Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval: Vojtěch Bartoš

doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D.

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice oziméˮ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne………………………………… podpis bakalanta ………………….....

Rád bych vyjádřil poděkování svému vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Pavlu Ryantovi Ph.D. za vedení a cenné rady při zpracování své bakalářské práce.

ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo posouzení využití stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou a dusíkatých hnojiv bez inhibitorů ve výživě pšenice ozimé. Pokus byl prováděn v hospodářském roce 2011/2012 formou maloparcelkového pokusu na dvou lokalitách (Žabčice u Brna a Vatín u Žďáru nad Sázavou). Do pokusu bylo zařazeno následujících 6 variant: 1. močovina, 2. ALZON 46, 3. ALZON 46 + SA, 4. DASA + DASA, 5. ENSIN 100 %, 6. ENSIN 80%. Hodnocen byl vliv hnojení na výnos a kvalitativní parametry zrna. Z uvedených hnojiv byly vybrány dvě trojice hnojiv. První trojice, která se mezi sebou srovnávala, byla hnojiva na bázi močoviny (varianta 1 – 3). Druhá trojice byla hnojiva na bázi DASA (varianta 4 – 6). Rozdíly ve výnosech a většině kvalitativních parametrech zrna mezi jednotlivými variantami hnojení nebyly statisticky průkazné. Nejvyššího průměrného výnosu 2,7 t/ha na lokalitě Žabčice dosáhla varianta ALZON 46 + SA. Na lokalitě Vatín dosáhla nejvyššího průměrného výnosu 4,9 t/ha varianta ENSIN 100 %. Nejvyššího obsahu lepku, N – látek, objemové hmotnosti a sedimentační hodnoty na lokalitě Žabčice dosáhla varianta ALZON 46 + SA. Výsledky kvalitativních parametrů na lokalitě Vatín nebyly hnojením významně ovlivněny, avšak nejlepších výsledků týkající se obsahu lepku, N – látek, objemové hmotnosti a sedimentační hodnoty dosáhla varianta DASA + DASA. Klíčová slova: Pšenice ozimá, dusík, stabilizované hnojivo, inhibitor, výnos zrna, kvalita zrna

ABSTRACT The aim of the bachelor thesis was to evaluate the use of stabilized nitrogenous fertilizers with sulphur ad nitrogenous fertilizers without inhibitors in the nutrition of winter wheat. The experiment was carried out in the farming year of 2011/2012 in the form of a small plot experiment in two localities (Žabčice near Brna and Vatín near Žďáru nad Sázavou). The experiment included the following six variants: 1. urea, 2. ALZON 46 (urea with inhibitor nitrification), 3. ALZON 46 + SA (urea with inhibitor nitrification + ammonium sulphate), 4. DASA + DASA (ammonium nitrate + ammonium sulphate), 5. ENSIN 100 % (DASA with inhibitor nitrification), 6. ENSIN 80 % (DASA with inhibitor nitrification). The evaluated indicators were the influence of fertilization on the yield and quantitative parameters of the grain. The above mentioned fertilizers were divided into two groups of three. The first three fertilizers that were compared to one another were those on the urea basis (variants 1 – 3). The other group of three were fertilizers on the basis of DASA (variants 4 – 6). Differences in emblements and most qualitative characteristics of grains between several options of fertilising were not statistically confirmative. The maximum average yield 2,7 t/ha reached the option ALZON 46 + SA in the locality Žabčice. The maximum average yield 4,9 t/ha reached the option ENSIN 100 % in the locality Vatín. The highest content of gluten, N – substances, bulk weight and sedimentation value reached the option ALZON 46 + SA in the locality Žabčice. The results of the qualitative characteristics in the lokality Vatín were not notably affected by fertilising. However the option DASA + DASA reached the best results concerning the content of gluten, N – substances, bulk weight and sedimentation value. Key words: winter wheat, nitrogen, stabilized fertilizer, inhibitor, yield of grain, quality of grain

Obsah 1 ÚVOD ................................................................................................................................. 9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................. 11 2.1 Dusík .............................................................................................................................. 11 2.1.1 Dusík v půdě........................................................................................................... 11 2.1.1.1 Formy dusíku v půdě ...................................................................................... 11 2.1.1.2 Ztráty a vyplavování dusíku ........................................................................... 12 2.1.2 Zdroje dusíku.......................................................................................................... 12 2.1.3 Dusík v rostlinách .................................................................................................. 13 2.1.3.1 Příjem dusíku rostlinami ................................................................................. 13 2.1.3.2 Projevy nedostatku dusíku v rostlinách ......................................................... 13 2.1.3.3 Projevy nadbytku dusíku v rostlinách ............................................................ 14 2.2 Síra ................................................................................................................................. 14 2.2.1 Síra v půdě .............................................................................................................. 14 2.2.1.1 Přeměny síry .................................................................................................... 14 2.2.1.2 Ztráty síry ........................................................................................................ 15 2.2.2 Formy síry .............................................................................................................. 15 2.2.3 Zdroje síry .............................................................................................................. 15 2.2.4 Síra v rostlinách...................................................................................................... 15 2.2.4.1 Příjem síry rostlinami...................................................................................... 15 2.2.4.2 Projevy nedostatku síry................................................................................... 16 2.2.4.2 Projevy nadbytku síry ..................................................................................... 16 2.3 Minerální dusíkatá hnojiva ........................................................................................... 17 2.4 Pomalu působící dusíkatá hnojiva ............................................................................... 20 2.4.1 Kondenzáty močoviny ........................................................................................... 20 2.4.2 Obalovaná hnojiva ................................................................................................. 21 2.4.3 Stabilizovaná hnojiva ............................................................................................. 21 2.4 Hnojení ozimé pšenice.................................................................................................. 23 2.4.1 Hnojení pšenice ozimé dusíkem............................................................................ 24 2.4.1.1 Základní hnojení.............................................................................................. 26 2.4.1.2 Hnojení v průběhu vegetace ........................................................................... 26 2.4.2 Hnojení pšenice ozimé sírou ................................................................................. 28 3 CÍL PRÁCE ...................................................................................................................... 29 4 METODIKA ŘEŠENÍ PRÁCE....................................................................................... 30 4.1 Charakteristika pokusných lokalit................................................................................ 30 4.1.1 Charakteristika polní pokusné stanice Žabčice .................................................... 30

4.1.1.1 Půda.................................................................................................................. 30 4.1.1.2 Klimatické podmínky ..................................................................................... 30 4.2.1 Charakteristika polní pokusné stanice Vatín ........................................................ 33 4.2.1.1 Půda.................................................................................................................. 33 4.2.1.2 Klimatické podmínky ..................................................................................... 33 4.2 Metodika založení a vedení pokusu ............................................................................. 35 4.2.1 Odběry a rozbory půd na stanovení obsahu živin ................................................ 35 4.2.2 Založení porostu, vedení a ochrana pšenice v průběhu vegetace ....................... 35 4.2.3 Zvolené varianty hnojení pšenice ozimé .............................................................. 38 4.2.4 Odrůdy použité v pokusu....................................................................................... 38 4.2.5 Hnojiva použitá v pokusu ...................................................................................... 39 4.3 Analytické metody ........................................................................................................ 41 4.3.1 Analýza zrna pšenice ............................................................................................ 41 4.3.2 Analýza půdních vzorků ........................................................................................ 41 5 VÝSLEDKY A DISKUZE.............................................................................................. 43 5.1 Výnos zrna pšenice ozimé lokalita Žabčice ................................................................ 43 5.2 Výnos zrna pšenice ozimé lokalita Vatín .................................................................... 46 5.3 Kvalita zrna pšenice ozimé lokalita Žabčice ............................................................... 49 5.3.1 Obsah N- látek ........................................................................................................ 49 5.3.2 Obsah lepku ............................................................................................................ 52 5.3.3 Sedimentační hodnota ............................................................................................ 54 5.3.4 Objemová hmotnost ............................................................................................... 57 5.4 Kvalita zrna pšenice ozimé lokalita Vatín ................................................................... 60 5.4.1 Obsah N- látek ........................................................................................................ 60 5.4.2 Obsah lepku ............................................................................................................ 63 5.4.3 Sedimentační hodnota ............................................................................................ 65 5.4.4 Objemová hmotnost ............................................................................................... 68 6 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 72 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 75 8 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 78 9 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 81 10 SEZNAM GRAFŮ......................................................................................................... 82

1 ÚVOD Výživa rostlin dusíkem je jedním z nejvýznamnějších výnosotvorných prvků. Dále výživu rostlin ovlivňují klimatické podmínky dané výrobní oblasti a zvolená odrůda pšenice ozimé. Používání dusíkatých hnojiv neovlivňuje jen parametry kvantitativní, ale i parametry kvalitativní. Používáním správných dusíkatých hnojiv ve správné dávce kladně ovlivňujeme ekonomiku pěstování. V dané souvislosti se naskytuje použití stabilizovaných dusíkatých hnojiv. Používáním těchto hnojiv výrazně snížíme přejezdy po pozemcích, zmenšíme riziko poškození rostlin, a v nejpodstatnějším případě zabráníme úniku dusíku do atmosféry nebo vyplavování nitrátů do podzemních vod. Výhodou stabilizovaných hnojiv je aplikace hnojiva ve větší dávce a dusík je pozvolna uvolňován v průběhu celé vegetace rostliny. Tyto výrobky výrazně ovlivní ekonomiku podniku, tím že klesnou náklady na palivo, zvýší se produktivita práce, ale šetří i životní prostředí.

Stabilizovaná

hnojiva,

jejichž

účinek

je

založen

na

inhibici

mikrobiologických procesů v půdě pronikla do zemědělství teprve před několika lety. Jako perspektivní se jeví použití těchto hnojiv v okolí vodních toků, kde zabraňují vyplavování nitrátů a s tím spojené následné ekologické problémy. Tato práce se zabývá použitím stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé. Pšenice ozimá je nejvíce pěstovaná plodina v našich klimatických podmínkách. V roce 2011 bylo oseto 863132 ha a v roce 2012 došlo ke snížení ploch v důsledku vymrzání a následného sucha v předešlém roce na plochu 815381 ha ( ČSU, 2012). Použití stabilizovaných hnojiv pro pšenici je výhodné a to z několika hledisek. Pšenicí je oseta největší plocha orné půdy, což značně sníží počet přejezdů a paliva. Dále je pšenice náročná na živiny a stabilizovaná hnojiva jsou schopna postupně uvolňovat a doplňovat potřebné živiny v průběhu celé vegetace. Ve srovnání s konvečními hnojivy je možné dosáhnout stejného či lepšího výsledku při dávce čistého dusíku o 20 % nižší (Binder, osobní sdělení 2013).

9

Do dalších let je nezbytné zajištění dostatečné produkce této plodiny v odpovídající kvalitě, což kladně ovlivňuje směr využití jak v pekařském odvětví, ale také v odvětví zabývajícím se výrobou krmných směsí.

