STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ

STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ

PROTIDROGOVÝ PLÁN MĚSTA PLZNĚ 2013 - 2015

OBSAH Úvod.......................................................................................................................................... 1 1 Charakteristika města - vybrané sociálně - demografické údaje ................... 3 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Základní údaje o městě ..................................................................................................... 3 Obyvatelstvo ........................................................................................................................ 5 Nezaměstnanost ................................................................................................................. 5 Sociální dávky ...................................................................................................................... 7 Analýza protiprávního jednání ....................................................................................... 7

1.5.1 1.5.2

Přehled kriminality na území města Plzně za rok 2012 ....................................... 7 Přestupky na území města Plzně šetřené MP Plzeň .......................................... 11 2 Protidrogová prevence ve městě Plzni ................................................................. 13 2.1 Primární prevence rizikového chování ....................................................................... 13 2.1.1 Základní pojmy ................................................................................................... 13 2.1.2 Legislativa ........................................................................................................... 14 2.1.3 Primární prevence rizikového chování ve městě Plzni....................................... 15 2.1.3.1 Výzkum v oblasti primární prevence rizikového chování ...................................... 18 2.2 Harm reduction, oblast léčby a sociálního začleňování ........................................ 21 2.2.1 Základní pojmy ................................................................................................... 21 2.2.2 Legislativa ........................................................................................................... 22 2.2.3 Harm reduction, oblast léčby a sociálního začleňování ve městě Plzni ............. 22 2.2.3.1 Přehled adiktologických služeb v Plzni 2008 - 2012 .............................................. 22 2.3 Oblast snižování dostupnosti drog .............................................................................. 41 2.3.1 Základní pojmy ................................................................................................... 41 2.3.2 Legislativa ........................................................................................................... 42 2.3.3 Trestná a přestupková činnost na úseku OPL v rámci města Plzně...……............42 3 Finanční zajištění protidrogové politiky............................................................... 45 4 Strategická část protidrogového plánu ................................................................ 45 4.1 Pracovní skupina protidrogové prevence .................................................................. 48 4.2 SWOT analýza .................................................................................................. 49 4.3 Priority a opatření protidrogového plánu ....................................................... 50 5 Naplňování a kontrola protidrogového plánu ................................................... 64 Přílohy .................................................................................................................................... 65

ÚVOD Dnešní doba s sebou přináší nové a mnohdy převratné objevy téměř ve všech směrech lidské činnosti, ale bohužel také řadu nesnází zasahujících do různých oblastí lidské společnosti. Jedním z vážných a dlouhodobě přetrvávajících globálních problémů ovlivňujících řadu z těchto oblastí je užívání návykových látek. Tento fenomén se netýká pouze samotných uživatelů drog a jejich blízkých, ale vlivem často rozsáhlých negativních dopadů na oblast sociální, ekonomickou, zdravotní či bezpečnostní se v důsledku týká nás všech. Jedná se o závažný problém, který rozhodně nelze podceňovat, ale je nutné jej důsledně řešit a to na mezinárodní, národní i místní úrovni zejména s pomocí správně nastavené protidrogové politiky. Jen tak lze postupně dosahovat pozitivních změn v dané oblasti. Ke komplexnějšímu řešení protidrogové politiky přistoupila Česká republika již v 90. letech minulého století. Vůbec první víceletá vládní koncepce a program řešící protidrogovou politiku také na regionální či místní úrovni vzešly v platnost v roce 1993. Vznikající systém počítal se zapojením a vzájemnou spoluprací zástupců centrálních i místních institucí, veřejné správy, státních i nestátních organizací, zdravotnických i nezdravotnických poskytovatelů služeb, odborníků i laiků v dané sféře. K iniciativám protidrogové politiky se v této době kladně postavilo také město Plzeň. První nevládní neziskové organizace zabývající se specificky problémem závislosti a jiných sociálně nežádoucích jevů začaly na území města Plzně působit od roku 1994. Město postupně přistoupilo ke vzájemné spolupráci s nimi a podpoře jejich činnosti. Na návrh Rady města Plzně byla v roce 1996 zřízena Komise protidrogová a prevence kriminality (jako poradní a iniciativní orgán Rady města Plzně), který koordinuje činnost a komplexně pomáhá řešit problematiku prevence kriminality a protidrogové politiky (primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik, snižování dostupnosti) na území města Plzně. Dalším posunem v dané oblasti bylo zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb na základě usnesení Rady města Plzně č. 1434 ze dne 9. 12. 2004. V roce 2008 vznikl Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Plzně na období 2008 - 2015. Předmětem zájmu komunitního plánování v Plzni byla rovněž oblast péče o osoby ohrožené drogovou závislostí. Od roku 2009, kdy došlo ke vzniku Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně, je protidrogová problematika řešena samostatně ve spojitosti s oblastí prevence kriminality a s oblastí bezpečnosti v rámci tohoto odboru. Zde je také zařazena kumulovaná pracovní pozice manažera prevence kriminality a protidrogového koordinátora,

1

který koordinuje činnost pracovních skupin prevence kriminality a protidrogové prevence, zastává pozici tajemníka Komise protidrogové a prevence kriminality Rady města Plzně a aktivně se podílí na vytváření koncepce protidrogové politiky a koncepce prevence kriminality na území města Plzně. V roce 2012 obnovila svoji činnost (v novém složení pod vedením protidrogového koordinátora) pracovní skupina protidrogové prevence, která v souladu s komunitním plánováním sociálních služeb zahájila přípravu Protidrogového plánu města Plzně na období 2013 – 2015. Protidrogový plán je strategický dokument, který doplňuje oblast komunitního plánování sociálních služeb z pohledu služeb protidrogové politiky. Protidrogový plán města Plzně na období 2013 – 2015 vychází z Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 (dále jen „národní strategie“) schválené usnesením vlády č. 340 ze dne 10. 5. 2010 a je nezbytným nástrojem realizace protidrogové politiky města Plzně. Protidrogový plán města Plzně respektuje základní přístupy/strategie k řešení problému užívání drog definovaných národní strategií. Těmito přístupy jsou: snižování nabídky drog (kontrola prodeje a distribuce legálních a potlačování nezákonné výroby a distribuce nelegálních drog), snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a sociální začleňování uživatelů), snižování rizik spojených s jejich užíváním. V kontextu těchto přístupů je rovněž protidrogová politika města Plzně v souladu s národní strategií tvořena čtyřmi základními pilíři: 1. primární prevence 2. léčba a sociální začleňování 3. snižování rizik 4. snižování dostupnosti drog

přístupy/

snižování

strategie

nabídky drog

snižování rizik snižování poptávky po drogách

spojených s užíváním drog

pilíře protidrogové politiky

snižování

primární

léčba a sociální

dostupnosti drog

prevence

začleňování

2

snižování rizik

1 CHARAKTERISTIKA MĚSTA VYBRANÉ SOCIÁLNĚ - DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 1.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTĚ Plzeň je čtvrtým největším městem v České republice. V západní části Čech zaujímá výrazné dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Město bylo založeno v roce 1295 na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže českým králem Václavem II. Výhodná geografická poloha mezi Prahou a zemskými hranicemi mu umožnila rychlý ekonomický rozvoj. Nejrozvinutějším odvětvím v okrese Plzeň – město je jednoznačně průmysl, zemědělství nemá v Plzni a přilehlém okolí výrazné postavení. Jako vzdělávací centrum má město velmi rozvinutý školský systém. V současnosti se zde nachází zhruba 46 mateřských škol, 26 základních škol, 6 gymnázií, 16 středních odborných škol, 11 středních odborných učilišť, 3 vyšší odborné školy a 2 univerzity. Plzeň a její okolí je významným regionálním centrem jak ekonomickým, tak i v oblasti vzdělanosti, kultury, sportu, duchovního života a veřejné správy. Klíčové postavení v hospodářství města zaujímá strojírenství, reprezentované především podnikem Škoda Holding a. s. a průmyslovou zónou Borská pole. Průmysl v regionu dále zahrnuje elektrotechniku, zpracování dřeva a papíru, potravinářskou a stavební výrobu. V rámci celé ČR má Plzeň nadprůměrnou ekonomickou výkonnost a mzdovou úroveň, byl zde i relativní dostatek pracovních příležitostí v celkem pestré struktuře. Zároveň se však projevuje kvalitativní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle na trhu práce. K nejhodnotnějším tradicím plzeňského kulturního prostředí patří činnost Divadla J. K. Tyla. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města. V roce 2010 byla Plzeň vyhlášena Evropským hlavním městem kultury roku 2015, což s sebou přináší příležitosti k dalšímu rozvoji kulturního potenciálu města. Rekreační možnosti Plzně jsou překvapivě bohaté, neboť město obklopují četné lesy s mnoha vodními plochami. Okolí města skýtá rozmanité možnosti výletů za historickými památkami Plzeňska. 3

Bohužel jak vyplývá z aktuálních údajů o Plzni, město i jeho okolí má extrémně narušené životní prostředí. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují průměrné hodnoty měrných emisí v celé České republice. Území je zatíženo vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou, časté je zde i inverzní počasí. Město Plzeň je rozděleno do deseti městských obvodů:1

Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4

1

Plzeň 5 - Křimice Plzeň 6 - Litice Plzeň 7 - Radčice

Plzeň 8 - Černice Plzeň 9 - Malesice Plzeň 10 - Lhota

Plzeň - oficiální informační server města: Město Plzeň. Dostupné na www: http://www.plzen.eu.

4

1.2 OBYVATELSTVO V okrese Plzeň - město žilo k 31. 12. 2011 celkem 184 871 obyvatel – z toho 89 926 mužů a 94 945 žen, což je téměř 30% obyvatelstva celého Plzeňského kraje. V roce 2011 se narodilo 1 874 živých dětí, zemřelo 1 923 osob. Průměrný věk obyvatelstva v okrese Plzeň – město dosáhl 42,4 let. Do okresu Plzeň - město se během roku 2011 přistěhovalo 3 238 osob, vystěhovalo se 3 167 osob. Stále převládá trend, že se řada obyvatel s dobrou životní úrovní, stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Protože se jedná o občany, kteří mají zaměstnání, dochází tak k poklesu počtu zaměstnaných osob bydlících v okrese Plzeň – město.2

Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 31. 12. 2010

31. 12. 2011

Počet obyvatel celkem z toho ženy

185 855 95 280

184 871 94 945

Z toho věková kategorie: 0 – 14 let 15 – 64 let

23 790 130 099

24 903 125 977

1.3 NEZAMĚSTNANOST K 31. 3. 2013 evidovalo kontaktní pracoviště v Plzni 8 009 uchazečů o zaměstnání, což je o 27 více než minulý měsíc a o 1 348 více než ve stejném období loňského roku. K 31. 3. 2013 bylo v evidenci kontaktního pracoviště v Plzni celkem 3 969 žen, tedy 49,6 % všech nezaměstnaných. Ke konci března bylo v evidenci registrováno 471 absolventů a mladistvých, což je o 65 více než minulý měsíc a o 105 více než v březnu minulého roku. Na celkovém počtu nezaměstnaných

se

tak

podílejí

5,9

%.

V minulém

měsíci

tento

podíl

činil

5,1 % a v březnu loňského roku podíl absolventů a mladistvých činil 5,5 %. Podíl nezaměstnaných osob v porovnání s minulým měsícem svoji hodnotu nezměnil a činil tedy 6,2 %. V porovnání s březnem roku 2012 se tento podíl zvýšil o 1,1 %. Podíl nezaměstnaných žen činil 6,2 % a mužů 6,3 %.

2

Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Plzni, Statistiky. Dostupné na www: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/statistiky

5

K 31. 3. 2013 bylo na kontaktním pracovišti v Plzni evidováno celkem 1 025 volných pracovních míst, což je o 19 méně než v minulém měsíci a o 139 méně než v březnu předchozího roku. Na jedno volné pracovní místo připadá 7,8 uchazečů.3

Základní údaje o nezaměstnanosti v okrese Plzeň – město Uchazeči o zaměstnání

volná místa

MN

Období

celkem

ženy

pobírající podporu

nově hlášení

vyřazení

Leden 12

6 866

3 482

1 504

1 038

1 009

1 060

5,2

Únor 12

6 859

3 500

1 815

935

942

1 040

5,2

Březen 12

6 661

3 419

1 878

653

851

1 164

5,1

Leden 13

7 838

3 812

2 395

1 521

739

1 153

6,1

Únor 13

7 982

3 895

2 426

858

714

1 044

6,2

Březen 13

8 009

3 969

2 304

864

837

1 025

6,2

3

(%)

Úřad práce ČR, Situace v Plzeňském kraji. Dostupné na www: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky

6

Míra nezaměstnanosti – porovnání v rámci Plzeňského kraje Region

K 31. 3. 2012 Počet uchazečů MN v %

K 31. 3. 2013 Počet uchazečů MN v %

Domažlice Klatovy Plzeň – jih

2 604 3 965 1 967

7,9 8,6 5,6

2 952 4 193 2 259

6,9 7,0 5,2

Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Tachov

6 661 2 840 1 561 3 287

5,8 7,0 5,5 10,0

8 009 3 220 1 851 3 508

6,2 6,2 5,5 9,3

Plzeňský kraj ČR

22 885 525 180

6,9 8,9

25 992 587 768

6,5 8,0

1.4 SOCIÁLNÍ DÁVKY Přehled vyplacených dávek hmotné nouze 2011

Celkem počet dávek

2012

PnŽ

DnB

MOP

PnŽ

DnB

MOP

počet dávek

počet dávek

počet dávek

počet dávek

počet dávek

počet dávek

8820

3426

2 471

17 761

8 122

723

Přehled vyplacených dávek státní sociální podpory sociální příplatek příspěvek na bydlení

2011

2012

Rozdíl

15 231 17 593

319 21 508

- 14 912 3 915

1.5 ANALÝZA PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ 1.5.1 Přehled kriminality na území města Plzně za rok 2012 V roce 2012 řešili policisté na území města Plzně 5 827 trestných činů. Objasněnost dosáhla téměř 45 %, což znamená, že policisté objasnili 2 584 skutků. 7

Ve skladbě trestné činnosti zaujímá dominantní postavení majetková trestná činnost. Za rok 2012 policisté zaevidovali 3 837 takových případů. Majetková trestná činnost se dělí na krádeže prosté a krádeže vloupáním. Do první kategorie patří krádeže motorových vozidel, kterých bylo v tomto roce odcizeno 222. Častým problémem, který policisté řeší téměř denně, jsou krádeže věcí ze zaparkovaných vozidel. V loňském roce bylo v Plzni vykradeno 574 automobilů. Policisté nejvíce těchto skutků zaznamenali na Lochotíně, Slovanech a v centru města. Z pohledu násilné trestné činnosti se policisté nejvíce zabývali zločinem loupež ve 139 případech, ale ve srovnání s rokem 2011 vzrostl také počet případů úmyslného ublížení na zdraví, kdy policisté řešili 136 těchto případů, což je o 53 případů více než v předchozím roce. Nejvíce těchto skutků zaznamenali kriminalisté v centru Plzně a na Borech. Vzhledem k velké koncentraci osob dochází k loupežím ve většině případů přes den a ne již v noci, jako to bývalo v minulých letech. Co se týká hospodářské kriminality, zde počet případů ve všech kategoriích oproti roku 2011 poklesl. Nejvíce se policisté zabývají neoprávněným opatřením, paděláním a pozměněním platebního prostředku a úvěrovým podvodem. Plzeňští policisté také často řeší maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, v roce 2012 zaevidovali 284 takových případů, což je o 63 případů více oproti roku 2011. Ve většině z nich se jednalo o řidiče, kteří usedli za volant i přes soudem uložený zákaz řízení. Dalším skutkem, který zaujímá ve statistikách vysoké číslo, je přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Policisté zjistili u 203 řidičů, že řídili pod vlivem alkoholu či jiné omamné látky. Téměř 35 % všech objasněných případů mají na svědomí recidivisté a to zejména skutky majetkového charakteru, kde počet vzrostl ve srovnání s předcházejícím rokem o 169 případů, celkem policisté řešili 626 těchto skutků. Mladiství spáchali 62 provinění a s dětmi do 15 let řešili policisté 18 činů jinak trestných.4

4

Zpracovala: por. Ing. Martina Korandová, tisková mluvčí MŘ PČR Plzeň.

8

Přehled stavu kriminality na území města Plzně za rok 2012 2012

2011

porovnání

5827

6146

-319

2584 44,35%

2467 40,14%

117 4,21%

3837 482 21 547 398 542

4119 448 27 500 547 505

-282 34 -6 47 -149 37

65,85% 8,27% 0,36% 9,39% 6,83% 9,30%

67,02% 7,29% 0,44% 8,14% 8,90% 8,22%

-1,17% 0,98% -0,08% 1,25% -2,07% 1,08%

2012

2011

porovnání

počet objas. TČ procentuálně majetkových násilných

18 0,70% 6 9

22 0,89% 6 11

-4 -0,20% 0 -2

počet objas. TČ procentuálně majetkových násilných

62 2,40% 9 29

62 2,51% 21 25

0 -0,11% -12 4

počet objas. TČ procentuálně majetkových násilných hospodářských

881 34,09% 626 65 28

754 30,56% 457 54 56

127 3,53% 169 11 -28

Počet trestných činů Objasněnost početně procentuálně

Podíl jednotlivých druhů TČ na celkovém nápadu početní majetková násilná mravnostní ostatní hospodářská zbývající

procentuální majetková násilná mravnostní ostatní hospodářská zbývající

Rozbor trestné činnosti Děti do 15 let

z toho

Mladiství

z toho

Recidivisté

z toho

9

TČ pod vlivem alkoholu

z toho

počet objas. TČ procentuálně majetkových násilných

381 14,74% 72 29

345 13,98% 58 30

36 0,01 14 -1

Rozbor jednotlivých druhů trestné činnosti 2012

2011

porovnání

2234 222 151 574 126

2576 294 141 843 89

-342 -72 10 -269 37

obchody a výkl. skříně restaurace a kiosky chaty byty rod. domky

1290 92 97 44 244 73

1252 73 89 48 202 79

38 19 8 -4 42 -6

vraždy loupeže (vč.finančních ústavů) útok na veřejného činitele ublížení na zdraví

482 2 139 36 136

448 4 165 25 83

34 -2 -26 11 53

pohlavní zneužívání znásilnění

21 5 13

27 7 16

-6 -2 -3

547

500

47

50

56

-6

284

221

63

120 34

109 66

11 -32

398 47

547 50

-149 -3

107

118

-11

67 28

94 49

-27 -21

542 203

505 194

37 9

203

179

24

Krádeže prosté z toho

kr. motor. vozidel jízdní kola kr. věcí z automobilů kapesní krádeže

Krádeže vloupáním z toho

Násilná TČ z toho

Mravnostní TČ z toho

Ostatní TČ z toho

nedov. výroba a jiné nákládání s OPL maření výkonů úředního roz.a vykázání výtržnictví sprejerství

Hospodářská TČ z toho

podvod neoprávněné opatření, padělání, pozměn. plat. pr. úvěrový podvod zpronevěra

Zbývající TČ z toho

zanedbání povinné výživy ohrožení pod vlivem návykové látky

10

1.5.2 Přestupky na území města Plzně šetřené MP Plzeň Městská policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona 553/1991 Sb. nebo podle jiného zákona zejména přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku. Dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití. Přispívá v rozsahu stanoveném zákonem O obecní (městské) policii nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Odhaluje přestupky a jiné správní delikty a upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě. Městská policie Plzeň je orgánem obce a podléhá přímo primátorovi.

Vybrané druhy přestupků přestupky – abs. počet Druh přestupku

rok 2011

rok 2012

změna 11-12

2666

1357

-1309

11 884

5 918

-6 34

269

273

4

proti veřejnému pořádku proti občanskému soužití proti majetku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

Přestupky proti veřejnému pořádku Neuposlechnutí výzvy úřední osoby Zjištěno 70 případů – z toho 63 řešeno pokutou na místě nezaplacenou, 5 řešeno pokutou na místě zaplacenou a 2 řešeno domluvou – lokalita – celé město. Rušení nočního klidu Zjištěno 65 případů – 32 řešeno domluvou, 15 řešeno pokutou NMNZ, 12 řešeno pokutou na místě zaplacenou a 6 případů bylo předáno na přestupkovou komisi k řešení. Lokality: 43 % centrum města, 22 % Skvrňany, 22 % Slovany a ostatní části. Veřejné pohoršení Zjištěno 245 přestupků – 76 domluva, 140 NMNZ, 29 NMZ. Lokality: 52 % střed města Americká, Klatovská, městské sady, 28 % Slovany – Francouzská, 23 % Doubravka – Mohylová, Masarykova, Rokycanská, Mohylova.

11

Znečištění veřejného prostranství Zjištěno 800 případů, 276 řešeno domluvou, 371 pokuta NMNZ, 73 pokuta NMZ, 2x předáno na ÚMO. Zábor veřejného prostranství Zjištěno 170 případů, 19 řešeno domluvou, 124 řešeno pokutou NMZ, 25 NMNZ, 2x předáno na ÚMO Lokalita: 90 % Plzeň střed – Štruncovy sady, 10 % ostatní.

Přestupky proti občanskému soužití Vyhrožování Zjištěno 5 přestupků, 2 řešeno domluvou, předáno na přestupkovou komisi.

Přestupky proti majetku Drobná krádež Zjištěno 912 přestupků, 16x domluva, 788 řešeno pokutou NMNZ, 78 pokuta NMZ, 5x předáno na ÚMO, 25x předáno PČR. Lokalita: rovnoměrně rozloženo mezi velká nákupní centra – Tesco, Kaufland, Area Bory a další.

Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Alkohol Zjištěno z výkonu služby 9 případů nesouvisejících s dopravou. Tabák Zjištěno 261 případů, 38x domluva, 156x pokuta na místě nezaplacená, 62x pokuta na místě zaplacená, 5x předáno na přestupkovou komisi. Lokality: 25 % Doubravka – Rokycanská, Zábělská, Masarykova, 29 % Lochotín – Karlovarská, 33 % Skvrňany – Vejprnická, Chebská, Domažlická a ostatní.5

5

Zpracoval: Bc. Pavel Beránek, vedoucí OAPK MP Plzeň.

12

2 PROTIDROGOVÁ PREVENCE VE MĚSTĚ PLZNI 2.1 PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2.1.1 Základní pojmy Primární prevence je jedním ze čtyř základních pilířů protidrogové politiky korespondující s cílem snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi. Primární prevence zahrnuje dvě základní oblasti: Nespecifická primární prevence – jedná se o souhrn veškerých aktivit podporujících zdravý životní styl a celkově působících na rozvoj harmonické osobnosti. Zahrnuje aktivity, které vedou ke smysluplnému využívání a organizaci volného času – zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a další programy, které nemají přímou souvislost např. se zneužíváním návykových látek či dalšími formami rizikového chování, ale v kombinaci se specificky zaměřenými programy mají svoji nezastupitelnou úlohu a obecně napomáhají snižovat riziko vzniku a rozvoje jakýchkoliv nežádoucích podob chování. Specifická primární prevence – zahrnuje aktivity a programy specificky zaměřené na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování. Jednou z těchto forem nežádoucího rizikového chování je například užívání návykových látek. Ve vztahu ke zneužívání návykových látek se specifická primární prevence zaměřuje zejména na dosažení následujících změn: -

motivace k životnímu stylu bez drog,

-

motivace k návratu k životnímu stylu bez drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází,

-

posunutí zahájení experimentování s drogami (užívání drog) do vyššího věku,

-

snížení míry užívání drog, pokud k experimentálnímu či příležitostnému užívání drog dochází,

-

snížení

rizik spojených

s užíváním drog, pokud

k experimentálnímu

či

příležitostnému užívání drog dochází. Specifickou primární prevenci lze dále rozdělit podle cílové skupiny a jejího zapojení, intenzity programu a prostředků, které program využívá do tří úrovní: 1. Všeobecná primární prevence – zaměřuje se na širší populaci, programy jsou určeny pro větší počet účastníků, aniž by byl zjišťován rozsah problému či rizika. 13

2. Selektivní primární prevence - je zaměřena na skupiny osob, u nichž lze předpokládat zvýšený výskyt rizikového chování a jsou většinou více ohrožené než jiné skupiny populace. 3. Indikovaná primární prevence – zaměřuje se zejména na jednotlivce, u nichž byly zaznamenány projevy rizikového chování, jedná se převážně o individuální práci s klienty s vyšším výskytem rizikových faktorů v oblasti chování, problematických vztahů v rodině, ve škole nebo s vrstevníky.

