Stálé rubriky 2 MÍSTNÍ KULTURA. Podzimní dovětek ke kronikám a ještě něco navíc...příloha

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

10 2004

Všichni jsme původně z venkova Městská knihovna Slavonice Malá sonda do kultury Středočeského kraje Aš – město tří výrazných kultur Jak se žije kronikáři ve Vršovicích (Městská část Praha 10) Zámek Kynžvart opět v plné kráse Západočeské dovadlo Cheb je dobrou reklamou pro město Česká hudba Program říjen, listopad 2004

Ročník XIV

www.mistnikultura.cz

Místní kultura

Z obsahu

Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury 120 21 Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: 221 507 900, fax 221 507 929 Tel. redakce: 221 507 921 Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel. 221 507 923 E-mail: [email protected] Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová.

Všichni jsme původně z venkova.................... 3 Městská knihovna Slavonie............................. 4 Malá sonda do kultury Středočeského kraje ... 9 Aš – město tří výrazných kultur .................... 12 Malá sonda do kultury karlovarského kraje .. 12 Jak se žije kronikáři ve Vršovicích? ............. 17 Skončilo léto a sním i letní kina .................... 19 Muzeum pivovarnictví v Dalešicích ............. 23 Muzeum lidové architektury Zubrnice .......... 25 Zámek Kynžvart opět v plné kráse................ 26 Divadlo je dobrou reklamou pro město......... 29 Ceny za fotografie se udělují ve Vsetíně....... 32 Rozpočet EU na kultur je nedostatečný ........ 35 Česká hudba 2004 ......................................... 36 Klub přátel bratří Čapků................................ 39

Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, 190 00 Praha 9, Objednávky: e-mail: [email protected] tel.: 234 092 851 fax: 234 092 813 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne 18. 1. 1995 a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne 21. 1. 1998, j.zn.P-328/98. Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK – centrum informací o kultuře tel.: 221 507 920 Regis – legislativa a ekonomika kultury tel.: 221 507 941 Artama – neprofesionální umělecké aktivity tel.: 221 507 953-4, zahr. styky: 261 215 682

2

Podzimní dovětek ke kronikám a ještě něco navíc… ...............................příloha

Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace…

INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace…

MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika…

DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky…

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura…

ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti…

Na titulní straně: Původní slavnostní opona Pelcova divadla, která je uložena v Muzeu a galerii Orlických hor Předáno do tisku: 5. října 2004. Uzávěrka čísla 11/2004 je 16. října 2004. Uzávěrka čísla 12/2004 je 15. listopadu 2004. MÍSTNÍ KULTURA

ÚVODNÍK Všichni jsme původně z venkova V polistopadové euforii se řeklo a napsalo leccos. Také to, že chalupáři jako specifický český fenomén byli lidé, kteří zbaběle utekli před Husákovou normalizací na venkov a tam tiše a pasivně přečkávali, namísto aby se zapojili do nějaké revoluční činnosti. Je to nesmysl. Především není chalupářství jevem ryze českým. Podobné tendence najdeme ve Francii, v Rakousku, v Německu a v jiných zemích Evropy. Pochopitelně, že důvody a příčiny toho, proč se jednotlivci či celé rodiny dali na chalupářství, jsou různé. Vesměs shodné jsou však výsledky. Chalupáři zachránili této zemi nezměrné hodnoty a značně přispěli k obnově kulturní krajiny. Cena jejich činnosti je nevylíčitelná. Vzpomínám na dobu před dvaceti, třiceti lety. V okrajových pohraničních oblastech stála u každé polozřícené budovy míchačka. A vozidla všech druhů. Od trabantů až po mercedesy. Pojedete–li stejnou trasou dnes, najdete kupodivu téměř stejný počet míchaček. Jen vozidla jsou jaksi dokonalejší. Chalupáři mají totiž stále co opravovat a jakkoli počet obyvatel této země klesá, počet chalupářů stoupá. Vedle záchrany hodnot – přiznejme si, že stovky a tisíce chalup a stodol by dnes dávno nestály – přinášejí chalupáři do našich obcí nesporné hodnoty duševní. S přibývajícím věkem stávají se mnohde občany s trvalým bydlištěm. Svými požadavky pomáhají rozšiřovat a kultivovat služby všeho druhu. Svými zkušenostmi a vzděláním pomáhají místním komunitám. Známá olomoucká grafička Jana Krejčová má svůj ateliér na Horním náměstí v Olomouci. Její přátelé však vědí, že nejvíce času tráví s manželem na chalupě v Domašově nad Bystřicí. V posledních desetiletích se podílela na vydání řady publikací, grafických návrhů i na organizování kulturních akcí v nejbližším okolí této bohem zapomenuté obce. Její grafiku najdete v zasedací síni radnice v Budišově nad Budišovkou, její knihy neustále žádají návštěvníci Anenských poutí do Staré Vody na Libavsku, její rukopis najdete na mnoha tiskovinách okolních obcí.

Legendární stavitel Kružberské přehrady Ing. Jan Čermák se po jejím dostavění v padesátých letech stal sám chalupářem a jeho aktivity spojené s pátráním po osudech opavské rodačky, světově proslulé ochránkyně africké divočiny Joy Adamsonové, jsou úžasné a dodnes nedoceněné. Byl to on, kdo nalezl na místním hřbitově hrob její babičky a jejího strýce a od počátku o něj pečoval, byť to nebylo tehdejšímu režimu zrovna vhod. Takových příkladů, kdy vysokoškolští profesoři, hudebníci, umělci, ale také lidé všech řemesel a povolání vnesli do dění v obcích neuvěřitelný vzruch, bychom mohli uvádět nespočet. V Guntramovicích na Opavsku zachránili chalupáři z Ostravska a Frýdecko–Místecka desítky chalup. Vytvořili dokonce vlastní občanské sdružení Guntramovické království a jejich aktivity se ničím neliší od aktivit jiných místně příslušných neziskovek. Chalupáři se stali neodmyslitelnou součástí českého a moravského venkova a je to tak dobře. Sami se v mnohém poučili, mnohé přinesli a mnohde se stali ochránci hodnot, které by jinak upadly v zapomnění. Jsou přirozeným spojencem aktivit občanských, tedy neziskového sektoru. Profesor Čajan z gymnázia v Krnově tak dlouho chalupařil v Rusíně na Osoblažsku, až se tam stal starostou na plný úvazek. Nyní je spoluautorem řady projektů místních občanských sdružení, která vznikla i jeho přičiněním. Chalupáři zdaleka neutekli před Husákem. Naopak - normalizační komunistická vize sdružených obcí s několika paneláky v jejich středu musela ustoupit lidem, vracejícím venkovu hodnoty, které si odtud do měst přinesli jejich předkové. Všichni jsme totiž původně z venkova. Petr Andrle

Vážení odběratelé Místní kultury, minulé číslo Místní kultury vyšlo z hlediska tisku ve snížené kvalitě. Stalo se to v souvislosti se změnou tiskárny. Velmi nás to mrzí a doufám, že přijmete omluvu redakce i pracovníků tiskárny. Ludmila Kučerová 10 / 2004

3

Ministerstvo kultury Grantové řízení pro rok 2005 Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje Grantové řízení pro rok 2005 pro právnické osoby (s výjimkou příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: WWW.MKCR.CZ → umění a knihovny - granty nebo na Ministerstvu kultury - odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. l - Nostický palác.

Oblast divadla a tance MgA. N. Zichová – tel. 257 085 213, [email protected],

Oblast hudby PhDr. A.Chorvátová – tel. 257 085 218, [email protected],

Oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury Mgr. Roman Musil - tel. 257 085 209, [email protected].

Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. listopadu 2004. Obec zavádí internet

www internet pro vás Na WWW.LIDOVA-ARCHITEKTURA.CZ najdete přehled památkových zón a rezervací, přehled muzeí v přírodě, jejich historii a koncepce. Dále je na stránkách přehled regionálních oblastí s charakterem osídlení, základními typy objektů, instrukce k opravám staveb s desaterem vesnické architektury a další. Stránky jsou postupně doplňovány.

4

Městská knihovna Slavonice Knihovna je organizační složkou Městského kulturního střediska, sídlí i ve stejné budově. V červnu se přestěhovala z patra do přízemí, přičemž tuto změnu uvítali zejména dříve narození čtenáři, kteří předtím museli při cestě za knihou zdolávat schody. Jediným nedostatkem tohoto přemístění je o něco menší prostor. Knihovna měla počátkem roku necelých 12 tisíc svazků, odebírá 8 titulů časopisů, navštěvovalo ji 324 čtenářů a v minulém roce byl počet výpůjček 18,5 tisíc. K dispozici je jedno místo pro uživatele internetu (dospělí zaplatí za 1 hodinu 60 Kč, děti a studenti 40 Kč), roční poplatky pro čtenáře činí pro dospělé 40 Kč a pro děti do 15 let 20 Kč. Knihovna je pro veřejnost otevřena 3krát v týdnu. Regionální funkce pro slavonickou knihovnu zajišťuje Městská knihovna v Jindřichově Hradci – jde zejména o metodickou pomoc, školení, semináře, v případě potřeby pomohou pracovnice jindřichohradecké knihovny s revizí knihovního fondu. Možnosti výměnných souborů knihovna nevyužívá, spíše objednává jednotlivé knihy prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. V současné době probíhá ukládání knihovního fondu do počítače (je používán systém LANIUS), do konce roku mají být tyto práce skončeny a od příštího roku přejde knihovna na automatizovaný výpůjční systém. Knihovna se podílí spolu s MěK Jindřichův Hradec a základními školami na celookresních i příhraničních akcích (společně s rakouskými knihovnami), v roce 2002 proběhla výtvarná soutěž pro děti „Ekomateriály“, v roce 2003 „Ekologie ve čtyřech ročních obdobích“, letošní výtvarná a literární akce „Bylo – nebylo“ na téma místních pověstí je pořádaná v rámci okresu. Knihovna spolupracuje s mateřskou, základní i zvláštní školou, pořádá pro ně lekce knihovnicko-informatické výchovy a literární besedy. Kromě toho jsou v dětském oddělení knihovny 4krát ročně připraveny pro děti literární soutěže a kvízy. V knihovně pracuje jedna knihovnice – Lenka Lanczová, která je také známou spisovatelkou MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA románů pro mládež (zejména pro dívky). Zatím jich napsala 38 a o jejich oblíbenosti svědčí i skutečnost, že mezi 200 nejoblíbenějšími knižními tituly u nás je 14 knih, jejichž je právě ona autorkou. Má i své webové stránky: WWW.LANCZOVA.CZ. Eva Veselá

Sečské sněmování knihovníku V polovině září proběhla v Seči u Chrudimi již 12. konference Knihovny současnosti. Jednání bylo členěno do následujících bloků: Knihovní zákon – systém knihoven, Regionální funkce veřejných knihoven, Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům, Služby v amerických knihovnách a Programy, projekty, peníze. Vláda ČR vydala 7. července usnesení č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004 až 2010. Cílem koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním VKIS. Materiál shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnost za plnění stanovených úkolů. Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na: 1. celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu, 2. vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje, 3. zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy, 4. zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům, 5. zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání, 6. uchování a ochranně kulturního dědictví, 7. podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni, 8. podpoře rozvoje venkova, 9. podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace. Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změnách 10 / 2004

své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komunikačních technologií. Osvojování aplikace stále se vyvíjejících informačních technologií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury. Součástí materiálů je mimo jiné také vyhodnocení slabých a silných stránek, příležitostí a rizik v oblasti poskytování VKIS či Programy Ministerstva kultury. I tentokrát vyšel sborník z jednání konference, který sestavil PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. Vydalo jej Sdružení knihoven ČR, Kounicova 65a, 601 87 Brno. Sborník má formát A4, 385 stránek textu doprovází grafy a tabulky. Podle sborníku Knihovny současnosti 2004 připravila Eva Veselá

Knižní jarmark po desáté aneb Knihy za babku Koncem srpna se uskutečnil jubilejní 10. knižní jarmark Regionální knihovny Karviná. Akce se každoročně koná pod záštitou magistrátu našeho města. Na strategicky výhodném prostranství u Obchodního domu se již od brzkého rána svážely vyřazené knihy, časopisy z fondu karvinské knihovny a knihy z komisního prodeje (tzv. knihy za babku). Za okukování prvních zvědavců se plnily stánky také zcela novými knihami v českém a polském jazyce, drobnými upomínkami a předměty. Jarmareční, trochu pošmournou náladu, zpříjemnila nabídka sladkostí a ostatního jarmarečního zboží. Po celý den zněla jazzová hudba. Ze strany veřejnosti byl o „knihy za babku“ značný zájem. Letos poprvé byly knihy tematicky rozlišeny barevnými pásky, což usnadnilo výběr a přehlednost zájemcům. Pracovnice Městského informačního centra, které je součástí RKK, a ostatní pracovnice knihovny nabízely mapy, informační letáky s nabídkou služeb karvinských knihoven, upomínkové předměty se znakem či motivem města Karviná. Po 18. hodině, kdy se stánky definitivně uzavřely, knihy a ostatní drobnosti odvezly zpět do knihovny, mohli organizátoři akce konstatovat že se akce vydařila. A kdoví, s řadou návštěvníků jarmarku se třeba setkáme v naší knihovně. Věra Ryndaková

5

Rozmanitost v knihovnách Díky 3. ročníku projektu Rozmanitost do knihoven získalo začátkem školního roku 500 veřejných knihoven zdarma publikace o etnických skupinách, národnostních menšinách a aktuálních tématech multikulturní společnosti. Během podzimu budou probíhat v knihovnách semináře, dílny pro děti a kulturní porady na stejné téma. Multikulturní centrum Praha tak chce vytvořit ve veřejných knihovnách prostor k setkávání rozmanitých kultur. Letošní novinkou jsou stránky WWW.ROZMANITOST.CZ, které slouží jako informační zdroj pro všechny, kterým je problematika národnostních menšin blízká. Více o projektu na výše uvedených webových stránkách. [luk] KNIHOVNY KARVINÁ (66 tis. obyv.): Informační oddělení Regionální knihovny v Karviné-Mizerově chce vyjít vstříc širokému zájmu začínajících uživatelů o internet a nabízí pondělní internetová setkání. Budou se konat každé pondělí v měsíci a jejich program se zaměří především na výuku první orientace při práci s internetem. Nabídka je určena zejména ženám na mateřské dovolené, seniorům, nezaměstnaným, ale i všem dalším zájemcům. Nejedná se o intenzivní počítačový kurz, důraz je kladen na individuální přístup k jednotlivým uživatelům. (Knižní novinky, č.15-16, 2004) PRAHA 8: Pojízdná knihovna s 3,5 tis. knih začala 31. 8. sloužit čtenářům v pražském Karlíně. Od pondělka do čtvrtka přijíždí každé odpoledne na jedno ze dvou určených stanovišť, kde nabízí nejen knihy, ale i dvě pracovní místa s připojením na internet. Autobus s regály, který stál necelých 6 mil. Kč, nahrazuje pobočku Městské knihovny v Šaldově ulici, která byla před 2 lety zničena povodní. Na území Karlína Městská knihovna doposud nenalezla prostory vhodné pro zřízení kamenné knihovny. (Právo, 01.09.2004) SEMILY (9 tis. obyv.): Na 1. 10. připravila semilská Městská knihovna 6. celostátní setkání knihovníků. Happening na téma našich bájí a pověstí, který zahájí Týden knihoven, si klade za cíl humornou formou upozornit širokou veřejnost na jejich existenci. V první části programu setkání se představí zástupci jednotlivých knihoven, poté se uskuteční beseda s režisérkou V. Šimkovou-Plívovou a křest její nové knihy Divizna/Vlčice. (Knižní novinky, č.15-16, 2004)

6

Informační centrum města Aše Vznik této příspěvkové organizace města Aš je datován do června loňského roku. Informační centrum (dále IC) ale nevzniklo nově, jeho předchůdcem bylo Infocentrum města Aše, které bylo součástí Ašského kulturního střediska. Dnešní IC však neplní jen funkci klasického IC, v jeho prostorách najdeme také výstavní síň, která je určena pro výstavy dětských výtvarných prací. S velkým úspěchem se letos setkala výstava Poznáváme historii našeho města a jeho okolí aneb Tajemný Hainberg. Šlo o výtvarnou soutěž pro školy (od MŠ po SŠ) pořádanou k oslavám 100 let postavení rozhledny. Hlavní činností IC je shromažďování a poskytování informací o kulturním, společenském a sportovním dění ve městě, zajišťuje prezentaci města na výstavách u nás i v zahraničí, spolupracuje s IC partnerských měst, zajišťuje turistický servis pro návštěvníky města, poskytuje informace o dopravním spojení, spolupracuje s organizacemi zřizovanými městem, s kulturními organizacemi, spolky, kluby, s podnikateli v cestovním ruchu. Dále provádí předprodej vstupenek a místenek, poskytuje informace (ústní, písemné, v tištěné i elektronické podobě) ve dvou světových jazycích, do jeho sféry spadá ediční a vydavatelská činnost města, včetně vydávání Ašských listů. V oblasti cestovního ruchu (dále CR) spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu, komisí CR Euroregia Ergensis atd. Nechybí ani prodej map, pohlednic, videokazet, průvodců, suvenýrů s místními motivy, atd. Je také místem, odkud můžete poslat fax či e-mail. Ašské IC je zařazeno v kategorii B. Eva Veselá INFORMAČNÍ STŘEDISKA KOSTELEC NAD ORLICÍ (6 tis. obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): V červnu bylo v Kostelci nad Orlicí otevřeno Regionální turistické a informační centrum, které sídlí v budově městského úřadu. (Veřejná správa, č.35, 2004)

Objednejte si ZDARMA mailový @informační servis kulturních aktualit na [email protected] MÍSTNÍ KULTURA

INFORMATIKA Turistické informační centrum Cheb

O filmovém plakátu a české kinematografii

TIC je organizační složkou města a najdeme je v starobylém Grünerově domě na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. TIC má za sebou sedm let provozu. Úprava prostor v přízemí domu stála město 100 tisíc Kč, letošní rozpočet je ve výši 1 milion Kč (od města) a další finance jsou získávány z programu PHARE. Vloni TIC navštívilo 9,5 tisíc návštěvníků, kteří přicházeli zejména v letních měsících. Nejvíce se zajímali o památky, ubytování, stravování. Domácí mají největší zájem o kulturní akce. TIC je zařazeno v kategorii B. Činnost zajišťují 3 pracovníci, informace je možné získat v německém a anglickém jazyce, částečně také ve francouzštině a ruštině. TIC má klasickou náplň činnosti informačního střediska – tedy podávání informací turistům i obyvatelům města z určených okruhů, zdarma lze získat řadu propagačních materiálů (samozřejmě v jazykových mutacích), zakoupit mapy, pohlednice, videokazety, knihy atd. Od loňského roku mohou návštěvníci TIC využívat také internet. Eva Veselá

Moravská galerie Brno a nakladatelství Exlibris Praha vydaly publikaci Český filmový plakát 20. století. Na více než 500 stránkách je představena bohatá historie českého filmového plakátu i české kinematografie. Čtenář si může vybírat mezi českou a anglickou verzí, vázanou nebo brožovanou vazbou. Za knihu v pevné vazbě zaplatí kupující 1790 Kč, za brožovanou 1490 Kč a za anglickou verzi 1890 Kč. Kniha připomíná výstavní projekt realizovaný na 20. bienále grafického designu v Brně v roce 2002. První část knihy je věnována plakátům – ty vznikaly od počátku filmu a během času se na jejich tvorbě podíleli také známí výtvarníci. Díky této skutečnosti dosáhly mnohé z nich vysoké výtvarné úrovně. Historie filmového plakátu je čtenářům představena v chronologicky na sebe navazujících kapitolách – samotné počátky až po 1. světovou válku, meziválečné období, roky 1945 až 1989, závěr je věnován létům 1990 – 2003. Historie české kinematografie je členěna do šesti kapitol – od éry němého filmu až po rok 2003. Publikace nabízí kolem tisíce barevných reprodukcí z let 1896 – 2003 a jako prémii 250 medailonů umělců (A. Born, M. Frič, M. Knížák, K. Saudek a další). [ev]

Muzeum v Čelákovicích připomnělo svou existenci V březnu letošního roku vydalo město Čelákovice za přispění sponzorů sborník „100 let Městského muzea v Čelákovicích“, připomínající veřejnosti existenci muzea od roku 1903. Publikace vyšla v nákladu 500 výtisků v pevné vazbě a jednotlivé studie je možné zakoupit také jako separáty v počtu 500 ks. Sborník, tištěný na křídovém papíře s množstvím fotografií, má 592 stran. Kniha obsahuje 17 různě obsáhlých příspěvků, které jsou opatřeny souhrny v anglickém a německém jazyce. Cena sborníku je 420 Kč. Celkové náklady na vydání publikace činí 396 tis. Kč - z toho uhradilo město 162 tis. Kč, sponzoři 22 tis. Kč a zbytek finančních prostředků – 212 tis. Kč bylo nutné získat půjčkou. Kontakt: Městské muzeum – Na Hrádku 464, 250 88 Čelákovice, E-MAIL: [email protected] Irena Koušková 10 / 2004

Listy starohradské kroniky Nedávno vyšlo druhé číslo již 27. ročníku této tiskoviny, kterou vydává Osvětová beseda Staré hrady nákladem 950 kusů. Na 80 stránkách textu (formát A5) najdeme dvacítku článků, které doplňuje Kulturní kalendář Libáňska, Staré Hrady v tisku, Drobné zprávy i pozvánka na akce. [ev]

Památky Příroda Život Oblastní muzeum v Chomutově vydalo druhé číslo stejnojmenného čtvrtletníku (36. ročník), které na 32 stránkách přináší 7 odborných statí doplněných fotografiemi a soupisem literatury. Pro přiblížení jen názvy článků: Údolím Chomutovky, Rozhledna v Kadani, Lidové pověry na Chomutovsku, Lesní pomníček u Přísečnice, Místo činu středověk a další. [ev]

