Podplukovník Ing. Milan No v o t n ý, podplukovník Ing. Miroslav S k o p
Statistická šetření u RVD
Na některých cvičen!ch u RVD v roce 1966 byla uskutečněna statistická šetření nejobsáhlejší na cv i čení VLTAVA která pozůstávala jednak ze snímkován! pracovnlho dne u vybraných funkcionářů, jednak ze sledován! informač ního toku. U sn!mkován! pracovn!ho dne bylo zjišťo· váno množství práce k splněn! jednotliv<-t:h úkolí\ (činnosti) a nejpracnějš! čin · nosti, které je nutné v dalším mechani zovat nebo automatizovat pomocí techni· ky, která bude zaváděna u štábi'I. U in· forma čniho toku byly sledovány informační pr ocesy probíhajici na jednotlivých stupních velení a Mzenl, jejich prt'lběh předevšlm z hlediska věc n ýc h a časových návaznosti a pod!l jednotlivých organizač· nich st up ňů na těchto informačních pr o· cesech. Ve své m příspěvku chceme zevšeobecnit některé zkušenosti z metodiky těchto šetření tak, jak jsme je z!skali u štábů RVD, zvláště na cvičen! VLTAVA. Nejpr ve několik slov k přípravě akce. Podklady zlskávala s ku pina 14 důstojn!kí\, kteří byli rozmlstěni u zájmových štábi'I a jednotek RVD. Každý z důstojníků zapisoval u urče· něho funkcionáře údaje do formulářl1 podle vydaného člse ln l ku , který měl toto základnl třldění:
T
•
76
ukol b1nnost1 spec1f1kace
Hlavni
činnosti
byly tyto:
studi um úkolu a hodnoceni situace s hrom ažďová ni a předávání informace plánován! bojové vydávání úkolů a
činnosti rozkazů
součinnost přesuny
kontrola podřlzených u nadř!zených politická činnost odpočinek, osobnl hygiena , ostatn!
činnost.
U hlavn!ch činnosti byla ještě specifikace, např. u studia úkolů a hodnoceni situace -
samostatná práce funkcionářů s vlastnlm štábem s podř!zenými veliteli.
Při s ledování i n fo rmačn!ho toku zaznamenávali důstojníci údaje podle člse ln lku, ve kterém určovali věcnou stránku informace způsob předání a rozsah informace vznik informace a její předáni využit! informace výskyt a periodicitu informace. Sh rom ážděné záznamy byly po kontrole správnosti zakódování č!selně vyhodnoce-
bylo vyhodnoceno jak přípravné údobí, tak i vedeni boje, · - celkově vyhodnocená doba byla 6 dnů .
ny na SP, a výsledek sloužil jako kvantitativní podklad vyhodnocovacimu teamu. Při vyhodnocování byly dodrženy tyto zásady: - byly vyloučeny mimořádné jevy a nepravidelnosti, abychom zfskali předsta vu o typické spotřebě č asu, Vyhodnocením
těchto měi'ení
s
'...;
. 2 :l
-a -
byly ziskány tyto podklady:
...'
...-a _ o
'.g .s ~·& ~ o >N · .... "' c: :§~ .§
·2 .:l
2~ o>•:::I ~s~ o. c: >U
raket. oddíl raket. brigáda VRVD armády
Tyto
č innosti
8% 3% 1%
>--" >·::I
5 % 18 % 8% 9%
Snímek pracovnlho dne byl vyhodnocen z 1606 měření.
10 % 14 %
c:'
~+-I :l o "' o
"'c:
8"'
,~ci ....
-"
:l
E o
12 %
2% 3%
8% 4%
oť o. c: -a·O >U
~
,..."'"'
"'c:
5% 2% 8 % 12 %
>.
c:
:l
"O
:.: d o._
o.
0.>U
11 % 11 % 24 % 9 % 20 % 30 % 2 % 19 % 34 %
4% 2% 2%
byly také v dalším podrobně r ozebrány. sledován současně se snimkováním pracovního dne podle zadahlavni ukazatelé byly obsahová stránka informace a zpťlsob
Informa č ní tok byl ného číselniku, jehož předání.
