Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví?

01_mh0509

25.5.2009 17:44

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

KVĚTEN 2009

HLAVNÍ TÉMA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA

ZAOSTŘENO NA ZADLUŽENÍ MĚST A OBCÍ

Města bez obchvatů

Hybridní krása

2

Proč se kraje a obce zadluží

7

10–11

Stavba důležitých silnic je ohrožená. Přibudou mrtví?

Ilustraãní foto: Jifií Salik Sláma / MF Sedmiãka

MORAVSKÉ DÁLNICE A SILNICE SE MĚLY DO ROKA ROZRŮST O DEVADESÁT KILOMETRŮ. STÁT ALE NEMÁ NA STAVBU ČTYŘIADVACETI ÚSEKŮ PENÍZE. Morava – Dálnice z Prahy do Ostravy, pohodlnûj‰í ãtyfiproudé spojení Zlínského kraje a Slovenska, obchvat Fr˘dku-Místku nebo stavba Svitavské radiály v Brnû. Stavby, které je‰tû pfied nûkolika t˘dny záfiily na propagaãních materiálech ¤editelství silnic a dálnic, se v nejbliωích letech nemusí vÛbec dostavût. A to i pfiesto, Ïe na nûkter˘ch místech uÏ dûlníci pracují. Stát stavby totiÏ mÛÏe jednodu‰e zakonzervovat. Ve Státním fondu dopravní infrastruktury chybí asi padesát miliard korun.

R43 a R52 jsou v nedohlednu

„KvÛli finanãní krizi klesly pfiíjmy Státního fondu dopravní infrastruktury více, neÏ jsme pfiedpokládali pfii sestavování rozpoãtu v loÀském roce. Jen na m˘tném jsme doposud vybrali o dvacet procent ménû neÏ ve stejném období loni. Dal‰í ztráty máme z poklesu silniãní a spotfiební danû,“ upozornil mluvãí ministerstva dopravy Jakub Ptaãinsk˘. Pfiitom vláda Mirka Topolánka je‰tû na zaãátku roku slíbila, Ïe nav˘‰í investice do dopravní infrastruktury tak, aby se stavba tepen nezastavila. Nov˘ ministr dopravy a zároveÀ ‰éf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slameãka ale nyní tvrdí opak. „Po odeãtení v˘dajÛ nám zb˘vají na investice zhruba dvû miliardy korun. Tato ãástka staãí zhruba na pût kilometrÛ dálnic,“ uvedl Slameãka pro âesk˘ rozhlas.

Jen na Moravû se pfiitom má zaãít stavût do dvou let 365 kilometrÛ silnic, dálnic a obchvatÛ. Tfiiadvacet projektÛ mûlo b˘t uÏ do dvou let funkãních.

Evropské stavby pokračují Slameãka proto oznaãil projekty, u kter˘ch hrozí, Ïe se pfiípravy na nûkolik let zastaví. V pûti moravsk˘ch krajích jich je ãtyfiiadvacet. Ukázal zejména na stavby, které nejsou podpofiené evropsk˘mi penûzi. Nejvíce ohroÏen˘ch staveb je v Moravskoslezském kraji. Tam dokonce hrozí, Ïe se zastaví stavby na tfiicetikilometrovém dálniãním úseku mezi Bûlotínem a Bílovcem. Politici pfiitom mûli pfiestfiihnout pásku uÏ letos v listopadu.

Jeden ostrůvek nic nevyřeší

Kraje mají méně peněz

Stát otálí se stavbou dvacet let plánovan˘ch silnic na Moravû. Propojení Vídnû s Brnem a severozápadem âech je opût v nedohlednu. Zatímco rakou‰tí stavitelé kvÛli krizi zrychlili tempo a dálnici k moravsk˘m hranicím dostaví uÏ za ãtyfii roky, ãeská vláda oznaãila plánovanou trasu k Mikulovu za ohroÏenou. Silnice R43 z Brna na sever stále nemá jasnou podobu. Ministerstvo vnitra vrátilo pfiípravy na zaãátek. EkologÛm se totiÏ nelíbí vedení R43 v trase Hitlerovy dálnice.

âtûte na stranách 4 a 5

Zpráva, Ïe se mÛÏou pozastavit nûkteré velmi dÛleÏité stavby, poboufiila nejen vedení krajÛ a mûst, ale i odborníky na bezpeãnost. Podle nich je totiÏ stavba obchvatÛ a zklidnûní dopravy na silnicích niωí tfiídy jedním z nejdÛleÏitûj‰ích faktorÛ, jak sníÏit poãet nehod. Na silnicích loni zemfielo 1123 lidí. âesko se pfiitom zavázalo k tomu, Ïe letos sníÏí poãet obûtí na 650 za rok. „Dálnice D1 je mnohem bezpeãnûj‰í neÏ jakákoli pfiedimenzovaná silnice niωí tfiídy. RovnûÏ není docenûn vliv obchvatÛ. Poãet mrtv˘ch je tak v âesku vysoko nad evropsk˘m prÛmûrem,“ upozorÀuje Jindfiich Friã z Centra dopravního v˘zkumu. Letos se tak urãitû zprovozní „pouh˘ch“ sedm kilometrÛ z Mofiic do Kojetína. Dálnice D1 tak povede aÏ do KromûfiíÏe. Více na stranách 8–9

Dálnice v ohrožení D47 Hladké Životice – Bílovec D47 Bělotín – Hladké Životice R48 obchvat Frýdku-Místku R49 Hulín – Fryšták R52 Pohořelice – Ivaň R52 Perná – státní hranice s Rakouskem

Startují datové schránky

Jak vhodně vystupovat

Automobilová doprava se zklidnit v obcích dá. K problému se musí pfiistupovat systematicky. O problematice ãtûte v rozhovoru s Jindfiichem Friãem z Centra dopravního v˘zkumu.

Hospodáfiskou recesi uÏ pociÈují i regionální samosprávy. Hejtmani pfiehodnocují investice. Mûkké projekty jsou pfietavovány do investiãních. Kraje se snaÏí uskuteãÀovat co nejvíce projektÛ s evropsk˘mi dotacemi. DaÀové v˘nosy se propadají a krajské rozpoãty ztenãují. Mnozí hejtmani uvaÏují o pÛjãkách u Evropské investiãní banky. O podobnû velk˘ch pÛjãkách uvaÏují i dal‰í moravské kraje. Podle finanãního analytikÛ se v˘nosy propadnou aÏ o deset procent.

UÏ za mûsíc startuje revoluce ve státní správû. Prvního ãervence se spustí datové schránky. âtûte o tom, co musí udûlat malá obec, aby se správnû pfiipravila na start datov˘ch schránek.

Redakce Moravského hospodáfiství se zamûfiila na první dojem v obchodním jednání. Své názory sdûlí v˘znamní brnûn‰tí manaÏefii. Odbornice na personalistiku poradí, jak správnû vést telefonní hovor. „Pokud zvedáte telefon, berte si do ruky automaticky i tuÏku a nûjak˘ papír. Na nûj si napi‰te jméno volajícího, jakmile se vám pfiedstaví. Pokud volajícího ãlovûka oslovíte jeho vlastním jménem, pÛsobí to velmi profesionálnû,“ radí v nové rubrice Sigmundová.

Na stranû 6

Více na stranû 10 a 11

Strana 12 a 13

Více na stranû 14

02_mh0509

25.5.2009 15:04

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 2

M Ě S T A B E Z O B C H VA T Ů

AKTUÁLNĚ

Obchvaty se připravují desetiletí

AKTUÁLNĚ

ZMOCNĚNCEM VLÁDY SE STAL VENCLÍK

Města, která potřebují nutně obchvat

CESTA DO ZNOJMA BUDE MÍT STOUPACÍ PRUHY

Brno – Svého stranického kolegu jihomoravského radního Milana Venclíka jmenoval ministr dopravy Petr Bendl v posledních dnech svého úfiadování zmocnûncem vlády pro liniovou v˘stavbu pozemních komunikací. Venclík tak má dohlédnout na urychlení v˘stavby kontroverzních rychlostních silnic R 52 a R 43. Radní se tak dostal do organizaãní struktury ¤editelství silnic a dálnic.

21

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Bludov Havířov Branka u Opavy Hradec nad Moravicí Třebíč Pelhřimov Havlíčkův Brod Šmolovy

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Zastávka u Brna Rosice u Brna Lipůvka Lažany Brankovice Malínky Kožušice

1

8 7 6

4 OLOMOUC

KOMISE POSVĚTILA PROTIKRIZOVÝ PLÁN Brno – Evropská komise schválila âeské republice program podpory, kter˘ umoÏní podnikÛm obdrÏet vefiejnou podporu ve formû dotovan˘ch úrokov˘ch sazeb. Podniky budou zv˘hodnûné úrokové sazby platit u pÛjãek uzavfien˘ch nejpozdûji do 31. prosince 2010. Zv˘hodnûné úrokové platby bude moÏno pouÏít pouze do konce roku 2012, poté jiÏ budou platit trÏní sazby. Program podpory není urãen podnikÛm, které byly v obtíÏích pfied 1. ãervencem 2008. Jde o první opatfiení âeské republiky schválené podle Pfiechodného rámce pro opatfiení státní podpory zlep‰ující pfiístup k financím za souãasné finanãní a hospodáfiské krize.

ZLÍNSKÝ KRAJ HLEDÁ INOVATIVNÍ FIRMU Zlín – Zlínsk˘ kraj se rozhodl ocenit firmy, které ani v období hospodáfiské krize nezapomínají investovat do inovací. Partnerem soutûÏe je agentura CzechInvest. Firmy mají moÏnost se pfiíhlásit do 23. ãervna. První roãník soutûÏe vyhla‰uje Zlínsk˘ kraj ve spolupráci s Technologick˘m inovaãním centrem. Ocenûní si odnesou firmy v kategoriích mal˘ podnik, stfiední podnik a velk˘ podnik. Pfiihlásit se mÛÏe kaÏdá ekonomicky zdravá firma, která sídlí ve Zlínském kraji a investuje do inovací v˘robkÛ, sluÏeb ãi procesÛ. Akce má také pfiipomenout, Ïe v Operaãním programu Podnikání a inovace si mohou podnikatelé do roku 2013 rozdûlit 3,6 miliardy eur.

OSTRAVA

2

JIHLAVA

12 11

VZNIKNE NOVÝ MOST PRO MEDVĚDY Jablunkov – U b˘valého hraniãního pfiechodu se Slovenskou republikou Mosty u Jablunkova vznikne nov˘ ekodukt. Shodli se na tom zástupci ministerstva dopravy, ministerstva pro Ïivotní prostfiedí, kraje a Správy CHKO Beskydy, ktefií si místo plánovaného nadchodu silnice I/11 pro velké savce pfiijeli obhlédnout osobnû. I kdyÏ pfiijeli s rozdíln˘mi poÏadavky, podafiilo se najít kompromisní fie‰ení. Pfiedstavitelé v‰ech stran spoleãnû vytvofiili nov˘ návrh, kter˘ bude maximálnû chránit bezpeãí fiidiãÛ a vyjde co nejvíce vstfiíc i zastáncÛm mostu pro velké savce. Novou variantu by mûl t˘m projektantÛ pfiedstavit ministerstvu Ïivotního prostfiedí do ‰esti t˘dnÛ.

3

5

9 10

BRNO

13 14

15

ZLÍN

Znojmo – PfietíÏená a nebezpeãná silnice 1/53 z Pohofielic do Znojma by se mûla doãkat tfiech pruhÛ. ¤editelství silnic a dálnic vypracovalo nové návrhy, které poãítají s vybudováním mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení v kritick˘ch úsecích a s tfiípruhov˘m uspofiádáním silnice v celé její délce. Dfiíve se v‰ak vybudují v nûkolika úsecích stoupací pruhy. Nov˘ fieditel ¤SD je navíc blízko dohodû s vlastníkem pozemkÛ v Lechovicích, které by odblokovaly stavbu obchvatu Lechovic. Právû tam je nyní jeden z nejvíce nebezpeãn˘ch úsekÛ. Znojemsko má b˘t od prvního ãervence pfií‰tího roku zahrnuto do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

BRATISLAVA: NOVÉ MĚSTO ŠKODOVKY

Obyvatelé žijí v prachu a hluku PŘEDSTAVUJEME VÁM MĚSTA, KTERÝMI DENNĚ PROJÍŽDÍ DESETITISÍCE AUT. STÁT ALE S BUDOVÁNÍM OBCHVATŮ ZATÍM NEPOČÍTÁ.

BLUDOV Bludovem na ·umpersku projede dennû patnáct tisíc aut. Vede tudy totiÏ silnice I/ 11. Je‰tû pfied dvûma lety to vypadalo, Ïe se Bludov svého obchvatu doãká do dvou let. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pfiedpokládalo, Ïe letos uÏ mÛÏe ¤SD zahájit investiãní fiízení. Plán zÛstal ale pouze na papífie. Podle starosty Pavla Stona se situace nezmûní ani minimálnû dal‰ích ‰est let. „Pokud se obchvat zaãne stavût, tak to bude za ‰est aÏ osm let,“odhaduje Ston. Podle nûj je situace v Bludovû neúnosná. „Lidé ãekají minimálnû patnáct minut, neÏ vyjedou z vrat. Jsou tady neustálé zácpy. Chtûli jsme vybudovat alespoÀ kruhov˘ objezd. KvÛli tomu, Ïe pozemky vlastní soukrom˘ majitel, tak ani tato stavba nebude,“ dodal Ston. V Bludovû jsou znejistûni také tím, Ïe pro vybudování obchvatu je nutná spoluúãast obce. „My jsme ale pfied dvûma lety budovali kanalizaci. Potfiebn˘ch sedm milionÛ teì na úãtu nemáme,“ fiíká starosta.

PELHŘIMOV Mezi auty kliãkují také chodci v Pelhfiimovû. Pfies mûsto je vedená silnice I/34 z âech do Rakouska. PfiestoÏe si zastupitelé mysleli, Ïe uÏ za nûkolik let mÛÏe b˘t problém mûsta vyfie‰en˘, pfiípravy se oddálily o dal‰ích minimálnû pût let. „Schválili jsme variantu obchvatu, která poãítala s velk˘m kruhov˘m objezdem o prÛmûru 130 metrÛ. Mûli jsme uÏ v‰echna vyjádfiení a povolení. Podle ¤SD ale tento objezd uÏ

nebude za deset let staãit. Proto jsme nyní na zaãátku a musíme hledat jinou variantu,“ uvedl starosta Pelhfiimova Leopold Bambula. Obyvatelé musí dennû d˘chat v˘fukové plyny osobních aut a kamionÛ. Museli se nauãit Ïít v domech, které se dennû otfiásají.

TŘEBÍČ PoleÏet si v tfiebíãské nemocnici nemusí b˘t nepfiíjemné jen kvÛli nemoci. Pod okny nemocnice totiÏ projede dennû aÏ dvacet tisíc aut. V okolí silnice I/23 jsou tak jiÏ nûkolik let pfiekroãeny hygienické limity. Mûsto je ãasto paralyzované zahlcením kfiiÏovatek v centru mûsta, lidé d˘chají ‰pinav˘ vzduch a musí Ïít v hluãném prostfiedí. Podle vedení radnice by ale uÏ do pûti let mohla zaãít v˘stavba jihov˘chodního obchvatu mûsta. „Zastupitelstvo mûsta vydalo v záfií 2008 zmûnu územního plánu, která obsahovala koridor pro jihov˘chodní obchvat mûsta Tfiebíãe. Teì nás ãekají jednání, jejichÏ v˘sledkem mÛÏe b˘t stanovení pfiibliÏného termínu v˘stavby,“ uvedla mluvãí tfiebíãské radnice Irena Syrová. Nejvy‰‰í zátûÏ je v Tfiebíãi na prÛtahu mezi Komenského námûstím a rampami u nemocnice. ¤SD muselo vymûnit okna na domech v Bráfovû tfiídû.

ZASTÁVKA u Brna Jedete z Brna do Tfiebíãe po silnici první tfiídy? Pak projedete i obcí Zastávka u Brna. Dennû tudy projede dal‰ích deset tisíc aut a kamionÛ. PfiestoÏe si témûfi dva a pÛl tisíce obyvatel pfieje, aby kolony aut pod jejich okny uÏ nejezdily, nemá pro nû vedení obce dobrou zprávu. „Obchvat je sice v plánech zakreslen˘, musel by se ale stavût v kopcovitém terénu, vedl by lesem a kfiíÏil by Ïelezniãní traÈ,“ vysvûtlil starosta Zastávky Petr Pospí‰il. Proto

se teì vedení radnice zamûfiuje pfiedev‰ím na budování bezpeãnostních opatfiení.

HAVLÍČKŮV BROD Lidé, ktefií si chtûjí zajet do centra Havlíãkova Brodu nakoupit, se musí smífiit s tím, Ïe si postojí v zácpû. Pfies mûsto totiÏ vedou dvû v˘znamné silnice první tfiídy I/34 a I/38. Dennû tak centrem projede aÏ dvacet tisíc aut dennû. „Nejhor‰í je to v Masarykovû a Humpolecké ulici. Hygiena namûfiila pfiekroãení v‰ech limitÛ smogu, prachu a hluãnosti,“ uvedla mluvãí havlíãkobrodské radnice Alena DoleÏalová. Katastrofální situaci zaÏívají Havlíãkobrod‰tí hlavnû v pfiípadû, kdyÏ mûsto musí ãásteãnû uzavfiít jeden ze dvou mostÛ pfies fieku Sázavu. Podle ministerstva Ïivotního prostfiedí se i pfies tyto problémy nezaãne s pfiípravami na stavbu obchvatu do roku 2013. Pfiitom mûsto má jeho podobu zakreslenou v územním plánu uÏ od roku 1995 a ¤SD uÏ má v ruce podklady pro vyfiízení stavebního povolení. „V souãasné dobû je na stavbu jihov˘chodního obchvatu vydáno územní rozhodnutí a na stavbu je zpracována projektová dokumentace,“ uvedla DoleÏalová.

HRADEC n. M. Zámek v Hradci nad Moravicí je jednou z nejnav‰tûvovanûj‰ích památek âeska. Pfiesto, kdyÏ si náv‰tûvníci stoupnou na nádvofií, zaãne je ru‰it neromantick˘ hluk z projíÏdûjících kamionÛ a tisícÛ aut. PfiestoÏe vedení mûsta uÏ nûkolik let bojuje za vybudování obchvatu, podle místostarosty Karla Hanáka není jisté, kdy se zaãne obchvat stavût. Hradec totiÏ leÏí ve vrásãitém terénu, a tak by nûkolikakilometrová silnice stála více neÏ miliardu a pÛl korun. „Jsme z toho ne‰Èastní. Pfies historické centrum nám kaÏdoroãnû projede stále více aut. KdyÏ jsme je

pfied ãtyfimi lety poãítali, projelo jich mûstem deset tisíc. Hodnû z nich byly také kamiony, které mífií ze Slovenska do Polska,“ uvedl Hanák. Vedení radnice proto nechalo za milion korun vypracovat dvû varianty vedení budoucího obchvatu. Zaãalo lákat dal‰í obce, skrz které silnice I/57 vede, aby se spojily a vytvofiily tak tlak na ministerstvo dopravy. Do sdruÏení chtûjí zapojit také Opavu. „Zatím jsme zpracovali plán, ve kterém poãítáme i s lep‰ím osvûtlením a dûlicími pásy kolem krajnice,“ upfiesnil Hanák.

HAVÍŘOV KdyÏ socialistiãtí inÏen˘fii projektovali v Havífiovû bulvár uprostfied mûsta, mysleli si, Ïe postaví silnici na nûkolik stovek let dopfiedu. Po padesáti letech v‰ak Havífiov‰tí volají po obchvatu mûsta. Pod jejich okny totiÏ dennû projede pûtadvacet tisíc aut. ¤idiãi mífií pfies centrum mûsta z Ostravy do âeského Tû‰ína. „V Havífiovû se tak neúmûrnû zhor‰uje Ïivotní prostfiedí a hrozivû narÛstá nehodovost vãetnû té nejzávaÏnûj‰í,“ upozornil námûstek havífiovského primátora Eduard Heczko. Vedení mûsta spolu s Moravskoslezsk˘m krajem proto zpracovalo územní plán, kter˘ poãítá s devûtadvacetikilometrov˘m obchvatem. Ten by mûl pfied narÛstající dopravou ochránit patnáct obcí. PfiestoÏe se podle ministerstva Ïivotního prostfiedí nestihne obchvat stavût do roku 2013, je na tom Havífiov ze v‰ech ostatních obcí nejlépe. Vláda totiÏ v roce 2007 pfiijala usnesení, podle kterého ministerstvo dopravy musí tento projekt zaãít stavût. „Proto, abychom urychlili fie‰ení obchvatu mûsta, zaloÏili jsme v loÀském roce spolu s dal‰ími tfiemi obcemi SdruÏení pro pfieloÏku a v˘stavbu komunikace I/11 v úseku Havífiov – Tfianovice. Dnes má toto sdruÏení jiÏ patnáct ãlenÛ,“ dodal Heczko.

Bratislava – Mladoboleslavská ·koda Auto vyhrála koncernové v˘bûrové fiízení a bude tak vyrábût nové pfievodovky pro mal˘ rodinn˘ vÛz. Spoleãnost do roz‰ífiení v˘roby investuje pfies 1,5 miliardy korun. V˘robní kapacita nov˘ch pfievodovek bude ãinit tisíc kusÛ dennû. Malé rodinné automobily se ale budou vyrábût v Bratislavû. První by mûly vyjet na silnice v roce 2011.

MILIARDY KORUN NA VĚDECKÉ PROJEKTY Brno – Dal‰í penûÏní pfiíspûvky v fiádech miliard korun by mûly obdrÏet na své projekty univerzity a v˘zkumná pracovi‰tû na JiÏní Moravû. Pro oblast ICT budou zástupci univerzit, firem a státní správy spoleãnû podávat projekty do Sedmého rámcového programu. V rámci v˘zev ãásteãnû dotovan˘ch z evropsk˘ch programÛ by tak mûly vzniknout projekty napfiíklad v oblastech sítû a servisní infrastruktury, digitálních knihoven, robotiky nebo ICT pro zdraví. Sedm˘ rámcov˘ program by mûl pomoci Jihomoravskému kraji navázat na pfiedchozí miliardové projekty jako je napfiíklad CEITEC nebo rÛzné inkubátory. „Vûfiíme, Ïe jsme na Sedm˘ rámec dobfie pfiipraveni,“ fiekl Jifií Hudeãek, fieditel Jihomoravského inovaãního centra.

