Stanovisko Energetické sekce Strany zelených k výstavbě větrných elektráren na území ČR 1. ENERGETICKÉ HLEDISKO Obnovitelné zdroje energie, kam v geografických podmínkách České republiky patří i energie větrná, musí hrát stále dominantnější roli v tzv. energetickém mixu. Na rozdíl od fosilních a jaderných paliv přináší energetiku čistou, nezávislou na dodávkách paliv z nestabilních zdrojů, diverzifikovanou a tedy bezpečnější, energetiku jejíž prvotní zdroj – Slunce nedojde ještě miliardy let. Jsou s nimi spojeny moderní, inovativní technologie a také přínos pro pracovní místa v regionech. Zejména pak ale neprodukují skleníkové plyny, které ovlivňují klima a hrozí rozvrátit ekosystémy celých kontinentů. V segmentu elektřiny z obnovitelných zdrojů bychom podle přístupové smlouvy do EU měli dosáhnout 8 % na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010. Evropská komise ve svém balíčku energetické legislativy navrhla, aby obnovitelné zdroje v České republice v roce 2020 dodávaly dohromady 13 procent veškeré energie (elektřiny, tepla i motorových paliv). Třináctiprocentní cíl zdaleka nevyužívá možností, které český průmysl má. Dosáhneme ho ale jen s využíváním všech u nás reálně dosažitelných obnovitelných zdrojů, tedy včetně větrné energetiky. Větrná energetika v ČR zažívá v posledních letech díky zákonu č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů výrazný nárůst. Výroba elektřiny z větru v roce 2007 stoupla na více než 125 GWh, což je meziroční nárůst o 150 %. Díky tomu se mj. do ovzduší nedostalo 125 000 tun oxidu uhličitého. Jestliže čistá tuzemská spotřeba elektřiny v roce 2007 činila 59 752 GWh, pokryla výroba z větrných elektráren 0,2 %. V tabulce č. 1 a na obrázku č. 1 je možné sledovat možný potenciál využití všech druhů u nás dosažitelných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny do roku 2020. Jako základ je možné počítat s výrobou z vodních elektráren, která však kolísá podle vodnatosti roku. V biomase je započítáno spoluspalování ve velkých teplárnách a elektrárnách. Projekce výhledu počítá i s elektřinou z geotermálních projektů, která závisí na podpoře výzkumu v této oblasti. Tabulka č. 1
Zdroj: Podrobné bilance OZE, Asociace pro využití OZE, prosinec 2007
Obr. č. 1
Zdroj: Podrobné bilance OZE, Asociace pro využití OZE, prosinec 2007
Technologie větrných elektráren (VTE) prodělaly od r. 1980, kam se datuje začátek větrné energetiky v Evropě, mimořádný rozvoj. Vývoj technologie VTE instalovaných na území Německa v období let 1987-2006 je zřejmý z obrázku č. 2. V první polovině roku 2007 byl průměrný výkon jedné VTE postavené na území Německa 1 917 kW oproti výkonu 50 kW v r. 1987. Růst velikosti průměru rotorů VTE za období 1987 - 2006 na území Německa ukazuje obrázek č.3.
Obr. č. 2 – Vývoj průměrného instalovaného výkonu jedné větrné elektrárny na území Německa
Obr. č. 3 - Podíl velikostních tříd průměrů rotorů na nově instalovaném výkonu na území Německa
S naznačeným vývojem technologie je spojen růst roční výroby elektrické energie, který je zřejmý tabulky č. 2, který vychází z praxe a naměřeného profilu rychlosti větru lokalitě Dlouhá Louka (870 m n.m.) v Krušných horách. typ VTE V 47 V 52 V 66 V 80 V 90
výkon [kW] 660 850 1750 2000 3000
výška stožáru [m] 60 70 80 100 105
průměr rotoru [m] 47 52 66 80 90
roční produkce [MWh/r] 1940 2571 4572 6524 9710
Tabulka č. 2 - Roční produkce elektrické energie různými typy větrných elektráren firmy VESTAS v lokalitě Dlouhá Louka, zdroj Ústav fyziky atmosféry ČR
Na níže uvedené mapce (obrázek č. 4), která shrnuje výsledky mnohaletého měření a modelování Ústavu fyziky atmosféry AV ČR je vidět průměrná roční rychlost větru v České republice ve výšce 100 m nad terénem. Pro následný výběr vhodných lokalit pro výstavbu VTE (a dále uváděný potenciál) byla použita tato kritéria: - průměrná roční rychlost větru ve výšce 100 m činí minimálně 6 m/s s redukcí na nadmořskou výšku a typ krajiny, - lokalita leží mimo zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb. Území přírodních parků, území NATURA 2000, - lokalita leží mimo území vojenských újezdů, - lokalita je vzdálena od dopravních komunikací minimálně 100 m, - lokalita je vzdáleno od vysokonapěťových vedení minimálně 150 m, - lokalita je mimo okolí hlavních letišť a radarů. V případě umístění VTE ve farmě, jsou ponechány pouze ty, u nichž je i po započtení vzájemného stínění dosaženo dostatečné roční výroby elektrické energie. Klíčovou podmínkou pro výstavbu VTE je vstup do distribuční sítě. Pro připojení VTE k síti musí být splněna podmínka možnosti absorpce dodané energie, což je složitá podmínka závisející na parametrech sítě v konkrétní lokalitě.