Informa ční tok byl vyhodnocen na stupni r aketový oddll raketová br igáda raketové vojsko a dělostřelecké armády
z 248 informací, z 368 informaci, z 313 informaci, 929 informací.
celkem Počet měření
dává tedy
dostatečný předpoklad
k objektivním
závěrům
i k této druhé
otázce. Vyhodnocení info rma cí podle >O
c:
.o o
"'o u raket. oddílu u raket. brigády uRVDA
11 % 9% 7%
.2'
oE
...
su
c: "' ·o.
s .~
"' ;u c: ;a
·co
- "'c: - "' "'E
~
66 % 71 % 60 %
z p ůsobu p ředá n i
'CQi "O
2% 2%
I
0.-"
5% 12 %
,„c:
2,
E
·:;
....
"'"' ·o.
"' "'s
14 % 2% 8 %
5%
2 ~o
9% 8%
-
"O
o.
I
o:,
"'
o::J
.... "' O...>o:
2% 2% 2 O/I O
I
Vyhodnoceni informa cí podle obsa hové stránky
l raket. oddíl raket. brigáda RVDA
operačně
taktická
45 % 30 % 43 %
I
k vedení palby
technická
li % 22 % 24 %
13 %
14 % 8%
I
ostatní
30 % 35 % 25 %
I 77
V dalším jsme podrobně rozebrali snímkování pracovního dne a informačního toku podle jednotlivých stupňň. Ukážeme stručně způsob této analýzy na stupni RVD armády u dvou činnost !. Studium úkolu a hodnocení situa ce Na stupni štábu ar mády bylo spotřebováno 1 O/o celkové doby na studium úkolu a hodnocení situace. Podstatný vliv na toto má skute čnost , že cvi čení probíhalo podle pNpr avených pJánú s minimálním i změnami a že bylo dlouho předem připravováno i nacvičováno. Sledované činnosti jsou časově 10- 12 min ut; při studiu úkolu a hodnocení situace docházelo na tomto stupni k několika č innostem u sledovaných funk cionářů současně. Shroma ž ďová ní
Celková
a
po t řeb él
pře d á vání
informací
doby 9 %;
pri\měrná
Celkový
u RVD 11 A
62
u RVD 14 A
128
Prům ě rná
po čet
telefon
I
délka
činnosti
10-12 minut.
informaci dispečink
I
I
rádio 14 10
9 34
délka informace a pot řebná doba k zakódová ni a odkódováni na stupni RVD a rmády
I
u
operač.
takt. informace
u informace k vedení palby
u RVD 11 armády
2,5 min./6 min.
2,6 min./3 min.
u RVD 14 armády
2,5 min./7 min.
3,4 min. /4 min.
Uvedeme
některé závěry,
které jsme z analýzy vyvodili pro Shroma žďován í
Této č innosti bylo věnováno na c vičení VLTAVA do 10 O/o času, což pokládáme za údaj minimální (na cvi č ení VESNA u štábu RVD armády asi 15 O/o času). V tomto čase je ovšem jen vlastní zakódování a odkódován!, nikoli dalši pr áce se zprávou, jako zakreslování, nastaven! tabla atd. Současný systém a stav shromažďování informací je tedy na nízké úrovni, z časo vých hledisek na hranici únosnosti a je jednou z hlavních pří č in zdlouhavého a nedokonalého přenosu informacl. Hlavní a zatím neřešitelnou příčinou je n utnost zakódovat a odkódovat informace, což trvá mnohdy déle než samotná úprava informace do požadované formy [ pri\měrná doba k zakódování zprávy je 3,5 min„ k odkódován! 8,3 min.). Zatím co u informaci předávaných v analogové formě nevadí obvyklá chyba v písmen u,
78
stupeň
RVD armády.
