Statistický projekt
Úspěšnost studentů cizích jazyků v jazykových školách
Autoři: Jan ŠIMON, 238 Daniel ŠUBRT, 238
Obsah Úvodní zpráva .....................................................................................................................................3 Vzorový dotazník ................................................................................................................................4 Nasbíraná data ...................................................................................................................................5 Zpracování ..........................................................................................................................................7 Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně ................................................................ 13 Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 1 jazykovou úroveň .............................................................. 17 95% intervalové odhady ................................................................................................................ 20 Korelační koeficient ...................................................................................................................... 24 Závěr ................................................................................................................................................ 25
Úvodní zpráva
Úspěšnost studentů cizích jazyků v jazykových školách Hlavním cílem našeho rozsáhlého projektu bude zaměření se na kompletní analýzu úspěšnosti studentů jazykových škol. Dotazované skupiny budou zejména tvořit studenti nejvýznamnějších cizích jazyků, mezi něž patří bezesporu angličtina, němčina, francouzština, ruština a španělština. Dotazované skupiny budou tvořit veškeré věkové kategorie, u nichž je hlavní podmínkou víceleté pravidelné studium, protože naše měření bude založeno na minimálně celoročním intenzivnějším přístupu studentů v českých jazykových školách. Díky právě podmínce roční periody budeme schopni provést kompletnější rozbor úspěšnosti, to by právě mělo být podloženo plnohodnotnými informacemi. Autory práce zajímá, jaké elementy a podmínky způsobují nejvýraznější jazykové pokroky ve studiu. Dále se zaměřujeme na souvislost mezi pravidelným studiem a celkovým zdokonalováním se v cizím jazyce. Pomocí vhodně položených dotazů se pokusíme určit, jakou studijní strategii používají nejúspěšnější studenti. U většiny dotazovaných studentů se počítá s tím, že jsou schopni v dotazníku spolehlivě určit svojí počáteční jazykovou úroveň, ta se většinou prokazuje vstupním testem do daného jazykového kurzu. Pro autory práce budou nepostradatelné informace i o konečném jazykovém zlepšení, které se opět prokazuje jazykovým testem na konci ročního kurzu. Studentům též budou položeny otázky ohledně šířky slovní zásoby před a po roční periodě, zde se spoléhá na to, že student je schopen odhadnout své znalosti na základě určené literatury či s pomocí lektora. V dotazníku budou dále otázky typu, jestli lektor byl rodilý mluvčí či český lektor, zda-li se student pravidelně připravoval, kolik hodin týdně se věnoval studiu, jaké metody učení používal a mnoho dalších dotazů, které nám pomůžou poodhalit tajemství úspěšných studentů. Ve finále bychom tedy rádi zjistili jaká je závislost mezi zodpovědným přístupem studia a zdokonalováním se v cizí řeči. Jací studenti dělají nejrychlejší pokroky. Jak moc závisí počáteční slovní zásoba na budoucím pokroku v cizím jazyce. Která studijní metoda zaručí nejvýraznější pokroky. A jaké další vedlejší vlivy ovlivňují studium cizích jazyků. Nedílnou součástí výsledku bude také rozbor, jaká studijní metoda ovlivňuje jednotlivé jazykové dovednosti, mezi něž patří psaní, mluvení, porozumění textu v cizím jazyce či mluvenému slovu.
Vzorový dotazník
Dotazník – Úspěšnost studentů v jazykových školách 1.
Kolik let se již učíte cizí jazyk? ______________
2.
Jaká byla Vaše přibližná úroveň znalosti cizího jazyka na začátku kurzu? (dle evropského rámce) ______________
3.
Kolik výukových hodin týdně jste strávil/-a v Jazykové škole? ______________
4.
Kolik hodin týdně jste strávil/-a domácí přípravou? ______________
5.
V řádech stovek odhadněte šířku slovní zásoby na začátku kurzu. ______________
6.
Při domácí přípravě jste se učil jen dle JŠ( opakování probrané látky) nebo jste si rozšiřoval/-a znalosti z vlastního zájmu? a) jen dle JŠ b) z vlastního zájmu
7.
Navštěvoval jste výuku pravidelně během ročního kurzu? a) ANO
8.