7

Chomutovské Atrium

Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov (dále SKKS) vydalo 17. číslo informačního bulletinu Atrium. Na 17 stránkách textu, doplněného řadou ilustrací a fotografií, si může čtenář přečíst řadu užitečných informací o činnosti a nabízených službách SKKS (celkem 20 článečků). Hned první text – Projekt Senior v čítárně seznamuje se spoluprací SKKS, Rozvoje občanské společnosti a programu Phare 2002 na zpřístupnění internetu starší generaci. atd. [ev] PUBLIKACE PRAHA: Publikaci zachycující pamětní desky a busty v hlavním městě chce v nejbližší době vydat odbor památkové péče pražského magistrátu. Kniha by měla zmapovat zhruba 240 pamětních desek a bust, které se nacházejí v památkové rezervaci, v jejím ochranném pásmu a v přilehlých památkových zónách. Ke každé památce bude pořízena nejen detailní fotografie, ale i celkový snímek místa či objektu spolu s mapkou, kde se nachází. Budou též připojeny informace o zobrazené osobnosti. S myšlenkou na vydání knihy přišel fotograf Z. Merta, který řadu pamětních hesel i bust již zdokumentoval. Náklady na vydání knihy se odhadují na téměř 600 tis. Kč. Pokud koncem srpna radní její vydání schválí, mohla by se v knihkupectvích objevit počátkem příštího roku. (Právo, 19.08.2004)

8

Židovské památky Čech Text v češtině i angličtině, fotografie a mapa Čech se symboly židovských památek (gheta, hřbitovy, synagogy i památníky) – to vše přináší na 360 stánkách publikace autorů Blanky Rozkošné a Pavla Jakubce. Představeny jsou památky, které jsou zrekonstruované, ale i ty, jejichž stav je přímo žalostný. Součástí textů je také přehled vývoje židovského osídlení. Ze synagog jich jen několik slouží v současné době svému původními účelu – tedy konání bohoslužeb. V některých synagogách se konají bohoslužby jiných církví, z dalších se staly školy, umělecké ateliéry, část je využívána kulturními organizacemi. Některé synagogy však prošly takovou přestavbou, že nezasvěcený návštěvník jen ztěží pozná původní určení této stavby. Jde o změny na objekty určené k bydlení, ale i požární zbrojnice dílny, továrny, stodoly, skladiště. Součástí publikace je přehled význačných židovských osobností pocházejících z tohoto území. Židovské památky Čech se tak přiřadily k již vydaným Židovským památkám na Moravě a ve Slezsku a Brno židovské. Komplet uzavře kniha o památkách židovské Prahy, která má vyjít příští rok. [ev] PUBLIKACE ČR: V červenci vydal Národní filmový archiv Filmovou ročenku 2003 v česko-anglické verzi. Mezi uváděnými informacemi je např. uvedeno, že se v r. 2003 promítlo v českých kinech kolem 1 tis. filmů, mezi 209 premiérami bylo 29 domácích. V ČR promítalo vloni 846 kin, z toho 15 multikin, více než 600 jich mělo pravidelný provoz, sezonně působilo 112 letních kin a 44 letních putovních kin. Všechna odehrála celkem přes 341 tis. představení pro více než 12 mil. diváků. Celkové tržby přesáhly 1 miliardu Kč. (Krkonošské noviny, 15.07.2004) STARÉ MĚSTO (2,2 tis. obyv., okres Šumperk): Vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí vydalo publikaci Dějiny turistiky na Staroměstsku autora Václava Korandy, která se věnuje historii a vývoji turistiky v regionu. (Zlatý roh, č.2, 2004) LIBEREC (100 tis. obyv.): Liberecké nakladatelství Knihy 555 vydává novou fotografickou publikaci Krajiny Jizerských hor, která představuje Jizerské hory v proměnách čtyř ročních období. Publikace vychází s texty v češtině a němčině. (Krkonošské noviny, 29.07.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Malá sonda do kultury Středočeského kraje Středočeský kraj je svojí rozlohou největší mezi samostatnými územními správními celky u nás. Má i specifickou polohu - rozkládá se jako prstenec kolem hlavního města. Je jediným krajem, jehož sídlo najdeme mimo území kraje – v Praze. „Základní přístup Středočeského kraje ke kultuře a ke kulturnímu potenciálu vychází ze systémového pojetí kultury. Kultura je v něm chápána jako systém sestávající ze tří subsystémů: umění, osvěta a ochrana kulturních hodnot“, tolik webové stránky kraje. Oblast kultury, památkové péče i cestovního ruchu je zpracována v Programu rozvoje kraje. Středočeský kraj dal v posledních dvou letech nejvíce finančních prostředků na kulturu a obnovu památek ze všech krajů v ČR. Rada, dotace nad 200 tisíc pak Zastupitelstvo kraje. Nejvyšší částka - 400 tisíc Kč, byla letos určena na obnovu zámku v Buštěhradě. Podle typu žadatele získaly nejvíce finančních prostředků (téměř 15 milionů Kč) římskokatolické farnosti. Do kultury ve Středočeském kraji připlynou prostřednictvím krajského rozpočtu i státní finanční prostředky z ministerstev. Do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 18 280 tisíc Kč, na zajištění regionálních funkcí knihoven 18 103 tisíc Kč, Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů představuje 1910 tisíc Kč a Podpora českých divadel 1623 tisíc Kč. Také přidělování těchto příspěvků podléhá schválení Radou a Zastupitelstvem (schvalování je podle výšky finanční částky). Částku 4678 tisíc Kč věnoval kraj na obnovu kulturních památek, jejichž je vlastníkem (muzea, sociální ústavy, školy, další zařízení). Největší objem finančních Radní pro kulturu, ing. Zbyněk Šorm prostředků z rozpočtové kapitoly kultura plyne Finance a kultura na financování krajských příspěvkových organiCelkové výdaje na kulturu a památkovou péči zací z oblasti kultury - je to plných 178 mil. Kč. činí v letošním roce 263 741 tisíc Kč, což předOdbor kultury a památkové péče stavuje 2,11 procent z rozpočtu kraje. Kraj přiProblematika kultury a památkové péče spadá spívá na akce, které mají širší než místní chado gesce krajského radního ing. Zbyňka Šorma. rakter, významně podporuje i obnovu památek, Vedoucí odboru je PhDr. Anna Matoušková. které sám nevlastní. Byly vytvořeny dva fondy, 1) Oddělení památkové péče: z nichž jsou poskytovány finanční příspěvky – vedoucí a 7 pracovníků. Fond kultury a Fond obnovy památek. Z Fondu 2) Oddělení kultury: vedoucí a 3 pracovníci. kultury bylo na účelové dotace rozděleno v loňV odboru pracuje ještě asistentka a ekonomka. ském roce 10 milionů Kč, letos 10,2 milionů. Údržba a obnova památek je finančně náročná, Komise pro kulturu a památkovou péči a proto i částka rozdělovaná Fondem obnovy paKomise má 12 členů. Vyjadřuje se ke všem důmátek bývá vzhledem k Fondu kultury mnohem ležitým záležitostem v oblasti kultury a památvyšší – v minulém roce 20 milionů, letos 27,1 kové péče, do její kompetence spadá dotační římilionů Kč (podány byly žádosti na více než zení v oblasti památek a kultury, je poradním 171 milionů Kč). Dotace do 200 tisíc schvaluje orgánem Rady. 10 / 2004

9

Kraj jako zřizovatel Středočeský kraj je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací v oblasti kultury (to je největší počet PO zřizovaných krajem u nás). Jde o 13 muzeí, 2 památníky, 2 galerie, 1 knihovnu a Ústav archeologické památkové péče středních Čech v Praze. Součástí tří muzeí (Kolín, Poděbrady a Příbram) jsou skanzeny lidové architektury (skanzen v Kouřimi, Přerově nad Labem a ve Vysokém Chlumci). Do konce roku bude u jednoho z nich vytvořeno pracoviště, které se stane garantem péče o tradiční lidovou kulturu kraje. Koncepce rozvoje muzeí kraje Na jaře letošního roku schválilo zastupitelstvo Koncepci rozvoje muzeí a galerií Středočeského kraje na období 2004 – 2008. Jde o rozsáhlý materiál (necelých 300 stránek textu, ale i grafů, tabulek, formátu A4 – v některém z dalších čísel MíKu se k němu vrátíme), jehož autory jsou: PhDr. Ladislav Kesner, PhDr. Alexandra Brabcová a PhDr. Kaliopi Chamonikola, Dr. Podle zadání měl koncepční materiál zahrnovat základní analýzu současného stavu sítě muzeí a galerií, věnovat se ekonomické stránce fungování muzeí a galerií, postihnout vědeckovýzkumnou a vlastivědnou činnost, zapojení do celoživotního vzdělávání, popularizační funkci a navrhnout komunikační a PR strategii muzeí a galerií ve Středočeském kraji a jejich propojení v uceleném turistickém produktu. Text je členěn do 8 oddílů: Cíle strategického plánu, Koncepční východiska, Muzea Středočeského kraje: současný stav a hlavní problémy, SWOT analýza, Strategie, Předpoklady a opatření k dosažení stanovených cílů, Středočeský kraj a muzea, k nimž kraj nevykonává zřizovatelskou funkci – plán podpory muzejnictví ve Středočeském kraji, Akční plán, závěrem jsou uvedeny citované zdroje. Na Koncepci muzeí naváže v letošním roce další materiál – marketingová studie a plán. Tento dokument vznikne za podpory dotace z Ministerstva pro místní rozvoj a stane se základem pro přípravu projektu Středočeská muzea. Středočeské památky Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1995 zapsáno historické jádro Kutné Hory

10

s chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci. Národních kulturních památek najdeme na území kraje 24 a nemovitých kulturních památek 4260 (v počtu NKP a nemovitých kulturních památek patří kraji 2. místo – za Jihočeským krajem). Ve středočeském regionu se nachází 2 městské památkové rezervace (Kolín, Kutná Hora) a 10 vesnických památkových rezervací (Dobrovíz, Třebíz atd.), dále 55 městských a vesnických památkových zón a 2 prohlášená území krajinných celků za památkové zóny (Osovsko a Žehušicko). K regionu patří také bájemi opředená hora Blaník. V areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je uchováván mariánský reliéf ze zlata – tzv. Palládium země české. Po odborné stránce památkové péče spadá území kraje pod Národní památkový ústav, odborné územní pracoviště pro střední Čechy v Praze. Pestrost láká Kromě výše uvedených kulturních institucí zřizovaných krajem a památek je tu celá řada zařízení zřizovaných městy, obcemi i privátními subjekty, které se podílí na tvorbě kulturního klimatu kraje. Jde o 4 profesionální divadla – v Mladé Boleslavi, v Kladně dokonce 2 (z toho 1 loutkové), Příbrami, dále muzea – např. ve Slaném, Čelákovicích, galerie – např. v Benešově, Kostelci nad Černými lesy, Příbrami, kina (55 kamenných a 7 letních), památníky – např. Josefa Lady v Hrusicích. Nezastupitelné místo mají divadelní ochotníci, pěvecká a hudební tělesa, amatérští fotografové a filmaři, výtvarníci, příznivci folkloru či tance. Středočeský kraj prostřednictvím odboru kultury a památkové péče KÚ vytváří tzv. kulturní mapu kraje. Na webových stránkách (WWW.KR-S.CZ) nabízí nejširší veřejnosti nejen informace o kulturním potenciálu kraje, ale také aktuální kulturní kalendář. Setkávání profesionálů i amatérů Na mnoha místech kraje probíhají festivaly, přehlídky, soutěže a další akce různých žánrů. Řada z nich má dlouholetou tradici, jiné se o přízeň diváků začínají teprve ucházet. Mezi prestižní akce patří Talichův Beroun, Podblanický hudební podzim, Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami, Kmochův Kolín, Slánské jazzové dny, ROCK FOR PEOPLE v ČesMÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA kém Brodě, Benátky filmových amatérů (Benátky nad Jizerou), Mimoriál – mezinárodní festival neverbálního divadla v Kolíně, Tuchlovická pouť – středočeský folklorní festival, Přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla – FEMAD v Poděbradech. Kraj a kronikáři V tradici pořádání seminářů pro obecní kronikáře pokračuje řada muzeí zřizovaných Středočeským krajem (mnohdy ve spolupráci s příslušným okresním archivem). Jde např. o muzea v Brandýse nad Labem, Poděbradech, Jílovém u Prahy, Mělníku. Cestovní ruch Problematika cestovního ruchu spadá do odboru regionálního rozvoje. Oddělení cestovního ruchu tvoří vedoucí a dva pracovníci. Podvýbor pro cestovní ruch (dále CR) má 11 členů, je poradním orgánem výboru pro regionální rozvoj. Kraj má zpracovaný materiál Program rozvoje CR Středočeského kraje. Stejně tak se problematice CR věnuje materiál Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (oba materiály jsou na webu kraje). Podle slov hejtmana Středočeského kraje ing. Petra Bendla patří rozvoj CR mezi priority kraje, který má velký potencionál kulturních památek, přírodních zajímavostí, ale i dosud neobjevených zajímavých míst. Proto rozhodl kraj o vzniku destinačního managementu, jehož posláním bude rozvoj CR v kraji – v současné době bylo vypsáno výběrové řízení. Kraj je zařazen Českou centrálou cestovního ruchu do regionu Okolí Prahy a částí území Mladoboleslavska do turistického regionu Český ráj. Průměrná doba pobytu turistů (našich i zahraničních) je o něco nižší než je republikový průměr. Nejdelší dobu stráví zahraniční turisté v okrese Nymburk – důvodem jsou zřejmě lázně Poděbrady a sportovní centrum v Nymburce. Nejvíce zahraničních návštěvníků je z Německa, dále z Nizozemska a Polska. Eva Veselá

Moravskoslezský kraj je připraven V rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) připravil Moravskoslezský kraj čtyři grantová schémata, do kterých budou moci žadatelé předkládat návrhy projektů/akcí a získat na jejich realizaci finanční pomoc z veřejných prostředků. První výzva k předkládání projektů/akcí by měla být vyhlášena letos v říjnu. Grantová schémata se zaměří na podporu širokého spektra aktivit, které vychází z programového dodatku ke SROP. O financování aktivit budou moci zájemci žádat ve čtyřech grantových schématech: Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji, Síť sociální integrace, Jednotný komunikační styl a Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch. Na uvedená čtyři grantová schémata může Moravskoslezský kraj získat do konce roku 2008 z Evropské unie a státního rozpočtu až 844 milionů korun. Kraj pak na kofinancování projektů vyčlení ze svého rozpočtu 274,5 milionů korun. [luk]

Kraj podpořil projekty Českých Budějovic Podle sdělení statutárního námětka primátora Českých Budějovic Juraje Thomy podpořilo v září 2004 krajské zastupitelstvo hned dva významné projekty města. "Na přípravu projektů Revitalizace koněspřežní dráhy v Českých Budějovicích a Město a voda ( Splavnění Vltavy) získá město od kraje příspěvek ve výši 944 900 korun. Realizace těchto projektů má ambice přilákat k nám turisty a oživit tradice," říká k rozhodnutí krajských zastupitelů náměstek Thoma a podotýká, že se oba projekty budou ucházet i o finanční podporu z Evropské unie, konkrétně ze Sdruženého regionálního operačního programu. [luk]

www.mistnikultura.cz 10 / 2004

11

Aš - město tří výrazných kultur Místostarosta města Aš (12,3 tis. obyv., okres Cheb) Jiří Miroslav Knedlík má v gesci kulturu a kultura podle něj zaměstnává poměrně dost lidí na radnici. samozřejmě dáno geografickou polohou Aše, Ašská radnice, foto L. Kučerová která už dlouho spolupracuje s německými partnerskými městy. Byl vytvořen svazek s názvem Přátelé v srdci Evropy, který tvoří 16 obcí, z větší části z Bavorska a Saska. Obce spolupracují na poli sportovním, kulturním i společenském. První projekt, na kterém spolupracovala tři města, nesl název „Od města k městu, z náměstí k náměstí“. Cílem projektu bylo dát do pořádku zdevastovaná náměstí, ale ašští radní museli takové náměstí vytvořit, resp. vytipovat a dotvořit. Město vyhlásilo soutěž na zpracování projektu, kterého se zúčastnili i zájemci ze zahraničí. Na samotnou realizaci pak získala města část finančních prostředků z programu Phare. Kultura v prostoru Stejně jako tomu bylo v jiných městech, stalo se i v Aši, že jedna z minulých volených reprezentací města prodala společenský dům Střelnice obrovský objekt, jeden z největších v okrese. V prostorách se, jak místostarosta s nostalgií vzpomíná, scházeli mladí na „čaje“ a zábavy, V Odboru školství, kultury a sportu pracují tři objekt měl vše, co k takovému, kultuře určezaměstnanci. Subjektem, který řeší vše, co se nému objektu, patří. Nyní je budova řečeno kultury ve městě týká, je Kulturní komise. Co do slovy místostarosty bezprizorní; z jedné strany počtu členů, je jedna z největších. Zastoupeni s náznaky snahy o rekonstrukci, z jiného pojsou v ní ředitelé kulturních příspěvkových orhledu vykazující neomylně postup devastace. ganizací a radní, který má kromě místostarosty Obec ani neví, jaký záměr soukromý vlastník tuto oblast na starosti. Všechny peníze určené na s objektem má. Proto se ašská radnice zabývá kulturní aktivity jdou přes příspěvkovou organimyšlenkou vybudovat nový multifunkční objekt, zaci – Ašské kulturní středisko (AKS). Ze stakterý by v podstatě měl nahradit stávají kulturní tistické tabulky roku 2003 vyplývá, že v AKS dům. Zatímco původní záměr byl vybudovat v tomto roce proběhlo 107 kulturních a spoleúplně nový objekt na náměstí, další úvahou je čenských akcí, z toho 11 určených školám. přebudovat k tomuto účely kino, které má na Na granty vyčleňuje město cca 1 milion korun rozdíl od stávajícího kulturního domu výbornou. ročně a uděluje je ve čtyřletém grantovém sysakustiku. tému organizacím, spolkům i jednotlivcům. PoMěsto tří výrazných kultur žadavky se odevzdávají každé čtvrtletí. KonNěmečtí ašští rodáci mají své sídlo v Rehau, kde cepce kultury je začleněna do dokumentu Straje uložen jejich archiv, knihovna atd. a pokud by tegie města. se podařilo objekt vybudovat, mohla by se tato Aš v Evropě s předstihem cenná dokumentace přesunout do Aše. Zatím se Ašský starosta dlouho před vstupem české rediskutuje, k čemu všemu by měl objekt sloužit. publiky do EU říkal: naše země se na vstup do Vzhledem k odhadovaným nákladům ve výši Evropy připravuje, my už tam dávno jsme. Je to cca 30 mil. bude rozhodující, zda se finanční

12

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA prostředky povede sehnat. Ale místostarosta by byl rád, kdyby se tento záměr povedlo naplnit ještě do konce tohoto volební období a zároveň rozhodnout, jak naložit se stávajícím kulturním domem. V Aši kromě české a německé komunity s výraznou kulturou, žije poměrně velká vietnamská menšina, která čítá odhadem cca 1000 příslušníků. Radnice se snažila dát této skupině prostor a zapojit ji do kulturního dění, bohužel tento svým způsobem ojedinělý pokus nevyšel. V Aši se lidé umí po sousedsku pobavit Jako doložení tohoto tvrzení vybíráme jednu již tradiční akci - Císařské slavnosti, která vznikla z recese před třemi roky. Pořadateli jsou Městské kulturní středisko a chalupáři. Na jednom z prvních plesů byl zvolen císař Jiří I. a císařovna Monika I. Na každém dalším se účastníci převlékají do dobových kostýmů a jak předpokládá nepsaný itenerář akce, přemístí se do čtyři kilometry vzdálené obce Dolní Paseky (mimochodem do obce, kde má císař chalupu). Tady pak probíhá společenská slavnost a zábava za doprovodu rytířských soubojů, středověkých tržišť a hudby. Odpoledne tráví spolu malí i velcí, ti druzí si den při radovánkách prodlouží až do ranních hodin. Ludmila Kučerová MÍSTA ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): Žatec je jedním z mála měst, které může doložit svou tisíciletou historii. Letošní oslavy svého milénia a Celosvětové setkání Žatečanů organizuje město ve spolupráci se Sdružením rodáků a přátel města Žatce již od počátku roku. Uskutečnilo se kolem 40 akcí, koncertů, výstav, soutěží, zábavných pořadů, odborných přednášek a originálních slavností chmele a piva. Maratón oslav, nad nimiž převzali záštitu předseda Senátu Petr Pithart a ministr zahraničí Cyril Svoboda, bude završen 11. 9. Součástí Celosvětového setkání Žatečanů se stane vernisáž výstavy obrazů se žateckými motivy v Městském divadle, historický seminář a bohatý kulturní program. Účastníci z domova i z ciziny si prohlédnou městskou památkovou rezervaci (vyhlášenou v r. 1961), posedí ve školních lavicích a zapálí 1000 svíček na obrovském dortu, který má šanci být zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Město uvolnilo na výjimečnou iniciativu 3 mil. Kč, významnou roli sehraje i Žatecký pivovar, který je nejstarším pivovarem u nás v původní městské zástavbě. (Veřejná správa, č.35, 2004)

10 / 2004

Cheb, to není jen Valdštejn Město Cheb (31,7 tis. obyvatel) ležící v těsné blízkosti tzv. lázeňského trojúhelníku nabízí svým občanům i lázeňským hostům řadu významných památek a velké množství různých kulturních programů. Snad nejznámější kulturní akcí s mezinárodní účastí je Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých FIJO – letos proběhl již 16. ročník