10

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Dusík Představuje jeden z nejvýznamnějších prvků v přírodě. Má rozhodující postavení ve všech živých soustavách. Dále má značný vliv na životní prostředí 2.1.1 Dusík v půdě Celkový obsah dusíku v půdách je velmi rozdílný a kolísá nejčastěji od 0,05-0,5 %. V orniční vrstvě převážné části půd ČR je 0,1-0,2 % veškerého dusíku. Převážná část až 99% veškerého N v ornici je tvořeno formou organickou, zbytek je ve formě minerální (Richter, 2007). 2.1.1.1 Formy dusíku v půdě Organické dusíkaté látky hydrolyzovatelné jsou v půdě mineralizovány až na amoniak. Rychlost mineralizace organického dusíku na dusík minerální, tudíž dusík rostlinami přijatelný je ovlivňován celou řadou povětrnostních a půdních podmínek (teplota, vlhkost, pH ). Amoniakální dusík je v půdě obsažen v různém stavu. V malém množství je rozpuštěn v půdním roztoku ve formě amonných solí, odkud je rostlinám dostupný a ty jej mohou využít. Další část je ve výměnné formě v sorpčním komplexu, kde může dojít k vytěsnění a jeho zpřístupnění pro rostliny. Dále nemůžeme opomenout zápornou stránku, kdy se rozpustný a výměnný dusík může stát nevýměnným fixací do krystalové mřížky některých minerálů. Nitrifikační bakterie jsou nedílnou součástí půdního prostředí. Z amonných solí získávají energii potřebnou pro syntézu organických látek a současně jsou tyto sloučeniny pro ně zdrojem dusíku. Nitrifikace probíhá ve dvou stupních. 1. stupeň - nitritace: 2 NH4+ + 3 O2  2 HNO2 + 2 H2O + 2 H+ + 661 J 2. stupeň - nitratace: 2 HNO2 + O2  2 HNO3 + 201 J (Richter, 2007)

11

Obr. č. 2.1 Formy dusíku v půdě 2.1.1.2 Ztráty a vyplavování dusíku Ke ztrátám nitrátového dusíku za současné spotřeby organických hnojiv dochází hlavně činností denitrifikačních bakterií. Na redukci NO3-  NO2- se podílí enzym nitrátreduktáza, na redukci NO2-  N2 nitritreduktáza. K vyplavování dusíku z půdy dochází v závislosti na druhy půdy, úrovni srážek, nepřiměřeným dávkám dusíku atd. Pokud se nitrátový dusík dostane mimo kořenovou zónu což činí cca 0,8- 1,0 m je denitrifikace jediný způsob jak dosáhnout snížení obsahu škodlivých nitrátu v podpovrchových vodách. Denitrifikací se ztrácí ročně v průměru až 8 % mineralizovatelného dusíku a až 20 % N z hnojiv, což při dnešních cenách hnojiv zásadně ovlivňuje ekonomiku podniku. Naší snahou proto musí být omezení ztrát drahého dusíku na minimum. Snížení lze dosáhnout vhodnými agrotechnickými a hnojařskými opatřeními. Například převážnou část dusíku budeme aplikovat ve vegetačním období, dále pozitivně ovlivníme možnost biologické fixace dusíku pěstováním meziplodin na zelené hnojení nebo zaoráním slámy (Richter, 2007). 2.1.2 Zdroje dusíku Prvotním zdrojem dusíku je atmosféra, která obsahuje 77,5 dílu N 2. Tato forma, i když je v půdě obsažena ve velkém množství, není bez předchozí ionizace pro vyšší rostliny přijatelná. Příjem této formy může být ovlivněn elektrickým výbojem při bouřce, kdy dojde k oxidaci molekul N2 a následné tvorby kyseliny dusičné. Druhým významným zdrojem dusíku je vzdušná fixace N2. Fixaci rozlišujeme volnou a symbiotickou. Volnou fixací se každý rok v průměru obohatí ha o 5- 6 kg N. Symbiotickou fixaci se u rostlin čeledi bobovité váže na ha 50- 120 kg N u luskovin, 12

u vojtěšky a jetele 200 kg N výjimečně i více. Symbiotická fixace je možná díky přítomnosti hlízkových bakterií rodu Rhizobium (Richter, 2007). 2.1.3 Dusík v rostlinách 2.1.3.1 Příjem dusíku rostlinami Rostliny přijímají dusík ve formě iontů a to amonného kationtu nebo nitrátového aniontu. Přijatý dusík je rostlinami využíván pro tvorbu organických dusíkatých sloučenin. Nitrátový dusík je potřeba před příjmem redukovat na dusík amonný. Z organických dusíkatých sloučenin v rostlinném těle vznikají aminokyseliny, které jsou stavební jednotkou bílkovin. Nezbytnou roli hraje zastoupení dusíku v rostlinném barvivu - chlorofylu (Vaněk et al., 2002). 2.1.3.2 Projevy nedostatku dusíku v rostlinách Pokud dojde ke snížení dusíku v půdě, sníží se i jeho obsah v rostlinách pšenice ozimé. Na první pohled je na rostlinách patrný slabý vývoj a značná nevyrovnanost porostu. Podle stupně nedostatku se mění barva listů od bledě zelené po žlutou. V době odnožování dochází často ke snížené tvorbě odnoží. Rostliny mají také krátký vegetační vrchol. Dochází k redukci počtu stébel a klas je krátký s malým počtem zrn. U zrna dochází ke snížení hmotnosti a také ke snížení technologických parametrů, což do značné míry ovlivňuje ekonomiku pěstování. Mouka získaná ze zrna je pekařsky velice slabá (Richter, 2004). Nedostatek dusíku v průběhu vegetace jde relativně snadno řešit. Nejčastěji se používají hnojiva v ledkové formě nebo DAM 390.

Obr. č. 2.2 Projev nedostatku dusíku na porostu pšenice ozimé (Richter, 2004) 13

2.1.3.3 Projevy nadbytku dusíku v rostlinách Nadbytek dusíku se vyskytuje v zemědělské praxi pouze zřídka a to z důvodu vysoké ceny za kilogram dusíku. Všeobecně má nadbytek dusíku vliv na bujný růst rostlin. Rostliny přehnojené dusíkem se vyznačují tmavě zelenou barvou. Dochází k intenzivnímu růstu buněk na úkor tvorby podporných pletiv. Rostliny často trpí poléháním a jsou také napadány chorobami. Nadbytek dusíku ovlivňuje vegetativní tvorbu, která je delší a oddaluje tvorbu generativních orgánů, což je v zemědělské praxi nežádoucí (Vaněk et al., 2002).

2.2 Síra Síra se vyskytuje v přírodě v živých organismech v mnoha formách sloučenin. Nejznámější sloučeninou jsou aminokyseliny. 2.2.1 Síra v půdě Obsah síry v půdě značně kolísá, pohybuje se v rozmezí od 0,01 do 2 %. Síra se v půdě vyskytuje ve sloučeninách minerálních i organických. Přirozeným zdrojem síry jsou pyrit a markazit, chalkopyrit, sádrovec, anhydrit, baryt. Ve zdravých půdách je nejvíce síry obsaženo ve formě sádry, i když je tato forma síry poměrně málo rozpustná ve vodě, dokáže rostlinám zajistit dostatečné množství síry. Při prosychání půdy vlivem zvýšených teplot se snižuje množství síranu obsaženého v půdním roztoku. Významný podíl síry v půdě je vázán ve formě organických sloučenin. Černozemní půdy mohou obsahovat až ¾ síry v organické formě a podzolové půdy až ½ síry v organické formě. Přeměny organické síry jsou do určité míry ovlivňovány mineralizací organických látek a tím zpřístupňování síry rostlinami. Organická síra je obsažena v rostlinných a živočišných zbytcích převážně ve formě bílkovin, polypeptidů a aminokyselin (Richter, 2007). 2.2.1.1 Přeměny síry Síra v půdě podléhá spoustě přeměnám, z nich nejznámější jsou oxidace, redukce, mineralizace a zabudování síry do organických kyselin. Významnou roli v procesu přeměny síry hrají sirné bakterie. Proces přeměny redukované síry označujeme jako sulfurikace a můžeme ji schematicky znázornit (Richter, 2007). 14

Opačný proces se nazývá desulfurikace, kde dochází k redukci SO42- na H2S působením bakterií. Síra může být v půdě slabě sorbována fyzikálně chemickou sorpcí ve formě SO42nebo výrazněji sorpcí chemickou. Dále v půdě dochází k imobilizaci síry především půdními mikroorganismy. K imobilizaci může docházet také při tvorbě humusových látek. 2.2.1.2 Ztráty síry Ztráty síry jsou oproti ztrátám dusíku velice značné. Vlivem vyplavování může docházet ke ztrátám síranů až 200 – 300 kg.ha-1.rok-1. Současně s SO42- jsou vyplavovány kationty, na které jsou sírany vázány. Z tohoto hlediska sami můžeme posoudit, že ztráty síry budou do budoucna značně velkým problémem a bude záležet jen na nás, jak k tomuto problému přistoupíme (Richter, 2007)

.

2.2.2 Formy síry Síra se do půdy dostává ve formě oxidu siřičitého. V atmosféře se síra vyskytuje v různých sloučeninách v podobě plynů nebo aerosolu. Spady síry ve formě srážek dosahovaly 100 i více kg na ha a rok. V 90. letech došlo výraznému poklesu spadů síry v důsledku odsiřování komínů (Richter, 2007). 2.2.3 Zdroje síry Síra se nejčastěji v přírodě vyskytuje v oxidované formě jako je sádrovec nebo v redukované formě pyrit. Síra je v určitých koncentracích obsažena ve všech živých organismech. Nejvíce síry je obsaženo v litosféře a hydrosféře. Obsah síry v půdě je mnohem menší (Tlustoš et al., 2011). 2.2.4 Síra v rostlinách 2.2.4.1 Příjem síry rostlinami Síra je přijímána hlavně kořeny a převážně ve formě SO 42-. Množství přijímaných síranů je závislé na jejich koncentraci v půdním prostředí.

15

2.2.4.2 Projevy nedostatku síry Příznaky nedostatku síry se na rostlinách projevují podobně, jako nedostatek dusíku. Rozdíl oproti dusíku spočívá v tom, že žloutnou nejmladší listy. Chloróza se začíná objevovat na okrajích listů a postupně se šíří k žilnatině. Při nedostatku síry tvoří rostliny méně sirných aminokyselin. Dále je omezován růst nadzemní části rostlin (Bergmann, 1992).

Obr. č. 2.3 Deficience síry na rostlinách pšenice ozimé (Richter, 2004) 2.2.4.2 Projevy nadbytku síry Poškození rostlin vlivem přebytku SO42- v našich podmínkách nebylo zatím pozorováno. Častěji byly pozorovány otravy SO2. Otrava SO2 se projevuje skvrnami na špičkách listů a celý list může odumřít. Postižené listy žloutnou a dochází k vybělení tkání mezi nervaturou (Bergmann, 1992). Náchylné na nadbytek síry jsou převážně vojtěška, jetel, řepa, brambory. Odolné jsou cibule, česnek, slunečnice, řepka ozimá, kukuřice.

16

2.3 Minerální dusíkatá hnojiva Do skupiny dusíkatých hnojiv řadíme všechny dusíkaté sloučeniny v minerální i organické formě. Hnojiva mohou být v tekutém, tuhém i pevném skupenství. Hlavní úlohou těchto hnojiv je poskytovat dusík jako živinu rostlinám (Ryant et al., 2003d). Rozdělení N hnojiv: a)

s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým)

b) s dusíkem amonným a amoniakálním c)

s dusíkem amidovým (organickým)

d) s dusíkem ve dvou i více formách e) pomalu působící.

Hnojiva s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým) Ledek vápenatý- chemický vzorec tohoto hnojiva je Ca(NO3 )2.4.H2O. Obsahuje 15,5 % N. Většinou je vyráběn ve formě šedobílých granulí o velikosti 1- 5 mm. Je silně hydroskopický, což je jeho značná nevýhoda, jelikož na sebe váže vodu. Skladování tohoto hnojiva je proto podmíněno uchováváním v uzavřených obalech nebo v suchých prostorách s malou výměnou vzduchu. Vhodnost LV je především v aplikaci na list během vegetace (Hlušek, 2004). Hnojiva s dusíkem amonným a amoniakálním Síran amonný- chemický vzorec (NH4 )2SO4. Obsahuje minimálně 20,3 % N. Zemědělcům je SA dodáván jako krystalický, granulovaný nebo v roztoku. Je částečně hydroskopický a proto je nutné jej skladovat v suchých prostorech. Jedná se o chemicky i fyziologicky kyselé hnojivo, které může negativně ovlivnit při častějším používání pH půdy. Je vhodný ke všem plodinám a díky obsahu síry je vhodný především pro hnojení brukvovitých rostlin (řepka, hořčice). Síran amonný je velmi rychle v půdě rozpustný a snadno přechází do půdního roztoku (Hlušek, 2004).

