STANOVY ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s. ČÁST III. - Pobočné spolky - verze 4.0

STANOVY ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s. ČÁST III. - Pobočné spolky - verze 4.0 ČÁST TŘETÍ - Pobočné spolky  HLAVA I. - Obecná ustanovení  HLAVA II. - Založení, vznik a přeměna pobočného polku  HLAVA III. - Sněm  HLAVA IV. - Myslivecká rada  HLAVA V. - Dozorč í rada  HLAVA VI. - Krajská myslivecká rada  HLAVA VII. - Zrušení a zánik pobočného spolk u Zprac oval: Mgr. Petr Tomášek (OMS Pardubice)

1 Copyright © 2015, Mgr. Petr Tomášek

ČÁST TŘETÍ

Sídlo Sídlo pobočného spolku určí myslivecká rada pobočného spolku.

POBOČNÉ SPOLKY

§5 Orgány

Hlava I.

(1)

Obecná ustanovení §1 1

(1) Pobočný spolek vykonává s voji působnost zásadně na území okresu , nedošlo-li k rozšíření jeho působnosti na dalš í území na základě přeměny nebo jiné právní skutečnosti. (2) Na tomtéž území nemůže vykonávat s voji působnost více pobočných spolků. To neplatí pro pobočný spolek s celostátní územní působností. (3)

Základními orgány pobočného spolku jsou: a) sněm, b) myslivecká rada, c) dozorč í rada.

(2) Působnost myslivecké rady pobočného spolku s celostátní půs obností vykonává jeho předseda. (3) Společným orgánem pobočných spolků je krajská myslivecká rada. (4)

Jednat el není orgánem pobočného spolku. §6

Pobočný spolek s celostátní působností může být jen jeden.

Vnitřní předpisy Název

(1) Pobočné spolky mohou vydávat vnitřní předpisy v rozsahu, v jakém nejsou vy hrazeny spolku hlavnímu.

§2

(2) Vnitřní předpis pobočného spolku mus í být v souladu s vnitřními předpisy hlavního spolku. K ustanovení, které je v rozporu s vnitřními předpisy hlavního spolku, se nepřihlíží.

(1) Název pobočného spolku se skládá ze dvou částí oddělených znakem „-„ s jednou mezerou před i za ním. (2) První část náz vu musí obsahovat pouze slova „Českomoravská myslivecká jednota“.

§7

(3) Druhá část náz vu mus í obsahovat slova „okresní myslivecký spolek“, „oblastní myslivecký spolek“ nebo „krajský myslivecký spolek“. (4) Druhá část náz vu mus í obsahovat také označení území, na němž pobočný spolek vykonává s voji působnost. (5) Ustanovení odst. 2 a 3 se nepoužijí na poboč ný spolek s celostátní působností.

Právo na samosprávu Zaruč uje se právo pobočných spolků na samosprávu. §8 Rozpočet (1) Pobočný spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného sněmem. (2) Není-li rozpočet schválen dle odst. 1, hospodaří pobočný spolek podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou, jinak dle z vyklostí uplynulých let.

§3 (1) O náz vu pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku. (2) Myslivecká rada hlavního spolku může vnitřním předpis em stanovit pravidla pro sjednocení náz vů pobočných spolků.

Jednání za pobočný spolek §9

§4

Statutární orgán

1

Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vyt voření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějšíc h předpisů.

(1)

Statutárním orgánem pobočného spolku je myslivecká rada.

(2)

Statutární orgán hlavního spolku je kolektivní.