Obr.č 4
Zdroj: Ústav fyziky atmosféry ČR
Na základě dosavadního rozvoje větrné energetiky na území ČR, využitím údajů a trendu rozvoje v sousedních zemích a výše uvedených předpokladů spočítal Ústav fyziky atmosféry AV ČR, že k roku 2020 bude nasazeno 437 elektráren o výkonu 2 MW strojů, 97 o výkonu 3 MW a 17 strojů 6 MW. U všech velikostí se počítá s průměrným využitím Pi 2000 hodin. Prakticky by už nebyly provozovány dosavadní instalace 600 kW a méně. Z toho pak vychází predikce reálně dosažitelné výroby elektřiny ve větrné energetice do roku 2020 v tabulce č.3 a na obrázku č. 5. Tím samozřejmě nebude vyčerpán celý dostupný potenciál větrné energie v České republice. Tabulka č. 3
Zdroj: Podrobné bilance OZE, Asociace pro využití OZE, prosinec 2007
Obr. č. 5
Výroba elektřiny z větru 3,0 2,5
TWh
2,0 1,5 1,0 0,5
2020
2019
2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0,0
Zdroj: Podrobné bilance OZE, Asociace pro využití OZE, prosinec 2007
2. PODMÍNKY A LIMITY VÝSTAVBY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN PLYNOUCÍ Z OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se zakazují stavby větrných elektráren na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací. Stavba větrné elektrárny se sice nevylučuje, ale podléhá individuálnímu hodnocení orgány ochrany přírody, v případě evropsky významných lokalit, ptačích oblastí (NATURA 2000), přírodních parků a územních systémů ekologické stability. Území CHKO jako např. Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Žďárské vrchy, Šumava, typická vysokým potenciálem větrné energie jsou pro větrnou energetiku jednoznačně nepřístupná. Dále jsou z využití pro větrnou energetiku vyloučena území vojenských újezdů, přičemž řada z nich je větrně vydatných (např. Doupovské vrchy, Brdy, Libavá). Na základě zákona č. 100/2001 Sb. – posouzení vlivu staveb na životní prostředí, posuzovatel zpracuje před stavbou větrné elektrárny zprávu EIA, v níž se hodnotí vliv stavby na flóru (např. možné kácení zeleně, vliv na chráněné druhy rostlin), vliv na faunu (vliv na hnízdící a tažné ptactvo, chráněné druhy živočichů apod.), provede se hluková studie s cílem zhodnotit zda stavba vyhovuje limitům Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (u staveb určených k bydlení nesmí ekvivalentní hladina akustického tlaku překročit ve dne 50 dB a v noci 40 dB). Ve zjednodušené verzi se bere ochranné pásmo pro dodržení podmínky úrovně hlukové emise ve vzdálenosti 500 m od obytného stavení. Zhodnotí se, zda účinek stroboskopického efektu (periodické zastiňování slunečního kotouče listy vrtule) nepřesahuje povolenou mez. Dále se zhodnotí vliv stavby na krajinný ráz. Praxe posledních let ukázala, že toto hodnocení vychází ze subjektivních kritérií, obsahuje řadu účelových přístupů a bývá relativně často příčinou nepovolování staveb větrných elektráren. Délka procesu povolování staveb větrných elektráren zejména kvůli nevhodně nastaveným zákonným podmínkám v oblasti ochrany přírody a krajiny v řadě případů přesahuje v posledních letech 4 roky. Více, než průmyslové areály, skládky odpadů, aj.
3. ZÁVĚRY Energetická sekce Strany zelených je přesvědčena, že pro rozumný rozvoj větrné energetiky v České republice je zapotřebí: 1. Upravit proces povolování větrných elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny tak, aby případná zásadní vylučující rozhodnutí padla už v počáteční fázi procesu. Rovněž omezit možnost promítání subjektivních názorů správního orgánu do rozhodnutí.. 2. Integrovat povolovací řízení v oblasti ochrany životního prostředí, aby proces díky celé řadě dílčích řízení netrval roky. 3. Je zapotřebí, aby stát vhodným způsobem zajistil odbornost a kvalitu hodnotitelů dopadů záměrů na krajinný ráz. 4. MŽP by mělo formou školení a informací zajišťovat vysokou odbornou úroveň orgánů státní správy a samosprávy vstupujících do procesu povolování obnovitelných zdrojů energie. 5. Je třeba připravit metodický návod pro investory větrných elektráren, jak se orientovat v procesu povolování z hlediska životního prostředí a osvětlující roli jednotlivých povolení. 6. Při plánování a stavbě všech nových energetických zdrojů je třeba požadovat jejich větší pružnost náběhu. Přijato na jednání sekce dne 1. 10. 2008
