Státní dotace na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování majetku

Státní dotace na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů Energeticky a provozně úsporná výstavba Diplomová práce

Autor:

Libor Malý Oceňování majetku

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Ort, Ph.D.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

.......................................... V Praze dne 30. dubna 2010

Libor Malý

Poděkování Děkuji tímto Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a připomínky, které pomohly k vypracování této diplomové práce.

Anotace Diplomová práce se zabývá kontribucí státních dotací na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie k oceňování majetku. Cílem této práce je analýza dotačního programu Zelená úsporám, jeho širších vztahů a průběhu čerpání. Dále analyzuje problematiku energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie, k jejichž užívání jsme státními dotacemi motivováni. Výsledkem je přehled kontribučních efektů k tržní hodnotě nemovitosti, kterých je dosaženo prostřednictvím energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie.

Annotation The undergraduate thesis deals with contribution of government support for energy saving and renewable sources to the evaluation of property. The aim of this undergraduate thesis is to analyze the grant program Zelená úsporám (The Green Savings program), its wider relations and drawing course. It also analyzes the problems of energy saving and renewable energy, whose use is supported by state subsidies. The result is an overview of contributory effects of the market value of the property, which is achieved through energy savings and renewable energy sources.

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................... 9

2

OZE a energetické úspory............................................................................................ 11 2.1

Politicko-ekologická problematika .................................................................... 11

2.1.1

Kjótský protokol ........................................................................................ 11

2.1.2

Emisní povolenky ...................................................................................... 14

2.2

Obnovitelné zdroje energie ................................................................................ 15

2.3.

Větrná energie.................................................................................................... 19

2.3.1

Princip větrné elektrárny............................................................................ 20

2.3.2

Možnosti a perspektivy větrných elektráren v ČR..................................... 21

2.3.3

Vliv větrné elektrárny na životní prostředí je minimální........................... 23

2.3.4

Větrné elektrárny v zahraničí..................................................................... 24

2.3.5

Větrné elektrárny a Evropská unie............................................................. 24

2.4

Fotovoltaická (solární) energie .......................................................................... 24

3.3.1

Princip sluneční elektrárny ........................................................................ 25

3.3.2

Palivový článek.......................................................................................... 26

3.3.3

Sluneční tepelné elektrárny........................................................................ 26

3.3.4

Budoucnost solární energie........................................................................ 27

2.3

Tepelná čerpadla ................................................................................................ 28

2.3.1

Princip tepelného čerpadla......................................................................... 28

2.3.2

Typy tepelných čerpadel ............................................................................ 29

2.4

Vodní elektrárny ................................................................................................ 30

2.4.1

Přednosti vodních elektráren...................................................................... 30

2.4.2

Princip vodní elektrárny............................................................................. 30

2.4.3

Malé vodní elektrárny ................................................................................ 32

2.4.4

Přečerpávací vodní elektrárny.................................................................... 32

2.5

Geotermální energie........................................................................................... 32

2.6

Energie moří a oceánů ....................................................................................... 34

2.6.1

Elektrárny pro využití mořského příboje ................................................... 36

2.6.2

Energie mořských proudů .......................................................................... 37

2.6.3

Přílivové elektrárny.................................................................................... 38

2.6.4

World largest Tidal Turbine....................................................................... 39

3.1

Energetické úspory............................................................................................. 40 6

4

3.1.2

Pasivní domy.............................................................................................. 40

3.1.3

Pasivní domy v Evropě .............................................................................. 41

3.1.4

Předpoklady nízkoenergetického projektu................................................. 43

3.1.5

Unikátní projekt nízkoenergetických domů v české republice .................. 45

3.1.6

Průkaz energetické náročnosti budovy ...................................................... 48

3.1.7

Energetický štítek obálky budovy.............................................................. 51

Zelené dotace ............................................................................................................... 52 4.1

Zelená úsporám.................................................................................................. 52

4.1.1

Základní segmentace programu ................................................................. 53

4.1.2

Kdo může žádat o podporu ........................................................................ 54

4.1.3

Seznam odborných dodavatelů a podporovaných výrobků ....................... 54

4.1.4

Oblasti programu Zelená úsporám............................................................. 55

4.1.5

Oblast A: Úspora energie na vytápění ....................................................... 55

4.1.6

Oblast B: Výstavba v pasivním energetickém standardu .......................... 56

4.1.7

Oblast C: Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody ................................................................................................... 56

4.1.8

Dotační bonus ............................................................................................ 57

4.1.9

Podpora na přípravu a realizaci opatření ................................................... 58

4.1.10

Zelená úsporám a památkově chráněné budovy ........................................ 58

4.1.11

Aktuální podmínky programu zelená úsporám.......................................... 58

4.2

Výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů a zelený bonus.......................... 59

4.2.1

Zelený bonus.............................................................................................. 59

4.2.2

Výkupní cena ............................................................................................. 60

6 Kontribuce státních dotací na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie k oceňování majetku ...................................................................................................... 63 6.1 6.1.1 6.2

Aktuální stav čerpání programu Zelená úsporám .............................................. 63 Další jednání o prostředcích na dotace ...................................................... 64 Kontribuce energeticky a provozně úsporné výstavby v problematice oceňování ............................................................................................................................ 65

6.3

Kontribuční efekty energeticky a provozně úsporné výstavby k tržní hodnotě. 66

6.3.1

Nižší spotřeba energie................................................................................ 66

6.3.2

Vyšší kvalita vnitřního prostředí................................................................ 67

6.3.3

Delší životnost konstrukcí.......................................................................... 68

7

6.3.4

Pořizovací náklady..................................................................................... 68

6.3.5

Zelené dotace ............................................................................................. 72

6.4

Základní otázky k ocenění energeticky a provozně úsporných nemovitostí. .... 72

6.5

Problematika oceňování energeticky a provozně úsporných staveb.................. 73

7

Závěr ............................................................................................................................ 76

8

Odhad tržní hodnoty energeticky úsporné nemovitosti - Syrovice.............................. 78

9

8.1

Popis lokality ..................................................................................................... 83

8.2

Oceňovaný majetek............................................................................................ 83

8.3

Historie............................................................................................................... 84

8.4

Pozemek............................................................................................................. 84

8.5

Vedlejší stavby a venkovní úpravy .................................................................... 84

8.6

Rodinný dům...................................................................................................... 86

8.7

Analýza nejvyššího a nejlepšího využití............................................................ 89

8.8

Ocenění .............................................................................................................. 90

8.9

Porovnávací metoda........................................................................................... 91

8.10

Příjmová metoda ................................................................................................ 98

8.11

Nákladová metoda ........................................................................................... 100

8.12

Závěr ................................................................................................................ 103

Seznam použité literatury .......................................................................................... 109

10 Seznam příloh ............................................................................................................ 112

8

1

Úvod

Oceňování majetku je nedílnou součástí celosvětové ekonomiky a tvoří jeden z pilířů její stability. Celosvětová ekonomika je postavena na obchodu, který umožňuje neustálý pohyb finančních prostředků z jedné části planety na druhou. K tomu, aby mohly banky a finanční instituce uspokojovat potřeby svých klientů, potřebují nemalé prostředky. Aby mohly jednomu segmentu klientů poskytovat hypotéky a půjčky na bydlení, musí existovat jiný segment klientů, který je ochoten investovat své peníze do určitého produktu. Například do cenných papírů nebo dluhopisů krytých pohledávkami z poskytnutých hypotečních úvěrů. Díky oceňování majetku jsme schopni určit hodnotu nemovitosti, kterou je kryta pohledávka, která slouží jako jištění cenného papíru. Pokud by zde oceňování majetku jako ekonomický nástroj selhalo, dostáváme se do stavu nedostatečného krytí pohledávek a v případě nesplácení úvěru a nutnosti obstavení nemovitosti zvyšujeme riziko neuspokojení věřitelů. Proto je oceňování majetku tak důležitou součástí finančního sektoru a celé ekonomiky. Bez znalosti hodnoty by nemohla existovat směna a bez směny celá ekonomika. Pro každé ocenění je nutné, aby znalec či odhadce porozuměl podstatě a funkčnosti oceňovaného majetku a mohl tak zvolit vhodný způsob jeho ocenění. Dále je velmi nutná detailní znalost trhu nemovitostí, vztahů mezi nabídkou a poptávkou, schopnost analyzovat dlouhodobý tržní vývoj a v neposlední řadě schopnost odhadce chápat širší ekonomické souvislosti a umět je předvídat. Tato diplomová práce nesoucí název Státní dotace na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů se zabývá analýzou vlivu státního dotačního programu na podporu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie ve vztahu k oceňování majetku. Zabývá se širšími ekonomickými vztahy v podobě nadnárodní ekologicko-politické problematiky, která přispěla ke vzniku státního dotačního programu Zelená úsporám, a analyzuje vliv tohoto programu na trh s nemovitostmi a jeho budoucí vývoj, tedy užší ekonomické souvislosti a jejich dopad na oceňování majetku. Základní otázky vedoucí k výběru tématu této diplomové práce byly následující.

9

Mohou mít státní dotace na podporu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů reálný dopad na trh s nemovitostmi? Lze za přispění dotačního fondu nastartovat nový trend ve výstavbě energeticky a provozně úsporného bydlení? Odrazí se tento trend do tržní hodnoty nemovitostí? Abych mohl tyto otázky objasnit, rozhodl jsem se práci segmentovat do následujících částí. První část této diplomové práce nesoucí název Politicko-ekologická problematika se zabývá nadnárodní politikou, která byla ve své podstatě důvodem vzniku státního programu poskytujícím dotace na úspory energií a využití obnovitelných zdrojů Zelená úsporám. Další dvě části jsou zaměřeny na využití obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor tak, aby byly objasněny jejich možnosti, vlivy na stavebně technickou stránku nemovitostí a jejich užitnost. Následující kapitoly jsou věnovány samotnému dotačnímu programu Zelená úsporám, jeho popisu, možnostem a legislativnímu rámci. V poslední kapitole jsem se pokusil shrnout přínos ,,zelených dotací“ k oceňování majetku - vliv, kterým formují trh nemovitostí a specifika, která do oceňování majetku přinášejí.

10

2

OZE a energetické úspory

2.1 Politicko-ekologická problematika Ekologie a udržitelný rozvoj společnosti je důležitá věc nejen pro nás, ale hlavně pro budoucí generace. Proto je nezbytné poukázat na fakt, že ekologie je silný hráč na politicko-ekonomickém poli. Cílem této diplomové práce není ekologickou politiku hodnotit, ale abychom si mohli dát věci do správných souvislostí, je třeba poukázat na ekologicko-politické skutečnosti ovlivňující náš každodenní život. Tyto skutečnosti se často odehrávají na mezinárodní úrovni. Jednou takou skutečností je přijetí Kjótského protokolu Českou Republikou a zavázání se k jeho plnění.

2.1.1

Kjótský protokol

,,Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl přijat na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) v Kjótu v ranních hodinách 11.12.1997. Jeho přijetí znamená významný pokrok v jednání k Rámcové úmluvě. Do 8.6.2006 protokol podepsalo 84 států Úmluvy a ratifikovalo jej 163 států ze států Dodatku I 35 (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kanada, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Island, Itálie, Irsko, Japonsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Monako, Holandsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Ruská Federace, Španělsko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Velká Británie). Celkové emise ratifikujících států jsou 61,6 %. Česká republika jej podepsala 23.11.1998 na základě Usnesení vlády č.669 ze dne 12.10.1998 a ratifikovala jej 25.10.2001.

Protokol je zaměřen na stanovení kvantitativních redukčních emisních cílů smluvních států a způsoby jejich dosažení. Kromě preambule obsahuje 28 článků a dva dodatky. Státům Dodatku I ukládá, aby do prvního kontrolního období (2008-2012) snížily jednotlivě nebo společně emise skleníkových plynů nejméně 5,2% v porovnání se stavem v roce 1990. Redukce se týkají bilancí emisí oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2O, hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového 11

(SF6), vyjádřených ve formě agregovaných emisí CO2. Výsledná hodnota emisí agregovaných pomocí faktorů tzv. globálních radiačních účinností jednotlivých plynů zohledňuje jejich rozdílný vliv na celkovou změnu klimatického systému Země. Pod pojmem "bilance emisí" Protokol uvažuje kromě emisí skleníkových plynů i jejich propady, tj. absorpci vyvolanou změnami ve využívání krajiny (zalesňování, péče o lesní porosty, resp. odlesňování). Jednotlivým státům Dodatku I Protokol stanovuje redukční cíle, uvedené v následující tabulce: hodnota emisní

státy

redukce 8%

Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Evropská Unie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Nizozemí, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

7%

USA

6%

Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko

5%

Chorvatsko

0%

Nový Zéland, Ruská federace, Ukrajina

-1%

Norsko

-8%

Austrálie

- 10 %

Island

Pozn.: záporné hodnoty redukce znamenají Protokolem povolený emisní nárůst Tabulka č.1

1

Dostupný z: http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html

12

V případě České republiky se jedná o snížení emisí o 8%. Případná další redukce pro následné kontrolní období (pravděpodobně 2013-2017) bude dohodnuta ve formě dodatku k protokolu nejpozději do roku 2005. Do té doby je každý stát povinen prokázat, že v plnění Protokolu učinil znatelný pokrok. Pokud by v termínu prvního kontrolního období byly celkové emise sníženy o větší hodnotu, lze vyšší redukce využít k plnění předepsaného cíle pro druhé kontrolní období.

Ke splnění redukčních cílů lze využívat i tzv. společně přijímaných opatření ve formě realizace společných projektů, které vycházejí z možnosti, aby redukční aktivity byly směrovány do těch zemí, ve kterých jsou náklady na snížení emisí nižší. Protokol rovněž připouští obchodování s emisemi mezi státy, na které se emisní snížení podle Protokolu vztahuje. Podmínkou je, aby takový společný projekt byl schválen oběma partnerskými státy. Stanovení pravidel k provádění společných projektů (jak vzájemně mezi státy Dodatku I, tak i se státy rozvojovými a případných obchodů s emisemi) a zajištění jejich transparentnosti, bude předmětem následných jednání. Jakákoliv společně přijímaná opatření a obchodování s emisemi je třeba podle znění Protokolu považovat pouze za doplňkovou nadstavbu základních opatření, která budou jednotlivé státy přijímat na svojí národní úrovni.

Protokol je uložen u generálního sekretáře OSN a je vystaven k podpisu v OSN v New Yorku. Vstoupil v platnost 16.ledna 2005 (po devadesáti dnech ode dne, kdy byly předány listiny ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení alespoň 55 státy Úmluvy při současném splnění podmínky, že státy tyto státy pokryjí minimálně 55% emisí CO2- států Dodatku I dle stavu v roce 1990).‘‘2

2

Dostupný z: http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html

13

Obr. Země Kjótského protokolu - zelená - protokol ratifikovaly, červená - podepsaly, ale odmítly ratifikovat, šedá - nepodepsaly.3

2.1.2

Emisní povolenky

Emisní povolenky opravňují vypustit do ovzduší ekvivalent tun CO2. Pokud producent vypustí více tun než má povolenek, musí je dokoupit, aby nebyl sankcionován. Producenti hospodařící s přebytkem emisních povolenek, mají možnost nabídnout své emisní povolenky k prodeji. Cílem by mělo být povolenky spíše prodávat než nakupovat. Což by mělo vést k úsporným energetickým opatřením a k zavádění šetrnějších technologií.

Díky tomuto prodeji získala Česká Republika prostředky ve výši cca 17 miliard korun, které je povinna investovat do podpory energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů. Tímto se zrodil státní dotační program nesoucí název Zelená úsporám, který má za úkol tyto prostředky přerozdělit mezi různé projekty splňující podmínky programu.

3

Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol

14

2.2 Obnovitelné zdroje energie ,,Obnovitelný zdroj energie, je označení některých vybraných, na Zemi přístupných forem energie, získané primárně především z jaderných přeměn v nitru Slunce. Dalšími zdroji jsou teplo zemského nitra a setrvačnost soustavy Země-Měsíc. Lidstvo je čerpá ve formách např. slunečního záření, větrné energie, vodní energie, energie přílivu, geotermální energie, biomasy a další.

Definice obnovitelného zdroje podle českého zákona o životním prostředí je: Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.‘‘4 Díky prostředkům získaným z prodeje emisních povolenek Kjótského protokolu, jsme získali možnost investovat tyto prostředky do využití obnovitelných zdrojů a tepelných úspor. Proto pokládám za nezbytné představit možnosti obnovitelných zdrojů a způsoby jejich využití.

2.2.1

Biomasa

,,Biomasa je definována jako hmota organického původu. V souvislosti s energetikou jde nejčastěji o dřevo a dřevní odpad, slámu a jiné zemědělské zbytky včetně exkrementů užitkových zvířat. Rozlišujeme biomasu "suchou" (např. dřevo) a "mokrou" (např. tzv. kejda - tekuté a pevné výkaly hospodářských zvířat promísené s vodou). Základní technologie zpracování se dělí na suché procesy (termochemická přeměna) jako je spalování, zplyňování a pyrolýza5 a procesy mokré (biochemická přeměna), které zahrnují anaerobní vyhnívání 4 5

Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obnoviteln%C3%BD_zdroj_energie Pyrolýza je proces při kterém se za vysokých teplot rozkládají organické materiály na jednodušší

chemické řetězce a tuhý zbytek bez hoření. Při zvyšování teplot do 200°C se nejprve vypaří voda a v oblasti 200 až 500°C se organické látky štěpí na jednodušší plynné nebo kapalné řetězce a tuhý uhlík. Při teplotách 500 až 1200°C probíhá další tvorba plynů a další rozklad látek ze kterých vznikaji stabilní jednoduché plyny. Využívá se především při ekologicky šetrném odstraňování odpadů, čistění kovového odpadu před dalším zpracováním nebo při výrobě některých plynů a olejů. Moderní je využití při zpracování biomasy na vysoce výhřevné plynné, tekuté i pevné látky. Prolýzu využívají také nejnovější kotle pro dokonalé spalování dřevní hmoty a pelet.

15

(metanové kvašení), lihové kvašení a výrobu bio-vodíku. Zvláštní podskupinu potom tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, což je v podstatě mechanicko-chemická přeměna (např. výroba bionafty a přírodních maziv).

2.2.2

Spalování a zplynování biomasy

Ze suché biomasy se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, tzv. dřevoplyn. Jestliže je přítomen vzduch, dojde k hoření, tj. jde o prosté spalování. Pokud jde o zahřívání bez přístupu vzduchu, odvádí se vzniklý dřevoplyn do spalovacího prostoru, kde se spaluje obdobně jako jiná plynná paliva. Část vzniklého tepla je použita na zplyňování další biomasy. Výhodou je snadná regulace výkonu, nižší emise, vyšší účinnost. Zařízení se zplyňováním biomasy se používají stále více. Na první pohled se neliší od běžných spalovacích zařízení. Biomasa je velmi složité palivo, protože podíl částí zplyňovaných při spalování je velmi vysoký (u dřeva je 70 %, u slámy 80 %). Vzniklé plyny mají různé spalovací teploty. Proto se také stává, že ve skutečnosti hoří jenom část paliva. Podmínkou dokonalého spalování je vysoká teplota, účinné směšování se vzduchem a dostatek prostoru pro to, aby všechny plyny dobře shořely a nestávalo se, že budou hořet až v komíně.

Dostupný z: http://www.chadt.cz/abc/Pyrolyza.html?zam=4&str=1&dal=155

16

Obr. Biomasa pro energii6

2.2.3

Výhřevnost biomasy

Výhřevnost dřeva a dalších rostlinných paliv kolísá nejen podle druhu dřeva či rostliny, ale navíc i s vlhkostí, na kterou jsou tato paliva citlivější. Dřevní hmota při přirozeném provětrávání pod střechou sníží svůj obsah vody na 20 % za jeden rok, řepková sláma za stejných podmínek na 13 %. Obsah energie v 1 kg dřeva s nulovým obsahem vody je asi 5,2 kWh. V praxi však nelze dřevo vysušit úplně, zbytkový obsah vody je asi 20 % hmotnosti suchého dřeva. Protože se při spalovacím procesu část energie spotřebuje na vypaření této vody, je nutné počítat s energetickým obsahem 4,3 až 4,5 kWh na 1 kg dřeva.