§ 10 Způsob zastupování Členové statutárního orgánu zastupují pobočný spolek vždy tak, že jednají alespoň dva společně, z nichž alespoň jeden je předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady. § 11 Jednatel může zastupovat hlavní spolek ve vš ech záležitostech vždy tak, že jedná společně s předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady. Zaměstnanci pobočného spolku § 12 (1) Zaměstnancem poboč ného spolku se může stát pouze člen spolku. (2) Jednat el a dalš í zaměstnanci jsou přijímáni do pracovního poměru na základě výsledk ů výběrového řízení, které organizuje a vede myslivecká rada. § 13 K právním jednáním vůči zaměstnancům je pověřen předseda myslivecké rady. Právo na informace § 14 (1) Pobočný spolek má právo požadovat informace o hlavním spolku, zejména pak o jeho činnosti a hospodaření. (2) Písemnou žádost podá předseda myslivecké rady nebo jiný radou pověřený člen. § 15 (1) Myslivecká rada hlavního spolku poskytne informaci do třiceti dnů ode dne doručení žádosti. (2) Ustanovení o právu na vys větlení na jednání sboru zástupc ů se užijí přiměřeně. § 16 Za obdobných podmínek může požadovat informace o pobočném spolku jeho člen. Informace podá myslivecká rada. § 17 Není-li v části třetí stanov určeno jinak či nevyplý vá-li ze stanov nepochybně něco jiného, rozumí se mysliveckou radou myslivecká rada pobočného spolku. Totéž platí pro dozorč í radu i jednatele. 3 Copyright © 2015, Mgr. Petr Tomášek

(1) O přeměně pobočného spolku roz hoduje sněm pobočného spolku. Sněm může pověřit mysliveckou radu činností směřujíc í k naplnění účelu přeměny pobočného spolku. (2) Smlouva o fůzi pobočných spolků a smlouva o rozdělení pobočného spolku obsahuje také údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku vč etně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů.

Hlava II. Založení, vznik a přeměna pobočného spolku § 18 Založení (1) (2)

§ 22

Pobočný spolek lze založit rozhodnutím sboru zástupců. Rozhodnutí o založení pobočného spolku obs ahuje: a) označení území, na němž pobočný spolek vykonává s voji působnost,

(1) Má-li dojít k fůzi splynutím pobočných spolků, které volí s vé zástupce do jiných krajských mysliveckých rad, obsahuje smlouva o fůzi pobočných spolků také údaj o tom, do které krajské myslivecké rady bude pobočný spolek volit s vé zástupce.

b) údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku, 2 vč etně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů, c) další údaje, které vyžaduje zákon. (3) hlasů.

(2) Nevysloví-li krajská myslivecká rada s rozhodnut ím dle odst. 1 souhlas, rozhodne bez zbytečného odkladu myslivecká rada hlavního spolku. Do doby rozhodnutí dle věty předchozí nevolí pobočný spolek s vé zástupce do krajské myslivecké rady. (3) Má-li dojít k rozdělení pobočného spolku, uplatní se odst. 1 a 2 obdobně.

K přijetí rozhodnutí dle odst. 1 je třeba alespoň dvoutřetinové většiny § 19

§ 23

Vznik (1)

Vyžaduje-li právní předpis pro naplnění úč elu přeměny součinnost ze strany hlavního spolku, poskytne ji tento bez zbytečného odkladu.

Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

(2) Návrh na zápis poboč ného spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek.

§ 24 Myslivecká rada pobočného spolku, který byl účasten přeměny, svolá jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od účinnosti přeměny. Sněm z volí členy myslivecké a dozorč í rady pobočného spolku.

Přeměna § 20 (1) Na fůzi a rozdělení (dále společně jako „přeměna“) pobočného spolku se 3 použijí ustanovení občanského zákoníku o fůzi a rozdělení spolků (právnických osob), nevylučuje-li to právní povaha pobočného spolku nebo neurčí-li tyto stanovy jinak. (2) Členskou schůzí se pro účely přeměny rozumí sněm poboč ného spolku. § 21 Rozhodnutí o přeměně

2

Např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstříc ích právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4 Copyright © 2015, Mgr. Petr Tomášek

(1) Sněm si může vyhradit rozhodování záležitostí, které nálež í do působnosti myslivecké rady. To neplat í, jde-li o obchodní vedení spolku. (2) Ustanovení odst. 1 se nepoužije na rozhodnutí o přijet í jednatele do pracovního poměru, stejně jako na jeho ukončení.

Hlava III. Sněm § 25

(3) Při vyhrazení působnosti se neuplatní ustanovení o ohlášení programu jednání.

Nejvyšším orgánem pobočného spolku je sněm.

