Geologický vývoj a stavba ČR
GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary – hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské a variské vrásnění v prvohorách b) Západní Karpaty Mladší, ostré skalní tvary, příkré stěny Alpínsko-himálajské vrásnění začíná na konci druhohor ve třetihorách vrcholí, ve čtvrtohorách doznívá zasahuje k nám malá část ze Slovenska
Český masiv • umístění – Čechy – západ Moravy a Slezska – přechází do Německa, Rakouska a Polska
vývoj - Český masiv prahory mnohá vrásnění a přeměny, vývoj neznáme starohory několikrát moře => usazené horniny, většinou se starohorní usazené horniny přeměnily
1) Barrandien - starohorní a staroprvohorní nepřeměněné horniny usazené a vyvřelé výlevné mezi Prahou a Plzní francouzský paleontolog Barrand horniny bohaté na zkameněliny trilobitů - slepence, vápence a jílové břidlice 2) Moldanubikum - přeměněné horniny starohor rula, svor, fylit, mramor a mladší žulové vyvřeliny Českomoravská vrchovina, Šumava, Český les, jádro Krušných hor, Orlických hor a Krkonoš
Barrandien
zkameněliny trilobitů
Prvohory
1) Dotvořen základ Českého masivu (hercynským vrásněním v devonu) vznik Krkonošsko-jizerského žulového masivu, ústup moře
2) Karbon, perm poklesy => vznik černouhelných pánví Ostravskokarvinská, Kladenskorakovnická, Plzeňská, Podkrkonošská 3) Perm - zarovnávání působením vnějších činitelů => naplaveniny - usazeniny červené barvy 4) Sopečná činnost - vznikají drahokamové odrůdy křemene (Nová Paka, Pecka, Semily) 5) Vznik rudných ložisek (Příbram, Jáchymov, Kutná Hora) 6) Vznik krasových oblastí Český kras - silurské a devonské vápence (Koněpruské jeskyně) Moravský kras - devonské vápence
Koněpruské jeskyně
Moravský kras • mořské usazeniny (devon, silur) • více jak 1100 jeskyní Macocha
Druhohory
1) Trias, jura – souš 2) Křída - pokles => zaplavení mořem => usazené horniny => vzniká Česká křídová tabule - jílovce, pískovce, opuky (zkameněliny mlžů), později vznikají skalní města
Opukový lom u Přední Kopaniny
Svrchně křídové a třetihorní jednotky Českého masívu: 1 - pánve kontinentálního terciéru a komplexy neovulkanitů, 2 - mořský miocén karpatské předhlubně, 3 - svrchní křída, 4 - podloží terciéru a svrchní křídy, 5 - zlomy.
Broumovsko, Český ráj, Hrubá skála, Hřensko, Kokořínsko
skalní města křída
Třetihory
1) Trvale souš, plochý povrch 2) Alpínsko-himálajské vrásnění v okolí => vznik zlomů - současně dochází ke zdvihům okrajových pohoří (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník) a ke vzniku poklesů => zaplnění sladkou vodou => vznik hnědouhelných pánví (mostecká, sokolovská, chebská) podél zlomů dochází k sopečné činnosti => vznik pohoří sopečného původu (Doupovské hory, České středohoří, Říp, Bezděz, Trosky, Kunětická hora)
Terciér a neovulkanity v oblasti Českého masívu: 1 až 4 - kontinentální terciér (1 - podkrušnohorské pánve, 2 - jihočeské pánve, 3 - části žitavské pánve, 4 - ostatní významné výskyty, 5 - komplexy neovulkanitů, 6 - mořský miocén karpatské předhlubně, 7 - významné zlomy.
důl Bílina – těžba hnědého uhlí
Starý lávový proud na Vinařické hoře u Kladna
Říp
kráter Komorní hůrky u Chebu
- sopka (800 tis. let)
Čtvrtohory 1) střídání meziledových a ledových dob (vzhled severské tundry, pevninský ledovec zasahoval do hraničních pohoří) glaciální relikt - rostlina rostoucí v tundrách, která jako pozůstatek dob ledových roste v mírném pásmu (Krkonoše - vrba bylinná, ostružník moruška) 2) vývoj říční sítě a dnešního reliéfu
3) výrazný vliv člověka
Rozsah kontinentálního ledovce v Evropě v období před 20 tisíci lety
"Porubský" bludný balvan - eratikum - nalezený v říčce Porubce a přemístěný jako památník před ObÚ v Porubě reprezentuje transportní schopnosti severských kontinentálních ledovů, které byly schopny "dopravit" eratické balvany skandinávské žuly takovýchto rozměrů až na Ostravsko
Deluviální sedimenty - kamenné moře - tvořená mrazovým zvětráváním ordovických kvarcitů na jižním svahu Ještědu
