STAV SLUCHU ŽÁKŮ ČESKÝCH ŠKOL PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ Jaroslav Hrubý
Úvod V 1996 provedla Pracovní skupina pro otázky vzděláváni neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT [4-5] rozsáhlou dotazníkovou akci 1 na českých školách pro sluchově postižené, která byla předběžně vyhodnocena v pracích [2- 4]. Veškerá data jsou uložena v počítači a v souvislosti s další akcí uvedené pracovní skupiny, kterou bylo testování čtení s porozuměním, byl datový soubor znovu přešetřen a odstraněna chybná, násobná a nevěrohodná data. Výsledná data nyní obsahují údaje o 1134 žácích z 19 českých škol a učilišť, které se akce zúčastnily. Výsledky rozboru tohoto mimořádně cenného souboru dat budou publikovány v tomto časopise a v INFO-Zpravodaji Federace rodičů a přátel sluchově postižených v několika článcích, aby byly zpřístupněny co nejširší odborné veřejnosti. V tomto článku se zaměříme na stav sluchu žáků na našich školách pro sluchově postižené.
Hodnocení velikosti ztráty sluchu V dotaznících byly přepsány nejdůležitější body z audiogramů žáků, tj. ztráty sluchu na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz, a to pro obě uši. Ztráta sluchu se hodnotí v souladu s hodnocením Světové zdravotnické organizace (WHO). Základem hodnocení je průměrná ztráta sluchu v lepším uchu na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz. WHO považuje za neslyšící pouze ty, kteří ani s nejsilnějším zesílením nevnímají žádný zvuk (pouze případné vibrace). Audiogramy zcela neslyšících by tedy neměly obsahovat žádné body na kmitočtech vyšších než 1 kHz (1000 Hz), protože vyšší kmitočty již nemohou ani neslyšící 2 vnímat jako vibrace. Názvy jednotlivých kategorií ztráty sluchu jsou uvedeny v tab. 1. Pro další použití při hodnocení ztráty sluchu žáků na našich školách pro sluchově postižené jsme doplnili ještě 8. kategorii, tj. případ, kdy ztrátu sluchu daného žáka prostě neznáme.
' Akce byla provedena v rámci projektu RS 96 R 2013 finanančně podporovaného MŠMT ČR. Udává se, íe slyšícíjsou schopni jako vibrace vnímal kmitočty zhruba do 400 Hz. Neslyšící jsou na vibrace citlivější a někteří vnímají vibračně ještě kmitočty do I kHz. Vyšší kmitočty však nevnímají jako vibrace ani neslyšící. 2
Ve stejné tabulce je uveden i název dané kategorie podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém zabezpečení, v platném znění. Povšimněme si, že tato vyhláška označuje jako „prak-
tickou hluchotu" již ztrátu sluchu pouhých 70 dB, kterou však lze ve většině případů dobře kompenzovat moderními elektronickými sluchadly 3 . S názvy jednotlivých ztrát sluchu podle zmíněné vyhlášky tedy nadále pracovat nebudeme.
Tab. 1: Jednotlivé kategorie ztráty sluchu Číselné označení
Velikost ztráty sluchu podle WH O
Název kategorie ztráty sluchu
l
0 až 25 dB
normální sluch
2
26 až 40 dB
lehká nedoslýchavost
lehká nedoslýchavost (již od 20 dB)
3
41 až 55 dB
střední nedoslýchavost
středně těžká nedoslýchavost
4
56 až 70 dB
středně těžké poškození sluchu
těžká nedoslýchavost
5
71 až 90 dB
těžké poškozeni sluchu
praktická hluchota
6
více než 90 dB, ale body v audiogramu i nad 1 kHz
velmi závažné poškození sluchu
úplná hluchota
7
v audiogramu nejsou žádné body nad 1 kHz
úplná hluchota
8
chybějící audiogram
Podívejme se nyní na rozložení ztrát sluchu všech žáků navštěvujících české školy pro sluchově postižené, o kterých nám 1
Název kategorie podle vyhlášky MPSV ř. 284/1995 Sb.
byly vráceny vyplněné dotazníky. Rozložení je uvedeno v následující tabulce:
Zlí jazykové proto tvrdí, že „praktická hluchota" je tou nejpraktičtějši hluchotou vůbec. Není to totiž hluchota, ale lze ji za hluchotu vydávat všude tam, kde se to hodí, např. při žádostech o sociálni dávky nebo při demonstraci „zázračných neslyšících, ale perfektně mluvicích " děti.
