STANOVOVÁNÍ KRITICKÉ SRDEČNÍ FREKVENCE A KRITICKÉ RYCHLOSTI V DUATLONU

FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERSITY KARLOVY V PRAZE

STANOVOVÁNÍ KRITICKÉ SRDEČNÍ FREKVENCE A KRITICKÉ RYCHLOSTI V DUATLONU

Závěrečná práce

Vedoucí práce: PaedDr. Josef Horčic

Zpracoval: Pavel Valenta

Šumperk, srpen 1999

1

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně a použil pouze uvedené literatury. Pavel Valenta

2

Děkuji tímto PaedDr. Josefovi Horčicovi za pomoc při zpracování této práce a podporu při studiu. Zvláštní poděkování patří také PaedDr. Pavlovi Svobodovi za poskytnutí měřícího a vyhodnocovacího zařízení tepové frekvence firmy POLAR.

3

Obsah 1. Úvod

5

2. Syntéza poznatků 2.1. Vytrvalostní předpoklady v duatlonu 2.2. Kritická srdeční frekvence 2.3. Kritická rychlost 2.4. Způsoby stanovování kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti 2.4.1. Invazivní stanovování hodnot kritické srdeční frekvence 2.4.2. Neinvazivní stanovování hodnot kritické srdeční frekvence 2.4.3. Ověření stanovených hodnot kritické srdeční frekvence

6 6 7 8 9 10 12 18

3. Cíle práce

19

4. Metodika práce 4.1. Způsoby testování skupiny sportovců 4.1.1. Testování pro běh - laboratorní testy 4.1.2. Testování pro běh - terénní testy 4.1.3. Testování pro cyklistiku - laboratorní testy 4.1.4. Testování pro cyklistiku - terénní testy 4.2. Způsoby vyhodnocování jednotlivých testů

20 20 21 22 23 25 26

5. Výsledky 5.1. Porovnání výsledků různých testů u jednoho sportovce v jednom období a ověření stanovených hodnot 5.2. Porovnání výsledků jednoho sportovce v různých obdobích

27 27 34

6. Diskuse 6.1. Porovnání a vyhodnocení výsledků u jednotlivých sportovců 6.2. Vlastní zkušenosti s měřením

36 36 37

7. Závěr

38

8. Seznam použité literatury

40

9. Přílohy

42

4

1. Úvod Duatlon je sport, ve kterém závodník absolvuje první běžeckou, cyklistickou a druhou běžeckou část v uvedeném pořadí, s průběžným měřením času od startu prvního běhu do cíle druhé běžecké části (ČSTT, 1999; Pravidla triatlonu, duatlonu a kvadriatlonu). Duatlon patří mezi mladé sportovní odvětví a jeho počátky nalezneme v triatlonu, jenž spojuje plavání, cyklistiku a běh. Tyto vytrvalostní víceboje spolu s kvadriatlonem spadají pod jeden svaz a sice Český svaz triatlonu. Triatlon se představí při své olympijské premiéře v roce 2000 v Sydney. Duatlonové závody se zpravidla vypisují na těchto tratích: Sprint duatlon 5km běh 20km kolo 2,5km běh Krátký duatlon 10km běh 40km kolo 5,0km běh Dlouhý duatlon 20km běh 80km kolo 10km běh Vyjímkou nejsou ani různé modifikace těchto tratí. Stále častěji se objevují kratší závody umístěné do center měst, kde se o vítězi často rozhoduje až v závěru druhého běhu. Valná většina závodů se jezdí s povoleným draftingem, čímž dochází k větší atraktivnosti závodů, ale i k vyrovnání celkových výkonů. Dynamika vývoje ve vytrvalostních vícebojích (duatlon) jde v posledních letech prudce nahoru. Je to důsledek nejen zdokonalování sportovní p řípravy sportovců, ale i dalších faktorů. Sportovní trénink, a to nejen v duatlonu, je zaměřen na záměrný rozvoj jedince, na dosahování dílčích cílů výkonnostního růstu. Proto bychom měli pozornost zaměřit především k poznání podstaty výkonnostních p ředpokladů sportovce a jejich rozvoje. Sportovní trénink je složitý a účelně organizovaný proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce ve vybraném sportovním odv ětví nebo disciplíně. Systém sportovního tréninku je komplexní, vnit řně uspořádaný funkční celek, jehož obsahem je účelné a zdůvodněné uspořádání forem, prostředků a metod, zajištěných odpovídajícími organizačními formami (M. Choutka a J. Dovalil, 1991; Sportovní trénink). Právě pro účelné a efektivní vedení sportovního tréninku je d ůležité znát hodnoty kritické srdeční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti pohybu. Především pro potřeby praxe vzhledem k intenzifikaci tréninkového procesu. Právě způsobem zjišťování těchto hodnot v praxi se bude zabývat tato práce.

5

2. Syntéza poznatků 2.1. Vytrvalostní předpoklady v duatlonu Vytrvalost je pohybová schopnost provádět déletrvající tělesnou činnost na určité úrovni, aniž by se snížila efektivita této činnosti (J. Dovalil, 1992; Sportovní trénink). Energie pro pohybovou činnost je zajišťována štěpením energeticky bohatých látek. Toto může probíhat dvojím způsobem: aerobně a anaerobně. Aerobní (oxidativní) procesy jsou zajišťovány přísunem kyslíku zásluhou dýchacího a srdečně cévního systému. Jsou to katabolické děje při nichž se energie uvolňuje za přítomnosti kyslíku a uplatňují se při pohybové činnosti v setrvalém stavu (střední až mírná intenzita). Jinými slovy řečeno, jsou to chemické děje při nichž uvolňování energie probíhá za přítomnosti kyslíku, uplatňující se především při pohybové činnosti v setrvalém stavu. To znamená při déletrvajícím cvičení střední až mírné intenzity, trvající většinou déle než 5-6 minut, bez přerušení a v neměnné intenzitě. Anaerobní (neoxidativní) procesy jsou naopak chemické d ěje, při nichž se uvolňování energie uskutečňuje za nepřítomnosti kyslíku, to jest bez vstupu O 2 do chemické reakce. Anaerobní procesy jako jediné zajiš ťují energii na začátku každé pohybové činnosti. Podílejí se vysokým procentem na výdeji energie v krátkodobých činnostech (30 sec - 4 min) a na konci řady cvičení (ve finiši). Anaerobní procesy probíhají ve tkáních za nepřítomnosti kyslíku a v organismu se hromadí produkty látkové přeměny. Rozlišujeme dva typy reakcí: využití ATP a CP; a anaerobní glykolýza. Aerobní a anaerobní procesy jsou ve vzájemných vztazích a jejich podíl závisí na intenzitě konkrétní činnosti. V duatlonu jsou rozhodující právě procesy aerobní. K předělu mezi efektivním aerobním krytím energetických nárok ů a mezi méně účelným krytím anaerobním dochází právě při takové intenzitě zatížení, jíž nazýváme anaerobní práh. Při této intenzitě na úrovni anaerobního prahu již organismus není schopen udržovat dynamickou rovnováhu mezi produkcí a zpracováním laktátu. Hodnoty anaerobního prahu jsou pro sportovce velmi důležité, protože umožňují mnohem efektivnější trénink vytrvalosti, především pokud jde o rozvoj aerobní kapacity. Aerobní kapacitou se rozumí celkový objem energie, jenž lze uvolnit oxidativně. S tím úzce souvisí maximální aerobní výkon, který je podmíněn především činností systému transportujícího kyslík, hlavn ě výkonností krevního oběhu. Vysoká úroveň oxidativních dějů ve svalu závisí tedy nejen na adaptačních dějích v buňkách, ale i na možnostech krevního oběhu přisunout buňkám dostatek kyslíku. Závislost je příčinná: čím má být sportovec 6

výkonnější, tím více kyslíku v časové jednotce musí být schopen dopravit z plic do svalů, aby mohl v daném čase uvolnit větší kvantum energie aerobně, a tím dosáhnout vyššího výkonu, tedy rychlosti pohybu (J. Dovalil, 1992; Sportovní trénink). Právě proto se zátěž na úrovni anaerobního prahu považuje za velmi ú činný prostředek pro rozvoj vytrvalostních aerobních schopností. Ú čelem vytrvalostního tréninku je zvýšit podíl aerobního krytí energie p ři pohybové činnosti. Určení anaerobního prahu (ale i aerobního) je důležité především pro stanovení individuálního a efektivního tréninkového zatížení.

2.2. Kritická srdeční frekvence Kritickou srdeční frekvenci, neboli také hodnoty srdeční frekvence na úrovni anaerobního prahu (anaerobní práh) můžeme definovat jako maximální intenzitu konstantního zatížení, při které je ještě v rovnováze tvorba a utilizace krevního laktátu (D. L. Costill, 1970; Metabolic responses during distance running). Tuto definici lze vyjádřit také tak, že intenzita zatížení na úrovni anaerobního prahu je intenzita maximálně dosažitelného rovnovážného stavu, vzhledem ke koncentraci laktátu v krvi. Lze také říci, že anaerobní práh představuje nejvyšší možnou intenzitu zatížení, kdy ještě organismus pracuje v podmínkách setrvalého či rovnovážného stavu (definice Hellera, 1996). Zjednodušen ě můžeme také říci, že anaerobní (neoxidativní) práh, je taková intenzita zatížení, p ři níž dochází k předělu mezi efektivním aerobním krytím energetických nárok ů a mezi méně účelným krytím anaerobním. Již z těchto definic vyplývá, že intenzita zatížení na úrovni anaerobního prahu není intenzita přesně ohraničená z fyziologického hlediska, k čemuž svádí ne zcela šťastný pojem prahu, ale jedná se o určité pásmo intenzit zatížení, při jehož překročení dochází ke kvalitativním i kvantitativním zm ěnám v organismu. Z hlediska početního je tato intenzita stanovována jako jednozna čná, přesně definovaná intenzita, ale při praktickém použití musíme respektovat výše uvedenou poznámku (V. Bunc, 1989; Biokybernetický p řístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Tréninkově se jedná o takovou intenzitu zatížení, při níž je průběžná spotřeba kyslíku poměrně vysoká a současně produkce laktátu minimalizovaná, takže aktivitu lze provádět po delší dobu. Vytrvalostní způsob tréninku vede ke zvyšování hodnot anaerobního prahu výkonu absolutního i relativního v podmínkách dynamické rovnováhy vnitřního prostředí. Odečtení inflexního bodu 7

na křivce změn příslušného ukazatele vzhledem k zatížení ozna čuje moment počátku stresové situace. Hodnoty anaerobního prahu u netrénovaných se nacházejí kolem výkonů charakterizovaných přibližně kolem 65% maximální spotřeby kyslíku, trénovaní dosahují hodnot až 90% maximální spot řeby kyslíku. Hladina laktátu v okolí anaerobního prahu se pohybuje p řibližně na úrovni 4 mmol/l. U sportovců, kteří provozují vytrvalostní sporty (tedy i duatlonisté) se může anaerobní práh vyskytovat v oblasti koncentrace laktátu 2 až 3 mmol/l, podobně jako u starších nebo oslabených osob. Ve svalu nahromad ěný laktát není v důsledku anaerobního odbourávání glukózy nevyužitelný odpadní produkt, ale hlavně ve fázi zotavení po pohybové činnosti je přenášen krevní cestou do jater, kde je resyntezovaný na jaterní glykogen. Odbourávání laktátu v kosterních svalech v době zotavování po fyzické aktivitě značně napomáhá i aktivní složka odpočinku, jako např. vyklusání.

2.3. Kritická rychlost Kritická rychlost je rychlost pohybu na úrovni anaerobního prahu, tedy ryhlost příslušející hodnotě kritické srdeční frekvence. V duatlonu tedy rychlost běhu při kritické srdeční frekvenci stanovené pro běh (anaerobní práh pro běh) a rychlost jízdy na kole při kritické srdeční frekvenci stanovené pro cyklistiku (anaerobní práh pro jízdu na kole). Vytrvalostní trénink vede ke zvyšování hodnot anaerobního prahu výkonu absolutního, ale i výkonu relativního v podmínkách dynamické rovnováhy vnitřního prostředí. Mluvíme-li o parametrech na úrovni anaerobního prahu, je nezbytn ě nutné uvádět vždy i údaje o způsobu zatěžování, který byl použit pro stanovení hodnot anaerobního prahu, a také o parametrech pomocí nichž tuto intenzitu stanovujeme. Testování a zjišťování hodnot kritické rychlosti je nutné provád ět pravidelně, vždy podle potřeby, aby byla zajištěna kontrola trénovanosti, tedy změn k nimž došlo v důsledku tréninkového působení, ale i z důvodu intenzifikace vlastního tréninkového procesu.

8

2.4. Způsoby stanovování kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti U vrcholových sportovců bývá často diagnostika úrovně anaerobního prahu mnohdy významnější než pouhé testování maximální spotřeby kyslíku. To znamená, že pro vytrvalostní výkonnost je důležitější schopnost dlouhodobějšího využití maximálních předpokladů než maximum samo o sobě (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Kritickou srdeční frekvenci neboli anaerobní práh lze v zásadě zjišťovat dvěma způsoby: invazivně a neinvazivně. Intenzita zatížení může být při testování stupňována bez přerušení či přerušovaně, z pásma oxidativního do pásma smíšeného až neoxidativního. Hodnotu kritické srde ční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti lze odečíst z bodu, ve kterém dochází k maximální změně strmosti křivek (tzv. inflexní bod), v závislosti k intenzit ě zatížení. Přestože je způsobů zatěžování mnoho, je v zásadě testování prováděno konstantní několikastupňovou zátěží, či stoupajícím zatížením bez přerušování. Konstantní zatížení předpokládá dosažení setrvalého stavu (rovnovážný stav p ři němž transportní systém dodává jen tolik kyslíku, kolik požadují tkán ě, intenzita aktuálně probíhající činnosti se nemění, stejně jako se nemění dynamická rovnováha hlavních fyziologických funkcí ob ěhového a dýchacího systému), u zvyšujícího se zatěžování bývá doba trvání jednoho stupn ě různě dlouhá, až do několika minut. Při všech způsobech stanovování hraje vždy rozhodující roli zp ůsob, jakým je prováděno zatěžování, hlavně pak intenzita a doba trvání jednotlivých zatížení a dále způsob, jakým je anaerobní práh stanovován. To jest jednak použitá metoda stanovení, ale hlavně parametry, které byly využity pro stanovení anaerobního prahu. Pokud tedy uvádíme parametry na úrovni anaerobního prahu, je nezbytn ě nutné uvádět vždy i údaje o způsobu zatěžování, který byl použit pro stanovení anaerobního prahu a o parametrech, pomocí nichž tuto intenzitu stanovujeme (např. "laktátový práh", "ventilační práh"). Pro trenérskou praxi je důležité, aby sportovec byl vždy testován stejným způsobem, protože jedině tak lze z posunu hodnot anaerobního prahu d ělat patřičné závěry. Na základě zkušeností různých autorů se jednoznačně ukazuje, že stanovení anaerobního prahu značně rozšiřuje informační obsah každého funkčního vyšetření. Parametry na úrovni kritické srdeční rychlosti (anaerobního prahu) jsou jako jedny z mála funkčních parametrů přímo použitelné při řízení sportovního treninku nebo obecně fyzického treninku v terénních podmínkách (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení).

9

2.4.1. Invazivní stanovování hodnot kritické srde ční frekvence Invazivní stanovování hodnot kritické srde ční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti (anaerobního prahu) je založeno na základ ě změn koncentrace laktátu nebo parametrů acidobazické rovnováhy v krvi při stoupajícím zatížení. Invazivní metody stanovování, především pak za využití kinetiky koncentrace laktátu v krvi při vzrůstajícím zatížení, kdy přihlížíme k individuálnímu funkčnímu stavu, je možné v současnosti považovat za nejvíce propracované a i za relativně nejpřesnější. Mají nevýhodu v nutnosti používat přístroje, případně i chemikálie, ale především v nutnosti přerušovat zatížení pro odběry vzorků krve a ve značném prodloužení doby zatížení, a tím i vyšetření. Je neustále potřeba počítat s tím, že měříme parametry v krvi a nikoliv ve svalu, kde změny vznikají. V důsledku toho, že existuje určité zpoždění při přechodu ze svalu do krve, které je tím větší čím vyšší je intenzita zatížení (L. Hermansen, I. Stensvold, 1972; Production and removal lactate during exercise in man). Dále je nutno podotknout, že pro pro invazivní biochemickou metodu stanovení kritické srde ční frekvence je nutné splnit podmínku přibližného dosažení rovnovážného stavu. Původní koncepce stanovení kritické srde ční frekvence a kritické rychlosti pohybu (anaerobního prahu) pokládala za anaerobní práh intenzitu zatížení odpovídající koncentraci laktátu v krvi 4 mmol/l (A. Mader a kol., 1976; Zur Beurteilung der sportartspezifischen Ausdauerleistungsfahigkeit im Labor). Takto stanovená intenzita zatížení na úrovni anaerobního prahu ale nep řihlíží k individuálním zvláštnostem metabolismu jednotlivc ů a hlavně u sportovců s vysokou aerobní výkonností může vést k velkým chybám (V.Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Právě proto se v současnosti většinou hodnotí kinetika laktátu v závislosti na stoupajícím zatížení a stanovuje se tzv. individuální laktátový anaerobní práh. Jedním z možných způsobů stanovení anaerobního prahu je grafický způsob stanovení, který využívá tečen závislosti koncentrace laktátu na zatížení (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení).

10

Grafický způsob stanovuje anaerobní práh jako bod, kde dochází k nejv ětší změně strmosti laktátové křivky. Tečny ke křivce závislosti koncentrace laktátu na intenzitě zatížení konstruujeme v bodech, které musí ležet mimo dosah pracovních intenzit zatížení (V. Bunc, 1989; Biokybernetický p řístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). V krátkosti se také zmiňme o způsobu zatěžování při této invazivní metodě. Je nutné dodržet podmínku přiblížení se rovnovážnému stavu. Odebíráme-li vzorky krve pro stanovení biochemických parametrů v přechodové oblasti, kdy není ještě ustavena dynamická rovnováha mezi produkcí a utilizací laktátu, nacházíme hodnoty intenzity zatížení na úrovni laktátového prahu vyšší než v p řípadě, že je dynamické rovnováhy dosaženo. Například pro stupně zatížení v délce trvání dvou minut nacházíme na úrovni laktátového anaerobního prahu hodnoty intenzity zatížení zhruba o 8 – 12 % vyšší než v případě, že jednotlivé stupně zatížení trvají čtyři minuty. Pro delší časy zatížení už nejsou rozdíly v intenzitě a rovněž ostatních funkčních parametrech významné (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Diference v hodnotách parametrů na úrovni anaerobního prahu u krátkých stup ňů zatížení je způsobena latencí ve vyplavování laktátu z pracujícího svalu do krve a rozdíly v hodnotách koncentrace laktátu ve svalu a krvi a tím i mezi hodnotami stanovenými p řed dosažením dynamické rovnováhy a při dosažení dynamické rovnováhy jsou tím vyšší, čím vyšší je intenzita zatížení (L. Hermansen, I. Stensvold, 1972; Production and removal lactate during exercise in man). Interval mezi jednotlivými zatíženími, který je nutný pro odb ěr vzorků kapilární krve pro stanovení hodnot biochemických parametr ů, a který se v praxi obvykle pohybuje v rozmezí 0,5 – 2 minuty, se prakticky v hodnotách na úrovni anaerobního prahu neprojeví. Příčinou je prakticky stejná kinetika koncentrace laktátu nezávislá do dvou minut na době odběru pro stanovení koncentrace laktátu v krvi (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení Bunc 1989). V současnosti, kdy je možnost využití výpočetní techniky, lze laktátový anaerobní práh vyhodnotit například podle sowtvare rakouské firmy Mag. Ernest Böck ETB – Soft. Tohoto bylo využito i při testování v našich konkrétních případech. Tepová frekvence byla zaznamenávána sportestery finské firmy POLAR, stejně jako bylo využito jejich sowtvaru “Přesné posuzování výkonnosti”. V sočasné době se projevuje snaha nahrazovat právě tyto invazivní metody, jež jsou obtížněji dostupné právě metodami neinvazivními.

11

2.4.2. Neinvazivní stanovování hodnot kritické srde ční frekvence Neinvazivní stanovování hodnot kritické srde ční frekvence a jí příslušející rychlosti pohybu (anaerobního prahu) využívá změn některých respiračních parametrů nebo tepové frekvence v závislosti na stoupajícím zatížení nebo spotřebě kyslíku, nebo jejich vzájemných změn při vzrůstající zátěži. Lze využít i nelineárních změn integrovaného elektromyogramu, případně využitím vhodně voleného motorického testu (N. Bachl, W. Reiterer, L. Prokop, H. Czitober, 1978; Bestimmungsmethoden der anaeroben Schvelle). Při všech těchto stanoveních, především pak při jejich interpretaci, je třeba velmi pečlivě posuzovat vztahy kauzálnosti. Přesný rozbor těchto vztahů je velmi komplikovaný, přičemž v současnosti nejsou všechny pochody jednoznačně a uspokojivě vysvětleny (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Přestože se neinvazivní metody stanovování úrovn ě kritické srdeční frekvence využívají stále častěji pro jejich větší a snadnější dostupnost, je nutné podotknout, že hlavní okruh použití neinvazivních metod (vyjma metody využívající kinetiky tepové frekvence) je ve většině případů vázán na laboratorní podmínky. Neinvazivní metody, které využívají kinetiku ventila čních a respiračních parametrů, jsou většinou založeny na skutečnosti, že nad anaerobním prahem roste V a VCO2 rychleji než roste VO2, přičemž hodnota PaCO2 zústává relativně konstantní (K. Wasserman, 1986; The anaerobic threshild: definition, physiological significance and identification). Přesto je stále vedena diskuse o fyziologické podstat ě anaerobního prahu. Zejména je považované za sporné, zda změny ventilačních nebo respiračních parametrů, jež jsou základem většiny neinvazivních metod, jsou skutečně ve vztahu s rychlým nekompenzovaným vzestupem koncentrace laktátu v krvi p ři vzrůstajícím fyzickém zatížení. Tyto úvahy zde nebudeme rozebírat, protože to není cílem práce. Každopádně lze ale konstatovat, že existence laktátového a ventilačního prahu a jejich vzájemný vztah byl mnohokrát u zdravých osob prokázán, což je pro nás postačující. Dále musíme konstatovat, že neinvazivní metody jsou p ři zachování podmínky aerobního zvyšování intenzity zatížení z hlediska praktické použitelnosti zcela zaměnitelné s metodami invazivními, jestliže tyto respektují aktuální individuální funkční stav. Jejich velkou předností je použití kontinuálního zp ůsobu zatěžování, což sebou přináší zkrácení celého vyšetření a umožňuje stanovovat i parametry maximální (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení).

12

Conconiho test Conconiho test patří mezi jednu z nejjednodušeji dosažitelných metod zjišt ění úrovně hodnot kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti daného pohybu. Navíc Conconiho test slouží ke stanovení maximální tepové frekvence a mimo anaerobního prahu lze zjistit i aerobní práh jedince. Měření a metodiku testování je možné realizovat jak při běhu, tak cyklistice, plavání nebo i jiné sportovní činnosti. Test je založen na lineární závislosti vyjádřené mezi rychlostí pohybu a velikostí srde ční frekvence až do určité hodnoty, kdy dojde k odklonu křivky od lineární závislosti. K tomuto jevu dochází v tzv. deflexním bodě, jež se vyskytuje v těsném okolí anaerobního prahu. V počátku testu je rychlost lineárně závislá na hodnotách tepové frekvence, v průběhu testu s rostoucími hodnotami tepové frekvence roste rychleji. Anaerobní práh se nachází právě v místě zlomu, tzn. v místě přechodu křivky přímé úměry v křivku úměry nepřímé. Z tohoto lze pak i přibližně určit i práh aerobní. Aerobní pásmo odpovídá zhruba srde ční frekvenci na úrovni anaerobního prahu minus 15 % této frekvence (Český svaz triatlonu, 1996; Metodický dopis 1/96). V Conconiho testu je vhodné pokračovat až do dosažení maximální tepové frekvence. Vlastní Conconiho test je založen na realizaci pohybové činnosti (v našem případě běh a cyklistika) na stejně dlouhých úsecích (pro běh se doporučuje délka jednoho úseku 200 m), a to nepřerušovanou činností, postupně se zvyšující intenzitou do maxima. Srdeční frekvence se nepřetržitě zaznamenává v pěti sekundovém intervalu pomocí zařízení pro měření tepové frekvence (sportesteru). Důležité je přesné zaznamenání časových údajů jednotlivých úseků a dodržení podmínky zvyšování tempa činnosti od začátku testu, kdy by měla být srdeční frekvence přibližně 120 tepů za minutu. Pro spolehlivé stanovení hodnot anaerobního prahu (kritické srdeční frekvence) a vlastní vyhodnocení testu je potřeba alespoň osm úseků, ideální počet je dvacet úseků. Čím více se blížíme tomuto počtu, tím získáme kvalitnější křivku a tím pádem i možnost přesnějšího vyhodnocení. Velmi důležité je zvyšovat rychlost běhu nebo jiné pohybové činnosti postupně a plynule, ne příliš rychle a nárazově. Test končí při dosažení maximální tepové frekvence daného jednotlivce. Vlastní křivka představuje pak závislost tepové frekvence na rychlosti pohybu. Od hodnoty anaerobního prahu (kritické srde ční frekvence) roste rychlost daleko větším tempem než tepová frekvence. Je také dokázáno a v praxi se s tímto lze setkat, že přibližně u 10% populace nedochází k odklonu křivky doprava a rychlost je tedy lineárně závislá na tepové frekvenci až do konce činnosti (tedy do dosažení maximální tepové frekvence). V tomto přípedě nelze anaerobní práh (kritickou srdeční frekvenci) pomocí tohoto testu určit. Tento typ testu se rozšířil z Itálie postupně do celého světa. Může být používán jak při zjišťování individuálních hodnot anaerobního prahu, tak p ři 13

kontrole trénovanosti během přípravy. Vyšší trénovanost se projevuje posunem křivky doprava. Při porovnání testů je vhodné proložení křivek a podrobné vyhodnocení. Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí procentuelního výpočtu z maximální srdeční frekvence Tato metoda patří spíše mezi orientační nebo může sloužit pouze k ověření jako další možná metoda stanovené kritické srde ční frekvence. Lze ji také s výhodou využít pro první stanovení hodnot u za čínajících sportovců (s tím, že by měly následovat dokonalejší testy). Jedná se spíše o p řesnější odhad, jež nemůže v žádném případě plně nahradit přesnější přímá stanovení, ale může poskytnout velmi cenné informace. K výpočtu se používá hodnoty maximální srdeční frekvence příslušného pohybu. Tu lze nejjednodušeji zjistit pomocí stupňované zátěže, jež je poslední 2 3 minuty vystupňovaná do individuálního maxima. Koncová srde ční frekvence je srdeční frekvencí maximální pro daný sport. P říkladem může být např. běh na 2 až 3 km max. rychlostí nebo jízda na kole 5 km max. rychlostí (samoz řejmě s důkladným zapracováním). Zde je důležité podotknout, že podstatnou roli zde hraje motivace sledovaného sportovce, a proto je třeba kontrolovat dosažení skutečného maxima pomocí nezávislého parametru. Kritická srdeční frekvence (anaerobní práh) se potom vypočítává jako hodnota 87% až 93% z maximální srdeční frekvence daného pohybu (Český svaz triatlonu, 1996; Metodický dopis 1/96). Tyto procentuálního stanovení jsou v případě stejné adaptace na dané modelové zatížení relativně po dlouhou dobu stabilní.

Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí výpočtu ze vzorce Tato metoda je vyloženě orientační, jedná se spíše o odhad. Měl by sloužit spíše pouze k hrubému stanovení hodnot nebo k prvotnímu ur čení hodnoty anaerobního prahu u začínajích či nových sportovců. Každopádně by po tomto určení měly přijít na řadu další metody stanovení kritické srdeční frekvence. Pro běh se používá následující vzorec: SF krit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Pro cyklistiku se používá následující vzorec: SF krit = ( 210 - 0.94 x věk ) x 0,9 (Český svaz triatlonu, 1996; Metodický dopis 1/96). 14

Metoda stanovení kritické srdeční frekvence podle Wassermana Klasické neinvazivní stanovení anaerobního prahu vychází z definice Wassermana (1973), který jej definuje jako hladinu intenzity zatížení nebo spotřeby kyslíku, při které se začíná projevovat metabolická acidóza spojená se změnami ve výměně plynů. Toto stanovení pak považuje za anaerobní práh bod, kdy současně dochází k nelineárnímu zvýšení minutové ventilace a výdeje CO2, snížení využití kyslíku aniž dojde ke snížení %CO2 a ke zvýšení respira čního koeficientu (K. Wasserman, B. J. Whipp, S. N. Koyal, W. L. Beaver, 1973; Anaerobic threshold and gas exchange during exercise). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení

Ostatní neinvazivní metody stanovení kritické srde ční frekvence využívající kinetiku ventilačních nebo respiračních parametrů v průběhu stoupající intenzity zatížení Tyto modely většinou v určitém pásmu linearizují obecné nelineární vztahy nebo závislosti. V praxi se nejčastěji setkáváme s modely mající dvě nebo tři lineární složky. Těchto linearizujících modelů je možné využívat k popisu závislosti ventilace (N. Bachl, W. Reiterer, L. Prokop, H. Czitober, 1978; Bestimmungsmethoden der anaeroben Schvelle), výdeje kysli čníku uhličitého (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné

15

zatížení) na stoupající intenzitě zatížení (využito dvousložkového lineárního modelu). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení.

Podobně lze využít tohoto způsobu k popisu závislosti excesu CO 2, přičemž [Ex CO2 = VCO2 – 0,7 VO2] (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení.

16

Dalším neinvazivním způsobem stanovení anaerobního prahu může být metoda na základě hodnocení závislosti VCO 2 – VO2 na stoupající intenzitě zatížení, a to s využitím dvousložkového lineárního modelu (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení.

Rovněž tak lze využít tohoto linearizovaného modelu k popisu zm ěn tepové frekvence na stoupající intenzitě zatížení, podrobněji viz. Conconiho test (F. Conconi, M. Ferrari, P. G. Ziglio, P. Droghetti, L. Codeca, 1982; Determination of the anaerobic threshold by a noninvasive field test in runera). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení.

17

Dvousložkový lineární model je možné podobně použít k popisu vzájemné závislosti ventilace na spotřebě kyslíku (W. Reiterer, N. Bachl, H. Czitober, L. Prokop, 1978; Verlaursbeobachtung über die Dauerleistungsfähigkeit von Skilangläufern mittels rechneruntersttützter Ergospirometrie), nebo ventilace na výdeji CO2 (J. S. Skinner, T. M. Mc Lellan, 1980; The transition from aerobic to anaerobic metabolism). Graf : V. Bunc, 1989; Biokybernetický p řístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení.

2.4.3. Ověření hodnot stanovení kritické srdeční frekvence Při každém stanovení parametrů na úrovni anaerobního prahu (kritické srde ční frekvence), které chceme dále využívat pro řízení sportovního treninku, je třeba co nejdříve po vlastním stanovení (nejlépe do dvou dn ů) provést kontrolu tohoto stanovení. Toto ověření provádíme souvislým zatížením konstantní intenzity v délce trvání 20 – 45 minut. A to z důvodu, jež nám uvádí časová definice anaerobního prahu: intenzita zatížení na úrovni anaerobního prahu je maximální intenzita konstantního souvislého zatížení, které umož ňuje práci po dobu zhruba 45 minut, aniž se změní koncentrace laktátu v krvi nebo hodnoty dalších funk čních proměnných, odpovídajících anaerobnímu prahu ((A. Mader a kol., 1976; Zur Beurteilung der sportartspezifischen Ausdauerleistungsfahigkeit im Labor). (A. Mader a kol., 1976; Zur Beurteilung der sportartspezifischen Ausdauerleistungsfahigkeit im Labor). Nejlépe ihned po skon čení vlastního konstantního zatížení, je třeba kontrolovat parametr, který byl použit pro stanovení anaerobního prahu (kritické srde ční frekvence). V terénních 18

podmínkách rychlost pohybu, hodnoty tepové frekvence, pop ř. i koncentraci laktátu v krvi. Jsou - li odchylky tepové frekvence větší než 3 – 5 tepů, v případě rychlosti pohybu 5 – 8 sec na kilometr a v p řípadě koncentrace laktátu 0,5 mmol/l, je třeba provést úpravu intenzity zatížení. Jsou-li odchylky kladné nebo nam ěřené hodnoty po skončení zatížení větší, je třeba intenzitu zatížení snížit, v opačném případě zvýšit. Zhruba se dá říci, protože se jedná o submaximální oblasti zatížení kde platí lineární nebo přibližně lineární vztah mezi intenzitou zatížení a sledovanými funkčními parametry, že o kolik procent se liší sledovaný parametr od předem stanovené hodnoty, o tolik procent je třeba upravit intenzitu zatížení (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení).

3. Cíle práce Hlavním cílem práce je popsat metody testování a zjišťování hodnot kritické srdeční frekvence (anaerobního prahu) a jí příslušející kritické rychlosti. A to v duatlonu, sportu spojujícím běh a jízdu na kole. Dále pak tyto metody testování porovnat především v praktickém použití. Teoreticky jsou popsány všechny dostupnější a známější metody stanovování kritické srdeční frekvence. V praktické části byly použity jen vybrané metody, jež jsou nejvíce rozšířené a používané. Protože tyto metody jsou nejsnadněji dostupné, lze je bez problémů používat pro praxi sportovního tréninku. Navíc kromě laktátového testu a testu určení prahu z testu maximální spotřeby kyslíku (zde se za anaerobní práh považuje bod, kdy současně dochází k nelineárnímu zvýšení minutové ventilace a výdeje CO 2, snížení využití kyslíku, aniž dojde ke snížení %CO2 a ke zvýšení respiračního koeficientu), není potřebné žádné speciální laboratorní vybavení a zařízení. Nutností je pouze zařízení pro záznam tepové frekvence (sportester). Cílem práce je tedy popsat různé testovací metody sloužící ke stanovení hodnot kritické srdeční frekvence. Dále pak porovnat tuto kritickou srde ční frekvenci stanovenou různými metodami. Z tohoto učinit závěr, jež by měl být ověřen i v praxi.

19

4. Metodika práce 4.1. Způsoby testování skupiny sportovců Testování skupiny sportovců bylo provedeno pouze vybranými metodami, jež jsou dostupné v podstatě pro každého. Nejednalo se v žádném případě o praktické provádění všech výše popsaných a uvedených metod a o jejich bližší zkoumání. To nebylo hlavním cílem práce. Tou je ukázka praktického provedení pouze vybraných metod testování a zjišťování hodnot kritické srdeční frekvence (anaerobního prahu) a jí příslušející kritické rychlosti. A to metod, jež jež jsou nejvíce rozšířené a používané, a které lze bez problémů používat pro praxi sportovního tréninku. Jednalo se o následující metody stanovení kritické srde ční frekvence (anaerobního prahu) a jí příslušející kritické rychlosti (s dodatkem, že ne u všech sportovců sledované skupiny byly použity všechny způsoby testování): · Laktátový test - invazivní bichemické stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti, jež je založeno na základ ě změn koncentrace laktátu nebo parametrů acidobazické rovnováhy v krvi při stoupajícím zatížení (prováděno v laboratorních podmínkách). · Neinvazivní metoda stanovení kritické srde ční frekvence z maximálního zátěžového testu – test maximální spotřeby kyslíku a ostatních funkčních parametrů prováděný v laboratorních podmínkách, při němž lze anaerobní práh stanovit jako hladinu intenzity zatížení nebo spot řeby kyslíku, při které se začíná projevovat metabolická acidóza spojená se změnami ve výměně plynů. · Conconiho test – neinvazivní stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející rychlosti, jež je založeno na lineární závislosti vyjád řené mezi rychlostí pohybu a velikostí srdeční frekvence až do hodnoty, kdy dojde k odklonu křivky od lineární závislosti a to v bod ě, jež se vyskytuje v těsném okolí anaerobního prahu (prováděno v terénních podmínkách). · Procentuálním výpočtem z individuální maximální srdeční frekvence – metoda patřící spíše mezi orientační nebo sloužící k ověření již stanovené kritické srdeční frekvence. · Metoda pomocí výpočtu ze vzorce – jedná se spíše o prvotní zjištění nebo hrubý odhad, jež nevyužívá žádných naměřených hodnot. Dále vždy následovalo v rámci testování a stanovování kritické srde ční frekvence také praktické ověření stanovených hodnot anaerobního prahu, pomocí souvislého zatížení konstantní intenzity, p ři odpovídající kritické rychlosti pohybu. 20

4.1.1. Testování pro běh - laboratorní testy Při praktických testech stanovení kritické srde ční frekvence a rychlosti pro běh v laboratorních podmínkách bylo využito dvou metod stanovení a metod využívajících procentuální výpočet. · Laktátový test - biochemické stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti z laktátové k řivky, jež je založeno na změnách koncentrace laktátu v krvi při stoupajícím zatížení. Grafický způsob stanovuje anaerobní práh jako bod, kde dochází k největší změně strmosti laktátové křivky. Také je nutné, aby v testu došlo k přibližnému dosažení rovnovážného stavu. Vlastní testování bylo v našich případech prováděno v BML FTVS UK v Praze. Test byl prováděn na běhacím koberci s nulovým sklonem. Testovaná osoba se po desetiminutovém rozcvičení a zapracování při nízké intenzitě postupně zatěžuje přibližně do 90-95% výkonnostního maxima. Díl čí stupňě trvají 4 minuty s tím, že po ukončení každého stupně následuje odběr kapilární krve z bříška prstu pro určení koncentrace laktátu (suchou cestou pomocí za řízení Accusport). V průběhu celého testu se ukládají v pětisekundových intervalech do paměti sporttesteru Polar hodnoty srdeční frekvence. Pro přesné určení laktátového anaerobního prahu se používá asi 5-8 stupňů zatížení. Hodnoty koncentrace laktátu by se měly pohybovat při tomto testu v pásmu přibližně 1,5 mmol/l až 10 mmol/l. Následně se průměrné hodnoty srdeční frekvence v jednotlivých stupních a příslušné hodnoty koncentrace laktátu zpracují pomocí počítačového programu. Výslekem je individuální laktátová křivka, z níž lze určit hodnotu kritické srdeční frekvence, kritické rychlosti běhu a příslušné koncentrace laktátu při těchto hodnotách. Navíc lze určit i aerobní práh a jemu odpovídající hodnoty. · Neinvazivní metoda stanovení kritické srde ční frekvence z maximálního zátěžového testu – test maximální spotřeby kyslíku a ostatních funkčních parametrů prováděný v laboratorních podmínkách, při němž lze anaerobní práh stanovit jako hladinu intenzity zatížení nebo spot řeby kyslíku, při které se začíná projevovat metabolická acidóza spojená se změnami ve výměně plynů. Toto stanovení pak považuje za anaerobní práh bod, kdy sou časně dochází k nelineárnímu zvýšení minutové ventilace a výdeje CO2, snížení využití kyslíku, aniž dojde ke snížení %CO2 a ke zvýšení respiračního koeficientu. Vlastní testování bylo v našich případech prováděno v BML FTVS UK v Praze na běhacím koberci. Po určení klidových hodnot a dvou stupních zah řívacího zatížení s nulovým sklonem koberce v délce čtyř minut na jeden stupeň se stanoví submaximální parametry testovaného jedince. Poté je provád ěn test do maximálního zatížení, postupně zvyšující se zátěží po jedné minutě a sklonem koberce 5°. Vždy po minutě se rychlost zvyšuje o 1 km/hod, až do vyčerpání. Ideální je pokud se celková doba zatížení pohybuje v rozmezí 4-8 minut. Z tohoto 21

maximálního testu lze stanovit maximální funk ční parametry sportovce, anaerobní a aerobní práh a jim odpovídající hodnoty. Testování bylo provád ěno zařízením Jaeger – Ergoxyscreen. · Do laboratorních testů lze zahrnout i metody jež využívají odhadu pomocí procentuálních výpočtů z maximálních parametrů: Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí procentuelního výpočtu z maximální srdeční frekvence - spíše orientační metoda, jež může také sloužit k ověření jako další možná metoda stanovené kritické srde ční frekvence. Vždy by měly následovat dokonalejší testy, protože v žádném p řípadě plně nanahrazuje přesnější přímá stanovení, může však poskytnout velmi cenné informace. K výpočtu se používá hodnoty maximální srdeční frekvence při běhu. Tu lze nejjednodušeji zjistit pomocí stupňované zátěže, jež je poslední 2 - 3 minuty vystupňovaná do maxima, přičemž koncová srdeční frekvence je srdeční frekvencí maximální. Příkladem může být např. běh na 2 až 3 km max. rychlostí. Kritická srdeční frekvence se potom vypočítává jako hodnota 87% až 93% z maximální srdeční frekvence běhu. Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí výpočtu ze vzorce – zde se jedná opravdu o metodu vyloženě orientační, nebo spíše hrubší odhad. Pro běh se používá následující vzorec: SF krit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9

4.1.2. Testování pro běh - terénní testy Při praktických testech stanovení kritické srde ční frekvence a rychlosti pro běh v terénních podmínkách bylo využito pouze jedné metody stanovení. · Conconiho test – neinvazivní stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející rychlosti, jež je založeno na lineární závislosti vyjád řené mezi rychlostí pohybu a velikostí srdeční frekvence až do hodnoty, kdy dojde k odklonu křivky od lineární závislosti. K tomuto dochází v tzv. deflexním bod ě, jež se vyskytuje v těsném okolí anaerobního prahu. V počátku testu je rychlost lineárně závislá na hodnotách tepové frekvence, v průběhu testu s rostoucími hodnotami tepové frekvence roste rychleji. Anaerobní práh se nachází práv ě v místě zlomu, tzn. v místě přechodu křivky přímé úměry v křivku úměry nepřímé. V testu je vhodné pokračovat až do dosažení maximální tepové frekvence, čehož lze poté využít k procentuálním výpočtům. Conconiho test patří mezi jednu z

22

nejjednodušeji dosažitelných metod zjištění úrovně hodnot kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti běhu. Vlastní Conconiho test je založen na realizaci běhu na stejně dlouhých úsecích (doporučuje se délka jednoho úseku 200 m) a to nepřerušovaně, postupně se zvyšující intenzitou až do maxima. Srdeční frekvence se nepřetržitě zaznamenává v pěti sekundovém intervalu pomocí zařízení pro měření tepové frekvence, sportesteru. Důležité je přesné zaznamenání časových údajů jednotlivých úseků a dodržení podmínky zvyšování tempa činnosti od začátku testu, kdy by měla být srdeční frekvence přibližně 120 tepů za minutu. Pro spolehlivé stanovení hodnot anaerobního prahu (kritické srdeční frekvence) a vlastní vyhodnocení testu je potřeba alespoň osm úseků, ideální počet je dvacet úseků. Čím více se blížíme tomuto počtu, tím získáme kvalitnější křivku a tím pádem i možnost přesnějšího vyhodnocení. Velmi důležité je zvyšovat rychlost běhu postupně a plynule, ne příliš rychle a nárazově. Test končí při dosažení maximální tepové frekvence daného jednotlivce. Vlastní křivka představuje pak závislost tepové frekvence na rychlosti pohybu. Od hodnoty anaerobního prahu (kritické srde ční frekvence) roste rychlost daleko větším tempem než tepová frekvence. Musíme však dát pozor na skutečnost, že přibližně u 10% populace nedochází k odklonu křivky a rychlost je tedy lineárně závislá na tepové frekvenci až do konce činnosti, tedy do dosažení maximální tepové frekvence. V tomto případě nelze anaerobní práh pomocí tohoto testu určit. Vlastní vyhodnocení conconiho testu lze provést bu ďto ručně vynesením do grafu a výpočtem, nebo lépe pomocí sowtware Přesné posuzování výkonnosti od finské firmy Polar Electro, čehož bylo také použito v našich konkrétních případech.

4.1.3. Testování pro cyklistiku - laboratorní testy Při praktických testech stanovení kritické srde ční frekvence a rychlosti pro cyklistiku v laboratorních podmínkách bylo využito dvou metod stanovení a metod využívajících procentuální výpočet. · Laktátový test - biochemické stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti z laktátové k řivky, jež je založeno na změnách koncentrace laktátu v krvi při stoupajícím zatížení. Grafický způsob stanovuje anaerobní práh jako bod, kde dochází k největší změně strmosti laktátové křivky. Také je nutné, aby v testu došlo k přibližnému dosažení rovnovážného stavu. 23

Vlastní testování bylo v našich případech prováděno v BML FTVS UK v Praze. Test byl prováděn na bicyklovém ergometru s nezávislým režimem otáček. Testovaná osoba se po desetiminutovém rozcvi čení a zapracování při nízké intenzitě postupně zatěžuje přiblžně do 90-95 % výkonnostního maxima. Dílčí stupňě trvají 4 minuty s tím, že po ukončení každého stupně následuje odběr kapilární krve z bříška prstu pro určení koncentrace laktátu (suchou cestou pomocí zařízení Accusport). V průběhu celého testu se ukládají v pětisekundových intervalech do paměti sporttesteru Polar hodnoty srdeční frekvence. Pro přesné určení laktátového anaerobního prahu se používá asi 5-8 stup ňů zatížení. Hodnoty koncentrace laktátu by se měly pohybovat při tomto testu v pásmu přibližně 1,5 mmol/l až 10 mmol/l. Následně se průměrné hodnoty srdeční frekvence v jednotlivých stupních a příslušné hodnoty koncentrace laktátu zpracují pomocí počítačového programu. Výslekem je individuální laktátová k řivka, z níž lze určit hodnotu kritické srdeční frekvence, kritického výkonu ve wattech a příslušné koncentrace laktátu při těchto hodnotách. Navíc lze určit i aerobní práh a jemu odpovídající hodnoty. · Neinvazivní metoda stanovení kritické srde ční frekvence z maximálního zátěžového testu – test maximální spotřeby kyslíku a ostatních funkčních parametrů prováděný v laboratorních podmínkách, při němž lze anaerobní práh stanovit jako hladinu intenzity zatížení nebo spot řeby kyslíku, při které se začíná projevovat metabolická acidóza spojená se změnami ve výměně plynů. Toto stanovení pak považuje za anaerobní práh bod, kdy sou časně dochází k nelineárnímu zvýšení minutové ventilace a výdeje CO 2, snížení využití kyslíku, aniž dojde ke snížení %CO2 a ke zvýšení respiračního koeficientu. Vlastní testování bylo v našich případech prováděno v BML FTVS UK v Praze na bicyklovém ergometru. Po určení klidových hodnot a dvou stupních zah řívacího zatížení v délce čtyř minut na jeden stupeň se stanoví submaximální parametry testovaného jedince. Poté je prováděn test do maximálního zatížení, postupn ě se zvysšující se zátěží po jedné minutě. Vždy po minutě se zvyšuje zátěž ve wattech až do vyčerpání. Ideální je pokud se celková doba zatížení pohybuje v rozmezí 4-8 minut. Z tohoto maximálního testu lze stanovit maximální funk ční parametry sportovce, anaerobní a aerobní práh a jim odpovídající hodnoty. Testování bylo prováděno zařízením Jaeger – Ergoxyscreen. · Do laboratorních testů lze zahrnout i metody jež využívají odhadu pomocí procentuálních výpočtů z maximálních parametrů: Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí procentuelního výpočtu z maximální srdeční frekvence - spíše orientační metoda, jež může také sloužit k ověření jako další možná metoda stanovené kritické srde ční frekvence. Vždy by měly následovat dokonalejší testy, protože v žádném p řípadě plně nanahrazuje přesnější přímá stanovení, může však poskytnout velmi cenné informace.

24

K výpočtu se používá hodnoty maximální srdeční frekvence při jízdě na kole. Tu lze nejjednodušeji zjistit pomocí stupňované zátěže, jež je poslední 2 - 3 minuty vystupňovaná do maxima, přičemž koncová srdeční frekvence je srdeční frekvencí maximální. Příkladem může být např. jízda na kole 5 km max. rychlostí. Kritická srdeční frekvence se potom vypočítává jako hodnota 87% až 93% z maximální srdeční frekvence při jízdě na kole. Metoda stanovení kritické srdeční frekvence pomocí výpočtu ze vzorce – zde se jedná opravdu o mertodu vyloženě orientační, nebo spíše hrubší odhad. Pro cyklistiku se používá následující vzorec: SF krit = ( 210 - 0.94 x věk ) x 0,9

4.1.4. Testování pro cyklistiku - terénní testy Při praktických testech stanovení kritické srde ční frekvence a rychlosti pro jízdu na kole v terénních podmínkách bylo využíto pouze jedné metody stanovení. · Conconiho test – neinvazivní stanovení hodnoty kritické srde ční frekvence a jí příslušející rychlosti, jež je založeno na lineární závislosti vyjád řené mezi rychlostí pohybu a velikostí srdeční frekvence až do hodnoty, kdy dojde k odklonu křivky od lineární závislosti. K tomuto dochází v tzv. deflexním bod ě, jež se vyskytuje v těsném okolí anaerobního prahu. V počátku testu je rychlost lineárně závislá na hodnotách tepové frekvence, v průběhu testu s rostoucími hodnotami tepové frekvence roste rychleji. Anaerobní práh se nachází práv ě v místě zlomu, tzn. v místě přechodu křivky přímé úměry v křivku úměry nepřímé. Aerobní práh lze spočítat odečtením dvaceti tepů od hodnoty tepové frekvence vlastního anaerobního prahu. V testu je vhodné pokra čovat až do dosažení maximální tepové frekvence, čehož lze poté využít k procentuálním výpočtům. Conconiho test patří mezi jednu z nejjednodušeji dosažitelných metod zjišt ění úrovně hodnot kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti při cyklistice. Vlastní Conconiho test je založen na realizaci jízdy na kole na stejn ě dlouhých úsecích (doporučuje se délka jednoho úseku přibližně 500 m) a to nepřerušovaně, postupně se zvyšující intenzitou až do maxima. Srdeční frekvence se nepřetržitě zaznamenává v pěti sekundovém intervalu pomocí zařízení pro měření tepové frekvence, sportesteru. Důležité je přesné zaznamenání časových údajů jednotlivých úseků a dodržení podmínky zvyšování tempa činnosti od začátku testu, kdy by měla být srdeční frekvence přibližně 110 tepů za minutu. Pro spolehlivé stanovení hodnot anaerobního prahu (kritické srde ční frekvence) a vlastní vyhodnocení testu je potřeba alespoň osm úseků, ideální počet je až dvacet 25

úseků. Čím více se blížíme tomuto počtu, tím získáme kvalitnější křivku a tím pádem i možnost přesnějšího vyhodnocení. Velmi důležité je zvyšovat rychlost jízdy na kole postupně a plynule, ne příliš rychle a nárazově. Test končí při dosažení maximální tepové frekvence daného jednotlivce. Vlastní k řivka představuje pak závislost tepové frekvence na rychlosti pohybu. Od hodnoty anaerobního prahu (kritické srdeční frekvence) roste rychlost daleko větším tempem než tepová frekvence. Musíme však dát pozor na skute čnost, že přibližně u 10% populace nedochází k odklonu křivky a rychlost je tedy lineárně závislá na tepové frekvenci až do konce činnosti, tedy do dosažení maximální tepové frekvence. V tomto případě nelze anaerobní práh pomocí tohoto testu ur čit. Vlastní vyhodnocení conconiho testu lze provést bu ďto ručně vynesením do grafu a výpočtem, nebo lépe pomocí sowtware Přesné posuzování výkonnosti od finské firmy Polar Electro, čehož bylo také použito v našich konkrétních p řípadech. Také je potřeba zdůraznit, že tyto conconiho testy byly všechny provád ěny na cyklistickém trenažeru Cateye CS 1000, jež umožňuje použít vlastní kolo a měří přímý výkon ve wattech. Z důvodu problematické realizace tohoto testu p římo na silnici (vhodný krátký okruh a stálé podmínky) a nedostupnosti velodromu, se mi osobně toto jeví jako výhodnější, přesnější a dostupnější a to i v zimních měsících.

4.2. Způsoby vyhodnocování jednotlivých testů V praktických případech testování uvedených v této práci bylo použito výše uvedených způsobů vyhodnocování jednotlivých metod stanovení kritické srde ční frekvence a kritické rychlosti běhu nebo jízdy na kole. Jednalo se pouze o ukázku praktického možného použití a zpracování dostupných a vcelku nenáro čných metod. Jednotlivé konkrétní testy a metody skupiny sportovc ů jsou uvedeny v přílohách této práce. Veškeré použité metody byly srovnány a také bylo učiněno krátké shrnutí a zhodnocení dosažených výsledků, jež bylo následně využito v treninkové praxi jednotlivých sportovců. Jejich osobní trenink je řízen s ohledem a využitím dosažených výsledných hodnot.

26

5. Výsledky 5.1. Porovnání výsledků různých testů u jednoho sportovce v jednom období a ověření stanovených hodnot Výsledky jednotlivých použitých metod stanovení hodnot kritické srde ční frekvence a kritické rychlosti běhu a jízdy na kole u jednotlivých sportovců byly v jednom období vždy porovnány a individuáln ě vyhodnoceny. Následně byly vždy stanoveny nebo upraveny již stávající hodnoty individuálních treninkových zón zatížení, a to s ohledem na výsledky testů. Vždy bylo také provedeno ověření stanovených hodnot kritické srde ční frekvence a to souvislým zatížením konstantní intenzity. Protože se jednalo o terénní testy a parametr pro stanovení kritické srde ční frekvence a rychlosti pohybu nebo výkonu byla právě buďto konstantní rychlost běhu nebo konstantní výkon ve wattech na kole s tím, že k přerušení testu došlo až se hodnota tepové frekvence odchýlila od stanoveného pásma p řibližně o více než 3 – 5 tepů. Rozhodující je doba, po níž byla kritická rychlost nebo výkon tolerována ve stanoveném pásmu kritické srdeční frekvence. Při dalším vyhodnocování je určující doba, jež by se ideálně měla pohybovat v rozmezí 20 – 45 minut. Při našich praktických měřeních bylo využito sportesterů (záznam tepové frekvence a aktuální odečet stanovených hodnot), jak při běhu tak při cyklistice. Běh byl prováděn na atletické dráze s přesnou kontrolou stanovené rychlosti. P ři cyklistice bylo stejně jako při Conconiho testech využito cyklistického trenažeru Cateye CS 1000, přičemž byl rozhodující stanovený výkon ve wattech. Níže jsou uvedeny konkrétní výsledky u jednotlivých sportovc ů v jednotlivých časových obdobích, včetně praktického ověření pomocí souvislého zatížení na úrovni kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti (podrobné výstupy z jednotlivých testů jsou samostatně uvedeny v přílohách):

27

Jméno: Tomáš Podzimek

ř í j e n 1 9 9 8

narozen: 21.3.1981 SFkrit = 190 tep/min Laktátový test – běh příloha č. 1 kritic. rychlost 3´48´´ na km SFkrit = 188 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č. 2 kritic. rychlost 3´45´´ na km SFkrit = 189 tep/min Conconiho test – běh příloha č. 3 kritic. rychlost 4´14´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č. 4 SFkrit = 177-190 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č. 5 SFkrit = 182 tep/min Stanovená SFkrit = 189 tep/min a kritická rychlost 4´14´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 185-190 tep/min příloha č. 6 a rychlost 4´15´´ na km >>> tolerováno celkem 38 minut

Jméno: Tomáš Podzimek l i st o p a d 1 9 9 8

narozen: 21.3.1981 SFkrit = 178 tep/min Laktátový test – kolo kritický výkon 256 W SFkrit = 183 tep/min Max. zátěžový test – kolo kritický výkon 280 W SFkrit = 177 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 385 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 172-184 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 175 tep/min Stanovená SFkrit = 178 tep/min a kritický výkon 320 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 175-180 tep/min a výkon 320 W >>> tolerováno celkem 35 minut

Jméno: Tomáš Podzimek

příloha č. 7 příloha č. 8 příloha č. 9 příloha č.10 příloha č.11 příloha č.12

d u b e n 1 9 9 9

narozen: 21.3.1981 SFkrit = 186 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.13 kritic. rychlost 3´40´´ na km SFkrit = 187 tep/min Conconiho test – běh příloha č.14 kritic. rychlost 4´10´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.15 SFkrit = 170-182 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.16 SFkrit = 181 tep/min Stanovená SFkrit = 187 tep/min a kritická rychlost 4´10´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 185-190 tep/min příloha č.17 a rychlost 4´10´´ na km >>> tolerováno celkem 28 minut

28

Jméno: Tomáš Podzimek d u b e n 1 9 9 9

narozen: 21.3.1981 SFkrit = 179 tep/min Max. zátěžový test – kolo kritický výkon 300 W SFkrit = 174 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 403 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 169-180 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 173 tep/min Stanovená SFkrit = 175 tep/min a kritický výkon 350 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 175-180 tep/min a výkon 350 W >>> tolerováno celkem 38 minut

příloha č.18 příloha č.19 příloha č.20 příloha č.21 příloha č.22

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´ Jméno: Daniela Procházková

ř í j e n 1 9 9 8

narozena: 26.12.1977 SFkrit = 177 tep/min Laktátový test – běh příloha č.23 kritic. rychlost 4´28´´ na km SFkrit = 174 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.24 kritic. rychlost 4´17´´ na km SFkrit = 173 tep/min Conconiho test – běh příloha č.25 Kritic. rychlost 5´24´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.26 SFkrit = 160-171 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.27 SFkrit = 179 tep/min Stanovená SFkrit = 175 tep/min a kritická rychlost 5´20´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 170-175 tep/min příloha č.28 a rychlost 5´20´´ na km >>> tolerováno celkem 12 minut

Jméno: Daniela Procházková l i st o p a d 1 9 9 8

narozena: 26.12.1977 SFkrit = 156 tep/min Laktátový test – kolo kritický výkon 151 W SFkrit = 170 tep/min Max. zátěžový test – kolo kritický výkon 210 W SFkrit = 158 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 258 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 159-170 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 172 tep/min Stanovená SFkrit = 160 tep/min a kritický výkon 260 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 155-160 tep/min a výkon 260 W >>> tolerováno celkem 15 minut 29

příloha č.29 příloha č.30 příloha č.31 příloha č.32 příloha č.33 příloha č.34

Jméno: Daniela Procházková březen - duben 1999

narozena: 26.12.1977 SFkrit = 150 tep/min Laktátový test – kolo kritický výkon 155 W SFkrit = 163 tep/min Max. zátěžový test – kolo kritický výkon 240 W SFkrit = 157 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 269 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 154-165 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 171 tep/min Stanovená SFkrit = 158 tep/min a kritický výkon 270 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 155-160 tep/min a výkon 270 W >>> tolerováno celkem 21 minut

příloha č.35 příloha č.36 příloha č.37 příloha č.38 příloha č.39 příloha č.40

Jméno: Daniela Procházková červenec 1999

narozena: 26.12.1977 SFkrit = 173 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.41 kritic. rychlost 4´00´´ na km SFkrit = 173 tep/min Conconiho test – běh příloha č.42 kritic. rychlost 5´01´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.43 SFkrit = 159-170 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.44 SFkrit = 177 tep/min Stanovená SFkrit = 173 tep/min a kritická rychlost 5´00´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 170-175 tep/min příloha č.45 a rychlost 5´00´´ na km >>> tolerováno celkem 33 minut

Jméno: Daniela Procházková červenec199

narozena: 26.12.1977 SFkrit = 158 tep/min Conconiho test – kolo příloha č.46 kritický výkon 351 W Stanovená SFkrit = 158 tep/min a kritický výkon 320 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 155-160 tep/min příloha č.47 a výkon 321 W >>> tolerováno celkem 15 minut

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´

30

Jméno: Pavel Valenta l e d e n 1 9 9 8

narozen: 22.12.1969 SFkrit = 175 tep/min Laktátový test – běh příloha č.48 kritic. rychlost 3´19´´ na km SFkrit = 173 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.49 kritic. rychlost 3´23´´ na km SFkrit = 173 tep/min Conconiho test – běh příloha č.50 kritic. rychlost 3´38´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.51 SFkrit = 164-176 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.52 SFkrit = 172 tep/min Stanovená SFkrit = 173 tep/min a kritická rychlost 3´40´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 170-175 tep/min příloha č.53 a rychlost 3´40´´ na km >>> tolerováno celkem 26 minut

Jméno: Pavel Valenta

ř í j e n 1 9 9 8

narozen: 22.12.1969 SFkrit = 172 tep/min Laktátový test – běh příloha č.54 kritic. rychlost 3´24´´ na km SFkrit = 169 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.55 kritic. rychlost 3´23´´ na km SFkrit = 170 tep/min Conconiho test – běh příloha č.56 kritic. rychlost 3´30´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.57 SFkrit = 161-172 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.58 SFkrit = 171 tep/min Stanovená SFkrit = 170 tep/min a kritická rychlost 3´30´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 167-172 tep/min příloha č.59 a rychlost 3´30´´ na km >>> tolerováno celkem 36 minut

Jméno: Pavel Valenta l i st o p a d 1998

narozen: 22.12.1969 SFkrit = 170 tep/min Max. zátěžový test – kolo kritický výkon 330 W SFkrit = 170 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 422 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 156-166 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 164 tep/min Stanovená SFkrit = 170 tep/min a kritický výkon 410 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 165-170 tep/min a výkon 400 W >>> tolerováno celkem 41 minut

31

příloha č.60 příloha č.61 příloha č.62 příloha č.63 příloha č.64

Jméno: Pavel Valenta d u b e n 1 9 9 9

narozen: 22.12.1969 SFkrit = 162 tep/min Max. zátěžový test – běh příloha č.65 kritic. rychlost 3´27´´ na km SFkrit = 168 tep/min Conconiho test – běh příloha č.66 kritic. rychlost 3´35´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.67 SFkrit = 157-167 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.68 SFkrit = 170 tep/min Stanovená SFkrit = 168 tep/min a kritická rychlost 3´35´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 165-170 tep/min příloha č.69 a rychlost 3´35´´ na km >>> tolerováno celkem 28 minut

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´

Jméno: Rostislav Polách č e r v e n e c 1999

narozen: 25.4.1975 SFkrit = 173 tep/min Conconiho test – běh příloha č.70 kritic. rychlost 3´47´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.71 SFkrit = 167-178 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.72 SFkrit = 175 tep/min Stanovená SFkrit = 173 tep/min a kritická rychlost 3´35´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 170-175 tep/min příloha č.73 a rychlost 3´35´´ na km >>> tolerováno celkem 35 minut

Jméno: Rostislav Polách červenec 1 9 9 9

narozen: 25.4.1975 SFkrit = 165 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 426 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 158-169 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 168 tep/min Stanovená SFkrit = 166 tep/min a kritický výkon 410 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 165-170 tep/min a výkon 410 W >>> tolerováno celkem 31 minut

32

příloha č.74 příloha č.75 příloha č.76 příloha č.77

Jméno: Rostislav Polách srpen 1999

narozen: 25.4.1975 SFkrit = 175 tep/min Conconiho test – běh příloha č.78 kritic. rychlost 3´25´´ na km Výpočet z max. TF – běh příloha č.71 SFkrit = 167-178 tep/min Výpočet ze vzorce – běh příloha č.72 SFkrit = 175 tep/min Stanovená SFkrit = 175 tep/min a kritická rychlost 3´25´´ na km Test ověření pro běh: pásmo TF 172-177 tep/min příloha č.79 a rychlost 3´25´´ na km >>> tolerováno celkem 32 minut

Jméno: Rostislav Polách srpen 1999

narozen: 25.4.1975 SFkrit = 167 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 446 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 158-169 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 168 tep/min Stanovená SFkrit = 167 tep/min a kritický výkon 420 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 165-170 tep/min a výkon 420 W >>> tolerováno celkem 25 minut

příloha č.80 příloha č.75 příloha č.76 příloha č.81

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´ Jméno: Martin Podzimek leden 1999

narozen: 26.10.1982 SFkrit = 180 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 279 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 168-179 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 174 tep/min Stanovená SFkrit = 180 tep/min a kritický výkon 275 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 178-183 tep/min a výkon 275 W >>> tolerováno celkem 10 minut

Jméno: Martin Podzimek

příloha č.82 příloha č.83 příloha č.84 příloha č.85

březen 1999

narozen: 26.10.1982 SFkrit = 179 tep/min Conconiho test – kolo příloha č.86 kritický výkon 337 W Výpočet z max. TF – kolo příloha č.87 SFkrit = 176-188 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo příloha č.84 SFkrit = 174 tep/min Stanovená SFkrit = 179 tep/min a kritický výkon 330 W

33

Jméno: Martin Podzimek červenec 1999

narozen: 26.10.1982 SFkrit = 175 tep/min Conconiho test – kolo kritický výkon 391 W Výpočet z max. TF – kolo SFkrit = 170-182 tep/min Výpočet ze vzorce – kolo SFkrit = 174 tep/min Stanovená SFkrit = 175 tep/min a kritický výkon 390 W Test ověření pro kolo: pásmo TF 175-180 tep/min a výkon 395 W >>> tolerováno celkem 14,5 minut

příloha č.88 příloha č.89 příloha č.84 příloha č.90

´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´´ Poznámka: Rozdílné hodnoty při cyklistice ve výsledných hodnotách test ů prováděných v laboratoři FTVS v Praze a měřeních prováděných na cyklistickém trenažeru Cateye CS 1000 jsou způsobeny rozdílností měření výkonu na ergometru a trenažeru. Pravděpodobně správné hodnoty jsou z laboratoře, ovšem pro lepší porovnání a přímou dostupnost jsou ve výsledných hodnotách použity výkony z trenažeru. Optimální by byla kalibrace cyklistického trenažeru, avšak pro nás byla nedostupná.

5.2. Porovnání výsledků jednoho sportovce v různých obdobích

Jméno: Tomáš Podzimek sportovní činnost: běh období: říjen 98 stanovená SFkrit = 189 tep/min krit.rychlost 4´14´´ na km období: duben 99 stanovená SFkrit = 187 tep/min krit.rychlost 4´10´´ na km Jméno: Tomáš Podzimek sportovní činnost: cyklistika období: listopad 98 stanovená SFkrit = 178 tep/min kritický výkon 320 W období: duben 99 stanovená SFkrit = 175 tep/min kritický výkon 350 W

34

Jméno: Daniela Procházková sportovní činnost: běh období:říjen 98 stanovená SFkrit = 175 tep/min krit.rychlost 5´20´´ na km období:červenec99 stanovená SFkrit = 173 tep/min krit.rychlost 5´00´´ na km Jméno: Daniela Procházková sportovní činnost: cyklistika období:listopad 98 stanovená SFkrit = 160 tep/min kritický výkon 260 W období:březen 99 stanovená SFkrit = 158 tep/min kritický výkon 270 W období:červenec99 stanovená SFkrit = 158 tep/min kritický výkon 320 W

Jméno: Pavel Valenta sportovní činnost: běh období: leden 98 stanovená SFkrit = 173 tep/min krit.rychlost 3´40´´ na km období: říjen 98 stanovená SFkrit = 170 tep/min krit.rychlost 3´30´´ na km období: duben 99 stanovená SFkrit = 168 tep/min krit.rychlost 3´35´´ na km Jméno: Pavel Valenta sportovní činnost: cyklistika období: listopad 98 stanovená SFkrit = 170 tep/min kritický výkon 410 W

Jméno: Rostislav Polách sportovní činnost: běh období:červenec99 stanovená SFkrit = 173 tep/min krit.rychlost 3´35´´ na km období:srpen 99 stanovená SFkrit = 175 tep/min krit.rychlost 3´25´´ na km Jméno: Rostislav Polách sportovní činnost: cyklistika období:červenec99 stanovená SFkrit = 166 tep/min kritický výkon 410 W období:srpen 99 stanovená SFkrit = 167 tep/min kritický výkon 420 W

Jméno: Martin Podzimek sportovní činnost: cyklistika období:leden 99 stanovená SFkrit = 180 tep/min kritický výkon 275 W období:březen 99 stanovená SFkrit = 179 tep/min kritický výkon 330 W období:červenec99 stanovená SFkrit = 175 tep/min kritický výkon 390 W

35

6. Diskuse 6.1. Porovnání a vyhodnocení výsledků u jednotlivých sportovců Testovaná skupina se skládala z pěti sportovců. Níže je uvedena stručná charakteristika jejich sportovního zaměření a výkonnostní úrovně. Zároveň je v krátkosti provedeno vyhodnocení výše uvedených výsledk ů. Pouze však výsledných stanovených hodnot, jež byly ur čeny jako individuálně výchozí. · Tomáš Podzimek, 18 let, triatlonista a duatlonista výkonnostní úrovn ě, jež během necelých třech let dokázal velmi nevýraznou výkonnost pozvednout na slušnější úroveň. Podařilo se mu i získat medaile z Českého poháru v triatlonu v kategorii dorostu. Za vše vděčí především systematickému řízení sportovního tréninku. Pokud budeme chtít v krátkosti zhodnotit výše uvedené výsledky, zjistíme, že jak při běhu tak při cyklistice je hodnota kritické srde ční frekvence ve všech obdobích velmi stálá. Znatelný je i nárůst kritické rychlosti a kritického výkonu, jež je reálným odrazem cílené tréninkové přípravy. · Daniela Procházková, 22 let, původem lyžařka běžkyně, nyní současně provozuje i duatlon. Již několik let nevhodně vedeným tréninkem její výkonnost nejprve stagnovala a poté začala i klesat. Začaly se projevovat i různé jiné související problémy. Nyní je po roce nového vedení a p řístupu stále ve fázi vyprošťování se ze starých návyků a ze stavu jistého přetrénování. Výsledky ověřené nejen testy hovoří ve správnost nastolené cesty a nárůst kritických a absolutních hodnot to jen potvrzuje. Výsledky při běhu ukazují na stálost kritických hodnot a nevýrazný nár ůst rychlosti. To je také zapříčiněno tím, že tyto parametry se z výše uvedených důvodů nyní záměrně nerozvíjejí. I přesto je patrné zlepšení a posun vpřed. Cyklistika vykazuje ve výsledných hodnotách nár ůst výkonu a poměrně vyrovnané hodnoty stanovených hodnot srde ční frekvence. Ovšem v jednotlivých metodách se velmi výrazně liší. Nejvýraznější je rozdíl určený z maximálního a laktátového testu. Conconiho test potvrzuje spíše hodnoty z testu laktátového, což bylo vzato jako určující. Správnost byla potvrzena ověřením. Tyto abnormálně rozdílné hodnoty jsou dle mého názoru způsobeny dřívějším negativním tréninkovým působením. Časem by toto mělo být postupně srovnáno do přijatelných rozmezí jednotlivých výsledných hodnot.

36

· Pavel Valenta, 29 let, dříve výkonnostní sportovec v duatlonu, nyní sportující pouze rekreačně a pro radost. Jeho trénink je již několik let řízen pomocí každodenního sledování tepové frekvence. Výsledné hodnoty jsou poměrně ustálené, a to jak z hlediska hodnot srdeční frekvence, tak i rychlosti a výkonu. Nedochází k n ějakým výrazným výkonnostním změnám. Tyto změny spíše kopírují vlastní tréninkové období. · Rostislav Polách, 24 let, vynikající sportovec, jež se v minulosti dokázal prosadit v republikové duatlonové špi čce. Několikrát se nominoval na Mistrovství Evropy, kde se mu však už nedařilo. Nyní se po nevyrovnaném období svého sportovního života snaží vrátit zp ět mezi naši špičku. A to se mu začíná dařit, letos prozatím 7.místo na Mistrovství republiky a 4.místo v závodě Českého poháru tomu nasvědčují. Nutno podotknout, že z hlediska podmínek se jedná o vyloženého amatéra pracujícího osm hodin denn ě. Jeho dalším růstem se můžeme nechat pouze překvapit. Z důvodu kratší doby spolupráce byly provedeny pouze dv ě terénní měření. Ty vykazují i přes nevelký časový odstup stálost hodnot a nepatrné zlepšení výkonu. Přesto, že chybí aktuální laboratorní testy lze se domnívat, že i takto stanovené závěry jsou pro šiřší hodnocení postačující a vyhovující. · Martin Podzimek,17 let. Sportovec, jež se dva roky potýkal s onemocn ěním mononukleozou a nyní se ke sportu opět vrací. Duatlonu se věnoval spíše jen okrajově, hlavní záležitostí pro něj zůstává silniční cyklistika. Z tohoto důvodu není k dispozici dostatek kvalitních měření z běhu, proto jsou uvedeny pouze výsledky z cyklistiky. Výsledné hodnoty ukazují na patrný a cílený nár ůst výkonnosti. Kritická srdeční frekvence nepatrně klesá, ovšem výkon je při každém testování vyšší. Tento velmi znatelný a poměrně snadný a rychlý nárůst výsledného výkonu je dle mého názoru způsoben delší treninkovou pauzou, způsobenou dlouhodobou nemocí. Ovšem také potvrzuje správnost a efektivnost tréninkového p ůsobení.

6.2. Vlastní zkušenosti s měřením Laktátový práh se může v některých případech lišit od ventilačního (určovaného z maximálního testu). Je to silně individuální záležitost. Proto se domnívám, že nejvhodnější je řídit se podle laktátového prahu, jenž přesněji postihuje aktuální vnitřní stav organismu sportovce. 37

Zjištěné hodnoty se mohou měnit v závislosti na kvalitě treninkové přípravy nebo i v důsledku nemoci či jiného treninkového výpadku. Proto je nutné na změny pružně reagovat. Vždy by měly být zohledněny veškeré známé faktory, jež jsou o daném sportovci k dispozici. Velmi důležitá je nejen znalost samotného sportovce, ale také cit trenéra pro věc a jeho zkušenosti s vlastním vyhodnocováním jednotlivých testovacích metod. Jako prakticky velmi výhodné se mi jeví využívání conconiho testu, jak p ři běhu tak i cyklistice. Velmi rychle, snadno a dostupn ě lze většinou vcelku přesně stanovit kritické hodnoty anaerobního prahu. M ěření to jen potvrzují a ukazují na výhodnost tohoto testu i v případě aktualizace nebo kontroly vlastního tréninkového působení. Samozřejmě platí, že čím více testů bylo provedeno a tím pádem máme k dispozici více údajů, tím přesněji a objektivněji lze stanovit individuální hodnoty nutné k řízení tréninkového procesu. Pokud se zjištěné hodnoty v jednotlivých metodách významn ě liší, je nutné jejich další ověření v praxi, nejlépe novým měřením nebo novým testem. Pro kvalitní řízení tréninkového procesu je účelné pravidelné testování a operativní řízení dle zjištěných hodnot. Výhodnější je určitě provádět více testovacích metod, než se spoléhat pouze na jednu. Zamezí se tím p řípadným zkreslením a možným rozdílům v jednotlivých metodách.

7. Závěr Sportovní trénink je složitý a účelně organizovaný proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce a systém sportovního tréninku je komplexní, vnitřně uspořádaný funkční celek. Protože sportovní trénink je zaměřen na záměrný rozvoj jedince, na dosahování dílčích cílů výkonnostního růstu, právě proto bychom měli zaměřit pozornost především k poznání podstaty výkonnostních předpokladů sportovce a jejich rozvoje. Právě pro účelné a efektivní vedení sportovního tréninku je d ůležité znát hodnoty kritické srdeční frekvence a jí příslušející kritické rychlosti pohybu. Především pro potřeby praxe vzhledem k intenzifikaci tréninkového procesu, zjišťování nárůstu výkonnosti a momentálního stavu organismu. Intenzita zatížení na úrovni anaerobního prahu není z fyziologického hlediska intenzita přesně ohraničená, ale jedná se o určité pásmo intenzit zatížení, při jehož překročení dochází ke kvalitativním i kvantitativním zm ěnám v organismu. Pro

38

potřeby vedení sportovního treninku je tato intenzita stanovována jako jednoznačná a přesně definovaná intenzita, ale musíme respektovat výše uvedenou poznámku. Tréninkově se jedná o takovou intenzitu zatížení, při níž je průběžná spotřeba kyslíku poměrně vysoká a současně produkce laktátu minimalizovaná, takže aktivitu lze provádět po delší dobu. Vytrvalostní způsob tréninku vede ke zvyšování kritických hodnot anaerobního prahu výkonu absolutního i relativního v podmínkách dynamické rovnováhy vnitřního prostředí. Odečtení inflexního bodu na křivce změn příslušného ukazatele vzhledem k zatížení, ozna čuje moment počátku stresové situace. Pravidelné testování úrovně kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti by mělo patřit k samozřejmostem každého účelně vedeného sportovního treninku duatlonisty. Už z výše uvedených důvodů je jasné, že se jedná o jednu z nejdůležitějších hodnot každého sportovce. Při správně vedeném treninkovém procesu se bez znalosti těchto hodnot nelze v žádném případě obejít. Mají svou nezastupitelnou hodnotu především pro intenzifikaci tréninkového procesu a zpětnou kontrolu, a to nejen nárůstu výkonnosti, ale i samotné odezvy na treninkové zatížení. Například Bunc uvádí: Maximální funkční parametry u homogenních skupin osob z hlediska trénovanosti, ale i netrénovaných osob s relativn ě konstantním pohybovým režimem vykazují velmi malou variabilitu uvnit ř skupin, a co je ještě podstatnější, prakticky se nemění v průběhu ročního tréninkového cyklu. Naopak submaximální parametry jsou mnohem více citlivé a také mnohem více se m ěnící parametry, v závislosti na treninkovém podnětu, než parametry maximální (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Na druhé straně je třeba připomenout i tu skutečnost, že velká část treninkového zatížení je absolvována v pásmu submaximálních intenzit zatížení. Právě proto ona důležitost anaerobního prahu. Velmi podstatná informace, která nám umožňuje posoudit stupeň adaptace organismu sportovce na aplikované zatížení, je údaj o schopnosti organismu dlouhodobě využívat maximální funkční parametry, charakterizované procentem maximálních funkčních proměnných na úrovni anaerobního prahu (V. Bunc, 1989; Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení). Velkou předností hodnot kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti daného pohybu je to, že tyto veličiny je možné přímo využívat v terénních podmínkách při řízení tréninkového zatížení. Tato intenzita je považována za základní intenzitu zatížení pro rozvoj speciálních vytrvalostních schopností. Odvozen ě z této intenzity pro rozvoj dalších nutných schopností pro podání maximálního sportovního výkonu a to nejen v duatlonu. Podstatný je i vztah kritické intenzity zatížení a intenzity závodního zatížení. Důležité je vytvořit si vlastní testovací program a vybrat vhodné a dostupné testovací metody. Tyto pak neměnit a uplatňovat je vždy za maximálně možně 39

shodných podmínek. Tím se předejde zkreslení údajů, nepřesnostem a možným rozdílům ve výsledných hodnotách. Pro trenérskou praxi je d ůležité, aby testování sportovce proběhlo vždy stejným způsobem, protože jedině tak lze z posunu hodnot anaerobního prahu dělat patřičné závěry. Také pokud mluvíme o parametrech na úrovni anaerobního prahu, je vždy nutné uvád ět i údaje o způsobu zatěžování, který byl použit pro stanovení hodnot kritické srde ční frekvence, a také o parametrech pomocí nichž tuto intenzitu stanovujeme. Pokud bychom měli hodnotit všechny výše uvedené metody testování popsané v této práci z hlediska použitelnosti v treninkovém procesu v duatlonu, lze konstatovat, že je lze bez problémů využívat. Záleží na každém jaké způsoby si vybere a na individuálním přístupu ke každému jednotlivci. Všechny metody stanovování kritické srdeční frekvence a jí odpovídající kritické rychlosti pohybu jsou plně postačující a vyhovující jak pro výkonnostní, tak ur čitě i pro vrcholový sport. Své opodstatnění a použití nacházejí určitě u všech aktivních vytrvalostních sportovců, nejen duatlonistů. Navíc pokud provedeme korelační analýzu odpovídajících si hodnot funk čních parametrů na úrovni anaerobního prahu všech výše uvedených metod, zjišt ěných v praktickém testování skupiny sportovc ů, nacházíme ve všech případech velmi vysoké korelační koeficienty. Tyto výsledky dokazují a potvrzují možnost zám ěny jednotlivých způsobů a metod. Diference je tím menší, čím je trénovanost vyšší (J. Leso, V. Bunc, M. Máček, 1982; Energetické krytí na úrovni anaerobního prahu).

8. Seznam použité literatury Václav Bunc, 1989 : Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení (Výzkumný ústav tělovýchovný UK Praha, Praha 1989) Česká verze © Sportovní služby : Uživatelská příručka ADVANTAGE INTERFACE a sowtware Přesné posuzování výkonnosti Miroslav Choutka a Josef Dovalil, 1991 : Sportovní trénink (Olympia/Karolinum, 1991) Josef Dovalil a kolektiv, 1992 : Sportovní trénink [Lexikon základních pojm ů] (Univerzita Karlova – Praha,1992)

40

Stanislav Olšák, 1997 : Srdce – zdravie – šport (RAVAL, Moravany nad Váhom, 1997) Zdeněk Pavliš a kolektiv, 1995 : Školení trenér ů ledního hokeje (Český svaz ledního hokeje, 1995) Český svaz triatlonu, 1999 : Pravidla triatlonu, duatlonu a kvadriatlonu ( ČSTT, 1999) Český svaz triatlonu, 1996: Metodický dopis 1/96 (Praha, ČSTT, 1996) FTVS, 1996 – 1998 : Přednášky trenérské školy FTVS (FTVS UK Praha, 1996 – 1998) F. Conconi, M. Ferrari, P. G. Ziglio, P. Droghetti, L. Codeca, 1982 : Determination of the anaerobic threshold by a noninvasive field test in runera (J. appl. Physiol, 1982) J. Leso, V. Bunc, M. Máček, 1982 : Energetické krytí na úrovni anaerobního prahu (Teoretická praxe tělesné výchovy, 1982) D. L. Costill, 1970 : Metabolic responses during distance running (J. appl. Physiol, 1970) L. Hermansen, I. Stensvold, 1972 : Production and removal lactate during exercise in man (Acta Physiol. Scand., 1972) A. Mader a kol., 1976 : Zur Beurteilung der sportartspezifischen Ausdauerleistungsfahigkeit im Labor (Sortartz Sportmed, 1976) K. Wasserman, B. J. Whipp, S. N. Koyal, W. L. Beaver, 1973 : Anaerobic threshold and gas exchange during exercise (J. appl. Physiol.,1973) K. Wasserman, 1986 : The anaerobic threshild: definition, physiological significance and identification (S. Krager, Basel, 1986) N. Bachl, W. Reiterer, L. Prokop, H. Czitober, 1978 : Bestimmungsmethoden der anaeroben Schvelle (Öst. J. Sportmed., 1978) W. Reiterer, N. Bachl, H. Czitober, L. Prokop, 1978; Verlaursbeobachtung über die Dauerleistungsfähigkeit von Skilangläufern mittels rechneruntersttützter Ergospirometrie (Öster. J. Sportmed, 1978) 41

J. S. Skinner, T. M. Mc Lellan, 1980; The transition from aerobic to anaerobic metabolism (Res. Q. exercise Sport, 1980)

9. Přílohy Jednotlivé přílohy jsou zkrácené výstupy výsledků jednotlivých testovacích metod u konkrétních sportovců, jež byly použity ke stanovení kritické srdeční frekvence a kritické rychlosti nebo výkonu (odkazy na jednotlivé p řílohy v tabulkové části 5. Výsledy). Přílohy č. 1 – 90:

42

Příloha č. 1

43

Příloha č. 2

44

Příloha č. 3

45

Příloha č. 4 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (říjen 1998) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 204 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 20.10.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 177-190 tep/min

Příloha č. 5 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (říjen 1998) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 17 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 182 tep/min

46

Příloha č. 6

47

Příloha č. 7

48

Příloha č. 8

49

Příloha č. 9

50

Příloha č. 10 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (listopad 1998) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 198 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 5.11.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 172-184 tep/min

Příloha č. 11 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (listopad 1998) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 17 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 175 tep/min

51

Příloha č. 12

52

Příloha č. 13

53

Příloha č. 14

54

Příloha č. 15 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (duben 1999) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 196 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 21.4.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 170-182 tep/min

Příloha č. 16 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (duben 1999) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 18 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 181 tep/min

55

Příloha č. 17

56

Příloha č. 18

57

Příloha č. 19

58

Příloha č. 20 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (duben 1999) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 194 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 21.4.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 169-180 tep/min

Příloha č. 21 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (duben 1999) Jméno: Tomáš Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 18 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 173 tep/min

59

Příloha č. 22

60

Příloha č. 23

61

Příloha č. 24

62

Příloha č. 25

63

Příloha č. 26 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (říjen 1998) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 184 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 20.10.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 160-171 tep/min

Příloha č. 27 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (říjen 1998) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 20 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 179 tep/min

64

Příloha č. 28

65

Příloha č. 29

66

Příloha č. 30

67

Příloha č. 31

68

Příloha č. 32 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (říjen 1998) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 183 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 20.10.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 159-170 tep/min

Příloha č. 33 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (říjen 1998) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 20 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 172 tep/min

69

Příloha č. 34

70

Příloha č. 35

71

Příloha č. 36

72

Příloha č. 37

73

Příloha č. 38 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (duben 1999) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 177 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 21.4.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 154-165 tep/min

Příloha č. 39 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (duben 1999) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 21 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 171 tep/min

74

Příloha č. 40

75

Příloha č. 41

76

Příloha č. 42

77

Příloha č. 43 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (duben 1999) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 183 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 21.4.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 159-170 tep/min

Příloha č. 44 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (duben 1999) Jméno: Daniela Procházková Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 21 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 177 tep/min

78

Příloha č. 45

79

Příloha č. 46

80

Příloha č. 47

81

Příloha č. 48

82

Příloha č. 49

83

Příloha č. 50

84

Příloha č. 51 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (leden 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 189 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 14.1.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 164-176 tep/min

Příloha č. 52 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (leden 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 28 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 172 tep/min

85

Příloha č. 53

86

Příloha č. 54

87

Příloha č. 55

88

Příloha č. 56

89

Příloha č. 57 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (říjen 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 185 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 20.10.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 161-172 tep/min

Příloha č. 58 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (říjen 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 29 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 171 tep/min

90

Příloha č. 59

91

Příloha č. 60

92

Příloha č. 61

93

Příloha č. 62 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (listopad 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 179 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 5.11.1998) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 156-166 tep/min

Příloha č. 63 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (listopad 1998) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 29 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 164 tep/min

94

Příloha č. 64

95

Příloha č. 65

96

Příloha č. 66

97

Příloha č. 67 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (duben 1999) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Maximální tepová frekvence: 180 tep/min (z maximálního zátěžového testu, ze dne 21.4.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 157-167 tep/min

Příloha č. 68 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (duben 1999) Jméno: Pavel Valenta Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 30 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 170 tep/min

98

Příloha č. 69

99

Příloha č. 70

100

Příloha č. 71 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (červenec 1999) Jméno: Rostislav Polách Maximální tepová frekvence: 192 tep/min (z conconiho testu ze dne 11.7.1999) Sportovní činnost: běh Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 167-178 tep/min

Příloha č. 72 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (červenec 1999) Jméno: Rostislav Polách Sportovní činnost: běh Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 220 - 1,04 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 220 – 1,04 x 24 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 175 tep/min

101

Příloha č. 73

102

Příloha č. 74

103

Příloha č. 75 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (červenec 1999) Jméno: Rostislav Polách Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 182 tep/min (z conconiho testu ze dne 14.7.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 158-169 tep/min

Příloha č. 76 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (červenec 1999) Jméno: Rostislav Polách Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 24 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 168 tep/min

104

Příloha č. 77

105

Příloha č. 78

106

Příloha č. 79

107

Příloha č. 80

108

Příloha č. 81

109

Příloha č. 82

110

Příloha č. 83 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (leden 1999) Jméno: Martin Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 193 tep/min (z conconiho testu ze dne 24.1.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 168-179 tep/min

Příloha č. 84

Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem ze vzorce (leden 1999) Jméno: Martin Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Vzorec pro výpočet: SFkrit = ( 210 - 0,94 x věk ) x 0,9 Výpočet: SFkrit = ( 210 – 0,94 x 17 ) x 0,9 Výsledná hodnota: 174 tep/min

111

Příloha č. 85

112

Příloha č. 86

113

Příloha č. 87 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (březen 1999) Jméno: Martin Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 203 tep/min (z conconiho testu ze dne4.3.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 176-188 tep/min

114

Příloha č. 88

115

Příloha č. 89 Stanovení kritické srdeční frekvence procentuálním výpočtem z maximální tepové frekvence (červenec 1999) Jméno: Martin Podzimek Sportovní činnost: cyklistika Maximální tepová frekvence: 196 tep/min (z conconiho testu ze dne31.7.1999) Procentuální výpočet: SFkrit = 87% - 93% TFmax Výsledná hodnota: 170-182 tep/min

116

Příloha č. 90

117

Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11 Příloha č. 12 Příloha č. 13 Příloha č. 14 Příloha č. 15 Příloha č. 16 Příloha č. 17 Příloha č. 18 Příloha č. 19 Příloha č. 20 Příloha č. 21 Příloha č. 22 Příloha č. 23 Příloha č. 24 Příloha č. 25 Příloha č. 26 Příloha č. 27 Příloha č. 28 Příloha č. 29 Příloha č. 30 Příloha č. 31 Příloha č. 32 Příloha č. 33 Příloha č. 34 Příloha č. 35 Příloha č. 36 Příloha č. 37 Příloha č. 38 Příloha č. 39 Příloha č. 40 Příloha č. 41 Příloha č. 42 118

Příloha č. 43 Příloha č. 44 Příloha č. 45 Příloha č. 46 Příloha č. 47 Příloha č. 48 Příloha č. 49 Příloha č. 50 Příloha č. 51 Příloha č. 52 Příloha č. 53 Příloha č. 54 Příloha č. 55 Příloha č. 56 Příloha č. 57 Příloha č. 58 Příloha č. 59 Příloha č. 60 Příloha č. 61 Příloha č. 62 Příloha č. 63 Příloha č. 64 Příloha č. 65 Příloha č. 66 Příloha č. 67 Příloha č. 68 Příloha č. 69 Příloha č. 70 Příloha č. 71 Příloha č. 72 Příloha č. 73 Příloha č. 74 Příloha č. 75 Příloha č. 76 Příloha č. 77 Příloha č. 78 Příloha č. 79 Příloha č. 80 Příloha č. 81 Příloha č. 82 Příloha č. 83 Příloha č. 84 Příloha č. 85 119

Příloha č. 86 Příloha č. 87 Příloha č. 88 Příloha č. 89 Příloha č. 90

120