2.1.2 Legislativa Daná kapitola zachycuje přehled legislativních dokumentů, které upravují či souvisí s oblastí primární prevence rizikového chování. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (ukládá povinnost vytvářet podmínky pro zdravý vývoj dětí, žáků a studentů a pro předcházení vzniku rizikového chování). Zákon č. 109/2002 Sb., o zařízeních ústavní výchovy, ochranné výchovy a zařízeních preventivně výchovně péče, ve znění pozdějších předpisů (upravuje oblast preventivně výchovné péče). Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zpřísňuje podmínky pro požívání alkoholu, tabákových výrobků a jiných návykových látek). Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (zásadní dokument vymezující funkci školního metodika prevence a metodika prevence, vymezuje kompetence v rámci školy a současně stanovuje metodické řízení v systému poradna versus škola). Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (stanovuje nezbytné kvalifikační předpoklady pro výkon specializovaných činností, které zahrnují také oblast prevence rizikového chování). Zákon č. 262/2000 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§133 stanovuje, že pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně).

14

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů (primární prevence zde souvisí s oblastí sociálního znevýhodnění a zdravotního znevýhodnění). Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (v §2 přímo stanovuje, že školská zařízení pro zájmové vzdělávání budou uskutečňovat formy činností v zájmovém vzdělávání vedoucí k prevenci rizikového chování dětí, žáků, studentů).6

2.1.3 Primární prevence rizikového chování ve městě Plzni Na území města Plzně se nachází celkem 46 mateřských škol, 26 základních škol, 6 gymnázií, 16 středních odborných škol, 11 středních odborných učilišť, 3 vyšší odborné školy a 2 univerzity. Protidrogový plán se zaměřuje specificky na situaci v oblasti primární prevence rizikového chování na základních školách, jejichž zřizovatelem je Statutární město Plzeň. Jedná se o 26 základních škol s celkovým počtem 11 722 žáků ve školním roce 2012/2013.

Přehled ZŠ podle jednotlivých MO města Plzně

Městský obvod

Přehled základních škol

Počet žáků Školní rok 2012/2013

MO Plzeň 1

MO Plzeň 2

MO Plzeň 3

6

1. ZŠ (Západní 18) 17. ZŠ a MŠ (Malická 1) 31. ZŠ (E. Krásnohorské 10) 34. ZŠ (Gerská 32) 4. ZŠ (Kralovická 12) 7. ZŠ a MŠ (Brněnská 36) Bolevecká ZŠ (nám. Odboje 18) 13. ZŠ (Habrmannova 45) 20. ZŠ (Brojova 13) 21. ZŠ (Slovanská alej 13) 25. ZŠ (Chválenická 17) Masarykova ZŠ (Jiráskovo náměstí 10) ZŠ a MŠ Božkov (Vřesinská 17) 10. ZŠ (nám. Míru 6) 11. ZŠ (Baarova 31) 15. ZŠ (Terezie Brzkové 33-35) 16. ZŠ a MŠ (Americká třída 30)

671 302 801 302 526 453 344 365 405 643 824 258 101 373 512 832 279

MŠMT, Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013 – 2018.

15

MO Plzeň 4

MO Plzeň 5 – Křimice

MO Plzeň 6 - Litice MO Plzeň 7 – Radčice

MO Plzeň 8 – Černice

2. ZŠ (Schwarzova 20) 26. ZŠ (Skupova 22) 33. ZŠ (Terezie Brzkové 31) Benešova ZŠ a MŠ (Doudlevecká 35) 14. ZŠ (Zábělská 25) 22. ZŠ (Na Dlouhých 49) 28. ZŠ (Rodinná 39) ZŠ Újezd (Národní 1) 15. ZŠ (Terezie Brzkové 33-35 – odloučené pracoviště Křimice, Průkopníků 290, Plzeň – Křimice) 26. ZŠ (Skupova 22 – odloučené pracoviště ZŠ Litice – Přeučilova 12) 16. ZŠ a MŠ (Americká 30 – odloučené pracoviště ZŠ Radčice, V Radčicích 20, Radčice, odloučené pracoviště MŠ Radčice, Stromková 29, Radčice) Tyršova ZŠ a MŠ (U Školy 7, PlzeňČernice)

537 535 570 300 522 602 374 132 66

94 44

135

Všechny základní školy mají vypracovaný Minimální preventivní program (MPP) jako součást svých školních vzdělávacích programů. MPP blíže specifikuje programy a aktivity v oblasti primární prevence, které daná škola realizuje. Z pohledu primární prevence rizikového chování lze konstatovat, že se školy zaměřují zejména na interpersonální agresivní chování (agrese, šikana, kyberšikana, násilí, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie), závislostní chování (zejména užívání návykových látek a gambling), kriminalitu, delikvenci, záškoláctví a v neposlední řadě také na rizika související s poruchami příjmu potravy. Z průzkumu o výskytu rizikového chování ve školách, který byl proveden metodiky prevence Pedagogicko-psychologické poradny ve 2. pololetí školního roku 2011/2012 při přípravě Plánu primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016) vyplynulo, že školy v okrese Plzeň – město se nejčastěji potýkají s kázeňskými problémy, záškoláctvím, šikanou, kyberšikanou, kouřením cigaret, dále s vandalismem, krádežemi, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, nelegálními drogami. Hlavní úlohu v oblasti primární prevence rizikového chování na školách má školní metodik prevence (ŠMP). Ten zajišťuje a koordinuje zejména tvorbu a následnou realizaci preventivního programu školy a podílí se na výběru vhodných preventivních aktivit a programů. Velmi záleží na výběru osobnosti ŠMP a jeho zájmu řešit danou oblast. Velkým problémem, se kterým se ŠMP potýkají je především nezkrácený úvazek. Na některých

16

školách navíc tito pedagogičtí pracovníci zastávají současně roli třídního učitele, což jim mnohdy znemožňuje se adekvátně věnovat preventivní problematice. Při realizaci MPP školy využívají zpravidla nabídek různých institucí a organizací. Plzeňské ZŠ v rámci primární prevence rizikového chování nejčastěji spolupracují s: Pedagogicko – psychologickou poradnou Plzeň Městskou policií Plzeň a Policií ČR Střediskem výchovné péče různými neziskovými organizacemi – CPPT, o.p.s., POINT 14, občanské sdružení Ponton, SOS Archa, Bílý kruh bezpečí, atd. V rámci města Plzně aktivně fungují dvě pracovní skupiny – pracovní skupina prevence kriminality a pracovní skupina protidrogové prevence. Primární prevence rizikového chování je řešena z pohledu obou pracovních skupin. Členové pracovních skupin jsou erudovaní zástupci různých subjektů a organizací zabývajících se v rámci své praxe uvedenou problematikou. Vedle jiných jsou to pro danou oblast zejména zástupci Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Plzně, Pedagogicko-psychologické poradny Plzeň, pracovníci OSPOD, zástupci ŠMP plzeňských škol a zástupci NNO poskytujících své služby v oblasti primární prevence. Při přípravě protidrogového plánu proběhlo setkání se ŠMP plzeňských základních škol, kde byly zjišťovány nedostatky a požadavky škol v oblasti primární prevence rizikového chování. Závěry z tohoto setkání byly projednány v rámci pracovní skupiny protidrogové prevence a jsou zohledněny ve strategické části protidrogového plánu (priorita 2 Primární prevence rizikového chování na školách - opatření 2.1 Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách). Na základě jednání pracovní skupiny prevence kriminality bylo v roce 2012 zorganizováno metodiky PPP ve spolupráci se SVP, BEZP MMP a OŠMT MMP setkání ředitelů a ŠMP plzeňských základních škol k řešení problematiky práce s dětmi se SPUCH inklinujícími k rizikovému způsobu chování. Závěry z tohoto setkání ukázaly zejména: nutnost podpory činnosti ŠMP na školách, potřebnost pravidelného a systémového setkávání pedagogického sboru či užšího týmu na půdě školy k řešení dané problematiky, potřebnost zajištění finančních prostředků na další vzdělávání pedagogů (zejména ŠMP) v dané problematice a na úhradu programů primární prevence, zavedení funkce školního psychologa či přítomnost jiného odborníka přímo ve škole,

17

vytvoření vnitřního nařízení ředitele školy (metodický postup k informačnímu toku vázaný k rizikovému chování).

Služby v oblasti specifické primární prevence užívání návykových látek zajišťují v rámci města Plzně organizace Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s. (CPPT, o.p.s.) a POINT 14. Organizace CPPT, o.p.s. realizuje také vzdělávání pedagogů - Specializační kurz prevence rizikového chování a další tematické semináře určené zejména ŠMP.

Služby specifické primární prevence užívání návykových látek v Plzni Název organizace

Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.

Název projektu/ programu

Cílová skupina

Typ SPP dle standardů odborné způsobilosti

Zaměření SPP

P-centrum, středisko primární prevence

- třídní kolektivy 2. stupně ZŠ a SŠ - třídní kolektivy se zvýšenou možností výskytu rizikového chování - děti a dospívající se zvýšenou mírou rizikového chování - pedagogové a pedag. pracovníci - rodiče

Programy specifické PP poskytované v rámci školní docházky

- všeobecná - selektivní - indikovaná

- třídní kolektivy 2. stupně ZŠ - 1. a 2.ročníky SŠ a SOU - pedagogové a pedag. pracovníci - rodiče - mladiství 15-18 let - mladiství doporučováni soc. pracovníkem (OSPOD)

Primární prevence v rámci školní docházky

- všeobecná - selektivní

Primární prevence mimo rámec školní docházky

- indikovaná

Specifická primární prevence POINT 14 Nízkoprahový klub – Páteční klub

Vzdělávací programy v oblasti specifické PP Programy včasné intervence

2.1.3.1 Výzkum v oblasti primární prevence rizikového chování V rámci města Plzně byla v roce 2008 provedena rozsáhlá studie zohledňující různé aspekty z oblasti primární prevence rizikového chování „Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách“. Jedná se o jediný takto

18

rozsáhlý výzkum v oblasti primární prevence na území města Plzně do současné doby. Studie byla realizována Sdružením SCAN Tišnov ve spolupráci s Centrem adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN Univerzity Karlovy v Praze. Výzkumný projekt byl zaměřen jak na zmapování situace v oblasti rizikového chování s důrazem na užívání návykových látek, tak na zjištění preferencí volnočasových aktivit žáků základních škol, gymnázií, středních škol a odborných učilišť na území statutárního města Plzně, a to včetně zjištění jejich vědomostí o trestně-právní oblasti. Samostatnou část projektu pak představuje zmapování preventivních aktivit škol. Cílovou skupinou studie byli žáci a studenti od 15 let, tedy žáci 9. ročníku základních škol a studenti středních škol, v případě osmiletých gymnázií studenti od 4. ročníku, na území Statutárního města Plzně. Základní soubor tvořily všechny třídy 9. ročníků základních škol a všechny třídy středních a vyšších odborných škol, tedy celkem 578 tříd, které reprezentovalo 14 867 studentů z 67 škol. Ideální čili plánovaný soubor tvořil celkem 8% žáků základního souboru. Reálný výběrový soubor byl nakonec překročen a představoval 9,4 % žáků základního souboru.

Základní a výběrový soubor, počty žáků podle ročníků ročník

výběrový soubor ideální reálný

základní soubor

počet tříd počet žáků počet tříd počet žáků počet tříd počet žáků 9. ročník ZŠ 4. roč. 8letého gymn. 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ 3. ročník SŠ 4. ročník SŠ 1. ročník nástavby 2. ročník nástavby celkem

68

1393

6

112

4

83

18 129

555 3517

3 17

45 284

1 16

23 398

131 128

3435 3252

16 14

277 262

17 14

398 311

82 11

2156 319

10 1

174 26

10 1

172 10

11

240

1

20

1

6

578

14867

68

1199

64

1401

Závěry ze studie: zvýšený výskyt různých forem výrazně agresivního chování (včetně samotné šikany), v jednotlivých oblastech lze identifikovat zvýšeně rizikové skupiny dětí nejenom z pohledu výraznějších projevů agrese, ale také v oblasti počínajících problémů se stravováním, problémů s návykovými látkami atd., 19

v některých případech školy nemají v oblasti prevence zajištěný žádný relevantní program, nedostatky preventivních programů na školách plynou zejména z: -

malé výměny zkušeností škol mezi sebou a jejich propojenost z hlediska návaznosti (vnější subjekty a školy navzájem) a zajištění programů,

-

slabé podpory ředitelů či jejich nezájem o tuto oblast,

-

malé motivace metodika prevence,

-

špatného ohodnocení metodika a slabého finančního zázemí pro programy,

-

v některých případech bohužel také z neznalosti či neprofesionality,

některé školy naopak realizují příkladnou podobu preventivních programů, rozdíly mezi školami jsou často velmi výrazné a projevuje se zde nedostatečný důraz na více systematický a motivující přístup zřizovatele k metodické podpoře preventivních programů, bylo by vhodné školám nabídnout různé typy dlouhodobých a ověřených programů a vytvořit pro ně podmínky na jejich zavedení a realizaci, včetně poskytnutí odpovídajícího metodického zázemí a vzdělávání, větší důraz by měl být kladen také na práci s řediteli škol – zdali je v tomto směru dostatečná, včetně zavedení pevnějších a přesnějších kritérií hodnocení škol, školy obecně dávají přednost spíše jednorázovým a lépe vykazovatelným programům, (přednášky, besedy, soutěže atd.), jen málo škol se snaží o účinné interaktivní programy, současná skladba programů je zcela nedostatečná a málo efektivní a chybí zde lepší metodické zázemí, podpora a finanční motivace, slabá je jak návaznost programů na jednotlivých školách (progresivní rozvíjení a navazování programů od jednodušších a méně specifických až po náročnější interaktivní a specificky cílené programy pro rizikové skupiny), v několika málo případech se objevily nevhodné programy, které na školách nemají co pohledávat a jedná se o rizikové programy – např. svědectví toxikomana u dětí na prvním stupni ZŠ, kde je tento program rizikový a patří zařadit až pro mnohem starší děti, nejlépe až pro středoškoláky, v oblasti návykových látek se objevila velmi vysoká prevalence užívání alkoholu a tabáku, (přitom právě na tyto dvě drogy je v realizovaných programech poměrně málo prostoru), následují konopné drogy a látky užívané na taneční scéně (zejména u středoškoláků), za rizikové je možné označit jevy jako kombinování alkoholu a konopí (poměrně frekventovaný jev) a alkoholu a léků, 20

zaznamenán byl také vyšší výskyt užití těkavých látek.7,8

2.2 HARM REDUCTION, OBLAST LÉČBY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ 2.2.1 Základní pojmy Harm reduction (snižování rizik) – spočívá ve snížení možných rizik spojených s užíváním drog pro jedince a společnost. Intervence v oblasti snižování rizik (harm reduction) jsou zaměřeny na snižování nepříznivých zdravotních a sociálních důsledků užívání drog pro společnost a samotné uživatele, kteří drogy aktuálně užívají: -

snížení rizik negativních zdravotních (somatických a psychických) důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o výskyt předávkování, infekční nemoci a další somatické a psychiatrické komorbidity,

-

snížení rizik negativních sociálních důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách; zejména se jedná o nezaměstnanost, problémy v rodinném a sociálním životě a/nebo páchání trestné činnosti,

-

snížení míry užívání drog a motivace k návratu k životnímu stylu bez drog u uživatelů drog a závislých na návykových látkách.

Léčba a sociální začleňování – spočívá ve snížení míry problémového a intenzivního užívání drog. Intervence realizované v oblasti léčby a sociálního začleňování jsou zaměřeny zejména na dosažení následujících změn: -

návrat k životnímu bez drog u osob užívajících pravidelně a dlouhodobě návykové látky či u osob závislých na návykových látkách,

-

zlepšení celkového zdraví uživatelů drog a závislých na návykových látkách včetně jejich psychiatrické a somatické komorbidity,

-

zlepšení sociálního statutu a míry sociálního začlenění uživatelů drog a závislých na návykových látkách,

7

Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách: Plzeň, 2008 Pozn.: V období realizace Protidrogového plánu města Plzně 2013 – 2015 bude provedena srovnávací studie k výše uvedené studii, jejíž zadavatelem bude město Plzeň prostřednictvím Odboru bezpečnosti a prevence kriminality MMP. 8

21

-

snížení rizik negativních zdravotních a sociálních důsledků u uživatelů drog a závislých na návykových látkách.9

2.2.2 Legislativa Základní legislativní dokumenty upravující oblast služeb pro uživatele návykových látek: Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů (§ 20 obsahuje definování typů adiktologických služeb). Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů (stanovuje technické podmínky poskytování odborné péče v zařízeních adiktologické péče). Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů RVKPP – Standardy odborné způsobilosti

2.2.3 Harm reduction, oblast léčby a sociálního začleňování ve

městě Plzni Na území města Plzně poskytují adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním celkem čtyři neziskové organizace: Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s. (www.cppt.cz) POINT 14 (www.point14.cz) Středisko křesťanské pomoci Plzeň (www.skp-plzen.cz) Ulice – Agentura sociální práce, o.s. (www.ulice-plzen.com)

9

Úřad vlády České republiky, Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018.

22

2.2.3.1 Přehled adiktologických služeb v Plzni 2008 - 2012 Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.10

Kontaktní centrum Popis služby dle § 59 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách: Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služby poskytované K – Centrem CPPT, o.p.s. Poskytované služby snižují rizika a důsledky zneužívání návykových látek, umožňují klientům najít bezpečný prostor pro řešení aktuálních problémů a hledání přijatelných cest ke zmírnění rizik dosavadního životního stylu a pro motivaci k životu bez návykových látek. Dále Kontaktní centrum poskytuje odborné a laické veřejnosti informace, stáže, spolupracuje na výzkumech atd. se záměrem demýtizace drogové problematiky a podporování společenské platformy pro racionální protidrogovou politiku. Cíle programu: 1. Navázat kontakt a vytvořit vztah důvěry s uživateli návykových látek 2. Zvýšit u klientů povědomí o zdravotních a sociálních rizicích aplikace návykových látek 3. Snižovat sociální a zdravotní poškození uživatelů návykových látek, předcházet destruktivnímu chování a jednání uživatelů návykových látek 4. Podpořit motivaci uživatelů ke změně směrem k méně rizikovému životu 5. Podpořit uživatele motivované k abstinenci k léčbě závislosti a návratu do běžného života bez drog 6. Podpořit klienty při překonávání náročných životních situací 7. Podpořit klienty při zvyšování kompetencí na řešení problémů spojených s užíváním návykových látek 8. Prevence rozpadu a zhoršení sociálních aj. podmínek rodin v kontaktu se závislostí 9. Demýtizování drogové problematiky, podpora racionální protidrogové politiky Cílová skupina: 1. Osoby starší 15 let, které v důsledku užívání návykových látek hledají odborné informace, poradenství a jiné sociální a zdravotnické služby k provedení změn směrem k návratu do společnosti a k životu bez zneužívání návykových látek. 2. Rodinní příslušníci a blízcí uživatelů návykových látek, kteří potřebují orientaci v problematice a odbornou podporu.

10

Přehled adiktologických služeb zpracovala organizace Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.

23

K-Centrum CPPT rozpočet počet klientů* počet kontaktů počet výměn vyměněné stříkačky kapacita služby**** odmítnuté kontakty***** úvazky

2008

2009

2010

2011

2012

2 670 000,00

2 711 000,00

2 662 000,00

3 021 000,00

3 000 000,00

378/125

345/169

352/162

407/141

394/105**

5 080

6 320

7 010

6 350

7 000

2 950

3 330

2 930

3 110

3 170

113 000

123 000

93 000

81 000

75 000***

5000

5300

5300

7100

7100

144

154

768

560

752

4,4

5,2

5

5,4

5,3

*počet klientů uváděn v poměru drogový/nedrogový **změna ve vykazování klientů ve statistickém programu UNIDATA. Nejedná se o pokles počtu klientů. ***nabídka kapslí oproti výměnnému inj. materiálu, bezpečnější užívání. V roce 2012 poskytnuto 4.800 kapslí. ****kapacita služby na počet kontaktů/rok *****počet odmítnutí, tzn., kolikrát jsme museli někoho odmítnout, nejedná se o počet odmítnutých klientů, nebylo evidováno. Jde především o klienty Kontaktní místnosti. V letech 2008 a 2009 byla návštěvnost KM výrazně nižší, proto i nižší počet.

9 8

rozpočet v mil

7,68 7

7,01

5,08 5,03

5,2 5,14

klientů ve stovkách

6,35

6,32

6 5

7,52 7

55,14

5,6 5,48 5,4

5,3 4,99

kontaktů v tis. výměn v tis.

4,4 4 3

3,33 2,95 2,67

2,71

2,93 2,66

3,11 3,02

33,17

odmít. kontakty ve stovkách

2 1

vyměněných stříkaček x 100 000

1,44 1,13

1,54 1,23

0,93

0,81

úvazky 0,75

0 2008

2009

2010

2011

2012

Současný stav programu: Kontaktní centrum je stabilní službou v Plzeňském kraji. Pokud se budou finanční prostředky pohybovat kolem cca 3. mil Kč a cca 5,0 HPP pracovníků v přímé práci je možné zajistit kvalitní poskytování služby bez omezení. Program jsme dosud nedofinancovávali z vlastních zdrojů, ale volili jsme alternativu omezování některých služeb. V letošním roce však došlo k radikálnímu snižování dotací ze strany MMP o 200.000 Kč, což zasáhne do personální kapacity a dojde k razantnějšímu omezování služby. 24

V případě uzavření Kontaktního centra pocítí dopad nejen bývalí klienti K-centra, ale také obyvatele města Plzně a z velké části i obyvatelé celého Plzeňského kraje. 1. V krátkodobém horizontu: a. Přesunutí již nakontaktovaných klientů zpět do terénu; b. Injekční materiál bude více sdílen mezi klienty nebo někde ponechán bez možnosti sterilně jej zlikvidovat; c. Snížení počtu osob, které byli se službou v kontaktu; d. Snížení kontaktního času, v rámci kterého měli pracovníci možnost s uživateli drog pracovat na změně životního stylu, které přináší rizika pro ně samotné, ale i pro veřejné zdraví; e. Omezení poradenských služeb pro uživatele drog a především jejich rodiče a blízké, kteří jsou v tíživé životní situaci; 2. V dlouhodobém horizontu: a. V případě zrušení/uzavření služby by kvalifikovaní zaměstnanci odešli do jiných služeb. Pokud by se daná služba měla znovu otvírat, prvotní investice na její otevření by byly mnohem vyšší, než je běžný roční provoz. b. Kvalita pracovníků je zajištěna dlouhodobou prací s cílovou skupinou, absolvováním dlouhodobého vzdělávání v oblasti krizové intervence, psychoterapeutických výcviků, atd. Tito pracovníci by nebyli při znovuotevření K-centra k dispozici a trvalo by několik let, než by se noví pracovníci stali kvalifikovanými odbornými pracovníky; c. Napojení se znovu na dotační systém například RVKPP by byl značně problémový, protože například RVKPP již několik let nepodporuje nově vzniklé služby. Znamenalo by to, že by město Plzeň, popřípadě Plzeňský kraj museli suplovat finanční prostředky RVKPP.