6

Dostupný z: http://www.lemisped.cz/?idcat=128&lg=cs&idstr=128

17

2.2.4

Spalovací zařízení biomasy

Biomasa (nejčastěji ve formě dřevní štěpky) se ve velkém spaluje v klasických elektrárnách ve fluidních kotlích7 s cirkulací spalin spolu s energetickým uhlím. Pro průmyslové aplikace nebo systémy centrálního zásobování teplem se používají kotle nad 100 kW spalující také dřevní štěpku nebo balíky slámy. Často jsou vybaveny automatickým přikládáním paliva a dokáží spalovat i méně kvalitní a vlhčí biomasu. Někdy tato zařízení využívají kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (kogenerace). Kotle pro rodinné domky pracují obvykle tak, že se palivo nejprve zplyňuje a teprve potom se plyn spaluje. Takový systém umožňuje velmi dobrou regulaci srovnatelnou s plynovými kotli. Kotle spalují nejčastěji polenové dříví či pilinové brikety, někdy v kombinaci se dřevní štěpkou nebo dřevním odpadem. V zahraničí si získávají oblibu lisované pilinové pelety, které umožňují bezobslužný provoz kotle a komfortní dopravu a skladování. Dřevo se dále spaluje i v cihlových pecích, kachlových nebo kovových kamnech. Výhodou kamen je, že se rychle rozehřejí. Jejich účinnost závisí na konstrukci i na uživateli. Některá moderní kamna mají také vestavěnou topnou vložku, takže pracují zároveň i jako kotel ústředního vytápění.

2.2.5

Bioplyn

Při rozkladu organických látek (hnůj, zelené rostliny, kal z čističek) v uzavřených nádržích bez přístupu kyslíku vzniká bioplyn. Ze zemědělských odpadů se v největší míře energeticky využívá kejda, případně i slamnatý hnůj, sláma, zbytky travin, stonky kukuřice, bramborová nať a další. Tímto způsobem je možné zpracovávat také slámu, piliny a jiný odpad, proces je však pomalejší. V bioplynovém zařízení se biomasa zahřívá na provozní teplotu ve vzduchotěsném reaktoru. Obvyklá teplota je pro mezofilní bakterie8 37 až 43 °C, pro termofilní 50 až 60 °C. Princip vyvíjení bioplynu je velmi jednoduchý, protože je však nutné dodržovat 7

Fluidní kotle umožňují spalovat mleté uhlí při nízké teplotě ve fluidním loži. Nízká teplota potlačuje tvorbu NOx, vznikající oxid siřičitý se váže přímo v ohništi přidáváním mletého vápence. Fluidní kotle tedy již splňují požadavky čisté technologie uhlí. Dostupné z: http://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/vykladovy-slovnikenergetiky/hesla/fluid_kotel.html 8 Mezofil či mezofilní (mezický) organismus je druh, který žije v střední části stupnice určitého ekologického činitele, jímž je například vlhkost, množství živin či v neposlední řadě teplota.

18

bezpečnostní normy, zařízení se stávají složitými a tudíž dražšími. Větší bioplynové stanice jsou ekonomicky rentabilnější než malé jednotky, stále však zůstává problém laciného využití velkého množství odpadního tepla (zejména v létě).

2.2.6

Fermentace biomasy

Fermentací9 roztoků cukrů je možné vyprodukovat etanol (ethylalkohol). Vhodnými materiály jsou cukrová řepa, obilí, kukuřice, ovoce nebo brambory. Cukry mohou být vyrobeny i ze zeleniny nebo celulózy. Teoreticky lze z 1 kg cukru získat 0,65 l čistého etanolu, který je vysoce hodnotným kapalným palivem pro spalovací motory. Jeho přednostmi jsou ekologická čistota a antidetonační vlastnosti, nedostatkem je schopnost vázat vodu a působit korozi motoru. V USA probíhají výzkumy výroby etanolu z celulózy pomocí speciálně vyšlechtěných mikroorganismů. Etanol lze pak získat ze dřeva nebo trávy.

2.2.7

Biomasa, NOX a CO2

Dřevo či sláma - jsou-li správně spáleny - jsou hned po vodíku ekologicky "nejpřátelštějším" palivem. Jediným příspěvkem ke znečištění ovzduší jsou NOX , které vznikají při každém spalování za přítomnosti atmosférického vzduchu. Jejich množství závisí na kvalitě spalování, zejména na teplotě. Vzhledem k tomu, že CO2 uvolněný při spalování organické hmoty, je znovu absorbován při růstu rostlin, nelze v tomto směru hovořit o problému s emisemi. Ve dřevě není síra, stopy síry jsou ve slámě - asi 0,1 % v porovnání s minimálně 2 % v hnědém uhlí.‘‘10

2.3. Větrná energie Větrná energie je jen jedna z forem sluneční energie. Vzniká díky tomu, že Slunce zahřívá Zemi nerovnoměrně. Mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře vznikají tlakové rozdíly, které se vyrovnávají prouděním vzduchu.

9

Fermentace - kvašení Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm

10

19

,,Zájem o využití větrné energie se projevil na začátku 70. let minulého století. Důležitým impulsem pro rozvoj větrné energetiky bylo embargo zemí OPEC11 na vývoz ropy do průmyslově vyspělých zemí vyhlášené na podzim roku 1973. Rozkvět větrných elektráren v ČR vyvrcholil v letech 1990-1995, poté následovala léta stagnace větrné energetiky. V současné době se větrné elektrárny nacházejí na více než padesáti lokalitách v ČR, jejich nominální výkon se pohybuje od 0,004 až po 2 MWe. Mezi výrobce technologie patří několik českých firem, u velkých výkonů to jsou především dodavatelé z Německa. V roce 2006 vyrobily větrné elektrárny na území ČR téměř 50 GWh elektrické energie, nejvíce na severozápadě ČR a na střední Moravě. Na celkové výrobě elektřiny v ČR se větrné elektrárny podílely pouze 0,4 %, což je přibližně třetina průměrného podílu v zemích EU.

2.3.1

Princip větrné elektrárny

Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie (na podobném principu turbogenerátoru pracuje jak klasická, vodní či jaderná elektrárna). Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny. Obsluha větrné elektrárny je automatická. Životnost nové větrné elektrárny se udává 20 let od uvedení do provozu. 11

OPEC – ORGANIZATION OF THE PETROLEUM EXPORTING COUNTTRIES, je mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. Sídlo organizace je ve Vídni. Členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku tak zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Organizace_zem%C3%AD_vyv%C3%A1%C5%BEej%C3%ADc%C3%ADch _ropu The Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) is a permanent intergovernmental organization, created at the Baghdad Conference on September 10–14, 1960, by Iran, Iraq, Kuwait, Saudi Arabia and Venezuela. The five Founding Members were later joined by nine other Members: Qatar (1961); Indonesia (1962) -- suspended its membership from January 2009; Socialist Peoples Libyan Arab Jamahiriya (1962); United Arab Emirates (1967); Algeria (1969); Nigeria (1971); Ecuador (1973) -suspended its membership from December 1992-October 2007; Angola (2007); and Gabon (1975–1994. Dostupný z: http://www.opec.org/home/

20

Obr. Rozmístění větrných elektráren v ČR12

2.3.2

Možnosti a perspektivy větrných elektráren v ČR

Dlouhodobě mají větrné elektrárny určitou šanci stát se jedním ze zdrojů, který bude nahrazovat kapacitu z uhelných elektráren. Samy však nemohou nikdy velké zdroje úplně nahradit. Dokladem rozvojového trendu větrné energetiky v České republice je dosavadní růst výroby elektrické elektrárny v ČR ve větrných elektrárnách – zatímco v roce 2005 představovala roční výroba 21,3 GWh, v roce 2006 to bylo již 49,4 GWh. V roce 2002 představoval výkon instalovaný ve větrných elektrárnách 6 635 kW, koncem roku 2006 to byl již téměř desetinásobek.

12

Dostupný z: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/vetrna-energie

21

Podle větrného atlasu ČR, vytvořeného Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu, je celoroční průměrná rychlost větru přes 4 m/s (ve výšce 10 m) a přes 5,3 m/s (ve výšce 30 m). Roční průměrná rychlost větru v lokalitě výstavby větrné elektrárny ve výšce osy rotoru navrhované elektrárny se předpokládá 6 a více m/s. Jako nejpříhodnější lokality pro stavbu farem větrných elektráren lze považovat plochy 3 × 3 nebo 4 × 6 km v nadmořských výškách zpravidla nad 700 m (většinou však leží v chráněných krajinných oblastech, kde je zakázáno stavět). Až na řídké výjimky se energeticky příhodné lokality pro stavbu větrné elektrárny nacházejí v horských pohraničních pásmech a v oblasti Českomoravské vrchoviny. Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 300 až 500 kW, tj. celkem až 170 MW (výkon 1 bloku starší uhelné elektrárny).

Obr. Větrný atlas čr13

13

Dostupný z: http://www.windstorm.estranky.cz/fotoalbum/nezarazene/vetrna-mapa-cr

22

2.3.3

Vliv větrné elektrárny na životní prostředí je minimální

Větrná energetika neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Větrná elektrárna nepředstavuje významný zábor zemědělské půdy, minimální jsou i a nároky na plochu staveniště. Pro získání většího výkonu je však třeba stavět větrné farmy o obrovských rozlohách, např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km2, uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km2. Námitky ve smyslu újmy na estetickém vzhledu krajiny mají vždy subjektivní charakter a vnímání symbiózy přírodních a umělých prvků v krajině je věcí zvyku. V mnoha případech bývá ochránci přírody nadhodnocován negativní vliv akustických emisí na okolí. Jde přitom o hluk, jehož zdrojem je strojovna elektrárny, popř. interakce proudícího vzduchu s povrchem listů rotoru a uvolňováním vzduchových vírů za hranou listů. Tento hluk je snižován modernější konstrukcí listů vrtule, popř. variantností typů rotorů (za cenu snížení hlukové emise se snižuje i výkon generátoru). Hladina hluku na úrovni 500 m od stroje se pohybuje okolo 35–40 dB, což je zhruba hladina hluku v obývacím pokoji. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6–7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti. Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 dB (den) a 40 dB (noc). Tyto limity dodrží větrné elektrárny zcela bez problémů. Chování ptáků ale i divokých zvířat v blízkosti větrných elektráren je rozdílné: zatímco některé druhy ptáků staví svá hnízda částečně v úkrytu generátorových skříní, jiné druhy se okolí elektráren vyhýbají. Pokud jsou větrné elektrárny dobře naplánované a postavené, nepředstavují pro ptáky a zvířata vážné nebezpečí. K zajímavému závěru došel tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Výzkum sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře. Technici vymysleli i jak zamezit nepříznivému vlivu pohyblivých stínů v obydlených lokalitách. Řešením je využití jednoduchého počítačového programu, který v v denní době a za podmínek, které vznik podobných stínů vyvolávají, jednoduše na nezbytou dobu elektrárnu vypne. 23

2.3.4

Větrné elektrárny v zahraničí

Nejdále ve využití energie větru pokročili američtí odborníci, kteří systematicky rozpracovali široký soubor souvisejících otázek. Zahrnuli do něj techniku a technologii, ekonomiku a energetiku, ale také sociologii a ekologii, stejně jako právní stránku věci a problematiku veřejného mínění. Vycházeli z faktu, že už koncem minulého století pracovalo v USA kolem šesti milionů malých větrných elektráren, čerpadel a dalších zařízení a země má mnoho rozlehlých oblastí s velmi dobrými větrnými podmínkami. Platí to především o Kalifornii, kde vznikla celá pole větrných elektráren - větrné farmy. V Evropě mají největší potenciál větrné elektrárny v Německu, kde bylo k 30. červnu 2006 instalováno 18 054 větrných elektráren s celkovým výkonem 19 299 MW. Na druhém místě je Španělsko, na třetím Dánsko. V evropských státech začleněných v EU je ve větrných elektrárnách instalováno celkem téměř 50 000 MWe.

2.3.5

Větrné elektrárny a Evropská unie

Země Evropských společenství přijaly program rozvoje větrné energetiky v roce 1980. Na základě úspěšných projektů, zejména v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Velké Británii, rozhodla Evropská unie v roce 2030 dosáhnout 100 000 MWe instalovaných ve větrných elektrárnách To je výkon, který má pokrývat 20 % celkové západoevropské spotřeby elektrické energie. Pokud se naplní tyto optimistické výhledy, lví podíl na nich budou mít země s mořským pobřežím, tedy s nejpříhodnějšími podmínkami. Jinde se vítr zřejmě dočká využití maximálně v kombinaci s dalšími obnovitelnými zdroji.‘‘14

2.4 Fotovoltaická (solární) energie ‘‘Stejně jako jsou negativní dopady jaderné elektrárny na životní prostředí minimální, získávání elektrické energie přímo ze slunečního záření je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem její výroby. Jaderná energetika i sluneční elektrárny využívají zdroje energie, kterého je a ještě dlouho bude v přírodě dostatek. Účinnost 14

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vetrne-elektrarny.htm

24

přeměny slunečního záření na elektřinu umožňuje získat se současnými solárními systémy z jednoho metru aktivní plochy až 110 kWh elektrické energie za rok. V našich podmínkách je ve srovnání se současnými klasickými zdroji elektrická energie ze solárních systémů však stále ještě podstatně dražší. Technologie slunečních elektráren však má teoreticky neomezený růstový potenciál a vyspělé státy s ní do budoucna počítají. Celosvětový meziroční nárůst výroby solárních panelů se po roce 2000 pohybuje okolo 35 %. Celkový instalovaný výkon slunečních elektráren přesáhl na konci roku 2002 hranici 1,5 GW. I tak podíl fotovoltaiky na celkové produkci elektrické energie ve světě stále představuje pouze asi 0,01 %.

3.3.1

Princip sluneční elektrárny

Elektrickou energii lze získat ze sluneční energie různými způsoby, přímo i nepřímo.

Přímá přeměna využívá fotovoltaického jevu, při kterém se v určité látce působením světla (fotonů) uvolňují elektrony. Tento jev může nastat v některých polovodičích (např. v křemíku, germaniu, sirníku kadmia aj.). Fotovoltaický článek je tvořen nejčastěji tenkou destičkou z monokrystalu křemíku, použít lze i polykrystalický materiál. Destička je z jedné strany obohacena atomy trojmocného prvku (např. bóru), z druhé strany atomy pětimocného prvku (např. arzenu). Když na destičku dopadnou fotony, záporné elektrony se uvolňují a zbývají kladně nabité "díry". Přiložíme-li na obě strany destičky elektrody a spojíme je drátem, začne protékat elektrický proud. Jeden cm2 dává proud okolo 12 mW (miliwattů). Jeden metr čtvereční slunečních článků může dát v letní poledne až 150 W stejnosměrného proudu. Sluneční články se zapojují bud' za sebou, abychom dosáhli potřebného napětí (na jednom článku je 0,5 V), nebo vedle sebe tak, abychom získali větší proud. Spojením mnoha článků vedle sebe a za sebou vzniká sluneční panel.

Nepřímá přeměna je založena na získání tepla pomocí slunečních sběračů. V ohnisku sběračů umístíme termočlánky, které mění teplo v elektřinu. Termoelektrická přeměna spočívá na tzv. Seebeckově jevu (v obvodu ze dvou různých drátů vzniká elektrický proud, pokud jejich spoje mají různou teplotu). Jednoduché zařízení ze dvou různých drátů spojených na koncích se nazývá termoelektrický článek. Jeho účinnost závisí na vlastnostech obou kovů, z nichž jsou dráty vyrobeny, a na rozdílu teplot mezi teplým a

25

studeným spojem. Větší množství termoelektrických článků vhodně spojených se nazývá termoelektrický generátor.

3.3.2

Palivový článek

Elektřinu lze získávat ze slunečního záření také prostřednictvím energie chemické tak, že pomocí slunečního záření rozložíme vodu na vodík a kyslík. Tím se původní energie záření uskladní jako energie chemická do obou plynů. Při slučování obou plynů, tj. při okysličování vodíku, vzniká opět voda. Nahromaděná energie se přitom uvolní buď jako teplo (při hoření), nebo v palivovém článku jako elektrický proud. Palivový článek je měnič, ve kterém se energie chemická mění v energii elektrickou. Palivové články budou pravděpodobně - podobně jako jaderné palivo - důležitým zdrojem elektrické energie v budoucnosti. Představují uskladněnou sluneční energii a lze je získávat v neomezeném množství. Účinnost palivových článků je vysoká (až 90 %), generátory elektráren na fosilní paliva dosahují pouze 35% účinnosti. Provoz palivových článků je absolutně čistý, neboť jejich produktem je voda. Články pracují zcela bezhlučně, jelikož neobsahují žádné pohyblivé části. Pomocí palivových článků lze získávat elektřinu pro domácnost (s výkonem 12 kW). Vyrábějí se však už baterie mnoha palivových článků s výkonem až 13 000 kW (užívají se zejména v astronautice).

3.3.3

Sluneční tepelné elektrárny

Ve sluneční tepelné elektrárně se sluneční záření mění na elektrickou energii ve velkém měřítku. V principu jde o tepelnou elektrárnu, která potřebné teplo získává přímo ze slunečního záření. Kotel (absorbér) sluneční elektrárny je umístěn na věži v ohnisku velkého fokusačního (ohniskového) sběrače. Sluneční záření se na něj soustřeďuje pomocí mnoha otáčivých rovinných zrcadel - tzv. heliostatů. V kotli se ohřívá např. olej, ve výměníku se získává horká pára, která pak pohání turbínu, turbína pohání generátor a ten vyrábí elektrický proud.‘‘15

15

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/slunecni-solarni-elektrarny.htm

26

3.3.4

Budoucnost solární energie

Konsorcium dvanácti evropských firem tento týden oznámilo dohodu o mamutím solárním projektu v saharské poušti a na Blízkém východě. Iniciativa Desertec Industrial (DII) má do roku 2050 zásobovat elektřinou z obnovitelných zdrojů Evropu a pokrýt z 15 procent její potřebu. Mezi společnostmi, které přistoupily k dohodě o projektu za 400 miliard dolarů (okolo sedmi biliónů korun), jsou například Deutsche Bank, Siemens, RWE či E.On. Jejich konsorcium se sídlem v Mnichově doufá v první dodávky elektřiny do roku 2015. Koncept DII byl představen v roce 2007. Počítá s výstavbou sítě solárních elektráren a přenosových soustav napříč severní Afrikou a Blízkým východem, což podle výkonného ředitele konsorcia Paula van Sona předpokládá intenzivní spolupráci mnoha stran a kultur. V první fázi se bude budovat v poušti Sahara. Energii budou kumulovat parabolická zrcadla, která mají sluneční paprsky soustředit na nádrže s vodou. Ohřátá voda bude pohánět parní turbíny generující elektřinu 24 hodin denně. Do Evropy ji dopraví speciální kabely s malými ztrátami, část však budou čerpat i afričtí spotřebitelé. Projekt DII není jediným svého druhu - podobný se připravuje například ve Španělsku -, je ale rozhodně největším. K projektu se podle serveru BBC hlásí stále další severoafrické země a podpořil ho jordánský princ Hassan či německá kancléřka Angela Merkelová. 16

Obr. DESERTEC CONCEPT17 16

Slunce nad Saharou pomůže zásobovat elektřinou Evropu: Novinky.cz, Tomáš Reiner Doustupný z: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/183727-slunce-nad-saharou-pomuze-zasobovatelektrinou-evropu.html 17 Dostupný z: http://www.desertec.org/en/concept/

27

V případě Vašeho zájmu o podrobnější informace tom to projektu, doporučuji navštívit internetové stránky programu DESERTEC FOUNDATION http://www.desertec.org/en/, kde lze shlédnout velice zdařilé video http://www.desertec.org/en/foundation/, které Vám projekt představí a pomůže Vám jej pochopit.

2.3 Tepelná čerpadla ,,V zemi, vodě i ve vzduchu je obsaženo nesmírné množství tepla; jeho nízká teplotní hladina však neumožňuje přímé energetické využití. Tepelná čerpadla jsou zařízení, která umožňují odnímat teplo okolnímu prostředí, převádět je na vyšší teplotní hladinu a předávat ho cíleně pro potřeby vytápění nebo pro ohřev teplé užitkové vody. Tepelná čerpadla neprodukují vyhořelé palivo, jde o zcela bezodpadovou technologii.

2.3.1

Princip tepelného čerpadla

Principem tepelného čerpadla je uzavřený chladicí okruh (obdobně jako u chladničky), jímž se teplo na jedné straně odebírá a na druhé předává. Chladnička odebírá teplo z vnitřního prostoru a předává je kondenzátorem na své zadní straně do místnosti. Tepelné čerpadlo místo potravin ochlazuje například vzduch, půdu nebo podzemní vodu. Teplo odebrané těmto zdrojům předává do topných systémů. Činnost tepelného čerpadla využívá fyzikální jevy spojené se změnou skupenství pracovní látky - chladiva. Ve výparníku tepelného čerpadla chladivo při nízkém tlaku a teplotě odnímá teplo zdroji nízkopotenciálního tepla, dochází k varu. Páry chladiva jsou stlačeny, zahřívají se a v kondenzátoru předávají kondenzační teplo ohřívané látce. Tím se opět ochlazují a zkapalňují. Celý oběh je uzavřen odvodem chladiva do výparníku přes expanzní ventil, který snižuje tlak kapalného chladiva. Tepelné čerpadlo dokáže odebrat teplo z okolního vzduchu, odpadního vzduchu, povrchových vod, půdy, vrtů i z podzemní vody. Využitelným zdrojem je i odpadní teplo technologických procesů.

