníků řemeslných profesí, schopných samostatného rozhodování a improvizace



znalost vyspělých technologií stavění a materiálně technické vybavení k jejich provádění



dobrá obecná úroveň opírající se o obecné vzdělání a tradici pracovníků všech kategorií a profesí



znalost podmínek domácího trhu a podobně i trhů zemí východní Evropy a SNS, příp. i třetího světa kde v dřívějším období bývalé Československo provádělo stavební práce, nebo kam vyváželo investiční celky, včetně obnovovaných kontaktů na nich



obecná schopnost stavebnictví pružně se přizpůsobit se měnícím se podmínkám v poptávce a výrobnímu programu



komparativní výhody spočívající v nižších cenách (v porovnání se „starými“ členskými zeměmi EU) rychle se vyrovnávající produktivita práce

Slabé stránky 

klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a nutnost kompenzovat jejich nedostatek zaměstnáváním méně kvalifikovaných dělníků, především ze zemí východní Evropy



nízké počty učňů, zejména některých oborů, a nedostatečný rozsah učňovského školství



neuspokojivá kvalita legislativy a její časté změny, nedostatečný či pomalý postup při vymáhání práva



nedostatečná jazyková vybavenost



nízká společenská prestiž stavebnictví související s malou atraktivnosti pracovního prostředí



nízká mobilita pracovních sil a nedostatečné podmínky pro její zvýšení



omezená konkurenční schopnost českých podniků daná jejich velikostí a kapitálovou vybaveností (podkapitalizace související i s nízkou rentabilitou)



stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit a neefektivní podpora komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje



omezené možnosti podniků pod zahraniční kontrolou expandovat na zahraniční trhy v důsledku obchodní politiky jejich zahraničních majoritních vlastníků, orientujících podnikatelské aktivity těchto podniků na území ČR



nedostatečná míra recyklace materiálů a jejich využívání, neefektivní způsoby nakládání s odpady



nízká rentabilita stavebních podniků, nevytvářející dostatečný vlastní zdroj pro jejich rozvoj a inovaci.



energetická náročnost realizace a provozu stavebních děl

Příležitosti 

vytváření nových forem financování výstavby a výzkumu a vývoje, zejména spojením veřejných a soukromých zdrojů (PPP a další formy)



vstup na trhy členských zemí EU a následně na trh třetích zemí



obsáhlý zásobník práce, včetně zahraničních investic v tuzemsku



zahrnutí dopravní infrastruktury České republiky do evropské infrastruktury a do programů jejího rozvoje



budování a obnova národní i evropské dopravní infrastruktury a infrastruktury pro rozvoj podnikání



využití specifik vývoje poptávky reflektujících uplatňování prvků trvale udržitelného rozvoje výstavby

19



intenzivnější vývoj a výzkum, institucionální i projektový, včetně zapojení do mezinárodního výzkumu a vývoje, (Evropská a národní stavební technologická platforma)



expanze do zahraničí



nenaplněný potenciál trhu v segmentu ekologických staveb



rozvíjení ekonomických vztahů přeshraničních regionů



využívání fondů EU

Rizika 

růst cen stavebních hmot a stavebních výrobků, zvýšení cen ropných produktů a energií



ekologická daň na přírodní zdroje



mzdový vývoj související s vyrovnáváním úrovně odměňování v zemích EU



další náklady spojené s pracovní silou (pojištění, diety, penzijní připojištění, životní připojištění



příspěvky na stravu, diety a další náklady v oblasti sociální) – jsou v současnosti v mnohém odlišné od standardů EU, pravděpodobně dojde k jejich vyrovnávání



opatření ke zvýšení bezpečnosti a zdraví při práci (stavebnictví je v popředí těchto rizik)



zvýšení nákladů na přitažlivost odvětví všech skupin zaměstnanců, (zvláště příprava na dělnická povolání), osvojení si nových poznatků souvisejících s postupnou přeměnou stavebnictví ve znalostní odvětví



vyčerpání nerostných zdrojů a zhoršující se dostupnost stavebních pozemků

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Stavebnictví v průběhu let 2000 až 2014 prodělal několik obratů. V roce 2002 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 427 tisíc zaměstnaných osob, jejich počet do roku 2005 vzrostl o 32,6 tisíc na 460 tisíc zaměstnaných osob. V následujícím roce 2006 došlo k výraznému propadu na 438 tisíc zaměstnaných osob. Mezi lety 2006 a 2009 zaměstnanost v odvětví Stavebnictví stabilně a výrazně rostla a v roce 2009 dosáhla zaměstnanost svého maxima na 480 tisících zaměstnaných osob. Zřejmě vlivem hospodářské krize v následujících letech počet zaměstnaných osob výrazně klesal a v roce 2012 se dostal na hodnotu 418 tisíc zaměstnaných osob. V následujících letech se zaměstnanost ve Stavebnictví držela na podobné úrovni. V roce 2014 se dostala na své minimum, kdy v tomto odvětví pracovalo 414 tisíc zaměstnaných osob.

