STAROMĚSTSKÁ MOSTECKÁ VĚŽ A PRAHA KARLOVSKÁ Komentovaná prohlídka pro II. stupeň ZŠ a SŠ
STUDIJNÍ MATERIÁL PRO PEDAGOGY KE KOMENTOVANÝM PROHLÍDKÁM PRAŽSKÝCH VĚŽÍ
DŮLEŽITÁ DATA – PŘEHLED 1316 14. května se narodil na Starém Městě pražském kralevic Václav, syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny 1319 uděluje Jan Lucemburský privilegium Starému Městu pražskému na stavbu vodních mlýnů a na spravování obou vltavských břehů 1323 na popud svého otce je kralevic odeslán na vychování do Francie ke královskému dvoru a při biřmování získává jméno Karel 1332 25. listopadu hájí Karel zájmy svého otce v Itálii, svede vítěznou bitvu u hradu San Felice a je s mnoha dalšími bojovníky pasován na rytíře
1333 v říjnu se Karel na naléhavé prosby panstva navrací do Čech a jeho kroky vedou nejprve do Zbraslavského kláštera, kde leží pochovaná jeho matka Eliška ‐ získává od otce titul Markraběte Moravského 1338 18. září je privilegiem krále Jana založena Staroměstská radnice jako dům správní a soudní Starého Města pražského 1344 30. dubna je bulou Romanus Pontifex povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství , prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic ‐ 21. listopadu položil Jan Lucemburský, markrabě Karel a jeho bratr Jan Jindřich základní kámen ke stavbě katedrály sv. Víta
1346 26. listopadu byl Karel korunován římskoněmeckým králem 1347 2. září korunován novou korunou (tzv. svatováclavskou) českým králem; korunu nechal pro tuto příležitost zhotovit, věnoval ji sv. Václavovi a určil přísná pravidla pro manipulaci s touto regálií 1348 8. března zakládá Karel IV. Nové Město pražské ‐ 7. dubna je založena Karlova universita ‐ 10. června započíná výstavba hradu Karlštejn ‐ 1. srpna umírá jeho první žena Blanka z Valois 1349 25. července korunován v Cáchách i se svou druhou ženou Annou Falckou římským králem 1353 27. května se Karel IV. oženil s Annou Svídnickou, čímž připojil ke svému království Horní i Dolní Lužici 1355 5. ledna korunován lombardskou korunou v Miláně ‐ 2. dubna korunován v Římě římským císařem
1356 byla říšským sněmem v Norimberku přijata tzv. Zlatá bula Karla IV., která se až do r. 1806 stala základem říšského zákoníku ‐ přijíždí Petr Parléř do Prahy, aby přejal vedení stavby svatovítské katedrály 1357 ‐ v létě (o přesném datu se spekuluje) je položen základní kámen ke stavbě nového kamenného mostu mezi Starým Městem a Menším Městem pražským ‐ do Českého království proniká morová nákaza, která pak sužuje Evropu až do r. 1363 ‐ do Českého království pronikla morová nákaza, která pak sužovala Evropu až do r. 1363 ‐ pojmem „mor“ označovali současníci jakékoli epidemicky se šířící se onemocnění; mor se projevuje ve dvou formách jako plicní mor a dýmějový mor, plicní forma znamenala takřka jistou smrt v průběhu jediného dne, dýmějový mor se projevoval pověstnými hlízami v místech mízních uzlin, do prvních projevů mohlo uběhnout 5‐7 dní , nemocný měl zhruba poloviční šanci přežít), mor přenášely blechy a k jeho šíření přispěla krysami zamořená města 1361 26. února se narodil v Norimberku Václav IV., budoucí český král 1363 Karel IV. se oženil se svou čtvrtou ženou Alžbětou Pomořanskou, budoucí matkou kralevice Zikmunda 1378 část kardinálů odštěpených v Avignonu volí papeže současně s konkláve v Římě, dochází tak k papežskému schizmatu: Klement VII. i Urban VI. jsou zvoleni zároveň papeži ‐ 29. listopadu skonal Karel IV. na Pražském Hradě
SLOVNÍČEK POJMŮ gotika ‐ umělecký sloh, který nahradil sloh románský, se rodí v průběhu XII. století, na naše území přichází z Francie až tvz. poklasická fáze gotiky ‐ na našem území je gotika šířena nejprve zakladatelskými počiny dvora, nejstarší gotickou stavbou v Praze je část areálu kláštera klarisek Na Františku (severní křídlo konventu a kostel sv. Františka) ‐ je třeba se zmínit i o cisterciáckém opatství Aula Regia na Zbraslavi, jehož pětilodní gotický kostel se dochoval jen v náčrtu ‐ na těsné vazby na Francii ukazuje také svatovítská katedrála, nejen v osobě prvního stavitele Matyáše z Arrasu, ale i rodiny Parléřů, kteří mimo jiné pracovali na katedrále v Kolíně nad Rýnem, která měla svou přímou předlohu ve francouzském Amiens