V BRNĚ SE SEJDOU MINISTŘI ZEMĚDĚLSTVÍ Brno – Na JiÏní Moravû se sejdou na neformálním zasedání ministfii zemûdûlství a rybáfiství z celé evropské sedmadvacítky. Po nízké úãasti ministrÛ zahraniãí na summitu v Mariánsk˘ch Lázních ministerstvo zemûdûlství s napûtím oãekává, kolik ‰éfÛ resortÛ nakonec pfiijede. „Úãast zatím pfiislíbilo osmnáct ministrÛ a toto ãíslo zatím je‰tû není definitivní,“ uvedla mluvãí ministerstva zemûdûlství Tereza Dvofiáãková. Ministfii budou debatovat o budoucnosti spoleãné zemûdûlské politky, pfiedev‰ím o pfiím˘ch platbách. Ty jsou v kaÏdé zemi jiné. Jihomoravsk˘ hejtman Michal Ha‰ek by rád také zafiadil na program debatu o farmáfisk˘ch cenách mléka. (ad)

03_mh0509

25.5.2009 15:03

Stránka 1

KVĚTEN 2009

Budou nové tunely rok slepé? BRNO JE NA STAVBU VELKÉHO MĚSTSKÉHO OKRUHU NATĚŠENÉ UŽ DESÍTKY LET. TŘI ÚSEKY UŽ STAVEBNÍ FIRMY POSTAVILY, DALŠÍ JSOU V PLNÉM PROUDU. OSTATNÍ ETAPY ČEKAJÍ NA TO, AŽ ODEZNÍ EKONOMICKÁ RECESE. STÁT TOTIŽ NYNÍ NEMÁ POTŘEBNÉ MILIARDY. Brno – Projet Brnem a netísnit se na úzk˘ch silnicích s tisíci dal‰ími auty. To je sen tisícÛ fiidiãÛ, ktefií kaÏd˘ den stojí v zácpách. Podle plánÛ optimistÛ má b˘t velká ãást zprovoznûná do roku 2011. Celá severní cesta pak do ‰esti let. Do scénáfie projektantÛ ale teì zasáhla hospodáfiská krize. Ta mÛÏe stavby pozastavit o dal‰í roky. Nikdo si ale netroufne fiíct o kolik. UÏ za mûsíc se pfiitom mûla zaãít stavût Svitavská radiála. Ta navazuje na stavbu Dobrovského tunelÛ, které mají b˘t zprovoznûné podle plánu. Tedy v roce 2011. Pokud ale ¤SD nepÛjde naproti se stavbou mimoúrovÀové kfiiÏovatky, bude to podle odborníkÛ znamenat dal‰í dopravní kolaps. Na nejru‰nûj‰ích brnûnsk˘ch kfiiÏovatkách totiÏ dennû projede pûtaãtyfiicet tisíc fiidiãÛ. A ti se potkávají právû na velkém okruhu. „Letos nemÛÏeme zaãít stavût. KvÛli hospodáfiské krizi nám klesají pfiíjmy ze spotfiební danû, silniãní danû a z elektronického m˘tného. Prostû nemáme peníze, se kter˘mi jsme poãítali,“ objasnil dÛvody zdrÏení mluvãí Státního fondu dopravní infrastruktury Karel Hanzelka. Stavbafii mÛÏou zaãít alespoÀ s pfiípravou. Nesmí ale pfiekroãit ãtyfiicetimilionov˘ rozpoãet. Za nûj mÛÏou pfieloÏit parovod, plynovod a dal‰í kabely. „Nedovedu si ani pfiedstavit, Ïe by se tato stavba zpozdila. MimoúrovÀová kfiiÏovatka pfiímo navazuje na tunely,“ vysvûtlila Jana Solarová z brnûnské divize ¤SD. V praxi by to znamenalo, Ïe

STRANA 3

VELKÝ MĚSTSKÝ OKRUH V BRNĚ

JAK SE STAVÍ VELKÝ MĚSTSKÝ OKRUH MÚK Hlinky ■ Mimoúrovňová křižovatka je už vybudovaná. Chybí křižovatka u 4. brány BVV. Ta by měla být dokončena letos. VMO Žabovřeská I. ■ Je zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí ■ Zahájení stavby: 2011 ■ Předpokládané zprůjezdnění: 2014 VMO Žabovřeská II. ■ Jedná se o stavbu takzvaných žabovřeských mostů ■ Stavba je v plném proudu ■ Ukončení se plánuje v červenci 2011 VMO Dobrovského ■ V tomto období se razí tunely Dobrovského ■ Už v roce 2011 ŘSD plánuje úsek zprůjezdnit ■ Celá stavba bude hotová až v roce 2014 MÚK Dobrovského – Svitavská radiála ■ Všechna povolení jsou už vyřízená ■ Mělo se začít stavět už příští měsíc. Kvůli nízkým příjmům SFDI se ale stavba odsouvá na příští rok ■ ŘSD chce přesto stihnout dokončit stavbu v roce 2011 nebo zpomalí stavbu Dobrovského tunelů VMO Lesnická ■ Úsek je už hotový

Takto bude vypadat kfiiÏovatka u ãtvrté brány BVV uÏ letos v záfií.

Vizualizace: WAVE studio; autor: Dopravoprojekt Brno

VMO Kohoutova ■ Úsek je už hotový VMO Tomkovo náměstí ■ Je vydáno platné územní rozhodnutí ■ V plánu je začít stavět v roce 2011 ■ Auta by měla v tomto úseku jezdit v roce 2014 Severní polookruh by měl podle aktuálních plánů Brněnských komunikací fungovat v roce 2015 STAVBY VÝCHODNÍHO SEGMENTU

Stavba estakády u ãtvrté brány BVV je v plném proudu.

auta, která by mûla sjíÏdût po pûti vûtvích do kfiiÏovatky Dobrovského – Svitavská radiála, by najíÏdûla do provizorní tfiímetrové silnice. Podle investiãního námûstka primátora Ladislava Macka by proto mohl nastat je‰tû jin˘ scénáfi: Tunely Dobrovského by se dostavûly. Do doby neÏ by se postavila Svitavská radiála, by ale do nich Ïádná auta jezdit nemohla. „Je logické, Ïe Svitavskou radiálu dostavût musíme. Za stavbu kolem tunelÛ Dobrovského totiÏ stát zaplatí více neÏ sedm miliard. Ty by bez Svitavské radiály byly úplnû zbyteãnû investované,“ míní Macek. Podle expertÛ ale nestaãí jen zdárnû dokonãit stavbu mûstského okruhu. Pokud vláda nerozhodne o stavbû rychlostní silnice R43, pak velk˘ mûstsk˘ okruh bude i nadále

Bez okruhu se v Brnû tvofií ãasto kolony.

ucpan˘. Podle propoãtÛ ¤SD by totiÏ v roce 2030 mûlo do Brna mífiit pûtasedmdesát tisíc aut dennû. A pokud nebudou mít fiidiãi moÏnost napojit se z dálnice D1 na rychlostní silnici smûrem na sever, pak jim nezbyde nic jiného neÏ projet mûstem.

Okruh potřebuje R43 „Je mylné se domnívat, Ïe samotn˘ okruh bez vnûj‰í ochrany vyfie‰í dopravní zátûÏ. Je tfieba zdÛraznit potfiebu v˘stavby severojiÏního vnûj‰ího propojení vy‰‰í dopravní úrovní – rychlostní komunikací R 43 s napojením na dálnici D 1, která tvofií jiÏní obchvat a propojuje západní a v˘chodní smûr,“ zdÛraznil technick˘ námûstek fieditele Brnûnsk˘ch komunikací Josef LuÀáãek.

Zatímco ale vedení mûsta nyní ãekají tvrdé diskuze o tom, proã právû Velk˘ mûstsk˘ okruh je ze v‰ech dopravních staveb tím nejpodstatnûj‰ím, stavafii dokonãují dal‰í ãásti. Nejpilnûji pracují na stavbû mimoúrovÀové kfiiÏovatky u ãtvrté brány BVV. PfiestoÏe pÛvodnû mûli stavbu pfiedat aÏ pfií‰tí rok, auta na kfiiÏovatku budou moci najíÏdût uÏ letos v záfií. Brnûnské veletrhy totiÏ chtûjí, aby kfiiÏovatka byla hotová do strojírenského veletrhu. ¤idiãi tam budou najíÏdût na kfiiÏovatku Hlinky po 144 metrÛ dlouhé mûstské estakádû. Auta pokraãující smûrem do tunelu pak najedou na kruhov˘ objezd. „Souãástí jsou i parkovací plochy pro náv‰tûvníky v˘stavi‰tû,“ uvedl fieditel atelieru silnic a mostÛ firmy Dopravoprojekt Antonín Knotek. Veronika Hrdá

VMO Věstonická ■ je zpracován investiční záměr a letos se předpokládá zpracování technické studie řešení, včetně dokumentace EIA k veřejnému projednání. VMO Jedovnická, Bratislavská radiála, MÚK Ostravská, Rampy Bělohorská, VMO Brno Jih I. ■ jsou zpracována studijní řešení ■ město chce zahájit spolupráci ŘSD o dalším postupu

PŘEDSTAVUJEME FIRMU DOPRAVOPROJEKT, a. s.

Dopravoprojekt Brno: společnost se čtyřicetiletou tradicí DOPRAVOPROJEKT BRNO PROJEKTUJE DÁLNICE JIŽ VÍCE NEŽ ČTYŘICET LET

Ing. Václav Kratochvíl pfiedseda pfiedstavenstva, fieditel a. s.

Dálnice D1, D2 nebo D3, Velk˘ mûstsk˘ okruh v Brnû. To jsou jen nûkteré ze staveb, na kter˘ch se podílela spoleãnost Dopravoprojekt Brno a. s. Pfiedstavujeme firmu, která stojí za pfiípravou nejv˘znamnûj‰ích dopravních tepen v âesku. Spoleãnost, která ovlivnila v˘voj dopravního inÏen˘rství v âeské republice. Dopravoprojekt Brno a.s. funguje jiÏ více neÏ ãtyfiicet let. Jak se firma za tuto dobu vyvinula? Na‰e spoleãnost má za sebou opravdu kus cesty. Po druhé svûtové válce jsme se podíleli na obnovû dopravní sítû zdevastovaného âeskoslovenska. V dobách socialismu jsme

pak byli jednou z mála firem, která se specializovala na projektování dopravních staveb. Jsem velmi rád, Ïe i po privatizaci v roce 1992 jsme obstáli na trhu a dodnes jsme jedním z v˘znamn˘ch hráãÛ v oboru. Svou pozici jsme posílili v loÀském roce. Zapojili jsme se do v˘znamné projektové skupiny SUDOP GROUP a. s. Do ní nyní patfií více neÏ patnáct firem. Toto spojení nám zabezpeãuje nejen ekonomickou stabilitu, ale i zkvalitnûní a roz‰ífiení na‰ich sluÏeb. Co konkrétnû dûlá va‰e spoleãnost? Navrhujeme a projektujeme stavby. Pod tímto pojmem se skr˘vají prakticky v‰echny ãinnosti, které vedou k tomu, aby nová silnice, kfiiÏovatka, most ãi jiná dopravní stavba stála tak, jak má. Na‰i projektanti zpracovávají dokumentace pro v‰echny fáze stavebního procesu. Tedy od studií, investiãních zámûrÛ pfies dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení aÏ po dokumentace skuteãného provedení. Máme zku‰enosti s inÏen˘rskou ãinností, s v˘kupem pozemkÛ a nemovitostí. Na samotné stavbû jsme schopní zajistit stavební i technick˘ dozor.

pro územní rozhodnutí. Ve sdruÏení se spoleãností Mott MacDonald chystáme projekt VMO Tomkovo námûstí. Aktuálnû zaji‰Èujeme stavbu mimoúrovÀové kfiiÏovatky u ãtvrté brány BVV. Ta bude souãástí MÚK Hlinky.

Brnûnská spoleãnost Dopravoprojekt je autorem Svitavské radiály. Vizualizace: WAVE studio

Novû se zamûfiujeme také na expertní ãinnost, která je potfiebná pfii posouzení projektÛ, na které pfiispûla Evropská unie. Kdo jsou va‰i zákazníci? Je to zejména ¤editelství silnic a dálnic a krajské organizace starající se o silniãní síÈ. Jste autory i nûkter˘ch úsekÛ Velkého mûstského okruhu v Brnû.

V ãem se taková stavba odli‰uje od ostatních? Podílíme se na pfiípravû sedmi ze sedmnácti úsekÛ. KaÏd˘ z nich má svá specifika. Jde hlavnû o stavby uvnitfi husté zástavby. Musíme se vejít do pfiesnû vymezeného prostoru. ProtoÏe je cel˘ projekt rozdûlen˘ na nûkolik ãástí, musíme pfiem˘‰let také o tom, jak je skloubit. A to nejen dopravnû, ale i architektonicky. Velk˘ mûstsk˘ okruh bude slouÏit

nûkolika pfií‰tím generacím. Je dÛleÏité pamatovat na to, jak ovlivní jejich Ïivoty. Na kter˘ch etapách se podílíte? Jsme autory pfiipravované MÚK Dobrovského – Svitavská radiála. Stavbu mimoúrovÀového kfiíÏení projektujeme ve v‰ech stupních. Pfiipravili jsme i kompletní dokumentaci pro úsek VMO Kohoutova. U PraÏské radiály jsme zpracovali podklady

Jaké jiné v˘znamné stavby na Moravû vypracovali va‰i projektanti? Dopravoprojekt roãnû fie‰í zhruba sedmdesát obchodních pfiípadÛ. Navazujeme na na‰i práci v minulosti a pokraãujeme v pfiípravách nûkter˘ch úsekÛ dálnice D1 smûrem do Polska. Ve spolupráci s HBH Projekt s.r. o. pfiipravujeme napfiíklad stavbu ãtrnáctikilometrového úseku dálnice D1 Pfierov – Lipník. Jsme i u dal‰ích úsekÛ stavby dálnice D47 (D1). Na severu Moravy projektujeme na rÛzn˘ch úsecích dal‰ích 24,3 kilometrÛ dálnice.

ƉƌŽũĞŬƚŽǀĠ͕ŝŶǎĞŶljƌƐŬĠĂŬŽŶnjƵůƚĂēŶşƐůƵǎďLJ ĂĚƌĞƐĂ͗ ƚĞůĞĨŽŶ͗ ĞͲŵĂŝů͗

<ŽƵŶŝĐŽǀĂϭϯ͕ϲϱϴϯϬƌŶŽ нϰϮϬϱϰϵϭϮϯϭϭϭ ŝŶĨŽΛĚŽƉƌĂǀŽƉƌŽũĞŬƚ͘Đnj

ǁǁǁ͘ĚŽƉƌĂǀŽƉƌŽũĞŬƚ͘Đnj

04_mh0509

25.5.2009 16:55

Stránka 1

KVĚTEN 2009

JAKÉ VARIANTY LEŽÍ NA STOLE

STRANA 4

S T AV B A R 4 3

R43: Přípravy jsou znovu na začátku V čem je

problém?

Varianta D – Bystrcká ■ Zatím je zakreslená v územním plánu města Brna ■ Čtyřproudá silnice přes Bystrc povede 1,7 kilometrovým tunelem pod městskou částí. Bude míjet i brněnskou přehradu na výškovém mostě. ■ Napojí se na dálnici D1 mimoúrovňovou křižovatkou Brno – Troubsko. V těsném kontaktu pak prochází kolem zástavby v Kníničkách, Rozdrojovicích, Jinačovicích, Moravských Knínicích a východní části Kuřimi. ■ Tato varianta je původní a má plně využít koridor „Hitlerovy dálnice“ Vratislav – Vídeň .

CO VADÍ ODPŮRCŮM: ■ Porušení evropské legislativy pro plánování trasy. Potvrdil to i Nejvyšší správní soud.

V obci LipÛvka na Brnûnsku jsou pfiekroãené hygienické limity.

■ V případě stavby silnice kolem Bystrce budou porušeny zákonné limity prašnosti a hlučnosti.

Varianta Boskovická brázda ■ Počítá s vedením rychlostní silnice R43 úsekem v takzvané „Boskovické brázdě“. To je terénní sníženina mezi Ostravačicemi, Veverskou Bítýškou a Čebínem. ■ Má sloužit především pro tranzitní dopravu ■ Vychází ze stávající čtyřpruhové silnice od Rosic směrem na dálnici D1, křižuje ji na 179,5 kilometru a pokračuje severozápadním směrem k Bobravské vrchovině a kolem hájenky Pod Komorou. ■ Tato varianta by zasáhla východní břeh brněnské přehrady, kde se nachází nejen oblast Natura 2000, ale také Přírodní rezervace Břenčák. ■ Mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi by musel vést téměř kilometrový tunel. Další tunel by musel vést pod vrchem Dálka u Čebína. ■ Tato poloha umožní optimální napojení Brna na R43, vedenou od severu v trase německé dálnice směrem od Černé Hory a to pomocí kapacitního převaděče u obce Česká.

Varianta F – Medlánecká ■ Jde vlastně o kopírování současné silnice I/43. Místy by se dokonce dnešní „silnice smrti“ rozšířila na tři až čtyři pruhy. ŘSD by vybudovalo tunel pod vrchem Holedná souběžně s vírským vodovodem.

Varianta nulová – nerealizace stavby ■ Počítá s ukončením R43 v Kuřimi a jejím napojením na Svitavskou radiálu. ■ Místo stavění nové silnice by se vylepšila současná. Postavily by se protihlukové stěny, přemostila by se křižovatka v Pisárkách a dalších významných dopravních uzlech v Brně. ■ U obcí směrem na Hradec Králové by ŘSD postavilo obchvaty ■ Všechna auta, která by do Brna přijížděla ze severu, by musela jet po stávající silnici I/43.

■ Čtyřproudá silnice je navržená tak, že vede středem městské části s pětadvaceti tisíci obyvateli. Odpůrci upozorňují na poničení přírody kolem brněnské přehrady.

PROČ CHCE ŘSD STAVĚT V NAVRŽENÉ TRASE: Nejvût‰í spor je o varianty A a D.

UŽ ČTYŘI ROKY MĚLI ŘIDIČI JEZDIT BEZPEČNĚ Z BRNA DO HRADCE KRÁLOVÉ PO RYCHLOSTNÍ SILNICI R43. Brno – Místo toho ale musí ¤editelství silnic a dálnic pfiiznat, Ïe kvÛli chybám v pfiipravování dokumentace zaãíná projektovat od zaãátku. Musí srovnat varianty a pak teprve mÛÏe zaãít stavût. Kdy a za kolik to teì nikdo neví. Stovky stíÏností, chyby v pfiipravované dokumentaci, odpor ekologÛ. To jsou dÛvody, proã ministerstvo Ïivotního prostfiedí zastavilo pfiípravy rychlostní silnice R43 smûrem na Hradec Králové. Zatímco v Hradci uÏ R35 má jasné obrysy a vyfiízená povolení, v Jihomoravském kraji se po osmnácti letech pfiíprav dostali úfiedníci zase na zaãátek. „V lednu jsme vydali nesouhlasné stanovisko k dokumentaci o posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí – takzvanou studii EIA,“ uvedla mluvãí

Mapa: www.r43.cz

ministerstva Ïivotního prostfiedí Jarmila Krebsová. Ministerstvo dopravy tak spolu s ¤editelstvím silnic a dálnic bude muset zpracovat podklady, ve kter˘ch zohlední v˘tky ministerstva Ïivotního prostfiedí. Tomu se pfiedev‰ím nelíbí, Ïe silnice vedená v trase Hitlerovy dálnice je o dvacet kilometrÛ del‰í neÏ západní trasa s napojením u Svitav. Proti tomu se ale ohrazuje vedení obou krajÛ. Na rozdíl od ekologÛ prosazují takzvanou v˘chodní variantu. Její odpÛrci zase trvají na západní variantû. „Jsme rukojmí ekologick˘ch aktivistÛ. Chování ministerstva vnímám jako úãelné obstrukce Ïivené argumenty ekologÛ a obãansk˘ch sdruÏení,“ myslí si hejtman Jihomoravského kraje Michal Ha‰ek. To si ale nemyslí zástupci obãansk˘ch sdruÏení, ktefií upozorÀují na to, Ïe zatímco jednomu regionu se pomÛÏe, druh˘ bude hustou dopravou zasaÏen je‰tû víc. „Od poãátku nûkdo prosazuje vûc, která je protizákonná,“ upozorÀuje Jana Pálková

Napojí se R43 u Ostrovaãic?

ze sdruÏení Obãané Brna proti stavbû rychlostní komunikace R43 v trase Kufiim – Troubsko. Také hejtmanovi Pardubického kraje uÏ dochází trpûlivost, a proto s jihomoravsk˘m kolegou utvofiili tandem na prosazení co nejrychlej‰ího zahájení stavby. Oba chtûjí, aby jejich volební období bylo korunované právû slavnostním poklepáním na základní kámen s nápisem R43.

Tunel pod Bystrcí A to tak, jak ji vytyãili inÏen˘fii za druhé svûtové války. Tedy pfies sídli‰tû v Brnû-Bystrci, z v˘chodu kolem Kufiimi, Svitávky a Moravské Tfiebové. Ze hry tak musí vyfiadit návrh, kter˘ podporuje ministerstvo Ïivotního prostfiedí: vedení Boskovickou brázdou kolem Ostrovaãic, Veverské Bít˘‰ky a dále do Kufiimi. „Trasa R43 z Brna na Staré Mûsto byla zamûfiená a stabilizovaná. Místo toho se bude posuzovat alternativní studentsk˘ návrh, kter˘ navr-

Hitlerova dálnice: krev, pot a smrt TŘI MĚSÍCE STAČILY ADOLFU HITLEROVI K TOMU, ABY MĚL PŘIPRAVENÉ MATERIÁLY PRO STAVBU DÁLNICE SPOJUJÍCÍ NĚMECKY MLUVÍCÍ ZEMĚ S PODROBENÝM ÚZEMÍM NA MORAVĚ. HitlerÛv sen o tfiistapadesátikilometrové silnici se nesplnil. Pfiesto je i tûch nûkolik málo kilometrÛ, desítky mostÛ a terénních úprav potfiísnûno krví a smrtí nûkolika stovek dûlníkÛ. Hitler si svou my‰lenku o ãistû nûmecké dálnici vybojoval uÏ v roce 1938 v Mnichovské dohodû. Chtûl tak propojit VídeÀ s polskou Vratislaví. Její „árijská ãistota“ mûla b˘t zaji‰tûná tak, Ïe âeskoslovensko se vzdá pruhu svého území. Na oplátku mûlo dostat zakázky pro ãeské firmy. Dálnice mûla b˘t souãástí Nûmecka, takÏe by Nûmci nepotfiebovali Ïádn˘ pas. âeskosloven‰tí obãané by smûli pouÏívat dálnici také, ale

najíÏdût by mohli jen na nûkolika v˘jezdech, kde mûly b˘t celnice. Po okupaci 15. bfiezna 1939 se Hitlerovi práce usnadnila. Nemusel se uÏ nikoho ptát. Staãilo mu jen nahnat stovky dûlníkÛ na staveni‰tû. Pracovní podmínky v‰ak ãasto pfiipomínaly egyptsk˘ teror pfii stavbû pyramid. Dûlníci pracovali ve dvou smûnách po deseti hodinách. Napfiíklad jihozápadnû od Brna a u Jevíãka vznikaly „dálnicové“ pracovní tábory. Jen ve Vísce u Jevíãka je pohfibeno pfies sto ãtyfiicet rusk˘ch zajatcÛ, ktefií na dálnici pracovali a zemfieli na epidemii

tyfu. V mûsteãku Trnávka se zachoval jeden pÛvodní domek, zbytek byl pfiemûnûn na dûtsk˘ tábor. V prvním roce tak stavba probíhala velmi sviÏnû. Na fiadû míst zaãaly rÛst mosty, náspy a dal‰í objekty. Nûkteré mostní konstrukce byly dokonce navrÏeny v honosném antickém stylu. Váleãné neúspûchy a hospodáfiské potíÏe v‰ak Nûmce donutily koncem dubna 1942 stavbu pfieru‰it. K jejímu obnovení uÏ vzhledem k v˘sledku druhé svûtové války v Evropû pochopitelnû nedo‰lo. AÏ do konce války v‰ak hlídali staveni‰tû nûmeãtí vojáci. Po roce 1945 staveni‰tû opustili. Torzo na Moravû zÛstalo v trase Mikulov – Pohofielice – Rajhrad – Troubsko – Brno – Boskovice – Jevíãko – Moravská Tfiebová – âervená Voda a Králíky. Nedokonãená dálnice pak chátrala, s její v˘stavbou se jiÏ nepoãítalo. V souãasnosti po tûlese Hitlerovy dálnice jezdí auta jen na krátk˘ch úsecích: napfiíklad ve 4,7 kilometru dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v 1,5 kilometru dlouhém úseku na odboãce ze svitavské silnice smûrem do Boskovic.

Foto: Miroslav Hradeck˘

huje, aby silnice vedla pfies Svitavy," uvedl hejtman Pardubického kraje, Radko Martínek. S ním souhlasí i ministerstvo dopravy. To ale teì bude muset své argumenty ubránit ve srovnávací studii, kterou musí nechat vypracovat. Hejtmani a vedení ministerstva dopravy proto musí pfiesvûdãit novou vládu, aby schválila materiál Politika územního rozvoje 2009 bez pfiipomínek ministerstva Ïivotního prostfiedí. Zjednodu‰enû: jde o územní plán pro celou âeskou republiku. V nûm je aktuálnû zakreslená trasa R43 tak, jak ji pÛvodnû chtûlo ¤editelství silnic a dálnic stavût. „Odeslali jsme ho na vládu. Ale nevíme, jak se k tomuto textu postaví nov˘ kabinet,“ uvedl mluvãí ministerstva pro místní rozvoj Hynek Jordán. Podle pÛvodních plánÛ mûla b˘t hotová silnice R43 v roce 2005. Teì se ministerstvo dopravy nechce o Ïádném termínu bavit. Ví totiÏ, Ïe nejménû do roku 2013 stejnû silnice na Hradec nedostane evropskou podporu. Veronika Hrdá

■ „Hitlerova dálnice“ je již předchystaná. ■ Trasa přes Boskovickou brázdu je o deset kilometrů delší. Řidiči by tak volili i starou silnici I/43. Vesnicím, které dnes trpí, by se neulevilo. ■ V roce 2030 bude do Bystrce podle propočtů mířit 75 tisíc aut denně. Silnice přes Boskovickou brázdu by snížila počet aut na 68 tisíc, bystrcká varianta na 56 tisíc aut denně.

A co si o stavbě silnice R43 myslíte Vy? Pište na [email protected]

Letos zemřeli čtyři lidé NA ROZHODNUTÍ NEČEKAJÍ JEN POLITICI, NOVOU DÁLNICI UVÍTAJÍ HLAVNĚ LIDÉ ŽIJÍCÍ U RUŠNÉ I/43. Brnûnsko – Silnice je totiÏ právem pfiezdívaná silnicí smrti. Jen za poslední ãtyfii mûsíce na ní v okrese Blansko zemfieli ãtyfii lidé, jeden se tûÏce zranil. Proto se místní lidé bojí ãasto vylézt na ulici. Pod jejich okny dennû projede více neÏ dvacet tisíc aut. „Nejrizikovûj‰í je právû úsek od LipÛvky smûrem k âerné Hofie a kfiiÏovatka u odboãky na Boskovice,“ uvedla mluvãí blanenské policie Iva ·ebková. Kromû váÏn˘ch nehod ãelí ¤SD také správnímu fiízení, které má zásadní argument: lidé Ïijí v prostfiedí, které pfiekraãuje v‰echny povolené limity hluku ãi pra‰nosti. „Namûfiená situace pro nás není Ïádn˘m pfiekvapením. Právû tento stav je pro nás dÛvodem, proã se jiÏ fiadu let

snaÏíme o stabilizování pfiijatelné trasy a její investiãní pfiípravu,“ uvádí ¤editelství silnic a dálnic ve svém odvolání proti rozhodnutí hygienikÛ. Ti totiÏ uloÏili ¤SD pokutu devadesáti tisíc korun za to, Ïe lidé v LipÛvce a LaÏanech Ïijí v pfiíli‰ hluãném prostfiedí. Obce tak alespoÀ chtûjí, aby jim ¤editelství vymûnilo okna. Ta by mûla hluk ztlumit. „Dokud ale nebude nová silnice, tak se Ïivot tady ani tak moc nezlep‰í. Dûti ãasto nemÛÏou projít z jedné strany silnice na druhou. Lidem praskají domy,“ uvedla starostka obce LipÛvka Alena Krist˘nová. Podobn˘ch obcí jsou na trase Brno – Svitavy desítky. Pfiitom v‰echny z nich poãítají se stavbou nové dálnice ve sv˘ch územních plánech. „UÏ to tam máme zakreslené patnáct let, ale nic se nedûje,“ dodala Krist˘nová. Podobnû na novou silnici ãekají i ve Svitávce na Blanensku. „UÏ jsme pfiipravili prÛmyslovou zónu. Máme mnoho zájemcÛ, ale v‰ichni ãekají na to, kde nakonec bude dálnice stát,“ upozornil místostarosta Svitávky Jaroslav Zoubek.

05_mh0509

25.5.2009 14:43

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 5

DÁLNICE NA VÍDEŇ

Rakousko dálnici postaví, Morava zatím tápe OD ROKU 2013 BUDOU LIDÉ CESTOVAT Z MIKULOVA DO VÍDNĚ AUTEM RYCHLEJI. NENÍ TO ALE ZÁSLUHA JIHOMORAVSKÉ DIVIZE ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC, ALE DOLNORAKOUSKÉ VLÁDY. Ta totiÏ oznámila pevn˘ termín dokonãení posledního úseku dálnice A5 vedoucího k Mikulovu. Na ãeské stranû zatím není jasno, kdy se zaãne na A5 navazující R52 stavût. Dostavba rakouské dálnice je souãástí tamûj‰ích protikrizov˘ch opatfiení. Rakousko by také rádo znalo v˘sledky na ãeské stranû. Vláda v‰ak ale zatím pfie‰lapuje na místû a uvaÏuje Ïe stavbu oddálí. Teì na ni totiÏ nemá peníze. Na konci ledna ãeská vláda rozhodla alespoÀ o tom, kudy R52 povede. I pfies odpor okolních obcí zvítûzila varianta Mikulov, kterou podporoval pfiedev‰ím Jihomoravsk˘ kraj. „Pro kraj je rychlostní silnice R52 jednoznaãnou prioritou, nejen s ohledem na rychlé spojení Brna s Vídní. Je dÛleÏitá i pro rozvoj celého území. Její pfiíprava v‰ak byla zbyteãnû dlouhá. Zatímco v Rakousku je v˘stavba v plném proudu, u nás jsme byli nuceni

Silnice R52 by mûla kopírovat souãasnou silnici do Mikulova. Ilustraãní foto: Miroslav Hradeck˘

posuzovat dal‰í variantu na Bfieclav a ãelit neustálému zpochybÀování jak procesu projednávání, tak i naplánovaného vedení trasy. Je ale na místû pfiipomenout, Ïe ze v‰ech studií vy‰la jako nejvhodnûj‰í varianta R52 vedená smûrem na Mikulov,“ uvedla námûstkynû hejtmana Anna Procházková. Obce v okolí budoucí R52 ale vûfií, Ïe v celé kauze je‰tû není definitivnû rozhodnuto. Podle nich ¤editelství silnic a dálnic, ministerstvo dopravy i Jihomoravsk˘ kraj

pochybily a pfii v˘bûru varianty poru‰ily zákon. Za pravdu jim dal i ombudsman Otakar Motejl.

Ústavní soud je proti Kritizoval, Ïe nedo‰lo k posouzení více variant dopravního koridoru a poukázal na rozpor se zámûrem chránit soustavu Natura. Na celou vûc upozornil i Poslaneckou snûmovnu. V prosinci loÀského roku se za zru‰ení územního plánu

postavil i Ústavní soud. Ten vrátil plán zpût Nejvy‰‰ímu správnímu soudu, kter˘ jej nyní pfiezkoumává. „Pfiedpokládáme, Ïe Nejvy‰‰í správní soud nበnázor potvrdí a územní plán tak bude zru‰en,“ fiíká starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník. Obyvatelé okolních vesnic mají strach ze zv˘‰ení transitní dopravy a z nárÛstu imisí, které by na obce dopadaly. „Pfiedev‰ím by do‰lo k hrubému naru‰ení krajinného rázu. Krajina i oblast zamûfiená na

Výstavba dlouho očekávané silnice I/11 se zpomalí NEJDŘÍV SI POLITICI POKLEPALI NA ZÁKLADNÍ KÁMEN. PAK TEPRVE ZJISTILI, ŽE ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC NA STAVBU NOVÉ SILNICE I/11 NEMÁ PENÍZE. Mokré Lazce – Lidé z okolí Opavy na vlastní kÛÏi poznali dopady krize. Na obchvat jejich vesnic a v˘stavbu silnice I/11 do‰ly peníze uÏ dva t˘dny po zahájení

kolem Mokr˘ch LazcÛ definitivnû zastavil, do‰lo pouze ke zpomalení stavby. „Projekty, které byly ve stadiu pfiíprav nebo zahájení jsme zpomalili. Je to dÛsledek finanãní krize. Situace se mûní ze dne na den a rozpoãet je jako Ïiv˘ organismus. Intenzivnû jednáme s SFDI, ministerstvem dopravy i ministerstvem financí,“ dodala Vápeníková. Podle mluvãí ¤SD byly vytyãeny dvû prioritní stavby, do kter˘ch jde vût‰ina penûz. Jedná se o praÏsk˘ okruh a dokonãení dálnice D1 mezi Ostravou a Brnem.

ale vedeme s vládou celou fiadu jednání, aby se urychlenû vyãlenily peníze a stavba mohla pokraãovat dle stanoveného harmonogramu“, fiekl hejtman. Starostka Hrabynû ZdeÀka Jordánová, jedné z obcí, které silnice I/11 velice ulehãí, vûfií, Ïe se ve stavbû silnice bude pokraãovat co nejdfiíve, jak to bude moÏné. „Já jsem v této vûci optimista. Doufám, Ïe ¤SD a SFDI najdou potfiebné peníze a budeme je‰tû letos pokraãovat dál,“ uvedla. Hrabyní projede dennû asi osmnáct tisíc aut, z toho tfii tisíce nákladních.

Které moravské silnice první třídy jsou ohrožené ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

1/11 Mokré Lazce 1/67 obchvat Sřečoň – Bohumín 1/ 56 Prodloužená Místecká, Ostrava I. 1/ 56 Prodloužená Místecká, Ostrava II. 1/11 Ostrava prodloužená Rudná 1/57 Hladké Životice – obchvat 1/35 Valašské Meziříčí – Lešná 2. a 3. etapa

stavby. Státní fond dopravní infrastruktury uÏ ale obyvatelÛm pfiislíbil, Ïe ãást penûz na stavbu seÏene. „Stavba silnice I/11 bude pokraãovat je‰tû letos. Vedení SFDI se dohodlo s investorem stavby, ¤editelstvím silnic a dálnic, Ïe zajistí asi pÛl miliardy, aby stavba mohla pokraãovat je‰tû tento rok,“ uvedl mluvãí SFDI Karel Hanzelka. SFDI má pfiipraveno nûkolik variant, jak bude pfii získávání penûz postupovat. Jednou z moÏností je pouÏití pfiebytkÛ z loÀského roku, dále by chtûl fond posílit rozpoãet z národních zdrojÛ, jedná s ministerstvem financí. UvaÏuje i o pÛjãce od Evropské investiãní banky. „·lo by o ãástku 8, 35 milard korun. Peníze by se t˘kaly i jin˘ch projektÛ,“ upfiesÀuje Hanzelka. Podle mluvãí ¤editelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové situace není taková, Ïe by se úsek

■ 1/49 Malenovice – Otrokovice ■ 1/42 VMO Dobrovského B a Dobrovského – Svitavská radiála ■ 1/38 obchvat Znojma ■ 1/53 obchvat Lechovic ■ 1/55 obchvat Břeclavi

Stejn˘ osud jako I/11 potkal i dal‰í silnice. Podle Vápeníkové byl zpomalen napfiíklad obchvat kolem Javorníku na Olomoucku, v˘stavba silnice 1/42 mezi Brnem – Dobrovského a Svitavami, rychlostní silnice R 49 mezi Hulínem a Fry‰tákem nebo silnice I/35 mezi Vala‰sk˘m Mezifiíãím a Le‰nou.

Další silnice čeká stejný osud Zpomalení stavby zneklidnilo moravskoslezského hejtmana Jaroslava Palase, silnice je podle nûj dÛleÏitou spojkou pro napojení Opavy a západní ãásti regionu na krajské mûsto. „To, Ïe stavba byla zpomalena v dÛsledku chybûjících penûz, je velmi ne‰Èastné. V souãasné dobû

Stavba deset kilometrÛ dlouhého úseku silnice I/11 kolem Mokr˘ch LazcÛ zaãala na konci bfiezna a pÛvodnû mûla b˘t zaplacena z evropsk˘ch fondÛ. Ministerstvo dopravy ale neschválilo Ïádost o dotaci a stavbu z Operaãního programu Doprava vyfiadilo. Proto se pfiípravné práce za zhruba 15 milionÛ korun pozastavily. Mezi obcemi Krásné Pole a Mokré Lazce tak zÛstalo asi deset hektarÛ vykáceného území. Silnice je zafiazená do komplexu silniãní sítû navazující na budovanou dálnici D 47. Ta bude hlavním tahem mezi Opavou a Ostravou. Úsek v okolí Mokr˘ch LazcÛ by mûl b˘t dostavûn v roce 2012, stát by za nûj mûl zaplatit 3, 6 miliardy korun. Jeho souãástí by mûly b˘t tfii mimoúrovÀové kfiiÏovatky a protihlukové stûny. Alice Dvofiáková

cestovní ruch by byla nenávratnû po‰kozena,“ doplÀuje Hasník. Z po‰kození krajiny má obavy i starosta Perné Ludvík Michlovsk˘. Podle nûj je tfieba najít kompromis. „Pfiikláním se k vyuÏití obou variant, vyuÏít tedy i bfieclavskou D2, aby se doprava rozloÏila a do krajiny byly provedeny jen nejnutnûj‰í zásahy,“ fiíká. Podle vedení ¤SD jsou pfiípravné práce na zahájení stavby v plném proudu, projektov˘ t˘m intenzivnû pokraãuje na zaji‰tûní

projektové dokumentace a nic na tom nemûní ani rozhodnutí Ústavního soudu. „Do konce leto‰ního roku by mûly b˘t schváleny oba územní plány. Hned jak k tomu dojde, zaãneme s majetkov˘mi v˘kupy. Stavût bychom chtûli zaãít pfií‰tí rok,“ uvedla tisková mluvãí ¤SD Martina Vápeníková. Podle vedoucího projektového t˘mu Martina Cetla z ¤SD, se pfiíspûvková organizace dokonce dohodla s vedením obce Pasohlávky a soukrom˘mi firmami na napojení silnice na turistické centrum, kde by mûl v budoucnu vyrÛst akvapark. Souãástí projektu je také úprava tras cyklostezek. Napojení akvaparku v Pasohlávkách bude fie‰eno pomocí jednoduché prÛseãné kfiiÏovatky místo doteì plánované malé okruÏní kfiiÏovatky. Cyklostezky nacházející se u nájezdu na hráz horní nádrÏe smûfiující ke stávajícímu autokempu Merkur povedou novû dvûma smûry. Jedna po lesní cestû podél R52 smûrem na obec IvaÀ aÏ k mostu pfies biokoridor, druhá po závûsném mostu pfies rychlostní silnici R52 pfied Novoml˘nskou nádrÏí. Silnice R52 ve vût‰inû úsekÛ kopíruje stopu stávající silnice první tfiídy, roz‰ifiuje ji v‰ak na ãtyfiproudou rychlostní komunikaci. Dva kilometry povede na hranici Chránûné krajinné oblasti Pálava. Bude vedena napfiíã fiíãní nivou a terasami fieky Dyje, protne nádrÏ Nové Ml˘ny.

INZERCE

Blahopřejeme společnosti ENERGOTIS, která získala ZDARMA reklamu v Moravském hospodářství v hodnotě 24 000 Kč.

Firma vznikla počátkem roku 1996 vyčleněním kompletního týmu předních českých odborníků, kteří řídili výstavbu energetického díla Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, z akciové společnosti ČEZ, a. s., Praha. KONTAKT: Obchodní jméno: Adresa: Telefonní spojení: Faxové spojení: e-mail: webové stránky:

ENERGOTIS, s. r. o. Žižkova 5, 787 01Šumperk 583 224 091 583 224 094 [email protected] www.energotis.cz

ZÁKLADNÍ ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI • Inženýrská investorská činnost v investiční výstavbě • Poradenská činnost v energetice a investiční výstavbě • Energetické audity, energetické koncepce měst a obcí • Reengineering • Provádění výběrových řízení • Oceňování majetku a znalectví • Vypracování studií proveditelnosti a provádění odborných expertíz v energetice • Projektová činnost • Finanční poradenství

HOTEL PENZION MERITUM ROSA HOTEL KOSTÍNEK

HOTEL DLOUHÉ STRÁNĚ SÍDLO ENERGOTIS

SKUPINA ENERGOTIS DÁLE PROVOZUJE TATO HOTELOVÁ ZAŘÍZENÍ:

HOTEL DLOUHÉ STRÁNĚ*** 788 11 Kouty nad Desnou tel./fax: +420 583 235 172 e-mail: [email protected] www.dlouhestrane.hotel-cz.com

HOTEL KOSTÍNEK*** 262 33 Solenice tel.:+420 318 694 347 fax: +420 318 694 006 e-mail: [email protected] www.energotis.cz

HOTEL MERITUM*** Staré nám. č.14, 61 00 Praha 6 tel.:+420 235 007 711 fax:+420 235 324 100 e-mail: [email protected] www.hotelmeritum.com

PENZION ROSA Šanov 72, 561 69 Králíky, tel./fax: +420 465 626 695 e-mail: [email protected] www.energotis.cz

06_mh0509

25.5.2009 15:12

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 6

Z K L I D N Ě N Í D O P R AV Y

Jeden ostrůvek nic nevyřeší. Důležitý je systém AŽ DVĚ TŘETINY LIDÍ, KTEŘÍ ZEMŘOU PŘI DOPRAVNÍCH NEHODÁCH, KOLIZE VŮBEC NEZAVINILO.

Musí v tom b˘t systém. Je tfieba znát pomûr nákladních a osobních vozidel. Jeden ostrÛvek není systematické fie‰ení. VÏdycky je to otázka priorit. Buì chcete zajistit rychlé projetí motorové dopravy, nebo chcete prostfiedí uzpÛsobit také pro ty, ktefií tam Ïijí. VÏdycky je to nûco za nûco. Plynulost dopravy jde ruku v ruce s bezpeãností.

V KromûfiíÏi dokázali dopravu ‰alamounsky vyfie‰it. Text: Alice Dvofiáková Foto: Veronika Hrdá

Jindfiich Friã, Centrum dopravního v˘zkumu

âesko je státem, kde lidé umírají na silnicích ãastûji neÏ v jin˘ch evropsk˘ch zemích. Pfiesto vláda v dobû finanãní krize fiadu obchvatÛ vesnic a mûst odkládá nebo zpomaluje. Podle fieditele Divize bezpeãnosti a dopravního inÏen˘rství z Centra dopravního v˘zkumu Jindfiicha Friãe stát tuto oblast podceÀuje a ãasto politizuje. Nejnebezpeãnûj‰í dálnice je podle nûj desetkrát bezpeãnûj‰í neÏ prÛmûrná silnice první a druhé tfiídy. Poãet aut se neustále zvy‰uje. Dá se doprava ve mûstech vÛbec zklidnit? Dopravu zklidnit lze, nicménû má to svá omezení. Doprava musí existovat. Îádoucí je pfiesmûrovat zejména transitní a zbytnou dopravu na silnice vy‰‰í tfiídy. Jak mají ale tento problém fie‰it mûsta, která na obchvat ãekají nûkolik let ãi desetiletí marnû? Zklidnûní v plném rozsahu je moÏné udûlat pouze v pfiípadû,

kdyÏ uÏ je vybudovan˘ obchvat. Nicménû pokud obec obchvat nemá, musí se navrhnout konkrétní stavební úpravy podle intenzity dopravy, podle pomûru poãtu nákladních vozidel. Stavební prvky ãleníme obecnû do tfií skupin: opatfiení pfied vjezdem do obce, na vjezdu do obce a na vlastním prÛtahu obcí. Jaké prvky povaÏujete pro zklidnûní automobilové dopravy za nejefektivnûj‰í? Jako pfiíklady zklidÀujících prvkÛ mÛÏeme uvést napfiíklad vjezdové ostrÛvky, ostrÛvky pro ochranu

levého odboãení, vysazené chodníkové plochy, stfiední dûlicí pás a dal‰í. Jedná se o opatfiení, která

zmínûná vysazená chodníková plocha. Vy jako chodec pfiecházíte dlouh˘ úsek. Pro malé dûti nebo

RADARY POMŮŽOU S POČÍTÁNÍM AUT nutí fiidiãe sníÏit rychlost v obci. Jedním z nejefektivnûj‰ích opatfiení jsou okruÏní kfiiÏovatky. Dále tfieba vjezdové ostrÛvky, nejlépe obousmûrnû vych˘lené. Nejhor‰í situace z pohledu bezpeãnosti je v obcích, které mají krátk˘ a ‰irok˘ prÛtah. KdyÏ fiidiã vidí „pfiistávací dráhu“, zaãátek obce a její konec, tûÏko ho pfiimûjeme ke zpomalení. DÛleÏit˘m prvkem je také

star‰í lidi, ktefií se pohybují pomalu, je takov˘ pfiechod nebezpeãn˘. Vysazená chodníková plocha tedy zkrátí prostor a umoÏní chodcÛm lep‰í v˘hled. Staãí pouze vystavit jeden ostrÛvek nebo kruhov˘ objezd a problém je vyfie‰en˘? Samozfiejmû, Ïe ne. Prvky zklidÀování na sebe musí navazovat.

Začali stavět most a objevili chodbu VELKÁ ZÁHADA PROVÁZÍ STAVBU NOVÉHO SKŘEČOŇSKÉHO MOSTU. Bohumín – Pfii prÛzkumu pozemkÛ tu stavafii tûsnû pfied zahájením stavebních prací narazili na starou podzemní chodbu. Nikdo zatím nebyl schopen urãit její pÛvod a úãel. Vchod do chodby je pfiímo v místech budoucího mostního pilotu. Chodba vede ve smûru od Ïeleznice ke zdej‰ímu parku Petra Bezruãe. Podle bohumínského amatérského historika Jifiího Spáãila, kter˘ se chodbu pokou‰el prozkoumat, je ‰iroká zhruba 170 centimetrÛ, vysoká necelé dva metry a nûkolikrát se zatáãí. „Chodba je pfiístupná asi ãtyfiicet metrÛ a pak je zasypaná,“ upfiesnil Spáãil. Mûstu se zatím nedafií objasnit, kdy byla chodba postavena, k˘m a proã. „Pátrali jsme v archivech a mapách po vzniku ãi pÛvodu

V Bohumínû se obávají, aby nalezená chodba nezpÛsobila problémy pfii stavbû mostu.

chodby, ale na nic jsme nenarazili. Oslovili jsme armádu i památkáfie a hledáme také pamûtníky, ktefií by si mohli na její vznik pamatovat,“ uvedl Jan Przeczek ze stavebního odboru bohumínské radnice. Zatím se ale nikdo nepfiihlásil. Variant k ãemu mohla chodba slouÏit je nûkolik. Mohla napfiíklad fungovat jako spojnice ke krytu civilní

Myslíte si, Ïe radary, které v obcích mûfií fiidiãÛm orientaãnû rychlost, jsou uÏiteãné? Informativní radary zaÏily boom asi pfied dvûma lety, kdy na nû bylo moÏné získat dotace. Îádné opatfiení nefunguje na v‰echny fiidiãe stejnû. Jsou skupiny fiidiãÛ, ktefií kdyÏ vidí na radaru vy‰‰í neÏ povolenou rychlost, tak zpomalí. Tûch je zatím vût‰ina. Dále je skupina lidí, které je to víceménû jedno a radar vÛbec nereflektuje. Jsou i tací, ktefií radar neakceptují vÛbec a je‰tû si na nûm testují rychlost. Napfiíklad v centru Fr˘dku-Místku takto jednou namûfiili v noci

ochrany v nedalekém podniku. Nebo mohla vést jejími prostory kabeláÏ. „HistorikÛm urãitû nebude pÛvod a úãel chodby lhostejn˘, proto doufáme, Ïe se jim podafií záhadu objasnit. Pro nás je dÛleÏité to, aby nalezená chodba nezpÛsobila problémy pfii stavbû mostu,“ dodal starosta Bohumína Petr

Vícha. Nov˘ silniãní most spojí mûstskou ãást SkfieãoÀ a centrum Bohumína. Bude dlouh˘ sto metrÛ. Unikátní zavû‰ená konstrukce sloÏená ze ãtyfi mohutn˘ch pylonÛ a ocelov˘ch prutÛ bude váÏit 650 tun. Moderní most nabídne lep‰í dopravní fie‰ení a pfiímé napojení na dálnici D 47. Jeho nedílnou souãástí je dálniãní pfiivadûã a obchvat. První automobily by mohly po mostû projet uÏ v druhé polovinû roku 2011. Cel˘ komplex staveb a stavebních úprav vyjde na 994 miliónÛ korun, samotn˘ most pfiijde na 80 milionÛ. Investorem je ¤editelství silnic a dálnic. Objekt nahradí souãasn˘ skfieãoÀsk˘ most, kter˘ uÏ je technicky nevyhovující. Pod mostem vznikne je‰tû pfied jeho v˘stavbou nov˘ kruhov˘ objezd. Jeho v˘stavba potrvá zhruba ãtyfii aÏ pût mûsícÛ. AÏ bude hotov, dojde ke stavbû samotného mostu, ta bude trvat pfies jeden rok.

Stavba Rychlostní silnice, Rychaltice – Fr˘dek Místek

Zahájení Bfiezen 2009

Ukonãení Kvûten 2012

Pfiíspûvek EU v Kã 2 431 003 604

Silnice I/58 Pfiíbor – obchvat Silnice I/52 Brno – Rajhrad Silnice I/50 Bánov – obchvat Propojení silnic I/11 a I/56, spojka S1 v Opavû Silnice I/11 âesk˘ Tû‰ín – obchvat Silnice I/38 Jihlava, obchvat – jih Silnice I/49 Zlín – Malenovice, II. etapa Silnice I/11 Hrádek – prÛtah D1 – KromûfiíÏ– ¤íkovice a R55 Skalka – Hulín Silnice I/38 Habry HavlíãkÛv Brod, Silnice I/28 Dobromûfiice – Odolice Silnice I/11 Jablunkov – obchvat Silnice I/34 âeská Bûlá – obchvat Silnice I/57 Semetín – Bystfiiãka, 1. stavba Silnice I/38 M. Budûjovice – obchvat

¤íjen 2008 Záfií 2008 ¤íjen 2008 Duben 2008 Únor 2006 Leden 2006 âerven 2005 âervenec 2008 Duben 2008 Kvûten 2008 Listopad 2008 Leden 2006 Bfiezen 2008 ¤íjen 2005 Bfiezen 2008

Listopad 2011 Kvûten 2012 âervenec 2011 Únor 2011 Listopad 2009 ¤íjen 2008 ¤íjen 2008 Únor 2012 Kvûten 2012 Prosinec 2009 âerven 2010 âervenec 2009 Bfiezen 2011 Srpen 2009 ¤íjen 2011

1 222 121 925 674 569 625 566 945 666 691 917 704 439 837 848 204 796 135 313 614 953 813 601 651 6 837 801 428 166 252 322 372 917 894 743 771 411 358 798 534 901 687 440 1 025 905 403

Celkové náklady 3 491 316 393 1 437 790 500 1 063 548 883 736 826 901 874 120 828 605 913 312 437 191 944 696 155 404 1 054 557 924 10 486 862 558 198 390 967 448 943 934 1 039 522 178 444 746 000 1 318 944 000 1 272 619 533 Zdroj: www.opd.cz

Je kruhov˘ objezd lep‰í neÏ semafor? Proã? OkruÏní kfiiÏovatka má fiadu v˘hod a je vhodné ji postavit tam, kde se kfiíÏí více komunikací, nebo kde je potfieba sníÏit rychlost prÛjezdu. OkruÏní kfiiÏovatka má mnohem vût‰í kapacitu neÏ klasická prÛseãná kfiiÏovatka. Nejhor‰í je, kdyÏ dojde ke kombinaci okruÏní a svûtelnû fiízené kfiiÏovatky. Potom ztrácí celé opatfiení efekt. Jsou dobr˘m opatfiením zpomalovací prahy? Zpomalovací prahy v tom smûru, jak se u nás ãasto pouÏívají, jsou pfieÏitkem. MÛÏeme je instalovat nûkam do obytné zóny nebo na komunikaci marginálního v˘znamu. Vhodn˘m opatfiením je rovnûÏ budování zón bez vyznaãení hlavních a vedlej‰ích komunikací, tedy uplatnûní pravidla pravé ruky. Znáte nûjaké moravské mûsto, kde dokázali svou dopravu opravdu ‰alamounsky vyfie‰it? Dobr˘m pfiíkladem je tfieba KromûfiíÏ, kde zaãali dopravu koncepãnû fie‰it velice brzo, vlastnû jako jedni z prvních. Nûkteré prvky zklidnûní aplikovali jiÏ pfied v˘stavbou obchvatu mûsta. Máte pocit, Ïe mûsta a obce fie‰í zklidnûní automobilové dopravy koncepãnûji neÏ dfiíve? Posun vnímám jako velmi mal˘.

V Křenovicích vysadí kvůli dálnici 5500 stromů Kfienovice – Nejdfiív pfii‰ly Kfienovice na Pfierovsku kvÛli dálnici D1 o více neÏ tisíc stromÛ a dal‰í tisíce kefiÛ. Teì bude ¤editelství silnic a dálnic obci vynahrazovat ‰kodu. Nechá vysadit 5500 stromÛ a kefiÛ. Ze zemûdûlské vesnice se tak stane jedna z nejzelenûj‰ích obcí v mikroregionu Kojetínska. „Jen na návsi jsme uÏ vysadili devadesát ‰lechtûn˘ch stromÛ a 470 kefiÛ. V na‰em katastru, na území 904 hektarÛ, pak vysadíme zbytek. V‰echny náklady pfiitom bude platit ¤editelství. Dokonce bude pût let proplácet i údrÏbu,“ uvedl kfienovick˘ starosta Zdenek Vrána. Pro Kfienovice má tak stavba dálnice mnoho v˘hod. NejenÏe pfies vesnici nebudou projíÏdût tisíce aut a kamionÛ dennû, lidé také pfiestanou mít strach z kaÏ-

doroãní hrozby povodní. Kromû stromÛ, které dokáÏou zpevnit pÛdu tak, aby se nesesouvala, ¤editelství kolem dálnice vybudovalo poldry a vyãistilo potok Vlãí Dolka. „Na stavbû dálnice D1, úseku Mofiice – Kojetín, jsme vykáceli témûfi 2600 kusÛ dfievin a 8300 ãtvereãních metrÛ kefiÛ. Za to vysadíme v obvodu stavby 7055 stromÛ a 93740kefiÛ. Mimoto nám je‰tû úfiad Ïivotního prostfiedí pfiedepsal náhradní v˘sadby mimo obvod stavby, tedy na katastrech jednotliv˘ch obcí,“ uvedla mluvãí ¤editelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Zákon pfiitom takov˘ postup ¤editelství nenafiizuje. O tom, jak má vypadat pfiesná podoba kompenzace rozhoduje odbor Ïivotního prostfiedí na pfiíslu‰ném úfiadu. „Bez jeho souhlasu nemÛÏeme ani zaãít kácet. Ten nám také nafiídí, kolik stromÛ máme znovu vysadit,“ dodala Vápeníková.

INZERCE

Evropské stavby se určitě nezastaví Stavba silnic hrazená z ãeského rozpoãtu je ohroÏená. âesko ale nemÛÏe dopustit, aby se zpomalila v˘stavba projektÛ, které proplácí Evropská unie prostfiednictvím Operaãního fondu Doprava. Z tohoto programu zaplatí Unie na Moravû více neÏ patnáct miliard korun na stavbu a opravu silnic. Stát musí doplatit více neÏ deset miliard. Pfieãtûte si, které moravské projekty nemÛÏe vláda pozastavit:

aÏ sto deset kilometrÛ v hodinû. Ale i pfiesto tam mûfiiã efekt má. Radar totiÏ pfiiná‰í dvû hlavní v˘hody: MÛÏete zaregistrovat aÏ nûkolik tisíc záznamÛ o tom, kolik vozidel projelo a jakou jel fiidiã rychlostí. Starosta tato ãísla pak mÛÏe vyuÏít k popudu policie, aby mu v daném místû mûfiila rychlost. Radary jsou velice vhodné a dobfie

pÛsobí, zejména pokud se podpofií takzvan˘m ostr˘m mûfiením.

87 kamionových d(op)ravců pod lupou

Creditinfo Odvětvová analýza Ve společnosti i v médiích se stále ozývá mnoho hlasů, které z povzdálí vykřikují: „Kamiony ničí naše silnice!“. Jen málokdo se ale zamyslí nad tím, jaký význam má tento způsob přepravy nákladu pro českou ekonomiku. To, že jsou dopady této přepravy velkou zátěží na české silnice plně vyváží hospodářský efekt tohoto nejuniverzálnějšího způsobu transportu. Stoupající produktivita práce a pozitivní vývoj odvětví kamionové dopravy byl zabrzděn ekonomickou krizí. Zjistěte i vy, jak jsou na tom firmy v tomto oboru v Odvětvové analýze Kamionové dopravy obsahující 87 významných kamionových dopravců.

CREDITINFO CZECH REPUBLIC, s. r. o. Nad Botičem 593/8 102 00 Praha 10 tel.: +420 271 960 166-9 fax: +420 271 960 161 email: [email protected] www.creditinfo.cz www.creditinfo.sk www.anopress.cz

07_mh0509

25.5.2009 14:45

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 7

SV Ě T M OTO R Ů

Hybridní auta Hybridní auta blízké budoucnosti Ačkoli se s tak zvanými hybridními auty setkáváme na našich silnicích stále jen velmi zřídka, jejich obliba v celé Evropě pomalu vzrůstá. A to nejen díky jejich šetrnosti k životnímu prostředí. Podívejme se na „zelená“ auta trochu zblízka.

Toyota Prius Nový model Toyoty Prius půjde do prodeje koncem roku 2009. Model třetí generace by se měl s množstvím CO2 vypouštěných do ovzduší poprvé dostat pod hranici sto gramů na kilometr. Spotřeba by mohla činit něco kolem 3,1 litru na sto kilometrů.

INZERCE

Honda Insight Nejžhavější konkurent tradičního hybridu Toyoty Prius jde právě na japonský trh. Základní cena Hondy Insight byla stanovena na zhruba 21 tisíc dolarů. Základní verze ostříleného Priusu se přitom v Japonsku prodává nyní za v přepočtu 566 tisíc korun.

Část motoru hybridů je spalovací a další elektrická. Zejména díky elektromotoru je právě jízda ve městě jejich nejsilnější stránkou. Funkce elektromotoru výrazně ušetří palivo v nádrži a celková spotřeba se u některých modelů může snížit až o neuvěřitelných osmatřicet procent. Honda Insight: 566 tisíc korun Prvním typem hybridního automobilu na našem trhu je Toyota Prius. V současnosti se může pochlubit více jak miliónem prodaných vozů. Její konstrukce klade důraz na co nejmenší tvorbu emisí. Elektromotor dokáže zrychlit až na čtyřiadvacet kilometrů za hodinu. Pak teprve přijde na řadu spalovací motor. Množství CO2, které se dostává do vzduchu, činí při spotřebě 4,3 litru na sto kilometrů pouhých 104 gramů CO2 na kilometr.

Vysoké množství vypouštěného CO2 z výfukových plynů je stále palčivou otázkou, stejně tak jako problém s klesajícími zdroji ropy. Je jen otázkou času, kdy přestanou být automobily s hybridním pohonem pouhou extravagancí movitých milovníků přírody. Na americkém kontinentě je trh s hybridními auty o poznání rozvinutější, přesto při ročním prodeji šestnácti milionů automobilů v USA je letošních plánovaných asi 300 tisíc hybridů jenom kapka v moři. Ve výhledu pěti let by se na evropském trhu mělo objevit až padesát modelů hybridů. V současné době se na českém trhu prodává vedle už zmiňované Toyoty Prius také Lexus RX 400h, Lexus GS 450h a Honda Civic. Více informací o hybridních autech naleznete na serveru www.hybrid.cz

Volkswagen Scirocco Volkswagen Scirocco

třetí generace nejoblíbenějšího kupé

AUTO ROKU 2009 v kategorii sportovní, luxusní vozy a kabriolety

Šesti a sedmistupňová převodovka DSG Zavazadlový prostor až 755 litrů Spotřeba dle typu motoru 5,4 až 7,6 litru na sto kilometrů Adaptivní systém řízení podvozku se třemi programy „normal“, „sport“ a „comfort“

Přesto, že se jedná o sportovní vůz, je nové Scirocco určeno pro čtyři dospělé osoby. Vybavení šesti airbagů dokazuje jeho vysokou bezpečnost. Výškově nastavitelná sedadla řidiče i spolujezdce zajišťují absolutní komfort. Klimatizace, stabilizační systém ESP, brzdový asistent a posilovač řízení jsou pak samozřejmostí, stejně tak jako sportovní podvozek.

2150_RosAuto_VW Passat_(105x237).indd 1

5/14/09 11:01:45 AM

Pro sportovní vůz s vysokým výkonem zvolili konstruktéři dva motory. Motor TDI s přímým vstřikováním paliva common rail a motor TSI s výkonem až 147 kW (200 koní). Volant, páka ruční brzdy a hlavice řadicí páky jsou potažené kůží. U špičkového modelu TSI 2.0 jsou navíc i chromované koncovky výfuku a čalounění střechy „Titanium black“.

08-09_mh0509

25.5.2009 15:21

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 8–9

D Á L N I Č N Í A S I L N I Č N Í S Í Ť N A M O R AV Ě

Letos měli řidiči dojet po dálnici z Prahy do Ostravy. Stavbě hrozí několikaleté zpoždění Paczków

LETOS MĚLO ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ZPROVOZNIT DALŠÍCH ČTYŘIADVACET KILOMETRŮ NA DÁLNICI D1. I TĚMTO STAVBÁM HROZÍ, ŽE JE STÁT ZAKONZERVUJE.

ská radiála, nové tunely Dobrovského za sedm miliard budou nûkolik let nevyuÏité. Dopravní komplikace také nastanou v momentû, kdy Raku‰ané dostaví jejich dálnici z Vídnû do Mikulova. „Rozpoãet SFDI je dlouhodobû podhodnocen, kaÏdoroãnû v nûm chybí dvacet miliard korun. Úkolem ministra je tyto peníze ve státním rozpoãtu najít,“ fiíká primátor Brna a stínov˘ ministr dopravy Roman Onderka. Ministerstvo dopravy oznaãilo za ohroÏenou také stavbu rychlostní silnice R49, která má propojit Hulín s Fry‰tákem a následnû pak Slovenskou republiku. Sedmnáctikilometrov˘ úsek se mûl dostavût za dva a pÛl roku. Hulínu se má podle plánu

Pokraãování ze strany 1 Z kroku nového ministra jsou v ‰oku zejména vedení krajÛ a mûst. Vût‰ina staveb, které Slameãka oznaãil, totiÏ mûla nejen potfiebná povolení, ale stavby pfiímo navazovaly na pfiedchozí investice. Napfiíklad v Brnû hrozí, Ïe pokud se nepostaví Svitav-

ulevit uÏ o rok dfiíve. „Doufám, Ïe se toho doÏiju. Hulínem teì projíÏdí dvacet tisíc aut. Máme úplnû popraskanou omítku a doma to je pfies den jako pfii malém zemûtfiesení,“ uvedla obyvatelka Hulína Marie Podhájská.

Předražené silnice Boufilivû reagují napfiíklad i zástupci no‰ovické automobilky Hyundai. Té totiÏ vláda uÏ v roce 2006 slíbila, Ïe napojí zónu na dálnici R48. KfiiÏovatku chtûla postavit do roku 2011. Teì mluví o roku 2013. „TûÏko to mÛÏeme pochopit. My jsme vybudovali fabriku za tfiicet miliard do osm-

Nevládní organizace totiÏ uÏ nûkolik let upozorÀují na to, Ïe silnice v âesku jsou draωí neÏ jinde v Evropû. „Z na‰ich anal˘z vypl˘vá, Ïe ¤SD staví dálnice nesystémovû a není schopné pfiipravit zákonné dokumentace. Zbyteãnû pak pfiichází o evropské peníze,“ uvedl právník z Ekologického právního servisu Martin Fadrn˘. Podle materiálÛ ¤editelství silnic a dálnic stojí prÛmûrn˘ kilometr dálnice asi dvû stû milionÛ korun. Jiná nezávislá agentura – Mott MacDonald – spoãítala, Ïe kilometr ãeské dálnice stojí pÛl miliardy.

nácti mûsícÛ. Stát ani není schopn˘ dostát sv˘m závazkÛm po sedmi letech,“ kritizuje mluvãí Hyundai Motor Manufacturing Czech Petr Vanûk. Ekonomové a neziskové organizace se pfiitom shodují na tom, Ïe k podobnému scénáfii nemuselo dojít. „UÏ od zaãátku byla ‰patnû nastavená pravidla. Kdyby nebylo tolik otazníkÛ nad pfiedraÏen˘mi stavbami, pak se nemuselo stát, Ïe státu dojdou peníze zrovna ve chvíli, kdy je to nejhor‰í. V dobû hospodáfiské recese. Urãitû by ale teì vláda nemûla reagovat tím, Ïe si vezme dal‰í úvûry a stát tak je‰tû více zadluÏí,“ myslí si hlavní makroekonomick˘ stratég âSOB TomበSedláãek.

Polsk o M54

Prudnik

Prudnik

60

Polsko

44

ko Pols Jeseník

57

Vrbno p. Prad. T62

Předpokládaný postup výstavby a uvádění nových úseků do provozu v letech 2009–2011

Krnov

Racibórz

45

Bruntál

11

Šumperk

46

35

N. Město na Mor.

Olomouc

Bystřice n. Pern.

47

1

D1 Přerov – Lipník

35

Lipník n. Beč.

38

43

Tišnov

46

43

Blansko

Velké Meziříčí

Kojetín Chropyně

Kuřim

Z4

1

Třebíč Telč

23

B52

B53

I/42 Brno VMO MÚK Dobrovského – Svitavská radiála

Moravské Budějovice

1 Šlapanice

50

Slavkov u Brna

Bučovice

55

I/49 Malenovice – Otrokovice

Ivančice

J56

52

Z13

I/38 Znojmo obchvat I

Stavby, které Ministerstvo dopravy označilo za ohrožené

B1

Znojmo

ko u

sk o

B61

B2

I/38 Znojmo obchvat I I/38 Znojmo obchvat II

38

B3

52

55

ko

Ra

Púchov

Valašské Klobouky Uherský Brod

Kunovice

Hodonín

R52 Perná – st. hranice ČR/AU

B59

I/55 Břeclav obchvat

us

55

B60

Břeclav

70

Veselí nad Moravou

Strážnice

40 50

B62

ko ns ve Slo

Slovensko

N. Mesto n. Váh.

Holíč S love nsko

Wien

Trenčín

54

71

Myjava

57

Brumov-Bylnice

Nemšová

Z53 55

ko

Luhačovice

Slavičín

50

Dubňany

R52 Pohořelice – Ivaň

Český Těšín

Frýdlant n. O.

Po lsk o

Třinec

68

Bystřice

T56 T57 T58

6,6 km 14,1 km 17,3 km 1,7 km 10,8 km 3,1 km 1,7 km 0,7 km 2,3 km 4,4 km 2,6 km 5,1 km 2,2 km 8,7 km 1,4 km

Jablunkov

56

11

Žilina

35

Slov

49

71

2

Mikulov

Wien

57

49

Z52

Hustopeče

53

2006–2009 2008 –2010 2008 –2011 2011–2015 2008–2010 2010–2013 2009–2011 2009–2013 2010–2013 2008–2011 2005–2009 2010–2013 2010–2012 2011–2016 2010–2012

Slovensko Z58

49

Z56

55

B50

ZLÍNSKÝ KRAJ Z1 D1 0134.1/II Mořice–Kojetín 2. etapa Z4 D1 0135 Kroměříž východ – Říkovice Z5 R49 4901 Hulín – Fryšták Z6 R49 4902.1 Fryšták – Lípa 1. etapa Z11 R55 5503 Skalka – Hulín Z13 R55 5505 Otrokovice, obchvat JV Z50 I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 2. etapa Z51 I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa Z52 I/49 Vizovice – Lhotsko Z53 I/50 Bánov, obchvat Z54 I/57 Semetín – Bystřička 1. stavba Z55 I/57 Semetín – Bystřička, 2. stavba Z56 I/49 Malenovice – Otrokovice Z57 I/35 Lešná – Palačov Z58 I/35 Rožnov pod Radhoštěm, křižovatka

o ensk

Zlín 49

Uherské Hradiště

54

B51

10,1 km 14,3 km 3,3 km 2,9 km 4,7 km 1,5 km 5,0 km

Bytča

55

38

T20

Vsetín

69

Z6

St. Město

Kyjov

2011–2014 2010–2013 2011–2014 2009–2010 2011–2014 2011–2013 2009–2010

58

Rožnov p. Radh.

Napajedla

Moravský Krumlov

Zubří

OLOMOUCKÝ KRAJ M1 D1 0136 Říkovice – Přerov M2 D1 0137 Přerov – Lipník M4 R35 3508.2 Křelov – Slavonín 2. etapa M50 I/44 Vlachov – Rájec M52 I/46 Šternberk – obchvat M53 I/55 MÚK s ČD Přerov – Předmostí M54 I/60 Javorník – obchvat

Z55

Z5

Otrokovice 50

Bielsko-Biała

T55

T10

Frenštát p. Radh.

18,1 km 11,7 km 6,1 km 16,8 km 11,6 km 7,1 km 8,6 km 2,4 km 1,1 km 1,8 km 2,0 km 9,8 km 6,1 km 4,9 km 6,2 km 3,3 km 6,5 km 2,1 km 1,1 km 1,3 km 1,2 km 0,5 km 7,8 km 7,8 km 3,7 km 2,9 km 6,8 km 3,0 km 1,8 km

35

55

B58

67

R48 Frýdek-Místek obchvat 48

Kopřivnice

2006–2009 2006–2009 2008–2010 2010–2013 2010–2013 2009–2012 2010–2013 2010–2013 2009–2011 2008–2010 2010–2012 2009–2012 2010–2013 2010–2013 2010–2013 2008–2011 2009–2012 2011–2013 2006–2009 2008–2010 2008–2010 2010–2012 2006–2009 2010–2013 2011–2013 2010–2013 2009–2011 2010–2012 2009–2011

49

Z11

Rousínov

Brno

I/42 Brno VMO Dobrovského B

Kroměříž

Havířov

I/35 Valašské Meziříčí – Lešná III. etapa

35

49 Hulín – Fryšták

Hulín

Z1

B56

Rosice

Ra

Z50

Z54

B55

T72

T11 Frýdek-Místek

T9

Holešov

1

Vyškov

Náměšť n. Osl.

Karviná

Vratimov

T71

Nový Jičín

57

Bystřice p. Host.

Petřvald Šenov 11

58 I/35 57 Valašské Meziříčí – Lešná II. etapa

Z57

Valašské Meziříčí

M53

M1

Petrovice u Karv.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ T1 D1 4705 Bělotín – Hladké Životice T2 D1 4706 Hladké Životice – Bílovec T6 D1 47092 Bohumín – st. hr. ČR/PR T7 R48 MÚK Bělotín – Rybí T8 R48 Rybí – MÚK Rychaltice T9 R48 Rychaltice – Frýdek-Místek T10 R48 Frýdek-Místek – obchvat T11 R56 Frýdek-Místek, připojení na R48 T20 R48 MÚK Nošovice T51 I/11 a I/56 propojení spojka S1 v Opavě T52 I/11 Opava severní obchvat vých. část T53 I/11 Mokré Lazce – hr. okr. opa/ova T55 I/11 Třanovice – Nebory T56 I/11 Nebory – Oldřichovice T57 I/11 Oldřichovice – Bystřice T58 I/11 Hrádek – průtah T60 I/11 Ostrava Prodloužená Rudná T62 I/45 Krnov – hraniční přechod T63 I/47 Severní spoj I. stavba T64 I/56 Ostrava–prodl. Místecká I. stavba T65 I/56 Ostrava–prodl. Místecká II. stavba T66 I/56 Ostrava–prodl. Místecká III. stavba T67 I/57 Hladké Životice – obchvat T68 I/57 Krnov SV obchvat T69 I/58 Mošnov – obchvat T70 I/58 Příbor – Skotnice T71 I/58 Příbor obchvat T72 I/67 Karviná – obchvat T73 I/67 Skřečoň – Bohumín, obchvat

59

T66

Příbor

Z51

Přerov

23

Orlová

57

48 Hranice

55

Prostějov

34

Třešť

Rychvald

56

T8

T70

T8

1

M2 B63

47

T7

Boskovice

37

58

T69

D47 Bělotín – Hladké Životice 35

J52

Jihlava

Odry

M4

Letovice

19

Pelhřimov

J51

T64

Studénka I/57 Hladké Životice obchvat

T1

46

J50

Polná

19

67

T63

D47 Hladké Životice – Bílovec

ko

Žďár n. Sáz.

Fulnek

Slov ens

19 38

M52

47

I/67 Skřečoň – Bohumín obchvat

Bohumín

T65

1

Bílovec

T2

T67

Šternberk

Litovel

1

I/47 Severní spoj I. stavba

T73

1

Vítkov

J54

T6

Hlučín

I/56 Ostrava – Místecká I. stavba

Ostrava

T53

Gliwice

I/56 Ostrava – Místecká II. stavba D47 Bohumín st. hr. ČR/PL

T60

37

J65 J63

11

T51

I/11 Ostrava – Rudná

Uničov

Mohelnice

Humpolec

34

56

57

34

Pacov

0,9 km 2,2 km 3,2 km 3,0 km 3,2 km 6,4 km 0,8 km 4,1 km

Gliwice

Kravaře

Hradec n. Moravicí

46

45

35

34

2010–2011 2010–2013 2009–2012 2009–2011 2008–2010 2008–2010 2008–2009 2011–2013

T52

I/11 Mokré Lazce

Chotěboř

J53

KRAJ VYSOČINA J50 I/19 Žďár n. Sáz. – Mělkovice přeložka J51 I/34 Božejov – Ondřejov J52 I/34 Ondřejov – Pelhřimov J53 I/34 Roušťany – Pohled J54 I/34 Česká Bělá obchvat J56 I/38 Moravské Budějovice obchvat J63 I/34 Květinov most ev. č. 34-040 J65 I/38 Havlíčkův Brod JV obchvat

Opava

Zábřeh

M50

Havlíčkův Brod

6,9 km 8,0 km 8,2 km 3,0 km 3,4 km 7,9 km 1,0 km 0,7 km 0,6 km 5,5 km 0,4 km 3,4 km 4,5 km 11,3 km 2,5 km

Po lsk o

11

Rýmařov

44

Ledeč n. Sáz.

2010–2013 2011–2014 2011–2014 2006–2010 2010–2013 2006–2011 2009–2011 2010–2013 2011–2015 2011–2014 2006–2009 2010–2013 2009–2011 2011–2015 2011–2011

57 11

38

Ledeč n. Sáz.

T68

44

JIHOMORAVSKÝ KRAJ B1 R52 5204 Pohořelice – Ivaň B2 R52 5205 Ivaň –Perná B3 R52 5206 Perná – st. hr. ČR/Rakousko B50 I/38 Znojmo, obchvat I B51 I/38 Znojmo, obchvat II B52 VMO Dobrovského B B53 VMO MÚK, Dobrovského, Svitavská radiála B55 VMO Tomkovo náměstí B56 VMO Rokytova B58 I/50 Bučovice, přeložka B59 I/51 Hodonín, MDO II B60 I/51 Hodonín, obchvat B61 I/53 Lechovice, obchvat B62 I/55 Břeclav, obchvat B63 I/43 Krhov – Voděrady

ÚSEKY SE URČITĚ POSTAVÍ A LETOS I OTEVŘOU úsek délka D1 1/II Mořice – Kojetín, 2. etapa 6,6 km D1 Kroměříž-východ – Říkovice 11,3 km D1 Bělotín – Hladké Životice 18,1 km D1 Hladké Životice – Bílovec 11,7 km

zahájení I.Q/2007 12. 6. 2008 05/2006 04/2006

zprovoznění 10/2009 10/2010 12/2009 12/2009

ÚSEKY, KTERÉ SE JIŽ ZAČALY PŘIPRAVOVAT úsek délka D1 Bohumín – hranice s Polskem 6,1 km R49 Hulín – Fryšták 17,3 km R55 Hulín – Hulín-východ (součást stavby D1) 2,8 km R55 Hulín – Skalka 10,8 km

zahájení 8. 4. 2008 30. 9. 2008 12. 6. 2008 2. 7. 2008

zprovoznění II.Q/2010 10/2011 10/2010 12/2011

ÚSEKY, KTERÉ JSOU PŘED ZAHÁJENÍM úsek R48 Rychaltice – Frýdek-Místek

délka 7,1 km

zahájení 2009

dokončení 12/2011

ÚSEKY, JEJICHŽ STAVBA JE V PLÁNU úsek D1 Říkovice – Přerov D1 Přerov – Lipník nad Bečvou R48 Rybí – Rychaltice R48 Frýdek-Místek, obchvat R55 Otrokovice, JV obchvat R56 Frýdek-Místek, připojení na R48

délka 10,1 km 14,3 km 13 km 8,7 km 3,1 km 2,1 km

zahájení 2010 2009 08/2010 2009 02/2010 2009

zprovoznění 2013 10/2012 05/2013 2013 09/2012 2012

Zdroj: www.ceskedalnice.cz

Wien Bratislava

0

10

20

30

40 km

Mapový zdroj: ŘSD www.silnice.info

10_mh0509

25.5.2009 17:10

Stránka 1

KVĚTEN 2008

STRANA 10

ZADLUŽENÍ KRAJŮ

Kraje jsou v půjčování zdrženlivé

AKTUÁLNĚ

AKTUÁLNĚ

VYSOČINA POMŮŽE REGIONU NA UKRAJINĚ

NA SEVERNÍ MORAVĚ VZNIKÁ SOCIÁLNÍ RADA

Jihlava – Kraj Vysoãina letos podpofií ãtyfimi miliony korun svÛj partnersk˘ region v Zakarpatské oblasti na Ukrajinû. Vedle právû probíhajích oprav základních ‰kol se z penûz zaplatí rekonstrukce zafiízení pro postiÏené dûti. „Máme zájem pokraãovat v rekonstrukci zafiízení ve ‰kolách ve Strymbû a Laze‰ãynû. Poãítá se také s vybudováním základÛ kanalizace a pfiípojky vody,“ uvedl námûstek hejtmana Vladimír Novotn˘. Peníze smûfiují na Ukrajinu pfies fond ViZa. Právû z tohoto fondu by také chtûli jeho zástupci zaplatit na Ukrajinû nové turistické znaãení a obnovu studánek, pfiípadnû propagaci kraje Vysoãina.

Ostrava – Rada hospodáfiské a sociální dohody Moravskoslezského kraje, která vzniká na Ïádost regionálních odborÛ, bude spoleãn˘m dobrovoln˘m dohadovacím a iniciativním orgánem vefiejné správy, zamûstnavatelÛ a odborÛ. Jejím hlavním cílem bude dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodáfiského a sociálního rozvoje Moravskoslezského kraje. „Spolupráce je vÏdy pozitivní prvek smûfiující kupfiedu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe v souãasné dobû, kdy se jiÏ projevují v na‰em kraji dÛsledky hospodáfiské krize, je potfiebné spojit síly a spoleãnû nacházet v˘chodiska,“ fiekl hejtman Jaroslav Palas.

VE VSETÍNĚ DISKUTOVALI O SESUVECH Vsetín – Ve vsetínském zámku probûhla dvoudenní konference na téma sesuvy pÛdy. Vsetínsko totiÏ patfií k územím, která jsou sesuvy nejvíce postiÏená. „Vala‰sko je z tohoto pohledu území v˘jimeãné svou geologickou stavbou pfiímo pfiedurãeno, aby bylo suÏováno ãast˘mi svahov˘mi pohyby,“ fiíká Jan Klime‰ z Akademie vûd âR. Na svou geologickou strukturu doplatili na Vsetínsku pfii velké vodû v roce 1997 a v roce 2002. Protiopatfiení tehdy vy‰la na 35 milionÛ korun. Vsetínské nyní trápí propadání chodníku v Panské zahradû.

ČESKÉ DRÁHY SLAVÍ ÚSPĚCH S „LOW COSTY“ âeské dráhy vydûlávají na „low costech“ pfies internet. Speciální mezinárodní jízdenky eTikety a âD TIPy, které je moÏné koupit pouze na síti, letos pfiinesou spoleãnosti trÏby kolem 25milionÛ korun. „Úspû‰nû obsazujeme destinace, kam nelétají nízkonákladové letecké spoleãnosti, jako jsou Berlín, Budape‰È, VídeÀ nebo Salcburk,“ fiekl Tomበâech z odboru koncepce âD.

KRAJE SI PŮJČUJÍ NA EVROPSKÉ PROJEKTY. Z PĚTI MORAVSKÝCH BUDE NEJVÍCE ZADLUŽENÝ JIHOMORAVSKÝ Morava – Jihomoravsk˘ kraj chce letos ãerpat aÏ dvoumiliardovou pÛjãku od Evropské investiãní banky. Hejtman Michal Ha‰ek totiÏ chce proti krizi bojovat investicemi. Z celkového rozpoãtu 5,5 miliard hlásil kraj v bfieznu ztráty aÏ 736milionÛ korun na daÀov˘ch v˘nosech. „Propad mÛÏe b˘t i patnáct aÏ dvacet procent, to vidím ale spí‰e jako katastrofick˘ scénáfi,“ uvedl Ha‰ek. Dvoumiliardová ãástka má slouÏit ke spolufinancování evropsk˘ch projektÛ, zateplování vefiejn˘ch budov a vlastních investiãních projektÛ jako jsou vûda, sociální péãe nebo turismus. „Úvûr je v˘sledkem politické dohody, je to nejlep‰í cesta, kraj uÏ si ji vyzkou‰el a má zku‰enosti,“ uvedl Ha‰ek. Dvû miliardy uÏ by tak byly druh˘m úvûrem, kter˘ si Jihomoravsk˘ kraj u EIB bere. V roce 2005 si totiÏ vypÛjãil 1,2 miliardy korun b˘val˘ hejtman Jifií Juránek. Úvûr rozloÏen˘ do deseti let by mûl b˘t splacen˘ v roce 2015. Úroky z tohoto úvûru pfiedstavují roãnû 43 milionÛ. V pfiípadû Ha‰kovy varianty dvou miliard by kraj splácel 200 milionÛ roãnû, úroky by ãinily asi 68 milionÛ korun.

Ha‰ek by si rád poÏádal o odklad splácení úvûru na rok 2015. Oba dva úvûry by tak kraj splácel pouze jeden rok. Zku‰enost s ãerpáním úvûru od EIB má i Zlínsk˘ kraj. V roce 2006 si vypÛjãil ãástku 1,5 miliardy korun. Splácet ji bude do roku 2029. „Peníze jsme si vypÛjãili na investiãní projekty rozvoje infrastruktury a podobnû. Stále je‰tû je doãerpáváme. V loÀském roce jsme Kolik mají kraje penûz Kraj Moravskoslezsk˘ Olomouck˘ Vysoãina Zlínsk˘ Jihomoravsk˘

Rozpoãet 17, 953 mld. 9, 515 mld. 8, 715 mld. 7,874 mld. 5, 488 mld.

otevfieli novou úvûrovou linku na pÛl miliardy, ze které chceme kofinancovat evropské projekty. V pfiípadû potfieby máme také pfiedjednan˘ úvûr na 1, 5 miliardy,“ fiekl mluvãí Zlínského kraje Patrik Kamas. PÛlmiliardov˘ úvûr od EIB splácí také kraj Vysoãina. Úvûr, kter˘ byl ãerpán v letech 2006 a 2007 zaãali na Vysoãinû platit aÏ s dvoulet˘m odkladem. Z celkového rozpoãtu 8,7 miliard korun splatí kraj evropské bance 24,4 milionu roãnû, pfiibliÏnû 20 milionÛ pfiedstavuje úrok. Dluh bude kraj splácet aÏ do roku 2028. „V minulosti byl úvûr ãerpán pfiedev‰ím na opravu silnic, které jsou ve vlastnictví kraje Vysoãina.

V tuto chvíli o Ïádném dal‰ím úvûru neuvaÏujeme, ale máme moÏnost ãerpat velmi v˘hodn˘ kontokorentní úvûr u Volksbanky,“ sdûlil námûstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotn˘. Podle Novotného operuje kraj s vyrovnan˘m rozpoãtem, leto‰ní daÀové pfiíjmy dosáhnou asi 97 procent tûch loÀsk˘ch. Ve fondu strategick˘ch rezerv má kraj pfies 1,2 miliardy korun. Také Vysoãina pfiijala Souãasné úvûry 1,1 mld. (EIB) + 80 mil. (SFDI) 1,8 mld. (EIB) + 275 mil. (âS) 500 mil. (EIB) 1,5 mld. (EIB) 1,2 mld. (EIB)

protikrizová opatfiení ve formû investic.

Úrok 68 milionů ročně âástku o 1, 1 milardû si od EIB vypÛjãil také Moravskoslezsk˘ kraj. Peníze zaplatily projekt nazvan˘ Infrastruktura v Moravskoslezském kraji. Úvûr, kter˘ kraj ãerpal v letech 2005 aÏ 2008, bude splácet od leto‰ka aÏ do roku 2018. Dále si kraj vypÛjãil osmdesát milionÛ korun od Státního fondu dopravní infrastruktury. Ty bude fondu vracet letos v ãervnu. „Rozpoãet kraje ãiní pro leto‰ní rok témûfi osmnáct miliard korun. Celkové zadluÏení kolem 1,2 mili-

ony korun pfiedstavuje zadluÏení 1,84 procent,“uvedla mluvãí Moravskoslezského kraje ·árka Vlãková. V souvislosti s krizí kraj nyní uvaÏuje o pfiijetí dal‰ího úvûru. „ZvaÏujeme velikost bankovního úvûru, kter˘ by slouÏil k profinancování investiãních akcí v oblasti stavebnictví ve sféfie zdravotnictví, ‰kolství, kultury a cestovního ruchu,“ fiekl hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. Olomouck˘ kraj si uÏ u Evropské investiãní banky pÛjãil dvakrát. 900 milionÛ na opravu silnic druh˘ch a tfietích tfiíd uÏ vyãerpal. Dluh bude splácet do roku 2032. Druh˘ úvûr sjednan˘ aÏ do v˘‰e tfií miliard korun stále je‰tû ãerpá. Chce ho vyuÏít na spolufinancování evropsk˘ch projektÛ. Evropské investiãní bance by ho mûl splatit do roku 2033. Olomouckému kraji také pÛjãila peníze âeská spofiitelna. Podle finanãního analytika âeské spofiitelny Davida Navrátila je investování dobrou cestou. Kraje si ale musí uvûdomit, do ãeho investují a jaká bude návratnost jejich investic. „ I v ãasech krize je tfieba udrÏet pracovní místa. Proto je dobré investovat tfieba do vzdûlání a ne napfiíklad do ãistiãek. Splátka by nemûla pfiesáhnout deset procent pfiíjmÛ kraje,“ fiekl Navrátil. Podle analytika je nûkolikalet˘ odklad pro kraje v˘hodn˘, ani ti nejvût‰í pesimisté totiÏ nepoãítají, Ïe by se krize táhla více jak pût let.

V HAVÍŘOVĚ STAVÍ DVĚ NOVÁ PARKOVIŠTĚ Havífiov – Dvû nová parkovi‰tû se rozhodli postavit v Havífiovû. Ve mûstû tak vznikne 141 nov˘ch parkovacích míst. První lokalita, kde pfiibudou parkovací stání, je v Kochovû ulici. Parkovi‰tû se vybaví nov˘m vefiejn˘m osvûtlením. Celkové náklady pfiesáhnou sedm milionÛ korun. Druhou vybranou lokalitou je ulice U Stromovky. Kromû parkovi‰tû tu mûsto nechá zrekonstruovat stávající chodníky a místo pro kontejnery. Parkovací místa se nav˘‰í o tfiicet procent. Celkové opravy, které budou trvat tfii mûsíce, se vy‰plhají na osm milionÛ.

VSETÍN OPRAVÍ SÍDLIŠTĚ ZA OSM MILIONŮ Vsetín – Regenerace dvou velk˘ch vsetínsk˘ch sídli‰È – Rokytnice a Sychrova bude jiÏ brzy pokraãovat dal‰ími etapami. Vsetínská radnice na nû získala osmimilionovou dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. Sychrov se tak letos doãká jiÏ páté a Rokytnice tfietí etapy. Celkové náklady na obû investiãní akce mûsto rozpoãtuje na sedmnáct milionÛ korun. Alice Dvofiáková

PRÁVNÍ PORADNA

Řešení městského parkování pomocí projektů PPP ZAJIŠTĚNÍ DOSTATEČNÉ KAPACITY PARKOVACÍCH MÍST JE PALČIVÝM PROBLÉMEM PŘEDEVŠÍM VĚTŠÍCH MĚST.

Mgr. Bc. Jan Streliãka Rowan Legal s. r. o., advokátní kanceláfi Brno

Jeho ãast˘m fie‰ením je v˘stavba parkovacích domÛ, kterou iniciuje sama mûstská samospráva. V praxi se potvrdilo, Ïe aktivní úloha radnic je pro efektivní regulaci mûstského parkování nezbytná. Na druhou stranu platí, Ïe v˘stavba a provoz parkovacích domÛ je v˘znamnou investicí s nemal˘mi

dopady na mûstsk˘ rozpoãet. Mûsta proto logicky hledají zpÛsob, jak pfii fie‰ení parkování efektivnû a hospodárnû dosáhnout sv˘ch cílÛ. Konveãním zpÛsobem zaji‰tûní v˘stavby a provozu parkovacích domÛ je postupné zadávání jednotliv˘ch vefiejn˘ch zakázek. Na základû zákona o vefiejn˘ch zakázkách mûsto nejprve zadá zakázku na v˘stavbu parkovacího domu. Následnû zadá zakázky na poskytnutí sluÏeb provozu parkovací infrastruktury nebo správu a údrÏbu parkovacího domu a podobnû. Nev˘hodou této metody jsou pfiedev‰ím vy‰‰í nároky na financování a moÏná pluralita dodavatelÛ se samostatnou odpovûdností vÛãi zadavateli. Jako alternativní zpÛsob realizace v˘stavby a provozu parkovacích domÛ se proto nabízí spolupráce s jedním siln˘m strategick˘m partnerem ze soukromého sektoru na bázi tzv. PPP (z anglického Public Private Partnership – partnerství vefiej-

ného a soukromého sektoru). PPP projekty lze rozdûlit na dvû základní skupiny. První skupinou jsou tzv. koncese, druhá skupina se obvykle naz˘vá kvazikoncese. Koncese se realizuje na základû koncesní smlouvy. Koncesní smlouvou se soukrom˘ partner (koncesionáfi) zavazuje poskytovat sluÏby nebo provést dílo a vefiejn˘ partner (zadavatel, mûsto) se zavazuje umoÏnit koncesionáfii brát uÏitky vypl˘vající z poskytování sluÏeb nebo z vyuÏívání provedeného díla, popfiípadû spolu s poskytnutím ãásti plnûní v penûzích. V uvaÏovaném kontextu se typicky jedná o model, kdy soukrom˘ partner navrhne, postaví, zaplatí a následnû po stanovenou, zpravidla del‰í dobu, provozuje parkovací dÛm. Za to mu mûsto umoÏní vybírat od parkujících osob parkovné a pfiípadnû doplácí pau‰ální platby za to, Ïe soukrom˘ part-

ner fakticky zaji‰Èuje poskytování vefiejné sluÏby. Kvazikoncese se od koncese li‰í pfiedev‰ím tím, Ïe soukrom˘ partner od uÏivatelÛ parkovacích domÛ parkovné neinkasuje, neboÈ parkovné je pfiíjmem mûsta.

Výhody a nevýhody Soukrom˘ partner na svoje riziko a náklady navrhne, postaví a financuje parkovací dÛm a ze strany mûsta je placen aÏ za poskytování skuteãné dostupnosti parkovacích míst po sjednanou dobu (více neÏ pût let). Kvazikoncese jsou z formálního hlediska nadlimitní vefiejnou zakázkou. Zvlá‰tností kvazikoncesí v‰ak je, Ïe soukrom˘ partner nese nûkterá ekonomická rizika spojená s realizací vefiejné zakázky, která by v pfiípadû klasické vefiejné zakázky nesl zadavatel.

Na obû skupiny PPP projektÛ dopadá koncesní zákon (u kvazikoncese ãásteãnû), kter˘ stanoví nûkteré zvlá‰tní poÏadavky na jejich pfiípravu. Tím je zákonn˘ reÏim pfiípravy PPP projektÛ a v˘bûru soukromého partnera ponûkud odli‰n˘ od typického postupu dle zákona o vefiejn˘ch zakázkách. Aplikace reÏimu koncesního zákona a z toho plynoucí zv˘‰ené poÏadavky na zadavatele patfií mezi hlavní nev˘hody PPP projektÛ. V˘hodami PPP projektÛ je vedle niωích nárokÛ na financování pfiedev‰ím dlouhodobost vztahu se soukrom˘m partnerem, kter˘ navrhne, postaví, financuje a provozuje parkovací dÛm. Soukrom˘ partner pfiistupuje k v˘stavbû parkovacího domu a jeho provozu s cílem dlouhodobé efektivnosti. Projektuje a staví proto kvalitnû. Soukrom˘ partner je dále motivován fiádnû plnit svoje smluvní závazky vÛãi mûstu, protoÏe mu vzni-

kají vysoké v˘daje zejména na zaãátku projektu, které se mu vracejí postupnû po celou dobu vztahu s vefiejn˘m partnerem. NemÛÏe si dovolit neplnit fiádnû, protoÏe by ohrozil návratnost investovan˘ch zdrojÛ. Pfii PPP projektech vefiejn˘ sektor optimálnû pfiená‰í nûkterá zásadní rizika na soukromého partnera, ãímÏ dochází k úsporám. PPP projekty jsou pfiíznaãné i vût‰ím prostorem pro inovaci stávající infrastruktury, neboÈ soukrom˘ partner je zavázán poskytovat sluÏby na urãité minimální úrovni. Konkrétní v˘hody PPP projektÛ vypl˘vají vÏdy z nastavení vztahu mezi vefiejn˘m a soukrom˘m partnerem, pfiiãemÏ prostor pro prosazení zájmÛ vefiejného partnera b˘vá ‰irok˘. Tuzemská i zahraniãní praxe dokazuje, Ïe také v této oblasti existuje prostor pro realizaci zámûrÛ mûst ve spolupráci se strategick˘m soukrom˘m partnerem.

11_mh0509

25.5.2009 16:57

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 11

ZADLUŽENÍ MĚST

Města jsou zadlužená a teď budou mít méně peněz FINANČNÍ KRIZE DOPADÁ UŽ I NA SAMOSPRÁVY KRAJŮ, MĚST A OBCÍ. VÝNOSY Z DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ KLESAJÍ A S NIMI PENÍZE V ROZPOČTECH. HEJTMANI, PRIMÁTOŘI I STAROSTOVÉ PŘEHODNOCUJÍ INVESTICE. Problém tak nemají pouze kraje. O sedmdesát milionÛ korun bude kvÛli propadu daní chud‰í jihlavsk˘ rozpoãet. Mûsto se proto rozhodlo zv˘‰it daÀ z nemovitosti. Samosprávy ale byly zvyklé pÛjãovat si od bankovních institucí na rÛzné investice i v ãasech ekonomického blaha. Moravské hospodáfiství pfiiná‰í pfiehled zadluÏení a investic nûkolika okresních mûst na Moravû. Vût‰ina dotázan˘ch mûst úvûr má, o dal‰ím zatím neuvaÏuje. Peníze v minulosti nejãastûji zaplatily dopravní infrastrukturu.

Pět tisíc korun na obyvatele Mûst‰tí pfiedstavitelé se snaÏí k zadluÏování sv˘ch obyvatel pfiistupovat zodpovûdnû. „ZadluÏenost mûsta se neustále sniÏuje. Dluh na jednoho obyvatele mûsta ãiní pouze pût tisíc korun, coÏ je hluboko pod celostátním prÛmûrem, kter˘ je asi jedenáct tisíc korun. Od roku 2002 dluhy mûsta klesly o více neÏ sto milionÛ korun,“ uvedl bfieclavsk˘ tajemník Dalibor Nedûla. Klidní mohou b˘t i obãané Zlína, celkové zadluÏení tu pfiedstavuje podle námûstka primátorky Miroslava Hladíka ‰est procent. Stát doporuãuje jako horní hranici tfiicet procent. V Karviné navíc poãítají s tím, Ïe by mohli leto‰ní bilanci vylep‰it privatizací mûstsk˘ch bytÛ. Jejich prodejem do soukrom˘ch rukou by mohli získat kolem 840 miliónÛ korun. „ZadluÏenost je sice v absolutním ãísle pomûrnû vysoká, ale pofiád si stojíme dobfie i v pfiepoãtu na na‰e aktiva. Nikdy si nepÛjãíme na nic jiného, neÏ jsou nutné a pro lidi uÏiteãné rozvojové projekty, to je na‰e zásada,“ fiekl karvinsk˘ primátor TomበHanzel.

ZLÍN ■ Rozpoãet mûsta: 1, 610 935 tisíc korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: ■ âeská spofiitelna – 300 miliónÛ korun, poskytnut˘ na 8 let ■ âeská spofiitelna – 100 miliónÛ korun, poskytnut˘ na 8 let ■ Státním fond rozvoje bydlení âR – 9, 4 milionu korun, poskytnut˘ na 10 let ■ Státním fond rozvoje bydlení âR – 7,6 milionu korun, poskytnut˘ na 10 let ■ Státním fond rozvoje bydlení âR – 4,3, milionu korun poskytnut˘ na 10 let ■ Ministerstvo pro místní rozvoj âR – 8, 5 milionu korun poskytnut˘ na 10 let ■ Celkem: 429,8 milionÛ korun ■ Investice: oprava ‰koly, dopravní infrastruktura, V˘stavba Domu pokojného stáfií, modernizace bytového fondu, zoologická zahrada

B¤ECLAV ■ Rozpoãet mûsta: 600 miliónÛ ■ PÛjãené peníze: ano Kde: ■ âeská spofiitelna ■ Komerãní banka ■ Celkem: 119 miliónÛ korun, splatnost do roku 2017 ■ Investice: Kanalizace, pû‰í zóna, dÛm s peãovatelskou sluÏbou, rekonstrukce základních ‰kol a zimního stadionu

Zadlužení obcí není problém CELKOVÉ ZADLUŽENÍ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ČINILO PODLE ÚDAJŮ MINISTERSTVA FINANCÍ KE KONCI ROKU 2007 VÍCE NEŽ 79 MILIARD KORUN A KE KONCI ROKU 2008 PŘIBLIŽNĚ 82 MILIARD KORUN.

Jan Hanu‰, vedoucí Municipalit a ProgramÛ vefiejné podpory Komerãní banky

ZadluÏena je pfiitom témûfi kaÏdá obec s poãtem obyvatel pfiekraãujícím dva tisíce lidí. Vezmeme-li v‰ak v potaz v˘‰i prostfiedkÛ, které mûly samosprávy na sv˘ch bankovních úãtech ke konci roku 2008, nepfiedstavuje souãasná celková zadluÏenost v˘raznûj‰í problém. Podle pfiedbûÏn˘ch údajÛ ministerstva financí mûly sledované subjekty, vãetnû regionálních rad regionÛ soudrÏnosti, ke konci roku 2008 na sv˘ch bankovních úãtech 89,5 miliardy korun. Jin˘mi slovy, prostfiedky na bankovních úãtech samospráv plnû pokr˘valy pfiijaté pÛjãky, bankovní úvûry a vydané dluhopisy. Je v‰ak nutné podotknout, Ïe rozloÏení zadluÏenosti a úspor mezi sledovan˘mi subjekty není rovnomûrné. Zatímco u vybran˘ch subjektÛ nehrozí v budoucnu Ïádné potenciální problémy, pro nûkteré samosprávy mÛÏe sou-

ãasn˘ stav jejich zadluÏení pfiedstavovat do budoucna urãité nebezpeãí zejména v pfiípadû poklesu pfiíjmÛ ze sdílen˘ch daní. Dluh by totiÏ mûla samospráva z pfiebytku svého rozpoãtu splatit maximálnû do pûti aÏ ‰esti let.

Krize sníží příjmy až o deset procent Samosprávy financují své potfieby zejména z vlastních pfiíjmÛ. Dal‰ím v˘znamn˘m finanãním zdrojem jsou dotace ze státního rozpoãtu, státních fondÛ, krajÛ ãi regionálních rad. S ohledem na probíhající ekonomickou krizi, v souãasnosti oãekává ministerstvo financí propad daÀov˘ch pfiíjmÛ oproti skuteãnosti roku 2008 o pfiibliÏnû deset procent s tím, Ïe vláda pfiislíbila nekrátit pouze dotace urãené na pfiedfinancování a spolufinancování EU projektÛ. Také proto doporuãují zástupci ministerstva financí samospráv-

n˘m celkÛm soustfiedit se v souãasnosti na realizaci projektÛ, které nebudou do budoucna vyÏadovat spolufinancování z municipálních rozpoãtÛ, ale naopak pfiinesou do rozpoãtÛ stabilní pfiíjmy (nebo budou mít na rozpoãty alespoÀ neutrální dopad). Samosprávy byly a jsou pro banky v˘znamn˘mi klienty. Vzhledem k propadu daÀov˘ch pfiíjmÛ a dotací v‰ak v souãasnosti banky více posuzují kaÏdou jednotlivou Ïádost o úvûrové prostfiedky. A to nejen ve vztahu k finanãní stabilitû Ïadatele, ale také ke konkrétním podmínkám projektu ãi dotace. Pfiedev‰ím men‰ím ãi více zadluÏen˘m municipalitám doporuãují banky konzultovat svÛj projekt a poÏadovan˘ úvûr s bankou je‰tû pfied vypsáním v˘bûrového fiízení. Banka mÛÏe municipalitû objektivnû vyhodnotit reálnou v˘‰i úvûru, na kterou dosáhne, aby jí zároveÀ zÛstala pfiimûfiená rozpoãtová rezerva pro vyrovnání avizovan˘ch v˘padkÛ v pfiíjmech.

·UMPERK

P¤EROV

■ Rozpoãet mûsta: 907 miliónÛ korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: ■ âeská spofiitelna – 30 miliónÛ (2022) ■ Kommnunalkredit – 50 miliónÛ (2015) ■ Komerãní banka – 70 miliónÛ (2011) ■ âeská spofiitelna – 60 miliónÛ (2012) ■ Celkem: 210 milionÛ korun ■ Investice: Oprava infrastruktury v historické jádru, v˘stavba bytÛ, oprava tûlocviãny, opravy silnic a chodníkÛ v celém mûstû

■ Rozpoãet mûsta: 1 259 268 000 korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: ■ Volksbank CZ – 80 miliónÛ (2011) ■ âeská spofiitelna – 130 miliónÛ (2015) ■ âeskomoravská záruãní a rozvojová banka – 5 miliónÛ (2021) ■ Komerãní banka – 50 miliónÛ (2017) ■ Dexia Kommunalkredit Bank AG – 300 miliónÛ (2023) ■ Celkem: 565 milionÛ korun ■ Investice: Domov pro seniory, rekonstrukce autobusového nádraÏí, úpravy na zimním stadionu, dopravní infrastruktura

KARVINÁ ■ Rozpoãet mûsta: 1 043 037 tisíc korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde: ■ âeská spofiitelna ■ Komerãní banka ■ Celkem: 1,28 miliardy korun, splatnost do roku 2023 ■ Investice: kanalizace, regenerace panelov˘ch sídli‰È, stavba autobusového nádraÏí, revitalizace povrchov˘ch tokÛ

PELH¤IMOV ■ Rozpoãet mûsta: 592,713 miliónÛ korun ■ PÛjãené peníze: v souãasné dobû ne ■ Dfiíve: deset miliónÛ korun na rekonstrukci hotelu Kfieme‰ník, ukonãení splátek

VSETÍN ■ Rozpoãet mûsta: 700 miliónÛ korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: ■ Státní fond Ïivotního prostfiedí – 9 miliónÛ korun ■ Investice: Logistické centrum odpadÛ

BRUNTÁL ■ Rozpoãet mûsta: 400 miliónÛ korun ■ PÛjãené peníze: ano Kde a kolik: ■ âSOB – 104 miliónÛ korun (Splatnost 10 let) ■ Investice: Rekonstrukce a pfiístavba plaveckého bazénu

INZERCE

12_mh0509

25.5.2009 16:59

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 12

P R E Z E N TAC E R H K B R N O

[email protected]: Témata, která hýbou Brnem BRNO BUDUJE JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY A JEDNY Z NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DOPRAVNÍCH UZLŮ V ČESKU. Brno – O tûchto nejaktuálnûj‰ích tématech jihomoravské metropole diskutovali odborníci i ‰iroká vefiejnost na akci [email protected]. Akci spolupofiádala Regionální hospodáfiská komora Brno. Zá‰titu pfievzal primátor Statutárního mûsta Brna Roman Onderka.

Brno uÏ více neÏ rok buduje svÛj Agendov˘ informaãní systém. V‰ichni úfiedníci by ho mûli pouÏívat v plné verzi uÏ za rok. Shodli se na tom zástupci brnûnského magistrátu i firem, které systém pfiipravují na dvoudenní akci [email protected]. „Máme zapojené uÏ majetkové a ekonomické agendy. Do konce roku chceme pfiipojit i úfiady mûstsk˘ch ãástí. V pfií‰tím roce uÏ budeme systém dolaìovat,“ uvedl vedoucí Odboru mûstské informatiky Magistrátu mûsta Brna Ludûk Tich˘. Podle nûj by mûl informaãní systém zpracovávat nejen agendy, ale mûl by obsahovat také geogra-

Zá‰titu pfievzal brnûnsk˘ primátor a stínov˘ ministr dopravy Roman Onderka.

fick˘ systém nebo elektronick˘ archiv. Magistrát mÛÏe vyuÏít díky nové informaãní infrastruktufie i data ze záznamového kamerového systému ãi navigací dopravcÛ. BûÏnû by mohli úfiedníci pracovat i s multimédii. Nov˘ software umoÏní i automatizovan˘ systém fiízení. Pomocí nûj je moÏné u‰etfiit na v˘dajích za elektfiinu, vodu ãi plyn. Zapojit by se do nûj mûla nejen tisícovka úfiedníkÛ magistrátu, ale i zamûstnanci dal‰ích devûtadvaceti mûstsk˘ch ãástí a stejného poãtu mûstsk˘ch firem. Informaãní systém bude pouÏívat i mûstská policie a pfiíspûvkové organizace mûsta.

DÛleÏitou skupinou, na kterou se magistrát chce zamûfiit, jsou samotní BrÀané. Tûch je nyní více neÏ 370 tisíc. Podle pfiedstav vedení mûsta by pak mûli „zákaz-

Které firmy se podílejí na budování brněnského informačního systému ■ ICZ – spisová služba ■ IDS Scheer – agendový systém ■ T-mapy – geografický systém ■ 3S.cz – bezpečnost a uložení dat ■ Technické sítě Brno – vybudování datového centra

Konference se zúãastnilo 110 úãastníkÛ. V ãele sedûl fieditel RHK Brno Petr Bajer.

Náměstek Zajíček: eGonovi tluče srdce NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK SE STAL HLAVNÍM HOSTEM PRVNÍHO DNE [email protected]. Jeho pfiedná‰ka byla urãená pfiedev‰ím zástupcÛm brnûnského magistrátu a firem, ktefií doposud nevidûli podobu datov˘ch schránek nebo neznali pfiesné plány ministerstva vnitra. „Pfiedstavuji vám eGona. Je to maskot, kterému uÏ tluãe srdce. Brzy totiÏ spustíme datové schránky,“ pfiivítal Zajíãek posluchaãe ve Snûmovním sále na brnûnské Nové radnici. Pfiipomnûl základní fakta o datov˘ch schránkách a zopakoval harmonogram pfii jejich spu‰tûní.

„Systém spou‰tíme od prvního ãervence. UÏ od ãervna si ho vyzkou‰í vybrané úfiady, které se zapojily do testovacího prostfiedí. Do posledního záfií pak pojedeme ve zku‰ebním provozu, abychom zjistili, kde jsou nejãastûj‰í problémy a nabídli jejich fie‰ení,“ uvedl Zajíãek. Pro ty, ktefií je‰tû stále pochybovali o tom, Ïe datové schránky pfiinesou pro úfiady úsporu penûz, pfiipravil Zajíãek názorn˘ pfiíklad toho, jak u‰etfií v plzeÀském krajském úfiadû, ve mûstech Rokycany a Klatovech. Podle jeho údajÛ napfiíklad mûsto Rokycany nyní utratí za po‰tovné více neÏ osm set tisíc korun za rok. Po spu‰tûní systému za odeslání datové zprávy zaplatí necel˘ch osmnáct korun. UÏ pfii této cenû je rokycanská radnice schopná roãnû u‰etfiit více

neÏ tfii sta tisíc korun. To je o osmatfiicet procent ménû. AÏ budou datové schránky v plném provozu, cena za odeslanou zprávu klesne aÏ k deseti korunám. V takovém pfiípadû mûsto Rokycany u‰etfií více neÏ pÛl milionu korun. Tedy 66 procent nákladÛ.

Nové funkce CzechPointu Zajíãek také pfiipomnûl, Ïe ministerstvo vnitra podporuje, aby byl terminál CzechPoint v kaÏdé obci. „Plánujeme totiÏ roz‰ífiit jeho schopnosti. Teì si obãané mÛÏou nechat udûlat v˘pis ze sedmi registrÛ. Chceme v dohledné dobû pfiidat dal‰í ãtyfii,“ fiekl Zajíãek.

níci“ úfiadu vût‰í komfort. Stav své Ïádosti by mohli sledovat z tepla své kanceláfie nebo domova. Podle Tichého ale takov˘ rozsah neznamená, Ïe bude ohroÏena bezpeãnost systému. Mûsto uÏ nyní pamatuje na bezpeãnost dat a jejich fyzické zabezpeãení. „Je potfiebné, aby mûsto postavilo datové centrum, které by zajistilo nejen ochranu dat, ale i jejich kvalitní uloÏení,“ uvedl TomበSu‰ila z firmy 3S.cz, která pro mûsto fie‰í bezpeãnost. Pro magistrát uÏ proto mûstská firma Technické sítû Brno buduje nové centrum, které má poÏadavkÛm bezpeãnostních expertÛ vyhovovat.

Tématem druhého dne byla dopravní obsluÏnost ve mûstû Brnû. O v˘znamn˘ch projektech dopravní infrastruktury v Brnû a Jihomoravském kraji pohovofiili zástupci spoleãností mající za úkol pfiípravu dálnice R52, dostavbu Velkého mûstského okruhu Brna, Integrovaného dopravního systému, propojení Jednotného systému dopravních informací a Národního dopravního informaãního centra. Závûr konference zpestfiila pfiedná‰ka vedoucího Odboru dopravy MMB o moÏném zavedení systému elektronického m˘ta, které je jiÏ bûÏné v fiadû evropsk˘ch metropolí.

Nejnav‰tívenûj‰í byla prezentace námûstka ministra vnitra ZdeÀka Zajíãka.

REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA BRNO

Obãané by si tak mohli nechat udûlat v˘pis z insolvenãního rejstfiíku, získali by potvrzení o bezdluÏnosti na zdravotním a sociálním poji‰tûní. CzechPoint by umûl udûlat hlá‰ení o nesouladu dokladÛ totoÏnosti s centrální evidencí obyvatelstva a mohl by b˘t propojen˘ se softwarem matriãního úfiadu. Námûstek ministra vnitra se dotkl také problematiky základních registrÛ, které zaãnou platit pfií‰tí rok v létû. „Vzniknou ãtyfii základní registry: registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace a nemovitostí a registr práv a povinností,“ pfiipomnûl Zajíãek. Na závûr pfiipomnûl, Ïe ministerstvo vnitra poãítá s tím, Ïe na v‰echna opatfiení poskytne obcím dotace.

Staňte se členem a využijte výhod: ■ VZDĚLÁVÁNÍ: – Více než 120 akcí, kurzů a seminářů ročně – Dotované semináře a kurzy na RHK Brno – Hodnotový management a marketing MSP V rámci kurzu strategického řízení malých a středních podniků vyškoleno 77 firem. ■ PORADENSTVÍ: – Finanční a ekonomické poradenství (dotace z EU 2007–2013) – Podpora pro začínající podnikatele – Celní a právní poradenství (pomoc při sporech před Rozhodčím soudem) Poskytli jsme konzultace pro 1196 firem s celkovou dotací přes 500mil. Kč.

■ ZAHRANIČNÍ VZTAHY: – Přímé zastoupení Czechtrade přímo v budově RHK – Obchodní mise, veletrhy… – Pomoc pro obchod na trhu EU (EEN) Během projektu B2Fair proběhlo 1400 jednání pro více než 200 firem. ■ NEJLEPŠÍ FIRMY BRNA – soutěž TOP MSP – pořadí 2008: 1. Real Spektrum , a. s. 2. Hutira-Brno, s. r. o. 3. Kuličkové šrouby Kuřim, a. s. Regionální hospodářská komora Brno, Výstaviště 1, 648 04, 532194911, www.rhkbrno.cz [email protected]

www.rhkbrno.cz INZERCE

Připravte se. Datové schránky startují 1. Zajistit vybavení pro práci s datovou schránkou a autorizovanou konverzi dokumentů ■ PC sestava, tiskárna, kopírka, scanner, připojení k internetu 2. Aktualizovat data o obci na portálu e-Pusa ■ Data z ePusa budou sloužit pro zaslání přihlašovacích údajů pro statutárního zástupce obce ■ Databáze kontaktů samosprávy a nástroj komunikace v krizových situacích 3. Vyškolit zaměstnance pro používání datových schránek a autorizovanou konverzi dokumentů ■ Pomůžou školitelé v eGon centrech na obcích s rozšířenou působností nebo krajských úřadech

CO MUSÍ UDĚLAT MALÁ OBEC PRVNÍHO A DRUHÉHO TYPU? 4. Zajistit propojení spisové služby a informačním systémem datové schránky ■ Nákup nové elektronické spisové služby schopné komunikovat s datovým úložištěm ■ Projednat s dodavatelem spisové služby napojení na datové schránky ■ V případě využití hostované spisové služby zajistí tuto vazbu provozovatel elektronické spisové služby ■ Převážně půjde o upgrade spisové služby

5. Zajistit úložiště datových dokumentů ■ V rámci své elektronické spisové služby na úřadě ■ Datové úložiště v technologickém centru jinde 6. Uzavřít smlouvy ■ O využívání datového úložiště s obcí s rozšířenou působností nebo jinou institucí ■ S Českou poštou o využívání datových schránek ■ S certifikovanou autoritou pro certifikovaný podpis dokumentů

Všechno musíte stihnout do 1. července 2009

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí:

Veřejné zakázky 2009, 9. – 10. června 2009, Praha Neživotní pojištění, 16. – 17. června 2009, Praha Řízení lidských zdrojů, 16. – 17. června 2009, Praha ČEPKON 2009, 16. – 17. června 2009, Praha Profesionální asistentka, 22. – 23. června 2009, Praha Efektivní management pohledávek, 22. – 24. června 2009, Praha

Know how to achieve

Institute for International Research

www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

6321=25
1ª
58%5,.<

IIR

13_mh0509

25.5.2009 16:57

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 13

P R E Z E N TAC E S P O L E Č N O S T I I C Z

Bez spisové služby se úřady neobejdou JIŽ ZA MĚSÍC JE ZDE PRVNÍ ČERVENEC A S NÍM I SPUŠTĚNÍ SYSTÉMU DATOVÝCH SCHRÁNEK.

Roman Zemánek, fieditel obchodu pro sektor státní a vefiejná správa, ICZ

Pro mnohé starosty, tajemníky a dal‰í pracovníky obecních úfiadÛ se jedná o znaãn˘ zásah do rutinní administrativní práce úfiadu jenÏ, si vyÏádá fiadu zmûn v zabûhl˘ch procesech. Zcela urãitû se to neobejde bez organizaãních ale i technologick˘ch zmûn, které musí provést vedení úfiadÛ, odpovûdné za dodrÏování legislativy v oblasti doruãování, zpracování a archivace písemností. Tento nov˘ zpÛsob komunikace pfiiná‰í mimo zmiÀovan˘ch zmûn v zaÏit˘ch postupech práce úfiadu zároveÀ i nové nároky na pracovníky, ale hlavnû i na vybavení poãítaãovou technikou a programov˘m vybavením. Pojìme se podívat na situaci pohledem obecního úfiadu s fieditelem obchodu pro sektor státní a vefiejná správa spoleãnosti ICZ, a. s. Romanem Zemánkem. Co se zmûní od prvního ãervence? Jak by se mûli starostové a tajemníci mûst a obcí na start datov˘ch schránek pfiipravit?

vá i nadále v pÛvodním reÏimu zpracování – tedy v listinné podobû ãi elektronickém podání pfies elektronickou podatelnu úfiadu. Ale i zde úfiad velice dobfie vyuÏije elektronickou spisovou sluÏbu: jednak k zaevidování písemnosti, ale i pofiízení digitální podoby dokumentu na vstupu. DÛleÏitá je pak také práce s digitální podobou podání, coÏ jednak zefektivní proces vyfiízení, a to jak z hlediska urychlení procesu, ale i úspor materiálních. Úfiad pak v˘hradnû uchovává vût‰inu dokumentÛ v elektronické podobû.

Zvlá‰tû pro vût‰í úfiady, které vyfiizují stovky písemností, je nejlep‰í, kdyÏ mají kvalitní elektronickou spisovou sluÏbu. Tûm, co ji dosud nemají je, doporuãeno její pofiízení co nejdfiíve, ostatnû i pfiíslu‰ná pfiipravovaná novela zákona ã. 499/2004 pamatuje na povinnost tûchto úfiadÛ vést spisovou sluÏbu elektronicky. Pokud si obec bude pofiizovat spisovou sluÏbu v leto‰ním roce, pak by mûla b˘t podmínkou v˘bûru i funkãní rozhraní aplikace na IS Datov˘ch schránek. V pfiípadû, Ïe spisovou sluÏbu jiÏ úfiad provozuje, pak je nutno poÏadovat upgrade aplikace s funkãním rozhraním od stávajícího dodavatele. Musí b˘t spisová sluÏba od prvního ãervence jiná, neÏ ji mají obce dosud? Ano, její funkcionalita musí b˘t upravena do konce ãervna tak, aby byla aplikace schopna zajistit poÏadavky vypl˘vající z nové legislativy. V kaÏdém pfiípadû je to nezbytné rozhraní pro komunikaci s datovou schránkou. Pfiedpokládám, Ïe vyspûlé aplikace spisové sluÏby nabídnou uÏivateli i podporu procesÛ spojen˘ch s IS datov˘ch schránek, jako je dÛvûryhodné ukládání, elektronick˘ podpis, ãi podporu automatické konverze. Jak se mají pfiipravit malé obecní úfiady? Situace obecních úfiadÛ men‰ích obcí je sloÏitûj‰í. Typick˘ mal˘ obecní úfiad v souãasné dobû pfiijímá a odesílá písemnosti pfiedev‰ím

v papírové podobû. Po vyfiízení zÛstává v úfiadu papírov˘ spis, kter˘ je po urãité dobû pfiedán k archivaci popfiípadû skartaci. Malé procento podání je uãinûno prostfiednictvím elektronické podatelny, ta jsou v‰ak zpravidla na podatelnû vyti‰tûna a pokraãují dále do úfiadu obdobnû jako podání papírová. S pfiíchodem datov˘ch schránek nastane pro pro malé úfiady zásadní zmûna: zaãnou pracovat s elektronick˘mi dokumenty a poÏadavek na pouÏívání zjednodu‰ené spisové sluÏby se pro nû stane realitou. Na základû zku‰eností z realizace projektÛ v této oblasti jsem pfiesvûdãen, Ïe úfiady elektronickou administrativu zvládnou.

ŘEŠENÍ PRO OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ e-spis Systém pro evidenci, obûh, vyfiizování a archivaci dokumentÛ. Systém e-spis pfiiná‰í komplexní evidenci, správu a fiízené zpracování dokumentÛ pfii respektování norem a standardÛ na ochranu informací, efektivitu práce, prÛkaznost evidence a prÛbûhu zpracování.

■ integrace s agendov˘mi aplikacemi (napfi. CzechPoint, stavební úfiad, Registr Ïivnostenského podnikání a dal‰ími) ■ elektronick˘ podpis ■ statistiky ■ dÛvûryhodná elektronická spisovna

Modulární systém Systém e-spis je koncipován jako modulární ‰kálovatelné fie‰ení, které je postaveno na moderní architektufie. Hlavní souãástí systému jsou aplikace, které pokr˘vají dokumentové agendy typu Spisová sluÏba, Usnesení, StíÏnosti, Smlouvy a dal‰í. Souãástí systému je také aplikace Úkoly, která umoÏÀuje centrální evidenci úkolÛ bez ohledu na agendu, v níÏ vznikly. K dispozici je i Workflow – systém pro fiízení toku informací a Dokument Management – systém pro správu dokumentÛ.

Pfiínosy fie‰ení e-spis E-spis není jen fie‰ení jedné konkrétní agendy, ale pfiedstavuje ucelen˘ soubor aplikací a modulÛ, vytváfiející jednotnou platformu pro dokumentové agendy úfiadu. To pfiiná‰í následující v˘hody: ■ jednotné uÏivatelské rozhraní ■ jednotné úloÏi‰tû dokumentÛ ■ jednotnû fie‰ená integrace s ostatními aplikacemi úfiadu (napfi. stavební fiízení, elektronická podatelna atd.) ■ jednotná správa systému a uÏivatelÛ ■ jednotná metodika nasazení systému ■ jednotn˘ dodavatel aplikací pro dokumentové agendy

DoplÀkové moduly ■ komunikace na datové schránky ■ skenování/digitalizace ■ OCR – fie‰í pfievod digitálního obrazu ■ BAR Code – v kombinaci se skenováním fie‰í ■ oznaãení papírov˘ch dokumentÛ ãárov˘m kódem ■ a jejich zafiazování k odpovídajícím záznamÛm ve ■ spisové sluÏbû ■ integrace s MS Office ■ ‰ablony dokumentÛ ■ integrace s e-mail ■ integrace s frankovacím strojem

V˘znamn˘m efektem zmínûn˘ch v˘hod je finanãní úspora v oblasti správy systému a za‰kolování uÏivatelÛ. S účinností zákona 300/2008 Sb. bude muset každá organizace důvěryhodně ukládat dokumenty přijaté nebo odesílané v elektronické podobě přes datové schránky. Řešením je Důvěryhodná elektronická spisovna – zajišťující dlouhodobé a důvěryhodné uchovávání elektronických dokumentů a spisů v organizaci.

„Medailon ICZ“ Společnost ICZ patří v České republice mezi nejvýznamnější dodavatele integrovaných softwarových a síťových řešení. Portfolio nabízených produktů, služeb a řešení se neustále rozvíjí, a to směrem k co nejširší nabídce napříč celým oborem informačních a komunikačních technologií. Zákazníci společnosti ICZ tak mohou čerpat služby na bázi širokého spektra platforem a technologií včetně vývoje aplikací na zakázku a projektů v oblasti ochrany a bezpečnosti informací. Široká nabídka řešení napříč obory V rámci podnikových řešení disponuje ICZ širokým portfoliem služeb od klasických dodávek informačních systémů po kompletní převzetí sítě včetně vnitropodnikového systému na bázi outsourcingu a svěřené správy (managed services). Klienti tak mohou využít nabídky řešení v oblasti aplikačních softwarů, systémové integrace, bezpečnosti, komunikace, infrastruktury a správy a řízení dokumentů, a to zejména pro odvětví veřejné a státní správy, zdravotnictví, telekomunikací, energetiky, dopravy, obrany, financí, výroby a logistiky. Samozřejmostí je rovněž poskytování konzultačních a analytických služeb.

www.i.cz

Máte pfiedstavu, kolik dokumentÛ se pfienese do elektronické podoby? V druhé polovinû roku zfiídí âeská po‰ta kaÏdému úfiadu datovou schránku, na kterou se postupnû pfiesune znaãná ãást na‰í komunikace. Jedná se o ve‰kerou úfiední komunikaci s ostatními úfiady, s právnick˘mi osobami a rovnûÏ s obãany, ktefií si datovou schránku nechají dobrovolnû zfiídit. Z anal˘z jeÏ jsme si provedli na úfiadech rÛzné velikosti a provozující aplikaci spisové sluÏby, vypl˘vá, Ïe jde minimálnû o ‰edesát aÏ sedmdesát procent objemu ve‰keré korespondence úfiad–úfiad, ãi úfiad právnická osoba. Zb˘vajících tfiicet aÏ ãtyfiicet procent komunikace úfiad–obãan zÛstá-

K jak˘m situacím mÛÏe po zavedení datov˘ch schránek dojít? Co mají starostové oãekávat? To, Ïe úfiad bude mít svou datovou schránku, je‰tû není takov˘ problém. Úfiedníci brzy pochopí, jak jednodu‰e aplikace funguje. Úfiady se musí pfiipravit na nové situace spojené hlavnû s jin˘m systémem práce. Na úfiadû dojde postupnû k velkému nárÛstu existence elektronick˘ch dokumentÛ – originálÛ, ke kter˘m neexistuje papírová pfiedloha. A s ní i povinnost s tûmito dokumenty nakládat takov˘m zpÛsobem, aby byla zachována jejich jednoznaãnost a právní prokazatelnost. Je dÛleÏité uvûdomit si jednu vûc: datová schránka není jejich úloÏi‰tûm, zprávy z ní budou pfiibliÏnû po devadesáti dnech smazány. Pokud jsme se dosud vypofiádali s po‰tou pouze listinnou formou spisové sluÏby, od zavedení datové schránky se bez elektronické spisové sluÏby (ESS) prakticky v 99 procentech pfiípadÛ neobejdeme.

I v mal˘ch obcích, které mají necelou tisícovku obyvatel? Plná lokální instalace elektronické spisové sluÏby pro malé obce není smysluplná, nejen z dÛvodu poãtu písemností, které se v jejich datové schránce objeví, ale i z dÛvodu jejich personálního, technického a finanãního zázemí. Je v‰ak tfieba mít na pamûti, Ïe povinnosti adekvátní práce s elektronick˘mi dokumenty platí plnû i pro obce. Tûmto obcím je tfieba nabídnout jednoduché, spolehlivé ale hlavnû spoleãné, tím myslíme hostované fie‰ení, jeÏ vedle garantované komunikace s datovou schránkou plnû pokryje ve‰keré zákonné poÏadavky a odpovídající funkãnost. Myslíte hostovanou spisovou sluÏbu? Co to vlastnû je? Princip hostování umoÏÀuje mal˘m obcím a organizacím plnû se vûnovat administrativû a snímá z nich neproduktivní zátûÏ, která je spojena s pfiípadnou instalací a údrÏbou potfiebného SW/HW vybavení. Tedy to, co je z mého pohledu pro obec neúãelné a neefektivní. Obecnû staãí mal˘m obcím pouhé zaji‰tûní standardního internetového pfiipojení, bûÏnû pouÏívan˘ch osobních poãítaãÛ. Po pfiihlá‰ení k aplikaci spisové sluÏby, pak bûÏnû vykonávají denní agendu. To, jak fie‰it hosting pro danou malou obec, je pak záleÏitostí regionálního fie‰ení, protoÏe hostitelsk˘ server pro více mal˘ch subjektÛ mÛÏe b˘t provozován v technologickém centru obce s roz‰ífienou pÛsobností, kraje nebo centrálnû.

ŘEŠENÍ PRO MALÉ OBCE Hostovaná elektronická spisová sluÏba: e-spis lite Hostovaná elektronická spisová sluÏba vhodná pro obce typu PO1 a PO2 a pro malé organizace zfiizované obcemi a kraji vyhovující aktuální novele zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové sluÏbû a zákonu 300/2008 Sb. o elektronick˘ch úkonech a autorizované konverzi dokumentÛ. E-spis lite zaji‰Èuje pfiíjem, evidenci, obûh, vyfiizování, odesílání a ukládání elektronick˘ch i papírov˘ch dokumentÛ. E-spis lite je optimální platforma pro práci jak s elektronick˘mi, tak i papírov˘mi dokumenty. Mal˘m obcím, nemocnicím, ‰kolám, divadlÛm, muzeím a jin˘m institucím pfiiná‰í kompletní evidenci, správu a fiízené zpracování dokumentÛ pfii respektování norem a standardÛ na ochranu informací. Princip hostování umoÏÀuje mal˘m obcím a organizacím nezab˘vat se vÛbec instalací a údrÏbou SW/HW, postaãí pouhé zaji‰tûní standardního internetového pfiipojení bûÏnû pouÏívan˘ch osobních poãítaãÛ. Hostitelsk˘ server pro více mal˘ch subjektÛ mÛÏe b˘t provozován v technologickém centru obce s roz‰ífienou pÛsobností, kraje, nebo centrálnû. Co nového "e-spis lite" pfiiná‰í? ■ zabezpeãuje zákazníkÛm plnûní jejich zákonn˘ch povinnosti v oblasti elektronick˘ch úkonÛ a autorizované konverze dokumentÛ, kterému podléhají ve‰keré orgány vefiejné moci a právnické osoby od data úãinnosti zákona 300/2008 Sb., coÏ je 1.7.2009 ■ zaji‰Èuje komunikaci organizace se systémem datov˘ch schránek

■ umoÏÀuje vstup dokumentÛ po jejich konverzi do elektronické podoby ■ zaji‰Èuje konverzi elektronick˘ch dokumentÛ do dokumentÛ v listinné podobû ■ zabezpeãuje ukládání elektronick˘ch dokumentÛ pfiijat˘ch z datové schránky nebo odeslan˘ch do datové schránky ■ je realizován jako hostovaná aplikace, coÏ zbavuje zákazníka ve‰ker˘ch starostí spojen˘ch s údrÏbou SW aplikace ■ poskytuje moderní a jednoduché uÏivatelské rozhraní Základní funkce systému spisové sluÏby „e-spis lite“ ■ Pfiíjem a evidence ■ Obûh a vyfiizování ■ Práce s elektronick˘mi dokumenty ■ Odesílání ■ Ukládání a skartace Klíãové v˘hody systému e-spis lite ■ soulad se v‰emi nov˘mi zákonn˘mi poÏadavky ■ datové schránky ■ autorizovaná konverze ■ elektronická spisová sluÏba ■ dÛvûryhodné ukládání elektronick˘ch dokumentÛ ■ nevyÏaduje Ïádn˘ nov˘ HW a SW ■ rychlé nasazení bez nutnosti fie‰it implementaãní projekt ■ jednoduché a srozumitelné uÏivatelské rozhraní nevyÏaduje ‰kolení uÏivatelÛ

Klíčová oblast: veřejná a státní správa Společnost ICZ se v rámci své dlouholeté praxe může pochlubit řadou realizovaných náročných projektů pro státní a veřejnou správu. Tyto reference jsou pak nejlepší zárukou kvalitních a stabilních řešení, která vždy kladou důraz na otevřenost, mezisystémovou kompatibilitu, bezpečnost a možnost vytvořit jedinečné aplikace na zakázku dle potřeby klienta. Hlavní zaměření ICZ je proto na oblast e-Governemntu a správy a řízení dokumentů. ■ Z významných projektů realizovaných společností ICZ je třeba zmínit Elektronické podání podnikatele vůči Živnostenskému rejstříku, které umožňuje podnikatelské veřejnosti vytvářet elektronické podání na svém počítači a odesílat je – podepsané elektronickým podpisem– do centrální Elektronické podatelny Živnostenského rejstříku. Dalším ze zajímavých projektů je Rozvoj Centrálního registru řidičů – Body řidičů na CzechPOINTu, umožňující občanům okamžité získání výpisu z bodového hodnocení řidiče. Za touto novou službou se však skrýval projekt rozšíření nejen CzechPOINTu, ale i Centrálního registru řidičů. Společnost ICZ je jedním z předních dodavatelů spisových služeb v České republice a zároveň jako jediná společnost s dlouhodobým provozem hostovaných řešení spisových služeb. Reference: Komplexní dodávky agendových systémů (subdodávka spisové služby): orgány státní správy, krajské úřady, magistráty, obce s rozšířenou pravomocí, malé obce I. a II. typu, městské části, školská zařízení, zřizované organizace, městské policie.

14_mh0509

25.5.2009 16:59

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 14

PRVNÍ DOJEM

Desatero telefonování Desatero pro správné telefonování Jak profesionálně zvládnout obchodní či pracovní hovor? Deset nejdůležitějších zásad, které bychom neměli opomíjet, nám sestavila odbornice na personalistiku Iveta Sigmundová. Ještě před zvednutím sluchátka je vhodné mít na paměti, že pracovník, který přijímá telefonní hovor, svým chováním, vyjadřováním a postojem vytváří obraz o celé firmě, či organizaci. Proto je důležité zaměřit se i na intonaci hlasu, na slušné vyjadřování a celkovou verbální prezentaci. Ačkoliv máme z hovoru pouze sluchový dojem, často si o dané osobě na druhé straně vytvoříme určitý obraz. A zda to bude obraz pozitivní nebo negativní, záleží na každém z nás. 1. Nepodceňujte přípravu Nejprve se musíte na telefonát připravit – a to vůbec neberte na lehkou váhu. Uspořádejte si v hlavě, nebo si v bodech na papír napište, co chcete telefonátem vyřídit, zjistit, projednat. Pak se Vám nemůže stát, že jakmile položíte sluchátko, vzpomenete si, že jste se zapomněli ještě zeptat na to a to. A znovu vytáčíte to samé číslo ještě jednou – tímto však často můžete „vytočit“ i vašeho partnera na druhé straně. 2. Vhodně se představte Představte se a ujistěte se, zda voláte vhod. Pokud jste se zrovna netrefili do správné doby, zjistěte,

rujte používání slangových výrazů, do telefonu nekašlete, zbytečně nekřičte a nevydávejte jiné nepříjemné zvuky. 7. Poznámky Máte-li možnost, dělejte si během hovoru poznámky. 8. Rekapitulace na závěr Na konci hovoru proveďte krátké resumé: např. „Dohodli jsme se tedy na …..; zašlu Vám podklady do …; podrobné informace Vám pošlu mailem … „ 9. Poděkujte a rozlučte se.

kdy (v kolik hodin) můžete opět zavolat. Při představování uveďte své jméno a jestliže hovoříte v pracovní záležitosti i jméno organizace (firmy), kterou prezentujete. Pozor – při představování hovořte pomaleji a hlavně srozumitelně! 3. Pokládejte otevřené otázky Vyvarujte se otázek, na které může druhý odpovědět pouze ano/ne, ale klaďte takové, které ho nutí vyjádřit svůj názor, své stanovisko. 4. Řiďte hovor Pokud se váš partner na druhém konci telefonu hodně rozvykládá a cítíte, že zbytečně odbíhá od tématu, neostýchejte se jej taktně usměr-

nit, popřípadě zcela zastavit. Vraťte ho tam, kam potřebujete. 5. Nezabíhejte do detailů Zbytečně se nezabývejte detaily a neopakujte jednu a tutéž skutečnost stále dokola. Mějte na paměti, že telefonát má být krátký, stručný a hlavně věcný. Pokud budete potřebovat podat bližší informace, odkažte se na podrobnosti v mailu, který ihned zašlete. 6. Buďte přátelští Samotný tón hlasu napoví hodně o vašem postoji. Nepoužívejte invektiv, a pokud je druhá strana hodně emotivní, raději se zkuste domluvit, že zavoláte v jinou dobu. Stejně tak se vyva-

10. Mějte na paměti V průběhu telefonování hovořte plynule, nemluvte s plnou pusou při jídle (i to se bohužel stává), artikulujte a nehovořte příliš rychle. A velmi důležitá zásada na konec Telefonní etika hovoří o tom, že pokud dojde k přerušení hovoru, volá jako první ten, který byl iniciátorem hovoru. Vyvarujete se pak toho, že si obě strany navzájem volají zpět a nemůže se ani jedna dovolat. A pak ještě moje osobní doporučení: pokud zvedáte telefon, berte si do ruky automaticky i tužku a nějaký papír. Na něj si napište jméno volajícího, jakmile se vám představí. Pokud volajícího člověka v průběhu hovoru oslovíte jeho vlastním jménem, působí to velmi profesionálně. Na konci hovoru si případně nezapomeňte na volajícího vzít i telefonní kontakt či e-mailovou adresu.