informací
někdy ani vypuštění celého slova, v zakódovaném textu chybné předán! jedné číslice způsobuje mnohdy neluštitelnost zprávy. A pravděpodobnost chyby je zna č ná, uvážíme-li, že skoro na každé zprávě se podílejí nejméně 4 osoby: ten, kdo zprávu kóduje (podává), obsluha pojftek, a adr esát, který odkódovává. Zdlouhavý systém kódován[ se ještě prodlužuje o dobu nutnou k hledán! smyslu zprávy v případě převzeti ch yby v některém čfsle. Tak se často di\ležitá zpráva odloží jako neluštitelná a nutná opatření, která zpráva vyžaduje, nejsou uskutečněna. Současný systém kódových mate r iálů, ač je značnou přítěží operativní pr áce štábO všech velitelů, nemůžeme vzhledem k požadavkům kryptologické spolehlivosti dále zlepšovat. Podíváme-li se na rozdělen! zpr áv co do počtu sku pin, vidfme, že
prakticky 90 % zpráv bylo možné předat kódogramy do 20 skupin. To potvrzuje, že slovník tabulek obsahuje potřebné slovní údaje. štáby budou ještě značnou dobu odkázán y na tyto prostředky, poněvadž šifrovací stroje nebo přidavná zařízení k utajení (šifrování u dálnopisu), které by nahradily zdlouhavé mechanické kódování pomocí tabulek a u šetřily nejméně 1 /a až 112 času k práci s informacemi, budou k dispozici až v roce 1970. Z těchto důvodů je nutné limitovat celý proces získávání a sh r omažďování informací do dvou základních etap: 1. zlepšit stav se sou časnými prostřed ky, 2. rozpracovat da lší perspektivy při zavádění technického vybavení štábu k utajovanému přenosu. ad 1. Kde je možné podle našeho názoru zlepšit stav se současnými prostřed ky: a] Při předávání informací zvážit míru utajení a podle toho zprávy kódovat. Domnfváme se, že není nutné pracně kódovat každou zprávu, jejíž obsah nemá pr o nep řítele podstatný význam zvláště při použiti vhodných pojltek k jejich předání. Podle rozsahu použití jednotlivých pojítek na c vičení byly nejpouž ívanějšími pojitky k předá n í informací telefon a smě rové spojení (u armády 60 %]. To potvrzu je, že i při takovém cvičení, jako byla VLTAVA, jsou předpoklady k širokému použití tohoto z hlediska utajení p ř ece jen nejvhodnějšího pojítka a že tedy čás t zpráv po zvážení jejich hodnoty bylo by možné předat s minimálním použitím pomůcek utajení, s pou žitím jednoduchých signálních tabulek apod. Bude tedy účelné znovu pře h od n ot i t dů l ežitost, význam, kryptologickou spolehlivos t zpráv na jednotlivých stup ních velení a podle toho u směr nit pr áci s utajen ým předáním informace a zpracovat ur č itý řád v u tajování zpráv. b) K předávání hlášení bude účelné mnohem více používa t forma lizované tabulky s kupinových kódů , které ve svém principu konkretizují zpr ávu, z l e h čují výbě r nutných informací a zamezu jí předá ván í zby t eč ný c h. Mají-li předávaj ící a pře jímající před sebou stejnou tabulku, pak mohou bez dalších kom entářů pou ze v určitém pořadí předávat č!sla, kter á si p ře jímající značí do fo rmalizované tabulky (záhlaví tabulek můžeme periodicky obměňova t) a zprávě ihned rozumí nebo si eventuá lní chyby ihned u přesní. Předání a převzetí je podstatně časově kratší s menším počtem chyb.
c) Nejvíce času můžeme ovšem uspoři t omezením po čtu zpráv. Co obsahovaly jednotlivé skupiny in· formací na štábu RVD armády, kde je problém nejožehavější: Rozk azy divizím: - předání ( převzet í] posilových prost ředků ,
- úkoly k ničení cílů , - přesuny raket, - urgence lh ůtních hlášeni, požadavek hlášení mimo ~míny; arb, prtz: - převáděni nosičů a hlavic do jednotlivých stupňů pohotovosti, - přípravy k přemístění a vlastní přemístění,