B) NE
C) Snažil jsem se
Pokud jste se ve svém volném čase věnoval jazyku, vyberte Vaši nejčastěji používanou metodu zlepšení jazykových znalostí Četba Poslech rádia Sledování filmů a programů Opakování probrané látky a gramatiky Překladatelská činnost
9.
Jaká byla Vaše úroveň jazyka po ročním absolvování kurzu v jazykové škole? ____________
10.
Na kolik stovek se změnila Vaše slovní zásoba? ____________
11.
Jaký byl Váš přístup ke studiu? a) Byl jsem nadšen b) Moc jsem se nesnažil
12.
Vedl výuku rodilý mluvčí? a) ANO
13.
c) Ke studiu jsem se nutil
b) NE
c) Kombinace
V jaké jazykové oblasti byly na konci kurzu nejznatelnější pokroky. b) Psaní
b) Poslech
c) Konverzace
d) Čtení
e) Gramatika
Nasbíraná data
V následující zjednodušené tabulce jsou přepsaná data z formulářů, řádky představují jednotlivé dotazníky a sloupce znázorňují jednotlivé otázky. Pozn.: jednotlivé odpovědí byly schválně zaneseny do tabulky pod číslicí, každá číslice představuje pořadí možné odpovědi na danou otázku
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
1 20 11 8 10 7 14 10 10 10 8 12 10 8 10 8 10 8 10 12 15 8 3 7 8 4 7 4 3 5 1 5 12 7 10
2 3 3 2 3 1 3 3 2 2 1 3 2 3 3 2 3 2 3 2 3 2 3 3 3 3 3 2 2 3 1 1 3 3 2
3 2 4 2 20 4 2 4 4 2 2 4 20 2 2 2 2 4 20 2 5 2 4 4 4 4 4 4 2 4 4 2 4 10 4
4 1 2 1 5 2 0 2 3 1 0 2 5 4 2 2 0 2 5 3 3 2 9 2 3 6 7 14 12 5 8 1 7 5 3
5 3000 2000 1500 2000 1500 2000 2500 2000 2000 1500 2500 1800 2400 2000 2000 2300 2000 2500 2000 2000 1300 1900 1500 1800 1700 2400 1000 1300 2400 800 700 2100 4000 1300
6 1 2 1 2 2 1 2 2 1 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 2 2 1 2 1 2 1 1 2 2 1 1 2 1 1
7 2 3 1 1 1 3 1 1 3 2 1 1 1 1 3 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 3 1
8 5 1 4 3 4 2 4 1 3 5 1 5 3 3 4 4 4 1 3 2 3 4 2 3 1 5 4 1 2 2 4 1 5 4
9 3 4 3 5 3 3 3 3 3 2 3 4 3 4 2 3 3 4 3 3 3 4 4 4 4 4 4 3 4 2 2 4 5 3
10 3300 2500 1800 3000 1800 2200 2700 2500 2500 1800 2800 2500 2800 2300 2300 2500 2300 3500 2500 2500 1800 2400 2400 2400 2300 3000 2100 1900 3100 1300 1200 2500 7000 2800
11 2 1 2 1 2 3 1 1 1 2 2 1 1 2 1 3 2 1 2 1 3 3 2 1 1 2 1 2 1 1 3 1 1 1
12 2 3 2 1 2 2 2 2 2 2 2 3 2 1 1 2 2 1 2 3 2 3 1 1 3 3 3 1 1 2 2 1 2 1
13 4 4 3 2 5 2 1 4 2 3 4 3 2 2 1 5 5 4 2 2 5 1 2 2 4 3 5 5 2 2 5 5 4 1
35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63
5 1 4 6 5 3 1 4 4 9 1 5 7 13 9 5 1 1 15 5 2 10 7 10 2 10 4 1 7
3 1 3 2 3 2 1 3 2 5 1 3 2 4 2 4 1 1 3 4 1 3 2 5 1 4 3 1 2
4 4 2 4 2 4 2 4 2 4 4 4 2 4 4 2 4 4 4 2 4 2 4 2 4 4 2 4 2
2 10 1 1 3 6 3 6 1 3 2 2 1 3 3 3 15 10 3 1 10 1 6 3 4 10 1 2 1
2700 1100 2700 1400 2500 1400 500 2400 1300 4500 800 2400 1900 2400 1500 3100 800 900 3100 2900 1500 2600 1500 4000 500 4000 2500 700 1200
2 2 1 2 2 2 1 2 2 2 2 1 1 2 1 2 1 2 2 1 2 1 1 2 1 2 1 2 1
1 1 3 1 3 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 3 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 3 1 1