28

2.3.2

Typy tepelných čerpadel

Podle způsobu, jakým se uskutečňuje odsávání par z výparníku a zvýšení jejich tlaku, dělí se tepelná čerpadla na kompresorová (nejběžnější druh), absorpční a hybridní. Typ tepelného čerpadla se určuje podle druhu ochlazované a ohřívané látky. Nejobvyklejší kombinace jsou vzduch/voda, vzduch/vzduch, voda/voda, nemrznoucí kapalina/voda nebo země/voda. Pro ohřev vody nebo pro vytápění rodinných domků jsou na našem trhu dostupná kompaktní tepelná čerpadla. U teplovzdušných tepelných čerpadel se často využívá možnost reverzního chodu - zatímco v zimě topí, v létě vzduch v místnosti ochlazují. Tyto systémy se rozšiřují zejména v kancelářských prostorách. V zemědělství jsou rozšířena tepelná čerpadla, která odpadním teplem z chlazení mléka ohřívají teplou užitkovou vodu. Obdobné aplikace založené na kombinaci chlazení a ohřevu užitkové vody se používají i v průmyslu.‘‘18

Obr. Schéma tepelného čerpadla19 18

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/tepelna-cerpadla-otec.htm

29

2.4 Vodní elektrárny ,,Zatímco energie vodního kola byla využívána pro velmi pestrou paletu nejrůznějších lidských činností, moderní vodní turbíny nacházejí své uplatnění takřka výhradně při výrobě elektřiny. Hydroenergetika je perspektivní především v oblastech prudkých toků s velkými spády. V ČR nejsou přírodní poměry pro budování vodních energetických děl ideální. Naše toky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. V posledních letech k jeho dalšímu snížení přispělo i poškození vodních elektráren vltavské kaskády povodněmi v roce 2002. Významným posláním vodních elektráren v ČR je pracovat jako doplňkové zdroje primárních zdrojů (klasické elektrárny, JE Dukovany, JE Temelín). Využívá se přitom jejich schopnost rychlého najetí při velkém výkonu a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.

2.4.1

Přednosti vodních elektráren

Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší, nedevastují krajinu a povrchové či podzemní vody těžbou a dopravou paliv a surovin, jsou bezodpadové, nezávislé na dovozu surovin a vysoce bezpečné. Pružným pokrýváním spotřeby a schopností akumulace energie zvyšují efektivnost elektrizační soustavy. Vysokým stupněm automatizace přispívají k vyrovnávání změn na tocích a vytvářejí nové možnosti pro revitalizaci prostředí (prokysličování vodního toku).

2.4.2

Princip vodní elektrárny

Ve vodní elektrárně voda roztáčí turbínu; ta je na společné hřídeli s elektrickým generátorem (dohromady tvoří tzv. turbogenerátor). Mechanická energie proudící vody se tak mění na energii elektrickou, která se transformuje a odvádí do míst spotřeby. Výběr turbíny závisí na účelu a podmínkách celého vodního díla. Nejčastěji se osazují turbíny reakčního typu (Francisova nebo Kaplanova turbína), a to v nepřeberné paletě 19

Dostupný z: http://www.levna-tepelna-cerpadla.com/tc_obecne.php

30

modifikací. Pro vysoké spády (někdy až 500 m) se používá akční Peltonova turbína. V přečerpávacích vodních elektrárnách se používá turbín s reverzním chodem a s přestavitelnými lopatkami. V malých vodních elektrárnách se převážně zabydlela malá horizontální turbína Bánkiho spolu s upravenou jednoduchou turbínou Francisovou. Vedle průtokových vodních elektráren patří mezi nejznámější typy vodních elektráren elektrárny akumulační. Jsou součástí vodních děl - nádrží. Tato vodní díla kromě akumulace vody pro výrobu elektrické energie stabilizují průtoky říčním korytem, chrání před povodněmi a podporují plavební možnosti toku. Břehy nádrží mohou sloužit jako rekreační oblasti. Mnohdy jsou nádrže také zdrojem pitné vody pro vodárny, technologické vody pro průmysl a závlahové vody pro zemědělství. Umístění vlastní elektrárny může být různé podle tvaru terénu, výškových a spádových možností a podle množství vody. Existují elektrárny zabudované přímo do tělesa hráze, jinde je elektrárna vystavěna hluboko v podzemí. Voda se k ní přivádí tlakovým potrubím a odvádí se podzemním kanálem.

Obr. Hydroelektrická hráz20

20

Dostupný z: http://www.vodniturbiny.cz/index.php?linkid=09

31

2.4.3

Malé vodní elektrárny

K využití potenciálu vodních toků v ČR slouží i kategorie tzv. malých vodních elektráren (zdroje elektrické energie s instalovaným výkonem do 10 MW). Většina malých vodních elektráren slouží jako sezónní zdroje. Průtoky toků, na kterých jsou zřizovány, jsou kolísavé a silně závislé na počasí a na ročním období.

2.4.4

Přečerpávací vodní elektrárny

Elektrizační soustava státu musí v každém okamžiku vyrobit přesně tolik elektrické energie, kolik jí je potřeba. Spotřeba elektrické energie přitom jak během dne, tak i v delších obdobích kolísá. Elektrickou energii sice nelze v čistém stavu skladovat, situaci však účinně pomáhají řešit přečerpávací vodní elektrárny. Přečerpávací vodní elektrárna je v principu soustava dvou výškově rozdílně položených vodních nádrží spojených tlakovým potrubím, na němž je v jeho dolní části umístěna turbína s elektrickým generátorem. Ta vyrábí elektřinu pro elektrizační soustavu v době energetické potřeby; v době útlumu se voda z dolní nádrže přečerpává "levnou elektřinou" do nádrže horní, kde její potenciální energie čeká na své optimální využití v "pravou chvíli". Velkou předností přečerpávacích vodních elektráren je schopnost přifázování do elektrifikační sítě s plným výkonem v několika minutách. Tato schopnost je ostatně vlastní všem vodním elektrárnám.‘‘21

2.5 Geotermální energie ,,Geotermální elektrárny využívají k výrobě elektřiny tepelnou energii z nitra Země - na některých místech je teplotní spád více než 55 stupňů Celsia na 1 km hloubky. Geotermální elektrárny se staví zejména ve vulkanicky aktivních oblastech, kde využívají k pohonu turbín horkou páru stoupající pod tlakem z gejzírů a horkých pramenů, nebo teplonosné médium, které se vtlačuje do vrtů, v hloubi země ohřívá a ohřáté vyvádí na povrch.

21

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm

32

Obecně lze ze zemských vrtů využívat nízkopotenciální i vysokopotenciální teplou vodu. Celkový instalovaný výkon geotermálních elektráren ve světě se odhaduje na 8000 MW. Na rozdíl od většiny jiných typů elektráren, jako je jaderná elektrárna nebo elektrárna spalující fosilní paliva, nepotřebují geotermální elektrárny žádné palivo. Jejich nevýhodou je, že jsou dostupné pouze na některých místech zemského povrchu. Výstavba geotermální elektrárny je zhruba pětkrát dražší než stavba jaderné elektrárny. Podíl těchto elektráren v rámci celé Evropy je minimální, v některých lokalitách je ale jeho význam značný. Mezi takové oblasti patří Island, kde z geotermálních zdrojů pochází většina elektrické energie a kde jsou tyto zdroje využívány i k vytápění domů, ohřevu vody atd. Dále je tento zdroj významně využíván v Itálii v oblastech s aktivní sopečnou činností (Vesuv, Liparské ostrovy, Sicílie). Geotermální energie je využívána i ve Francii, na Novém Zélandu, v Kalifornii, Japonsku, Mexiku a na Filipínách, avšak v mnohem menší míře.‘‘22

Obr. Geotermální elektrárna - schéma projektu využití metody HDR v Litoměřicích23 22 23

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/vodni-geotermalni-energie.htm Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/archiv.php?detail=82&arch=5

33

Potvrzením, že i geotermální elektrárny mají své využití i v České republice, je Litoměřický goetermální projekt, který je zaměřen, jak na výrobu elektrické, tak tepelné energie. Tato energie by měla být využívána k zásobování města, dále k vytápění relaxačního centra s bazénem, vyhřívání silnic nebo vytápění skleníků.

Více o Litoměřickém projektu naleznete na: http://www.4stav.cz/geotermalni-elektrarna-namisto-uhli-tepla-voda_4c1241 http://www.casopisstavebnictvi.cz/archiv.php?detail=82&arch=5

2.6 Energie moří a oceánů ,,Celá hmota světových moří a oceánů je v neustálém pohybu, a to nejen na povrchu, ale i ve značných hloubkách. Nejdůležitějším pohybem vodních částic na povrchu oceánů a moří je vlnění způsobené větrem, slapovým působením Měsíce a Slunce, vtokem velkých řek, posunem zemských desek v důsledku podmořských zemětřesení apod. Odhaduje se, že energie, kterou vyvinou vlny ve všech světových oceánech, dosahuje hodnoty 342 miliard MJ. V této souvislosti bylo vypočteno, že každá vlna vzdutého moře při pobřeží Velké Británie má nepřetržitě po celý rok na jeden metr své délky výkon 50 až 80 kWh. Zatím se energie oceánů využívá velice málo. První kroky k praktickému využití však už byly učiněny.‘‘24 Jedním z mnoha řešení je projekt s názvem Rubber snake electric generator. Jedná se o gumového hada, ponořeného pod vodní hladinou, který má ve své zadní části zabudovanou turbínu na výrobu elektrické energie. Vlnění mořské hladiny rozvlní pryžové tělo hada, které přenáší energii vlnění do turbíny.

24

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivu-priboje.htm

34

Obr. Rubber snake electric generator25 Dalším zajímavým návrhem je projekt společnosti AWS ocean energy26, pracující na podobném principu. Namísto energie vlnění využívá systému bójí, které jsou umístěny pod vodní hladinou a stoupají či klesají podle pohybu mořské hladiny. Pohyb je převáděn soustavou hydraulických nebo mechanických zařízení na generátor.

Obr. Under-water power plant assembled by buoys27 25

Dostupný z: http://www.inewidea.com/2008/07/08/6334.html Více informací o projektu naleznete na: http://www.awsocean.com/home.aspx 27 Dostupný z: http://www.inewidea.com/2007/06/20/1086.html 26

35

Na převratnou myšlenku přišli pracovníci firmy Lockheed. Navrhli konstrukci elektrárny dam-atoll. Jde o umělý ostrov, na kterém by byla umístěna přehrada. Vlnová elektrárna má být kruhová o průměru 76 m. Lopatky zvláštního tvaru by přiváděly vodu z moře do středu elektrárny, kde by se vytvářel mohutný vír, který by otáčel lopatkami turbíny. Přivaděč vody by měl průměr 20 m a hydrogenerátor by dosahoval výkonu až 2 MW.28

Obr. Schéma vlnové elektrárny Dam-atoll29

2.6.1

Elektrárny pro využití mořského příboje

,,Síla příboje při větších bouřkách je až neuvěřitelná. Například ve Francii přehazovaly příbojové vlny přes kamenný vlnolam vysoký 7 m balvany o hmotnosti až 3,5 t a betonový blok o hmotnosti 65 t posunuly na vzdálenost 20 m. Přesto je síla příboje zatím velmi málo používána - v místech silného příboje se nenalézají velká města a ani se nestaví žádné velké průmyslové podniky. Příbojová hydroelektrárna na pobřeží Bretaně s generátory umístěnými pod mořskou hladinou měla jen malý úspěch. Vodní turbína s vertikálním hřídelem využívající oba směry průtoků vody byla zkonstruována v Japonsku. Lze ji použít i pro využití příboje. Její lopatky se samy

28

Dostupný z: http://www.inewidea.com/2007/06/20/1086.html http://www.simopt.cz/energyweb/web/index.php?display_page=2&subitem=1&ee_chapter=4.2.2 29 Dostupný z: http://www.damatoll.com/

36

otevírají asi na polovině obvodu ve směru proti vodnímu průtoku. Výsledná nerovnováha tvoří točivý moment. Čtyřlopatkové turbíny mají průměr až 700 mm a výšku 150 mm.,,30

2.6.2

Energie mořských proudů

,,Cirkulace vodních mas ve světových oceánech a mořích je nejen periodická, ale uchovává svůj směr a rychlost. Stabilní proudy jsou součástí celooceánské cirkulace. Energetické využití těchto mořských proudů zůstává zatím ve stavu úvah a studií. Jako příklad lze uvést návrh na energetické využití části Golfského proudu mezi mysem Heterras a Floridou v USA. Průměrná rychlost proudu je v těchto místech 3,2 km/h ve spodních vodních vrstvách a 8,8 km/h při povrchu. Každou sekundu tudy proteče 70 miliónů m3 vody. Na úrovni mysu Heterras téměř 100 km široký proud vody se obrací k východu a směřuje k Evropě. Podle propočtů by se zde dalo získat z 1 m3 vody 0,8 kW elektrického výkonu. Celkový energetický výkon Golfského proudu v těchto místech se odhaduje na 25 tisíc MW. V projektu se uvažuje o využití velkých turbín o průměru asi 170 m, se dvěma lopatkami oběžného kola, otáčejícími se rychlostí 1 otáčka za minutu. Turbíny mají být upevněny ocelovými lany k těžkým kotvám v hloubce 30 m až 130 m pod hladinou. Jejich vzájemná vzdálenost by byla 100 m i s propustěmi pro velké lodě. Všechny projekty využívání mořských proudů s sebou však nesou velké riziko. Mohlo by dojít ke zpomalení Golfského proudu a možné katastrofické důsledky se dají stěží odhadnout. Francouz Morion navrhuje zapustit do mořského dna obrovské disky, které by se otáčely spolu s mořským proudem. Turbína by měla průměr víc než 100 m. Tyto elektrárny navrhuje umístit k pobřeží Francie, Japonska a Iberských ostrovů. Zkušební projekt byl zrealizován u jižního pobřeží Sicílie. O projekt je ve světě značný zájem již také proto, že neohrožuje stabilitu proudů a nepodstupuje ekologická rizika.,,31

30 31

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivu-priboje.htm Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivu-priboje.htm

37

Obr. MCT Tidal Farm (Artist's Impression) 32

2.6.3

Přílivové elektrárny

,,Příliv a odliv je důsledkem působení slapových sil Měsíce a Slunce. Na výšku přílivu a odlivu má zásadní vliv tvar pobřeží (nejvyšší známý příliv je u Nového Skotska v USA o plných 20 m). Chod slapových sil, a tím přílivů a odlivů, není pravidelný. Při stavbě přílivových elektráren je třeba přihlížet ke všem vlastnostem toho či onoho místa a ke všem nepravidelnostem, které s sebou nese. Ve Francii a Itálii jsou známy stavby přílivových mlýnů již ze 13. století. Přílivová vlna se vlévala přímo do nádrží a při odlivu se vypouštěla na mlýnská kola. Nepravidelnosti přílivů a odlivů však přinášely značné obtíže, a to nejen starobylým mlýnům. Potíže vznikaly i v později budovaných přílivových elektrárnách. Za nejstarší přílivovou elektrárnu z roku 1913 je považována anglická Dee Hydro Station v Cheshire o výkonu 635 kW. První moderní přílivová elektrárna zahájila provoz až v roce 1966. Jde o francouzskou přílivovou elektrárnu v Bretani, v ústí řeky La Rance. V těchto místech je průměrná výška přílivu 8,4 m. Přílivová voda pro turbíny je navíc posilována i přítokem řeky. Výkon elektrárny je 240 MW. Elektrárna je vybavena 24 reverzními turbínami, takže využívá jak přílivu, tak odlivu. Pracuje ročně 2 250 hodin a produkuje 540 milionů kWh elektrické energie. V roce 1984 byl v Kanadě v bazénu 32

Dostupný z: http://www.freeenergy.ca/news/123/ARTICLE/1163/2007-02-26.html

38

Annapolis s výškou přílivu až 15,8 m také spuštěn první stroj přílivové elektrárny. Rotor přímoproudé turbíny se čtyřmi lopatkami má průměr 7,6 m a výkon 17,8 MW. K nevýhodám přílivových elektráren patří skutečnost, že jejich pracovní doba mnohdy nesouhlasí s energetickou špičkou elektrizačních soustav a že místa vhodná pro výstavbu těchto elektráren jsou často značně vzdálena od míst spotřeby produkované energie. Přesto energie přílivů a odlivů je nadějným energetickým zdrojem pro využití v budoucnosti. Ročně by se tak mohlo získat 7,2 až 11,8 biliónů MJ elektrické energie.‘‘33

2.6.4

World largest Tidal Turbine

Společnost s názvem Marine Current Turbines bude instalovat 1,2 megavatovou přílivovou turbínu na severní pobřeží Irska. Z hlediska svého rozpětí bude Seegen největší přílivovou turbínou svého druhu a bude generovat čistou elektřinu pro zhruba 1000 rodinných domů.

Obr. World largest Tidal Turbine34

33 34

Dostupný z: http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivu-priboje.htm Dostupný z: http://www.inewidea.com/index.php?s=turbine

39

3.1 Energetické úspory Vzhledem k neustálým růstům cen energií jsou energetické úspory tématem, kterým je nutné se v současné době zabývat - jak u stávajících staveb, tak především u novostaveb. U stávajících staveb lze aplikovat dodatečná opatření, jako jsou zateplení obálky budovy, výměna otvorových výplní či efektivnější zdroj vytápění atd. Budoucnost však směřuje dál a již ve fázi projekce je stavba navrhována jako energeticky a provozně úsporná. Jak budeme moci dále v textu poznat, tento trend je celosvětový a v některých státech západní Evropy je daleko více rozvinutější než u nás, např. v Německu či Rakousku, kde novostavby musí splňovat daleko přísnější podmínky energetických úspor.

3.1.2

Pasivní domy

,,Pasivní domy se v českých normách objevily ještě mnohem dříve, než byl na našem území vůbec nějaký postaven. Norma ČSN 73 0540 jej popisuje následovně:

"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).... "

Norma dále dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m2a), například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m2a), avšak je zde také požadavek aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba.

40

V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům (dům s nulovou potřebou energie). Těchto parametrů však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale např. navýšením plochy fotavoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány již s potřebu tepla menší než 5 kWh/(m2a).

Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy je možné kompletně pokrýt potřebu domu a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla v zahraničí Energie-plus.‘‘35

3.1.3

Pasivní domy v Evropě

,,V Rakousku a Německu již mají pasivní domy výrazný podíl na počtu novostaveb. Každým rokem se počet pasivních domů zdvojnásobuje. Významný podíl mají také rekonstrukce staveb s použitím prvků pasivních domů. V obou zemích lze pasivní domy certifikovat u Passivhaus Institutu. Pro udělení certifikátu je třeba po ukončení stavby doložit výpočet provedený programem Passivhaus Projektierung Paket (PHPP), projektovou dokumentaci, technické informace včetně produktových listů použitých stavebních prvků a materiálů a protokol měření neprůvzdušnosti. Certifikát je v některých spolkových zemích nezbytný pro přiznání dotace nebo jiné finanční podpory.‘‘36

,,Příklady systematické podpory výstavby pasivních domů v Evropě:

Passivhaus Institut Institut pasivních domů se sídlem v Darmstadtu byl založen v roce 1996 je partnerem pro architekty, plánovače a výrobce. Vyvinul odpovídající nástroje, pomocí kterých je možno plánovat a realizovat pasivní domy s přehlednými náklady: např. „Projektový balík pro pasivní domy" [PHPP]. Jádrem balíku jsou výpočtové listy pro bilance topného tepla, pro distribuci a přívod tepla, pro určování tepelné zátěže a dále spotřeby elektrické energie a primární energie.

35

Dostupný z: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html?chapter=definicerozdeleni-podle-energeticke-narocnosti 36 Dostupný z: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html?chapter=soucasny-vyvojv-evrope

41

Tento institut kromě toho poskytuje, díky každoroční konferenci na téma pasivních domů, která se koná od roku 1996, mezinárodní základnu pro další rozvoj energetických staveb (Passivhaustagung). V únoru 2007 se bude konat již jedenáctý ročník této konference.

IG Passivhaus Sdružení IG Passivhaus Vorarlberg bylo založeno v roce 2001 v nejmenší spolkové zemi Rakouska. 21 podnikatelů, jako např. zpracovatelé dřeva, architekti, investoři, instituce, instalatéři, poskytovatelé energií, odborní projektanti, stavitelé a výrobci oken přidalo k této síti.

Na základě zkušeností získaných ve Vorarlbergu bylo iniciováno založení regionálních IG v Rakousku. Dnes v Rakousku existuje 6 zemských organizací se zhruba 170 členy. Byl založen vrcholný svaz - IG Passivhaus Österreich, který plánuje a realizuje společné strategie, projekty a aktivity přesahující základní rámec. V roce 2003 bylo založeno sdružení IG Passivhaus Schweiz.

Projekt Cepheus Je pilotní a výzkumný projekt Evropské unie CEPHEUS (Cost Efficient Passive Houses as European Standards). V rámci tohoto projektu bylo v letech 1999-2001 na 14 místech v pěti zemích Evropy postaveno celkem 221 bytových jednotek.

