STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM A NÁVRH SANACE. AKCE ZATEPLENÍ PANELOVÉHO DOMU Frýdecká 441, Praha 18

AKCE

ZATEPLENÍ PANELOVÉHO DOMU Frýdecká 441, Praha 18 INVESTOR VEDOUCÍ PROJEKTANT

ZODP. PROJEKTANT KONTROLOVAL VPRACOVALI VÝKRES

SVJ Frýdecká 441 Frýdecká 441, Praha 18 Ing. Arch. Ondřej Gattermayer Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 Atelier P.H.A. Doc.Ing. Hana Gattermayerová, CSc Doc.Ing. Hana Gattermayerová, CSc Ing. J. Karas, Ing. P. Kokeš, Ing. M. Strnad

STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM A NÁVRH SANACE

Č.ZAK STUPEŇ MĚŘÍTKO DATUM FORMÁT

975 průzkum -05/2014 40xA4

ČÁST KONSTRUKČ. STAVEB. Č.V. --

Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A., Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8, tel.: 284 685 882, e-mail: [email protected]

Obsah:

1.

Část A: Průzkum stavu štítových a lodžiových stěn ze struskopemzobetonu, lodžiových stěn a stropů ze železobetonu a návrh sanace

2.

Část B: Stanovení pevnosti v tlaku a posouzení únosnosti struskopemzobetonu u štítových a lodžiových stěn

3.

Část C: Stanovení počtu a typu kotev pro kotvení dodatečného zateplení stěn ze struskopemzobetonu a ze železobetonu

Statické posouzení stavu štítových a lodžiových stěn Stavební soustava T06 B – BTS

Frýdecká 441, Praha 18 HG/5/2014

ČÁST A

PRŮZKUM STAVU ŠTÍTOVÝCH A LODŽIOVÝCH STĚN ZE STRUSKOPEMZOBETONU, LODŽIOVÝCH STĚN A STROPŮ ZE ŽELEZOBETONU NÁVRH SANACE

STAVEBNÍ SOUSTAVY T06B – BTS FRÝDECKÁ 441, PRAHA 18

Praha, 20. 5. 2014 Vypracovali: Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Atelier P.H.A. Gabčíkova 15 PRAHA 8 tel.: 284 685 882

Ing. Jiří Karas, CSc

5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

1



1 Obsah 1 2 3 4 5 6

Obsah .................................................................................................................................. 2 Identifikační údaje .............................................................................................................. 2 Podklady ............................................................................................................................. 2 Zadání ................................................................................................................................. 2 Popis nosné konstrukce a obvodového pláště .................................................................... 3 Stavebně technický průzkum ............................................................................................. 5 6.1 Vnitřní nosná konstrukce ........................................................................................... 5 6.2 Obvodový plášť .......................................................................................................... 6 6.3 Lodžie ......................................................................................................................... 6 7 Příčiny poruch .................................................................................................................... 7 7.1 Vnitřní nosná konstrukce ........................................................................................... 7 7.2 Obvodový plášť .......................................................................................................... 8 7.3 Lodžie ......................................................................................................................... 8 8 Závažnost poruch ............................................................................................................... 8 8.1 Vnitřní nosná konstrukce ........................................................................................... 8 8.2 Štítové a lodžiové struskopemzobetonové stěny ........................................................ 9 8.3 Lodžiové železobetonové stěny a stropní panely ....................................................... 9 9 Sanace štítových a lodžiových stěn ze struskopemzobetonu ............................................. 9 10 Sanace lodžiových stěn a stropních panelů lodžií ze železobetonu ................................... 9 11 Závěr................................................................................................................................. 10

2 Identifikační údaje Místo stavby: Frýdecká 441, Praha 18, Letňany Majitel objektu: Společenství vlastníků jednotek Frýdecká 441, Praha 18 - Letňany

3 Podklady • • • • • • •

ČSN EN 1992-1-1: 2006 ( 731201) Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část1-1 ČSN EN 1991 (soubor) (730035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí ČSN 731211 Navrhování betonových konstrukcí panelových budov Sanace věžových domů T06B – BTS, Stavoprojekt Ostrava 1987 Studijní práce na objasnění poruch věžových domů T 06B - BTS, zpráva pro Stavoprojekt Ostrava zpracovaná kolektivem pracovníků ze stavební fakulty ČVUT, červen 1988 Statický výpočet a návrh sanace bytového domu T 06B v Praze 9, Frýdecká 441; Půbal – Rosenberg, 1998 Archívní dokumentace – stavební půdorysy, pohledy a řezy, KPÚ, 1974

4 Zadání a) Ověření stavebně technického stavu nosných stěn ze struskopemzobetonu, tvořících štítové a lodžiové stěny, z hlediska požadavků mechanické odolnosti a stability b) Ověření stavebně technického stavu nosných železobetonových stěn a stropních dílců lodžií c) Ověření stavebně technického stavu vnitřní nosné konstrukce 5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

2



Zpráva bude sloužit pro sanace − struskopemzobetonových stěn štítových a lodžiových − železobetonových stěn a stropů lodžií před jejich zateplením nebo zhotovením povrchových úprav.