Šatyzahovoří za vás Šaty hovoří vás

OPERACE DIOPTRICKÝCH VAD LASEREM U DĚTÍ A DOSPĚLÝCH s komplexní péčí

15leté zkušenosti s refrakční chirurgií ADRESA: OČNÍ LASER Dětské oční kliniky FN Brno Černopolní 9, 61300 Brno tel. 532234334, 532234201 e-mail: [email protected]

Jakého kusu oblečení by se měl člověk (muž i žena) vyvarovat míří-li na pracovní schůzku? R. K.: Na pracovní schůzku dle mého názoru nepatří: tričko, modré džíny, bílé ponožky, sandály (tím nemyslím páskové boty u žen). I. U.: Rozhodně NE teniskám. Nepůsobí dobře, pokud muž přijde v košili s příliš nápadným vzorkem. Nemám ráda, když ženy mají odhalená ramena. Přece jen na obchodní schůzku patří oblečení decentní. Všímám si obuvi. Sešlapaná zaprášená obuv, palce lezoucí z otevřených špiček bot, to není nejlepší vizitka. U ženy věnuji pozornost i kabelce. Vím, že to je to povrchní soudit člověka podle šatů, ale leckdy o člověku a jeho povaze hodně napoví.

Ivana Ulmanová

INZERCE

Jakého nejtrapnějšího zážitku jste byla svědkem ve vztahu k byznys oblečení? R. K.: Asi špinavé obuvi. I. U.: Nemám nějaký výrazně negativní zážitek. To, že ženě uteče oko na punčoše, to se stává… I to, že si při dobrém obědě kápnete na košili nebo muž na kravatu… Nikdo není dokonalý.

Radoslav Kobza

Víte, jaký kus oblečení byste měli raději nechat doma? Zvláště míříte-li na důležitou schůzku? Jaký dojem může vyvolat správně nebo naopak nevhodně zvolený svršek na obchodním jednání, na to jsme se zeptali dvou předních brněnských manažerů Ivany Ulmanové, výkonné ředitelky Automotodromu Brno a architekta Radoslava Kobzy, generálního ředitele společnosti Arch Design.

Jaké doplňky volíte pro oživení vašeho image? R. K.: Hodinky Carrera, aktovku-tašku. I. U.: Nerada nakupuji. Nabídka mi nevyhovuje, takže v oblečení jsem konzervativní. Ráda nosím černou s tím, že vždy přidám nějaký prvek pro oživení této „smutné“ kombinace. Výraznou kabelku, mám ráda vzorované punčochy, šperky, pásky. Na co zaměřujete při kontaktu s obchodním partnerem největší pozornost? R. K.: Všímám si sladění (jak materiálů, tak barev) a čistoty oblečení. I. U.: První dojem udělají šaty. Je to smutné, ale je to tak. Zmačkaná košile, špinavé boty. Všímám si rukou. Věnuji pozornost slovnímu projevu. Je-li kultivovaný, nebo ledabylý.

Vaše oblíbená značka oblečení a obuvi. R. K.: Preferuji značky: Tommy Hilfiger, Burberry, BOSS, Baťa. I. U.: Moje oblíbená značka je Versace. To není o tom, že bych neoblékla nic jiného. Je to móda jednoduchá, kvalitní materiál, patří do sorty „inteligentní“, jak já říkám. Ale pravda je, že je hodně drahá, takže můj šatník ji nemůže být plný. Je to takový sen. Co se týká obuvi, většinu dne trávím v lodičkách na vysokém podpatku, takže dbám na kvalitní obuv. I vysoké lodičky mohou být pohodlné, pokud jsou správně ušité. V loňském roce jsem objevila značku Cesare Paciotti, ta mi vyhovuje. Bota ideálně podpírá klenbu, zpracování je kvalitní V čem se cítíte absolutně nejlépe? R. K.: Doma: dle příležitosti, spíše ve sportovním oblečení V práci: buď kalhoty a sako, košile s dlouhým rukávem (pokud jsem bez saka, tak u košile vyhrnuté rukávy), bez kravaty, mokasíny nebo černé džíny, košile s dlouhými vyhrnutými rukávy. I. U.: Začnu „doma“. Když přijdu, stáhnu si vlasy do uzlu, obléknu košili po synovi a elastické džíny. Je-li chladné období, tlusté ponožky a zdravotní pantofle. V práci chodím jednoduše oblečená. Mám ráda roláky, jednoduché halenky, úzké sukně, jednoduché kalhoty.

15_mh0509

25.5.2009 17:19

Stránka 1

KVĚTEN 2009

FIRMY V POHYBU KOOPERATIVA ■ Předseda představenstva a generální ředitel Kooperativy Martin Diviš se stal od 1. května 2009 členem představenstva Vienna Insurance Group (VIG), jedné z vedoucích pojišťovacích skupin v zemích střední a východní Evropy. Stal se tak jedním z mála českých manažerů, který se podílí jako zástupce statutárních orgánů na řízení některého významného evropského koncernu. NESS TECHNOLOGIES ■ Management společnosti Ness Technologies se rozrostl. Jaromír Barták má na pozici Director of Technology Competence Division na starosti odborníky nasazované do projektů. Barták předtím působil devět let ve společnosti Logos, kde prošel oblastmi vývoje na technologiích Microsoft, analýzy, testingu a projektového managementu. Věnoval se také řízení krizových projektů. Podílel se na projektech Internet do škol pro MŠMT a Přenositelnost mobilních čísel pro Eurotel. Barták je ženatý, rád hraje squash, miluje sushi a nejlépe se baví u Jana Wericha, šachů, kytary a na enduro motorce. Marek Fleisner bude ze své pozice Competence Managera odpovědný za vznik a rozvoj nového kompetenčního

STRANA 15

AKTUALIT Y

centra v Praze. Fleisner má patnáctileté zkušenosti v oboru IT. Je vášnivým lyžařem a hráčem golfu. ČEPRO ■ Představenstvo státní společnosti Čepro má od 1. dubna dva nové členy, Ladislava Staňka a Helenu Hostkovou. Staněk se zároveň stane personálním ředitelem firmy, Hostková zaujme místo finanční ředitelky. ČEPS ■ Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva přenosové společnosti ČEPS je Petr Zeman. Nahradí dosavadního šéfa firmy Vladimíra Tošovského, který nyní působí jako ministr průmyslu a obchodu. KOMERČNÍ BANKA ■ Předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky sedmačtyřicetiletý Laurent Goutard oznámil, že po pěti letech ukončí působení v této bance. Od letošního 10. září přejde na novou pozici v rámci skupiny Société Générale ve Francii. MAKRO CASH&CARRY ■ Novým generálním ředitelem velkoobchodního řetězce Makro v České republice se stal Axel Hluchy. Stejný řetězec bude vést i na Slovensku. Před příchodem do Česka byl ředitelem Makra na

Ukrajině a v Bulharsku. Hluchy, národností Němec s českými kořeny, ve funkci vystřídal Itala Andrea Colomba, který českou pobočku opustil loni v září. ÚHOS ■ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže prozatímně řídí jeden z jeho dvou místopředsedů Robert Neruda. Svým zástupcem jej určil odcházející šéf úřadu Martin Pecina, který se stal ministrem vnitra. Neruda však nevydává rozhodnutí o námitkách vůči úřadu. Podle informací serveru Euro.cz se má novým šéfem stát poslanec ČSSD Petr Rafaj. ČEZ ■ Historicky první ředitel společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák končí k 30. dubnu svou misi a vrací se do centrály energetické skupiny ČEZ. Jeho novým úkolem bude vedení významného projektu zaměřeného na zlepšování služeb a vztahů se zákazníky ČEZ. Řízením společnosti byl pověřen současný ředitel úseku elektráren ČEZ obnovitelné zdroje Libor Kičme. Sedlák vystudoval VŠE v Praze. Před nástupem do ČEZ působil v Královopolské strojírně Brno. V letech 1993 až 2002 byl ředitelem Jaderné elektrárny Dukovany, od roku 2000 do roku 2004 členem představenstva ČEZ.

V dalším čísle Moravského hospodářství se dočtete: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

O budoucnosti jaderné elektrárny Dukovany Jak se budují větrné, sluneční elektrárny Představíme nejzajímavější alternativní zdroje energie Seznámíte se zprávou Pačesovy komise o energetické budoucnosti Česka Pokocháte se nejkrásnějšími architektonickými stavbami loňského roku Uvidíte, jaké kaceláře mají moravští manažeři a politikové Dozvíte se, co si myslí o ekonomické krizi významní ekonomové Poradíme vám, jak udržet na pracovišti pořádek a hygienické prostředí

Nesmíme si konkurovat mezi sebou, musíme konkurovat na mezinárodní úrovni. Taková slova zaznûla na konferenci Tvofiíme budoucnost medicíny. Setkali se na ní zástupci brnûnského Mezinárodního klinického centra a v˘zkumu (ICRC) a stovka ãesk˘ch a zahraniãních firem. Podle Marka ·najdra, námûstka ministra zdravotnictví, pfiedstavuje nejvût‰í problém ãesk˘ch vûdcÛ prodej jejich poznatkÛ a technologií. V tomto dÛsledku pak chybí peníze, které by se opût vracely do v˘zkumu. Cílem setkání bylo pfiedstavit moÏnosti spolupráce Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brnû, ICRC a Jihomoravského inovaãního centra se zástupci soukromého sektoru. Firmám by mûlo pomoci právû inovaãní centrum. „Chceme zajistit, aby se projekty, na níÏ se podílejí ãe‰tí vûdci, realizovaly v âesku, proto budeme podporovat vznik a udrÏení nov˘ch firem právû tady v kraji, fiekl Michal Kostka zástupce fieditele Jihomoravského inovaãního centra.

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Červnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl

Teplé počasí a slabá koruna snížily plynárně zisk o šestatřicet procent NA TEPLOU LOŇSKOU ZIMU A OSLABENÍ KORUNY DOPLATILA JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ. Brno – KdyÏ si vedení firmy patfiící pod skupinu RWE spoãítalo pfiíjmy a v˘daje, zjistilo, Ïe jejich zisk je o ‰estatfiicet procent niωí neÏ v roce 2007. Stále je ale JMP jedním z nejdÛleÏitûj‰ích hospodáfisk˘ch hráãÛ na Moravû. Letos si mohla pfiipsat 736 milionÛ korun zisku. Valná hromada proto schválila v˘‰i dividendy pro rok 2008 na 368 korun za jednu akcii. Loni byla pfiitom o 88 korun draωí. Poãasí bylo loni prÛmûrnû o dva stupnû Celsia vy‰‰í neÏ pfied rokem a pÛl. JMP tak dodala o 5,4 procent ménû plynu. „Pokles je dÛsledkem nejen teplého poãasí, ale i neoãekávaného oslabení koruny vÛãi americkému dolaru v závûreãném ãtvrtletí loÀského roku,“

zdÛvodnil místopfiedseda pfiedstavenstva JMP Du‰an Mal˘. Spoleãnost v roce 2008 prodala 19,69 milionÛ MWh zemního plynu. Nejvût‰í spotfiebu mûli zákazníci v kategorii velkoodbûratelé. Ti nakoupili 9,32 milionÛ MWh. Druhou v˘znamnou skupinu tvofií domácnosti. Ty spotfiebovaly 7,6 milionÛ MWh zemního plynu. Maloodbûratelé pak nakoupili zbytek, tedy 2,77 MWh plynu.

Počet zákazníků vzrostl o tisíce PfiestoÏe ekonomické cifry nejsou optimistické, JMP je stále v dobré kondici. Poãet jejích zákazníkÛ loni vzrostl o 3247. JMP tak zásobuje plynem 637 846 zákazníkÛ. V regionech Jihomoravského, Zlínského kraje, Vysoãiny, ãásti Olomouckého, Pardubického a Jihoãeského kraje, má tak JMP uÏ z devadesáti procent vybudovanou plynofikaci.

Vysoké školy lákají na vouchery zdarma POTŘEBUJETE VYTVOŘIT DESIGN VÝROBKU NEBO PORADIT S MARKETINGOVOU STRATEGIÍ? Brno – Do záfií mÛÏete jako zástupci malé a stfiední firmy získat na podobné sluÏby brnûnsk˘ch vysok˘ch ‰kol zdarma inovaãní voucher. Poukázky v hodnotû aÏ 150 tisíc korun mÛÏou získat podnikatelé, ktefií potfiebují pomoc s inovací svého produktu ãi sluÏby. Voucher mÛÏe vyuÏít témûfi ãtyfiicet firem, které si mezi sebou rozdûlí 5,7 milionÛ korun. „Cílem inovaãních voucherÛ je podpora spolupráce firem a vyso-

k˘ch ‰kol,“ uvedl fieditel Jihomoravského inovaãního centra Jifií Hudeãek. Podnikatelé mÛÏou své projekty uÏ pfiihlásit v centrech transferu technologií na jednotliv˘ch vysok˘ch ‰kolách. „Ty budou hlavním komunikaãním kanálem a zprostfiedkovatelem kontaktÛ na konkrétní v˘zkumníky,“ doplnil Jifií Hudeãek.

Žádosti zašlete do srpna Do projektu jsou zapojené ãtyfii v˘znamné brnûnské vysoké ‰koly: Vysoké uãení technické, Masarykova univerzita, Mendelova zemûdûlská a lesnická univerzita a Veterinární a farmaceutická univerzita.

Na vouchery si mohou firmy koupit napfiíklad pomoc s v˘vojem produktu ãi sluÏby. Akademici dokáÏou posoudit vhodnost pouÏitého materiálu nebo navrhnout prototyp. Na vysok˘ch ‰kolách pracují i designéfii, ktefií mÛÏou v˘robku navrhnout komerãní tváfi. „Zájemci o voucher se uÏ nyní mohou domlouvat s poskytovateli znalostí na projektech, na které budou chtít tuto dotaci uplatnit,“ upfiesnil Jindfiich Weiss, manaÏer projektu. Sbûr Ïádostí probûhne v srpnu a záfií, distribuce voucherÛ bude v fiíjnu 2009. „V pfiípadû pfievisu pfiihlá‰ek jsou zájemci vybráni losem,“ doplnil Jindfiich Weiss. Více informací naleznete na www.inovacnivouchery.cz.

VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: [email protected], www.jmha.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, e-mail: [email protected] foto: Miroslav Hradecký OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected], obchodní manažeři: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 250 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

do 29. června

ICRC: šance pro firmy

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 18. 6. 2009

Na pokles zisku chce JMP reagovat motivaãní obchodní strategií vÛãi nov˘m i stávajícím zákazníkÛm. Nabízí jim pfiípojku zdarma. Ta stojí od desíti do tfiiceti tisíc korun. Lidé, ktefií se rozhodnou odebírat plyn od JMP, dostanou také speciální bonus ve v˘‰i aÏ 1100 korun. AÏ sedmitisícovou slevu mÛÏou získat na nov˘ kotel. Pfiíjmy podle vedení zajistí také investice, které spoleãnost loni uãinila. Za 437 milionÛ korun zrekonstruovala plynové zásobníky a za 341 milionÛ odkoupila pronajaté plynovody. V plynárnách pracuje také o 166 ménû lidí neÏ v roce 2007. Skupinu JMP tvofií Jihomoravská plynárenská a distribuãní firma JMP Net. Tûsnou vût‰inu vlastní skupina RWE. Ta ovládá 50,12 procent cenn˘ch papírÛ. Dal‰ím v˘znamn˘m majitelem akcií je E.ON Czech Holding AG (43,73 procent). Právnické osoby mají 5,1 procent a fyzické osoby 0,56 procent. Nejmen‰ím akcionáfiem je mûsto Brno se sv˘mi 0,49 akciemi.

TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

Úředníci riskují s daty ÚŘADY MAJÍ VĚTŠINOU JASNĚ DEFINOVANOU POLITIKU DATOVÉ BEZPEČNOSTI. Úfiedníci v‰ak ãasto riskují s citliv˘mi daty a poãítaãe vyuÏívají i k soukrom˘m úãelÛm. Tento fakt vyplynul z prÛzkumu spoleãnosti Media1 Czech republic. PrÛzkum se uskuteãnil anonymním dotazováním náv‰tûvníkÛ konference Internet ve státní správû a samosprávû. Hostesky oslovily 187 respondentÛ. Zástupci vefiejné správy tvofiili 89 procent z dotazované skupiny. „Chtûli jsme zjistit, jak respondenti zacházejí s citliv˘mi daty, kam je ukládají, jak jsou tato data chránûna a zda a jak jsou nastaveny v dané instituci politiky datové bezpeãnosti,“ uvedl Petr Buigl, fieditel spoleãnosti Media1 Czech republic. Z v˘sledkÛ ankety napfiíklad vyplynulo, Ïe témûfi polo-

REJSTŘÍK FIREM: Automotodrom Brno, str. 14 Arch Design, str. 14 Baťa, str. 14 Brněnské komunikace, str. 3 Burberry, str. 14 BVV, str. 3, Carrera, str. 14 Centrum dopravního výzkumu (CDV), str. 1, 6 Cesare Paciotti, str. 14 CzechInvest, str.2 ČEPRO, str. 15 ČEPS, str. 15 Česká pošta, str. 12, 13 Česká spořitelna, str. 10, 11 ČEZ, str. 15 ČSOB, str. 8 Dopravoprojekt, str. 3 Ekologický právní servis, str.8 E.ON Czech Holding AG, str. 15 Evropská investiční banka (EIB), str. 1, 10, 11 HBH Projekt, s. r. o., str. 3 Honda, str. 7 Hugo Boss, str. 15 Hyundai Motor Manufacturing Czech, str. 8 ICZ, str. 12, 13 ICRC, str. 15 IDS Scheer, str. 12 ISSS, str. 15 Jihomoravská plynárenská, str. 15

SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us

vina osloven˘ch mÛÏe ukládat soubory i mimo server nebo informaãní systém organizace, napfiíklad na lokální disk notebooku ãi pfienosné flashdisky a ostatní v˘mûnná media. Pûtina respondentÛ prozradila, Ïe data na pfienosn˘ch zafiízeních nejsou nijak chránûna ãi ‰ifrována. Témûfi 46 procent osloven˘ch za nejvût‰í hrozbu informaãní bezpeãnosti v jejich organizaci povaÏuje samotné uÏivatele. Hrozby z internetu, e-mailu nebo mobilních zafiízení vnímá jako ménû závaÏné. „Ve státní správû je bûÏné pouÏívání notebookÛ, jejichÏ cena je jiÏ nyní srovnatelná s cenami stolních PC. Zamûstnanci si tak snadno mohou odnést data mimo pracovi‰tû úfiadu. I kdyÏ to nemusí b˘t ze zlého úmyslu, pfiedstavuje tento úkon znaãné bezpeãnostní riziko,“ fiekl Martin Hanzal, v˘konn˘ fieditel spoleãnosti Sodat SW. Podle nûj je nejvût‰í nebezpeãí pfii samotném pofiizování citliv˘ch dat.

SEZNAM INZERENTŮ: Jihomoravské inovační centrum, str. 3, 15 Komerční banka, str. 11, 15 (2x) Kooperativa, str. 15 Lexus, str. 7 Makro Cash & Carry ČR, s. r. o., str. 15 Media 1 Czech republic, s. r. o., str .15 Ministerstvo dopravy, str. 4, 5 Ministerstvo financí, str. 11 Ministerstvo pro místní rozvoj, str. 4 Ministerstvo životního prostředí, str. 4 Mott MacDonald, str. 3, 8 Ness Technologies, str. 15 Operační program doprava, str. 6 RHK BRNO, str. 12 ROWAN LEGAL s. r. o., str. 10 RWE, str. 15 Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), str. 1–6, 8 3S.cz, str. 12 SODATSW, str. 15 Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), str. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8 Sudop Group, a. s., str. 3 Škoda Auto, str. 2 Technické sítě Brno, str. 12 T-mapy, str. 12 Tommy Hilfiger, str. 14 Toyota, str. 7 ÚHOS, str. 15 Versace, str. 14 Volkswagen, 7

Creditinfo, str. 6 Crystalis, s. r. o., str. 16 Česká spořitelna, str. 11 Energotis, s. r. o., str. 5 Eset software spol. s. r. o., str. 12 Fakultní nemocnice Brno, str. 14 ICZ, a. s., str. 13 IIR, s. r. o., str. 15 RHK Brno, str. 12 ROS, a. s. Brno, str. 7 Scanservice, a. s., str. 16 ZONER software, a. s., str. 16

25.5.2009 17:15

Stránka 1

KVĚTEN 2009

STRANA 16

INZERCE

Vítězné snímky z fotografické soutěže na téma „Jak se žije v Brně“ vyhlášené vydavatelstvím Zoner Press a Brněnským Metropolitanem. 1. místo „KAMENKA“ – S. Chlup

2.místo „Přicházející jaro do Brna“ – D. Forbrich

Snímky na 3. místech získaly stejný počet bodů.

3. místo bez názvu – T. Csonka

3. místo „Myslel jsem si, že je to láska“ – M. Bartoš

Děkujeme všem účastníkům soutěže za zaslané snímky. Vydavatelství Zoner Press a Brněnský Metropolitan

16_mh0509

Zhodnocení a vyhlášení soutěže najdete na stránkách vydavatelství Zoner Pres – www.zonerpress.cz a také na stránkách Moravského hospodářství www.moravskehospodarstvi.cz a www.jmha.cz

Pijete dostatečně?

Dejte o sobě vědět

Nedodržují Vaši zaměstnanci pravidelný pitný režim? Nemáte stále k dispozici chlazenou a horkou vodu? Nechcete již více nosit těžká balení vody z obchodů? Záleží Vám na ekologii a chcete omezit produkci odpadů v podobě PET lahví?

a zanechejte svou stopu v povědomí Vašich budoucích klientů

…s tím Vám snadno a rychle pomůžeme

S L U Ž BY C RYS TA L I S : • Zajištění pitného režimu pro organizace a domácnosti pramenitou vodou CRYTSALIS. • Rozvoz pramenité vody CRYSTALIS po celé ČR ZDARMA. • Bezplatné zapůjčení přístroje na 14 dní ZDARMA. • MODRÁ LINKA: 844 844 444 pro Vaše objednávky. • Prodej, pronájem a financování kvalitních přístrojů na barelovou pramenitou vodu CRYSTALIS. • Montáž zakoupeného přístroje ZDARMA. • Záruční i pozáruční servis přístrojů zakoupených u společnosti CRYSTALIS. • Zajištění sanitací a údržby Vašich přístrojů. • Zajištění pitného režimu na společenských a sportovních akcích v rámci celé ČR.

www.crystalis.cz

Svou prezentací oslovíte: ■ Představitele státní správy ■ Manažery firem ■ Účastníky konferencí a veletrhů

tel.: 844 844 444

Více na www.moravskehospodarstvi.cz, e-mail: [email protected], tel: 542 425 257