Cheb, foto E. Veselá

Město s bohatou historií První písemná zmínka o Chebu je datována rokem 1061, první zmínka o městě je z roku 1203. Ve městě se střetávala od dávných dob česká a německá kultura. V polovině 12. století jej získal císař Friedrich Barbarossa, k zemím koruny české byl připojen králem Janem Lucemburským. K Chebu se váže několik pobytů Albrechta z Valdštejna, který tady byl v roce 1634 zabit. Velký požár počátkem 19. století poškodil řadu středověkých staveb, které už nikdy nebyly obnoveny. V 2. polovině 19. století se stává město důležitou železniční křižovatkou, kterou denně projíždělo kolem stovky vlaků. Počátek 20. století je ve znamení rozvoje průmyslu – strojírenského, textilního, potravinářského. Do tohoto období spadá také výstavba budovy knihovny v secesním slohu, pořádány byly historické Valdštejnské hry. Dvě světové války a jejich důsledky poznamenaly město i jeho obyvatele. Za památkami Nejvýznamnější památkou města je bezesporu chebský hrad, jehož nejstarší část byla postavena ve 2. polovině 12. století. Vedení města

13

podalo návrh na zapsání chebského hradu na seznam národních kulturních památek a pomýšlí i na seznam UNESCO. Nejcennější stavbou je chebské císařské rezidence, tzv. falce, je hradní kaple sv. Erharda a Uršuly. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a část východní hradby. Symbolem chebského náměstí je Špalíček tvořený 11 domy, jehož počátek spadá do 13. století. Dům, v němž byl zavražděn Albrecht z Valdštejna, má gotický portál a prošel renesanční přestavbou. Budova nové radnice je barokní a patří k nezdařilejším stavbám tohoto slohu ve městě. Následuje řada kostelů, měšťanských domů, kašny a další drobné památky. Kultura potřebuje finance Celkově město dává ze svého rozpočtu na kulturu 40,2 milionů Kč. Je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací (PO) – Městské knihovny (viz příští číslo MíKu) a Západočeského divadla (viz strana ..). Město vypisuje dva okruhy grantů, na než bylo v letošním roce určeno 7 milionů Kč. První z nich jsou určeny na celoroční činnost, dvakrát ročně je možné žádat o granty na mimořádné, jednorázové akce (např. fotografické výstavy Galerie fotografie G4 nebo Festival zdravotně postižených Souznění). Připravuje se zřízení Nadačního fondu Historický Cheb, který bude sloužit k financování obnovy městských památek. Podnětem pro jeho vznik je dar čestného občana města Antona Harta ve výši 5 tisíc euro. Město přispěje letos 1 milionem 150 tisíci Kč. Získané finance budou použity např. na dostavbu věží kostela sv. Mikuláše. Kulturní komise má 11 členů, 9 je voleno podle zastoupení politických stran na radnici, dva členy navrhuje odbor školství, tělovýchovy a kultury MěÚ Cheb. Do náplně práce komise patří posuzování žádostí o granty, navržení finanční částky. Vyjadřuje se k problémům kultury i k činnosti dvou PO, které město v oblasti kultury zřizuje. Kulturou město žije Největší a také nejstarší kulturní akcí je Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých (FIJO), který se koná každé 2 roky a má za sebou 16 ročníků. Letošní festival byl ve znamení

14

našeho vstupu do EU, představilo se na něm 1600 účinkujících. Na chebském hradě se letos konal 10. ročník mezinárodního festivalu Svátek keltské kultury Beltine, do 8. ročníku vstoupilo letošní Chebské varhanní léto. Krajský festival uměleckých projektů s mezinárodní účastí Chebské dvorky se letos konal již podruhé (viz str. 15). Tradici má Jazz Jam, Babí léto, Festival Mitte Evropa. Krajské muzeum, Galerii výtvarného umění a Galerii 4 – galerii fotografie zřizuje Karlovarský kraj. Kino Svět je majetkem města, které jej pronajalo (město na provoz nepřispívá, je zohledněna výše nájmu). V Produkčním centru Kamenná (součást Západočeského divadla Cheb) najdeme malé klubové kino ART určené pro 70 diváků (tady jsou promítány filmy pro náročné diváky). Na chebském hradě bylo dříve letní kino, dnes je tento prostor využíván k pořádání různých kulturních akcí. Město nezapomíná na mladé Objekt kulturního domu na Zlatém vrchu, který se nachází na sídlišti a byl dostaven na přelomu 80. a 90. let minulého století, si pronajalo od města občanské sdružení Divadlo bez hranic. Kulturní dům nabízí téměř 1500 metrů čtverečních plochy, k dispozici je pěkný koncertní sál a řada dalších místností. Záměrem o.s. Divadlo bez hranic je provozovat klub pro mladé – např. divadelní představení, koncerty, přístup na internet atd. Město podporuje také aktivity občanského sdružení Spolek přátel galerie Růžový kopeček, které jsou zaměřeny na divadlo a výtvarnou činnost. Toto o.s. vydává již čtvrtým rokem časopis o umění – čtvrtletník ARTUR. Město na jeho vydávání přispívá v rámci podpory Spolku přátel Galerie Růžový Kopeček. Co se připravuje Město uvažuje o otevření Kulturního centra Františkán v kostele Zvěstování Panny Marie. Měla by tu vzniknout koncertní síň (kostel má výbornou akustiku) a výstavní plocha. Současně má být zpřístupněn městský špejchar, hradební věže a vybudováno regionální muzeum. Obohacením kulturní nabídky by se mohly stát historické slavnosti spojené se jménem A. Valdštejna nebo Jiřího z Poděbrad. Eva Veselá MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Festival v zákoutích Chebské dvorky Čtyřdenní festival, který letos v červnu proběhl v Chebu podruhé, pořádá jako hlavní organizátor Galerie 4 – Galerie fotografie, jejíž zřizovatelem je Karlovarský kraj. Spolupořadateli je několik subjektů, např. Karlovarská unie a asociace výChebská zákoutí tvarných umělců, foto L. Kučerová Západočeské divadlo Cheb. Jedná se o festival uměleckých projektů s mezinárodní účastí, s více jak stovkou účinkujících, jehož záštitu převzal hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel a na který z grantového systému přispívá také město Cheb. Akci podporují i sponzoři a mediální partneři. Název festivalu vyplývá z toho, že probíhá cca na 24 dvorcích, zahradách a zákoutích historické části města. Projdete-li se během festivalu po městě, potkáte pod širým nebem výstavy fotografů, výtvarníků a dalších umělců. Vedle toho probíhá řada doprovodných kulturních akcí od divadelních představení přes koncerty až po módu. Poté, co skončil loňský ročník festivalu, začal se plánovat ten letošní. V první fázi na přípravě pracovali cca 4 lidé, ovšem v té poslední už jich bylo cca 60. Byli to také dobrovolníci, ponejvíce studenti středních škol, kteří měli plné ruce práce, např. každý den museli nainstalovat a večer zase uklidit expozice. Vstupné bylo volné, vyjma některých koncertů a divadelních představení, ale v těchto případech byla cena vstupenky přijatelná. Návštěvnost byla tudíž dobrá, a přestože se mnoho poměrně hlasitých akcí každoročně koná také ve vnitroblocích bytové zástavby, obyvatelé mají pochopení. Letos je dopředu žádal starosta města Cheb Jan Svoboda, z jehož dopisu citujeme: „Pořadatelé se budou snažit, aby každé narušení každodenního života obyvatel bylo především příjemným zážitkem.“ 10 / 2004

Nakonec sledovat živé představení či koncert pohodlně z okna bytu a z nadhledu, může být skutečně neobvyklý a příjemný zážitek. Tak jediné, co mohlo zkomplikovat průběh, bylo počasí, zvláště pak, když tištěný program hlásal, že festival se koná za každého počasí. Letos bylo počasí přívětivé. Ludmila Kučerová

Výstava na radnici U příležitosti 10. výročí trvání městské části Praha 15 je ve vestibulu radnice instalována výstava fotografií Marie Zdeňkové (kronikářka městské části) s názvem "10 let Prahy 15". Výstava je prodejní a potrvá do 31. října 2004. Výtěžek z prodeje snímků získá obyvatel Prahy 15 Pavel Michalík, výtvarně a sportovně nadaný žák zvláštní školy s mentálním postižením, který se nedávno zúčastnil 6. mezinárodní abilympiády v Indii. Přes devadesát fotografií mapuje rozvoj městské části ve všech oblastech života v průběhu uplynulých let. „Tato malá retrospektiva nabízí zamyšlení nad výraznými změnami, kterými městská část za relativně malé časové období prošla,“ řekl starosta Prahy 15 Jan Nádvorník. „Doufejme, že tento trend bude pokračovat a Praha 15 bude i nadále dobrou adresou a příjemným místem k životu,“ dodal. Zájemci si mohou jednotlivé fotografie v minimální ceně 100 Kč rezervovat v informační kanceláři v přízemí úřadu. Vyzvednout si je mohou po skončení výstavy. [luk] MÍSTA SLABCE (680 obyv., okres Rakovník): V Rousínově (m.č. obce Slabce) se v srpnu konalo Rousínovské umělecké sympozium, které zorganizoval Michal Faflík. Do statku U Faflíků přenesl festival Českých dokumentárních filmů, který byl v květnu uveden v Bruselu. Celý týden se zde sledovaly dokumentární filmy, poslouchali Křivoklátští hudci, součástí programu bylo umění řezbáře a muzikanta Honzy Jungmanna a vystoupení skupiny Pan Kix. (Rakovnický deník, 16.08.2004) Slatina nad Zdobnicí (821 obyv., okr. Rychnov nad Kněžnou) zavádí v obci internet. Využije k tomu zprovoznění tzv. zpětného kanálu kabelové televize, která tu od roku 1994 nabízí 17 programů. Tato akce přijde obec na 700 tisíc korun. (luk)

15

Turisté v Praze spokojeni Průzkum „Turisté a návštěvníci Prahy“ si zadalo hl. m. Praha a proběhl v letošní turistické sezoně. Od roku 1997 je to již třetí průzkum, který mapoval návštěvnost Prahy, strukturu návštěvníků města i jejich spokojenost se službami, výdaje, ochotu se do Prahy znovu vrátit a další aspekty spojené s turistikou v hlavním městě. Radní Němec v úvodu uvedl, že média často Průzkum proběhl jako již třetí v pořadí letos uvádějí, že turistů ze zahraničí sice přijíždí do v dubnu a v červenci, tazatelé uskutečnili celPrahy více, ale spojují to s otázkami, zda jsou kem 1253 rozhovorů v sedmi jazycích a celkově zde spokojeni a zda se do města ještě někdy ukázal, že se hodnocení Prahy od roku 1997, vrátí. Devětadevadesát procent respondentů kdy se s průzkumy začalo, zlepšilo ve všech v něm mimo jiné uvedlo, že by Prahu doporuukazatelích. čilo svým známým a 98 procent z nich se sem Tisková zpráva uvádí, že kompletní výsledky chce znovu vrátit. Průzkum je velmi podrobný, průzkumu budou zveřejněny na webových odpovídá na desítky dalších otázek včetně toho, stránkách hl. m. Prahy na /WWW.PRAHA-MESTO.CZ. že turisté jsou například spokojeni i s taxisluž[luk] bou. Výzkum poskytl aktuální informace nejen o struktuře zahraničních turistů Prahy, ale také Krásná země o způsobu cestování, důvodech návštěvy Prahy či místě a typu ubytování. Podstatnou součástí Organizátorem již druhého ročníku výše uvedevýzkumu bylo hodnocení úrovně poskytovaných ného projektu se stala státní agentura CzechTouslužeb či průměrná denní útrata za běžné porism ve spolupráci s krajskými úřady a jednotliložky. Reprezentativní vzorek návštěvníků vými městy. Cílem akce, která proběhla na přePrahy se mimo jiné vyjadřoval k rozsahu a kvalomu června a července, bylo podpořit cestování litě služeb Pražské informační služby. Čechů po jejich vlastní zemi. Letošní velká letní Opakovaná realizace výzkumu umožnila zacyklojízda trvala 22 dnů (z toho 2 dny byly odznamenat změny, ke kterým od roku 1997 počinkové), vedla osmi kraji – začínala v Karlov oblasti turistiky hlavního města došlo. Zjištěny varském kraji, následovaly kraje Plzeňský, Jihobyly posuny ve struktuře turistů Prahy a potvrčeský, Středočeský, Vysočina, Jihomoravský, dily se i nejnovější trendy ovlivňující městský Zlínský a končila v Moravskoslezském kraji. cestovní ruch (letecká doprava, internet). Během více jak 1 tisíce km měli možnost účastPrahu jako cíl své návštěvy stále častěji volí níci použít i jiné dopravní prostředky než kolo – starší lidé, řada z nich přijíždí i opakovaně. např. huculské koně, kočáry, historický vlak, V národnostní struktuře se nejrychleji rozvíjí nákoloběžky, travní lyže, rafty, drezínu, parník. vštěvnost z anglicky hovořících zemí, růst je Tímto chtěl organizátor ukázat širokou paletu však všeobecný a v letošním roce lze tedy očemožností, jak strávit aktivní dovolenou v ČR. kávat nárůst počtu přenocování o cca 12 % proti Účastníky projektu čekala po cestě celá řada akpředchozímu roku. tivit – návštěva hradů, zámků, rozhleden, muzeí, S pobytem v Praze panuje mezi návštěvníky hvězdárny, ale i motýlí farmy a zoologické zaPrahy a turisty po všech stránkách zřetelná spohrady. Měli možnost se setkat s řadou známých kojenost. Významná část turistů získala inforosobností – mistrem světa v cyklokrosu Pavlem mace o Praze od osob, které ji již navštívily - je Camrdou, zpěvákem Bohušem Matušem, modepotěšující, že se jednalo o pozitivní reference. rátory Petrem a Michalem Jančaříkovými, něJednotlivé stránky města hodnotí velmi příznivě, kolikanásobným vítězem rallye Paříž – Dakar spokojenost panuje i s často diskutovanou taKarlem Lopreisem aj. K peletonu cyklistů se xislužbou. Pozitivní ohlasy zaznamenaly mohl během putování přidat každý zájemce, vyi služby poskytované Pražskou informační službavený dobrou náladou, kolem a cyklistickou bou, které využilo téměř 40 % dotázaných. helmou. [ev]

16

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Jak se žije kronikáři ve Vršovicích? Byl jsem na knižním veletrhu a zastavil jsem se u stánku NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu). Slovo dalo slovo a já slíbil malý příspěvek do měsíčníku Místní kultura. Dnes máme již začátek srpna a já se teprve dostávám k napsání onoho článku. Alespoň tedy mohu bilancovat delší časové období své kronikářské činnosti. Ale jak to vše začalo? Městská část Praha 10 vyhlásila konkurz na místo kronikáře. Já jsem se ho zúčastnil a podařilo se mi v něm vyhrát. To se psal leden roku 2004 a od února jsem nastoupil na místo kronikáře (pozn. redakce – Michalu Ezechielovi, kronikáři Prahy 10 je 29 let). Stál jsem na startu a mohl jsem se opřít jen o svůj zájem o historii, o znalosti naší městské části. Navíc jsem přečetl jeden díl Pamětí Františka J. Vaváka a několik čísel zpravodaje Kroniky a kronikáři. Rychle jsem se tedy vrhl na studium knih o kronikaření a kronikách. Z nich jsem získal hrubou představu o tom, jak na to. A to byla chvíle, abych se pustil do práce. Vyrazil jsem do terénu a oslovil první kulturní instituce na našem území (divadlo Miriam, divadlo Solidarita, KD Barikádníků atd.). Dokonce mi vyšel v novinách Praha 10 článek o tom, že naše městská část má nového kronikáře. Čekal jsem nějakou odezvu, ale abych řekl pravdu, tak se neozval skoro vůbec nikdo. Naštěstí jsem se seznámil s kronikářkou paní Marií Zdeňkovou (pozn. redakce - kronikářka městské části Praha 15), která mi podala pomocnou ruku a zodpověděla mé dotazy. A tak jsem se vyhnul některým začátečnickým chybám. Díky tomu jsem si asi odpustil plno omylů. Místy mi připadá získávání podkladů a zapisování do kroniky jako boj s „větrnými mlýny“. Praha 10 má skoro 110 000 obyvatel. Kulturních a sportovních akcí je zde tolik, že nestíhám být všude. Docela by mě zajímalo, jak to zvládají kronikáři v jiných stotisícových obcích. Ale dosti stěžování. Kronikářská práce je tak zajímavá a důležitá činnost, že všechny problémy jdou při ní stranou. Myslel jsem, že vše důležité z naší městské části je již zapsáno v moudrých knihách. Že již člověk nemá co objevovat. Ale o to je pak větší moje radost, když zjistím něco 10 / 2004

nového. Třeba nedávno jsem objevil, že v Malešicích (část Prahy 10) se budoval v roce 1948 kostel, ale komunistický režim ho nenechal dostavět. Zážitkem pro mne byla také návštěvu pana prezidenta Václava Klause s manželkou u nás v Praze 10. Určitě začátky jsou vždy těžké. Ale je to jen o tom, jak rychle se překonají. A doufám, že právě svojí první kronikou dokáži, že ony těžké časy jsou za mnou. A že kronika má svoje uplatnění i na začátku 21. století a je nezbytnou součástí všech obcí. Michal Ezechiel, kronikář Prahy 10 Pozn. redakce: Odbornou péči (metodiku) o kronikáře zabezpečuje v hlavním městě Praze z jeho pověření příspěvková organizace Muzeum hl. m. Prahy (v rámci svého personálního vybavení a rozpočtu). Radní pro kulturu RNDr. Igor Němec připomněl svým dopisem ze dne 1. 9. 2003 starostům městských částí povinnost vést kroniku a mít vytvořené místo pro kronikáře dle zákona. Statutem hl. m. Prahy – obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů – v příloze č. 2 pod bodem 1. je svěřena uvedená povinnost, tj. založení a vedení pamětní knihy obecní, do samostatné působnosti všech městských částí.

Vážíme si kronikářů, umíme je ocenit? Takto zní anketní otázka umístěná na našich webových stránkách: WWW.MISTNIKULTURA.CZ. Hlasování se ke dni uzávěrky (20. 9. 2004) zúčastnilo 17 návštěvníků a průběžný výsledek přetiskujme s tím, že k anketě můžete připojit svůj hlas. Ano 29.41% (5) Ne 11.76% (2) Vážíme si jich, ale ocenit je neumíme 58.82% (10)

17

Traktory do zámku

Zlínská Alternativa

Docela zapomenutý 429stránkový rukopis z roku 1953 nevydané publikace „Barokní obrazárna v kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou“, jejímž autorem byl rychnovský profesor Karel Weis, přináší svědectví o plánech komunistických mocipánů na využití tehdy státního zámku v Rychnově nad Kněžnou: Tento rukopis přináší popis jednotlivých obrazů a jejich seznamy. Děsivé údaje jsou uvedeny na straně 425 pod názvem Několik slov závěrem. Ocitujme z originálu bez pravopisných úprav: Končím svou práci a znovu opakuji: její účel je ryze kronikářský, a podnět k ní byl dán obavou, že jednou nebude Rychnovanu ani známo, jak vzácné památky ušlechtilého umění minulých staletí byly kdysi shromážděny ve zdejším zámku. Tarda sit illa dies et longo serior aevo – ale mohou-li se již dnes ozývati návrhy úředních komisí, že místnosti v zámku by se znamenitě hodily za sýpky, že v kolonádě je možno umístit víc než 85 traktorů a řada místností může být výborným skladištěm materiálu a zboží nejrůznějšího druhu a ve velikém množství, když na námitku správce zámku, že po zabrání všech místností nebude nezbude mu místa ani k pověšení prádla, odpovídá jeden z čelných členů komise a kulturní (!) funkcionář s velikou pravomocí, že může k tomu dobře posloužit kaple – pak je skutečně oprávněná obava, že kolowratská sbírka obrazů nebude mít již dlouhého trvání v podobě, jak byly zůstavena svým restaurátorem, ba dokonce že se s ní Rychnov vůbec rozloučí jako s nábytkem v jednotlivých salonech výstavních, který byl rozvezen do nejrůznějších míst a měst. Pokud si někdo myslí, že tady šlo jen o legrácku, pak připomeňme, že sousedící jízdárna z roku 1727 byla v předlistopadových letech využívána jako sýpka obilí, tělocvična a sklad nábytku. Eduard Weis (*1886 Zadní Hutě, okres Příbram, +1960 Rychnov n. Kn.) byl středoškolský profesor, správce veřejné knihovny, režisér a dramaturg místního ochotnického spolku Tyl, správce městského rychnovského muzea a později i městského archivu, od roku 1934 až do své smrti městský kronikář. Josef Krám

V září loňského roku byl uveden do provozu kulturní institut Alternativa (viz MíKu číslo 11/2003, str. 21), organizační složka města. Byl zřízen na dobu jednoho roku. Na to, jak se osvědčil a co se podařilo, jsem se zeptala vedoucí odboru kultury Magistrátu města Zlín Mgr. Kateřiny Pešatové. „Po roce předložila Alternativa závěrečný účet k projednání Radě a Zastupitelstvu města Zlína. Na něm se projevilo nejen kolik finančních prostředků se investovalo do provozu a rekonstrukce objektu, ale také kolik prostředků bylo ušetřeno z jiných fondů města. Protože Alternativa dokáže poskytnout reprezentativní prostory pro společenské akce subjektů napojených na městské zdroje za zvýhodněných podmínek. Dříve si takové organizace musely pronajímat prostory za komerčních podmínek a na nájem čerpaly prostředky ze zdrojů města. Na základě hospodářských výsledků rozhodlo Zastupitelstvo města Zlín ponechat Alternativě statut organizační složky města do konce roku 2005. Po vyhodnocení uceleného fiskálního roku bude Rada a Zastupitelstvo města Zlína znovu uvažovat, zda prostor zůstane městským zařízením nebo bude nabídnut k pronájmu za komerčních podmínek“. Alternativu najdeme v Kolektivním domě, jehož obyvatelé jsou mezi prvními návštěvníky všech akcí. Část konaných akcí je komerční, část nekomerční, a právě tady se potvrdila jeho multifunkčnost. Příchozí mohou navštívit výstavy (na vernisážích se schází vždy více než stovka diváků), módní přehlídky, besedy, autorská čtení, firemní prezentace, koncerty atd. Prostor Alternativy využívají také organizátoři dětského filmového festivalu, stal se oblíbeným místem střední generace i škol. Svůj podíl na tom má poloha v centru města a její zázemí. [ev]