5 Popis nosné konstrukce a obvodového pláště Objekt stáří 40 let (1974) byl postaven panelovou technologií za použití stavební soustavy T06B – BTS. Věžový bytový dům sestává z 12 nadzemních podlaží, 13. ustupujícího a suterénu (technického podlaží). Celkem je v domě 72 bytů. Půdorysné rozměry objektu - šířka 24,95 m; délka 23,42 m (včetně lodžií). Výška atiky výtahové šachty je 39,6 m a atiky nad 12. podlažím je 35,5 m nad podlahou vstupního podlaží. Založení objektu je na základové železobetonové desce zesílené základovými pasy. Svislou nosnou konstrukci tvoří příčné stěny v osové vzdálenosti 3,6 m, doplněné podélnými stěnami v oblasti vertikálních komunikací a u štítových stěn. Stěny jsou navzájem spojeny železobetonovými stropními deskami. Konstrukční výška podlaží je 2,80. Vnitřní nosné stěny jsou montovány z železobetonových panelů tloušťky 200 mm. Stropy jsou ze železobetonových dílců tloušťky 120 mm, uložených na příčné stěny, v krajních travé i na stěny podélné. Skladebná délka dílců je 3,60m, šířka 1,20 – 2,85 m. Obvodový plášť je jednovrstvý ze struskopemzobetonu ; parapetní dílce mají tloušťku 375 mm, meziokenní dílce mají tloušťku 325 mm. Štítové stěny jsou z celostěnnových dílců tloušťky 375 mm (cementová malta 20 mm, struskopemzobeton 335 mm, cementová malta 20 mm). Předsazené lodžie u štítů skladebné šířky 1,20 m a délky 2x3,60 m mají příčné stěny železobetonové tloušťky 200 mm. Lodžie nad hlavním vstupem mají krajní lodžiové stěny ze struskopemzo-betonu tloušťky 375 mm a střední stěnu železobetonovou tl. 200 mm. Lodžie s navazujícími obytnými místnostmi jsou vůči fasádě předsazeny o cca 3 m.

Provedené sanace struskopemzobetonových stěn v minulosti: • u štítových a lodžiových struskopemzobetonových stěn byly v roce cca 1990 stěny v 1. až 3. NP injektovány dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí • u celého obvodového pláště byl proveden nekontaktní zateplovací systém s tepelnou izolací z Orsilu v tlouštce 60mm, dřevěného roštu a lamel systému Vinyl SidingConcord.


3



Obr. 1 Půdorys typického podlaží a půdorysné schéma s vyznačením materiálů nosných konstrukcí a místa častých poruch


4



6 Stavebně technický průzkum Vizuální stavebně technický průzkum se uskutečnil dne 6.5. 2014 v celém objektu ve schodišťovém prostoru, chodbách a cca 10 bytech včetně lodžií. Průzkum štítových a lodžiových struskopemzobetonových stěn na vnější straně zakrytých souvrstvím nekontaktního obvodového pláště byl proveden až po postavení lešení pro odběr vzorků zároveň s odběrem jádrových vývrtů struskopemzobetonu dne 15. a 16. 5. 2014. Průzkum byl doložen fotodokumentací.

6.1 Vnitřní nosná konstrukce Vizuální průzkum ve vybraných (přístupných) bytech 12.podlaží byt č. 70 - svislé trhliny mezi podélným SPB pláštěm a příčnou žb. stěnou šířky až 1,5mm - svislé trhliny mezi podélným SPB pláštěm a štítovou stěnou šířky až 1,8mm - trhliny mezi stropními dílci navzájem (v kuchyni) šířky 1,0mm - trhliny mezi příčnou stěnou a stropem u fasády v délce 0,5 m - trhliny mezi stropem a obvodovým pláštěm šířky až 2mm - trhliny mezi příčnou lodžiovou žb. s a SPB pláštěm (uživatel bytu prostor mezi stěnou a pláštěm vyplnil betonem) šířky 2x 1,5mm komunikační prostor (schodiště + chodby) - svislé trhliny mezi stěnovými dílci (v rozích i v rovině + dílců) ve schodišti i v - chodbách šířky do 1,2 mm; např. mezi podélnou stěnou na chodbě a příčnou stěnou mezi byty - trhliny mezi stropními dílci navzájem do 1mm - další trhliny ve schodišti viz popis v 10. a 11. Podlaží byt č. 66 - svislé trhliny mezi stěnovými železobetonovými dílci navzájem (pasivní trhliny – viz - neporušený sádrový terč cca 4 roky) šířky 0,8mm - svislé trhliny mezi obvodovým pláštěm a příčnou stěnou šířky až 1,5mm - trhliny na lodžii viz byt č. 70 - stropní lodžiový panel – odpadlá krycí vrstva – koroze rozdělovací výztuže - koroze ocelového zábradlí (dále nespecifikováno, bude se vyměňovat) 13. podlaží - ustupující - byty nepřístupné komunikační prostor - svislé a vodorovné trhliny mezi stěnovými panely 10. a 11. podlaží komunikační prostor - svislé trhliny mezi stěnovými dílci šířky1,2mm - trhliny ve stropní konstrukci nad chodbou 1mm - trhliny mezi deskovým schodišťovým ramenem a stěnou až 2mm 5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

5



-

trhliny mezi schodišťovým ramenem a podestou a mezipodestou 1,2mm (v uložení)

V dalších podlažích se poruchy v komunikačním prostoru neustále opakují – dobře patrné – dlouho bez obnovy malby.

3.podlaží byt č.11 a12 - před rekonstrukcí velké množství trhlin ve stěnách i stropní konstrukci do 1mm byt č. 13 - trhliny ve stropní konstrukci do 0,5mm byt č.16 - po rekonstrukci bez poruch 1. podlaží byt č. 9 - viz lodžie, stanovení karbonatace betonu

6.2 Obvodový plášť Průzkum je zaměřen na nosné struskopemzobetonové stěnové dílce, tj. na štítové a lodžiové stěny. Průzkum byl proveden po postavení lešení při odběru jádrových vývrtů – tedy ve 4.NP nad injektovaným 1. až 3. podlažím. Jádrové vývrty byly odebrány ve štítové SPB stěně (na západní straně domu) v úrovni 300 mm nad podlahou 4. NP z vnější strany – 3 ks. Ze stejných dílců byly získány další vzorky z výškové úrovně 300 mm pod nadpražím okna – 2 ks. Z východního štítu byly odebrány vývrty opět ve 4. NP v úrovni cca 300 mm nad podlahou – 2 ks. Při částečné demontáži lamel obvodového pláště byla odkryta boční strana západní štítové stěny (líc v rovině podélného pláště - časté místo poruch u této stavební soustavy). U náhodně odkryté části byla svislá trhlina šířky 2 mm, délky 500 mm; po odsekání SPB byla ve stěně kaverna šířky 20mm do hloubky 50mm, karbonatace betonu v celé této hloubce (4.NP). Štítová stěna na východní straně má ve 4. podlaží vnější líc bez trhlin - jemnozrnný SPB není mezerovitý a je zkarbonatovaný. Celkový rozsah poruch lze stanovit pouze po odstranění vnějšího souvrství pláště (lamel, izolace, roštu). Lze předpokládat, po zkušenostech se sanací obdobných typů domů, že dojde v několika exponovaných místech na nárožích SPB štítů k „odpadnut“ krycí betonové vrstvy až na jádro panelu z mezerovitého betonu. Tyto nesoudržné kusy jsou uvolněny tam, kde dochází ke korozi svislé výztuže, jejích korozívní zplodiny expandují a postupně odtrhávají vnější betonovou vrstvu. Tyto uvolněné části je nutno odstranit a doplnit reprofilací dle popisu v kapitole 9.

