Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D.

Vypracoval: Marek Tržil

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Stabilizovaná dusíkatá hnojiva se sírou ve výživě pšenice ozimé vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Pavlu Ryantovi, Ph.D. za vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou ve výživě pšenice ozimé a porovnat výsledky hnojiv s inhibitorem nitrifikace s hnojivem bez inhibitoru a porovnat vliv velikosti aplikované dávky na změnu naměřených hodnot. Do pokusu bylo zařazeno 5 různých variant: 1. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100% dávka, 2. ALZON 46 + síran amonný (1:1) 80% dávka, 3. ALZON 25 – 6S 100% dávka, 4. ALZON 25 – 6S 80% dávka, 5. močovina + síran amonný (1:1). U jednotlivých variant byl posuzován výživný stav porostu, výnos zrna a kvalitativní parametry zrna. Experiment byl proveden formou maloparcelového polního pokusu na pokusné stanici Školního zemědělského podniku v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013. U obsahu lepku, N-látek a sedimentační hodnoty statisticky průkazně nejnižších hodnot dosahovala varianta hnojená ALZONEM 25 – 6S 80 %. U objemové hmotnosti varianta močoviny + síran amonný dosahovala statisticky průkazně nižších výsledků. Nejlepších výsledků z uvedených variant dosahovala varianta ALZON 46 + síran amonný (1:1) 100 % a to u parametrů N-tester, výnos zrna, sedimentační hodnota, obsah N-látek a lepku. Klíčová slova: dusík, síra, pšenice ozimá, inhibitor nitrifikace, stabilizovaná hnojiva

Abstract The aim was to compare the effects of stabilized ureas including sulphur (in different dosing) with fertilizers without inhibitors on nutrition of winter wheat crop. There were a five differential variants: 1. ALZON 46 (urea with inhibitor of nitrification) + ammonium sulfate (1:1), 100% dose, 2. ALZON 46 (urea with inhibitor of nitrification) + ammonium sulfate (1:1) 80% dose, 3. ALZON 25 – 6 S, 100% dose (fertilizer with nitrification inhibitor involving 25 % nitrogen and 6 % sulphur) 4. ALZON 25 – 6S, 80% dose, 5. Urea + ammonium sulfate. I examine the effects of these variants on nutrition of crop, yield and qualitative characteristics of grain. The experiment was realized on small-parcel field at ŠZP in Žabčice in year 2012/2013. The variant ALZON 25 – 6 S 80% dose reached the worst results for the gluten content, content of N-substances and sedimentation value. The variant Urea + ammonium sulfate had the lowliest value of a bulk density. The best results were reached for fertilizer ALZON 46 (urea with inhibitor of nitrification) + ammonium sulfate in ratio 1:1 (100 % dose) for parameters such as value of N-tester, yield of grain, sedimentation value, content of N-substances and gluten content. Keywords: nitrogen, sulphur, winter wheat, nitrification inhibitor, stabilized fertilizers.

Obsah 1

ÚVOD ...................................................................................................................... 10

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 11 2.1

Dusík ................................................................................................................ 11

2.1.1

Dusík v půdě ............................................................................................. 11

2.1.1.1 Formy dusíku ........................................................................................ 11 2.1.2

Dusík v rostlině ......................................................................................... 13

2.1.2.1 Nedostatek dusíku ................................................................................. 13 2.1.3

Zdroje dusíku ............................................................................................ 14

2.1.3.1 Statková hnojiva .................................................................................... 15 2.1.3.2 Minerální dusíkatá hnojiva .................................................................... 15 2.1.3.3 Pomalu působící dusíkatá hnojiva ......................................................... 18 2.2

Síra ................................................................................................................... 20

2.2.1

Síra v půdě ................................................................................................ 20

2.2.2

Síra v rostlině ............................................................................................ 21

2.2.2.1 Nedostatek síry ...................................................................................... 22 2.2.3 2.3

Hnojiva se sírou ........................................................................................ 23

Výživa pšenice ozimé ...................................................................................... 24

2.3.1

Základní hnojení ....................................................................................... 25

2.3.2

Hnojení dusíkem během vegetace ............................................................ 26

2.3.2.1 Regenerační hnojení .............................................................................. 26 2.3.2.2 Produkční hnojení ................................................................................. 26 2.3.2.3 Kvalitativní hnojení ............................................................................... 27 2.3.3

Hnojení sírou............................................................................................. 27

3

CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 28

4

MATERIÁL A METODIKA .................................................................................. 29 4.1

Charakteristika pokusné lokality ...................................................................... 29

4.1.1

Lokalita ..................................................................................................... 29

4.1.2

Klimatické podmínky ............................................................................... 29

4.1.3

Rozbor půdy.............................................................................................. 31

4.2

Metodika pokusu .............................................................................................. 32

4.2.1

Vedení pokusu .......................................................................................... 32

4.2.2

Varianty hnojení ....................................................................................... 34

4.2.3

Použité osivo v pokusu ............................................................................. 35

4.2.4

Použitá hnojiva v pokusu .......................................................................... 35

4.3

5

Použité analytické metody ............................................................................... 36

4.3.1

Analýza půdních vzorků ........................................................................... 36

4.3.2

Analýza zrna ............................................................................................. 37

VÝSLEDKY A DISKUZE ...................................................................................... 38 5.1

Zastoupení prvků v sušině rostliny .................................................................. 38

5.2

Výživný stav porostu dle N-testeru .................................................................. 39

5.3

Výnos zrna ....................................................................................................... 41

5.4

Objemová hmotnost zrna ................................................................................. 42

5.5

Obsah N-látek v zrnu ....................................................................................... 44

5.6

Obsah lepku v zrnu........................................................................................... 45

5.7

Sedimentační hodnota ...................................................................................... 47

6

ZÁVĚR .................................................................................................................... 49

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 50

8

SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................. 55

9

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................. 55

10 SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 56

1 ÚVOD Pšenice ozimá je naše nejvýznamnější obilnina. Má nezastupitelnou roli nejen ve výživě člověka, ale i hospodářských zvířat. K 31. 5. 2013 bylo touto plodinou oseto 829 393 ha, což je 58,1 % ze všech ploch obilnin osetých v ČR v daném roce a 33,5 % z celkově oseté orné půdy v ČR (ČSU, 2013). Při pěstování pšenice ozimé se snažíme docílit vysokých výnosů a kvality zrna. Mimo jiných faktorů (půdní, klimatické, agrotechnické) nám velikost výnosu a kvalitativních parametrů zrna ovlivní správná výživa rostliny dusíkem, ale i dalšími živinami (síra). Dusík nám ovlivňuje růst a vývoj rostliny, síra nám podporuje příjem dusíku. Správnou volbou druhu a dávky dusíkatého hnojiva ovlivníme pozitivně ekonomiku pěstování nejen u pšenice. Mezi možné varianty hnojení se nabízí možnost použití stabilizovaných dusíkatých hnojiv. Tento druh hnojiva se vyznačuje možností aplikace vyšší jednorázové dávky, kde se hnojivo díky inhibitoru nitrifikace či inhibitoru ureazy postupně rozpouští a dusík z hnojiva je postupně uvolňován do půdy. Tím se omezí ztráty dusíku vyplavením ve formě nitrátů do podzemních vod či jeho únikem do atmosféry. Díky vyšší aplikované dávce snížíme počet přejezdů po pozemku a tím i riziko poškození rostlin. Stabilizovaná hnojiva pronikla do zemědělství teprve před pár lety, ale jejich větší rozšíření bude závislé na jejich ekonomické výhodnosti vůči ostatním hnojivům. Hnojení sírou nemělo v minulosti příliš významnou roli, jelikož se do půdy dostávala v dostatečném množství ve spadu z ovzduší z průmyslové výroby. Dnes po odsíření všech emitentů nabývá hnojení touto živinou opět na významu.

10

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Dusík Dusík patří mezi nejvýznamnější prvky v přírodě. Tento prvek má nezastupitelnou roli v růstu a vývoji všech plodin. Významným zdrojem dusíku je atmosféra, kde se vyskytuje převážně v elementární formě - N2. Dusík je nepostradatelnou živinou jak pro rostliny, tak pro všechny živé organismy. Je součástí bílkovin, chlorofylu, nukleových kyselin a enzymů (Vaněk a kol., 2007). 2.1.1 Dusík v půdě Celkový obsah dusíku v půdách je velmi rozdílný a kolísá v rozmezí od 0,05 do 0,50 %. V orniční vrstvě převážné části půd ČR je 0,1 - 0,2 % veškerého dusíku, což představuje v ornici 3000 - 6000 kg N na 1 ha. Převážná část až, 99 % veškerého N v ornici, je ve formě organické, zbytek je ve formě minerální (Richter, 2007) Organickou formu dusíku tvoří rostlinné a živočišné zbytky, biomasa mikrobů, jejich metabolity, humusové látky vznikající při transformaci organických látek aj. Dusík těchto sloučenin je pro rostliny nedostupný – musí přejít v procesech mineralizace na minerální formy, tedy N-NH4+ a dále na N-NO3-, které využívají dále mikroorganismy podílející se na procesech přeměn a současně slouží jako zdroj N pro rostliny (Vaněk a kol., 2007). 2.1.1.1 Formy dusíku Organické dusíkaté látky hydrolyzovatelné (např. bílkoviny, aminokyseliny) jsou v půdě mineralizovány až na amoniak. Přeměna probíhá díky činnosti aerobních i anaerobních mikroorganismů a jejich enzymů. Bílkoviny jsou mikroorganismy rozkládány na polypeptidy, peptidy, aminokyseliny až na amoniak díky enzymům deamináz. Reakce může proběhnout i opačně (Tlustoš a kol., 2007a). Rychlost mineralizace organického dusíku na minerální je ovlivněna celou řadou povětrnostních a půdních podmínek (teplota, vlhkost, pH, obsah organických látek). Amoniakální dusík se nachází v půdě v různém stavu. Část je rozpuštěna v půdním roztoku ve formě amonných solí, odkud jej rostliny mohou využít. Část NH4+ je v sorpčním komplexu ve výměnné formě, odkud po vytěsnění může být přijímán rostlinami. Část NH3 může také z lehčích a alkalických půd vytěkat. NH4+ se může stát nevýměnným, když se bude fixovat do krystalické mřížky některých minerálů např. 11

illitu. Část amoniakálního dusíku je v půdě imobilizována biologickou sorpcí, jenž je dána mikrobiální činností půdy. Dochází k nitrifikaci. Při tomto procesu nitrifikační bakterie získávají z amonných solí energii potřebnou pro syntézu organických látek a současně jsou tyto sloučeniny zdrojem dusíku (Richter, 2007). Nitrifikace probíhá ve dvou stupních: 1. stupeň - nitritace 2 NH4+ + 3 O2 → 2 HNO2 + 2 H2O + 2 H+ + 661 J 2. stupeň – nitratace 2 HNO2 + O2 → 2 HNO3 + 201 J Na oxidaci amonných solí v půdě v 1. stupni se zúčastňují aerobní bakterie rodu Nitrosomonas, Nitrosocystis, Nitrosospira, oxidaci ve 2. stupni provádějí bakterie rodu Nitrobacter. Uvolněné H+ při nitrifikaci okyselují půdu. Průběh této reakce ovlivňuje řada podmínek. Aby probíhala intenzivně, musí být teplota v rozmezí 15-30 °C, vlhkost 40-60 %, pH 6,2 - 9,2 a dostatečně provzdušněná půda. Při teplotě pod 5 °C se reakce zastaví. Při vysoké intenzitě nitrifikace může dojít až k vyplavení dusíku nebo k denitrifikaci (Richter, 2007). Vzniklé nitráty mohou být čerpány z půdy kořeny rostlin, mohou být vyplavovány do spodních vrstev (tímto způsobem se ročně ztratí až 20 % N z dodaných hnojiv) nebo se nitráty redukují na oxidy dusíku nebo až na elementární dusík a uvolní se z půdy do atmosféry. Vyplavování a těkání dusíku je nežádoucí a měly bychom ho co nejvíce omezit (Fecenko a Ložek, 2000).

Obrázek 1: Formy N v půdě (Ivanič a kol., 1984)

12

2.1.2 Dusík v rostlině Dusík rostliny přijímají ve formě iontů - NH4+ a NO3-. O tom, který iont bude přijímán, rozhodují hlavně vnější podmínky, především pH, ale i sama rostlina. V kyselých půdách převažuje příjem NO3-. V neutrálních půdách se příjem obou iontů vyrovnává a v alkalických převažuje příjem NH4+ . Při nižší teplotě klesá příjem a využití NO3-. V půdách s biologickou aktivitou převládá příjem nitrátového aniontu, protože je pohyblivější. Kationt lze hned využít k syntéze aminokyselin, aniont musí být převeden na amonný dusík. V rostlině je dusík využit jako stavební součást aminokyselin, amidů, heterocyklů, nukleotidů, chlorofylu i enzymů (Vaněk a kol., 2007). Je nezbytný pro tvorbu biomasy. V rostlinách se dusík vyskytuje v organické i v anorganické formě. Organické sloučeniny dusíku mají v rostlinách funkci transportní, zásobní, stavební a metabolickou. Tento prvek je zastoupen 1 – 3 % v sušině rostliny (Mikanová a Šimon, 2013). 2.1.2.1 Nedostatek dusíku Nedostatek dusíku má za následek snížení tvorby funkčních a stavebních bílkovin. Na rostlině se to projeví zmenšeným růstem všech jejich orgánů. Rostliny jsou slabší a nižší. Porost je světlejší a nevyrovnaný. Je omezena tvorba chlorofylu, snížená intenzita fotosyntézy a tím i tvorba biomasy. Dochází k omezení tvorby kořenů a tím klesá i příjem živin. Porosty s nedostatkem dusíku rychleji dozrávají, klesá výnos a kvalita produkce. Podle doby, kdy se dostavil nedostatek, se deficit dusíku projeví na počtu odnoží, na počtu zrn v klasu, na množství bílkovin v klasu nebo na hmotnosti zrna. Při dlouhotrvajícím deficitu dusíku rostlina odbourává N-látky včetně chlorofylu ze starších listů a transportuje uvolněný dusík do vegetačního vrcholu. Starší listy žloutnou a poté usychají (Vaněk a kol., 2007).

13

Obrázek 2: Deficit dusíku u pšenice ozimé (Vaněk a kol., 2007)

Obrázek 3: Rostliny hnojené dusíkem v rozdílných dávkách (Richter, 2004)

2.1.3 Zdroje dusíku Dusík je soustředěn především v litosféře, ale pro nás má větší význam dusík z atmosféry. Je součástí vzduchu, kde tvoří jeho převážnou část a to 78,08 % objemných. Ze vzduchu, kde se vyskytuje v elementární formě – N2, se do půdy dostane díky fixaci specifických půdních mikroorganismů. Dalšími zdroji dusíku jsou hnojiva, popřípadě se do půdy uvolní rozkladem rostlinných zbytků a odumřelých živočichů. Přísun dusíku do půdy díky symbiotické fixaci je dán především velikostí plochy, kde se pěstují bobovité plodiny (jetel luční, vojtěška, bob, vikve, sója) a podmínkami, ve kterých rostou. Kvalitní porosty jetele a vojtěšky mohou fixovat až 250 kg N/ha za rok. Jednoleté bobovité rostliny vážou do půdy 40-80 kg N/ha za rok. Symbiotická fixace je možná díky přítomnosti hlízkových bakterií rodu Rhizobium. Volně žijící mikroorganis-

14

my v půdě fixují okolo 5 kg N/ha za rok. Další možností jak dostat dusík do půdy je možnost použití statkových hnojiv nebo minerálních hnojiv. Dusík, který je obsažen ve srážkách a pevných spadech obohatí půdu asi o 15 kg N/ha za rok (Vaněk a kol., 2007). 2.1.3.1 Statková hnojiva Statková hnojiva můžeme rozlišit podle jejich původu na rostlinná nebo živočišná. Obsahují veškeré důležité rostlinné živiny – N, P, K, Mg, Ca a další prvky. Největší význam těchto organických hnojiv, je v tom, že z nich vzniká pro úrodu důležitý půdní humus. Za statková hnojiva rostlinného původu považujeme vedlejší produkty při rostlinné výrobě jako např. sláma, řepný chrást nebo celé rostliny zapravené do půdy při zeleném hnojení nebo rostlinné zbytky ponechané na povrchu půdy při mulčování. Mezi statková hnojiva živočišného původu řadíme chlévský hnůj, močůvku, kejdu, drůbeží trus i výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty na pastvě. Do budoucna se očekává rozšíření méně obvyklých organických hnojiv jako je kompost nebo digestát z bioplynových stanic (Mikanová a Šimon, 2013). 2.1.3.2 Minerální dusíkatá hnojiva Do dusíkatých hnojiv zařazujeme všechny dusíkaté sloučeniny v minerální či v organické formě, v pevném i v kapalném skupenství, které poskytují dusík rostlinám (Hlušek, 2004). Rozdělení dusíkatých hnojiv podle formy dusíku: •

s dusíkem nitrátovým – NO3-,

•

s dusíkem amonným a amoniakálním – NH4+ a NH3,

•

s dusíkem amidovým – NH2,

•

s dusíkem ve dvou i více formách,

•

pomalu působící.

15

Hnojiva s dusíkem nitrátovým Ledek vápenatý – chemický vzorec ledku je Ca(NO3)2 . 4 H2O. Vyrábí se rozkladem vápence pomocí kyseliny dusičité. Obsahuje 15,5 % N a 20 % Ca (alkalické hnojivo). Ledek se většinou vyrábí ve formě granulí o velikosti 1-5 mm, které mají šedobílou barvu. Jeho nevýhodou je, že je silně hydroskopický, což zvyšuje jeho nároky na skladování. Je vhodný k aplikaci na list během vegetace (Hlušek, 2004). Hnojiva s dusíkem amonným a amoniakálním Síran amonný – chemický vzorec síranu je (NH4)2SO4. Získává se jako vedlejší produkt z koksáren a plynáren, z výroby kaprolaktamu nebo přímo při neutralizaci kyseliny sírové amoniakem. Síran obsahuje 21 % N, je velmi rychle a dobře rozpustný v půdním roztoku, také je částečně hydroskopický. Je dodáván v krystalické nebo granulované podobě. Síran amonný je fyziologicky kyselé hnojivo, s kterým je vhodné přihnojovat na neutrálních půdách. Díky obsahu síry je vhodným hnojivem pro brukvovité (řepka, hořčice). Hnojiva s dusíkem amidovým Močovina – je diamid kyseliny uhličité – CO(NH2)2, obsahuje 46 % dusíku. Vyrábí se syntézou čpavku a oxidu uhličitého, kdy vzniknou lesklé bílé granulky o velikosti 0,5 - 3,5 mm. Močovinu je vhodné použít k základnímu předseťovému hnojení téměř ke všem plodinám nebo k přihnojování během vegetace (Duslo, 2013a). Močovina je snadno rozpustná ve vodě a je tedy vhodná jako součást kapalných hnojiv. Močovina dobře reaguje s anorganickými kyselinami a to umožní vznik dalších hnojiv, např. pomalu působící hnojiva (Knop, 1970). Hnojiva s dusíkem ve dvou i více formách DAM 390 – je vodný roztok dusičnanu amonného a močoviny. Celkový obsah dusíku je 30 % hmotnostních a 39 % objemových. Z chemického složení vyplívá, že ½ dusíku je ve formě amidické, ¼ ve formě nitrátové a ¼ ve formě amonné. DAM působí silně korozivně na barevné kovy. Velkou výhodou DAMU je, že se dá kombinovat s pesticidy. Vzhledově to je čirá kapalina, která netěká. Používá se k přihnojování během vegetace v koncentrovaném roztoku. Musí se dávat pozor, aby se jim nepopálili listy rostlin (Vaněk a kol., 2007).

16

DASA – jedná se o směs dusičnanu amonného a síranu amonného s celkovým obsahem 26 % N (8,7 % nitrátového a 17,3 % amonného N) a 13 % S. Díky vysokému obsahu síry je DASA vhodná pro plodiny s vyšším nárokem na tuto živinu – řepka, slunečnice, hořčice, cibule, česnek a brukvovité zeleniny. Je to hnojivo vhodné k základnímu hnojení a přihnojování většiny plodin (Vaněk a kol., 2007). Dusičnan amonný (ledek amonný) – chemický vzorec ledku je NH4NO3. Obsahuje 34 - 35 % dusíku, kde ½ dusíku je ve formě amonné a ½ ve formě nitrátové. Dusičnan se vyrábí neutralizací kyseliny dusičné čpavkem. Hnojivo je silně hydroskopické, dobře rozpustné ve vodě, fyziologicky neutrální. Ledek může mít podobu bílých krystalků nebo granulek. Používá se k základnímu hnojení, přihnojování během vegetace nebo k tvorbě dalších dusíkatých hnojiv. Ledek amonný s vápencem – LAV – se vyrábí z dusičnanu amonného a jemně mletého vápence. Dusík je v LAV zastoupen z 27 %, kdy ½ je ve formě amonné a ½ ve formě nitrátové. Má podobu bílých až světle hnědých granulí o velikosti 2 - 5 mm. Ledek amonný s vápencem je hydroskopický. Dá se použít při předseťovém hnojení i při hnojení během vegetace. Ledek amonný s dolomitem – LAD – má podobu šedobílých granulek o velikosti 2 - 5 mm. Chemicky se jedná o dusičnan amonný s dolomitem. LAD obsahuje 27 % dusíku, kdy ½ je ve formě amonné a druhá ½ ve formě nitrátové. Díky složce dolomitu obsahuje ještě navíc oproti běžnému ledku 9 % CaO a 4,1 % MgO. Ledek amonný s dolomitem je vhodné použít k základnímu hnojení téměř všech plodin nebo k přihnojování během vegetace (Duslo, 2013b). Ledek amonný se sírou – LAS – je směs ledku amonného a síranu vápenatého. Vyrábí se v různém poměru N:S = 24:6 nebo 27:4 (Hlušek, 2004). Velikost bílých až světle hnědých granulí je 2 - 5 mm. Používá se před setím nebo během vegetace ke všem plodinám (Lovochemie, 2007).

17

2.1.3.3 Pomalu působící dusíkatá hnojiva Výhodou pomalu působících hnojiv je, že se může jednorázově aplikovat vyšší dávka dusíku, aniž by hrozilo nebezpečí poškození rostlin. Pozvolným uvolňováním dusíku se zajišťuje kontinuální přísun této živiny rostlinám. Díky pozvolnému uvolňování se také snižuje riziko ztrát dusíku vyplavováním do spodních vod, čímž chráníme i životní prostředí. V širším rozsahu využívání těchto hnojiv však brání jejich vyšší cena. Rozlišujeme tři typy pomalu působících hnojiv. Buď jsou to standardní dusíkatá hnojiva, která jsou obalena polorozpustnými nebo nerozpustnými látkami. Nebo je dusík ve sloučenině s těžkorozpustnými látkami. Další možností je, že hnojivo obsahuje inhibitor nitrifikace či ureázy, které omezují mikrobiální aktivitu v půdě (Hlušek, 2004). Obalovaná hnojiva Jsou to běžně rozpustná hnojiva, která obsahují navíc na povrchu polopropustný obal (blánu), ze kterého je postupně uvolňován dusík. Tento polopropustný obal může být tvořen několika látkami například síra, pryskyřice, dehet, vosk, parafín. Rychlost a mechanizmus uvolňování živiny vychází z druhu a množství použité látky, kterou je hnojivo obaleno. Například se vyrábí močovina obalená sírou, která obsahuje 32 - 37 % dusíku a 14 - 30 % síry (Hlušek, 2004). Hnojiva ve sloučenině s těžkorozpustnými látkami Živiny jsou ve sloučeninách s těžkorozpustnými látkami. Rychlost uvolňování záleží na mikrobiální činnosti v půdě, biochemických reakcí, teplotě, vlhkosti a pH půdy. Jedná se o sloučeniny močoviny s aldehydem. Mezi těžce rozpustné sloučeniny patří močovinoformaldehydová hnojiva. Kondenzací močoviny s formaldehydem vzniká hnojivo Ureaform, které obsahuje 38 – 42 % dusíku. Kondenzací močoviny s acetaldehydem vzniká Z-močovina, která obsahuje 33 – 38 % dusíku. Další těžce rozpustné hnojivo vzniká kondenzací močoviny s izobutyraldehydem. Kondenzací močoviny s krotonaldehydem vzniká CD-močovina, která obsahuje 30 – 32 % N. Její granulací získáme hnojivo Floramid s 32 % dusíku. Mezi další zdroje dusíku lze použít i dusíkaté sloučeniny s malou rozpustností. Mezi tyto sloučeniny patří fosforečnan hořečnatoamonný nebo diamid kyseliny šťavelové nazývaný OXAMID (Hlušek, 2004). 18

Hnojiva s inhibitorem Rozlišujeme hnojiva s inhibitorem ureázy a hnojiva s inhibitorem nitrifikace. Inhibitory slouží k omezení mikrobiálních procesů v půdě. Principem obou procesů je dočasné snížení aktivity bakterií přeměňující méně dostupné formy dusíku hnojiva (Tlustoš a kol., 2007b). Inhibitory ureazy Tyto inhibitory zpomalují rozklad močoviny na amonnou formu, čímž má močovina možnost proniknout po srážkách hlouběji do půdního profilu a sníží se ztráty volatilizací (těkáním dusíku do vzduchu). Současně se i sníží koncentrace NH4+ ve vrchní vrstvě půdy. Během transportu v půdním profilu se oddělí inhibitor ureazy od močoviny, která se pak může rozložit, čímž se omezí riziko vyplavení močoviny mimo dosah kořenů (Růžek a Pišanová, 2007). Nevýhodou inhibitorů ureazy je krátká doba působení (do dvou týdnů). Aplikace močoviny s inhibitorem ureasy je výhodná v oblastech, kde se vyskytují pozdější jarní přísušky a tam, kde se využívají půdoochranné systémy zpracování půdy. Mezi nejpoužívanější inhibitory ureasy patří N-(n-butyl)-thiophosporictriamid (NBPT). V České republice mezi nejpoužívanější patří Stabiluren. Oba přípravky se nejvíce využívají k úpravě močoviny (UREA Stabil) nebo kapalného hnojiva DAM 390 (Růžek a Pišanová, 2007). UREA Stabil – granulované dusíkaté hnojivo obsahující inhibitor ureasy (granule je obalena inhibitorem). Obsahuje 46 % dusíku. Inhibitorem je NBPT. Tento inhibitor oddaluje po rozpuštění přeměnu CO(NH2)2 na NH4+ a tím zvyšuje účinnost aplikovaného dusíku. Výhodou je omezení ztrát dusíku únikem amoniaku do ovzduší a rychlejší pohyb do kořenové zóny. Vhodná je aplikace k regeneračnímu hnojení pšenice ozimé v dávce 150-300 kg/ha (Agra, 2009). Inhibitory nitrifikace Inhibitory nitrifikace omezují bakteriální oxidaci amonného iontu potlačením činnosti bakterií Nitrosomonas v půdě na určitou dobu. Tyto bakterie přeměňují dusík z amonné formy na dusitany. Následně bakterie Nitrobacter a Nitrosolabus přeměňují dusitany na nitráty. Podstatou inhibitorů nitrifikace je zachování amonné formy co možná nejdéle, tím zabránit nežádoucímu vyplavování nitrátů, zabránit denitrifikaci a zvýšit účinnost dusíkatého hnojiva (Trenkel, 1997). 19

Hnojiva s inhibitorem nitrifikace je vhodné používat v oblastech s vyšším výskytem srážek a na promytých písčitých půdách. Mezi nejúčinnější inhibitory nitrifikace patří dikyandiamid (DCD). Tento inhibitor je netěkavý, fyzikálně a chemicky stabilní (Růžek a Pišanová, 2007). Mezi nejpoužívanější hnojiva s inhibitorem nitrifikace patří ALZON 46, ENTEC 26 a ENSIN. ALZON 46 – granulované dusíkaté hnojivo s inhibitorem nitrifikace. Inhibitorem je směs dikyanodiamidu s 1H-1,2,4-triazolem. Granule ALZONU 46 mají světle modrou barvu a jsou vyráběny o velikosti 1,6 - 5,0 mm. Hnojivo obsahuje 46 % dusíku. Principem fungování je omezení přeměny amonné formy dusíku na nitrátovou formu (SKW Piesteritz, 2012). ENTEC 26 – granulované dusíkaté hnojivo, které obsahuje 26 % dusíku (7,5 % nitrátový N a 18,5 % amonný N) a 13 % síry. Velikost částic hnojiva je 2 - 5 mm. Inhibitor nitrifikace DMPP se odbourá v půdním prostředí do 10 týdnů od aplikace na pole. Zabraňuje přeměnu amonné formy dusíku na nitrátovou formu (Foragro, 2012). ENSIN – granulované dusíkaté hnojivo se sírou a inhibitorem nitrifikace, které obsahuje 26 % dusíku (7,5 % nitrátový N a 18,5 % amonný N) a 13 % síry. Účinnou látkou inhibitoru je DCD a 1,2,4-triazol - TZ. Poměr mezi DCD a TZ je 10:1. Vyrobené hnojivo má podobu zelených granulí a velikosti 2 - 5 mm. Výrobcem ENSINU je Duslo a. s. (Duslo, 2013c).

2.2 Síra 2.2.1 Síra v půdě Zastoupení síry ve většině zemědělských půd kolísá v rozmezí od 50 do 250 mg/kg půdy. Většina tohoto prvku v půdě je nedostupná pro rostliny, protože je vázána v organické hmotě (Matula, 2007). Síra se v půdě vyskytuje v organických a v minerálních sloučeninách. Přirozeným zdrojem síry jsou pyrit, sádrovec, chalkopyrit a markazit. Ve zdravých půdách je nejvíce minerální síry ve formě sádry. Při vysychání půdy se množství síranu v půdním roztoku rychle snižuje (Richter, 2007).

20

V půdě dochází k postupnému uvolňování síry z méně rozpustných sloučenin a je oxidována až na sírany, které jsou hlavním zdrojem síry pro rostliny. Síra je především zastoupena v organických sloučeninách a to ve dvou formách – v oxidované nebo redukované formě. V oxidované formě je součástí esterů s lipidy, polysacharidů i glukosinolátů. Tato oxidovaná forma tvoří větší část organicky vázané síry v půdě. Při mineralizaci těchto látek je síra snadno uvolňována do půdy a je považována za hlavní zdroj síry pro rostliny. V redukované formě je síra vázaná v organických sloučeninách například v aminokyselinách, jenž jsou součástí bílkovin a polypeptidů. Část síry je vázaná v biomase mikrobů (1 - 3 %). Hlavním zdrojem organické síry jsou kořeny rostlin, statková hnojiva, minerální hnojiva a posklizňové zbytky (Vaněk a kol., 2007). Do půdy se dostává síra také z ovzduší ve formě oxidu siřičitého. Zdrojem SO2 je průmyslová činnost, doprava a sopečná činnost. Přísun síry z ovzduší je nejvyšší v okolí továren a frekventovaných cest. Dnes se tento přísun síry snížil pod 10 kg S/ha za rok. V půdě dochází ke značným ztrátám vyplavováním síranových aniontu, které se vážou při vyplavování na kationt, převážně Ca. V současné době se množství SO42- v půdním roztoku značně snížilo a nestačí být doplňován přirozenou mineralizací, proto musí být doplňován v hnojivech (Vaněk a kol., 2007). 2.2.2 Síra v rostlině Rostliny přijímají síru z půdy kořeny ve formě aniontu SO42- nebo ve formě aminokyselin (cysteinu a methioninu), ale ty se vyskytují v půdě v malém množství (Matula, 2007). Rostliny jsou schopny využívat i SO2 z ovzduší. Při vyšší koncentraci siřičitanu může dojít k poškození rostliny (Vaněk a kol., 2007). Vzestupný transport síranového aniontu xylémem je dobrý, opačným směrem je pohyb SO42- velmi pomalý. Proto využití síry v mladších listech ze starších listů je omezen (Matula, 2007). Hromadí se v podobě síranu, který slouží jako zásobní látka. Může se redukovat podle potřeby na H2S a zabudovávat se do organických sloučenin. Rostliny obsahují ve svých pletivech v sušině síru v rozmezí 0,2 – 0,5 %, ale u řepky je minimum 0,4 % (Vaněk a kol., 2007). Síra je stavebním prvkem esenciálních aminokyselin – metioninu a cysteinu, které jsou součástí bílkovin. Tento prvek je obsažen ve vitamínech (thiamin a biotin), koenzymu A, ferrodotoxinu a glukosinolátech (Matula, 2007).

21

Z pohledu využití dusíku sehrává síra velký význam. Metabolické cesty dusíku a síry v rostlině jsou spolu propojeny. Pro maximální využití dusíku z půdy je přímo závislé na dostatečném přísunu síry. Síra má vliv nejen na kvalitu zrna, ale i na vlastnosti těsta, kterému dodává větší objem. Zvyšuje také mimo jiné i kvalitu lepkové bílkoviny (Hřivna, 2012). Obsah síry má vliv na složení glutenové bílkoviny v zrnu. Při nedostatku této živiny se vytváří méně sirných aminokyselin a vzniká více volných aminokyselin. To se projeví na těstě tak, že je méně tažné, ale více pevné (Gálová a kol., 2004). Síra napomáhá k vyššímu obsahu N-látek v zrnu a vyšší sedimentační hodnotě, která kladně ovlivňuje objem pečiva (Schnug, 1998). 2.2.2.1 Nedostatek síry Nejdříve se nedostatek projeví na syntéze bílkovin a enzymů. Sníží se aktivita enzymů, například nitrátreduktasy, kdy přijaté nitráty nejsou dále převáděny na amoniak, což znamená, že je omezená tvorba organických látek obsahujících dusík – aminokyseliny. Sníží se fotosyntetická asimilace, čímž klesne produkce cukrů. Nižší produkce bílkovin a energetických látek se projeví na kvalitě produkce. Podle velikosti deficitu může dojít ke snížení výnosu. Nedostatek síry na rostlině poznáme podle žloutnoucích listů, které postupuje od mladých listů ke starším. Příznaky deficitu jsou podobné jako u dusíku, ale začínají vždy ve vrchní části rostliny od nejmladších listů.

Obrázek 4: Deficit síry u pšenice ozimé (Richter, 2004)

22

2.2.3 Hnojiva se sírou Nejčastěji se hnojiva obsahující síru vyskytují s hnojivy dusíkatými např. DASA (obsahuje 13 % síry), ledek amonný se sírou (obsahuje 6% síry), síran amonný (obsahuje 22 – 23 % síry). K odstranění nedostatku síry během vegetace je obtížnější a vyžaduje použití hnojiv se sírou, která lze aplikovat na list rostliny např. SK sol (obsahuje 17 % síry a 26 % K2O, (Lovochemie, 2007)), roztok SAM (je vodný roztok síranu amonného a močoviny, který obsahuje 19 % dusíku a 5 % síry (ADW, 2009)). Jako perspektivní hnojivo se jeví elementární síra. Síra se pozvolna oxiduje, čímž minimalizuje riziko vyplavení SO42- do spodních vrstev půdy. Při aplikaci síry dochází ke snížení pH půdy, což uvolňuje Ca vázaný ve fosforečnanech, a tím zpřístupňuje i fosfor pro rostliny (Kulhánek a kol., 2013). Síra může být aplikována v hnojivu i v kombinaci s jinými prvky např. Kieserit (síran hořečnatý, který obsahuje 19 - 21 % síry), Magnisul (dusíkaté hnojivo s obsahem síry a hořčíku, 21 % N, 5 % MgO a 11 % S (Duslo, 2013d)), síran draselný (draselné hnojivo s 16 % síry), síran vápenatý (CaSO4 – podle stupně hydratace obsahuje 14 - 18 % síry, málo rozpustný ve vodě (Matula, 2007), CaSO4 . 2H2O se používá také jako hnojivo a označuje se jako sádrovec) nebo jednoduchý superfosfát (obsahuje 8 % fosforu a 8 - 12 % síry (Kulhánek a kol., 2013)).

23

2.3 Výživa pšenice ozimé Pšenice ozimá je naše nejrozšířenější obilnina. Pěstuje se téměř ve všech oblastech ČR – v teplých oblastech, ale i v méně příznivých podmínkách. Tuto obilninu řadíme mezi plodiny se středním odběrem živin. Na vyprodukování 1 tuny zrna a odpovídající množství slámy a kořenů odčerpá z půdy v průměru 25 kg dusíku, 5 kg fosforu, 20 kg draslíku, 2,4 kg hořčíku a 4,3 kg síry. Zrno pšenice je důležité pro lidskou obživu, je využíváno k výrobě těstovin, pečiva, chleba a v cukrářství. Pro hospodářská zvířata je důležité na výrobu šrotu. Díky nižšímu podílu vlákniny (do 2 %) a vyššímu zastoupení glycidů (až 70 %) tvoří energetickou složku krmných směsí. Stoupá i význam zpracování zrna na škrob a líh (Zimolka a Svoboda, 2008). Kořenový systém pšenice ozimé může dosáhnout na strukturních půdách do zimy narůst do hloubky 0,7 – 1,0 m. Ale největší část kořenů roste do hloubky 0,4 m. Pokud není dostatek přístupných živin v půdě, tak jsou omezovány metabolické procesy v rostlině a výsledkem jsou málo odnožené a slabé rostliny, které snadno vymrzají při silnějších zimách. V podzimním období přijímají rostliny relativně málo živin a přes zimu téměř žádné. Na podzim odeberou rostliny 12 % dusíku z celkového obsahu této živiny v půdě. Největší odběr je na jaře, kdy pšenice obnovuje biomasu. Do začátku sloupkování odeberou asi 40 % dusíku a zvyšování odběru této živiny pokračuje. Mezi obdobím sloupkování a kvetením odebere rostlina dalších 30 % dusíku. Po odkvětu se požadavek dusíku pomalu snižuje. Na konci vegetace obsahuje zrno asi 75 % z celkového dusíku v rostlině. Nárůst odběru draslíku stoupá od sloupkování až do doby kvetení. Po ukončení kvetení klesá jeho odběr až do sklizně. Odběr fosforu vzrůstá se stejnou dynamikou s mírným nárůstem v období tvorby zrna (Zimolka a kol., 2005).

24

Obrázek 5: Dynamika odběru živin ozimou pšenicí a nárůst sušiny (Vaněk a kol., 2007)

Nedostatek živin omezuje růst rostliny což má za následek snížení výnosu (počet klasů na jednotce plochy, počet zrn v klasu, hmotnost tisíce zrn) a kvalitativních parametrů. Kvalitu sklizně ovlivňuje i vysoká půdní úrodnost, která je dána fyzikálními, fyzikálně-chemickými, chemickými i biologickými vlastnostmi. Pšenici vyhovují hlinité až jílovité půdy se slabě kyselou až neutrální půdní reakcí (pH 6,0 - 7,2) a s vysokou schopností poutat živiny a vodu. Nejvhodnějšími předplodinami jsou bobovité rostliny, včas sklizené okopaniny nebo řepka (Zimolka a kol., 2005). 2.3.1 Základní hnojení Provádíme na podzim před zasetím pšenice ozimé, nejlépe před finální přípravou před setím. Dusíkem na podzim nehnojíme, ale měli bychom upravit zásobu fosforu, draslíku, hořčíku, síry a zajistit optimální půdní reakci, tak aby byl zajištěn optimální růst do sklizně a byly zajištěny předpoklady pro dobrou kvalitu produkce. Pro stanovení vhodné dávky bychom měli vycházet ze spotřeby na jednu tunu produkce a předpokládaného výnosu. Dusíkem hnojíme pouze při suchém podzimu, nebo pokud je opožděn vývoj rostliny a to dávkou 20 - 30 kg/ha (Richter a Hřivna, 2004a).

25

2.3.2 Hnojení dusíkem během vegetace Hnojíme v takových obdobích, kdy nejvíce ovlivníme utváření výnosotvorných prvků. Celkovou dávku dusíku aplikovanou během vegetace dělíme na regenerační hnojení, produkční hnojení a kvalitativní hnojení. Množství a doba aplikace dusíku je závislá na vlastnostech jednotlivých odrůd a účelu jejich využití (Zimolka a kol., 2005). 2.3.2.1 Regenerační hnojení Regenerační hnojení je důležité pro nastartování rychlého růstu po zimě. Nastane rozvoj kořenového systému s následnou obnovu nadzemní biomasy. Hnojení provádíme brzy na jaře, kdy půdní a klimatické podmínky dovolí. Nesmíme hnojiva aplikovat na sníh a hlouběji promrzlou půdu. Vhodné je využít při aplikaci ranních mrazíků, kdy zmenšíme riziko poškození porostu a aplikační technika se lépe pohybuje po pozemku. Množství aplikované dávky hnojiva zvolíme podle stavu porostu a zásobě živin (především dusíku) v půdě po zimě. Vhodná hnojiva pro regenerační hnojení jsou dusičnan amonný, močovina, ledek amonný s dolomitem nebo DASA. Nevhodné je použití kapalných hnojiv. Při včasném provedení regeneračního hnojení dojde ke včasné regeneraci porostu a následné intenzivní tvorbě odnoží a růstu (Richter a Hřivna, 2004b). 2.3.2.2 Produkční hnojení Produkční hnojení dusíkem provádíme po ukončení odnožování na začátku sloupkování. Jelikož v této fázi se ve vegetačním vrcholu zakládá počet zrn v klasu. Následný nárůst fytomasy je spojen s vysokým odběrem živin z půdy. Hnojením podporujeme růst a vývoj odnoží a velikost listové plochy. Dostatek odnoží a počet zrn v klasu jsou hlavními výnosotvornými prvky. Proto je důležité zajistit rostlinám dostatek dusíku v tomto období. Dávka dusíku by měla být v produkčním hnojení do 60 kg na hektar. Pokud by aplikovaná dávka dusíku překročila 60 kg/ha, tak je vhodné aplikaci provést dvakrát s odstupem 2 - 3 týdnů. K produkčnímu přihnojení jsou vhodná ledková hnojiva (LAV, LAD) nebo kapalný DAM 390 (Zimolka a kol., 2005).

26

Obrázek 6: Fenofáze pšenice ozimé

2.3.2.3 Kvalitativní hnojení Kvalitativní hnojení vytváří předpoklady pro zvýšený obsah bílkovin, mokrého lepku a vyšší pekařské kvality zrna pšenice. Má vliv především na kvalitu zrna. Účinnost hnojení závisí na průběhu počasí po hnojení. Aplikaci hnojiva provádíme na počátku metání nejčastěji pevnými minerálními hnojivy jako např. ledek vápenatý nebo ledek amonný s vápencem. Při použití kapalných hnojiv hrozí nebezpečí popálení praporcového listu a klasu. Aplikovaná dávka dusíku by se měla pohybovat kolem 30 kg/ha (Richter a Hřivna, 2004c). 2.3.3 Hnojení sírou Spad síry nedosahuje takových hodnot jako v minulých dobách a u rostlin se stále častěji projevují symptomy nedostatku této živiny. Měli bychom ji dodávat do půdy v základním hnojení např. v podobě sádrovce, superfosfátu nebo v draselných či hořečnatých hnojivech se sírou. Touto živinou můžeme také přihnojovat během vegetace ve formě tuhých hnojiv nejlépe ve formě s dusíkem – síran amonný, ledek amonný se sírou, DASA (Zimolka a kol., 2005). Síra může být aplikovaná i na list. Takto aplikovaná síra se dostává do listu rychle. Sírany se následně zachytávají ve vakuolách a menší část je využita k tvorbě výnosu. K hnojení na list můžeme použít hořkou sůl, lépe však elementární síru. Elementární síra musí nejprve zoxidovat na sírany, což je pozvolný proces a síra se pozvolna dostává do listů a nehromadí se příliš ve vakuolách (Kulhánek a kol., 2013).

27

3 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou na výnosové a kvalitativní parametry zrna pšenice ozimé. Porovnat naměřené hodnoty zjišťovaných parametrů hnojiv s inhibitorem (ALZON 46 + síran amonný, ALZON 25 – 6S) s hnojivem bez inhibitoru (močovina + síran amonný aplikovaný děleně) a zjistit zda hnojiva s inhibitorem budou dosahovat lepších výsledků. Porovnat vliv velikosti aplikované dávky (ALZON 46 + SA 100% dávka a 80% dávka, ALZON 25 – 6S 100% dávka a 80% dávka) a zjistit vliv na změnu hodnot u zjišťovaných parametrů. Určit vliv velikosti aplikované dávky síry na jednotlivé parametry. U jednotlivých variant hnojení se zkoumal vliv na výživný stav porostu, výnos, objemovou hmotnost, sedimentační hodnotu, obsah lepku a obsah dusíkatých látek v zrnu.

28

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika pokusné lokality 4.1.1 Lokalita Pokus byl prováděn formou maloparcelového pokusu na pozemcích pokusné stanice Školního zemědělského podniku Žabčice. Tento podnik se nachází asi 25 kilometrů jižně od Brna, náleží do kukuřičné výrobní oblasti. Pozemky se nachází v Dyjsko-svrateckém úvalu nedaleko řeky Svratky, mají nadmořskou výšku 184 metrů nad mořem a jsou rovinného charakteru. Půdy jsou převážně jílovitohlinité až jílovité. Převažujícím půdním typem je fluvizem glejová. Mocnost ornice dosahuje přibližně do 35 cm. Obsah humusu v ornici se pohybuje kolem 2,44 %. Půdy jsou ovlivněny vysokou hladinou podzemní vody (Bičík, 2009). 4.1.2 Klimatické podmínky Z dlouhodobého normálu mezi lety 1961 - 1990 vyplývá, že průměrná roční teplota na meteorologické stanici v Žabčicích v tomto období je 9,2 °C. Patří mezi nejteplejší oblasti v naší republice. Srážkově je tato oblast naopak podprůměrná s ročním úhrnem srážek 480 mm. 120

40 9,2 °C 480 mm

Žabčice 184 m n. m.

35

105

30

90 75

teplota (°C) srážky (mm)

20

60

15

45

10

30

5

15

0

0 1

-5

2

3

4

5

6 7 měsíce

8

9

10

Graf 1: Klimadiagram dlouhodobého normálu 1961-1990 v Žabčicích

29

11

12 -15

srážky - mm

teplota - °C

25

V roce 2012 byla průměrná roční teplota 10,5 °C, což je oproti dlouhodobému normálu o 1,3 °C vyšší. Druhá polovina roku byla mírně srážkově nadprůměrná a teplotně průměrná. 40

Žabčice 184 m. n. m. 201 ŽABČICE 2012

35

120

10,5 °C 432 mm

105

30

90 srážky (mm) teplota (°C)

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0

0 1

2

3

4

5

-5

6 7 měsíce

8

9

10

11

srážky - mm

teplota - °C

25

12 -15

Graf 2: Klimadiagram za rok 2012 v Žabčicích

V roce 2013, kdy probíhal náš pokus na pozemcích v Žabčicích, jak vyplývá i z klimadiagramu byla průměrná teplota 9,9 °C, což je oproti dlouhodobému normálu o 0,7 °C vyšší a napršelo během roku 553 mm srážek, což je o 73 mm více v porovnání s dlouhodobým normálem. Téměř polovina všech srážek spadla ve dvou měsících za sebou a to v květnu (109 mm) a v červnu (147,4 mm), kdy v průběhu dvou dní napršelo 77,4 mm. Se srážkovým úhrnem 147,4 mm se stal červen 2013 měsícem, kdy napršelo nejvíce od roku 1961. Duben a červenec byly srážkově podprůměrné. V červenci byl úhrn srážek jen 4,7 mm, čímž byl tento měsíc naopak na srážky nejchudší od roku 1961. V prvním měsíci prázdnin byla vysoká průměrná denní teplota 21,9 °C. Srpen byl srážkově normální, ale teplotně nadprůměrný. Teplotně byl pouze březen výrazněji pod dlouhodobým průměrem (o 2,5 °C).

30

40

120

147,4 mm

Žabčice 184 m. n. m. 2013

35

9,9 °C 553 mm

105

30

90 srážky (mm) teplota (°C)

75

20

60

15

45

10

30

5

15

0

srážky - mm

teplota - °C

25

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

měsíce

-5

-15

Graf 3: Klimadiagram za rok 2013 v Žabčicích

4.1.3 Rozbor půdy Před založením pokusu byly odebrány z pozemku půdní vzorky a proveden jejich rozbor. Tabulka 1: Agrochemické vlastnosti půdy

mg/kg pH/CaCl2

6,63

P

K

Ca

Mg

134

298

4007

458

N-

N-

NH4+

NO3-

3,0

11,8

Nmin

Svodorozp.

14,8

14,0

Z naměřených hodnot uvedených výše v tabulce vyplývá, že pH je podle vyhlášky č. 275/1998 neutrální, obsah fosforu je vysoký, obsah draslíku je dobrý, obsah hořčíku je velmi vysoký a obsah vápníku je vysoký. Poměr mezi amonnou a nitrátovou formou dusíku v půdě je značně nevyrovnaný. Zásoba síry v půdě pro pšenici ozimou je dostatečná.

31

4.2 Metodika pokusu 4.2.1 Vedení pokusu Maloparcelový pokus pšenice ozimé byl v Žabčicích založen 4. 10. 2012 pomocí maloparcelového secího stroje. Den před setím proběhla příprava pozemku kompaktorem. Předplodinou na daném poli byla pšenice ozimá. Regenerační hnojení na polním pokusu proběhlo 6. 3. 2013. První produkční hnojení bylo provedeno 23. 4. 2013. Před prvním produkčním hnojením byly odebrány vzorky rostlin z jednotlivých variant a byl proveden u nich rozbor sušiny. Byl stanoven obsah N, P, K, Ca, Mg, S v % v sušině. Druhé produkční hnojení následovalo měsíc (21. 5. 2013) po prvním produkčním hnojení, bylo provedeno aplikací kapalného dusíkatého hnojiva DAM 390 v dávce 103 l/ha. 28. 5. 2013 proběhlo měření výživného stavu porostu pšenice ozimé pomocí přístroje N-tester.

Obrázek 7: Porost pšenice ozimé před regeneračním hnojením

Obrázek 8: Porost pšenice ozimé před I. produkčním hnojením

32

Obrázek 9: Měření listu pšenice ozimé N-testerem Tabulka 2: Ošetření porostu pšenice ozimé v průběhu vegetace

Datum

Druh

Název

Dávka

18. 4. 2013

herbicid

SEKATOR OD

0,15 l/ha

10. 5. 2013

regulátor

MODDUS

0,20 l/ha

10. 5. 2013

fungicid

AMISTAR XTRA

1,00 l/ha

17. 6. 2013

insekticid

DECIS MEGA

0,15 l/ha

Sklizeň pšenice ozimé na pokusné parcele proběhla 26. 7. 2013. Operace byla provedena maloparcelovou mlátičkou Sampo. Následně byl stanoven výnos zrna v t/ha, objemová hmotnost zrna, sedimentační hodnota, obsah lepku a N-látek v zrnu. Všechny získané hodnoty byly vyhodnoceny v programu STATISTICA 12 jednofaktorovou analýzou rozptylu.

Obrázek 10: Porost pšenice ozimé před sklizní

33

4.2.2 Varianty hnojení Do pokusu byly použity čtyři různá hnojiva v různých kombinacích a aplikovaných dávkách. Pokus se prováděl na pěti různě hnojených parcelách, každá ve čtyřech opakováních. Z hnojiv byla použita močovina v kombinaci se síranem amonným aplikovaná děleně v regeneračním a I. produkčním hnojení. Hnojivo s inhibitorem nitrifikace ALZON 46 spolu se síranem amonným v poměru 1:1 ve 100% a v 80% dávce a kapalné hnojivo s inhibitorem nitrifikace ALZON 25 - 6S ve 100% a v 80% dávce aplikované jednorázově v regeneračním hnojení. Tabulka 3: Použité varianty hnojení

Var.

Varianta

č.

hnojení

Regenerační

Produkční hnojení

Produkční

hnojení

I

hnojení II

N (kg/ha)

ALZON 1

46 + SA

100

100 % ALZON 2

46 + SA

80

80 % ALZON 3

25 - 6S

100

100 % ALZON 4

25 - 6S

80

80 % 5

Močovina + SA

60

hnojivo

ALZON 46 + SA

ALZON 46 + SA

ALZON 25 – 6S

ALZON 25 – 6S Močovina + SA

N

hnojivo

(kg/ha)

N (kg/ha)

0

-

40

0

-

40

0

-

40

0

-

40

40

Močovina + SA

34

40

hnojivo

DAM 390

DAM 390

DAM 390

DAM 390 DAM 390

Celkem

Celkem

N

S

(kg/ha)

(kg/ha)

140

57,1

120

45,7

140

24,0

120

19,2

140

57,1

4.2.3 Použité osivo v pokusu Při pokusu byla použita poloraná osinatá pšenice ozimá odrůdy Midas. Vyznačuje se středně vysokými rostlinami s bílým klasem a zrnem s vysokou objemovou hmotností. Odrůda je odolná k vyzimování a středně odolná k poléhání. Můžeme ji pěstovat ve všech našich výrobních oblastech, ale nejvyšší výnosy bude dávat v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti. Je odolná proti rzi pšeničné, padlí travnímu a středně odolná proti listovým skvrnitostem. Setí se doporučuje v pozdějším termínu s výsevkem 3 – 3,5 milionu klíčivých semen na hektar. Svojí kvalitou řadíme Midas do pekařské jakosti E (Oseva, 2013). 4.2.4 Použitá hnojiva v pokusu Močovina – je diamid kyseliny uhličité – CO(NH2)2, obsahuje 46 % dusíku v amidické formě, je snadno rozpustná ve vodě. Velikost částic močoviny je 0,5 – 3,5 mm, jsou leskle bílé. Vyrábí se syntézou čpavku a oxidu uhličitého (Duslo, 2013). Síran amonný – je hnojivo, které obsahuje 21 % dusíku v amonné formě a 24 % síry. Je dobře rozpustný ve vodě. Získává se jako vedlejší produkt z plynáren a koksáren. Prodává se v krystalické nebo granulované formě. Síran amonný je fyziologicky kyselé hnojivo, s kterým je vhodné přihnojovat na půdách s neutrální půdní reakcí. Vhodný k hnojení plodin, které snáší kyselou půdní reakci. Díky obsahu síry je vhodným hnojivem pro brukvovité (Hlušek, 2004). ALZON 46 – jedná se o močovinu s inhibitorem nitrifikace. Inhibitor tvoří směs dikyanodiamidu s 1H-1,2,4-triazolem. Díky inhibitoru můžeme aplikovat vyšší dávky hnojiva při menším počtu aplikací. Inhibitor nitrifikace totiž zpomaluje přeměnu amonného dusíku na pohyblivější formu nitrátového dusíku. Proto je vhodný k regeneračnímu hnojení, kdy mohou rostliny využívat amonný dusík po delší dobu z ornice. Granule o velikosti 1,6 - 5,0 mm mají světle modrou barvu. ALZON 46 obsahuje 46 % dusíku (SKW Piesteritz, 2012).

35

ALZON 25 - 6S – jedná se o kapalné dusíkaté hnojivo s inhibitorem nitrifikace a síry. Inhibitor tvoří směs 1H-1,2,4-triazolu s 3-methylpyrazolem. Roztok obsahuje 25 % dusíku (11 % karbaminový N, 9 % amonný N, 5 % dusičnanový N) a 6 % ve vodě rozpustné síry. Hnojivo má zelenou barvu. Aplikace je vhodná ve směsi s vodou v poměru 1:3-4 (1 díl ALZONU 25 - 6S a 3 - 4 díly vody) v odpoledních nebo večerních hodinách. Aplikace ALZONU 25 - 6S u pšenice je vhodná ve fázi sloupkování (SKW Piesteritz, 2012). DAM 390 – je vodný roztok dusičnanu amonného a močoviny. Tato čirá kapalina se vyznačuje silně korozivními účinky na barevné kovy. Používá se k přihnojení během vegetace, dá se kombinovat i s pesticidy. Ve 100 l hnojiva je obsaženo 39 kg dusíku (Vaněk a kol., 2007).

4.3 Použité analytické metody 4.3.1 Analýza půdních vzorků Stanovení půdní reakce Hodnota půdní výměnné reakce byla stanovena potenciometricky pomocí pH metru. Tento přístroj měří aktivitu vodíkových iontů H+ ve výluhu dané zeminy v roztoku 0,01 mol/l CaCl2 (Zbíral, 2002). Stanovení množství minerálního dusíku v půdě Množství minerálního dusíku v půdě se stanoví jako součet nitrátového a amonného dusíku. Obsah nitrátového dusíku získáme iontově selektivní metodou. Množství amonného dusíku zjistíme kolorimetricky při vlnové délce 410 mm, jelikož při přidání Nesslerova činidla do roztoku zeminy s 1 % K2SO4 vznikne žluté zbarvení (Škarpa, 2010). Stanovení vodorozpustné síry v půdě Stanovení vodorozpustné síry provedeme z výluhu zeminy a vody. Nutné je dodržet poměr zeminy : vodě – 1 : 5. Obsah síry stanovíme metodou ICP-OES pomocí spektrometru (Zbíral, 2002).

36

Stanovení přístupných živin v půdě Stanovení přístupných živin v půdě se provádí podle Mehlicha III. Touto metodou zjistíme obsah fosforu, draslíku, vápníku a hořčíku ve vzorku půdy pomocí vyluhování v extrakčním roztoku Mehlicha III. Koncentraci fosforu z výluhu půdy zjistíme spektrometrickou metodou UV/VIS. Zastoupení draslíku stanovíme metodou atomové emisní spektrofotometrie. Obsah vápníku a hořčíku získáme ze vzorku metodou atomové absorpční spektrofotometrie v plameni acetylen – vzduch (Zbíral, 2002). 4.3.2 Analýza zrna Stanovení obsahu dusíkatých látek v zrnu pšenice Obsah bílkovin se ve vzorku stanovuje metodou podle Kjeldahla. Abychom mohli stanovit bílkoviny, musíme zjistit množství dusíku ve vzorku zrna. Toto množství potom vynásobíme koeficientem pro pšenici – 5,7 a tím převedeme množství dusíku na obsah N-látek v zrnu (ČSN ISO 1871 (560020)). Stanovení obsahu lepku Obsah lepku byl zjištěn na přístroji Perten Inframatic 9200. Stanovení sedimentační hodnoty zrna pšenice Sedimentační hodnotu stanovíme Zelenyho testem. Metoda je založena na bobtnavosti pšeničných bílkovin v organických kyselinách. Rozhodující pro jakost pšenice je objem sedimentu celozrnného šrotu v ml v roztoku kyseliny mléčné (ČSN ISO 5529 (461021)). Stanovení objemové hmotnosti Objemná hmotnost udává hmotnost jednoho litru zrna v gramech.

37

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Účinnost hnojení jednotlivých variant byla vyhodnocena podle těchto parametrů: obsah živin v sušině rostliny, N-tester, výnos zrna, objemová hmotnost, obsah N-látek a lepku, sedimentační hodnota.

5.1 Zastoupení prvků v sušině rostliny Před provedením prvního produkčního hnojení (23. 4. 2013) byly odebrány z jednotlivých variant vzorky rostlin. Rostliny byly na počátku sloupkování. Anorganickým rozborem bylo zjištěno zastoupení jednotlivých prvků v sušině rostlin. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce 4. Tabulka 4: Zastoupení prvků v sušině rostliny

varianta ALZON 46 + SA gr. (1:1) 100 % ALZON 46 + SA gr. (1:1) 80 % ALZON 25-6S 100 % ALZON 25-6S 80 % Močovina + SA

%Nv sušině

%Pv sušině

%Kv sušině

% Ca v sušině

% Mg v sušině

%Sv sušině

4,463

0,632

4,074

0,542

0,183

0,381

4,237

0,547

3,649

0,446

0,153

0,317

4,228

0,587

4,016

0,484

0,169

0,367

4,129

0,535

3,708

0,461

0,156

0,327

3,457

0,523

3,542

0,457

0,163

0,333

Z rozboru rostlin je patrné, že varianty hnojené 100% dávkou obsahují v sušině více dusíku i síry a nepatrně více i ostatních prvků, než rostliny hnojené 80% dávkou. Rostliny hnojené močovinou v kombinaci se síranem amonným obsahují nejméně dusíku v sušině.

38

% S v sušině 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 ALZON 46 + SA ALZON 46 + SA gr. (1:1) 100 % gr. (1:1) 80 %

ALZON 25-6S ALZON 25-6S 80 Močovina + SA 100 % %

Graf 4: Obsah síry v sušině rostliny

Nejvíce síry bylo u varianty s hnojivem ALZON 46 + SA 100 % a ALZON 25 – 6S 100 %. Ostatní hnojené varianty měly zastoupení síry v sušině vyrovnané. Nejméně síry v sušině bylo u varianty hnojené ALZONEM 46 + SA 80 %. Je patrné, že varianta hnojení s větším podílem síry dodala do půdy více tohoto prvku a rostliny jej mohli využít, což se projevilo na obsahu síry v sušině. Všechny varianty překročili obsah 0,3 % síry v sušině, kterou Koch a kol., (2000) uvádí jako minimální pro pšenici při 1. kolénku.

5.2 Výživný stav porostu dle N-testeru Vliv různých variant hnojení na hodnoty N-testeru uvádí tabulka č. 5, průměrné hodnoty N-testeru jednotlivých variant uvádí tabulka č. 5, graficky jsou varianty zobrazeny v grafu č. 5. Tabulka 5: Analýza variance hodnot N-testeru

Stupně volnosti Varianta 4 hnojení 15 Chyba 19 Celkem NP – statisticky neprůkazné

Součet čtverců

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

3583

896

0,334

NP

40212 43795

2681

39

Tabulka 6: Průměrné hodnoty N-testeru a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

657 ± 7,3

a

4

644 ± 12,9

a

4

638 ± 14,6

a

4

629 ± 3,8

a

4

618 ± 113,8

a

ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování 700 690 680 670

N-tester

660 650 640 630 620 610 600 590 580

ALZON + SA 100 % močovina ALZON – 6S100% 100 % Alzon 4646 + SA 100% Alzon 2525 - 6S močovina+ +SA SA ALZON SA80% 80 % ALZON 25--6S % Alzon 4646++SA Alzon 25 6S8080% Varianta hnojení

Graf 5: Hodnoty N-testeru

Měření N-testerem bylo provedeno ve fázi metání. Jednotlivé varianty hnojení nejsou mezi sebou statisticky průkazné. Průměrné hodnoty N-testeru se pohybují v rozmezí 657 – 618. Nejvyšších naměřených hodnot dosáhla varianta hnojená ALZONEM 46 + SA 100 %. Naopak nejnižších výsledků varianta hnojená klasickou močovinou v kombinaci se síranem amonným. Hodnotu N-testeru u této varianty mohl ovlivnit vliv, že močovina se síranem amonným byla aplikována děleně a po druhé aplikované dávce nastalo období sucha a rostlina nemohla plně využít dusík z hnojiva. Z grafu je patrné, že varianty hnojené 80% dávkou hnojiva nedosahují tak vysokých výsledků

jako

varianty

hnojené

100%

dávkou.

Všechny

varianty

hnojené

stabilizovanými hnojivy dosáhly lepších výsledků než klasická močovina se síranem 40

amonným, ale rozdíl není statisticky průkazný. S hnojivem ALZON 46 bylo aplikováno i více síry než u hnojiva ALZON 25 – 6 S a to se projevilo na výši hodnot N-testeru.

5.3 Výnos zrna Vliv různých variant hnojení na výnos zrna pšenice ozimé uvádí tabulka č. 7, průměrné hodnoty výnosu zrna jednotlivých variant uvádí tabulka č. 8, graficky jsou výnosy zrna zobrazeny v grafu č. 6. Tabulka 7: Analýza variance výnosu zrna

Stupně volnosti Varianta 4 hnojení 15 Chyba 19 Celkem NP – statisticky neprůkazné

Součet čtverců

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

0,352

0,088

0,65

NP

2,019 2,372

0,135

Tabulka 8: Průměrné hodnoty výnosu zrna v t/ha a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

8,83 ± 0,20

a

4

8,71 ± 0,31

a

4

8,65 ± 0,27

a

4

8,79 ± 0,47

a

4

8,45 ± 0,49

a

41

9,1 9,0 8,9

Výnos - t/ha

8,8 8,7 8,6 8,5 8,4 8,3 8,2 8,1 Alzon 46 100% Alzon 25 25 –- 6S 6S100 100% močovina ALZON 46 ++ SA SA 100 % ALZON % močovina++SA SA Alzon 46 80% Alzon 25 6S 80% ALZON 46 + + SA SA 80 % ALZON 25 – 6S 80 % Varianta hnojení

Graf 6: Průměrné výnosy zrna

Výnosy mezi jednotlivými variantami hnojení jsou statisticky neprůkazné a velice vyrovnané. Hodnoty výnosů se pohybují v rozmezí 8,83 – 8,45 t/ha. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta, kde se hnojilo ALZONEM 46 + SA 100 %. Nejnižší výnos byl u varianty hnojené močovinou v kombinaci se síranem amonným, dávka hnojiva byla aplikována děleně narozdíl od ostatních variant, kde se hnojivo aplikovalo jednorázově. Jak bylo již zmíněno po druhé aplikaci u varianty s močovinou + SA nastalo období sucha a dusík z hnojiva se nemohl dostat zcela do půdy a rostliny jej nemohly plně využít. Zde se projevila výhoda stabilizovaných hnojiv, které uvolňují dusík do půdy postupně z hnojiva a mohly být aplikovány jednorázově. Jejich výhoda se projevila na velikosti výnosu. Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším hnojivem s inhibitorem nitrifikace činí pouze 18 kg/ha. Nepatrné rozdíly ve výnosu u jednotlivých variant byly dány vhodným rokem pro pěstování pšenice. Bylo dostatek srážek i vysoké teploty, navíc Žabčice leží na úrodné půdě s vysokou hladinou podzemní vody. Nelze jednoznačně prokázat vliv hnojení sírou na velikosti výnosu. Pozitivní vliv síry na výši výnosu popisuje např. Hřivna a kol. (1999) nebo Järvan a kol. (2008).

5.4 Objemová hmotnost zrna Vliv různých variant hnojení na objemovou hmotnost zrna pšenice ozimé uvádí tabulka č. 9, průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna jednotlivých variant uvádí tabulka č. 10, graficky jsou objemové hmotnosti zobrazeny v grafu č. 7. 42

Tabulka 9: Analýza variance objemové hmotnosti zrna

Stupně volnosti

Součet čtverců

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

173

2,2

*

Varianta 4 690 hnojení 15 1164 Chyba 19 1854 Celkem Vliv faktoru: * - významný (α ≤ 0,05)

78

Tabulka 10: Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna v g/l a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

810 ± 11,5

ab

4

813 ± 7,9

b

4

814 ± 7,8

b

4

813 ± 7,3

b

4

798 ± 8,9

a

825

Objemová hmotnost - g/l

820 815 810 805 800 795 790 Alzon 4646++SA Alzon 25 100% močovina ALZON SA100% 100 % ALZON 25 –- 6S 100 % močovina++SA SA Alzon4646+ +SA SA Alzon 25 ALZON 8080% % ALZON 25-–6S 6S 80% 80 % Varianta hnojení

Graf 7: Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna

Průměrné hodnoty objemové hmotnosti se u jednotlivých variant pohybovaly v rozmezí 798 – 814 g/l a nejsou mezi sebou statisticky průkazné. Výsledky jednotlivých variant hnojení jsou vyrovnané mezi sebou a výrazněji se nelišily od sebe. 43

Nejvyšší naměřenou objemovou hmotnost měla varianta, kde se hnojilo ALZONEM 25 – 6S 100 %. Naopak nejnižší hodnota byla naměřena u varianty, kde se hnojilo močovinou v kombinaci se síranem amonným. Rozdíl mezi nejlepší a nejhorší variantou činil pouze 16 g/l. Minimální rozdíly jsou dány vysokou úrodností půdy i dostatkem srážek v době tvorby zrna, kdy se zrno mohlo dostatečně nalít. Objemová hmotnost u všech variant dosáhla vysokých hodnot a všechny varianty překročily hranici pro potravinářskou pšenici, pro kterou je dána minimální hranice 780 g/l.

5.5 Obsah N-látek v zrnu Vliv různých variant hnojení na obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé uvádí tabulka č. 11, průměrný obsah N-látek v zrnu u jednotlivých variant uvádí tabulka č. 12, graficky jsou obsahy N-látek zobrazeny v grafu č. 8. Tabulka 11: Analýza variance obsahu N-látek v zrnu

Stupně volnosti

Součet čtverců

Varianta 4 3,350 hnojení 15 3,708 Chyba 19 7,058 Celkem Vliv faktoru: * - významný (α ≤ 0,05)

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

0,837

3,39

*

0,247

Tabulka 12: Průměrné hodnoty obsahu N-látek v zrnu v % a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

13,9 ± 0,22

b

4

13,9 ± 0,40

b

4

13,3 ± 0,13

ab

4

12,8 ± 0,60

a

4

13,6 ± 0,81

ab

44

14,4 14,2 14,0 13,8 N-látky - %

13,6 13,4 13,2 13,0 12,8 12,6 12,4 12,2

ALZON % močovina ALZON % Alzon 46 46 ++ SA SA100 100% Alzon25 25–-6S 6S100 100% močovina+SA + SA ALZON % ALZON % Alzon 46 46+SA + SA8080% Alzon 25 25–- 6S 6S80 80%

Varianta hnojení

Graf 8: Průměrný obsah N-látek v zrnu

Průměrný obsah N-látek v zrnu pšenice ozimé se u jednotlivých variant pohyboval v rozmezí 12,8 – 13,9 %. Největší obsah lepku je u variant hnojených ALZONEM 46 + SA nezávisle na velikosti aplikované dávky. Nepatrně nižší je hodnota u varianty hnojené močovinou v kombinaci se síranem amonným, a to o 0,3 %. Nejnižší statisticky průkazný naměřený obsah N-látek je u varianty hnojené ALZONEM 25 – 6S 80 %. Stejně jako u sedimentační hodnoty a obsahu lepku je průkazný rozdíl mezi ALZONEM 46 + SA a ALZONEM 25 – 6S 80 %, kde se projevila dávka aplikované síry a její vliv na kvalitativní parametry zrna. Pro potravinářskou pšenici je kritérium minimum 11 % N-látek. V daném pokusu všechny varianty kritérium bez problému překročily. Zvýšený obsah N-látek po hnojení hnojivy s obsahem síry popisují Hřivna a Kotková (2012).

5.6 Obsah lepku v zrnu Vliv různých variant hnojení na obsah lepku v zrnu pšenice ozimé uvádí tabulka č. 13, průměrný obsah lepku v zrnu u jednotlivých variant uvádí tabulka č. 14, graficky jsou obsahy lepku zobrazeny v grafu č. 9.

45

Tabulka 13: Analýza variance obsahu lepku v zrnu

Stupně volnosti

Součet čtverců

Varianta 4 25,78 hnojení 15 37,25 Chyba 19 63,03 Celkem Vliv faktoru: * - významný (α ≤ 0,05)

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

6,45

2,596

*

2,48

Tabulka 14: Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

30,3 ± 0,43

b

4

30,2 ± 1,03

b

4

28,5 ± 0,84

ab

4

27,3 ± 2,19

a

4

29,5 ± 2,38

ab

32,0 31,5 31,0 30,5

Lepek - %

30,0 29,5 29,0 28,5 28,0 27,5 27,0 26,5 26,0 25,5

ALZON % ALZON 100 % močovina++ SA SA Alzon 46 46 ++SA SA100 100% Alzon2525– -6S6S 100% močovina ALZON % ALZON 8080% % Alzon46 46++SA SA8080% Alzon2525– -6S6S

Varianta hnojení

Graf 9: Průměrný obsah lepku v zrnu

Průměrný obsah lepku v zrnu pšenice ozimé se u jednotlivých variant pohyboval v rozmezí 27,3 – 30,3 %. Největší obsah lepku je u variant hnojených ALZONEM 46 + SA nezávisle na velikosti aplikované dávky. Nepatrně nižší je hodnota u varianty 46

hnojené močovinou + SA. Nejnižší naměřený obsah lepku je u variant hnojených ALZONEM 25 – 6S, kdy statisticky průkazná nejnižší hodnota je u 80% dávky tohoto hnojiva. Rozdíl mezi variantami s největším a nejmenším obsahem lepku jsou 3 %. Stejně jako u sedimentační hodnoty je patrný vliv hnojení sírou na výší obsahu lepku v zrnu pšenice. Kdy nižší obsah síry v hnojivu ALZON 25 – 6S zapříčinil nižší obsah lepku. Rozdíl mezi nejlepším výsledkem hnojiva s inhibitorem a močovinou + SA bez inhibitoru je pouze 0,8 %. Pro potravinářskou pšenici je kritérium 25 % lepku, tuto hodnotu překročily všechny hnojené varianty. Podle Hřivny (2012) má hnojení sírou vliv na kvalitu lepkové bílkoviny. Na pečivu se kvalita projeví větším objemem a lepšími texturními vlastnostmi.

5.7 Sedimentační hodnota Vliv různých variant hnojení na sedimentační hodnotu zrna pšenice ozimé uvádí tabulka č. 15, průměrné sedimentační hodnoty zrna jednotlivých variant uvádí tabulka č. 16, graficky jsou sedimentační hodnoty zobrazeny v grafu č. 10. Tabulka 15: Analýza variance sedimentační hodnoty zrna

Stupně volnosti

Součet čtverců

Průměr čtverců

Testované kritérium

Vliv faktoru

79,93

5,011

**

Varianta 4 319,70 hnojení 15 239,25 Chyba 19 558,95 Celkem Vliv faktoru: ** - významný (α ≤ 0,01)

15,95

Tabulka 16: Průměrné sedimentační hodnoty zrna a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana

Varianta ALZON 46 + SA 100% ALZON 46 + SA 80% ALZON 25 – 6S 100% ALZON 25 – 6S 80% Močovina + SA N – počet opakování

N

Průměr ± směrodatná odchylka

Statistická průkaznost rozdílu

4

62,5 ± 3,42

b

4

62,8 ± 2,06

b

4

54,8 ± 3,40

a

4

53,0 ± 5,23

a

4

59,8 ± 4,99

ab

47

68 66 Sedimentační hodnota - ml

64 62 60 58 56 54 52 50 48

ALZON 46 + SA 100 % ALZON 25 – 6S 100 % močovina + SA Alzon 46 + SA 100% Alzon 25 - 6S 100% močovina + SA ALZON % ALZON % Alzon 46 46 ++SA SA80 80% Alzon 25 25 –- 6S 6S80 80%

Varianta hnojení

Graf 10:: Průměrné sedimentační hodnoty zrna

Průměrné sedimentační hodnoty stanovené Zelenyho testem se u jednotlivých variant pohybují v rozmezí 53,0 – 62,8 ml. Nejvyšší neměřená hodnota je u variant hnojených ALZONEM 46 + SA nezávisle na velikosti aplikované dávky. Nepatrně nižší je sedimentační hodnota u varianty hnojené močovinou v kombinaci se síranem amonným. Statisticky průkazně nejnižší jsou naměřené hodnoty u variant s ALZONEM 25 – 6S, kdy nejnižší naměřená hodnota je u varianty s 80% dávkou. U varianty hnojení ALZON 25 – 6S se projevila výše dávky aplikované síry, kdy aplikovaná dávka síry byla u ALZONU 25 - 6S 100 % 24 kg/ha a 80 % 19,2 kg/ha oproti ALZONU 46 + SA 100 % 57,1 kg/ha a 80 % 45,7 kg/ha. Projevil se vliv množství hnojení sírou na výši sedimentační hodnoty. To že síra má pozitivní vliv na sedimentační hodnotu a i na objem pečiva uvádí i Zhao a kol. (1997), Gálová a Hřivna (1999). Pro potravinářskou pšenici je minimální sedimentační hodnota 47 ml. Tuto hodnotu kvality zrna všechny hnojené varianty vysoce převyšují. Sedimentační hodnota patří mezi základní ukazatele pekařské kvality zrna pšenice.

48

6 ZÁVĚR Z naměřených hodnot získaných z polního pokusu v Žabčicích v hospodářském roce 2012/2013 bylo možné vyvodit tyto závěry: •

Hodnoty N-testeru nebyly statisticky průkazné, ale všechny varianty hnojené stabilizovanými hnojivy dosáhly lepšího výsledku než klasická močovina v kombinaci se síranem amonným. Při porovnání velikosti aplikované dávky, tak 100 % dávka dosáhla vždy lepších výsledků než 80 % dávka hnojiva. Hodnoty N-testeru u hnojiva ALZON 46 + SAbyly vyšší ve srovnání s ALZONEM 25 – 6S, kde se projevil vliv množství aplikované síry.

•

Vyššího výnosu dosáhly všechny stabilizovaná hnojiva ve srovnání s klasickou močovinou + SA. Nejvyššího výnosu dosáhla varianta hnojená ALZONEM 46 + SA 100 %, varianta hnojená 80% dávkou dosáhla nižšího výnosu. U varianty hnojení ALZON 25 – 6S dosáhla vyššího výnosu 80% dávka ve srovnání se 100% dávkou. Hnojení sírou nemělo jednoznačný vliv na výnos zrna.

•

U objemové hmotnosti byl statisticky průkazný rozdíl mezi močovinou + SA a ostatními hnojenými variantami, které měly vyšší objemovou hmotnost. Nejvyšší objemové hmotnosti dosáhla varianta hnojená ALZONEM 25 – 6S 100 %, 80% dávka dosáhla nižších hodnot. Hnojivo ALZON 46 + SA dosáhlo nižších hodnot než ALZON 25 – 6S.

• Statisticky průkazný rozdíl byl u obsahu N-látek, lepku v zrnu a sedimentační hodnoty mezi variantou ALZON 25 - 6S 80 % a ALZONEM 46 + SA. Rozdíl mezi ALZONEM 46 + SA 100 % a 80 % byl minimální. Varianta hnojená močovinou + SA dosáhla nižších hodnot než ALZON 46 + SA. Varianta hnojená ALZONEM 25 – 6S 100 % dosahovala vyšších hodnot než varianta hnojená 80 %. Varianty hnojené vyšší dávkou síry dosáhly vyššího obsahu N-látek, lepku v zrnu a sedimentační hodnoty. • Jedná se o zhodnocení výsledků zjištěných během jednoletého pokusu, kdy panovaly vhodné podmínky. Myslím si, že kdyby panovaly horší podmínky, tak se jednotlivé varianty budou od sebe lišit více a ukázala by se více výhoda ALZONU 46 + SA. Pro objektivnější závěr bychom potřebovali výsledky z více let a nejlépe i z více lokalit.

49

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AGRA GROUP A.S. Základní hnojení: UREAstabil [online]. 2009 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.agra.cz/zakladni-hnojeni/ureastabil.html BIČÍK, I.: Půda v České republice. Praha: Pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vydal Consult, 2009, 255 s. ISBN 978-80-903482-4-0. ČSÚ: Soupis ploch osevů k 31. 5. 2013: Osevní plochy zemědělských plodin podle krajů k 31. 5. 2013. In: Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/soupis_ploch_2013 DUSLO A. S.: Močovina prilovaná: Hnojivo ES. Hnojivá: Granulované dusíkaté hnojivá [online]. 2013a [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.duslo.sk/sites/default/files/mocovina_prilovana_hnojivo_es_sk.pdf DUSLO A. S.: Liadok amónný s dolomitom: hnojivo ES. Hnojivá: Granulované dusíkaté hnojivá [online]. 2013b [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.duslo.sk/sites/default/files/liadok_amonny_s_dolomitom_hnojivo_es_sk.pdf DUSLO A. S.: ENSIN: Hnojivo ES. In: Hnojivá: Granulované dusíkaté hnojivá [online]. 2013c [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.duslo.sk/sites/default/files/ensin_hnojivo_es_sk.pdf DUSLO A. S.:Magnisul: Hnojivo ES. Hnojivá: Granulované dusíkaté hnojivá [online]. 2013d [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.duslo.sk/sites/default/files/magnisul_hnojivo_es_sk.pdf FECENKO, J. – LOŽEK, O.: Výživa a hnojenie polných plodín, SPU v Nitre, 2000, 452 s. FORAGRO: hnojivo s inhibitorem nitrifikace - ENTEC 26 (26 N+ 13 S): Univerzální hnojivo pro trávníky, zahradnictví a zemědělství. In:Foragro [online]. 2012 [cit. 201402-01]. Dostupné z: http://www.foragro.cz/doc/2/03.pdf GÁLOVÁ, J., HŘIVNA, L.: Vliv hnojení ozimé pšenice dusíkem a sírou na pekařskou jakost. In: Sborník z odborného semináře posluchačů doktorandského studia MendelNet 1999, AF MZLU v Brně, Brno, 1999, 13-14 s.

50

GÁLOVÁ, J. – PELIKÁN, M. – HŘIVNA, L.: Vliv hnojení sírou na technologickou jakost a výnos pšenice a řepky. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004 Brno 159 s. HLUŠEK, J. Minerální hnojiva: Dusíkatá. In: RYANT, P. - RICHTER, R. – HLUŠEK, J. – FRYŠČÁKOVÁ, E. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2004 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/hnojiva/a_index_hnojiva. htm HŘIVNA, L.: Šlechtitelské listy: Podzim 2012. In: [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.druvod.cz/files/aktuality/vyziva_a_hnojeni_porostu_psenice_ozime_a_kvali ta_produkce.pdf HŘIVNA, L a KOTKOVÁ, B.: Výnos a kvalita zrna ozimé pšenice po aplikaci N a S. In: Sborník konference MendelNet 2012, AF MZLU v Brně, Brno, 2012, 788 –798 s. HŘIVNA, L. - RICHTER, R. - RAŠKOVÁ, J.:Ovlivnění kvality ozimé pšenice při hnojení dusíkem a sírou. In: Výživa rostlin, kvalita produkce a zpracovatelské využití: Plant Nutrition, Quality of Production and Processing: sborník referátů z konference s mezinárodní účastí, Brno 29.-30. 6. 1999. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1999, 176–180 s. ISBN 80-715-7368-X. JÄRVAN, M., - EDESI, L. - ADAMSON, A. - LUKME, L.: The Effect of Sulphur Fertilization on Yield, Quality of Protein and Baking Properties of Winter Wheat. Agronomy Research, 2008, 6 (2): 459–469 pp. KNOP, K. 1970. cit. In: Močovina - koncentrované dusíkaté hnojivo: Sborník referátů. Praha: ÚVTI, 1971, 194 s KOCH, H. J. - BAUMGÄRTEL, G. - CLAASSEN, N. - HEGE, U. - HEYN, J. - LINK, A. - ORLOVIUS, K. - PASDA, G. - SUNTHEIM, L. (2000): Schwefelversorgung von Kulturpflanzen – Bedarfsprognose und Düngung – (Standpunkt). Verband Deutscher Landwirtschaftlicher Untersuchung – und Forschungsaustalten (VDLUFA) Darmstadt [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.vdlufa.de

51

KULHÁNEK, M. - BALÍK, J. - VANĚK, V. – PAVLÍKOVÁ, D. – ČERNÝ, J.: Využití analýz frakcí minerální síry v půdě k optimalizaci hnojení [online]. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2013[cit. 2014-03-05]. ISBN 978-80-213-2376-6. Dostupné z: file:///C:/Users/Tr%C5%BEil/Downloads/Vyuziti_analyz_frakci_S.pdf LOVOCHEMIE: Dusíkatá hnojiva. Lovochemie: Dusíkatá hnojiva [online]. 2007 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.lovochemie.cz/Produkty/Produkt/LOVOFERTLAS-246S.html MATULA, J.: Výživa a hnojení sírou: Metodika pro praxi. In: [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2007 [cit. 2014-03-05]. ISBN 978-80-87011-15-7. Dostupné z: http://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-87011-15-7.pdf MIKANOVÁ, O. a ŠIMON, T.: Alternativní výživa rostlin dusíkem: Metodika pro praxi. [online]. 2013, s. 30 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-143-4.pdf OSEVA: Ozimé obilniny 2013 [online]. Oseva, 2013[cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.osevabzenec.cz/zd/oseva_ozimy2013.pdf RICHTER, R. Dusík v půdě. In: RICHTER, R. – HLUŠEK, J. – FRYŠČÁKOVÁ, E.: Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2003 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/mapa_serveru/index_map a_serveru.htm RICHTER, R. Síra v půdě. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2007 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/agrochemie_pudy/puda_s .htm RICHTER, R. Symptomy nedostatku a nadbytku síry. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2004 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/html/biogenni_prvky/a_index_ biogen.htm

52

RICHTER, R. a HŘIVNA, L., Pšenice ozimá: Kvalitativní hnojení dusíkem. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2004c [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/psenice_ozima. htm RICHTER, R. a HŘIVNA, L., Pšenice ozimá: Základní hnojení. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2004a [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/psenice_ozima. htm RICHTER, R. a HŘIVNA, L., Pšenice ozimá: Regenerační hnojení. Multimediální učební text z výživy rostlin [online]. 2004b [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/hnojeni_plodin/html/obilniny/psenice_ozima. htm RŮŽEK, P. a PIŠANOVÁ, J.: Možnosti usměrnění přeměn dusíku v půdě s využitím inhibitoru ureázy a nitrifikace, Sborník z konference: Racionální používání hnojiv, CZU Praha, 56 s., 2007 SAM. In: Dusíkatá [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.adw.cz/cs/274-dusikata.aspx?sid=22&lid=341#SAM SCHNUG, E.: Suplhur in Agroecosystems, Kluwer Academic Publishers, 1998 SK sol. In: LOVOCHEMIE. SK sol [online]. 2007 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.lovochemie.cz/Produkty/Produkt/SK-sol.html SKW PIESTERITZ: ALZON 46: Stabilizované dusíkaté hnojivo. In: SKW Piesteritz [online]. 2012 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://wwwl.skwp.de/%C4%8De%C5%A1tina/mainnav/v%C3%BDrobky/zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_chemie/alzon%C2%AE_ 46.htm SKW PIESTERITZ. Stabilizovaná dusíkatá hnojiva: Alzon kapalný-S 25/6. Agrochemie [online]. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.skwp.de/cz/produkty/agrochemie.html?mobile=0

53

ŠKARPA, P. Stanovení dusíku v půdě. Laboratorní výuka z výživy rostlin [online]. 2010 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/laborator/index.php?N=1&I=3&J=11&K=3 TLUSTOŠ, P. - BALÍK, J. - PAVLÍKOVÁ, D. - SZÁKOVÁ, J. – VANĚK, V.: Koloběh dusíku v přírodě Sborník z konference: Racionální používání hnojiv, ČZU Praha, 56 s., 2007a TLUSTOŠ, P. - PAVLÍKOVÁ, D. - ČABELKOVÁ, L. - SVOBODA, L. – NAJMANOVÁ, J.: Vývoj nových dusíkatých hnojiv a jejich uplatnění, Sborník z konference: Racionální používání hnojiv, ČZU Praha, 56 s., 2007b TRENKEL, M. E. Controlled-Release and Stabilized Fertilizers in Agriculture. Paris: International Fertilizer Industry Association, 1997. ISBN 2-9506299-0-3. VANĚK, V. - BALÍK, J. – PAVLÍKOVÁ, D. – TLUSTOŠ, P.: Výživa polních a zahradních plodin. Praha: Profi Press, 2007., 167 s. ISBN 9768086726250. ZBÍRAL, J.: Analýza půd I. ÚKZÚZ Brno, 2002, 197 s. ZBÍRAL, J.: Analýza půd III. ÚKZÚZ Brno, 2004, 199 s. ZIMOLKA, J. - EDLER, S. - HŘIVNA, L. - JÁNSKÝ, J. - KRAUS, P. - MAREČEK, J. - NOVOTNÝ, F. - RICHTER, R. – ŘÍHA, K – TICHÝ, F.: Pšenice: pěstování, hodnocení a užití zrna. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005, 179 s. ISBN 8086726096. ZIMOLKA, J. a SVOBODA, M.:Obilniny, 26-61,Zimolka akol.: Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba, Kapitola III Obilniny, druhé nezměněné vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 245 s.. ISBN 9788073752309.

54

8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Formy N v půdě (Ivanič akol., 1984) ........................................................... 12 Obrázek 2: Deficit dusíku u pšenice ozimé (Vaněk a kol., 2007) .................................. 14 Obrázek 3: Rostliny hnojené dusíkem v rozdílných dávkách (Richter, 2004) ............... 14 Obrázek 4: Deficit síry u pšenice ozimé (Richter, 2004) ............................................... 22 Obrázek 5: Dynamika odběru živin ozimou pšenicí a nárůst sušiny (Vaněk a kol., 2007) ................................................................................................................................. 25 Obrázek 6: Fenofáze pšenice ozimé ............................................................................... 27 Obrázek 7: Porost pšenice ozimé před regeneračním hnojením ..................................... 32 Obrázek 8: Porost pšenice ozimé před I. produkčním hnojením .................................... 32 Obrázek 9: Měření listu pšenice ozimé N-testerem ........................................................ 33 Obrázek 10: Porost pšenice ozimé před sklizní .............................................................. 33

9 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Klimadiagram dlouhodobého normálu 1961-1990 v Žabčicích......................... 29 Graf 2: Klimadiagram za rok 2012 v Žabčicích ............................................................. 30 Graf 3: Klimadiagram za rok 2013 v Žabčicích ............................................................. 31 Graf 4: Obsah síry v sušině rostliny................................................................................ 39 Graf 5: Hodnoty N-testeru .............................................................................................. 40 Graf 6: Průměrné výnosy zrna ........................................................................................ 42 Graf 7: Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna ..................................................... 43 Graf 8: Průměrný obsah N-látek v zrnu .......................................................................... 45 Graf 9: Průměrný obsah lepku v zrnu ............................................................................. 46 Graf 10:: Průměrné sedimentační hodnoty zrna ............................................................. 48

55

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Agrochemické vlastnosti půdy ..................................................................... 31 Tabulka 2: Ošetření porostu pšenice ozimé v průběhu vegetace .................................... 33 Tabulka 3: Použité varianty hnojení ............................................................................... 34 Tabulka 4: Zastoupení prvků v sušině rostliny ............................................................... 38 Tabulka 5: Analýza variance hodnot N-testeru .............................................................. 39 Tabulka 6: Průměrné hodnoty N-testeru a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana .... 40 Tabulka 7: Analýza variance výnosu zrna ...................................................................... 41 Tabulka 8: Průměrné hodnoty výnosu zrna v t/ha a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana ................................................................................................................... 41 Tabulka 9: Analýza variance objemové hmotnosti zrna ................................................. 43 Tabulka 10: Průměrné hodnoty objemové hmotnosti zrna v g/l a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana ............................................................................................. 43 Tabulka 11: Analýza variance obsahu N-látek v zrnu .................................................... 44 Tabulka 12: Průměrné hodnoty obsahu N-látek v zrnu v % a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana ......................................................................................................... 44 Tabulka 13: Analýza variance obsahu lepku v zrnu ....................................................... 46 Tabulka 14: Průměrné hodnoty obsahu lepku v zrnu a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana ................................................................................................................... 46 Tabulka 15: Analýza variance sedimentační hodnoty zrna ............................................ 47 Tabulka 16: Průměrné sedimentační hodnoty zrna a průkaznost jejich rozdílů podle Duncana ................................................................................................................... 47

56