Tah. 2: Rozložení ztrát sluchu žáků českých škol pro sluchově postižené podle dotazníků Číselné označeni kategorie
Velikost ztráty sluchu
Počet žáků
Procento žáků
1
0 až 25 dB
9
0,9
2
26 až 40 dB
29
2,8
3
41 až 55 dB
98
9,4
4
56 až 70 dB
166
15,8
5
71 až 90 dB
290
27,7
6
vlce než 90 dB
306
29,2
7
neslyiící
150
14,3
8
chybějící audiogram
86
-
tj. celkem 1134 žáci Počet skutečně hluchých žáků je však zcela jistě mnohem menší, než uvedených 150, kteří nám vyšli počítačovým vyhodnocením audiogramů. Tento závěr opíráme o hodnocení dvou kontrolních otázek. V první z nich měli učitelé uvést,
jaký je podle jejich názoru přínos slúchadla pro daného žáka. Pokud znázorníme odpovědi učitelů v závislosti na velikosti ztráty sluchu určené z audiogramů, dostaneme následující tabulku:
Tab. 3: Přínos slúchadla podle hodnocení učitelů v závislosti na velikosti ztráty sluchu podle audiogramu Přínos slúchadla podle hodnocení učitelů
0-25 dB
26-40 dB
41-55 dB
56-70 dB
71-90 dB
více než 90 dB
neslyšící
značný přínos
2
10
39
88
138
78
30
přínos
4
18
55
72
123
150
75
2
3
22
71
39
nepomáhá mu
I
tj. celkem 1095 žáků
Z tabulky je patrné, že u 105 žáků, klasifikovaných podle audiogramů jako „neslyšící", udávají učitelé, že pro ně má slúchadlo značný přínos nebo alespoň přínos. To je však v přímém rozporu s definicí úplné hluchoty, podle které zcela hluchý žák nevnímá se sluchadlem žádný zvuk. Tento rozpor lze vysvětlit tak, že buď byly audiogramy těchto žáků špatně změřeny,
nebo byly špatně opsány do dotazníků. 4 O úplně hluché však zcela jistě nejde. Tento závěr potvrzuje i další kontrolní otázka, ve které měli učitelé odpovědět na otázku, jak hodnotí stav sluchu daného žáka. Odpovědi učitelů, opět v porovnání se stavem sluchu podle audiogramů, jsou v následující tabulce:
Tab. 4: Porovnání hodnocení ztráty sluchu žáků učiteli se ztrátou sluchu podle audiogramů Stav sluchu žáků podle uíitelů
0-25 dB
26-40 dB
41-55 dB
56-70 dB
71-90 dB
více než 90 dB
neslyiici
nedoslýchavý
6
24
81
117
107
23
8
zbytkař
1
4
17
45
143
122
39
1
37
159
99
neslyšici
1
tj. celkem 1034 žáci Ze 146 žáků, u kterých byly současně k dispozici audiogramy odpovídající úplné hluchotě i subjektivní hodnocení ztráty sluchu učiteli, hodnotili učitelé pouze 99 žáků jako zcela hluché. Jestliže podle tabulky č. 3 můžeme 105 audiogramů považovat za nedůvěryhodné, tabulka č. 4 prokazuje, že z nich 47 je špatně změřených nebo zapsaných zcelajistě. Tabulka č. 4 však svědčí i o určité tendenci učitelů ztrátu sluchu žáků zveličovat. Učitelé totiž označili jako neslyšícího dokonce i jednoho lehce nedoslýchavého žáka, jedno-
ho těžce nedoslýchavého a 37 zbytkařů. Protože nemáme možnost nechat u sporných případů audiogramy přeměřit, nezbývá nám, než 115 žáků, u kterých je v rozporu přínos slúchadla podle hodnocení učitelů s definicí úplné hluchoty, vyřadit z kategorie „neslyšící" a přeřadit je do kategorie „chybějící audiogram". Audiogramy těchto žáků nám sice nechybí, ale jsou vysoce nedůvěryhodné. Od této chvíle tedy budeme pracovat se souborem s následujícím rozdělením ztrát sluchu:
' S předpisem audiogramů do tabulek měli na některých školách skutečné potíže. Místo chybějících bodů audiogramu (nekonečná ztráta sluchu) psali někde 0 dB (to byl zcela dokonalý sluch) atd.