6.3 Lodžie Vizuální průzkum v bytech: byt č 66 a 70 ve 12. podlaží - trhliny mezi příčnou železobetonovou lodžiovou stěnou a obvodovým pláštěm 5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

6



-

stropní lodžiový panel má odpadlou krycí vrstvu – plocha 0,4m2 (byt č.70) _ koroze zábradlí z bytu č.66 jsou patrné výrazné svislé trhliny v 11. podlaží na vnějším líci železobetonové lodžiové stěny

V dalších prohlédnutých lodžiích se trhliny mezi stěnami a koroze zábradlí opakují. byt č. 9 v 1.NP - zkouška karbonatace betonu železobetonové lodžiové stěny (vnější roh stěny ve výšce 1m); - stěna nad vstupem do domu; - v hloubce 25 mm výztuž nezastižena; do této hloubky se projevuje karbonatace betonu – nepatrně růžová barva Vizuální průzkum z vnější strany domu: lodžiové stropní panely Na vnější boční straně a na navazujícím spodním líci panelů v šířce 100 – 200 mm je patrné dlouhodobé zatékání dešťové vody – předpokládáme karbonataci betonu a tedy korozi výztuže (v dílcích zatím nejsou trhliny a nedochází k oddělování krycích vrstev betonu). Zatékání je patrné např. u vstupu do domu nad 2., 5., 6., 8., 12. podlažím. lodžiové stěny železobetonové Ve 4. NP po postavení lešení byly provedeny sondy na vnějším líci stěn - na západní straně domu karbonatace stěny do hloubky 10 mm - na východní straně domu karbonatace stěny do hloubky 20 mm Vzhledem k výskytu trhlin u některých stěn lze předpokládat karbonataci u vnějšího líce stěn do větší hloubky a tedy následnou korozi výztuže a oddělování krycích vrstev betonu. vodorovné styky stěna – strop – stěna u předsazených železobetonových lodžií Vodorovné trhliny ve stycích, především u vnějšího líce stěn (u zábradlí) na západní straně domu i na východní (např. nad 5. NP) lodžiové struskopemzobetonové stěny Poruchy nezjištěny; na vnější straně stěn karbonatace jako u stěn štítových, lze tedy očekávat postupně poruchy jako u štítových stěn;

železobetonové stěny příčné v suterénu U vnějšího líce budovy, kde stěny jsou cca 400 mm nad chodníkem se u několika stěn vyskytují svislé trhliny nebo přímo již odpadlé krycí vrstvy betonu a silně zkorodovaná svislá výztuž – viz foto;

7 Příčiny poruch 7.1 Vnitřní nosná konstrukce Poruchy byly vyvolány řadou faktorů: mezi projektové vady patří: - podcenění vlivu změn teploty obvodového pláště na vnitřní konstrukci - nevhodná kombinace nosných stěn ze struskopemzobetonu a ze železobetonu 5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

7



-

nesprávný návrh styků – tuhé spojení SPB stěn a stěn železobetonových montážní vady bez podrobnějšího průzkumu a destruktivních sond nelze ověřit (např. svislé styky mezi stěnovými dílci)

Trhliny v průběhu 40 let užívání budovy vznikly především cyklickým namáháním vyvolaným objemovými změnami obvodového pláště (změnami teploty).

7.2 Obvodový plášť Příčiny poruch štítových struskopemzobetonových stěn: U této stavební soustavy se obvykle objevuje několik vad a vlivů: - vady při výrobě dílců (velká mezerovitost, malé množství cementové malty) - vliv vnějšího prostředí – působení znečištěné atmosféry - nedostatečná údržba – obnova vnějších nátěrů fasády U posuzovaného domu lze rozsah určit až po odstranění vnějších vrstev pláště, kterým jsou kryty. Předpokládá se, až na výjimky v čelech dle kap. 6, že dílce mají kvalitní SPB a vliv prostředí a údržba se vzhledem k realizaci dalšího vnějšího souvrství pláště nemohl příliš negativně uplatnit.

7.3 Lodžie U lodžiových stropních i stěnových panelů jsou příčiny poruch, případně budoucích poruch, obdobné jako v kap. 7.2.: - vada provedení – malé krycí vrstvy výztuže, případně též malá pevnost betonu - vliv vnějšího prostředí – vliv atmosféry - nedostatečná údržba Oba poslední vlivy se mohou plně uplatnit (ve srovnání s obvodovým pláštěm), protože tyto konstrukce nejsou kryté dodatečným zatepením.

8 Závažnost poruch 8.1 Vnitřní nosná konstrukce Závažnost poruch lze posuzovat z velikosti a průběhu trhlin v průběhu užívání. Trhliny mezi dílci vnitřní konstrukce dosahují šířky max. 1,2 mm; trhliny mezi vnitřní konstrukcí a obvodovým pláštěm mají šířku do 2 mm. Vliv objemových změn, který uváděné poruchy vyvolal, bude výrazně snížen (několikanásobně) zateplením obvodového pláště. Poruchy nejsou závažné a tudíž nevyžadují sanaci. Poznámka: po provedení sanace obvodového pláště včetně jeho zateplení a po zhotovení povrchových úprav vnitřní konstrukce se mohou v místě styků (současných trhlin) objevit trhlinky do šířky 0,2 mm.