Cíle projektu: − demonstrovat technické možnosti ve stavebnictví za nízkých vícenákladů na různých typech budov − zkoumat chování a přispůsobivost nabídky a poptávky v tomto odvětví − testovat chování pasivních domů v různých klimatických podmínkách − nabídnout laikům i expertům možnost vyzkoušet a vidět pasivní domy na mnoha místech Evropy − dát impuls pro další rozvoj levných energeticky úsporných domů − vytvořit podmínky a základ pro budoucí velký trh s pasivními domy − v rámci světové výstavy Expo 2000 prezentovat přístup k dodávkám energetických zdrojů (napojení na kotelnu na obnovitelné zdroje)

42

Haus der Zukunft - Dům budoucnosti Cílem programové linie „Dům budoucnosti" je výzkum a vývoj konkurenceschopných komponentů, dílů a stavebních koncepcí u bytových, kancelářských a užitných staveb, které budou v maximální míře vyhovovat hlavním principům v oblasti trvale udržitelných technologií, jako jsou například zaměření na užitek, princip efektivity nebo prevence rizika.,,37

3.1.4

Předpoklady nízkoenergetického projektu

Umístění stavby Pasivní a nízkoenergetické domy musí mít vhodnou orientaci pozemku k světovým stranám. Orientace obytných místností k jihu pro využívání pasivních solárních zisků.

Pasivní solární zisky Jižně orientovaná nezastíněna budova, je současně solárním domem. Pasivní solární zisky mohou pokrýt až 40% tepla na vytápění objektu při minimalizovaných tepelných ztrátách. Pro dosažení těchto výsledků jsou používána okna s nízkou emisivitou trojitého zasklení plněné argonem, nebo kryptonem a superizolovaným rámem. Tepelné zisky těchto skel při jižní orientaci a při malém zastínění jsou dokonce i od prosince do února vyšší než tepelné ztráty. U nižší než 0,80 W (m2.K) 38

Superizolace Jedním z nejdůležitějších kritérií pasivního či nízkoenergetického domu, je její kompaktní termická schránka bez tepelných mostů v konstrukci s optimálním poměrem prosklení A/V. Všechny stavební dílce tvořící vnější plášť domu musí mít hodnotu tepelné prostupnosti U nižší než 0,15 W (m2.K)

Vzduchotěsnost Pasivní a nízkoenergetické domy musí být postaveny vzduchotěsně. Celý dům obklopuje vzduchotěsný plášť, spoje mezi stavebními dílci musí být velmi pečlivě utěsněny. 37

Dostupný z: http://www.pasivnidomy.cz/pasivni-dum/co-je-pasivni-dum.html?chapter=soucasny-vyvojv-evrope 38 U – součinitel tepelného přestupu

43

Zamezujeme tím nechtěnému proudění vzduchu a snižujeme nebezpečí poškození stavby z důvodu vniknutí vlhkosti a kondenzace vodních par v konstrukci. Netěsnost v plášti budovy se identifikují při tzv. tlakovém testu n50 (prováděné např. metodou Blowerdoor). K tomu je v budově vytvořen podtlak o velikosti přibližně 50 Pa. Při tomto zkušebním tlaku může netěsnosti uniknout za hodinu maximálně 60 % z celkového objemu vzduchu v daném prostoru. Důležité je, aby tlakový test byl proveden ihned po provedení konstrukčních prací v takovém stádiu stavby, kdy ještě lze provést dodatečné opravy. Pasivní dům má hodnotu n50 maximálně 0,6 h-1

Ventilace a vytápění Větrání není v prvé řadě energetickým problémem, nýbrž hygienickou nutností. Má omezit koncentraci CO2 v interiéru, regulovat relativní vlhkost vzduchu a odstranit nežádoucí pachy a škodlivé látky. Pro omezení obsahu CO2 na hygienicky přípustné maximum 0,1% je dostačující objemový tok vzduchu 20 až 30 m3 vzduchu na osobu za hodinu (v dětském pokoji až 35 m3). Spolehlivou výměnu vzduchu v místnostech lze zaručit jen při použití mechanických ventilačních zařízení, neboť výměna vzduchu při větrání okny je závislá na směru proudění vzduchu, rychlosti větru, na rozdílu teplot, ale především na chování uživatelů. Protože pasivní domy spotřebují na vytápění až o 80% méně energie, postačí na jeho dotápění distribuovat teplo pomocí větrací jednotky s rekuperací tepla, která v domě již beztak existuje. Přicházející čerstvý vzduch je za tímto účelem v chladných dnech po průchodu rekuperátorem ohříván. Teplo pro dohřívání příchozího vzduchu může pocházet například ze systému pro ohřev teplé užitkové vody. Další z možností je také použití malého tepelného čerpadla, které odebírá teplo z odpadního vzduchu poté, co projde rekuperátorem. Ten je tehdy stále ještě teplejší než venkovní vzduch a obsahuje také latentní teplo vodní páry uvolňované z různých zdrojů v domě. Pro dosažení ještě větších úspor doporučujeme také instalaci solárního systémů pro podporu vytápění a ohřevu TUV39. Dále můžeme pomocí zemního kolektoru v chladných zimních dnech nasávaný vzduch ohřát na teplotu vyšší o 5 °C a v létě ho naopak ochlazovalo 5 °C a využít systém vytápěn í jako klimatizaci. Díky zabudovaným filtrům ve větrací jednotce zbavujeme také vzduch nežádoucích pylů a ostatních alergenů. V oblastech zatížených dopravou neproniká hluk do domu, a přesto je uvnitř bezprašný čerstvý vzduch. Jednotka zajišťuje také výměnu vzduchu v interiéru i při delší 39

TUV – teplá užitková voda

44

nepřítomnosti obyvatel domu nebo v noci. Samozřejmě lze i v pasivním domě kdykoliv v případě potřeby otevírat okna.

Rozvody a instalace Potrubí pro přívod teplé vody instalovat pokud možno co nejkratší, celé uvnitř vytápěné části budovy a použít pro něj dobrou izolaci. Použít izolovaný nosník koupelnové vany a instalovat armatury šetřící vodu. Zásobník na teplou vodu umístit ve vytápěné části domu a velice dobře zaizolovat. Všechny domácí spotřebiče musí být v energetické třídě A nebo A+ . V případě myčky a pračky zvolit modelovou řadu, do které je možné napojit teplou vodu. Instalovat kuchyňskou digestoř pouze s cirkulačním provozem s kovovými lapači tuku.‘‘40 f

Obr. Schéma nízkoenergetického domu41

3.1.5

Unikátní projekt nízkoenergetických domů v české

republice V obci Syrovice, ležící 15 kilometrů jižně od Brna, se realizuje unikátní projekt řešící problematiku energeticky úsporného bydlení. V lokalitě s nejlepšími světelnými 40

Dostupný z: http://www.pasivni-domy.info/nizkoenergeticke-domy-nizkoenergeticky-dum.html Dostupný z: http://www.cez.cz/edee/content/img/pece-a-podpora/pece-a-podpora-energeticky-radcesporte-od-zakladu3-big.gif 41

45

podmínkami v České republice byla v roce 2009 zahájena výstavba 72 rodinných domů s nulovými provozními náklady.

Obr. Průměrné sluneční záření v ČR42

Domy v Syrovicích jsou projektovány tak, aby svou konstrukcí a tepelně technickými vlastnostmi splňovali nejpřísnější kritéria energetické úspornosti, a již ve standardu jsou navíc vybaveny fotovoltaickou elektrárnou a tepelným čerpadlem. Umožňují tak maximálně využít současných dotačních titulů, což přináší výrazné snížení nákladů - jak na pořízení domu, tak především na jeho provoz. Výnos z vyrobené elektřiny (tzv. zelený bonus garantovaný státem po dobu dvaceti let) spolu s úsporami danými využitím fotovoltaických panelů a tepelného čerpadla podle kvalifikovaných výpočtů pokryje nejen náklady na elektrickou energii, ale i vodné a stočné pro čtyřčlennou rodinu. Nezávislý audit výpočtu tepelných ztrát prováděl Ing. Jaroslav Prokeš, projektant TZB, který uvedl, že se s takto navrženým domem dosud nesetkal. ,,Toto je první dům, který je nízkoenergetický nejen svými tepelně technickými vlastnostmi, ale díky implementovaným technologiím se posouvá ještě do vyšší kategorie, takže jeho provozní náklady jsou teoreticky nulové. Není to dům pasivní, ale v pravém slova smyslu aktivní, i když takový termín vlastně zatím neexistuje,“

42

Dostupný z: http://www.solarhit.cz/index.asp?menu=775

46

Obr. Výstavba domů v obci Syrovice43

Tím nejzajímavějším na výstavbě v Syrovicích ovšem je využití progresivních technologií. Jde o plně elektrifikované domy s teplovodním vytápěním, v zahradě vybavené tepelným čerpadlem vzduch/voda zapojeným do systému včetně ohřevu TUV. Fotovoltaická elektrárna moderního typu umožňuje využívat sluneční energii i za nepříznivých klimatických podmínek, třebaže nejvyšší denní produkce až 10 kWh dosahuje v letních měsících. Předpokládaná průměrná denní výroba fotovoltaického systému o ploše 17 m2 činí 5,9 kWh (2157 kWh za rok). Kupující se nemusejí obávat ani přemrštěných nákladů, které se obvykle za moderní úsporné technologie požadují. Ceny rodinných domů v Syrovicích o velikosti 4 + kk začínají již na čtyřech milionech korun, přičemž zahrnují vlastní fotovoltaickou elektrárnu, tepelné čerpadlo i pozemek o velikosti nejméně 400 m2. Ve skutečnosti však bude cena ještě nižší, protože majitel takto koncipovaného domu může zažádat o státní dotaci. Studie potvrzují, že všechny nově postavené domy v Syrovicích budou kategorizovány v třídě „B“, která umožňuje čerpání dotací.44

43

Dostupný z: http://www.starex.cz/Article.asp?nDepartmentID=88&nArticleID=121&nLanguageID=1 Dostupný z: http://www.asb-portal.cz/podnikani-a-trh/realitny-trh/syrovice-u-brna-maji-zelene-domyktere-si-vyd-laji-na-provoz-1177.html 44

47

3.1.6

Průkaz energetické náročnosti budovy

,,Průkaz energetické náročnosti budovy je zcela nový dokument, který vnesl do našeho právního řádu zákon č.177/2006 Sb., který je novelou zákona č.406/2000 Sb. Prováděcím předpisem, který určuje formu a způsob vypracování průkazu energetické náročnosti budovy, je vyhláška č.148/2007 Sb.

Doposud užívaný energetický průkaz budovy (definovaný vyhláškou č.291/2001) hodnotil budovu z hlediska spotřeb energií pouze prostřednictvím koeficientu měrné spotřeby tepla eVN případně eVA. Tyto koeficienty v sobě obsahovaly spotřebu tepelné energie na vytápění prostupem a spotřebu energie větráním se zahrnutím tepelných zisků z vnitřních zdrojů a tepelných zisků z oslunění. Vytvoření energetického průkazu budovy nebylo žádným způsobem omezeno a mohl jej tudíž dělat kdokoliv.

Nový dokument průkaz energetické náročnosti budovy na rozdíl od energetického průkazu budovy hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Splněním požadavků na spotřeby jmenovaných energií je dokládáno k prokázání dodržení obecných technických požadavků na výstavbu ve smyslu vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Průkaz energetické náročnosti budovy nesmí být starší než 10 let a je součástí dokumentace při (účinnost od 1.ledna 2009): a) výstavbě nových budov b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost. (Větší změnou dokončené budovy je taková změna, která probíhá na více než 25% celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší ne 25% celkové spotřeby energie.) c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz energetické náročnosti podle písmene a) nebo b).

Součástí průkazu musí být u nových budov nad 1000 m2 celkové podlahové plochy posouzení s ohledem na alternativní způsoby vytápění, kterými jsou : 48

a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla (kogenerace45) c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení d) tepelná čerpadla

Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové ploše nad 1000 m2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Tato povinnost se však týká pouze těch provozovatelů budov, kteří museli nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti z důvodu výstavby nových budov nebo z důvodu větších změn již dokončených budov.

Jak už bylo řečeno výše, pomocí průkazu energetické náročnosti se mimo jiné prokazují i obecné technické požadavky na výstavbu. Tato povinnost je dána §6a, odstavec 1, zákona 406/2000 Sb. V tomto odstavci je definováno: Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis (vyhl.148/2007 Sb.) stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budov a podrobnosti 45

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla. Umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv. Spalováním uhlovodíkových paliv, nebo využíváním jiných primárních zdrojů tepla v energetice a v dopravě při použití v motoru či turbíně se pro vlastní mechanickou práci nebo výrobu elektřiny využije cca 30÷35% energie obsažené v palivu. Vzniká velké množství nízkopotenciálového tepla, které u běžných motorů z největší části (cca 50% energetického obsahu paliva) odchází v podobě horkých výfukových plynů a další ztrátové teplo, které je nutno odvádět z hlediska zachování funkčnosti motoru chladicí soustavou. Toto teplo představuje tepelné ztráty procesu výroby a přeměny energie. Vzhledem k fyzikálním omezením toto teplo není možno použít k výrobě mechanické práce nebo elektřiny. U automobilu uniká bez užitku do okolí, ve velkých tepelných elektrárnách je vypouštěno chladicími věžemi. Při kogeneračním procesu je toto odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tak je současně využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80% tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnost paliva. Proto kogenerace může být jednou z cest snižování emise skleníkových plynů lepším využitím primárních paliv. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kogenerace

49

vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy.

Ve stejném paragrafu, ale v odstavci 8 je zároveň definováno, které budovy a za jakých podmínek nemusí podmínky z odstavce 1 splňovat. Tyto podmínky nemusí být splněny : − při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu (např. zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči) − u budov dočasných s plánovanou dobou životnosti do 2 let − u budov experimentálních − u budov s občasným užíváním, zejména pro náboženské činnosti − u budov obytných, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce − u budov samostatně stojících o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 − u budov obsahující vnitřní technologické zdroje tepla − u výrobních budov v průmyslových areálech − u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění.

Některé tyto definice jsou však přinejmenším nepřesné. Například u budov s vnitřními zdroji technologického tepla není zřejmé, zda tyto zdroje musí krýt veškerou potřebu tepla na vytápění, nebo zda bude postačovat, když tato potřeba tepla bude kryta třeba jen z 10%. U zemědělských budov je použit pojem nízká roční spotřeba tepla bez bližšího určení. Dále není z uvedených definic ani z ostatních paragrafů zřejmé, zda to, že dané objekty nemusí splňovat podmínky z odstavce 1, je automaticky zbavuje i povinnosti mít vyhotovený průkaz energetické náročnosti budovy. Dle § 13, odstavec 2, zákona 406/2000 Sb. je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem Státní energetická inspekce. Prováděcí vyhláškou č.195/2007 Sb. je v jejím § 2, odstavec 4a mimo jiné určeno, že SEI46 nevydává závazná stanoviska v územním a stavebním řízení u samostatně stojících budov s celkovou roční spotřebou energie menší než 700 GJ. V praxi to znamená, že objekty s menší celkovou spotřebou energie než 700 GJ mají v plné kompetenci stavební úřady. 46

SEI – Státní energetická inspekce

50

Na rozdíl od energetického průkazu budovy mohou průkaz energetické náročnosti budovy vypracovávat pouze zákonem definované osoby. Jsou jimi energetičtí auditoři ve smyslu zákona 406/2000 Sb. anebo autorizované osoby v oborech pozemní stavby, technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb (ve smyslu zákona 360/1992 Sb.). Tyto oprávněné osoby však musí být nejprve přezkoušeny z podrobností vypracování průkazu energetické náročnosti u Ministerstva průmyslu a obchodu.‘‘47

3.1.7

Energetický štítek obálky budovy

,,Energetický štítek obálky budovy posuzuje pouze celkovou tepelně-izolační schopnost obálky budovy a zpracovává se nikoli podle technické normy ČSN 73 0540. Štítek byl zaveden proto, že požadavky na kvalitu jednotlivých konstrukcí se liší a například okna splňující požadavek normy přesto propustí mnohem více tepla než stěna splňující požadavek normy. Pokud bychom postavili dům celý ze skla, které vyhovuje normě, bude výsledek neradostný. Proto tvůrci normy doplnili další požadavek, aby průměrná hodnota pro celou obálku budovy nepřesáhla určitou hodnotu, která se mění podle tvaru budovy - členitější budovy, které mají větší plochu konstrukcí ochlazovaných okolním prostředím, musejí mít kvalitnější konstrukce. Zjednodušeně řečeno: pokud architekt trvá na velkém procentu zasklení, musí zlepšit ostatní konstrukce tak, aby to vyrovnalo ztrátu energie zasklením. Ani tento doklad nemůže Průkaz energetické náročnosti budovy nahradit. Na rozdíl od průkazu posuzuje pouze to, jak dobře je dům izolován.‘‘48

47

Dostupný z: http://www.energoplan.cz/stranky/co-je-dobre-vedet/co-je-to-prukaz-energeticke-narocnostibudovy.htm 48 Dostupný z: http://www.prukazybudov.cz/news/prukaz-energeticke-narocnosti-budovy-nebo-energetickystitek-obalky-budovy/

51

4

Zelené dotace

Programem, který přímo ovlivňuje dění na trhu s nemovitostmi, je u nás Zelená úsporám. Prostřednictvím tohoto programu lze žádat dotace na projekty a stavebně technické úpravy, umožňující dosáhnout energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie. Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu. Celková očekávaná alokace programu je 17 až 25 miliard korun.

4.1 Zelená úsporám ,,Jedná se o program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR, zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu bude podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu.

Obr. Logo programu

52

Do roku 2012 byly hlavní cíle programu Zelená úsporám stanoveny takto: •

snížení emisí CO2 o 1,1 mil. tun, tedy 1% všech českých emisí

•

úsporu tepla na vytápění 6,3 PJ, tedy úsporu nákladů domácností na vytápění několik miliard korun ročně

•

vytvoření nebo udržení 30 tisíc pracovních míst

•

zlepšení podmínek bydlení pro 250 000 domácností, které dostanou podporu

•

zvýšení výroby tepla z obnovitelných zdrojů o 3,7 PJ

•

snížení znečištění prachovými částicemi o 2,2 mil. Kg

4.1.1

Základní segmentace programu

Program je členěn do tří základních oblastí podpory:

A. Úspora energie na vytápění •

A.1. Celkové zateplení

•

A.2. Dílčí zateplení

B. Výstavba v pasivním energetickém standardu

C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody •

C.1. Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla

•

C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb

•

C.3. Instalace solárně-termických kolektorů

D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření −

některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při

současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací)

53

4.1.2

Kdo může žádat o podporu

Program je určen vlastníkům a stavebníkům rodinných a bytových domů, kteří dům využívají k bydlení nebo k poskytování bydlení třetím osobám. Kromě fyzických osob se do něj mohou zapojit také společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí), podnikatelské subjekty, případně další právnické osoby. Žadatelem o podporu může být pouze osoba, která je majitelem nebo spolumajitelem obytné budovy a je takto zapsána v katastru nemovitostí a která bude rodinný nebo bytový dům po dobu 15-ti let užívat k bydlení nebo poskytování bydlení.

Typy žadatelů: •

fyzické osoby

•

společenství vlastníků bytových jednotek

•

bytová družstva

•

města a obce (včetně městských částí)

•

podnikatelské subjekty

•

případně další právnické osoby

4.1.3

Seznam odborných dodavatelů a podporovaných

výrobků Zaměření Programu vyžaduje využití takových materiálů, výrobků a zařízení a zároveň poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů Programu a environmentálních přínosů pro společnost a zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. Proto je možné z Programu podpořit pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a služby firem uvedených v Seznamu odborných dodavatelů.

Oba seznamy jsou otevřené pro všechny dodavatele a výrobky, které splní předem stanovené podmínky Programu. Zápis do seznamů není zpoplatněn.

54

Seznamy není nutno využívat v oblasti podpory B (pasivní výstavba), kde je dosažení požadovaných parametrů prověřováno (blower-door test49).‘‘50

4.1.4

Oblasti programu Zelená úsporám

,,Program Zelená úsporám podporuje realizaci opatření vedoucích k úsporám energie a využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech. Program Zelená úsporám podporuje opatření v následujících oblastech:

4.1.5

Oblast A: Úspora energie na vytápění

V oblasti A podporuje program Zelená úsporám opatření vedoucí k úsporám energií na vytápění prostřednictvím celkového nebo dílčího zateplení rodinných nebo bytových domů (panelové i nepanelové technologie).