Tab. S: Korigovaná tabulka pro rozložení ztrát sluchu žáků na školách pro sluchově postižené Čfselné označení
Velikost ztráty sluchu
Poěet žáků
Procento žáků
1
0 až 25 dB
9
1,0%
2
26 až 40 dB
29
3,1 %
3
41 až 55 dB
98
10,4%
4
56 až 70 dB
166
17,6%
5
71 až 90 dB
290
30,8 %
6
vice než 90 dB
306
32,4 %
7
neslySIcí
45
4,8 %
8
chybějící nebo nedůvěryhodný audiogram
191
-
U kategorií 7 a 8 nelze určit číselnou hodnotu ztráty sluchu v lepším uchu. Ztrátu sluchu nebylo pro chybějící body audiogramu (např. na kmitočtu 500 Hz) možno stanovit ještě u dalších 7 žáků z kategorií 1 až 6. U zbývajících 861 žáků v těchto
tj. celkem 1134 žáci kategoriích je střední hodnota ztráty sluchu 78,8 dB se směrodatnou odchylkou 20,6 dB. Lze konstatovat, že speciální školy pro sluchově postižené u nás navštěvují převážně opravdu těžce sluchově postižení žáci.
Obr. 1: Počty žáků v jednotlivých kategoriích ztráty sluchu na školách pro sluchově postižené 350
290
300
306
250 j 200 |
166
150 • 100
50 •
0
n 98
f •
29
45 •
0 až 25 26 až 40 41 až 55 56 až 70 71 až 90 vlce než neslyšící dB dB dB dB dB 90 dB
Vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 13.9. 1991 č. 399/1991 Sb., o speciálních školách
a speciálních mateřských školách, bylo zrušeno dřívější rozdělení škol na školy pro nedoslýchavé, školy pro žáky se zbytky
sluchu a školy pro neslyšící a všechny školy byly pojmenovány shodně „školy pro sluchově postižené". Přesto však se průměrné ztráty sluchu ve školách dosti značně liší a školy si tak do značné míry zachovávají svoji někdejší profilaci. Rozlo-
žení ztrát sluchu v jednotlivých školách je v tab. 6, ale pouze pro žáky, jejichž audiogramy známe (tj. 943 žáci). V každé kategorii jsou uvedena % žáků školy s daným typem ztráty sluchu.
Tab. 6: Rozložení ztrát sluchu žáků v jednotlivých školách 0-25 dB
26-40 dB
41-55 dB
71-90 dB
vfce než 90 dB
neslyšíc!
12,5%
25,0 %
43,8 %
18,8%
4,0 %
14,0%
46,0 %
28,0 %
2,0 %
7,3 %
7,3 %
53,7 %
29,3 %
2,4 %
2,6 %
20,5 %
23,1 %
38,5 %
10,3%
4,8 %
4,8 %
23,8 %
54,8 %
7,1 %
3,4 %
34,5 %
55,2 %
6,9%
SZŠ Beroun 6,0 %
SpŠ Brno SPŠ+SOU Brno
5,1 %
SpŠ České Budějovice SpŠ Hradec Králové
4,8 %
SpŠ Ivaniice
56-70 dB
SPŠ Kyjov
1,8%
21,1 %
42,1 %
21,1 %
8,8 %
5,3 %
SpŠ Liberec
2,2 %
6,6 %
15,4%
25,3 %
29,7 %
18,7%
9,5 %
19,0%
33,3 %
28,6 %
9,5 %
SpŠ Olomouc
2,9 %
11,8%
20,6 %
61,8%
SOII+OU Olomouc
6,7 %
26,7 %
46,7 %
20,0 %
25,7 %
24,3 %
32,4 %
12,2 %
6,3 %
14,1 %
26,6 %
46,9 %
13,5%
28,6 %
43,7 %
13,5%
3,6 %
26,8 %
46,4 %
13,1 %
29,5 %
52,5 %
8,9 %
12,5 %
60,7 %
17,9%
31,8%
45,5 %
4,5 %
4,5 %
Soukr. SOU Liberec
SpŠ Ostrava
1,4%
4,1 %
SpŠ Plzeň SpŠ Praha, J e í n á ul.
0,8 %
SpŠ Praha, Holeíkova ul.