- situace vlastních vševojskových jednotek, - urgence lhůtních hlášení, požadavek hlášení mimo termíny; PTZ: - zaujetí vyčkávacích postavení a čáry rozvinut!, - osy přesuni'.1, - situace vlastnich vševojskových jednotek, - u rgence lhůtních hlášení, požadavek hlášen! mimo termíny. Hlášení divizi: - situace vševojsková, ovr, DOS, PTZ, vypálení jaderných nábojů, - ztr áty ozářeni, - potvrzení příjmu přísunu raket a další dohovory s tím souvisejíc!; ar b, pr tz: - situace jednotek arb ( prtz), - přemístění a zau jetí prostorů, - postup technické přípravy rak et, - ztrá ty, ozáření, - převzetí přísunu a r ozdělení raket; PTZ: - zaujetí prostorů a čar rozvinutí, - ztráty, ozářeni. Co je možné podle našeho názoru zrušit, aby počet informací se zmenšil bez ztráty kvality řizení? Předevší m redukovat periodická hlášení od divizí. Pro štáb a rmády je zbyteč n á pr avidelná informace (každá 3 hodiny), kd e je ODS a DPTZ. Toto hlášení je vyloženě statistické. Pokud jsou divizi stanoveny palebné úkoly (o jedině lé přípa dy), pak rozhodu je NRVD divize, který prostředek použije ke sp ln ění úkolu. Oddíly DOS (i PTZ, je-li z a rmádního p tp) zásobu je také divize. Jediný důvod , p ro č znát situaci ODS, je předáni posilových prostředků nově zasazované divizi, a k tomu stačí jedn orázové hlášeni. Obdobná situace je u PTZ. Je j! či nn ost nás zajímá tehdy, jde-li např. o odražení
79
pr otiúderu (k výpočtu poměr u sil a rozco kte rý stupe!'\ vzhledem k po t řebě vehodnut! o případném zasazeni dalších pr olen! musí závazně znát (ned ržet se při středkti) a k tomu stač! opět včasná intom dogmaticky zásady, že nadřlzený má fo r mace NRVD divize. znát situaci jednotky o dva stupně n!že) . Vševojskovou situaci známe od všed) Informace byly z 60-70 % předá vo jskového štábu a tak zbývá z periodicvány telefonem, kter ý pln ě zabezpe č u je kého hlášen! jen o um ístěn! ovr svojl přenosovou r ychlost! předávání zpráv. a použit! jaderných nábojti, které je Většinou každé předáni zprávy bylo však nutné zasnat ihned (ne periodicky). stejovlivněno časovou ztrátou, způsobenou na ně jako zni čen! odpalovac!ho zařízen! a jiústřednách t!m, že podl'ízený je napojen ného agr egátu, což narušuje pohotovost na ústřednu nižšího štábu, kde žádá urči raketových jednotek. Zrušením periodictého f u nk cio n áře, kter ý je či nen! volný kých hlášení by odpadla nejméně poloa podle toho se hovor uskuteční ihned vina informaci od diviz( a také rozkazů, nebo s časovou ztr átou. v těchto přípa která tato hlášení urguj!. dech by bylo výhodnějši, aby obsluhy ústředen spojovaly hovory přímo na žáDalší čas můžeme ušetřit redukc( zprá v dané f un kcionáře. Ur čitá časová zá loha je od arb. Pro konečný efekt - možnost od i v umístění spojovac!ch p r ostředků na pálit rakety - je stejné, známe-li přesně pracovištích. Umístění několika telefonů časový postup jednotlivých raket stu pni vedle sebe, což je na štábech běžné, je technické pohotovosti, když stejně nic nenevýhodné, protože při zazvonění často můžeme urychlit; věř!me svým podř!ze není možné ihned poznat, kter ý přis t roj n ým, že pracují maximálně efektivně a zvon!. Bylo by proto účelné doplnit zvustač! nám znát konečný čas, kdy raketa kový signál optickým. bude v pohotovosti č. 3. A přitom právě Práci ve štábních autobusech by znač hlášen! (i jejich u rgence) o pokratuj!cí ně urychlilo přejít od miniaturních pomtipř!pravě r aket tvofi 1/4 zpráv od RVD A cek na velké fo rmáty a umístit je na k arbu. vhodné, dobře viditelné misto (volací Dalš! nedostatek vyplývá z dublování znak, stavy apod. nepsat na mapy, kde zpráv. Stejné zprávy (třeba v jiném usponemaj( stejně podstatný význam a mapu, řádáni l jsou často předávány operačnimu 1ako hlavní organizačni pomticku zbyte č štábu a skupině ROV na VS po jiných poně přepl ť\ uj!). štábn! autobusy tak, jak jitkách, jinými funkcionáři. A přitom štábJSOU používány jako p r acoviště, jsou v př i ní dispeči nk - jak bylo zjištěno na štámém pr otikladu s jakoukoli zásadou psybu armády - je využit jen na 12 %. ~adu chologie práce (nakupen! lidí, spojovaclch zpráv bychom mohli získat vzájemnou inprostředků I a neza ru čují klidné prar.ovní formací a nejen hlášen!m od podřlzený c h . prostředí s dobrým osvětlením. Bylo by možné r edukovat i počet ad 2. Současně se šetřením a postupzpráv, kódovaných vysoce kvalifikovanými nou fo rmalizaci zpr áv je nutné klást popříslušníky štábu RVD stálým pobytem