V případě dílčího zateplení obytných budov je základním požadavkem pro poskytnutí podpory dosažení dvacetiprocentní úspory energie na vytápění, a to realizací alespoň jednoho z předepsaných opatření - výměnou nebo úpravou oken, zateplením střechy, zateplením vnějších stěn atd. Při dosažení třicetiprocentních úspor a vyšších bude i dotace z programu Zelená úsporám vyšší, a to 850 Kč/m2 u rodinných domů respektive 600 Kč/m2 u bytových domů.

V případě celkového zateplení obytné budovy je podmínkou pro poskytnutí podpory dosažení energeticky úsporného standardu obytné budovy, tj. roční měrné potřeby tepla nejvýše 70 kWh/m2 u rodinných domů a nejvýše 55 kWh/m2 u bytových domů, a zároveň snížení potřeby energie na vytápění o 40 %. Pokud žadatel dosáhne celkovým zateplením

49

Blover – door test – Test neprůvzdušnosti budovy. Test sestává z vyvolání různých úrovní tlaku a podtlaku v budově ( 20-100 Pa) ventilátorem vzduchotlakového zařízení instalovaného zpravidla do rámu ve dveřích a přesného stanovení průtoku vzduchu při jednotlivých tlakových zastavení, tedy vlastně průtoku vzduchu konstrukcí uzavřeného domu. Tomu ale předchází uzavření domu - okna, dveře do exteriéru. Důvodů pro nízkou průvzdušnost konstrukce budov je více. Prvně - zamezení vnikání vlhkého vzduchu z interiéru do chladného nitra konstrukce domu a možné destrukce hnilobou či mrazem. Druhým, neméně významným důvodem, zvláště u nízkoenergetických a pasivních domů je zajištění dobré účinnosti vzduchotechnické rekuperace tepla. A v neposlední řadě omezení ztráty tepla z domu vzduchem nekontrolovaně proudícím skrze konstrukci obálky. Dostupný z: http://www.topravebydleni.cz/clanky/test-nepruvzdusnosti.html 50 Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/sekce/470/popis-programu/

55

ještě nižší měrné potřeby tepla (40 kWh/m2 u rodinných domů respektive 30 kWh/m2 u bytových domů), získá vyšší dotaci, a to 2200 Kč/m2 u rodinných domů respektive 1500 Kč/m2 u bytových domů.

4.1.6

Oblast B: Výstavba v pasivním energetickém standardu

V oblasti B podporuje program Zelená úsporám výstavbu nových rodinných a bytových domů splňujících pasivní energetický standard. Podporována je i změna stavby stávajících obytných domů na energeticky pasivní domy, podmínkou pro přidělení podpory je v obou případech dosažení měrné roční potřeby tepla nejvýše 20 kWh/m2 u rodinných domů respektive 15 kWh/m2 u bytových domů. Dotace se přiděluje jako pevná částka na jeden rodinný dům (250 000 Kč) nebo jednu bytovou jednotku v bytovém domě (150 000 Kč).

4.1.7

Oblast C: Využití obnovitelných zdrojů energie pro

vytápění a přípravu teplé vody V podoblasti C.1 podporuje program Zelená úsporám výměnu stávajících neekologických zdrojů vytápění (uhlí, kapalná fosilní paliva, elektřina) za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla v rodinných a bytových domech.

Podpora v podoblasti C.2 se týká i instalace těchto zdrojů v novostavbách.

V podoblasti C.3 je podporována instalace solárně-termických kolektorů na přípravu teplé vody nebo na kombinaci přípravy teplé vody a přitápění do stávajících staveb i do novostaveb.

Podmínkou pro získání podpory při výměně neekologického zdroje vytápění za zdroj na biomasu je dosažení předepsané účinnosti zdroje a emisních parametrů. Nejvyšší částkou podporuje program Zelená úsporám instalaci kotlů na biomasu se samočinnou dodávkou paliva, nižší částkou pak instalaci kotlů na biomasu s ruční dodávkou paliva a s akumulační nádrží a instalaci kotlů na biomasu s ruční dodávkou paliva bez akumulační nádrže. Stejnou částkou program Zelená úsporám podporuje instalaci zdrojů na biomasu v novostavbách. 56

Podmínkou pro získání dotace na tepelné čerpadlo (výměna za neekologický zdroj vytápění i instalace tepelného čerpadla v novostavbě) je dosažení předepsaného topného faktoru. Podporované technologie tepelných čerpadel jsou země-voda, vzduch-voda a voda-voda, přičemž tepelná čerpadla technologie vzduch-voda jsou vzhledem k nižším investičním nákladům a nižšímu energetickému efektu podporována nižší částkou než technologie země-voda a voda-voda.

U solárních kolektorů na přípravu teplé vody je podmínkou pro poskytnutí dotace dosažení vypočteného ročního solárního zisku alespoň 350 kWh/m2 plochy absorpční plochy kolektoru a celkem 1500 kWh pro instalaci na rodinném domě, nebo celkem 1000 kWh na jednu bytovou jednotku, která je na systém napojena, pro instalaci na bytovém domě. U solárního systému, který slouží k přípravě teplé vody a zároveň k přitápění, se požadované hodnoty vypočteného ročního solárního zisku pro celou instalaci zvyšují 1,3krát.Instalaci panelů pouze pro přípravu teplé vody podporuje Zelená úsporám částkou 55 000 Kč u rodinných domů respektive částkou 25 000 Kč na jednu bytovou jednotku u bytových domů. Instalaci panelů k přípravě teplé vody a přitápění podporuje Zelená úsporám vyšší částkou, a to 80 000 Kč u rodinných domů a 35 000 Kč na jednu bytovou jednotku u bytových domů. (Pro výpočet solárních zisků u solárních systémů pro přípravu teplé vody a pro přípravu teplé vody a přitápění se používá jednotná metodika energetického hodnocení solárních soustav dle TNI 730302 vypracovaná Ing. Tomášem Matuškou, PhD. a kol.)

4.1.8

Dotační bonus

Žadatele, který provede vybranou kombinaci opatření (např. celkové zateplení a instalaci ekologického zdroje vytápění), ocení program Zelená úsporám dotačním bonusem ve výši 20 000 Kč u rodinného domu a 50 000 Kč u bytového domu. Podmínkou pro získání dotačního bonusu je současné podání žádostí na jednotlivá opatření.

57

4.1.9

Podpora na přípravu a realizaci opatření

Program Zelená úsporám podporuje také zpracování projektu a odborného posudku (hodnocení tepelně technických vlastností obytných domů: součinitel U, výpočet měrné potřeby tepla na vytápění a úspory měrné potřeby tepla na vytápění), případně dalších souvisejících prací, a to ve všech oblastech podpory. Například v oblasti podpory A (zateplení obytných budov) může žadatel získat 20 000 Kč (u rodinných domů), v oblasti B (výstavba pasivních obytných budov) 40 000 Kč. U kombinací opatření lze však získat podporu na zpracování odborného posudku pouze jednou.‘‘51

4.1.10

Zelená úsporám a památkově chráněné budovy

Na dotaci mají nárok i vlastníci budov, které jsou prohlášeny kulturními památkami nebo se nacházejí na území památkových rezervací a zón. Možnost provádění úprav je však u těchto staveb výrazně omezena. Všechny zamýšlené úpravy u nich podléhají předchozímu projednání ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči. Státní fond životního prostředí proto doporučuje vlastníkům takových staveb, aby se o zvažovaných úpravách nejprve poradili se specialisty příslušného územního pracoviště Národního památkového ústavu nebo odboru státní památkové péče,,52

4.1.11

Aktuální podmínky programu zelená úsporám

Program zelená úsporám byl spuštěn dne 22.04. 2009 od této doby proběhlo několik změn v podmínkách čerpání a výši dotací. Nejvýznamnější přišla dne 10. srpna 2009, která znamenala významné uvolnění podmínek a zpřístupnění programu širší veřejnosti. Aktuální podmínky čerpání jsou uveřejněny na www.zelenausporam.cz

51 52

Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/sekce/501/na-co-je-mozne-zadat/ Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/sekce/502/kdo-muze-zadat/

58

4.2 Výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů a zelený bonus Podpora státu v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů. ,,Při spotřebovávání elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie, můžete přebytek vzniklé energie prodat provozovateli regionální distribuční společnosti nebo přenosové soustavy. Vlastníci energetické soustavy jsou dle zákona povinni elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů odkoupit, pokud jim je nabídnuta.

V současnosti lze volit cenu, za kterou můžete elektřinu prodávat: −

podpora formou zelený bonus

−

podpora formou výkupní cena

4.2.1

Zelený bonus

Zelený bonus můžete získat v případě, že vyrábíte elektřinu z obnovitelných zdrojů a zároveň ji využíváte pro svou osobní potřebu (např. v rodinném domě) a případné přebytky odevzdáváte do sítě. Tento způsob je vhodný, pokud v době výroby elektrické energie dovedete vyrobenou energii současně alespoň z části spotřebovat.

Výhodou této varianty je, že výrobna energie se připojí do stávajícího rozvodu (u RD nebo chat kdekoli je přístupný třífázový rozvod). Tím uspoříte za zřízení nové přípojky. Nevýhodou je nižší výkupní cena, která je však kompenzována faktem, že v okamžiku výroby elektřiny máte vyrobený výkon k dispozici zcela zdarma - tedy když vyrábíte a současně spotřebováváte, tak spotřebovanou energii neplatíte svým běžným tarifem (např. 3,- Kč za kWh), ale máte ji zcela zdarma. Pokud výkon elektrárny bude nižší než Váš odběr, je způsob využití zeleného bonusu rozhodně zajímavější variantou než samostatné připojení - způsob pevná výkupní cena. Nutno podotknout, že u systému zelených bonusů těžko docílíte, abyste všechnu vyrobenou energii spotřebovali v případě, že máte malý stálý odběr.‘‘53 Systém zelených bonusů je zakotven v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů 53

Dostupný z: http://www.arsolar.cz/co-vas-zajima/zeleny-bonus-versus-vykupni-cena.htm

59

4.2.2

Výkupní cena

,,Pokud zvolíte jako formu podpory výkupní cenu., veškerou vyrobenou elektřinu prodáváte distributorovi, který je povinen ji od vás odebrat. Podmínky státního výkupu budou pro příští rok (2010) stále výhodné a nezmění to ani mediální bublina o omezení výkupních cen. Výkupní cena pro rok 2010 bude v kategorii fotovoltaických elektráren 12,25 Kč/kWh pro instalace do 30 kWp a 12,15 Kč/kWh pro instalace nad 30 kWp .

Datum uvedení do provozu

Výkupní cena elektřiny

Zelené bonusy

dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Solární elektrárny uvedené do

12 250

11 280

12 150

11 180

provozu od 1.1.2010 do 31.12.2010 s instalovaným výkonem do 30 kW Solární elektrárny uvedené do provozu od 1.1.2010 do 31.12.2010 s instalovaným výkonem nad 30 kW Tabulka. Výkupní ceny a Zelené bonusy54 Aktuální výkupní ceny pro rok 2009 jsou v kategorii fotovoltaické elektrárny 12,89 Kč/kWh pro instalace do 30 kWp a 12,79 Kč/kWh pro instalace větší než 30 kWp. Jakmile dostanete jako výrobce zelené elektřiny licenci, jsou aktuální výkupní ceny zafixované na dvacet let (15 let zákonem, 5 let vyhláškou). Znamená to tedy, že celých dvacet let budete dostávat výkupní ceny z roku instalace elektrárny. Toto pravidlo neplatí u zelených bonusů , jejichž výše se mění každý rok. Jednou ročně je výkupní bonus podle zákona navýšen o tzv. „inflační doložku“, která je stanovena na 2 – 4 % (v případě vyšší inflace zůstává inflační doložka stále stejná). Dvacátý rok provozu fotovoltaické elektrárny tedy dostanete 18,63 Kč/kWh (při zvýšení 2 % ročně).‘‘55

54

Dostupný z: http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika-1/vykupni-ceny-elektriny-z-fotovoltaiky-prorok-2010-klesly-o-5.aspx 55 Dostupný z: http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika-1/vykupni-ceny-elektriny-z-fotovoltaiky-prorok-2010-klesly-o-5.aspx

60

5

Legislativní rámec programu Zelená úsporám

,,Legislativní rámec programu Zelená úsporám vymezuje Směrnice č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Programu Zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí jako správce Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“) podle § 1 odst. 3 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky (dále jen „zákon“), vydává tuto směrnici, která upravuje základní postupy k poskytování finančních prostředků (dále jen „podpora“) z Fondu v rámci programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie „Zelená úsporám“ (dále jen “Program“)‘‘56.

Součástí směrnice jsou dvě přílohy vymezující předmět podpory a podmínky programu: −

Přílohy I57 upravují postup poskytování podpor v rámci Programu a nabývají platnosti dnem podpisu ministrem životního prostředí a účinnosti dnem 17. srpna 2009. Seznam příloh: •

Příloha č. I/1 Základní definice a přehled oblastí podpory v rámci Programu

•

Příloha č. I/2 Podmínky poskytování podpory v jednotlivých oblastech

•

Příloha č. I/3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků z Fondu

•

Příloha č. I/4 Předkládání žádostí o podporu a jejich administrace

•

Příloha č. I/5 Nezbytné doklady pro předkládání žádosti o podporu

•

Příloha č. I/6 Vzory žádostí

•

Příloha č. I/7 Prokazování splnění energetických a environmentálních požadavkůpodporovaného opatření

•

Příloha č. I/8 Seznam odborných dodavatelů (pouze v elektronické podobě)

•

Příloha č. I/9 Seznam výrobků a technologií (pouze v elektronické podobě)

•

Příloha č. I/10 Náležitosti faktury

•

Příloha č. I/11 Krycí list technických parametrů

•

Příloha č. I/12 Technické a energetické požadavky pro dosažení pasivního standardu

56 57

Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/4654/detail/prilohy-ii-smernice-mzp-c-9-2009/ Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/4654/detail/prilohy-ii-smernice-mzp-c-9-2009/

61

−

Přílohy II58 řeší podmínky poskytování podpory pro přípravu, realizaci, monitorování a kontrolu operací Programu Zelená úsporám Seznam příloh: •

Příloha č. II/ 1 Přehled oblastí podpory z TA Programu

•

Příloha č. II/ 2 Podmínky pro poskytnutí podpory

•

Příloha č. II/ 3 Zásady a podmínky poskytování finančních prostředků

•

Příloha č. II/4 Dotace na přípravu a realizaci podpořených opatření v rámci Programu

,,Alokace finančních prostředků pro Technickou asistenci Programu Zelená úsporám Základní alokace Technické asistence (dále jen „TA“) Programu Zelená úsporám (dále jen „Programu“) je stanovena ve výši 5 % z prostředků získaných z prodeje emisních přebytků jednotek AAU a z úroků z vkladů těchto prostředků. Z této základní alokace jsou 3/5 určeny na administraci Programu a 2/5 na propagaci a publicitu Programu.

Zprávy o postupu čerpání prostředků TA Programu jsou jednou měsíčně předkládány poradě vedení Fondu a Řídícímu výboru Programu v pravidelných intervalech podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce.“59

58 59

Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/4654/detail/prilohy-ii-smernice-mzp-c-9-2009/ Dostupný z: http://www.zelenausporam.cz/ke-stazeni/4654/detail/prilohy-ii-smernice-mzp-c-9-2009/

62

6

Kontribuce státních dotací na úspory energie

a využití obnovitelných zdrojů energie k oceňování majetku V předchozích kapitolách jsme si představili možnosti obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor a způsoby jakými jsme motivováni k jejich užívání. Nyní je nutné dát si tyto informace do patřičných souvislostí s oblastí oceňování majetku a zamyslet se nad tím, co pro nás v praxi znamenají. V této kapitole budeme analyzovat přínos státního dotačního programu k oceňování majetku. Na začátek bych chtěl upřesnit, že předmětem této diplomové práce není zabývat se hodnocením cílů programu Zelená úsporám ani způsobem jakými jich chtějí autoři programu dosáhnout. Toto téma si vyžaduje hlubší analýzu a mohlo by být samostatným tématem diplomové práce.

6.1 Aktuální stav čerpání programu Zelená úsporám Program Zelená úsporám má k dispozici cca 17 miliard korun, které by podle ministra Dusíka měly být vyčerpány do konce roku 2012. K 15. únoru 2010 bylo registrováno 6 137 žádostí přesahujících jednu miliardu korun. Nejvyšší dotace, která dosáhla téměř 29 milionů, šla na projekt zateplení bytového panelového domu. Protože takto veliké projekty potřebují delší dobu na přípravu, předpokládá se, že tempo čerpání dotací se zrychlí po zapojení bytových družstev. Toto očekávání Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR je podložené analýzou Svazu Českých a Moravských bytových družstev. Podle ní je 1860 družstev rozhodnuto investovat do energeticky úsporných úprav do roku 2012 přes devět miliard korun, což představuje objem dotací kolem čtyř miliard korun.

Jak již bylo řečeno k 15. únoru 2010, fond zaevidoval v programu Zelená úsporám 6 137 žádostí s celkovou dotací přes miliardu korun. V těchto projektech bude investováno 2,33

63

miliardy Kč. Nejčastěji o podporu žádají majitelé rodinných domů, průměrná výše podpory u nich činí 42,8 procenta celkové investice.

Panelových bytových domů zatím požádalo o příspěvek 64, průměrná výše podpory u nich činí 43,9 procenta celkové investice. Vlastníci nepanelových bytových domů požádali o podporu 146 projektů, dostali průměrně 51,8 procenta celkové investice.

Projekt, který znamenal přehoupnutí programu do druhé miliardy korun, poslal fondu majitel rodinného domu ze Šumperka. Zateplením pláště budovy 16 centimetry izolace, střechy, podlahy a výměnou oken a dveří snížil měrnou spotřebu tepla o 87 procent. Od fondu dostal 288 200 korun, tedy zhruba dvě pětiny celkové investice. Žadatel dostal podporu také na vypracování projektu. Právě tím, že fond přispívá i na vznik projektu si Ministerstvo životního prostředí vysvětluje nárůst zájmu o program.

Graf – vývoj žádostí kumulativně60

6.1.1

Další jednání o prostředcích na dotace

60

Dostupný z: http://ekonomika.ihned.cz/c1-40596420-zelena-usporam-stat-uz-dal-na-zateplovani-domupres-miliardu

64

V současné době probíhají jednání Ministerstva životního prostředí s dalšími potenciálními kupci emisních povolenek. Proto lze očekávat nárůst dotačního budgetu, což by mohlo povzbudit poptávku po energetických úsporách a výstavbě nízko energetických a pasivních staveb. V praxi to pro nás znamená jediné. Jako odhadci se musíme přizpůsobit trhu a reflektovat jeho poptávku. Začneme se více setkávat s nemovitostmi, u nichž byly provedeny úpravy zajišťující nižší energetickou náročnost nebo s výstavbou v pasivním energetickém standardu.

6.2 Kontribuce energeticky a provozně úsporné výstavby v problematice oceňování. Pokud se zamyslíme nad důvody, které povedou investora k tomu, aby si takovouto stavbu pořídil, nepovede ho k tomu pouze jeho enviromentální nadšení. V současné době se mění pohled investorů (spotřebitelů) na nemovitosti, které jsou pro ně nejen prostředkem uspokojování potřeb (potřeba vlastního bydlení apod.) ale také zdrojem příjmů a budoucích úspor. Pro názornost si dovoluji uvést příklad, který použil pan Ing. Pavel Zídek na 12. odborné konferenci odhadů nemovitostí.

,, Držím li v každé ruce dvou tisíci korunovou bankovku, mají pro mne na první pohled stejnou hodnotu. Ovšem úhel pohledu se mění, pokud jsem jednu z nich získal prací a druhá byla uspořena prostřednictvím energetických úspor‘‘61

Provozní energetické náklady nerozlišují mezi sociálními skupinami a tipem podnikání. Ceny energií rostou rychleji než důchody. Proto budoucnost patří výstavbě energeticky a provozně úsporných domů, které svými úsporami tvoří čtvrtý pilíř důchodové reformy62.