20

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Stavebnictví v České republice 500 480 460 440 420 400 380 360 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se ve Stavebnictví bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 413 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále stagnovat. I přes velké výkyvy, které v zaměstnanosti ve Stavebnictví v minulých letech proběhly, podíl, který toto odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, se při porovnání let 2000 a 2014 nijak výrazně nezměnil. V roce 2000 byl tento podíl 8,6 % celkové zaměstnanosti, v roce 2014 8,2 %, což v obou letech ze Stavebnictví činilo druhé největší odvětví v ekonomice České republiky.

Podíl odvětví Stavebnictví na celkové zaměstnanosti v zemi 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0%

2000

2014 Řecko

Lucembursko

Nizozemí

Španělsko

Irsko

Slovinsko

Dánsko

Portugalsko

Malta

Maďarsko

Itálie

Chorvatsko

Francie

EU28

Švédsko

Kypr

Německo

Belgie

Finsko

Bulharsko

Spoejné království

Polsko

Rumunsko

Litva

Česká republika

Lotyšsko

Rakousko

Estonsko

Slovensko

0,0%


21

V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Stavebnictví necelých 7 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl tohoto odvětví nadprůměrný a Česká republika patřila mezi pět zemí, ve kterých je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Stavebnictví největší význam ve Slovensku (v roce 2014 zaujímalo 9,4 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Řecku (4,3 % v tomtéž roce). Téměř ve dvou třetinách zemí Evropské unie význam stavebnictví mezi lety 2000 a 2014 rostl. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Stavebnictví byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5,9 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve stavebnictví 38,1%. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali ve stavebnictví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 315 590 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace

22

ekonomických činností odvětví NACE 41–43. Nejvíce z nich, téměř 66 %, patří do odvětví Specializované stavební činnosti (NACE 43), dalších téměř 34 %, patří do odvětví Výstavba budov (NACE 41) a nejmenší je z pohledu podílu aktivních firem s podílem zhruba 1 % odvětví Inženýrské stavitelství (NACE 42). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 14,6 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Skanska a.s., Metrostav a.s., STRABAG a.s., EUROVIA CS, a.s., AŽD Praha s.r.o., HOCHTIEF CZ a. s., Subterraa.s., Porr a.s., COLAS CZ, a.s., SITEL, spol. s r.o. Druhý největší podíl (13 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Energie - stavební a báňská a.s., SILNICE ČÁSLAV - HOLDING, a.s., Colsys s.r.o., POHL cz, a.s., PROMUS KATOWICE - organizační složka. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,4 %. V tomto kraji sídlí např. OHL ŽS, a.s., IMOS Brno, a.s., FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., Brněnské komunikace a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,8 %, kde sídlí např. VOKD, a.s., Traťová strojní společnost, a.s., RD Rýmařov s. r. o., AWT Rekultivace a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Pardubickém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. Vlastnická struktura firem v odvětví Vlastnická struktura: V polovině září 2014 bylo ve skupině 31 812 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem v odvětví stavebnictví a developmentu (27 905 subjektů; 87,7 %). Ve 25 659 případech se jednalo o fyzické osoby a v 2 246 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak převládají a celkem tvoří 92 % podnikatelské základny ve vlastnictví českých subjektů. Mezi největší subjekty vlastněné fyzickou osobou registrovanou v České republice patří např. firma POHL cz, a.s., PASSERINVEST GROUP, a.s. nebo BAK stavební společnost, a.s. K významným firmám ovládaným českými právnickými osobami se řadí např. Metrostav a.s. (51,34% podíl kontroluje DDM Group a.s.), Subterra a.s. (100 % ovládá Metrostav a.s.), SYNER, s.r.o. (100 % ve vlastnictví S group holding, a.s.) nebo OHL ŽS, a.s. (96,52 % akcií v majetku ŽPSV a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 61 % (tj. 30,3 mld. Kč). Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají majitelé z Ukrajiny, jež ovládají 1 170 firem (3,7 %). Jedná se však výhradně o vlastníky z řad fyzických osob, tudíž podíl na celkovém registrovaném kapitálu je zanedbatelný (0,3 %). Ze zahraničních subjektů se na registrovaném kapitálu nejvíce podílejí vlastníci z Nizozemska, jež kontrolují 14 % registrovaného kapitálu majitelů s rozhodujícím vlivem. Jedná se např. o PSJ Subholding B.V. (100% vlastník PSJ, a.s.), Advanced World Transport B.V. (ovládající 100 % ve firmě AWT Rekultivace a.s.) nebo Sekyra Group Real Estate B.V. (jediný akcionář Sekyra Group, a.s.). Do Nizozemska přesouvá řada firem své sídlo především z důvodu daňové optimalizace. Ze zahraničních vlastníků dále připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící ve Francii (6,1 %; např. EUROVIA S.A. – 100% vlastník EUROVIA CS, a.s. nebo COLAS, S.A., jež ovládá společnosti COLAS CZ, a.s. a Čermák a Hrachovec a.s.), v Rakousku (4,1 %; např. Swietelsky Baugesellschaft m.b.H. kontrolující 100% podíl v podniku SWIETELSKY stavební s.r.o. nebo Bau Holding Beteiligungs AG, jež ovládá podniky STRABAG a.s., ZÜBLIN stavební společnost s ručením omezeným a BITUNOVA spol. s r.o.) a ve Švédsku (4 %; např. Skanska Kraft AB, jež vlastní společnosti Skanska a.s. a Skanska Reality a.s.). Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl.

23

Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Logo

Sídlo Líbalova 1/2348 149 00 Praha 4 - Chodov

Skanska a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

 Skanska je stavební a developerská skupina působící v České a Slovenské republice, je součástí světového koncernu Skanska se sídlem ve Švédsku. Základním předmětem činnosti jsou všechny obory stavebnictví, vývoj a prodej vlastních bytových a komerčních projektů, správa majetku a související služby.  Společnost Skanska a.s. je dále členěna na jednotlivé divize:  Pozemní stavitelství západ, Pozemní stavitelství východ, Silniční stavitelství, Železniční stavitelství, Výroba, Zdroje  V České republice dále působí společnosti Skanska Reality a.s. a Skanska Property Czech Republic, s.r.o.  Skanska Property je dceřinou společností Skanska Commercial Development Europe. Zaměřuje se zejména na výstavbu komerčních nemovitostí v Praze a okolí a dalších regionálních městech.  Nabídka stavební a developerské společnosti. Zabývá se silničním stavitelstvím a betonovými konstrukcemi. Staví piloty, mikropiloty, štětové stěny, horninové a zemní kotvy. Provádí hřebíkování zemin, tryskovou injektáž a další.

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

Název

Metrostav a.s. Provozovny v krajích Zahraniční pobočky Profil společnosti

Logo

2005 2300 10875

2010 3907 20239

2013 3225 10093

Sídlo Koželužská 2450/4 Praha 8 180 00

zástupci v regionech http://www.metrostav.cz/cz/kontakty/regiony DIVIZE 10 - ORGANIZAČNÍ SLOŽKA BRATISLAVA a zastoupení v zahraničí: http://www.metrostav.cz/cz/kontakty/zahranici  Od 31.12.1990 je Metrostav a.s. právním nástupcem stejnojmenného národního podniku, k jehož založení došlo v roce 1971. METROSTAV a.s. je stavební společnost univerzálního zaměření, jejíž aktivity je možné sledovat na celém území naší republiky, na Slovensku i v zahraničí.  METROSTAV a.s. dnes patří k největším stavebním společnostem v České republice a jeho vysoce profesionální rukopis je čitelný ve všech segmentech stavebního trhu a mnoha významných stavebních zakázkách.  METROSTAV a.s. podniká především v těchto oborech:  Občanské stavby -občanská výstavba, administrativní budovy, nákupní centra, hotely, školy, divadla, sportovní objekty;  Bytová výstavba - rodinné domy, bytové domy,  Průmyslová výstavba - elektrárny, průmyslové stavby, budovy pro průmysl, zásobníky, ČOV, úpravny vody,  Dopravní stavby - komunikace a zpevněné plochy, železnice, mosty, valy, rampy, dráhy,  Metro - výstavba tras pražského metra,  Podzemní stavby - objekty podzemní hloubené a ražené, tunely, podchody,

24


šachty, štoly, vrty,  Ostatní inženýrské stavby - vodohospodářské stavby - úpravy toků, kanály, jezy, nádrže, Vedení místní a dálková - sítě, řady, vodovody, kanalizace, plynovody, elektro a kabelovody, teplovody,  Ostatní inženýrské stavby - demolice, sanace, rekultivace, zemní práce a úpravy území  Zajištění realizace pozemních a podzemních stavebních děl. Nabízíme výstavby, opravy silnic, mostů, tunelů. Řídíme projekty pro velké průmyslové firmy a veřejné investory. Provádíme trhací, geografické a zemní práce či sanaci konstrukcí. Vyrábíme železobetonové konstrukce, armatury a podobně.


2005 3300 20894

2010 3071 21137

2014 2924 21625*

*2013

Název

Logo

Sídlo

STRABAG a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 – Smíchov odštěpné závody : Brno, České Budějovice, Ostrava, Praha (http://www.strabag.cz/databases/internet/_public/content.nsf/web/CZSTRABAGCZ.CZ-kontakty.html#?men1=7&sid=700&h=10)  STRABAG a.s. patří k nejvýznamnějším společnostem na českém trhu v oborech dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství. Opírá se o efektivní organizační strukturu, moderní technologie a samozřejmě také o více než 170 let rozvoje mateřského koncernu, jeho ekonomickou sílu a koncernově sdílené know-how.  služby v oblasti dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství. Výstavba dálnic, rychlostních silnic, sportovišť, lávek, cyklostezek, inženýrských sítí a kanalizace. Realizuje železniční i tramvajové tratě, administrativní budovy, letiště, elektrárny, hotely a další.


Název

EUROVIA CS, a.s. Provozovny v krajích Zahraniční pobočky Profil společnosti

Logo

2005 2104 19938

2010 2408 15630

2013 2162 12572

Sídlo Národní 138/10, 110 00 Praha 1

závody: Plzeň, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Kolín, Pardubice, Třebestovice, Brandýs nad Labem, Brno, Zlín, Ostrava-Kunčičky oblast Slovensko: http://www.eurovia.cz/cs/kontakty/oblast_slovensko  Společnost EUROVIA CS, a. s., dříve Stavby silnic a železnic, a. s., patří k nejvýznamnějším stavebním firmám v České republice a je jedničkou v oblasti dopravního stavitelství. Stavíme na svých bohatých zkušenostech, špičkovém technologickém zázemí a výkonnosti regionálních závodů, dceřiných společností a jedné filiálce PPP. Skupina je organizována do šesti oblastí na území České a Slovenské republiky. EUROVIA CS, a. s., nabízí své služby zákazníkům již více než 60 let. Od roku 2006 je jejím stoprocentním

25

vlastníkem francouzská společnost Eurovia, která působí v 18 zemích světa a je součástí světového koncernu VINCI.


 Komplexní zhotovení dálnic, silnic, rychlostních komunikací a obchvatů obcí. Rekonstrukce a modernizace komunikací. Zaměření také na sportovní stavby, projekty ochrany životního prostředí, rekonstrukce památkových center nebo speciální inženýrské stavby


2005 2423 15068

2010 2655 18737

2013 1667 9892

Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Stavebnictví tvoří největší část (téměř 46 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů vysoké. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 33,5 %, což je o 5,8 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 45,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 3,3 procentních bodů více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 2,2 procentních bodů více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,3 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

26

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%

Stavebnictví

ČR

20%

15%

10%

5%

0% AAA

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

Zdroj: BISNODE

Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Stavebnictví byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,55 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,60 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 1,09 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Karlovarském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Moravskoslezském kraji. Následují Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Ústecký kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Královéhradeckém kraji a ve Středočeském kraji.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 3,5‰ 3,0‰

2009

2,5‰

2014

2,0‰ 1,5‰ 1,0‰ 0,5‰

Středočeský kraj

Královéhradecký kraj

Vysočina

Jihočeský kraj

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Liberecký kraj

Olomoucký kraj

Plzeňský kraj

Praha

Ústecký kraj

Pardubický kraj

Karlovarský kraj

Moravskoslezský kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

27

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,9 %. To je o 0,7 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Stavebnictví pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Vysočinou, Zlínským krajem a Olomouckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Středočeský kraj, Ústecký kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Stavebnictví pracuje v Praze, jedná se o téměř 16 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 11 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji a zhruba 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Stavebnictví do krajů

Karlovarský; 2,6% Liberecký; 3,7% Vysočina; 4,3% Praha; 15,8%

Kralovehradecký; 4,4%

Pardubický; 4,7%

Stredočeský; 12,1%

Plzeňský; 5,4%

Olomoucký; 5,7%

Jihomoravský; 11,1%

Zlinský; 5,7%

Jihočeský; 7,1% Ústecky; 7,6%

Moravskoslezský; 9,8%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Stavebnictví do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

28

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 12,1 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy vysoký (a tedy zelená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Stavebnictví do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je podprůměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky velmi vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Jihočeském kraji, kde se lidé z odvětví Stavebnictví podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 10,1 %, dále ve Středočeském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 9,3 %) a v Ústeckém kraji (8,9 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Moravskoslezském kraji (7,5 %) a v Královéhradeckém kraji (7,4 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

29

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

Jihočeský

10,1%

Plzeňský

8,2%

Středočeský

9,3%

Pardubický

8,2%

Ústecký

8,9%

Liberecký

8,1%

Zlínský

8,7%

Karlovarský

7,9%

Jihomoravský

8,4%

Vysočina

7,8%

8,4%

Moravskoslezský

7,5%

Praha

8,3%

Královéhradecký

7,4%

Olomoucký

8,3%

Průměr ČR


Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Stavebnictví na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Stavebnictví na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Stavebnictví velmi vysoká (je druhá nejvyšší ze všech odvětví), což ukazuje srovnání indexu pro všechny skupiny odvětví.

30

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Stavebnictví ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Stavebnictví pracuje v jiném kraji než bydlí 5 % osob, což je o 1 procentní bod méně, než je průměr v celé ČR.

31

Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Stavebnictví jsou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), kteří v roce 2014 tvořili 28 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo ve Stavebnictví 116,5 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání ve Stavebnictví jsou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712; 24 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 98,6 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 7 %; 28 tisíc pracovníků v roce 2014). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků ve Stavebnictví v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je podobná.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90%

3,9% 5,2% 6,8%

7,2% 3,6% 8,0%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

80% 70%

23,8%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků

20,2%

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky

60% 50% 28,1%

23,1%

40% 30% 20% 32,1%

37,8%

Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby ostatní

10% 0% ČR 2014

EU28 2013


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Stavebnictví jsou Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb (ISCO 7112). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 72 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 41,5 tisíc pracovníků skupiny Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři (ISCO 7126), 27,5 tisíc skupiny Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 7119), 19 tisíc pracovníků skupiny Stavební a provozní elektrikáři (ISCO 7411) a 17,4 tisíc skupiny Stavební technici (ISCO 3112).

32

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj Počet Podíl na Vývoj 2014 odvětví 2011- od (tisíc) 2014 2011

CZ-ISCO kód Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

7112

72,0

18,1%

↓

Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři

7126

41,5

9,1%

↑

Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

7119

27,5

7,0%

─

Stavební a provozní elektrikáři

7411

19,0

4,1%

─

Stavební technici

3112

17,4

4,1%

↓

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Stavebnictví je odvětví s nadprůměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o deváté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Stavebnictví dosáhl hodnoty 0,152, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Stavebnictví odvětvím taktéž s nadprůměrnou profesní koncentrací (12. odvětví z 26).

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká

33


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Stavebnictví je odvětví s velmi vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se stavebnictví z hlediska profesní exkluzivity umístilo čtvrté v pořadí. Vysoká profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je Stavebnictví téměř výhradním zaměstnavatelem skupin povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb a Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 1,429, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Stavebnictví z hlediska profesní exkluzivity umístilo dokonce na 3. místě.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity


1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká

Stavebnictví

4

velmi vysoká

Vzdělávání

5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků

17

podprůměrná


18

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n.

19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká


25

velmi nízká

34

Těžební průmysl

26

velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání Ve Stavebnictví nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 58 % všech pracovníků v odvětví. 28 % pracovníků ve Stavebnictví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 9 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 4% dosáhlo maximálně základního vzdělání. Vzdělanostní úroveň pracovníků ve Stavebnictví v posledních letech spíše stagnuje, čímž Stavebnictví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Stavebnictví a v celé ekonomice 100% 9,2%

9,4%

18,0%

90% 80%

25,2%

23,0%

28,3%

70% 38,0%

60%

37,5%

vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou

50%

středoškolské bez maturity

40% 60,7%

58,5%

30%

39,0% 20%

35,3%

základní

10% 0%

4,7%

4,0%

5,0%

4,1%

2010

2014

2010

2014

Stavebnictví

Stavebnictví

ČR celkem

ČR celkem


Vzdělanostní úroveň pracovníků ve Stavebnictví se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie, kromě Rumunska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků ve Stavebnictví hodnoty 96,1 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví stavebnictví ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi, je vzdělanostní úroveň českých pracovníků ve stavebnictví vyšší než průměrná úroveň v celé Evropské unii.

35

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Stavebnictví a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 120% 100% 80% 60% 40% 20%

Lucembursko

Itálie

Malta

Řecko

Portugalsko

Irsko

Belgie

Nizozemí

Španělsko

Kypr

Dánsko

Švédsko

Finsko

Francie

Estonsko

Bulharsko

EU28

Slovinsko

Lotyšsko

Spojené Království

Polsko

Litva

Maďarsko

Chorvatsko

Česká republika

Rakousko

Slovensko

Německo

Rumunsko

0%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Stavebnictví je obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství, který absolvovala téměř polovina všech pracovníků v odvětví. S 12 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v Stavebnictví jsou Elektrotechnika a energetika, Motorová vozidla, lodě a letadla a obecně zaměřené studijní obory.

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Stavebnictví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 6,7% 90% 80%

15,0% 8,6% 13,7%

70%

8,7%

41,9%

Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Motorová vozidla, lodě a letadla

12,0%

Elektrotechnika a energetika

60% 33,1% 50%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie

40% 56,2% 30% 20%

58,1%

Stavebnictví a inženýrské stavitelství

38,2%

ostatní

10% 7,8% 0% SŠ s MZ

SŠ bez MZ

VŠ a VOŠ


36

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Stavebnictví se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako první v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci ve Stavebnictví lze tedy hodnotit jako velmi vysokou a vzdělání pracovníků v Stavebnictví je stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014)

Odvětví Stavebnictví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Výroba strojů a zařízení Zdravotní a sociální péče Těžební průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Doprava, skladování a poštovní činnosti Vzdělávání Potravinářský a tabákový průmysl Výroba dopravních prostředků Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba elektrických a optických přístrojů Telekomunikační a informační technologie a činnosti Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana

Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

1 2 3 4 5 6 7

velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká

8 9 10 11 12

vysoká nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná nadprůměrná

13 14 15 16 17 18 19 20 21

průměrná průměrná průměrná průměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná nízká nízká

22 23 24 25 26

nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Stavebnictví je odvětví s nadprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 54 % absolventů oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství na středoškolské úrovni bez maturity a 41 % absolventů stejného oboru na bakalářském stupni a 38 % na středoškolském stupni bez maturity.

37

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání.

38

V odvětvové skupině Stavebnictví je indikátor flexibility výrazně nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním.

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Stavebnictví necelých 36 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, nadprůměrný.

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví

50,0% 43,2% 39,3% 38,9% 35,8%

39

Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6% 23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7% 17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0% 11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Stavebnictví je největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (63 %), což je nejvíce mezi odvětvovými skupinami. Podíly příchodů odjinud jsou tak pochopitelně u ostatních kategorií nižší. Nadprůměrný mezi ostatními skupinami odvětví je podíl těch, kteří v odvětví našli jiné uplatnění (plyne to i z výše uvedené tabulky).

40

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

30%

8%


8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

8%

28%

11%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

31% 29%

36%

28%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

33%

13%

25% 16%

36%

24%

10%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5% 0%

39%

12%

24%

25%

8%

11%

10% 12%

22%

40%

18%

43%

17%

41%

13%

10%

23%

8%

41%

10%

40%

Vydavatelské a mediální činnosti 3%

42%

18% 13%

17%

43%

15%

9%

19%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

44% 8%

19%

31%

9%

Vzdělávání

6%

31%

4%

Telekomunikační a informační…

44%

11%

5%


45%

17% 15%

33%

5%


15%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

45%

8%

16%

45%

14%

10% 35%

12%

Celkem

16%

27%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Stavebnictví. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti a další skupinou jsou příchody z jiného odvětví. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba kovů a kovodělných výrobků. V odchodech z odvětvové skupiny Stavebnictví jsou skupiny příchodů a odchodů výrazně odlišné a odlišná je jejich struktura ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Jedním z důvodů je také nízký podíl žen v odvětví, a tedy nízký podíl skupiny odchodů nebo příchodů z jiné neaktivity než vzdělávání. Pouhá pětina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji se jedná o odvětvové skupiny Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde nezařazené a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel.

41

Odvětví Stavebnictví: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

10,3%

9,6%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 10,5%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 11,3%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 14,1% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1,4%


1,4%


1,2%


1,1%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

1,0%

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 20,2% Profesní, vědecké a technické činnosti a 2,2% činnosti v oblasti nemovitostí Opravy a instalace strojů a zařízení a 1,7% zpracovatelský průmysl j.n. Velkoobchod, maloobchod a opravy 1,7% motorových vozidel Dřevozpracující, papírenský a 1,6% tiskárenský průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků

1,3%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 6,0%

odešli do vzdělávání (do školy) 3,4%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 6,3%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 17,9%

přišli z nezaměstnanosti 63,2%

z toho odešli do důchodu 14,2% odešli mezi nezaměstnané 47,2%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky.

42

Odvětvová skupina Stavebnictví je s průměrným věkem 42,9 let dvanáctou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,6 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Stavebnictví mezi zaměstnanými jen 2,1 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,9 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořila tato věková skupina 19,7 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví její podíl 22,3 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 jich bylo v tomto odvětví ještě 25,6 %, v roce 2014 to však již bylo pouze 12,8 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je pouze 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká. V odvětví Stavebnictví převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 36 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

43

Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

4,2%

3,5%

0,7

SŠ bez MZ

35,7%

64,7%

-29,0

SŠ s MZ

32,1%

20,3%

11,8

VOŠ a konzervatoř

1,9%

0,0%

1,9

Bakalářské

10,6%

0,6%

10,1

Magisterské

15,2%

10,9%

4,3

Doktorandské

0,2%

0,0%

0,2


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Stavebnictví je nejmenší rozdíl (téměř nulový) mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Elektrotechnika a energetika, který absolvovalo 11,9 % nedávných absolventů a 12 % osob ze skupiny starších 55 let. Poměrně nízký rozdíl byl také u oboru Motorová vozidla, lodě a letadla (6,5 % u nedávných absolventů a 4,7 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Stavebnictví a inženýrské stavitelství ze 46,7 % u skupiny starších na 35 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Ekonomie: z 2,5 % u starších 55 let na 7,3 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství.

44

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 94 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

45

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Stavebnictví skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví téměř 58 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je více než 28 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 10 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (82 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 12 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je nižší požadavek nematuritního vzdělání. To je požadováno u 21 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 36 procentních bodů.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

4,4%

0,5%

Skutečné vzdělání

57,9%

28,1%

7,9% 1,2% 3,2%

1,7% Požadované vzdělání

21,5%

63,3%

6,9% 3,4%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

46

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Stavebnictví činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,5 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 0,9 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o jeden rok. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Stavebnictví činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,9 roku, což je o jeden rok méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,6 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Stavebnictví třetí nejnižší úroveň skutečného vzdělání a sedmá nejnižší úroveň požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Stavebnictví 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

ČR Stavebnictví

ČR všechna odvětví

EU Stavebnictví

EU všechna odvětví

Schopnost dalšího učení

Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Stavebnictví ve srovnání odvětví mezi mírně podprůměrné u míry ovlivňování ostatních a u schopnosti dalšího učení, naopak u míry nezávislosti je hodnota u Stavebnictví vyšší a u míry plánování je hodnota mírně nadprůměrná. Obdobné je to také v případě EU, pouze míra nezávislosti není o tolik nad průměrem za všechna odvětví. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků vyšší v české skupině odvětví Stavebnictví s výjimkou kategorie míra ovlivňování ostatních, kde jsou úrovně v ČR a EU velmi blízké.

47

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Stavebnictví o něco nižší, jen u četnosti počítání je úroveň vyšší u Stavebnictví, než činí průměr za všechna odvětví. Velmi podobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU. Jen míra využití počítání je v tomto odvětví mírně nižší, než je průměr za všechna odvětví, a také používání informačních technologií je pod průměrem všech odvětví znatelněji, než je tomu u českého odvětví. Srovnání českého odvětví a průměru EU ukazuje na mírně vyšší využívání dovedností u EU v případě četnosti čtení a psaní, v případě četnosti počítání a používání informačních technologií jsou úrovně vyšší u českého odvětví.

Využití dovedností v práci: Stavebnictví 2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

ČR Stavebnictví


EU Stavebnictví


Používání informačních technologií

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Stavebnictví vůči průměru je obdobná u pracujících ČR a EU. Jak u pracovníků odvětví v ČR, tak EU jsou úrovně ve všech třech dovednostech znatelně nižší, než je

48

tomu v průměru za všechna odvětví. U čtenářských a numerických dovedností je odstup od průměru výraznější, než je tomu v případě dovednosti řešit problémy. Úroveň čtenářské dovednosti je obdobná ve Stavebnictví v ČR i EU, úroveň numerických dovedností je vyšší u nás a úroveň řešit problémy je vyšší v průměru za EU.

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Stavebnictví 290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

ČR Stavebnictví


EU Stavebnictví


Dovednost řešit problémy

Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Stavebnictví je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Mírně nadprůměrné hodnoty jsou rovněž v případě znalostí u přírodovědných oborů a v oborech služeb. Z oblasti dovedností jsou na průměru všech odvětví také kognitivní dovednosti a dovednosti numerické. Také v mnoha dalších sledovaných kategoriích nejsou hodnoty nijak podstatně vzdálené průměru za všechna odvětví. Jako u všech jsou také v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, a také kompetence sociální i metodologické, ačkoli úroveň kognitivních dovedností a komunikace v mateřském jazyce je hodnocena výše (ať již v dimenzi důležitosti nebo náročnosti).

49

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Stavebnictví 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická průměrná úroveň u všech aspektů s výjimkou jediné. Pouze hodnota u aspektu „vztahy“ je podprůměrná a patří mezi odvětvími k nejnižším.

50

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%

Stavebnictví

0% Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Stavebnictví nadprůměrné v aspektu „realističnost“ (druhá nejvyšší hodnota za odvětvím Těžební průmysl), mírně nadprůměrné v aspektech „konvenčnost“ a „investigativnost“, průměrné v aspektu „kreativita“ a podprůměrné v aspektech „sociálnost“ a „podnikavost“ (druhá nejnižší hodnota opět za odvětvím Těžební průmysl).

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20% Stavebnictví 0% Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativ nost

Zdroj: O-NET

51

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Stavebnictví. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to patrné z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Stavebnictví, kterou je skupina povolání Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, je vyžadováno z více než 60 % maturitní středoškolské vzdělání, u více než 30 % zaměstnaných dostačuje nižší úroveň vzdělání a u asi 6 % je vyžadováno terciární vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním asi 56 %, středoškoláků s maturitou necelých 40 % a jen u 4 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. Největší podíl terciárně vzdělaných je mezi nejčastějšími povoláními u nás vyžadován ve skupině povolání Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech, v ČR asi 40 %, v průměru za EU je to více než 50 % terciárně vzdělaných.

52

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Stavebnictví Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

podíl skupiny povolání v odvětví 28,1%

ČR

23,1%

EU

6%

63%

31%

2% 39%

56%

2% 0%

20%

10%

30%

40%

50%

70%

60%

90%

80%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování

23,8%

ČR

20,2%

EU

68%

32%

0%

10%

20%

2%

53%

44% 30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 2%

6,8%

ČR 0%

8,0%

EU

98%

0%

16%

69%

12% 10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

3% 100%

Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 5,2%

ČR 0%

3,6%

EU

35%

12% 0%

26%

60%

10%

20%

30%

14%

17%

35% 40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 3,9%

ČR

7,2%

EU

36%

64%

2% 22%

76%

1% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

53

Shrnutí Stavebnictví je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR středně velké odvětví (podíl na hrubé přidané hodnotě ČR 5,6 %) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně klesá. Převažující produkcí odvětví (podle hrubé přidané hodnoty) jsou dnes komerční služby, ačkoli odvětví produkuje také zboží (nemovitosti). Odvětví je mezinárodně otevřené jen velmi málo (podíl produkce na vývozu), neprodukuje typickou mezinárodně obchodovatelnou produkci. Počet zaměstnaných osob v odvětví Stavebnictví v průběhu let 2000 až 2014 kolísal. V roce 2002 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 427 tisíc osob. Mezi léty 2006 a 2009 zaměstnanost stabilně a výrazně rostla a v roce 2009 dosáhla maxima 480 tisící zaměstnaných. Vlivem hospodářské krize v následujících letech počet zaměstnaných osob výrazně klesal a v r. 2014 se zaměstnanost dostala na své minimum – 414 tis. osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že počet zaměstnaných v odvětví bude nadále stagnovat (413 tis. osob v r. 2020). I přes velké výkyvy, které v zaměstnanosti ve Stavebnictví v minulých letech proběhly, podíl, který toto odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, se při porovnání let 2000 a 2014 téměř nezměnil. V roce 2000 byl tento podíl 8,6 % celkové zaměstnanosti, v roce 2014 8,2 %, což v obou letech ze Stavebnictví činilo druhé největší odvětví v ekonomice České republiky. Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Stavebnictví pracuje v Praze (téměř 16 % všech zaměstnaných v tomto odvětví) a více než 12 % jich pracuje ve Středočeském kraji. V Jihomoravském kraji pracuje více než 11 % osob zaměstnaných ve Stavebnictví, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji a zhruba 8 % v Ústeckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná. Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Stavebnictví byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5,9 %. Tato úroveň je nižší než celková průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Stavebnictví 38,1%. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali ve Stavebnictví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Problémem však je, že v odvětvové skupině Stavebnictví je indikátor flexibility tj. schopnosti najít jiné zaměstnání, výrazně nižší než 1. To znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska tedy patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním. Z těch, kteří nalezli jiné pracovní uplatnění, téměř 36 % je nalezlo opět v odvětví Stavebnictví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, nadprůměrný. Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny, neboť ta absorbuje největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (63 %). Podíly příchodů odjinud jsou tak u ostatních kategorií výrazně nižší. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba kovů a kovodělných výrobků. Z hlediska stability odvětví Stavebnictví a jeho rizikovosti na základě chování subjektů, které v odvětví působí, se ukazují dvě skutečnosti: 1) podle BISNODE Stability Ratingu tvoří největší část (téměř 46 %) společnosti patřící do skupiny dobrých. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 33,5 %, což je o 5,8 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví o 2,2 procentních bodů více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům, je v rámci odvětví 1,3 % (v celé ČR 0,9 %); 2) indikátor rizikovosti odvětví určující podíl subjektů v odvětví, na které byl

54

v daném kalendářním roce prohlášen konkurz, činil ve Stavebnictví v r. 2014 1,55 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,60 promilního bodu. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Stavebnictví jsou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), kteří v roce 2014 tvořili 28 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo ve Stavebnictví 116,5 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání ve Stavebnictví jsou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712; 24 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 98,6 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 7 %; 28 tisíc pracovníků v roce 2014). Ve Stavebnictví nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 58 % všech pracovníků. 28 % pracovníků má středoškolské vzdělání s maturitou, 9 % pracovníků vysokoškolské vzdělání a 4 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Vzdělanostní úroveň pracovníků ve Stavebnictví v posledních letech spíše stagnuje, čímž Stavebnictví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Stavebnictví je Stavebnictví a inženýrské stavitelství, který absolvovala téměř polovina všech pracovníků v odvětví. S 12 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků ve Stavebnictví jsou Elektrotechnika a energetika, Motorová vozidla, lodě a letadla a obecně zaměřené studijní obory. Průměrný věk zaměstnaných v odvětvové skupině Stavebnictví je 42,9 let. V porovnání s celou ČR to je o 0,4 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,6 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR. K výraznému posunu došlo též ve věkovém složení zaměstnaných. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Stavebnictví mezi zaměstnanými jen 2,1 % osob starších 60 let, nyní je to již 6,9 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let z 19,7 % v roce 2000 na 22,3 % v roce 2014. Naopak se ve stejném období snížil podíl osob mladších 30 let, a to z 25,6 % na 12,8 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů. To je však o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. Z toho je patrné, že atraktivita tohoto odvětví je pro čerstvé absolventy spíše nízká. Významnou charakteristikou zaměstnanosti je kvalifikační profil pracovních míst v odvětví, tj. jaké jsou požadavky na výkon práce na pracovních pozicích. Kvalifikační profil je specifikován mimo jiné na základě požadované úrovně vzdělání, požadavků kladených na pracovní místo a využití dovedností na pracovním místě. Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání, používání informačních technologií) o něco nižší, jen u četnosti počítání je úroveň vyšší, než činí průměr za všechna odvětví. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Stavebnictví je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů a také nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností. Hlavní vývojové trendy odvětví Stavebnictví odrážejí situaci v celé ekonomice. Stavebnictví je jedním z indikátorů ekonomického stavu země a jeho intenzita je považována za předstihový ukazatel vývoje HDP. Stavebnictví od svého vrcholu v r. 2008 snížilo výkon o 25 %. V r. 2014 dochází po období krize a poklesu ve Stavebnictví ke stabilizaci. Problémem sektoru zůstává značný přebytek stavebních kapacit nad poptávkou. Do budoucna lze očekávat, že Stavebnictví bude postupně procházet značnými změnami. K naplnění výzev rozvoje společnosti je pro Stavebnictví vytyčena řada dlouhodobých cílů, které povedou k podpoře a zvýšení konkurenceschopnosti odvětví jako celku, a to zejména: zprůmyslňování stavebních procesů vedoucích ke snižování nákladů a růstu kvality, vytváření bezpečného a zdravého pracovního prostředí ve stavebnictví, snižovaní energetické a materiálové náročnosti, vytváření reálného společného evropského trhu výrobků a služeb pro Stavebnictví. Jedním z nejrizikovějších faktorů ve Stavebnictví podmiňujícím udržení jeho konkurenceschopnosti bude dostupnost pracovní síly. Pro její zabezpečení je nutné zvýšit zájem o učební obory. K tomu je zapotřebí permanentní popularizace oboru, modernizace vzdělávacích systémů a struktur včetně změn legislativy. Nezanedbatelným podílem se jako zdroj pracovníků bude stávat uznávání odborné způsobilosti mimo školskou soustavu a rekvalifikace. Současně je jisté, že se Stavebnictví neobejde bez zahraniční pracovní síly.

55

Stavebnictví. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Recommend Documents