Drogové poradenství ve věznici Popis služby: V Plzeňském kraji je program Drogové poradenství ve věznici jediným programem zacíleným na dlouhodobou systematickou poradenskou práci s uživateli drog ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. Program poskytuje své služby ve Věznici Plzeň na základě formální smlouvy o spolupráci, uzavřené s věznicí v roce 2008. Cíle programu: 1. Zvýšení kompetencí klienta při řešení problémů spojených s užíváním návykových látek a pobytem ve vězení; 2. Změna současného chování klienta směrem k péči o vlastní zdraví, zlepšení vztahů s lidmi, abstinenci od návykových látek, léčbě závislosti apod.; 3. Zlepšení orientace klientů v nové životní situaci po propuštění z vězení a stabilizace sociální situace klienta tak, aby nedocházelo k zacyklení nežádoucího životního stylu vedoucího zpět do vězení; 4. Zlepšení vzájemné komunikace klientů s rodinnými příslušníky a jinými blízkými osobami, které podpoří jejich návrat do společnosti bez návykových látek.

25

Cílová skupina: 1. Osoby, které se svým rizikovým způsobem života spojeným s užíváním návykových látek dostaly do konfliktu se zákonem a jsou toho času: ve výkonu vazby nebo výkonu trestu, případně ti, kterým lze pomoci navázat spolupráci s Probační a mediační službou a přispět k využití alternativních způsobů trestání či ochranné léčby. 2. Osoby po výstupu z výkonu trestu, které nyní hledají podporu ke změně životního stylu směrem k abstinenci, zapojení se do společnosti s možností nástupu na léčbu závislosti. 3. Rodinní příslušníci a další blízké osoby uživatelů návykových látek ve výkonu vazby či výkonu trestu. Vězení CPPT rozpočet počet klientů počet výkonů* kapacita služby** odmítnutí klienti úvazky

2008

2009

2010

2011

2012

380 000,00

370 000,00

420 000,00

420 000,00

500 000,00

56

73

78

99

78

320

330

302

439

546

80/200

80/200

80/200

80/200

100/500

8

10

11

10

14

0,75

0,74

0,8

1,0***

1,14****

*výkony představují: ind. poradenství, info servis, krizová intervence, vstupní zhodnocení stavu klienta, sociální práce, korespondenční práce **kapacita: počet klientů/počet rozhovorů/rok ***sloučením pracovní pozice vedoucího v rámci dvou programů umožnilo snížit náklady a navýšit úvazky v programu. V průběhu roku se však neosvědčilo ****uvádíme výše úvazku jako průměr celého roku, což může být ve vztahu k přidělené dotaci zkreslující. Od září 2012 je výše úvazku celkem 1,5 HPP.

12

10

9,9

8 7,3 6

4

7,8

7,8 rozpočet x 100 000 klienti v desítkách

5,6

5,46 5

3,8 3,2

3,7 3,3

0,75

0,74

4,39 4,2

4,2

úvazky

3,02

2 1

0,8

1,14

0 2008

2009

2010

2011

26

výkony ve stovkách

2012

Návaznost, kam služba odkazuje: Klienti jsou připravováni na návrat z vězení především do léčby. Záměrem služby je umožnit klientovi návrat do společnosti tak, aby bylo minimalizováno riziko jeho návratu k užívání návykových látek, a s tím spojenému páchání trestné činnosti. Současný stav programu: Po několikaletém přežívání programu se nám podařilo v roce 2012 posílit personální kapacitu a zajistit zastupitelnost personálu. Velkým rizikem, které se ukazuje, je čekací doba ve výkonu trestu, která je až 3 měsíce, dále nulová personální kapacita pro práci s klientem po výstupu z trestu a v neposlední řadě poradenství pro rodinné příslušníky. V předcházejících letech jsme museli službu dofinancovávat z vlastních zdrojů ve výši cca 75.000 Kč, což si již nemůžeme dovolit. V případě krácení prostředků pod 500.000 Kč dojde opět k rapidnímu propadu personálu a tím i vybudované spolupráce s Věznicí Plzeň. Dopady v případě uzavření služby: a. Sociální pracovníci věznice nejsou školeni na práci s uživateli drog. Z tohoto důvodu vznikl program Drogového poradenství ve věznici. Jeho zrušení představuje několik rizik. b. Neexistence spolupráce se sociálními pracovníky věznice a následně s rodinou při delegování klienta do léčby po ukončení trestu a tím snížení recidivy; c. Neexistence zahájení spolupráce s klientem na motivaci řešit svoji závislost; d. Ukončení projektu a jeho znovu obnovení bude daleko nákladnější, než jeho stávající udržení; e. Přísné podmínky na praxi odborníků vstupujících do věznice (věk 25 let, odborná praxe v drogové oblasti minimálně 1 rok nebo 2 roky v jiné sociální službě, povinné absolvování 200 hodin vzdělávacích aktivit ještě před zahájením činnosti v rámci služby). Znovu otevření služby představuje nejdříve vyškolení odborného personálu, aby splňovali podmínky vstupu a následně teprve přímá práce; f. Napojení se znovu na dotační systém například Ministerstvo spravedlnosti by byl značně problémový, protože například Ministerstvo spravedlnosti již několik let nepodporuje nově vzniklé služby. Znamenalo by to, že by město Plzeň, popřípadě Plzeňský kraj museli suplovat finanční prostředky Ministerstva spravedlnosti.

Program následné péče včetně chráněného bydlení Popis služby dle § 64 108/2006 Sb., o sociálních službách: Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Vlastní popis služby: Program následné péče CPPT, o.p.s. poskytuje svými odbornými sociálními službami podporu lidem, kteří se rozhodli pro život bez návykových látek ve chvíli přechodu od závislosti k osobní svobodě. Jsme přesvědčeni, že odborný individuální přístup v tomto nelehkém období výrazně pomáhá snížit riziko návratu k užívání návykových látek a poškozujícímu 27

chování k sobě i společnosti. Svými službami podporujeme klienty při začleňování zpět do společnosti v souladu s jejich potřebami v oblasti zaměstnání, studia, samostatného bydlení, rodinných a přátelských vztahů a v neposlední řadě při obnovování, budování a udržení si zdravého životního stylu a k vyrovnání se s nedávnou minulostí. Cíle programu: Cílem služeb PNP je podpořit klienta v období návratu do běžného života a k osobní svobodě. Základním prvkem je uvědomění si omezujících aspektů závislostního jednání a jeho změna směřující pokud možno k úplné nezávislosti na institucionální podpoře a léčebném procesu. Cílová skupina: 1. Osoby, které se rozhodli pro život bez návykových látek, minimálně 3 měsíce abstinují nebo absolvovali léčbu závislosti na návykových látkách a hledají podporu pro udržení této životní změny. 2. Rodiče, partneři a blízcí těchto osob. Následná péče CPPT rozpočet počet klientů počet výkonů počet lůžkodnů kapacita služby** odmítnutí klienti úvazky

2008

2009

2010

2011

2012

1 151 700*

2 092 000,00

2 054 000,00

2 070 000,00

2 119 000,00

82

89

98

101

108

736

1 193

1 121

1 490

1 913

1250

2712

2518

2592

3122

40/8

40/8

40/10

40/10

40/10

0

2

17

12

42

4

3,8

3,9

3,8

3,8

*v roce 2008 se teprve připravovala služba chráněného bydlení, nebyla ještě zpuštěna a tedy financována **kapacita představuje počet klientů ambulantních služeb/rok a maximální počet lůžek pobytové služby.

Návaznost, kam služba odkazuje Následná péče o osoby léčící se ze závislosti zvyšuje úspěšnost léčebného snažení o 40-60%. Již vlastní doba následné péče často znamená výraznou finanční společenskou úsporu – uživatelé služby jsou vedeni k co nejrychlejšímu návratu na trh práce, aktivního řešení případné trestně-právní a dluhové problematiky. Cílový stav po řádném absolvování představuje plná nezávislost na další institucionální podpoře.

28

35 31,22

30 27,12 25,18

25

25,92

klienti v desítkách

20

19,13

15

14,9 12,5

11,93

8,2 7,36

8,9

10 5 0

rozpočet v mil.

4 1,15 0 2008

3,8 2,09 0,2 2009

11,21 9,8

10,1

výkony ve stovkách lůžkodny ve stovkách

10,8

odmítnutí klienti v desítkách úvazky

3,9 2,05 1,7 2010

3,8 2,07 1,2 2011

4,2 3,8 2,12 2012

Současný stav programu: V posledních několika letech služba bojuje s nedostatkem finančních prostředků a tím nedostačující personální kapacitou. I přesto, že dotace mírně rostou, současně s tím rostou i provozní náklady budovy, která až od roku 2011 a 2012 je v plné kapacitě ve smyslu obsazenosti lůžek. Tím jsou zřejmé i provozní náklady, které stále rostou a není možné jejich omezování. Příspěvky od klientů jsou ve výši 100 % vráceny zpět do provozu služby především na opravy budovy a na osobní náklady zaměstnanců. I přesto jsme museli službu v letech 2011 a 2012 dofinancovávat z vlastních zdrojů, abychom mohli udržet alespoň personální stav 3,8 HPP. Aby mohla být služba realizována bez omezení personální kapacity a tím odmítání klientů, je nutné dostat se personálně a finančně na 4,0 HPP pracovníků a finanční částce 2.200.000 Kč. V letošním roce však došlo k rapidnímu poklesu finančních prostředků, a tím snížení personální kapacity na 3,2 HPP. Tím došlo ke zrušení otvírací doby pro neobjednané klienty a stop stav na příjem nových žádostí klientů do pobytové služby. 1. Dopady v krátkodobém horizontu: a. Uzavření služeb Programu následné péče (PNP) nebude mít v krátkodobém horizontu (1/2 roku – rok) viditelné přímé dopady na populaci. b. Základní problém bude spočívat ve skutečnosti, že vzhledem k veřejnému závazku služby je vlastní uzavírání služby dlouhodobý proces (program klienta trvá 8 – 18 měsíců, chráněné bydlení 6 měsíců). Ukončit probíhající program klienta, tak aby dostál platnému kontraktu a vedl k bezpečnému ukončení či předání do péče bude trvat 1 - 3 měsíce. Samotné ukončování je tedy nákladné. c. V krátkodobém horizontu pocítí uzavření služeb především rodiče a blízcí uživatelů návykových látek, a to v podobě zrušení rodičovské skupiny a poradenství pro rodiče a blízké. 2. Dopady v dlouhodobém horizontu: a. Uzavření následné péče v dlouhodobém horizontu představuje pro společnost ztrátovost v efektivitě léčebných intervencí. Doléčování zvyšuje úspěšnost

29

léčebného pokusu o 40 - 60%. Klient, který je v doléčování, je zpravidla přes 50 % času stráveného doléčováním již produktivní (legálně pracuje a platí pojištění a daně). Pokud klient nenastoupí doléčování lze předpokládat, že v případě obtíží v abstinenci vyhledá léčebnou intervenci – bude ve stavu nemocných, nebo bude čerpat sociální dávky a bude tedy neproduktivní. b. Současně je případné znovu obnovení služeb následné péče nákladné. Vzhledem k dlouhodobému průběhu programu efektivního doléčování trvá dosažení plné naplněnosti služby 1 - 2 roky. Pokud dojde k uzavření služby, dojde ke ztrátě kvalifikovaného personálu a jeho budování při znovuotevření může posunout dosažení plné efektivity služby k horizontu 3 - 5 let.

Point 1411

Středisko následné péče Popis služby: Středisko následné péče pomáhá a podporuje bývalé uživatele návykových látek po léčbě v osamostatnění, odpovědnosti, abstinenci a v návratu do života ve společnosti prostřednictvím poradenství, individuální, skupinové a rodinné terapie a volnočasových aktivit. Cíle programu: 1. stabilizace sociální situace klienta (vzdělání, zaměstnání, finanční závazky) 2. stabilizace psychického a somatického stavu klienta 3. podpora sociálních vazeb klienta 4. stabilizace v abstinenci a zvládání relapsu 5. uvědomování si odpovědnosti a její aplikace v životě klienta, nejen po dobu trvání programu, ale i po jeho ukončení Cílová skupina: Muži a ženy, matky s dětmi, kteří absolvovali léčbu závislosti, abstinují alespoň tři měsíce a jsou motivovaní k dalšímu životu bez návykových látek. Do terapie s klientem jsou zapojeni také rodinní příslušníci a osoby blízké.

11

Přehled adiktologických služeb zpracovala organizace POIN 14

30

SNP POINT 14

2008

rozpočet počet klientů počet lůžkodnů počet klientů ambulantní péče kapacita (pobytová) kapacita (ambulance) odmítnutí klienti úvazky

2009

2010

2011

2012

1 002 409,00

1 180 813,00

1 112 740,00

1 036 681,00

1 005 634,00

15

26

11

17

22

2367

1940

1877

2166

2358

13

26

40

18

18

7

8

8

8

8

10

10

10

10

10

0

0

0

0

0

2,1

2,1

2,4

1,78

2,07

4,5 4

4 rozpočet v mil.

3,5 3 2,5 2 1,5 1

klienti v desítkách 2,6 2,367 2,1 1,5 1,3 1,002

2,4 2,1 1,94

1,181

1,8 1,78 1,7

2,358 2,2 2,07 1,8

1,037

1,006

2,166 1,877

1,113 1,1

klienti Ambul. Péče v desítkách lůžkodny v tis. úvazky

0,5 0 2008

2009

2010

2011

2012

Návaznost služby: Středisko následné péče je posledním článkem v celém systému léčby závislých klientů. Klienti, kteří si nemohou najít místo na trhu práce, jsou odkazováni do spolupracující organizace SKP Plzeň (Pracovní a soc. agentura). Dlouhodobé podfinancování: a. Dlouhodobé podfinancování by mělo za důsledek zkrácení pracovních úvazků – to by znamenalo omezení provozu v pobytové i ambulantní části služby – dopad na kvalitu poskytované služby. b. Snížení kapacity v obou službách (pobytová, ambulantní). c. Postupné chátrání budovy.

31

Zánik služby: a. Narušení kontinuity v systému poskytování sociálních služeb. b. Zvýšení počtu klientů opakující léčbu. c. Snížení úspěšnosti léčby. d. Snížení počtu klientů, kteří by se po léčbě začlenili na trh práce.

Terénní program Popis služby dle § 69 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách: Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služby poskytované terénním programem Point 14: individuální poradenství, informační servis, distribuce HR materiálu, asistenční služba, zdravotní ošetření, krizová a situační intervence, potravinová pomoc, testování na HIV, HEP B a C v terénu, sběr infekčního materiálu. Cíle programu: Navázat kontakt s klienty, kteří se vyskytují na drogové scéně, motivovat je k návštěvě odborného zařízení, motivace klienta ke komunitní či jiné léčbě, motivace k integraci, popř. reintegraci do společnosti, řešení problémů dle individuálních potřeb klienta, snižování/redukce/odstranění rizik (zdravotních, sociálních apod.) spojených s užíváním drog, dočasné či trvalé zvýšení životní úrovně a sociálních podmínek klienta (bydlení, zaměstnání, rodinné zázemí, předejití či zastavení trestné činnosti). Cílová skupina: Program je určen pro osoby experimentující s návykovými látkami, problémové uživatele návykových látek, závislé na návykových látkách. Terén point 14 rozpočet počet klientů počet kontaktů kapacita služby odmítnutí klienti úvazky

2008

2009

2010

1 033 000 960 000

2011

2012

715 122

836 143,00

582 357,00

253

401

378

320

241

1 360

1 972

3 910

2 540

1 277

200

200

200

200

200

0

0

0

0

0

2,52

2,61

2,13

1,93

1,03

32

12

10

10,33 9,6 8,361

8

rozpočet x 100 000

7,15 6

5,824

klienti x 100 kontakty x 1000

4

2

4,01 2,53 2,52

2,61 1,972

úvazky

3,91 3,78 3,2 2,54 1,93

2,13

1,36

2,41 1,277 1,03

0 2008

2009

2010

2011

2012

Návaznost služby: Služba terénního programu je navázána zejména na Kontaktní centrum Point 14. Kontaktované klienty pravidelně odkazujeme do Kontaktních center (Point 14, CPPT, o.p.s.) a na výměnné programy (o.s. Ulice, CPPT, o.p.s.). Hlavním cílem terénních aktivit je motivace klienta ke změně životního stylu a navázání na další služby v síti poskytovaných soc. služeb. Toto se daří u 90 % klientů. Současný stav Terénního programu: Situace terénního programu je kritická. V současné době funguje v personálním obsazení 1 zaměstnanec (přímá práce) + 3 střídající se dobrovolníci. Ze statistického vývoje služby je patrné, že více finančních prostředků znamená možnost personálního obsazení s vyšším počtem zaměstnanců, což má dopad na vyšší efektivitu práce (vyšší počet klientů, kontaktů a výkonů). Možnosti negativních dopadů při úplném uzavření služby: a. Ohrožení fungování návazných služeb, spousta klientů by zůstala bezprizorní (bez pomoci), protože by se o možnosti pomoci nemuseli dozvědět. b. Narušení sítě sociálních služeb. c. Riziko navýšení počtu nakažených infekčně a pohlavně přenosnými chorobami. d. Menší šance na vyléčení klienta ze závislosti – problém by nebyl včas podchycen, jestli vůbec… Menší (nebo žádná) osvěta klientů v oblasti bezpečného užívání NL, bezpečného sexu, v oblasti zdraví celkově – tzn. zanedbaná péče o zdraví, vyšší možnost nákazy HIV, HEP, Syfilis.

33

Středisko křesťanské pomoci Plzeň12

Pracovní a sociální agentura Popis služby: Pracovní a sociální agentura (dále jen PSA) poskytuje podporované zaměstnání (na základě pracovní smlouvy) pro nezaměstnatelné klienty přicházející z Terapeutické komunity Vršíček (či zařízení podobného typu) a klienty hledající zaměstnání. Dále poskytuje pracovní a sociální poradenství, osobní asistence při jednání s úřady, pomoc při hledání pracovního místa. Cíle programu: Naším cílem je pomoci klientům k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti. Cílová skupina: Služba je určena pro dospělé osoby v nepříznivé sociální situaci nebo nesnadno zařaditelné na trhu práce, kteří nejsou schopni řešit tuto situaci vlastními silami. Služba je určena i pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Věk 18 až 64 let.

PSA SKP rozpočet počet klientů kapacita služby odmítnutí klienti úvazky

12

2008

2009

2010

2011

2012

1 318 547,00

2 556 973,00

3 122 554,00

1 370 947,00

982 071,00

3

10

39

52

48

?

?

14

14

14

0

0

0

0

1

1,75

3

3,5

3,68

4,08

Přehled adiktologických služeb zpracovala organizace Středisko křesťanské pomoci Plzeň.

34

6 5,2

5

4,8

4

3

3

4,08

3,9 3,5 3,123

3,68 rozpočet v mil. úvazky

2,557 klienti v desítkách 2 1,75 1,371

1,319 1

1

0,982

0,3 0 2008

2009

2010

2011

2012

Návaznost, kam služba odkazuje: V PSA jsou zaměstnávání klienti ze Střediska následné péče – z organizace Point 14 a uživatelé z Domu na půl cesty a dále uživatelé bez přístřeší, bez sociálních dávek, kteří přicházejí přímo z „ulice“ a mají současně trvalý pobyt v Plzni.

Terapeutická komunita Vršíček Popis služby dle § 68 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách: Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. Vlastní popis služby: Terapeutická komunita Vršíček (dále jen TKV) poskytuje pobytový, resocializační program pro muže a ženy ve věku 18 – 45 let se závislostí na návykových látkách. Program je založen na bio-psycho-socio-spirituálním modelu závislosti – situace a problémy klienta jsou vnímány a řešeny z těchto úhlů pohledu. Klienti při odchodu z komunity uvádějí obvykle zlepšení své situace ve všech těchto čtyřech oblastech svého života. TKV je jediná terapeutická komunita v Plzeňském a Karlovarském kraji. Služby poskytované Terapeutickou komunitou Vršíček: poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

35

Cíle programu: 1. 2.

Harmonizace osobnosti podpora stylu života bez drog a položení základů pro návrat do společnosti. Změna chování a myšlení, které vyčleňují klienta ze společnosti a způsobují jemu i jeho okolí psychickou a fyzickou újmu.

Cílová skupina: Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. TK Vršíček SKP

2008

rozpočet počet klientů počet lůžkodnů Využití lůžek kapacita služby odmítnutí klienti úvazky

2009

2010

2011

2012

5 031 000,00

4 415 000,00

4 610 000,00

3 603 000,00

3 570 000,00

30

36

30

21

26

2 758

3 328

2 495

2 354

3 330

62,97%

75,98%

56,96%

68,14%

78,42%

12

12

12

8

15

0

0

0

0

0

14,4

13,05

12,53

10,8

10,61

6

5

5,031 4,415

4,61

4

rozpočet v mil. 3,603

3,6 3,328 3

3 2,758

3 2,495

2

1

3,57 3,33

2,354 2,1

2,6

klienti v desítkách lůžkodny v tis. kapacita v desítkách úvazky v desítkách

1,44 1,2

1,305 1,2

1,253 1,2

1,5 1,08 0,8

1,061

0 2008

2009

2010

2011

2012

Návaznost, kam služba odkazuje: Klienti, kteří nastupují do TKV mají trvalá bydliště po celé ČR. Před nástupem se však dlouhodobě zdržují v Plzni a jejím okolí, kde páchají trestnou činnost nebo obtěžují okolí jako bezdomovci v parcích a jinde. Bývají často kontaktováni terénními pracovníky POINT 14 nebo přicházejí z ulice do kontaktního centra POINT 14, odkud jsou zájemci delegováni do TKV. Po 36

dokončení programu mohou klienti přejít do doléčovacího centra Středisko následné péče – Chráněné bydlení. Pokud klienti spadají do kategorie nezaměstnatelných klientů, mohou začít pracovat v Pracovní a sociální agentuře. Co se stane, když se bude muset TKV zavřít: 1. Nedodržíme podmínky ROP 5 let udržet projekt a budeme vracet dotaci nebo její poměrnou část. 2. Budeme vracet poměrnou část dotací, které jsme dostali na provoz na tento rok (podle toho, k jakému datu by se TKV zavírala). 3. Vyplácelo by se odstupné zaměstnancům tři měsíční průměrné platy. 4. Klienti, kteří nenastoupí do TK, budou "na ulici" v Plzni, budou páchat trestnou činnost a zvýší se kriminalita. Momentálně jde o 14 osob, které máme v komunitě. Celkově cca o 35 osob, které k nám v průběhu roku nastoupí. 5. S klienty se nezačne pracovat na hrazení svých závazků vůči státu, městu apod. 6. Propustí se sehraný terapeutický tým, který se v případě získání nových finančních prostředků již ze stejných lidí znovu nevytvoří. 7. Obecně léčba v terapeutické komunitě vychází pro město, kraj i stát nepoměrně levněji, než rizikový uživatel návykových látek, pohybující se na hraně zákona a svým rizikovým způsobem života ohrožující majetek a zdraví občanů.