3 1 4 3 3 4 4 1 4 2 4 1 4 1 4 2 4 1 5 3 1 1 3 2 4 2 4 1 4
3 3 3 3 4 2 2 4 2 5 2 4 2 4 2 5 2 3 4 4 2 3 2 5 3 5 3 2 3
3100 2500 2900 2600 3200 2000 1200 2900 1400 5600 1700 3100 2100 3700 1800 4400 2200 2700 3700 3300 2400 2900 2100 4800 2300 4900 3300 11 1700
2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 3 1 2 1 1 1 1 2 1 3 1 1 1 1 3 1 2
1 2 3 1 3 1 2 1 2 1 2 1 1 3 2 3 2 1 3 3 1 1 3 1 3 1 1 2 2
1 1 5 2 3 5 5 1 1 2 5 2 3 4 2 3 5 5 1 3 4 1 3 2 2 3 1 4 5
Další poznámka autorů: Jednotlivé zodpovězené úrovně znalosti jazyka jsme si kvůli zjednodušení přeznačili dle následující tabulky:
Zpracování 1. otázka
Procentuální rozdělení studentů dle celkové délky studia 2% 5% 2%
2% 3% 2% 3% 5%
11%
19%
10% 11%
3%
11%
11%
1 rok
2 roky
3 roky
4 roky
5 let
6 let
7 let
8 let
9 let
10 let
11 let
12 let
13 let
14 let
15 let
20 let 2%
GRAF č.1.: Nejčetnější skupinu tvořili studenti, kteří se věnují studiu cizího jazyka již 10 let. průměrná doba, po kterou se studenti věnují cizímu jazyku je 7,2 roku. 2. otázka
Procentuální rozdělení studentů dle úrovně znalosti jazyka na začátku kurzu 3% 6%
19%
A1 A2 B1 B2
43%
29%
C1
GRAF č.2.: Nejčetnější skupinu tvořili studenti, jejichž úroveň znalosti cizího jazyka před zahájením výukového kurzu byla „B1“. Zcela nepatrné zastoupení představovali studenti, jejichž znalosti dosahovaly úrovně „C1“. Průměrná znalost všech přihlášených studentů k výuce dosahovala úrovně znalosti na rozmezí A2-B1.
3. otázka
Procentuální rozdělení absolvovaných kurzů dle jejich týdenní délky 2%
5%
2 hod.
38%
4 hod. 10 hod. 20 hod. 55%
GRAF č.3.: Zde jsou zaneseny i absolvované kurzy se zvláštním zaměřením, např. pomaturitní studium. Jednoznačně převládají kurzy jejichž týdenní hodinová délka činí 4 hodiny. Průměrná týdenní délka výuky činila 4,1 hodiny 4. otázka
Procentuální rozdělení studentů dle jejich týdenní domácí přípravy 2%
1%
1% 3%
2%
6%
2% 5% 19%
0 hod.
1 hod.
2 hod.
3 hod.
4 hod.
5 hod.
6 hod.
7 hod.
8 hod.
9 hod.
10 hod.
12 hod.
14 hod.
15 hod.
6% 8% 21% 3% 21%
GRAF č.4.: Zde tvoří nejčetnější skupiny studenti, kteří se domácí přípravou věnovali cizímu jazyku 2 a 3 hodiny týdně. Průměrná délka domácí přípravy činila 3,9 hodiny.
5. otázka
Procentuální rozdělení studentů na úrovni A1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 17%
500 slov
25%
700 slov 800 slov
17%
900 slov
8%
1100 slov 8%
1500 slov
25%
GRAF č.5.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní A1 se pohybovala v rozmezí 500 až 1500 slov. Průměrná hodnota slovní zásoby činila 933 slov.
Procentuální rozdělení studentů na úrovní A2 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 5%
5%
28% 22% 6% 6%
11%
1000 slov
1200 slov
1300 slov
1400 slov
1500 slov
1800 slov
1900 slov
2000 slov
17%
GRAF č.6.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní A2 se pohybovala v rozmezí 1000 až 2000 slov. Průměrná šířka slovní zásoby studentů v této kategorii činila 1568 slov.