61

ZÍDEK, Pavel. Energeticky a provozně úsporná výstavba v problematice oceňování, 12. odborná konference odhadců nemovitostí, Bankovní institut vysoká škola a.s., Praha 2010 62 ZÍDEK, Pavel. Energeticky a provozně úsporná výstavba v problematice oceňování, 12. odborná konference odhadců nemovitostí, Bankovní institut vysoká škola a.s., Praha 2010

65

6.3 Kontribuční efekty energeticky a provozně úsporné výstavby k tržní hodnotě Pokud se začneme v praxi více setkávat s pasivními a nízkoenergetickými domy, měli bychom se naučit těmto stavbám rozumět a respektovat jejich specifika, která tvoří přidanou hodnotu těchto staveb. Hlavními kontribučními efekty energeticky a provozně úsporných staveb z hlediska oceňování majetku, tedy specifika, kterými se liší od standardní výstavby jsou:

1) nižší spotřeba energie 2) vyšší kvalita vnitřního prostředí 3) delší životnost konstrukcí 4) vyšší pořizovací náklady 5) možnost čerpání zelených dotací

6.3.1

Nižší spotřeba energie

Toto základní specifikum vyplívá již ze samotného názvu. Způsoby jakým této vlastnosti dosáhneme, jsme si popsali v kapitole s názvem Energetické úspory a proto se jimi nebudeme nadále zabývat a zaměříme se na jeho ekonomické aspekty. Jak již víme, náklady na provoz energeticky a provozně úsporné stavby jsou výrazně nižší a vzhledem k očekávanému ale obtížně předvídatelnému růstu cen energií lze předpokládat, že investice do úspor budou stále výhodnější

Obr. Vývoj ceny ropy v USD/barel63

63

BROŽ, K. Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla 2006

66

Obr. Možný budoucí vývoj ceny ropy64

Obr. Vývoj ceny zemního plynu65

Z grafů je patrný nárůst cen energií. Podle různých prognóz, lze očekávat rovnoměrné zvyšování ceny plynu v ČR o 5 až 6% ročně. Od roku 1996 do roku 2005 se cena plynu pro domácnosti zvýšila pětinásobně. Tento cenový trend se projeví růstem nákladů na provoz budovy. Ale díky energeticky úsporným opatřením lze na tento cenový trend reagovat a investici do energetických úspor lze brát jako zdroj budoucích úspor.

6.3.2

Vyšší kvalita vnitřního prostředí

Dobrá kvalita vnitřního prostředí je nutnou podmínkou pro zdraví obyvatel. V důsledku užití kvalitního zateplovacího systému, kvalitních oken a blow door testu, je v pasivních domech takřka znemožněna přirozená výměna vzduchu. Tento problém je řešen instalací 64 65

BROŽ, K. Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla 2006 BROŽ, K. Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla 2006

67

rekuperační jednotky, která zajišťuje vyšší hygienickou kvalitu vnitřního prostředí, průtok vzduchu a zachovává energetickou úspornost budovy (viz. str. 41). Tato schopnost zvyšuje kvalitu bydlení a je jednou z přidaných hodnot těchto staveb.

6.3.3

Delší životnost konstrukcí

Další přidanou hodnotou je delší životnost konstrukcí a to díky přísnějším obecně technickým požadavkům na výstavbu. Pasivní domy musí být postaveny vzduchotěsně. Celý dům obklopuje vzduchotěsný plášť, spoje mezi stavebními dílci musí být velmi pečlivě utěsněny. Zamezujeme tím nechtěnému proudění vzduchu a snižuje se nebezpečí poškození stavby z důvodu vniknutí vlhkosti a kondenzace vodních par v konstrukci. Netěsnost v plášti budovy se identifikují při již zmíněném Blow door testu. Vzduchotěsnost budovy tedy zajišťuje nižší opotřebení konstrukcí a prodlužuje životnost nemovitosti, což se v průběhu let projeví především v nákladech na údržbu a generální opravy.

6.3.4

Pořizovací náklady

Nízká energetická náročnost se majiteli nebo provozovateli nemovitosti projeví nejen v nízké spotřebě energie ale i ve výši základních pořizovacích nákladů na takovouto stavbu.

,,Modelovým příkladem, ve kterém byla provedena ekonomická analýza investic do zlepšení konstrukcí a stavebních prvků, jsou řadové pasivní domy v Hannover – Kronsberg, postavené v rámci evropského projektu CEPHEUS (viz. kapitola Energetické úspory str. 40). Pro srovnání byl zvolen reprezentativní pasivní dům a fiktivní dům stejných rozměrů, který svýim tepelně technickými vlastnostmi odpovídá německým předpisům z roku 1995.

68

Pro dosažení standardu pasivního bydlení jsou relevantní tato zlepšen: Vícenáklady

Zlepšení

[€/m2 konstrukce]

+ 150 mm

17,90

8%

+ 180 mm

25,56

21 %

Zlepšení tepelné izolace střešní konstrukce

+ 180 mm

10,23

11 %

Zlepšení tepelné izolace podlahy nad terénem

+ 200 mm

15,34

18 %

Tepelná izolace lehkých obvodových zdí Zlepšení tepelné izolace štítu (kontaktní zateplovací systém)

původně Uw = Okna zasklená trojskly v tepelně izolačním rámu

1,9, Ug = 1,2 111,46 nově Uw = 0,83 původně

Instalace vzduchotechniky

bez

vzduchotechniky

4601,63

zjednodušené, pouze

topný

žebřík

v

koupelně,

Teplovodní vytápění *

903,58

snížený potřebný výkon původní náklady -2828,27 původně Test neprůvzdušnosti

testu

bez

153,39

Tabulka. Vícenáklady66

66

PASSIVHAUS INSTITUT Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhsussiedlung Hannovr – Kronsberg. Darmstadt – Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001

69

48 %

* Náklady na teplovodní vytápění ve srovnávaném domě byly teoreticky vyčísleny na 2828,27 EUR, náklady na teplovodní vytápění v pasivním domě byly díky sníženému potřebnému výkonu, výrazně zjednodušenými rozvody a snížením počtu těles sníženy na 903,58 EUR. Úspora na teplovodním vytápění byla 1924,69 EUR.

Obr. Technická zlepšení a související vícenáklady67

Obr. Snížení potřeby energie na vytápění díky jednotlivým opatřením68 Celkové snížení potřeby energie na vytápění je více než o 80%, při vícenákladech 9,1% 67

PASSIVHAUS INSTITUT Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhsussiedlung Hannovr – Kronsberg. Darmstadt – Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001 68 PASSIVHAUS INSTITUT Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhsussiedlung Hannovr – Kronsberg. Darmstadt – Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001

70

Obr. Dodatečné investice související s jednotlivými opatřeními69

Obr. Náklady na úsporu energie v porovnání se skutečnou cenou energie70

69

PASSIVHAUS INSTITUT Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhsussiedlung Hannovr – Kronsberg. Darmstadt – Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001 70 PASSIVHAUS INSTITUT Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhsussiedlung Hannovr – Kronsberg. Darmstadt – Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001.

71

Z grafu je zřejmé, že při ceně energie v Německu z roku 2001 (cca 0,04 €/kWh) je jednoznačně rentabilní investice do lehké obvodové stěny, podlahy a střechy. Naproti tomu investice do oken není ekonomicky odůvodnitelná. Díky kvalitním oknům lze však podstatně zjednodušit rozvody topení, protože není nutno osazovat topná tělesa pod okna. Ekonomické posouzení ukázalo, že rozhodující vícenáklady jsou způsobeny vysoce kvalitními okny a nuceným větráním. Oba produkty jsou neustále inovovány a lze předpokládat, že se jejich cena bude při zachování stejných vlastností snižovat. S rostoucím trhem a konkurencí lze rovněž očekávat zvyšování výroby a současné snižování cen těchto produktů.‘‘71

6.3.5

Zelené dotace

Program Zelená úsporám v současné době umožňuje čerpat dotaci ve výši 250 000,- Kč na nákup novostavby v pasivním energetickém standardu. Tato skutečnost usnadňuje zájemcům o koupi energeticky a provozně úsporných nemovitostí, jejich financování. Zpřístupňuje tento segment nemovitostí více zájemcům, kteří se v současné době rozhodují o investici do bydlení. Pokud tento dotační trend bude pokračovat a lidé si budou více pořizovat pasivní domy místo klasických staveb, které v současné době můžeme označit za zastaralé a morálně dožilé. Budeme se i v praxi více setkávat s těmito specifickými nemovitostmi. A jako odhadci budeme muset být schopni reagovat na tento trend.

6.4 Základní otázky k ocenění energeticky a provozně úsporných nemovitostí. Položíme-li základní otázky oceňování majetku do souvislostí s danou problematikou, musíme se zeptat: 1) Lze energeticky a provozně úsporné nemovitosti spolehlivě ocenit? 2) Jaký způsob k tvorbě jejich tržní hodnoty použiji? 3) Má cenu se jejich specifiky při tvorbě tržní hodnoty zabývat?

71

Dostupný z: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3689

72

Každý kdo absolvoval kurz ,,Oceňování nemovitostí na tržních principech‘‘ ví, že ocenit se dá vše. Tedy i tento druh specifických staveb. Na otázku ,, Jak? ‘‘ lze klasicky odpovědět Sokratovým výrokem ,, Vycházíš ze svých představ a uniká ti podstata věci‘‘. Úkolem odhadce je nevycházet ze svých představ a správně pochopit a zachytit podstatu oceňované energeticky a provozně úsporné budovy a to tak že porozumí funkci, užitečnosti, činnosti a místu oceňovaného majetku v ekonomickém systému. Otázka ,,jak‘‘ je o to složitější, že funkce energeticky a provozně úsporných nemovitostí není stavová, ale díky výrazným úsporám, čerpání dotací a možnosti výkupu energie i toková. Na třetí otázku - ,,proč se zabývat specifiky energeticky a provozně úsporných staveb?‘‘ je odpověď jednoznačná. Prostě proto, že každý odhadce, může být požádán, aby vytvořil cenovou argumentaci a dokumentaci k takovémuto druhu nemovitosti. A to buď za účelem prodeje, hypotečního řízení, majetkového řízení, či analýzy hodnoty. V tomto případě je zájmem každého odhadce, co nejlépe stanovit tržní hodnotu oceňované nemovitosti a zachytit její specifika v tržní hodnotě.

6.5 Problematika oceňování energeticky a provozně úsporných staveb Když přikročíme k tvorbě tržní hodnoty specifických staveb, kterými jsou energeticky a provozně úsporné nemovitosti, narazíme na několik problematických skutečností:

1. Neznámá oblast 2. Nerozvinutý trh 3. Nedostatečná znalost nových technologií 4. Rychlý legislativní vývoj 5. Rychlé zastarávání informací

73

Obr. Pasivní dům - dřevostavba

Obr. Pasivní dům - zděný

Obr. Pasivní dům – glass haus

74

Z výše uvedených obrázků vidíme, že stejně jako jiné nemovitosti i energeticky a provozně úsporné domy mohou mít spoustu podob od future glass haus po klasickou zděnou stavbu. Pokud se kvalita odhadce odvíjí od kvality informací, které má a se kterými pracuje, u energeticky a provozně úsporných nemovitostí to platí dvojnásob. Tento segment nemovitostí u nás není úplně běžný. Informace o něm velice rychle zastarávají, protože technické možnosti a legislativní vývoj tohoto segmentu se velice rychle vyvíjí. Filozofie oceňování se zde nemění, zůstává pořád stejná. Jen je důležité mít k dispozici dostatek podkladů a informací (např. energetický audit budovy), abychom mohli při tvorbě tržní hodnoty zachytit veškerá specifika oceňované stavby.

75

7

Závěr

Trh nemovitostí, je trhem disponujícím určitou cenovou stabilitou, rychle se vyvíjejícími technologiemi a legislativou. Na začátku této diplomové práce jsem si kladl otázku, zdali mohou mít státní dotace na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů na tento trh reálný dopad. Při zkoumání dotačního programu jsme zjistili, že má být alokováno cca až 25 miliard korun, které mají tvořit zhruba čtyřicet procent z celkových investic. Znamenalo by to celkové investice do energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů ve výši cca. 40 miliard. Tento ekonomický potenciál se musí někde projevit. Pokud by skutečně byly všechny tyto prostředky alokovány a investovány, představovalo by to velký nárůst energeticky a provozně úsporného bydlení. Vznikl by zde určitý trend, který by silně ovlivnil naši práci jako odhadců majetku. Častěji bychom se setkávali s nemovitostmi, u kterých byly provedeny stavebně technické úpravy, zajišťující energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů. Dále by docházelo k nárůstu výstavby energeticky a provozně úsporných nemovitostí. Tato skutečnost by nás jako odhadce nutila promítnout tento trend do tvorby tržní hodnoty. Energeticky a provozně úsporná výstavba sebou přináší řadu efektů, které se nám promítají do tvorby tržní hodnoty majetku. Jak jsme si v předchozí kapitole ukázali, hlavními efekty tvořícími přidanou hodnotu energeticky a provozně úsporných nemovitostí jsou: nižší spotřeba energie, vyšší kvalita vnitřního prostředí, delší životnost konstrukcí, vyšší pořizovací náklady a možnost čerpání dotací. U každé nemovitosti mohou mít tyto efekty individuální charakter a vliv na její hodnotu. Pro nás jako pro odhadce je důležité umět tato specifika poznat, pochopit a vhodně zachytit. Abychom mohli jednotlivé kontribuční efekty poznat, pochopit jejich funkčnost a užitek je nutné neustále sbírat informace o tomto segmentu nemovitostí. K zachycení jednotlivých kontribučních efektů energeticky a provozně úsporné výstavby v tržní hodnotě nemovitosti je třeba opatřit si dostatek podkladů k jejich kalkulaci (např. energetický audit, průkaz energetické náročnosti budovy atd.). Chceme-li provést odhad tržní hodnoty pasivního domu, musíme mít dostatek podkladů k tomu, abychom mohli prokázat, že dům je opravdu pasivní, disponuje energetickými úsporami a dalšími kontribučními efekty tvořící jeho přidanou hodnotu. Pokud to nejsme schopni spolehlivě prokázat, není možné tuto nemovitost ocenit jako pasivní.

76

Filozofie oceňování se zde nemění, zůstává stále stejná. Jen je jako vždy nutné porozumět podstatě oceňovaného majetku, jeho užitečnosti, funkčnosti a místu v ekonomickém systému. V samém závěru práce bych se rád vrátil k odhadovanému čerpání dotací a jejich alokaci. Dle mého názoru nebude čerpání dotací tak vysoké, jak prognózuje Ministerstvo životního prostředí. Díky současnému stavu ekonomiky lze očekávat, že nedoje k jejímu oživení a lidé budou spíše spořit než uvolňovat své prostředky. V době krize jsou potencionální investoři omezeni strachem z nestability ekonomiky a své volné prostředky si raději ponechají pro případ životní nouze. Jedno je ale jisté - energeticky a provozně úsporným stavbám patří budoucnost. V průběhu času se budeme moci přesvědčit, zda bude nárůst energeticky a provozně úsporného bydlení vysoký, díky dotačnímu programu, nebo pozvolný, a lze ho tedy přisoudit přirozenému ekonomickému vývoji. Tak jako tak bude trh zohledňovat specifika těchto nemovitostí, zohledňuje-li v současné době rozdíl mezi byty v panelových a cihlových domech, začne zohledňovat i rozdíl mezi energeticky a provozně úspornými nemovitostmi a nemovitostmi klasickými, které lze již v současné době považovat za ekonomicky a morálně zastaralé.

77

8

Odhad tržní hodnoty energeticky úsporné

nemovitosti - Syrovice

Objednatel: Veronica Kováříková Malostranská 240/16 100 00 Praha 1 Česká republika

ZPRÁVA O HODNOCENÍ

Rodinný dům č.p. 457 664 67 Syrovice

STANOVENÍ AKTUÁLNÍ TRŽNÍ HODNOTY MAJETKU

Datum ocenění :

30. Března 2010

78

OBSAH •

Úvodní list

1

•

Obsah

2

•

Průvodní dopis

3

•

Popisné informace

6

•

Analýza nejvyššího a nejlepšího využití

9

•

Ocenění

10

•

Závěr

20

•

Omezující podmínky a předpoklady

22

•

Osvědčení

23

•

Výpis z katastru nemovitostí

25

•

Snímek katastrální mapy

27

•

Základní stavební dokumentace

29

•

Fotodokumentace objektu

32

79

Veronica Kováříková Malostranská 240/16 100 00 Praha 1 Česká republika 30. března 2010

Oznamujeme Vám, že jsme ukončili tržní ocenění majetku označeného nám jako

RODINNÝ DŮM č.p. 457

Uvedený na listu vlastnictví č. 1216, pro katastrální území Syrovice, obec Syrovice, okres Brno - venkov

Nacházejícího se na adrese

Syrovice 457, 664 67 Syrovice

V této zprávě Vám předkládáme výsledky našeho šetření.

Tato zpráva o hodnocení vyjadřuje náš odborný názor na obvyklou výše uvedeného majetku v absolutním vlastnictví, jako by byl nabídnut k prodeji na volném trhu. Zpráva byla zpracována k technickému stavu a právním skutečnostem, platným k 30. březnu 2010 – ke dni místního šetření. Zpracovatelům zprávy je známo, že zpráva má sloužit jako podklad pro jednání o zajištění úvěru nemovitou zástavou. Zpracovatelům zprávy není známo nic o tom, že by zpráva měla zároveň sloužit i pro jiný účel jako např. ocenění vkladu do obchodní společnosti, stanovení základu majetkové daně nebo pro jiný, výše nespecifikovaný, účel.

Oceňovaný majetek je zapsán u katastrálního úřadu v Brno - venkov, na listu vlastnictví č. 1216 , pro katastrální území Syrovice, obec Syrovice, okres Brno - venkov. Výpis z katastru nemovitostí ze dne 30. 3. 2010 je přílohou této zprávy. Zpracovatelé zprávy chápou obvyklou cenu jako cenu, za kterou by mohl být majetek prodán, aniž by kupující nebo prodávající byli pod jakýmkoliv nátlakem, s tím, že každý

80

z nich má přiměřené znalosti o všech podstatných skutečnostech a současně je zachována vzájemná výhodnost obchodu. Pokud je obecná cena majetku stanovena za předpokladu jeho nabídky na volném trhu, předpokládá se, že majetek bude nabízen na trhu po dobu přiměřeně dlouhou pro nalezení kupce. Oceňovaný majetek byl ke dni ocenění (30.březnu 2010) užíván výhradně k bydlení majiteli objektu. Žádná část domu není pronajata za tržní nebo regulované nájemné. Podle sdělení zadavatele ocenění i podle dostupné dokumentace nejsou uzavřeny žádné nájemní smlouvy, věcná břemena nebo zástavní práva, která by nějakým způsobem omezovala vlastnictví objektu. Majetek je tedy v absolutním vlastnictví.

Absolutní vlastnictví je v souladu s Evropskými standardy pro oceňování a pravidly Mezinárodního výboru pro oceňovací normy definováno jako vlastnictví bez jakéhokoliv omezení, avšak podléhající právu vyvlastnění v obecném zájmu za náhradu, právu propadnutí majetku státu, soudní autoritě a zdanění.

Oceňovaný majetek jsme osobně prohlédli a při zpracování ocenění jsme vzali v úvahu následující faktory :

Polohu, velikost a využitelnost pozemku Velikost, technický stav a využitelnost stávajících budov, staveb a venkovních úprav Nejvyšší a nejlepší využití majetku Převažující trendy v dané lokalitě, obecné podmínky a relativní poptávku po tomto druhu nemovitostí na trhu Náklady na pořízení majetku jako nového snížené o jeho opotřebení. Opotřebení představuje ztrátu hodnoty, která je způsobena technickými, ekonomickými, morálními, právními nebo jinými vlivy. Prodeje, poptávkové a nabídkové ceny a výši nájemného srovnatelných majetků v okolí i v celé lokalitě Očekávaný čistý příjem z pronájmu majetku a jeho kapitalizaci pro stanovení hodnoty majetku.

81

Předmětem ocenění jsou pouze budovy, stavby a pozemky. Jakýkoliv jiný majetek jako je vnitřní zařízení, technologie nesouvisející s budovami a stavbami, apod. byl z ocenění vyloučen.

Výměry budov a staveb byly převzaty z podkladů poskytnutých klientem a nebyly ve všech případech podrobně ověřovány.

82

POPISNÉ INFORMACE

8.1 Popis lokality Oceňovaná nemovitost se nachází 10 km jihozápadním směrem od Brna směr Vídeň v rovinatém kraji zemědělské a vinařské oblasti Bobravská vrchovina, součást Brněnské vrchoviny. Historie obce sahá podle archeologických nálezů hluboko do pravěku. První písemná zmínka je z roku 1294. V obci v současnosti jsou tři obchody se smíšeným zbožím s běžným sortimentem, restaurace, pošta a autobusové spojení do Brna, Ivančic a Židlochovic. Vzdělání a výchovu poskytuje základní škola 1-5 ročník a mateřská škola. Do těchto škol chodí i děti z okolních obcí Sobotovic a Ledců. Spolková činnost má v obci dlouholetou tradici v Moravské hasičské jednotě, Mysliveckém svazu, Svaz vinařů a na své ideály opět navázal Sokol. Občané Syrovic jezdí za zaměstnáním a do škol vyššího stupně hlavně do Brna. V místě poskytuje pracovní možnosti zemědělské družstvo, školy, obchody, lihovar, firma Hama s.r.o. a rozvíjející se síť podnikatelů. O zdraví občanů pečují obvodní lékaři zdravotního střediska v Rajhradě a poliklinika v Židlochovicích Dopravní dostupnost Brna je osobním autem silnici R 52 cca 17 minut, Wien cca 1,5 hodiny.

8.2 Oceňovaný majetek Podle skutečnosti zjištěné na místě i podle podkladů poskytnutých zadavatelem posudku je jedinou činností v rodinném domě vlastní bydlení rodiny vlastníka. Majetek tedy není primárně určen k podnikatelské činnosti, i když nic nebrání jeho komerčnímu využití k pronájmu za tržní nájemné. Oceňovaný majetek je tvořen funkčním celkem pozemku a rodinného domu. Jednotlivé části majetku budou podrobně popsány a specifikovány v dalších oddílech zprávy.