18

KULTURNÍ DOMY NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník): Kulturní centrum v Novém Strašecí vzniká v bývalém Duu. Radnice by centrum nejraději rozdělila na více samostatných funkčních celků, jedním z nich by měl být prostor pro kino či kinokavárnu. Na provoz kulturního domu počítá radnice 2,8 mil. Kč ročně, přičemž by hradila 1,3 mil. Kč. (Rakovnický deník, 01.07.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÍSTA Skončilo léto a s ním i letní kina Tradičně s koncem léta přichází i konec sezony letních kin. Pro některá byla ta letošní sezonou poslední, jiná naopak začnou promítat v příštím roce po kratší či delší přestávce. řada stromů – toho využila část diváků, která Podle Unie filmových distributorů bylo v roce sice představení viděla, ale vstupenku si nekou1995 u nás 130 letních kin, v roce 2002 a 2003 pila. Havířovské letní kino je součástí MěKS, se udržel stejný počet kin – 122. To jsou pouze promítání se uskutečnilo od června do srpna, na klasická letní kina, do řady míst však zajíždí tzv. 65 představení se dívalo 3210 diváků, průměrná maringotky a občas se vyskytne i autokino. Většina letních kin neslouží jen k promítání filmů, cena vstupenky byla 60 Kč. jsou to víceúčelové areály, v nichž se pořádají V okresech Frýdek-Místek, Opava a Ostrava také koncerty a další akce. Jak se v letošní senebylo v provozu žádné letní kino. zoně dařilo letním kinům v Moravskoslezském Plzeňský kraj kraji a Plzeňském kraji, o tom vypovídají násleTéměř v každém okrese hraje letní kino, jen do dující čísla. Spáleného Poříčí (2,6 tis. obyv.), v okrese Plzeň-jih zajíždí maringotka. V Plzni se promítají Moravskoslezský kraj V okrese Bruntál bylo v provozu jediné kino – filmy v Lochotínském amfiteátru, který je mav Jindřichově (1,6 tis. obyvatel). Je majetkem jetkem města. Areál si od města pronajímá Raobce a na základě dohody jej provozuje MIKS dek Uhlíř (na živnostenský list), filmy se proKrnov. Kapacita hlediště je 250 míst, od polomítaly v měsících květen až srpen. Na 24 předviny června do konce srpna se realizovalo 26 stavení (5 promítání nemohlo být uskutečněno představení, s návštěvností 1170 diváků. Cena pro déšť) přišlo 1258 diváků, za vstupenku zavstupenky byla stanovena od 40 do 60 Kč. Na platil návštěvník 100 Kč. Krátce bylo také Krnovsku nebylo žádné stabilní letní kino, ale v provozu autokino u nákupního střediska. do Karlovic (1,1 tis. obyv., Vrbna p. P. (6,5 tis. V okrese Plzeň-sever se hrálo v Kralovicích (3,5 obyv.), Zátoru (1,2 tis. obyv. a do Hlučína (14,6 tis. obyv.), kde je letní kino součástí Městského tis. obyv., okres Opava) zajížděla maringotka kulturního střediska (MěKS). Jeho kapacita je z Krnova. V okrese Nový Jičín hrála dvě letní 400 až 500 míst, představení se konala od kina – V Novém Jičíně a v Bílovci (8,9 tis. května do srpna. Promítalo se 76krát, přišlo celobyv.). Kino v Novém Jičíně je provozováno na kem 5445 diváků, za vstupenku zaplatili v průměru 60 Kč. živnostenský list. Bílovské kino má od města Domažlické letní kino je součástí MěKS, má pronajato Josef Jermář, který je provozuje na kapacitu 1100 míst. Po dobu provozu letního ŽL. Je určeno pro 500 lidí, promítalo se od kina nehraje kino kamenné. Filmy se promítaly 28. května do 15. září denně. Cena vstupenky čiod června do srpna, celkem bylo odehráno 107 nila 70 Kč. představení, které navštívilo 6624 diváků. PrůNejvíce letních kin bylo v provozu v okrese Karviná. V Orlové (36,2 tis. obyv.) provozuje měrně zaplatili za jednu vstupenku 65 Kč. letní kino Astra Cinema Ostrava s. r. o., hraje se V okrese Klatovy hrála kina dvě. Jedno je přímo ve víceúčelovém areálu z roku 1966. Kapacita v Klatovech, je součástí MěKS, promítalo se od hlediště je 1 tisíc diváků a filmy byly promítány května do září, bylo odehráno 85 představení v měsících červen až srpen. V Karviné je letní pro 5646 diváků. Vstupenka se prodávala za kino součástí MěKD, Areál má sice kapacitu cenu 65 -70 Kč. Kino v Makově (součást obce 1820 míst, ale využíváno je 1 tisíc. Promítalo se Předslav –739 obyv.) provozuje stejně jako kino v červnu až srpnu, na 31 představení přišlo 621 v Plzni Radek Uhlíř, areál patří obci Předslav. diváků. Cena vstupenky se pohybovala od 60 do Kino promítalo od května do srpna, odehrálo se 65 Kč. V letošním roce jde o nejnižší návštěv42 představení. Navštívilo je 2862 diváků, za nost za posledních 12 let, na níž se zřejmě podevstupenku zaplatili 65 – 80 Kč. Na hradě Rabí psaly úpravy areálu, při nichž byla vykácena probíhala videoprojekce. 10 / 2004

19

Na Rokycansku byla v provozu tři letní kina – v Hrádku (3 tis. obyv.) je kino součástí domu kultury (jde o organizační složku obce), hlediště má kapacitu 600 až 700 diváků, filmy se promítaly v červenci a srpnu. Přišlo se podívat 3800 diváků, vstupenka se prodávala za 60 Kč. Letní kino ve Zbirohu (2,6 tis. obyv.) je majetkem města, od něhož je má v pronájmu ing. Štícha (provozuje je na ŽL). Kapacita je 350 míst, od poloviny května do poloviny září bylo odehráno 57 představení, která navštívilo 2270 diváků. Cena vstupenky se pohybovala od 60 do 70 Kč. Třetí kino je v obci Trešov (175 obyv.) Kino ve Stříbře (8,2 tis. obyv.) je jediným letním kinem v okrese Tachov. Je součástí MěKS, má kapacitu 200 míst. V letošní sezoně bylo odehráno 26 představení, které navštívilo 1262 diváků, cena vstupenky se pohybovala v rozmezí 55 – 80 Kč. Kdo měl letos nejvyšší návštěvnost? Zdá se, že i letos se bude nejvyšší návštěvností chlubit letní kino v Novém Kníně (okres Příbram), které promítalo od poloviny června do konce srpna a na 42 představení přišlo 7750 diváků. Jedna vstupenka se prodávala v ceně 65 – 70 Kč, Nejvíce diváků přišlo na film Harry Potter 3 – 834, následovala Trója – 833, Kameňák 2 – 435 a Mazaný Filip – 327. V letošním roce oslavilo letní kino 30 let svého trvání a při této příležitosti měli filmoví diváci možnost setkat se s řadou našich herců – Evou Holubovou, Petrem Čtvrtníčkem atd. Eva Veselá KINA DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec), TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Kino v Dačicích je v letních měsících ve srovnání s ostatními částmi roku málo navštěvované. Jeho roční limit dosahuje 190 představení, největší zájem je o české filmy. Letošní léto tu do kina chodí zhruba o 10% diváků méně než vloni touto dobou. Pracovníci kina spatřují hlavní příčinu tohoto poklesu ve sledování filmů na videu a DVD. Naopak kino Světozor v lázeňském městě Třeboň v létě zaznamenává velkou návštěvnost. Promítá denně, nejoblíbenější tu jsou art-filmy - většinou starší, nekomerční snímky, často s vážnější tematikou. Na představení přijde průměrně 120 diváků. Nejmenší návštěvnost za poslední roky tu byla v letošním červnu. (Táborské listy, 06.08.2004)

20

Navigace při výběru kvalitního filmu Od 1. září 2004 vychází nové české periodikum FILMOVÉ LISTY (pravidelně každý třetí týden ve středu), které se orientuje na důležité a potřebné informace z oblasti „dobrého“ filmu. Je určeno především středoškolákům a lidem, kteří pravidelně navštěvují filmové kluby, artkina a filmové festivaly. V současné době zatím není komplexně dořešen všeobecná filmová výchova na středních (i základních) školách - přitom je ale zřejmé, že většinu svého volného času tráví mládež v audiovizuálním prostoru (viz. výsledky průzkumu UNESCA v Itálie - zde bylo konstatováno, že čas strávený v kině neb u televize je stejný jako čas strávený ve škole). Přitom právě audiovizuální prostor se nejvíce podílí na šíření špatného vkusu a kýče. O minimální kultivaci se v současné době starají jen filmové kluby (i televizní) a filmové festivaly. Neblahý vliv filmového kýče navíc podporují i současné velké filmové časopisy. O vzniku a hlavně potřebě FILMOVÝCH (A TELEVIZNÍCH) NOVIN se v naší republice mluví už 15 let - teprve letos se podařilo rozběhnout jejich výrobu. Projekt je z hlediska ekonomického založen na dvou věcech: 1. na absenci komerčních reklam (budou se objevovat jen reklamy na festivaly a mimořádné akce s „dobrým“ filmem) 2. na spolupráci a podpoře dalších institucí - především filmových klubů a kin. V současné době se noviny prodávají v 81 českých kinech a nebo na objednávku (kus stojí 10,- Kč - poštovné 10,- Kč, při více kusech bude účtováno jen poštovné) Více najdete na WWW.PICTUS.INFO/LISTY [luk] DĚTI - MLÁDEŽ HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Díky grantu ve výši zhruba 8 tis. Kč, který církevní základní škola v Hradci Králové dostala od magistrátu, může každé srpnové pondělí ve své keramické dílně pořádat pro děti a jejich rodiče akci nazvanou Prázdniny s hlínou aneb Přijďte s námi patlat. Děti za odbornou instruktáž nic neplatí, vše je hrazeno z dotace. V dílně mohou pracovat i děti, které navštěvují jinou školu. Hotové výrobky si odnášejí domů. O akci je velký zájem. (Noviny Náchodska, 10.08.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

DĚTI – MLÁDEŽ

KULTURNÍ DĚDICTVÍ

Pohádkový Jičín

Kynžvartský kabinet kuriozit

vzdal poctu J. Š. Kubínovi

Letošní 14. ročník festivalu Jičín - město pohádky se uskutečnil ve dnech 6. - 11. 9. a kromě jiného byl poctou spisovateli Josefu Štefanovi Kubínovi, který se v Jičíně narodil 7. 10. 1864. Téma festivalu znělo "Pohádky a báje Českého ráje". Právě J. Š. Kubín byl jedním z posledních, kdo ještě zažili ústní přenášení lidové tradice a kdo lidové příběhy zachytil v knihách. [luk]

Krajská knihovna v Pardubicích, oddělení kulturních služeb ve spolupráci s Pedagogickým centrem Pardubice vyhlašují

3. ROČNÍK KRAJSKÉ SOUTĚŽE V SÓLOVÉM ZPĚVU CHLAPCŮ

PERNÍKOVÝ SLAVÍK Soutěž je určena pro chlapce ze všech ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií celého Pardubického kraje. Soutěž se bude konat 10. listopadu 2004 v Domě hudby v Pardubicích. Podrobné informace, přihlášku a soutěžní řád najdete na WWW.KNIHOVNA-PARDUBICE.CZ

pod odkazem kulturní služby.

10 / 2004

Na zámku Kynžvart najdeme stovky a tisíce unikátních předmětů, které bylo možné obdivovat již v dobách knížete Metternicha. Téměř každý sbírkový předmět má za sebou kratší či delší, více nebo méně zajímavou historii. Vystaven je samozřejmě jen maličký zlomek a pokud má návštěvník zájem seznámit se s dalšími a přečíst si o nich celé příběhy, najde je na webové adrese WWW.KYNZVART.CZ nebo každé pondělí v Chebském deníku (tady jsou otiskovány od roku 2003 a jejich počet v současné době překročil šedesátku). „Zpracování původních dobových muzejních katalogů, originálních rukopisných inventářů a dokumentů nyní pomáhá osvětlit původ a historii mnoha pamětihodných, starobylých či exotických kuriozit a vrátit jim dávno zapomenutý příběh“, píše úvodem Kynžvartského muzea příběhů jejich autor, kastelán zámku Kynžvart PhDr. Miloš Říha. Na webových stránkách také najdete TOP TEN Kynžvartského muzea kuriozit, který nabízí nejzajímavější příběhy. Jeden ze zatím posledních příběhů nese název Kynžvartský kočár Jeho Jasnosti knížete Metternicha. Ptá se na něj řada návštěvníků, kteří jej viděli před rokem 1976 v zámeckém průjezdu. Kočár dostal ministr zahraničí a pozdější rakouský státní kancléř Clemens W. Lothar von Metternich – Winneburg v roce 1813 od rakouského císaře Františka I. Kočár má eliptické pérování a listová péra, která umožňují pohodlnější cestování. Protože šlo o kočár knížecí, byl tažen dvěma páry běloušů a měl žlutočernou barvu. Už několik let mohou návštěvníci opět kočár vidět. Mumie od místokrále Egypta patří mezi největší atrakce kabinetu kuriozit. Jde o dvě mumie v dřevěných rakvích. Místokrál Muhammad Ali byl velkým obdivovatelem Francie, zmodernizoval ozbrojené síly, zakládal školy, ale současníky byl považován za prvního velkoobchodníka a vykradače egyptských hrobů v nové egyptské historii. Mumie, ale i celou řadu dalších egyptských památek, daroval v roce 1825

21

kancléři Metternichovi pro jeho kynžvartské muzeum. Zámecká zbrojnice soustřeďuje více jak dvě stovky chladných a střelných zbraní. Historii rodu potvrzovaly ponejvíce starobylé portréty, kamenné náhrobky, meče a brnění. Klement von Metternich získal titul dědičného knížete v roce 1813 a snažil se všechny výše uvedené znaky starobylosti rodu zpětně zajistit. Podařilo se mu získat soukromou sbírku posledního chebského kata Karla Hussa, obsahující obrovské hákovnice (nejstarší s letopočtem 1546), řadu mečů, kuše, kyrys s přilbou, ale i oděv, který údajně pochází z pozůstalosti generála A. Valdštejna (existuje ale domněnka, že jde o mistrovské dílo kováře z počátku 19. století), atd. V roce 1845 darovalo město Mohuč Metternichovi velkou kolekci halaparten. Dar mu měl připomínat polovinu 17. století, kdy byl kurfiřtem mohučským jeden z jeho předků. Dalším pozoruhodným exponátem jsou „tajemné hodiny“ – mají číselník, ale chybí jim ručičky a hodinový strojek (aspoň tak to na první pohled vypadá). Také toto tajemství se v poslední době podařilo rozluštit. V roce 1852 uložil kníže zámeckému kustodovi, aby hodiny zařadil do muzejních sbírek. Ale paní kněžna rozhodla jinak a hodiny umístila do svého vídeňského salonu a teprve po její smrti se hodiny (značně poškozené) dostaly do zámeckých sbírek. Autor hodin - francouzský hodinář, vytvořil řadu zvláštních hodin, patentoval mnoho vynálezů a byl i uznávaným otcem moderní magie. Chcete vědět jak hodiny fungovaly? Stačí si na webu kynžvartského zámku najít příběh č. 24 – Tajemství hodin bez ručiček. Pokud se na tento web zatouláte, určitě se začtete i do dalších příběhů. Jen pro ilustraci několik jejich názvů: Starožitnosti z Pompejí, Kynžvartský portrét Babinského, Ruský kulečník, Zednáři kolem Metternicha, Harémové šaty pro kynžvartskou kněžnu, Jak se staví Suez. Eva Veselá

22

Obavy o Třebechovický betlém Předseda Sdružení přátel Třebechovického muzea a známý kreslíř Pavel Matuška vyjádřil v otevřeném dopise Městské radě v Třebechovicích pod Orebem odmítavý postoj k případnému vyslání Třebechovického Proboštova betlému do Anglie. V prohlášení uvádí, že tak činí v souvislosti s jednáním o zapůjčení této památky na výstavu Ideal Home do Londýna. „Když v roce 1967 přeplul oceán, aby pak po šest měsíců těšil návštěvníky světové výstavy Expo 67 v Montrealu, měl za sebou pár výletů po naší vlasti v době mezi dvěma světovými válkami, pak léta nehybnosti v temném sklepení. V padesátých letech a počátkem let šedesátých minulého století občasné „proběhnutí se“ vždy o Vánocích v kůlně u Skřivanů. Po zatěžkávací zkoušce v Kanadě, následně v Anglii, Holandsku a nakonec v Praze se betlém šťastně vrátil do Třebechovic, kde pro něj byl mezitím postaven stánek na náměstí. Sice mizerných parametrů, ale v té době to byla výhra. A spokojenost s ním musela vydržet bohužel až do dnešních dnů… V současné době jsou však také (snad) na dobré cestě přípravy přestavby celého Třebechovického muzea betlémů, aby konečně splňovalo technické, ale i estetické parametry muzejních a výstavních prostor 21. století, adekvátní významu národní kulturní památky Třebechovického Proboštova betlému.“ Závěrem Matuška píše, že sebezajímavější finanční přínos za zapůjčení této památky na tuto či podobnou akci nemůže vyvážit rizika jeho přepravy a provozu mimo domácí prostředí. „Už jednou se tomuto „třebechovickému korunovačnímu klenotu“ přijely poklonit hlavy císařské i královské. Ať přijedou znovu. Ale teď k nám, do Třebechovic, do města betlémů,“ končí Pavel Matuška svůj otevřený dopis, uveřejněný v zářijovém čísle novin Třebechovické haló, vydávaných MěÚ Třebechovice. Josef Krám MOVITÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ PLZEŇ (169 tis. obyv.): Západočeské muzeum v Plzni se rozhodlo rozšířit své sbírky o vyřazenou kancelářskou techniku. (Plzeňský deník, 30.07.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Muzeum pivovarnictví v Dalešicích Každý z nás určitě viděl dnes už kultovní film režiséra Jiřího Mencla Postřižiny s nezapomenutelnými herci – Magdou Vašáryovou, Jiřím Schmitzerem a Jaromírem Hanzlíkem. Právě období natáčení tohoto filmu v roce 1980 bylo nejslavnějším obdobím pivovaru. A bohužel na dosti dlouhou dobu. a skotské tradicionály, world Pivovar byl v Dalešicicích music, podívat se na divazaložen pravděpodobně delní představení, poslední koncem 13. století. Nejstarší srpnový týden patřil Mezináčást současných budov porodnímu řezbářskému symchází z období raného baposiu, zakončení Pivovarské roka. V osmdesátých letech sezony se uskutečnilo počát19. století koupil pivovar kem září. významný rakousko-uherský Vedle muzejní expozice je podnikatel baron Anton část pivovaru využívána Dreher. S jeho působením je k vaření piva podle starého svázán rozvoj pivovaru – po pivovarnického zákona. Ten stavební i technologické říká, že se smí používat jen stránce. Poslední várka piva voda, slad, chmel a kvasnice byla uvařena v roce 1977, – žádné další přísady a konv roce 1982 získala areál zervační činidla. Dalešické obec a ta jej o čtyři roky pivo mohou jeho příznivci později převedla na Jednotné ochutnat přímo v pivovarské zemědělské družstvo Hrotohospodě i na dalších 13 vice. V roce 1991 koupila místech na Moravě. pivovar firma, která jej text a foto: Eva Veselá použila jako bankovní zástavu, o údržbu budov se nestarala, část budov nechala zdemolovat. Přivedla areál do havarijního stavu, nikomu nic Hejtman v muzeu nezaplatila a byla zlikvidována. Sedlčanské muzeum oznamuje, že k 1. říjnu Naděje pivovaru svitla až v roce 1999, kdy jej byla veřejnosti zpřístupněna knihovna městv opakované dražbě koupili současní majitelé. ského muzea. Samotnému otevření předcházelo Za finanční pomoci fondu Phare a obce Dalešice získání grantu z fondu kultury Středočeského se podařilo opravit objekty a vybudovat Mukraje Městem Sedlčany ve výši 170 000 Kč. To zeum rakousko-uherského pivovarnictví. Zpříbylo také jedním z hlavních důvodů návštěvy stupnění muzea veřejnosti proběhlo v červnu hejtmana Středočeského kraje pana Petra Bendla 2003. Sbírkové předměty v muzeu jsou majetv muzeu koncem srpna tohoto roku. kem obce. Návštěvník se na panelech seznámí Knihovna muzea nabízí čtenářům a badatelům s historií pivovaru i výroby piva, podívá se do knižní fond čítající téměř 2700 jednotek. varny, v níž se koupala paní sládková atd. Část Zvláštní místo zaujímají archivní materiály a liprohlídky je s průvodcem, část je samostatná. teratura zaměřená na místní region. Knižní fond Muzeum je otevřeno v dubnu v neděli, v květnu je k dispozici pouze prezenčně, tj. ke studiu a září v sobotu a neděli, v červnu až srpnu každý v knihovní badatelně. den mimo pondělí. Základní vstupné je 30 Kč, snížené 20 Kč. Otevírací doba knihovny: Na nádvoří pivovaru se koná řada kulturních středa: 8 - 12 a 13 - 16 h akcí, na stěnu se promítjí filmy, je zbudováno Zájemci se mohou předem objednat i mimo tuto pódium i lavice pro diváky. Návštěvníci si mohli dobu na tel. čísle: 318 821 240. letos poslechnout klasickou dechovku, irské 10 / 2004