Procentuální rozdělení studentů na úrovní B1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky 4%
4% 4% 3% 4%
4%
1500 slov
1700 slov
4%
1800 slov
1900 slov
2000 slov
2100 slov
2300 slov
2400 slov
2500 slov
2600 slov
2700 slov
3000 slov
3100 slov
4000 slov
7% 4% 18% 18% 4% 18%
4%
GRAF č.7.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní B1 se pohybovala v rozmezí 1500 až 4000 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 2367 slov.
Procentuální rozdělení studentů na úrovní B2 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky
25%
25% 4000 slov 2900 slov 3100 slov 2400 slov
25%
25%
GRAF č.8.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní B2 se pohybovala v rozmezí 2400 až 4000 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 3100 slov.
Procentuální rozdělení studentů na úrovní C1 dle jejich počáteční slovní zásoby před začátkem výuky
50%
4000 slov
50%
4500 slov
GRAF č.9.: Z grafu je patrné, že slovní zásoba studentů na úrovní C1 se pohybovala v rozmezí 4000 až 4500 slov. Průměrná slovní zásoba studentů v této kategorii činila 4250 slov.
Šířka slovní zásoby
Závislost šířky slovní zásoby na úrovní znalosti jazyka + lin. regrese(na začátku kurzu) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
y = 764,29x + 95,796
2; 1200
1
2
3
4
5
Úroveň znalosti jazyka
GRAF č.10.: V grafu jsou zaneseny veškeré počáteční hodnoty slovní zásoby na začátku jazykového kurzu, závislost slovní zásoby na úrovni znalosti cizího jazyka je patrná. Úroveň A1 je pod číslicí 1, A2 pod 2, B1 pod 3, B2 pod 4 a C1 pod 5. Veškerýma hodnotami byla proložena regresní lineární křivka, přiložená je i její rovnice.
Průměrná hodnota slovní zásoba všech studentů na začátku kurzu byla 1976 slov.
8. otázka
Procentuální podíl jednotlivých metod zlepšení svých jazykových dovedností praktikovaných ve volném čase studentů 10% 24% Četba Poslech rádia
33% 14%
Sledování filmů a programů Opakování probrané látky Překladatelská činnost
19%
GRAF č.11.: Z grafu je patrné, že nejčastější metodou zlepšení jazykových dovedností bylo „opakování probrané látky a gramatiky“, následovala „četba“
Zlepšení studentů 13% 33%
žádné zlepšení zlepšení o 1 úroveň zlepšení o 2 úrovně
54%
GRAF č.12.: Z grafu je patrné, že u 67% studentů došlo ke zlepšení minimálně o 1 úroveň jazykových dovedností.
Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně
Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a jejich počáteční slovní zásoba Slovní zásoba
5000 4000
4000 3000 2000
2000 1500
1800
1100
1000
1000
900
500
0 1
2
3
4
5
6
7
8
Jednotliví studenti
GRAF č.13.: Studentů, kteří se zlepšili o 2 úrovně bylo celkem 8, jejich slovní zásoba na začátku kurzu byla poměrně nízká, ovšem je třeba si tedy uvědomit, proč došlo ke zlepšení hlavně u studentů, kteří mají malou slovní zásobu. Vysvětlením může být fakt, že počáteční slovní zásoba ve skutečnosti nemá moc velký vliv na zlepšení. Hlavní roli zde nejspíš hraje fakt, že většina těchto studentů byla na začátku kurzu na nižší úrovni, tudíž by se dalo předpokládat, že největších pokroků v jazyce se dělá na začátku studia.
Název osy
Studenti, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně a jejich slovní zásoby před a po kurzu 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
7000
4000 3000 2000
1
2500 1800 1800 1500
2
3
2500
2100 1000
4
5
2700
1100
900
6
7
2300 500
před Po
8
Název osy
GRAF č.14.: Graf znázorňuje změnu šířky slovní zásoby u studentů, u nichž došlo ke zlepšení o 2 jazykové úrovně
Procentuální podíly studijních metod využívané studenty, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně
25%
Četba
25%
Poslech rádia Sledování filmů a programů Opakování probrané látky
12%
Překladatelská činnost
25% 13%
GRAF č.15.: Dle výše uvedeného grafu by se dalo předpokládat, že ke zlepšení jazykových znalostí o 2 úrovně vede cesta přes „četbu“ , „opakování probrané látky“ a „překladatelskou činnost“.