‐ označení gotický bývá přisuzováno renesančnímu umělci s vzdělanci G. Vasarimu (1511‐ 1574) a má hanlivý význam: gótický – barbarský (podle Gótů, považovaných za barbary ‐ charakteristickými prvky gotického stavitelství je především vertikalita, směřování vzhůru (k nebesům), důmyslný opěrný systém, který umožňuje výrazně vylehčit zdi a současně zvětšit okna , lomený oblouk a klenby nesené žebry, která svádějí tlak šikmo do stran korunovační řád ‐ Řád korunování českého krále a řád požehnání královny (Ordo ad coronandum regem Bohemorum, Ordo ad benedicendum reginam) začal Karel IV. sepisovat r. 1341 a v praxi ho mohl uplatnit 1. a 2. září 1347 kdy byl korunován králem českým ‐ až do vzniku tohoto nového řádu byl používán řád (někdy nazýván český či přemyslovský), který vycházel ze starých německých korunovačních řádů, které byly pro místní poměry upraveny ‐ Karel IV. programově vyloučil při tomto obřadu jakoukoliv světskou součinnost, čímž byla zdůrazněna sakrální povaha královského majestátu a jeho nezávislost na světské moci ‐ České království patřilo sv. Václavovi, panovník ho měl pouze ve správě, královské insignie si panovník pouze zapůjčoval k obřadu od kapituly (odtud také úsloví „země koruny české“) ‐ v úplné podobě však již tento řád nikdy více neproběhl, dalšími panovníky na českém trůně byl již výrazně redukován mor ‐ také „černá smrt“ ‐ infekční onemocnění způsobené bakterií Yerisinia pestis ‐ první historicky doložená epidemie zasáhla Konstantinopol r. 541 n. l., r. 1347 propukla tato nákaza plošně v celé Evropě, České země zasáhla však okrajově, další vlna r. 1356 se však již Českému království nevyhnula ‐ v návaznosti na toto silně infekční onemocnění, které bylo až v 80% případů smrtelné, byla tehdejší společnost také zasažena neúrodou, hladomorem a silným skepticismem, který vedl k častým úvahám nad pomíjivostí života a náboženským excesům (chiliasmus, očekávání konce světa) patron; zemský patron ‐ ochránce; v katolické církvi světec, kterému se přisuzuje moc přímluvy nebo ochrany na určitém území, nad určitými osobami či nad určitou činností ‐ Staroměstská mostecká věž je vyzdobena také sochami zpodobňující zemské patrony – tedy ochránce Českého království ‐ jedním z prvních zemských patronů v dějinách Evropy byl sv. Václav
‐ roku 1354 a poté ještě roku 1365 získal Karel IV. větší část ostatků burgundského krále Zikmunda (6. st. n. l.), které nechal uložit v rozestavěné katedrále sv. Víta, z rozhodnutí pražské synody se od r. 1366 začal slavit svátek sv. Zikmunda 2. 5. jako svátek zemského patrona (nyní 30. 4.) relikvie ‐ reliquiae (lat.) – relikvie, ostatky ‐ termín označuje především tělesné ostatky světců a mučedníků, ale také předměty spojené s jejich životem ‐ úctě se těší v katolické a pravoslavné církvi, protestantské církve jejich působení neuznávají ‐ úcta k ostatkům v katolické církvi vychází mimo jiné také z Apoštolského vyznání víry (asi 3. st. n. l.), kde je v závěru řečeno: …Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů… ‐ ostatky jsou vkládány do relikviářů ‐ jedním z největších sběratelů ostatků pozdního středověku byl Karel IV., inspirován uctíváním ostatků v pařížské Sainte Chapelle ‐ r. 1341 byla v místech nynějšího Karlova náměstí vystavěna dřevěná věž, kterou nejpozději r. 1382 nahradila kamenná kaple Božího těla, z jejíhož ochozu byly ukazovány zemské i říšské relikvie; Karel IV. vyjednal u papeže ustanovení nového svátku sv. Kopí a