23

MUZEA ŽAMBERK (6 tis. obyv., okres Ústí nad Orlicí): V r. 2004 vydalo Městské muzeum v Žamberku ve spolupráci s Muzeem zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách regionální publikaci Člověk a dřevo v orlickém a podorlickém kraji autora Václava Šplíchala a Marie Otavové. Práce vznikla studiem odborné literatury, archivních pramenů a na základě konzultačních setkání s historiky, muzejníky, etnografy, archiváři, odborníky, zkušenými řemeslníky i výtvarníky. Kniha je pojata jako naučně populární. (Deštník, č.4, 2004) CHEB (32 tis. obyv.): V Krajském muzeu Cheb se 2. 10. uskuteční již 4. ročník Knižního minitrhu regionální literatury, tentokrát pod názvem Knihobraní. Jedná se o prezentaci oficiálních nakladatelů, ale i menších vydavatelů z řad muzeí, galerií, informačních center a nejrůznějších institucí působících v západních Čechách. Vzhledem k tomu, že se pořadatelé od 1. ročníku akce setkali se zájmem odborné i široké veřejnosti, snaží se návštěvníkům představit i další zajímavá nakladatelství mimo region. Součástí minitrhu je kulturní program zaměřený na knihy. V minulých ročnících to byly např. autogramiády, koncerty, besedy, soutěže a divadlo pro děti, salon regionálních spisovatelek atd. (Čtenář, č.7-8, 2004) ROUDNICE NAD LABEM (13 tis. obyv., okres Litoměřice): Konečnou podobu získává v těchto dnech stálá expozice Podřipského muzea Karla Rozuma. Expozice mapuje historii Podřipska a bude otevřena na podzim letošního roku. Mezi největší zajímavosti patří deskový betlém či maketa domu z mladší doby kamenné. (Deník Litoměřicka, 23.06.2004) ČÁSLAV (10 tis. obyv., okres Kutná Hora): Sbírka zemědělské techniky Národního zemědělského muzea našla letos své (snad již definitivní) umístění v bývalém vojenském areálu na jižním okraji Čáslavi. Do objektů, které se staly majetkem muzea, byla přesunuta sbírka historické zemědělské techniky, po r. 1990 provizorně umístěná v objektech po sovětské armádě ve Zdechovicích. Pro veřejnost je zpřístupněna kolekce 70 historických traktorů včetně parních oraček pro lanovou orbu. V průběhu letošní sezony bude ještě zpřístupněn depozitář sklízecích mlátiček. Muzeum chce zpřístupnit i depozitář stabilních motorů. Počátkem června se v novém areálu veřejnosti představilo programem "Pradědečkův traktor" s 20 traktory včetně veteránů předvedených v chodu a 10 stacionárními motory. Návštěvníci měli navíc možnost zúčastnit se soutěže za volantem historických traktorů. (Veřejná správa, č.31, 2004)

24

Málem zapomenutý skanzenek uprostřed Moravy Tato expozice lidové architektury na Hané je nenápadně skrytá u silnice ve 200 let starém Kameníčkově gruntu v Příkazech (jejich nářečím v Příkazích) na Litovelsku. Najdeme tu mj. inventář řemeslnických dílen, nástroje, stroje (třeba v jedné ze špaletových stodol nejstarší hasičskou stříkačku, vyrobenou ve Vídni 1849, či lokomobilu firmy Wichterle-Kovařík z roku 1906). Mezi tisíci předměty je kuriozitou židle – převrácením jejího opěradla vznikne žehlicí prkno, z nějž se vysune další na žehlení rukávů, a v sedáku jsou ukryty další zajímavůstky. Stačí sem zavítat a třeba se zastavit na hřbitově v sousedním Nákle, kde je pochován Jan Opletal, rodák z nedaleké Lhoty nad Moravou - letos uplyne 65 let od 17. listopadu roku 1939… Josef Krám

Romskému muzeu pomůže Jihomoravský kraj Muzeum romské kultury (psali jsme o něm v MíKu č. 1-2/2003, str. 33) je stále obecně prospěšnou společností a žije pouze ze získaných grantů, které se muzeu daří získávat zejména v zahraničí (letos v červnu se muzeu podařilo získat grant od holandské vlády ve výši 53 tisíc euro na dokončení části stálé expozice). V příštím roce by se zřizovatelem muzea mělo stát Ministerstvo kultury, čímž by se vyřešila existenční otázka instituce. Nyní se však potýká s nedostatkem finančních prostředků, zejména na mzdy pracovníků. S vyřešením těchto potíží pomůže muzeu Jihomoravský kraj, Věnuje mu dotaci 200 tisíc Kč, které budou použity na výplaty mezd pracovníků. Muzeu však nadále chybí do konce letošního roku více jak milion Kč na pokrytí nezbytných provozních nákladů. Tyto peníze se bude muzeum snažit získat z jiných zdrojů. [ev] MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ Muzeum lidové architektury Zubrnice Ve staré historické vesnici Zubrnice (207 obyv., okres Ústí nad Labem) ležící v klínu kopců Českého středohoří najdeme jeden z našich nejmladších skanzenů, který se stále rozšiřuje. Základem se staly nejhodnotnější stavby ze středu obce a jejího těsného sousedství. Od roku 1994 je skanzen součástí Národního památkového ústavu, odborného územního pracoviště v Ústí nad Labem a je jeho organizační složkou. Všechny objekty skanzenu jsou proto majetkem státu. čátkem 20. století byla dřevěná zvonice nahraZ historie obce Zubrnice Obec vznikla během vnitřní kolonizace ve 12. zena novou. Z mobiliáře kostela se nedochovalo a 13. století, dominantou byl od počátku kostel nic, zničila ho místní mládež. V současné době stojící na kopečku ve středu vesnice. Počátkem je využíván k pravidelným měsíčním bohosluž18. století zničila povodeň celou spodní část bám a příležitostným výstavám. Zemědělský obce. Zdejší lidé se živili zemědělstvím, ovocstatek č. 61 patří k největším a nejbohatším nářstvím a chmelařstvím. Do 18. století žilo usedlostem v obci (vybavení interiéru odpovídá v obci obyvatelstvo české, později bylo poobdobí počátku 20. století) a tvoří jádro skanněmčeno – v roce 1900 obývalo 73 domů 421 zenu. Jeho součástí je i budova vejměnku, suobyvatel. šárna na ovoce, jejíž starší část stavby je z 1. poloviny 19. století (v druhé polovině 80. let Skanzen vznikl z nadšení muzejníků byla zrekonstruována na bezdýmovou sušárnu a památkářů s přenosnými lískami, v níž se naráz dá sušit až Počátek skanzenu spadá do poloviny sedmde240 kg ovoce). Usedlost doplňují převezené sátých let 20. století. Iniciativa vzešla od prastavby z okolí - kůlna na vozy, roubený špýchar covníků tehdejšího Okresního vlastivědného a hrázděná stodola. Také barokní studna a hrázmuzea a Krajského střediska státní památkové děný špýchárek unikly zničení díky přemístění péče v Ústí nad Labem. Základním impulsem do skanzenu. Dalším výrazným domem na návsi pro jeho vznik byla záchrana kostela sv. Maří je vesnický obchod, č.p. 74. Budova školy poMagdaleny. Ve stejné době se podařilo získat chází z roku 1863, zájemci mohou navštívit zapro muzeum velkou roubenou zemědělskou řízenou školní třídu a kabinet. V současné době usedlost č. p. 61 ve středu obce. Oba objekty urse „skládá“ další zachráněný objekt – sýpka čené k demolici se podařilo zachránit. Muzeum z Ostré u Úštěka. Atmosféru vesnice dotváří organizovalo hned od počátku existence skanřada drobných památek – kaple, milník, smírčí zenu pravidelné brigády studentů, kteří pod odkříže, kamenný krucifix a také vodní mlýn borným vedením muzejních pracovníků zajišťov Týništi je těsně před zpřístupněním. V dolní vali většinu pomocných prací. části obce se dochovalo nádraží (technická paProč skanzen vznikl mátka) postavené v roce 1890. Zdejší trať byla Zubrnický skanzen se stal záchranným skanzekoncem 80. let 20. století zrušena a v areálu nánem pro region celého Českého středohoří a nědraží se postupně soustředí památky dokladující kterých přilehlých částí. Je situován do živé historii železnice (různé typy vozů, lokomotivy vesnice a právě tato skutečnost je mezi skanzeny atd.). ojedinělá. Návštěvník může vidět stavby rouSkanzen žije bené, hrázděné i zděné. Řada objektů má příV dnešní přetechnizované době stále více lidí stupné interiéry, které nabízí návštěvníkům poláká seznámit se s tím, jak se dříve na vesnici hled na život, práci a kulturu původního obyvažilo a pracovalo. Proto se s velkým ohlasem setelstva. tkává Zubrnický jarmark (poprvé byl pořádán Postupné zpřístupňování objektů v roce 1995) i Podzim na vesnici (koná se od První návštěvníci mohli obdivovat krásu zaroku 1999). Návštěvníci mají možnost vidět chráněných objektů v roce 1987. Kostel, půnapř. sušení ovoce, zpracování lnu, ale i podvodně gotický, prošel barokní přestavbou a po zimní zemědělské práce. Eva Veselá 10 / 2004

25

Zámek Kynžvart opět v plné kráse Příslušnost hospodařit se zámkem, který byl v roce 1991 prohlášen národní kulturní památkou, patří Národnímu památkovému ústavu, územnímu odbornému pracovišti v Plzni. Během roku navštíví zámek kolem 70 tisíc návštěvníků (provádí se ve skupině o maximálně 25 lidech) a cílem kastelána je přilákat jich na Kynžvart 100 tisíc. O kvalitní servis se stará celoročně 20 přepočtetedy tržby jsou vyšší než náklady a to umožňuje ných zaměstnanců, v sezoně se k nim přidá ještě vložit tyto prostředky do obnovy dalších drob8 průvodců. Interval jednotlivých prohlídek je ných objektů v areálu zámku či pomoci 500 – 10 minut, kromě češtiny tu uslyšíte také něm800 tisíc Kč ročně jiným objektům ve správě činu (Němci tvoří 50 až 60 % návštěvníků), anNPÚ v Plzni. Návštěvníky by měla přilákat výgličtinu a italštinu. Vstupné je jednotné – pro stava exponátů z Kabinetu kuriozit (viz MíKu naše občany i pro cizince, ceny jsou uváděny str. 21) uvažuje se také o televizní prezentaci v korunách a eurech. Novinkou je také bezbariétěchto ojedinělých sbírek. Svůj podíl na zvýšení rový přístup. návštěvnosti mají jistě perfektní webové stránky zámku (WWW.KYNZVART.CZ), které mají také anglickou, francouzskou, německou a ruskou mutaci. Ročně je navštíví 25 tisíc zájemců a mnozí z nich jistě zámek navštíví (tak to bylo i v případě naší redakce). Jak se získávají peníze První zdroj (kromě příspěvku státu) představují příjmy z vstupného, dále jsou to tržby z pronájmů, prodeje upomínkových předmětů (prodej je realizován na živnostenský list) a půjčovného za mobiliář. Na ostrůvku a v kapli jsou pořádány občanské i církevní svatby (ročně více jak 100 obřadů). Zámek se stal také místem konání spoObnova byla náročná lečenských událostí, klubových akcí, koncertů Kynžvartský zámek, letní sídlo kancléře Mettervážné hudby atd. Vlastní zahradnictví dodává nicha, je postaveno ve stylu vídeňského klasikvětiny pro potřeby zámku, v provozu je zácismu. Dřevěné součásti objektu napadla dřemecká kavárna (v pronájmu). Základem úspěchu vomorka a proto byl v roce 1976 zámek pro vev této oblasti jsou kvalitně uzavřené smlouvy, řejnost uzavřen. První návštěvníci mohli do zákteré odpovídají zájmům státu. Areál se stal meckých pokojů vstoupit až v roce 2000. Obtotiž velkým lákadlem pro soukromý sektor. nova trvala od roku 1998 a stav objektu před zaZámecká knihovna a digitalizace hájením rekonstrukce by se dal označit jako Kancléřova knihovna patří mezi nejvýznamnější tristní – počátkem 90. let byly všechny místnosti zámecké knihovny v ČR. Má encyklopedický zcela prázdné, mobiliář a sbírky vystěhovány. charakter – skládá se z 12 tisíc titulů ve 24 tisíPodařil se téměř zázrak – za 100 milionů Kč cích svazcích. Najdeme tady 160 rukopisů a po(také za použití financí z EU) povstal kynžvartčtem prvotisků (230 prvotisků ve 145 svazcích) ský zámek jako bájný pták Fénix s popela. je jednou z největších sbírek tohoto druhu u nás. Zámek a finance Úspěšné byly žádosti o digitalizaci – díky Zámek spotřeboval i bez provozu v době před čtyřem přijatým projektům (v letech 2001 – opravou ročně 2 miliony Kč. Nyní se roční tržby 2004) se podařilo získat granty od Ministerstva zámku pohybují kolem 6 milionů Kč, náklady kultury. Byla provedena digitalizace 45 tisíců jsou téměř 8 milionů Kč, z toho mzdy něco přes stránek rukopisů. Ty jsou teď všem badatelům 3 miliony Kč. Nepočítáme-li do nákladů mzdy, přístupny na webových stránkách je od roku 2001 objekt každoročně soběstačný –

26

MÍSTNÍ KULTURA

KULTURNÍ DĚDICTVÍ WWW.MEMORIA.CZ a nebo přes webové stránky kynžvartského zámku. O tom, že se digitalizace setkala s úspěchem vypovídá zájem badatelů, ale i dotaz vlády z Kanárských ostrovů na zkušenosti s použitím této technologie. Zámek a EU Národnímu památkovému ústavu se pro kynžvartský zámek úspěšně podařilo dvakrát získat finanční prostředky z fondu EU. Šlo o přeshraniční projekty (s podporou Bavorska) v rámci projektu PHARE. EU se tak může kynžvartským zámkem chlubit – je názorným příkladem smysluplného využití přidělených finančních prostředků. O úspěšnosti vypovídá počet přijatých projektů – z 12 předložených projektů bylo 10 úspěšných. V prestižní mezinárodní soutěži pořádané organizací Europa Nostra získal zámek za rok 2001 cenu za ochranu kulturního dědictví – medaili „Za příkladnou

a všestrannou rekonstrukci objektu evropského kulturního významu, včetně jeho knihovny a cenných sbírek původního vybavení a dalších uměleckých děl“. Co se připravuje Areál kynžvartského zámku tvoří kromě budovy zámku hospodářský dvůr (majitelem bylo město Kynžvart), který byl prodán soukromému subjektu (tady a.s. provozuje hotel a restauraci), následuje hájovna, vila zahradníka se skleníkem, kovárna, kolový mlýn, čajovna, lesní kaple sv. Kříže, obelisk, romantický pavilon a rybníky. K obnově zámeckého parku (včetně rekonstrukce cest a pěšinek) dochází postupně během posledních let. Koncem roku 2005 by v parku mělo vzniknout nejen osmnácti jamkové golfové hřiště, ale i trasy pro jízdu na koních a v kočárech. Eva Veselá

POMŮŽE EVROPSKÁ UNIE? Na opravu kapucínského kláštera a kostela sv. Josefa ve Fulneku může kraji přispět EU. úřadů a svěřil jej do správy Muzea NovojičínZastupitelstvo mělo na svém posledním zaseska. Záměrem na využití objektu je vytvoření dání dne 30. září 2004 rozhodovat mimo jiné muzea církevtaké o podpoře individuálních projektů předloního umění, výžených do prvního kola výzvy SROP. Mezi stavního, konpředloženými projekty byl i záměr rekonstrukce certního a kona opravy kapucínského komplexu ve Fulneku. ferenčního sálu Bývalý kapucínský klášter a kostel sv. Josefa v kostele a vy(který letos oslaví 330. výročí od svého zalotvoření specižení) je významnou památkou řádového stavifického ubytotelství na Moravě a jedinou stavbou svého druhu na severovýchodě ČR, na rozhraní Moravy vacího zařízení ve stylu života menších bratří – a Slezska. kapucínů. V případě, že žádosti o finanční příV roce 2001 byl klášter zařazen do seznamu spěvek předložené do Společného operačního Nejohroženějších a nevyužívaných památek ČR. regionálního programu budou přijaty, předpoNachází se ve velmi špatném stavu díky dloukládá se začátek realizace v polovině roku 2005. hodobému nevyužívání a nedostatečné péči Termín ukončení projektů je očekáván v roce předchozích majitelů, kterých se v posledních 2006 u kostela sv. Josefa, a v roce 2008 u Kadesetiletích vypucínského kláštera. střídala řada. Celkové náklady na obnovu kapucínského klášMoravskosleztera s kostelem sv. Josefa se odhadují na 124,6 ský kraj získal mil. Kč (kostel 19 mil., klášter 105,6 mil. Kč). objekt převodem Příspěvek ze strukturálních fondů na realizaci ze zákona v soutěchto dvou projektů by měl, v případě přijetí vislosti se zružádosti, dosáhnout 93,3 mil. Kč. šením okresních [luk] 10 / 2004

27

NEMOVITÉ PAMÁTKY SLANÝ (16 tis. obyv., okres Kladno): Oprava kostela sv. Václava, z první poloviny 15. stol., v Ovčárech u Slaného přijde na 750 tis. Kč. Vznikne zde i lapidárium církevních památek Slánska. Díky opravené památce se rozšíří turistická atraktivita Slaného. (Kladenský deník, 03.08.2004) MĚLNÍK (20 tis. obyv.): Opětovného vysvěcení se 15. 8., tedy 2 roky po ničivých záplavách, dočkal kostel sv. Vavřince u Mělníku. Díky práci památkářů a řemeslníků byl objekt uveden do původního stavu. Z vnitřního vybavení po povodni zůstaly pouze oltář, kazatelna a varhany. (Právo, 17.08.2004) LOUČEŇ (920 obyv., okres Nymburk): Zámek v Loučni otevře stálou expozici o historii zámku a historii rodu Taxisů. Dále zde má vzniknout kongresové centrum a labyrintárium. (Nymburský deník, 23.07.2004) PETROVICE (230 obyv., okres Rakovník): Pořadatel dobročinného festivalu Keltování V. Rout věnuje výtěžek na opravu kostela sv. Štěpána ve Skřivani u Petrovic. Na festivalu se sešlo více než 300 lidí. Pořadatel předal faráři za loňský a letošní festival 15 tis. Kč. Festival má také podpořit kulturní dění v obci. (Rakovnický deník, 25.06.2004) BEZDĚKOV (820 obyv., okres Klatovy): Kostel sv. Anny v Bezděkově prošel rekonstrukcí, která stála přes 1 mil. Kč. První etapa (oprava střechy a krovu) se uskutečnila v r. 2003 a stála 700 tis. Kč, z čehož 400 tis. Kč poskytl Krajský úřad v Plzni. Druhá etapa (nová fasáda, nová okna a drobné úpravy) byla provedena letos a přišla na 500 tis. Kč, z nichž 200 tis. Kč bylo uhrazeno z Programu obnovy venkova. (Klatovský deník, 31.07.2004) UHERSKÉ HRADIŠTĚ (28 tis. obyv.): Vinný sklep č.p. 381 na Vinohradské ulici v Uherském HradištiMařaticích byl prohlášen za kulturní památku. Jedná se o velmi hodnotný klasicistní objekt z roku 1872. Po změně majitele v r. 2003 byla památka v souladu s požadavky památkové péče nákladně zrekonstruována. (Zpravodaj města Uherské Hradiště, č.9, 2004) OPAVA (62 tis. obyv.), OSTRAVA (323 tis. obyv.): Církevní památky v ostravsko-opavské diecézi potřebují opravy za cca 2 miliardy Kč. Kvůli dlouhodobě zanedbané údržbě po r. 1948 je totiž velká část objektů ve špatném technickém stavu. Letos bude do jejich obnovy vloženo asi 70 mil. Kč,