Počet hodin týdně v jazykové škole
Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a počet hodin strávených týdně v jazykové škole 25 20
20
20
15 10
10 4
5
4
4
4
4
6
7
8
0 1
2
3
4
5
Jednotliví studenti
GRAF č.16.: Z grafu lze vyčíst, že pokrok v jazyce o 2 jazykové úrovně byl uskutečněn u těch studentů, jejichž kurz byl vyučován minimálně 4 hodiny týdně.
Počet hodin strávených domácí přípravou
Studenti, kteří se zlepšili o 2 úrovně a počet hodin strávených týdně domácí přípravou 16
14
14 12
10
10
10
8 6
5
4
5
5
4
2
2
0 1
2
3
4
5
6
7
8
Jednotliví studenti
GRAF č.17.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na jejich domácí přípravu, zde není překvapující, že se vymyká z průměru. Průměrná délka týdenní přípravy pokrokových studentů činila 6,9 hodin.
Celkový přístup studentů, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně 0% 13% Byl jsem nadšen/-a Moc jsem se nesnažil/-a Ke studiu jsem se nutil/-a 87%
GRAF č.18.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na jejich studijní přístup, naprostá většina studentů byla studiem nadšená, možná by se dalo i říct, že bylo doslova posedlí studiem. Za zmínku také stojí to, že ani jeden student se ke studiu nenutil. Určitou roli zde tedy hraje motivace a studentská touha za poznáním.
Vliv lektorů na úspěch studentů, kteří se zlepšili o 2 jazykové úrovně
25% 38%
Český lektor Rodilý lektor Kombinace 37%
GRAF č.19.: U osmi studentů, u nichž byly zaznamenány jazykové pokroky jsme se též zaměřili na původu jejich lektorů. Vyptávali jsme se, zda-li byl lektor Čech, rodilý mluvčí či se jim dokonce dostávalo obojího. Z hodnot, nejsme schopni dělat převratné závěry, po konzultaci se samotnými studenty jsme ovšem došli k názoru, že nejefektivnější je kombinace lektorů, kdy se s českým lektorem probírají gramatické struktury a s rodilým mluvčím konverzace.
Studenti, u nichž došlo ke zlepšení o 1 jazykovou úroveň
Procentuální podíly studijních metod využívané studenty, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň 7% Četba
33% 30%
Poslech rádia 17%
13%
Sledování filmů a programů
Počet hodin strávených domácí přípravou za týden
GRAF č.20.: Dle výše uvedeného grafu by se dalo předpokládat, že ke zlepšení jazykových znalostí o 1 úroveň vede cesta přes „četbu“ a „opakování probrané látky“. V porovnáním se studenty, u nichž došlo ke zlepšení o 2 úrovně je zde vidět souvislost mezi výše zmíněnými dvěma metodami a zlepšením jazykových dovedností. Můžeme tedy konstatovat, že četba a opakování probrané látky nám zaručí nejefektivnější studium.
Studenti, kteří se zlepšili o 1 úroveň a počet hodin strávených týdně domácí přípravou 16 14 12 10 8 6 4 2 0
15 12 10 10
9 6
5 2
3 1
1
2 2 0
3
2
2
8
7
7
6
5
3
3 1
3 3 1
2 2
3
3
2
1
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 Jednotliví studenti
GRAF č.21.: Výše uvedený graf popisuje počet hodin věnovaných studiu cizího jazyka týdne. Průměrná hodnota činí 4,27 hodin, což je přibližně o 10% více než celkový průměr od všech studentů.
Celkový přístup studentů, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň
9% Byl jsem nadšen/-a 29%
Moc jsem se nesnažil/-a 62%
Ke studiu jsem se nutil/-a
GRAF č.22.: I v tomto případě většina respondentů, u nichž bylo dosaženo vyšší jazykové úrovně odpověděla, že byla studiem nadšena. Potvrzuje se tedy důležitý fakt, který je klíčovým elementem úspěchu a to je nadšení pro věc.