žadavky na vývoj přeno sových zař!zení, a lepšlm využ!tim styčn ých důstojn!ků od a to dálnopisu s utajovánim obsahu zpráv arb a PTZ. To by ovšem vyžadovalo vypodle jednotlivých stupňů velení, který by řešit pro ně odpovídající p r acoviště a přimo podle nastaveného klíče utajoval možnosti spojen!. text a u ořijemce text odkódoval. Konečně ještě jeden problém zbytečně K rychlejšimu předáván! zpráv je nutčasově zatěžuje pracovníky štábu. Před né zavést do štábli jako přídavná zařízen! c vi čenlm jsou stanoveny termíny, ke ktek dálnopistim děrovače děrné pásky se rým mají poclřlzené štáby podávat perio~nimači pásky. Tato přídavná zař!zeni dická hlášen!. Tyto časy jsou u r čeny prou možňují předávat zpr ávy od podřízených myšleně tak, aby k jednotlivým hlavn!m přímo nadřízeným s m aximálním využit!m denním opatřen!m, jako je rozhodováni přenosových rychlostí. Tato manipulace velitele ar mády na přfšti den apod., byly se zprávami by podstatně urychlila sběr na štábu potřebné podklady. Casto se stáa vyhodnocováni zpráv od podřízených. vá, že s neplánovaným hlášen!m vyžaduje nadřizený sou časnou situaci, což značně Celá problematika sh romažďováni a tonarušuje rytmus pr áce, zbytečně zatěžuje ku informaci vyžaduje současně řešit i jedspojovací sif a vypr odukuje řadu zpráv notnou dokumentaci a formalizovaný donavíc, které by nemusely být, zvážíme-li, kument. Formalizace by měla za čít souže znalost situace s dvouhodinovým zpožč asně s přehodnocením a výbě rem potl'ebděním na tak ovém stupni, jako je a r máda, né dokumentace s důr azem na jej! nejnutnějš! obsah a z hlediska nejrychlejšího nebude žádnou zvláštnost!. Bylo by proto vhodné tuto problemapřenosu technickými spojovac!mi p r ostřed tiku co do ú čel nosti prověřit a stanovit, ky.
80
Záv ě r
Přes řadu nedostatků
pi'i vyhodnocování časových studií jsou tyto jednou z metod odstranit subjektivismus pi'i hodnocen! práce štábu a dát objektivni podk lady ke zlepšení jeho práce. Dovolují poměrně pl'esně zhodnotit průběh práce štábů i jednotlivce, dávají přeh l ed o rozdělen! času štábu k jednotlivým úkolům a pomá hnjí zfskat přibližně časově normy. Umožňuj! porovnat časový sled čin nosti na jednotlivých stupních velen! ve své návaznosti, zjistit časově rezervy, řešit nedostatky sdělovacfho systému a techniky a důkladně rozebrat jednotlivě činnosti zvláště pro potřeby mechanizace a automatizace ve velení. K plnému statistickému využit! těchto pracovních snfmků a sledován! informačnfho toku je však nutný širšf průzkum, na většf základně, s dodržováním těchto zásad: - snímkovat pravid e lně na všech cvičeních s dokonalou znalost[ problematiky funkcionářů, jejichž činnos t snfmkujeme, - orgánům, které snfmkujf, musfme umožnit použfvat spojovacf prostředky, - vyhodnocovat ihned po cviče nf ch s maximálnfm využitím SPS na okruzích a MNO; při vyhodnocování posuzovat a doplňovat číselník, používaný k vyhodnocování. Vyhodnocení získaných údaj ů ze cvičen! VLTAVA jednoznačně potvrzuje naprostý nedostatek nejrůznějších statistick9ch dat, o které bychom mohli výsledky této anal ýzy opřít, sr ovnat apod. Využit! statistiky v armádě vyžaduje promyšlený přistup. Celkový systém statistiky, cíle, obsah i formy budou na jednotlivých stupních velen! r ozd!lně. V současně době, kdy jsme na počátku využívání statistiky, bude účelně začít s řeše ním díl čích problémů k vlastni potřebě jednotlivých složek a stupňů velení. Potře bu jeme zfskat zkušenosti a u jasnit si konkrétní potřebu statistických dat na jednotlivých stupnfch veleni a vytvářet tak systematicky předpoklady k vypracován! zdůvodněného a uceleného systému statistiky. K statistickému šetřen! nebudeme jistě vytvářet zvláštn ě orgány na jednotlivých stupních velení. Statistika se mus! stát neoddělitelnou součásti metod práce všech orgánů velení. I když proces měl'enf a zjišťován! bude z počátku neumělý a nedokonalý, postupným odstraňovánfm nedostatků budeme statistická šetře ní zkvalitňovat. umožňujícfch
é:lespoň
čás tečně
81