28

z toho polovina pochází z vlastních zdrojů církve, část z dotací ministerstva kultury, krajského úřadu, měst a obcí. Největší obnos je investován do výstavby repliky dřevěného kostela sv. Kateřiny v OstravěHrabůvce, který v r. 2002 kompletně vyhořel, a na dokončení rekonstrukce kostela sv. Václava v centru Ostravy. Opravují se kostely na celém území diecéze. I přes roční investice ve výši 70 mil. Kč bude stále nutné v opravách pokračovat minimálně dalších 30 let. (Moravskoslezský deník-Opavský a Hlučínský region, 20.08.2004) JILEMNICE (6 tis. obyv., okres Semily): Městský úřad v Jilemnici poskytl v letošním roce příspěvek 177 tis. Kč na obnovu objektů, které leží na území městské památkové zóny, dalších 100 tis. Kč dostali žadatelé na obnovu památek v regionu. Z vlastních zdrojů město vyčlenilo 700 tis. Kč na opravu zámecké kašny a budovu pivovaru, dalších 530 tis. získalo ve formě státní dotace. (Krkonošské noviny, 29.07.2004) JINDŘICHŮV HRADEC (23 tis. obyv.): Během letošního července navštívilo Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci zhruba 20 tis. lidí, což odpovídá loňské návštěvnosti v tomtéž období. Jindřichohradecký hrad a zámek je třetím nejrozsáhlejším památkovým objektem v republice. Kromě 3 obhlídkových tras si zde turisté rádi prohlížejí i gotickou černou věž s nejstarší hradební kuchyní a hladomornou. Atraktivní je také procházka po hradních nádvořích s arkádami a studnou s renesanční mříží. Stále více jsou vyhledávány letní noční prohlídky s bílou paní. (Táborské listy, 06.08.2004) CHUDENICE (680 obyv., okres Klatovy): Starý zámek v Chudenicích letos zaznamenává rekordní návštěvnost za posledních 8 let. Na podzim se z něj vystěhuje místní knihovna. Bude zahájena oprava střechy a rekonstrukce stálé expozice Dobrovského. (Klatovský deník, 27.07.2004) ČESKÝ ŠTERNBERK (120 obyv., okres Benešov), POSTUPICE (1,1 tis. obyv., okres Benešov), BENEŠOV (16 tis. obyv.): Hrad Český Šternberk navštívilo v r. 2004 (do konce srpna) 37 tis. zájemců. Hrad je otevřen celoročně, mimo sezonu pouze po telefonické domluvě. Zámek Jemniště u Postupic navštívilo v červenci 1339 turistů a v srpnu 2,5 tis. Zámek Konopiště u Benešova zaznamenal zvýšený zájem návštěvníků. V červenci a srpnu si objekt prohlédlo více než 80 tis. zájemců. (Benešovský deník, 31.08.2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo je dobrou reklamou pro město Platí to obecně, ale tentokrát bude řeč o Západočeském divadle v Chebu. Od roku 1990 je jeho zřizovatelem město Cheb. V tomto období si prožilo divadlo a jeho protagonisté období nejistoty a pochybností o smyslu své existence. Tato etapa je naštěstí překonána. vovat a naučí se mnoha dovednostem, potřebným i v civilním životě. Na druhou stranu, pokud divadlo potřebuje obsadit dětskou hereckou roli, má z čeho vybírat a navíc pracuje již s vyškolenými dětskými herci. Úspěchy minulé a budoucí Divadlo v Chebu má dobrou úroveň, což mimo jiné dokládá skutečnost, že je zváno na festivaly u nás, ale i v zahraničí. Byl to např. loňský, 23. ročník putovní přehlídky bavorských divadel v Německu. Chebské divadlo bylo historicky prvním zahraničním hostem na tomto festivalu, Město je vstřícné kde sklidilo obrovský úspěch. V rámci přeshraDotuje divadlo částkou 25 mil. korun ročně, urniční spolupráce udržuje divadlo kontakt s divačenou na vlastní provoz a činnost divadla. V podlem v Hofu, vzdáleném cca 50 km od Chebu, sledním období byla opravena fasáda budovy, s kterým přichystalo společné představení ve příjemné je i okolí. „Další eventuální příspěvek formě kabaretu, postavené na písničkách a jedje možné získat od státu za předpokladu, že dinodušší komunikaci. S reflexí vstupu do Evropy vadlo získá vlastní činností 16 % ze všech přípřipravuje dramaturgie divadla pohádku zacílejmů,“ říká ředitel divadla Miloš Růžička a donou na děti z mateřských školek. Děti z obou dává “průměrná návštěvnost je cca 175 diváků, stran hranic se budou do divadelní budovy přičemž do divadla se vejde 260 lidí. Vstupenka v Chebu svážet. Nápad vznikl na německé stojí od 80 – 100 na běžné představení, na prestraně, přičemž je požádáno o příspěvek z Fondu miérové je to 120 korun. česko-německé budoucnosti. Ředitel říká, že to Dva subjekty a jeden šéf už není kultura přeshraniční, ale bez hranic. Městské kulturní středisko a divadlo se spojilo Ludmila Kučerová pod jedno vedení, jehož otěže třímá ředitel Růžička. Šéfuje tím pádem více jak šedesáti kmenovým zaměstnancům divadla a patnácti zaměstnancům kulturního střediska. Tento krok vysvětluje: „Je nelogické, aby v tak velkém městě jako je Cheb (31,7 tis. obyv.), existovaly dvě kulturní organizace podobného charakteru a vytvářely si konkurenci.“ Úloha managmentu Vedení divadla nepodceňuje PR, naopak je pro něj principiální. Managment divadla v Chebu kromě jiného sleduje, co se děje na amatérské scéně. V divadle působí zájmová skupina lidí, která se věnuje mladým zájemcům o divadlo. Kroužek se jmenuje Reneta, a dva profesionálové učí děti herectví. Aby se věnovaly této profesi není prvotním cílem, důležité je, že děti vezmou divadlo na vědomí, naučí se jej navště10 / 2004

Obce kupují křesla v třebíčském divadle Zaznamenali jsme v tisku, že obce z Třebíčska využily nabídky starosty Třebíče a koupily si křeslo resp. křesla v dokončovaném třebíčském divadle. Během několika měsíců se sešlo kolem 200 tis. Kč. Radnice uvažuje také o roční slevě na vstupném na počet křesel, které si obce zaplatily. (Divadelní sál má 525 křesel.) Třebíčské divadlo se staví téměř 15 let a proinvestovalo se již celkem 135 mil. Kč. Na dokončení je třeba ještě cca 15 mil. a další peníze budou potřeba na provoz. Nápad je velmi sympatický, přinejmenším tím, že obce svým zájmem vyjadřují sounáležitost s městem, na jehož bedrech financování divadla bude ležet především. [luk]

29

Pelclovo divadlo čeká rekonstrukce Rychnov nad Kněžnou (11,8 tis. obyv.) připravuje rekonstrukci Pelcova divadla. Ta má předběžný rozpočet 34 milionů korun a do prosince by měl být zpracován projekt. V první etapě bude potřeba cca 24 milionů korun a město se snaží získat finance ze státního rozpočtu. S rekonstrukcí by se mělo začít na jaře 2005 a čeká se, že bude velice náročná – jen bourací práce vyjdou na cca 4 miliony korun. Počítá se s přebudováním foyer a galerie. V suterénu by mělo vzniknout sociální zařízení a šatny pro obecenstvo i herce. Další etapy se budou týkat sálu a vlastního vybavení. Pelcovo divadlo bylo otevřeno 28. září 1897. Roku 1902 tu bylo zřízeno acetylenové osvětlení, elektrické pak 1910 a 20. května 1914 zde poprvé promítal biograf. Původně býval vestibul divadla vyzdoben freskami s postavami v národních krojích a na slavnostní oponě, kterou vytvořil polní podmaršálek E. Salomon, svobodný pán Friedberger Mírohorský, byl vyobrazen život starých Čechů. Redakčně upraveno a kráceno Josef Krám

Zvolenský soubor v Praze Dne 26. října v 19.00 bude hostovat v Divadle Metro (Národní třída 25, Praha 1) soubor Divadla Jozefa Gregora Tajovského ze Zvolena. Bude to poprvé od roku 1989 a zvolenští uvedou vynikající komedii Antonína Procházky: S tvojí dcerou ne!, kterou soubor uvede ve slovenské premiéře. Bližší informace na WWW.DIVADLOMETRO.CZ. [luk] DIVADLO HRONOV (7 tis. obyv., okres Náchod): Celkový rozpočet 74. ročníku amatérského divadelního festivalu Jiráskův Hronov byl 1,5 mil. Kč, z toho ministerstvo kultury přispělo částkou 520 tis. Kč, Královéhradecký kraj 150 tis., město Hronov 100 tis. Kč a sponzoři darovali 350 tis. Kč. V hlavním programu bylo zařazeno 42 představení v podání 22 souborů, v doplňkovém programu dalších 6 inscenací. Součástí přehlídky byly vzdělávací semináře (12), Kritický klub, rozborový seminář SČDO a dílna Sergeje Fedotova. (U nás-Hronovské listy, č.9, 2004)

30

DIVADLO TÁBOR (37 tis. obyv.): Divadlo Oskara Nedbala v Táboře za sezonu obvykle odehraje na 200 představení. V době prázdnin provádí pravidelnou údržbu, v poslední době však hodně investovalo do obnovy. Díky tomu má budova např. ekologické vytápění, zmodernizované osvětlení a ozvučení, zlepšení zákulisí atd. V současné době probíhají opravy prostor pro diváky a bude doplněn informační systém, což si vyžádá zhruba 150 tis. Kč. V horizontu jednoho roku divadlo čeká rozsáhlá oprava klimatizace s náklady odhadovanými na 4,5 mil. Kč. Na tuto investici si divadlo v posledních letech vytvořilo vlastní fond s částkou kolem 3 mil. Studie je již připravena, dokumentace byla předána Jihočeskému krajskému úřadu, aby jako zřizovatel provedl výběrová řízení. Pokud se divadlu podaří dosáhnout zlepšeného hospodářského výsledku i za letošní rok, je pravděpodobné, že zřizovatel nebude muset na klimatizaci vůbec přispívat. (Táborské listy, 13.08.2004) PRAHA 16: Jedním z objektů ve vlastnictví Městské části Praha 16 - Zbraslav, které byly poškozeny povodní v r. 2002, bylo i Divadlo Jana Kašky. Koncem letošního srpna byla dokončena jeho oprava, slavnostní otevření a zahájení sezóny se předpokládá v polovině října. Budova postavená v r. 1988 díky unikátnímu řešení jeviště umožňovala hrát činoherní i loutkové divadlo. Povodeň zničila především divadelní technologii, kulisy, kostýmy, rekvizity. Nenahraditelně bylo zničeno i celé hlediště, poškozena elektroinstalace. Největším problémem byla vlhkost, a tak bylo nutné vše vybourat až na holé zdi. Vzhled budovy zůstal zachován. Byla provedena přístavba jednopatrové budovy divadelního zázemí, kde má být uložen veškerý divadelní mobiliář. Pro placení takové stavby musela Zbraslav zvolit vícezdzrojové financování. Základ tvořilo pojistné plnění, dotace od magistrátu (kterou obdržela jak městská část i Zbraslavská kulturní společnost), dar Nadace Člověk v tísni, dar od městské části Praha 2. Na dostavbu budovy byla poskytnuta částečná státní dotace z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj, významně přispěla i sbírka spoluobčanů a podnikatelů, kterou zorganizovala Zbraslavská kulturní společnost. (Večerník Praha, 01.09.2004) OPAVA (62 tis. obyv.): Od vzniku Slezského gymnázia v Opavě v r. 1993 existuje na této škole divadelní soubor Bez názvu. Výběr textů a inscenace jsou přístupné recesi a nadsázce. Soubor mimo jiné nastudoval pohádku J. Wericha Fimfárum. Zúčastňuje se divadelních festivalů i za hranicemi regionu. Všechny jeho aktivity finančně podporuje Sdružení rodičů studentů gymnázia a granty. (Hláska, č.7-8, 2004)

MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Hudba FULNEK (6 tis. obyv., okres Nový Jičín): Ve dnech 28. 9. až 28. 10. se v chrámu Nejsvětější Trojice ve Fulneku koná 1. ročník mezinárodního Svatováclavského hudebního festivalu, ve kterém vystoupí např. Stadlerovo klarinetové kvarteto, varhaník Martin Kovařík, herci Jitka Molavcová a Alfréd Strejček atd. (Fulnecký zpravodaj, č.9, 2004) BOUDY (190 obyv., okres Písek): Od 13. do 15. 8. se v obci Boudy konal rockový festival Boodstock 2004. Na tamním fotbalovém hřišti zahrálo 35 kapel z celé republiky, představili se i hudebníci z USA a Rakouska. Největším lákadlem bylo vystoupení formace Balage, Střihavka a Pavlíček, které přilákalo téměř 3 tis. posluchačů. Letošní ročník byl šestý, ale pořadatelé považují za zlomový loňský, kdy festival navštívilo zhruba 5 tis. lidí. Tehdy totiž poprvé zkusili nevybírat vstupné a vyrovnaný účet vsadit na sponzory a výtěžek z prodeje občerstvení. Neusilují o zisk, ale o propagaci obce a hudby. Poněkud riskantní pořádání festivalu bez vstupného vyšlo, podle prvních propočtů se tento způsob zdařil i letos. Pro pořadatele to znamenalo mnoho práce se sháněním sponzorů, velkou roli hraje osobní známost s hudebníky a rovněž spolupráce s obecním úřadem a mnoha místními občany, kteří aktivně vypomáhají. Jejich zásluhou účastníky čekal komplexní servis počínaje občerstvením, přes hlídané parkoviště a konče např. dokonalým sociálním zázemím. (Táborské listy, 16.08.2004)

TANEC PRAHA: V Praze se v průběhu posledního srpnového víkendu konal kongres Svazu učitelů tance České republiky. Má kolem 150 členů, což představuje asi 80 % u nás působících tanečních mistrů. Program kromě jiného obsahoval také trénink starých tanců (např. polonéza) pro mladé taneční mistry, kteří chtějí rozšířit své zaměření o přípravu plesových předtančení. Vzhledem ke vzniku různých nových variant řady tanců si kvalifikaci zvyšují i starší taneční mistři, a to na konzervatoři, v trenérském kurzu pro učitele společenského tance a tanečního sportu na fakultách v Praze a Olomouci. U tanečního sportu jde na rozdíl od společenského tance o živnost vázanou, takže kvalifikaci je třeba dokládat. Svaz učitelů tance existuje od r. 1968, cítí se být nástupcem Cechu učitelů tance Království Českého, který tu působil již od r. 1896. V posledních letech se sice projevují slabší ročníky a v důsledku toho zmenšení zájmu o základní taneční kurzy, o to více se však rozšiřuje nabídka. Mladí taneční mistři a trenéři nabízejí dětské pohybové kurzy, speciální kurzy pro dámy, břišní tance atd. Největší boom v současnosti zažívají taneční kurzy pro dospělé. (Lidové noviny, 30.08.2004)

10 / 2004

Lexikon českých výtvarníků narozených ve XX. století Občanské sdružení Společnost pro současné umění – SCA z Ostravy zpracovává od roku 1996 digitální Lexikon českých výtvarníků narozených ve XX. století (dále jen Lexikon). Jedná se obsáhlý informační systém nabízející velké množství faktografických údajů z oblasti současného výtvarného umění v ČR. V současné době (září 2004) je v Lexikonu 7571 hesel výtvarníků, která obsahují celkem 4170 reprodukcí uměleckých děl dokumentujících jejich tvorbu. Ověřených a propojených údajů je 167 842 odlišených žlutou barvou. Kritériem pro zařazení umělce je jeho datum narození po roce 1900 (včetně), doložení výstavní aktivity, případně členství v profesní organizaci. Datový model je zároveň velice variabilní umožňuje rozšiřovat Lexikon o další oblasti. Vyhledávání výtvarníka je možné prostřednictvím abecedních seznamů, znakového řetězce nebo podle výtvarného zaměření. Základní členění hesel je v angličtině. Dnes Lexikon můžete najít na univerzitách a v galeriích v USA, Německu, Rakousku a Hong Kongu (např. Yale University, National Gallery of Art, Washington, USA). Lexikon používají pracovníci Českých center v 16 zemích, v tuzemských knihovnách, galeriích, archivech, uměleckých školách i na krajských a městských úřadech. Na Ostravské univerzitě mají Lexikon k dispozici všichni studenti i pedagogové v rámci školního intranetu. Na počátek listopadu 2004 je připravováno již 8. doplněné a rozšířené vydání Lexikonu na CD-ROMu. Podrobná historie, dnes již osmiletého projektu, ukázky z hesel výtvarníků a galerií a veškeré další informace jsou zveřejněny na našich internetových stránkách WWW.SCA-ART.CZ. Jozef Sučík předseda Společnost pro současné umění – SCA Šalounova 8, 703 00 Ostrava Vítkovice tel.: 596 614 426, WWW.SCA-ART.CZ [email protected]

31

Ceny za fotografie se udělují ve Vsetíně 23. bienále Interfotoklubu Odborná porota letošního již 23. bienále mezinárodní fotografické soutěže Interfotoklub měla nesnadný úkol. Z bezmála 2000 fotografií z celého světa musela vybrat výstavní kolekci přibližně 250ti fotografií, z nichž ty nejlepší v kategorii barevné a černobílé fotografie ocenila zlatou, stříbrnou či bronzovou medailí FIAP (Fédération Internationale De L`Art Photographique). Nejlepší fotokluby získaly Grand Prix města Vsetína. Ačkoliv bylo letos do soutěže přihlášeno méně fotografií, než v minulém ročníku, mezi fotografy celého světa je o tuto soutěž obrovský zájem. „Do konce června, kdy byla uzávěrka soutěže, nám bylo doručeno 299 zásilek s 1872 fotkami ze zemí celého světa. Ani tentokrát nechy

bějí účastníci například z Bangladéše, Argentiny, Vietnamu, Indie, Číny nebo Japonska,“ uvedla Eva Liďáková, tajemnice soutěže a vedoucí oddělení kultury vsetínské radnice, s tím, že důvodem nižšího počtu doručených fotografií je především skutečnost, že jednou z podmínek účasti v soutěži byl letos poprvé vstupní poplatek ve výši 10$ nebo 10 EUR. „Náklady na organizaci této soutěže se blíží dvěma stům tisícům, proto jsme přistoupili k tomuto kroku,“ vysvětlila Eva Liďáková. Výstava nejlepších prací bude zahájena 12. prosince ve vsetínském zámku a proběhne současně i v Galerii Stará radnice. Kolekce nejlepších fotografií letos poputuje také do Prahy a slovenského města Stará Ľubovňa. Eva Stejskalová

Fotografií proti rasismu VSETÍN (29 tis. ubyv.) – Vernisáž výstavy fotografií Roberta Goláně, jež byly pořízeny v romských osadách na východním Slovensku, zahájila týdenní kampaň namířenou proti rasismu s názvem United Colours oFsetín 2004. Výstavu si zájemci mohou prohlédnout do 30. října v prostorách Kremlu na Dolním náměstí ve Vsetíně. Celou akci zorganizovalo občanské sdružení Cyrillos, které se přednáškami a aktivitami zaměřenými proti rasismu zabývá už delší dobu. „Tato kampaň vznikla na základě potřeb lidí dovědět se o problému více. Kromě zmíněné výstavy doprovázejí tuto kampaň besedy na základních a středních školách. Diskutuje se na téma rasismus, diskriminace a soužití s romskou minoritou a konají se také čtyři workshopy pod vedením expertů – divadelní, výtvarný, hudební a filmový,“ Na týdenní kampaň budou navazovat další akce pro mládež i širokou veřejnost. Z necelých 30 tisíc vsetínských obyvatel obyvatel je zhruba 600 Romů a přibližně 820 se hlásí k jiné, než české nebo romské národnosti. Jsou mezi nimi Vietnamci, Ukrajinci, Rusové, Němci, Poláci a Slováci. [luk]

32

MÍSTNÍ KULTURA

MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA VÝTVARNÁ KULTURA NOVÝ BOR (12 tis. obyv., okres Česká Lípa): Galerie W v Novém Boru byla založena v r. 1993. Snahou jejího zakladatele a majitele K. Wünsche je vytvořit most mezi autory na straně jedné a sběrateli a milovníky umění na straně druhé. Hlavní nabídka, orientovaná na ateliérové sklo, je doplněna o malosériové hutní sklo ze sklářské hutě ve Škrdlovicích a sklo tvarované. K dispozici tu jsou i autorizované repliky prací různých sklářů. Naši přední představitelé tohoto oboru patří ke kmenovým autorům galerie. Majitel však vyhledává i mladé tvůrce z řad absolventů sklářských škol. Vedle skleněných objektů a plastik nabízí také autorskou grafiku a obrazy. Jednou až dvakrát do roka pořádá autorské a tematické výstavy. Při sestavování výstavní dramaturgie spolupracuje s teoretiky. K některým výstavám vydává jednoduchý katalog. (Ateliér, č.16, 2004) ČR: Druhý ročník ceny Osobnost české fotografie vyhlašuje Asociace profesionálních fotografů České republiky. Cena je určena fotografovi, fotografickému pedagogovi, kurátorovi, teoretikovi fotografie, galeristovi či vydavateli, který v průběhu kalendářního roku 2004 zásadním způsobem přispěje ke kvalitě, rozvoji nebo propagaci české tvůrčí fotografie u nás či v zahraničí. Sdružení předních profesionálních a tvůrčích fotografů vyzývá fotografickou veřejnost ke spolupráci při hledání Osobnosti české fotografie za rok 2004. Osobnost bude vybrána odbornou komisí. Smyslem této ceny je upozornit na významné fotografické aktivity, podpořit společenskou prestiž fotografie a současně podnítit veřejnost ke sledování děje v tomto oboru. Cena není určena pro oblast komerční fotografie. (Fotografie-Magazín, č.9, 2004) HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Do srpna příštího roku bude v centru Hradce Králové vystaveno 7 plastik, které vytvořili účastníci mezinárodního sochařského sympozia v Hořicích. Hradecké Nábřeží sochařů je poněkud výjimečným místem pro umístění soch, protože se tam přivážejí. Po většině sympozií bývají umělecká díla instalována v místě svého vzniku. Letos již 2. ročník hradeckého Nábřeží sochařů využívá blízkosti Hradce a Hořic pro propagaci sochařského umění a práce s pískovcem z východních Čech, která má v tomto regionu tradici již od Brauna. V Hradci si plastiky mohou prohlížet i turisté. Pro tamní občany sochy znamenají estetické povýšení nábřeží, navíc - vzhledem k jejich obměňování - není ozdoba nábřeží Labe fádní. Letos se sympozia zúčastnili vedle našeho umělce také sochaři z Velké Británie, Polska, Izraele a Německa. (Noviny Náchodska, 10.08.2004)