Vliv lektorů na úspěch studentů, kteří se zlepšili o 1 jazykovou úroveň 16% 40% Český lektor Rodilý lektor 44%
Kombinace
GRAF č.23.: Dotazování na původy lektorů neminulo ani studenty, u nichž bylo zaznamenáno zlepšení o 1 jazykovou úroveň. Jak bylo zmíněno výše, nejvíce jsou pro studenty přínosnější právě kombinace lektorů.
Závislost šírky slovní zásoby na úrovní znalosti jazyka + lin. regrese (na konci kurzu) 8000
Šířka slovní zásoby
7000 6000 5000
y = 829,06x - 32,671
4000 3000 2000 1000 0 1
2
3
4
5
Úroveň znalosti jazyka
GRAF č.24.: V grafu jsou zaneseny veškeré konečné hodnoty slovní zásoby na konciu jazykového kurzu, závislost slovní zásoby na úrovni znalosti cizího jazyka je patrná. Úroveň A1 je pod číslicí 1, A2 pod 2, B1 pod 3, B2 pod 4 a C1 pod 5. Veškerými hodnotami byla proložena regresní lineární křivka, přiložená je i její rovnice.
95% intervalové odhady Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň A1
S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní A1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 705 ; 1179 >, rozptyl slovní zásoby činí < 279 ; 578 >.
Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň A2
S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní A2 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 1411 ; 1745 >, rozptyl slovní zásoby činí < 263 ; 469 >.
Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň B1
S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní B1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 2169 ; 2564 >, rozptyl slovní zásoby činí < 408; 648 >.
Intervalový odhad pro šířku slovní zásoby studentů na začátku kurzu, jazyková úroveň B2
S 95% jistotou si dovolujeme tvrdit, že u studentů s úrovní B1 na začátku kurzu bude slovní zásoba v intervalu < 2169 ; 2564 >, rozptyl slovní zásoby činí < 408; 648 >. Tyto hodnoty je ovšem potřeba brát s velkou rezervou, jelikož jsme měli k dispozici velice úzký výběrový soubor.
Korelační koeficient Z grafu č.10 lze na první pohled zjistit, že slovní zásoba závisí na úrovni znalosti cizího jazyka. Ze studentské zvědavosti jsme se přesto rozhodli aplikovat korelační koeficient.
Jelikož korelační koeficient se blíží hodnotě 1, dovolujeme se tvrdit, že tyto dvě veličiny navzájem korelují.
Závěr Rozbor problematiky úspěšnosti studentů v jazykových školách se dle našeho mínění povedl nad naše osobní očekávání. Získávání dat bylo více než problematické, bylo potřeba hodně osobního kontaktu se zaměstnanci jazykových škol, ale i se samotnými studenty, jejichž osobní připomínky a poznámky zahrály v našem projektu nemalou roli. Po rozsáhlé diskuzi mezi autory tohoto projektu a s částí respondentů se nám podařilo potvrdit výsledky získané zpracováním jednotlivých formulářů. Jestliže je žádoucí, aby se dosáhlo výraznějšího pokroku v jazykových dovednostech jednotlivých studentů, je potřeba volit rozumné volnočasové jazykové aktivity. Jako nejefektivnější byly vyhodnoceny následující: „četba cizí literatury“, „opakování probrané látky“ a „překladatelská činnost“. Také je zásadní počet vyučovacích hodin za týden, optimální jsou 4 vyučovací hodiny v jazykové škole. Úspěšní studenti se vyznačují také pravidelnou přípravou, ti úspěšní se věnují průměrně jednu hodinu denně domácí přípravě. Typickým znakem úspěšných studentů je též nadšení pro věc, studium daného jazyka je baví a nemusí se ke studiu nutit. Samotní lektoři mají též velký vliv na úspěšnosti svých studentů, v praxi se osvědčila tzv. kombinace lektorů, kdy rodilý mluvčí cvičí se studenty konverzaci a český lektor probírá se studenty gramatiku. Pomocí statistických nástrojů jsme stanovili intervalové odhady šířky slovní zásoby pro jednotlivé jazykové úrovně. Též jsme vypočítali korelační koeficient, který nám potvrdil, že slovní zásoba závisí na jazykové úrovni daného cizího jazyka.
poděkování za spolupráci:
