��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ������������������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů Ing. arch. Josef Smola Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7
[email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4264. publikaci Odpovědná redaktorka Jitka Hrubá Sazba Jan Šístek Fotografie na obálce z archivu autora Počet stran 352 První vydání, Praha 2011 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Design © Eva Hradiláková, 2011 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-2995-4 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7521-0 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012
5
Obsah PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1 1.2 1.3 1.4
2
Jaká je stručná historie energeticky úsporných domů v zahraničí? Evropské projekty pro podporu energeticky úsporných staveb . . Domácí tradice a situace v Česku . . . . . . . . . . . . . . . . Domácí vývoj po listopadu 1989 . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
SOUČASNÁ SITUACE V EVROPĚ I U NÁS . . . . . . . . . . 27 2.1 Projekty Evropské unie PEP, Passive-ON, PASS-NET, CEP… . . . . . 2.2 Přehled zemí a počty PD, významné stavby, významné události, významné organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
28 28
PROČ STAVĚT ENERGETICKY ÚSPORNÝ DŮM A JAKÉ JSOU VÍCENÁKLADY A NÁROKY NA STAVEBNÍ FIRMU? . . . . . 37 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8
Slušností je energiemi šetřit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Co motivuje stavebníky ke stavbě energeticky úsporného domu? . Rozhoduje měrná potřeba tepla na vytápění . . . . . . . . . . . Jak je to s investičními náklady? . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak s tím souvisí aktuální cena běžných staveb? . . . . . . . . . Aktuální realita organizace a kvality práce stavebnictví v Čechách Certifikace energeticky úsporných domů . . . . . . . . . . . . . Nároky na stavební firmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
37 40 42 43 44 45 49 49
4
OBVYKLÉ DOTAZY, MÝTY A PŘEDSUDKY . . . . . . . . . . 57
5
CO MÁ STAVEBNÍK VYŽADOVAT OD ARCHITEKTA, REALIZAČNÍ FIRMY A JAK SÁM MŮŽE PŘISPĚT K NAPLNĚNÍ VLASTNOSTÍ NÍZKOENERGETICKÉHO ČI PASIVNÍHO DOMU? . . . . . . . 79 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7
Stavba RD 00.indd 5
13 17 18 20
Poslání projektové dokumentace . . . . . Role architekta a projektanta . . . . . . . Nároky na architekta . . . . . . . . . . . Výběr architekta . . . . . . . . . . . . . . Modelový postup spolupráce s architektem Zodpovědnost architekta . . . . . . . . . Kontrola zhotovitele stavby . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
80 82 83 84 86 88 90
11.1.2011 12:59:00
6
6
ZÁSADY PRO NÁVRH NÍZKOENERGETICKÝCH A PASIVNÍCH DOMŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 6.1 Jaké jsou podmínky, které musí být splněny, aby vznikl nízkoenergetický dům? . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Čím se liší pasivní dům od nízkoenergetického? . . . . 6.3 Proč je výstavba pasivních domů v České republice tak málo rozšířena? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Požadavky předpisů na úspory energií a ochranu tepla 6.5 Příklad ekonomické motivace stavebníků v Rakousku .
7
. . . . . . . . 98 . . . . . . . . 100 . . . . . . . . 102 . . . . . . . . 104 . . . . . . . . 105
KLÍČOVÁ ROLE SITUOVÁNÍ A ORIENTACE RODINNÉHO DOMU NA POZEMKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Cílem je optimální situování a orientace energeticky úsporného domu na pozemku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 S jakými problémy se můžeme při umisťování stavby setkat? . 7.3 Poslání a význam územně plánovací informace . . . . . . . . 7.4 Poslání a struktura územního plánu . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Náprava nekorektně zpracovaných územních plánů je možná několika způsoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Regulační plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Zajímejme se proto i o aktuální situaci v oblasti územně plánovací dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.8 Vzájemné odstupy staveb určuje vyhláška č.501/2006 Sb. ve znění změny dle vyhlášky č.269/2009 Sb. . . . . . . . . . . 7.9 Koordinace polohy staveb a technických zařízení na pozemku .
8
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
111 113 114 114
. . . . 117 . . . . 118 . . . . 118 . . . . 120 . . . . 121
OPTIMALIZACE PARAMETRU A/V A PRINCIPY ŘEŠENÍ DISPOZICE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Principy optimalizace velikosti vnitřního objemu vůči ploše obvodového pláště . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Jaké jsou funkce bydlení? . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Předpoklady hygienicky nezávadného, zdravého bydlení 8.4 Obvyklé členění dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Vícegenerační bydlení, podnikání, etapovitá výstavba . . 8.6 Dispozice souvisí s možností vybavení interiéru . . . . . 8.7 Čeho se zejména vyvarovat? . . . . . . . . . . . . . . .
Stavba RD 00.indd 6
. . . .
111
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
131 . . . . . . .
132 134 134 137 141 141 142
11.1.2011 12:59:00
7
9
OBVODOVÝ PLÁŠŤ NÍZKOENERGETICKÉHO A PASIVNÍHO DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6
10
Požadavky z hlediska stavební fyziky . . . . . Požadavky právních předpisů . . . . . . . . . Tepelná izolace spodní stavby a základů . . . Skladba konstrukce lehkých stěn . . . . . . . Skladba konstrukce těžkých stěn . . . . . . . Nezbytnost vypracování konstrukčních detailů
. . . . . .
Funkce střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . Dělení střešních konstrukcí . . . . . . . . . . Tvarová optimalizace . . . . . . . . . . . . . . Požadavky z hlediska stavební fyziky . . . . . Požadavky předpisů . . . . . . . . . . . . . . Typická skladba konstrukce šikmé střechy . . Ploché střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . Nezbytnost vypracování konstrukčních detailů
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
Nároky na kvalitní okna . . . . . . . . . . . . Požadavky právních předpisů . . . . . . . . . Požadavky stavební fyziky . . . . . . . . . . . Vliv členění oken . . . . . . . . . . . . . . . . Možnosti a úskalí stínicí techniky oken . . . . Požadavky na zabudování oken do konstrukce Plastová okna . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřevěná okna . . . . . . . . . . . . . . . . . Vstupní dveře a garážová vrata . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
RELATIVNÍ VZDUCHOTĚSNOST OBÁLKY DOMU 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7 12.8
Stavba RD 00.indd 7
. . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
Fyzikální podstata . . . . . . . . . . . . . . . . . Požadované hodnoty n50 (h–1) . . . . . . . . . . . Metoda tlakového spádu, blower–door test . . . . Způsoby odhalování netěsností . . . . . . . . . . Riziková místa a řešení z hlediska vzduchotěsnosti Návrh a realizace vzduchotěsné roviny domu . . . Systémové přípravky, materiály a komponenty . . Dosahované výsledky měření . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
156 157 159 160 163 167
177 . . . . . . . .
VÝPLNĚ OTVORŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8 11.9
12
. . . . . .
NÁVRH A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ STŘECHY 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8
11
. . . . . .
177 178 179 180 181 181 182 184
191 . . . . . . . . .
191 193 194 196 197 198 200 201 202
. . . . . 209 . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
210 211 211 213 215 216 218 220
11.1.2011 12:59:00
8
13
JEDNOTLIVÉ DRUHY A VLASTNOSTI TEPELNÝCH IZOLACÍ . . 225 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7
14
ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6 14.7 14.8 14.9
15
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
227 228 229 230 231 232 233
241 . . . . . . . . .
242 243 245 254 255 260 261 262 263
Vodní hospodářství . . . . . . Pitná voda . . . . . . . . . . . Odstraňování splaškových vod Kompostovací záchody . . . . Kořenové čističky . . . . . . . Bazény, nebo přírodní jezírka? Přírodní jezírko . . . . . . . . . Vsaky, nebo také podmoky . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
271 274 275 276 276 277 279 281
UŽÍVÁNÍ A ÚDRŽBA DOMU STAVEBNÍKEM . . . . . . . . . 287 16.1 16.2 16.3 16.4 16.5 16.6 16.7
Stavba RD 00.indd 8
Geopolitické souvislosti . . . . Vytápění . . . . . . . . . . . . Řízené větrání . . . . . . . . . Zemní výměník/zemní kolektor Výroba a zdroje tepla . . . . . Distribuce tepla . . . . . . . . Chlazení . . . . . . . . . . . . Elektroinstalace, osvětlení . . . Příprava teplé vody . . . . . .
. . . . . . .
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8
16
Minerální vlna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Izolace na bázi polystyrénu . . . . . . . . . . . . Pěnosklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dřevovláknité izolace . . . . . . . . . . . . . . . Tepelná izolace z mineralizované celulózy . . . . Tepelná izolace ze zemědělsky pěstovaných rostlin Vakuová izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Požadavky právních předpisů Spodní stavba . . . . . . . . Vrchní stavba, obvodový plášť Vrchní stavba, střecha . . . . Výplně otvorů . . . . . . . . Energetické hospodářství . . Vodní hospodářství . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
288 289 291 293 295 298 300
11.1.2011 12:59:00
9
17
PŘÍKLADY STAVEB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305
18
DŮM SNŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323 18.1 18.2 18.3 18.4 18.5 18.6
19
Dům snů, moderní nízkoenergetická dřevostavba . . . . . . . . . Technologicky ojedinělá stavba v českých podmínkách . . . . . . Flexibilní dispoziční řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stavebně energetický koncept Domu snů . . . . . . . . . . . . . Organizace výstavby Domu snů . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozhovor s architektem u příležitosti odvysílání pořadu Dům snů .
. . . . . .
. . . . . .
324 324 325 326 326 328
KAM SMĚŘUJE VÝVOJ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 19.1 Oblast právních předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 19.2 Hodnotící nástroje pro stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342
Stavba RD 00.indd 9
11.1.2011 12:59:01
Stavba RD 00.indd 10
11.1.2011 12:59:01
11
PŘEDMLUVA (Josef Smola)
Vážení a milí čtenáři, překvapivý a potěšující čtenářský úspěch knihy „Stavba rodinného domu krok za krokem“ (Grada Publishing, a.s. 2007), velké množství dotazů směřujících k různým aspektům parametrů energeticky úsporných domů, mně i kolegy inspirovalo k napsání další knihy s užším zaměřením. Knihy, která by obdobně populární a názornou formou seznámila Vás, čtenáře, blíže s problematikou návrhu, výstavby a užívání nízkoenergetických a pasivních domů v kontextu širších souvislostí. Je opět zaměřena převážně na problematiku rodinných domů, které jsou v České republice, obdobně jako v sousedním Německu či Rakousku nejrozšířenějším typologickým druhem energeticky úsporných staveb. Zároveň je rodinný dům názorný model, který všichni známe. Tam, kde je to účelné, jsou zmiňovány i ostatní druhy staveb, včetně do budoucna velmi perspektivních rekonstrukcí stávajících staveb, ve kterých je uložen největší potenciál energetických úspor. Kniha je přehledně členěna do devatenácti kapitol. Počínaje popisem vzniku myšlenky energeticky úsporných domů v zahraničí i v domácím kontextu, provází čtenáře postupně jednotlivými kroky vedoucími ke korektně navrženému a realizovanému energeticky úspornému domu. Otevřeně uvádí i chyby a nedostatky a kolizní postupy, se kterými se můžeme setkat. Věřím, že zaujme čtvrtá kapitola, zaměřena na téma „Nad dopisy čtenářů“. V autentické podobě, byť redakčně upraveny, jsou tu využity dotazy a dopisy stavebníků z praxe ateliéru rovněž tak, jako ze zkušeností jiných kolegů architektů. Názorně jsem se snažil předvést s kolika mýty a předsudky je dosud problematika energeticky úsporných staveb v české společnosti, a to i u odborníků, spojována. (Podotýkám, že podobnost s konkrétními osobami, stavbami, či místy je čistě náhodná.) Jednou s nejobsažnějších kapitol, je kapitola šestnáctá, pojednávající o pravidlech užívání a běžné údržby. Námět této kapitoly stál vlastně u zrodu knihy a byl původním motivem pro její napsání. Lze předpokládat, že obdobný manuál budou dostávat stavebníci při předání stavby, jako návod k užívání, obdobně jako u automobilů. Kromě hlavního tématu energetických úspor stavbami je kniha okrajově zaměřena rovněž na problematiku zdravého stavění a bydlení, a hospodaření s dešťovými vodami, která je nedílnou součástí úvah o energeticky úsporném bydlení.
Stavba RD 00.indd 11
11.1.2011 12:59:01
12
Celá publikace je názorně vybavena množstvím kreseb, fotografií a tabulek z praxe autora. Je nasnadě, že nejlevnější je ta energie, kterou vůbec nemusíme vyrobit (pokud jí nepotřebujeme). K tomu mohou nízkoenergetické a pasivní domy přispět zásadní měrou. Jejich větší rozšíření je proto v našem životním zájmu. Ceny energií z neobnovitelných zdrojů budou v budoucnu již jen stoupat. Přesná prognóza a vzájemné porovnání je složité, protože náklady dosud nezahrnují vedlejší vlivy – zejména náklady vyvolané zátěží pro životní prostředí. Energeticky úsporné domy při tom spotřebují jen zlomek energie na vytápění, oproti standardní výstavbě, při relativně zanedbatelných pořizovacích vícenákladech. Dlouhodobým cílem je potom výstavba se spotřebou energií blížící se nule, a to při zachování optimální nákladové úrovně. Přál bych si proto, aby se pozornost veřejnosti přesunula z dosud uznávaného symbolu sociálního statutu rodin v Česku – osobního automobilu na energeticky úsporný dům. Budu rád, pokud k tomu přispěje i tato kniha. V Praze, Mombase, Malém Lošinu a Mirošově v srpnu 2010
Stavba RD 00.indd 12
11.1.2011 12:59:01
1
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
13
(Josef Smola a Jan Bárta)
Rok 1968 vstoupil zcela po právu do učebnic dějepisu, a bude pro naši zemi i v budoucnu symbolickým předělem. Zároveň je důležitým milníkem v globálním kontextu. V tomto roce „Římský klub“ – nevládní organizace sdružující účastníky z 53 zemí, vydává svoji první zprávu, která poprvé orientuje světovou veřejnost na problematiku možné ekologické krize, růstu životní úrovně a standardu, kvality života v souvislosti s čerpáním přírodních zdrojů a energetických nároků s tím spojenými. Zrodilo se zároveň novodobé aktivní ekologické a alternativní hnutí, které po čase nalézá svůj odraz i v moderní architektuře a politice. Navazuje tak po dlouhé době přervané průmyslovou revolucí na tradice našich předků, kteří svoje obydlí budovali v přirozené symbióze s přírodou, s ohledem na místní zdroje a v rovnováze vložených investičních prostředků a energeticky šetrných řešení…
1.1 Jaká je stručná historie energeticky úsporných domů v zahraničí? Od pradávna žily primitivní kmeny v pozoruhodné symbióze s přírodou, která jim sloužila jako zdroj energie i k obživě. Tomu odpovídal i charakter jejich obydlí. Forma, energetická a technologická náročnost byla podřízena místním klimatickým podmínkám a materiálovým zdrojům. Palčivě jsem si to uvědomil při návštěvě
14
domorodých vesnic Masajů v rovníkové Africe v loňském roce. Na druhou stranu, přestože je Keňa 6.–7. nejchudší zemí světa, v restauracích, hotelích i na letišti jsme neviděli jiné světelné zdroje než úsporné zářivky… Západní kultura zpychla s úspěchy vyvolanými průmyslovou revolucí a přestala reflektovat i při výstavbě svých obydlí dovednosti a znalosti předků. Možná překvapivé je zjištění, že patrně v dějinách prvním pasivním domem nebyla stavba, ale dřevěný trojstěžník „Fram“ polárního badatele Fritjofa Nansena z roku 1883. Sám autor popisuje konstrukci lodi v knize „ Za noci a na ledě“, 1887: … „Stěny jsou pokryty dehtovanou plstí, na ní je korková výplň, potom následuje obložení z jedlového dřeva, na něm je opět silná vrstva plsti, potom vzduchotěsné linoleum nakonec opět dřevěné obložení. Stropy…mají se vším všudy tloušťku asi 40 cm. Okno, kterým by mohla pronikat zima nejsnáze, bylo chráněno trojitými skly a ještě dalšími způsoby. Je zde teplý, příjemný příbytek. I když teploměr ukazuje 5°, nebo 30° pod nulou, netopíme v kamnech. Větrání je vynikající,… protože doslova vhání ventilátorem čerstvý zimní vzduch. Proto se zabývám myšlenkou, že bych kamna nechal úplně odstranit, jenom nám překážejí…“ Fram byl vybaven větrnou elektrárnou, se skládacím větrníkem s listy potaženými plátnem, která poháněla dynamo. Komfortní osvětlení podpalubí zajišťovaly obloukové elektrické lampy. V současnosti slouží loď v Norsku jako muzeum. Druhá světová válka, jako každá válka, urychlila technologický pokrok a vedla k celé řadě objevů. V oblasti tepelné techniky přinesla například extrudovaný polystyrén. Na školách pak iniciovala pokusy s využitím energie slunce. Na universitě Cambridge v Bostonu byl v roce 1939 postaven malý dřevěný rodinný dům s dvěma obytnými místnostmi, M.I.T. Solar house # 1, s ambicemi prvního nulového domu. Energie zajišťovaly solární kolektory na sedlové střeše s rozměrným vodním akumulačním zásobníkem v suterénu, který byl důsledně tepelně izolován. Dalším přelomem byla realizace komerčně využitelné solární administrativní budovy od architektů Franka Bridgerse a Dona Paxtona a spolupracovníků z roku 1956 v Novém Mexiku, první svého druhu na světě. Solární koncept zajišťoval příkon většiny energie ze sluníčka. Akumulace byla zajištěna vodními zásobníky. Doplňkovým zdrojem bylo pět tepelných čerpadel. Dispoziční řešení bylo podřízeno tepelnému zónování, tvarování střech optimálnímu sklonu kolektorů. První ropná krize v roce 1973, někdy označovaná v západní literatuře jako „Den Kuvajtu“, a následně válka mezi Íránem a Irákem přivedla obě odlišné ekonomické soustavy oddělené železnou oponou ke zjištění, že pro západní kulturu existuje něco takového jako „meze růstu“. Například automobilový průmysl na západě na to promptně reagoval sníženou spotřebou u nových modelů aut.
+
15
Ale ani východní blok nezůstal bez poskvrny. Autorovi vrstevníci si jistě vzpomenou na dětmi oblíbené „uhelné prázdniny“, kdy z energetických důvodů musela být v tuzemsku na několik týdnů v zimním období přerušena výuka ve školách. Bylo to důkazem nepromyšlené politiky jedné strany, růstu založenému na spotřebě, byť v omezených mezích, limitované centrálně řízeným hospodářstvím. Sovětský svaz na to reagoval zvýšenou těžbou zemního plynu a posílením dodávek do východních satelitů… aby tím dočasně zalátal mezeru, která však postrádala systémového řešení. Experimentující architekti na západě, žijící v podmínkách tržního hospodářství, se nechali inspirovat ropnou krizí k řešení pokusných domů, které by byly energeticky zcela autonomní. Pro tyto pilotní projekty byly charakteristické následující prvky: ▬ částečné či úplné nakrytí stavby terénem, ▬ jižní strana byla řešena jako velký skleník, někdy s vlastní produkcí potravin, jako součást uzavřeného oběhu látek a energií, ▬ využití energie slunce a větru a pokusy o jejich akumulaci a „uskladnění“ po delší dobu, ▬ recyklování tepla, vody a odpadů, ▬ energetické využití bio odpadů. Realizované stavby byly sice relativně soběstačné, ale rovněž natolik technicky náročné, že byly pro bydlení běžného stavebníka a komerční výstavbu zatím nepoužitelné. Při srovnání cena/výkon se ukázalo, že vložené náklady několikanásobně převyšují úspory dosažitelné provozem domu po dobu předpokládané životnosti. Stavebník potom musel být všestranně vzdělaným odborníkem v mnoha profesích, podle hesla: „Ferda mravenec – práce všeho druhu.“ Díky těmto nadšencům byla však experimentálně i prakticky ověřena celá řada různých konceptů zejména u rodinných domů. Významným přínosem bylo rovněž vyznačení směrů, kudy cesta nevede. I to je náplní práce průkopníků… Ukázalo se, že do budoucna je nezbytné případ od případu pečlivě zvážit a ekonomicky vyhodnotit navrhovaná úsporná opatření vždy v závislosti na specifikách místa, požadavcích investora a orientovat se spíše na jednoduché systémy, které svojí obsluhou stavebníka nezatěžují. Cílem je ekonomická návratnost vložených vícenákladů a cena, která se nebude výrazně lišit od běžné výstavby. Dále komplexnost, ale zároveň vyváženost a vnitřní provázanost navrhovaných opatření. Jedině tak bude možné myšlenku energeticky nenáročné výstavby prosadit do praxe a získá si přitažlivost pro běžné stavebníky a hromadnou výstavbu. Tím byl nastartován rozvoj tohoto způsobu stavění.