(1)

Působnost

Shromáždění delegátů

§ 26

§ 28

Do působnosti sboru zástupc ů náleží:

(1) Sněm t voří shromáždění uživatelských a neuživatelských delegátů (společně dále jako „delegát“). To neplatí pro pobočný spolek s celostátní územní působností.

a) schvalování vnitřníc h předpisů a jejich změn, b) schvalování rozpočtu a výsledku hospodaření, c) schválení úč etní závěrky, rozhodnut í o naložení se ziskem či úhradě ztráty, d) ustavování a rušení právnických osob a úč asti v nich, stejně jako schvalování změn jejich zakladatelských právních jednáních,

(2)

Každý delegát má jeden hlas. Uživatelský delegát § 29

(1) Uživat elskými delegáty jsou zástupci pachtýřů nebo uživatelů (dále jen 4 „uživatel“) uznaných honiteb podle zákona o myslivosti. (2) Uživat elem je člen pobočného spolku, pro jehož uznanou honitbu (dále jen „honitba“) je orgánem státní správy myslivosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jejímž území vykonává pobočný spolek s voji půs obnost.

e) ve vztahu k ustaveným právnických osobám vykonávat působnost nejvyššího orgánu ve věcech schvalování účet ní závěrky f) volba a odvolání členů myslivecké rady, vč etně jejího předsedy, g) volba a odvolání členů dozorčí rady, h) ukládání povinností myslivecké a dozorčí radě, i) schvalování zpráv jiných orgánů pobočného spolku,

§ 30 (1) U uživatele honitby, který je mysliveckým sdružením (spolkem), postačí místo podmínky členství v pobočném spolku, pokud je členem pobočného spolku alespoň jeden člen mysliveckého sdružení (spolku). V případě pochybností doloží splnění podmínky dle věty předchoz í statutární orgán mysliveckého sdružení (spolku) čestným prohlášením.

j) hodnocení činnosti orgánů pobočného spolku i jeho členů, k) ut váření pracovních skupin a komisí, l) rozhodování o přeměně a zrušení pobočného spolku, m) další případy, které do působnosti sněmu s věřuje zákon nebo tyto stanovy. (2) K přijetí rozhodnutí o odvolání člena myslivecké rady se vyžaduje souhlas alespoň dvout řetinové většiny hlasů přítomných delegátů.

(2) Jsou-li uživatelem honitby společ ně alespoň dvě os oby, je podmínka členst ví v pobočném spolku splněna, pokud jsou členem pobočného spolku vš echny tyto osoby.

(3) K přijetí rozhodnutí o odvolání předsedy myslivecké rady a k rozhodnut í o přeměně pobočného spolku se vyžaduje souhlas alespoň tříčt vrtinové většiny hlasů přítomných delegátů.

§ 31 (1) Na žádost uživatele honitby mohou obě dotčené myslivecké rady rozhodnout, že uživatel honitby urč í s vého zástupce jako delegáta pro sněm jiného pobočného spolku, než pro který by jej určil dle těchto stanov.

(4) K přijetí rozhodnutí o zruš ení pobočného spolku se vyžaduje souhlas alespoň čtyřpětinové většiny hlasů vš ech delegát ů. . § 27

4

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějš ích předpisů.


(2) Rozhodnutí dle odst. 1 lze přijmout, pouze odůvodňuje-li to s vojí polohou honitba uživatele. (3) Není-li dosaženo shody dotčených mysliveckých rad, rozhodne myslivecká rada hlavního spolku.

§ 36 (1) Členové poboč ného spolku dle § 33 volí s vé delegáty podle klíče stanoveného mysliveckou radou. Při stanovení klíče přihlédne myslivecká rada k tomu, kolik je průměrný počet členů jednoho mysliveckého sdružení (spolku). (2) Neurčí-li myslivecká rada klíč dle odst. 1, je klíčem jeden delegát na každých deset členů, kteří se zúčastnili společného jednání.

§ 32 (1) Uživat el urč í s vého zástupce, který jej jako delegát na sněmu zastupuje. Delegát se prokazuje písemným pověřením, není-li jeho pověření zřejmé z jiné skutečnosti. (2)

§ 37 Nikdo nemůže být současně uživat elským a neuživat elským delegát em.