Ulice – Agentura sociální práce, o.s.13

Substituční centrum Popis služby: Substituční léčba je standardní léčebný postup (svou charakteristikou patřící do principu harm reduction). Jedná se o náhradu dosud užívané nelegální látky (drogy opiátového typu, převážně heroinu) látkou, která má podobné účinky je podávána legálně a bezpečným způsobem. Substituční program má nezastupitelné místo v síti sociálně zdravotních služeb pro osoby závislé na OPL. Cíle programu: Ambulantní, farmakologická a psychosociální léčba opiátových závislostí v Plzeňském kraji. Cílová skupina: Osoby s indikovanou závislostí na opioidech.

13

Přehled adiktologických služeb zpracovala organizace Ulice-agentura sociální práce, o.s.

37

Substituce Ulice rozpočet počet klientů průměrná doba klienta v programu kapacita služby odmítnutí klienti úvazky

2008 příprava 2009 provoz 4 projektu měsíce

2010

2011

2012

750 000,00

900 000,00

920 000,00

1 819 000,00

1 707 000,00

0

5

51

57

68

0

?

54

123

179

40

40

40

40

40

0

0

0

0

0

0

1,4

3,45

3,83

3,83

Poznámka: rok 2008 byl věnován přípravě projektu; v roce 2009 byl zahájen provoz SL od září, tedy na 4 měsíce; 2009 neměl širší podporu a existoval na hranici přežití; 2011 a 2012 plný provoz programu; počet klientů udává, kolik klientů se v daný rok léčilo v SL; průměrná doba léčby je udávána ve dnech.

8 7

6,8

6

5,7 5,1

5

rozpočet (x mil.)

4

3,83

3,83

3,45

délka kl. v prog. (x 100 dní)

3

úvazky

2 1 0

poč. klientů (x 10)

1,819 0,75 0 2008

1,4 0,9 0,5 0 2009

0,92 0,54 2010

1,79 1,707

1,23

2011

2012

Návaznost, kam služba odkazuje: Substituční centrum je především návaznou institucí. Asi nejdůležitější službou, do které odkazovala, byla Pracovní a sociální agentura SKP Plzeň. Současný stav Substitučního centra: Byť je substituce v provozu již 5 let, z tabulky a grafu je patrné, že je stále na vzestupu. S tímto trendem je nutno počítat i do dalších let (NMS odhaduje v Plzeňském kraji 350 problémových uživatelů opiátů v roce 2011). Kapacita služby je nastavena na 40 klientů aktuálně v programu. V současné chvíli je to více než 30 klientů, avšak při počtu 35 klientů aktuálně v programu je třeba již uvažovat o rozšíření úvazku lékaře, jehož současný úvazek je 0,33, od kterého je kapacita služby odvislá.

38

Rizika podfinancování služby: 1. Dlouhodobé podfinancování: a. Snížení počtu zaměstnanců, snížení kapacity služby, její dosažitelnosti, snížení počtu klientů. b. Zvýšení počtu uživatelů opiátů v Plzni, obnovení vztahu klient + dealer, nárůst pocitu nebezpečí obyvatel Plzně. c. Nárůst drobné kriminality ve městě, volně pohozených injekčních stříkaček. d. Zvýšení výskytu infekčních chorob ve městě – HIV, syfilis, žloutenky B, C. e. Narušení spolupráce s OSPOD. 2. Zánik služby: a. Zánik jediného substitučního centra v západních Čechách. b. Zánik důležité alternativy k léčbě opiátových závislostí. c. Výrazné zvýšení drobné kriminality v Plzni. d. Předimenzování psychiatrického oddělení ve FN Plzeň.

Terénní program Popis služby dle § 69 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služby poskytované terénním programem Ulice – Agentura sociální práce, o.s.: individuální poradenství, informační servis, kontaktní práce, krizová intervence, krizová intervence po telefonu, sociální práce, zprostředkování screeningových testů na infekční nemoci (HCV, HBV, HIV, syfilis), úkony potřebné pro zajištění práce s klientem, zhodnocení stavu klienta, výměnný injekční program, základní zdravotní ošetření, neodkladná první pomoc, zhodnocení stavu a potřebnosti drogové služby. Kromě výše vyjmenovaných služeb, poskytuje i další služby, které však nemá certifikované. Jedná se o: beseda, individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům, interaktivní seminář, komponovaný preventivní program, korespondenční práce, přednáška, telefonické, písemné a internetové poradenství, vzdělávací seminář. Cíle programu: 1. Vyhledávat a kontaktovat cílovou skupinu a v případě zakázek překračujících poslání programu je odesílat do sítě sociálních služeb 2. Zlepšit či zachovat zdravotní stav klienta 3. Zlepšit či zachovat sociální situaci klienta 4. Ochraňovat veřejné zdraví

39

Cílová skupina: 1. Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 2. Osoby komerčně zneužívané a osoby pohybující se v sex-businessu

Terén Ulice

2008

rozpočet vlastní zdroje (zaokr.) počet klientů počet kontaktů vyměněné stříkačky kapacita služby odmítnutí klienti úvazky

2009

2010

2011

2012

2 242 500,00

2 316 000,00

2 461 694,00

2 318 320,00

2 342 348,00

0,00

0,00

164 000,00

467 000,00

344 00,00

297/415

238/369

319/460

297/423

330/480

2 663

2 934

4 549

4 487

5 563

78 200

60 173

77 149

84 021

98 381

200

200

200

200

200

0

0

0

0

0

5,29

4,7

4,85

4,5

4,5

Poznámka: počet klientů uváděn v poměru drogový/nedrogový; kapacita služby je nastavena na 200 kontaktů za týden při přímé práci s klienty.

12

10

8

9,83 8,4 7,82

rozpočet (x mil.)

7,71

poč. klientů (x 100) 6

6,02 5,29 4,7

4

4,15

2

2,663 2,242

3,69 2,934 2,316

4,85 4,6 4,549

4,5 4,487 4,23

5,563 4,8 4,5

poč. kontaktů (x 1 000) vyměněné stříkačky (x 10 000) úvazky

2,461

2,318

2,342

0 2008

2009

2010

2011

2012

Návaznost, kam služba odkazuje: Terénní program je prvním záchytným bodem pro klienty, kteří nejsou zachyceni v síti sociálních služeb. V tomto ohledu je zcela nezbytným krokem pro vstup do prostoru sociálních služeb. Odkazuje dále na služby, jakými jsou např. substituční centrum, detoxifikační oddělení FN Plzeň, terapeutické komunity, K-centrum CPPT, o.p.s., do programů POINT 14, služby hygienické a venerologické stanice, apod.

40

Současný stav Terénního programu: Terénní program je na první pohled finančně stabilní. Bohužel od roku 2010 jej musíme dodotovávat z vlastních zdrojů (za tři zmíněné roky sumou 975 000), které tímto již vyschly. Tzn. program je kapacitně na svém vrcholu a finančně podhodnocen. Z této situace plynou rizika: 1. Dlouhodobé podfinancování: a. Snížení počtu zaměstnanců, snížení kapacity služby, její dosažitelnosti, snížení počtu klientů. b. Nárůst osob, uživatelů drog, sociálně vyloučených nezachycených v síti sociálních služeb. c. Nárůst drobné kriminality ve městě, volně pohozených injekčních stříkaček. d. Nárůst pocitu nebezpečí obyvatel Plzně. e. Zvýšení výskytu infekčních chorob ve městě – HIV, syfilis, žloutenky B, C. f. Předimenzování návazných služeb – K Centrum, terénní program POINT 14, snížení počtu osob léčených substituční léčbou, přeplnění detoxifikačního oddělení FN Plzeň. 2. Zánik služby: a. Zánik jediného terénního výměnného a prostitučního programu v Plzni a okolí. b. Narušení sítě sociálních služeb, jejího systému prvotního záchytu. c. Výrazné zvýšení drobné kriminality a šíření infekčních chorob v Plzni. d. Více než 450 klientů bez služby, nebo přejde do služby podobné, návazné. e. Předimenzování návazných služeb vysoko nad hranici udržitelnosti. f. Narušení základního pilíře protidrogové politiky země. g. Velmi problematická obnovitelnost programu. h. Negativní PR města.

2.3 OBLAST SNIŽOVÁNÍ DOSTUPNOSTI DROG 2.3.1 Základní pojmy Snižování dostupnosti drog – spočívá ve snížení dostupnosti drog zejména pro mladé lidi. Intervence v oblasti vymáhání práva, které jsou postaveny zejména na efektivnějším využívání existujících legislativních a institucionálních nástrojů jsou zaměřeny na: -

omezení dostupnosti legálních a nelegálních drog, zejména pro děti a mládež,

-

regulaci a kontrolu trhu s omamnými a psychotropními látkami, přípravky a prekurzory drog,

-

potírání trestné činnosti spojené s neautorizovanou výrobou, distribucí a jiným nakládáním s drogami, zejména její organizované a mezinárodní formy, 41

-

ochranu zdraví a bezpečnosti osob a společnosti a ochranu majetku před trestnou činností spojenou s výrobou a distribucí drog a před jejich důsledky tak, aby škody utrpěné jednotlivci a společností byly co nejnižší.14

2.3.2 Legislativa Základní legislativní dokumenty související s oblastí snižování dostupnosti drog: Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/ 1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

2.3.3 Trestná a přestupková činnost na úseku OPL v rámci města

Plzně Oblast snižování dostupnosti drog čili represivní postupy jsou vedle preventivních postupů v oblasti naplňování cílů národní strategie protidrogové politiky nezbytné. Z tohoto důvodu je tato oblast také jedním ze základních pilířů národní protidrogové politiky. Oblast represe je řešena zejména na úrovni PČR, nutno však zmínit také represivní aktivity MP, která se zaměřuje především na potírání legálních návykových látek – podávání alkoholu a prodej tabákových výrobků mladistvým15. Zástupci PČR MŘP Plzeň a MP Plzeň jsou rovněž členy pracovní skupiny protidrogové prevence. Uvedená kapitola zachycuje trestnou a přestupkovou činnost na úseku OPL šetřenou v rámci služebního obvodu PČR MŘP Plzeň a následně množství drog zajištěných v rámci projednaných přestupků podle jednotlivých druhů OPL. 14

Úřad vlády České republiky, Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Pozn.: Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, šetřené na území města Plzně MP Plzeň, zachycuje podrobněji kapitola 1.5.2 protidrogového plánu.

15

42

Vyhodnocení nápadu trestné činnosti v rámci služebního obvodu PČR MŘP Plzeň - problematika OPL rok 2011

2012

rozdíl 2012/2011

Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 Trestního zákoníku)

56

50

-6

Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284 Trestního zákoníku)

11

17

+6

Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 Trestního zákoníku)

9

6

-3

Šíření toxikomanie (§ 287 Trestního zákoníku)

0

1

+1

Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 Trestního zákoníku) pozn. pouze v důsledku užití OPL

2

1

-1

Celkem

78

75

-3

Trestný čin

Přestupková činnost v rámci služebního obvodu PČR MŘP Plzeň problematika OPL rok 2011

2012

rozdíl 2012/2011

Spáchané v souvislosti s BESIP

317

283

- 34

Ostatní

79

65

- 14

Celkem

396

348

- 48

Přestupky

43

Počet pachatelů přestupků projednaných v r. 2012 podle § 30, odst. 1, písm. j) zákona č. 200/1990 Sb. v rozdělení podle věku pachatele a druhu drogy Věk osoby

Přestupky držení drog § 30 odst. 1, písm. j

Do 18 let

Přes 18 let

Konopné drogy Pervitin Extáze Heroin Kokain Subutex/Suboxone Houby obsahující OPL Jiná OPL Celkem osob

3 0 0 0 0 0 0 0 3

23 14 0 2 1 0 0 0 38

Poznámka: "Celkem osob" nemusí být součtem osob ve sloupci, protože jedna osoba mohla být sankcionována za držení více drog zároveň. Např. 1 osoba, která byla sankcionována zároveň za držení konopných drog, pervitinu a extáze, bude vykázána v každém řádku podle typu drogy, ale jen jednou v řádku „Celkem osob“.

Počet pachatelů přestupků projednaných v r. 2012 podle § 30, odst. 1, písm. k) zákona č. 200/1990 Sb. podle věku pachatele a druhu drogy Věk osoby

Přestupky pěstování rostlin a hub § 30 odst. 1, písm. k

Do 18 let

Přes 18 let

Rostliny konopí Jiné rostliny nebo houby obsahující OPL Celkem osob

0 0 0

2 0 2

Poznámka: "Celkem osob" nemusí být součtem osob ve sloupci, protože jedna osoba mohla být sankcionována za držení více drog zároveň. Např. 1 osoba, která byla sankcionována zároveň za držení konopných drog, pervitinu a extáze, bude vykázána v každém řádku podle typu drogy, ale jen jednou v řádku „Celkem osob“.

Množství drog zajištěných v rámci projednaných přestupků podle § 30, odst. 1, písm. j) a k) zákona č. 200/1990 Sb. v rozdělení podle druhu drogy Druh drogy

Celkové množství

Konopné drogy (g) Rostliny konopí (ks rostlin) Pervitin (g) Extáze (ks tablet) Heroin (g) Kokain (g) Subutex/Suboxone (ks tablet) Houby obsahující OPL (ks)

160,32 4 5,72 0 2,94 0,23 0 0

44

3 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ PROTIDROGOVÉ POLITIKY Nezastupitelnou roli v naplňování cílů protidrogové politiky města Plzně mají nestátní neziskové organizace. Neziskové organizace, které jsou hlavními poskytovateli služeb v oblasti protidrogové prevence, získávají finanční prostředky v rámci tzv. vícezdrojového financování. Finanční prostředky čerpají NNO zejména ze státních zdrojů – převážně z ministerstev (MPSV, MZ, MV, MŠMT) a dále z RVKPP. Neziskové organizace tak mohou získat maximálně 70 % finančních zdrojů. Ostatní finanční prostředky si NNO opatřují z jiných zdrojů. Významný podíl na financování protidrogové politiky potažmo NNO má kraj a místní samosprávy. Další příjmy získávají poskytovatelé protidrogových služeb z různých nadací, zahraničních subjektů, evropských fondů, sponzorských darů, někteří také vlastní výdělečnou činností. Ovšem vzhledem k malé popularitě, kterou obecně protidrogová prevence a uživatelé drog ve společnosti mají, je získání financí např. z nadací nebo sponzorských darů ojedinělé. Město Plzeň dlouhodobě a systematicky podporuje program protidrogové politiky. Samostatný dotační titul pro poskytovatele protidrogových služeb byl vyhlášen od roku 1996. Finanční prostředky na protidrogovou politiku v rámci města Plzně jsou vynakládány na základě rozpočtu města Plzně schváleného Zastupitelstvem města Plzně pro konkrétní rok. Tyto finanční prostředky jsou zahrnuty převážně do rozpočtu Odboru bezpečnosti a prevence kriminality MMP (BEZP MMP). Rozpočet BEZP MMP tvoří: Městský program prevence kriminality; projekt Bezpečné město; Komise protidrogová a prevence kriminality RMP; program „Alkohol a mladiství“. V rámci MPPK je každoročně vyhlašován dotační titul pro poskytovatele protidrogových služeb a služeb v oblasti prevence kriminality. Poskytování dotací v oblasti protidrogové prevence se řídí: interní směrnicí MMP QS 61-27 Zásady poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Plzně; pravidly pro poskytování dotací v oblasti protidrogové prevence; podporováni jsou zejména žadatelé s certifikovanými protidrogovými službami. V rámci KPPK RMP je rovněž každoročně vyhlašován dotační titul pro oblast protidrogové prevence, který se řídí obdobnými pravidly jako dotační titul MPPK. Podporovány jsou zejména projekty: primární prevence s cílovou skupinou dětí a mládeže se zvýšeným rizikem výskytu sociálně patologických jevů; 45

sekundární a terciární prevence drogových závislostí; jiné projekty reagující na aktuální situaci na drogové scéně ve městě Plzni.

Přehled finančních prostředků vynaložených na protidrogovou politiku v letech 2010 – 2012 SLUŽBA

ROK

KPPK RMP

2010

2011

2012

(v tis. Kč)

(v tis. Kč)

(v tis. Kč)

75

75

71

Podpora primární prevence soc. pat. jevů

500

500

500

Primárně-preventivní programy NNO

935

895

1 088

Primární prevence celkem

1 435

1 395

1 588

Terénní programy

1 390

1 340

902

Kontaktní centra

1 435

1 435

1 387

Harm reduction celkem

2 825

2 775

2 289

Substituční léčba

700

700

663

Terapeutické komunity

980

980

948

Služby NNO ve vězení

170

170

160

Léčba celkem

1 850

1 850

1 771

Následná péče

1 050

1 050

1 094

CELKEM

7 235

7 145

6 813

46

Podíl na financování protidrogové prevence v rámci Statutárního města Plzně mají také MO Plzeň 1 – 4. Jedná se zejména o další finanční podporu adiktologických služeb poskytovaných NNO na území města Plzně a dále o nákup drogových testů pro PČR, MP a NNO.

Finanční prostředky vynaložené MO Plzeň 1 – 4 na oblast protidrogové prevence v období 2010 – 2012 ROK MĚSTSKÝ OBVOD

2010

2011

2012

MO Plzeň 1

10 000

22 000

5 000

MO Plzeň 2

15 000

-

15 000

MO Plzeň 3

121 940

72 000

105 000

MO Plzeň 4

-

-

4 500

47

4 STRATEGICKÁ ČÁST PROTIDROGOVÉHO PLÁNU 4.1 PRACOVNÍ SKUPINA PROTIDROGOVÉ PREVENCE Protidrogový plán města Plzně 2013 – 2015 vznikl z iniciativy Pracovní skupiny protidrogové prevence města Plzně, která se podílela na jeho vzniku. Stávající složení pracovní skupiny je následující: 1. protidrogový koordinátor MMP 2. člen Rady města Plzně pro oblast bezpečnosti 3. zástupce Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MMP 4. zástupce Odboru státní sociální péče MMP 5. zástupce Sociálního odboru ÚMO Plzeň 1 6. zástupce Odboru sociálního ÚMO Plzeň 2 7. zástupce Odboru služeb – Oddělení sociálních služeb ÚMO Plzeň 3 8. zástupce Odboru sociálního ÚMO Plzeň 4 9. protidrogový koordinátor KÚPK 10. zástupce Odboru školství, mládeže a sportu KÚPK 11. zástupce Městské policie Plzeň 12. zástupce Policie ČR – Městského ředitelství Plzeň 13. zástupce Probační a mediační služby Plzeň 14. zástupce Pedagogicko-psychologické poradny Plzeň 15. zástupce Azylového domu MáTa 16. zástupce Psychiatrické kliniky při FN Plzeň – odd. detoxifikace 17. zástupci NNO - Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s., Ulice – agentura sociální práce, o. s., POINT 14, Středisko křesťanské pomoci Plzeň 18. zástupci škol – ŠMP ZŠ a SŠ 19. zástupce Komise protidrogové a prevence kriminality RMP

Pracovní skupina postupně obnovila svoji činnost v roce 2012 za účelem přípravy Protidrogového plánu města Plzně. Pracovní skupinu řídí a svolává protidrogový koordinátor města Plzně. Oblast protidrogové prevence včetně adiktologických a sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí je řešena samostatně odděleně od ostatních oblastí, které jsou zohledněny v komunitním plánování sociálních služeb města Plzně. Protidrogový plán města Plzně se tak stane doplňujícím strategickým dokumentem komunitního plánování. V rámci přípravy protidrogového plánu proběhlo celkem 6 setkání pracovní skupiny. Během těchto jednání byla vytvořena SWOT analýza, která se stala východiskem pro následné stanovení priorit, opatření a jednotlivých aktivit strategické části protidrogového plánu.

48

4.2 SWOT ANALÝZA Prvním krokem Pracovní skupiny protidrogové prevence města Plzně bylo vytvoření SWOT analýzy, která vystihuje aktuální stav v oblasti protidrogové politiky města Plzně. SWOT analýza zachycuje drogovou situaci ve městě zejména z pohledu hlavních oblastí léčby a sociálního začleňování a snižování rizik. SWOT analýza je výsledkem vnímání odborníků – členů pracovní skupiny - současné situace v oblasti drogové problematiky města. Popisuje, jak vidí pozitiva v dané oblasti nebo naopak negativa v podobě různých úskalí a nebezpečí a jejich možná řešení.

SILNÉ STRÁNKY – vnitřní faktory

SLABÉ STRÁNKY – vnitřní faktory

existence širokého spektra sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí, které jsou na území města Plzně zajišťované čtyřmi vzájemně si nekonkurujícími organizacemi profesionálně poskytované sociální služby pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí (certifikované sociální služby) zájem města o podporu protidrogových a adiktologických služeb pravidelné pořádání AT konferencí o prevenci a léčbě závislostí poskytovateli sociálních služeb existence pracovních skupin při Magistrátu města Plzně na řešení konkrétních problematik v sociální oblasti metodická podpora KÚPK spolupráce PMS a OSPOD – fungující multidisciplinární tým vznik Stanice územně strážní služby (SÚSS) v rámci MP Plzeň za účelem zajištění veřejného pořádku v centru města Plzně dobrá spolupráce s PČR, MP Plzeň a ostatními subjekty vztahující k dané

nedostatečná kapacita ústavní léčby nedostatečné zajištění ambulantní léčby pro děti do 15 let, mladistvé a rodiny s dětmi neexistence následujících služeb a zařízení – chráněné bydlení pro ženy ohrožené drogovou závislostí (i s dětmi) neexistence samostatného programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek absence koncepce minimální sítě sociálních služeb v rámci Plzeňského kraje nejasnost a nestabilita financování sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí (v rámci vícezdrojového financování) nedostatečná kapacita poskytovatelů pro vznik nových služeb obecně chybějící zařízení pro detox pro děti do 15 let a mladistvé chybějící nízkoprahové zařízení pro rodiny s dětmi užívající návykové látky chybějící pobytové zařízení pro rodiny s dětmi užívající návykové látky

49

problematice informační portál Bezpečné město

chybějící systém protidrogové prevence na školách a nezájem některých škol na spolupráci

PŘÍLEŽITOSTI – vnější faktory

OHROŽENÍ, HROZBY – vnější faktory

dobře zpracovaný Protidrogový plán města Plzně a jeho realizace stanovení pravidel a kritérií pro posuzování žádostí o finanční prostředky na poskytování sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí a inspirace způsoby využívanými v jiných městech možnost získat finance vlastní výdělečnou činností spolupráce města Plzně a Plzeňského kraje na celkové podpoře sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí (informovanost, komunikace, financování atd.) možnost vzniku poradny pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek s participací všech čtyř protidrogových organizací

nedostatek finančních prostředků na poskytování sociálních služeb – podfinancování náročnost (i finanční) získání dotace z ROP, technické chyby, složitost čerpání fondů EU obecně nedostatečné finanční pokrytí provozu na počátku roku ze státních i krajských dotací, granty některých městských obvodů stanovení pravidel a kritérií pro posuzování žádostí o finanční prostředky na poskytování sociálních služeb pro osoby užívající drogy a osoby ohrožené drogovou závislostí a inspirace způsoby využívanými v jiných městech standardy RVKPP vs. MPSV administrativní zátěž poskytovatelů sociálních služeb a pracovníků OSPOD obecně

4.3 PRIORITY A OPATŘENÍ PROTIDROGOVÉHO PLÁNU Podkladem pro zpracování strategické části protidrogového plánu se staly výstupy z jednání pracovní skupiny. Při formulaci stanovení priorit, opatření a aktivity pracovní skupina vycházela ze SWOT analýzy a z analytické části protidrogového plánu. V úvodu dané kapitoly, která obsahuje strategickou část protidrogového plánu, je sepsán přehled všech priorit a opatření. Vlastní strategická část zachycuje následně podrobný popis těchto opatření včetně výstupů v podobě konkrétních aktivit, které budou řešeny po dobu realizace protidrogového plánu, tj. v průběhu let 2013 – 2015.