16
V jednotlivých zemích vyspělé západní Evropy se vývoj lišil podle tradice a specifických podmínek. Například již v roce 1975 (!) byla ve Švédsku zavedena stavební norma SBN 75, která ukládala hodnoty součinitelů prostupu tepla blízko úrovni dnešních tuzemských požadavků na nízkoenergetické domy. Severské státy tak získaly náskok, založený na osvětě ve všech stupních škol a nenásilném uplatňování energetických úspor, které jsou v širším kontextu součástí zdravého a k přírodě ohleduplného životního stylu jako součást běžného a přirozeného standardu života společnosti. Nejvýznamnějším evropským střediskem podporujícím rozvoj a výstavbu pasivních domů je v novodobé historii v roce 1996 založený Passivhaus Institut v Darmstadtu vedený Dr. Wolfgangem Feistem. Jedná se o nezávislou a nevládní instituci. Výsledky svých výzkumů a zkušeností zahrnuje do průběžně aktualizovaného softwaru (PHPP), určeného pro návrh a výpočtové ověření parametrů (certifikaci) pasivních domů. Prvním pasivním domem v Evropě byla stavba v dánském Kopenhagenu podle projektu architekta Vagna Korsgaardena postavená v roce 1976. Byla realizována hned radikálně jako „nulový dům“ s potřebou tepla na vytápění 0 kWh/(m2.a). Veškeré tepelné ztráty domu byly kryty vnitřními tepelnými zisky ve spolupráci se solárními kolektory. Stavba prvního pasivního domu v Německu mohla být v roce 1990 realizována díky podpoře hesenského ministerstva hospodářství. V osmi výzkumných projektech bylo zdokonaleno větrání se zpětným získáváním tepla, vyvinuta okna s velmi kvalitními rámy a další potřebné prvky. Tento první pasivní řadový dům se čtyřmi byty v Darmstadt-Kranichsteinu byl navržen architekty Bott/Ridder/Westemeyer a obydlen v roce 1991. Odborníci se zde ještě neodvážili vynechat klasický otopný systém. Tento a následné projekty nicméně prokázaly, že potřebné teplo lze dodávat pouze pomocí teplovzdušného vytápění. Přestože byly veškeré potřebné prvky a technologie vyvíjeny nově a nebyly prověřeny praxí, je tento dům neustále obýván bez potřeby rekonstrukce nebo zásadních oprav, a průměrná spotřeba tepla na vytápění se za celých patnáct let pohybuje kolem 10 kWh/(m2a). Větší rozmach zaznamenaly pasivní domy od roku 1997. V tomto roce navrhl a postavil arch. Folkmar Rasch sídliště 22 řadových pasivních domů spolu s 24 nízkoenergetickými domy ve Wiesbadenu. O rok později byla dokončena druhá lokalita s pěti pasivními domy v Lindlaru u Kölnu. Architekt Manfred Brausem zde postavil první samostatně stojící rodinné pasivní domy.
17
1.2 Evropské projekty pro podporu energeticky úsporných staveb Dalším zlomem byl evropský projekt CEPHEUS (Cost Efficient Passive Houses as EUropean Standards), který probíhal v období 1998 až 2001. Během projektu byly postaveny pasivní domy s celkovým počtem 221 bytových jednotek v pěti evropských zemích a byl v nich prováděn výzkum a měření. Hlavním výsledkem bylo ale zjištění, že pasivní domy mohou být pouze o 7–8 procent dražší než běžná výstavba. Díky projektu CEPHEUS, který potvrdil realizovatelnost konceptu pasivních domů a nabídl vodítko pro posuzování kvality, se pasivní domy začaly rozšiřovat do dalších evropských zemí. Nejrazantněji se prosadily v Rakousku, kde začátkem roku 2008 existovalo téměř 1500 pasivních domů, a poptávka neustále vzrůstá. Odhaduje se, že v roce 2011 bude třetina rakouských novostaveb splňovat pasivní standard. Jedná se nejen o budovy pro bydlení, ale i ostatní stavby – školy, školky, výstavní haly, administrativní budovy, kostely, a to nejen nově budované, ale i rekonstruované. Pasivní domy však nejsou určeny pouze pro středoevropské mírné podnebí. Od roku 2000 jsou stavěny i v teplých částech Evropy, první pasivní dům byl postaven v italských Dolomitech. Tento dům byl navržen dle zásad platících v Německu a Rakousku a jeho provoz vedl ke zjištění, že v teplém klimatu bude větší důraz kladen na udržení požadované teploty v létě bez energeticky náročného chlazení. Proto se architektura italských objektů liší především důsledným používání stínicích prvků, a to pasivních i aktivních. V současnosti jsou v Itálii stavěny pasivní domy pro bydlení i administrativní budovy, v poslední době je stále více objektů rekonstruováno dle zásad platných pro pasivní domy v teplých oblastech. V Evropě byly postupně realizovány od roku 1998 dlouhodobé projekty zaměřené na propagaci pasivních domů a vzdělávání odborníků – CEPHEUS, PEP, PASS-NET, nebo CEP. Nejviditelnějším výsledkem mnohaletého úsilí bylo prohlášení Evropského parlamentu z ledna 2008, kterým vyzývá Komisi, aby všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011postaveny podle norem pro pasivní domy. V celé Evropě vznikají nevládní zájmová sdružení (Centra pasivních domů) jejichž cílem je poskytovat informace, vzdělávání a zprostředkovávat kontakty a spolupráci mezi lidmi a firmami zaměřenými na pasivní domy. Součástí jejich náplně je organizace „Mezinárodních dnů pasivních domů“. Na podzim 2008 se konal již pátý ročník. Rakousko a Německo si v oblasti úsporného stavění uchovává vedoucí roli. Je zde realizováno nejvíce pasivních domů v přepočtu na obyvatele.
18
Ve spolkové zemi Horní Rakousko se od 1. ledna 2007 nesmí stavět jiné budovy než v nízkoenergetickém standardu. Ve Vorarlbersku musí být všechny nové byty realizované z veřejného rozpočtu pasivní, stejně jako všechny veřejné budovy v Dolním Rakousku. V současnosti jsou v přípravě, nebo se realizují nová sídliště v pasivním standardu například ve Vídni, v Insbrucku a Salzburgu. V současné době překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech jen ve zmíněném Rakousku 3× nabídku. V Německu se počet pasivních domů každý rok zdvojnásobí. Prognóza do konce roku 2010 činí 60 tis. domů. Plošné uzákonění standardu pasivního domu se připravuje v Německu a Rakousku od roku 2015–2016. 19. května 2010 byla vládám členských zemí EU adresovaná Směrnice Evropského parlamentu a rady o energetické náročnosti budov (EPBD 2). Podstatou je dosažení stavu, aby do roku 2020 byly realizovány pouze budovy, jejichž potřeba energií se blíží nule. (Blíže v kapitole 19). Pasivní domy se již běžně staví také v Belgii a Skandinávii. První stavby jsou realizovány v Rusku. Objevují se i v odlišných klimatických pásmech – v Itálii a dokonce i v Jižní Africe.