Neurčí-li uživatel s vého zástupce, je jím a) předseda mysliveckého sdružení (s polku), je-li uživat elem honitby myslivecké sdružení (spolek),

§ 38 Pobočný spolek s celostátní působností Sněm pobočného spolku s celostátní působností t voří shromáždění jeho členů.

b) honební starosta, je-li uživat elem honitby honební společenst vo, c) předseda nebo jediný člen statutárního orgánu jiné právnické osoby, jeli uživatelem honitby jiná právnická osoba,

Svolání jednání

d) kterákoli z osob, které jsou společně uživateli honitby, (3) Delegát dle odst. 2 prokaz uje s vé postavení, není-li jeho postavení zřejmé z jiné skutečnosti.

§ 39 (1)

Jednání sněmu s volává myslivecká rada.

(2) Myslivecká rada s volá jednání sněmu nejméně jedenkrát do roka. (3) Myslivecká rada s volá jednání sboru zástupců z podnět u alespoň třetiny uživatelů uznaných honit eb, pro něž je orgánem státní správy myslivosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jejímž území vykonává pobočný spolek svoji působnost. (4) Myslivecká rada s volá jednání sněmu z podnětu dozorč í rady.

Neuživatelský delegát § 33 Neuživatelskými delegáty jsou: a) zástupci členů pobočného spolk u, kteří nejsou uživateli uznaných honiteb, a b) zástupci členů pobočného spolk u, kteří jsou členy nebo zakladateli uživatelů honiteb dle § 29 odst. 2, to neplatí, jde-li o členy mysliveckého sdružení (spolku).

(5) Je-li jednání s voláno dle odst. 3 nebo 4, může být program jednání proti návrhu uvedenému v podnět u měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v poz vánce takový program, který nejl épe vystihuje smysl a účel podnětů. (6) Je-li jednání s voláno dle odst. 3 nebo 4, může být odloženo nebo odvoláno jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal

§ 34 (1) Členové poboč ného spolku dle § 33 volí s vé delegáty na společ ném jednání. Společné jednání se koná v den a místě konání sněmu. Čas společného jednání urč í myslivecká rada s přihlédnutím k jeho účelu a hladk ému průběhu sněmu, zpravidla jednu hodinu před oz námeným začátkem sněmu. (2) Ke zmocnění k účasti na společném jednání se nepřihlíž í.

§ 40 Nes volá-li myslivecká rada jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, s volat jednání na náklady spolku sám. Náklady hradí vš ak sám, bylo-li s volání zjevně neopodstatněné.

§ 35

§ 41

(1) O společném jednání dle § 28 se sepíše zápis, který tvoří součást zápisu o jednání sněmu. V něm se uvede alespoň, kdy a kde se společné jednání konalo, kdo jej řídil, kolik členů se jej účastnilo a kteří delegáti byli z voleni. (2)

(1) Myslivecká rada s volá sněm zpravidla v roce skončení funkčního období členů myslivecké rady tak, aby k volbě došlo dříve, než skončí jejich funkční období.

Zápis vždy podepíše ten, kdo společné jednání řídil. 6

Copyright © 2015, Mgr. Petr Tomášek

(2) Myslivecká rada s volá sněm neprodleně, pokud zanikla -li funkce předsedy myslivecké rady. To neplat í, pokud je v zájmu spolku vhodný odlišný postup. V takovém případě s volá sněm nejdéle do jednoho roku od zániku funkce předsedy.

Členům dozorčí rady a předsedovi myslivecké rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají. Právo na vysvětlení

(3) Myslivecká rada s volá sněm neprodleně, pokud zanikla funkce nebo nejméně třetiny členů myslivecké rady.

§ 48 (1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sněmu vys větlení záležitostí týkajících se pobočného spolku nebo jím ovládaných osob, vztahuje-li se požadované vys větlení k programu jednání sněmu. (2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí rada.

Svolání jednání § 42 Jednání sněmu se s volá nejméně třicet dnů před jeho konáním. § 43

§ 49

Poz vánk a se doručí na elektronickou adres u, kterou uživatel uvede.

Není-li poskytnutí vys větlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitost i možné, poskytne se ve lhůtě patnácti dnů ode dne jednání sněmu. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání.

§ 44 Svolavat el je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je dle zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li s volavat elem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou tato a sekretariát nutnou součinnost.

§ 50 Informace obsažená ve vys větlení musí být určitý a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dot azované skutečnosti. § 51

Průběh jednání

Poskytnutí vys větlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit pobočnému spolku újmu, b) poskytnutí takové informace zakazuje zákon,

§ 45 Jednání sněmu mají dále právo se účastnit: a) jednatel s hlasem poradním,

c) je požadované vys větlení veřejně dostupné.

b) zástupci korporací, jichž je pobočný spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).

§ 52 (1) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vys větlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí vys větlení je součástí zápisu o jednání. (2) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnut í poskytnutí vys větlení nenastaly a myslivecká rada je povinna je poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání, a nelze-li to, tak do deseti dnů.

§ 46 (1) Delegát může ke každému bodu programu vystoupit pouze jednou. Jeho vystoupení nepřesáhne pět minut. Nad rámec předchozí věty je možné vy užít technickou poznámku. Ta nepřesáhne jednu minutu. (2) Stejná práva dle odst. 1 má i ten, kdo se jednání sněmu účastní s hlasem poradním. (3) Vyžaduje-li to splnění úkolu jednání nebo jeho průběh, popř. je-li na něm dán naléhavý zájem, může předseda jednání práva dle ustanovení odst. 1 a 2 rozšířit nebo omezit. (4) Ustanovení odst. 1 až 3 se použijí, nestanoví-li jednac í řád jinak.

§ 53 Zápis

§ 47

(1)

Zápis podepíš í také předseda pobočného spolku a jednatel.

(2)

Zápis se doručí na elektronickou adresu, kterou uživatel uvede.


(2) Nerozhodne-li myslivecká rada jinak, může předseda komise jmenovat další členy komise.

Hlava IV. Myslivecká rada

§ 62 Předseda odborné komise podává myslivecké radě a sněmu pravidelné zprávy o činnosti komise.

§ 54 Výkonným orgánem pobočného spolku je myslivecká rada.

§ 63 Odborné komise myslivecké rady ustavuje sněm. Odbornými komisemi mohou zejména být: a) komise pro myslivost,

§ 55 (1) Myslivecká rada řídí činnost pobočného spolku v období mezi jednáními sněmu. (2)

Myslivecká rada podává sněmu zprávy o s vé činnosti.

b) komise pro ekonomiku, c) komise pro střelect ví, d) komise pro kynologii,

§ 56 (1) (2)

Předseda myslivecké rady je předsedou pobočného spolku. Místopředs eda myslivecké rady je místopředsedou spolku.

(1) (2)

Myslivecká rada má 9 členů, nerozhodne-li sněm jinak Členy myslivecké rady, včetně jejího předsedy, volí sněm.

e) komise pro ekologii, f) komise pro kulturu a propagaci, g) komise pro zahraniční záležitosti,

§ 57

h) komise organizačně-právní. § 64

§ 58

Do působnosti myslivecké rady náleží: a) svolávání a příprava jednání sněmu, provádění a kont rola plnění jeho usnesení, b) příprava rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů,

Myslivecká rada z volí s vé dva místopředs edy. Jeden z nich může nést označení „první“. § 59 Kooptace

c) obchodní vedení pobočného spolku, d) rozhodování o přijet í jednatele do pracovního poměru, stejně jako o jeho ukončení,

(1) Zanikne-li osobě členst ví v myslivecké radě, může myslivecká rada z volit (kooptovat ) nového člena myslivecké rady. Funkční období takového člena trvá nejdéle do nejbližšího jednání sněmu. (2) Při volbě dle odst. 2 upřednostní myslivecká rada náhradníky v pořadí jejich zvolení. K opačným jednáním se nepřihlíž í

e) rozhodování o přijímání zaměstnanců do základních prac ovněprávních 5 vztahů , stejně jako rozhodování o jejich ukonč ení, f) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu; k jednání dle věty předchoz í nelze zmocnit jen některé členy myslivecké rady,

Odborné komi se § 60 Odborné komise jsou poradními orgány pobočného spolku. Plní úkoly, které jim byly mysliveckou radou nebo sněmem uloženy.

g) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž není spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do

§ 61 (1) Členy komise a jejich předsedu volí myslivecká rada, nerozhodne -li jinak. Předsedou komise může být i člen myslivecké rady.

5

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějš ích předpisů.


působnosti nejvyššího orgánu v rozsahu, jaký vyplý vá z právního postavení v takové právnické osobě; h) organizování a provádění zkoušek z myslivosti a zkoušek loveckých psů z výkonu, i) spolupráce s orgány veřejné správy a uživateli uznaných honiteb, j) spolupráce s pobočnými spolky a odbornými kluby, k) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání spolku v rozsahu určeného vnitřním předpisem, l) ut váření pracovních skupin a komisí, m) další případy, které do působnosti myslivecké rady s věřuje zákon nebo tyto stanovy. n) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nes věří jinému orgánu spolku. § 65 (1) Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v roz poru se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. (2) Nikdo není oprávněn dávat myslivecké radě pokyny týkající se obc hodního vedení. § 66 Změní-li se skutečnost zapsaná o pobočném spolku do veřejného rejstříku, oznámí změnu myslivecká rada bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede. § 67 Svolání jednání (1)

Jednání myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát do měs íce.

(2) Předseda myslivecké rady s volá její jednání nejpozději do dvou měsíc ů od vz niku s vé funkce. § 68 Průběh jednání Jednání myslivecké rady mají dále právo se účastnit: a) jednatel s hlasem poradním, b) zástupci korporací, jichž je spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).


§ 73

Hlava V.

(1) (2) radu.

Dozorčí rada

Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

§ 69

§ 74 (1) Dozorčí radě nálež í veškerá pravomoc, která je nutná pro účelný výkon její působnosti. (2) Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do vš ech dokladů a záznamů týkajících se činnosti pobočného spolku a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se výdělečná či jiná činnost pobočného spolku děje v souladu s právními předpisy a stanovami.

Kontrolním orgánem pobočného spolku je d ozorč í rada. Dozorčí rada podává sněmu zprávy o s vé činnosti a informuje mysliveckou § 70

(1) (2) (3)

Dozorčí rada má 7 členů, nerozhodne-li sněm jinak. Dozorčí rada z volí s vého předsedu a místopředsedu. Členem dozorč í rady nesmí být jednatel.

(3) Oprávnění dle odst. 2 mohou členové dozorčí rady využ ívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže doz orčí rada není schopna plnit s vé funkce. § 75

§ 71

Každý člen pobočného spolku, jeho orgán, organizační složka nebo zaměstnanec je povinen poskytnout dozorč í radě nez bytnou součinnost pro výkon její působnosti.

Kooptace (1) Zanikne-li osobě členst ví v dozorč í radě, může dozorč í rada z volit (kooptovat ) nového člena dozorčí rady. Funkční období takového člena trvá nejdéle do nejbližšího jednání sněmu.

§ 76 (1) Zjistí-li dozorčí rada při s vé činnosti nedostatky, navrhne nápravné opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej za pobočný spolek učinit. Vždy potom informuje mysliveckou radu (2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného 6 řízení, stejně jak o návrh na podání trestního oz námení podle trestního řádu. (3) Není-li opatření učiněno a může-li jej předseda dozorčí rady učinit sám, učiní tak.

(2) Při volbě dle odst. 2 upřednostní dozorčí rada náhradníky v pořadí jejich zvolení. K opačným jednáním se nepřihlíž í § 72 Do působnosti dozorč í rady nálež í: a) dohlížet na výkon působnosti orgánů pobočného spolku a na činnost pobočného spolku, b) kontrola dodržování právních předpisů, stanov a vnitřních předpisů pobočného spolku, c) kontrola plnění rozhodnutí orgánů spolku, d) kontrola plnění rozhodnutí orgánů veřejné správy, e) kontrola hospodaření pobočného spolku, jeho orgánů a organizačních složek, f) přezkum řádné, mimořádné, konsolidované popř. mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty,

§ 77 Zakazuje se šikanózní výkon kontroly. § 78 Bez souhlasu dozorč í rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání.

g) vy řizování stížností členů, h) navrhování nápravných opatření při zjištění nedostatků, i) další případy, které do působnosti dozorč í rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.