17

Amoniak kapalný technický (bezvodý čpavek)- obsahuje 82,2 % N ve formě molekuly čpavku. Jedná se o nejkoncentrovanější dusíkaté hnojivo na světě. Vzhledově je to bezbarvá kapalina. Nespornou výhodou tohoto hnojiva je nízká cena 1 kg N. Avšak mezi negativní věci tohoto hnojiva patří nutnost skladování ve speciálních nádobách a použití strojů přímo určených k aplikaci tohoto hnojiva (Hlušek, 2004). Dusíkatá hnojiva s dusíkem amidovým Močovina- chemický vzorec CO(NH2)2 . Obsahuje 46 % N. Obsahem dusíku se řadí k nejkoncentrovanějším tuhým hnojivům. Močovina se vyrábí ve formě bílých lesklých granulek. Používá se při předseťové přípravě nebo se může použít ve formě 9 - 12 % roztoku k postřiku na list. Při předseťové přípravě je nutné močovinu zapravit do půdy z důvodu jejího těkání a ztrátám drahého dusíku (Hlušek, 2004). Dusíkaté vápno - chemický vzorec CaCN2. Obsahuje kolem 20 % N a asi 20 % CaO. Dusíkaté vápno se vyskytuje ve formě jemného prášku, který je modrošedě zbarven. Z důvodu zvýšené prašnosti je před aplikací olejován nebo granulován. Využití na všech půdách s výjimkou půd těžkých. Z důvodu drahého dusíku je zároveň využíván jako herbicid (Hlušek, 2004). Dusíkatá hnojiva s dusíkem ve dvou i více formách Jedná se o univerzálnější hnojiva, která jsou vhodná jak k předseťové přípravě, tak k aplikaci na list během vegetace. Vyznačují se také vyšší účinností oproti ostatním hnojům. Dusičnan amonný- chemický vzorec NH4NO3 . Označován také jako ledek amonný. Obsahuje 34- 35 % N, polovinu nitrátového a polovinu amonného. Je distribuován ve formě krystalické soli, je ve vodě rozpustný, hydroskopický. Pro DA platí přísné bezpečnostní předpisy spojené s transportem a skladováním. Z důvodu přísné legislativy je jeho používání oproti např. LAV značně nižší. Využití najde v zásobním hnojení nebo ke hnojení během vegetace (Hlušek, 2004). Ledek amonný s vápencem ( LAV)- jedná se o všestranné hnojivo s obsahem 27 % N, poměr amonného a nitrátového je 50 : 50. Je vyroben ve formě bělavých až světle 18

hnědých granulí o velikosti 2 - 5 mm. Je hydroskopický, proto je nutné dodržovat zásady správné manipulace a skladování. Hnojivo je především využíváno k hnojení před setím nebo výsadbou nebo i k přihnojování během vegetace, zvláště k regeneračnímu hnojení (Hlušek, 2004). Ledek amonný s dolomitem (LAD)- obsahuje 27,5 % N. Poměr amonného a nitrátového je 50:50. Je distribuován v granulích skořicové barvy. Využití najde v základním hnojení před setím a výsadbou nebo v přihnojování během vegetace. Oproti LAV obsahuje i určité zastoupení hořčíku - cca 2,9 % MgO (Hlušek, 2004). Ledek amonný se sírou (LAS) - zvláštností tohoto hnojiva je přídavek síranu vápenatého (Hlušek, 2004). DASA 26 - 13 - základním složkou je ledek amonný se síranem amonným. Obsahuje 26 % N a 13 % S. Uplatnění najde především v hnojení před setím a výsadbou nebo v průběhu vegetace. Zvýšený obsah síry upřednostňuje toto hnojivo použít u plodin náročných na síru, jakož jsou například řepka, slunečnice, hořčice, cibule, česnek (Hlušek, 2004). DAM 390 - jedná se o vodný roztok dusičnanu amonného a močoviny s průměrným obsahem 30 hmotnostních % dusíku. Zastoupení jednotlivých forem dusíku je následující: ¼ N nitrátového, ¼ N amonného a ½ N amidového. DAM 390 je typický také svou větší objemovou hmotností, která činní 1,3 t. m-3 . 100 l hnojiv,a obsahuje tedy 39 kg N. Jedná se o čirou kapalinu, která má však silně korozivní účinky, což klade zvýšené nároky na skladování. Používá se k zásobnímu hnojení, kdy jeho účinnost můžeme zvýšit zapravením do půdy nebo se používá k hnojení během vegetace na list. DAM 390 aplikujeme převážně v koncentrované formě, ale musíme dávat pozor, abychom nepopálily rostliny. Naředěním hnojiva se riziko popálení nesnížilo (Hlušek, 2004).

19

2.4 Pomalu působící dusíkatá hnojiva Výroba těchto hnojiv byla započata z důvodu použití vyšší jednorázové dávky dusíku před vegetací bez nebezpečí poškození rostlin a bez zvýšených ztrát na drahém dusíku. Velmi závažným problémem, který pomalu působící hnojiva redukují, je vyplavování dusíku do podzemních vod a tím negativní dopad na životní prostředí. Celková aplikovaná dávka by měla zajistit dostatečnou výživu po celou dobu vegetace dané rostliny. Nevýhodou těchto hnojiv je jejich vysoká cena, což značně znevýhodňuje jejich použití (Hlušek, 2004). 2.4.1 Kondenzáty močoviny Obsahují v průměru 30 - 40 % N v organické nebo minerální formě ve sloučeninách ve vodě těžce rozpustných, což ovlivňuje negativní vyplavování dusíku. Dále se vyskytují v minerální či organické formě standardních hnojiv, jejichž granule bývají obaleny polorozpustnými nebo rozpustnými látkami. V půdě následně probíhají mikrobiální a biochemické přeměny, kterým hnojiva podléhají až na minerální dusík přístupný (Hlušek, 2004). Močovinoformaldehydová hnojiva - výroba těchto hnojiv je založena na kondenzaci močoviny s formaldehydem. Mezi nejznámější patří Ureaform s obsahem 38 - 42 % N. Využití najde jako zdroj pomalu působícího dusíku do tvarovaných hnojiv. Močovinoacetaldehydové hnojivo - nazývané také jako Z-močovina. Získává se z močoviny a krotonaldehydu, obsahuje 30 - 32 % N. Následnou granulací CD močoviny (močovina a krotonaldehyd) se získává Floramid. Floramid je granulované pomalu působící hnojivo s obsahem N 32 %. Močovinoizobutyraldehydové hnojivo- jedná se o kondenzační produkt močoviny a izobutyraldehydu s obsahem 32- 33 % N. Další možné zdroje N - můžeme použít například některých sloučenin s malou rozpustností. Používá se kupříkladu fosforečnan hořečnatoamonný. Pozitivních výsledků bylo také dosaženo při použití diamidu kyseliny šťavelové.

20

2.4.2 Obalovaná hnojiva Jedná se o běžně rozpustná hnojiva, která mají navíc oproti ostatním hnojivům na povrchu polorozpustnou blánu, která postupně uvolňuje dusík z hnojiva. K obalování se používá různých látek, např. parafín, vosky, pryskyřice, síra aj. 2.4.3 Stabilizovaná hnojiva V důsledku regulace mikrobiálních procesů v půdě využíváme inhibitory nitrifikace a inhibitory ureasy. Principem obou zmíněných procesů je snížení aktivity půdních bakterií přeměňující méně dostupné formy dusíku hnojiva (Tlustoš et al., 2007). Inhibitory nitrifikace Ztráty dusíku snižují efektivitu hnojeni a stojí pěstitele nemalé peníze. Vzniklo mnoho agrotechnických postupů, jak tyto ztráty pozitivně ovlivnit. Jedním z možných řešení je použití inhibitorů nitrifikace. Inhibici nitrifikace způsobuje mnoho látek. Například mohou být použity tyto sloučeniny dicyndiamid a 1H- 1,2,3,4- triazol obsažený v ALZON 46. Snahou vědců celého světa zabývající se omezením nitrifikace je zvýšení efektivnosti využití dusíku dodávaného ve hnojivu rostlinám. Je kladen důraz na to, aby dodaný dusík byl přijímán rostlinou a přebytek byl z co největší části zabudován do organických vazeb v půdě. Pokud omezíme nitrifikaci, výrazně snížíme obsah nitrátového dusíku a s ním spojené problémy s vyplavováním a kontaminací vod. Dále dojde i k omezení procesu denitrifikace, kde opět dochází k velkým ztrátám dusíku, který je uvolňován do ovzduší. Amonný dusík je vázán do sorpčního komplexu, a proto je riziko vyplavování zdaleka menší než u formy nitrátového dusíku. Cílem inhibitorů je zpomalení průběhu nitrifikace o několik týdnů, aby se uvolňovaný dusík a přechod na nitráty přesunul do fáze, kdy se dusík nejvíce využije. V současné době se aktivní látka přidává přímo při granulaci hnojiva, což je efektivnější (Růžek et Pišanová, 2007).

21

Inhibice je biologický proces, který je ovlivňován celou řadou faktorů. Například vlhkostí a teplotou půdy, dále záleží na půdním druhu a typu, obsahu organických látek, klimatických podmínkách (Bouma, 2007). Inhibitor musí splňovat další důležitá kriteria. Důležitou vlastností inhibitorů je selektivní působnost na bakterie rodu Nitrosomonas. ,,Musí je uspat, nikoliv usmrtit´´ zdůraznil M. Fuchs. Zároveň je potřeba aby se vhodným způsobem odbourával. Nespornou výhodou hnojiv s inhibitorem nitrifikace je aplikace vyšší dávky buď jednorázově nebo ve sníženém počtu dávek oproti používání klasických hnojiv. Nevýhodou tohoto hnojiva je opět vysoká cena. Inhibitory ureasy Ureasa je enzym, který rozkládá močovinu. Inhibitory ureasy zpomalují přeměnu močoviny na NH4+, což ponechává více času povrchově aplikované močovině proniknout do větších hloubek v půdě a koncentrace NH4+ na povrchu půdy nedosahuje tak vysokých hodnot. Zároveň dochází k potlačení negativního efektu hydrolýzy močoviny, kterým je akumulace

NO2-, což nepříznivě ovlivňuje klíčení semen.

V průběhu transportu dochází k oddělení inhibitoru ureasy od močoviny, která se pak může hydrolyzovat, čím dojde k snížení rizika vyplavení močoviny mimo dosah kořenů a znepřístupnění pro dané pěstované plodiny. Nevýhodou používaných inhibitorů je krátká doba působení (cca do dvou týdnů). Použití močoviny s inhibitory ureasy nachází uplatnění především v oblastech s pozdejšími jarními přísušky a v systémech půdoochraných technologií (Růžek et Pišanová, 2007). Nejpoužívanější inhibitor ureasy je N-(n-butyl)-thiophosporictriamid (NBPT). V ČR je používán přípravek Stabiluren. Přípravek se používá k úpravě močoviny (Urea stabil) nebo kapalného hnojiva DAM 390 (Růžek et Pišanová, 2007).

22

UREA Stabil Charakteristika produktu: Jedná se o moderní koncentrované hnojivo na bázi amidického dusíku s obsahem inhibitoru ureázy. Granule hnojiva se při výrobě velikostně třídí, což značně usnadňuje vyrovnanou aplikaci na pozemek. Inhibitor ureázy je obalen na povrchu granule. Obalením se oddaluje přeměna CO(NH2 )2 na NH4+. Dále dochází ke zvýšení účinnosti aplikovaného dusíku a jsou eliminovány ztráty dusíku do ovzduší. Cíl použití a způsob účinku: Používá se při povrchové aplikaci v případech, kdy potřebujeme zajistit rychlejší průnik dusíku do kořenové soustavy. Použitím UREA Stabil je eliminován tzv. ,,pomalý“ účinek močoviny a jsou po určitou dobu dodrženy její vlastnosti. Nespornou výhodou je omezení ztrát dusíku do ovzduší, což oceníme, pokud hnojivo nemůžeme bezprostředně po aplikaci zapravit do půdy. UREA Stabil je hnojivo vhodné pro regenerační i časné produkční hnojení pšenice ozimé.

2.4 Hnojení ozimé pšenice Při pěstování pšenice se dobře uplatňuje hnojení slámou a zelené hnojení. U hnojení slámou nesmíme opomenout snížit pomě C : N. Poměr snížíme aplikací vyrovnávací dávky před podmítkou nebo mělkou orbou (Zimolka et al., 2000). K zajištění stabilních a vysokých výnosů zrna ozimé pšenice je potřeba poskytnout pšenici velmi dobré pěstitelské podmínky Faktory, které ovlivňují předpoklady dobré kvality a sklizně. Vysoká půdní úrodnost- je dána dobrými fyzikálními, fyzikálně - chemickými, chemickými a biologickými vlastnostmi. Dále sem patří i množství a obsah přijatelných živin.