1.3 Domácí tradice a situace v Česku Na území českých zemí můžeme s trochou nadsázky vystopovat snahy o energeticky úsporné bydlení už od středověku, kdy docházelo u kamenných hradů k dřevěným vestavbám do obytných místností tepelně izolovaných kožešinami a koberci s cílem odclonit chladné kamenné zdivo od vnitřního prostředí, jak připomíná kunsthistorik, velký znalec technických památek a statik Václav Jandáček. Rovněž tak doba funkcionalismu – lehkovážná podceněním tepelně technických parametrů konstrukcí jednoduchého rozsáhlého zasklení, tenké jednovrstvé konstrukce, podcenění tepelných izolací ve střechách a zatékání do nich měla svůj předobraz v renesanci, kdy i do drsného alpského klimatu byly pod vlivem módy přenášeny formy a dispoziční řešení paláců tak dobře fungující ve slunné Itálii, cizí však středoevropskému klimatu. Obdobně jako v renesanci i architekti funkcionalismu/konstruktivismu ignorovali klimatické podmínky území či regionu, v kterém stavby realizovali. Maně to tak připomíná aktuální současnost, kdy jsou v architektonických soutěžích na veřejné stavby oceňovány a následně realizovány budovy – „prosklené krabice“, které musí být absurdně i v zimním období na osluněných fasádách strojově chlazeny. Lze důvodně očekávat, že takové stavby = „tepelné zářiče“ budou v horizontu několika let neprovozovatelné.
19
Doba baroka potom reagovala na klimatické změny a ochlazení typickým znakem pražských paláců a činžovních domů tohoto období, v podobě přidaných křídel oken z vnější strany do líce fasády. Z tohoto řešení se později vyvinul dokonalý nízkoenergetický výrobek našich babiček – špaletové okno. Na druhou stranu si musíme uvědomit odlišný způsob užívání těchto historických budov, kdy se topilo lokálními topidly pouze ve vybraných místnostech a lidé chodili oblečení obdobně jako venku. Často se z důvodu požární bezpečnosti vytápělo pouze přes den. Dramaticky odlišné byly rovněž hygienické návyky celých generací. Dílčí zlom znamenalo vytěžení dřeva použitelného pro průmysl a nástup kamenného uhlí jako hlavního energetického zdroje. To podnítilo rovněž vývoj nových druhů podstatně účinnějších topidel. Poválečné období přineslo masový rozvoj moderních technologií v oboru vytápění a přípravy teplé užitkové vody. U nás potom přesvědčení, že energie jsou levné a snadno dostupné, což motivovalo plýtvání s nimi, které trvá do dnes. V Česku byla situace do listopadu 1989 pod vlivem centrálně řízeného hospodářství. Spotřeba energií byla sice plánována, sledována a vyhodnocována i na úrovni jednotlivých stavebních podniků, ale vzhledem k jejich netržní ceně a povaze režimu nebyl kladen důraz na systémově uplatňovaná úsporná opatření. Přesto lze z této doby uvést několik příkladů pozoruhodných staveb. Jejich stavebníkům a investorům patří naše hluboká úcta. Myslím, že je dosud na ně neprávem zapomínáno. Jedná se o individuální přístup zcela z kontextu obvyklého myšlení té doby a také zároveň (a to je důležité) o kvalitní architektonické projevy. V létech 1979–1989 pro sebe postavil architekt Stanislav Hrazdíra ve Zlíně – Ostratě nízkoenergetický rodinný dům, jehož hlavní objem je zaklenutý a z části zapuštěný pod úroveň terénu. Dům je v souladu s dobovými představami přehlídkou různých nízkoenergetických konceptů – využívá pro pasivní solární zisky prosklené stěny, okenní kolektory, Trombeho stěnu a akumulační zásobníky. Druhým takovým příkladem je otáčivý nízkoenergetický dům v Hamrech u Jablonce nad Nisou od inženýra Bohuslava Lhoty realizovaný v létech 1980–2000. Centrální objem s bazénem v nejnižším podlaží je zapuštěný do navršené ozeleněné homole kopce prolomené pouze tubusy oken. Má na vrcholku výsuvnou kopuli, která se otáčí za sluncem na hřídeli procházející středem celé stavby. Ve stejné době ověřoval koncept nízkoenergetických domů liberecký ateliér SIAL. Bohužel nebyly realizovány. V létech 1983–1990 se podařilo zrealizovat dva nízkoenergetické bazény jako městská koupaliště v Hustopečích a Břeclavi, podle projektu Lukáše Lieslera a Eduarda Schlegera. Ocelové konstrukce měly na jih orientované plně prosklené „zimní
20
zahrady“ a ohřev pomocí slunečních kolektorů. Je to jeden z prvních příkladů promyšleně tepelně zónované dispozice velké veřejné stavby u nás. (Údaje čerpány z katalogu výstavy Zelená architektura.cz, 2008, kurátor Petr Kratochvíl).
1.4 Domácí vývoj po listopadu 1989 Po listopadu 1998 s přechodem na tržní hospodářství a postupné narovnávání cen energií a rovněž v souvislosti s prolomením informační bariéry se problematice energeticky úsporných staveb začalo věnovat hned několik nadšenců – praktikujících inženýrů i architektů. Vedle jmen Pavel Vaněček, Vladimír Žďára, David Damaška, nebo Jiří Suchomel musíme především uvést Mojmíra Hudce a Aleše Brotánka, kteří se kromě vlastní projektové činnosti v oblasti nízkoenergetických a pasivních domů neúnavně věnují rovněž osvětě a publikační činnosti s tématem spojenými. Nad jiné realizované stavby tohoto období vyniká zejména svým objemem, (zastavěná plocha 3065 m2) nízkoenergetický „Sluneční penzion“ ve Svitavách od architektů Hrazdíry a Hudce z roku 1993. Při komfortní obsluze 115 malometrážních bytů je využito nejen promyšleného urbanistického konceptu v podobě hřebínkové zástavby, optimálně orientované vůči světovým stranám, ale i technologie rekuperačních jednotek a tepelných čerpadel. V této souvislosti nesmíme zapomínat ani na normotvornou oblast a vysoké školy. Významnou měrou k rozvoji oboru přispěli oba autoři ČSN „Tepelná ochrana budov“, Ing. Jiří Šála CSc. a prof. Ing. Jan Tywoniak. V této technické normě byla poprvé uvedena doporučení pro navrhování energeticky úsporných budov. Na brněnské fakultě architektury VUT po léta problematiku vyučují děkan doc. Ing. Josef Chybík a doc. Ing. Miloslav Meixner. Rovněž jejich zásluhou se brněnští studenti a absolventi stali bezkonkurenčními vítězi obou ročníků architektonických soutěží zaměřených na nízkoenergetické domy – Dřevěný dům a Rockhouse. První pasivní rodinný dům s ověřenými parametry a dlouhodobým sledováním spotřeby energie a provozního režimu je z roku 2005 v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Realizoval ho s přispěním společnosti RD Rýmařov Martin Jindrák. Dům konzervativního vzhledu se sedlovou střechou a malými okny je navržen jako moderní dřevostavba a vybaven systémem teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla a zemním kolektorem. Dosud ojedinělým příkladem komerční firemní intervence v této oblasti je „vesnička“ 13ti pasivních rodinných domů v Koberovech na Jablonecku. Projekt byl
21
zatížen požadavkem vyrovnat se se striktními nároky na výstavbu v CHKO. Vyniká příkladnou integrací moderních domů do zastavěné části původní obce. Byl realizován společností Atrea. Jeden z domů je prvním nulovým domem v České republice, slouží jako informační a vzdělávací středisko. Má na sedlové střeše fotovoltaické panely o výkonu 8,5 kW. Rodinné domy v typovém provedení vzor Koberovy jdou aktuálně dobře na odbyt v rámci opakované výstavby. První developerskou společností, která se cíleně zaměřila na realizaci nízkoenergetických bytových domů, je firma JRD, která předala do užívání několik nízkoenergetických bytových vila domů v Praze – Dolních Měcholupech. Další nepochybně budou následovat. Slibně si počíná zejména společnost Skanska, která realizovala pro sdružení Veronika centrum ekologických aktivit v příhraničním Hostětíně v pasivním standardu a nedávno obdobné nízkoenergetické centrum „Čabárna“ v Kladně. Obojí jako moderní dřevostavby. První vlaštovkou v oblasti cílené podpory a šíření ověřených informací o výstavbě pasivních domů v České republice bylo založení „Centra pasivního domu“ (CPD) v roce 2005 v Brně. Cílem tohoto občanského sdružení (CPD) je prosazování principů pasivního domu u novostaveb i rekonstrukcí, podpora kvalitních realizací a výroby jednotlivých komponentů do PD, medializace výsledků a ovlivňování obecně závazných předpisů ve prospěch výstavby PD. Dlouhodobým cílem je vytvoření systému certifikace pasivních domů a souvisejících výrobků a služeb v České republice. Na tomto systému Centrum již aktuálně intenzivně pracuje. V čele sdružení stojí jeho iniciátor a ředitel Jan Bárta. Podporujícím členem sdružení se může stát každá fyzická nebo právnická osoba, která má prokazatelné zkušenosti s pasivními domy v oblasti projektování, realizace nebo výroby komponentů pro PD. Předsedou rady sdružení byl opakovaně zvolen architekt Aleš Brotánek. Místopředsedou rady autor této knihy. Za zmínku jistě stojí, že v radě sdružení zasedá rovněž bývalý předseda České komory architektů. Lze proto i do budoucna oprávněně očekávat podporu Komory tomuto konání a na oplátku přispění Centra pasivního domu při koncipování a naplňování systému celoživotního vzdělávání architektů. Úspěšně se rozvíjí rovněž spolupráce s ČKAIT. V současné době je v České republice realizováno cca 100 pasivních domů a řádově stovky domů nízkoenergetických. Jedná se o naše odhady – oficiální statistika neexistuje. Další jsou ve stavbě. Až na výjimky jsou to rodinné domy. Cílem je rozšířit tuto skladbu o další typologické druhy (podobně jako v zemích vyspělé Evropy) – stavby občanské, obchodní, sportovní a průmyslové objekty. V krátkodobém horizontu potom dosáhnout uzákonění alespoň nízkoenergetického
22
standardu, v oblasti pasivních domů již zmíněnou certifikaci. A jak víme, po roce 2020 bude celá Evropa stavět už jen hodně dobré pasivní domy.
▬
1.1 Keňa, rezervace Masaj Mara. Typické obydlí kmene Masajů je přizpůsobeno místním technologickým možnostem a klimatickým poměrům. Pravěký charakter stavby, kterou budují výhradně ženy, se po staletí nezměnil. Nosná proutěná konstrukce s plochou, někdy vegetační střechou je vyplněna hlínou. Minimální kruhové okenní / ventilační otvory znemožňují přehřátí interiéru.
23
▬
▬
1.2 Fram, technologicky vyspělá loď norských polárníků se jako první obydlí při-
▬
1.3 Universita Cambridge v Bostonu, 1939 dřevěný rodinný dům M.I.T. Solar
blížila standardu pasivního domu. (Zdroj:
house # 1, s ambicemi prvního nulového
www.frammuzeum.com)
domu
1.4–1.5 Dětský svět vnímá již po generace archetypy rodinného domu beze změny. Příklad kresby autorovy dcery Kristýny a vnučky Elišky je přes odstup cca 20 let prakticky totožný. Jak ovlivní výtvarné projevy dětí budoucí energeticky úsporná architektura?
24
▬
1.6 Příčný řez nízkoenergetickým rodinným domem pana architekta Hrazdíry ve Zlíně – Ostratě,
▬
1.7–1.8 Nízkoenergetický Sluneční penzion ve Svitavách, architekti Hrazdíra a Hudec, 1993, axo-
realizace v letech 1979–1989
nometrie a foto realizace. (Foto: Mojmír Hudec)
25
▬
1.9 Darmstadt-Kranichstein První pasivní dům, dokončen v roce 1991 Autor: Prof. Bott, Ridder, Westermeyer Masivní řadový dům se čtyřmi bytovými jednotkami Místo: Darmstadt-Kranichstein, Německo
▬
1.10 Lindlar bei Köln První samostatně stojící rodinné pasivní domy, dokončeno v letech 1997–98 Autor: Dipl. Ing. Architekt Manfred Brausem, MB Planungs-GmbH für passiv-solare Architektur, Köln Dřevostavba, difúzně otevřená konstrukce Místo: Lindlar, Německo
26
▬
1.11–1.12. Wiesbaden První hromadná výstavba v pasivním standardu – 46 bytových jednotek v 6 řadových domech, z toho 24 nízkoenergetických, 22 pasivních Autor: Dipl. Ing. Folkmar Rasch, faktor10 GmbH, Darmstadt Dřevostavba Místo: Wiesbaden, Německo
▬
1.13 Švédsko, Ekotopie, příklad experimentální soběstačné stavby z počátku 90. let, hotel s restaurací. Koncepce rozsáhlé na jih orientované zimní zahrady se zelenou střechou a zděného akumulačního jádra ubytovací části. Fasáda vybavena mixem různých typů solárních kolektorů Neoznačené fotografie Josef Smola.
2
SOUČASNÁ SITUACE V EVROPĚ I U NÁS
27
(Josef Smola a Jan Bárta)
Odhadovaným počtem realizací nízkoenergetických domů jsou stovky – (oficiální evidence s ověřenými parametry domů neexistuje), významně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi, kde se tento způsob výstavby postupně stává již běžným standardem. A to i přesto, že je doložitelným faktem, že u našich progresivnějších sousedů, tzn. v Rakousku a Německu, ateliéry a firmy zaměřené na projektování a dodávku komponentů do nízkoenergetických a pasivních domů v dlouhodobém horizontu nemají nouzi o práci ani v období hospodářské deprese. Pro srovnání v sousední spolkové zemi Horní Rakousko není na základě prováděcí vyhlášky k zemskému stavebnímu zákonu přípustná od 1. ledna roku 2007 jiná novostavba, než splňující přísné limity kladené na nízkou energetickou náročnost. Připravují se obdobná opatření i v případě pasivních domů. Odhaduje se, že v roce 2011 bude každá třetí novostavba pasivní. Německo a Rakousko připravují uzákonění pasivního standardu mezi léty 2015–2016. Přejme si proto, abychom co nejdříve dosáhli obdobného standardu, kdy je nízká energetická náročnost každé stavby samozřejmostí, nad kterou se již nikdo nepozastavuje, obdobně jako je tomu například s bezpečností u automobilů, jak na svých přednáškách říká jeden z nestorů nízkoenergetického stavění u nás profesor Jan Tywoniak z fakulty stavební ČVUT. Pevně věřím, že k tomu i tato naše kniha přispěje…
28
2.1 Projekty Evropské unie PEP, Passive-ON, PASS-NET, CEP… Celosvětově se v budovách spotřebuje zhruba 40 % veškeré energie, z toho na vytápění a chlazení jsou to tři čtvrtiny. Představitelé Evropské unie si velice dobře uvědomují důležitost úspor energií, i jejich významný potenciál v budovách. Kromě četných prohlášení, směrnic a nařízení podporuje Evropská komise pasivní domy i finančně. Prvním evropským projektem zaměřeným na pasivní domy byl CEPHEUS (1998–2001). Následovaly další projekty, zaměřené na prosazování a podporu pasivních domů, ale i na další vývoj. V prvním projektu PEP (Promotion of European Passive houses, 2005–2007) byl kladen důraz na propagaci pasivních domů v západní a severní Evropě, s cílem vytvořit jednotná kritéria pro navrhování pasivních domů. Ve stejnou dobu probíhal v jižní Evropě projekt Passive-On (2005–2007), který se zaměřil na problematiku pasivních domů v teplém klimatu, kde je větším problémem chlazení v létě. V roce 2007 vznikl projekt PASS-NET, ve kterém již jsou plnohodnotně zapojeny i nové země EU (především brněnské Centrum pasivního domu, které projekt iniciovalo), a postupně se do projektu zapojují partneři z celé Evropy. Hlavním cílem projektu je vytvořit celoevropskou síť organizací, které prosazují pasivní domy na regionální úrovni. Zatím poslední projekt reaguje na naléhavou potřebu nových kvalifikovaných odborníků. Projekt CEPH (Certified European Passive House Designer, 2008–2010) je zaměřen na vzdělávání odborníků, především architektů a inženýrů. Nejviditelnějším výsledkem mnohaletého úsilí bylo dosud prohlášení Evropského parlamentu z ledna 2008, kterým vyzývá Komisi, aby všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011 postaveny podle norem pro pasivní domy. Prohlášení, které na tuzemském fóru vzbudilo spíše pobavený úsměv než vlnu opravdového odborného zájmu, bylo petrifikováno Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května o energetické náročnosti budov. (Směrnice patří k institutu evropského práva, stanovuje cíle, kterých mají členské země dosáhnout, a zároveň jim k jejich dosažení poskytuje možnost výběru prostředků.) Blíže se Směrnici věnuje kapitola 19.
2.2 Přehled zemí a počty PD, významné stavby, významné události, významné organizace Za účelem koncepce pasivního domu vznikla postupně v řadě evropských zemí zájmová sdružení, jejichž cílem je poskytovat informace, vzdělávání a zprostřed-
29
kovávat velmi potřebnou spolupráci mezi jednotlivými lidmi a firmami podílejícími se na návrhu a stavbě pasivních domů. Jako první vznikl německý IG Passivhaus, který byl založen Passivhaus Institutem, a velmi úzce spolupracují. Díky této spolupráci vznikla celá řada zajímavých projektů, akcí a iniciativ. Nejzajímavějším projektem je databáze postavených pasivních domů (www. passivhausprojekte.de), ve které lze najít základní informace o některých realizovaných pasivních domech především v Německu. V celosvětovou akci přerostl původně německo-rakouský nápad jednou ročně na víkend zpřístupnit pasivní domy návštěvám a exkurzím. Postupně se do této akce zapojovaly i ostatní evropské i mimoevropské organizace a v roce 2010 se konal již 7. ročník Dne pasivních domů. Díky Centru pasivního domu jsou každoročně na začátku listopadu přístupné i některé pasivní domy v Česku. V současnosti jsou v Německu postaveny desetitisíce pasivních domů, od rodinných domů, přes školy, školky až po administrativní budovy a tělocvičny. Velmi tomu pomohly dotace ve formě příspěvku k úrokům z hypotečního úvěru, ale i zodpovědnost a cílevědomost veřejné správy. Některá města (např. Frankfurt) si uvědomují naléhavost snižování spotřeby energie, a proto se zavázala veškeré novostavby i rekonstrukce nadále stavět pouze v pasivním standardu. Ve Frankfurtu toto nařízení platí dokonce i pro pozemky, které město prodává za účelem nové výstavby. Rakousko jako německy mluvící země má ideální podmínky přebírat německé zkušenosti. V oblasti pasivních domů se tak stalo na konci devadesátých let. Díky dlouholeté práci IG Passivhaus Österreich je nyní Rakousko světovou špičkou co do hustoty pasivních domů na obyvatele. Tento trend se neustále zrychluje, nejpozději do roku 2011 se očekává, že třetina veškerých novostaveb bude v pasivním standardu. Stejně jako v Německu hrají i zde velkou roli dotace od spolkových zemí. Bez podpory veřejné správy by to ale nefungovalo ani zde. Jednotlivé země postupně zpřísňují podmínky pro přiznání dotací, některé země dokonce zpřísňují podmínky stavby veřejných budov. Ve Vorarlbersku například všechny nové obecní byty musí být pasivní, v Dolním Rakousku všechny veřejné budovy. Díky těmto podmínkám dvě nově vznikající sídliště ve Vídni budou splňovat kritéria pasivního domu, stejně jako sídliště v Innsbrucku, Salzburgu a dalších městech. V současné době vzniká databáze postavených pasivních domů po celé Evropě, s výhledem postupně přidávat pasivní domy z celého světa. V této databázi lze najít kromě běžných bytových a administračních budov i některé velmi zajímavé projekty, jako je například stavba soběstačné horské chaty, kostela v pasivním standardu, výstavní haly bez aktivního vytápění i chlazení. Nejedná se však
30
pouze o novostavby, zastoupeny jsou i rekonstrukce – školy, výrobní haly, bytové i rodinné domy. Další zemí, která za posledních šest let dosáhla významných úspěchů, je Belgie. Stejně jako ve všech ostatních zemích zde existuje celá řada pasivních domů, od ostatních se však liší způsobem podpory jejich výstavby. Podpora pro individuální stavebníky spočívá v daňových úlevách na státní úrovni a dalších menších dotacích na regionální úrovni. I díky této podpoře jsou v Belgii již stovky pasivních domů. Organizací, které se podařilo dosáhnout tohoto výsledku, je Passiefhuis-Platform (www.passiefhuisplatform.be). Pasivní domy se ale nestaví pouze ve středoevropském klimatu. Pro jižní Evropu, stejně jako pro Afriku, je velmi důležitá nízká potřeba energie pro chlazení a současné zajištění komfortu v létě. Oproti tomu se ve Skandinávii projektanti potýkají s výrazně nižšími teplotami a nižší nabídkou slunečního záření. I v těchto klimatech se ale pasivní domy začínají prosazovat. Paradoxně i v Rusku se začínají objevovat pasivní domy, například rekonstrukce panelového domu nedaleko Moskvy. Pro jižní klimatické podnebí je stěžejní minimalizace slunečních zisků a aktivní stínění prosklených ploch. Tento bod získává na důležitosti tím více, čím jižněji se navrhovaný objekt nachází. Při realizaci v Dolomitech bylo zjištěno, že takzvaná solární architektura v oblastech jižněji od Dolomit může způsobovat větší energetickou zátěž objektu, než tomu je v severních oblastech. Ve střední Evropě se dlouho o úsporách energie nemluvilo, nebo jenom velmi opatrně. Důvodem byly především uměle nízké ceny energií a názor politické reprezentace, že hospodářský růst je nutně spojen se zvyšující se spotřebou energie. Současné zkušenosti ukazují, že není nutné kvůli hospodářskému růstu zbytečně pouštět teplo do okolí. Spíše naopak. Díky požadavkům na vyšší kvalitu práce, na větší množství kvalitnějších materiálů, lze podpořit místní ekonomiku – místní řemeslníky a místní výrobce. Znovu zopakujeme, že zkušenosti ze zahraničí ukazují, že ateliery a firmy zaměřené na pasivní domy nemají a dlouhodobě nebudou mít nouzi o práci, a to ani v období hospodářské recese. V České republice se pasivními domy zabývá občanské sdružení Centrum pasivního domu, které vzniklo v roce 2005 díky podpoře hlavních představitelů nízkoenergetického a pasivního stavění. Důležitou motivací pro založení sdružení byl fakt, že se v té době v Česku o pasivních domech téměř vůbec nevědělo. Na rozdíl od zahraničí, hlavně Německa a Rakouska, u nás jenom několik málo architektů navrhovalo a stavělo nízkoenergetické domy, pasivní dům u nás v té době stál pouze jeden. Hlavním cílem sdružení se tedy stala propagace a osvěta o pasivních domech, stejně jako podpora určená pro odborníky. Od začátku bylo
31
sdružení zamýšleno jako sdružení všech firem a lidí, kteří se pasivními domy zabývají. Během necelých čtyř let se sdružení podařilo prosadit informace o pasivních domech do povědomí lidí a učinit z něj informační uzel, kde najdou informace a kontakty nejen investoři, ale i odborníci. Centrum pasivního domu je iniciátorem vzdělávání, poradenství, informačních kampaní a výstav, provozovatelem informačního portálu, vydavatelem informačních publikací. Každým rokem pořádá v České republice mezinárodní konferenci Pasivní domy, na které se potkávají přední odborníci. K lepší orientaci v problematice pasivních domů vznikl nový informační portál www.pasivnidomy.cz. Kromě základních odborných informací obsahuje zprávy o nejnovějším dění, databázi ověřených dodavatelů služeb a výrobků a stejně jako v zahraničí databázi pasivních domů v celé České republice včetně jejich technických detailů. Členem sdružení se může stát každý, kdo prokáže zkušenosti s návrhem nebo se stavbou pasivního domu, případně prokáže, že jeho výrobky jsou pro pasivní domy vhodné. Centrum pasivního domu velmi úzce spolupracuje se všemi zahraničními organizacemi a s předními odborníky. Centrum pasivního domu není ve střední Evropě osamocené. Na Slovensku funguje Inštitút pre energeticky pasívne domy (www.iepd.sk) a podobné organizace existují v Polsku, Maďarsku i dalších zemích. Bylo by možné pokračovat ve výčtu ostatních zemí po celém světě. Téměř všude má téma úspor energie v budovách velmi vysokou prioritu. Přejme si tedy, abychom se co nejdříve zbavili závislosti na dodavatelích energie a užívali si teplo domova za minimální cenu. Následující fotografie představují pestrou škálu novostaveb i rekonstrukcí různých typologických druhů v pasivním standardu. Jsou zde prezentovány zahraniční realizace. Podrobněji jsou některé projekty popsány v samostatné kapitole číslo 17.
32
▬
2.1 Energon Největší kancelářská budova v pasivním standardu, CO2 neutrální. Celková podlahová plocha 8 000 m2 Autor: oehler faigle archkom Místo: Ulm, Německo
▬
2.2 Bytový dům St. Jakobs První bytový dům s hlavní fasádou orientovanou na sever, dokončeno v roce 2002 Autor: Dipl. Ing. Folkmar Rasch, faktor10 GmbH, Darmstadt Místo: Frankfurt, Německo
33
▬
2.3 Rekonstrukce bytových domů z 60. let První hromadná rekonstrukce bytových domů s použitím komponent pro pasivní domy Autor: GAG Ludwigshafen Místo: Ludwigshafen, Německo
▬
2.4 Mateřská školka Dřevěná mateřská školka pro 100 dětí, realizace 2007–2009 Autor: Architekt Georg W. Reinberg Místo: Deutsch Wagram, Rakousko
34
▬
2.5 Rekonstrukce základní a střední školy První rekonstrukce školy na pasivní standard. Jedná se o dvě zařízení, rekonstruovanou základní školu pro děti ve věku 10–14 let a novou polytechniku pro roční přípravu na další povolání. Autor: PAUAT Architekten Místo: Schwanenstadt, Rakousko Foto: Petra Blauensteiner, Zdroj: hausderzukunft.at
▬
2.6 Farní kostel sv. Františka První církevní centrum s energeticky pasivními prvky v Evropě. Bylo postaveno z prefabrikovaných dřevěných panelů a obložen černými skleněnými tabulemi, s integrovanými fotovoltaickými panely. Kostel vyrobí více elektrické energie, než sám spotřebuje, přebytky dodává do sítě. Zdrojem tepla je solární energie a pelety. Autor: Architekten Luger & Maul Místo: Wels, Rakousko
35
▬
2.7 Soběstačná horská chata Soběstačná horská chata ve výšce 2 154 m n. m. Autor: solar4alpin (Marie Rezac – Karin Stieldorf – Fritz Oettl – Martin Treberspurg) Místo: Hochschwab, Rakousko
▬
2.8 Rekonstrukce památkově chráněného objektu v Itálii Rekonstrukce bývalé vily a laboratoře Guglielmo Marconiho Autor: TBZ, Itálie Místo: Pisa, Itálie