Hřebu Páně (každý první pátek po velikonočním pondělí); k nejvýznamnějším říšským relikviím patřil zlomek kopí sv. Longina, hřeb z kříže a zlomek dřeva z kříže Páně, zub Jana Křtitele, či kus drátěné košile Karla Velikého universita ‐ universita (lat.) – celek, souhrn, společenství ‐ původní název universitus magistrorum et scholarium (společenství učitelů a studentů) ‐ v Evropě jako první založena r. 1088 universita v Bologni, r. 1150 následovalo založení university v Paříži ‐ university disponovaly vlastní jurisdikcí a bývaly děleny na tzv. národy (dle příslušnosti svých studentů – v Praze byly v Karlově době 4 národy: český, bavorský, polský a saský)
INSPIRACE PRO VÝUKU: ‐ staveb či míst spojených s epochou panování Karla IV. mohou vaši žáci v Praze, ale i na mnoha jiných místech České republiky najít mnoho ‐ vybídněte je, aby se pokusili v okolí svého bydliště, školy či ve vašem kraji takovéto stavby, instituce či místa vyhledat (jistě i při návštěvě jiných evropských zemí lze místa s karlovskými souvislostmi také najít, viz níže)
‐ mohou se zamyslet nad tím, jak se takové místo či objekt změnily: jaký význam a jakou podobu měly v karlovské epoše, čím jsou nyní a zda dodnes zůstalo povědomí o spojitosti s tímto místem a osobou Karla IV. ‐ příklad: 1) Roku 1358 vydal Karel IV. privilegium, v němž nařizuje na všech vhodných místech na tři míle od Prahy vysazovat vinice, vydává viniční právo a zřizuje úřad perkmistra hor viničních. Žáci se mohou podívat na mapu současné Prahy a mohou zkusit najít všechna pomístná jména, která se vztahují k vinicím. Co je v těchto místech nyní? Kolik vinic najdou v Praze dnes? 2) Vyhledejte s žáky další světce, které měl Karel IV. v obzvláštní úctě a najděte paralely mezi životem/působením těchto světců a událostmi v životě Karla IV. (sv. Zikmund, sv. Kateřina aj.) 3) V hlavní budově Muzea hl. m. Prahy na Florenci je umístěn model kaple Božího těla, v níž byly na Novém Městě vystavovány české i říšské ostatky svatých. Vybídněte žáky, ať se pokusí s pomocí získaných informací tuto významnou zaniklou stavbu co nejpřesněji umístit do současné zástavby. (Kaple Božího těla stála v místech nynějšího tramvajového nástupiště na Karlově náměstí u ústí Ječné ulice, vchodem byla otočena směrem ke Zderazu, na mapách či vyobrazeních ji můžeme spatřit až do r. 1784, kdy byla zbořena) 4) Zadejte žákům „detektivní pátrání“ po místě uložení Arnošta z Pardubic a zjistěte, proč je tato významná karlovská postava uložena k poslednímu odpočinku v cizině. Je „cizina“ opravdu cizinou? Co ve středověku přesahovalo pojem „národní“? (Pravděpodobným rodištěm Arnošta z Pardubic je Kladsko, dnešní Kłodzko v Polsku, které máme zaznamenáno již v souvislosti s rodem Slavníkovců, od r. 995 se stává součástí českého knížectví, r. 1137 se stává samostatným krajem v českém království a teprve r. 1744 bylo Kladsko připojeno k Prusku. Po II. světové válce byl tzv. „český koutek“ připojen k Polsku.)
DOPORUČENÁ LITERATURA: Dějiny techniky v Československu do konce 18. století, Nový Luboš, Akademia, 1974 Karel IV. , jeho duchovní tvar, Kalista Zdeněk, Vyšehrad 2007 Karlův most, Šefců Ondřej, Ottovo nakl., 2010 Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, svatyně českých patronů a králů , Kuthan Jiří, Royt Jan, Lidové noviny, 2011 Korunovační řád českých králů, Kuthan Jiří — Šmied Miroslav, FF UK, 2009 Vlastní životopis Karla IV., Melantrich 1946
INFORMACE:
Program připravilo lektorské oddělení Muzea hlavního města Prahy ve spolupráci s oddělením historických sbírek Muzea hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, 180 00 Studijní materiál zpracovala Markéta Gausová Zörnerová, supervizor PhD. Jana Bělová Program vede: Markéta Gausová Zörnerová, 221 709 666, 725 847 752 Programy lektorského oddělení objednávejte na www.muzeumprahy.cz