50

PRIORITA 1 – NASTAVENÍ EFEKTIVNÍHO FINANCOVÁNÍ A PODPORY SLUŽEB V PROTIDROGOVÉ OBLASTI Opatření 1.1: Udržení existujících adiktologických služeb v závislosti na poptávce a možnostech poskytovatelů a města Opatření 1.2: Zlepšení podmínek financování a podpory služeb v protidrogové oblasti v rámci města Plzně PRIORITA 2 – PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ NA ŠKOLÁCH Opatření 2.1: Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách PRIORITA 3 – VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO VŠECHNY KATEGORIE OSOB OHROŽENÝCH ZÁVISLOSTÍ V NÁVAZNOSTI NA POPTÁVKU PO SLUŽBÁCH Opatření 3.1: Zjištění podmínek poskytování služby a případné zajištění následné léčby dětí a mladistvých do 18 let se zkušeností a závislostí na návykových látkách Opatření 3.2: Průzkum poptávky po službě a případné navýšení kapacit chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) – doléčování Opatření 3.3: Průzkum poptávky po službě a případné zavedení samostatného programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek – psychoterapie, rodinná terapie PRIORITA 4 – ZVÝŠENÍ INFORMOVANOSTI O PROTIDROGOVÝCH SLUŽBÁCH Opatření 4.1: Aktualizace informací na webových portálech města Plzeň, zvýšení informovanosti představitelů města o službách v protidrogové oblasti

PRIORITA 1

NASTAVENÍ EFEKTIVNÍHO FINANCOVÁNÍ A PODPORY SLUŽEB V PROTIDROGOVÉ OBLASTI

Opatření 1.1 Udržení existujících adiktologických služeb v závislosti na poptávce a možnostech poskytovatelů a města Charakteristika Základem protidrogové politiky, na které staví také Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, jsou dva základní vzájemně opatření se doplňující koncepty – ochrana veřejného zdraví a ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti. K uskutečňování těchto konceptů protidrogové politiky vede komplexní, multidisciplinární a vyvážený přístup založený na celospolečenské, mezirezortní, mezioborové a mezisektorové spolupráci na všech úrovních, tedy i na úrovni jednotlivých měst ČR. Tento přístup je postaven na vyváženém uplatňování tří základních strategií – snižování nabídky drog; snižování poptávky po drogách a snižování rizik spojených s jejich užíváním. Nezastupitelnou úlohu v naplňování těchto strategií, zejména snižování poptávky po drogách a 51

snižování rizik spojených s jejich užíváním, mají neziskové organizace poskytující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené drogami. V rámci města Plzně je síť těchto služeb neziskovými organizacemi budována již více než 15 let a jejich přínos pro město je nezpochybnitelný. Současné rozvržení adiktologických služeb na území města Plzně a případné hrozby ze zrušení některých těchto služeb zachycuje kapitola č. 2.2.3.1“Přehled adiktologických služeb v Plzni 2008 – 2012“ protidrogového plánu. Odůvodnění Na území města Plzně působí v dané oblasti celkem čtyři hlavní poskytovatelé (Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.; POINT opatření 14; Středisko křesťanské pomoci Plzeň a Ulice – Agentura sociální práce, o.s.), jejichž služby významně pomáhají mírnit negativní sociální, zdravotní, bezpečnostní a ekonomické dopady a tím ovlivňují celé společenské klima ve městě. Jsou zde rovnoměrně zastoupeny různé adiktologické a sociální služby poskytované výše uvedenými organizacemi. V průběhu let lze v dané sféře zaznamenat zvyšující se poptávku po těchto službách. Ovšem vzhledem k tomu, že v protidrogové politice dochází dlouhodobě ke snižování finančních prostředků, nemohou organizace adekvátně k poptávce na danou situaci reagovat a navíc hrozí omezení či dokonce uzavření některých z těchto služeb. Z pohledu naplňování cílů protidrogové politiky města Plzně je žádoucí věnovat financování daných služeb a jejich udržitelnosti do budoucna zvýšenou pozornost. Předpokládané Vytvoření systému financování a podpory sociálních služeb pro osoby ohrožené drogami a udržení stávajících zavedených adiktologických dopady služeb poskytovaných NNO na území města Plzně v návaznosti na vývoj opatření adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt opatření 1.1.1 Snaha udržet stávající adiktologické služby 1.1.1 Město Plzeň poskytované NNO na území města Plzně v závislosti + NNO na poptávce. 1.1.2 Cílená finanční podpora adiktologických 1.1.2 Město Plzeň služeb v souladu s aktuální problematikou v oblasti + NNO protidrogové prevence a poptávkou po službách a s ohledem na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). 1.1.3 Jednání se zástupci města ohledně 1.1.3 Město Plzeň poskytování finančních prostředků na oblast + NNO protidrogové prevence v návaznosti na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). 1.1.1 Finanční podpora stávajících adiktologických služeb s cílem udržení Výstupy již funkční sítě těchto služeb. jednotlivých 1.1.2 V případě dalšího poklesu finančních prostředků na oblast aktivit 52

Termín realizace opatření

protidrogové prevence, zajistit cílenou finanční podporu adiktologických služeb v souladu s aktuální problematikou v této oblasti a poptávkou po službách a s ohledem na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). 1.1.3 Zajištění systémového financování protidrogových služeb v souladu s efektivní protidrogovou politikou města Plzně v návaznosti na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). Průběžně v období 2013 – 2015

Opatření 1.2 Zlepšení podmínek financování a podpory služeb v protidrogové oblasti v rámci města Plzně Charakteristika Zajištění účelného financování protidrogových služeb je základním prvkem k nastavení efektivní protidrogové politiky. Město Plzeň opatření

Odůvodnění opatření

dlouhodobě a systematicky podporuje služby protidrogové prevence a to na všech třech úrovních - primární, sekundární a terciární prevence. Finanční prostředky na protidrogovou politiku města Plzně jsou vynakládány na základě rozpočtu schváleného Zastupitelstvem města Plzně pro konkrétní rok. Od roku 2009 jsou finanční prostředky na protidrogovou oblast zahrnuty převážně do rozpočtu Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. Prostřednictvím tohoto odboru jsou financovány zejména protidrogové sociální služby poskytované neziskovými organizacemi na území města Plzně. Prostředky na finanční podporu projektů v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže realizovaných v plzeňských ZŠ jsou zahrnuty v rozpočtu Odboru školství, tělovýchovy a mládeže Magistrátu města Plzně. Další finance na tuto oblast plynou také z rozpočtů některých městských obvodů, zejména MO Plzeň 1 – 4. Nutno však vzít v potaz také financování protidrogových služeb ze strany dalších subjektů zejména KÚPK, RVKPP, MPSV, MŠMT. Bez celkového propojení všech těchto finančních zdrojů by nebylo možné udržet poskytované služby na území města Plzně ve stávajícím rozsahu. Ačkoliv město Plzeň vynakládá každoročně nemalé finanční prostředky na oblast protidrogové prevence, i zde lze v průběhu uplynulých let zaznamenat trend poklesu objemu financí. V rámci města Plzně existuje relativně dobrá síť NNO poskytujících své služby v oblasti primární, sekundární i terciární prevence. Jejich činnost je v dané sféře nezastupitelná a z tohoto důvodu nelze podcenit jejich finanční zajištění. Finanční podpora těchto služeb je relativně stabilní, ale vzhledem ke vzrůstající poptávce ne vždy dostačující. Ve většině případů umožňuje pouze udržení fungování stávajících služeb v nastaveném rozsahu, nikoliv však jejich další rozvoj zejména z pohledu personálního či kapacitního navýšení ve vztahu k narůstající poptávce. Organizace v současné době zvažují i zavedení částečné úhrady za služby od klientů, což však může přinést pokles zájmu o tyto služby a neřešení problematických situací.

53

Rovněž chybí podpora organizací z pohledu zajištění vhodných prostor na případné rozšiřování jejich služeb. Navíc dojde v budoucnu také k omezení finančních prostředků poskytovaných PK formou OP VK a IP projektů na podporu sociálních služeb (II. etapa IP projektů počítá s podporou sociálních služeb do roku 2014). Z tohoto důvodu je potřeba se zabývat otázkou po zlepšení podmínek financování a podpory těchto služeb tak, aby nedošlo v budoucnu k jejich omezení, a tím i k možnému ohrožení veřejného zdraví a bezpečnosti společnosti. • Zlepšení podmínek financování protidrogových služeb Předpokládané poskytovaných na území města Plzně tak, aby bylo možné jejich dopady udržení alespoň ve stávajícím rozsahu. opatření • Nalezení dalších postupů podpory poskytování služeb v protidrogové oblasti na území města Plzně. Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt opatření 1.2.1 Zjištění možnosti poskytování finančních 1.2.1 Protidrogový prostředků z hazardu (ÚMO 3) na oblast koordinátor protidrogové prevence. 1.2.2 Spolupráce s církevními institucemi o 1.2.2 Město Plzeň možnosti podpory protidrogových služeb na základě + církevních restitucí v podobě poskytnutí prostor pro církevní instituce poskytování těchto služeb. 1.2.1 Možnost navýšení finančních prostředků na protidrogovou Výstupy jednotlivých prevenci z dané oblasti. 1.2.2 Možnost získání další podpory v oblasti protidrogové prevence aktivit prostřednictvím církevních institucí, zejména prostor pro rozšíření stávajících služeb či zajištění nových služeb. Průběžně v období 2013 - 2015 Termín

realizace opatření

54

PRIORITA 2

PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ NA ŠKOLÁCH

Opatření 2.1 Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách Charakteristika Opatření spočívá v zefektivnění systému zejména v oblasti specifické primární prevence rizikového chování žáků na obou stupních plzeňských opatření základních škol (jejichž zřizovatelem je město Plzeň) a na středních školách především na základě jejich potřeb a zjištěných nedostatků v dané sféře. Opatření se vztahuje k následujícím oblastem a tématům, která byla členy pracovní skupiny protidrogové prevence stanovena za diskutabilní: - financování preventivních programů specifické primární prevence na školách, - návaznost těchto preventivních programů ZŠ → SŠ, - doporučení/reference k nabízeným preventivním programům školám, - vzdělávání učitelů v oblasti rizikového chování dětí a mládeže, - informování ředitelů škol o situaci v dané oblasti na škole, - zlepšení spolupráce neziskového sektoru a školních metodiků prevence, - systém prevence rizikového chování na školách – zastřešení, - větší podpora školních metodiků prevence na školách, - uskutečňování případových studií → jak postupovat v konkrétních případech. Oblast primární prevence je jedním ze čtyř základních pilířů protidrogové Odůvodnění politiky v kontextu se strategií snižování poptávky po drogách. Efektivní opatření primární prevence rizikového chování dětí a mládeže musí zahrnovat jak aktivity nespecifické primární prevence, tak vhodně nastavené aktivity a programy specifické primární prevence z pohledu všech tří úrovní (všeobecná, selektivní a indikovaná prevence), a to již v raném věku dítěte. Město Plzeň je zřizovatelem celkem 26 základních škol. Klima na školách v oblasti rizikového chování má v souvislosti s celospolečenskými problémy tendenci ke zhoršování, což potvrzují také zástupci těchto škol. Děti a mládež jsou jednou z nejvýznamnějších cílových skupin, protože patří mezi nejvíce ohroženou část populace. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat této problematice zvýšenou pozornost a předcházet tak negativním dopadům v dané oblasti do budoucna. • Cílená podpora kvalitních programů specifické primární prevence Předpokládané na školách. dopady • Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence na opatření školách. • Zvýšení informovanosti o dané oblasti obecně. Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt

55

opatření

Výstupy jednotlivých aktivit

Termín realizace opatření

2.1.1 Setkání ŠMP ZŠ a SŠ, organizací zajišťujících primární prevenci (NNO, PPP Plzeň, MP Plzeň, PČR atd.), zástupců odborů školství – KÚPK a MMP, radní pro oblast školství města Plzně a PK, zástupce MŠMT k prodiskutování zjištěných nedostatků v dané oblasti, které povede k zefektivnění systému primární prevence na školách. Před konáním výše uvedeného setkání bude alespoň jedno jednání pracovní skupiny protidrogové prevence věnováno problematice primární prevence na školách k prodiskutování dalšího postupu v dané oblasti. 2.1.2 Realizace samostatných setkání 2x ročně pro ŠMP s možností účasti ředitelů nebo zástupců ZŠ, NNO + ostatní subjekty, kde mohou být prezentovány preventivní programy pro školy (školní rok 2013/2014). 2.1.3 Vytvoření systémové koncepce primární prevence rizikového chování na školách.

2.1.1 Město Plzeň (protidrogový koordinátor) + zástupci ostatních subjektů (NNO, PPP, PČR, MP, KÚPK, atd.)

2.1.2 Protidrogový koordinátor ve spolupráci s OŠMT MMP

2.1.3 ZŠ ve spolupráci s ostatními subjekty (OŠMT MMP, PPP, protidrogový koordinátor, NNO) 2.1.1 Zefektivnění systému primární prevence na plzeňských základních školách včetně systematické podpory kvalitních programů specifické primární prevence realizovaných na těchto školách. 2.1.2 Zvýšení informovanosti v oblasti primární prevence rizikového chování. 2.1.3 Vytvoření systémové koncepce primární prevence rizikového chování na školách. Průběžně v období 2013 - 2015

56

PRIORITA 3

VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO KATEGORIE OSOB OHROŽENÝCH ZÁVISLOSTÍ

VŠECHNY

Opatření 3.1 Zjištění podmínek poskytování služby a případné zajištění následné léčby dětí a mladistvých do 18 let se zkušeností a závislostí na návykových látkách Charakteristika Smyslem opatření je zajistit pro děti a mládež do 18 se zkušeností a závislostí na návykových látkách služby následné péče. Dle § 64 zákona opatření

Odůvodnění opatření

č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou služby následné péče definovány ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Služba obsahuje sociálně terapeutickou činnost, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. SNP poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle výše uvedených základních činností ještě tyto činnosti - poskytnutí ubytování a poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy. Služba se poskytuje bezúplatně. Služby následné léčby jsou zajišťovány zejména pro klienty po absolvování detoxifikace. Služba následné péče pro tuto cílovou skupinu by byla zajišťována ambulantně formou denního centra (stacionáře). Cílem a zaměřením služby je udržení pozitivních životních změn v životě těchto jedinců, prevence relapsu, zvládání zátěže bez návykových látek a podpora zdravého životního stylu. Cílová skupina: děti a mladiství do 18 let se zkušeností a závislostí na návykových látkách. Služby následné léčby jsou zpravidla zajišťovány zejména pro klienty po absolvování detoxifikace. Dětské a dorostové detoxikační zařízení poskytující komplexní protidrogovou péči pro děti a mládež do 18 let včetně služeb následné péče v rámci ČR se nachází v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Kapacita tohoto zařízení je 14 lůžek. V Plzni i jiných městech je detoxifikace zajišťována dětskými odděleními a psychiatrickými léčebnami, kde však není zajištěna komplexní péče, kterou tato cílová skupina při řešení dané problematiky vyžaduje. Z průzkumu o počtu hospitalizovaných dětí a mladistvých pro intoxikaci alkoholem či nelegálními návykovými látkami bylo zjištěno, že za rok 2012 bylo v rámci FN Plzeň hospitalizováno celkem 33 dětí a mladistvých do 18 let. V ostatních okresních nemocnicích bylo hospitalizováno v průběhu roku 2012: Stodská nemocnice, a.s. – 9 případů; Nemocnice Sušice o.p.s. – 7 případů; Rokycanská nemocnice, a.s. – 13 případů; Klatovská nemocnice, a.s. – 10 případů. Z informací plzeňských NNO o počtu dětí a mladistvých – 57

uživatelů návykových látek, vyplynulo, že v daném období doporučily celkem 6 dětí k hospitalizaci. Po prodělání detoxifikace je důležité pro klienta zajistit také služby následné péče. Vzhledem ke zjištěným počtům dětí a mladistvých do 18 let, coby uživatelů návykových látek, je žádoucí zajistit ve městě Plzni službu následné péče tak, aby došlo ke komplexnímu řešení dané problematiky z pohledu dané cílové skupiny. V celé ČR není tato služba pro danou cílovou skupinu dostatečně zajištěna. Předpokládané Zajištění služeb následné péče pro děti a mládež do 18 let, která experimentuje s drogami nebo již spadá do kategorie uživatelů dopady návykových látek s rozvinutou závislostí. opatření

Aktivity naplňující opatření

Výstupy jednotlivých aktivit Termín realizace opatření

Aktivity

Realizátor + spolupracující subjekt 3.1.1 Zjistit podmínky pro poskytování 3.1.1 Protidrogový následné péče pro děti a mladistvé do 18 let (i koordinátor + NNO ze zahraničí). 3.1.2 Zajištění vhodných prostor a finančních 3.1.2 Město Plzeň + NNO prostředků pro zřízení služby následné péče pro děti do 18 let + poskytovatele této služby. 3.1.1 Zjistit podmínky a možnosti/varianty pro poskytování následné péče pro děti a mladistvé do 18 let (i ze zahraničí). 3.1.2 Zajištění vhodných prostor a finančních prostředků pro zřízení služby následné péče pro děti do 18 let + poskytovatele této služby. 2014 – 2015

Opatření 3.2 Průzkum poptávky po službě a případné navýšení kapacit chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) – doléčování Charakteristika Uvedená sociální služba je řešena podle § 64 Služby následné péče zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. SNP jsou zde definovány opatření jako ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Cílem tohoto opatření je v případě poptávky rozšířit kapacity chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) za účelem doléčování ve městě Plzni. Cílová skupina: ženy, matky s dětmi, které splňují podmínku ukončené střednědobé nebo dlouhodobé léčby v délce minimálně 3 měsíců Předpokládaná kapacita zařízení: 6 žen, popř. s dětmi. Personální zajištění služby: celkem 1,5 úvazku (v tom speciální pedagog).

58

V současné době není tato sociální služba ve městě Plzni dostatečně zajištěna. Od září roku 2012 danou službu poskytuje pouze organizace POINT 14 v rámci Střediska následné péče, ale v omezené kapacitě – pouze 2 lůžka. Organizace CPPT, o.p.s. by měla k dispozici prostory pro zřízení této služby, jelikož se však jedná o nezrekonstruovaný objekt města. Náklady na rekonstrukci činí dle vypracované stavební dokumentace 4,5 milionu Kč, nebylo možné tuto službu doposud zrealizovat. V daném objektu by bylo možné vybudovat 3 malometrážní byty. Vzhledem k tomu, že služba je ve městě poskytována krátce, není možné vyhodnotit aktuální poptávku po této službě. Není veden ani pořadník na doléčování. Kapacity následné péče pro rodiče s dětmi v rámci ČR jsou dány součtem kapacity lůžek Následné péče Sananim, o.s. (10) a jednotlivých lůžek v dalších zařízeních (Prevent, .o.s. České Budějovice – 1 lůžko, Jeseník - 1 lůžko). Průběžně kapacita kolísá mezi 10 – 15 lůžky na celou ČR. Obecně lze tedy konstatovat, že zajištění této služby je v rámci celé ČR poměrně nedostatečné. Zajištění chráněného bydlení pro ženy i s dětmi v rámci doléčovacího programu je žádoucí zejména z důvodu snížení rizika relapsu drogové závislosti a podpory udržení a dalšího rozvíjení pozitivních změn u klientek. • Snížení rizika relapsu drogové závislosti u klientek včetně Předpokládané podpory udržení a rozvíjení dalších pozitivních změn v jejich dopady životě. opatření • Sociální stabilizace klientek spočívající v nalezení vlastního místa a uplatnění ve společnosti. Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt opatření 3.2.1 Průzkum a zjištění aktuální poptávky po dané 3.2.1 CPPT, o.p.s. + sociální službě v rámci ČR. pracovní skupina (září 2013) 3.2.2 Další postup bude navržen na základě výstupu 3.2.2 Pracovní výše uvedené aktivity. skupina

Odůvodnění opatření

Výstupy jednotlivých aktivit Termín realizace opatření

3.2.1 Zjištění aktuální poptávky po dané sociální službě. 3.2.2 Na základě výstupu aktivity 3.1 – zjištění poptávky po službě budou dále realizovány další kroky v podobě zajištění financí na rekonstrukci objektu CPPT, o.p.s. a také finančního zajištění samotné sociální služby. Průběžně v období 2013 – 2015

59

Opatření 3.3 Průzkum poptávky po službě a případné zavedení samostatného programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek – psychoterapie, rodinná terapie Charakteristika Smyslem opatření je zavedení samostatného psychoterapeutického programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek opatření poskytovaného mimo stávající sociální služby. Psychoterapeutické služby budou určeny jak jednotlivým členům rodiny, tak i celým rodinám, jejichž některý rodinný příslušník je uživatel návykové látky. Na zajištění poradenství budou spolupracovat všechny organizace - CPPT o.p.s., POINT 14, SKP Plzeň, Ulice - Agentura sociální práce o.s. Program by měl nabídnout komplexní psychoterapeutické služby: - systematicky prováděnou individuální a skupinovou psychoterapii, - rodinnou terapii, - poradenství v oblasti léčby závislostí. Cílová skupina: rodinní příslušníci uživatelů návykových látek. Odůvodnění Poradenství pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek poskytují jednotlivé organizace většinou v rámci svých stávajících služeb. V mnoha opatření případech se však nejedná o komplexní psychoterapeutické služby, které jsou pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek zcela jistě potřebné. Rodinným příslušníkům žijícím s osobou závislou na návykové látce by služba pomohla zorientovat se v nepříznivé situaci, kterou charakterizují zejména pocity bezmoci. Snižování napětí a stresu, který tito lidé prožívají, je pozitivním faktorem snižujícím také riziko vzniku vlastní závislosti. V současné době se rodiny mohou cítit stigmatizované tím, že poradenství pro ně je nyní poskytováno např. v rámci kontaktních center a dalších protidrogových služeb. Samostatný prostor mimo stávající služby, ve kterém by bylo poradenství poskytováno, by tak výrazně napomohl k systematické práci s rodinami a k jejich podpoře. Předpokládané Zavedení samostatného psychoterapeutického programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek poskytovaného odděleně od dopady stávajících služeb, který povede ke zvýšení kvality života těchto rodin, a opatření tedy i kvality života jejich jednotlivých členů. Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt opatření 3.3.1 Průzkum a zjištění aktuální poptávky po Všechny aktivity: zavedení psychoterapeutického programu pro pracovní skupina rodinné příslušníky uživatelů návykových látek ve + městě Plzni. město Plzeň 3.3.2 Zajištění finančních prostředků pro organizace + participující na programu (CPPT o.p.s., POINT 14, NNO SKP Plzeň, Ulice - Agentura sociální práce o.s.) na rozšíření jejich stávajících služeb o rodinnou terapii. 3.3.3 Nastavení systému poskytování terapie – provozní doba (pokrytí týdne ze strany všech čtyř