8



8.2 Štítové a lodžiové struskopemzobetonové stěny Poruchy nejsou rozsáhlé, tudíž zatím nesnižují statickou bezpečnost konstrukce. Vzhledem k předpokládané životnosti budovy je ovšem nutné stěny sanovat – pouze lokálně v rozích štítových stěn a u vnějšího líce lodžiových stěn. Sanace stěn je nutná též pro spolehlivé přikotvení tepelné izolace. V důsledku karbonatace betonu a koroze výztuže by časem došlo k „uvolnění“ a pádu části krycích vrstev (u nárožích stěn) i s tepelnou izolací a též k ohrožení bezpečnosti osob u bytového objektu.

8.3 Lodžiové železobetonové stěny a stropní panely Zatím poruchy nejsou rozsáhlé, ovšem s postupující karbonatací betonu a korozí výztuže se bude postupně snižovat statická bezpečnost. V případě uvolňování krycích vrstev betonu by došlo též k ohrožení bezpečnosti osob.

9 Sanace štítových a lodžiových stěn ze struskopemzobetonu U stěn porušených svislými trhlinami ve 4. až 12.NP, je nutné odstranit krycí vrstvu i beton v okolí korozí napadené výztuže. Odstranit beton je nutné i v částech dílců trhlinami neporušených, ale s korodující výztuží (postupovat od porušených částí). Odhalenou výztuž dílců je nutné očistit od korozních zplodin v celém rozsahu korozního napadení ocelovými kartáči (i na „zadní“straně výztuže). Vyztužit je nutné budoucí reprofilovanou vrstvu betonu při celkové tloušťce vrstvy 40 - 50 mm. Vyztužení je navrženo sítí KARI 5/100/100 kotvenou do neporušené části struskopemzobetonového dílce dle obrázku. Kotvení je navrženo kotvami HILTI. Doporučuje se použití tmelu HIT 200. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní materiál s nespecifikovanými vlastnostmi, je nutné před aplikací provést výtažnou zkoušku. Zkouška je v tomto případě součástí dodávky lepícího tmelu (kontakt na technickou podporu HILTI: ing. Jonáš, tel. 602 229 152). Je nutné dodržet krytí výztuže i kotev tj. 25 mm. S ohledem na mezerovitost betonu se předpokládá zvýšená spotřeba lepící hmoty. Stávající výztuž se opatří antikorozním nátěrem, který je součástí certifikovaného sanačního systému (např. SIKA, MAPEI, WEBER apod.). Před vlastní reprofilací betonu je třeba očištěný povrch struskopemzobetonu opatřit adhezním můstkem a postupně po vrstvách provádět reprofilaci dle technologického předpisu výrobce sanačních hmot (tloušťka vrstev, časový sled, ochrana proti povětrnosti – slunci). Kotvit zateplovaní systém do vrstvy reprofilovaného betonu lze za cca 10 dní. Po provedení sanace stěn a přikotvení kontaktního zateplovacího systému, který má nízký difuzní odpor (doporučují se desky z minerálních vláken), se předpokládá zastavení další koroze výztuže.

10 Sanace lodžiových stěn a stropních panelů lodžií ze železobetonu Sanace povrchů bude provedena běžnými sanačními postupy: Odstraní se uvolněné části betonu, odseká se narušený beton a části dílců či stykového betonu. 5_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

9



Výztuž v prvcích nebo styku panelů, pokud je zeslabena korozí na 70 % původní plochy, je nutné odstranit a nahradit výztuží původních rozměrů a obdobné kvality. Na místech určených k sanaci bude dále provedeno otryskání povrchu betonu tlakovou vodou (min. tlak vodního paprsku 800 – 1000 barrů, nezaměňovat s omytím povrchu wapkou!). Na povrch zbavený uvolněného a narušeného betonu budou naneseny jednotlivé vrstvy sanačního systému na reprofilaci betonu, obsahující tyto složky: • Ochranu výztuže • Adhezní můstek • Hrubou sanační hmotu (v max. vrstvě do 40 mm) • Jemnou stěrku. Všechny vrstvy sanačního systému musí mít komponenty od jednoho výrobce, jehož materiály jsou certifikované nebo mají prohlášení o shodě. Ve vybraných místech budou provedeny odtrhové zkoušky sanační hmoty, min. soudržnost je 1,5 N/mm2. Dále bude ve vybraných místech provedena zkouška karbonatace betonu fenolftaleinovým roztokem. Tyto zkoušky zajistí dodavatel v rámci své činnosti a protokoly o provedených zkouškách předá TDI.

11 Závěr Stavebně technický stav nosných struskopemzobetonových stěn – štítů a lodžií, jakož i železobetonových vnějších konstrukcí (stropní panely lodžií, železobetonové stěny lodžií) vyvolal nutnost statické sanace. Tato sanace je nutná z důvodů kvalitní přípravy podkladu pro zateplovací systém. Pokud by nebyla provedená, byla by ohrožená stabilita prvků dodatečného zateplení včetně možnosti vytržení kotev zateplovacího systému z podkladu nebo pádu oddělené betonové vrstvy struskopemzobetonových panelů. Z toho důvodu je nutné provedení sanace statických poruch před prováděním zateplení fasády. Výsledky průzkumu musí být zapracovány do projektové dokumentace sanace, pro kterou je tento průzkum výchozím podkladem.

Vypracovali:

Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Ing. Jiří Karas, CSc

Příloha: Schéma sanace oddělených betonových vrstev od SPB jádra štítových panelů (konkrétní rozsah bude specifikován po odkrytí stávajícího zateplení, a odstranění všech uvolněných vrstev) Fotodokumentace


10




11




12



Obr. 2 Železobetonové stěny příčné v suterénu – karbonatace betonu, obnažení a koroze výztuže nutná sanace dle kap. 10

Obr. 3 Kaverny a trhliny ve štítových stěnách ze SPB nad injektovaným podlažím pod stávajícím zateplovacím systémem – nutná sanace dle bodu 9


13



Obr. 4 Typické trhliny mezi panely ve schodišťovém prostoru způsobené teplotními objemovými změnami - zateplení z exteriérové strany výrazně eliminuje další rozvoj trhlin

Obr. 5 Trhliny mezi panely v interiéru (stěna v chodbě proti výtahům a stěna v bytě se sádrovým terčem staršího data – terč neporušen). Doporučení spáry přiznat nebo opatřit perlinkou a stěrkovou omítkou. Staticky nevýznamné


14



Obr. 6 Koroze zámečnických výrobků – zábradlí u bytové lodžie a vstupní dveře na střechu – doporučení k výměně

Obr. 7 Detail koroze zasklívacích profilů zábradlí, narušený beton žb. stěn a devastace podlahového souvrství na lodžii – doporučení k výměně, sanace žb. dle kap.10


15



Obr. 8 Detail karbonatace betonu na žb. dělící lodžiové stěně – hloubka více než 20 mm – sanace v případě odpadlých krycích betonových vrstev dle kap. 10.

Obr. 9 Injektované SPB stěny bez zateplení, které sousedí s bytem v místě venkovního schodišťového prostoru – stěna nesplňuje požadavky na prostup tepla!!! (injektovaný SPB má vlastnosti hutného betonu!!!) – nutné zateplení


16

Statické posouzení stavu štítových a lodžiových stěn Stavební soustava T06 B - BTS

Frýdecká 441, Praha 18 HG/5a/2014

ČÁST B

STANOVENÍ PEVNOSTI V TLAKU A POSOUZENÍ ÚNOSNOSTI STRUSKOPEMZOBETONU U ŠTÍTOVÝCH A LODŽIOVÝCH STĚN STAVEBNÍ SOUSTAVY T06B – BTS FRÝDECKÁ 441, PRAHA 18

Praha, 20.5.2014 Vypracovali:

Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Atelier P.H.A. Gabčíkova 15 PRAHA 8 tel.: 284 685 882

Ing. Jiří Karas, CSc Ing. Pavel Kokeš přizvaní specialisté 5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

1



1. STANOVENÍ PEVNOSTI V TLAKU 1.1. STANOVENÍ PEVNOSTU V TLAKU STRUSKOPEMZOBETONU Při stavebně technickém průzkumu byly v posuzovaném objektu odebrány jádrové vývrty průměru 52 mm ze štítových struskopemzobetonových stěn – 5 vývrtů ze tří stěnových panelů v západním štítu a 2 vývrty ze štítu východního ve 4. podlaží (nejnižší neinjektované podlaží). Ve stěnách tloušťky 365 mm se vývrty z vnější strany prováděly do hloubky 250 mm. Vývrty byly v laboratoři ČVUT Stavební fakulty Praha upraveny pro stanovení pevnosti v dostředném tlaku (osa válce je kolmá na směr působení zatížení v budově). Z vývrtů se vytvořila zkušební tělesa, upravená na délku 52 mm. Při vlastním hodnocení pevností se přihlédlo k poloze zkušebního tělesa ve vývrtu – u vnějšího líce je jemnozrnný beton, ve vnitřní části mezerovitý SPB. U všech vývrtů byla stanovena hloubka karbonatace - viz foto. Úprava vzorků (koncování) a vlastní zatěžování v hydraulickém lisu se prováděly dle ČSN EN 772 – 1. Zároveň byl stanoven modul pružnosti betonu. Vlhkost vzorků při zatěžování cca 6% hmot. Charakteristika vzorků: 1a*; 1b – téměř hutný beton s lehkým kamenivem (* 60mm od vnějšího líce); 2a*; 2b – malá mezerovitost (* 40 mm od vnějšího líce); 3a – malá mezerovitost; 3b – průměrná mezerovitost; 3c – nízký válec; 4a* – malá mezerovitost (*30 mm od vnějšího líce); 4b – průměrná mezerovitost; 5a*; 5b; 5c; 5d – průměrná mezerovitost; (* 20mm od vnějšího líce); 6a; 6b – hutný beton; 7a; 7b; 7c – hutný beton; pozn.: vzorky a, b, c, d postupně po 50 mm od vnějšího líce stěny; Vývrty vykazují velmi značnou nehomogenitu dílců, jak v ploše stěny, tak v tloušťce stěny. Pevnost jednotlivých vývrtů se pohybuje od 6,43 MPa (5b) do 30,2 MPa (1a); v jednom vývrtu dosahují vzorky pevnost 7,35 MPa a 15,73 MPa (vzorek 3). Průměrná pevnost vzorků „průměrné“ mezerovitosti činí 8,05 MPa (vzorky 3b, 4b, 5abcd); Průměrná pevnost vzorků malé mezerovitosti činí 18,47 MPa (vzorky 2a, 2b, 3a, 4a); poznámka: vždy jsou uvedeny normalizované zkušební pevnosti vzorků; Výsledné vyhodnocení pevnosti SPB je pro vybrané vzorky skutečně mezerovitého betonu (v charakteristice vzorků označení „průměrná“ mezerovitost), tj. vzorků uvedených v tabulce tučně. Při ověření konstrukce se vychází z pravděpodobnostních metod, které umožňují využít poznatky o náhodném chování zkoumaných veličin, získaných na základě odběru a zkoušení vzorků. Pro určení směrné úrovně spolehlivosti konstrukce se vychází z ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí (srpen 2005). Charakteristické hodnoty pevnosti v dostředném tlaku se stanoví následujícím postupem: Z výsledků n zkoušek se stanoví průměr mx, směrodatná odchylka sx a variační koeficient vx podle vztahů: mx = ∑ xi / n ; s2x = ∑(xi – mx)2 / (n – 1) ; vx = sx / mx ; Za předpokladu normálního rozdělení materiálové vlastnosti x se pak charakteristická hodnota xk (dolní 5% kvantil) stanoví ze vztahu xk = mx.(1 – kn .vx), kde kn je součinitel pro stanovení 5% kvantilu uvedený v EN 1520 tab.4. Přepočet pevnosti vývrtů na normalizovanou krychelnou pevnost činí 0,904 dle EN1520 (krychle 100 mm). 5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

2



Další parametry: modul pružnosti činí 2415,-MPa ( průměr); poměr EB / ESB = 29000 / 2415 = 12; objemová hmotnost 14,3 kN/m3; Stanovení pevnosti zkušebních vývrtů Struskopemzobeton vzorek 1a 1b 2a 2b 3a 3b 4a 4b 5a 5b 5c 5d 6a 6b 7a 7b 7c

f z zkuš. pevnost /MPa/ 33,42 27,85 16,91 14,45 17,39 8,13 25,14 8,19 9,61 7,12 10,5 9,92 23,34 14,3 12,54 14,42 14,15

f ck,cub /MPa /MPa/ 30,21 25,17 15,29 13,06 15,73 7,35 22,73 7,4 8,69 6,43 9,49 8,97 21,1 12,93 11,34 13,04 12,79

Zkušební pevnost dle ČSN EN 1354 Stanovení pevnosti v tlaku mezerovitého betonu z pórovitého kameniva. Statistické vyhodnocení průměrná krychelná pevnost mx = 8,05 MPa; směrodatná odchylka sx = 1,170; vx = 0,145; charakteristická hodnota xk = 8,05 .( 1 – 1,87 .0,145 ) = 5,867 MPa; - dolní 5% kvantil; k n – součinitel pro 6 vzorků 1,87; 1.2. STANOVENÍ PEVNOSTI MALTY V TLAKU Pevnost malty v ložných sparách vodorovných styků (spáry mezi stěnovými dílci štítu) byla stanovena pomocí „Kučerovy vrtačky“, v závislosti na hloubce vrtů při konstantním přítlaku a stanoveném počtu otáček. Malta vykazuje pevnost M5. 2. ÚNOSNOST VODOROVNÉHO STYKU Pro přenášení zatížení je rozhodující únosnost vodorovného styku stěna – strop – stěna štítové stěny ze struskopemzobetonu. Předpoklady výpočtu: - celková šířka stěny je zmenšena z 365 mm na 320 mm (těsnění ve styku) - normálová síla působí ve středu dosedací plochy (exentricita je zanedbatelná vzhledem k redukci plochy průřezu) 5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

3



-

stropní dílec ve styku je z B 20; malta v ložné spáře M 5 charakteristická krychelná pevnost SPB činí 5,867 MPa styk nemá příčnou výztuž rozhoduje průřez – pata stěny

charakteristická únosnost paty stěny Nú,k = Ab .f ck,cub.γb .ω h = 0,32 .5,867 .0,8 .0,65 = 0,976 MN/m; -viz ČSN 731211 Navrhování betonových konstrukcí panelových budov; ω h = 0,65 – součinitel nerovnoměrného namáhání průřezu; Ab – pocha stěny; f ck,cub – charakt. krychelná pevnost SPB; γb = 0,8 – pro prostý beton; návrhová únosnost paty stěny N ú,d = 0,976 / 2,4* = 0,407 MN /m; součinitel spolehlivosti pro dílce uvažován dle ČSN EN 1520, tab. C.2; poznámka: únosnost stěnových dílců s uvážením vzpěru je cca 1,6 x větší než únosnost vodorovného styku stěna – strop – stěna.

3. ZATÍŽENÍ ŠTÍTOVÉ STĚNY ZE STRUSKOPEMZOBETONU Hodnoty napětí ve stěně byly převzaty ze zprávy: Studijní práce na objasnění příčin poruch věžových domů T06 B-BTS, autor V. Rojík a kol.; 1988; Pro výpočet napětí od dále uvedených zatěžovacích účinků byla vybrána varianta 2 a 3 nosné konstrukce budovy, tj. dokonale provázané styky mezi dílci a poměr modulů přetvárnosti betonu vnitřních stěn ku modulu přetvárnosti SB stěn 5:1 (var.2) a 10:1 (var.3). Pro stanovení napětí v patě struskopemzobetonových stěn (štítových) ve 4.NP byly výsledky uvedené ve zprávě přepočteny dle stávající normě ČSN EU Zatížení stavebních konstrukcí. Kombinace zatížení: 1,35 .G + 1,5 .Q1 + 1,5 .ψo .Q2; Zatížení svislé Zahrnuje vlastní hmotnost nosné konstrukce, hmotnost kompletačních konstrukcí a redukované užitné zatížení Použitá redukce: [9 podl./12 podl.] .1,35 = 1,01; v použité zprávě jsou normové hodnoty pro 1.NP; Zatížení větrem V použité zprávě jsou normové hodnoty např. pro výšku 35,8m 1,158 kN/m2; Dle současně platné normy pro větrnou oblast II je základní rychlost větru 25 m/s; kategorie terénu IV; zákl. dynamický tlak 274 N/m2; max. dynamický tlak větru 810 N/m2; charakteristické zatížení činí 1,36 kN/m2; návrhové zatížení 2,04 kN/m2; hodnoty napětí pro patu stěny ve 4.NP se redukují též v poměru hodnot ohybových momentů pro 4. a 1.NP; Redukce tedy činí : [ 5764/9288]. [ 2,04/1,158 ] = 1,09; Zatížení teplotou Změna teploty SB stěn oproti vnitřním stěnám 5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

4



rozdíl teplot ve střednicích vnitřních a štítových stěn v letním období činí 11°C; po zateplení polystyrénem tl. 120 mm bude rozdíl teplot 3°C; Redukce účinku: [ 3/11 ] .1,1 = 0,30; Vliv nerovnoměrného průběhu teploty ve štítové stěně rozdíl teplot u obou líců stěny činí 23°C v letním období; po zateplení rozdíl teplot poklesne na 4,4°C; původní napětí u vnějšího líce stěny -0,295 MPa se redukuje poměrem modulů přetvárnosti a poklesem rozdílu teplot. na [ 2947/2090] .[ 4,4/23 ] .(-0,295) = -0,08 MPa; Napětí od zatížení v úrovni paty 4.NP ve štítové stěně – návrhové hodnoty / kPa/ zatížení

svislé

vítr

Konstrukce - 543 .1,01 - 54 .1,09 var. 2 (5:1) Konstrukce - 364 .1,01 - 33 .1,09 var. 3 (10:1) * po redukci ESB,def = 0,65 ESB;

∑ napětí

∑ napětí

-689 - 1160 ■ - 80 .1,1 .0,65 * - 467 - 839 ■

- 617 ▲

teplota

nerov. tepl.