83

8.3 Historie Oceňovaný rodinný dům byl zkolaudován v listopadu 2009, jedná se tedy o novostavbu Do roku 2008 zde byla zemědělská půda, poté byly okolní pozemky přeměněny na stavení pozemky.

8.4 Pozemek Předmětem ocenění jsou dva pozemky, které spolu souvisejí a tvoří jediný funkční celek. Pozemky jsou situovány v obci Syrovice v lokalitě rodinných domků nazvané Syrovice I. Jako celek mají zhruba obdélníkový půdorys s kratší severní stranou obrácenou podél ulice. Poloha pozemků je vůči sousedům řadová. Pozemek p.č. 798/36 o rozloze 165 m2 je z převážné části zastavěn budovou č.p. 457 a přidruženou garáží, zbytek tvoří zpevněná plocha příjezdu, mycí plocha před garáží a plochy podél bočních hranic se sousedy. Pozemek p.č. 798/25 o rozloze 303 m2 je nezastavěný a slouží jako okrasná zahrada u rodinného domu. Na pozemky je realizována pouze přípojka vody a elektro. Přípojka na kanalizaci dešťovou je řešena zasakováním na pozemku, zaústěno přes lapače nečistot se zápachovou klapkou. Přípojka na kanalizaci splaškovou je řešeno svedením do plastové jímky na vyvážení – 10m3, osazeno v předzahrádce. Přípojka vody je ukončena vodoměrnou sestavou v plastové šachtě umístěné v předzahrádce. Šachta je propojena s domem chráničkou v nezámrzné hloubce. Přípojka elektro je zajištěno přes elektroměrový rozvaděč umístěný na fasádě, případně přes energocentrum umístěném na pozemku. Vzhledem k tomu, že všechny pozemky tvoří jeden funkční celek a jejich komerční využití a uplatnění je jednotné, budou oceněny společně jako jediný pozemek o celkové rozloze 469m2.

8.5 Vedlejší stavby a venkovní úpravy Jedinou vedlejší stavbou je garáž. Jedná se o stavbu přidruženou k hlavní budově situovanou vlevo od domu při hranici se sousedem. Garáž je přízemní, nepodsklepená, krytá sedlovou střechou. Je přístupná po zpevněné ploše tvořené zámkovou dlažbou.

84

V přízemí garáže jsou situovány stání pro osobní automobily. Stavba byla vybudována v současně se stavbou hlavní. Garáž je založena na betonových pasech. Svislé konstrukce jsou zděné z materiálu KERATHERM, alt.HELUZ s protiradonovou izolací FOALBIT, strop rovný. Krov dřevěný, sedlový, tesařsky vázaný. Omítky hladké štukované. Okna plastová s izolačním dvojsklem, sekční garážová vrata na ruční pohon typ CANADOR, Garážové dveře do zahrady jsou zateplené, dřevěné kazetové, alt. laťkové. Do garáže je zaveden světelný i motorový proud. Architektura a provedení garáže odpovídá stylu hlavní budovy.

Venkovní úpravy : Na oceňovaných pozemcích jsou situovány následující venkovní úpravy :

1. Přípojka vody provedená z PE trouby z vodovodního řadu 2. Přípojka na kanalizaci splaškovou - řešena svedením do plastové jímky na vyvážení – 10m3, osazeno v předzahrádce 3. Přípojka elektro vedená zemním kabelem z uličního řadu vedeného. 4. Zpevněné plochy – provedeny ze zámkové dlažby 5. Obrubníky z prostého betonu 6. Plot ze strojového pletiva na ocelových sloupcích

Trvalé porosty Na zahradě bylo vysázeno několik okrasných stromků. Tržní hodnota trvalých porostů nebude indikována samostatně, ale bude zohledněna při indikaci celkové tržní hodnoty.

85

8.6 Rodinný dům Jedná se o nízkoenergetický dům, který je projektován tak, aby svou konstrukcí a tepelně technickými vlastnostmi splňoval kritéria energetické úspornosti. Je vybaven fotovoltaickou elektrárnou a tepelným čerpadlem, a klasifikován v kategorii B splňující podmínky čerpání dotačního programu Zelená úsporám.

Fotovoltaická elektrárna moderního typu umožňuje využívat sluneční energii i za nepříznivých klimatických podmínek, třebaže nejvyšší denní produkce až 10 kWh dosahuje v letních měsících. Předpokládaná průměrná denní výroba fotovoltaického systému o ploše 17 m2 činí 5,9 kWh (2157 kWh za rok).

Tepelné čerpadlo AirMaster 2, tepelné čerpadlo vzduch-voda s nadstandardní výbavou a minimálními požadavky na prostor kotelny, je vhodné pro dům do tepelné ztráty cca 34 kW, s požadavky na velmi tichý chod vnější jednotky, komfortní vytápění nebo chlazení a ohřev TUV.

Tyto skutečnosti tak umožňují maximálně využít současných dotačních titulů, což přináší výrazné snížení nákladů, jak na pořízení domu, tak především na jeho provoz.

Architektonické a dispoziční řešení Jedná se o samostatně situovanou stavbu obdélníkového půdorysu s delší stranou umístěnou rovnoběžně s ulicí. Stavba má jedno dvě nadzemní podlaží a malou půdu pod stanovou střechou. Stavba dispozičně obsahuje v prvním nadzemním je vstupní chodba, WC, šatna, obývací pokoj, kuchyně s jídelnou, schodiště. D druhém nadzemním podlaží obsahuje tři samostatné neprůchozí pokoje, WC, koupelnu,chodbu. Celkově oceňovaná stavba obsahuje pouze bytové prostory, provozní plochy se nevyskytují. Stavba splňuje zákonné podmínky pro rodinný dům protože převážná část ploch slouží k bydlení, stavba má dvě nadzemní podlaží a půdu, a nemá víc jak tři kolaudované byty.

86

Konstrukční řešení a vybavenost Základy tvoří železobetonové pásy s přetaženým podkladním betonem přes pásy,který tvoří železobetonovou desku. Jako násyp je použita stabilizační zemina FERETO. Konstrukce svislé nosné, tedy obvodové a střední nosné zdivo je z materiálu KERATHERM, alt.HELUZ s protiradonovou izolací FOALBIT v pásech pod těmito konstrukcemi. Komín je uvažován jako rezervní pro krb a je uvažovaný z CP s šamotovými vložkami MŠLZ a tepelnou izolací a v nadstřešní části obezděn lícovou cihlou TONDACH a zakončen betonovou hlavou. Konstrukce vodorovné nosné tj. železobetonové monolitické stropy, alt.skládané MIAKO do KTCH povalů s příslušnou výztuží a nadbetonávkou. Nosná konstrukce střechy tvořená dřevěným vázaným krovem stanové střechy. Řezivo je celoplošně ošetřeno proti hnilobě a plísni. Jako pojistná folie je použita vysoce difusní kontaktní folie TONDACH-FOL. Krytina tvrdá - střešní tašková krytina TONDACH v režném provedení. Klempířské konstrukce - okapy, svody, lemování atik, a venkovní parapety jsou v pozinku včetně nátěru. Hromosvod je úplný včetně revize z FeZn. Výplně otvorů - základní standard tvoří plastová okna s izolačním dvojsklem v bílé barvě. Vnější vchodové a balkónové dveře jsou plastové s izolačním dvojsklem Sekční garážová vrata na ruční pohon typ CANADOR, který lze doplnit o elektrický pohon. Garážové dveře do zahrady jsou zateplené, dřevěné kazetové. Fasáda s integrovaným zateplovacím systémem opatřeným vnější probarvenou omítkou – barvu si lze vybrat ze schválených odstínů. Dřevěný obklad římsy je opatřen nátěrem Sokrates. V rámci fasády jsou vyvedeny průduchy pro digestoř, odvětrání garáže a vývody pro elektro na fasádě. Vnitřní omítky vápenné, štukové, opatřené nátěrem. Vnitřní obklady jsou predeneny v kuchyni, koupelně a na WC z color obkladaček. Schody jsou provedeny z ocelové konstrukce s dřevěnými stupni, Dveře jsou dřevěné náplňové. Podlahy obytných místností jsou pokryty plovoucí podlahou, v kuchyni, koupelně a na WC je dlažba. Vnitřní vybavení obsahuje vanu, umyvadlo, bidet, Záchody jsou standardní splachovací. Ostatní vybavení obsahuje kuchyňský odsavač par a televizní anténu.

87

Přípojka na kanalizaci dešťovou - řešeno zasakováním na pozemku, zaústěno přes lapače nečistot se zápachovou klapkou. Přípojka na kanalizaci splaškovou - řešeno svedením do plastové jímky na vyvážení – 10m3, osazeno v předzahrádce. Přípojka vody je ukončena vodoměrnou sestavou v plastové šachtě umístěné v předzahrádce. Šachta je propojena s domem chráničkou v nezámrzné hloubce. Přípojka elektro je zajištěno přes elektroměrový rozvaděč umístěný na fasádě, případně přes energocentrum umístěném na pozemku. Přípojka na plyn není realizována, neboť se jedná o plně elektrifikovanou lokalitu.

88

8.7 Analýza nejvyššího a nejlepšího využití Nejvyšší a nejlepší využití je definováno jako racionální a zákonné využití pozemku nebo budovy, které je fyzicky možné, finančně proveditelné, zajišťující odpovídající výnos a jehož výsledkem je nejvyšší možná tržní hodnota majetku. Základní kritéria, která musí nejvyšší a nejlepší využití splňovat jsou dodržení právních předpisů, fyzická realizovatelnost, finanční proveditelnost a maximální ziskovost.

Oceňovaný majetek je zanesen v katastru nemovitostí jako rodinný dům a jeho využití odpovídá územně plánovací dokumentaci. Na základě těchto skutečností jsme názoru, že současné využití nemovitosti je právně přípustné.

Oceňovaný majetek je novostavba, tedy ve stavu, který umožňuje jeho využívání z technického hlediska. Uvedení do provozu není podmíněno rozsáhlou investicí do jeho rekonstrukce. Podmínka okamžité využitelnosti majetku je tedy splněna.

Ke splnění kriteria maximální ziskovosti je nutný pronájem nemovitosti za tržní nájemné nebo její využití vlastníkem pro vlastní potřebu, čímž by došlo k úspoře jeho nákladů za pronájem porovnatelného objektu. Vzhledem k tomu, že objekt slouží k vlastnímu bydlení majitele objektu a jeho rodiny a zároveň nejsou známy žádné právní, technické nebo jiné skutečnosti, které by bránily pronájmu objektu za tržní nájemné, je splněna i tato podmínka.

Na základě výše uvedených skutečností jsme dospěli k názoru, že současné využití majetku je v souladu s jeho nejlepším a nejvyšším využitím.

89

8.8 Ocenění ÚVOD

Při stanovení indikace obvyklé ceny majetku jsou zpravidla používány tři mezinárodně uznávané metody ocenění. Jedná se o metodu porovnávací, příjmovou a nákladovou.

Porovnávací metoda analyzuje tržní ceny, které byly v posledním období zaplaceny nebo nabízeny za porovnatelné typy majetku. Dále jsou provedeny korekce indikované tržní hodnoty, které zohledňují případné rozdíly ve stavu a využitelnosti oceňovaného majetku v návaznosti na trh existujících srovnatelných majetků.

Příjmová metoda analyzuje tržní hodnotu na základě budoucích příjmů z vlastnictví. K indikaci hodnoty se dospívá diskontováním a / nebo kapitalizací příjmu odpovídající kapitalizační mírou.

Nákladová metoda analyzuje náklady na pořízení majetku jakožto nového. Tato část může být snížena opotřebení nebo jiné znehodnocení.

Při stanovení obvyklé ceny jsme použili kombinaci všech tří metod ocenění. Pro ocenění pozemků jsme použili metodu porovnávací, pro ocenění majetku jako celku jsme použili všech tří metod ocenění.

90

8.9 Porovnávací metoda

Stanovení obvyklé ceny pozemku

Při stanovení obvyklé ceny jsme předpokládali, že pozemky jsou volné a připravené k zastavění v souladu s jejich nejvyšším a nejlepším využitím. V případě stanovení obvyklé ceny pozemků souvisejících s oceněním bytového domu jsme porovnali čtyři pozemky nabízené k prodeji nebo prodané v posledním období v porovnatelných lokalitách. Jako srovnávací jednotku jsme použili cenu za jeden metr čtvereční pozemku. V případě, že se jednalo o nabídky, jsme tuto skutečnost zohlednili koeficientem odrážejícím obvyklý rozdíl mezi nabídkovými a skutečně dosaženými prodejními cenami.

Při porovnání pozemků byly dále vzaty v úvahu takové faktory jako jsou datum transakce, lokalita, dostupnost, tvar a velikost pozemků, jejich vybavenost inženýrskými sítěmi, využití dle územně plánovací dokumentace, existence územního rozhodnutí, možná zastavitelnost pozemků, apod.

Na základě výše uvedených skutečností jsme dospěli k názoru, že aktuální tržní hodnota pozemku souvisejícího s bytovým domem indikovaná porovnávací metodou je :

718 000 Kč a je kalkulována následně : 468* 1 534= 718 000 Kč

Výpočty použité při stanovení této indikace jsou uvedeny v tabulce na následující straně.

91

Příloha č. 1 - TABULKA I - POZEMEK

Oceňovaný

Porovnávaný

Porovnávaný

Porovnávaný

pozemek

pozemek

pozemek

pozemek

Název pozemku

Syrovice 457

stavební parcela

Parcelní číslo

798/36, 798/25

Adresa pozemku

Syrovice 457

Syrovice

Sobotovice

Sobotovice

Katastrální území

Syrovice

Syrovice

Sobotovice

Sobotovice

Obec

Syrovice

Syrovice

Sobotovice

Sobotovice

Okres

Brno - venkov

Brno - venkov

Brno - venkov

Sobotovice

A. Identifikační údaje Pořadové číslo pozemku

1

2

3

stavební parcela

stavební parcela

B. Základní údaj pro porovnání – cena za 1 m2 v tisících Kč Prodejní cena celkem

X

Rozloha pozemku v m2

1 950 000 468

Cena za 1 m2

1 290 000

1 361

974

650

1 432

1 800

1 988

08.03.2010

03.03.2010

05.03.2010

1

1

1

1 432

1 800

1800

X

Datum transakce

1 750 00

Korekce Upravená hodnota C. Právní údaje Druh transakce

Nabídka

Nabídka

Korekce Upravená hodnota Vlastnická práva

0,9

0,85

0,80

1 289

1 530

1 590

Absolutní

Absolutní

Absolutní

Absolutní

vlastnictví

vlastnictví

vlastnictví

vlastnictví

Korekce Upravená hodnota Existence věcných břemen

1

1

1

1 289

1 530

1 590

Bez věcných

Bez věcných

Bez věcných

Bez věcných

břemen

břemen

břemen

břemen

Korekce Upravená hodnota Využití podle územního plánu

Rodinný dům

Upravená hodnota Ano

Upravená hodnota Nejsou

1

1

1 530

1 590

Rodinný dům 1

1

1

1 530

1 590

Ano

Upravená hodnota

Ano

1

1

1

1 289

1 530

1 590

Nejsou

Korekce

Rodinný dům

2000 Ano

Korekce

Jiná právní omezení a závazky

1 1 289 Rodinný dům

Korekce

Územní rozhodnutí

Nabídka

Nejsou

Nejsou

1

1

1

1 289

1 530

1 590

D. Technické parametry Lokalita

Dobrá

Obdobná

Korekce Upravená hodnota

92

Obdobná

Obdobná

1

1

1

1 289

1 530

1 590

Tvar pozemku

Pravidelný

Pravidelný

Pravidelný

Korekce

Pravidelný

1

Upravená hodnota

1

1 289

Svažitost

Rovinný

Rovinný

Upravená hodnota Dostupnost inženýrských sítí

Kompletní

1

1

1

1 530

1 590

Kompletní

Upravená hodnota Nezjištěna

Kompletní

Kompletní

1

1

1

1 289

1 530

1 590

Nezjištěna

Nezjištěna

Korekce

Nezjištěna

1

Upravená hodnota

1

1 289

Dopravní obslužnost

Autobus

Autobus

1

1 289 Vývorné

Výborné

Upravená hodnota Nutnost demolice stávajících objektů

Ne

1

1

1

1 530

1 590

Ne

Korekce

Jiná technická korekce

Ne

1

1

1

1 289

1 530

1 590

Neaplikováno

Neaplikováno

Korekce Upravená hodnota

1 590 Výborné

1 289 Ne

Upravená hodnota

1

1 530 Výborné

Korekce

1 590 Autobus

1

Upravená hodnota

1

1 530 Autobus

Korekce

Dopravní dostupnost a parkování

1 590 Rovinný

1 289

Korekce

Kontaminace půdy

1 530 Rovinný

Korekce

1

Neaplikováno

1

1

1

1 289

1 530

1 590

E. Ostatní parametry Velikost pozemku

X

Větší

Větší

Korekce Upravená hodnota Možná zastavitelnost

1,15

1,05

1

1 482

1 530

1 590

Neaplikováno

Korekce Upravená hodnota

Obdobná

Neaplikováno

Neaplikováno

1

1

1

1 482

1 530

1 590

1 482

1 530

1 590

Výsledná porovnávací hodnota Porovnávací hodnota 1 m2

1 534

Rozloha pozemku

468

Celková porovnávací hodnota

717 974

Výpis oceňovaných parcel jednotková poř. číslo

číslo parcely

výměra v m2

hodnota v Kč/m2

tržní hodnota

1

798/36

165

1 534

253 110

2

798/25

304

Celkem

1 534 468

466 336 1 534

93

zaokrouhleno

718 000

Stanovení obvyklé ceny nemovitosti jako celku

Při naší analýze pro stanovení obvyklé ceny majetku jako celku jsme vzali do úvahy rodinné domy, které byly v okrese Brno - venkov v nedávné době prodány nebo nabízeny k prodeji. Všechny tyto nemovitosti se nacházejí v porovnatelných lokalitách.

V případě, že se jednalo o nabídky, jsme tuto skutečnost zohlednili koeficientem odrážejícím obvyklý rozdíl mezi nabídkovými a skutečně dosaženými prodejními cenami. Pro analýzu výše uvedených transakcí se srovnatelným majetkem jsme pro stanovení indikace obvyklé ceny oceňovaného majetku zvolili za srovnávací jednotku celkovou zastavěnou plochu (NFA). Tato jednotka je u tohoto druhu majetku považována za standardní.

Při stanovení obvyklé ceny tímto oceňovacím přístupem byly dále vzaty v úvahu takové faktory jako jsou datum transakce, vlastnická práva, technický stav majetku, vybavenost, poloha, dostupnost pro automobilovou a hromadnou dopravu, možnost parkování, poloha v obci, velikost budovy a další.

Na základě výše uvedených skutečností a předpokladů jsme dospěli k názoru, že obvyklá cena nemovitosti jako celku indikovaná porovnávací metodou je

3 800 00 Kč.

Podrobný popis výpočtů provedených pro získání výše uvedené indikace je uveden v tabulce na následující straně.

94

Příloha č. 2 - TABULKA II - MAJETEK JAKO CELEK

Oceňovaná

Porovnávaná

Porovnávaná

Porovnávaná

nemovitost

nemovitost

nemovitost

nemovitost

A. Identifikační údaje Pořadové číslo nemovitosti Název nemovitosti

1

2

3

Rodinný dům

Rodinný dům

Rodinný dům

Rodinný dům

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Parcelní číslo Adresa nemovitosti

Syrovice 457

Katastrální území

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Obec

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Syrovice

Okres

Brno - venkov

Brno - venkov

Brno - venkov

Brno - venkov

B. Údaje o pozemku – přenos z Tabulky I Plocha pozemku

468

225

335

466

Hodnota za 1 m2 pozemku

1 534

1 534

1 534

1 534

Hodnota pozemku celkem

718 000

345 150

513 890

714 844

C. Základní údaj pro porovnání – m2 celkové zastavěné plochy podlaží Počet srovnávacích jednotek

97

90

96,5

100

Prodejní cena celkem

X

3 290 000

3 990 000

3 800 000

2 944 850

3 476 110

3 085 156

32 720,5

36 022

30 852

12.02.2010

12.03.2010

02.03.2010

1

1

1

32 720,5

36 022

30 852

Prodejní cena bez ceny pozemku

Cena za 1 porovnávací jednotku

X

Datum transakce Korekce Upravená hodnota D. Právní údaje Druh transakce

Nabídka

Korekce Upravená hodnota Vlastnická práva

Absolutní

Upravená hodnota Ne

0,8072

0,85

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Absolutní 1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Ne 1

72

Absolutní

1

Ne

Korekce

Nabídka

0,85

Absolutní

Korekce

Existence věcných břemen

Nabídka

Ne 1

Na základě vývoje nabídkové ceny developerské společnosti. Bylo zjištěno, že developer neprováděl postupné korekce ceny jako ostatní

95

1

Upravená hodnota Využití podle územního plánu

27 812,4 Rodinný dům

Rodinný dům

Korekce Upravená hodnota Kolaudační rozhodnutí

Ano

Upravená hodnota Jiná právní omezení a závazky

Rodinný dům

Ne

Upravená hodnota

Rodinný dům 1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Ano

Ano

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Ne

Korekce

26 224,2

1

Ano

Korekce

28 817,6

Ne

Ne

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

E. Technické parametry Lokalita

Dobrá

Obdobná

Korekce Upravená hodnota Technický stav objektu

Dobrý

Upravená hodnota N/A

Upravená hodnota Funkční využitelnost budovy

Dobrá

Upravená hodnota Dobrý

Upravená hodnota Autobus

Upravená hodnota Dobrá

26 224,2

Dobrý

Upravená hodnota Průměrná

1

1

27 812,4

c28 817,6

26 224,2

N/A

Upravená hodnota

73

N/A

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Dobrá

Dobrá

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Dobrý

Dobrý

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Autobus

Autobus

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Dobrá

Dobrá

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Průměrná

Korekce

Dobrý

1

Dobrá

Korekce

Atraktivita objektu

28 817,6

Autobus

Korekce

Dopravní dostupnost a parkování

27 812,4

Dobrý

Korekce

Dopravní obslužnost

1

Dobrá

Korekce

Další možný rozvoj nemovitosti

1

N/A

Korekce

Obdobná

1

Dobrý

Korekce

Technická vybavenost budovy73

Obdobná

Průměrná

Průměrná

1

1

1

27 812,4

28 817,6

26 224,2

Koeficient technické vybavenosti budovy nebyl aplikován. Pro zohlednění odlišností byl aplikován souhrnný koeficient Energetická náročnost a provedení budovy..

96

Jiná technická korekce:74 Energetická náročnost a provedení

Pasivní standard

Standard

Standard

Standard

budovy Korekce Upravená hodnota

1,15

1,15

1,15

31 1984,26

33 140,24

30 157,83

F. Ostatní parametry Korekce pro velikost nemovitosti

Obdobný

Korekce Upravená hodnota Jiná korekce

Obdobný

1

1

1

31 288,95

32 419,8

29 502,2

N/A

Korekce Upravená hodnota

Obdobný

N/A

N/A

1

1

1

31 288,954

32 419,8

29 502,2

31 288,95

32 419,8

29 502,2

Výsledná porovnávací hodnota Porovnávací hodnota 1 jednotky

Porovnávací hodnota celkem (bez poz.)

Hodnota pozemku Celková porovnávací hodnota

74

31 760,77

3 080 795,3

718 000 3 798 795,3

Zohledňuje rozdíl ceny (pasivní standard/standard) při nabídce developerem

97

8.10 Příjmová metoda Nemovitosti, které mohou generovat výnos jsou oceňovány i příjmovou metodou. Při použití příjmové metody je ocenění provedeno na základě kapitalizace potenciálního čistého příjmu z pronájmu majetku v míře odpovídající investičním rizikům obsaženým ve vlastnictví tohoto majetku. Tato metoda je obecně považována za spolehlivou indikaci hodnoty majetku pořizovaných pro jejich schopnost produkovat příjem.

Prvním krokem při metodě kapitalizace příjmu je stanovení hrubého potenciálního příjmu, který může být generován oceňovaným majetkem. Dále je stanovena neobsazenost a provozní náklady, které jsou odečteny od potenciálního hrubého příjmu pro získání provozního příjmu. Odečtením rezervy na renovace od provozního příjmu je následně stanoven čistý provozní příjem před zdaněním. Obvyklá cena je potom stanovena pomocí dvou alternativních kapitalizačních postupů – přímé kapitalizace nebo analýzy diskontovaného cash flow. V tomto konkrétním případě byla použita metoda přímé kapitalizace.

Výše potenciálního provozního příjmu byla stanovena na základě průměrné hladiny tržního nájemného v porovnatelných objektech a porovnatelné lokaci. V našich výpočtech jsme v souladu s běžnou praxí vycházeli z tzv. studeného nájemného, kdy služby a energie jsou nájemcům přeúčtovávány na základě jejich skutečného čerpání.

Provozní náklady byly stanoveny procentní sazbou z potenciálního hrubého příjmu, obvyklou pro porovnatelné majetky.

Na základě výše uvedených skutečností jsme dospěli k závěru, že obvyklá cena výše uvedeného majetku indikovaná příjmovou metodou je :

550 000 Kč Podrobný popis výpočtů provedených pro získání výše uvedené indikace je uveden v tabulce na následující straně.

98

PŘÍJMOVÁ METODA - PŘÍMÁ KAPITALIZACE Příjem z pronájmu - tržní nájemné p.a.

127 200

Neobsazenost a ztráty vlivem neplacení nájemného

15%

Efektivní hrubý příjem

19 080

108 120

Náklady na údržbu

15 000

Pojistné

6 000

Daň z nemovitosti

1 088

Pronájem cizích pozemků

0

Marketing

0

Ostatní provozní náklady

0

Provozní náklady celkem

22 088

Provozní příjem

86 032

Rezervy na renovace

38 000

Čistý provozní příjem

48 032

Míra kapitalizace

6%

Indikovaná hodnota

800 533

Zaokrouhleno

800 000

99

8.11 Nákladová metoda U nákladové metody ocenění je obvyklá cena pozemku připočtena k upraveným nákladům na pořízení budov a staveb jako nových. Náklady na pořízení majetku jako nového jsou náklady na vybudování stejného majetku při současných cenách, při použití stejných materiálů, stavebních a výrobních norem, projektu, celkového uspořádání a kvality provedení.

Ke stanovení tržní hodnoty předmětného majetku v jeho aktuálním stavu je z částky nákladů na pořízení majetku jako nového odečítána částka, která reprezentuje snížení hodnoty vyplývající z fyzické opotřebovanosti majetku a funkční nebo ekonomické nedostatečnosti, pokud existují a jsou měřitelné. Tyto tři prvky snižující hodnotu jsou definovány následně:

Technické opotřebení

Je snížení hodnoty vyplývající z provozu a z působení vnějšího prostředí.

Funkční nedostatky

Jsou snížení hodnoty způsobené obvykle zdokonalením metod, projektů, celkového uspořádání, materiálů nebo technologií, jehož důsledkem je nepřiměřenost, nadbytečná kapacita, nadměrná konstrukce, nedostatečné využití nebo nadměrné provozní náklady části daného majetku.

Ekonomické nedostatky

Jsou neodstranitelná snížení hodnoty v důsledku působení vnějších negativních vlivů na daný majetek, jako jsou všeobecné ekonomické podmínky, dostupnost financování nebo neharmonické využití majetku.

Aplikované technické opotřebení zohledňuje stáří nemovitého majetku a jeho stavebně technický stav.

100

Funkční nedostatky uplatněné při ocenění zohledňují zejména tu skutečnost, že majetek by z hlediska konstrukčního a dispozičního mohl být řešen jednodušeji a účelněji. Funkční nedostatky byly stanoveny porovnáním nákladů na reprodukci oceňovaného majetku a nákladů na jeho nahrazení, tedy na výstavbu objektu na současné materiálové, konstrukční a dispoziční úrovni se srovnatelným množstvím komerčně využitelných prostor. Porovnali jsme a zahrnuli i náklady obou druhů nemovitostí spojené s jejich provozem a užíváním.

Ekonomické nedostatky v rámci nákladové metody vycházejí z poměru nabídky a poptávky v tomto sektoru nemovitostí v daném místě a čase. Zohledňují také možný nesoulad mezi příjmovou stránkou pronájmu nemovitosti a nákladů na výstavbu. Při kvantifikaci těchto ekonomických nedostatků oceňovaného majetku jsme vycházeli z naší průběžně aktualizované databáze vycházející ze sledování ekonomických nedostatků pro tento typ majetku v porovnatelných lokalitách. Jako podpůrný argument byly uvažovány koeficienty prodejnosti nemovitostí stanovené v příslušné vyhlášce vydané Ministerstvem financí České republiky.

Na základě výše uvedených skutečností a předpokladů jsme dospěli k názoru, že obvyklá cena oceňovaného majetku indikovaná nákladovou metodou je :

3 740 000 Kč

Podrobný popis výpočtů provedených pro získání indikací hodnoty oceňovaného majetku použitím nákladové metody je uveden v tabulce na následující straně.

101

NÁKLADOVÁ METODA Název

Rodinný dům, Syrovice 457

Číslo pozemku

798/36,25

Nosná konstrukce

Zděná-KERATHERM

Skutečné stáří

0,25 let

Efektivní stáří (po rekonstrukci)

0let

Ekonomická životnost

80let

Zastavěná plocha

60m

Počet podlaží

2 nadzemní

NFA

97 m2

2

Koeficient využitelnosti

1

Celkový obestavěný prostor

360m3

Jednotkové reprodukční náklady

5 750 Kč/m3

Reprodukční náklady celkem

2 070 000

Fyzické opotřebení

0% 2 070 000

Funkční nedostatky

0% 2 070 000

Ekonomické nedostatky

0% 2 070 000

Vedlejší stavba - garáž

600 000

Venkovní úpravy

350 000

Pozemek

720 000

Indikovaná hodnota 3 740 000

Zaokrouhleno

102

8.12 Závěr Toto hodnocení vyjadřuje náš názor na obvyklou cenu předmětného majetku ve vlastnictví bez břemene nájemních smluv, jako by byl nabídnut k prodeji na volném trhu. Hodnocení bylo zpracováno ke skutečnostem platným k 30. březnu 2010. Pojmy obvyklá cena a absolutní vlastnictví byly definovány v úvodní části této zprávy.

Aplikacemi výše popsaných metod ocenění byly pro stanovení obvyklé ceny majetku určeny následující indikace :

Indikace (Kč)

Váha (%)

Vážený průměr (Kč)

Porovnávací metoda

3 800 000

60

2 280 000

Příjmová metoda

800 000

0%

0

Nákladová metoda

3 740 000

40

1 496 000

Výsledná cena

3 776 000

Zaokrouhleno

3 800 000

Oceňovaný majetek patří mezi typy nemovitostí, které nejsou na trhu běžně nabízeny a obchodovány. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že porovnávací metoda nemusí nejlépe odrážet stav ekonomiky, konkrétní nabídku a poptávku po tomto druhu majetku. Z těchto důvodů je indikace obvyklé ceny porovnávací metodou rozhodující a je jí přisouzena váha 60 %.

Tento typ majetku – rodinný dům je v uvažované lokaci (Brno venkov) velmi málo pronajímán za účelem podnájmu. Nejedná se o nemovitost, která je obvykle pořizována za účelem dalšího pronájmu, ale ve většině případů slouží k uspokojení vlastních bytových potřeb majitele nemovitosti a jeho rodiny. Proto nebyla indikace tržní hodnoty příjmovou metodou uvažována při analýze finální hodnoty. Byla jí přisouzena kontribuce 0 %.

103

Hodnota zjištěná nákladovým způsobem má v tomto případě dostatečnou vypovídající hodnotu a poslouží nám jako korektor jinak zjištěných hodnot, a proto jí je přisouzena váha 40 %.

Na základě stavebně technický parametrů nemovitosti a současné možnosti využít Zelených dotací lze po nákupu této novostavby čerpat dotaci z programu Zelená úsporám a příjmy plynoucí ze zeleného bonusu

Zelená úsporám Podpora výstavby RD splňujících pasivní energetický standard, při dosažení měrné roční potřeby tepla nejvýše

250 000 ,-

20kWb/m2 Podpora na přípravu a realizaci podporovaných opatření

40 000 ,-

Instalace tepelného čerpadla vzduch / voda

50 000 ,-

Celkem

340 000 .-

Čerpání dotací je podmíněno administrativní žádostí, která musí být schválena a dochází k němu ex post. Proto nemůže být výše dotace zohledněna v tržní ceně a je na možnost čerpání pouze upozorněno.

Na základě výše uvedených skutečností a předpokladů jsme dospěli k závěru, že obvyklá cena oceňovaného majetku, jako by byl nabídnut k prodeji na volném trhu je ke dni 30. března 2010 reprezentována částkou :

=3 800 000 Kč (slovy:Třimilionyosumsetkorunčeských)

Neprováděli jsme žádné šetření ohledně vlastnických práv nebo závazků vůči oceňovanému majetku. Za skutečnosti právního charakteru nepřebíráme žádnou odpovědnost.

104

Nezkoumali jsme žádné finanční údaje týkající se současného ani budoucího potenciálu majetku produkovat příjem v provozu, pro který je majetek využíván nebo by mohl být využíván.

Závěry uvedené v této zprávě mohou být plně pochopeny po přečtení následujících příloh, předpokladů a omezujících podmínek a obecných podmínek poskytnutých služeb.

105

OMEZUJÍCÍ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY

1. Nebylo provedeno žádné šetření a převzata žádná odpovědnost za právní popis nebo právní náležitosti, včetně právního podkladu vlastnického práva. Předpokládá se, že vlastnické právo k majetku je správné a tedy prodejné, pokud by se nezjistilo něco jiného. Dále se předpokládá, že vlastnictví je pravé a čisté od všech zadržovacích práv, služebností nebo břemen zadlužení, pokud by se nezjistilo něco jiného. 2. Informace z jiných zdrojů, na nichž je založena celá, nebo části této zprávy jsou věrohodné, ale nebyly ve všech případech ověřovány. Nebylo vydáno žádné potvrzení, pokud se týká přesnosti takové informace. 3. Údaje o rozměrech pozemků, budov a staveb byly získány naším šetřením, z projektové dokumentace nebo z veřejných evidencí jako je Katastr nemovitostí a nebyly ve všech případech ověřovány. Popisy pozemků , budov a staveb jsou uvedeny pouze pro identifikační účely a neměly by sloužit k účelu převodu majetku nebo být podkladem k jiné právní listině bez příslušného ověření.

4. Prověření oceňovaného majetku bylo provedeno pouze nedestruktivními metodami bez použití sond, apod. Při prohlídce byly zaznamenány viditelné patologické jevy a jiné nedostatky, pokud existovaly. Závěry uvedené ve Zprávě o ocenění předpokládají, že oceňovaný majetek neobsahuje takové materiály jako je azbest, močovino-formaldehydová pojiva a izolace nebo jiné potenciálně škodlivé nebo nebezpečné materiály, které mohou v případě jejich přítomnosti nepříznivě ovlivnit hodnotu majetku. Stejně tak nebyly provedeny žádné půdní rozbory, geologické studie nebo studie vlivu na životní prostředí.

5.

106

Nebere se žádná zodpovědnost za změny v tržních podmínkách a nepředpokládá se, že by nějaký závazek byl důvodem k přezkoumání této zprávy, kde by se zohlednily události nebo podmínky, které se vyskytnou následně po datu ocenění. 6. Předpokládá se odpovědné vlastnictví a správa vlastnických práv.

7. Pokud se nezjistí něco jiného, předpokládá se plný souhlas se všemi aplikovatelnými státními zákony a nařízeními.

8. Tato zpráva byla vypracována pouze za účelem zjištění tržní hodnoty pro případný prodej majetku na volném trhu, popřípadě pro účely uvedené v úvodu této zprávy

9. Předpokládá se, že mohou být získány nebo obnoveny všechny požadované licence, osvědčení o držbě, souhlasu, povolení nebo jiná legislativní nebo administrativní oprávnění pro jakoukoliv potřebu a použití, na nichž je založen odhad hodnoty obsažený v této zprávě.

10. Zjištěná objektivní tržní hodnota je platná pro finanční strukturu platnou k datu ocenění.

107

OSVĚDČENÍ

Já níže podepsaný, tímto osvědčuji, že: 1. V současné době ani v blízké budoucnosti nebudu mít účast nebo prospěch z majetku, který je předmětem zpracovaného tržního ocenění.

2. Zpracovaný posudek zohledňuje všechny nám známé skutečnosti, které by mohly ovlivnit dosažené závěry nebo odhadované hodnoty.

3. Při zpracování posudku byly brány v úvahu obecné předpoklady a omezující podmínky pro stanovení tržního ocenění, tak jak jsou uvedeny na zvláštním listě.

4. Při své činnosti jsme neshledali žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly, že nám předané dokumenty a podklady nejsou pravdivé a správné.

V Praze, dne 30. března 2010

…………………………………… Libor Malý

108

9

Seznam použité literatury

Bibliografie: 1. BRADÁČ, Albert; FIALA, Josef; HLAVINKOVÁ, Vítězslava. NEMOVITOSTI – oceňování a právní vztahy, LINDE PRAHA a.s., Praha 2007 2. BROŽ, K. Vývoj cen paliv, elektrické energie a tepla 3. ČERNÁ, Miroslava. Vlivy působící na cenu nemovitostí – stavebně technické faktory, Bakalářská práce, Bankovní institut vysoká škola a.s., Praha 2008 4. Kolektiv autorů, Onovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ 2010 5. ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha 2006 6. ORT, Petr. Oceňování nemovitostí na tržních principech, Bankovní institut vysoká škola, a.s. Praha 2007 7. ORT, Petr. CVIČENÍ Z OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ DÍL I. OCEŇOVÁNÍ NA TRNÍCH PRINCIPECH, Praha 2007 8. ORT, Petr.ANALÝZA REALITNÍHO TRHU, Praha 2008 9. PASSIVHAUS INSTITUT. Klimaneutrale Passivhaus-Reihenhaussiedlung Hannover - Kronsberg. Darmstadt - Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2001 10. PASSIVHAUS INSTITUT. Wirtschaftlichkeit von Wärmedämm-Maßnahmen im Gebäudebestand 2005. Darmstadt - Dr. Wolfgang Feist, Passivhaus Institut, 2005 11. ZÍDEK, Pavel. Energeticky a provozně úsporná výstavba v problematice oceňování, 12. odborná konference odhadců nemovitostí, Bankovní institut vysoká škola a.s., Praha 2010

Internetové stránky: 12. Kjótský protokol http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html 13. Wikipedia – Kjótský protokol http://cs.wikipedia.org/wiki/Kj%C3%B3tsk%C3%BD_protokol 14. Wikipedia – Obnovitelné zdroje energie cs.wikipedia.org/wiki/Obnoviteln%C3%BD_zdroj_energie

109

15. Alternativní zdroje energie www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm 16. Czech renewable Energy Agency www.czrea.org/cs/druhy-oze/vetrna-energie 17. Wind storm – větrný atlas www.windstorm.estranky.cz/fotoalbum/nezarazene/vetrna-mapa-cr 18. Desertec foundation http://www.desertec.org/en/ 19. Novinky CZ www.novinky.cz 20. BIOREAL www.levna-tepelna-cerpadla.com/tc_obecne.php 21. VODNÍ TURBÍNY www.vodniturbiny.cz/index.php?linkid=09 22. 4STAV http://www.4stav.cz/geotermalni-elektrarna-namisto-uhli-tepla-voda_4c1241 23. Časopis stavebnictví http://www.casopisstavebnictvi.cz/archiv.php?detail=82&arch=5 24. AWSOCEAN www.awsocean.com/home.aspx 25. DAMTOLL www.damatoll.com 26. Free energy www.freeenergy.ca/news/123/ARTICLE/1163/2007-02-26.html 27. Pasivní domy www.pasivnidomy.cz 28. Projektová a inženýrská kancelář energoplan www.energoplan.cz 29. Zelená úsporám, program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR www.zelenausporam.cz 30. Nalezeno – fotovoltaika

110

www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika-1/vykupni-ceny-elektriny-z-fotovoltaikypro-rok-2010-klesly-o-5.aspx 31. iHNed CZ, ekonomika.ihned.cz/c1-40596420-zelena-usporam-stat-uz-dal-na-zateplovanidomu-pres-miliardu

Zákony a směrnice: 32. Směrnice MŽP č 9/2009 Směrnice MŽP č. 9/2009 o poskytování podpory z programu Zelená úsporám 33. Přílohy I Směrnice MŽP č 9/2009 Přílohy I Směrnice MŽP č. 9/2009 34. Přílohy II Směrnice MŽP č. 9/2009 Přílohy II Směrnice MŽP č. 9/2009

111

10 Seznam příloh Dokumentace k rodinnému nízkoenergetickému domu v Syrovicích Příloha 1

fotodokumnetace

Příloha 2

dispoziční řešení

Příloha 3

výpis z katastru nemovitostí

Příloha 4

snímek z katastrální mapy

112

Příloha 1

Fotodokumentace k nízkoenergetickému domu v Syrovicích

Obrázek č.1

Obrázek č.2

Obrázek č.3

113

Příloha 2

Obrázek přízemí

Obrázek patro

114

Dispoziční řešení

Obrázek řez

115

Příloha 3

116

Výpis z katastru nemovitostí

117

118

Příloha 4

119

Snímek katastrální mapy