60

Výstupy jednotlivých aktivit

Termín realizace opatření

organizací). 3.3.4 Zajištění nebytového prostoru pro zřízení služby. 3.3.5 Možnost rozšíření psychoterapie i na další oblasti (nejen v drogové problematice). 3.3.1 Zjištění aktuální poptávky po zavedení psychoterapeutického programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek. 3.3.2 Navýšení finančních prostředků pro organizace participující na programu (CPPT o.p.s., POINT 14, SKP Plzeň, Ulice - Agentura sociální práce o.s.) na rozšíření jejich stávajících služeb o rodinnou terapii. 3.3.3 Systém poskytování terapie ze strany čtyř organizací – provozní doba. 3.3.4 Zřízení samostatného psychoterapeutického programu pro rodinné příslušníky uživatelů návykových látek. 3.3.5 Rozšíření psychoterapie na další sociální oblasti. 2014 - 2015

61

PRIORITA 4

ZVÝŠENÍ INFORMOVANOSTI O PROTIDROGOVÝCH SLUŽBÁCH

Opatření 4.1 Aktualizace informací na webových portálech města Plzeň, zvýšení informovanosti představitelů města o službách v protidrogové oblasti Charakteristika Informovanost veřejnosti v oblasti závislostí na návykových látkách je nedílnou součástí efektivní protidrogové prevence. Podstatné je, aby o opatření protidrogové problematice, a to nejenom z pohledu prevence, byla dostatečně informována zejména laická veřejnost. Neméně důležité je také informování představitelů města a to ze strany samotných poskytovatelů protidrogových služeb, tak aby došlo k toku relevantních a aktuálních informací z dané sféry. Odůvodnění Občané často nevědí, kde hledat pomoc či informace týkající se závislostí na návykových látkách. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o opatření společností odsuzovaná a mnohdy citlivá intimní témata, nemají občané tendenci se v otázkách k těmto problémům obracet na služby veřejné správy. Z tohoto důvodu je žádoucí poskytovat občanům aktuální a relevantní informace o subjektech poskytujících služby v oblasti protidrogové prevence a také o možnostech využití těchto služeb. Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany poskytovatelů je důležité z pohledu adekvátní podpory dané oblasti. • Předávání informací z protidrogové oblasti široké veřejnosti Předpokládané zejména prostřednictvím webových portálů města Plzně tak, aby dopady docházelo ke změně vnímání protidrogových služeb většinovou opatření společností (proč je potřebné tyto služby realizovat, jaký by byl dopad pro společnost v případě absence těchto služeb, příběhy lidí – kazuistika, atd.) • Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany jejich poskytovatelů, tak aby došlo k adekvátní podpoře těchto služeb a nastavení efektivního systému protidrogové politiky města. Aktivity Realizátor + Aktivity spolupracující naplňující subjekt opatření 4.1.1 Předložení zřízení pracovní skupiny protidrog. 4.1.1 Protidrogový prevence ke schválení RMP. koordinátor 4.1.2 Doplňování aktuálních informací týkajících se 4.1.2 Protidrogový protidrogové problematiky prostřednictvím koordinátor + NNO webových portálů města Plzně (www.bezpecnemesto.eu a www.socialnisluzby.eu). 4.1.3 Protidrogový 4.1.3 Informování představitelů města a koordinátor + NNO prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany jejich poskytovatelů (prostřednictvím KPPK 62

Výstupy jednotlivých aktivit

Termín realizace opatření

RMP, ZMP, přizvání členů rady města Plzně pro oblast bezpečnosti a sociální oblast na jednání pracovní skupiny protidrogové prevence, přizvání představitelů města na prohlídku služeb v jednotlivých organizacích, prezentace služeb ze strany poskytovatelů na setkávání starostů MO 1-10 Plzeň). 4.1.1 Schválení zřízení pracovní skupiny protidrogové prevence RMP. 4.1.2 Pravidelná aktualizace informací z protidrogové oblasti na webových portálech města Plzně (www.bezpecnemesto.eu a www.socialnisluzby.eu). 4.1.3 Informování představitelů města o situaci v protidrogové oblasti k nastavení efektivního systému protidrogové politiky. Průběžně v období 2013 - 2015

63

5 NAPLŇOVÁNÍ A KONTROLA PROTIDROGOVÉHO PLÁNU Realizaci jednotlivých opatření a aktivit budou dle možností zajišťovat subjekty uvedené v textu u jednotlivých aktivit. Naplňování plánu bude probíhat na základě akčních plánů zpracovaných na jednotlivé kalendářní roky, počínaje rokem 2013. Akční plán obsahuje vybraná opatření a aktivity z Protidrogového plánu města Plzně, doplněn může být také o nově ustanovené opatření a aktivity reagující na aktuální potřeby z oblasti protidrogové politiky města. Akční plán na následující rok bude zpracován na setkání pracovní skupiny, které proběhne do 30. 6. předcházejícího roku. Jednání pracovní skupiny svolá protidrogový koordinátor. Náplní pracovní skupiny bude: projednání plnění stávajícího akčního plánu; projednání stávající situace týkající se potřeb a služeb v protidrogové oblasti, stanovení opatření a aktivit na základě těchto nově zjištěných potřeb; zhodnocení dopadů realizovaných aktivit. Akční plán vytvořený v rámci pracovní skupiny pro konkrétní kalendářní rok bude předložen k projednání KPPK RMP a následně RMP a ZMP. Z projednání plnění stávajícího akčního plánu bude zpracována zpráva, která bude rovněž předložena k projednání KPPK RMP a následně jako informativní zpráva RMP. Zprávu zpracuje a předložení dokumentů do orgánů města Plzně zajistí protidrogový koordinátor. Do 30. 6. 2015 pracovní skupina zhodnotí aktuálnost Protidrogového plánu města Plzně a na základě toho bude plán upraven (aktualizace celého plánu, aktualizace strategické části, prodloužení platnosti plánu apod.) a případně zpracuje Akční plán na rok 2016.

64

PŘÍLOHA Č. 1 – SLOVNÍK CIZÍCH A ODBORNÝCH SLOV ABSTINENCE Jednání, které vede ke zdržení se užívání alkoholu nebo jiné drogy z důvodů zdravotních, osobních, sociálních, náboženských, morálních, právních či jiných. Kdokoliv v současné době abstinuje, může být nazýván „abstinent.“ Termín „současný abstinent“ (current abstainer) je někdy používán pro výzkumné účely a definován jako osoba která neužívá žádnou látku po určité období, např. 3, 6 nebo 12 měsíců. V některých studiích osoba, která pije nebo užívá jiné drogy pouze jednou nebo 2x za rok, je klasifikována jako abstinent. V demografických a zdravotních profilech je důležitý rozdíl mezi celoživotním abstinentem a ex-userem. V epidemiologických studiích nesmí být tento rozdíl přehlédnut. AMBULANTNÍ LÉČBA Léčba prováděná bez vyčlenění klienta z původního prostředí. Při ambulantní léčbě pacient/klient dochází do zařízení, kde se léčba poskytuje, přičemž délka kontaktu, frekvence kontaktů a doba docházení je individualizovaná, přizpůsobená jeho potřebám a zakotvená v jeho ústní či písemné dohodě (kontraktu) s terapeutem nebo se zařízením. Nejčastější formou ambulantní léčby jsou individuální rozhovory (poradenské nebo terapeutické) nebo skupinová forma terapie. Spektrum možností ambulantní péče doplňuje sociální práce, rodinná terapie, klubové a volnočasové aktivity, pracovní a právní poradenství apod. Ambulantní léčba je vhodná pro pacienty/klienty s nižším potenciálem pro relaps, větší schopností sebekontroly a motivací ke změně a s podpůrným nebo alespoň neškodícím sociálním zázemím. CERTIFIKACE ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI SLUŽBY PRO UŽIVATELE DROG Posouzení a formální uznání, že daná služba odpovídá kritériím kvality, odbornosti a komplexnosti. Služba je posuzována na základě stanovených certifikačních standardů. Výsledkem procesu certifikace je udělení či neudělení certifikátu. Udělení certifikátu je jedním z podstatných kritérií pro následné financování služby ze státního rozpočtu. DOMY „NA PŮL CESTY “ (HALF-WAY HOUSES) Místo pobytu, které slouží jako přechodná fáze mezi hospitalizací nebo rezidenční léčbou a plně nezávislým životem ve společnosti. Termín používaný pro způsob bydlení osob závislých na alkoholu nebo drogách, usilující zároveň o udržení jejich abstinence. Existují také domy na půl cesty pro osoby s psychiatrickým onemocněním a osoby propuštěné z vězení. DOLÉČOVÁNÍ (AFTERCARE) Užší pojetí doléčování se týká především podpory a udržení abstinence po léčbě. V širším pojetí, vycházejícím z bio-psycho-sociálního modelu, lze doléčování definovat jako soubor všech služeb, které následují po ukončení základního léčebného programu (psychiatrická léčebna, terapeutická komunita, atd.) a které ve svém souhrnu pomáhají vytvářet podmínky pro abstinenci klienta v životě po léčbě. Cílem je v tomto případě sociální integrace klienta do podmínek normálního života. Takto pojatá definice zahrnuje celé spektrum intervencí, které jsou nezbytné ke zdárnému dokončení procesu úzdravy ze závislosti na návykových látkách, což je zejména: prevence relapsu, podpůrná skupinová terapie, individuální terapie či poradenství, volnočasové aktivity, sociální práce, pracovní poradenství, chráněné bydlení, chráněná pracovní místa a rekvalifikace, práce s rodinnými příslušníky, zdravotní péče (především se zaměřením na somatické důsledky užívání drog). Intenzivní doléčovací program s komplexním obsahem trvá obvykle 6-12 měsíců a jeho absolvování výrazně zvyšuje efektivitu léčby a zkracuje dobu, po kterou je potřebné poskytování následné péče. DROGA (DRUG) Termín má mnoho významů. V Úmluvách OSN a v „Deklaraci snižování poptávky po drogách“ označuje látky podřízené mezinárodní kontrole. V medicíně odkazuje na některá léčiva užívaná pro předejití nebo vyléčení nemoci nebo pro zvýšení fyzické či psychické kondice. Ve farmakologii se termín vztahuje na některé chemické činitele, které upravují biochemické nebo fyziologické procesy ve tkáni nebo organismu. Často se pojmem „droga“ rozumí psychoaktivní látka a ještě častěji jde o synonymum pro drogy nezákonné. Kofein, tabák, alkohol a další látky, které jsou běžně užívány bez lékařského předpisu, jsou v jistém slova smyslu také drogy, protože jsou užívány primárně pro svůj psychoaktivní efekt. DROGOVÁ (PROTIDROGOVÁ) POLITIKA (DRUG POLICY) Souhrn zásad, cílů a opatření navržených a prováděných k řešení problému drog, zejména nezákonných, na úrovni místní, státní nebo mezinárodní. Na mezinárodní úrovni formulovala OSN v r. 1991 zásadu „vyváženého přístupu“ v drogové politice; tím je míněno, že vedle strategie postihování nabídky drog, tj. represe, se mají

65

rozvíjet a uplatňovat též strategie zaměřené na stranu poptávky po drogách, tj. prevence primární, sekundární a terciární. Během 90.let se začala stále více hlásit o uznání třetí strategie – snižování poškození drogami, Harm Reduction. Vedle deklarací Valného shromáždění OSN ztělesňují drogovou politiku světového společenství především Úmluvy OSN. Protidrogová politika ČR je formulována ve vládních dokumentech (Koncepce a program protidrogové politiky z r. 1993, Koncepce a program protidrogové politiky z r.1998, Strategie protidrogové politiky z r.2000). Posledně jmenovaný dokument uvádí – ve shodě s drogovou strategií Evropské unie – čtyři základní pilíře protidrogové politiky ČR: represe, prevence (tj. prevence primární), léčba a resocializace, Harm Reduction. DROGOVÁ SCÉNA Místo či místa, kde se shromažďují uživatelé nezákonných drog a kde obvykle probíhá konečný článek obchodu a distribuce (dealing). Rozlišuje se drogová scéna otevřená (veřejné či veřejně dostupné prostory jako parky, ulice, náměstí, nádraží, průchody), polootevřená (restaurace, kluby a jiné zábavní místnosti) a uzavřená (byty, soukromé kluby a akce). EXPERIMENTOVÁNÍ, EXPERIMENTÁTOR Experimentování znamená provádění pokusů; experimentátor je osoba, která pokusy provádí. Ve slangu se tak ovšem často označují lidé, kteří drogy takzvaně „zkoušejí“. Jedná se o výraz nepřesně definovaný a neohraničený (např. i závislý na heroinu může „experimentovat“ s halucinogeny), nehledě k tomu, že se nejedná o pokusy ve vědeckém slova smyslu. Odborný pracovník by tedy měl spíše používat zavedené diagnostické kategorie (např. „několikerá intoxikace pervitinem v anamnéze“ nebo „škodlivé užívání halucinogenních látek bez závislosti“). Přesto se i v odborné mluvě používá označení „experimentátor“ pro osobu, která občasně a nepravidelně užívá různé drogy a typy drog a může, ale nemusí mít přitom problémy v jiných oblastech. EXTÁZE, MDMA (ECSTASY) Methylen-dioxy-methamfetamin, MDMA, také označovaný jako „Extáze“ (Ecstasy), je syntetický derivát amfetaminu. Poprvé byl syntetizován v r. 1914 jako látka, která by mohla být užívána pro potlačení chuti k jídlu, nikdy však nezískal statut registrovaného léku. Byla užívána experimentálně v psychoterapii. Oblibu si získala jako rekreační droga, nejdříve v USA, později v Evropě a dnes zvyšující se měrou i jinde ve světě. Je na mezinárodním seznamu kontrolovaných látek. Vyrábí se v tajných laboratořích, zejména ve formě prášku nebo tablet různých barev a s různými motivy, méně často ve formě kapslí. Běžná dávka je 75 –150 mg. GAMBLING Neodborný, ale běžně užívaný ekvivalent diagnostické jednotky patologické hráčství. Jde o zúžení zájmu a činnosti na hazardní hru, při kterém je poškozován samotný jedinec nebo jiní lidé, nejčastěji jeho blízcí. Jedinec není schopen odolat myšlenkám a touze hrát. Prochází periodami výher, proher a zoufalství. Když je mu hraní znemožněno, je neklidný, podrážděný až agresivní a je schopen se dopouštět lhaní, podvodů, krádeží a jiného kriminálního chování, čehož ve chvílích náhledu lituje. „HARM REDUCTION“ Jako „Harm Reduction“ (HR – obvykle se nepřekládá do češtiny) se označují přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u osob, kteří v současnosti drogy užívají a nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali. HR se snaží minimalizovat, omezit či zmírnit riziko život a zdraví ohrožujících infekce, které se šíří sdílením injekčního náčiní při nitrožilní aplikaci drog a nechráněným pohlavním stykem, jako je AIDS a hepatitidy B a C, riziko dalších tělesných komplikací, dlouhodobého působení vysokých dávek, předávkování, sociálního debaklu a ztráty lidské důstojnosti. Mezi nejznámější postupy používané v HR patří výměna použitého injekčního náčiní za sterilní, poskytování informací (o možnostech léčby či jiné odborné pomoci), kontaktní (situační) poradenství a edukace o rizicích. Důležité je i zaměření na bezpečný sex včetně distribuce kondomů. V širším pohledu můžete také pod HR zahrnout i substituční léčbu. Do oblasti HR patří také aplikační místnosti – tzv. šlehárny. Poradenství a edukace v rámci HR nezbytně zahrnuje i rady, návody a vysvětlení, jak drogu bezpečně aplikovat, jak používat a dezinfikovat náčiní a podobné čistě technické informace. Tištěné materiály, které tyto informace obsahují, jsou zcela specifické a jejich distribuce musí být omezena na okruh klientů, kterým jsou určeny. Dostanou-li se mimo tento okruh, např. do škol, vyvolávají senzaci, pobouření a obviňování, že se touto cestou mládež navádí k braní drog. HR se provádí buď přímo v terénu (terénní programy, streetwork) nebo v nízkoprahových kontaktních centrech. Edukace zaměřená na snížení zdravotních rizik z užívání drog je rovněž pevnou součástí léčebných programů.

66

HEPATITIDY A, B, C Infekční onemocnění jater vyvolané hepatotropními viry (viry s chorobnými účinky na jaterní tkáň). Vzhledem k významu jater se jedná o onemocnění velmi vážná. Jejich výskyt podléhá povinnému hlášení. Z epidemiologického hlediska je nejvýznamnější typ A, který díky fekálně-orálnímu mechanismu přenosu se dobře přenáší napříč rizikovými skupinami a v uzavřených kolektivech. Průběh mívá spíše lehký a nepřechází do chronicity. Typy B a C se vyznačují parenterálním mechanismem přenosu a jsou časté u nitrožilních uživatelů drog. Žloutenka typu B mívá vážnější akutní průběh, někdy přechází do chronicity. Proti typům A a B je možné ohrožené jedince očkovat. Žloutenka typu C mívá průběh spíše mírný, častěji než typ B však přechází do chronického průběhu, který může pacienta invalidizovat a později usmrtit. Perspektivní metodou léčby chronických hepatitid je léčba interferony. HEROIN Patří mezi opiáty. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších drog vůbec. Může vyvolat rychle duševní i tělesnou závislost. Heroin je prášek bílé až hnědé barvy, užívá se nejčastěji nitrožilně, nebo též šňupáním a kouřením. Po jeho užití následuje zklidnění, tělesný útlum, znecitlivění, pocit lhostejnosti vůči problémům. HOUBY Ve slangu uživatelů drog se myslí obyčejně halucinogenní houby, nejčastěji rodu Psylocibe (lysohlávky) semilanceata (kopinatá), bohemica (česká), cyanensis (modrající), a dále rodu Amanita (Amanita muscaria muchomůrka červená). Halucinogenní houby patří mezi nejstarší halucinogenní látky, archeologické nálezy dokazují, že měly významné místo v náboženství starých národů. To platí i o Čechách, někteří autoři odvozují jméno Plzně od německého Pils – houby s tím, že muchomůrka červená patřila do nejstarších receptur k výrobě piva. CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ (SHELTERED HOUSING) Sociální služba, která je součástí komplexu sociálních a zdravotních služeb. Poskytování chráněného bydlení (ChB) je vázáno na kontakt s pracovištěm poskytujícím léčebné (doléčovací) a resocializační služby. Cílem ChB je zajištění ubytování při absolvování terapeutického a resocializačního programu, a to i lidem, kteří v místě svého bydliště nemají příslušné služby nebo je pobyt v dřívějším bydlišti kontraindikací k úspěšné léčbě/doléčování. Bydlení si klienti hradí nebo na něj přispívají. Bydlení je časově omezeno a je na ně uzavřena smlouva. Mezi základní pravidla patří dodržování „bezdrogového“ prostředí v objektu chráněného bydlení a respektování práv ostatních ubytovaných. Bydlení může mít podobu samostatného bytu nebo bytů či pokojů v určitém objektu, které jsou určeny více osobám. Obvyklá doba, po kterou je chráněné bydlení poskytováno, je u nás max. jeden rok, v zahraničí (Německo, Holandsko) i více let po absolvování terapeutického a resocializačního programu. Na rozdíl od azylových domů je ChB službou s výraznějším posilováním sociální kompetence klientů: možnost aktivního vstupu do podoby interiéru bytu, možnost přijímání a ubytování návštěv, koedukovaný charakter bydlení, vlastnictví klíče od bytu apod. INDIVIDUÁLNÍ (PSYCHO)TERAPIE Pravidelné setkávání kvalifikovaného (psycho)terapeuta s klientem, klientem využívající přístupy a metody různých psychoterapeutických škol. Frekvence je nejčastěji jednou týdně. Cílem individuální (psycho) terapie je zmírnění, vyléčení, popř. přijetí mentálních, emocionálních a behaviorálních poruch pacienta/klienta. Základem pro efektivní individuální psychoterapii je vytvoření kvalitního terapeutického vztahu, ve kterém se klient cítí bezpečně, což umožňuje velkou otevřenost ze strany klienta. Konkrétní obsah psychoterapie a metody práce s klientem se odvíjejí od potřeb klienta a odborného zaměření a psychoterapeutického vzdělání (psycho)terapeuta. Pro výrazně traumatizované klienty a pro klienty s hlubokými poruchami osobnosti je individuální (psycho)terapie preferovanou léčebnou metodou před skupinovou terapií. V léčbě závislostí je tomu naopak a důraz se klade na formy skupinová terapie, i když individuální terapii nelze z této oblasti vylučovat. KLIENT Uživatel speciálních profesionálních služeb, které mají aspoň částečně soukromý a důvěrný charakter, např. psychoterapie (zde termín zavedl Carl Rogers), poradenství, služby sociální, právní a finanční. Role klienta je spojena s očekáváním větší informovanosti, aktivity, spolupráce a partnerského postavení vůči odborníkům než role pacienta; na rozdíl od termínu “pacient” neimplikuje označení “klient” přímo nemocného člověka či nositele chorobných příznaků a pokládá se za nestigmatizující. Z těchto důvodu se rozšiřuje pojem “klient” i do léčby závislostí, což je patrné i v ČR.