- 33 .0,3

-100 .1,1 .0,65⃰

- 19 .0,3

- 410 ▲

■ bez zateplení a bez redukce ESB; ▲ bez nerovnoměrné teploty;

4. POROVNÁNÍ ÚNOSNOSTI A ZATÍŽENÍ Návrhová svislá síla působící na vodorovný styk ve 4.NP je stanovena z průměrného napětí – viz tabulku – na jednotku délky stěny (bez nerovnoměrné teploty) NEd = ∑ σ .0,365; pro var. 2 pro var. 3

NEd = 0,617 .0,365 = 0,225 MN/m; NEd = 0,410 .0,365 = 0,150 MN/m;

Návrhová únosnost Nú,d = 0,407 MN/m; vodorovný styk vyhovuje; pro doplnění: bez „zateplení“ jsou u varianty 3 hodnoty N Ed = 0,839 .0,365 = 0,306 MN/m a konstrukce i v tomto případě vyhovuje;

5. ZÁVĚR Provedená injektáž do 3.n.p. je dostačující z hlediska únosnosti vodorovných styků ve 4.n.p. v nosných štítových stěnách ze struskopemzobetonu.

Poznámky: 1. Podle ČSN ISO 13822 se provádí analýza konstrukce struskopemzobetonových stěn pokud se zjistí poruchy nebo vady nosné konstrukce, které mohou ovlivnit její spolehlivost. (citace z normy). Vadou se před posouzením stěn jeví zesílení (injektování) štítových stěn posuzovaného objektu pouze do výšky 3. podlaží, v porovnání zesílení obdobných stěn u objektů T06 – BTS v Ostravě i v Praze do výšky 6. podlaží. 2. Poruchy spočívají v oddělování hutné betonové vrstvy. Zjištěná výztuž stěnových panelů – 5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

5



svislá ∅12 mm a 16 mm – Roxor; koroze do hloubky 1mm; vodorovná výztuž ∅ 8mm – Roxor; koroze do hloubky 1mm; Krycí vrstva svislé výztuže u vnějšího líce panelu 40 mm.

Použité podklady: V. Rojík a kol.: Studijní práce na objasnění příčin poruch věžových domů T06 B-BTS; 1988 ČSN EN 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí (srpen 2005) ČSN EN 1354 (731316)(březen 2006) Stanovení pevnosti v tlaku mezerovitého betonu z pórovitého kameniva ČSN EN 1520, změna Z1 (731203) (září 2012) Prefabrikované dílce z mezerovitého betonu z pórovitého kameniva vyztužené nosnou a nenosnou výztuží

Příloha: fotografie – provádění vývrtů; zkušební vzorky a jejich porušení po zatěžovacích zkouškách; autor Ing. P. Kokeš

Obr. 1 Instalace jádrové vrtačky v úrovni parapetu ve 4. nadzemním podlaží

5a_2014_Frydecka 441_T06BTS.doc Ing.arch.O.Gattermayer, Atelier P.H.A.. Gabčíkova 15, 182 00 Praha 8 tel.: 28468 58 82, fax: 28468 08 95, e-mail: [email protected], web: www.atelierpha.cz

6



Obr. 2 Odebrané vzorky, zkoušky karbonatace betonu (krajní nezabarvená část vzorku na exteriérové straně - zkarbonatovaný beton, hloubka karbonatace 15 - 20 mm)

Obr. 3 Koncované vzorky před zatěžováním


7



Obr. 4 Detaily koncovaných vzorků

Obr. 5 Porušený vzorek po zatížení


8

Zateplení domu Frýdecká 441, Praha 18 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ČÁST

Atelier P.H.A. Gabčíkova 15 Praha 8

ČÁST C

STANOVENÍ POČTU A TYPU KOTEV PRO KOTVENÍ DODATEČNÉHO ZATEPLENÍ STĚN ZE STRUSKOPEMZOBETONU A ZE ŽELEZOBETONU

STAVEBNÍ SOUSTAVY T06B – BTS FRÝDECKÁ 441, PRAHA 18

Praha, 20. 5. 2014 Vypracovali: Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Ing. Marek Strnad

Atelier P.H.A. Gabčíkova 15 PRAHA 8 tel.: 284 685 882

1/4



Obsah a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Popis navrženého konstrukčního systému stavby ................................................ 2 Navržené materiály .............................................................................................. 2 Zatížení a stanovení počtu hmoždinek na m2 ....................................................... 3 Návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, technologických postupů.................... 4 Technologické podmínky postupu prací ............................................................... 4 Zásady pro provádění bouracích prací ................................................................. 4 Požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí ................................................... 4 Seznam podkladů, ČSN, software ........................................................................ 4 Požadavky na rozsah dokumentace pro provádění stavby ................................... 4