10 / 2004

Mezinárodní literární soutěž

ROŽNOVSKÝ FEJETON 2004

.Soutěž "Rožnovský fejeton 2004" a "Klíček 2004" pořádá T KLUB - kulturní agentura ve spolupráci s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm. 11. ročník Mezinárodní literární soutěž je otevřený pro všechny bez ohledu na národnost, státní příslušnost nebo členství ve spisovatelských a jiných organizacích. Fejetony jsou tematicky neomezené, v rozsahu do 45 řádků a dodány musí být k posouzení ve čtyřech vyhotoveních. Součástí je literární soutěž o nejlepší příspěvek studentů středních škol nazvaná "KLÍČEK 2004", která bude vyhodnocena samostatně. Vítězné práce se dočkají ocenění a kromě hlavní ceny budou udělena také tři čestná uznání. Rozhodovat bude porota, jmenovaná ředitelkou T KLUBU - kulturní agentury. Porota nemusí ceny udělit, nebo udělit jen některé. Vyhlášení literární soutěže a oznámení výsledků proběhne ve sdělovacích prostředcích. Vítězné práce budou publikovány v časopise Spektrum Rožnovska a ke dni slavnostního vyhodnocení vyjde almanach soutěžních prací. Literární soutěž zaštítila Obec spisovatelů, středisko Ostrava, osobní patronát nad ní převzala místostarostka Rožnova p. R., Mgr. Libuše Rousová. Finančně je podporována z Fondu kultury Zlínského kraje. Adresa sekretariátu literární soutěže: T KLUB kulturní agentura, Zemědělská ulice č. 592, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Uzávěrka literární soutěže: 20. října 2004. Podrobnější informace na požádání poskytne sekretariát literární soutěže. Kontakt: redakce Spektra Rožnovska, tel.: 571 651 796, [email protected]. [luk]

33

Soutěž pro literáty s handicapem

LITERATURA

Moravskoslezský kraj, v souladu se svým plánem vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, vyhlašuje soutěž o Cenu hejtmana Moravskoslezského kraje pro občany se zdravotním postižením. Cena se uděluje u příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených (3. prosince) za dílo literární, publicistické, zpravodajské apod., veřejně publikované písemnou formou nebo prostřednictvím televizního či rozhlasového vysílání. Dílo by mělo přispívat k poznání problémů občanů se zdravotním postižením, popularizovat jejich problematiku v široké veřejnosti a podporovat myšlenku společenské integrace občanů se zdravotním postižením na území Moravskoslezského kraje. Nejvyšším oceněním je Cena hejtmana, kterou tvoří: finanční odměna ve výši 3000 Kč pro nejlepší dílo vybrané porotou. Na níže uvedené stránce najdete Plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením a další informace k soutěži: WWW.KRAJ-MORAVSKOSLEZSKY.CZ/ZDR.HTML [luk]

ŠUMPERK (30 tis. obyv.): DDM Vila Doris a PC Šumperk, Gymnázium Šumperk a nakladatelství Dokořán vyhlašují 4. ročník literární soutěže O šumperského havrana. Uzávěrka: 30. 1. 2005. Soutěžící jsou rozděleni do 4 věkových kategorií (do 12, 15, 19, 35 let). Literární útvar: báseň. (Kulturní život Šumperka, č.7, 2004) TÁBOR (37 tis. obyv.): V Táboře o sobě po delší odmlce znovu daly vědět Františkovy Poetické Lázně, a to křtem almanachu amatérských básníků Současná poezie 2004. Akce se zúčastnili 2 z 50 autorů, pro křest byla vybrána posvátná voda ze studánky v blízkých Klokotech jako symbol Františkových Poetických Lázní. Studna představuje to, co přetrvává a co je v nitru všem lidem společné jako určitá jistota. Tak chtějí táborští organizátoři charakterizovat vlastní poezii a místo, které si vybrali v Táboře. Projekt Současná poezie má přilákat další autory. Pokud na Táborsku jsou, mají Františkovy Poetické Lázně považovat za kontaktní místo, kde se mohou dovědět další podrobnosti o vydání almanachu. Do příštího jara mohou připravit své verše k publikování. (Táborské listy, 02.07.2004)

Když se řekne SLAM POETRY… Počátkem října proběhl již druhý ročník SLAM POETRY. Jde o celonárodní soutěž v autorském přednesu vlastních básnických textů. V loňském roce proběhla dvě kola – pražské a brněnské, letos jich bylo 10 (České Budějovice, Brno, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem a Zlín). Vítězové regionálních kol se utkali v národním finále, které se konalo v rámci IV. ročníku mezinárodního festivalu Poezie bez hranic v Olomouci. Vítěz získal finanční odměnu 30 tisíc Kč. Co je Slam a jak vznikl? Slam je soutěž v podání vlastní poezie. Důraz je kladem na poezii i na její prezentaci. Každá báseň musí být vlastním výtvorem přednášejícího a doba přednesu je omezena třemi minutami. Na rozdíl od literárního čtení se do slamu může publikum zapojit a otevřeně reagovat na vystoupení jednotlivých básníků. Před téměř dvaceti lety uspořádal stavební dělník a básník M. Smith první ze série čtení vlastní poezie. Konalo se v chicagském jazzovém klubu „Get Me High“. [ev]

34

AUDIOVIZE ČESKÉ BUDĚJOVICE (100 tis. obyv.): Fotoklub Vývojka pod záštitou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pořádá Fotouniverziádu 2004 - 5. ročník celorepublikové soutěže pro studenty, zaměstnance vysokých škol a univerzit a členy fotoklubů. Témata: 1) Koláž (i počítačová), 2) Zátiší (krajinný prvek), 3) Student (a jeho okolí). Uzávěrka 15. 11. (Fotografie-Magazín, č.9, 2004) BRNO (386 tis. obyv.): Ve dnech 20. - 24. 10. se v Sále Břetislava Bakaly na brněnském Žerotínově náměstí uskuteční 45. ročník akce známé pod názvem Brněnská šestnáctka. Tato mezinárodní výběrová soutěž krátkometrážních a středometrážních nekomerčních hraných filmů a videa je organizována Kulturním a informačním střediskem města Brna, Sdružením pro B16 a alternativní film. Do dnešní podoby se zformovala z původně čistě amatérské soutěže hraných filmů, která byla v 80. a 90. letech minulého století rozšířena a zpřístupněna také studentům a nezávislým profesionálům. Poslední změna se zrodila vloni, kdy byla soutěž rozšířena o krátkometrážní film. (Videohobby, č.8, 2004) DOBŘÍŠ (8 tis. obyv., okres Příbram): Soutěž videoprogramů do 20 minut, které nebyly zpracovány pomocí počítače, se pod názvem Dobříšský zelenáč uskuteční 16. 10. v Kulturním domě Dobříš. Jedná se o 2. ročník této akce. (Videohobby, č.8, 2004)

MÍSTNÍ KULTURA

ZAHRANIČÍ Rozpočet EU na kulturu je nedostatečný

Kulturní návštěva z Tchajwanu

Kulturní výbor Evropského parlamentu se 2. září 2004 na svém druhém jednání věnoval kromě jiného diskusi nad rozpočtem výboru. Členové napříč politickým spektrem silně komentovali nedostatečnou podporu vzdělávacích a kulturních programů Evropské unie, neboť ve srovnání s proklamovaným integračním významem této oblasti, kontrastuje pouhé 1% na vzdělání a kulturu s 50 %, které čerpá z celkového rozpočtu EU zemědělství.

V Brožíkově sále Staroměstské radnice přijal radní hl. m. Prahy RNDr. Igor Němec začátkem září oficiální delegaci Rady pro kulturní památky z Tchajwanu. Cílem zahraniční delegace, která přijela do Prahy na pozvání Ministerstva kultury ČR, bylo především poznání Pražské památkové rezervace, unikátního památkového souboru světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Předmětem zájmu tchajwanské delegace byla především správa a řízení kulturního dědictví v České republice. Zahraniční hosté se mimo jiné zajímali o správní systém ochrany kulturního dědictví v České republice, kontrolní řád a operativní ustanovení o ochraně historických lokalit a přilehlé architektury v Praze či Českém Krumlově. Hosté se rovněž věnovali pozornost postupu krokům, které vedou k zapsání památek světového dědictví do seznamu památek UNESCO. Na základě vyhodnocení a návrhů první delegace bude na konci letošního roku zorganizována cesta další delegace rady do České republiky. Zahraniční hosté zároveň pozvali delegaci České republiky na brzkou desetidenní návštěvu Tchajwanu. [luk] Rozpočet EU na kulturu je nedostatečný

Za holandského předsednictví bude vypracován nový dvouletý plán. Prioritami tohoto plánu budou následující oblasti: 1.

Podpora kreativního průmyslu, zaměření na ekonomiku kultury

2.

Digitalizace kulturního dědictví, zlepšení přístupu k digitálnímu dědictví

3.

Zvýšení mobility umělců (odstranění zdvojeného zdanění, vylepšení situace pojištění, lepší výměna programů)

4.

Zlepšení Evropského kulturního portálu

5.

Přezkoumání Programu Evropská města kultury (je v očekávání prezentace zprávy Evropskému parlamentu)

Zdroj: ProCulture

[luk]

Přečetli jsme: Dne 27. září proběhlo parlamentní slyšení slovenského kandidáta na komisaře EU Jána Figela, který by měl být zaměřen na vzdělání, výchovu, kulturu a mnohojazyčnost. Během tříhodinového slyšení zaujal Ján Figel deklarací svého záměru dosáhnout úplného naplnění paragrafu 4 článku 151 (vliv dalších politických oblastí na kulturu), přičemž neopomenul citovat pojetí kultury Jeana Monneta. Figel zdůraznil kulturu jako důležitou součást Evropských občanských práv. Mluvil o "respektu k minulosti a ke kreativitě budoucnosti". Zdroj: ProCulture Bulletin # 33/2004 [luk]

10 / 2004

Představily se anglické a francouzské katedrály Anglická města Canterbury a Rochester a francouzská města Amiens a Rouen představila své katedrály v rámci projektu turistické cesty za katedrálami. V každém výše uvedeném městě se uskutečnila světelná kreace vztahující se ke katedrále a historii města. Katedrála v Amiens je zapsána na seznamu UNSECO a v programu bude představen příběh jejího portál. V Ruenu se stane portál katedrály projektovým plátnem pro světoznámou sérií katedrál malíře Clauda Maneta. Ruenská katedrála se poprvé představí divákům bez lešení, které ji zahalovalo po více než šedesát let. Katedrála byla vážně poškozena během 2. světové války a tak dlouho trvala její rekonstrukce. [ev]

35

NABÍDKA Praha - Obecní dům AVANTGARDA O MNOHA MÉDIÍCH, Josef Bartuška a skupina Linie, 1930 – 1939, do 7. 11. Havířov - Mánesova síň OSKAR PAWLAS, obrazy, od 30. 9. do 29. 10. Vsetín - Muzeum regionu Valašska, zámek PŘÍRODA V MUZEU, do 28. 11. Klatovy - Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše POSLEDNÍ LEČ, do 12. 11., MODROTISKAŘSKÉ DÍLNY NA KLATOVSKU, do 26. 11., LIDOVÁ ARCHITEKTURA NA KLATOVSKU, do 26. 11. Kolín - Regionální muzeum Kolín, Dvořákovo muzeum pravěku na Kolínsku ŠKPT. VÁCLAV MORÁVEK, do 30. 11. Roztoky u Prahy - Středočeské muzeum ZDENKA BRAUNEROVÁ, KRESBY, do 28. 11. Jílové u Prahy - Regionální muzeum ZA ZÁSTĚNOU (paraván včera a dnes), do 14. 11. Jičín - Regionální muzeum a galerie JIČÍN NA PŘELOMU STOLETÍ na snímcích jičínských fotografů pánů Brožka a Picka, do 30. 11. PORTRÉTY – Josef Jíra, do 30. 11. Kroměříž - Muzeum Kroměřížska ROZUMÍME ZVÍŘATŮM, do 5. 11. Semily - Státní okresní archiv JIŘÍ HRUŠKA: RETROSPEKTIVA MALÍŘSKÉHO DÍLA, do 12. 11. Havířov - Mánesova síň Jindřiška Danková a Anton Danko, KERAMICKÉ ŠPERKY A SMALT, od 4. 11. do 3. 12. Hradec Králové - Muzeum východních Čech KRÁSA MINERÁLŮ, do 31. 12. Kouřim - Muzeum Kouřimska KAMENINA A FAJÁNS, do 31. 12. Orlová - Muzeum Těšínska OBRAZY ze sbírek Muzea Těšínska, do 17. 1.

36

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury PROJEKTY 3. 6. - 31. 12. 2004 EVROPSKÉ ZEMĚ České sny 2004. Mezinárodní hudební projekt (export festivalu Concentus Moraviae), konaný u příležitosti vstupu České republiky do Evropské Unie. www.ceskesny.cz 3. - 31. 10. 2004 PLZEŇ A DALŠÍ MĚSTA ČR Smetanův klavír. Festival Smetanova klavírního díla v podání českých klavíristů několika generací u příležitostí jubileí B. Smetany. 28. 9. - 28. 10. 2004 MORAVSKO-SLEZSKÝ KRAJ Svatováclavský hudební festival. 1. ročník Mezinárodního hudebního festivalu. www.shf.cz 17. 10. - 9. 11. 2004 PRAHA, OLOMOUC, BRNO, OPAVA, OSTRAVA M. Dvořáková, I. Medek: MrTVÁ?. Operní halucinace v 38 scénách. www.medek.jamu.cz 21. - 24. 10. 2004 FRANCIE, PAŘÍŽ, Cité de la Musique Le IIIe Reich et la musique - Le camp de Térézin. www.cite-musique.fr 10. - 14. 11. 2004 Z(a)tracená hudba pořadatel Opus Musicum, tel. 736406474

MÍSTNÍ KULTURA

NABÍDKA - AKCE - AKTIVITY KONCERTY / INSCENACE BRNO 4. a 5. 11. 19.30, Besední dům. Kamínek v dlani. Čím se liší a v čem si rozumějí. Hradišťan, um. ved. J. Pavlica (Státní filharmonie Brno). 6. 11. 10:30., Besední dům Svět očima dětí. Z. Pololáník, V. Sommer, B. Martinů, P. Eben, H. Krása. Kantiléna, sbor dětí a mládeže při SFB, Komorní soubor SFB, T. Kořínek – tenor, E. Podařilová – klavír, dir. J. Klecker (Státní filharmonie Brno). 6. 11. 17:00, Besední dům Podzimní koncert v Besedním domě. J. Pauer, C. Kohoutek, A.Dvořák, H. Krása. T. Kořínek – tenor, Z. Nádeníček – hoboj, E. Podařilová – klavír, Základní umělecká škola Kantiléna , sborm. V. Maťašová, Komorní soubor SFB, řídí J. Klecker (Státní filharmonie Brno). 10. 11. 19:30, Konvent Milosrdných bratří V. Ullmann, A. Schreiber, P. Haas (Z(a)tracená hudba). 12. 11. 19.30, Besední dům Krejší, V. Kaprál, E. Schulhoff. Czech virtuosi a jazzová sekce orchestru G. Broma. Dir. Jar. Kyzlink (Z(a)tracená hudba). 13. 11. Uměleckoprůmyslové muzeum Chansony Bohuslava Martinů a Ralpha Benatzkeho. J. Štefáčková, J. Musilová, L. Kerndl (Z(a)tracená hudba). 11. 11. 19.30, divadlo Radost Josef Kompit: Princezna Silvestrie, obnovená premiéra. Hud. rekonstrukce a režie V. Peška (Z(a)tracená hudba).

10 / 2004

BROUMOV 12. 11. Koncert duchovní hudby - Duchovní hudba ve tvorbě významných českých skladatelů A. Dvořáka, B. Smetany, P. Ebena, J. Zacha a dalších. Komorní sbor Canticum Broumov. www.canticum.cz. ČESKÉ BUDĚJOVICE 10. - 11. 11. Koncertní síň Otakara Jeremiáše Michna, J. Krček. Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, dir. J. Krček, A. Hlavenková - soprán, E. Adlerová - alt, K. Jakubů – tenor, A. Strejček - um. přednes. www.music-cb.cz. LIBEREC 5. a 6. 11. 19.00, Divadlo F. X. Šaldy B. Smetana: Dalibor, premiéra. Dir. F. Babický, režie J. Průdek, reprízy 9., 16., 23. 11. www.saldovo-divadlo.cz. OPAVA 2. 11. 19.00, Loutkové divadlo M. Dvořáková, I. Medek: MrTVÁ? Operní halucinace v 38 scénách. www.medek.jamu.cz. OSTRAVA 18. - 19. 11., 19.30., sál KDmO R. Kubín: Maryčka Magdonova, L. Janáček: Taras Bulba (dále L.van Beetoven). Janáčkova filharmonie Ostrava, dir. P. Vronský, E. Indjić – klavír (Janáčkova filharmonie Ostrava). PRAHA 17. 10. 19.00, Stavovské divadlo Praha M. Dvořáková – I. Medek: MrTVÁ? – operní halucinace v 38 scénách, režie R. Rappl, účinkují: P. Matuszek, T.Krejčí, M. Dvořáková, D. Dlouhý – perc., Ensemble Marijan. 24. 10.

37

18.00., Barokní knihovní sál, Melantrichova 19, Praha 1 Italská hudba v Čechách. H. Blažíková – soprán, M. Krejčík – bas, Collegium Marianum, um. ved. J. Semerádová. Program: A. Corelli, Vivaldi, A. Caldara, A. Lotti, www.tynska.cuni.cz (Barokní podvečery, cyklus koncertů staré hudby 28. 10. 19.30, Národní památník na Vítkově, Slavnostní síň Varhanní koncert v Památníku na Vítkově ke státnímu svátku ČR. J. Kšica – varhany, T. Jindra – bas, J. Hošek – violoncello. M. Slavický, A. Dvořák, Z. Pololáník, K. Slavický (Nekonvenční Žižkovský podzim 2004). 2. 11. 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň Koncert na počest 90. narozenin prof. Františka Smetany. Z. Lukáš, E. Zámečník, J. Filas, J. Gemrot, D. Bullock, H. Villa-Lobos. Virtuosi di basso, um. ved. a dir. František Host (Česká filharmonie - Pocta české hudbě a jejím tvůrcům). 4. a 5. 11. 19.30, Rudolfinum, Dvořákova síň B. Smetana, A. Dvořák Česká filharmonie, dir. Z. Mácal (Česká filharmonie - Pocta české hudbě a jejím tvůrcům).

7. 11. 19.00, kostel sv. Šimona a Judy Orchestrální hudba v Čechách 17. a 18. století. Musica Florea. www.musicaflorea.cz 9. 11. 19.00, Národní divadlo Praha Dvořák: Čert a Káča, premiéra. Dir. B. Gregor, režie M. Chudovský, repríza 20. 11. www.narodni-divadlo.cz. 8. 11. 19.00, Nosticův palác „ART COLOR MUSIC originální propojení hudby a výtvarného umění“. Klasika, blues, výtvarné umění M. Mysliveček / P. Jareš / R. Hladík (Kytara napříč žánry). 9. 11. 19.00, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana J. Šlitr, J. Suchý: Dobře placená procházka jazzová opera. Z. Rohlíček/J. Pejchal/R. Snítil - Uli, V. Rotta Advokát, M. Zemánková/K. Raková - Vanilka, M. Valenta - Listonoš, O. Štolfová/K. Frouzová/ A. Hrnečková – Teta Brockefellerová z Liverpoolu (Nekonvenční Žižkovský podzim 2004).

6. 11. 16.00, Basilika sv. Jiří Hudba doby Přemyslovců a Lucemburků na Pražském hradě. Nejstarší památky české hudby, italská a francouzská avantgarda na Pražském hradě. Gutta Musicae, um. ved. S. Jányš, A. Bárta - varhanní pozitiv (Hudba Pražského hradu).

12. a 13.11. 19.00, Národní divadlo Praha B. Smetana: Prodaná nevěsta, premiéra. Dir. O. Dohnányi, režie J. Nekvasil, reprízy 17., 18., 25. 11. www.narodni-divadlo.cz

7. 11. 18.00, Český rozhlas, Studio I. Večer mladých umělců k 230. výročí vzniku Bendovy Ariadny a k 50. narozeninám skladatelky Sylvy Bodorové. Studentský komorní orchestr Quatro dir. M. Štilec, K. Čapková - Ariadna, J. Šantroch Theseus, P. Janiššová - víla Oreada, J. Šantroch - um. přednes, režie J. Šiktancová, V. Šustíková (Český melodram světu).

13. 11. 13.30, Rudolfinum, Dvořákova síň Nabrousil jsi nože, Tondo? Koncert z cyklu koncertů pro rodiče s dětmi „Ach, ty slavné děti! Aneb velikáni v krátkých kalhotách“. Tentokrát o A. Dvořákovi. Pražská komorní filharmonie, dir. Z. Müller, uvádí J. Šmíd (Pražská komorní filharmonie).

38

MÍSTNÍ KULTURA

ZAJÍMAVOSTI 14. 11. 18.30, Lichtenštejnský palác Večer nové tvorby. M. Mazourová, V. Clari, E. Douša, J. Vogel, Josef Marek, Březina, J. Vičar, J. Klusák. J. Mazan, P. Kloub - kytara, M. Mazourová - klavír, bicí, E. Benešová, O. Urban, D. Wiesner - klavír, J. Neubauerová, V. M. Sýkora - flétna, G. Plachá - hoboj, F. Kolář, T. Černý - klarinet, M. Bárta - basklarinet, L. Koucký, trubka, M. Hanfová, O. Maršík - zpěv, historické nástroje Dubia Fortuna, V. Harapes, B. Štěpánová, J. Klem, M. Vančurová,S. Červená - um. přednes, režie V. Šustíková (Český melodram světu) VÝSTAVY 2. 3. 2004 - 21. 12. 2005 Praha 1, Muzeum B. Smetany, Novotného lávka, Podoby Bedřicha Smetany výstava ze sbírek Muzea B. Smetany a dalších institucí, www.nm.cz/mbs. 4. - 31. 10. 2004 Litomyšl, Zámecký pivovar Dagmar Šmídová Karell: Obrazy. Výtvarné variace na cyklus Bedřicha Smetany „Má vlast“ (Smetanův klavír) 15. 10. - 30. 11. 2004 Městská knihovna Praha Jan D. Zelenka osobnost evropské barokní hudby (Mistři české hudby 2004) www.mlp.cz

DALŠÍ PROGRAM A ZAHRANIČÍ

WWW.CESKAHUDBA2004.CZ Informačně-koordinační centrum Divadelní ústav Celetná 17 Praha 1 Tel.: 224 809 195 Změna programu vyhrazena. Vstupenky zakoupíte u jednotlivých pořadatelů akcí a v obvyklých předprodejích.

10 / 2004

Klub přátel bratří Čapků 10. výročí založení Dnešní klub navazuje na vše, co se v Úpici podařilo od r. 1946 vyvzdorovat. Tehdy jako odezva na národní oslavu 29. a 30. 6. v Malých Svatoňovicích nakrátko vznikla pobočka pražské Společnosti bratří Čapků. V 50. a 60. letech připomínaly dílo obou bratří především místní školy. Po r. 1968 byla v Praze Společnost obnovena a svatoňovičtí a úpičtí opět zřídili její pobočku (později vznikla i v Trutnově), jejímž předsedou se stal vytrvalý a neohrožený ctitel díla obou bratří Aleš Řezníček. Bohužel přišly represe, zákazy veřejného působení. Přesto činnost v Malých Svatoňovicích i v Úpici zcela neustala, například zde vystoupil japonský čapkolog a překladatel Eiči Čin, konaly se besedy s autorkami knih o Čapcích M. Šulcovou a I. Borskou. V Úpici se pod hlavičkou zahrádkářů uskutečňovaly večery s předními členy pražské Společnosti bratří Čapků J. Protivou (Helena Čapková a její bratři) a V. Fišarem (Úsměvný Karel Čapek). Listopad 1989 pak svobodě slova opět otevřel dveře, a tak v r. 1993 vznikl přípravný výbor Klubu přátel bratří Čapků a města Úpice. Zůstal sice členem pražské Společnosti, ale těžištěm se měla stát práce pro místní občany. Klub působil od r. 1994 nejprve jako zájmové sdružení přátel Městského muzea a Galerie J. W. Mezerové, i když měl své vlastní příjmy a vydání zvlášť pečlivě vedené. Hospodaření i tehdy schvalovala valná hromada klubu a vedení muzea. V r. 2001 se osamostatnil a jako svrchované občanské sdružení působí dodnes. O činnosti pravidelně informovaly Úpické noviny, uspořádalo se sedmdesát osm akcí, počet členů kolísal mezi 80 až 100. Dlouhý by také byl výčet vzdělávacích večerů. Od roku 2001 k nim přibyly také večery divadelní, literární, filmové i vzdělávací zájezdy. Letošní jubilejní desátá sezona byla slavnostně zahájena již v lednu výroční členskou schůzí s přednesem písní Boženy Čapkové a Karla Kořízka, dále se konal zájezd na pražskou výstavu Josef Čapek – nejskromnější umění, společně s Církví československou husitskou z Úpice se pořádal Festival naděje. Chloubou je každoroční pořádání Dětské literární, výtvarné a recitační soutěže

39

Úpice bratří Čapků. Letos se jí zúčastnilo 120 žáků z 12 základních škol. Přestože jsou finanční prostředky klubu omezené – pocházejí především z členských příspěvků a dobrovolného vstupného – mají jeho členové i do budoucna velké plány. Eva Horníčková

Setkání cestovatelů Dia-festival pro širokou veřejnost se zájmem o cestování proběhne v období 12. - 14. listopadu 2004 v Kulturním domě Ládví, Praha 8 (u výstupu z metra C na stanici Ládví)

Indiánské muzeum v USA Koncem září bylo ve Washingtonu otevřeno festivalem kultury amerických indiánů Americké muzeum indiánské kultury. Sbírkový fond tvoří zlaté masky, dřevěná pádla, zdobené čelenky, hrnčířské výrobky atd. Představena je kultura indiánský kmenů ze Severní, Střední a Jižní Ameriky. Předpokládaný odhad návštěvnosti v prvním roce provozu muzea je 6 milionů osob. Rozhodně nejde o tradiční muzeum – na jeho vzniku se podílelo kolem 150 indiánských komunit. Kromě výstavních ploch jsou součástí muzejního komplexu také dvě divadla, atrium, knihovna, prodejna se suvenýry a pro unavené a hladové návštěvníky také restaurace nabízející indiánské pokrmy. Výstavba muzejního komplexu přišla na 219 milionů dolarů (což je v přepočtu asi 5,7 miliardy Kč), celkový pozemek má plochu 1,7 hektarů a v zahradě jsou vysazeny rostliny, které tady rostly před příchodem Evropanů. [ev]

V hlavní roli: dětské kočárky Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy připravilo výstavu Kočárky a dítě ze sbírky Miloslavy Šormové. Představeno je více jak 80 kočárků z let 1890 až 1960 – jde o dětské kočárky, kočárky pro panenky (tzv. loutkové), které doplňuje dětské oblečení, zavinovačky atd. U nás se první kočárky začaly hromadně vyrábět asi v polovině 19. století. Jejich prvními výrobci byli košíkáři ve spolupráci s kováři. Zároveň s výrobou dětských kočárků se začaly vyrábět i kočárky jako hračky - pro panenky. Sběratelka vystavených kočárků je nejen shromažďuje, ale spolu s manželem, je také restauruje. Sbírka vznikala dlouhou dobu a inspirací pro její vznik byla fotografie její autorky s kočárkem pro panenku. Výstavu, která jistě přispěje k vaší pohodě, můžete navštívit do 31. října. [ev]

40

Tři dny – dva sály Setkání cestovatelů proběhlo již čtyřikrát. Letos se můžete těšit na páté, které přináší několik novinek. Z jednoho dne se akce protáhla na tři dny a projekce můžete sledovat navíc ve dvou sálech. Zajímavosti z projekcí Jedinečností všech projekcí je osobní přítomnost všech promítajících a referentů, kteří se s vámi rádi podělí o vlastní zkušenosti z cestování nebo fotografování. Někteří autoři nabídnou své nové cestopisné knihy nebo autorské kalendáře pro následující rok. Vedle promítání diapozitivů, diashow doprovázených hudbou a besed s cestovateli bylo do programu nově zařazeno i několik zajímavých filmových dokumentů. Film "WA-WA-WA!" získal na 21. Mezinárodním horolezeckém filmovém festivalu 2004 v Teplicích nad Metují hlavní cenu v kategorii člověk a hory. Dalším filmem bude dokument Viliama Poltikoviče „Kapka z poháru nesmrtelnosti“ MÍSTNÍ KULTURA

ZAJÍMAVOSTI a dokument vodácké skupiny Watterrats „Expedice Jamaica 2004“. Pátek bude Indonéský sen Po oficiálním zahájení Setkání cestovatelů v páteční podvečer promítne zoolog Vladimír Lemberk svou nejnovější diashow z pralesů Sumatry doprovázenou bohatými zvukovými nahrávkami z nedávné cesty. Následovat bude živý koncert tradiční indonéské hudby – tzv. gamelan, orchestr složený z velkých a malých kovových zvonců. Indonéský večer uzavřou manželé Páleníčkovi se svými zážitky z ostrovů koření – Moluky. Sobota a neděle V širokém spektru pořadů z celého světa se vám představí např. přírodovědec a vášnivý kaktusář Libor Kunte, fotograf a horolezec Ladislav Kamarád, zástupci humanitární organizace Člověk v tísni, koordinátoři Humanistického hnutí působící v Africe, specialista na tropickou medicínu MUDr. Jan Rutsch, umělecká dvojice Motani z Rakouska a další zajímaví fotografové, skialpinisté, vodáci nebo horolezci. Během přestávek můžete v předsálí zakoupit knižní publikace nebo průvodce i v českém jazyce. Pakliže se podaří sehnat patřičná povolení na úřadech, představí se také dvě expediční terénní vozidla Aro 4x4, která se chystají na X-treme X-pedition AFRIKA 2005. Na konci festivalu proběhne slosování anketních lístků, kde budou rozdány hodnotné ceny několika partnerů. Cestovatelský emailový klub Máte-li zájem dostávat od organizátorů jednou za měsíc pozvánku na zajímavé cestovatelské akce, přihlaste se do klubu prostřednictvím formuláře na internetových stránkách WWW.SETKANICESTOVATELU.CZ. Zde najdete další aktuální informace najdete. [luk]

Výstava v Městském muzeu Sedlčany V těchto dnech je v Městském muzeu Sedlčany nainstalována výstava věnovaná společnému výročí - 110 letům sedlčanského muzea a místní železnice. Výstava, kterou připravili zaměstnanci muzea a členové občanského sdružení Posázavský pacifik, potrvá do konce měsíce října. [luk] 10 / 2004

Edvard Beneš v obrazech a dokumentech Muzeum Blansko připravilo výstavu Edvard Beneš v obrazech a dokumentech. Na 19 výstavních panelech je na reprodukcích fotografií ve stručnosti zachycen politický i soukromý život E. Beneše od dob jeho studií až po abdikaci na prezidentskou funkci a úmrtí v roce 1948. Část výstavy je věnována hodnocení významu Benešova díla v dobovém tisku, především z let 1946 - 1948 a po roce 1990. Období let 1926 – 45 dokumentuje také sbírka originálních dobových pohlednic ze sbírky PhDr. Jiřího Jaroše Nickelli. Mezi vystavenými exponáty nechybějí pamětní listy Československé pošty se známkami s portrétem státníka a příležitostnými razítky. Expozici doplňují trojrozměrné exponáty busty, plakety a pamětí medaile. Atmosféru těsně po osvobození přibližují ukázky z dokumentárního filmu Vlast vítá, zapůjčeného z fondů Národního filmového archivu Praha, na kterém je zachycen návrat E. Beneše z exilu a jeho odjezd vlakem z blanenského nádraží do Prahy 16. května 1945. Výstava potrvá do 26. 11. 2004 a koná se za podpory Jihomoravského kraje. [luk]

Tajné kino v Paříži Pařížané chodí velice rádi do kina. O této skutečnosti se může přesvědčit každý turista – v centru města jsou před kiny takové fronty, jaké u nás bývaly před rokem 1989. To však některým příznivcům stříbrného plátna nestačilo a poohlédli se po romantičtějším prostředí. Pod centrem Paříže se nachází množství kamenných štol a kamenolomů (kámen byl používán ke stavbě zdejších budov), jejichž délka se blíží třem stovkám kilometrů. Toho využili filmoví nadšenci a nedaleko Eiffelovky, pod náměstím Trocadéro, si otevřeli tajné podzemní kino. S plochou hlediště kolem 400 metrů čtverečních a s barem. Po technické stránce bylo kino velmi dobře vybaveno, elektrický proud se přiváděl ilegální přípojkou. Promítané filmy představovaly klasiku filmové produkce. Úřady kino zrušily a zahájily vyšetřování. Provozovatelé kina zřejmě s jeho odhalením počítali, protože na místě nechali nápis: „Nehledejte nás“. [ev]

41

Archiv je paměť národa Státní ústřední archiv oslaví v roce 2004 jubileum: uplyne padesát let od počátku jeho existence. Jeho historie však spadá hluboko do středověku. Pečuje o archiválie staré stovky let. K tomuto jubileu připravili pracovníci archivu výstavu s názvem "Aby na nic a na nikoho nebylo zapomenuto". Poutavou formou se archiváři pokusí představit veřejnosti archiv jako moderní instituci, která chrání "Paměť národa". Prostřednictvím unikátních archiválií se návštěvníci seznámí s činnostmi, které jsou v archivu vykonávány, co je třeba udělat, aby se dokument stal archiválií; jak se s ní dále pracuje s cílem zpřístupnit ji veřejnosti., která ji pak může využívat pro své vlastní potřeby - ke svému prospěchu a užitku (materiálnímu i duchovnímu). Návštěvníci mohou shlédnout mnoho zajímavých archiválií včetně těch, které jsou vystaveny poprvé. Výstavu můžete navštívit v Archivním areálu v Praze na Chodovci (Archivní 4, Praha 4 – Chodovec) do 31. října 2004. Vstup je zdarma. Info na www.mvcr.cz/archivy a na telefonu 974 847 413 [luk]

Smržovka v rytmu bubnů V rámci 3. ročníku Sletu bubeníků se ve Smržovce dne 23. září konala za podpory Libereckého kraje otevřená bubenická dílna pro děti, studenty, ale i ostatní širokou veřejnost. Vstup byl volný a kromě toho, že si všichni zabubnovali, mohli si popovídat s mistry bubenického oboru. [luk]

42

Kozárovští našli starý prapor Obec Korázov (107 obyv., okres Blansko) má kromě nového obecního praporu také historickou vlajku, o jejíž existenci neměl dlouhá léta nikdo ani tušení. Obecnímu účetnímu se dostala do ruky stará fotografie, na níž je zachycen průvod na tišnovském náměstí s praporem, který má nápis: Křesťanská omladina Kozárov – 1922. Po neúspěšném hledání na půdě obecního úřadu pokračovalo pátrání v bedřichovském kostele (Bedřichov 241 obyv., okres Blansko). Přes 80 let starou standartu našli stočenou v oratoři. Na jedné straně praporu je patron mladých, sv. Alois, na straně druhé pak patroni Evropy – Cyril a Metoděj. Zajímavá je i ta skutečnost, že se prapor našel těsně před tím, než obec získala v soutěži Vesnice roku stuhu za práci s mládeží. [ev]

Mašiny a mašinky pro děti a tatínky Muzeum a Galerie v Jičíně připravuje výstavu, která připomene dobu, kdy svět byl trochu větší než je nyní. O letošních vánocích v období od 4. 12. 2004 do 2. 1. 2005 můžete jet vlakem do vysněných krajin dětství. Možná máte vzpomínku, možná fotografii či jinou pamětihodnost a pokud budete ochotní tyto indicie na výstavu do Jičína půjčit, volejte na tel. č. 493 532 204 (pí Hakenová, Sedláčková, Šejnová). Zaměstnanci muzea exponáty označí, ohlídají a po výstavě v pořádku vrátí. [luk]

Dejte o sobě vědět Tato šance se nabízí pro města, obce a majitele historických sídel možností využít plochu ve Svatebním katalogu, který kromě jiného představuje zajímavá netradiční místa pro konání svatebního obřadu. Hrady, zámky a další vhodné historické objekty jsou stále více vyhledávány. Je to také vhodná forma pro zviditelnění těchto objektů, ale i celé lokality. Již osmým rokem vychází Svatební katalog, který slouží jako kompletní informační servis pro snoubence. Je vybaven bohatým fotografickým materiálem, zvláště pak obřadoven. Vydavatelé v něm nabízejí plochu pro propagaci netradičních i tradičních míst pro svatební obřad. Kontakt na redakci: [email protected]

776 736 773 - M. Fialová, 728 507 089 - M. Matoušová Termín vydání a distribuce je plánovaná na listopad roku 2004 a platnost katalogu je celý rok 2005. Celkový náklad v počtu 30 tis. kusů, bude dán k distribuci zdarma na obvodní, městské a obecní úřady. [luk] MÍSTNÍ KULTURA

KRAJOVÉ RECEPTY RECEPTY TENTOKRÁTE NA TÉMA: KOŘENÍ PRO KAŽDÉ VAŘENÍ MÁTA: Kneipův žaludeční likér ½ kg cukru svaříme v 1 l vody. V dalším čtvrtlitru pomalu rozvaříme po špetce máty peprné, zeměžluče, pelyňku, heřmánku, hořce, anděliky, několika kousků pomerančové a chininové kůry a trochu jalovce. Necháme vychladnout, pak nálev přecedíme přes plátýnko a přidáme ½ lihu. Dáme na 10 dnů do tepla ustát, nakonec spojíme s cukrovým nálevem, Máme-li raději slabší likér, dáme více vody. MAŘINKA: Likér z lipového květu Do litru žitné kořalky dáme 3 hrsti čerstvého lipového květu a necháme dva týdny na slunci vyluhovat. Pak likér přefiltrujeme a slijeme do lahví. K tomuto základu můžeme přidat buď hrst čerstvé máty peprné a hrstku zelených jalovcových zrnek (likér lesní) nebo hrst mařinky vonné a zeměžluče (likér žaludeční). „Přidají-li se i lusky paprikové a zrnka pepře, pak je to likér nervy dráždící a je lépe se ho vytříhati.“ PEPŘ: Kachna na divoko Starší kachnu prosolíme, přidáme asi 6 bobulek roztlučeného jalovce a necháme v chladu 2 – 5 dnů odležet. Potom na kastrólu na 6 dkg másla zasmahneme do zhnědnutí 6 kostek cukru a hrst kořenové zeleniny, vložíme kachnu, protaženou slaninou a necháme dusit do hněda. Zalijeme vodou a trochou octa, 10 kuliček pepře a 10 nového koření, 3 hřebíčky, lžičku sušených bezinek a cibuli. V tom kachnu dovaříme do měkka. Pak ji vyndáme, rozporcujeme a omáčku doděláme tak, že přidáme ze 2 lžic zlatou jíšku, trochu polévky, skleničku červeného vína, trochu citrónové šťávy a kůry a podle chuti osladíme. Rozkrájenou kachnu vložíme do omáčky a ještě krátce povaříme. ANÝZ: Anýzky 10 dkg cukru, 2 žloutky, 7 dkg mouky, na špičku nože anýzu, na špičku nože pečivového prášku Cukr se žloutky utřeme, přidáme trošku tlučeného anýzu a mouku s pečivovým práškem. Z této hmoty děláme na povoskovaný plech lžičkou malé hromádky, které na povrchu posypeme anýzem a do žluta upečeme. Je to dobrý zákusek k vínu a čaji. Č ERVENÁ ŘEPA K MASU 1 kg červené řepy, ½ l vinného octa, lžička soli, lžička cukru, 6 dkg křenu, ½ lžičky anýzu nebo fenyklu Ocet připravíme podle chuti. Opravou a oloupanou červenou řepu uvaříme ve slané vodě do měkka. Pak ji nakrájíme vroubkovým, nožem a plátky narovnáme do kameninového nebo porcelánového hrnku. Řepu prokládáme na kolečka nakrájeným křenem a do vrchu zalijeme nálevem, připraveným z octa, cukru soli a fenyklu nebo anýzu.

PAPRIKA: Brambory na paprice 1 kg brambor, 10 dkg sádla, 1/8 l mléka nebo smetany, lžíce mouky, 2 cibule, sladká paprika, pepř, kmín, sůl Nakrájenou cibuli osmažíme na sádle, přidáme papriku, sůl, koření a brambory. Vše podlijeme asi do poloviny a dusíme tak dlouho, až brambory změknou a voda se vydusí. Pak zakvedláme smetanou nebo moukou rozmíchanou v mléce. Do hotového jídla můžeme zamíchat salám nebo uzené maso. ZÁZVOR: Sulc Očištěné vepřové ucho, kousek masa z hlavy a krku, kousek kůží, dvě nožičky a jiné netučné odřezky dáme vařit a sbíráme pěnu. Pak osolíme, okyselíme octem, přidáme půl bobkového listu, půl cibule, 10 zrn pepře, 6 nového koření, kousek zázvoru, nakrájenou petržel, celer a mrkev a necháme pomalu vařit. Když je vše uvařené, polévku přecedíme. Rozkrájené maso dáme do hlubší mísy, zalijeme polévkou a necháme ztuhnout. BADYÁN: Jablková nádivka 30 dkg jablek, 8 dkg cukru, 3 dkg perníku, šťáva z čtvrtky citrónu, skořice, citrónová kůra, na špičku nože badyánu Oloupaná a na čtvrtky nakrájená jablka bez jadřinců podlijeme studenou vodou a dusíme do měkka. Pak je umícháme, přidáme cukr, skořici, citrónovou kůru a šťávu, tlučený badyán a podle potřeby ustrouhaný perník. KŘEN: Křenová omáčka ½ l mléka, ½ l sladké smetany, 5 – 6 dkg hladké mouky, 3 dkg strouhaného křenu, sůl, podle chuti lžičku cukru, popř. 2 dkg mandlí Ve smetaně rozkvedláme mouku a za stálého míchání vlijeme do vařícího mléka. Povaříme, přisladíme, vmícháme strouhaný křen, popř. jemně nastrouhané oloupané mandle a odstavíme. PETRŽEL: Svíčková ¾ kg svíčkové, 5 dkg slaniny, 10 dkg kořenové zeleniny, 12 dkg másla, 1 cibule, ¼ l kysané smetany, 3 dkg mouky, 5 zrnek pepře, 3 zrnka nového koření, 1 bobkový list, špetka tymiánu, citrónová kůra, sůl, šťáva z ½ citronu Naloženou svíčkovou se zeleninou, cibulí a kořením, s máslem, solí a kouskem citrónové kůry pečeme nejdříve bez podlévání, pak podléváme vývarem. Když je maso měkké odstraníme koření, šťávu z pečeně prolisujeme, přidáme kyselou smetanu s moukou, citrónovou šťávu a povaříme. PhDr. Jana Hrabětová, Koření v kuchyni našich babiček

10 / 2004

43

Tanec, tanec... 2004 XVIII. celostátní přehlídka scénického tance 28. - 31. října 2004 Jablonec nad Nisou Akce se koná z pověření a za finanční podpory Ministerstva kultury a pod záštitou místostarosty města Jablonce nad Nisou. Pořadatelé: NIPOS-Artama Praha a Taneční a pohybové studio Magdaléna Rychnov u Jablonce nad Nisou ve spolupráci s Městským divadlem Jablonec nad Nisou a Sdružením pro taneční a pohybové divadlo Praha. Tanec, tanec… je nejvýznamnější akce v ČR v oblasti scénického tance mládeže a dospělých. Zahrnuje úvodní inspirativní představení, dva večery nejzajímavějších choreografií z jednotlivých krajských přehlídek, řadu interpretačních seminářů zaměřených především na současnou techniku, kompoziční tvorbu, improvizaci a práci s partnerem, ale i společenský večer. Podrobné informace:

www.nipos-mk.cz/artama

44

MÍSTNÍ KULTURA