67

KOKAIN Alkaloid získaný z kokových listů nebo jinak syntetizován z chemické směsi (ecgonin) nebo jeho derivátů. Kokain hydrochlorid byl obvykle používán jako lokální anestetikum v zubním lékařství, očním a ušním, v nosní a krční chirurgii protože jeho působení zužování cév pomáhá omezovat místní krvácení. Kokain je silný stimulant centrálního nervového systému a mimo lékařství užívaný kvůli vytváření euforie či pocitům bdělosti. Opakované užívání vytváří závislost. Kokain nebo „koks“ je často prodáván jako bílé, průhledné krystalické vločky nebo prášek („sníh“). Často je falšován různými cukry nebo lokálními anestetiky. Prášek je “šňupán“ a vytváří efekt v délce od 1-3 minut do 30 minut. Kokain může být užíván orálně, často spolu s alkoholem. Pokud je kombinován s heroinem, je užíván obvykle injekčně. KOMORBIDITA Současný výskyt více nemocí. Též morbidita a multimorbidita. KONOPNÉ DROGY (MARIHUANA, HAŠIŠ) Účinnou látkou drog z konopí je THC (delta-9-tetrahydrokanabinol). Marihuana obsahuje podle druhu kolem 10 mg, ale v některých případech až 100 mg THC. Projevy intoxikace: rozšířené zornice, zarudlé oči, zrychlený puls, kašel, pach potu po spálené trávě, zhoršení paměti na nedávné události, únava, nezájem. Některá rizika: dlouhodobější příjem drogy vede ke kolísání nálad, zhoršení schopnosti soustředění, horšímu prospěchu. Dochází k prodlužování reakčního času (horší postřeh) i mimo intoxikaci, objevuje se nepravidelný menstruační cyklus, neobratnost, neochota přebírat zodpovědnost, zpomalení životního rytmu, podrážděnost. KONTAKTNÍ CENTRUM (DROP-IN CENTRE) Kontaktní centra (KC) nabízejí své služby cílové skupině drogově závislých, která není v kontaktu s jinými zdravotními a sociálními institucemi (skrytá populace). KC překonávají psychologické a administrativní bariéry dostupnosti a umožňují této klientele přístup ke službám bez jakéhokoliv doporučení, přímo z ulice, anonymně a v neformálním prostředí, proto se též nazývají „nízkoprahová" ("low threshold"). KRIZOVÁ INTERVENCE (CRISIS INTERVENTION) Cíle krizové intervence jsou jednak aktuální – uklidnit klienta, stabilizovat jeho stav, snížit nebezpečí, že se krize bude nadále prohlubovat, jednak perspektivní – propracovat s klientem blízkou budoucnost, hledat v případě nutnosti další možnosti řešení. V průběhu krizové intervence nabízí pracovník klientovi pomoc s cílem: (a) usnadnit komunikaci (jak mezi klientem a pracovníkem, tak ale převážně mezi klientem a jeho okolím), (b) umožnit klientovi správný odhad problému a jeho účelné řešení, (c) pomoci klientovi při vyjadřování emocí, (d) pomoci klientovi opět získat sebedůvěru, (e) zmapovat možnosti podpory v okolí klienta (jak laické, tak profesionální). Má-li být krizová intervence účinná, je nutné využít intervalu zvýšené otevřenosti pro vnější pomoc a možnost změn. Jakmile akutní krize odezní, motivace a připravenost ke změnám se zmenšuje. KYBERŠIKANA Je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu. NÁSLEDNÁ PÉČE (AFTERCARE) Smyslem následné péče je udržet u klienta změny, které nastaly v průběhu léčby, popř. spontánně nebo po předchozích intervencích. Následná péče může mít různé formy: Tradiční v našich podmínkách jsou tzv. opakovací léčby. Další formou následné péče jsou doléčovací skupiny. Ty se scházejí zpravidla jednou týdně a rovněž zde se setkávají klienti po ukončení základní léčby i klienti v léčbě. Jejích cílem je stejně jako u opakovacích léčeb posílení abstinence a výměna zkušeností. Následná péče může mít formu individuálních pohovorů, zajišťovaných AT ordinacemi, popřípadě K-centry nebo klinickými psychology. Také tady je kladen důraz na posilování abstinence, často však s absencí socioterapie - na rozdíl od doléčovacích programů a rekvalifikace/resocializace. Velmi důležitou roli v procesu následné péče hrají též svépomocné skupiny. Specializovaná pracoviště pro následnou péči se u nás většinou nazývají doléčovací centra. Ta zasahují širší spektrum služeb (viz heslo Doléčování). Pracují v nich multidisciplinární týmy, které umožňují flexibilně reagovat na individuální potřeby klienta. Díky tomu je následná péče intenzivnější a kratší. - Pojem „následná péče“ se z určitého pohledu kryje s pojmem „doléčování,“ užívá se však i pro péči poskytovanou po jakémkoliv dosažení abstinence (detoxifikace, spontánní abstinování).

68

OMAMNÁ LÁTKA, NARKOTIKUM Chemická látka navozující útlum, poruchu vědomí a necitlivost k bolesti (analgesii). Tento termín se většinou požívá pro opiáty a opioidy. V běžné řeči a v právní terminologii některých zemí je často nepřesně používán a označují se jím všechny ilegální drogy, bez ohledu na jejich farmakologické vlastnosti. Například zákony o kontrole narkotik v Kanadě, USA a několika dalších zemích zahrnují kokain a kanabinoidy, stejně jako opioidy. V ČR zákon hovoří o „omamných a psychotropních látkách“ (OPL). Tento termín je také přijatý Jednotnou úmluvou OSN o narkoticích - „Single Convention on Narcotic Drugs“ z r. 1961. OPIOID Generický název užívaný pro alkaloidy z rostliny máku (Papaver somniferum), jejich syntetická analoga a látky produkované v lidském těle, které interagují se stejnými specifickými receptory v CNS i jinde v těle, se schopností tlumit bolest a vyvolávat pocit pohody – euforii. Alkaloidy opia a jejich syntetická analoga způsobují ve vyšších dávkách také stupor (útlum vědomí) až koma (bezvědomí) a respirační depresi (útlum dechu). PERVITIN, METAMFETAMIN N-methyl amfetamin, látka ze skupiny amfetaminů. U nás nejrozšířenější, nejvíce užívaná stimulační droga, označovaná běžně jako pervitin (slangově piko, peří, perník, péčko). Téměř vždy také u nás vyrobená domácími „vařiči“ z léků (většinou volně prodejných, proti nachlazení) obsahujících pseudoefedrin (např. NurofenStopgrip, Modafen, Disophrol, Rinopront, dříve Solutan), nebove velkém z efedrinu.Prodává se ve formě bílého prášku, někdy mírně dohněda nebo růžova zbarveného příměsí jódu použitého při výrobě.V ČR je obvykle distribuován v podobě „psaníček“ – prášek je zabalen do obdélníčku poskládaného papíru. Obvyklá dávka je 100 mg, účinky a rizika – viz amfetamin. V poslední době je metamfetamin hojně vyráběn a užíván i v jiných zemích, např. v USA jako „Ice“ nebo Holandsku pod obecným označením „Speed“. PORADENSTVÍ (COUNSELLING) Činnost (často týmová) zaměřená na řešení problémů klienta a zároveň zaměřená na zvýšení kompetence klienta tyto problémy řešit. Realizuje se hlavně formou poskytování informací a vedení klienta k tomu, aby dokázal zhodnotit vlastní situaci a dosáhnul vlastního rozhodnutí. Poradenství se může týkat řady oblastí, např. pracovní, sociální, právní, rodinné, partnerské, pedagogicko-psychologické. V oblasti léčby drogových závislostí jde zejména o zprostředkování informací o léčbě a léčebných zařízeních, servis pro osoby blízké (rodinní příslušníci, partneři), pro pedagogy atd. Poradenství je nezbytnou součástí všech ambulantních a rezidenčních typů léčby. PREKURZOR Předstupeň konečného stadia chemické látky (drogy). Pojem přímý (immediate) prekurzor se obvykle užívá pro prekurzor, který je posledním krokem ke konečné podobě výrobku (např. efedrin je prekurzorem při výrobě pervitinu). PREVENCE Prevence (u alkoholu a drog) je v širším smyslu slova definována jako intervence určená k zamezení či snížení výskytu, šíření a škodlivých účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog. Podle WHO se rozlišuje: (1) primární prevence, tj. předcházení užití u osob, kteří dosud s drogou nejsou v kontaktu; obvykle ztotožňovaná s prevencí bez dalšího přívlastku, (2) sekundární prevence, tj. předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají; obvykle používána jako synonymum pro poradenství a léčení, (3) terciární prevence, tj. předcházení vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození zužívání drog; v tomto smyslu je terciární prevencí jednak resocializace či sociální rehabilitace, jednak opatření zaměřená především na snížení přenosu infekčních nemocí při nitrožilním užívání drog, souborně zvaná Harm Reduction. PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA Probační a mediační služba (PMS) je součástí systému trestní justice. Jako samostatná služba vznikla v ČR schválením zákona č. 257/2000 Sb. Konkrétně se činnosti PMS zaměřují na: (1) zprostředkování alternativních způsobů řešení trestné činnosti, (2) usilování o nápravu pachatelů a snahu motivovat je k odpovědnosti za jejich jednání a náhradu či řešení způsobené škody, (3) zohlednění zájmů obětí trestných činů, (4) poskytování informací a nabídka konkrétních možností, jak se oběti mohou zapojit do řešení škod jim způsobených. Filosofie PMS vychází z principů restorativní (obnovující) justice a jejím cílem je přispívat k naplňování trestní spravedlnosti. V současné době neexistuje v PMS specializace služeb pro jednotlivé typy klientů, tedy ani pro uživatele drog či osoby na drogách závislé.

69

PROTIDROGOVÝ KOORDINÁTOR Pracovník okresního či magistrátního úřadu v ČR, pověřený plánováním a koordinováním realizace státní protidrogové politiky v aplikaci na místní podmínky. Funkci protidrogového koordinátora zavedla ve vybraných okresech vládní „Koncepce a program protidrogové politiky“ z r. 1993, celostátní síť se vytvořila podle druhého vládního dokumentu z r. 1998. V současné době existují protidrogoví koordinátoři v každém okrese, ve statutárních městech a v městských částech hl.m.Prahy. Protidrogoví koordinátoři sehráli významnou roli v rozvoji primární prevence a vytváření sítě služeb a zařízení v sekundární a terciární prevenci. V souvislosti a reformou veřejné správy bude funkce protidrogového koordinátora zřizována jen při krajských úřadech. PSYCHOTROPNÍ LÁTKA Látka zahrnutá mezi substance vymezené od roku 1971 Úmluvou OSN o psychotropních látkách (Convention on Psychotropic Substances). „Psychotropní“ látka je pojem se stejným obsahem jako psychoaktivní látka, tj. látka ovlivňující psychiku a duševní procesy. V širším významu lze pojem použít pro jakoukoliv látku, která primárně nebo druhotně ovlivňuje CNS. Někteří autoři používají tento pojem pro látky, jejichž primární užití je v léčbě duševních nemocí – anxiolytika, antidepresiva, neuroleptika. Další význam pojmu se vztahuje na látky, které mají pro své účinky na psychiku vysoké riziko návyku či závislosti – stimulancia, halucinogeny, opiáty a sedativa/hypnotika (včetně alkoholu). RELAPS Návrat k pití nebo k užívání jiných drog po období abstinence, často doprovázený návratem příznaků závislosti. Rychlost, se kterou se příznaky závislosti vrátí, se považuje za klíčový indikátor posuzování stupně závislosti. Relaps bývá doprovázen souborem příznaků označovaných jako „syndrom porušení abstinence“ (deprese, rezignace, pocity viny, hněv), které prohloubí a upevní obnovené užívání drogy a mohou vést k dalšímu kolu drogové kariéry. Někteří autoři odlišují relaps a laps (uklouznutí), označující izolované užití alkoholu nebo drog. RESOCIALIZACE (SOCIAL REHABILITATION) Proces znovuzačlenění jedince do společnosti. V institucionalizované podobě má resocializace osob závislých na drogách řadu forem – od pracovní terapie po chráněné dílny, od sociálního poradenství po socioterapeutické kluby, od výuky sociálních dovedností po rekvalifikační programy apod. Teoretické východisko resocializace najdeme v bio-psycho-sociálním modelu závislosti. Zatímco léčba a rehabilitace se zaměřuje na somatická a psychická poškození, resocializace umožňuje získání potřebných sociálních znalostí a dovedností. Hranice mezi léčbou, rehabilitací a resocializací je otevřená, všechny tři typy intervencí spolu úzce souvisí a vzájemně se podmiňují. Pojetí resocializace jako komplementární součásti každého typu služeb v procesu úzdravy je novým prvkem. Dříve byly resocializační programy vnímány jako služba následující po léčbě (detoxikace-léčbaresocializace). Příslušné služby je však možné (potřebné) poskytovat jak aktivním uživatelům drog, lidem se substituční léčbou, stejně jako lidem v „abstinenčních“ programech. Terénní nebo nízkoprahová střediska (služby první linie) dnes nabízejí řadu resocializačních aktivit – důležitým momentem je adekvátnost typu služby vzhledem k potřebám, resp. možnostem daného člověka. Je např. neadekvátní poskytnout těžce závislému aktivnímu uživateli drog rekvalifikaci či nechráněnou práci, neboť jde o nadprahové, nikoli potencující služby. RODINNÁ TERAPIE Psychoterapie zaměřená na rodinu. Jednotkou léčení není jen jeden klient (ačkoliv je někdy jen jako jediný z rodiny v terapii fyzicky přítomen), ale systém jako soubor všech vztahů, ve kterých je jedinec zúčastněn. Koncept rodinné terapie vychází z toho, že pokud se má změnit jedinec, tak je třeba změnit kontext, ve kterém žije. V průběhu rodinné terapie dochází ke změnám systému (struktura, komunikace, sdílení problému atd.) Důležitá je role terapeuta, který musí být neutrální (případně se připojovat pružně k různým členům rodiny či koalicím) a zaujímat aktivní a respektující postavení. Rodinný terapeut vytváří hypotézy o procesech probíhajících v rodině s identifikovaným problematickým jedincem a tyto hypotézy ověřuje. Používá při tom různých metodologických postupů (přerámování, normalizace, sochání, paradoxní intervence atd.) Myšlenka rodinné terapie vznikla v 50. letech vedle myšlenkových modelů psychoanalytických a behaviorálních. Jejími představiteli jsou Minuchin (strukturální terapie), Haley (strategická terapie), Jackson, Weakland, Watzlawick (komunikační terapie), Palazzoli, Boscolo, Prata, Cecchin (systémová terapie). Vznik rodinné terapie byl výrazně ovlivněn kybernetikou, systémovou teorií a epistemologií. Vzhledem k často se vyskytujícím se patologiím v rodinách se závislým jedincem je rodinná terapie indikovanou metodou. SOCIÁLNÍ PRÁCE (SOCIAL WORK) Sociální práce je profesionální aktivita zaměřená na pomáhání jednotlivcům, skupinám nebo komunitám zlepšit nebo obnovit jejich schopnost sociálního fungování a na tvorbu společenských podmínek příznivých pro tento cíl. Předmětem intervence sociálního pracovníka je interakce mezi způsobilostí klienta zvládat a tím, co od něj

70

prostředí očekává. Jeho cílem je podporovat sociální fungování klienta tím, že mu pomáhá obnovit nebo udržovat rovnováhu mezi více či méně dostatečnou kapacitou zvládání a této kapacitě více či méně přiměřenými požadavky prostředí. K typickým rolím (soustavám očekávání), které sociální pracovníci pomáhají svým klientům zvládat efektivněji, například role rodiče, dítěte, partnera, zaměstnance, souseda, občana nebo například také pacienta. V souvislosti s životním cyklem člověka dochází k proměnám rolí, které jsou od něj očekávány. Právě v situacích, kdy dochází ke změně rolí, bývá pomoc sociálního pracovníka potřebná. Častým úkolem sociálního pracovníka v této situaci je pomoci klientovi porozumět požadavkům nové role, akceptovat ji a aktivně ji začít naplňovat. V širším pojetí se za sociální práci (péči) považují sociálně technická opatření a jejich organizace – např. sociální dávky, sociální služby a další. Sociální práce by měla mimo jiné usnadňovat klientům přístup k této sociální síti. SUBSTITUCE Substituce je způsob léčby, kdy je užívání původní drogy nahrazeno (téměř vždy lékařsky předepsaným) užíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi, avšak s výrazně menšími riziky, než původní droga. (např. heroin je nahrazen metadonem). Dále může jít o substituci škodlivého způsobu užití (cigarety nahrazeny nikotinovými náplastmi nebo žvýkačkami), případně kombinace obou způsobů (injekční aplikování heroinu je nahrazeno orálně podávaným metadonem). Cílem substituce je eliminování nebo snížení užívání určité drogy, zvláště pokud je ilegální, nebo snížení škodlivé formy a metody podávání, provázející techniky nebezpečné zdraví (např.: sdílení jehel) a snižování sociálních následků. Substituční léčba má být doprovázena psychoterapií, poradenstvím a/nebo socioterapií. Může trvat od několika týdnů k mnoha letům, někdy neohraničeně. SUPERVIZE Supervize je odborná činnost, při níž supervizor podporuje, vede a posiluje jednotlivce, skupiny nebo týmy v pomáhající profesi k tomu, aby dosáhli určitých organizačních, profesionálních a osobních cílů. Obecnými cíli jsou zlepšení kvality práce a podpora profesionálního růstu. Konkrétní cíle jsou ovlivněny celkovým společenským a odborným kontextem a požadavky organizace a jsou předmětem kontraktu mezi supervizorem, zadavatelem supervize, zaměstnavatelem a pracovníky. Hlavním nástrojem supervize je vytvoření prostoru pro reflexi pracovní činnosti a pracovního kontextu v bezpečném prostředí supervizního vztahu a podpora procesu učení a změny. SWOT ANALÝZA Strukturovaná metoda rychlého hodnocení situace, která charakterizuje danou oblast a mapuje vnější a vnitřní faktory, které tuto oblast ovlivňují. Zkratka SWOT pochází z angličtiny, kde S (počáteční písmeno slova Strengths) popisuje identifikované silné stránky definované oblasti, W (počáteční písmeno slova Weaknesses) popisuje slabé stránky, O (počáteční písmeno slova Opportunities) vymezuje, jaké jsou v definované oblasti s ohledem na budoucnost příležitosti a T (počáteční písmeno slova Threats) definuje, co s ohledem na budoucnost danou oblast ohrožuje. SYFILIS Pohlavně přenosné infekční onemocnění, jehož původcem je bakterie z kmene spirochét Treponema pallidum. Nositelem je obvykle osoba v raném stádiu nemoci, která jej přenáší pohlavním stykem. Poměrně častá je i infekce plodu během těhotenství nebo při kojení. Syfilis je pomalu se rozvíjející onemocnění s intermitentním průběhem a pestrým klinickým obrazem. TERAPEUTICKÁ KOMUNITA Strukturované prostředí, ve kterém klient žije a absolvuje program léčení/rehabilitace. Terapeutická komunita (TK) nabízí bezpečné a podnětné prostředí pro růst a zrání, které se děje především prostřednictvím sociálního učení v kontextu vymezeném jasnými a srozumitelnými pravidly. Terapeutický potenciál TK se spatřuje ve stálém napětí mezi realitou a terapií, mezi každodenním spolužitím na straně jedné a podporovaným a monitorovaným sociálním učením a nácvikem na straně druhé. TERÉNNÍ PRACOVNÍK Pracovník vykonávající terénní práci. Může jít o zaměstnance s určitou odbornou kvalifikací, zejména v oblasti zdravotnické a sociální, často ale v terénních programech nacházíme laické pracovníky, studenty a dobrovolníky. Některé terénní programy využívají současných nebo bývalých členů cílové skupiny (např. injekčních uživatelů drog) jako dobrovolníků nebo placených pracovníků – pro ně se používá pojem „indigentní terénní pracovník“ (ITP). Výhodou ITP v takovém případě je, že je pro ně snáze dosažitelná skrytá drogová scéna (např. drogové byty). ITP i dobrovolníkům by měl být poskytován základní trénink a supervize.

71

TERÉNNÍ PROGRAMY PRO UŽIVATELE DROG Komunitní programy pro problémové uživatele drog; jejich souhrnným cílem je usnadnit zlepšení zdravotního stavu a omezit s drogami spojená rizika a poškození u jednotlivců a skupin, kteří nejsou v kontaktu s existujícími zdravotními, zdravotně-sociálními a sociálními službami a s běžnými zdravotně výchovnými (osvětovými) programy, tj. s tzv. skrytou populací. Terénní programy se zaměřují především na nitrožilní uživatele drog s cílem snížit jejich rizikové chování (sdílení injekčního náčiní, nechráněný sex) a omezit tak riziko přenosu a šíření HIV a virů hepatitidy B a C. Terénní programy mohou intervenovat již na počátku drogové kariéry uživatele, ještě předtím, než přejde k nebezpečnějším způsobům aplikace. K běžným typům služeb poskytovaných terénními programy patří: (a) výměna injekčních jehel a stříkaček, (b) distribuce dalšího náčiní pro méně rizikovou aplikaci: sterilní vodu, dezinfekční tampóny, bavlněné filtry, případně i aluminiovou fólii pro úplný odklon od nitrožilního užívání, (c) distribuce kondomů, (d) základní zdravotní ošetření, (e) základní, tzv. kontaktní poradenství a informace, (f) distribuce zdravotně výchovných informačních materiálů, letáků, brožurek, svépomocných časopisů apod. Stále častější jsou terénní programy zabývající se cílovou skupinou uživatelů „tanečních drog“, která má svoje specifická zdravotní rizika. TOXIKOMÁNIE, TOXIKOMAN (ADDICTION, ADDICT) Jeden z nejstarších a obvykle užívaných termínů k popisu a vysvětlení fenoménu dlouhodobého zneužívání drog. Je definován jako opakované užívání psychoaktivní látky nebo látek v míře, kdy je uživatel (toxikoman) periodicky nebo chronicky intoxikovaný, má nutkání k užití dané psychoaktivní látky, činí mu velké problémy úmyslně zastavit nebo změnit její užívání a má tendenci získat danou psychoaktivní látku téměř každým způsobem. TRESTNÉ ČINY V OBLASTI DROG Jde především o specifické trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §§ 187, 187a a 188 trestního zákona (viz trestnost držení drogy pro vlastní potřebu, trestnost šíření toxikomanie, trestnost zacházení s drogami). Svým způsobem specifickou povahu pak má trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona, jehož se dopustí ten, kdo ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku (klasickým příkladem takového jednání je řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky). Vedle těchto specifických trestných činů (drogová kriminalita v užším smyslu) se s užíváním drog pojí řada dalších trestných činů (tzv. sekundární nebo přidružená drogová kriminalita), jejichž pachatelé si majetkovou trestnou činností, zejména krádežemi, opatřují prostředky k získání drogy. VÝMĚNA, VÝMĚNNÝ PROGRAM (EXCHANGE, EXCHANGE PROGRAMME) Výměna injekčního náčiní je významnou složkou strategie Harm Reduction. Probíhá jednak v terénních programech, jednak v kontaktních centrech. Trvání na výměně s následnou bezpečnou likvidací použitého náčiní snižuje riziko přenosu virových infekcí z použitých a odhozených jehel a stříkaček. K výměnnému programu patří i distribuce dalšího náčiní pro méně rizikovou aplikaci (sterilní voda, dezinfekční tampóny, bavlněné filtry) a distribuce kondomů. Pro hodnocení účinnosti výměnného programu je významný indikátor návratnosti (poměr vydaných a vrácených stříkaček): v optimálním případě by měl přesáhnout 100%, protože se do oběhu dostává náčiní získané jinde, např.v lékárnách.

72

PŘÍLOHA Č. 2 – POUŽITÉ ZKRATKY BESIP BEZP DnB HIV HPP IP KPPK RMP KÚPK MMP MOP MP Plzeň MPP MPPK MPSV MŠMT MV MZ NMNZ NMZ NNO OPL OP VK OSPOD

Bezpečnost silničního provozu Odbor bezpečnosti a prevence kriminality Doplatek na bydlení Vir ze skupiny retrovirů způsobující AIDS Hlavní pracovní poměr Individuální program Komise protidrogová a prevence kriminality Rady města Plzně Krajský úřad Plzeňského kraje Magistrát města Plzně Mimořádná okamžitá pomoc Městská policie Plzeň Minimální preventivní program Městský program prevence kriminality Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Na místě nezaplaceno Na místě zaplaceno Nestátní nezisková organizace Omamná a psychotropní látka Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zkratka pro orgány sociálně právní ochrany dětí, oddělení či odbory péče o děti příslušných obecních či městských úřadů OŠMT Odbor školství, mládeže a tělovýchovy PČR MŘP Plzeň Policie České republiky Městské ředitelství policie Plzeň PNP Program následné péče PnŽ Příspěvek na živobytí PPP Pedagogicko-psychologická poradna PR Public relations – styk s veřejností RMP Rada města Plzně ROP Regionální operační program RVKPP Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky SPUCH Specifické poruchy učení a chování SNP Služby následné péče SVP Středisko výchovné péče ŠMP Školní metodik prevence TČ Trestná činnost TK Terapeutická komunita ÚMO Úřad městského obvodu ZMP Zastupitelstvo města Plzně

73

PŘÍLOHA Č. 3 – SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013 – 2018. Praha: MŠMT, 2013. Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. ISBN 978-80-7440-045-2. Plán prevence kriminality města Plzně na roky 2012 – 2013. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2012. Plán primární prevence rizikového chování Plzeňského kraje (2013 – 2016). Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2012. Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách. Plzeň: Sdružení SCAN, 2008. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Plzeňského kraje za rok 2011. Plzeň: Krajský úřad Plzeňského kraje, 2012.