23

Vhodná předplodina- nejlepších výsledků bylo dosaženo u bobovitých předplodin, které zvyšují půdní úrodnost a obohacují půdu o dusík, který poutají z atmosféry pomocí hlízkových bakterií. Správná výživa- je zajištěna živinami staré půdní síly i vlastním hnojením. Na úrodných stanovištích je přímý vliv hnojení na produkci pšenice nižší. Hnojení se projevuje jednak na produkci zrna, ale i na jeho kvalitě. Pšenice je citlivá na nízké pH půdy. Z důvodu, že pšenice následuje po předplodinách, ke kterým se vápní, není nutné vápnit k porostu pšenice. Hnojení organickými hnojivy se většinou u pšenice neprovádí. V méně příznivých oblastech je možno aplikovat dávky do výše 20 t hnoje na ha (Vaněk et. al., 2002). 2.4.1 Hnojení pšenice ozimé dusíkem Ozimou pšenici řadíme mezi plodiny se střední potřebou živin. Na 1 tunu zrna a odpovídající množství slámy a kořenů odčerpá v průměru 25 kg N, 5 kg P, 20 kg K, 2,4 kg Mg, 4 kg S. Kořenový systém v dobrých strukturních podmínkách dosahuje hloubky 0,7- 1,0 m. Podstatná část kořenového systému se především rozprostírá ve hloubce 0,4 m. S ohledem na mělký kořenový systém hrají významnou roli přístupné živiny v dosažitelné hloubce pro kořeny. V podzimním období přijímají rostliny ozimé pšenice relativně málo živin a přes zimu je příjem živin úplně zastaven. Podíl dusíku, který je odebrán na podzim nepřevyšuje 12 % z celkového odběru dusíku. Z tohoto hlediska vyplývá, že aplikovat vysoké dávky dusíku před setím je velice neekonomické a neekologické. Zvýšený odběr dusíku je v jarním období, kdy rostliny potřebují obnovit tvorbu biomasy. Do začátku sloupkování přijmou rostliny v průměru 40 % N a intenzita jeho odčerpání roste až do konce kvetení, kdy dojde k odebrání dalších 30 % této živiny. Po odkvětu se požadavky na dusík výrazně snižují, neboť dochází k přesunu dusíku do tvořícího se zrna. Po ukončení vegetace je ve zralém zrnu nahromaděno až 75 % dusíku (Zimolka et al., 2005). 24

Graf č. 2.1 Odběr živin v průběhu vegetace (Vaněk et al., 2002)

Z grafu je patrno, že největší příjem dusíku a draslíku je v období intenzivního růstu, tj. od sloupkování do kvetení. U draslíku dochází k jeho výraznému poklesu od kvetení do sklizně, zatímco odběr fosforu si zachovává stejnou dynamiku s mírným nárůstem v období tvorby zrna.

Obr. č. 2.4 Růstové fáze pšenice ozimé

25

2.4.1.1 Základní hnojení Dusíkem se na podzim obyčejně nehnojí. Podzimní hnojení dusíkem ovlivňuje množství Nmin (N minerální) stanovený před setím. Dále je hnojení ovlivňováno předplodinou. U předplodin hnojených hnojem nebo následují-li obilniny po jetelovinách, můžeme rovněž dávku N vypustit. Avšak přihnojení je vhodné, pokud je suchý podzim a vývoj je pomalejší oproti normálu. Pšenice do zimy neodčerpá více jak 12 % z celkové potřeby dusíku (Zimolka et al., 2005). 2.4.1.2 Hnojení v průběhu vegetace Regenerační hnojení - Předpokladem pro nastartování optimálního vývoje rostli po zimě je regenerační hnojení. S regeneračním hnojením začínáme brzy na jaře. V žádném případě neaplikujeme hnojiva na půdu zasněženou a zmrzlou. Hnojivo je vhodné aplikovat v ranních hodinách, kdy využijeme ranních mrazíků a nedochází k utužení pozemku, případně vzniku hlubokých kolejí po přejezdu technikou. Důležitým ukazatelem, který ovlivňuje velikost aplikované dávky, je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav a obsah N min v půdě. Pro regenerační hnojení preferujeme rozdělení aplikovaného hnojiva do více dávek. Pokud nemáme k dispozici výsledky rozboru půdy a tudíž nejsme schopni zjistit množství Nmin v půdě činí aplikována dávka 40- 60 kg na ha. Z dusíkatých hnojiv používáme především ledkové formy hnojiv, močovinu nebo DASA. Po zimě bývají rostliny poškozeny mrazem, proto se nedoporučuje aplikovat hnojiva v kapalné formě. Pokud je hnojení provedeno včas a ve správné dávce, rostliny rychle regenerují. Na rostlinách je vidět intenzivní vývoj a tvorba odnoží (Zimolka et al., 2005).

26

Obr. č. 2.5 Přehled dusíkatých hnojiv (Zimolka et al., 2005)

Produkční hnojení - Provádí se na počátku sloupkování. Dávku dusíku určujeme dle aktuálního výživného stavu porostu. K určení dávky nám může posloužit chemický rozbor jednotlivých odebraných rostlin. Hlavním cílem produkčního hnojení je vytvoření dobrých předpokladů vývoje rostlin a tvorbě výnosotvorných prvků. Především se jedná o velikost klasu. Dále je podporován růst a vývoj odnoží a také toto hnojení působí pozitivně na velikost listové plochy. Produkční hnojení provádíme především hnojivy DAM 390, SAM, LAD, LAV. Velikost dávky také ovlivňují místní zkušenosti pěstitelů. Pokud by dávka dusíku měla 27

překročit 60 kg na ha, je vhodné dávku rozdělit na dvě a druhou dávku aplikovat s odstupem 2- 3 týdnů (Zimolka et al., 2005). Kvalitativní hnojení - jedná se o hnojení, které vytváří předpoklady pro zvýšenou technologickou jakost. Naším cílem je především zvýšení obsahu lepkové bílkoviny, což se příznivě odrazí na kvalitě těsta a na vyšší výkupní ceně pšenice ozimé. Hnojení se provádí zpravidla ve dvou obdobích. U porostů, které jsou slabší, preferujeme kvalitativní hnojení ve fázi, kdy se objevuje poslední list. Ostatní porosty se přihnojují až na počátku metání. Pro hnojení v tomto období volíme zpravidla pevná hnojiva. Pokud se rozhodneme pro aplikaci kapalných hnojiv, je důležité použití aplikačních nástavců, abychom snížily riziko popálení porostu. Nejčastěji bývají používána hnojiva DAM 390, LAV (Zimolka et al., 2005). 2.4.2 Hnojení pšenice ozimé sírou Základní hnojení - Emise síry v současné době nedosahují takových hodnot jako v dřívějších dobách. Množství spadů síry se pohybuje průměrně 7 kg/ha/rok. Z tohoto důvodu se doporučuje použít při předseťové přípravě půdy i hnojiva obsahující síru. Dobré zkušenosti nabízí sádrovec, jednoduchý superfosfát. Při volbě množství dávky vycházíme z roční emise síry v dané oblasti pěstování a z předpokládaného výnosu. Na 1 t produkce se počítá, že pšenice ozimá odebere 4,3 kg síry. Hnojení v průběhu vegetace - síru aplikujeme především v tuhých hnojivech, nejlépe s dusíkatými hnojivy. Proto je výhodné volit dusíkatá hnojiva, která obsahují síru. Síra má mnoho funkcí. Mezi nejdůležitější funkce patří podpora a příjem dusíku, což vede k zefektivnění hnojení. Dále ovlivňuje kvantitu a nutriční hodnotu produkovaného zrna. Podílí se také na formování ukazatelů pekařské jakosti (Zimolka et al., 2005).

28

3 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo posoudit účinnost stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou a dusíkatých hnojiv bez inhibitorů na porostu pšenice ozimé. V pokusu byla použita hnojiva ENSIN, ALZON 46 + SA, ALZON 46, DASA, močovina. Z uvedených hnojiv byly vybrány dvě trojice hnojiv. První trojice, která se mezi sebou srovnávala, byla klasická močovina, ALZON 46, ALZON 46 + SA. Druhá trojice byla složena z hnojiv DASA v dělené aplikaci, ENSIN 100 % a ENSIN 80 % (hnojiva ENSIN byla aplikována jednorázově). Hodnotil se vliv daných hnojiv na výnos a kvalitu zrna. Do pokusu byly vybrány dvě odrůdy pšenice ozimé Mulan (Žabčice) a Etela C1 (Vatín).

29

4 METODIKA ŘEŠENÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika pokusných lokalit 4.1.1 Charakteristika polní pokusné stanice Žabčice Pokud byl řešen na pozemcích školní pokusné stanice v Žabčicích. Pokusná stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti. Pozemky se nachází v blízkosti řeky Svratky. Okolní krajina je rovinatého rázu a náleží do Dyjsko-svrateckého úvalu. Nadmořská výška pozemků činí 184 metrů nad mořem. 4.1.1.1 Půda Půdy pokusné stanice jsou převážně středně těžké až těžké. Půdní druh je půda jílovitohlinitá až jílovitá a půdní typ je fluvizem, subtyp glejová. Mocnost ornice je přibližně 35 cm. Obsah humusu v ornici činí 2,44 %. Všechny pozemky pokusné stanice jsou ovlivňovány hloubkou podzemní vody, která může značně kolísat v závislosti na počasí v daném roce. Nejčastěji je hladina podzemní vody ve hloubce 180 cm (Neudert, osobní sdělení 2013). 4.1.1.2 Klimatické podmínky Z uvedeného klimadiagramu normálu vyplývá, že průměrná denní teplota byla 9,2 °C. Průměrný úhrn srážek činil 480,3 mm. Graf č. 4.1 Klimadiagram normálu 1961- 1990 Žabčice 40

120

Žabčice 184 m n. m. 1961-1990

35 30

105

9,2 °C 480 mm

teplota (°C) srážky (mm)

90

25

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0 -5

0 1

2

3

4

5

6 7 měsíce

30

8

9

10

11

12

-15

Graf č. 4.2 Klimadiagram 2011 Žabčice 40

120 srážky (mm)

35

105

teplota (°C) 30

90

25

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0

0 1

2

3

4

-5

5

6

7

měsíce

8

9

10

11

12

-15

Z uvedeného klimadiagramu vyplývá, že průměrná roční teplota činila v roce 2011 10,2 °C. Úhrn srážek činil 379,8 mm. Při porovnání s normálem za období 1961- 1990 můžeme posoudit zvýšení průměrné teploty o 1 °C a průměrný úhrn srážek klesl o 100,5 mm. Dále je z grafu patrné období sucha, které započalo v polovině července a trvalo až do poloviny listopadu.

31

Graf č. 4.3 Klimadiagram 2012 Žabčice 40

120

35

105

srážky (mm)

30

90 teplota (°C)

25

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0

-5

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

-15

V roce 2012 činila průměrná denní teplota 10,5 °C. Úhrn srážek činil 431,7 mm. Oproti normálu došlo ke zvýšení teploty o 1,3 °C. Úhrn srážek byl oproti normálu nižší o 48,6 mm. Z grafu vyplývá období sucha, které se nejvíce projevilo v měsících březen, duben, květen. Oblast také byla převážnou dobu bez sněhové pokrývky, a proto došlo vlivem holomrazů k významnému poškození ozimů. Graf. č. 4.4 Období sucha a holomrazů Žabčice °C 15

srážky (mm)

prům. t (°C)

20 18

10

16 14

5

10 1.11 6.11 11.11 16.11 21.11 26.11 1.12 6.12 11.12 16.12 21.12 26.12 31.12 5.1 10.1 15.1 20.1 25.1 30.1 4.2 9.2 14.2 19.2 24.2 29.II

0

-5

8 6 4

-10

2

-15

0

32

mm

12

Z grafu je patrné velmi malé množství srážek za zmiňované období. Je zde také patrný nástup holomrazu, který započal po 25. 1. 2012 a trval až do 14. 2. 2012. 4.2.1 Charakteristika polní pokusné stanice Vatín Výzkumná stanice ve Vatíně se nachází na Českomoravské vrchovině. Nadmořská výška zde činí 560 m. Roční průměrné srážky dosahují 617 mm a průměrná roční teplota je 6,9 °C. 4.2.1.1 Půda Půdním typem je kambizem typická, písčitohlinitá. Ap 0- Hnědý, středně vyvinutá drobtová struktura, 6 – 8 % skeletu, vlahá, drobivá, střední oživení Bv- Šedohnědý, bez zřetelné struktury, hlinitopísčitý, výjimečně oblé valouny 7 cm, vlahá slabě zhutnělá, výjimečně chodby žížal BC- rezavohnědý, jemnozem s hloubkou roste obsah skeletu. Cn- zvětralá biotická ortorula Obr. č. 4.4 Půdní profil ve Vatíně 4.2.1.2 Klimatické podmínky Graf č. 4.5 Klimadiagram normálu za období 1951 – 2000 Vatín o

o

C

1 9 5 1 -2 0 0 0

6 ,1 C

mm

736 mm

50

100

40

80

30

60

20

40

10

20

0

0

I

II

III

IV

V

VI

V II

33

V III

IX

X

XI

X II

hlinitopísčitá,

Z uvedeného grafu normálu za období 1951 – 2000 vyplývá, že průměrná denní teplota činila 6,1 °C a úhrn srážek 736 mm.

Graf č. 4.6 Klimadiagram 2011 Vatín

Teplota Srážky 40 30 20 10 0 -10

130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10

Z uvedeného klimadiagramu za rok 2011 vyplývá, že průměrná denní teplota činila + 7,4 °C, což je o 1,3 °C více oproti normálu. Úhrn srážek za dané období činil 632,8 mm. Proti normálu se jedná o rozdíl 103,2 mm. Patrný úbytek srážek je v měsíci listopadu, kdy spadlo 0,6 mm. Graf č. 4.7 Klimadiagram 2012 Vatín

Teplota

40

Srážky

30 20 10 0 -10

34

130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10

Z uvedeného klimadiagramu za rok 2012 vyplývá průměrná roční teplota, která činila 6,8 °C, což je o 0,7 °C více oproti normálu. Roční úhrn srážek byl 657,9 mm. Množství srážek je o 78,1 mm nižší než srážky za normálové období. Největší množství srážek spadlo v měsíci červenci a nejnižší srážkový úhrn byl v březnu.

4.2 Metodika založení a vedení pokusu 4.2.1 Odběry a rozbory půd na stanovení obsahu živin Před založením porostu byl proveden rozbor půdy na zjištění obsahu živin. Tab. č. 4.1 Agrochemické vlastnosti půdy před založením pokusu – 4. 10. 2011 pH/CaCl2 Žabčice Vatín

6,63 6,08

P

K

Ca

134,1 86,1

298,3 309,3

4007 1368

mg/kg NMg NH4+ 458,3 3,00 237,1 3,19

NNO311,79 2,31

Nmin

Svodorzp.

14,80 5,50

14,00 11,50

Z uvedené tabulky vyplývá, že obsah fosforu na lokalitě Žabčice je dle vyhlášky 275/1998 Sb. vyhovující. Obsah draslíku je dobrý a obsah hořčíku je vysoký. pH půdy je neutrální. Poměr amoniakálního dusíku ku dusíku nitrátovému je značně nevyrovnaný. pH půdy ve Vatíně je mírně kyselé. Obsah fosforu je nízký a obsah draslíku je dobrý. Podíl hořčíku je dobrý a poměr amoniakálního dusíku ku dusíku nitrátovému je vyrovnanější než na lokalitě Žabčice. 4.2.2 Založení porostu, vedení a ochrana pšenice v průběhu vegetace Porost pšenice ozimé byl v Žabčicích založen 5. 10. 2011 a ve Vatíně byl porost založen 23. 9 . 2011 pomocí maloparcelkového secího stroje. Příprava půdy byla klasická (podmítka, orba, předseťová příprava, zásobní hnojení P a K). Porost pšenice ozimé byl založen po předplodině pšenice ozimé. Základní hnojení bylo provedeno Superfosfátem v dávce 200 kg/ha + Draselná sůl v dávce 200 kg/ha. Po zasetí byl pozemek uválen cambridgskými válci. Válení bylo provedeno z důvodu podpoření kapilární vzlínavosti podpovrchové vody.

35

Obr. č. 4.2 Pšenice ozimá 13. 2. 2012 Žabčice Regenerační hnojení proběhlo 15. 3. 2012 v Žabčicích a dne 27. 3. 2012 ve Vatíně. 10. 5. 2012 bylo provedeno kvalitativní hnojení DAM 390 v dávce 100 l/ha. 11. 7. 2012 proběhla desikace porostu v Žabčicích přípravkem Roundap v dávce 3 l/ha.

Obr. č. 4.3 Regenerační hnojení na lokalitě Žabičce

36

Tab. č. 4.2 Ošetření porostů v průběhu vegetace Žabčice

Vatín

herbicid

Lintur – 180 g/ha 18. 4. 2012

Huricane – 200 g/300 l H2O/ha 26. 4. 2012

fungicid

Fandango – 1,2 l/ha

Bumper – 0,75 l/ 300 l H2O/ha 18. 5. 2012

10. 5. 2012 insekticid Proteus – 0,5 l/ha 7. 6. 2012

-

Sklizeň v Žabčicích byla provedena 31. 7. 2012 sklízecí mlátičkou Sampo a ve Vatíně dne 6. 8. 2012 sklízecí mlátičkou Massey Ferguson. Výnos a kvalitativní znaky zrna pšenice byly zpracovány s využitím softwaru STATISTICA 10.

Obr. č. 4.4 Porost pšenice Mulan před sklizní lokalita Žabčice 31. 7. 2012

Obr. č. 4.5 Sklizeň pšenice ETELA C1 Vatín 6. 8. 2012 37

4.2.3 Zvolené varianty hnojení pšenice ozimé Do pokusu byla vybrána hnojiva ENSIN, ALZON 46 + SA, ALZON 46, DASA, močovina. Z uvedených hnojiv byly vybrány dvě trojice hnojiv. První trojice, která se mezi sebou srovnávala, byla klasická močovina, ALZON 46 a varianta ALZON 46 + SA. Druhá trojice byla složena z hnojiv DASA v dělené aplikaci, ENSIN 100 % a ENSIN 80 % (hnojiva ENSIN byla aplikována jednorázově). Hodnotil se výnos a kvalita zrna. Hnojivo ENSIN bylo aplikováno ve dvou dávkách a to v dávce 100 % a posléze byla dávka snížena o 20 %. K tomuto rozhodnutí mě vedl fakt, že výrobci uvádějí, že i při použití dávky o 20 % nižší ve formě stabilizovaných hnojiv nedojde k zásadní změně ve výnosu a kvalitě zrna oproti použití klasických hnojiv bez inhibitoru. Tab. č. 4.3 Varianty, použitá hnojiva a jednotlivé dávky dusíku. Podzim Podzimní hnojení Regenerační N N (kg/ha) Hnojivo (kg/ha) Hnojivo

var. č.

Varianta

1

Močovina

0

100

2

0

100

0

100

4

ALZON 46 ALZON 46 + SA DASA + DASA

0

60

5

ENSIN 100 %

0

100

6

ENSIN 80 %

0

80

3

Jaro Produkční Produkční hnojení I hnojení II N N celkem (kg/ha) Hnojivo (kg/ha) Hnojivo N DAM Močovina 0 40 390 140 DAM ALZON 46 0 40 390 140 ALZON 46 DAM + SA 0 40 390 140 DAM – DASA 40 DASA 40 390 140 DAM – ENSIN 0 40 390 140 ENSIN DAM 80% 0 40 390 120

4.2.4 Odrůdy použité v pokusu Mulan (Žabčice) - Jedná se o pšenici se špičkovým výnosem zrna. Pekařská kvalita A. Odrůda se vyznačuje vysokou odolností proti poléhání, vyšší odnožovací schopností, vyváženou odolností ke všem významným chorobám. Dále je odolná k zimovzdornosti a mrazuvzdornosti. Mulan je vhodný do všech výrobních oblastí (Saaten union, 2007).

38

Etela C1 (Vatín) - jedná se o jednu z nejvýnosnějších krmných pšenic pěstovaných v našich podmínkách. Etela je poloraná odrůda a je možné ji pěstovat i po obilnině. Její velkou přednost je velké zrno, velmi dobrá odolnost vůči fuzariózám v klase, odolnost k vyzimování a plísni sněžné. Hlavní zastoupení najde jako vstupní surovina pro výrobu bioethanolu (Oseva Pro – katalog odrůd). 4.2.5 Hnojiva použitá v pokusu ENSIN (stabilizovaná DASA) - jedná se o granulované dusíkaté hnojivo s obsahem síry. Jelikož se řadí mezi stabilizovaná dusíkatá hnojiva, musí obsahovat inhibitor. Hnojivo ENSIN obsahuje inhibitor nitrifikace- DCD a 1,24 triazol- TZ. Granule hnojiva jsou zelené barvy. Inhibitor nitrifikace obsažený ve hnojivu inhibuje biologickou oxidaci amonného dusíku na dusík nitrátový. Mezi hlavní výhody tohoto hnojiva patří možnost aplikovat celkovou dávku dusíku v jedné dávce. Snižuje počty přejezdů a pohonných hmot. Je šetrnější k životnímu dusíku. Snižuje vyplavování nitrátového dusíku do podzemních vod. Obsahuje 26 % N a 13 % S (Duslo, 2013). Využití najde u všech plodin, které vyžadují vyšší nároky na síru. Zejména se jedná o řepku, slunečnici, okopaniny, obiloviny. ALZON 46 (stabilizovaná močovina) - je močovina s inhibitorem nitrifikace. ALZON 46 působí díky inhibitoru déle a efektivněji. Inhibitor nitrifikace zpomaluje přeměnu amonného dusíku na velmi pohyblivou formu nitrátového dusíku. Dosáhne se tak velmi vyváženého vyživování dusíkem i při rozdělení hnojiva do méně dílčích dávek. ALZON 46 udržuje amonný dusík déle v ornici. Rostliny mohou využívat amonný dusík z ornice po delší časové období. Inhibitor snižuje riziko kontaminace podzemních vod nitráty. Hnojivo je vhodné zejména na řepku, ozimé obilniny, okopaniny, kukuřice. Síran amonný - jedná se hnojivo s obsahem 20,3 % N. SA je fyziologicky i chemicky kyselý. Je vhodný ke všem plodinám, zejména na neutrálních půdách. Nejčastěji se používá k základnímu hnojení nebo díky jeho nízké ceně se aplikuje na slámu z důvodu snížení poměru C: N (Hlušek, 2004).

39

Hnojivo se používá většinou k plodinám, které snáší kyselou půdní reakci (brambory, žito...). Jelikož obsahuje síru, je vhodné i k plodinám jako je řepka, hořčice, cibule, česnek (Hlušek, 2004). DAM 390 - je vodný roztok dusičnanu amonného a močoviny. Objemová hmotnost je 1,3 t * m-3 . To znamená, že ve 100 l hnojiva je obsaženo 39 kg dusíku. DAM 390 se vyznačuje silně korozivními účinky na měď, beton, uhlíkatá ocel. Proto je vhodné dam skladovat v PVC nádobách nebo sklolaminátu. Je to čirá kapalina, která netěká a nevyžaduje tlakové nádoby. Využití najde v základním hnojení nebo v hnojení v průběhu vegetace. Používá se ke hnojení obilnin, kukuřice, brambor, řepky (Hlušek, 2004). DASA - základním složkou je ledek amonný se síranem amonným. Obsahuje 26 % N a 13 % S. Uplatnění najde především v hnojení před setím a výsadbou nebo v průběhu vegetace. Zvýšený obsah síry upřednostňuje toto hnojivo použít u plodin náročných na síru, jakož jsou například řepka, slunečnice, hořčice, cibule, česnek (Hlušek, 2004). Močovina - chemický vzorec CO(NH2 )2. Obsahuje 46 % N. Obsahem dusíku se řadí k nejkoncentrovanějším tuhým hnojivům. Močovina se vyrábí ve formě bílých lesklých granulek. Používá se při předseťové přípravě nebo se může použít ve formě 9- 12 % roztoku k postřiku na list. Při předseťové přípravě je nutné močovinu zapravit do půdy z důvodu jejího těkání a ztrátám drahého dusíku (Hlušek, 2004). Superfosfát - jsou to šedé až šedohnědé granule o velikosti 1- 4 mm. Vyrábí se z vyzrálého práškovitého superfosfátu. Granuluje se z důvodu lepší manipulace s hnojivy a snadnější aplikace na daný pozemek (Hlušek, 2004). Draselná sůl - jedná se v podstatě o technickou sůl s obsahem 60 % K2O. KCl je univerzální draselné hnojivo, které se využívá ke všem plodinám a na všech půdách. Výjimku tvoří rostliny citlivé na chlór a půdy jílovité, které jsou náchylné ke kornatění. Dodává se ve formě granulované, krystalické i práškové (Hlušek, 2004).

40

4.3 Analytické metody 4.3.1 Analýza zrna pšenice Stanovení obsahu lepkuv zrnu pšenice Obsah lepku byl stanoven na přístroji Perten Inframatic 9200. Stanovení obsahu bílkovin v zrnu pšenice Obsah bílkovin v zrnu stanovíme ve zhomogenizovaném vzorku pšenice. Ke stanovení se používá Kjeldahlova metoda. Přístroj ke stanovení se nazývá Kjeltec Auto 1030 Analyser. Výsledná hodnota se vynásobí koeficientem 5,7 a získáme obsah bílkovin (ČSN ISO 1871, 56 0020) Stanovení sedimentační hodnoty zrna pšenice Ke stanovení sedimentační hodnoty se používá Zelenyho test. Metoda je založena na bobtnání pšeničných bílkovin v organických kyselinách (ČSN ISO 5529, 46 1022) Stanovení objemové hmotnosti Stanovení objemové hmotnosti je založeno na poměru hmotnosti zkoušené obilniny k objemu, který bude zaujímat po volném nasypání do nádoby zkoušeče. Objemová hmotnost je vyjádřena v g/l. 4.3.2 Analýza půdních vzorků Stanovení celkového dusíku v půdě Celkový dusík se stanovuje metodou podle Dumase. Vzorek zeminy se spálí v proudu kyslíku. Při spalování vznikají oxidy dusíku, které se redukují elementární mědí na plynný dusík, který se následně stanoví tepelně vodivostním detektorem (Zbíral et al. 2004). Stanovení půdní reakce Hodnota pH půdy se stanovuje potenciometrickým měřením aktivity vodíkových iontů. Stanovení se provádí ve výluhu zeminy v 0,01 mol/l CaCl2 na pH metru (Zbíral, 2002).

41

Stanovení vodorozpustné síry v půdě Stanovení vodorozpustné síry se provádí ve filtrátu vodného výluhu zeminy. Při stanovení je nutné dodržovat předepsaný poměr (zemina : voda 1 : 5). Metoda měření se nazývá ICP-OES a je prováděna na spektrometru (Zbíral, 2002). Stanovení přístupných živin v půdě dle Mehlicha III. Vzorek odebrané zeminy je smíchán s extrakčním činidlem Mehlich III. Následně je zfiltrován a jsou prováděna jednotlivá stanovení pro živiny draslík, vápník, hořčík a fosfor. Stanovení draslíku se provádí přímo z výluhu zeminy pomocí plamenné fotometrie. Obsah vápníku a hořčíku se stanovuje pomocí atomové adsorpční spektrofotometrie. Fosfor se stanovuje pomocí spektrofotometru při vlnové délce 690 nm (Škarpa, 2010). Stanovení minerálního dusíku v půdě Minerální dusík v půdě se stanovuje jako součet amonného a nitrátového dusíku. Amonný dusík se stanovuje kolorimetricky za použití Nesslerova činidla. Nitrátový dusík se stanovuje iontově selektivní metodou (Škarpa, 2010).

42

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Hodnocení účinnosti jednotlivých variant hnojení bylo provedeno podle parametrů: výnos zrna, obsah N-látek v zrnu, objemová hmotnost zrna, sedimentační hodnota a obsah lepku. Na každé lokalitě byly vybrány dvě skupiny po třech hnojivech, které se mezi sebou porovnávaly. I . Skupina hnojiv na bázi močoviny – močovina, ALZON 46, ALZON 46 + SA. II . Skupina hnojiv na bázi DASA – DASA + DASA, ENSIN 100 %, ENSIN 80 %.

5.1 Výnos zrna pšenice ozimé lokalita Žabčice Ovlivnění výnosu pšenice ozimé jednotlivými variantami hnojení je uvedeno v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.1 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Žabčice Stupně volnosti

SČ

PČ

F

vliv faktoru

Varianta hnojení 2 0,45442 0,22721 2,0115 NP Chyba 9 0,67773 0,11296 Celkem 11 1,13216 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami SČ – suma čtverců, PČ – průměrný čtverec, F – testové kriterium

Tab. č. 5.2 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye

Úroveň faktoru

N

Průměr ± Sm. odchylka

Statistická průkaznost rozdílů

Relativní %

Močovina ALZON 46 Varianta ALZON 46 + SA Pozn.: N – počet pozorování

3 3 3

2,3 ± 0,33 2,3 ± 0,47 2,7 ± 0,09

a a a

100,00 100,00 117,39

Faktor

Průměry jednotlivých variant se výrazně neliší, index je u všech variant shodný. 43

Graf. č. 5.1 Průměrné výnosy pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice 3,4 3,2 3,0

Výnos zrna (t/ha)

2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 Močov ina

ALZON 46 + SA (1:1)

ALZON 46

Varianta hnojení

Výnosy zrna pšenice ozimé se pohybovaly od 2,3 do 2,7 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo u variant ALZON 46 a močoviny. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta ALZON 46 + SA (1:1). Nízké výnosy byly zapříčiněny počasím v hospodářském roce 2011/2012, kdy bylo velké sucho a také silné holomrazy, které poškodily rostliny. Z grafu je patrné že průměrné výnosy všech uvedených variant jsou značně nižší, než kolik je dlouhodobý průměr, který činí cca 6 t/ha. Tab. č. 5.3 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Žabčice Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 0,24282 0,12141 1,4220 NP Chyba 6 0,51227 0,08538 Celkem 8 0,75509 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení

44

Tab. č. 5.4 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


DASA + DASA Varianta ENSIN (100 %) ENSIN (80 %) Pozn.: N – počet pozorování

3 3 3

2,5 ± 0,17 2,6 ± 0,16 2,2 ± 0,45

Faktor

Statistická průkaznost Relativní % rozdílů a a a

100,00 104,00 88,00

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.2 Průměrné výnosy zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti 3,2

3,0

Výnos zrna (t/ha)

2,8

2,6

2,4

2,2

2,0

1,8

1,6 DASA + DASA

ENSIN (80 %)

ENSIN (100 %)

Varianta hnojení

Výnosy zrna pšenice ozimé se pohybovaly od 2,2 do 2,6 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyššího výnosu dosáhla varianta ENSIN 100 %. Z grafu je patrné, že velmi dobře ve srovnání s ostatními hnojivy obstála varianta, kdy byla DASA aplikována ve dvou dávkách. Při porovnání varianty ENSIN 80 % a ENSIN 100 % si musíme uvědomit, zda za ušetřené peníze na snížené dávce dusíku o 20 % budeme spokojeni se sníženým výnosem.

45

5.2 Výnos zrna pšenice ozimé lokalita Vatín Ovlivnění výnosu pšenice ozimé jednotlivými variantami hnojení je uvedeno v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.5 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Vatín

Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


Tab. č. 5.6 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


Močovina ALZON 46 Varianta ALZON 46 + SA Pozn.: N - počet pozorování

4 4 4

4,4 ± 0,38 4,3 ± 0,13 4,3 ± 0,51

Faktor


Relativní %

a a a

100,00 97,73 97,73

Průměry jednotlivých variant se výrazně neliší, index je u všech variant shodný.

46

Graf. č. 5.3 Průměrné výnosy zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín. 4,9 4,8 4,7 4,6

Výnos zrna (t/ha)

4,5 4,4 4,3 4,2 4,1 4,0 3,9 3,8 3,7 ALZON 46

ALZON 46 + SA (1:1)

Močov ina

Varianta hnojení

Výnosy zrna pšenice ozimé se pohybovaly od 4,3 do 4,4 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo u variant ALZON 46 + SA (1:1) a ALZON 46. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta močovina. Z následujícího grafu jsou však patrné velmi zanedbatelné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení. Při porovnání klasické močoviny a močovin s inhibitorem obstála močovina nejlépe jak po stránce výnosů, tak i po stránce nákladů na pořízení hnojiva. Tab. č. 5.7 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Vatín. Stupně Vliv SČ PČ F volnosti faktoru Varianta hnojení 2 0,1143 0,0572 2,30 NP Chyba 9 0,2236 0,0248 Celkem 11 0,3379 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení

47

Tab. č. 5.8 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye Úroveň faktoru

N

DASA + DASA ENSIN (100 %) ENSIN (80 %) Pozn.: N - počet pozorování

4 4 4

Faktor

Varianta

Průměr ± Sm. odchylka 4,8 ± 0,11 4,9 ± 0,21 4,7 ± 0,14

Statistická průkaznost rozdílů a a a

Relativní % 100,00 102,08 97,92

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.4 Průměrné výnosy zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín. 5,2

5,1

Výnos zrna (t/ha)

5,0

4,9

4,8

4,7

4,6

4,5

4,4 ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %)

DASA + DASA

Varianta hnojení

Výnosy zrna pšenice ozimé se pohybovaly od 4,7 do 4,9 t/ha. Nejnižšího výnosu bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyššího výnosu dosáhla varianta ENSIN 100 %. Průměrné výnosy se mezi jednotlivými variantami významně neliší. Z grafu je opět patrný významný výnos mezi variantou ENSIN 100 % a sníženou variantou ENSIN 80 %.

48

5.3 Kvalita zrna pšenice ozimé lokalita Žabčice 5.3.1 Obsah N- látek Míra ovlivnění obsahu N – látek v zrnu jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.9 Analýza variance obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé Žabčice. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 1,502 0,751 0,875 NP Chyba 9 5,153 0,859 Celkem 11 6,656 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení Tab. č. 5.10 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenic ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


3 3 3

Faktor



Relativní % 100,00 102,35 104,69

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný.

49

Graf č. 5.5 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice 24,5 24,0 23,5

Obsah N- látek (%)

23,0 22,5 22,0 21,5 21,0 20,5 20,0 19,5 ALZON 46 + SA (1:1)

Močov ina

ALZON 46

Varianta hnojení

Obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 21,3 do 22,3 %. Nejnižší hodnoty N-látek bylo dosaženo u varianty močovina a nejvyšší obsah N˗ látek byl u varianty ALZON 46 + SA. Z grafu je patrné, že mezi hnojenými variantami nebyly významné rozdíly. V porovnání ALZON 46 + SA s ALZON 46 je nutné si spočítat, zda se nám vyplatí připlatit za přimíchání SA k hnojivu. Dle mého názoru jsou rozdíly mezi variantami zanedbatelné a spíše bych se přiklonil k variantě ALZON 46. Přídavek SA se nijak významně neprojevil na kvalitativních znacích pšenice ozimé.

50

Tab. č. 5.11 Analýza variance obsahu N-látek v zrnu pšenice ozimé Žabčice. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 0,827 0,413 0,535 NP Chyba 6 4,633 0,772 Celkem 8 5,460 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení Tab. č. 5.12 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Úroveň faktoru

N

DASA + DASA Varianta ENSIN (100 %) ENSIN (80 %) Pozn.: N- počet pozorování

3 3 3

Faktor


Statistická průkaznost Relativní % rozdílů a 100,00 a 99,09 a 96,80

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný Graf. č. 5.6 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice. 23,5

23,0

Obsah N- látek (%)

22,5

22,0

21,5

21,0

20,5

20,0

19,5 ENSIN (100 %)

DASA + DASA

ENSIN (80 %)

Varianta hnojení

Obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 21,2 do 21,9 %. Nejnižší hodnoty N-látek bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší obsah N˗ látek byl u

51

varianty DASA + DASA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení nebyly významné. 5.3.2 Obsah lepku Míra ovlivnění obsahu lepku v zrnu jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.13 Analýza variance hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Žabčice. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 10,16 5,08 0,849 NP Chyba 9 35,92 5,99 Celkem 11 46,08 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami

Tab. č. 5.14 Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N



Relativní %


3 3 3

52,0 ± 1,82 53,2 ± 2,62 54,6 ± 2,79

a a a

100,00 102,31 105,00

Faktor


52

Graf. č. 5.7 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice. 60 59 58 57

Obsah lepku (%)

56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 ALZON 46 + SA (1:1)

Močov ina

ALZON 46

Varianta hnojení

Obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 52,0 do 54,6 %. Nejnižšího obsahu lepku bylo dosaženo u varianty močovina a nejvyššího obsahu lepku bylo u varianty ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení se významně nelišily. Tab. č. 5.15 Analýza variance hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Žabčice. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


53


Úroveň faktoru

N

DASA + DASA Varianta ENSIN (100 %) ENSIN (80 %) Pozn.: N - počet pozorování

3 3 3

Faktor



Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.8 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice 58 57 56

Obsah lepku (%)

55 54 53 52 51 50 49 48 47 ENSIN (100 %)

DASA + DASA

ENSIN (80 %)

Varianta hnojení

Obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 51,6 do 53,6 %. Nejnižšího obsahu lepku bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyššího obsahu lepku bylo u varianty DASA + DASA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení však nebyly významné. Hnojivo DASA v dělené aplikaci předčilo obě stabilizovaná hnojiva. Výsledek si opět můžeme vysvětlit dlouhotrvajícím suchem. 5.3.3 Sedimentační hodnota Míra ovlivnění hodnot sedimentační hodnoty jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu.

54

Tab. č. 5.17 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Žabčice Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 112,89 56,44 0,8287 NP Chyba 9 408,67 68,11 Celkem 11 521,56 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení Tab. č. 5.18 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


3 3 3

Faktor

Průměr ± Statistická Sm. průkaznost odchylka rozdílů 75,0 ± 0,58 a 79,0 ± 14,18 a 83,7 ± 1,73 a

Relativní % 100,00 105,33 111,60

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.9 Průměrné sedimentační hodnoty pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice. 100

95

Sedimentační hodnota

90

85

80

75

70

65

60 Močov ina

ALZON 46 Varianta hnojení

55

ALZON 46 + SA (1:1)

Sedimentační hodnoty jednotlivých variant byly v rozsahu od 75,0 do 83,7 ml. Nejnižší sedimentační hodnoty bylo dosaženo u varianty močovina a nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení však nebyly významné. Tab. č. 5.19 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Žabčice. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


Úroveň faktoru

N


3 3 3

Faktor


56


Graf. č. 5.10 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice. 90 88 86

Zelenyho test (ml)

84 82 80 78 76 74 72 70 68 DASA + DASA

ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %)

Varianta hnojení

Sedimentační hodnoty jednotlivých variant byly v rozsahu od 76,7 do 81 ml. Nejnižší sedimentační hodnoty bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší hodnoty u varianty DASA + DASA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení jsou nevýznamné. 5.3.4 Objemová hmotnost Míra ovlivnění hodnot objemové hmotnosti jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.21 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Žabčice Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


57

Tab. č. 5.22 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


3 3 3

Faktor



Relativní % 100,00 97,80 100,79

Graf č. 5.11 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice. 67

66

Objemová hmotnost (kg/hl)

65

64

63

62

61

60

59 ALZON 46

ALZON 46 + SA (1:1)

Močov ina

Varianta hnojení

Objemová hmotnost jednotlivých variant byla v rozsahu od 62,1 do 64,0 kg/hl. Nejnižší hodnota objemové hmotnosti byla u varianty ALZON 46 a nejvyšší hodnota u varianty ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi variantami však byly nevýznamné. Z grafu je opět patrná převaha ALZON 46 + SA nad ALZON 46, ale opět musíme zvážit, zda za ušetřené peníze nebude postačovat ALZON 46.

58

Tab. č. 5.23 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Žabčice Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 2,69 1,34 0,70 NP Chyba 6 11,47 1,91 Celkem 8 14,16 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení Tab. č. 5.24 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


3 3 3

Faktor




Graf. č. 5.12 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice 66


65

64

63

62

61

60

59 ENSIN (100 %)

DASA + DASA Varianta hnojení

59

ENSIN (80 %)

Objemová hmotnost jednotlivých variant byla v rozsahu od 62,2 do 63,4 kg/hl. Nejnižší hodnota objemové hmotnosti byla u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší hodnota u ENSIN 100 %. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojeni nebyly významné. V porovnání DASA + DASA a ESNIN 80 % bych se dle mého názoru přiklonil spíše k variantě DASA + DASA a to důvodu nižší ceny hnojiva a relativně stejné kvality.

5.4 Kvalita zrna pšenice ozimé lokalita Vatín 5.4.1 Obsah N- látek Míra ovlivnění obsahu N – látek v zrnu jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.25 Analýza variance obsahu N-látek v zrnu pšenice ozimé Vatín. Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


Tab. č. 5.26 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


4 4 4

Faktor

Průměr ± Statistická Sm. průkaznost Relativní % odchylka rozdílů 12,1 ± 0,19 a 100,00 12,1 ± 0,45 a 100,00 12,1 ± 0,39 a 100,00


60

Graf. č. 5.13 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 12,7 12,6 12,5 12,4

Obsah N- látek (%)

12,3 12,2 12,1 12,0 11,9 11,8 11,7 11,6 11,5 ALZON 46

Močov ina

ALZON 46 + SA (1:1)

Varianta hnojení

Obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé byly u všech variant stejné. Rozdíly mezi jednotlivými variantami však byly nevýznamné. Při porovnání variant ALZON 46 a ALZON 46 + SA nebyly významné rozdíly, proto bych se spíše přiklonil k variantě ALZON 46. Tab. č. 5.27 Analýza variance obsahu N-látek v zrnu pšenice ozimé Vatín Stupně volnosti

SČ

PČ

Varianta hnojení 2 1,647 0,823 Chyba 9 0,743 0,083 Celkem 11 2,389 Vliv faktoru: ** - vysoce významný ( x ≤ 0,01)

61

F

Vliv faktoru

9,98

**

Tab. č. 5.28 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


4 4 4

Faktor


Statistická průkaznost rozdílů b b a

Relativní % 100,00 98,36 92,62

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, pokud je za nimi uveden shodný index. Graf. č. 5.14 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 12,8 12,6 12,4

Obsah N- látek (%)

12,2 12,0 11,8 11,6 11,4 11,2 11,0 10,8 ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %)

DASA + DASA

Varianta hnojení

Obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 11,3 do 12,2 %. Nejnižší hodnoty N-látek bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší obsah N˗ látek byl u variant DASA + DASA. Z grafu jsou patrné rozdíly mezi variantou ENSIN 100 % a ENSIN 80 %. Dále je z grafu patrný rozdíl mezi variantou ENSIN 80 % a DASA + DASA. Při porovnání variant ENSIN 80 % a ENSIN 100 % je dle mého názoru lepší varianta ENSIN 100 %, jelikož dusík ve výživě pšenice ozimé hraje významnou roli a jeho obsah je jeden z faktorů při vřazování pšenice do jednotlivých kategorií a tudíž ovlivňuje výkupní cenu pšenice ozimé. 62

5.4.2 Obsah lepku Míra ovlivnění obsahu lepku v zrnu jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.29 Analýza variance obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé varianta I. Vatín.

Varianta hnojení Chyba Celkem

Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

2 9 11

0,095 9,788 9,883

0,047 1,088

0,044

NP

Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení


Úroveň faktoru

N



4 4 4

27,0 ± 0,45 27,0 ± 1,32 27,2 ± 1,14

Faktor


Relativní %

a a a

100,00 100,00 100,74


63

Graf. č. 5.15 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 29,0

28,5

Obsah lepku (%)

28,0

27,5

27,0

26,5

26,0

25,5 Močov ina

ALZON 46 + SA (1:1)

ALZON 46

Varianta hnojení

Obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 27,0 do 27,2 %. Nejnižších hodnot lepku bylo dosaženo u variant ALZON 46 a močovina. Nejvyšší hodnoty lepku bylo dosaženo u varianty ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení nebyly významné. Varianta ALZON 46 + SA dosáhla relativně stejného výsledku jako varianta ALZON 46. Tab. 5.31 Analýza variance obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Vatín Stupně volnosti

SČ

PČ

Varianta hnojení 2 12,005 6,003 Chyba 9 6,225 0,692 Celkem 11 18,230 Vliv faktoru: ** - vysoce významný ( x ≤ 0,01)

64

F

Vliv faktoru

8,68

**


Úroveň faktoru

N


4 4 4

Faktor



Relativní % 100,00 98,90 91,94

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, pokud je za nimi uveden shodný index. Graf. č. 5.16 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 29,0 28,5 28,0

Obsah lepku (%)

27,5 27,0 26,5 26,0 25,5 25,0 24,5 24,0 23,5 ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %)

DASA + DASA

Varianta hnojení

Obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé se pohybovaly od 25,1 do 27,3 %. Nejnižší hodnoty lepku bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u varianty DASA + DASA. Z grafu jsou patrné rozdíly mezi variantou ENSIN 100 % a variantou ENSIN 80 %. Dále je patrný rozdíl mezi variantou ENSIN 80 % a DASA + DASA. 5.4.3 Sedimentační hodnota Míra ovlivnění sedimentační hodnoty jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. 65

Tab. č. 5.33 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Vatín Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


Úroveň faktoru

N


4 4 4

Faktor



Relativní %

a a a

100,00 104,56 104,56

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.17 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 35 34 33

Sedimentační hodnota (ml)

32 31 30 29 28 27 26 25 24 23

Močovina

ALZON 46

ALZON 46 + SA (1:1)

Varianta hnojení

Sedimentační hodnoty se pohybovaly od 28,5 do 29,8 ml. Nejnižší sedimentační hodnota byla dosažena u varianty močovina a nejvyšší hodnota byla u variant ALZON 66

46 a ALZON 46 + SA (1:1). Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení byly nevýznamné. Varianta ALZON 46 dosáhla stejné sedimentační hodnoty jako varianta ALZON 46 + SA. Tudíž přimíchání SA se nikterak na sedimentační hodnotě zrna neprojevilo. Tab. č. 5.35 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Vatín Stupně volnosti

SČ

PČ

Varianta hnojení 2 148,167 74,083 Chyba 9 52,750 5,861 Celkem 11 200,917 Vliv faktoru: ** - vysoce významný (x ≤ 0,01)

F

Vliv faktoru

12,640

**

Tab. č. 5.36 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N


4 4 4

Faktor



Relativní % 100,00 95,83 73,33

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, pokud je za nimi uveden shodný index.

67

Graf. č. 5.18 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 36 34

Sedimentační hodnota (ml)

32 30 28 26 24 22 20 18 16 ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %)

DASA + DASA

Varianta hnojení

Sedimentační hodnoty se pohybovaly od 22 do 30 ml. Nejnižší sedimentační hodnota byla dosažena u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší hodnota byla u varianty DASA + DASA. Z grafu jsou patrné jednotlivé rozdíly mezi variantou ENSIN 100 % a ENSIN 80 %. Dále jsou z grafu vidět rozdíly i mezi variantou ENSIN 80 % a DASA + DASA. 5.4.4 Objemová hmotnost Míra ovlivnění hodnot objemové hmotnosti jednotlivými variantami hnojení je uvedena v následujících tabulkách a grafu. Tab. č. 5.37 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Vatín

Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru


68

Tab. č. 5.38 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N



Relativní %


4 4 4

73,5 ± 0,80 73,5 ± 0,46 73,7 ± 0,33

a a a

100,00 100,00 100,27

Faktor

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.19 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 74,6 74,4


74,2 74,0 73,8 73,6 73,4 73,2 73,0 72,8 72,6 ALZON 46

ALZON 46 + SA (1:1)

Močov ina

Varianta hnojení

Hodnoty objemové hmotnosti se pohybovaly v rozmezí od 73,5 do 73,7 kg/hl. Nejnižší hodnoty objemové hmotnosti bylo dosaženo u variant močovina a ALZON 46. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení byly nevýznamné. Při srovnání variant ALZON 46 a ALZON 46 + SA jsou opět nevýrazné rozdíly v objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé

69

Tab. č. 5.39 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Vatín

Stupně volnosti

SČ

PČ

F

Vliv faktoru

Varianta hnojení 2 0,18 0,09 0,4 NP Chyba 9 1,81 0,20 Celkem 11 1,99 Vliv faktoru: NP – statisticky neprůkazné rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení Tab. č 5.40 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

Úroveň faktoru

N



4 4 4

73,6 ± 0,19 73,7 ± 0,52 73,4 ± 0,55

Faktor


Relativní %

a a a

100,00 100,14 99,73

Průměry jednotlivých variant se významně neliší, index je u všech variant shodný. Graf. č. 5.20 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín 74,4 74,2


74,0 73,8 73,6 73,4 73,2 73,0 72,8 72,6 ENSIN (100 %)

ENSIN (80 %) Varianta hnojení

70

DASA + DASA

Hodnoty objemové hmotnosti se pohybovaly v rozmezí od 73,4 do 73,7 kg/hl. Nejnižší hodnoty objemové hmotnosti bylo dosaženo u varianty ENSIN 80 % a nejvyšší hodnoty dosáhla varianta ENSIN 100 %. Rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení byly nevýznamné.

71

6 ZÁVĚR Na základě výsledků na lokalitě Žabčice a Vatín je možné vyvodit následující závěry: Lokalita Žabčice 

Na lokalitě Žabčice nebyly statisticky průkazné rozdíly ve výnosech zrna. Nejvyššího výnosu sice dosáhla varianta ALZON 46 + SA (1:1), ale jelikož hospodářský rok 2011/2012 byl velmi rozmanitý, jak po stránce dlouhotrvajícího sucha a nadále silných holomrazů pohybovaly se výnosy okolo 2,4 t/ha.



Obsah N- látek na lokalitě Žabčice se pohyboval okolo hodnot 22 %. Vysoké hodnoty obsahu N – látek má za důsledek průběh hospodářského roku 2011/2012. Nejvyšší obsah N – látek měla varianta ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky průkazné.



Obsah lepku na lokalitě Žabčice dosahoval hodnot průměrně 53 %. Vše bylo opět ovlivněno průběhem hospodářského roku 2011/2012. Nejvyššího obsahu lepku dosáhla varianta ALZON 46 + SA.



Sedimentační hodnota byla na lokalitě Žabčice v průměru okolo 75 ml. Nejvyšší sedimentační hodnoty dosáhla varianta ALZON 46 + SA. Rozdíly nebyly statisticky průkazné.



Hodnoty objemové hmotnosti byly na lokalitě Žabčice v průměru okolo 63 kg/hl. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti dosáhla varianta ALZON 46 + SA. Rozdíly mezi jednotlivými variantami nebyly statisticky průkazné.

Lokalita Vatín 

Na lokalitě Vatín se výnosy pohybovaly průměrně okolo 4,6 t/ha. Výše výnosu byla z velké části ovlivněna tím, že Vatín je výše položenou lokalitou na Vysočině a holomrazy, které přišly nepoškodili natolik rostliny, jelikož se na většině pozemcích nacházela vrstva sněhové pokrývky, která rostliny ochránila. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta ENSIN 100 %. Rozdíly mezi variantami však nebyly statisticky průkazné.

72



Obsah N – látek na lokalitě Vatín dosahoval hodnot 12,1 % u všech variant. Rozdíly proto byly statisticky neprůkazné.



Obsah lepku se na lokalitě Vatín pohyboval v průměru okolo 26,7 %. Nejvyšší obsah lepku měla varianta DASA + DASA. Průkazně nejnižšího obsahu lepku dosáhlo zrno po hnojení variantou ENSIN 80 %.



Sedimentační hodnota se na lokalitě Vatín pohybovala průměrně okolo 28 ml. Nejvyšší sedimentační hodnoty měla varianta DASA + DASA. Průkazně nejnižší sedimentační hodnoty dosáhlo zrno po hnojení variantou ENSIN 80 %.



Objemová hmotnost na lokalitě Vatín dosahovala hodnot průměrně okolo 73,5 kg/hl. Nejvyšší hodnoty objemové hmotnosti dosáhly varianty ALZON 46 + SA a ENSIN 100 %. Rozdíly však nebyly statisticky průkazné.



V celkovém porovnání ALZON 46 a ALZON 46 + SA (1:1) dosahovala vyššího výnosu varianta ALZON 46 kde byl přimíchán SA v poměru 1:1. Dle mého názoru jsou ale rozdíly velmi zanedbatelné. A z důvodu vyšší ceny hnojiva, kde se musí přimíchat v poměru 1:1 síran amonný ke hnojivu ALZON bych se spíše přiklonil k variantě ALZON 46 bez SA. Přídavek síry se nikterak významně neprojevil ve kvalitních parametrech zrna.



Porovnání ENSIN 100 % a ENSIN 80 % dosahovala vyšších výnosů varianta ENSIN 100 %. Co se týče kvalitativních rozborů zrna obstála také lépe varianta ENSIN 100 %. Ovšem teď je potřeba si zhodnotit pokud za ušetřené peníze na snížené dávce hnojiva o 20 % budeme spokojeni se snížením kvalitativních parametrů pšenice a tím souvisejícího zařazení do jednotlivých skupin potravinářských pšenic týkající se odrůdy Mulan na lokalitě Žabčice. Vyšší kvalita zrna je spojena s jeho vyšší výkupní cenou. Dle mého názoru je lepší aplikovat dávku 100 %, jelikož dusík ve výživě pšenice ozimé hraje významnou roli ve výnosu a kvalitě.



Porovnání variant ALZON 46 a močoviny je porovnání klasické močoviny s močovinou s inhibitorem. Na lokalitě Žabčice bylo dosaženo stejných výnosů zrna. Na lokalitě Vatín dosáhla lepšího výnosu varianta klasické močoviny bez inhibitoru. Rozdílné výsledky jsou z převážné části ovlivněny průběhem počasí převážně suchem. Při větším srážkovém úhrnu by bylo 73

lepší aplikovat ALZON 46

z důvodu snížení ztrát drahého dusíku, ale

hospodářský rok 2011/2012 stabilizovaným hnojivům nepřál. Ve kvalitě nebyly statisticky průkazné rozdíly mezi oběmi variantami. 

Při porovnání varianty DASA + DASA s variantou ENSIN 80 % dosáhla vyššího výnosu varianta, kde byla aplikována DASA ve dvou dávkách. Co se týče kvalitativních znaků na lokalitě Žabčice byla varianta ENSIN 80 % mírně lepší než DASA + DASA. Naopak na lokalitě Vatín mírně lepších výsledků dosahovala varianta DASA + DASA.



K závěru chci jen dodat to, že zemědělská veřejnost není natolik seznámena s výhodami a možnostmi využití stabilizovaných hnojiv. Dle mého názoru by mělo dojít k větší propagaci a to i především snížením cen hnojiv, což je jeden z nejzásadnějších důvodů, proč nejsou stabilizovaná hnojiva natolik rozšířena v zemědělské praxi a nadále převažují hnojiva převážně ledkového charakteru nebo DAM. Velký přínos rozšíření těchto hnojiv by byl i pro životní prostředí. Nedocházelo by ke kontaminaci podzemních vod nitráty a také by nedocházelo k úniku dusíku do atmosféry.

74

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Agra Group: Urea Stabil [online], [poslední aktualizace 2009], [citováno dne 22. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.agra.cz/zakladni-hnojeni/ureastabil.html Bergmann, W., 1992: Síra a její potřeba pro výživu rostlin. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 42 s. Binder, M. 2013 – osobní sdělění Bouma, D. 2007: Úroda – Jak uplatnit inhibitory nitrifikace [online], [poslední aktualizace 5. 3. 2007], [citováno dne 15. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/Jak-uplatnit-inhibitorynitrifikace__s457x27260.html Český statistický úřad: Zemědělství [online], [poslední aktualizace 26. 7. 2012], [citováno dne 6. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/94912c113edf42 87c1257a460031d437/$FILE/skl072612analyza.pdf Duslo: ESIN [online], [poslední aktualizace 2013], [citováno dne 13. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.duslo.sk/vyr_pro.php?lm=4&sel=2&item=2&lang=sk Hlušek, J. 2004: Minerální hnojiva, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 28. 1. 2004], [citováno dne 15. 2. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/hnojiva/a_index_hnojiva. htm http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/a_index_obilnin y.htm Lukas, V. & Ryant, P. 2012: Stanovení a optimalizace diferencovaných dávek dusíkatých hnojiv v precizním zemědělství. Mendelova univerzita v Brně, 45 s. Oseva Pro s.r.o – katalog odrůd Richter, R. & Hlušek, J., 1994: Výživa a hnojení (I. obecná část). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno. 177 s.

75

Richter, R. & Hřivna, L. 2005: Pšenice ozimá, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 2. 1. 2005], [citováno dne 17. 2. 2013]. Dostupné z: Richter, R. 2004: Symptomy nedostatku a nadbytku dusíku, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 23. 1. 2004], [citováno dne 19. 2. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/a_index_ biogen.htm Richter, R. 2004: Symptomy nedostatku a nadbytku síry, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 27. 1. 2004], [citováno dne 19. 2. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/a_index_ biogen.htm Richter, R. 2004: Symptomy nedostatku a nadbytku dusíku, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 23. 1. 2004], [citováno dne 15. 2. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/a_index_ biogen.htm Richter, R. 2007: Agrochemické vlastnosti půdy, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 25. 1. 2004], [citováno dne 14. 2. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/agrochemie_pudy/a_inde x_agrochem.htm Růžek, P. & Pišanová, J. 2007: Možnosti usměrnění přeměn dusíku v půdě v využitím inhibitorů ureázy a nitrifikace, Sborník z konference: Racionální používání hnojiv, ČZU Praha, 56 s. Saaten Union: Mulan [online], [poslední aktualizace 2007], [citováno dne 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.saaten-union.cz/odrudy/mulan/

76

SKW PIESTERITZ: ALZON 46, [poslední aktualizace 2012], [citováno dne 13. 4. 2013]. Dostupné z: http://wwwl.skwp.de/%C4%8De%C5%A1tina/mainnav/v%C3%BDrobky/zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_chemie/alzon%C2%AE_ 46.htm Škarpa, P. 2010: Stanovení amonného dusíku Nesslerovým činidlem, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [last update 21. 1. 2010], [citováno dne 2. 3. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/laborator/index.php?N=1&I=3&J=11&K=3 Škarpa, P. 2010: Stanovení přístupných živin v půdě, Multimediální učební texty z výživy a hnojení polních plodin [online], [poslední aktualizace 26. 1. 2010], [citováno dne 5. 3. 2013]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/laborator/index.php?N=1&I=3&J=9&K=0 Tlustoš, P. et al., 2011: Síra v životním prostředí In: Sborník z konference ,,Racionální použití průmyslových hnojiv´´. ČZU v Praze. 15 – 20 s. Vaněk, V. et al., 2002: Výživa a hnojení polních a zahradních plodin. Profi press, Praha. 132 s. Zbíral, J., 2002: Analýza půd I – Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ Brno, 197 s. Zbíral, J., 2004: Analýza půd III – Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ Brno, 199 s. Zelený, F. & Zelená, E., 1996: Síra a její potřeba pro výživu rostlin. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 42 s. Zelený, F. & Zelená, E., 1996: Síra a její potřeba pro výživu rostlin. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 42 s. Zimolka, J. et al., 2005: Pšenice – pěstování, hodnocení a užití zrna. Profi Press Praha. 180 s. Zimolka, J. et al., 2008: Speciální produkce rostlinná – Rostlinná výroba (Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno. 245 s.

77

8 SEZNAM TABULEK Tab č. 4.1 Agrochemické vlastnosti půdy před založením pokusu – 4. 10. 2011 Tab. č. 4.2 Ošetření porostů v průběhu vegetace Tab. č. 4.3 Varianty, použitá hnojiva a jednotlivé dávky dusíku Tab. č. 5.1 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.2 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye Tab. č. 5.3 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.4 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye Tab. č. 5.5 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.6 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye Tab. č. 5.7 Analýza variance výnosu zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.8 Průměrné výnosy pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílu podle Tukeye Tab. č. 5.9 Analýza variance obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.10 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.11 Analýza variance obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.12 Průměrné hodnoty obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.13 Analýza variance hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Tab. č. 5.14 Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.15 Analýza variance hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.16 Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye 78

Tab. č. 5.17 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.18 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.19 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.20 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.21 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.22 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.23 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Žabčice Tab. č. 5.24 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.25 Analýza variance obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.26 Průměrné obsahy N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.27 Analýza variance obsahu N – látek v zrnu pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.28 Průměrné obsahy N – látek v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.29 Analýza variance obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.30 Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.31 Analýza variance obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.32 Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye 79

Tab. č. 5.33 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.34 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.35 Analýza variance sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.36 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.37 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.38 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye Tab. č. 5.39 Analýza variance hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé Vatín Tab. č. 5.40 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé a průkaznost jejich rozdílů podle Tukeye

80

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 2.1 Formy dusíku v půdě Obr. č. 2.2 Projev nedostatku dusíku na porostu pšenice ozimé (Richter, 2004) Obr. č. 2.3 Deficience síry na rostlinách pšenice ozimé (Richter, 2004) Obr. č. 2.4 Růstové fáze pšenice ozimé Obr. č. 2.5 Přehled dusíkatých hnojiv (Zimolka et al., 2005) Obr. č. 4.1 Půdní profil ve Vatíně Obr. č. 4.2 Pšenice ozimá 13. 2. 2012 Žabčice Obr. č. 4.3 Regenerační hnojení na lokalitě Žabčice Obr. č. 4.4 Porost pšenice Mulan před sklizní 31. 7 . 2012 Obr. č. 4.5 Sklizeň pšenice ETELA C1 Vatín 6. 8 . 2012

81

10 SEZNAM GRAFŮ Graf. č. 2.1 Odběr živin v průběhu vegetace (Vaněk et al., 2002) Graf. č. 4.1 Klimadiagram normálu 1961 - 1990 Žabčice Graf. č. 4.2 Klimadiagram 2011 Žabčice Graf. č. 4.3 Klimadiagram 2012 Žabčice Graf. č. 4.4 Období sucha a holomrazů Žabčice Graf. č. 4.5 Klimadiagram normálu za období 1951 - 2000 Vatín Graf. č. 4.6 Klimadiagram 2011 Vatín Graf. č. 4.7 Klimadiagram 2012 Vatín Graf. č. 5.1 Průměrné výnosy pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.2 Průměrné výnosy pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.3 Průměrné výnosy zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.4 Průměrné výnosy zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.5 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.6 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.7 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.8 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.9 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice

82

Graf. č. 5.10 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.11 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.12 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Žabčice Graf. č. 5.13 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.14 Průměrné obsahy N-látek v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.15 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.16 Průměrné obsahy lepku v zrnu pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.17 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.18 Průměrné sedimentační hodnoty zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.19 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín Graf. č. 5.20 Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna pšenice ozimé včetně 95% intervalů spolehlivosti Vatín

83

Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce

Recommend Documents