1,8%
SpŠ Praha - Radlice
1,6%
3,3 %
SpŠ VaL Meziříři SpŠ Vodňany
4,5 %
9,1 %
2,2 %
2,9 %
6,3 %
21,4%
tj. celkem 943 žáci Z této tabulky je mj. patrné, že nejmenši ztráty sluchu mají žáci ve škole v Kyjově, nejtěžší ve Valašském Meziříčí.
Věk, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu Z pedagogického hlediska není zajímavá pouze velikost ztráty sluchu, ale také věk, kdy ke ztrátě sluchu došlo. 1 na tuto otázku nalezneme odpověď v souboru vyplněných dotazníků. Jsme si vědomi, že právě z pedagogického hlediska je mimořádný rozdíl mezi žákem, který se neslyšící již narodil, oproti žákovi, který ohluchl třeba již v osmi měsících. Shromážděná data nám však neumožňují přesněji rozlišit období 0 až 1 rok. Tab. 7: Ztráty sluchu podle doby vzniku Počet
Procenta
0 - 1 rok
839
78,9
1 - 6 let
202
19,1
6 a více let
23
2,2
Neuvedeno
70
Oba rodiče jsou slySici 86%
Pro úplnost ještě dodejme údaje o tom, kolik žáků má sluchově postižené rodiče. Tab. 8: Stav sluchu rodičů žáků ve školách pro sluchově postižené Počet
Procent
Oba rodiče jsou slySící
966
86,4 %
Oba rodiče jsou sluchové postiženi
106
9,5 %
Jeden sluchově postižený rodič
42
3,8 %
Žák již nemá rodiče
4
0,4 %
Neuvedeno
16
-
tj. celkem 1134 žáci
tj. celkem 1134 žáci Obr. 2: Stav sluchu rodičů (zaokrouhleno)
Nedoslýchaví a neslyšící rodiče
Alespoň jednoho sluchově postiženého rodiče má tedy 3,8 % žáků, oba rodiče jsou sluchově postiženi u 9,5 % žáků. Z toho mj. vyplývá také to, že sluchově postižení dávají výraznou přednost stejně postiženému partnerovi.
Oba rodiče jsou sluchoví postiženi Jeden sluchově 10% postižený rodič 4%
Nejméně 14 % žáků má tedy s největší pravděpodobností dědičnou ztrátu sluchu (dědičných ztrát sluchu však bude zcela jistě mnohem více, protože se mohou projevovat až po několika generacích). Po-
sledním - podle názoru autora zajímavým - údajem je velikost ztrát sluchu žáků sluchově postižených rodičů. T a j e znázorněna v následujícím obrázku:
Obr. 3: Rozložení velikostí ztrát sluchu žáků škol pro sluchově postižené, kteří mají sluchově postižené rodiče
j e d e n rodič oba rodiče
Na závěr pak ještě připojujeme kontingenční tabulku, ve které je porovnán věk ztráty sluchu se stavem sluchu rodičů: Tab. 9: Porovnání věku, ve kterém došlo ke ztrátě sluchu, se stavem sluchu rodičů 0 až 1 rok
1 až 6 let
6 a více let
695
185
21
Oba rodiče jsou sluchově postiženi
99
6
0
Jeden sluchově postižený rodič
32
4
2
Žák již nemá rodiče
2
2
0
Oba rodiče jsou slySfcí
tj. celkem 1048 žáků
Literatura: [1] HRUBÝ, J.: Kolik je u nás sluchově postižených? Praha, Speciální pedagogika, č. 1, 1998, s. 5 - 20. [2] HRUBÝ, J. - ZÍKA, D.: Předběžné vyhodnoceni dotazníkové akce na českých školách pro sluchově postižené. Praha, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany 1996. [3] HRUBÝ, J.: Zjištění stavu sluchu na školách pro sluchově postižené. Praha, INFO-Zpravodaj FRPSP, r. 5, č. 1, 1997, s. 26 - 27.
[4] POTMĚŠIL, M. (edit.): Koncepce vzdělávacích programů pro neslyšící. Etapová zpráva Pracovní skupiny pro otázky vzdělávání neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT za rok 1996. Beroun, Institut pro neslyšící 1996. [5] POTMĚŠIL, M. (edit ): Národní výzkum úrovně vzdělávání neslyšících RS97-126. Etapová zpráva Pracovní skupiny pro otázky vzdělávání neslyšících při Odboru speciálního školství MŠMT za rok 1997. Beroun, Institut pro neslyšící 1997.