Glosář pojmů. Drogy-info.cz [online]. [cit. 2013–05–10]. http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu

Dostupné

na

www:

Krátké představení - oficiální informační server města. Město Plzeň [online]. [cit. 2013–04– 05]. Dostupné na www: http://www.plzen.eu Statistiky. Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Plzni [online]. [cit. 2013–04–20] Dostupné na www: http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/statistiky Situace v Plzeňském kraji. Úřad práce ČR [online]. [cit. 2013–04–22] Dostupné na www: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky

74

Protidrogový plán města Plzně 2013 – 2015 vypracovala: Mgr. Andrea Gregorová, manažer prevence kriminality a protidrogový koordinátor Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně

Na vypracování Protidrogového plánu města Plzně 2013 – 2015 se podíleli: Mgr. Tereza Eberlová (CpKP západní Čechy) Pracovní skupina protidrogové prevence města Plzně

75

STATUTÁRNÍ MĚSTO PLZEŇ

AKČNÍ PLÁN NA ROK 2013 PROTIDROGOVÉHO PLÁNU MĚSTA PLZNĚ 2013 - 2015

1. PŘEHLED VYBRANÝCH PRIORIT, OPATŘENÍ A AKTIVIT Akční plán je nástrojem pro implementaci Protidrogového plánu města Plzně. Akční plány budou zpracovány na jednotlivé kalendářní roky, počínaje rokem 2013. Akční plán je tvořen výběrem opatření a aktivit z protidrogového plánu, doplněn může být také o nově ustanovené opatření a aktivity reagující na aktuální potřeby z oblasti protidrogové politiky města. Pracovní skupina protidrogové prevence se shodla na výběru následujících opatření a aktivit ze strategické části protidrogového plánu, která budou obsahem Akčního plánu na rok 2013. Opatření a aktivity určené k realizaci v aktuálním roce jsou nejprve souhrnným výčtem uvedeny v tabulce a následně detailně popsány. Popis opatření a aktivit se shoduje s jejich popisem ve strategické části protidrogového plánu.

PRIORITA 1

NASTAVENÍ EFEKTIVNÍHO FINANCOVÁNÍ A PODPORY SLUŽEB V PROTIDROGOVÉ OBLASTI

Opatření 1.1

Udržení existujících adiktologických služeb v závislosti na poptávce a možnostech poskytovatelů a města

Aktivita 1.1.1

Snaha udržet stávající adiktologické služby poskytované NNO na území města Plzně v závislosti na poptávce. Cílená finanční podpora adiktologických služeb v souladu s aktuální problematikou v oblasti protidrogové prevence a poptávkou po službách a s ohledem na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu).

Aktivita 1.1.2

Opatření 1.2

Zlepšení podmínek financování a podpory služeb v protidrogové oblasti v rámci města Plzně

Aktivita 1.2.1

Zjištění možnosti poskytování finančních prostředků z hazardu (ÚMO 3) na oblast protidrogové prevence.

PRIORITA 2

PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ NA ŠKOLÁCH

Opatření 2.1

Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách

Aktivita 2.1.1

Setkání ŠMP ZŠ a SŠ, organizací zajišťujících primární prevenci (NNO, PPP Plzeň, MP Plzeň, PČR atd.), zástupců odborů školství – KÚ PK a MMP, radní pro oblast školství města Plzně a PK, zástupce MŠMT k prodiskutování zjištěných nedostatků v dané oblasti, které povede k zefektivnění systému primární prevence na školách. Před konáním výše uvedeného setkání bude alespoň jedno jednání pracovní skupiny protidrogové prevence věnováno problematice primární prevence na 1

Aktivita 2.1.2

PRIORITA 3

školách k prodiskutování dalšího postupu v dané oblasti. Realizace samostatných setkání 2x ročně pro ŠMP s možností účasti ředitelů nebo zástupců ZŠ, NNO + ostatní subjekty, kde mohou být prezentovány preventivní programy pro školy (školní rok 2013/2014).

VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO VŠECHNY KATEGORIE OSOB OHROŽENÝCH ZÁVISLOSTÍ

Opatření 3.2

Průzkum poptávky po službě a případné navýšení kapacit chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) – doléčování

Aktivita 3.2.1

Průzkum a zjištění aktuální poptávky po dané sociální službě v rámci ČR.

PRIORITA 4

ZVÝŠENÍ INFORMOVANOSTI O PROTIDROGOVÝCH SLUŽBÁCH

Opatření 4.1

Aktualizace informací na webových portálech města Plzeň, zvýšení informovanosti představitelů města o službách v protidrogové oblasti

Aktivita 4.1.1

Předložení zřízení pracovní skupiny protidrog. prevence ke schválení RMP. Doplňování aktuálních informací týkajících se protidrogové problematiky prostřednictvím webových portálů města Plzně (www.bezpecnemesto.eu a www.socialnisluzby.eu). Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany jejich poskytovatelů (prostřednictvím KPPK RMP, ZMP, přizvání členů rady města Plzně pro oblast bezpečnosti a sociální oblast na jednání pracovní skupiny protidrogové prevence, přizvání představitelů města na prohlídku služeb v jednotlivých organizacích, prezentace služeb ze strany poskytovatelů na setkávání starostů MO 1-10 Plzeň).

Aktivita 4.1.2

Aktivita 4.1.3

2

2. PODROBNÝ POPIS VYBRANÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT PRO REALIZACI V ROCE 2013 PRIORITA 1 NASTAVENÍ EFEKTIVNÍHO FINANCOVÁNÍ A PODPORY SLUŽEB V PROTIDROGOVÉ OBLASTI Opatření 1.1 Udržení existujících adiktologických služeb v závislosti na poptávce a možnostech poskytovatelů a města Charakteristika Základem protidrogové politiky, na které staví také Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, jsou dva základní vzájemně se opatření doplňující koncepty – ochrana veřejného zdraví a ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti. K uskutečňování těchto konceptů protidrogové politiky vede komplexní, multidisciplinární a vyvážený přístup založený na celospolečenské, mezirezortní, mezioborové a mezisektorové spolupráci na všech úrovních, tedy i na úrovni jednotlivých měst ČR. Tento přístup je postaven na vyváženém uplatňování tří základních strategií – snižování nabídky drog; snižování poptávky po drogách a snižování rizik spojených s jejich užíváním. Nezastupitelnou úlohu v naplňování těchto strategií, zejména snižování poptávky po drogách a snižování rizik spojených s jejich užíváním, mají neziskové organizace poskytující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené drogami. V rámci města Plzně je síť těchto služeb neziskovými organizacemi budována již více než 15 let a jejich přínos pro město je nezpochybnitelný. Současné rozvržení adiktologických služeb na území města Plzně a případné hrozby ze zrušení některých těchto služeb zachycuje kapitola č. 2.2.3.1“Přehled adiktologických služeb v Plzni 2008 – 2012“ protidrogového plánu. Odůvodnění Na území města Plzně působí v dané oblasti celkem čtyři hlavní poskytovatelé (Centrum protidrogové prevence a terapie, o.p.s.; POINT 14; Středisko opatření křesťanské pomoci Plzeň a Ulice – Agentura sociální práce, o.s.), jejichž služby významně pomáhají mírnit negativní sociální, zdravotní, bezpečnostní a ekonomické dopady a tím ovlivňují celé společenské klima ve městě. Jsou zde rovnoměrně zastoupeny různé adiktologické a sociální služby poskytované výše uvedenými organizacemi. V průběhu let lze v dané sféře zaznamenat zvyšující se poptávku po těchto službách. Ovšem vzhledem k tomu, že v protidrogové politice dochází dlouhodobě ke snižování finančních prostředků, nemohou organizace adekvátně k poptávce na danou situaci reagovat a navíc hrozí omezení či dokonce uzavření některých z těchto služeb. Z pohledu naplňování cílů protidrogové politiky města Plzně je žádoucí věnovat financování daných služeb a jejich udržitelnosti do budoucna zvýšenou pozornost. Předpokládané Vytvoření systému financování a podpory sociálních služeb pro osoby ohrožené dopady opatření drogami a udržení stávajících zavedených adiktologických služeb poskytovaných NNO na území města Plzně v návaznosti na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu).

3

Aktivity naplňující opatření

Výstupy jednotlivých aktivit

Aktivity

Realizátor + spolupracující subjekt

1.1.1 Snaha udržet stávající adiktologické služby 1.1.1 Město Plzeň + poskytované NNO na území města Plzně v závislosti na NNO poptávce. 1.1.2 Cílená finanční podpora adiktologických služeb v 1.1.2 Město Plzeň + souladu s aktuální problematikou v oblasti protidrogové NNO prevence a poptávkou po službách a s ohledem na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu). 1.1.1 Finanční podpora stávajících adiktologických služeb s cílem udržení již funkční sítě těchto služeb. 1.1.2 V případě dalšího poklesu finančních prostředků na oblast protidrogové prevence, zajistit cílenou finanční podporu adiktologických služeb v souladu s aktuální problematikou v této oblasti a poptávkou po službách a s ohledem na vývoj adiktologických služeb v Plzni (viz kapitola 2.2.3.1 protidrogového plánu).

Termín realizace vybraných aktivit: 2013

Opatření 1.2 Zlepšení podmínek financování a podpory služeb v protidrogové oblasti v rámci města Plzně Charakteristika Zajištění účelného financování protidrogových služeb je základním prvkem k nastavení efektivní protidrogové politiky. Město Plzeň dlouhodobě a opatření

Odůvodnění opatření

systematicky podporuje služby protidrogové prevence a to na všech třech úrovních - primární, sekundární a terciární prevence. Finanční prostředky na protidrogovou politiku města Plzně jsou vynakládány na základě rozpočtu schváleného Zastupitelstvem města Plzně pro konkrétní rok. Od roku 2009 jsou finanční prostředky na protidrogovou oblast zahrnuty převážně do rozpočtu Odboru bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. Prostřednictvím tohoto odboru jsou financovány zejména protidrogové sociální služby poskytované neziskovými organizacemi na území města Plzně. Prostředky na finanční podporu projektů v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže realizovaných v plzeňských ZŠ jsou zahrnuty v rozpočtu Odboru školství, tělovýchovy a mládeže Magistrátu města Plzně. Další finance na tuto oblast plynou také z rozpočtů některých městských obvodů, zejména MO Plzeň 1 – 4. Nutno však vzít v potaz také financování protidrogových služeb ze strany dalších subjektů zejména KÚPK, RVKPP, MPSV, MŠMT. Bez celkového propojení všech těchto finančních zdrojů by nebylo možné udržet poskytované služby na území města Plzně ve stávajícím rozsahu. Ačkoliv město Plzeň vynakládá každoročně nemalé finanční prostředky na oblast protidrogové prevence, i zde lze v průběhu uplynulých let zaznamenat trend poklesu objemu financí. V rámci města Plzně existuje relativně dobrá síť NNO poskytujících své služby v oblasti primární, sekundární i terciární prevence. Jejich činnost je v dané sféře nezastupitelná a z tohoto důvodu nelze podcenit jejich finanční zajištění. Finanční podpora těchto služeb je relativně stabilní, ale vzhledem ke vzrůstající poptávce ne vždy dostačující. Ve většině případů umožňuje pouze udržení fungování stávajících služeb v nastaveném

4

rozsahu, nikoliv však jejich další rozvoj zejména z pohledu personálního či kapacitního navýšení ve vztahu k narůstající poptávce. Organizace v současné době zvažují i zavedení částečné úhrady za služby od klientů, což však může přinést pokles zájmu o tyto služby a neřešení problematických situací. Rovněž chybí podpora organizací z pohledu zajištění vhodných prostor na případné rozšiřování jejich služeb. Navíc dojde v budoucnu také k omezení finančních prostředků poskytovaných PK formou OP VK a IP projektů na podporu sociálních služeb (II. etapa IP projektů počítá s podporou sociálních služeb do roku 2014). Z tohoto důvodu je potřeba se zabývat otázkou po zlepšení podmínek financování a podpory těchto služeb tak, aby nedošlo v budoucnu k jejich omezení, a tím i k možnému ohrožení veřejného zdraví a bezpečnosti společnosti. • Zlepšení podmínek financování protidrogových služeb poskytovaných Předpokládané na území města Plzně tak, aby bylo možné jejich udržení alespoň ve dopady opatření stávajícím rozsahu. • Nalezení dalších postupů podpory poskytování služeb v protidrogové oblasti na území města Plzně.

Aktivity naplňující opatření

Aktivity

Realizátor + spolupracující subjekt 1.2.1 Zjištění možnosti poskytování finančních 1.2.1 Protidrogový prostředků z hazardu (ÚMO 3) na oblast protidrogové koordinátor prevence.

Výstupy jednotlivých aktivit

1.2.1 Možnost navýšení finančních prostředků na protidrogovou prevenci z dané oblasti.

Termín realizace vybraných aktivit: 2013

PRIORITA 2 PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ NA ŠKOLÁCH Opatření 2.1 Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence rizikového chování na školách Charakteristika Opatření spočívá v zefektivnění systému zejména v oblasti specifické primární prevence rizikového chování žáků na obou stupních plzeňských základních škol opatření (jejichž zřizovatelem je město Plzeň) a na středních školách především na základě jejich potřeb a zjištěných nedostatků v dané sféře. Opatření se vztahuje k následujícím oblastem a tématům, která byla členy pracovní skupiny protidrogové prevence stanovena za diskutabilní: - financování preventivních programů specifické primární prevence na školách, - návaznost těchto preventivních programů ZŠ → SŠ, - doporučení/reference k nabízeným preventivním programům školám, - vzdělávání učitelů v oblasti rizikového chování dětí a mládeže,

5

- informování ředitelů škol o situaci v dané oblasti na škole, - zlepšení spolupráce neziskového sektoru a školních metodiků prevence, - systém prevence rizikového chování na školách – zastřešení, - větší podpora školních metodiků prevence na školách, - uskutečňování případových studií → jak postupovat v konkrétních případech. Odůvodnění Oblast primární prevence je jedním ze čtyř základních pilířů protidrogové politiky v kontextu se strategií snižování poptávky po drogách. Efektivní opatření primární prevence rizikového chování dětí a mládeže musí zahrnovat jak aktivity nespecifické primární prevence, tak vhodně nastavené aktivity a programy specifické primární prevence z pohledu všech tří úrovní (všeobecná, selektivní a indikovaná prevence), a to již v raném věku dítěte. Město Plzeň je zřizovatelem celkem 26 základních škol. Klima na školách v oblasti rizikového chování má v souvislosti s celospolečenskými problémy tendenci ke zhoršování, což potvrzují také zástupci těchto škol. Děti a mládež jsou jednou z nejvýznamnějších cílových skupin, protože patří mezi nejvíce ohroženou část populace. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat této problematice zvýšenou pozornost a předcházet tak negativním dopadům v dané oblasti do budoucna. • Cílená podpora kvalitních programů specifické primární prevence na Předpokládané školách. dopady opatření • Zefektivnění systému v oblasti specifické primární prevence na školách. • Zvýšení informovanosti o dané oblasti obecně.

Aktivity naplňující opatření

Výstupy jednotlivých aktivit

Aktivity

Realizátor + spolupracující subjekt

2.1.1 Setkání ŠMP ZŠ a SŠ, organizací zajišťujících 2.1.1 Město Plzeň primární prevenci (NNO, PPP Plzeň, MP Plzeň, PČR (protidrogový koordinátor) atd.), zástupců odborů školství – KÚPK a MMP, + radní pro oblast školství města Plzně a PK, zástupci ostatních subjektů zástupce MŠMT k prodiskutování zjištěných (NNO, PPPP, PČR, MP, KÚ nedostatků v dané oblasti, které povede k PK, atd.) zefektivnění systému primární prevence na školách. Před konáním výše uvedeného setkání bude alespoň jedno jednání pracovní skupiny protidrogové prevence věnováno problematice primární prevence na školách k prodiskutování dalšího postupu v dané oblasti. 2.1.2 Realizace samostatných setkání 2x ročně pro 2.1.2 Protidrogový ŠMP s možností účasti ředitelů nebo zástupců ZŠ, koordinátor ve spolupráci NNO + ostatní subjekty, kde mohou být s OŠMT MMP prezentovány preventivní programy pro školy (školní rok 2013/2014). 2.1.1 Zefektivnění systému primární prevence na plzeňských základních školách včetně systematické podpory kvalitních programů specifické primární prevence realizovaných na těchto školách. 2.1.2 Zvýšení informovanosti v oblasti primární prevence rizikového chování.

Termín realizace vybraných aktivit: 2013

6

PRIORITA 3 VYTVOŘENÍ KOMPLEXNÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO VŠECHNY KATEGORIE OSOB OHROŽENÝCH ZÁVISLOSTÍ Opatření 3.2 Průzkum poptávky po službě a případné navýšení kapacit chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) – doléčování Charakteristika Uvedená sociální služba je řešena podle § 64 Služby následné péče zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. SNP jsou zde definovány jako ambulantní opatření nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Cílem tohoto opatření je v případě poptávky rozšířit kapacity chráněného bydlení pro ženy (i s dětmi) za účelem doléčování ve městě Plzni. Cílová skupina: ženy, matky s dětmi, které splňují podmínku ukončené střednědobé nebo dlouhodobé léčby v délce minimálně 3 měsíců Předpokládaná kapacita zařízení: 6 žen, popř. s dětmi. Personální zajištění služby: celkem 1,5 úvazku (v tom speciální pedagog).

Odůvodnění opatření

Předpokládané dopady opatření

Aktivity naplňující opatření

V současné době není tato sociální služba ve městě Plzni dostatečně zajištěna. Od září roku 2012 danou službu poskytuje pouze organizace POINT 14 v rámci Střediska následné péče, ale v omezené kapacitě – pouze 2 lůžka. Organizace CPPT, o.p.s. by měla k dispozici prostory pro zřízení této služby, jelikož se však jedná o nezrekonstruovaný objekt města. Náklady na rekonstrukci činí dle vypracované stavební dokumentace 4,5 milionu Kč, nebylo možné tuto službu doposud zrealizovat. V daném objektu by bylo možné vybudovat 3 malometrážní byty. Vzhledem k tomu, že služba je ve městě poskytována krátce, není možné vyhodnotit aktuální poptávku po této službě. Není veden ani pořadník na doléčování. Kapacity následné péče pro rodiče s dětmi v rámci ČR jsou dány součtem kapacity lůžek Následné péče Sananim, o.s. (10) a jednotlivých lůžek v dalších zařízeních (Prevent, .o.s. České Budějovice – 1 lůžko, Jeseník - 1 lůžko). Průběžně kapacita kolísá mezi 10 – 15 lůžky na celou ČR. Obecně lze tedy konstatovat, že zajištění této služby je v rámci celé ČR poměrně nedostatečné. Zajištění chráněného bydlení pro ženy i s dětmi v rámci doléčovacího programu je žádoucí zejména z důvodu snížení rizika relapsu drogové závislosti a podpory udržení a dalšího rozvíjení pozitivních změn u klientek.

• •

Snížení rizika relapsu drogové závislosti u klientek včetně podpory udržení a rozvíjení dalších pozitivních změn v jejich životě. Sociální stabilizace klientek spočívající v nalezení vlastního místa a uplatnění ve společnosti.

Aktivity

Realizátor + spolupracující subjekt 3.2.1 Průzkum a zjištění aktuální poptávky po dané 3.1.1 Protidrogový sociální službě v rámci ČR. koordinátor + NNO

3.2.1 Zjištění aktuální poptávky po dané sociální službě. Výstupy jednotlivých aktivit Termín realizace opatření: 2013

7

PRIORITA 4 ZVÝŠENÍ INFORMOVANOSTI O PROTIDROGOVÝCH SLUŽBÁCH Opatření 4.1 Aktualizace informací na webových portálech města Plzeň, zvýšení informovanosti představitelů města o službách v protidrogové oblasti Charakteristika Informovanost veřejnosti v oblasti závislostí na návykových látkách je nedílnou součástí efektivní protidrogové prevence. Podstatné je, aby o protidrogové opatření problematice, a to nejenom z pohledu prevence, byla dostatečně informována zejména laická veřejnost. Neméně důležité je také informování představitelů města a to ze strany samotných poskytovatelů protidrogových služeb, tak aby došlo k toku relevantních a aktuálních informací z dané sféry. Odůvodnění Občané často nevědí, kde hledat pomoc či informace týkající se závislostí na návykových látkách. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o společností opatření odsuzovaná a mnohdy citlivá intimní témata, nemají občané tendenci se v otázkách k těmto problémům obracet na služby veřejné správy. Z tohoto důvodu je žádoucí poskytovat občanům aktuální a relevantní informace o subjektech poskytujících služby v oblasti protidrogové prevence a také o možnostech využití těchto služeb. Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany poskytovatelů je důležité z pohledu adekvátní podpory dané oblasti. • Předávání informací z protidrogové oblasti široké veřejnosti zejména Předpokládané prostřednictvím webových portálů města Plzně tak, aby docházelo ke dopady opatření změně vnímání protidrogových služeb většinovou společností (proč je potřebné tyto služby realizovat, jaký by byl dopad pro společnost v případě absence těchto služeb, příběhy lidí – kazuistika, atd.) • Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany jejich poskytovatelů, tak aby došlo k adekvátní podpoře těchto služeb a nastavení efektivního systému protidrogové politiky města.

Aktivity naplňující opatření

Aktivity

4.1.1 Předložení zřízení pracovní skupiny protidrog. prevence ke schválení RMP. 4.1.2 Doplňování aktuálních informací týkajících se protidrogové problematiky prostřednictvím webových portálů města Plzně (www.bezpecnemesto.eu a www.socialnisluzby.eu). 4.1.3 Informování představitelů města a prezentování protidrogových sociálních služeb ze strany jejich poskytovatelů (prostřednictvím KPPK RMP, ZMP, přizvání členů rady města Plzně pro oblast bezpečnosti a sociální oblast na jednání pracovní skupiny protidrogové prevence, přizvání představitelů města na prohlídku služeb v jednotlivých organizacích, prezentace služeb ze strany poskytovatelů na setkávání starostů MO 1-10 Plzeň).

8

Realizátor + spolupracující subjekt 4.1.1 Protidrogový koordinátor 4.1.2 Protidrogový koordinátor + NNO 4.1.3 Protidrogový koordinátor + NNO

Výstupy jednotlivých aktivit

4.1.1 Schválení zřízení pracovní skupiny protidrogové prevence RMP. 4.1.2 Pravidelná aktualizace informací z protidrogové oblasti na webových portálech města Plzně (www.bezpecnemesto.eu a www.socialnisluzby.eu). 4.1.3 Informování představitelů města o situaci v protidrogové oblasti k nastavení efektivního systému protidrogové politiky.

Termín realizace opatření: 2013

9