6

Zákon č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.


(1) Myslivecká rada pobočného spolku volí dva zástupc e do krajské myslivecké rady. (2) Nejméně dvě třetiny mysliveckých rad pobočných spolk ů mohou rozhodnout o jiném počtu zástupců volených do krajské myslivecké rady. Vždy přitom respektují stejný počet zástupců pro každý pobočný spolek.

Hlava VI. Krajská myslivecká rada § 79

§ 83

Krajská myslivecká rada je společným koordinačním a poradním orgánem pobočných spolků.

Členem krajské myslivecké rady se může stát pouze člen poboč ného spolku, který volí s vé zástupce do této krajské myslivecké rady.

§ 80

§ 84

Krajskými mysliveckými radami jsou:

(1) Krajská myslivecká rada z volí s vého předsedu a jednoho nebo dva místopředsedy. Jeden z nich může nést označení „první“. (2) Při volbě dle odst. 1 se ctí rotační princip, který zajišťuje každému pobočnému spolku právo na stejně pravidelné zastoupení. (3) Funkční období předs edy a místopředsedy je jeden rok.

a) krajská myslivecká rada hlavního města Prahy, b) myslivecká rada Středočeského kraje, c) myslivecká rada Jihočeského kraje, d) myslivecká rada Plzeňského kraje, e) myslivecká rada Karlovarského kraje, f) myslivecká rada Ústeckého kraje,

§ 85 (1)

g) myslivecká rada Libereckého kraje, h) myslivecká rada Královéhradeckého kraje, i) myslivecká rada Pardubického kraje,

Do působnosti krajské myslivecké rady náleží: a) koordinování činnosti pobočných spolků, b) koordinování a spolupráce při přípravě a průběhu mysliveckých akcí, c) spolupráce s orgány veřejné správy na úrovni kraje,

j) myslivecká rada kraje Vysočina, k) myslivecká rada Jihomoravského kraje, l) myslivecká rada Olomouckého kraje,

d) další případy koordinace a spolupráce, které vyplý vají z povahy tohoto orgánu. (2) Volí-li do krajské myslivecké rady s vé zástupce pouze jeden pobočný spolek, vykonává její působnost myslivecká rada pobočného spolku.

m) myslivecká rada Moravskoslezského kraje, n) myslivecká rada Zlínského kraje.

§ 86

§ 81

Náklady na jednání krajské myslivecké rady nese pobočný spolek, jehož je členem předseda krajské myslivecké rady.

(1) Myslivecká rada pobočného spolku volí s vé zástupce do krajské 7 myslivecké rady toho kraje, na jehož území vykonává s voji působnost. Pobočný spolek s celostátní působností volí s vé zástupce do myslivecké rady hlavního města Prahy. (2) Pobočný spolek volí s vé zástupce pouze do jedné krajské myslivecké rady

§ 87 Svolání jednání Jednání krajské myslivecké rady se s volává zpravidla jedenkrát za tři měsíce.

§ 82

§ 88 Průběh jednání Jednání krajské myslivecké rady mají dále právo se účastnit jednatelé pobočných spolků.

7

Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vyt voření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějšíc h předpisů. 11 Copyright © 2015, Mgr. Petr Tomášek

Hlava VII. Zrušení a zánik pobočného spolku Zrušení pobočného spolku § 89 (1) O zrušení pobočného spolku rozhoduje pouze sněm. (2) O zrušení pobočného spolku s celostátní působností může rozhodnout také sbor zástupců. Likvidace pobočného spolku § 90 (1) V případě nuceného i dobrovolného zrušení pobočného spolku s likvidací převede lik vidátor lik vidační zůstatek na hlavní spolek. (2) Zakazuje se rozdělit lik vidační zůstatek mezi členy pobočného spolku. Zánik pobočného spolku § 91 Pobočný spolek zaniká výmazem z veřejného rejstříku.


STANOVY ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s. ČÁST III. - Pobočné spolky - verze 4.0

Recommend Documents