Pozemní objekty Stavebně konstrukční část - Technická zpráva a) Popis navrženého konstrukčního systému stavby Jedná se o bodový dvanácti-podlažní bodový panelový objekt stavební soustavy T06B - BTS. Objekt slouží jako bytový dům. Konstrukčně se jedná o stěnový panelový systém s příčnými nosnými stěnami v modulové vzdálenosti 3,6 m doplněný podélnými nosnými stěnami. Materiálové řešení nosných štítových a obvodových stěn je provedeno ve variantě struskopemzobetonu. Ve spodní část domu (3 podlaží) byla v roce 1998 provedena injektáž, takže z hlediska pevnosti i tepelně technických vlastností jsou tyto stěny uvažovány jako z hutného betonu. Zateplovací systém bude proveden na všech obvodových stěnách objektu, tj. jak na nosných štítových stěnách, tak i na průčelních nenosných struskpopemobetonových stěnách. Pro výpočet kotvení zateplovacího systému se předpokládá použití materiálů EPS (popř. XPS v kontaktu s terénem), případně MW v požárních pruzích a ve výšce nad 22,5 m. Použití materiálů pro zateplení bude specifikováno v projektu zateplení, který je v době zpracování tohoto výpočtu teprve v projekčním počátku. b) Navržené materiály Podkladní vrstva pro kotvení Pro návrh kotev je uvažováno s variantou kotvení do podkladu z hutného betonu C16/20 a do mezerovitého betonu – struskopemzobetonu. Zateplovací systém EPS – F, XPS nebo MW Hmoždinky –referenční výrobek: kotvy Ejotherm STR U pro kotvení izolantu do mezerovitého lehčeného betonu, Ejotherm NTK U pro kotevní do železobetonu, případně kotvy Ejotherm STR U pro kotvení izolantu z MW

2/4



Charakteristická zatížení pro kotvu ejotherm STR U – univerzální zatloukací hmoždinka se šroubovacím trnem (kategorie použití dle ETA - A, B, C, D, E) beton C 12/15 dle EN 206-1 1,5 kN beton C 16/20 – C 50/60 dle EN 206-1 1,5 kN plná cihla (Mz) dle DIN 105 0,5 kN vápenopísková plná cihla (KS) DIN EN 106 1,5 kN plná cihla (V) z lehčeného betonu DIN 18152 0,6 kN příčně děrovaná cihla (Hlz) dle DIN 105 1,2 kN příčně děrovaná cihla (Hlz) – referenční cihla dle ÖNORM B6124 0,75 kN vápenopísková děrovaná cihla (KSL) dle DIN EN 106 1,5 kN dutinové tvárnice (HbL) z lehčeného betonu DIN 18151 0,6 kN mezerovitý lehčený beton (LAC) 0,9 kN pórobeton P2 – P7 0,75 kN Charakteristická zatížení pro kotvu ejotherm NTK U – univerzální zatloukací hmoždinka (kategorie použití dle ETA - A, B, C) beton C 12/15 dle EN 206-1 0,6 kN beton C 16/20 – C 50/60 dle EN 206-1 0,9 kN plná cihla (Mz) dle DIN 105 0,9 kN vápenopísková plná cihla (KS) DIN EN 106 0,9 kN příčně děrovaná cihla (Hlz) dle DIN 105 0,6 kN vápenopísková děrovaná cihla (KSL) dle DIN EN 106 0,9 kN Charakteristická zatížení pro kotvu ejotherm NT U – univerzální zatloukací hmoždinka (kategorie použití dle ETA - A, B, C) beton C 12/15 podle EN 206-1 beton C 16/20 - C 50/60 podle EN 206-1 plna cihla podle DIN 105 vapenopiskova plna cihla podle DIN EN 106 tvarnice z lehčeneho betonu podle DIN 18152 přičně děrovana vapenopiskova cihla podle DIN 105 přičně děrovana vapenopiskova cihla podle DIN EN 106 děrovane tvarnice z lehčeneho betonu podle DIN 18151

1,2 kN 1,2 kN 1,5 kN 1,5 kN 0,5 kN 0,9 kN 1,5 kN 0,5 kN

c) Zatížení a stanovení počtu hmoždinek na m2 Zatížení je uvažováno dle ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem. Výpočet je proveden pro oba typy kotev podle ČSN 732902. Hmoždinky jsou navrženy na 100% zatížení větrem a nepřispívají k přenesení ostatních zatížení. • • • • •

Parametry pro výpočet: budova se nachází v Praze, Frýdecká 441 I. větrná oblast kategorie terénu III rozměry budovy: počet podlaží 12; výška budovy cca 35m šířka budovy cca 21m, délka budovy cca 22 m

3/4



Výpočet zatížení větrem pro jednotlivé fasády a směry větru a stanovení počtu kotev na m2 je uveden v příloze – statický výpočet. Shrnutí výsledků výpočtů Pro zvolené kotvy je uveden na schématu jejich počet a rozmístění do jednotlivých pásem fasády ve statickém výpočtu. Počet kotev byl stanoven podrobným návrhem dle ČSN 732902. Potřebný počet hmoždinek byl zaokrouhlen na nejbližší vyšší sudý počet. d) Návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, technologických postupů V souladu s předpisy ETAG 014 pro materiál kotevního podkladu z mezerovitého betonu je nutno provést na stavbě zkoušku hmoždinek na vytržení z podkladu. e) Technologické podmínky postupu prací Jsou popsány v části stavebního řešení f) Zásady pro provádění bouracích prací Nejsou. g) Požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí Po provedení sanace statických poruch bude podklad očištěn dle technologického popisu aplikace zateplovacího systému, budou provedeny odtrhové zkoušky přilnavosti lepidla k podkladu dle předepsaných hodnot příslušného systému. h) Seznam podkladů, ČSN, software Podklady • Archivní stavební dokumentace, půdorys, pohledy Normy • ČSN EN 1991-1-4 Zatížení větrem • ČSN 73 29 02 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy – Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem • ETAG 004 - Řídící pokyny pro evropské technické schválení, vnější kontaktní tepelně izolační systémy s omítkou • ETAG 014 – Řídící pokyny pro evropské technické schválení plastových hmoždinek pro připevnění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů s omítkou • Technologické předpisy a pomůcky pro projektování vnějších tepelně izolačních kontaktních systémů různých výrobců • Technické listy mechanicky kotvících prvků i)

Požadavky na rozsah dokumentace pro provádění stavby

Vypracování kladečských kotevních plánů pro jednotlivé fasády se zahrnutím vlivu okenních a dveřních otvorů a typu použitého izolantu. Příloha – statický výpočet 4/4

STAVEBNĚ TECHNICKÝ PRŮZKUM A NÁVRH SANACE. AKCE ZATEPLENÍ PANELOVÉHO DOMU Frýdecká 441, Praha 18

Recommend Documents